POZEMNÍ STAVBY SAKRÁLNÍ ASPORTOVNÍ - Beton TKS...rozporÛ. AÏ funkcionalismus objevil beton jako prvek pohledov˘ v exteriéru i interiéru bez nutnosti jej zakr˘vat obklady,

B E T O N T K S J E P ¤ Í M ¯ M N Á S T U P C E M â A S O P I S Ò A

P O Z E M N Í S T A V B Y– S A K R Á L N ÍA S P O R T O V N Í

3 / 2 0 0 3

SVAZ V¯ROBCÒ CEMENTU âR

K Cementárnû 1261, 153 00 Praha 5

tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798

e-mail: [email protected]

SVAZ V¯ROBCÒ BETONU âR

Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4

tel./fax: 261 215 769


www.svb.cz

SDRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV¯CH

KONSTRUKCÍ

Sirotkova 54a, 616 00 Brno

tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180

mobil: 602 737 657


www.sanace-ssbk.cz, www.ssbk.cz

âESKÁ BETONÁ¤SKÁ

SPOLEâNOST âSSI

Samcova 1, 110 00 Praha 1

tel.: 222 316 173

fax: 222 311 261


www.cbz.cz

S P O L E â N O S T I A S V A Z Y P O D P O R U J Í C Í â A S O P I S

C O N A J D E T E V T O M T O â Í S L E

B U D O V Y V J A P O N S K U / 4 8

/ 1 0J A P E – P R O J E K T , S P O L .S R . O .

1 4 / S A K R Á L N ÍS T A V B Y V ¯ Z N A M S P O L U P R Á C EA R C H I T E K T A A I N Î E N ¯ R A6 /

Z K U · E N O S T IZ P R O J E K T O V Á N Í

A V ¯ S T A V B Y M O S T Ò

V I R Á K U

5 4 /N O V É ¤ E C K É K O S T E L Y Z M O N O L I T I C K É H OÎ E L E Z O B E T O N U O B J E K T I V E M I N G . V . · R Ò M Y5 3 /

V ¯ Z N A â N É S A K R Á L N Í S T A V B YV M ù S T ù B R A S Í L I A / 4 6

B E T O N • T E C H N O L O G I E • K O N S T R U K C E • S A N A C E 3 / 2 0 0 3 1

Roãník: tfietíâíslo: 3/2003 (vy‰lo dne 17. 6. 2003)Vychází dvoumûsíãnû

Vydává BETON TKS, s. r. o., pro:Svaz v˘robcÛ cementu âRSvaz v˘robcÛ betonu âR âeskou betonáfiskou spoleãnost âSSISdruÏení pro sanace betonov˘ch konstrukcí

Vydavatelství fiídí: Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc.·éfredaktorka: Ing. Jana Margoldová, CSc. Redaktorka: Petra Johová

Redakãní rada:Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc., Ing. JanGemrich, Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. (pfied-seda), Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místo-pfiedseda), Ing. Jan Huteãka, Ing. ZdenûkJefiábek, CSc., Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. JanKupeãek, Ing. Petr Laube, Ing. Pavel Lebr, Ing.Milada Mazurová, Ing. Hana Némethová, Ing.Milena Pafiíková, Petr ·koda, Ing. ErvinSevera, Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc., Prof. Ing.RNDr. Petr ·tûpánek, CSc., Ing. Michal·tevula, Ing. Vladimír Vesel˘, Doc. Ing. Jan L.Vítek, CSc., Ing. Miroslav Weber, CSc.

Grafick˘ návrh: DEGAS, grafick˘ ateliér,Hefimanova 25, 170 00 Praha 7

Ilustrace na této stranû a na zadní stranû obálky: Mgr. A. Marcel Turic

Sazba: 3P, s. r. o., Staropramenná 21, 150 00 Praha 5

Tisk: SdruÏení MAC, spol. s r. o., U Plynárny 85, 101 00 Praha 10

Adresa vydavatelství a redakce:Beton TKS, s. r. o. Samcova 1, 110 00 Praha 1www.betontks.czVedení vydavatelství:tel.: 222 316 173, fax: 222 311 261e-mail: [email protected], objednávky pfiedplatnéhoa inzerce:tel./fax: 224 812 906e-mail: [email protected]

[email protected]

Roãní pfiedplatné: 480 Kã (+ po‰tovnéa balné 6 x 30 = 180 Kã), cena bez DPH

Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âR pod ãíslem MK âR E 11157ISSN 1213-3116Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., OZ Stfiední âechy,Praha 1 ãj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000

Za pÛvodnost pfiíspûvkÛ odpovídají autofii.

Foto na titulní stranû:VûÏ kaple sv. Prokopa v Praze-StodÛlkáchautor Pavla Pauknerová

O B S A HÚ V O D N Í KPatrik Kotas / 2

T É M A

EV R O P S K Á I N T E G R AC EA S E KTO R STAV E B N I C T V Í

Marie Báãová / 3

V ¯ Z N A M S P O LU P R ÁC E A R C H I T E KTAA I N Î E N ¯ R A

Marie Bene‰ová / 6

P R O F I L Y

TE C H N I C K¯ A Z K U · E B N Í Ú STAV STAV E B N ÍS L AV Í 50 L E T SV É H O T RVÁ N Í /8

JAPE–P R O J E KT, S P O L . S R . O . / 1 2

O B R A Z O V Á P ¤ Í L O H A

JAPE–P R O J E KT, S P O L . S R . O . / 1 0

S T A V E B N Í K O N S T R U K C E

SA K R Á L N Í STAV BYJifií Vaverka, Ivana Îabiãková / 1 4

VST U P N Í O B J E KT F I R MY SP O RT E NV NOV É M M ù ST ù N A MO R AV ùJitka Ressová, Helena Ví‰ková / 2 0

SC H O D I ·T ù V R O D I N N É M D O M ùJan Margold / 2 4

S A N A C E

ZK U · E N O ST I Z E S A N AC Í B E TO N OV ¯C HN Á D R Î Í â I ST Í R E N O D PA D N Í C H V O D

Tomá‰ Kohoutek, Jaroslav ·ach,Zdenûk Tobolka / 2 7

M A T E R I Á L Y A T E C H N O L O G I E

M E TO DY P R O T E STOVÁ N Í V L AST N O ST ÍC E M E N TOV ¯C H M A LT A J E J I C H V Y U Î I T Í

P ¤ I N ÁV R H U S LOÎ E N Í SCCRudolf Hela, Hana Kuãerová, Petr TÛma, Jifií Zach / 3 0

KO N F E R E N C E R E O LO G I C K Á M ù ¤ E N ÍSTAV E B N Í C H H M OT

Marian ëuri‰, Rudolf Hela, Hana Kuãerová / 3 4

Z R E G I O N Ò

V K A R LOVA R S K É M K R A J I / 3 5

S O F T W A R E

CAD P R O V ¯ K R E SY V ¯ ZT U Î EJifií Dubãák, Robert KrÀávek / 3 8

N O R M Y • J A K O S T• C E R T I F I K A C E

Z AVÁ D ù N Í EN 19 92-1-1: „NAV R H OVÁ N Í B E TO N OV ¯C H KO N ST R U KC Í“D O P R A X E – M E Z N Í STAV Y P O R U · E N ÍP ¤ I N A M Á H Á N Í O H Y B E M S P ¤ Í PA D N O U

N O R M Á LOV O U S I LO U , Ú â I N KY D R U H É H O ¤ Á D UJaroslav Procházka / 4 0

