Zpravy z celeho svetaRooseveltovi to nejak nejde.

rloveku, ktery sledoval poliiie-k- y

zivot v Americe za poslednieli

asi dcset roku, pofad se zda, jako-b- y

tu neco schazelo. Tomu. kdo

by si lined nedovedl uvedomiti, co

to je. lined take povime: Sclia7i

nam Theodor Koosevelt. Od pos-

lednieli listopadovych voleb nenipo neni skoro ani slechu. Je tosmutny osud, ktery tohoto velike-h- o

muze postihnul. Pfed dvcma 10

ky. byv urazen republika.iskoustranou. ktera inn odepfela datipresidentskou nominaci, pr:modilhrde: ''Vsak ja jsem vetsi ,nczli

eela strana republikanska." A abydal na jevo, ze to mysli do opravdysel a zalozil stranu z brusu uovou,ktera vzala o presidentskyeh vcl-bae- h

republikanmn mnoho hlasu a

velice pfispela k vitezstvi demo-kratickem- u.

Tenkrate se fikalo:''Tohle je jen zacfitek, pockejte za

dva roky!" Nuze, ty dva roky mi-liul- y,

pfisly nove volby a stranaPtoo.se vel tova utrpela porazkutak liroznon, ze nikomu ani ve snunenapada, ze by mohla hrati neja-ko- u

lilohu v roce 1916, az se imdevoliti president. Jiz dnes mnozijeji pfedaci vyslovuji pfani, abysepokorne vratila do strnny

cim dal patrnejsi,7.r Theodor Roosevelt jiz tfeu Hiu-t- u

presidentskou nedostane. Zi stane az asi do smrti pouhym

Soustati ziska valkou 500,000,000

dollaru rocne.Washington, D. C Edward

Pratt, naeelnik oddelein eizveMi-skeb- o

obchodu pravil, potrva-l- ivalka rok. ze Soustati tini ?jskaobchodu za $500,000,000. Prattsleduje dobfe situaci obchodui a mu okresu po sedmnact roku. Yk tomu zaverku pfisel sledovanim 1S82 zvolen byl do statni le-zvys-

'exportu Jen stro gislatury. Byl z nejznamej-j- u

jiz objednano z Evro3' j sich obcanu v teto casti statu.$10,000,000 do $15,000,000. Prvni;stroje zacalo kupovat Rusko, pro-toz- e

nasledkem Talkjr, nemohlo ku- -

sezona pqkud

obet'potravin. 162 pfipadu

ukaze(

,

sekdyz

:t

'

"lievysvetlitelnou

osudnic lepsi nez osud vojina b'jis- -

rok v ameri.'ky -- h

dolech 36oi !

se nezaznamenavaji, pone-- ,

vadz jsou nekdy tezsi a nekdy leh- -'

ci. se jich rokbylo americkveh

lech , uhelnyeh. kovovych i kamennych lomech, zamestnano

tak sedmkazde dva lidi.

dr.J.A.IIolmesi tomu, ze jest &a-i:- io

sebou nebeziecne, pfece jsouztraty velike a zbytecne,

jak pro zamestnavatele,tak i celou Pravi: "Tr-nem- e

vrazdenim Ev-

rope a pysnime se, nemame va-le- k

a pro zasadyidealy. Ysak muze zi-

vot lidi rok v jedinemodvetvi prumrslov(?m, dela namlianbu. pomysliti, ze

deje rok od a --'souZa posledni roky

spolkly amerieke doly 10.487a poranily.

iri etvrtlidi. pfi torn

jest, ze mnoho z jest zbytec-neh- o,

die meho nahledu aspona "tvrtiny

poraneni. propovazime-li- , ty vhuly ev-ropsk- e,

ktere nyni bojisti pro-vade- ji

vrazdeni, setfihorniku mnohem vice a

v dolech obeti prumer-n- e

polovicni proti Poci-

ta m tisic horniku, coz jest po-

cet nejbezpecnejsi. Belgiipada 1000 jeden v An-

glii a Francii jeden pul, v Ne-mec- ku

dya pul, u nas a pfd.vysetfovani kaz-de-

pfipadu mnoho tu nezname- -

Nezli vladni lira- -

nad doly, pocet 10k

od. rokn rostl. se spise zmen-suje- ,

ackoli doly se prohlubuji a

prace stava se rok od roku

rocedo srpna. jednim

od

ale

je

tfi

zivo-t- u

pocet

dovna

1 -.- TXJ "

