Upload
edolie
View
86
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
AP 4.cvičení. http://info.skaloud.net/index.php3?act=stanoviska&display=1165. Potravinová a výživová politika. Osnova. Cíle výživové politiky Spotřeba potravin a výdaje na potraviny Faktory ovlivňující spotřebu Bioprodukty a ekologické zemědělství Nástroje výživové politiky . - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Potravinov a vivov politika AP 4.cvienhttp://info.skaloud.net/index.php3?act=stanoviska&display=1165
novinkyMasoKvtyZdann vna (http://www.agris.cz/clanek/187669/zdaneni-vina-v-zemich-oecd)Cena pdy
Osnova
Cle vivov politiky Spoteba potravin a vdaje na potraviny Faktory ovlivujc spotebu Bioprodukty a ekologick zemdlstvNstroje vivov politiky
Potravinov a vivov politika: cle a nstrojeCle vivov politiky: jak je stanovit a zda je vbec stanovovat Co by lid mli jstCo lid opravdu jedNstroje vivov politikyNabdka potravinCeny: princip Panem et circenses Lze spotebu potravin ovlivnit njakou sttn politikou?
Cle vivov politiky: jak je stanovit a zda je vbec stanovovat Ml by demokratick stt vbec ovlivovat vivu oban?Ano, alespo do urit mry, a to vzhledem k: kvantit podviva a rove hladu optimln rovekvalit pozitivn energetick obsah vitaminy a minerly negativn obsah rezidu labelling
Podviva a rove hladu DefiniceFAO :Nedostaten viva je oznaovna podle definice vypracovn FAO, jako pjem do 55 procent nad fyzickm minimem BMR (Basal metabolic rate), tj. do 1,55 BMR. Statistiky FAO pouvaj tuto definici od r. 1970.
Vivov deficit ve svt(% obyvatel s danm objemem deficitu vivy)Dlouhodob trendy podlu a absolutnch pot podvyivench obyvatel podle region
Doporuen dvkyKad zem stanov sv vlastn doporuen dvky -denn spoteby energie zkladnch ivin zkladnch skupin potravinTyto doporuen dvky jsou diferencovny podle pohlav vku sociln skupiny
Standardn sloky vivy sacharidy (voda a cukr), obilniny, celozrnn chlb, re, brambory, ovoce, zelenina, mlko, med, cukr - balastn ltky - tuky (lipidy) - margarn, maso, mslo, sdlo, mlko - blkoviny (proteiny) - lutniny a obilniny (hrch, fazole, oechy, obil, obiln kae, peivo), jogurt, oechy, maso - voda (tekutiny) - vitamny (B1, B2, B3, B6, B12, C, A, D, E, K, kyselina listov, nikotinov, pantotenov, Biotin) - mastn kyseliny (linolov, &-linolenov) - olivov olej, slunenicov, epkov, sojov olej - aminokyseliny = soust blkovin (Valin, Leucin, Izoleucin, Treonin, Metionin, Fenyloalanin, Tryptofan, Lyzin, Hystidin, Arginin) - podporuj hojen ran - minerly a stopov prvky (sodk, chlor, draslk, vpnk, fosfor, hok) - stopov prvky (elezo, jd, fluor, zinek, m, mangan, selen, chrom, molybden)ka http://www.emulgatory.cz/seznam-ecek
Podvejme se na pklad R Dokument Koncepce esk agrrn politiky pro pedvstupn obdob zahrnoval tak nsledujc kapitoly :zajitn potravinov bezpenosti podpora zdrav vivy populacezajitn produkce a distribuce zdravotn nezvadnch potravinSoust tohoto dokumentu jsou tak doporuen dvky potravin, zpracovan Centrem pro hygienu potravinovho etzce v Brn.