S P E K T R U M

V ¯ Z N Aâ N É S A K R Á L N Í STAV BYV M ù ST ù B R AS Í L I ALeonard Hobst / 4 6

B U D OV YV JA P O N S K UPavel âíÏek / 4 8

NOV É ¤ E C K É KO ST E LY Z M O N O L I T I C K É H OÎ E L E ZO B E TO N U O B J E KT I V E M

I N G . V. ·R Ò MY / 5 3

ZK U · E N O ST I Z P R O J E KTOVÁ N Í A V ¯ STAV BYM O ST Ò V I R Á K UVladimír Tvrzník / 5 4

F OT B A LOV ¯ STA D I O N VFL WO L F S B U R G– Z ÁST U P C I SL AV I E PR A H A H L E DA J ÍI N S P I R AC I P R O STAV B U SV É H O

N OV É H O STA D I O N U

Vladimír Tomis / 6 0

A K T U A L I T Y

SE M I N Á ¤ E , KO N F E R E N C E A SYM P OZ I A / 6 2

B E T O NT E C H N O L O G I E • K O N S T R U K C E • S A N A C E

C O N C R E T ET E C H N O L O G Y • S T R U C T U R E S • R E H A B I L I T A T I O N

SERIÁL

EN 1992

SERIÁL

fib 2002

PAT R I K K OTA S

zamyslíme-li se nad vztahem beton a architek-tura, vidíme, Ïe k sobû patfií stejnû neod-myslitelnû jako architektura a kámen, ocel nebocihla. Je-li pojem architektury chápán v nej‰ir-‰ím pojetí jako stavební umûní tvofiit umûléobjekty nejrÛznûj‰ích funkcí a typÛ, pak nelze

jak˘koliv typ stavební hmoty vztahovat k architektufie jakoÏtomateriál pouze dekorativní ãi obkladov˘, n˘brÏ jako materiál vytvá-fiející prostor definovan˘ nosn˘mi konstrukcemi a v˘plnûmi. Vespektru v‰ech stavebních hmot je beton relativnû mlad˘m mate-riálem. Jeho vznik motivovala potfieba nosn˘ch konstrukcí vût‰íchrozporÛ. AÏ funkcionalismus objevil beton jako prvek pohledov˘v exteriéru i interiéru bez nutnosti jej zakr˘vat obklady, ãi jin˘midekorativními konstrukcemi. Betonové konstrukce u pozemníchstaveb mûly dlouhou dobu charakter pravoúhl˘ch prvkÛ, sloupÛ,prÛvlakÛ a desek. Teprve betonové konstrukce pouÏité u mostÛ ãivelkorozponov˘ch hal objevily pro beton nekoneãnou ‰kálu ob-loukov˘ch tvarÛ, parabol a kfiivek, které byly zpoãátku pevnû svá-zány se statick˘m pÛsobením konstrukcí, nebo byly statick˘mipoÏadavky motivovány. AÏ díla nûkolika dnes jiÏ legendárníchosobností svûtové architektury pfiiznaly betonu vlastnosti podob-né jako má kámen pro sochafie – totiÏ b˘t hmotou volnû tvaro-vatelnou, formující vnitfiní i vnûj‰í prostor sama sebou. SlavnéGuggenheimovo muzeum moderního umûní v New Yorku s ge-niálním vnitfiním spirálov˘m prostorem od Franka Lloyda Wrightanebo charakteristické dynamicky tvarované Ïelezobetonové kon-strukce od Oscara Niemayera ukázaly moÏnosti osvobození beto-nu od pfiísnû statického pojetí k vût‰í formální volnosti, pfiitom v‰akstále respektující statické zákonitosti.

Z dne‰ního pohledu není snadné hodnotit, zda byl pro rozvojbetonov˘ch konstrukcí pfiínosnûj‰í racionální pfiístup vycházejícídÛslednû ze statick˘ch a konstrukãních poÏadavkÛ, ãi volnûj‰í in-dividualistick˘ pfiístup vná‰ející do betonu nejprve formu a po-tom statické a konstrukãní dimenzování. Je obtíÏné rozhodnout,je-li pÛsobivûj‰í racionální elegance úÏasn˘ch obloukov˘ch mos-tÛ od Roberta Maillarta nebo betonové, architektonické skulptu-ry soudob˘ch objektÛ Franka Gehryho.

Podíváme-li se na souãasnou svûtovou architektonickou scénu,vidíme jasnou v˘vojovou tendenci ke smazávání pomyslné hra-nice mezi pozemními objekty – tradiãní arénou pro tvorbu archi-tektÛ a mezi inÏen˘rsk˘mi stavbami – tradiãní doménou inÏe-n˘rské tvorby. Stále více domÛ má v sobû zakódovány poÏadav-ky na nekonvenãní konstrukãní systém, prolínání rÛzn˘ch kon-strukãních systémÛ, materiálÛ a v˘tvarné pÛsobení nosn˘ch kon-strukcí. Tvorba architekta se tedy nemÛÏe obejít bez koncepãníspolupráce s inÏen˘rem-konstruktérem. Naopak, pfii návrhu tra-diãních inÏen˘rsk˘ch dûl je kladen stále vût‰í dÛraz na jejich kra-jinné ãi urbanistické zaãlenûní a jejich design. JiÏ od poãátku tvor-by koncepce to pfiiná‰í potfiebu symbiózy konstrukãních a archi-tektonick˘ch pohledÛ. Pfiestává b˘t aktuální oddûlování racionál-ních principÛ tvorby od individualistick˘ch, spí‰e formálních pfií-stupÛ. âastûji se dnes objevují velcí tvÛrci, ktefií i pfies nezbytnostmultiprofesních t˘mÛ dokáÏí vytvofiit individualistick˘ koncepts jasnû ãiteln˘m „rukopisem“, kter˘ právû ve své prvotní koncep-ãní volnosti skr˘vá mimofiádné konstrukãní a technické kvality. Je-li dnes dáván prostor v˘raznûj‰í individuálnosti staveb a vût‰í for-mální volnosti architektury, je tím zároveÀ dána vût‰í motivacepro smûlej‰í a nekonvenãnûj‰í konstrukãní fie‰ení. Znamená to,Ïe dispozice mnoha pozemních budov je stále více závislá na fie-‰ení konstrukãních systémÛ. A naopak na více mostech je návrhjejich konstrukãních systémÛ ovlivnûn podstatnû vût‰í architekto-nickou formální volností. U inÏen˘rsk˘ch staveb se tak architektvymaÀuje z pozice „dekoratéra“ ãi „designéra vnûj‰ího plá‰tû“a stává se koncepãním spolutvÛrcem nosné konstrukce. U po-zemních staveb se naopak statik a konstruktér dostává ãastûji dorole spolutvÛrce architektury objektu.

