..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Přednáška #6

Základy mikroekonomie

MONOPOL

31.10.2012

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V minulých přednáškách jsme analyzovali režimdokonalé konkurence

V režimu dokonalé konkurence jsou firmy cenovýmipříjemci a volí optimální produkci tak, aby maximalizovalysvé zisky.

Firmy vyrábí pouze v situaci, kdy jejich zisk alespoňvyrovnává ztrátu danou fixními náklady, v dlouhodobémhorizontu pak v situaci, kdy nemají žádné ztráty.

V dlouhodobém horizontu je křivka nabídky firmy rovnakřivce mezních nákladů tam, kde je tato křivka nadkřivkou průměrných nákladů.

Křivky nabídky jednotlivých firem se sčítají, výslednákřivka nabídky je při nekonečném množství firemhorizontální a konstantně rovna tržní ceně.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Ukázali jsme si, že režim dokonalé konkurencemaximalizuje blahobyt

Definovali jsme přebytek spotřebitele CS jako rozdíl mezicenou, kterou by spotřebitel bych ochoten zaplatit, askutečnou cenou.

Definovali jsme přebytek výrobce PS jako rozdíl mezicenou, za kterou by výrobce bych ochoten vyrábět, askutečnou cenou.

Ukázali jsme si, že přebytek spotřebitele se rovná ploše podkřivkou poptávky a nad přímkou danou cenou, a žepřebytek výrobce se rovná ploše nad křivkou nabídky apod přímkou danou cenou.

Celkový blahobyt W jsme definovali jako W=CS+PS aukázali jsme si, že je v režimu dokonalé konkurencemaximalizován.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V dnešní přednášce si vysvětlíme, co je to monopol ajak se liší od dokonalé konkurence

V této přednášce se budeme zabývat zcela opačnýmzpůsobem tržního uspořádání, a to je monopol.

Ukážeme si, jakým způsobem monopolista maximalizujesvůj zisk.

Vysvětlíme se, co je tržní síla monopolu a na čem závisí.

Budeme analyzovat dopad monopolu na celkový blahobyt abudeme diskutovat roli vládních opatření při podpoře čiregulaci monopolu.

Definujeme si různé stupně cenové diskriminace.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopol a maximalizace zisku

Tržní síla

Vliv monopolu na blahobyt

Monopol a vládní opatření

Cenová diskriminace

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopol jako tržní uspořádání je opačný protipólrežimu dokonalé konkurence

Při monopolistickém uspořádání na trhu existuje pouzejediná firma (monopol), a pro zboží, které nabízí,neexistuje blízký substitut.

Poptávka, které monopol čelí, je celková tržní poptávka(nikoli reziduální poptávka).

Nabídka monopolu je celková tržná nabídka.

Monopol není cenový příjemce.

Monopol nemá konkurenci a proto může produkovat ipokud zvýší cenu (i když produkce je nižší).

Monopol může požadovat cenu vyšší, než jsou jehomarginální náklady, a proto dosahuje kladného zisku.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopol je tržní uspořádání známé a využívané již vdávné historii

Egyptští faraonové měli monopol na prodej potravin.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopol je tržní uspořádání známé a využívané již vdávné historii

Řecký filozof Thales získal monopol na lisy olivového oleje.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Cílem monopolu (stejně jako v každém tržním režimu)je maximalizace zisku

Zisk monopolu 𝜋 je opět definován jako rozdíl mezi příjmy(revenues - 𝑅) a náklady (costs - 𝐶) a závisí na množstvívýstupu, které firma produkuje 𝑄:

𝜋(𝑄) = 𝑅(𝑄) − 𝐶(𝑄) .

O optimální produkci se monopol rozhoduje ve dvoukrocích:

1. Jaká úroveň produkce maximalizuje zisk firmy?2. Je při této úrovni optimální produkovat či zastavit výrobu?

Monopol tedy maximalizuje svůj zisk (při tržníchpodmínkách daných poptávkou) a pokud tento maximálnízisk alespoň snižuje nezbytné náklady, pak produkujeoptimální množství výstupu.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Při optimální nenulové produkci se mezní nákladyrovnají mezním příjmům

Nutná podmínka pro to, aby byla produkce 𝑄 optimální:

d𝜋(𝑄 )d𝑄 = d𝑅(𝑄 )

d𝑄 − d𝐶(𝑄 )d𝑄 = 0 .

