POTRAVINOVÁ BEZPEČNOSTv 21. století

Husitská teologická fakulta, Praha 2012Blanka Křivánková, Dagmar Milerová Prášková

Osnova

1. Úvod: dnešní kontext2. Hlad vs. potravinová

bezpečnost3. Příčiny současného stavu4. Řešení

Dnešní kontext

Počet lidí trpících podvýživou od roku 1969 V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda lidí, v roce 2010 číslo díky mírnému ekonomickému oživení kleslo na 925 milionů. Pro rok 2011 Organizacepro výživu a zemědělstvíFAO reviduje metodologii.

Dnešní kontext

Hlad podle regionů- Dvě třetiny všech hladovějících žijí dohromady v 7 zemích:

Bangladéš, Čína, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Indie, Indonésie a Pákistán.

- Největší procento hladové populace je ale v Dem. republice Kongo (69 %), v Eritrey (66 %), v Burundi (62 %) nebo na Haiti (58 %).

Dnešní kontextHlad ve světě

Dnešní kontext

Kdo jsou hladovějící?

PARADOX HLADU – situaci potravinové nejistoty jsou nejvíce vystaveni ti lidé, kteří se přímo či nepřímo podílejí na produkci potravin.

50%

20%

10%

20%

drobní zemědělcinájemní dělníci bez vlastní půdyrybáři, pastevci a obyvatelé lesůměstská chudina

Dnešní kontext

Hladomor v Africkém rohu 2011V červenci 2011 vyhlásila OSN ve dvou oblastech Somálska stav hladomoru, do podzimu byl hladomor vyhlášen v 6 oblastech.

Odhady: 10 – 12 milionů lidí trpělo akutním nedostatkem potravin v Somálsku, Etiopii a Keni.

Definice hladomoru: obecná chybí, ale udává se, že více než 30 % obyvatelstva trpí podvýživou a umírají minimálně 2 dospělí nebo 4 děti na každých 10 tisíc osob.

Vzácný instrument: OSN využívá zřídka, například v Etiopii 1984 a Somálsku 1992. Důležitá je intenzita (závažnost – krize lehčího či horšího typu) a rozsah (vyčíslení lidské ceny, kterou si katastrofa vybírá). Např. v Etiopii se hovořilo o hladomoru při krizích v letech 1999-2000 a 2002-03, vyhlášen ale oficiálně nebyl.

Dnešní kontextPotravinová krize v Africkém rohu 2012V únoru odvolán hladomor, ale stále ohroženo na 14,6 milionů lidí.

- Keňa- Etiopie- Somálsko- Súdán- Jižní Súdán

Zdroj: FEWSNET Famine Early Warning Systems Network.

Dnešní kontextPotravinová krize v Sahelu 2012Ohroženo na 15 milionů lidí – výhled červen až září.

- Niger- Mali- Čad- Mauretánie- Burkina Faso- Senegal- Gambie

Zdroj: FEWSNET Famine Early Warning Systems Network.

Hlad vs. potravinová bezpečnost

HLAD

Světový potravinový program (WFP) definuje tři projevy hladu:

- nedostatečná výživa (chronické hladovění, nedostatek energie k zajištění minimálních fyziologických potřeb)

- podvýživa (skrytý projev hladu, kvalitativní nedostatky výživy – vitamíny, minerály)

- hladovění (akutní hlad)

Hlad vs. potravinová bezpečnost

Vývoj konceptu potravinové bezpečnosti

→ 1974: World Food Conference. Definovala potravinovou bezpečnost z hlediska dostupnosti potravin:

„ Dostupnost adekvátních světových potravinových zásob v každé době s cílem udržet rostoucí spotřebu potravin a vyrovnat kolísání produkce potravin a jejich cen.“

Hlad vs. potravinová bezpečnost

Vývoj konceptu potravinové bezpečnosti

→ 1983: FAO soustřeďuje na přístup k potravě, potravinová bezpečnost tak:

„ Zajišťuje, že všichni lidé v každé době mají fyzický i ekonomický přístup k základních potravinám, které potřebují.“

Hlad vs. potravinová bezpečnost

Vývoj konceptu potravinové bezpečnosti

→ 1986: Světová banka ve Zprávě o chudobě a hlad (Report on Poverty and Hunger) zaměřuje na potravinovou nestabilitu (food insecurity).