Na dne‰ní svûtové architektonické scénû je moÏno najít fiaduvelk˘ch jmen, symbolizujících pokrok ve vyuÏívání nov˘ch tech-nologií a konstrukãních systémÛ v architektufie. Ve sféfie ocelov˘chkonstrukcí jsou synonymem high-tech architektury Norman Fos-ter, Richard Rogers, ãi Renzo Piano a v oblasti betonov˘ch kon-strukcí zfiejmû dominuje ·panûl Santiago Calatrava. Jeho kon-strukce jsou dynamické, plné napûtí, na první pohled identifiko-vatelné svou formální volností, pfiesto ukazují sv˘m jasnû ãiteln˘mkonstrukãním systémem tektoniku stavby a v˘tvarn˘mi prostfied-ky akcentují statické pÛsobení sil (obr. 1). Je velk˘m paradoxemCalatravov˘ch dûl i jejich dal‰ím charakteristick˘m znakem, ÏevÛbec nejsou díly pouze betonové architektury. Prakticky ve v‰echpfiípadech ukazují kombinaci Ïelezobetonov˘ch a ocelov˘ch kon-strukcí – trend, kter˘ se projevuje stále silnûji v soudobé architek-tufie a stavitelství.

Ing. arch. Patrik Kotas

Atelier designu a architektury, Námûstí I. P. Pavlova 3, Praha 2

tel, fax: 224 942 588, 224 942 591, email: [email protected]

2 B E T O N • T E C H N O L O G I E • K O N S T R U K C E • S A N A C E 3 / 2 0 0 3

Ú V O D N Í KE D I T O R I A L

V Á Î E N Í â T E N Á ¤ I ,

Obr. 1 Santiago Calatrava – „Estacion de Satolas“ – nádraÏívysokorychlostních vlakÛ TGV na mezinárodním leti‰ti v Lyonu.

Fig. 1 Santiago Calatrava – „Estacion de Satolas“ – the railwaystation for TGV high-speed trains at the international airportin Lyon


T É M AT O P I C

M A R I E B Á â O V Á

E V R O P S K É P ¤ E D P I S Y T ¯ K A J Í C Í S E S TAV E B N I C T V ÍA J E J I C H T R A N S P O Z I C E D O P R ÁV N Í H O ¤ Á D U â RZákladním pfiedpisem pro oblast stavebnictví je Smûrnice Rady89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbliÏování právnícha správních pfiedpisÛ t˘kajících se stavebních v˘robkÛ (dálesmûrnice o stavebních v˘robcích). Smûrnice definuje poÏadavkyvefiejného zájmu ve v˘stavbû jako odpovûdnost za to, aby po-zemní a inÏen˘rské stavby byly navrhovány a provádûny tak, abyneohroÏovaly bezpeãnost osob, domácích zvífiat a majetku, zaji‰-Èovaly ochranu zdraví, trvanlivost, úspory energie, ochranu Ïivot-ního prostfiedí, pfiípadnû dal‰í hlediska. Pfiíloha 1 smûrnice sta-noví ‰est základních poÏadavkÛ na stavby jako obecná a speci-fická kritéria, s nimiÏ musí b˘t stavby – z dÛvodÛ ochrany vefiej-ného zájmu – ve shodû. Stavební v˘robky mohou b˘t uvádûnyna trh EU jen tehdy, pokud umoÏÀují stavbám, které jsou fiádnûnavrÏeny a provedeny, splÀovat po dobu ekonomické Ïivotnostizákladní poÏadavky. Základní poÏadavky jsou podrobnû transfor-movány do poÏadavkÛ na stavební v˘robky a ãásti staveb, najejich vlastnosti ãi charakteristiky, prostfiednictvím interpretaãníchdokumentÛ (jsou pfiílohami smûrnice) k jednotliv˘m základnímpoÏadavkÛm smûrnice. Stanovené v˘robky vyhovující dan˘mpoÏadavkÛm musí b˘t oznaãeny evropskou znaãkou shody – CE.Samotná smûrnice neobsahuje v˘ãet v˘robkÛ, na které se vzta-huje (tj. v˘robky, pfii jejichÏ uvedení na trh je tfieba uplatnit vefiej-n˘ zájem – tzv. regulovaná oblast). PÛsobnost smûrnice pro jed-notlivé v˘robky podrobnûji vymezují interpretaãní dokumentya v souãasné dobû postupnû vydávaná rozhodnutí Komise o po-stupu prokazování shody u jednotliv˘ch skupin stavebních v˘rob-kÛ. Smûrnice a její provádûcí pfiedpisy budou pfiedstavovatpomûrnû rozsáhl˘ soubor právních dokumentÛ.

V ãeském právním fiádu je smûrnice o stavebních v˘robcíchuplatnûna prostfiednictvím zákona ã. 22/1997 Sb., o tech-nick˘ch poÏadavcích na v˘robky, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛa prostfiednictvím jeho provádûcích pfiedpisÛ – nafiízení vlády.Tento zákon pfiedstavuje také právní úpravu technické normali-zace v âR na úrovni obvyklé ve státech s trÏní ekonomikou (do-savadní závaznost âSN byla ukonãena, normy jiÏ není moÏnovydávat jako závazné). Stavebních v˘robkÛ se t˘ká nafiízení vládyã. 163/2002 Sb., kter˘m se stanoví technické poÏadavky navybrané stavební v˘robky (tímto NV bylo zru‰eno NVã. 178/1997 Sb., a NV ã. 81/1999 Sb.) a NV ã. 190/2002 Sb.,kter˘m se stanoví technické poÏadavky na stavební v˘robkyoznaãované CE. Staveb a stavebnictví se t˘kají také nûkterá dal‰íNV k zákonu ã. 22/1997 Sb., napfi. NV o technick˘ch poÏadav-cích na v˘tahy, na tlaková zafiízení, na strojní zafiízení, na v˘robkyz hlediska emisí hluku aj. Zákon ã. 22/1997 Sb., a jeho prová-dûcí pfiedpisy mají u nûkter˘ch ustanovení nebo u plného znûnípfiedpisu stanovenou úãinnost dnem vstupu smlouvy o pfiistou-pení âR k EU v platnost, pfiípadnû dnem, kdy pro pfiíslu‰nouoblast nabude platnosti tzv. protokol PECA.

Pfiedmûtem evropské harmonizace nejsou právní pfiedpisy

na úseku územního plánování a stavebního fiádu. U tûchtopfiedpisÛ jsou respektovány moÏné rozdíly v zemûpisn˘ch neboklimatick˘ch podmínkách, Ïivotním stylu na národní, regionálnía místní úrovni a jejich úprava je ponechána na jednotliv˘ch stá-tech. Platn˘ stavební zákon âR a jeho provádûcí pfiedpisy (po-dobnû návrh nového stavebního zákona) pfievzaly definici ‰estizákladních poÏadavkÛ na stavby evropské smûrnice o stavebníchv˘robcích.

Základním pfiedpokladem volného pohybu osob a v˘konupovolání v ãlensk˘ch zemích EU je vzájemné uznávání získanéodborné kvalifikace. Pro oblast v˘stavby a stavebnictví jsou z to-hoto hlediska podstatné:• v‰eobecná Smûrnice Rady 89/48/EHS vytváfiející rámcov˘

systém pro uznání v‰ech diplomÛ bez ohledu na specializaci,• Smûrnice Rady 85/384/EHS o vzájemném uznávání diplomÛ,

osvûdãení a jin˘ch dokladÛ o formální kvalifikaci v oboru archi-tektury (= navrhování pozemních staveb),

• Smûrnice 99/42/ES, kterou se zavádí postup pro uznávánídokladÛ o vzdûlávání pro profesní ãinnosti upravené smûrnice-mi o liberalizaci a pfiechodn˘ch opatfieních, kterou se doplÀujeobecn˘ systém uznávání dokladÛ o kvalifikacích,

• rozhodnutí Rady 85/68/EHS o odborn˘ch kvalifikacích. Speciální smûrnice pro oblast architektury (navrhování pozem-

ních staveb) byla pfiijata proto, Ïe podle názoru orgánÛ EU máãinnost architektÛ velk˘ vliv na kvalitu budov a jejich okolí, pfií-rodní a mûstské prostfiedí a kulturní dûdictví (uplatÀuje se vefiej-n˘ zájem).

