Výškové osazení objektu a situace

Polohové osazování objektu

Polohovým situováním objektu rozumíme zakreslení p�dorysného obrysu na-vrhovaného objektu do polohopisného a výškopisného plánu, kterým bývá nej-�ast�ji situace stávající zástavby.

P�i polohovém situování objektu se setkáváme s dvojí zástavbou:

a) �adovou – polohové situování objektu je ur�eno stavebním místem; b) volnou.

Na základ� �SN 73 4301 – Obytné budovy je nutno p�i umís�ování obytných budov do území, pop�. umís�ování staveb na pozemcích obytných budov re-spektovat:

a) Vyhlášku MMR �. 137/1998 Sb., o obecných technických požadav-cích na výstavbu;

b) �SN 73 0820 – Požární bezpe�nost staveb – Nevýrobní objekty; c) �SN 73 0833 – Požární bezpe�nost staveb – Budovy pro bydlení

a ubytován;í d) �SN 73 6056 – Odstavné parkovací plochy silni�ních vozidel; e) �SN 73 6110 – Projektování místních komunikací.

Podmínky pro umís�ování obytných budov stanoví rozhodnutí o umíst�ní stav-by v souladu s územn� plánovací dokumentací, je-li po�ízena. Jinak se postu-puje podle zákona �. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním �ádu (sta-vební zákon), ve zn�ní pozd�jších p�edpis�.

Vzájemné odstupy staveb �SN 73 4301 – Obytné budovy (viz Obr. 8.1)

Vzájemné odstupy obytných budov mají být zásadn� �ešeny jako sou�ást v�tší-ho celku budov. Navrhované odstupy však nesmí být menší než stanoví požár-n� bezpe�nostní normy �SN:

a) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se m��í na nejkratší spojnici mezi vn�jšími povrchy obvodových st�n, balkón�, lodžií, teras, dále od hranic pozemk� a okraje vozovky pozemní komunikace;

b) vzájemné odstupy staveb musí spl�ovat zejména požadavky urba-nistické, architektonické, životního prost�edí, hygienické, veterinár-ní, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, po-žární ochrany, bezpe�nosti, civilní ochrany, požadavky na denní osv�tlení a oslun�ní, na zachování pohody bydlení, na umožn�ní údržby staveb a užívání prostoru mezi stavbami;

c) vzdálenost pr��elí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejmén� 3,0 m od okraje vozovky, silnice nebo místní komunikace. Tento požadavek se neuplatní u budov umís�ovaných ve stavebních prolukách �adové zástavby a u budov, jejichž umíst�-ní je �ešeno v závazné �ásti územn� plánovací dokumentace;

d) vzdálenost mezi rodinnými domy, které mezi sebou vytvá�ejí volný prostor, nesmí být menší než 7,0 m. Vzdálenost rodinných dom� od spole�ných hranic nesmí být menší než 2,0 m;

e) ve zvláš� stísn�ných územních podmínkách m�že být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4,0 m, pokud v žádné z protilehlých st�n nejsou okna obytných místností; v takovém p�í-pad� se nemusí uplatnit požadavek na odstup od spole�ných hranic pozemk�;

f) vzdálenost mezi obytnými budovami navzájem nebo obytnými bu-dovami a budovami jiného ú�elu musí být takové, aby všechny byty spl�ovaly požadavky na proslun�ní (dle �l. 4.3 �SN 73 4301) a požadavky na denní osv�tlení (dle �l. 5.5.5 �SN 73 4301).

Obr. Vzájemné odstupy staveb dle �SN 73 4301 – Obytné budovy

Orientace budov ke sv�tovým stranám

Správná orientace budov ke sv�tovým stranám je základním p�edpokladem pro zajišt�ní p�íjemného vnit�ního prost�edí.

