Politický systém RakouskaPolitický systém Rakouska

ObsahObsah1.1. Základní informaceZákladní informace2.2. Politický systémPolitický systém3.3. Rakouská ústavaRakouská ústava4.4. Zákonodárná mocZákonodárná moc

4.1. Spolkové shromáždění Spolkové shromáždění (Bundesversammlung)(Bundesversammlung)4.2. 4.2. Národní radaNárodní rada (Nationalrat) (Nationalrat) 4.3. 4.3. Spolková radaSpolková rada (Bundesrat) (Bundesrat)

5.5. Výkonná mocVýkonná moc5.1. Prezident (Bundespräsident)5.2. Spolková vláda Spolková vláda (Bundesregierung)(Bundesregierung)

6.6. Soudní mocSoudní moc7.7. Politické stranyPolitické strany

1. Základní informace1. Základní informace• Rozloha : 83 871 km²Rozloha : 83 871 km²• Počet obyvatel : 8 260 000Počet obyvatel : 8 260 000• Státní zřízení : Spolková republika (9 zemí)Státní zřízení : Spolková republika (9 zemí)• Hl. město : VídeňHl. město : Vídeň• Jazyk : NěmčinaJazyk : Němčina• Měna : EUROMěna : EURO• Vznik : 1918Vznik : 1918• Přistoupení do EU : 1995Přistoupení do EU : 1995• Hymna : Land der Berge, Land am Strome Hymna : Land der Berge, Land am Strome

2. Politický systém2. Politický systém Rakousko je republikou, ve které je předsedou vlády tzv. kancléř. Federální legislativní moc je Rakousko je republikou, ve které je předsedou vlády tzv. kancléř. Federální legislativní moc je reprezentována dvoukomorovým parlamentem (Národní shromáždění), které se skládá z Národní a reprezentována dvoukomorovým parlamentem (Národní shromáždění), které se skládá z Národní a Spolkové rady. Od roku 1949 dominuje především Sociálně demokratická strana a Rakouská lidová Spolkové rady. Od roku 1949 dominuje především Sociálně demokratická strana a Rakouská lidová strana. Soudy jsou nezávislé.strana. Soudy jsou nezávislé. Etnicky a kulturně homogenní stát Rakousko, bylo malou, ale prosperující částí Rakouska – Etnicky a kulturně homogenní stát Rakousko, bylo malou, ale prosperující částí Rakouska – Uherska. Do jeho zániku se toto zřízení jevilo jako autoritativní monarchie s náznaky ústavnosti. Uherska. Do jeho zániku se toto zřízení jevilo jako autoritativní monarchie s náznaky ústavnosti. Rakousko se po roce 1918 pokoušelo stát fungující republikou. Tyto snahy byly brzy zmařeny Rakousko se po roce 1918 pokoušelo stát fungující republikou. Tyto snahy byly brzy zmařeny nástupem církevní fašistické moci v roce 1933, který postupně dospěl do totalitního režimu v roce nástupem církevní fašistické moci v roce 1933, který postupně dospěl do totalitního režimu v roce 1938. Režim byl rozvrácený v roce 1945, když se Rakousko začalo ubírat směrem k liberální 1938. Režim byl rozvrácený v roce 1945, když se Rakousko začalo ubírat směrem k liberální demokracii. Druhá rakouská republika v 21.století vypadá jako stabilní federální republika se psanou demokracii. Druhá rakouská republika v 21.století vypadá jako stabilní federální republika se psanou formou ústavy, která se řídí principy demokracie a psaným právem.formou ústavy, která se řídí principy demokracie a psaným právem. První volby se konaly roku 1945 kdy se do vlády dostala Rakouská lidová, Socialistická a První volby se konaly roku 1945 kdy se do vlády dostala Rakouská lidová, Socialistická a Komunistická strana. Jako koalice vládli do roku 1947 kdy odešli komunisté. V roce 1966 Rakouská Komunistická strana. Jako koalice vládli do roku 1947 kdy odešli komunisté. V roce 1966 Rakouská lidová strana získala absolutní většinu a 4 roky vládla sama. V roce 1970 byla nejsilnější stranou lidová strana získala absolutní většinu a 4 roky vládla sama. V roce 1970 byla nejsilnější stranou Sociálně demokratická strana v čele s Brunem Kreiskym, vládla v letech 1971 – 1999. Jen v letech 1983 Sociálně demokratická strana v čele s Brunem Kreiskym, vládla v letech 1971 – 1999. Jen v letech 1983 – 1986 byla v koalici se Svobodnou stranou Rakouska, ta však padla, když se do čela strany dostal – 1986 byla v koalici se Svobodnou stranou Rakouska, ta však padla, když se do čela strany dostal Jorg Heider (obr.). V roce 1999 dělala vládu Rakouská lidová strana i když ve volbách skončila až na 3. Jorg Heider (obr.). V roce 1999 dělala vládu Rakouská lidová strana i když ve volbách skončila až na 3. místě. V koalici byla se Svobodnou stranou Rakouska. V opozici byli v té době Sociálně demokratická místě. V koalici byla se Svobodnou stranou Rakouska. V opozici byli v té době Sociálně demokratická strana a Strana zelených. V roce 1945 Jorg Heider ( obr.) založil novou stranu, do které přešli všichni strana a Strana zelených. V roce 1945 Jorg Heider ( obr.) založil novou stranu, do které přešli všichni členové Svobodné strany Rakouska – Alianci pro budoucnost Rakouska. Tato strana vyvolala v roce členové Svobodné strany Rakouska – Alianci pro budoucnost Rakouska. Tato strana vyvolala v roce 2005 předčasné volby.2005 předčasné volby.