Uvedené pfiedpisy se promítají v právním fiádu âR napfi. do Ïiv-nostenského zákona, do zákona o vysok˘ch ‰kolách a dal‰íchprávních norem. Transpozici smûrnic, t˘kajících se v˘konu vybra-n˘ch ãinností ve v˘stavbû, vyÏadujících ovûfiení (autorizaci)odborné zpÛsobilosti, bude obsahovat novela zákonaã. 360/1992 Sb., o v˘konu povolání autorizovan˘ch architektÛa o v˘konu povolání autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ ãinn˘chve v˘stavbû.

V souãasné dobû je v EU projednáván návrh Smûrnice Evrop-ského parlamentu a Rady o uznávání odborn˘ch kvalifikacíã. 2002/C 1981 E/09. Novou smûrnicí se má vytvofiit jednotn˘,transparentní a pruÏn˘ reÏim. Cílem je zjednodu‰it existující práv-ní pfiedpisy, zlep‰it podmínky pro uznávání odborn˘ch kvalifikaã-ních pfiedpokladÛ a liberalizovat poskytování sluÏeb v rámci EU.Smûrnice zahrne také oblast architektury.

Vefiejn˘m zakázkám z hlediska odstraÀování technick˘ch pfie-káÏek obchodu pfiikládá EU velk˘ v˘znam, neboÈ tvofií znaãnouãást hrubého domácího produktu unie (cca 11 %); pfiitom jsouovlivÀovány sklonem pfiíslu‰n˘ch úfiedních míst drÏet vefiejné za-kázky v tuzemsku. Proto jsou od 70. let pfiijímány evropské pfied-pisy upravující uzavírání smluv na vefiejné zakázky na práce, do-dávky a sluÏby. Pro stavebnictví jsou tyto pfiedpisy zvlá‰tû v˘-znamné, neboÈ nejvût‰í podíl vefiejn˘ch zakázek v EU tvofií zakáz-ky na stavební práce a dodávky (v roce 1996 pfiedstavovaly sta-vební zakázky témûfi 30 % z inzerovan˘ch pfiíleÏitostí v EU).Stavebnictví se t˘kají základní smûrnice

E V R O P S K Á I N T E G R A C E A S E K T O R S T A V E B N I C T V ÍE U R O P E A N I N T E G R A T I O N A N D T H E C O N S T R U C T I O NS E C T O R


T É M AT O P I C

• Smûrnice Rady 93/36/EHS o zadávání vefiejn˘ch zakázek nadodávky (v˘robky),

• Smûrnice Rady 93/37/EHS o zadávání vefiejn˘ch stavebníchzakázek,

• Smûrnice Rady 92/50/EHS o zadávání vefiejn˘ch zakázek nasluÏby,

• Smûrnice Rady 93/38/EHS o zadávání vefiejn˘ch zakázek sub-jekty pÛsobícími ve vodním a energetickém hospodáfiství,dopravû a telekomunikacích.Pro otázky spojené se zadáváním vefiejn˘ch zakázek byl roz-

hodnutím 87/305/EHS zfiízen speciální poradní v˘bor.K základním principÛm uveden˘ch evropsk˘ch smûrnic patfií

zejména:• úprava práv a povinností vefiejn˘ch zadavatelÛ s popisem po-

stupÛ pfii zadávání vefiejn˘ch zakázek,• úprava práv a povinností ÏadatelÛ a uchazeãÛ, vãetnû námitko-

vého práva,• prokazování kvalifikaãních pfiedpokladÛ uchazeãÛ (v jednotli-

v˘ch zemích se vyuÏívají profesní nebo obchodní registry pod-nikatelÛ nebo registry prohlá‰ení ãi certifikátÛ),

• stanovení podmínek pro zadávací fiízení a kritérií pro rozhodo-vání o nabídkách,

• vyÏadování odkazÛ na technické specifikace jako souãásti zadá-vacích dokumentÛ; v odkazech na technické specifikace jezakázáno oznaãovat specifické v˘robky, uvádût v˘robní znaãky,patenty, typy nebo pÛvod ãi v˘robu,

• vylouãení moÏnosti diskriminace z hlediska národní pfiíslu‰nos-ti uchazeãÛ.Novela zákona o vefiejné zakázce, která by jej ãinila kompatibil-

ním s pfiíslu‰n˘mi evropsk˘mi smûrnicemi, je pfiedmûtem legis-lativního procesu v âR jiÏ nûkolik let. Nové znûní zákona o vefiej-né zakázce je projednáváno parlamentem.

Bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práciPoÏadavky na bezpeãnost a ochranu zdraví pracovníkÛ pfii prácijsou v EU upraveny soustavou smûrnic, zastfie‰en˘ch kmenovouSmûrnicí Rady 89/391/EHS o zavádûní opatfiení ke zv˘‰ení bez-peãnosti a ochrany zdraví pracovníkÛ pfii práci. Individuální smûr-nice soustavy upravují minimální poÏadavky bezpeãnosti a och-rany zdraví pfii vybran˘ch ãinnostech. Do ãeského právního fiádubyly evropské smûrnice postupnû transponovány novelou záko-níku práce, zákona o ochranû vefiejného zdraví, zákona o státnímodborném dozoru nad bezpeãností práce a jejich provádûcíchpfiedpisÛ.

Zatím nebyla do ãeského právního fiádu zavedena SmûrniceRady 92/57/EHS o provádûní minimálních poÏadavkÛ bez-peãnosti a ochrany zdraví na doãasn˘ch nebo mobilních sta-veni‰tích (osmá individuální smûrnice ve smyslu smûrnice89/391/EHS). Smûrnice fie‰í procedury pfiedcházení rizik v bez-peãnosti práce na staveni‰tích u staveb, které trvají déle neÏ 30pracovních dnÛ a kde je zároveÀ zamûstnáno více neÏ 20 pra-covníkÛ, nebo jejichÏ objem prací pfiesáhne 500 osobodnÛ.Smûrnice zavádí funkci koordinátora staveni‰tû, poÏaduje zpra-cování plánu o pfiedcházení rizikÛm na staveni‰ti a v˘kon dozo-ru ve vztahu k pfiedcházení rizikÛm na staveni‰ti.

Návrh nového zákona, kter˘ mûl pfiedstavovat transpozici tétosmûrnice do právního fiádu âR byl parlamentem vrácen pfiedkla-dateli (MPSV âR). Jeho problémem bylo, Ïe zamûÀoval nezá-vislou funkci koordinátora staveni‰tû s funkcí technika bezpeã-

nosti práce zhotovitele stavby. V souãasné dobû se uvaÏujeo zpracování smûrnice 92/57/EHS do nového stavebního záko-na.

V˘stavby a stavebnictví se t˘kají pfiedpisy evropského práva, mj.v oblasti ochrany spotfiebitele, konkurenceschopnosti, ochranyÏivotního prostfiedí, nebezpeãn˘ch látek a pfiípravkÛ, statistiky,technick˘ch zafiízení. Podrobnûj‰í informace k tûmto pfiedpisÛmlze nalézt v literatufie, uvedené na závûr ãlánku.