Jednotlivé sv�tové strany mají rozdílné vlastnosti z hlediska p�irozeného osv�lení a zvlášt� teplotního stavu místností v budov�:

o sever je bez slune�ního sv�tla, je chladný, spojený p�evážn� v našem podnebním pásmu se sm�rem v�tr� a deš��. Poskytuje však rovnom�rné osv�tlení;

o východ poskytuje intenzivní proslun�ní z rána. V lét� je velmi p�í-jemný, v zim� je však chladný;

o jih je nejcenn�jší sv�tovou stranou. Umož�uje hluboké proslun�ní místností v zim�, malé v lét�, protože slunce stojí vysoko. Nep�í-jemné proh�ívání místností v lét� je možno odstranit zastín�ním vy-stupujícími konstrukcemi nebo regulovat žaluziemi;

o západ má hluboké proslun�ní místností ve�er. V lét� je to spojeno se zna�ným, �asto až nep�íjemným oteplením. Západní pr��elí je teplejší než východní.

P�i orientaci budov a vnit�ních prostor� ke sv�tovým stranám se vychází ze zásady, že pod�adné vedlejší a komunika�ní místnosti orientujeme na ne-slunnou stranu, zatímco místnosti ur�ené pro probyt lidí orientujeme v našem podnebním pásmu na slunnou stranu, pokud specifi�nost ú�elu nepodmíní jiné �ešení.

P�íklady orientace r�zných druh� provozních prostor ke sv�tovým stranám:

o sever: garáže, záchody, chodby, schodišt�, spíže, zásoby, sklady, lednice, vinné sklepy, temné komory, opera�ní sály;

o severovýchod: vstup, šatny, kuchyn�, umývárny, lázn�, prádelny, žehlírny, ateliér, hospodá�ské místnosti;

o východ: ložnice, jídelny, kuchyn�, kancelá�e a dílny; o jihovýchod: obytné pokoje, obytné kuchyn�, nemocni�ní pokoje,

kancelá�e, studovny, u�ebny ve školách, obytné prostory jeslí a mate�ských škol, hotelové pokoje, dále obecn� prostory, ve kterých se pracuje a žije;

o jih: obytné pokoje, herny d�tí, zimní zahrady, terasy, lodžie, obytné zahrady, možno také u�ebny;

o jihozápad: spole�enské prostory, herny; o západ: sušárny; o severozápad: schodišt�, chodby, kuchyn�, sklady, WC, lázn�.

Výškové osazování objektu

Výškovým osazením objektu rozumíme stanovení optimální nadmo�ské výšky podlahy 1. podlaží: nap�. 0,000 = 321,500 m n. m.

Základní požadavky pro optimální stanovení 0,000 (pro obytné budovy)

a) Objem výkop� by m�l být p�ibližn� roven nebo o málo v�tší než ob-jem násyp�;

b) vyrovnávací schodišt� z upraveného terénu do 1. podlaží (umíst�né bu� uvnit� nebo vn� budovy) by nem�lo být vyšší než 1,20 m. Ve zvláštních p�ípadech, kdy je budova ve velmi p�íkrém svahu, bývá umíst�no vyrovnávací schodišt� uvnit� i vn� budovy, v souladu s dispozi�ním �ešením;

c) možnost napojení domovní kanalizace do ve�ejné kanaliza�ní sít�, která má být vybudována v p�edstihu, spolu s ostatními inženýr-skými sít�mi;

d) u bytových staveb je t�eba dodržovat normu �SN 73 4301 – Obytné budovy;

e) architektonické p�sobení objektu k okolí.

Vý�atek z �SN 73 4301 - �l. 5. Stavebn� technické a funk�ní požadavky:

Kap. 5.1.3.1.: Úrove� podlahy obytných místností musí být nejmén� 150 mmnad nejvyšší úrovní p�ilehlého upraveného terénu nebo terasy na terénuv pásmu širokém:

o 5,0 m od obvodové st�ny s osv�tlovacím otvorem;o 1,0 m od obvodové st�ny bez osv�tlovacího otvoru

a nejmén� 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud místnost není chrán�-na p�ed nežádoucím p�sobením vody technickými prost�edky. (viz Obr. 8.2)

Obr. Úrove� podlahy obytných místností dle �SN 73 4301 –�l. 5.1.3.1.