Chce zemrit a pomoci vede.N. Y. Frank Hic-ke- y,

poslan r. 1912 do k:izni-c- e

v Anbour llifitu od 20 rokudo dozivoti pro zavrazdeni 7 lete-h- o

hoclia v jest onimtrestancem. jenz dopisu ;ial;sr-nik- a

kaznice v Sing Sing TlmmaseMott Osbornea nabidnul se obeto-va- t

zivot ku ockovani rako-veli- o

virusu, aby zjistilo, je-l- i

ncnioc nakazliva. Prvni nabid-k- a

ucinena pfed nekolika niesieidr. Roswell Parkovi ze dejsihomesta, ktery dinDopis odkazan navlad-nim- u

Carmodymu, ktery rozhod-nu- l,

ze stat miti prava na-bid- ku

Hickey ze

udelal nabidku s myslenkoumozne omilostneni.

Dozil 102 let.Bellevue, Neb. Zemfel zde v

minulyeh dnech soudee J. Gow a e

veku 102 roky. Gow byl osatlnikemstatu Nebrasky po poslednieli sedesat let. Pfijel do Nebrasky v po-voz- u

v roce 1854 z Birmingham,a od doby trvale byl

usazen. Znal vsechny prvni nebrasske pionyry a pfitelem byl i

Peter Sarpy, po kterefai jed?i es

ziskal sve jmeno. Gownarodil se farme v state NewYork v roce 1812. New Yorkuzustal az do 40. sveho veku, na-ee- z

odstehoval se do Michiyanu.Po dvou letech odebral se za-pa- d

a usadil v Bellevue. ro-

ce 1S70 zvolen bd okresnim soud-ce- m

a tomto iifadu slouzil sve- -

Honebni sezonaDne prosince skoncila lio- -

spusti jeste jednou a cely uabojvjede lovci do tela. Ale daleko iu-j- -

jest pocet tech, ktefi bylijinymi Je pofad

Jeste stalc mnoho lehkomyslnyehlidi, kten strih v hustem lese, auizby pamatovali to. ze je v leselidi vice a kule leti daleko. nasje pravidlem, ze dostane lieensi,povoleni ku stfelbe o

pozada a pfedepsany poplatekzaplati. by vsak zadoueno, a-b- y

se lide takovi pfed vydanim li-

cense umi-l- i se zbraui za-chaz- et

a nehrozi-l- ilidem nebezpeci zivota.

Kolik vyaaduji zlociny nakladuSpojenych Statech.

Charles BushnellWashingtonu pfiblizne na-klad- y

zatykani, pfeliceni, sou-d- y,

tresty a stravovani zlocineu,ztraty jez kradezi, zhaf-stvi- m

a jinymi zlociny, a udava su-m- u

sest dollaru rocne. .ledost. Znalei se s shodnji. Zasumu by mohlo byt postaveno

12 panamskych pruplavu. hiestkratje tak velika jako kongress p".ro-li- l

vydani teto zeme rok.

Ten, kdo zada o obcanstvi Sp. St.,musi se podrobiti V LosAngeles.vyssi skole "kurs obcanstvi'. donehoz musi se dati zapsati kazdy

za druhy list. Jakmile timprojde, vysve

ktere rovna se zkousce a jetez soudem takove pfijinmno.

Balickova posta do Rakouska aNemecka obnovena.