O B C H O D N Í Z V Y K LO S T I E V R O P S K É H O S TAV E B N Í H OT R H U

Evropské smûrnice a dal‰í pfiedpisy, které musí b˘t pfievzaty donárodních právních pfiedpisÛ ãlensk˘ch státÛ EU, se t˘kají ochra-ny vefiejn˘ch zájmÛ a mají tedy charakter vefiejnoprávních pfied-pisÛ. Evropská unie neupravuje oblast soukromoprávní (s mini-málními v˘jimkami – napfi. ochrana spotfiebitele se promítá doobãanského zákoníku), která je v˘luãnou záleÏitostí jednotliv˘chstátÛ. Pfiesto se i v této oblasti prosazují urãitá pravidla a zvyklos-ti, kodifikovaná do definovan˘ch metod, procedur a postupÛ.V oblasti fiízení v˘stavby se uplatÀují principy, zásady a postupyprojektového fiízení (Project Management). ¤ízení projektÛspojen˘ch s v˘stavbou oznaãuje za nejdÛleÏitûj‰í ãást projektupfiedinvestiãní fázi, v níÏ musí b˘t stanoveny cíle, definována stra-tegie (zpÛsob fie‰ení) a navrÏeny varianty fie‰ení projektu. K tomuslouÏí technicko-ekonomické studie (studie pfiíleÏitosti, studieproveditelnosti, finanãní anal˘za). Znalost projektového fiízení jenezbytnû nutná ve vztahu k administrativnû Evropské unie.Standardní proces projektového fiízení je uznávanou formoua procedurou pfii zpracování projektÛ; zvy‰uje ‰ance pfiedkláda-n˘ch projektÛ na úãinn˘ pfiistup k fondÛm Evropské unie.

V projektov˘ch, inÏen˘rsk˘ch a stavebních firmách je zavádûncertifikovan˘ systém fiízení (management) jakosti podlenorem fiady âSN EN ISO 9000, pfiípadnû environmentální sys-tém fiízení podle norem âSN EN ISO 14000. Certifikáty systémufiízení jakosti jsou ãasto vyÏadovány u vefiejn˘ch i dal‰ích staveb-ních zakázek.

V oblasti smluvních vztahÛ ve v˘stavbû jsou uplatÀoványobchodní zvyklosti. Jsou to vÏitá, podnikateli bûÏnû dodrÏovanápravidla chování, která sice nejsou upravena v právním fiádu, alejsou po del‰í dobu obecnû zachovávaná v pfiíslu‰ném obchod-ním odvûtví. Obchodní zvyklosti zpravidla vytváfiejí pro jednotlivéoblasti podnikání profesní a zájmové (nevládní) organizace.Tvorba a aplikování obchodních zvyklostí jsou zatím v âeskérepublice málo roz‰ífiené. V˘jimkou je oblast v˘stavby pozemníchkomunikací, pro kterou vydává ministerstvo dopravy soubordokumentÛ, zahrnujících kvalitativní podmínky, obchodní pod-mínky, technické podmínky, vzorové listy pozemních komunikacíaj. Soubor tvofií „rezortní systém jakosti v oboru pozemníchkomunikací MD“.

Pro zaji‰tûní obchodní kvality závazku existuje ve svûtû mnoÏ-ství standardních obchodních podmínek, z nichÏ je moÏné sivybrat vhodn˘ typ podmínek pro dan˘ smluvní pfiípad. Pro úãelyv˘stavby jsou nejvíce propracovány a v trÏním prostfiedí roz‰ífienymezinárodní obchodní podmínky vydávané FIDIC (FederationInternationale des Ingenieurs-Conseils – Mezinárodní federacekonzultaãních inÏen˘rÛ). FIDIC zpracovává a vydává obchodnípodmínky pro jednotlivé procesy ve v˘stavbû i pro jednotlivédruhy staveb. Vydávané podmínky se odli‰ují barvou obálkya v praxi se pro nû ustálily názvy podle této barvy, napfi.


T É M AT O P I C

• oranÏová kniha (The Orange Book) a novû také stfiíbrná kniha(The Silver Book) doporuãují obchodní podmínky pro pfiípady,kdy dokumentaci i v˘stavbu zabezpeãuje zhotovitel stavby, coÏje zpÛsob v˘stavby oznaãovan˘ obvykle „na klíã“;

• ãervená kniha (The Red Book) v fiadû variant, doporuãujeobchodní podmínky pro stavby, kdy dokumentaci projektuzaji‰Èuje objednatel a zhotovitel ji mÛÏe dopracovat;

• Ïlutá kniha (The Yellow Book), doporuãuje obchodní podmín-ky pro ãásti staveb (obvykle pro soubory zafiízení technologic-k˘ch ãi elektrotechnick˘ch), které jsou realizovány podle nabíd-kové dokumentace zhotovitele;

• zelená kniha (The Green Book), doporuãuje obchodní pod-mínky pro jednoduché stavby.Nabídka obchodních podmínek FIDIC pak pokraãuje mnoÏ-

stvím rÛzn˘ch specializovan˘ch obchodních podmínek, vãetnûnapfi. nûkolika variant obchodních podmínek pro smlouvyo obstarání inÏen˘ringu – bílé knihy (The White Book).

Respektování obchodních podmínek FIDIC vyÏaduje administ-rativa EU, mezinárodní penûÏní ústavy i zahraniãní investofii.

Pro zaji‰tûní technické kvality pfiedmûtu smlouvy, resp. fiádnédefinování pfiedmûtu smlouvy, mohou slouÏit technické normy,technické podmínky, technická pravidla a jiné normativní doku-menty (technické specifikace). Napfi. v Nûmecku jsou to prov˘stavbu známé VOB (zadávací fiád staveb), ve Slovenské repub-lice jsou u stavebních vefiejn˘ch zakázek uplatÀovány obchodnía technické podmínky, které vydává ministerstvo v˘stavby a regi-onálního rozvoje. âKAIT spolu s SPS, âeskou spoleãností pro sta-vební právo a MPO âR pfiipravuje vydání Obecn˘ch obchodnípodmínek pro inÏen˘rskou ãinnost ve v˘stavbû. SSBK vydalospolu s âKAIT Technické podmínky pro sanace betonov˘ch kon-strukcí.

Z ÁV ù RObtíÏe pfii zavádûní Smûrnice o stavebních v˘robcích (CPD)v ãlensk˘ch zemích EU i soustfiedûná snaha dokonãit co nejdfií-ve první generaci EN harmonizovan˘ch s CPD vedla ke zpfiísnû-nému dohledu nad kandidátsk˘mi zemûmi v této oblasti. Bylavytvofiena funkce samostatného zmocnûnce pro kaÏdou kandi-dátskou zemi. Pro âR jím je M. Blomquist, kter˘ pfii náv‰tûvû re-publiky pfiednesl jednoznaãné poÏadavky na plné zavedení CPDa hEN do národní soustavy pfiedpisÛ a norem. Tlak na plné zave-dení EN harmonizovan˘ch s CPD, resp. obecnû EN, bude mít zá-

sadní dopady na ta odvûtví, která nebudou schopna nové poÏa-davky splnit.