3. Rakouská ústava 3. Rakouská ústava Rakouská ústava charakterizuje republiku jako Rakouská ústava charakterizuje republiku jako federaci složenou z 9 autonomních států. Všechny federaci složenou z 9 autonomních států. Všechny mají psanou ústavu, která je opravňuje být mají psanou ústavu, která je opravňuje být samostatnými státními jednotkami, které fungují samostatnými státními jednotkami, které fungují podle principů parlamentní demokracie. Napříč těmto podle principů parlamentní demokracie. Napříč těmto federálním státům s nezávislými soudy je autonomie federálním státům s nezávislými soudy je autonomie těchto státních jednotek více-méně teoretická a těchto státních jednotek více-méně teoretická a politický systém Rakouska se podobá překvapivě politický systém Rakouska se podobá překvapivě politickým systémům větších států jako Německa politickým systémům větších států jako Německa nebo U.S.A.nebo U.S.A.

4.1. Zákonodárná moc4.1. Zákonodárná moc4.1. Spolkové shromáždění 4.1. Spolkové shromáždění (Bundesversammlung)(Bundesversammlung)

• Národní a Spolková rada se schází jako Spolkové shromáždění na Národní a Spolková rada se schází jako Spolkové shromáždění na společných veřejných zasedáních.společných veřejných zasedáních.

• Jejich kompetence zahrnují příležitosti, které se týkají spolkového Jejich kompetence zahrnují příležitosti, které se týkají spolkového prezidenta – slib, nařízení lidového hlasování k předčasnému odvolání, prezidenta – slib, nařízení lidového hlasování k předčasnému odvolání, souhlas k úřednímu stíhání, vyšetřování obvinění před ústavním soudem souhlas k úřednímu stíhání, vyšetřování obvinění před ústavním soudem kvůli porušování Spolkové Ústavy, mimo to je Spolkové shromáždění kvůli porušování Spolkové Ústavy, mimo to je Spolkové shromáždění oprávněné k vyhlášení války.oprávněné k vyhlášení války.

• Předsednictví ve Spolkovém shromáždění je střídavě vedené prezidentem Předsednictví ve Spolkovém shromáždění je střídavě vedené prezidentem Národní rady a předsedou ve Spolkové radě.Národní rady a předsedou ve Spolkové radě.

• Úřední stíhání spolkového prezidenta je povolené jen v případě, když s Úřední stíhání spolkového prezidenta je povolené jen v případě, když s tím souhlasí Národní shromáždění.tím souhlasí Národní shromáždění.