"Washington, D. C. Yrchni )Ost-mis- tr

oznamil obnoveni balickovesluzby mezi Spoj.

a Nemeekem a Rakousko-lJher- -

povati v Nemecku jako drive. NT3r-- J nebni tak dalece,ni take Anglie a Francie kupuji 'dosly zpravy, ze ji kro-americ-

ke

stroje a nadobi. Nejvi- - me zvefe padlo za 110 zivotuce ovsem se tarn proda lidskych a poraueni.Zi jediny listopad se Je to pfilis vysoka dan z lidske lehiii bilanee $90,000,000 v eprospech komyslnosti. Nektefi z tohoto po-:Soust-

ctu utopili, jini byli zabiti aue- -

bo poraneni, jim nahodou pu--

; Horsi nezli valka. ska spustila, a tu jest ku podivu,

Washington, D. C. Yladui u- - jak je dosud v oblibe stary r,pusob

fatlovna pro dolv ydalc. zpn- - tahati pusku s hlavni proti sobe,

o iiesttstich v uheikveh doleeh a z'p cemz nahoill wfcvita. ze hormka neni o do11" kohoutek tfeba spusteny

nati. 7 1913 byr)

pobito IMi. Pfipadyzraneni

pocita za 100-00- 0.

Gelkem v do

1,047.010lidi ze pripada zabitychna tisice Reditel

pravi, Ze

vzdor hornict'i

jeho ato hanba

pro zemi.hruzou nad v

zepracujeme vyssi

a ze pfijiti o

36551 za

A miisime sise to roku, toztraty hrozne. tfi

zivo-t- u

eastecne navzdv zmrzacily nejinensim millio-li- u

A nejsmutnejsitoho

po-lovi- na

pHpaclfi zabitiNeni to cti Spojene

Staty, zena

takovesvych

majinasemu.

naasi Y pfi

na zabity,a

a tfitfrtdiii dohled a

n. byla zrizena

nestestinyni

ne- -

Buffalo, --J.

jenzna

Lackawannav na

sviijse

ta

za nekolikvrchnimu

nemfizeprijmouti. fekl,

na

se

Mich., te de

jeho

Soudeena

Y

nase Y

v

skoncena.1. se

vetsistr'eleni stfelci.

naU

kazdy kdone

Bylo

zkouseli,od jejich

veProfessor ve

odhadlna

povstaly

milioniito nimtu

na na

zkousce.California, zavedli ve

zadatelto kursem obdrzi

jako

postovni Staty

avykazuje,

vu

skem. To umozni zasilani tisieudarku vanocnich do Evropy. Za-stave- ni

bjdo zavineno nedostatkemlodi jiehz hyo upotfebeno pro va-lec- ne

ticely. Balickove zasilky po-stov- ni

dcpravi se nyni do vsechzemi, s nimiz ma Soustati balK'ko-vo- u

postovni umluvu vyjma doBelgie, Turecka a severni a vych.casti Francie, kde vojenske ope-rac- e

sluzbe one brani.

Valecna dafi "v behu."! 1. prosince po.'-a- i i se w Spo

Statech pUilfi juii iof :':.ln;'i

dan valecna. Zni to dosti podivne.Spojene Staty nevedou ziidne val-ky- ,

ziji v miru a pokoji s celymsvetein. a .na jednou musi lid

platiti valecnou dan. Ale jetomu tak skutecne a neni noznose tomu vjdinouti. Nasledkem val-k- y,

ktera zufi az v Evrope a v nizse Spojene Staty nijak nepodileji,zmenily se u mis pomery tak, ze sestala dan tato nutnosti. Kdyby ne-by- la

zavedena, byl by pfijem vlad-n- ipokladny tak maly, ze by nesta-zbohatn- ou

vyrobci del a obchod-nic- ivalecnym materialem, ale sirsi

vrstvy lidove budou z toho mitijen ztratu.

Vanoce se bliziYanoce, svatky lidskosti a sbli-zen- i,

svatky miru a lasky. Obmek-nem- e

sva srdce, zapomenmeminula a vsichni do

jednoho spojme se pod jednim pou-z-

praporem, abychom pod nim sliza jedinym cilem pouze : za cilelnbratrskeho a sesterskeho eiteili,kterym nejen zraky sve, ale i sve

nice s plnymi hrstSmi pfispevkuupirejme tain, kde jich tfeba nej-vic- e

do stare vlasti. Dokazme, zejsme se posud neodrodili, dokaz- -

svet

Wa

a

--lest

a

o

v

dukov-ni- k

a a-n- iz

jedinou

snad pfipoji val-c- e

spojencum.se ozna-muj- e.

ze dokonjilovalee.