Bezpodmíneãné zavedení nov˘ch EN je z pohledu evropskéintegrace neodkladné. Pfiitom dosavadní finanãní, odborné, zku-‰ební i provozní kapacity k jejich národnímu zavedení jsou nedo-stateãné. Radikální zmûny provedené v managementu CENvedly k razantnímu urychlení procesu dokonãování dlouhodobûrozpracovan˘ch normalizaãních úkolÛ. Ke schválení jsou soubûÏ-nû posílány desítky EN a jejich plynulé pfievzetí je v tuto chvílikapacitnû nezvládnutelné jak pro âSNI, tak pro jednotlivé národ-ní normalizaãní komise. JestliÏe za prvních devût rokÛ (1994 aÏ2002) bylo âSNI pfievzato 19 613 stran EN, pak v následujícímpoloviãním ãtyfiletém období (2003 aÏ 2006) ãiní rozsah EN vestavebnictví 29 933 stran. Dosavadní pfiíprava na pfiejímání EN jezahlcena násobn˘m nárÛstem schvalovan˘ch EN, které jsouv tuto chvíli formálnû zavádûny vyhlá‰ením ve Vûstníku ÚNMZa teprve s rostoucím zpoÏdûním pfiekládány jak âSN EN.

PfiestoÏe evropské normy jsou dobrovolné, naplÀování jejichpoÏadavkÛ vãetnû postupÛ posuzování shody bude zákazníkem(státem u vefiejn˘ch zakázek) vyÏadováno a stane se tak základ-ním konkurenãním kritériem pro otevfien˘ evropsk˘ trh.

Rozsáhlá anal˘za stavu pfiejímání evropsk˘ch norem ve staveb-nictví (âSNI, 2002) ukázala fiadu finanãních dopadÛ vypl˘vajícíchze zavedení EN. NárÛst poãtu stran nov˘ch EN z hlediska finanã-ního zaji‰tûní pfiekladÛ se zdvojnásobil z cca 5,2 mil. Kã na 11mil. Kã. Nároky na pofiízení laboratorního a zku‰ebního zafiízenípro jednu laboratofi v âR v rámci celého stavebnictví byly odhad-nuty na 182,5 aÏ 210 mil. Kã. A koneãnû nároky na zhotovitelea v˘robce, které bude mít zavedení EN, nedokázaly TNK pfii sou-ãasném stavu rozpracovanosti vyãíslit, ale jisté je, Ïe pfiekroãíodhadované nároky na zku‰ebnictví. Je nepochybné, Ïe sférazhotovitelÛ a v˘robcÛ ponese koneãné a nejvût‰í zatíÏenívypl˘vající ze zavedení EN, které budou zejména pro ve-fiejnou zakázku striktnû vyÏadovány. Zavedení EN se takv koneãném v˘sledku promítne do cen stavebních prací, jejichÏrÛst jiÏ fiadu let v ãlensk˘ch státech EU je vy‰‰í, neÏ inflace.

·ífie rozsahu popsané problematiky nedovolila vûnovat sepodrobnûji jednotliv˘m tématÛm a krokÛm pfii zavádûní a uplat-Àování evropsk˘ch pfiedpisÛ v právním fiádu âR, specificky pak vestavebnictví a pfii pfiizpÛsobení se obchodním zvyklostem evrop-ského stavebního trhu. Pfiipojujeme na závûr pfiehled doporuãe-né literatury jako základních informaãních zdrojÛ k evropské har-monizaci a zvyklostem evropského stavebního trhu.

Informace o harmonizaci ãesk˘ch technick˘ch pfiedpisÛs pfiedpisy ES a seznam harmonizovan˘ch norem poskytujeÚfiad pro normalizaci, metrologii a státní zku‰ebnictví(http://www.unmz.cz).

Marie Báãová

Informaãní centrum âKAIT, Sokolská 15, 120 00 Praha 2

tel.: 227 090 211, fax: 227 090 222

e-mail: [email protected], www.ice-ckait.cz

Pozn. redakce: Pfiíspûvek byl redakãnû krácen, v plném znûníje text uvefiejnûn na internetov˘ch stránkách ãasopisuna adrese www.betontks.cz.

Doporuãená literatura[1] Kratochvílová L., JeÏek M., Keim L.: âeské technické normy ve

v˘stavbû, Informaãní centrum âKAIT 2002[2] CD ROM STAVEBNÍ KODEX – právo management a informaã-

ní zdroje ve v˘stavbû; rubrika „Právo Evropské unie“, Informaã-ní centrum âKAIT a spoleãnost GRAND âeské Budûjovice

[3] Rusek B.: Budou stavební inÏen˘fii v EU diskriminováni?Zprávy a informace âKAIT ã. 1/2003

[4] CD ROM Systém jakosti v oboru pozemních komunikací; proMD a âKAIT vydává IC âKAIT

[5] Doporuãené standardy metodické âKAIT (DOS M), ediãnífiada publikací âKAIT, IC âKAIT

[6] Mencl V. a kolektiv: ¤ízení jakosti ve stavebnictví, pro âKAITvydal âSSI


T É M AT O P I C

M A R I E B E N E · O V Á

Smyslem pfiíspûvku je uvést v˘znamné pfiíklady dobré spolu-práce obou profesí. Stavební umûní ãi ãinnost se poãala dife-rencovat se specializací oborÛ, kterou pfiinesla prÛmyslovárevoluce ve druhé polovinû 18. století. K oddûlení v‰ak do‰lo aÏs pouÏíváním nov˘m materiálÛ, které vyhovovaly nárokÛmnov˘ch úãelÛ a typologick˘ch druhÛ, av‰ak vyÏádaly si pfiesnév˘poãty zejména pro velkoprostorové konstrukce. V druhé polo-vinû 19. a ve 20. století do‰lo ke spolupráci profese architektaa stavebního inÏen˘ra-statika. V pfiíkladech je poukázáno naobjekty, kde spolupráce specialistÛ dala vzniknout stavbám,které jsou mezníky v˘voje ãeské architektury a stavitelství.This paper seeks to present significant examples of best prac-tice in cooperation between both these professions. The origi-nal art and act of building began to differentiate with theproceeding specialization of the professions which wasbrought about by the industrial revolution in the second half ofthe 18 century. The actual separation, though, took placewhen new materials came into use. On the one hand, the newmaterials were suited to demands created by new purposesand types, on the other, though, they required accurate calcu-lations, particularly in case of large-span structures. In the late19 century, and in the 20 century, architects began to work inprofessional collaboration with civil – structural engineers. Theprovided examples show structures where cooperation of spe-cialists led to the structures, which had become landmarks ofCzech architecture and building engineering.

Diferenciace práce architekta a stavebního inÏen˘ra je v relacik historii pomûrnû nedávného data. V minulosti nebyl zásadnírozdíl mezi tím, kter˘ byl nositelem praktické my‰lenky stavební-ho díla a tím, kter˘ je realizoval.

Ve stfiedovûku stavební huÈ obstarala v úzké souãinnosti v‰echuskuteãnûní idey díla, jejímÏ iniciátorem nebyl vÛbec stavebníspecialista, ale osoba duchovní – král, opat, ãi ‰lechtic. Vztah tedynutno poloÏit mezi iniciátora a stavebního odborníka. DÛleÏitosttohoto vztahu je ãitelná a archivnû doloÏena i v novovûku – z16.aÏ 18. století jsou dokumentovány tak rozpracované idee stavby,Ïe je moÏno je chápat jako podrobn˘ scénáfi. V 17. století neníje‰tû diferencována práce návrÏná od realizaãní, pfiece i v ce-chovních regulích se lze setkat s poÏadavkem vypracování v˘kre-su a zhotovení modelu, pfiiãemÏ se realizace stavby samozfiejmûpfiedpokládá. Tento stav u nás trvá aÏ do zru‰ení cechovního zfií-zení v roce 1852.