Kap. 5.1.3.2.: Okenní parapety v obytných místnostech, pod nimiž je volnývenkovní prostor hlubší než 500 mm (m��eno od úrovn� podlahy nadzemníchpodlaží k upravenému terénu) musí být nejmén� 850 mm vysoké nebo musí býtdopln�ny zábradlím nebo jiným �ešením nahrazujícím funkci zábradlí nejmén�do této výšky. Výška parapetu se m��í od povrchu podlahy k horní hran� vnit�-ního obkladu parapetu. (viz Obr. 8.3).

Obr. 8.3: Výška okenního parapetu v obytné místnosti, pod nimž je volnýprostor hlubší než 500mm dle �SN 73 4301 – �l. 5.1.3.2.

Kapvenpodldopldo tního

Kap. 5.1.3.3.: Pokud k obytné budov� p�iléhá ve�ejný chodník, musí být horníhrana parapet� obytných místností nejmén� 1,8 m nad tímto chodníkem, nebomusí být mezi domem a chodníkem nejmén� 3,0 m široká plocha zelen�.(viz Obr. 8.4).

Obr. Výška okenního parapetu v obytné místnosti nad p�ilehlým ve-�ejným chodníkem dle �SN 73 4301 – �l. 5.1.3.3.

Výklad dot�ených pojm�:

Obytná místnost – �ást bytu (zejména pokoj, ložnice, jídelna), která spl�ujepožadavky zvláštního p�edpisu - vyhláška MMR �. 137/1998 Sb., je ur�enak trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2, pokud tvo�í bytjediná místnost, musí mít podlahou plochu nejmén� 16 m2.

Podzemní podlaží – každé podlaží, které má úrove� podlahy nebo její p�evažu-jící �ásti níže než 800 mm pod nejvyšší úrovní p�ilehlého upraveného terénuv pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu. (viz Obr. 8.5).

Nadzemní podlaží – každé podlaží, které má úrove� podlahy nebo její p�evažu-jící �ásti výše nebo rovno 800 mm pod nejvyšší úrovní p�ilehlého terénuv pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu; nadzemní podlaží se stru�n� nazývátaké: 1. podlaží, 2. podlaží atd., v�etn� podlaží ustupujícího. (viz Obr. 8.5).

Obr. 8.5: Ozna�ení podlaží obytné budovy dle �SN 73 4301 – Obytnébudovy

Postup p�i výškovém osazení objektu

P�i výškovém osazení objektu a následných terénních úpravách se snažíme o c nejv�tší využití daného terénu tak, aby vyvolané terénní úpravy byly co nejmenší.

Budova nepodsklepená:

a) zakreslení obrys� vhodn� situovaného objektu do situace (poloho-pisného a výškopisného plánu);

b) ur�ení výšek p�vodního terénu (PT) v rozích budovy. Výška se zjis-tí v místech styku budovy s terénem ode�tením z vrstevnic a u mezilehlých bod� interpolací vrstevnic na dv� desetinná místa. Interpolaci mezi dv�mi sousedními vrstevnicemi, mezi kterými se bod s hledanou výškou nachází, provedeme pomocí vhodn� zvole-ného �ezu terénem a jeho sklopením. ez vedeme daným bodem ve sm�ru spádu terénu, tj. jako nejkratší spojnici dvou sousedních vrs-tevnic, mezi kterými se bod nachází. (viz Obr. 8.6);

c) zakreslení sklopených �ez� pr�b�hu p�vodního terénu (PT) u vn�j-šího líce budovy. Pr�b�h PT se vynáší pomocí vhodn� zvolené srovnávací roviny - S.R. (viz Obr. 8.6);

d) zjišt�ní pr�m�rné výšky p�vodního terénu (PT), která se vypo�te u bytových staveb zhruba aritmetickým pr�m�rem výšek PT v rozích ve vzdálenosti min. 5,0 m od obvodové st�ny s osv�tlovacím otvorem a min. 1,0 m od obvodové st�ny bez osv�t-lovacího otvoru. Ve vypo�tené pr�m�rné nadmo�ské výšce se položí vodorovná rovina, která se považuje za upravený terén (UT);