Rusku, Srbsku. Anglii a Franciia

ku. Pricinou. ze jeste neprohlasi-l- o

jak sepravi,vyjednavani Ruskem,

a Anglii a nynijinym sta-te- m.

zakrocenijez

pfd mil. muzu tolikznainenalo pvo Ra-kous- ko

abylo by brzo rozdrceno.

bytrpkym pro Nmecko.

knilrodu llohenzollernu Nemc-k-

nasazuje takeRumunsko svou sranu.

me, ze vlasti nasi a naroda skych az napadnou anaseho nejsou nam lhostejnymi, do . jest pry o vsem vyborne informo-kazm- e,

ze posud jsme lidmi a dej- - van. Pani sleduji pry zejmena ces-c- il

vydani. jsou:ke listy a ceske vefejne,vsichni narodove sveta tak patrne za tim ucelem, aby vse

spojeni obchodem a priimy-- 1 celici referovalislem, ze kazda vetsi udalost jiz do Yidne. Ponevadz A'sak sami nejjest jeden, stava se citel- - sou moeni ceskeho jazyka,nou i u narodu ostatnich. Arae-'zfejm- o, ze maji zvedy, ktefi :na-rick- a

vlada vydrzovana byla vctjice cesky, tuto proraflnou praeisim dilem z eel zbozi z konaji, a co se zda zavazneho,ciziny. valky se dovoz konsulate sdeluji. Bjdo namzmensil a tim se take take diiverne oznameno, vdo se.

my narodni pokladny. Z toho ' takovymi vecmi zde zabyva a pa-vide- ti,

ze valkou, i kdyby brla ve- -' true zahodno, aby osoby ty,dena na druhem konci trpi budou byly z

cely. Blahobj't valka tato, ja- -

ko vseeky valky jine, nikomu ne- -

pf inese. Tu a tarn si z m listy, nevadi, dozvi se aspon, jokkapsy nektery armadni dodavatel, v Rakousku skutecne vypada a

kazdy die toioznosti, by a- - nemusi byti odkazani na pruhled-lepso- n

eastecne zniirnili ne nepravdive ufedai, do- -

in'v

Za

Ra-glica- ne

byl farme blizeterburgu, sto od Mafekm-gu- .

oddelenim BoeruAnglicanu pod vedenim plukovni-k- a

dopraven do Viy-burg- u.

325 mil od Johan-nesburg- u

zemi Budej)ostaven pfed vojensky soud naobzalobu velezrady, neni zna-

mo. jizniAnglii. mozno, mu bude

velmi sechut' k povstani jinymnespokojencum

Po-drobno-sti

nasledujici Za noci 21. listopaduhrstka jeho stoupenefi

sli Vaal se do Trausava-lu- .

jsouce )ronasledovani."Dne 27. listopadu

pronasledovani Vry-burg- u.

Mensi oddeleninimi seinik

Wolmarans, bratr Wol-marans- e.

Britsweta padesati stoupenci far-

me Povstalei,vyhladoveli, vzdali so,

by vypalili ranu

Tento stojina cely

Rumunsko ve

Lodyn. Y LondyneRumunsko sve

pripravy k aby se pfipojilokproti Rakousku, Turecku Nemec

valku, jest prodFran

eiii vedenymbalkansk'm

Riuuui'skama znamenite vycvieenou ar-ma- du

t'z re-serv- u,

by tonepfitele

Sjo-jen- i

Rumunska se spojenei

ponevadzf rumunsky jest

vseekyna

pozornost

uhrazovati schuzeuzee

spolu proti Rakousku''

postizen jest

na dovoz jimNasledkem na

zmensily pfijjest

budesveta, zjisteny, nasieh

to

me

narazy zpravy

loj'alnich

becuanske.

povstalcu

sklamanim

Nedluzite na ten to casopis?

Co JaponciTokio. Seznam valeene koristi

dobyte v Cingtau: 2500 pusk, 100strojnich del, 30 del,

vsak treba opravit. Dale nale-zen- y

male zasoby stfeliva,na hotovosti, 15.000 tun uhli, 40automobilu zasoby potravin, pro5000 osob na tfi mesice. Ysecky lo-

de v pfistave byly zniceny.