Označíme-li mezní příjmy (marginal revenues) 𝑀𝑅 = amezní náklady (marginal costs) 𝑀𝐶 = , mámepodmínku

𝑀𝑅(𝑄 ) = 𝑀𝐶(𝑄 ) .Tato podmínka je stejná jako v případě režimu dokonalékonkurence, zásadně se však liší to, jak vypadá křivkamezních příjmů.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Při určení mezních příjmů je třeba brát v potaz vztahmezi produkcí a cenou danou křivkou poptávky

Příjmy monopolu definujeme jako prodané množstvínásobené cenou zboží: 𝑅(𝑄) = 𝑝𝑄.Jelikož monopol čelí celkové tržní poptávce, není cenovýmpříjemcem a jeho rozhodnutí o produkci mění také cenu, zakterou zboží prodá.Cena je tedy funkcí produkovaného množství: 𝑝 = 𝑝(𝑄).Příjmy monopolu tedy můžeme vyjádřit jako

𝑅(𝑄) = 𝑝(𝑄)𝑄

a mezní příjmy pak

𝑀𝑅 = d𝑅d𝑄 = 𝑝(𝑄) + d𝑝(𝑄)

d𝑄 𝑄 .

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Mezní příjmy monopolu můžeme vyjádřit v závislosti naelasticitě poptávky

Elasticitu poptávky definujeme jako percentuální změnuprodukovaného množství při percentuální změně ceny:

𝜀 = d𝑄d𝑝

𝑝𝑄 .

Mezní příjmy můžeme vyjádřit pomocí elasticity:

𝑀𝑅 = 𝑝 + d𝑝d𝑄𝑄 = 𝑝 1 + d𝑝

d𝑄𝑄𝑝 = 𝑝 1 + 1

𝜀 .

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Mezní příjmy monopolu můžeme vyjádřit v závislosti naelasticitě poptávky

Výraz 𝑀𝑅 = 𝑝 1 + můžeme srovnat s režimem dokonalékonkurence, kde 𝑀𝑅 = 𝑝.

Vidíme tak, že pro dokonale elastickou poptávku(𝜀 → −∞) se monopol musí chovat jako firma vkonkurenčním prostředí.

Zároveň vidíme, že pro neelastickou poptávku (−1 < 𝜀 < 0)budou mezní příjmy záporné, proto se nikdy nemohourovnat mezním nákladům.

Vyplývá z toho, že optimální produkce monopolu nemůženikdy ležet tam, kde je křivka poptávky neelastická.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopol může svůj zisk maximalizovat vzhledem kmnožství i vzhledem k ceně

Podmínka, že mezní náklady firmy se musí rovnat v optimujejím mezním příjmům, platí v každém tržním uspořádání.

Zatímco firma v režimu dokonalé konkurence nemůžeovlivnit cenu, monopol svým rozhodnutím o optimálníprodukci ovlivňuje i cenu, za kterou bude zboží prodávat -bude to cena daná při daném množství křivkou poptávky.

Vzhledem ke vztahu mezi množstvím a cenou (danémupoptávkou), může monopol maximalizovat svůj zisk buďvzhledem k množství nebo vzhledem k ceně.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopol může svůj zisk maximalizovat vzhledem kmnožství i vzhledem k ceně

Následující úlohy jsou tedy ekvivalentní:

max 𝜋(𝑝) ⇔ max 𝜋(𝑄)

Při naší definici zisku to odpovídá

max 𝑝 ⋅ 𝑄(𝑝) − 𝐶 (𝑄(𝑝)) ⇔ max 𝑝(𝑄) ⋅ 𝑄 − 𝐶(𝑄) .

Zvolí-li firma vyšší cenu, prodá nižší množství a naopak.

K maximalizaci zisku pak dochází v bodě, kdy zvýšení cenyprávě kompenzuje snížení množství.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Při lineární poptávce je křivka mezních nákladů téžlineární a s dvojnásobným sklonem

Uvažujeme-li lineární poptávku, je její rovnice dánavýrazem 𝑝 = 𝑎 − 𝑏𝑄, kde 𝑎 a 𝑏 jsou libovolné kladnéparametry.

Příjmy monopolu jsou pak definovány jako

𝑅 = 𝑝𝑄 = 𝑎𝑄 − 𝑏𝑄

a mezní příjmy tedy jako

𝑀𝑅 = 𝑎 − 2𝑏𝑄 .