4.2. Zákonodárná moc4.2. Zákonodárná moc4.2. Národní rada4.2. Národní rada (Nationalrat) (Nationalrat)

• Národní rada je volená lidem na základě rovných, přímých a tajných voleb.Národní rada je volená lidem na základě rovných, přímých a tajných voleb.• Je to největší státní orgán, který se musí sejít do 30 dní po volbáchJe to největší státní orgán, který se musí sejít do 30 dní po volbách• Má 183 poslanců volených na 4 rokyMá 183 poslanců volených na 4 roky• Schůze jsou veřejné (neveřejné jakmile to navrhne předseda nebo pětina Schůze jsou veřejné (neveřejné jakmile to navrhne předseda nebo pětina

členů)členů)• Předsedou (prezident NR) je většinou představitel nejsilnější politické strany Předsedou (prezident NR) je většinou představitel nejsilnější politické strany

a ten má 2 podpředsedy z jiných strana ten má 2 podpředsedy z jiných stran• Prostřednictvím referenda (100 000 podpisů) si občané můžou vynutit, aby Prostřednictvím referenda (100 000 podpisů) si občané můžou vynutit, aby

Národní rada jednala o návrhu zákona, který předloží, parlament to nemusí Národní rada jednala o návrhu zákona, který předloží, parlament to nemusí schválitschválit

• Sídlo Národní rady je ve VídniSídlo Národní rady je ve Vídni

4.3. Zákonodárná moc4.3. Zákonodárná moc4.3. Spolková rada4.3. Spolková rada (Bundesrat) (Bundesrat)

• Ve Spolkové radě jsou zastoupeny jednotlivé zěmě a to podle počtu Ve Spolkové radě jsou zastoupeny jednotlivé zěmě a to podle počtu obyvatelobyvatel

• Celkově má 63 členů, kteří jsou delegováni zemskými sněmy na dobu Celkově má 63 členů, kteří jsou delegováni zemskými sněmy na dobu jejich legislativního období (po každém sčítání lidu učuje prezident počet jejich legislativního období (po každém sčítání lidu učuje prezident počet členů na které mají jednotlivé země nárok)členů na které mají jednotlivé země nárok)

• Nejvíce může mít jedna země 12 zástupců, nejméně pak 3Nejvíce může mít jedna země 12 zástupců, nejméně pak 3• Spolková rada zasedá nepřetržitěSpolková rada zasedá nepřetržitě• Návrh zákona přijatý Národní radou, musí být před schválením Návrh zákona přijatý Národní radou, musí být před schválením

předložený Spolkové raděpředložený Spolkové radě• Spolková rada může podávat námitky proti návrhu zákona, jestliže Spolková rada může podávat námitky proti návrhu zákona, jestliže

Národní rada trvá na svém, může být námitka zrušenaNárodní rada trvá na svém, může být námitka zrušena

5.1. Výkonná moc5.1. Výkonná moc5.1. Prezident (Bundespräsident)

• Volen v přímých volbách, dvoukolovým systémem na 6 let, jen jednou může být ovšem Volen v přímých volbách, dvoukolovým systémem na 6 let, jen jednou může být ovšem znovuzvolenýznovuzvolený

• V prvním kole je neomezený počet kandidátů, do druhého postupují 2 nejsilnější kandidátiV prvním kole je neomezený počet kandidátů, do druhého postupují 2 nejsilnější kandidáti• Může být odvolaný na základě lidového hlasováníMůže být odvolaný na základě lidového hlasování• Pravomoci : Pravomoci :

Reprezentuje zemi navenek Reprezentuje zemi navenek Svolává Národní radu a ukončuje její hlasovací obdobíSvolává Národní radu a ukončuje její hlasovací období Může rozpustit Národní radu , ale pouze jednou ze stejného důvoduMůže rozpustit Národní radu , ale pouze jednou ze stejného důvodu Na doporučení kancléře jmenuje ministry jednotlivých rezortů (jakmile kandidáta Na doporučení kancléře jmenuje ministry jednotlivých rezortů (jakmile kandidáta

neschválí, nemůže být členem vlády)neschválí, nemůže být členem vlády) Jmenuje předsedy krajských vládJmenuje předsedy krajských vlád Uzavírá státní smlouvyUzavírá státní smlouvy Potvrzuje ústavnost spolkových zákonůPotvrzuje ústavnost spolkových zákonů Nese právní zodpovědnost za případné porušení spolkové ústavyNese právní zodpovědnost za případné porušení spolkové ústavy Pověřuje většinou představitele nejsilnější politické strany sestavením vládyPověřuje většinou představitele nejsilnější politické strany sestavením vlády Může udělit amnestiiMůže udělit amnestii Uděluje a propůjčuje titulyUděluje a propůjčuje tituly

• Od roku 2004 je spolkovým prezidentem Heinz Fischer (obr.)Od roku 2004 je spolkovým prezidentem Heinz Fischer (obr.)