Ty byly modelovny variantn v souladu s mezinrodnmi pyramidlnmi principy konstrukce:
Model B se povauje za nejvhodnj , ponvad nejvce odpovd souasn prmrn denn energetick spoteb cca 9500 kJ , ale tato spoteba je podle odbornk relativn vysok roste podl obzn populace ve vech vkovch skupinchmodel A 6 500 kJ (1560 kcal) na osobu/denmodel B 9 200 kJ (2200 kcal) na osobu/den model C 12 500 kJ (3000 kcal) na osobu/den
Souasn vivov problmy esk populace jsou ve dvou extrmech podl obzn populace roste ve vech vkovch kategorich ( ei jsou vedle ek nejobznjm nrodem v Evrop ) roste ale tak podl mladch lid trpcch anorexi a bulimi, zejmna mezi dvkami
Chlb, obilovinyOvoce Zelenina MasoMlko a mlnvrobky Tuky a cukryPyramidov princip sestavovn vivovch dvek
Pyramidov princip sestavovn vivovch dvek - nov pojet
Model FrancieModelBanglad
Energetick spoteba ve svt (kcal/den)
1.United States of America3760 2.Portugal3750 3.Austria3740 4.Italy3730 5.Greece3720 6.Ireland3670 7.Canada3630 8.France3630 9.Romania3620 10.Belgium3610 11.Israel3610 12.Hungary3590 24.Czech Republic3330
Tmto dvkm odpovdaj doporuen denn dvky zkladnch ivin a skupin potravin.Napklad (v g) :
Varianta Obiloviny Zelenina OvoceMlko Zdroje blkovin A 300 300 200 512 80
B 450 400 300 640 160
C 600 500 400 768 240Toto jsou prmrn denn dvky, v kombinaci podle pohlav, vku a socilnch skupin pak dostaneme celkem 32 x 3, tj. 96 variant.
Takto jsou tedy stanoveny zkladn cle.Pro volbu nstroj a jejich uplatnn je vak nutn znt tak relnou situaci, tedy aktuln spotebu potravin. Jakm zpsobem se zjiuje?
Existuj 3 hlavn metody, kter se zpravidla uvaj ve vzjemn kombinaci :
bilance zdroj a uit statistika rodinnch t vbrov eten
RostlinnprodukceRybstvivoin produkceProdukce potravinNabdka potravinDovozVvozZtrtySpoteba potravinNepotravin. uitPoten zsobyKonen zsoby
Vte, co je to statistika rodinnch t? V R existuje ji od pedvlenho obdob a srovnateln asov ada je k dispozici od r.1956Souasn zkladn statistick soubor zahrnuje 2893 domcnost (soubor je representativn pro R),dle je zde doplkov soubor rodin s dtmi a s minimlnmi pjmy .Domcnosti jsou dle lenny: podle socilnch skupin podle ve istho pjmu (quintily)
Struktura souboru v r. 2006
Tab. 1a Sloen domcnost, pehled pjm a vydn domcnost zpravodajskho souboru statistiky rodinnch t podle typ domcnost(msn prmry na osobu v K)4. tvrtlet 2006Domcnosti celkemz toho domcnostiRodiny s dtmi s minimlnmi pjmyzamstnancsamostatn innchnezamst-nanchdchodc bez EA lencelkembez dts dtmiPoet domcnost - pepoten2895 1464 741 723 366 117 805 355 ve vbru2895 1700 861 839 425 135 468 355 Prmrn poet na domcnost:len2,30 2,60 1,69 3,53 2,97 2,07 1,49 3,22 ekonomicky aktivnch (bez nezamstnanch)1,04 1,54 1,46 1,63 1,67 0,26 0,00 0,61 nezaopatench dt0,58 0,81 0,00 1,64 1,01 0,65 0,01 1,79 nepracujcch dchodc0,51 0,09 0,17 0,02 0,09 0,08 1,47 0,07 ostatnch osob0,17 0,16 0,06 0,24 0,20 1,08 0,01 0,75 spotebnch jednotek1,84 2,02 1,48 2,57 2,26 1,67 1,34 2,31
Formou msnho die (za celkov obdob 1 roku) jsou sledovny: celkov pjmy penn i naturln celkov vdaje vdaje na potraviny spoteba potravin nakoupench vlastn produkce jdlo zdarma dary obdren a vydan spoteba z naturlnch pjm jdlo doma / mimo domov Z takto zskanch daj se vypote spoteba potravin na obyvatele.
