PB156: Po c ta cov e s t e · PDF file · 2017-04-18Komunikace - uvo d do historie Pot reba komunikace na velk e vzd alenosti 550 p.n.l.: po stovn slu zby v Persii A z do novov eku

11. Historie komunikacnıch sıtı

PB156: Pocıtacove sıte

Eva Hladka

Fakulta informatiky Masarykovy univerzity

jaro 2017

Eva Hladka (FI MU) 11. Historie komunikacnıch sıtı jaro 2017 1 / 36

Struktura prednasky

1 Komunikace - uvod do historie

2 Prenosova media

3 Prvnı sıte

4 Arpanet

5 TCP/IP

6 Smerovanı

7 Transportnı protokoly

8 Internet

9 World Wide Web

10 Vyvoj Internetu- casova prımka

11 Historie akademicke sıte v CR


Komunikace - uvod do historie

Struktura prednasky

1 Komunikace - uvod do historie

2 Prenosova media

3 Prvnı sıte

4 Arpanet

5 TCP/IP

6 Smerovanı

7 Transportnı protokoly

8 Internet

9 World Wide Web

10 Vyvoj Internetu- casova prımka

11 Historie akademicke sıte v CR



Potreba komunikace na velke vzdalenosti

550 p.n.l.: postovnı sluzby v Persii

Az do novoveku – kourove signaly,semaforova abeceda (vlajky)

1837/8: vynalez telegrafu (SamuelMorse)

1844: Prvnı zprava odeslana meziWashingtonem a Baltimorem: Whathath Got wrought1866: polozenı transatlantickehokabelu

1865: potrubnı posta

1876: vynalez telefonu (AlexanderGraham Bell)

1910: vynalez dalnopisu

Pokladanı transatlantickeho kabelu

Zdroj: http://computerhistory.org


http://computerhistory.org


Komunikace po telefonnıch linkach

MOdulator–DEModulator analogovych nadigitalnı data

Vynalezen v roce 1949 v Lincoln Labs na MIT

Az do 60. let hlavnı forma komunikace

Prepojovanı okruhu (circuit switching)

1958 – AT&T zahajuje vyrobu pocıtacovychmodemu nazvanych Digital Subset, rychlost110 b/s

1953–1962: Projekt SAGE (Semi-AutomaticGround Environment)

System vzdusne obrany USA23 lokalit propojenych telefonnımi linkami akomunikujıcı pres modemy

Modem ADC-300Zdroj: http://computerhistory.org


http://computerhistory.org

Prenosova media

Metalicka prenosova media I.

Telefonnı kabel

Puvodne jeden vodic (neizolovany)S rozvojem MHD ve mestech nutnost resit problem rusenı → prechodna kroucene dvoulinky

Kroucena dvoulinka

1881: Vynalez Alexandra G. BellaVarianty: FTP, STP, UTP (Foiled/Shielded/Unshielded Twisted Pair)

Koaxialnı kabel

1880: patent Olivera HeavysideaPro pocıtacove sıte vyuzıvan napr. IBMEthernet 10Base2 (Thin Ethernet) a 10Base5 (Thick Ethernet)


Prenosova media

Metalicka prenosova media

10Base2 Ethernet – schema zapojenıZdroj: http://www.linuxfocus.org/

10Base5 Ethernet – schema zapojenıZdroj: http://physinfo.ulb.ac.be

Zdroj: http://learn-networking.com


http://www.linuxfocus.org/

http://physinfo.ulb.ac.be

http://learn-networking.com

Prenosova media

Opticka vlakna

Technologie znama jiz od 2. poloviny 19. stoletı

1966: Prvnı funkcnı demonstrace prenosu datoptickym vlaknem v Telefunken Research Labs,Ulm

V 70. letech Charles K. Kao a George A.Hockham dokazali snızit utlum v kabelu pod 20dB/km → opticke kabely byly pouzitelne proprenos dat

Charles Kuen Kao (*1933) – Father of FiberOptic Communications, nositel nobelovy cenyza fyziku (2009) Charles Kuen Kao

Zdroj: http://en.wikipedia.org


http://en.wikipedia.org

Prvnı sıte

ALOHA (1971)

Prvnı bezdratova sıt’, vznikla na University ofHawaii

Vyvoj je spojen zejmena se jmenem NormanAbramson

Cılem bylo propojit jednotlive ostrovy

Hvezdicova topologie; vyuzıvala 2 kanalu(inbound / outbound)

Koncepcnı zaklad dnesnıch bezdratovych sıtı

Vıce o ALOHA v predmetech doc. StaudkaPV169, PA151


Prvnı sıte

Ethernet (1973/4)