5.2. Výkonná moc5.2. Výkonná moc5.2 Spolková vláda 5.2 Spolková vláda (Bundesregierung)(Bundesregierung)

• V čele Spolkové vlády stojí V čele Spolkové vlády stojí spolkový kancléř spolkový kancléř (většinou je to představitel nejsilnější (většinou je to představitel nejsilnější strany, která zvítězila ve volbách)strany, která zvítězila ve volbách)

• Spolkový kancléř přímá na podpis od spolkového prezidenta, schválené spolkové Spolkový kancléř přímá na podpis od spolkového prezidenta, schválené spolkové zákonyzákony

• 9. spolkovým kancléřem v druhé republice je Dr. Wolfgang Schüssel (obr.)9. spolkovým kancléřem v druhé republice je Dr. Wolfgang Schüssel (obr.)• Členové vlády jsou spolkový ministři jednotlivých rezortů, kteří nemusí být členi Členové vlády jsou spolkový ministři jednotlivých rezortů, kteří nemusí být členi

parlamentu , po jejich boku stojí státní tajemníci (jejich počet je nestabilní a parlamentu , po jejich boku stojí státní tajemníci (jejich počet je nestabilní a záleží na koaličních partnerech)záleží na koaličních partnerech)

• Nemusí mít v parlamentu absolutní většinu, musí se však opírat o většinu Nemusí mít v parlamentu absolutní většinu, musí se však opírat o většinu poslanců (podporu můžou získat i od stran, které nejsou ve vládě přímo poslanců (podporu můžou získat i od stran, které nejsou ve vládě přímo zastoupené)zastoupené)

• Předkládá většinu návrhů zákonůPředkládá většinu návrhů zákonů

5.2 Spolková vláda 5.2 Spolková vláda (Bundesregierung)(Bundesregierung)

• V čele Spolkové vlády stojí V čele Spolkové vlády stojí spolkový kancléř spolkový kancléř (většinou je to představitel nejsilnější (většinou je to představitel nejsilnější strany, která zvítězila ve volbách)strany, která zvítězila ve volbách)

• Spolkový kancléř přímá na podpis od spolkového prezidenta, schválené spolkové Spolkový kancléř přímá na podpis od spolkového prezidenta, schválené spolkové zákonyzákony

• 9. spolkovým kancléřem v druhé republice je Dr. Wolfgang Schüssel (obr.)9. spolkovým kancléřem v druhé republice je Dr. Wolfgang Schüssel (obr.)• Členové vlády jsou spolkový ministři jednotlivých rezortů, kteří nemusí být členi Členové vlády jsou spolkový ministři jednotlivých rezortů, kteří nemusí být členi

parlamentu , po jejich boku stojí státní tajemníci (jejich počet je nestabilní a parlamentu , po jejich boku stojí státní tajemníci (jejich počet je nestabilní a záleží na koaličních partnerech)záleží na koaličních partnerech)

• Nemusí mít v parlamentu absolutní většinu, musí se však opírat o většinu Nemusí mít v parlamentu absolutní většinu, musí se však opírat o většinu poslanců (podporu můžou získat i od stran, které nejsou ve vládě přímo poslanců (podporu můžou získat i od stran, které nejsou ve vládě přímo zastoupené)zastoupené)

• Předkládá většinu návrhů zákonůPředkládá většinu návrhů zákonů

6. Soudní moc6. Soudní moc• Soudcové jsou jmenováni na návrh vlády prezidentem nebo spolkovým ministrem na Soudcové jsou jmenováni na návrh vlády prezidentem nebo spolkovým ministrem na

základě prezidentova zmocnění. Soudce může být zbaven své funkce (kromě dosažení určité základě prezidentova zmocnění. Soudce může být zbaven své funkce (kromě dosažení určité věkové hranice) pouze formou soudního usnesení.věkové hranice) pouze formou soudního usnesení.