Devatenácté století, vûdecko-technická revoluce pfiinesla speci-alizaci jako dÛsledek rozvíjející se vûdy a techniky. V druhé pÛli 19.století se ve stavitelství zaãíná postupnû vytváfiet vztah spolupráceodborníkÛ. Zprvu to bylo pokraãování pfiedchozího stavu pochá-zejícího ze vztahu jednotliv˘ch cechÛ, kdy byli hlavními tvÛrci stav-by pfiíslu‰níci cechu zednického a kamenického na jedné stranûa tesafiského na druhé. TvÛrce Národního divadla v Praze zodpo-vídal za celou stavbu kromû ocelové konstrukce stfiechy, která

spoãítána a vyrobena byla specialisty a na stavbu osazena. Vevztahu architekta a stavebního inÏen˘ra zaãala zcela nová situa-ce, kdyÏ se zaãal v pozemních stavbách uÏívat Ïelezov˘ beton,coÏ se u nás stalo na poãátku 20. století. Od prvního desetiletí20. století zaãíná proces sloÏit˘ch vztahÛ, které jsou fie‰eny vÏdypodle úrovnû spolupracujících partnerÛ ve prospûch jedné ãidruhé profese. Uvádím tfii pfiíklady z historie na‰í architektury,které osvûtlí, jak se na nejvy‰‰í úrovni takov˘ vztah utváfiel ve pro-spûch v˘sledného díla. Dva z nich pocházejí sv˘m poãátkem zestejné doby. Jejich architektonick˘m autorem je Josef Goãár –jedna z nejv˘znamnûj‰ích osobností první pÛle 20. století.

Roku 1910 byl Josef Goãár vyzván, aby vyprojektoval obchod-ní dÛm pro firmu Wenke a syn v Jaromûfii. GoãárÛv návrh mûldva pfiedchÛdce z pfiedchozího roku a z jara roku 1910. Prvníprojektovala firma Ryndl a Thon. Z fasády zachované v archivuarchitektury Národního technického muzea v Praze (NTM), lzezjistit, Ïe to byla spí‰e reklama pro keramick˘ závod neÏ vzezfie-ní moderního obchodního domu, dokonce s dosti banálním his-torizujícím detailem. Druh˘ projekt, pochází od J. Hofmana, jetradiãní stavba cihelná, nevymykající se z prostfiedí ulice, v níÏmûla stát, aniÏ zdÛrazÀovala pfiedstavu stavebníka o vzhledubudovy. Ten nakonec objednal projekt u J. Goãára. Goãár expe-rimentující s nov˘m modernistick˘m v˘razem (stavby v HradciKrálové) pfiedev‰ím odmítl tradiãní konstrukci a podmínil archi-tekturu budovy Ïelezobetonov˘m skeletem, jímÏ si otevfiel cestu

Obr. 1 J. Goãár, 1910–1911, Obchodní dÛm pro firmu Wenke a synv Jaromûfii

Fig. 1 J. Goãár, 1910 – 1911, Department store for the firm Wenkeand Son in Jaromûfi

V ¯ Z N A M S P O L U P R Á C E A R C H I T E K T A A I N Î E N ¯ R AT H E I M P O R T A N C E O F C O O P E R A T I O N O F A R C H I T E C T SA N D C I V I L E N G I N E E R S


T É M AT O P I C

k naprosto novému architektonickému pojetí. Dovolila mu vytvo-fiit prÛbûÏnou zasklenou fasádu, první u nás i ve stfiední Evropû(obr. 1). Dal‰ím dÛsledkem bylo úplné prostorové uvolnûní pÛ-dorysu prodejní ãásti objektu, kterou pojal jako dvoupodlaÏnís galerií. DÛm je pomûrnû mal˘; k v˘poãtu konstrukce postaãilapatrnû místní firma, která objekt realizovala. Není o tom v NTMdoklad. Nicménû poskytuje dÛkaz toho, jak ze vzájemného res-pektu konstrukãní a architektonické sloÏky mÛÏe vzniknout díloneobyãejného v˘znamu. V roce 1910 WenkeÛv dÛm splÀujeãtyfii z pûti Le Corbusierov˘ch zásad.

Druh˘ pfiíklad je ponûkud obrácen˘. Na jafie roku 1911 zadalpan Herbst Goãárovi návrh na obchodní dÛm v Praze ãp. 569/I.DÛm byl od poãátku pojat jako Ïelezobetonová stavba. V˘poãet,datovan˘ 1911, zpracovala PraÏská spoleãnost pro stavby beto-nové a Ïelezobetonové. Architektonicky nebylo vytûÏeno z této,v té dobû, moderní konstrukce kromû velkorysého uvolnûnínaprosto pfiíãkami nedûleného prostoru v kaÏdém patfie dále nic.V interiéru nebylo uplatnûno ani strukturování prostoru stropnímiÏelezobetonov˘mi trámy. DÛm byl ve svém vzezfiení stfiízlivûmodernistick˘, patrnû z dÛvodu vztahu k prostfiedí. A pfiece nevy-hovûl ochráncÛm starobylého rázu Prahy. Goãár tedy v roce ná-sledujícím vypracoval projekt nov˘ – kubistick˘, v nûmÏ plasticképrotvofiení hmoty ve smûru tfietí ‰ikmé síly a dynamick˘ dojemjsou podstatou v˘razu (obr. 2). Nejde jen o to; jde o zámûr pfie-konat duchem – my‰lenkou hmotu – zde statick˘ pÛvodní v˘po-ãet. KdyÏ byl pfii rekonstrukci odkryt strop 4. patra spatfiili jsmepodivuhodn˘ tvar zavûtrování severov˘chodního nároÏí. Ten ne-mohl vzniknout jen z v˘poãtu, k nûmuÏ je doklad jiného tvaruz pfiedchozího návrhu, jemuÏ byla v roce 1912 zdánlivû zmûnû-na jen vnûj‰í forma. Nelze se ubránit my‰lence, Ïe forma kon-strukce zavûtrování vznikla z tvÛrãí konfrontace architekta a kon-struktéra pfii zmûnû architektov˘ch stylov˘ch pfiedstav.

Tfietí pfiíklad – VeletrÏní palác v Praze je ukázkou na první po-hled zfiejmé úzké spolupráce architekta a statika. Je známo, ÏesoutûÏ vypsanou daleko velkoryseji neÏ je dne‰ní torso realizacez roku 1924 vyhrál Oldfiich Tyl, vyznavaã nekompromisního archi-tektonickému purismu, ãlovûk inÏen˘rsky myslící aã je‰tû dodr-Ïující klasickou symetrii v základním rozvrhu stavby. Realizace jedílem spolupráce architektÛ O. Tyla a J. Fuchse, kter˘ vnesl docelého konceptu novodobou prostorovou asymetrii.