Vyvinut v Xerox PARC, v ramci projektu,,Kancelar budoucnosti“

Vudcı osobnostı byl Robert Metcalfe

V roce 1976 nasazen v PARC, standardizovanaz v roce 1985

Inspirace v ALOHANETu – pouzitı stejnehoprıstupu pro kabelova media

Kabelaz se tak stava pouze pasivnım mediemmezi stanicemi

Protokol umoznuje odeslat zpravu vzdy, kdyzna lince neprobıha jina komunikace; pri kolizizprav jsou obe odeslany pozdeji znovu

Nazev Ethernet byl prevzat z domneleho media(eteru), ktere melo prenaset svetlo k zemi

Robert MetcalfeZdroj:

http://dailytexanonline.com


http://dailytexanonline.com

Arpanet

Pred vznikem ARPANETu – 60. leta

1957: Vypustenı druzice Sputnik 1. nasledovane obavamio bezpecnost zeme (USA) vedly vladu k zalozenı Advanced ResearchProjects Agency (ARPA)

V 60. letech bylo na svete cca 10000 pocıtacu; nebyly propojeny

1962: Vznika projekt pocıtacoveho vyzkumu agentury ARPA

1965: Prvnı WAN – propojenı dvou pocıtacu (MIT–Santa Monica) podedikovane telefonnı lince

1968: Prvnı WAN s paketovym prepınanım – v National ResearchLaboratory ve Velke Britanii (Paul Baran)


Arpanet

ARPANET I.

Motivace: decentralizovana sıt’, ktera by bylafunkcnı i pri jadernemu utoku

1969: 4 uzly

SDS Sigma 7 – University of California, LosAngelesIBM 360/75 – University of California, SantaBarbaraSDS 940 – Stanford Research Institute, MenloParkDEC PDP-10 – University of Utah, Salt LakeCity

Interface Message Processor (IMP) – rozhranımezi pocıtacem a sıtı ARPANET

Pro komunikaci pouzıvan Network ControlProgram (NCP)

ARPANET na konci roku 1969Zdroj:

http://www.computerhistory.org



Arpanet

ARPANET II.

Od roku 1983 pak TCP/IP

Postupne byly vyvinuty sluzby telnet,e-mail, FTP a NVP (Network VoiceProtocol)

Popsane v dokumentech RFC – Requestfor Comments

Nejvetsı rozmach pocatkem 80. let, vıcenez 200 uzlu

ARPANET byl vypnut 28. 2. 1990

V te dobe bylo zapojeno vıce nez 100 uzluDalsıch cca 70 bylo v odstepene sıtıMILNET (Military Network)

Pohled do nitra IMPZdroj: http://www.computerhistory.org



Arpanet

Logicka struktura ARPANETu v roce 1977




TCP/IP

TCP/IP

Autori: Vinton Gary Cerf (*1943) aRobert Elliot Kahn (*1938) – OtcoveInternetu

Cıl: skryt odlisnosti jednotlivych sıtı, zaspolehlivost rucı uzly

Predavanı paketu mezi sıtemi zajist’ujerouter

Vyvoj zacal v roce 1973

1978: Zverejnenı prvnı verze protokoluTCP a IP

Celkem vznikly 4 verze; poslednı sepouzıva dodnes

Pro testovanı ,,v terenu“ byla nasazenai specialne upravena dodavka




TCP/IP

Fathers of the Internet

Bob KahnZdroj: http://en.wikipedia.org

Vint CerfZdroj: http://battlemedia.com



http://battlemedia.com

TCP/IP

IPv6

Obavy o vycerpanı adresnıho prostoru IPv4 vedly k praci na vyvojiIPv6

3. 2. 2011 byly rozdeleny poslednı bloky adres IPv4 – den vycerpanıIPv4 adres

IPv6

problemy s nasazovanımnejista budoucnostceka se na vyznamny impuls (napr. Cına)


TCP/IP

Dalsı rodiny sıt’ovych protokolu

DECNet (1975)Skupina protokolu vyvinuta firmou DEC puvodne urcena k propojenıpocıtacu PDP-11Postupne jedna z prvnıch peer-to-peer sıt’ovych architektur5 vyvojovych fazı, puvodne 4vrstevna architekturaPoslednı Phase V 7vrstevna, kompatibilnı s ISO/OSI

AppleTalk (1984)Vyvinuty firmou Apple, soucast pocıtacu MacintoshStriktne dodrzoval ISO/OSI model, urceny pouze pro LANSnaha o kompletnı autokonfiguraciKlıcove protokoly: AARP (Apple ARP) a NBP (Network BindingProtocol) – obdoba DNS

IPX/SPX (1985)Internetwork Packet Exchange/Sequenced Packet ExchangeVyuzıvan v sıt’ovem operacnım systemu Novell NetWareSPX – vyuzıvan zejmena v modelu klient–server

Tyto a dalsı rodiny protokolu byly nakonec vytlaceny TCP/IP


Smerovanı

Smerovanı v sıtıch I.