Potravinová bezpečnost je „ přístup všech lidí v každé době k dostatečnému množství potravin pro aktivní a zdravý život.“

Zpráva rozlišovala chronickou potravinovou nestabilitu, spojenou se strukturální chudobou a nízkými příjmy, a přechodnou potravinovou nestabilitu, způsobenou přírodními katastrofami, konfliktem nebo ekonomickým kolapsem.

Hlad vs. potravinová bezpečnost

Dnešní definice potravinové bezpečnosti:

„Potravinová bezpečnost je zaručena tehdy, pokud za všech okolností mají všichni lidé ekonomický, sociální a fyzický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin postačujících k pokrytí potřeb jejich výživy a stravovacích preferencí tak, aby mohli vést aktivní a zdravý život.“

World Food Summit, 1996

Hlad vs. potravinová bezpečnost

Rozměry potravinové bezpečnosti- dostupnost (food availability),- přístup k potravě (food access),- využití potravy (food utilization),- stabilita přístupu (stability of access).

Rozdíl mezi potravinovou bezpečností (food security) a bezpečností potravin (food safety).

Hlad vs. potravinová bezpečnost

Právo na potraviny (Right to Food) - „Právo na přiměřenou potravu je naplněno, pokud každý

muž, žena a dítě, jednotlivě nebo v rámci společenství s ostatními, má stálý fyzický a ekonomický přístup k přiměřené potravě nebo prostředkům k jejímu obstarání.“ (General Comment 12 concerning the Right to Food, 1995)

- Všeobecná deklarace lidských práv, 1948 (článek 25, právo na výživu).

- Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech, 1996 (článek 11, kde státy uznávají „právo každého jednotlivce na přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodinu, zahrnujíce v to dostatečnou výživu..“)

Státy mají povinnost toto právo chránit, respektovat a naplňovat.

Příčiny hladu

Přetrvávající mýty:- nedostatek potravin (v současnosti ne, jde především o

nerovnoměrné rozdělení a využívání plodin),

- rychle rostoucí populace (odhady OSN hovoří o 9 miliardách lidí v roce 2050, což je přibližně každoročně 80 milionů osob),

- přírodní katastrofy (jsou jednou z příčin, ale problémem je nefungující či špatná tržní a dopravní infrastruktura, slabý stát).

Příčiny hladu

Hlavní příčinou hladu je chudoba.

Existují různé příčiny chudoby:- nerovnoměrné rozdělení zdrojů a přístup k nim (půda, voda),- neschopnost státu zajistit fungující struktury,- nedostatečný přístup k vzdělání,- sociální vyloučení,- marginalizace žen, starších osob, minorit a etnik.

Příčiny hladu

I. Ekonomické nastavení současného systému- liberalizace mezinárodního obchodu- rostoucí ceny potravin- globální potravinový systém- investiční politika- energetické cíle rozvinutých zemích

II. Politické příčiny na národní úrovni- politická nestabilita- vnitřní konflikty, války

III. Globální environmentální problémy- klimatická změna- nešetrné zacházení s přírodními zdroji

Ekonomické příčiny

Liberalizace mezinárodního obchodu- Do 70. let byly rozvojové země čistými vývozci potravin, dnes

je většina z nich klasifikována jako Státy závislé na dovozu potravin (Net-Food Importing Developing Countries, NFIDC).

- Programy strukturálního přizpůsobení (Structural Adjustment Programmes, SAPs) vyžadovaly omezení veřejných výdajů, snižování podpor a zrušení omezení limitující obchod.

- Pro členství ve WTO jsou státy jsou nuceny otevřít svůj trh se zemědělskými výrobky, snížit úroveň domácích podpor a snížit exportní dotace.

Ekonomické příčiny

Liberalizace mezinárodního obchodu- Prosazován přístup upřednostňující trh (market-first

approach) a orientace na komparativní výhody – pěstování tržních plodin pro export (cash crops).

- Bohaté státy poskytují svým zemědělcům exportní dotace, díky nimž mohou prodávat svou produkci pod výrobní cenou a likvidují tím lokální producenty.