Křivka mezních příjmů má tedy dvojnásobný sklon nežkřivka poptávky, protíná osu 𝑝 v hodnotě 𝑎 (stejně jakokřivka poptávky) a osu 𝑄 v hodnotě 𝑎/2𝑏.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Při lineární poptávce je křivka mezních nákladů téžlineární a s dvojnásobným sklonem

Q

p

D=a-bQ

MR=a-2bQ

a

a/2b a/b

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Graficky můžeme optimální produkci monopoluznázornit pomocí křivek mezních příjmů a nákladů

Vzhledem k platnosti podmínky

𝑀𝐶(𝑄 ) = 𝑀𝑅(𝑄∗)

je optimální produkce monopolu 𝑄 v bodě průsečíkukřivek mezních nákladů a mezních příjmů.

Odpovídající cenu lze pak odečíst z křivky poptávky jako𝑝(𝑄 ).

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Graficky můžeme optimální produkci monopoluznázornit pomocí křivek mezních příjmů a nákladů

Q

p

DMR

MC

Q*

p*

Cena stanovená monopolem

Produkované množství

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Pro nenulovou produkci musí být příjmy v optimu vyššínež variabilní náklady

V optimálním rešení 𝑄 musí být zisk firmy větší nežztráta daná fixními náklady (které firma musí platit, i kdyžneprodukuje):

𝜋(𝑄 ) = 𝑅(𝑄 ) − 𝐶(𝑄 ) ≥ −𝐹 ,

kde 𝐹 jsou nezbytné fixní náklady.

Platí tedy:

𝑅(𝑄 ) ≥ 𝐶(𝑄 ) − 𝐹 = 𝑉𝐶(𝑄 ) ,

kde 𝑉𝐶(𝑄) jsou variabilní náklady.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Pro nenulovou produkci musí být příjmy v optimu vyššínež variabilní náklady

Jelikož𝑅(𝑄 ) = 𝑝(𝑄 )𝑄

a𝑉𝐶(𝑄 ) = 𝑉𝐶(𝑄 )

𝑄 𝑄 = 𝐴𝑉𝐶(𝑄 )𝑄 ,

je podmínka 𝑅(𝑄 ) ≥ 𝑉𝐶(𝑄 ) ekvivalentí podmínce

𝑝(𝑄 ) ≥ 𝐴𝑉𝐶(𝑄 ) .

V dlouhodobém horizontu, kde jsou nulové fixní náklady,pak platí, že monopol produkuje, pokud je optimální cenavyšší než průměrné náklady:

𝑝(𝑄 ) ≥ 𝐴𝐶(𝑄 ) .

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Graficky můžeme zisk monopolu znázornit pomocíkřivek nákladů a křivky mezních příjmů

Zisk firmy můžeme zapsat jako

𝜋(𝑄) = 𝑝𝑄 − 𝐶(𝑄)𝑄 𝑄 = 𝑝𝑄 − 𝐴𝐶(𝑄)𝑄

= (𝑝 − 𝐴𝐶(𝑄)) 𝑄 .

Zisk v optimu je tedy roven ploše obdélníku, jehož jednastrana má délku optimální produkce 𝑄 a druhá strana mádélku rozdílu mezi cenou stanovenou monopolem a křivkouprůměrných nákladů v optimu (𝑝 − 𝐴𝐶(𝑄 )).Toto optimum je dané průsečíkem křivky mezních nákladůa křivky mezních příjmů.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Graficky můžeme zisk monopolu znázornit pomocíkřivek nákladů a křivky mezních příjmů

Q

p

DMR

MC

AC

AVC

Q*

p*

Zisk

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopol a maximalizace zisku

Tržní síla

Vliv monopolu na blahobyt

Monopol a vládní opatření

Cenová diskriminace

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopol má tržní sílu, protože není cenovýmpříjemcem, a proto dosahuje nenulových zisků

Na minulých přednáškách jsme si ukázali, že v režimudokonalé konkurence je cena vždy rovna mezním nákladůma zároveň i průměrným nákladům, a proto firmy v tomtorežimu dosahují nulového zisku.

Monopol je schopen nastavit cenu tak, aby byla vyšší nežjeho mezní náklady a dosahuje tak kladných zisků.

