5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století

Hospodářské aspekty první světové války

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Název projektu: Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práce se studenty a praxi CZ.2.17/3.1.00/33332

Evropa v letech 1867-1918

Válečné konflikty

• Americko-španělská válka

duben - srpen 1898

• Rusko-japonská válka

1904–1905

• 1. a 2. balkánská válka

1912-1913

První světová válka

válka zemí Trojspolku (neboli Ústředních mocností) a Dohody

Válečné hospodářství

• podřízení veškeré výrobě ve státě válečným cílům

• uskutečňováno skrze centrální plánování, koncentraci a monopolizaci podnikání

• mimořádná zaměstnanost žen

• inflační emise oběživa

• růst vnitřních a vnějších půjček

Hospodářské a společenské důsledky dlouhotrvající války

• politická destabilizace• přechod od válečné konjunktury k postupnému

úpadku• narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů• šíření šovinistických a xenofobních nálad• zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva (po

1. sv. válce španělská chřipka s 25-50 mil. oběťmi)

• přechod k válečné ekonomice

Technologické inovace jako důsledek první světové války

• zejména zbraňové systémy (kulomety a těžká děla, chemické zbraně)

• transportní technika (nákladní auta, traktory, letadla)

• komunikační technika (telefonní spojení)

Růst významu feminismu jako jeden z důsledků války

5HD416 Hospodářský a politický vývoj Evropy ve 20. století

Evropa v meziválečném období

Poválečná recese

• projevila se zejména v USA, ale také v některých evropských státech (Německo, Československo)

• Co bylo příčinou recese?

Problémy poválečné Evropy

• V období let 1913-1920 klesla celková průmyslová produkce v Evropě o ¼.

• Zatímco v roce 1913 se na světové průmyslové výrobě podílela 53 %, v roce 1920 to bylo již jen 41 %.

• splácení válčených dluhů, které vycházely z půjček inflačních peněz a ne reálných úspor – kolotoč inflace

• Jak se jednotlivé země snažily předejít rozvrácení svých financí?

• První skupina: znovuzavedení zlatého standardu

• Druhá skupina: devalvace• Třetí skupina: pol.

nestabilita s následným finančním chaosem

• Splácení zahraničních dluhů evropských států stěžovala celní politika Spojených států (Fordney-McCumberův sazebník)

Versailleský mírový systém

• ministr zahraničí Německa, hrabě Brockdorff-Rantzau před smrtí:

• „Zničili všechno – vlastně jsem zemřel již ve Versailles.“

Výmarské Německo – útvar, který neměl existovat?

Alexandrovo a Postupimské náměstí, srdce nové metropole

• Hyperinflace do roku 1923 „vyrobila“ novou vrstvu velkopodnikatelů a zbohatlíků (např. Hugo Stinnes). Jak to bylo možné?

• Po roce 1923 nastalo oživení hospodářství s 2 strategickými nedostatky: velké investice a kupování akcií

• Velkou hyperinflaci zastavilo v roce 1923 zavedení tzv. rentové marky.

Stabilizace hospodářství

• Německo mělo splácet po dobu 30 let sumu 132 miliardy marek.

• Dawesův plán Youngův plán

Owen D. Young

Charles G. Dawes

Co probudilo velký rozmach „zlatých dvacátých let“?

• nízká míra inflace• vyšší mzdy• rozvoj nových průmyslových odvětví • převratné vynálezy jako rádio, zvukový film

nebo pásová velkovýroba

Vývoj německé společnosti v souvislosti s

hospodářskými problémy

KRIZE X ÚTĚK OD REALITY

Anita Berber

Zánik Výmarské republiky

• od začátku třicátých let boj o moc mezi komunisty a nacisty

• 1932: vláda H. Brüninga prohlubuje krizi svou devalvační politikou

• Posledním úspěchem výmarské diplomacie je konference v Lausanne.

Francie a Velká Británie – záruka Versailleského míru

• Obě země zajišťovaly životaschopnost Společnosti národů a bezpečnost malých zemí spojeneckými smlouvami.

Velká Británie

• Fenomén nezaměstnanosti:

- 1921 2 mil.

- 1921-1939 průměrně mírně pod 1 mil.

Projevuje se útlum hlavních odvětví 19. století – textilnictví, těžba uhlí, loďařství

- v období 1. světové války místo v exportních trzích zabraly jiné země

Důsledky Velké deprese pro VB

• 1929-1931: snížení průmyslové výroby o 16 %

• 1931: „Going off gold“-devalvace

• 1932: Import duties act znamenal opuštění prinicpu svobodného mezinárodního obchodu a zavedl protekcionismus

• 1937: náznaky oživení

Francie

• Do roku 1924 překonala poválečné těžkosti zejména:• rozšířením elektrifikace• cíleným zvyšováním využívání ropy• Využíváním koncernu

Comité de Forges (1864-1940)

Mezi léty 1924 a 1931 prudký vzestup chemického a automobilového průmyslu:Renault, Peugeot, Citroën

• stagnace zemědělství a proměna Francie na průmyslově agrární stát

• Provedení daňové reformy 1925

• Matingonské dohody (1936): zavedení 2 týdnů placené dovolené, 40hodinového pracovního týdne, kolektivních smluv atd.

S jakými problémy se potýkala Francie

meziválečného období?