- EU vyjednává o vzájemném otevření trhů se zeměmi Afriky, Pacifiku a Karibiku (ACP) v rámci Dohod o ekonomickém partnerství (Economic Partnership Agreements, EPAs).

Ekonomické příčiny

Rostoucí ceny potravin- Ceny potravin se v únoru 2011 vyšplhaly na svá maxima od

doby, kdy FAO začala používat index cen potravin (jedná se o průměr pěti komoditních skupin – obilnin, masa, mléčných výrobků, olejnin a cukru).

Ekonomické příčiny

Rostoucí ceny potravin- V bohatých zemích lidé obvykle utratí za potraviny 10 – 20

% svých příjmů, v rozvojových zemích 50 – 80 %.

Ekonomické příčiny

Rostoucí ceny potravinPro představu:

- V Keni se v roce 2011 prodejní cena dvou základních potravin skokově zvýšila - kukuřice o 160 % a čirok o 169 %, čímž přesáhla cenové špičky z doby potravinové krize 2007/8.

- V jižním Somálsku zaznamenaly ceny čiroku za do poloviny roku 2011 dokonce 240% růst.

- V Etiopii cena pšenice stoupla o 80 % za 12 měsíců před potravinovou krizí 2011.

- Celý západoafrický region je dnes svědkem nárůstu cen potravin mezi 25 - 50% oproti průměru posledních pěti let.

Ekonomické příčiny

Globální potravinový systém- Potravinovým dodavatelským řetězcům (vztahy mezi

pěstovateli, kupci komodit, zpracovateli potravin a prodejci) dominuje několik silných a dominantních firem.

- Přes 80 % světového trhu s čajem ovládají pouze tři společnosti, skupina ABCD (Archer Daniels Midland, Bunge, Cargill a Dreyfus ovládá mezi 75 – 90 % trhu s obilím).

- Jen 4 multinárodní firmy prodávajících osivo/semena kontrolují polovinu světového prodeje, pouze 10 společností vévodí globálnímu prodeji pesticidů.

Ekonomické příčiny

Globální potravinový systém

Ekonomické příčiny

Globální potravinový systémLokální drobní producenti znevýhodněni:

- prodávají skrz prostředníka,- mají omezený, minimální, případně žádný přístup na lokální

trh,- nemají prostředky na transport své produkce, - nemají aktuální informace o cenách jednotlivých plodin,- obvykle nedisponují skladovacími zařízeními na úschovu

sklizně.

Ekonomické příčiny

Investiční politika- Zahraniční investice do zemědělské půdy strmě rostou, a

proto se hovoří o „záborech půdy“ (land grabbing).

- Od roku 2001 bylo poskytnuto zhruba 227 milionů hektarů zemědělské půdy v rozvojových zemích (což je ekvivalent rozlohy 29 ČR).

- Podle Světové banky jen v letech 2008 - 2009 získali investoři přes 40 milionů hektarů půdy v subsaharské Africe (10 milionů pak jen v pěti zemích: Etiopii, Libérii, Mosambiku, Nigérii a Súdánu). V období mezi 1961 – 2007 zhruba jen 1,8 milionů hektarů.

Ekonomické příčiny

Investiční politikaHlavní cílové země investorů jsou země v Africe, zejména pak oblast subsaharské Afriky (Kamerun, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Madagaskar, Mali, Mosambik, Súdán, Tanzanie a Zambie).

Zdroj: The Economist.

Ekonomické příčiny

Investiční politika

Ekonomické příčiny

Investiční politikaDůvody:

- potravinová bezpečnost bohatých investorských zemí,

- outsourcing produkce biopaliv,

- spekulace, bezpečnost investic.Zdroj: Friends of the Earth Europe

Ekonomické příčiny

Investiční politikaHlavní problémy:

- ohrožení lokální potravinové bezpečnosti (marginalizace drobného zemědělství, produkce zaměřená na export, soupeření produkce základních potravin a biopaliv o půdu);

- porušování lidských práv (omezování přístupu k produkčním zdrojům, vlastnických práv, násilné přesidlování, žádné konzultace/FPIC svobodný, předchozí a informovaný souhlas),

- degradace životního prostředí (intenzivní zemědělská výroba, pronájem půd s vyšší hodnotou nebo tzv. nevyužití půdy, odlesňování, znečišťování, úbytek vodních zdrojů).