e) výšku 1. podlaží (0,000) stanovíme u bytových staveb v souladu s požadavky �SN 73 4301 – Obytné budovy (�l. 5) tak, aby úrove� podlahy obytných místností byla nejmén� 150 mm nad nejvyšší úrovní p�ilehlého UT nebo terasy na terénu v pásmu širokém 5,0 m od obvodové st�ny s osv�tlovacím otvorem a 1,0 m od obvodové st�ny bez osv�tlovacího otvoru a nejmén� 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud místnost není chrán�na p�ed nežádoucím p�sobením vody technickými prost�edky.Dále musí být spln�no, že nadzemní podlaží má úrove� podlahy nebo její p�evažující �ásti vý-še nebo rovno 800 mm pod nejvyšší úrovní p�ilehlého terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu;

f) zakreslíme a okótujeme terénní úpravy kolem objektu.

Budova �áste�n� a zcela podsklepená:

a) Zakreslení obrys� vhodn� situovaného objektu do situace. U �ás-te�n� podsklepených budov orientovat nepodsklepenou �ást do sva-hu;

b) ur�ení výšek p�vodního terénu (PT) v rozích budovy. Výška se zjis-tí v místech styku budovy s terénem ode�tením z vrstevnic a u mezilehlých bod� interpolací vrstevnic na dv� desetinná místa;

c) zakreslení sklopených �ez� pr�b�hu p�vodního terénu (PT) u vn�j-šího líce budovy. Pr�b�h PT se vynáší pomocí vhodn� zvolené srovnávací roviny (S.R.);

d) úrove� prvního nadzemního podlaží stanovíme u konkrétních p�í-pad� vždy s ohledem na: da) bilanci hrubých zemních prací v�etn� terénních úprav. Objem

výkop� má být o málo v�tší než objem násypu – porovnáme ze sklopených �ez� v situaci;

db) požadavky �SN 73 4301 – Obytné budovy (�l. 5) – viz. odsta-vec �. 5 p�edchozí �ásti Budova nepodsklepená. (tj. úrove� podlahy obytných místností musí být min. 150 mm nad UT v pásmu širokém 5,0 m od obvodové st�ny s osv�tlovacím otvorem a 1,0 m od obvodové st�ny bez osv�tlovacího, atd.);

dc) požadavek p�ímého osv�tlení a v�trání podzemního podlaží.P�i návrhu sklepních oken nad terénem má být parapet minimáln� 150 mm nad upraveným terénem;

dd) možnost napojení domovní kanalizace (ležaté potrubí podskle-pené �ásti) do ve�ejné kanaliza�ní sít�;

e) zakreslíme a okótujeme terénní úpravy kolem objektu.

Poznámka:

Výšky se v �ezech (z d�vodu v�tší p�esnosti) zpravidla vynáší v m��ítku v�tším, než délkové rozm�ry v p�dorysu. P�i odvozování nap�. paty svahu z �ezu do p�dorysu se musí zm�na m��ítka zohlednit. ( P�íklad : P�dorys objektu se vynáší v m��. 1:200, �ezy terénem, výška podzemního podlaží v m��. 1:100. )

Obr. 8.6: P�íklad osazení zcela podsklepené budovy do terénu

min�.

P�i

návrhu

sklonu

svah�

musí

být

zajišt�na

jejich

stabilita.

Nesmí

být

p�ekro�ena

maximální

hodnota

úhlu

vnit�ního

t�ení

�

(17°

-

37°),

který

je

pro

jednotlivé

druhy

zeminy

p�edepsaný

v

�SN

73

0035

a

�SN

73

1001,

p�es-né

hodnoty

je

nutné

zjistit

zkouškami.