C. k. rakouske konsu-lat- y

a ceska verej-no- st

v Americe.Novo-yorsk- y Hlas pi- -

se: "Jak jsme se ze spolehlivehopramene dozvedeli, venuje e. k.rakousky konsulat v New Yorkuvefejnemu zivotu Cechu nev.r-yo- r-

schuzi proste vyprovozeny en. Zesleduji pani na konsulate ceske

za to' 5e ani nemohou dotycm oce

kavati. by se jim jejich vernepro nasi sirsi vlast nejak

vyplatily. Doufame. ze toto upo-zorne- ni

staci aby nasiobcani ve projevech vl)fitomnosti jisty eh osob co nejo-)atrnejsim- i."

Jiz na pocatkujsme upozornovali na ruzne

veei podobneho jednoatoho nase casopisy neu-vade- ly

jmena a dokonce ne adresytech, ktefi posilaji dopisy. Jestzde dosti tech. jimz je Kakouskoraj em a snazi si zabezpeeit na-vr- at

domfi. Omyti se musi nej-lep- e

denunciaci dokazi.

Cisar zosnoval apripravil valku.

Francouzskii vlada vydaladiploma-ticko- u,

v otiskuje zneni vseclidiplomatickyeh not,

nemeckou. tak se ob-jasni- ly

valky.dokumenty

vydala vhida nemecka inlickalined na pocatku valky. Vsakcouzske vydani jest mnobem si,

ma 216 stranek a160 dokumentii. jinym

obsahuje take zneni smlouvy, kte

hladu a bidy, klere o T'jino- - davane jim Yidne. Take jst zdefich budou zvlasLo krnte pocit'o- - ceske ctvrti nekoik. obcanu, kte-van- y.

Alespon vdovtim a sirotkum fi jsou zde pomerne dosti ziiamisetfeme s tviifi slz3', ktere mimo a ktefi stale inklinuji k cernozlu-nada- ni

plni jejich oci ... te monarchii. jakymj

! tak cini.nam ovsem neni znamo.Boerske povstani v koncich. y posledni dobe vubec drub

Pfinesli jsme jiz zpravu, ze An-- se nejak napadne ujima

generala Kristiana kouska a hledi jeho hfichy omluvi-Dewet- a,

za nemecke penize' za kazdou cenu. Y nynejsi dobe

a nemeckymi dely a rucnieemi .l"est to c11e nahledu pochy-del- al

v jizni Africe rebelii. Tim '.hene.stanovisko a vzhledem na ne-je- st

asi povstani v' koneich. T)e- -' jistou budoucnost Rakouska mame

wet zajat na -

asi mil

Britse. Bylzapadne

v

z alezdali v Africe anebo v

zetrest pfisny, aby

odnala takenejen v jizni Afri-

ce. ale i v Egypte v Indii.zajeti Deweta udavaji

:

Dewet a prea dostali

patachzahajil

Brits

bylo zajato. Byl mezigenerala

Konecne dostihl Des na

blize "Waterburgu.

byliz pusky.

casopis pouze $1.00rok.

sek

Ion

zene svyjed

naviinim s

Yalecne

a

silneho Tur.c-k- o

bylo

z

a

paky, abydostalo

zajmy

Dnes

az

naplni

ukofistili.

polnich vsee-

ky$0000

a

Lidu"

zesluzby

a zadame,byli svych

valkydruhu a z

bylo. aby

a to

nynitak zvanou zlutou knihu

niz

s vh'ulou abypficiny nynejsi Po-dob- ne

diplomatickea

fran

obsa-huj- e

Mezi

z

ucelem

jisty

zajaliktery

s naseho

z

31

ao(A

0oo

15

aso

Jste s nami spokojeni? Co jsme pfedpovidaly stalo se!!K a v a opet lacinejsi!!!()ZX.1 r.JEIFj tiinto vsem nasim etenym pfiznivcum,

ze jsme opet snizliy eenu nasiSpeciality Kavy na 21 centu. ff

Jelikoz se zima blizi, mel by se kazdy v cas kavou, cajema kofemm zasobiti. Po.ileji budeme zase k Yanocum; objedmiv-kam- i

zaplaveni a proto kdo ma kdy a kava mu doehazi, at' ne-ota- li

se zaslanim objetlnavky v cas. abychom mohli. ji venovatitu nejl-'ps- i pozornost.