Ekonomické příčiny

Investiční politikaFAO: Dobrovolné směrnice pro zodpovědné zacházení s půdou a jinými přírodními zdroji (Voluntary Guidelines on the Responsible Governance of Tenure of Land, Fisheries and Forests in the Context of National Food Security).

- Přijaty v březnu tohoto roku, ke schválení Výborem pro světovou potravinovou bezpečnost (Committee on World Food Security, CFS) v květnu.

- Volají po naplnění odpovědnosti zainteresovaných aktérů, posílení respektu vlastnických práv, větší transparentnosti, silnější roli soudních institucí, vynutitelnosti práva, podpoře konzultačních procesů.

Ekonomické příčiny

Energetické cíle rozvinutých zemích- RED Renewable Energy Directive 2009/28/EC: povinný podíl

obnovitelných zdrojů v transportu alespoň 10 %

- podle organizace ActionAid budou pravděpodobně až dvě třetiny biopaliv dováženy, v naprosté většině z  rozvojových zemí.

Zdroj: UNEP

Ekonomické příčiny

Energetické cíle rozvinutých zemíchCelosvětová produkce biopaliv v letech 2000 - 2010

Ekonomické příčiny

Energetické cíle rozvinutých zemích- USA tak pro výrobu etanolu ročně spotřebují čtvrtinu své

obilné produkce (toto množství stačilo na pokrytí roční konzumace 350 milionů lidí),

- EU by pro dosažení svých stanovených cílů potřebovala na produkci biopaliv více než polovinu rozlohy Itálie,

- Vědci se přou, jaký vliv má poptávka po biopalivech na růst cen potravin, realistické odhady IFPRI (International Food Policy Research Institute/ Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky ) vypočítal podíl 30 procent.

Politické příčiny

Politická nestabilita- Neexistující či slabé veřejné instituce, nefungující soudní

systém, nefungující infrastruktura a korupce prohlubují potravinou nejistotu.

- Neexistující systémy sociálního zabezpečení, záchranné programy (safety nets), pojištění pro farmáře, přístup ke zdravotní péči.

- Situaci nepomáhá ani neochota investovat do zemědělského sektoru, dopravní a tržní infrastruktury.

Politické příčiny

Vnitřní konflikty, války- Zhroucené státy (failed states) bez centrální moci a

neexistující státní struktury (Somálsko).

- Etnické konflikty, konflikty mezi farmáři a pastevci (konflikty o půdu či vodní zdroje).

- Časté povolební násilí (Keňa 2007/8).

- Přesidlování, vnitřní uprchlíci (internally displaced people, IDPs) - až sedmina Súdánců žije mimo svůj původní domov.

- Těžší podmínky pro distribuci humanitární pomoci.

Globální environmentální problémy

Klimatická změna- Samotné zemědělství může za 17 až 32 % emisí

skleníkových plynů.

- Afrika bude vystavena tvrdým dopadům klimatických změn: růst hladiny moří, desertifikace, zvyšování teploty a sucha, vyšší výskyt bouří, cyklonů, sucha a záplav, změny ekologických vzorců i ztráta biodiverzity.

- Africké zemědělství je přitom silné závislé na zavlažování deštěm.

- Za poslední desetiletí sužovala oblast Afrického rohu tři velká období sucha. Loni v souvislosti s hladomorem se hovořilo o nejsušším období za posledních 60 let.

Globální environmentální problémy

Klimatická změna- Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) patří

region východní Afriky mezi jeden z nejvíce ohrožených důsledky klimatických změn. Do roku 2020 by zde mohla klesnout zemědělská produkce až o 50 procent.

- Podle dalších odhadů bude mít 75 až 250 miliónů osob problém s přístupem k pitné vodě.

- Do roku 2080 může být až 75 % africké populace ohroženo hladem.

Globální environmentální problémy

Klimatická změnaPředpokládané změny v zemědělské produktivitě vlivem klimatických změn

Zdroj: http://www.siswebs.org/water/story.php?title=Projected_agriculture_in_2080_due_to_climate_change

Globální environmentální problémy

Nešetrné zacházení s přírodními zdroji- Odlesňování, ničení půdy a vodních zdrojů, kontaminace

půdy, intenzivní živočišná výroba, používání umělých hnojiv a pesticidů.