Postup

p�i

návrhu

a

zakreslení

terénních

úprav

v

situaci

P�edpoklad:

budova

je

již

vhodn�

polohov�

a

výškov�

osazena

a

obrysov�

za-kreslena

v

situaci.

a)

Pomocí

sklopených

�ez�

p�vodního

terénu

(PT),

vedených

lícem

budovy,

navrhneme

pr�b�h

upraveného

terénu

(UT)

–

svahování.

Pr�se�ík

upraveného

terénu

(svahu)

s

p�vodním

terénem

odvodíme

zp�t

do

p�dorysu.

(viz

Obr.

8.7).

Abychom

získali

pr�b�h

UT

v

okolí

objektu,

vedeme

obdobným

zp�sobem

dostate�ný

po�et

pomocných

�ez�.

(viz

Obr.

8.8);

Postup

zjišt�ní

bodu

p�echodu

svahu

z

násypu

do

zá�ezu:

Bod

p�echodu

svahu

z

násypu

do

zá�ezu

se

zjiš�uje

jako

pr�se�ík

p�ímky

–

hrany

roviny

upraveného

terénu

s

p�vodním

terénem,

tj.

PT=UT.

(viz

Obr.

8.8)

Postup

návrhu

svahu

v

oblouku:

Daným

bodem

vedeme

paprskovit�

svislé

roviny,

které

sklopíme

a

pr�se�ík

svahu

(pod

úhlem

vnit�ního

t�ení

�

=17°

-

37°)

s

p�vodním

terénem

odvodíme

zp�t

do

p�dorysu.

Spojením

�ady

takto

získaných

bod�

získáme

pr�b�h

paty

(nebo

vrcholu)

svahu.

(viz

Obr.

8.8).

b)

sou�asn�

�ešíme

odvedení

povrchových

vod;

c)

p�dorys

se

doplní

výškovými

kótami,

zakreslí

se

spádování

chodní-k�

a

grafické

zna�ky

násyp�

a

zá�ez�.

Zakreslování

terénních

úprav

se

�ídí

�SN

01

3420

–

Výkresy

pozemních

sta-veb.

Terénní úpravy

Po výškovém osazení objektu provedeme návrh a zakreslení upraveného terénu(UT) tak, aby byly srážkové vody odvedeny od budovy. Upravený terén sekótuje na t�i desetinná místa.

P�i terénních úpravách spojených s osazením objektu ve sklonitém územíse setkáváme se svahováním zeminy, které je bu� v rostlé nebo nasypané ze-

Obr. 8.7: Postup osazení do terénu nepodsklepené budovy p�i požadavkuna srovnanou rovinu upraveného terénu (UT)

Sou�asn� je zakreslen postup konstrukce terénních úprav. Na tento výkres na-vazuje Obr. 8.8.

Obr. 8.8: Postup konstrukce svahovaní, bodu p�echodu svahu z násypudo zá�ezu a návrhu svahu v oblouku. Obrázek navazujena Obr. 8.7

Stavební

situace

Stavební

situace

shrnuje

polohové

a

výškové

osazení

objektu

spolu

s

�ešením

terénních

a

sadových

úprav,

inženýrských

sítí

a

komunikací.

Náležitosti

stavební

situace

o

m��ítko:

zpravidla

1:1000

až

1:500

(1:2000,

1:200);

o

sv�tové

strany,

sm�r

a

�etnost

p�evládajících

v�tr�;

o

konfigurace

terénu

(vrstevnice,

výškové

body),

vyzna�ení

pr�zku-mu

staveništ�

(sondy,

podzemní

voda,

inunda�ní

území,

poddolo-vané

a

sesuvné

území);

o

dosavadní

stav

definovaný

polohov�

a

výškov�

s

vyzna�ením

pev-ných

bod�

a

polygonových

sítí

se

zakreslením

stávajících

pozem-ních

a

inženýrských

objekt�

(stavební

objekty,

komunikace,

rozvo-dy

kanalizace,

vody,

plynu,

elektrické

vedení

silnoproudé

a

sd�lo-

vací, topné kanály apod.). Ozna�ení chrán�ných objekt� stavebníchi p�írodních;

o navrhované zastav�ní v�etn� napojení na pozemní a inženýrské ob-jekty s vyzna�ením chrán�ných podchod� pod komunikacemi,úprava staveništ� v�etn� terénních úprav, demolic a odvodn�ní sta-veništ�. Možnost rozší�ení staveništ�;.

