P o m p e j e

Itálie 2009Klikej jak chceš

Město jménem Pompeje se zrodilo v čase starého Říma na úpatí Vesuvu. Nalézalo se na cestě mezi severem a jihem,

mezi mořem a bohatými údolími ve vnitrozemí a tak se stávalo bohatou kořistí tu Etrusků, jindy Samnitů,

Římanů, . . . A všichni sem přinesli své zvyky a umění, které dnes označujeme jako tzv. pompejské styly.

K prvnímu velkému neštěstí došlo roku 62 po Kristu, kdy se při zemětřesení z města stala hromada sutin. Nesmírná

houževnatost a píle přeživších občanů však dokáže během krátké doby znovu oživit poničené město. Pak se

to stane : Vesuv, po staletí považovaný za vyhaslou sopku, plný vinic a luxusních obydlí,se odpoledne

24.srpna roku 79 po Kr. probudí a vybuchuje s neúprosně ničivou silou . . Město bylo pohřbeno pod vrstvou 6-7

metrů popela. Po 1700 letech započaly

vykopávky.

Zahradou kolem hradeb, za nimiž se tyčí první

domy, přicházíme k bráně

Mnoho divadel-ních

předsta-vení,

které tu mohli

di-váci

shlédnout

potěší i nás v

dnešní době

Bylo zde i mnoh

o duchovních stánk

ů. Chrám

ů i malýc

h modliteben

Naše kroky směřují k úzkým uličkám. Na konci jedné vidíme bordel. Ne

nepořádek. Prostě bordýlek s pokojíky nahoře i dole. V nich kamenné lůžko, a na něm se odehrávaly

věci… Nad dveřmi do pokojíků můžeme dodnes obdivovat

fresky, které naznačovaly, v jakém oboru je obyvatelka pokojíku přebornicí.

I v pokojích jsou vymalovány fresky s erotickými výjevy. Jestli znázorňují speciální služby, které se tu tehdy provozovaly, nebo

jen měly rozproudit fantazii klientů, to už nám asi nikdo

neřekne. Na freskách jsou znázorněny ty nejodvážnější polohy, včetně

některých sadomasochistických i krvavých výjevů –

které dodnes překvapují svým

erotickým nábojem a otevřeností.

Po západu slunce se i všechny hospody

měnily na domy lásky. Jasně, že pro tak velké město by

jeden bordýlek nestačil… Každá

tedy měla v patře pokojíky, ve kterých

si Římané užívali nevázaných

sexuálních rozkoší. Servírky se totiž v

noci změnily v prostitutky a po

celodenním obsluhování v

jídelně uspokojovaly hosty také v posteli. Za pohlavní akt se

podle historiků platilo stejně jako

za dvě sklenice vína.

V kruhový

ch otvorech byly kon-

tejnery s jídlem. Jako v

závodní kuchyni

Ve městě bylo i 40 pekáren pro 20-30.000 obyvatel

V ulicích můžeme vidět i přechody pro chodce. Kameny byly položeny tak, aby mezi nimi mohly

projet vozy

Všude čekaly na

žíznivé obyvatele kašny s

krásně studenou

vodou

Opouštíme čtvrť

řemeslníků,uličky

Pekařskou,

Barvířskou i

Soukenickou Ulice

jsou najednou

širší a domy

výstavnější.

A to už jsme v pravých římských

lázních.

Mimo mnoha soukromých

existovaly ve městě i troje lázně

veřejné.Všude mramor, fresky,

sochy, teplá i studená voda,dokonce i plavecký bazén.

Můžeme si dopřát střiky i masáže…

Prostě všechno, co si dopřáváme v lázních i

dnes…

Forum- bylo srdcem

veřejného, politického i

ekonomického života. Okolo

stály nejdůležitější

veřejné budovy města.

Původně bylo ohraničeno ze

tří stran dvojím sloupovím. Na čtvrté, severní

straně byla budova

Capitolia (chrám

zasvěcený božstvům)

Faunův dům-jedna z

nejbohatších budov ve městě.

Zaujímala prostor celého

bloku. Byla postavena v

druhém století n.l. v

hellenistické architektuře

vkusně sladěné s italským stylem. Tři jídelny byly

bohatě ozdobeny mozaikou.

Budova byla doplněna dvěmi

zahradami, z nichž větší byla

opravdu skvostem.

S obdivem

si prohlížíme paláce, domy,vcházíme do

atrií, ložnic,

prohlížíme

bohatou výzdobu

na stěnách, mozaiky

na podlahác

h, fontánky a sochy…

Nakonec se zastavíme u

Amfiteátru. Ten byl postaven

v roce 80 před Kristem, kdy se Pompeje staly

římskou kolonií a stal se tak nejstarším známým

amfiteátrem. Měří přibližně 135x104 m a

mohl pojmout na 20.000 osob. Probíhala zde představení

s boji gladiátorů a sportovní klání,

přičemž publikum sem

přijíždělo i z okolních měst.

Při pohledu na mohutné panorama Vesuvu nám dojde celá katastrofa. Zemětřesení, pak opravy města. Vesuv vypustí oblak

značící jeho probuzení a lidé prchají pryč. Když se hodiny nic neděje, mnozí se vrací, ale vtom nastává mohutná erupce. Černý oblak,

zatemňující slunce. Spoušť rozpálených kamenů a popela pokrývá Pompeje. Domy i zdi se bortí, peklo dosahuje vrcholu. Nakonec vlna

popela smíšeného s vodou vymazává poslední zbytky života. Ti, kteří odtud prchli, jsou dostiženi jedovatými plyny, jež se šíří na všechny

strany.