Potreba prenest data pres vıce autonomnıch sıtı

Prıstupy:

Distance Vector – Algoritmus Bellman-Ford (1958)Link State – Dijkstruv algoritmus (1956, publikovan 1959)

Autonomnı systemy

smerovanı uvnitr ASsmerovanı mezi AS


Smerovanı

Smerovanı v sıtıch II.

Vyznamne DV algoritmy

Crowtheruv smerovacı algoritmus – pouzıvan v prvnı dekadeARPANETu (70. leta)

DRP – DEC Routing Protocol (1975)

EGP – Exterior Gateway Protocol, (1984, RFC 904)

RIP – Routing Information Protocol, (1988, RFC 1058)

BGP – Border Gateway Protocol, (1989, RFC 1105)

Vyznamne LS algoritmy

OSPF – Open Shortest Path First, prvnı masivne pouzıvany LSalgoritmus (1989, RFC 1131)

Predchudcem byl algoritmus SPF

IS-IS – Intermediate System To Intermediate System (1987)

Vyvinut jako soucast DECNet Phase V (viz vyse)Standardizovan ISO v roce 1992 (ISO 10589)


Transportnı protokoly

Transportnı protokoly

UDP – (1981, RFC 768), nezaruceny prenos zprav

TCP – (1981, RFC 793), zaruceny prenos zprav

RDP – (1984, RFC 1151)

tez RUDP – Reliable UDP

ATP – (1984), AppleTalk Transaction Protocol

SPX – (1985), Sequenced Packet Exchange

Soucast protokolove sady IPX/SPX

RTP – (2003), Real-time Transport Protocol

Protokol pro prenos multimedialnıch dat


Internet

Cesta k Internetu

1975 – Rozdelenı ARPANETu

ARPANET – zustava pro akademicke ucelyMILNET – zabezpecuje potreby armady

V 80. letech vznikajı dalsı sıte propojujıcı akademicke a vyzkumneorganizace

BITNET – Because It’s Time NetworkCSNET – Computer Science Network

1986: NSF vytvarı vysokorychlostnı sıt’ NSFNET

Rychlost 56 Kb/sPropojenı vyzkumnych ustavu pres nekolik center se superpocıtaci

1987: Vznika pojem Internet – pripojeno 27000 pocıtacu


World Wide Web

World Wide Web

Vznikl v CERN, vyvoj zacal v roce 1989

Autorem je Sir Tim Berners-Lee

Inspirovan Bushovou vizı Memexu

HTML + URL + HTTP

Klıcova je myslenka hypertextu – vzajemnepropojenych stranek pomocı odkazu

http://info.cern.ch – prvnı webovastranka,spustena 6. 8. 1991

1993: Predstaven Mosaic – prvnı webovyprohlızec schopny zobrazovat obrazky spolus textem

Zdroj: http://http://history-computer.com


http://info.cern.ch

http://http://history-computer.com


World Wide Web

World Wide Web

Pocıtac NeXT Cube, na kterem byl spusten 1. webovy serverZdroj: http://http://history-computer.com

Prohlızec MosaicZdroj: http://http://history-computer.com




Vyvoj Internetu- casova prımka

Vyvoj Internetu

Zdroj: http://www.drjeffsoftware.com/history.html


http://www.drjeffsoftware.com/history.html

Historie akademicke sıte v CR


Pred rokem 1989 bez pripojenı1990: Salovy pocıtac IBM 4381 na CVUT pripojen k sıti EARN

EARN – European Academic and Research NetworkEvropska vetev sıte BITNET

1991: CSFR pripojena k Internetu

1992: Zahajen projekt FESNET – Federal Education and ScientificNetwork

13. 2. 1992 – Oficialnı zahajenı provozu sıte Internet v CSFRPrelom ’92/’93 – rozpad federace, akademicka sıt’ je rozdelena nadve: SANET a CESNET

CESNET je provozovan tymem Oblastnıho vypocetnıho centra CVUTPrenosova rychlost 19,2 kb/s, pouze pater Praha–Brno nabızı 64 kb/sZahranicnı linka s kapacitou 19,2 kb/s vede do Rakouska

V breznu ’93 mela sıt’ CESNET uzly v 11 mestech po cele CR

1994: CVUT zıskava povolenı k poskytovanı neverejnych datovychsluzeb, pripojujı se prvnı komercnı zakaznıci



Zahajenı provozu sıte Internet v CSFR



Technika na CVUT

Cast pocıtace IBM 4381 na CVUTZdroj: http://www.cesnet.cz

Prıpojny bod do EARNZdroj: http://www.cesnet.cz


http://www.cesnet.cz



Sdruzenı CESNET (1996 – 2001)