o základní rozm�ry ur�ující velikost navrhovaného zastav�ní a jehopolohu na pozemku (ve vztahu k polohovým a výškovým bod�m,k osám tras komunikací, k polygonu atd.). Hranice sousedních po-zemk� – oplocení;

o situa�ní vyzna�ení dopravních, p�ších a parkových komunikací,h�iš�, drobné architektury a zelen�. Navrhované komunikace �ádn�prokótovat: ší�ky vozovek, chodník�, polom�ry zak�ivení, výškovékóty;

o vyzna�ení výškových kót prvních podlaží stavebních objekt� a ori-enta�ních výškových kót p�vodního (PT) a upraveného terénu(UT);

o vyzna�ení vstup� do budov, vjezd� na pozemek, napojení novýchkomunikací na stávající aj.;

o ozna�ení ochranných pásem hygienických, vodárenských a bezpe�-nostních vzdáleností;

o ozna�ení hlukových pásem (dopravy silni�ní, železni�ní a letecké),vyzna�ení náletových kužel�;

o názvy p�ilehlých dosavadních prostor� (ulice, nám�stí, atd.). Popis-ná �ísla, jména a adresy soused�, majitel�. Pozemky, �ísla parcel,pozemk� a blok�, názvy;

o legenda jednotlivých nových objekt� (ú�el, konstruk�ní provedení,po�et podlaží, výška �ímsy a h�ebene, výchozí výškový bod, etapo-vitost). U sítí je nutné grafické odlišení stávajícího a nového stavu;

o vyzna�ení plochy pozemk�, zastav�ných a nezastav�ných plochv m2, procento zastav�ní (uvede se �íseln� do legendy);

o nad rohové razítko se uvede �emu se rovná 0,000. Dále se nad ro-hovým razítkem uvede p�íslušný systém použitý p�i zpracování ma-pových podklad� pro projektovou dokumentaci (nap�. Bpv – Balt-ský výškový systém – po vyrovnání).

Situa�ní

výkresy

(dle

�SN

01

3410,

�SN

01

3411)

Zp�sob

zobrazování

v

situaci

a)

p�edm�ty

m��ení,

jejichž

rozm�ry

dovolují

z�etelné

zobrazen

v

map�,

se

zobrazují

obrysovou

�arou,

i

když

je

pro

n�j

stanovená

zna�ka.

V

takovém

p�ípad�

se

zna�ka

vykreslí

i

uvnit�

obrazu

p�edm�tu,

není-li

druh

p�edm�tu

z�ejmý

již

z

kresby

nebo

popisu

Není-li

možno

p�edm�t

pro

jeho

malé

rozm�ry

zobrazit

obrysem

kreslí

se

jen

zna�kou;

b)

stavební

objekty

(budovy,

p�emost�ní

mezi

budovami,

mosty,

pod-zemní

objekty

a

prostory

apod.)

a

podzemní

vedení

se

zobrazují

v

pohledu

shora

a

kreslí

se:

•

viditelné

obrysy

tenkou

plnou

�arou;

•

neviditelné

obrysy

tenkou

p�erušovanou

�arou.

Situace se kreslí:

a) jednobarevn� – mapový podklad (dosavadní stav) i navrhovaný stav�ern�;

b) dvoubarevn� – mapový podklad �ern�, navrhovaný stav �erven�;c) t�íbarevn� – polohopis mapového podkladu �ern�, výškopis mapo-

vého podkladu hn�d�, navrhovaný stav �erven�;d) vícebarevn� – polohopis a výškopis mapového podkladu �ern�,

pop�. �ern� a hn�d�, navržené potrubí a kabelová vedení i jejich za-�ízení a objekty barevn�, navržené porosty a zele� syt� zelen�,ostatní �ásti návrhu (navržený stav) �erven�.