- Eroze půdy je zodpovědná za 40 % půdní degradace.

- V posledních letech došlo k degradaci 25 procent již tak problematické suché půdy v Africe až na hranici desertifikace.

- Desertifikací je zasaženo odhadem 250 milionů osob, jedna miliarda je pak do budoucna ohrožena.

Globální environmentální problémyNešetrné zacházení s přírodními zdrojiDostupnost vody

Řešení

HRBA – Human Rights Based Approach- Důraz na tzv. druhou generaci lidských práv.

- Posílení role států a příjemců pomoci.

- Lidsko-právní přístup dále zdůrazňuje principy jako je participace, odpovědnost, nediskriminace, transparentnost, lidská důstojnost a právní stát (PANTHER - participation, accountability, non-discrimination, transparency, human dignity, empowerment, and the rule of law).

Řešení

OBECNÉ PRIORITY:SOUSTŘEDIT STRATEGIE POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI NA DROBNÉ ZEMĚDĚLCE A PODPOROVAT DROBNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ.

ZAJISTIT, ABY BYLO PRÁVO NA POTRAVINY VYMAHATELNÉ PROSTŘEDNICTVÍM NÁRODNÍCH SOUDNÍCH SYSTÉMŮ.

ZASTAVIT ŠKODLIVÉ OBCHODNÍ A ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY PRŮMYSLOVÝCH ZEMÍ.

PODPOROVAT ADAPTAČNÍ A ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ ZAMĚŘENÁ NA KLIMATICKÉ ZMĚNY.

Ekonomická řešeníPro odstranění hladu a chudoby je třeba:

posílit transparentnost globálního trhu s potravinami,

ponechat nejméně rozvinutým státům právo chránit své trhy před levnými dovozy potravin a soustředit se na produkci základních potravin na lokální úrovni (tedy snížit jejich závislost na dovozu základních potravin),zrušit exportní podpory v rozvinutých státech a zajistit, aby potraviny nebyly vyváženy pod výrobní cenou,zavést potravinové rezervy na lokální a regionální úrovni,regulovat finanční spekulace s potravinovými komoditami,

Ekonomická řešení

demokratizovat potravinový řetězec (začleňování dodavatelů a smluvních partnerů do obchodních aktivit a spravedlivé rozdělení zisků),zajistit, aby byl zodpovědný obchod kritériem pro všechny aktéry pohybující se v potravinovém průmyslu (ekologicky a sociálně udržitelný,realizující lidská práva),investovat do infrastruktury (dopravní, komunikační i zemědělské),investovat do výzkumu nových technologií a vzdělání farmářů,

Ekonomická řešení

realizovat projekty na zvýšení stability příjmů drobných farmářů (přístup k půjčkám a produkčním vstupům),realizovat projekty na zlepšení tržního a zpracovatelského procesu zemědělských plodin, zajistit národní programy sociální ochrany proti snižujícím se exportním příjmům a zavést pojištění pro zemědělce;

Politická řešení

podpořit schopnost každé země nakrmit vlastní obyvatelstvo (koncept potravinové suverenity),realizovat pozemkové reformy,zavést moratorium na velké pronájmy či prodeje půdy a chránit lidská práva,podporovat farmářské organizace a družstva v účasti na rozhodování o obchodních politikách,zajistit naplnění svobodného, předchozího a informovaného souhlasu (FPIC) lokální populace s budoucími investičními plány,podporovat ženy;

Environmentální řešení

ochraňovat přírodní zdroje a biodiverzitu, podporovat ekologické zemědělství, poskytovat pobídky pro udržitelné zacházení

s vodou, půdou, lesy a zvířaty, přijmout zmírňující a adaptační opatření

proti klimatické změně, zavést agroekologické systémy, omezit kácení lesů a změn ve využívání

půdního fondu, diverzifikovat produkci a omezit

monokultury.

Děkuji za pozornost

Materiály týkající se potravinové bezpečnosti, zemědělství, hladu, záborů půdy, biopaliv a Společné zemědělské politiky najdete na:

http://glopolis.org/cs/potravinova-bezpecnost/.