Zmny ve Statistice rodinnch t od roku 2006
Od roku 2006 dolo ke zmnm ve sledovn statistiky rodinnch t. Ve vbru budou zahrnuty vechny skupiny domcnost zastoupen v populaci (vetn dosud nesledovanch domcnost nezamstnanch, domcnost dchodc s ekonomicky aktivnmi leny a okrajovch skupin domcnost, kter maj v ele ekonomicky neaktivn osobu). Kvty pro jednotliv skupiny domcnost se budou kad rok automaticky odvozovat z aktulnch vsledk eten EU-SILC. Zkladnm vbrovm kritriem bude ekonomick aktivita osoby v ele domcnosti. Domcnosti zamstnanc budou ve vbru jet rozdleny na dv kategorie podle vzdln osoby v ele (ni a vy). U hlavnch typ domcnost podle ekonomick aktivity osoby v ele budou kvty urovny v kombinaci s dalmi vbrovmi znaky (pjmov skupina, poet nezaopatench dt, pp. poet len a pohlav) Jako nov vbrov znak bude zaveden ukazatel velikost obce, ve stednch velikostnch skupinch doplnn o poty domcnost bydlcch v rodinnch domcch. Zpravodajsk obdob bude nadle cel rok, ale podrobn zpisy o vydnch za potraviny a nealkoholick npoje povedou domcnosti jen po dobu 2 msc.
Statistika rodinnch t: struktura vdaj
Ob uveden metody se kombinuj a dopluj daji z vbrovch eten, protoe:
bilann metoda poskytuje komplexnj daje, ale nebere v vahu:nkupy a spotebu cizinc (turist) v Rnkupy a spotebu eskch oban v zahranipln rozsah samozsoben
SR sice zahrnuje ve uveden, ale nereprezentuje celou populacivzorek domcnost se mnje zde nebezpe subjektivnch chyb
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=3004-05-01&&kapitola_id=14
Spoteba zkladnch potravin v R(kg/obyvatele/rok, daje S)
List1
19901995200020052010201120122013
Maso96.58279.481.475.978.677.474.8
z toho hovz2818.512.39.99.49.18.17.5
z toho vepov5046.240.941.541.642.141.340.3
z toho drbe13.61322.326.124.524.525.224.3
Ryby5.44.95.45.85.65.45.75.3
Mlko256.2187.8214.1238244227.7234.3234.1
z toho konzumn mlko91.566.759.655.457.757.75962.3
z toho sry7.76.510.512.113.21313.412.7
Mslo8.74.54.14.84.955.25.1
Vejce (ks)340290276246242254245243
1990199519971998
Jedl rostlinn oleje15.416.216.7
Obiloviny155.5160.8141.3136.2
Brambory77.976.57676.1
Lutniny1.71.91.92
Zelenina66.67881.182.2
Ovoce59.772.181.572.5
Cukr4438.939.137.6
1990199519971998
Pivo155.2156.9161.6161.1
Vno14.815.415.916
Lihoviny (40 %)
Alkohol v hodnot lihu
z toho pivo
z toho vno
z toho lihoviny
Nealkoholick npoje121.3147158
List2
List3
Spoteba zkladnch potravin v R(kg/obyvatele/rok, daje S)
List1
1990199519971998
Maso96.58281.582.1
z toho hovz2818.516.114.3
z toho vepov5046.245.745.7
z toho drbe13.61315.317.9
Ryby5.44.95.55.3
Mlko256.2187.8195.2197.1
z toho konzumn mlko91.566.759.659.9
z toho sry7.76.58.68.8