Navrhovaný stav (stavební objekty, komunikace, oplocení, op�rné zdi, potrubnía kabelová vedení apod.) se zobrazují dle p�edchozích zásad (viz výše) a kreslíse zna�kami podle tabulky P�ehled nejb�žn�jších zna�ek map a plán� ve sta-vebnictví, které se používají p�i kreslení stavebních situací, s tím rozdílem, že:

a) pr�m�ty hran tvo�ících vn�jší obrysy stavebních objekt� se kreslí:• jsou-li viditelné shora velmi tlustou plnou �arou;• nejsou-li viditelné shora (podzemní objekty, pop�. �ásti objektu)

velmi tlustou �árkovanou �arou;b) u stavebních objekt� se uvede základní (nulová) úrove� 0,000 abso-

lutní výškovou kótou s uvedením t�í desetinných míst(nap�. 0,000 = 466,270) psanou do ráme�ku, uvede se použitý výš-kový systém;

c) základní rozm�ry objekt� a jejich poloha vzhledem k nejbližšímuokolí se ur�í délkovými, pop�. i výškovými kótami;

d) u silni�ních komunikací se kreslí osa komunikace tenkou �erchova-nou �arou;

e) v projektech samostatných inženýrských staveb se situace navrho-vaných vedení kreslí podle p�íslušných technických norem.

Prvky vyty�ovacích sítí se kreslí:

o hlavní vyty�ovací �ára – velmi tlustou �erchovanou �arouo pomocná vztažná �ára ( kolmice na osu vyty�ení ) - tlustou te�ko-

vanou �arou

P�ehled nejb�žn�jších zna�ek map a plán� ve stavebnictví, které se používají p�i kreslení stavebních situací:

Po�.

�ís. P�edm�t Zna�ka Zp�sob zobrazení a zna�ení

1 Vrstevnice základní v jednobarevných mapách

2 Vrstevnice dopl�ková pro polovinu základního intervalu

3 Vrstevnice zd�razn�né v jednobarevných mapách

*)

4 Hranice vlastnická, užívací, hranice druhu pozemku

5 Hranice jako v 4 shora neviditelná, shora neviditelný pr�nik stavebního objektu (na povrchu) s terénem

6

Bod �eské státní trigonometrické sít� (�STS), bod podrobného polohového pole, p�idružený k bodu �STS nebo k bodu podrobného polohového pole 1. t�. p�esnosti, tíhový bod.

Zna�ka se použije pro trvale stabilizo-vané body základního a podrobného bodového pole a body tíhové. Bod lze ozna�it �íslem (vlevo od zna�ky), názvem – jen u bodu �STS – (nad zna�kou) a nadmo�skou výškou (vpravo od zna�ky).

7 Bod �eské státní nivela�ní sít�

8 Stabilizovaný bod technické nivelace

Nadmo�ské výšky bod� �SNS se v map� neuvád�jí. Je-li bod záro-ve� bodem polohového pole, uvede se jen �íslo bodu tohoto pole.

dtto

*) Ve vícebarevných mapách se kreslí vrstevnice hn�d�, v jednobarevných mapách v barv� polohopisu, a to základní vrstevnice tenkou �arou, zd�razn�né vrstevnice tlustou �arou. Vrstevnice se nekreslí mezi hranicemi vodní hladiny, ve skalách a p�es šrafované plochy. V map� m��ítka 1:2000 a v�tšího se nekreslí v ploše stavebních objekt�. Nadmo�ské výšky vrstevnic se uvád�jí do p�erušované vrstevnice hlavou ve sm�ru stoupání a umís�ují se tak, aby bylo usnadn�no �tení. Popisují se p�edevším vybrané zd�razn�né vrstevnice. Interval základních vrstevnic se volí 1,00 m až 0,20 m, mají-li základní vrstevnice vrstevnicový interval 1m, mají zd�razn�né vrstevnice interval 5 m. Základní vrstevnice se mohou doplnit dopl�kovými vrstevnicemi pro polovinu nebo �tvrtinu základního intervalu.