Kdo si dosud nepsal o vzorek, mileradi poslouzime pullibernim vzorkem kavy. caje a cikorie.

Tez nejlepsi druhy kavy 24 a 26 centu, ktere pfedci kaz-do- u

30 a 41) centovou kavu. To se nepfeehvalujeme, piseme, jento. co nsi odkupnici dokazuji.

Tez jsou lacinejsi druhy kavy az o 6 centu na libfe, ktereale lry nedrziine na sklade a take bychom je nikomu neodpo-ruroval- i.

Jsme 33 let v ksivovein obchode, tudiz vime, co dobrakucha f ka potfebuje.

Objodnavky vyfizuji se jako vzdy od 25 liber vyse. Mimokavy mame na sklade vseho druhu kofeni, cele i mlete, a im-portova-

eeskou cikorii.Do prraic vsech krajanu porouci se nadale prvni cesky

velkobehod v Americe.

p JAVA COFFEEft J. Jretru, majitel,

1m 17061703 SO. RACINE AVENUE, CHICAGO, ILL.JU P. S. O poctivosti naSeito zavodu pfesvedcte se se u vvdavatel- -

il i. nsui alien u f irst iviiionai

Roman - Buffalo - BillUdrodilec Kcnlon King EI Ramon. loupeznile od Ria Grande Krasna Ioykynez Perchida El Sol. postrach stepi Mcxikan Malo knize hor StraSdlo na stepi.

Kteroukoliv z vyse uvedenych knizek posleme na kte-roukol-iv

adresu vyplacene za 25 centu kus aneb pet knizek 2a$1.00. Knizky jsou v uhledne papirove vazbe a obsahuji 70 stii-ne-k.

Kaada knizka jest sama 0 sobe ukoncena a jest velmilacina za cenu za kterou ji poskytujeme. Objednejte dokudzasoba staci. Adresujte: ODVARKA BROS., CLARKSON.

rou uzavf elj vlady trojdobody vtorn smyslu, ze Eusko, Francie aAnglie nebudou vj'jednavati 0 mirjednotlive, nybrz spoleene.

Listinr, ktere jsou ve sbirce teuvefejneny, neni mozno pro obrae-zeno- st'

mista probirati jednotlive.V souhrnu pravi 0 nick fraucouz-sk- a

vhida : ccBylo to na jafe v ro-

ce 1913, kdyz jsme prvne pozoro-val- i

tento obrovsky a nakladay pokus vojensky, neslycbane rozaino-ze- ni

armady, ktere nemohlo mitijiny eil, nezli pfemoei a ponemci-t- i

celou Evropu. Francie odpoT. e-d- ela

na to novym zakonem, jimzprodlouzila vojenskou sluzbu zedvou let na tfi. Nemecke vladni

(kruby nazvaly to "provokaci, kte-

ra nesmi byti trpena' Y dubnuroku 1913 vydaly nemecke lifady

jtajne nafizeni, kere se vzdor tomu, dostalo do vef ejnosti. Bvla vnem definovana narodni politikanemecka takto: "Illed'te pfe.sved-cit- i

lid, ze jest nezbytno. :ib-cho- m

napadli Francii; pfipravte povsta-ni v Kusku a ve francouzske sever-ni Africe ; ucinte pripravy, abychom v padu propuknuti valky

mohli zabrati Belgii a llo-landsko.-JJ

V torn smyslu I loskutecne pracovano, az na to. zese dve veei z toho, vzpoura v se-

verni Africe a zabrani Ilola.idskaneuskutecnily. Iy. franeouzkavlada. prohlasujeme, ze eisaf Vi-le- m,

ktery se ustavicne prohlasujeza patrona mini, doznal v rozml li-

ve s kralem belgicky'm, ze se ko-

necne pfiklonil ku radcuni valee-nym- .

