Politická ekonomie klimatické změny

Politická ekonomie klimatické změny

Prezentace k semináři

31.5.2007

Prezentace k debatě o Globálním oteplování a Kjótském protokolu – 31.5.2007

Michal Janda, Liberální institut, www.libinst.cz, Praha

http://www.libinst.cz/


Centrum pro studium ŽP• Součást Liberálního institutu jako jedno z 5 vzájemně se ovlivňujících center

• Centrum sleduje dění v oblasti ekonomie a politiky životního prostředí, vyjadřuje se k němu v médiích, na konferencích a odborných seminářích, dále připomínkuje stávající i navrhovanou legislativu v oblasti životního prostředí,

• Centrum se zaměřuje na zpracovávání analýz a publikační činnost v rámci ekonomických a politických témat v oblasti ochrany životního prostředí.

Střediskem zájmu centra mimo jiné:


• ekologická daňová reforma• globální oteplování, Kjótský protokol• rybářství• lesní hospodářství a dřevozpracující sféra

• role vlastnických práv v ochraně životního prostředí• politiky záchrany ohrožených druhů• role státu, soukromých subjektů a neziskových organizací.



I.I. Politická ekonomie klimatické změny

• Globální oteplování a celá problematika klimatické změny je dnes velmi populárním tématem, které určitě nelze přehlížet

• Cílem tohoto příspěvku však není dokázat, zda existuje

• Příspěvek se tématicky dělí na:

• Objasnění zvýšeného zájmu o katastrofické scénáře obecně a za pomoci teoretických poznatků školy veřejné volby

• Konkrétní pohled na význam problematiky globálního oteplování

• Zhodnocení efektivity a flexibility dnešních možností boje proti klimatické změně oproti možnostem příštích generací




I.II. Zvýšený zájem o klimatickou změnu

• Zájem o klimatickou změnu v moderní společnosti není novým tématem

• Ještě v roce 1975 světoznámý časopis Newsweek prognózoval za pomoci vědeckých podkladů pravý opak globálního oteplování – globální ochlazování:

„Hlavní skutečností je to, že po 75 letech výjimečně mírných podmínek se zdá, že se zemské klima začalo ochlazovat…. /Meteorologové/ Jsou však téměř zajedno pokud jde o tvrzení, že tento trend sníží produktivitu v zemědělství na celý zbytek tohoto století.“ Newsweek, 28.duben, 1975

• Teplota se však v polovině 70. let začala zvyšovat, a proto jsme dnes svědky podobných obav o budoucnost našeho klimatu – obav z globálního oteplování




I.II. Vývoj teploty v období 1856 - 2000


Zdroj: Newsweek, 1975 Zdroj: Lomborg, 2006



I.III. Popularita katastrofických scénářů

•V čem spočívá popularita globálního oteplování?

• Lidé ze své přirozenosti dávají přednost špatným zprávám a sami vidí svou současnou situaci ve srovnání se situací minulou jako tu horší.

• Tento fenomén je v psychologii velice dobře popsán a jednoduše vede lidské bytosti k nadměrné kritice svých vlastních životních podmínek, a to v daný časový okamžik.

• Zaměřování na úpadek lidské společnosti můžeme nalézt i v moderní historii vědy, jehož příkladem je práce T.R.Malthuse nebo Římského klubu

• Hlavním důsledkem tohoto fenoménu může být zvýšené množství mediálních výstupů se zaměřením na špatné zprávy (klimatické změny)




I.III. Výzkum a škola veřejné volby

• Média však nejsou zdrojem katastrofických scénářů.

• Je jím výzkum, neboť teprve po vědeckém probádání získávají scénáře určitou váhu

• Mohou být i vědci nějakým způsobem motivováni k uvolňování vyššího počtu špatných zpráv? (zde si již s popsaným fenoménem nevystačíme)

• Odpovědi může poskytnout teoretický rámec školy veřejné volby, který může vysvětlit takovéto chování vědců

• Jednou z nezanedbatelných motivací vědců je jistě snaha o odkrytí pravdy o fungování světa v zájmu lidstva a blahobytu a s tím související lokalizování problémů a vytváření jejich řešení





• Další motivace vědců musí nutně vycházet z toho, kdo stojí za jejich financováním

• Vědci placeni ze soukromých zdrojů mohou úmyslně překrucovat realitu ohledně oteplování