P�ehled nejb�žn�jších zna�ek map a plán� ve stavebnictví, které se používají p�i kreslení stavebních situací:

Po�.

�ís. P�edm�t Zna�ka Zp�sob zobrazení a zna�ení

9 Plot bez rozlišení druhu, plot s podezdívkou bez rozlišení ší�ky

10 D�ev�ný plot, vlastnictví z jedné strany

11 D�ev�ný plot, spoluvlastnictví

12 Drát�ný, kovový plot, vlastnictví z jedné strany

13 Drát�ný, kovový plot, spoluvlastnictví

14 Živý plot, vlastnictví z jedné strany

15 Živý plot, spoluvlastnictví

Ploty se zobrazují:

- bez rozlišení druhu zn. 9;

- s rozlišením druhu zn. 10 až 15.

Zna�ka druhu plotu sm��uje dovnit� oplocené plochy, pop�. se �ídí vlast-nictvím (sm��uje do pozemku vlastní-ka plotu).

16 Ohradní ze�, vlastnictví z jedné strany

17 Ohradní ze�, spoluvlastnictví

Ohradní zdi a podezdívky plot� se zobrazují:

- jednou �arou zobrazující pr�b�h vlastnické nebo uživatelské hranice (zn. 4), bez ohledu na ší�ku;

- dv�ma �arami, jejichž rozestup odpovídá ší�ce.

18 Slu�ka

Slu�kami se vyzna�í p�íslušnost odd�lených ploch k ur�itým parcelám.

19 Venkovní svítidlo na stožáru

20 Jednotlivý strom

Zna�ku lze doplnit rozm�ry (v met-rech) pr��ezu kmene a jeho výšky, pop�. i ší�ky koruny a druhem stromu. Chrán�ný strom se ozna�í zna�kou s p�ipsáním zkratky „chrán."

21 Orientace k severu

22 Svahy násyp� a zá�ez� v terénu

P�ehled nejb�žn�jších zna�ek map a plán� ve stavebnictví, které se používají p�i kreslení stavebních situací:

Po�.

�ís. P�edm�t Zna�ka Zp�sob zobrazení a zna�ení

23 Vstupní šachta podzemního vedení bez rozlišení

24 Vodom�rná šachta

25 Hydrant nadzemní

26 Hydrant podzemní

St�edy zna�ek objekt� a za�ízení podzemních vedení odpovídají st�e-d�m p�edm�t�.

27 Vodovodní potrubí bez rozlišení druhu

28 Vodovodní potrubí pitné vody

Šipka se kreslí ve sm�ru toku vody.

29 Kanaliza�ní šachta

St�edy zna�ek objekt� odpovídají st�ed�m p�edm�t�.

30 Kanaliza�ní stoka, potrubí – bez rozlišení druhu

31 Jednotná kanalizace

32 Deš�ová kanalizace

33 Splašková kanalizace

P�lkružnice u zna�ek se kreslí vypuk-le ve sm�ru sklonu potrubí. Pr��ez (pr�m�r) potrubí se vepíše do trasy v mm.

34 Plynovodní potrubí bez rozlišení tlaku (topný plyn, svítiplyn)

35 Plynovodní potrubí nízkotlaké

36 Plynovodní potrubí st�edotlaké

37 Venkovní silové vedení bez rozlišení druhu

38 Venkovní silové vedení nízkého nap�tí – NN

39 Venkovní silové vedení vysokého nap�tí - VN

40 Sd�lovací vedení spojové

Nadzemní drátové vedení se dv�ma nebo více dráty umíst�nými vedle sebe nebo nad sebou na jednotlivém nebo dvojitém stožáru se kreslí je jednou osou, spojnicí st�edu stožár�, u dvojitých stožár� osu soum�rnosti obou patek. Do osy se podle pot�eby vloží �íslo ozn. po�et drát� a p�íslušná zna�ka.

P�íklad situace Obr. 8.9