Spojil se s temi. kdoz pfalivi'dce, jsa pry pfesvedcen. ze s nadlouho odkladati ned;'i. Byl si jist.ze se musi setkati se zdarem. Ve-

fejne mineni bylo militaristy po-stva- no

a bvlo 11111 dokazova 10, zev zalezitosti agadirske utrpelo Xe-mec- ko

)otupnou porazku. Bylotvrzeno, ze mocna Francie jest

pro Nemecko a ze vse toda se rzlustiti jedine valkou,kt?rajiste skonci vitezstviin. Ty:o va-

leene disposice ohrozovaly evrop-sk- y

mir jiz davno, a to ustavicne.'A' dalsi'm francouzska vhida nro-bir- ii

do podrobna vsecko diploma-

ticke jedilani a vyklada. jak ra-

kouska vhida byla jedine niistro-je- m

Nemecka a v jeho sluzbaehutoeila na Srby a vypovedela jimA'alku. Kdyz jiz byla valka pfededvefmi, lekla se rakouska vladadusledku sveho jednani a byla L'a-klone- na

k vyjednavani s Euskem,jez bylo nuceno Srbu se zastat.Kdyz se jiz zdalo. ze je vsecko ne-

bezpeci odvraceno, vystoupilo Ne-

mecko s poslednim trumfem a po-da- lo

Rusum ultimattum, nafizu'jicpferuseni mobilisace. To yvilalovalku neodvratne.

ill

0)

oo30)

o

oace

ILLS,

rjanicy v (Jlncagu. jp

Rusko valcf s Tureckem po

V poslednieli 150 letech Ruskopo sedme valci s Tureckem. Budejiste zajimati, p.ovrlne-l- i o minu-lyeh valkacb rusko-tureckyc- h

Prvni rusko-tureck- a valka po-ca- la

r. 1768; trvala 6 let. Skonci-la inirem v Kainardze r.1774. Mezitim odstoupilo Turecko Eusku'ii-ze- mi

mezi Dneprem a Bugeuir-- 'amesta Kinbnrri. Azov, Kerc,. Jehi-kal-e

a Perkop. Mimo to melo Rus-

ko protektorat nad kfesfarty tu-recky- mi

a muselo Turecko povolilisvobodnou plavbu po CernSm aMarmarskem mofi a volny pru-cho- d

Dardanela'mi.V druhe valee od r. 17871792

bojovalo Rusko proti Turecku spo-

leene s Rakouskem. V miru v Ja-sie- h

ziskalo Rusko uzemi mezi Bu-ge- m

a Dnestrem a mesto Oakov.Tfeti valka od r. 1806 1812

skoncila porazkou Turecka. TIirv Bukuresti urcil feku Prut za hranici mezi obema fisemi.

C'vtrta valka trvala jen 2 roky,a sice od r. 1827 1S29. Skoncilamirem Odrinu. Rusku pfipadlousti Dunaje, dil Armenie a dosta-lo 10.000 cekinu viilecne nalivady.

Pata valka mezi Tureckem aRuskem vypukla r. 1853. Byla totak zvana krvmska valka, v'o kte-r- e

s Tureckem bojovaly proti Rus-

ku Anglie a Francie.Valka ta skoncena mirem v Pa-fi- zi

r. 1S56. Rusko vzdalo se ustidunajskeho a casti Bessarabie; pozbylo panstvi na C'ernem mofi i

vyhradne ochrany kfesfauu bal-kansky-ch.

.Sesta rusko-tureck- a valka ;o-ea- la

r. 1877; trvala 1 rok. Ruskozajistilo si tehdy neutralitu Ra- -

kusko-Uhersk- a tim, ze 11111 pfizna-l- o

pi-av-o na Bosnu a Hercegovimi.

Na strane ruske bojovalo tez Rumunsko. Sdruzene armady dne 24.dubna r. 1S77 pfekrocily iureekehranice. Rusove pocali na ICavka-z- u

oblehati pevnost Kars: Ve val-

ee te kapituloval Osman pasa sposadkou 40.000 muzu a due 31.ledna bylo v Odrinu uzavfe.10 pfi-ine- fi

a dne 3. linora ve Sv. stiipa-n- u

uzavfen mir.

Mirem tim odstoupilo TureckoRusku cast Armenie s Karsera aButume'm, Rumunsku Dobrttdzu,pf iznalo neodslost C'erne Hofe aSrbsku a svolilo. aby Bulliarskostalo se knizectvim, ktere hy zn1

Bulharsko, Rumelii a cstkedonie.

Tento mir, jak znamo, bylrpvi-dova- n

kongresem v Berline.

Richter's Anchor Pain-Expello- r.