Mslo8.74.54.14
Vejce290311290
19901995200020052010201120122013
Jedl rostlinn oleje12.815.416.316.116.316.316.416.9
Obiloviny155.5160.8136.3136.7138.6151.7145.1143.4
Brambory77.976.577.072.567.37068.668
Lutniny1.71.92.02.22.52.32.62.6
Zelenina66.678.082.977.879.785.477.882.9
Ovoce59.772.175.080.58479.47476.8
Cukr44.038.936.140.53638.634.533.4
1990199519971998
Pivo155.2156.9161.6161.1
Vno14.815.415.916
Lihoviny (40 %)
Alkohol v hodnot lihu
z toho pivo
z toho vno
z toho lihoviny
Nealkoholick npoje121.3147158
List2
List3
Spoteba zkladnch potravin v R(l/obyvatele/rok, daje S)
List1
1990199519971998
Maso96.58281.582.1
z toho hovz2818.516.114.3
z toho vepov5046.245.745.7
z toho drbe13.61315.317.9
Ryby5.44.95.55.3
Mlko256.2187.8195.2197.1
z toho konzumn mlko91.566.759.659.9
z toho sry7.76.58.68.8
Mslo8.74.54.14
Vejce290311290
1990199519971998
Jedl rostlinn oleje15.416.216.7
Obiloviny155.5160.8141.3136.2
Brambory77.976.57676.1
Lutniny1.71.91.92
Zelenina66.67881.182.2
Ovoce59.772.181.572.5
Cukr4438.939.137.6
1990199520002005200820092010201120122013
Pivo155.2156.9159.9163.5156.6150.7144.4142.5148.6147
Vno14.815.416.116.818.518.719.419.419.818.8
Lihoviny (40 %)7.27.98.37.88.18.276.96.76.5
Alkohol v hodnot lihu8.99.49.910.210.410.49.89.89.99.8
z toho pivo4.34.44.65.25.154.84.855
z toho vno1.71.821.92.12.12.22.22.32.2
z toho lihoviny2.93.23.33.13.23.32.82.82.72.6
Nealkoholick npoje110.1121.3206281297296293287278264
Cigarety2275210720712028198819471904
List2
List3
Struktura vdajse vyvj v ase
Graf1
22
3
6.2
19.7
6.7
1.9
10.7
4.3
10.8
0.6
5.2
9.7
2003
List1
19962003
Potaviny+nealko19.6117.35
alkohol+tabk+narkotika,9.1
odv+obuv4.615.03
nlemn+voda+energie31.5635.58
bytov vybaven5.815.38
zdravotnictv1.881.6
doprava10.829.55
pota+telekomunikace1.983.32
rekreace+kultura+sport11.6112.12
vzdln0.450.44
stravovn+ubytovn7.266.61
ostatn vdaje6.156.34
List1
1996
2003
1996
List2
2003
Potaviny+nealko22
alkohol+tabk+narkotika39-Jan
odv+obuv6.2
nlemn+voda+energie19.7
bytov vybaven6.7
zdravotnictv1.9
doprava10.7
pota+telekomunikace4.3
rekreace+kultura+sport10.8
vzdln0.6
stravovn+ubytovn5.2
ostatn vdaje9.7
List2
2003
List3
Graf1
20.1
2.9
5.4
20.7
6.9
2
10.9
4.8
10.2
0.5
5
10.4
2006
List1
Potaviny+nealko20.1
alkohol+tabk+narkotika2.9
odv+obuv5.4
nlemn+voda+energie20.7
bytov vybaven6.9
zdravotnictv2
doprava10.9
pota+telekomunikace4.8
rekreace+kultura+sport10.2
vzdln0.5
stravovn+ubytovn5
ostatn vdaje10.4
List1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
List2
List3
Graf1
16.4
17.3
16.7
18.7
17.9
14.6
17.1
21.2
16.1
14.3
22.6
15
20.5
19
18.3
13.3
25.3
%
Podl vdaj na potraviny, npoje a tabk, 2002