Projevy krize ve Francii

• pokles průmyslové výroby po celá třicátá léta

• největší ústup v textilním, automobilním a kovoprůmyslu

• Krize postihla nejvíc malé a střední podniky, čímž uspíšila koncentraci výroby velkými podniky: Monoprix, Prisunic, Schneider, De Wendel

• zhoršení demografického vývoje

5HD416 Hospodářský a politický vývoj Evropy ve 20. století

Střední Evropa mezi demokracií a totalitarizmem na příkladě Rakouska

a nástup fašizmu v Evropě

Německé Rakousko jako stavovský stát: příklad nefunkční demokracie

• Rakousku chyběla po roce 1918 národní identita.

• vzniklo jako silně sociální stát – během let 1918-1920 zákon o sociálním pojištění

zákon o 8-hodinové prac. době

• Hyperinflace byla zastavena v roce 1925 zavedením rakouského šilinku (Alpendollar).

• Austrofašismus (1933-1938) se opíral o korporativizmus a katolickou církev.

Engelbert Dollfuß (1892–1934)

• POZOR! Fašismus a nacismus není totéž.

Jak se destabilizovala vnitřní politická situace Itálie?

• nespokojenost s výsledkem Velké války

• strach podnikatelů a konzervativců před socialistickou revolucí a volání po „pevné ruce“

• málo industrializovaná země se statusem nejslabší evropské mocnosti (40 % HDP tvořilo zemědělství)

• polovinu příjmů italská rodina vydávala na potraviny, ve kterých Itálie nebyla soběstačná

Principy italského fašismu

• hierarchická korporativní diktatura jedné strany• ochranářská politika a dotace zemědělství

(přímé dotace, výkup obilí, vysušování močálů)• prosazování politicko-hospodářských cílů

prostřednictvím:• IRI: Istituto per la ricostruzione industrialem

(1933-2000)• IMI: Istutito mobiliare Italiano (1931)• Consiglio delle Corporazioni (1934)

Estado forte - Estado Novo

• V roce 1933 vznikla přijetím nové ústavy unitární a korporativní republika, neboli tzv.

Nový stát

• Portugalskou diktaturu rozdělujeme do několika fází:

• 1926-1932: vojenská diktatura

• 1932-1968: salazarismus

• 1968-1974: marcelismus

• Jaké byly hlavní prvky portugalského „Nového státu“?

- hrdost na historickou roli portugalského národa (Koloniální akt)

- korporativismus- neutralita- impérium- Státní policie

PIDE- Národní pracovní

statut, který reglementoval výrobní a sociální vztahy

• Autarkní hospodaření: „Beber o vinho é dar comer á milhão dos portugueses./Pít víno znamená dát práci milionu Portugalců.“ (A.O. de Salazar)

Portugalsko jako poslední koloniální impérium

„V Sagres jako v Beiře,

v Praii jako na Terceiře,

v Dílí, Macau, Bolamě,

v Angole i ve Funchalu

všude volá sama země:

tady je Portugalsko!“

Frankismus neboli frankistický autoritativní režim (1939-1975):

- potlačoval společenské změny jako emancipaci žen, výstřední módu, ateizmus nebo možnost rozvodů manželství

Obnova poválečné ekonomiky:Národní průmyslový institut (INI) - hutní kombinát ENSIDEA

- rafinerie Calvo Sotelo- let. společnost Iberia- nák. a os. Vozy ENASA, SEAT

• Až do konce diktatury se nepovedlo snížit procento obyvatelstva pracujícího v zemědělství, pasivní obchodní bilanci vůči zahraničí, odtranit disproporce státního rozpočtu a zmenšit regionální rozdíly (Madrid x Galicie).

• Kdy umírá generalissimus F. Franco a kdo se stal jeho následníkem? (zákon o následnictví 1947)

• Juan Carlos I. de Borbón y Borbón-Dos Sicilias

5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století

Vznik Sovětského svazu a jeho vývoj do 2. světové války

Rusko na počátku 20. století

• Na přelomu 19. a 20. století proběhly reformy ministra financí S. Witteho a premiéra P. Stolypina.

• V roce 1914 bylo Rusko pořád samoděržavím, přesto existoval parlament (Duma) a pomalu se rozvíjel průmysl.

• 1891-1901 postavena Transsibiřská magistrála

Sovětský svaz do roku 1941

• Ideologicky vycházel z marxistického ideálu utopického socialismu:- beztřídní společnost- nepotřebnost státu- společné vlastnictví výrobných prostředků

Karl Marx (1818-1883)

• V praxi se bolševická politika ve společnosti a ekonomice projevovala:

- třídní nenávist

- šíření strachu

- machiavellismus

Vystřídaly se tři generace bolševických vůdců:

Upevnění Stalinovy moci

• V roce 1928 byl ukončen projekt tzv. nové ekonomické politiky z dvou hlavních důvodů:

a) podle Stalinova vedení zpomalovala industrializaci a modernizaci země b) oslabovala kontrolu bolševiků nad venkovem

Co bylo nejvýznamnějším znakem modernizace v každodenním životě za Leninovy vlády?

Období po roce 1929 se označuje za tzv. druhou revoluci (rovněž stalinskou revoluci), která znamenala:

mohutnou industrializaci

budování moderní armády

budování nových socialistických měst

Jak byly budovány obrovské metalurgické závody a traktorové stanice?

• Moderní technika ze zahraničí měla být financována exportem obilí, což mělo být dosaženo kolektivizací (od roku 1929).

• Ke zlomení odporu sloužila tzv. Čeka (později NKVD, NKGB, KGB)

a cílený hladomor – v letech 1932-1933 umřelo na 8 milionů lidí (!!!)

1932: kláskový zákon

• Hospodářský systém Sovětského svazu se ve třicátých létech stabilizoval na třech principech:

1. princip otrokářského přinucení (GULAG)

2. feudální princip (kolektivizace)

3. státně kapitalistický princip (stát – zaměstnavatel)