• Soudy nejsou oprávněny přezkoumávat platnost náležitě vyhlášených zákonů. V případě Soudy nejsou oprávněny přezkoumávat platnost náležitě vyhlášených zákonů. V případě jeho pochybností o určitém nařízení z důvodu jeho protizákonnosti, přeruší řízení a navrhne jeho pochybností o určitém nařízení z důvodu jeho protizákonnosti, přeruší řízení a navrhne Ústavnímu soudnímu dvoru zrušení tohoto nařízení.Ústavnímu soudnímu dvoru zrušení tohoto nařízení.

• Nejvyšší soudní instancí je Nejvyšší soudní instancí je Nejvyšší správní soudNejvyšší správní soud. Rozhoduje o stížnostech na protiprávní . Rozhoduje o stížnostech na protiprávní rozhodnutí správních úřadů či na porušení povinnosti správních úřadů rozhodnout.rozhodnutí správních úřadů či na porušení povinnosti správních úřadů rozhodnout.

• Ústavní soudní dvůr Ústavní soudní dvůr - se skládá z předsedy, místopředsedy, dvanácti dalších členů a šesti - se skládá z předsedy, místopředsedy, dvanácti dalších členů a šesti náhradníků, které jmenuje spolkový prezident na návrhy Národní a Spolkové rady, náhradníků, které jmenuje spolkový prezident na návrhy Národní a Spolkové rady, rozhoduje o všech majetkoprávních nárocích vůči Spolku, zemím, okresům, sdružení obcí a rozhoduje o všech majetkoprávních nárocích vůči Spolku, zemím, okresům, sdružení obcí a obcím, které nemohou být vyřízeny řádnou soudní cestou nebo rozhodnutím správního obcím, které nemohou být vyřízeny řádnou soudní cestou nebo rozhodnutím správního orgánu. Dále pak rozhoduje kompetenční spory mezi soudy a správními orgány, mezi orgánu. Dále pak rozhoduje kompetenční spory mezi soudy a správními orgány, mezi Nejvyšším správním soudem a všemi ostatními soudy a mezi zeměmi navzájem, o Nejvyšším správním soudem a všemi ostatními soudy a mezi zeměmi navzájem, o nezákonnosti nařízení určitého spolkového nebo zemského orgánu, o námitkách proti volbě nezákonnosti nařízení určitého spolkového nebo zemského orgánu, o námitkách proti volbě spolkového prezidenta, o námitkách proti volbám do zemské vlády a o žalobě na nejvyšší spolkového prezidenta, o námitkách proti volbám do zemské vlády a o žalobě na nejvyšší orgány spolku.orgány spolku.

7. Politické strany7. Politické strany• Zakázané jsou strany propagující fašismus nebo jiné seskupení prosazující rasovou, Zakázané jsou strany propagující fašismus nebo jiné seskupení prosazující rasovou,

náboženskou nebo státní nesnášenlivostnáboženskou nebo státní nesnášenlivost• V Rakousku je zaregistrováno více než 400 stran z toho jsou pouze 4 parlamentníV Rakousku je zaregistrováno více než 400 stran z toho jsou pouze 4 parlamentní Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ)Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ)

Nejsilnější a nejstarší rakouská politická strana, která měla rozhodující podíl na vzniku 1.republiky. Po 2. sv. válce opět povolená pod změněným názvem Socialistická strana Rakouska. Podpora hlavně mezi dělníky, zaměstnanci, ale i mládeží.

Svobodná strana Rakouska (FPÖ)Svobodná strana Rakouska (FPÖ)Druhá nejsilnější strana, pravicová nacionální strana s demagogicko-populistickými až extremistickými názory. Od roku 1986 v čele Jörg Haider. Podpora mezi mladými lidmi a podnikateli.

Rakouská lidová strana (ÖVP)Rakouská lidová strana (ÖVP)Prezentuje se jako občanská politická strana sdružující různé ideologické proudy a směry , prioritou je příslušnost k zásadám parlamentní demokracie. Podporu má mezi středními vrstvami mezi rolníky, živnostníky, úředníky a zaměstnanci.

Zelení (Grünen)Zelení (Grünen)Vznik v 80. letech, prioritou je boj za ekologii a mír. Názorově jsou blížší levici. Podpora z řad mladé a střední generace.

Komunistická strana Rakouska (KPÖ)Komunistická strana Rakouska (KPÖ)V současnosti je okrajovým prvkem v politickém životě Rakouska.