List1
19962003
Potaviny+nealko19.6117.35
alkohol+tabk+narkotika,9.1
odv+obuv4.615.03
nlemn+voda+energie31.5635.58
bytov vybaven5.815.38
zdravotnictv1.881.6
doprava10.829.55
pota+telekomunikace1.983.32
rekreace+kultura+sport11.6112.12
vzdln0.450.44
stravovn+ubytovn7.266.61
ostatn vdaje6.156.34
List1
1996
2003
1996
List2
2003
Potaviny+nealko17.35
alkohol+tabk+narkotika9-Jan
odv+obuv5.03
nlemn+voda+energie35.58
bytov vybaven5.38
zdravotnictv1.6
doprava9.55
pota+telekomunikace3.32
rekreace+kultura+sport12.12
vzdln0.44
stravovn+ubytovn6.61
ostatn vdaje6.34
List2
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
2003
List3
EU-1516.4
Belgie17.3
Dnsko16.7
Finsko18.7
Francie17.9
Irsko14.6
Itlie17.1
Lucembursko21.2
Nmecko16.1
Nizozemsko14.3
Portugalsko22.6
Rakousko15
ecko20.5
panlsko19
vdsko18.3
Velk Britnoe13.3
R25.3
List3
%
Podl vdaj na potraviny, npoje a tabk, 2002
Co ovlivuje spotebu potravin?Hlavn faktory : dostupnost potravin na trhu ze samozsoben
ceny
pjmy
Kad vlda uv nstroje k ovlivnn tchto faktor, protoe m zjem na udren SOCIN STABILITY
To znali ji mt csaov jako princip Panem et circenses Chlb a hry
sociln postavenzemdlcidlnci/modr lmekybl lmekypodnikateldchodcivzdlnformlnneformlnKter dal faktory ovlivuj spotebu potravin?
Zvyklosti
nrodn tradice
nboensk pravidla rodinn tradice a nvyky osobn zvyky a chut
Napklad esk tradin kuchyn byla pvodn vytvena pro jin typy lid ve zcela rozdlnch ivotnch podmn-kch....
Mn se nae nrodn zvyklosti v ase? Vichni jste jist slyeli jmno Magdalena Dobromila Rettigov 31.1. 1786 - 5.4. 1845Je asto povaovna za symbol nezdravho typu tradin esk kuchyn. Je to skuten pravda? Vra do toho kopu vajec .
Mn se nae stravovac nvyky v ase?Ano a ne.Nedvno provdn vzkum prokzal, e skuten jme vce ovoce a zeleniny, e vzrostla spoteba drbeho masa, ale
... nae ti nejoblbenj jdla stle jsou:svkov s knedlkemvepov, knedlk, zelsmaen vepov zek
Vivov poruchyPedstavovalo-li problm zdrav vivy jet ve 20. letech minulho stolet v prvn ad vypodn se s chorobami z nedostaten vivy jako kivice a kurdje, tak dnes jsou na dennm podku nsledky pejdn jako nadvha, kazy, cukrovka nebo alkoholismus.
Spoteba160 litr piva na osobu a rok pedstavuje vrchol svtovho ebku.Znamen ale takcca 1500 Kcal navc(a zven vdaj na potraviny nejmn o2700 K za rok)..
Kter dal faktory hraj roli? reklama zejmna zamen na dti a mlde viz ppad fialov krvy globalizace fast food pizza nsk kuchyn
9 let, 3. tda
BIO-PRODUKTYMohou tak souviset s uritou filozofi i nboenstvm (nap. hnut Hare Krina apod.)Ty jsou zleitost vzdln, ale tak mdy a reklamy.
Pro je procento prodeje a spoteby produkt zdrav vivy v R relativn nzk?