6. 3. 1996: podpis zakladatelske smlouvy zajmoveho sdruzenıpravnickych osob CESNET

Sdruzuje vysoke skoly a Akademii ved CRCılem je provoz a rozvoj paternı akademicke pocıtacove sıte

Pod hlavickou sdruzenı postupne realizovany projekty

TEN-34 – Trans-European Network at 34 MbpsTEN-34 CZ – Upgrade narodnı sıteTEN-155 – zavadenı technologie ATM, prenosova rychlost 155 Mb/s

1999: 5lety vyzkumny zamer: Vysokorychlostnı sıt’ nardonıho vyzkumua jejı nove aplikace

2000: Contactel kupuje komercnı cast sıte CESNET

2001: Spustenı provozu sıte GEANT, CESNET se stava soucastı jadrasıte

Vyznamna cast sıte je postavena na temnych vlaknech principem CEF(Customer Empowered Fibre)



Sıt’ CESNET v roce 1996

Praha

Liberec

Pardubice

Brno

OlomoucOstrava

Opava

EBONE(Vienna)

SANET(Banská Bystrica)

Cheb

EuropaNET(Amsterdam)

Písek

Děčín

Ústí n. L.

Mladá Bleslav

Svitavy

Žďár n. S.Plzeň

Karviná

Zlín

České Budějovice

J. Hradec

Tábor

Hradec Králové

DWDM

10 Gb/s

1–2,5 Gb/s

800 Mb/s

100 Mb/s

10–34 Mb/s

512 kb/s

128–384 kb/s

19,2–64 kb/s

1996: CESNET

Zdroj: http://www.cesnet.cz




Sdruzenı CESNET (2002 – 2006)

2002: Koncept Nothing in-line (NIL) – provoz optickych spoju bezzarızenı na trase

CESNET se stava prukopnıkem, nasazuje prvnı produkcnı NIL trasy

2003: Prvnı mezinarodnı trasa s nativnı IPv6 v CR, vznika GLIF

GLIF – Global Lambda Integrated Facility

2004: sıt’ CESNET2

EGEE (Enabling Grids for E-SciencE) – projekt EU na podporu gridoveinfrastruktury pro VaVNa trase Brno–Praha nasazena technologie DWDM; nekoliknezavislych tras 10 Gb/s a 1 Gb/sZacına 7lety vyzkumny zamer Opticka sıt’ narodnıho vyzkumu a jejınove aplikace

2005: Spustena hybridnı sıt’ GEANT2, kapacita 500 Gb/s, moznostsestavovat mezinarodnı dedikovane okruhy

V sıti CESNET2 vznika DWDM okruh Praha–Brno–Olomouc–HradecKralove–Praha



Sıt’ CESNET2 v roce 2006

Praha

Liberec

Pardubice

Brno

Olomouc

Ostrava

Opava

NIX

Internet

Cheb Poděbrady

GÉANT

Písek

SANET

PIONIER

Dvůr Králové

Krnov

Kyjov

Jihlava

Řež

Děčín

Ústí n. L.

Plzeň

Beroun

Česká Třebová Karviná

Zlín Vyškov

Břeclav a Lednice

České Budějovice

J. Hradec

Tábor

Třeboň Telč

Hradec Králové

Most

Kostelecnad Č. L. Kutná

Hora

Mariánské Lázně

DWDM

10 Gb/s

1–2,5 Gb/s

800 Mb/s

100 Mb/s

10–34 Mb/s

<10 Mb/s

2006: CESNET2





Sıt’ CESNET2 dnes





MetaCentrum

NGI – Narodnı gridova infrastruktura

http://www.metacentrum.cz

Zajist’uje provoz a koordinaci

distribuovane vypocetnı infrastrukturydatovych ulozist’

sluzby nad nimi

Zapojeno v projektech

EGI InSPIRE -– Integrated Sustainable Pan-European Infrastructure forResearchers in EuropeEMI -– European Middleware IniativeCHAIN — Co-ordination & Harmonisation of Advancede-INfrastructuresEPIKH – Exchange Programme to advance e-Infrastructure Know-How


http://www.metacentrum.cz


Multimedialnı prenosy – iGrid 2005

Nızkolatencnı prenos nekomprimovaneho FullHD videa



Multimedialnı prenosy – HPC Class

Vıcebodova videokonference ve FullHD (nekomprimovane)


Documents

PB156: Po c ta cov e s t e · PDF file · 2017-04-18Komunikace - uvo d do historie Pot reba komunikace na velk e vzd alenosti 550 p.n.l.: po stovn slu zby v Persii A z do novov eku