• Jejich zaměstnavatelé tak mohou lépe chránit své zájmy, které mohou být ohroženy státní intervencí

• Vědci placení z veřejných zdrojů se snaží ospravedlnit svou existenci, která je závislá na přesvědčování zaměstnavatele (státu) o své užitečnosti

• Mezi jejich práci patří i vytváření katastrofických scénářů, a proto zde existuje motivace ke zvyšování jejich množství či jejich zveličování – jedině tak může vědec obstát v konkurenci ostatních vědců

• Stát jako zaměstnavatel logicky nefinancuje vědce, kteří nepřinášejí problémy k analýze, navíc stát může právě větší počet k.s. přímo poptávat




• Výše popsané motivace se vzájemně prolínají

• Nelze říct, že vědci financováni z veřejných rozpočtů pouze zveličují nepříliš palčivé problémy, jen je nutné zdůraznit, že tu existuje toto riziko

• To stejné platí o vědcích financovaných soukromými společnostmi

• Pokud totiž vědec nesdílí názory s hlavním proudem svých kolegů, kteří pracují pro stát, je pro něj určitě těžké v konkurenci uspět

• Útočiště mu mohou poskytnout právě soukromé firmy, které mohou financovat jeho výzkum

• Bohužel takový vědec nemusí dosáhnout potřebné vědecké autority



I.IV. Význam klimatické změny

• Klimatická změna se liší od ostatních globálních problémů týkajících se životního prostředí

• Statistické údaje vyjádřené v Kuznetsových křivkách mohou mluvit o zlepšování stavu životního prostředí nebo ceny zdrojů mohou vypovídat spíše poklesu jejich vzácnosti než naopak

• U globálního oteplování je situace jiná, neboť změna klimatu se zdá být stále jistější – z toho může vycházet její 1. místo v popularitě

• Jak je to však se skutečným významem globálního oteplování a naší dnešní schopností jej ovlivnit?



I.IV. Význam klimatické změny


Výzva Řešení

1 Communicable Diseases Scaled-up basic health services

2 Sanitation and Water Community-managed water supply and sanitation

3 Education Physical expansion

4 Malnutrition and Hunger Improving infant and child nutrition

…

27 Climate Change The Kyoto Protocol

…

39 Climate Change Value-at-risk carbon tax

40 Climate Change A carbon tax starting at $2 and ending at $20

Zdroj: Copenhagen Consensus 2006 Ranking, www.copenhagenconsensus.com


I.V. Řešení klimatické změny

• Měli by však státy začít bojovat proti globálnímu bojovat nyní?

• Je riziko s ním spojené vyšší než náklady na oddálení tohoto rizika?

• Z ekonomického pohledu se snaží na tyto otázky nalézt odpověď Sir Nicholas Stern ve své zprávě

• Zde ukazuje nutnost rychlého řešení tohoto problému, aby se předešlo daleko hlubším ztrátám bohatství v budoucnu

• Na zprávu reaguje W.T. Nordhaus kritikou použití nízké míry diskontování, díky které se dnešní náklady „neakce“ zdají být v budoucnosti ohromné

• Nordhausův argument je klíčový, neboť souvisí s tím, že budoucí generace budou hodnotit změnu teploty jinak než my díky postupnému růstu bohatství a snižování nákladů

• Bohužel umělým omezením ekonomické aktivity (Kjóto) může dojít k tomu, že výhody vyššího bohatství, bude ztracena



Závěrem

„Není jedinou nadějí planety, že průmyslová civilizace zkolabuje? Není naší povinností to udělat?“ Maurice Strong, zástupce gen. Tajemníka OSN

•Jestliže se podíváme na klimatickou změnu čistě pohledem ekonoma, tak jak jsme se o to dnes pokusili my, neměli bychom už věřit ukvapeným odsudkům hospodářské aktivity

• V případě životního prostředí jsou tržní řešení často považována za nežádoucí a nebezpečná, neboť existují obavy, že právě trh způsobuje všechny zmiňované problémy

• Budoucí generace budou však díky trhu bezpochyby daleko bohatší a technicky vyspělejší, tak jako my jsme vyspělejší než generace před námi

• Možná místo drahé snahy zachovat svět ve stavu, v jakém je teď, bychom jim měli dát možnost takto vyspět, aby byly schopny řešit problémy, které ani nemusí souviset s těmi našimi




Děkuji za pozornost

Documents

Politická ekonomie klimatické změny