Logo produktekologickhozemdlstv
Ekologick zemdlstv v RHlavn prvn normou, kter definuje ekologick zemdlstv v R a stanovuje kriteria pro oznaen produkt jako produkt ekologickho zemdlstv s logem BIO, je ZKON . 242/2000 Sb. O EKOLOGICKM ZEMDLSTV, kter odpovd mezinrodnmu standartu IFOAM (International Federation of Organic Agriculture Movements) a nazen EU 2092/91. esk ekologick zemdlstv je akreditovno IFOAM i EU.
Kontrola a certifikace Certifikan vbor pro ekologick zemdlstv MZe R organizace Kontrola ekologickho zemdlstv, ABECERT, Biokont CZ, BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC kadoron celkov kontroly podniku a neohlen kontroly (kontrola zahrnuje cel podnik tj. pozemky a kultury, stje a zvata, stroje, technologick zazen a technologie, sklady a ostatn provozn prostory, obaly a etiketaci, skladovou a etn evidenci) zpis o kontrole se pedkld CV, jen rozhodne o certifikaci podniku, nazen novho pechodnho obdob, nebo vyazen podniku z ekologickho zemdlstv
Organizace ekologickho zemdlstv v RVtina zemdlc, zabvajcch se ekologickm zemdlstvm, je sdruena do svaz, kter jim na jedn stran poskytuj informace a odbornou pomoc, na druh stran , zpravidla spolu s MZe , zajiuj kontrolu dodrovn pravidel hospodaen a tak certifikaci produkt.V R je to zejmna svaz Pro-Bio. Certifikovan produkty maj oznaen Bio a zpravidla jet logo svazu
Organizace ekologickho zemdlstv byla zaloena v r. 1952 v Pai, v souasn dob sdruuje cca 450 lenskch svaz a adu jednotlivc ze 70 zem svta.Pod pravideln odborn konference, lensk asopis a dal odborn asopisy,m nkolik stlch odbornch pracovnch skupin. Sdlo sekretaritu IFOAM je na farm Imsbach, Tholey-Theley, SRN.
Hlavn cle IFOAM: Zkladn funkc sdruen je koordinace st hnut ekologickho zemdlstv na svtov rovni. IFOAM je demokratick sdruen orientovan na primrn rove prvovroby. Jej zkladn aktivity jsou vykonvny Svtovm vborem editel, rznmi specializovanmi vbory a skupinami. www.ifoam.org
Tholey-Theley, Imsbach
RokPoet podnik celkemVmra zemdlsk pdy vEZ vhaProcentick podl ze zem. pdnho fondu19903480-199113217 5070,41199213515 3710,36199314115 6670,37199418715 8180,37199518114 9820,35199618217 0220,40199721120 2390,47199834871 6211,671999473110 7562,582000563165 6993,862001654217 8695,092002721235 1365,502003810254 9955,972004836263 2996,162005829254 9825,982006963281 5356,6120071318312 8907,3520081 946341 6328,0420092 689398 4079,3820103 517448 20210,5520113 920482 92711,4020123 934488 65811,46
Podl jednotlivch kultur na celkov vme ekologickho zemdlstv (%)
Plochyrok 2001rok 2002rok 2003rok 2004rok 2005rok 2006rok 2007rok 2008rok 2009rok 2010rok2011rok 2012Orn pda8,788,317,707,508,18,349,4310,3011,3812,2712,2911,76TTP89,6990,1390,8689,4082,482,582,4282,4282,6382,3882,4283,13Trval kultury 0,450,380,360,400,300,420,600,911,081,331,541,57Ostatn plochy1,081,181,082,709,28,747,556,374,914,023,753,54Celkem100100100100100100100100100100100100
Struktura ploch v EZ R, 2012
Graf1
11.76
83.13
1.57
3.54
List1
Orn pda11.76
TTP83.13
Trval kultury1.57