Míru schopnosti určit cenu tak, aby byla vyšší než meznínáklady, nazýváme “tržní síla”.

Tržní síla monopolu závisí na tvaru poptávky a jejíelasticitě.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopol využívá tržní sílu k tvorbě ceny přirážkou,jejíž velikost závisí na elasticitě poptávky

Z podmínky 𝑀𝑅 = 𝑀𝐶 a vztahu 𝑀𝑅 = 𝑝 1 + můžemevyjádřit

𝑝 = 11 + ⋅ 𝑀𝐶 .

Říkáme, že monopol tvoří cenu přirážkou.

Jelikož optimální produkce monopolu je vždy tam, kde𝜀 < −1, je tato přirážka vždy větší než 1.

Při dokonale elastické poptávce (𝜀 → −∞) se tržní sílamonopolu vytrácí a cena je stejná jako v režimu dokonalékonkurence: 𝑝 = 𝑀𝐶.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Pro monopol není optimální nastavit cenu tak, abyodpovídala neelastické části poptávky

V roce 2005 se cenalístku tramvaje v SanFranciscu zvedla z 3USDna 5USD (o 67%).Následoval nárůst příjmůz provozu tramvají o23% (při zachovánípočtu linek).To znamená, že původnícena musela odpovídatneelastické části křivkypoptávky, dané velkýmmnožstvím turistů, kteřítramvaje využívají jakoatrakci.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Pomocí elasticity definujeme též tzv. Lernerův index,měřící tržní sílu monopolu

Lernerův index definujeme jako relativní rozdíl mezi cenoua mezními náklady, vztažený k ceně:

𝐿𝐼 = 𝑝 − 𝑀𝐶𝑝 = −1

𝜀 .

Pro firmu maximalizující zisk (tedy takovou, že 𝜀 < −1platí, že Lernerův index nabývá hodnot 0 až 1.

Čím vyšší hodnota, tím větší tržní síla.

Monopoly čelící poptávce s pouze mírně elastickoupoptávkou mají Lernerův index blízký 1 a velkou tržní sílu.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Pomocí elasticity definujeme též tzv. Lernerův index,měřící tržní sílu monopolu

Lernerův index = 0.72 Lernerův index = 0.72

Lernerův index = 0.53

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Tržní síla monopolu vychází z jedinečnosti zboží, kterénabízí

Znamená-li menší elasticita větší tržní sílu, je postavenimonopolu silnější pokud jsou jeho výrobky obtížněsubstituovatelné, případně pokud za ně nelze naléztnáhradu alespoň v dané lokalitě působení.Tržní síla monopolu je oslabena pokud:

jsou na trh uvedeny produkty podobné tomu, kterémonopol vyrábí (substituty),na trh vstoupí více firem,firmy s podobnými službami působí blíže původnímumonopolu.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopolní postavení firmy může být nahrazenokonkurencí

V roce 1979 měla USPSmonopol na doručování balíkůpřes noc.

V současné době činí její podílna tomto trhu 4%.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopol a maximalizace zisku

Tržní síla

Vliv monopolu na blahobyt

Monopol a vládní opatření

Cenová diskriminace

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopol oproti dokonalé konkurenci vytváří umrtvenouztrátu a snižuje celkový blahobyt

Firma s monopolním postavením stanovuje cenu vyšší nežjsou její mezní náklady.

Objem produkce je v takovém případě nižší, než by byl vrežimu dokonalé konkurence.

Monopol tak prodává nižší množství, ale za vyšší cenu -jelikož je to jeho optimální rozhodnutí, musí vyšší cenavyrovnat ztrátu danou nižší produkcí. Přebytek výrobce setak zvyšuje.

Zároveň vyšší cena a nižší produkce snižuje přebytekspotřebitele.

Snížení přebytku spotřebitele není kompenzováno zvýšenímpřebytku výrobce - monopol vede k umrtvené ztrátě.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopol oproti dokonalé konkurenci vytváří umrtvenouztrátu a snižuje celkový blahobyt

Q

p

DMR

MC

QM

pM

Rovnováha při monopolu

Rovnováha při dokonalé konkurenci

QK

pK

A

B

C

E

D

(konkurence) (monopol) ZměnaCS A+B+D A CS=-B-DPS C+E C+B PS=B-E

W=CS+PS A+B+C+D+E A+B+C W=-D-E=DWL

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopol a maximalizace zisku

Tržní síla

Vliv monopolu na blahobyt

Monopol a vládní opatření

Cenová diskriminace

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopoly vznikají přirozeně díky výhodám v oblastinákladů

Monopoly mohou vznikat přirozeně nebo na základěvládních opatření.