Ostatn plochy3.54
List1
List2
List3
Ekologick zemdlstv v Evrop
Graf7
185768.71
7101.78
37146.74
50717.06
112881.86
156264.06
60470.81
9230.67
494898.94
481.57
15602.1
02.22
165212.54
52866.97
40574.59
450.12
7215.5
5833.02
9951.77
5940.39
3520.68
00
19770.29
882.04
11503.18
Poet ekofarem
Podl ekologicky obdlvan plochy na vme z.p.(%)
stt
poet ekofarem
%
List1
Poet podnik cVmra zemdlsk pdy vha%podl ploch EZ z celkov vmry ZPF
19903480-
199113217,5070.41
199213515,3710.36
199314115,6670.37
199418715,8180.37
199518114,9820.35
199618217,0220.4
199721120,2390.47
199834871,6211.67
1999473110,7562.58
2000563165,6993.86
2001654217,8695.09
2002721235,1365.5
2003810254,9955.97
2004836263,2996.16
Plochypodl v %
Orn pdarok 2004
TTP89.4
Trval kultury (sady,vinice)0.4
Ostatn plochy2.7
Celkem100
List1
3
132
135
141
187
181
182
211
348
473
563
654
721
810
836
Poet podnik c
List2
0
0.41
0.36
0.37
0.37
0.35
0.4
0.47
1.67
2.58
3.86
5.09
5.5
5.97
6.16
%podl ploch EZ z celkov vmry ZPF
roky
%
List3
480
17507
15371
15667
15818
14982
17022
20239
71621
110756
165699
217869
235136
254995
263299
Vmra zemdlsk pdy vha
roky
ha
Poet ekofaremPodl ekologicky obdlvan plochy na vme z.p.(%)
Rakousko18,5768.71
Belgie7101.78
Dnsko3,7146.74
Finsko5,0717.06
Francie11,2881.86
Nmecko15,6264.06
ecko6,0470.81
Irsko9230.67
Itlie49,4898.94
Lucembursko481.57
Nizozem1,5602.1
Portugalsko1 592.22
panlsko16,5212.54
vdsko5,2866.97
Velk Britnie4,0574.59
Kypr450.12
esk republika7215.5
Estonsko5833.02
Maarsko9951.77
Litva5940.39
Lotysko3520.68
Maltaxx
Polsko1,9770.29
Slovensko882.04
Slovinsko1,1503.18
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
00
Poet ekofarem
Podl ekologicky obdlvan plochy na vme z.p.(%)
stt
poet ekofarem
%
Pm platby v EZ
Zpsoby prodeje bioprodukt v R1) Pm prodej - stnky, vlastn prodejny, prodej ze dvora2) Specializovan obchody (Country Life)3) Koutky zdrav vivy v supermarketech apod.4) Kombinace produkce a zpracovn
Farma Hare KrnaMsteko u Beneova- catering
Znaka pro kvalitn esk potravinsk a zemdlsk vrobkyUdluje MZe od 28. 8. 2003Ocenn vrobky budou mt pednost pi podpoe Marketingovou agenturouPodobnm zpsobem oceuje i Polsko a Maarsko
Podmnky pro zsknPro mln, masn, drbe, ryb vrobky a tstoviny, chlb, a bn peivo - 90 % tuzemskch surovinPokud nelze pout kompetitivn vrobky 40 % tuzemskch surovinOstatn vrobky 70 %U npoj pi vpotu nen kalkulovno s vodou
Podmnky pro zsknPodl nrodn prce pedstavuje 100 %adatel mus mt certifikt ISO nebo HACCPUdlovno na 3 roky /mimo vna/Produkt mus splovat podmnky zkona 110/97
Podporu umouje i WTO
Nstroje ovlivnn spoteby potravin nepm informace, vzdln reklama ( zpravidla provdj vrobci, ne stt) sociln dvky na podporu nzkch pjm
Nstroje ovlivnn spoteby potravin pm normy vivy ve sttem zench i dotovanch institucch (armda, zdravotn zazen, koly, vznice...)potravinov poukzky koln mlko ....
Samozejm dleit je celkov agrrn politika, protoe pouze zdrav zvata a rostliny zaruuj produkci kvalitnch a nezvadnch potravin
***************************************