Monopol vzniká například v situaci, kdy jedna firma plněkontroluje některý z faktorů nezbytných pro produkci či mátechnologickou nebo organizační výhodu oproti ostatním.

Přirozený monopol vzniká, pokud je jedna firma schopnavyrobit veškerou tržní produkci za nižší náklady, než zakolik by ho vyrobilo několik různých firem:

𝐶(𝑄) < 𝐶(𝑞 ) + 𝐶(𝑞 ) + … + 𝐶(𝑞 ) ,

kde 𝑄 = 𝑞 + 𝑞 + … + 𝑞 .

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Vláda může podpořit vznik monopolu pomocí omezenívstupu na trh či udělováním patentů

Omezuje-li vláda vstup firem na trh (například udělovánímlicencí), podporuje tak monopolní postavení u jižfungujících firem.

Zisk daný monopolním postavením těchto firem může vládavytěžit ve formě renty (například poplatku za udělenílicence).

Vláda může také firmám udělovat patenty, které jimzaručují monopolní postavení při prodeji určitého produktupo pevně danou omezenou dobu.

Zisk daný monopolním postavením firem vlastnícíchpatenty je odměnou a motivací pro vývoj novýchtechnologií a postupů.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Omezením volného vstupu na trh podporuje vládamonopolní postavení již existujících firem

Ztěžuje-li vláda získání licence, omezuje volnou soutěž apodporuje monopol.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Udělením patentu a tak i posílením monopolníhopostavení motivuje vláda výzkum nových technologií

Na vývoji botulotoxinu kterapeutickým účelůmpracoval dr. Alan Scott od 60.let 20. století.

V roce 2002 bylo v USAscháleno využívat tuto látkuke kosmetickým účelům aběhem následujících dvou letpočet injekcí vzrostl o 166%.

Veškerý zisk z prodeje botulotoxinu připadá díky patentufirmě Allergan, Inc., pro kterou doktor Scott tuto látkuvyvinul.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Autorská práva jsou určitým druhem patentu, jehožrespektování může být obtížně kontrolovatelné

Z krátkodobého hlediska nemusí mít nerespektováníautorských práv závažné důsledky (stahují-li ilegálně pouzeuživatelé, kteří by si produkt jinak vůbec nepořídili).

Z dlouhodobého hlediska však může zeslabovat motivacitvůrců.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Vláda může svou intervencí také snížit tržní sílumonopolu

Stanoví-li vláda maximální cenu, za kterou může monopolprodávat, omezí trží sílu monopolu a chrání spotřebitele.

Stanovením maximální ceny je regulována křivka poptávkya tím i křivka mezních příjmů firmy.

Cenu je třeba nastavit tak, aby se rovnala ceně stanovené vrežimu dokonalé konkurence a tedy aby regulovaná křivkamezních příjmů protla křivku mezních nákladů v danémbodě rovnováhy.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Stanovením maximální ceny může vládat snížit tržnísílu monopolu a zvýšit blahobyt

Q

p

DMR

MC

QM

pM

Rovnováha bez regulace

Rovnováha při regulaci

QR

pR

A

B

C

E

D

DR

MRR

(bez regulace) (s regulací) ZměnaCS A A+B+D CS=B+DPS C+B C+E PS=E-B

W=CS+PS A+B+C A+B+C+D+E W=D+E

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopol a maximalizace zisku

Tržní síla

Vliv monopolu na blahobyt

Monopol a vládní opatření

Cenová diskriminace

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Monopol může svou tržní sílu využít též k cenovédiskriminaci mezi spotřebiteli

Monopol provozuje svou činnost na neefektivní úrovniprodukce a sníženou produkci si vynahrazuje zvýšenoucenou.

Nepokrývá tak poptávku zákazníků, kteří tuto zvýšenoucenou nejsou ochotni zaplatit.

Pokud by mohl monopolista prodávat výrobky za různéceny, mohl zákazníkům s vyšší ochotou platit účtovatpůvodní vysokou cenu a těm ostatním cenu nižší.

Tím by mohl zvýšit úroveň produkce a pokrýt tak izbývající poptávku.

V takovém případě mluvíme o cenové diskriminaci.

Rozeznáváme tři stupně cenové diskriminace.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Při cenové diskriminaci prvního stupně každýspotřebitel platí různou cenu

Cenová diskriminace privního stupně znamená, že monopolprodává své produkty za různé ceny, lišící se od osoby kosobě.

Každý zákazník platí maximální cenu, kterou je ochotenzaplatit - cena splývá s křivkou poptávky.

Na takovém trhu se nevytváří žádný spotřebitelskýpřebytek, veškerý přebytek připadá producentovi.Úroveň produkce je na optimální úrovni a celkový blahobytje maximalizován.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Při cenové diskriminaci druhého stupně závisí cena naprodávaném množství

Cenová diskriminace druhého stupně znamená, že cena zajednotku produkce není konstantní, ale záleží na velikostinákupu.

Tato forma cenové diskriminace je běžně používána voblasti veřejných služeb (viz například cena elektřiny).

V tomto uspořádání největší kupec čelí nejnižší ceně, kteráse rovná mezním nákladům

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Při cenové diskriminaci třetího stupně platí různéskupiny spotřebitelů různé ceny

Cenová diskriminace třetího stupně je uspořádání, kdymonopol identifikuje několik různých skupin spotřebitelů asvůj výrobek prodává každé skupině za jinou cenu.

Příkladem mohou být studentské či důchodcovské slevy.

Monopol se rozhoduje, jaké množství prodat jaké skupině aza jakou cenu.

Zisk monopolu je součtem zisku z prodeje všem skupinám ajeho náklady jsou náklady na produkci celkovéhoprodaného množství.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Při cenové diskriminaci třetího stupně platí různéskupiny spotřebitelů různé ceny

Příkladem optimalizačního problému monopolu v případědvou skupin je

max 𝑝 (𝑄 )𝑄 + 𝑝 (𝑄 )𝑄 − 𝐶(𝑄 + 𝑄 )

To vede k podmínce

𝑀𝑅 (𝑄 ) = 𝑀𝐶(𝑄 + 𝑄 )𝑀𝑅 (𝑄 ) = 𝑀𝐶(𝑄 + 𝑄 )

Tu můžeme přepsat pomocí elasticity jako

𝑝 1 + 1𝜀 = 𝑀𝐶(𝑄 + 𝑄 )

𝑝 1 + 1𝜀 = 𝑀𝐶(𝑄 + 𝑄 )

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Při cenové diskriminaci třetího stupně platí vyšší cenuskupina s nižší elasticitou

Z předchozí podmínky plyne, že je-li 𝑝 > 𝑝 , musí být|𝜀 | < |𝜀 |.Při cenové diskriminaci třetího stupně tedy monopolprodává za vyšší cenu skupinám spotřebitelů s méněelastickou poptávkou.

Tato cenová diskriminace je tedy ve prospěch spotřebitelůcitlivějším vůči ceně.

Umožnění cenové diskriminace vyvolává zvýšení objemucelkové produkce, monopol prodává i na části trhu, kterýby vyšší cenu jinak neakceptoval a neměl tedy ke zbožípřístup.

..... ..... ..... . ..................... ..................... ..................... ..... ..... . ..... ..... ..... .

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

V této přednášce jsme si vysvětlili, jak fungujemonopolní tržní uspořádání

Definovali jsme si, co je to monopol a jakým způsobemmaximalizuje zisk.

Diskutovali jsme, jak monopol vzniká a co ovlivňuje jehotržní sílu.

Dokázali jsme, že monopol snižuje celkový blahobyt a vedek umrtvené ztrátě.

Zkoumali jsme, jak mohou pozici monopolu ovlivnit různávládní opatření.

Vysvětlili jsme si, jak funguje cenová diskriminace.

..........

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

.....

.....

......

.....

......

.....

.....

.

Čerstvě nabyté znalosti budeme dále rozvíjet aprocvičovat … :)

Na cvičení si ukážeme příklady právě předvedenýchkonceptů:

ukážeme si několik maximalizačních problémů monopolu,budeme analyzovat vliv daní na produkci monopolu,předvedeme si příklad cenové diskriminace.

Na přednášce příští týden si ukážeme, co je to oligopol amonopolistická konkurence.