Aã má budova jako první velké realizované dílo funkcionalismunezastupitelné místo v historii architektury, získává je pfiedev‰ímprostorovou skladbou, která se jeví klidem a uzavfieností hlavní-ho bloku s velkou halou v kontrastu na ni kolm˘m kfiídlem, jehoÏorientaci udává malá dvorana, svûtlá, otevfiená se smûl˘mi ocho-zy ve v‰ech patrech (obr. 3). Dnes po rekonstrukci a sluÏbû novéfunkci se teprve plnû uplatnil tento kompoziãní zámûr prvotfiídní,ryze architektonick˘ prostfiedek pÛsobení budovy. Dosáhnoutv realizaci tohoto v˘sledku bylo moÏno v úzké spolupráci sta-vebního inÏen˘ra-statika, jímÏ byla kanceláfi Ing. Skorkovského.Po stránce statické byl hlavní blok budovy s velkou dvoranoupracn˘, neboÈ nepravideln˘ pÛdorys lichobûÏníku si vyÏádalv˘poãty pro témûfi kaÏdé travé zvlá‰È. Pfiíãná ochozová dvorana jev‰ak ve své dobû ãinem jistû odváÏn˘m – ochozy jsou tfii a pÛlmetru vykonzolovanou deskou.

Neménû zajímavá je práce inÏen˘rÛ na statické anal˘ze objek-tu po poÏáru, kdy bylo nutno urãit, zda budovu zachovat ãi zlik-vidovat.

Obr. 1 aÏ 3 – O. Nov˘, âeská architektonická avantgarda

Doc. PhDr. Marie Bene‰ová, DrSc.

Katedra architektury, Fakulta stavební âVUT v Praze

Thákurova 6, 166 29 Praha 6, tel.: 224 254 441

Obr. 3 J. Fuchs a O. Tyl, 1924–1928, interiér Malé dvorany v paláciPraÏsk˘ch vzorkov˘ch veletrhÛ s vykonzolovan˘mi3,5 m ‰irok˘mi Ïelezobetonov˘mi deskov˘mi ochozy

Fig. 3 O. Tyl and J. Fuchs, 1924 – 1928, interior of the Little Hall inthe Palace of Prague’s Sample Fairs with cantilevered slabgalleries 3.5 m wide, made of reinforced concrete

Obr. 2 J. Goãár, 1911–1912, Obchodní dÛm v Praze ãp. 569/I., dÛmU ãerné Matky BoÏí

Fig. 2 J. Goãár, 1911 – 1912, Department store in Prague, 569/1The House of the Black Virgin


P R O F I L YP R O F I L E S

Je tomu jiÏ 50 rokÛ, co státní podnik Technick˘ a zku‰ební ústavstavební Praha plní své poslání v oblasti péãe o jakost ve sta-vebnictví.

Ústav byl zaloÏen ministerstvem stavebního prÛmyslu k 1. ãer-venci 1953 jako Zku‰ební a kontrolní ústav stavební se sídlemv Praze a poboãkou v Bratislavû. DÛvodem byla potfieba mítv resortu objektivní zku‰ební orgán, neboÈ v dané dobû se v sou-vislosti s boufiliv˘m kvantitativním rozvojem ãeskoslovenskéhostavebnictví zaãaly projevovat i znaãné nedostatky jak v kvalitûstavebních hmot, tak i ve vlastní stavební v˘robû. Podle zfiizovacílistiny byl ústav povûfien:• zkou‰et a kontrolovat zeminy, stavební hmoty, polotovary, dílce,

konstrukce, stavební ãásti a stavební dílce a provádût jednodu-ché zkou‰ky základov˘ch pÛd;

• provádût rozbory a podávat posudky pfii arbitráÏních sporech;• spolupracovat na pfiípravû technick˘ch norem a pfiedpisÛ.

Pfii zaloÏení mûl ústav 57 pracovníkÛ (vãetnû pracovníkÛ fiedi-telství) a hodnota zku‰ebních zafiízení ãinila cca 1 mil. Kãs. V souladu s postupnû se upfiesÀujícím posláním a zabezpeão-

van˘mi ãinnostmi byl v roce 1956 zmûnûn název ústavu naTechnick˘ a zku‰ební ústav stavební (dále TZÚS). V roce 1957byl z dosavadní poboãky vytvofien samostatn˘ Technick˘ a skú-‰obn˘ ústav stavebn˘ v Bratislavû. Pfies osamostatnûní obouústavÛ v tak relativnû vzdálené dobû je moÏno konstatovat, Ïenásledná velice úzká spolupráce nepfiestala ani po rozdûleníâeskoslovenska a pokraãuje i v souãasnosti.

Z pÛvodního poslání provádûní zkou‰ek pfiedepsan˘ch tech-nick˘mi normami zaãal se ústav postupnû orientovat také na

provádûní zkou‰ek prototypov˘ch a studijních, které pfiedstavo-valy experimentální sloÏku v˘zkumu a v˘voje nov˘ch v˘robkÛ vestavebnictví. Ministerstvem stavebnictví âSR byl TZÚS povûfienfunkcí vedoucího pracovi‰tû vûdeckotechnického rozvoje s mezi-oborovou pÛsobností pro obory:• hodnocení jakosti a zkou‰ení stavebních hmot, dílcÛ, konstruk-

cí a objektÛ• mûfiící a zku‰ební technika pro zku‰ebnictví• komplexní fiízení jakosti ve stavebnictví a následnû i s meziod-

vûtvovou pÛsobností v oblasti pfiístrojové techniky.K v˘znamné zmûnû utvrzující postavení ústavu do‰lo v souvis-

losti s vydáním zákona ã. 30/1968 Sb. o státním zku‰ebnictví.Federálním úfiadem pro normalizaci a mûfiení byl ústav jmeno-ván státní zku‰ebnou ã. 204, v té dobû co do rozsahu své pÛsob-nosti v oblasti investiãní v˘stavby ve zcela bezkonkurenãním po-stavení. Jen pro ilustraci lze uvést struãn˘ pfiehled nûkter˘chzákladních ãinností Technického a zku‰ebního ústavu v obdobísedmdesát˘ch aÏ osmdesát˘ch let:• delegovaná pravomoc ministerstva stavebnictví âSR v oblasti

komplexního fiízení jakosti v postavení resortního stfiediskakomplexního fiízení jakosti stavební a prÛmyslové v˘roby naúzemí âSR pro kontrolu jakosti ve v‰ech fázích v˘roby

• v˘zkumné, v˘vojové a studijní práce v oboru kvality stavebníchhmot, prvkÛ i konstrukcí

• metodické pracovi‰tû pro resortní zku‰ebnictví – metodicky fiídía provádí kontrolu a hodnocení ãinnosti rezortních zku‰eben

• vedoucí oborové normalizaãní stfiedisko resortu stavebnictvíâSR, fie‰í normalizaãní úkoly vã. nadnárodních a vyjadfiuje se kev‰em návrhÛm v oboru pÛsobnosti ústavu

T E C H N I C K ¯ A Z K U · E B N Í Ú S T A V S T A V E B N ÍS L A V Í 5 0 L E T S V É H O T R V Á N ÍT E C H N I C A L A N D T E S T I N G I N S T I T U T EO F B U I L D I N G C O M M E M O R A T E S I T S 5 0 T HA N N I V E R S A R Y

Obr. 2 ZatûÏovací zkou‰ka (zkou‰ka na vrcholov˘ tlak)Ïelezobetonové trouby prÛmûru 1000 mm provádûnáv rámci certifikace v˘robku

Fig. 2 Loading test (apex pressure test) of a reinforced concretetube with the diameter of 1000 mm performed as part ofthe certification of the product

Obr. 1 Mefiení deformací na pfiedpjatém panelu typu Spiroll, rozpûtí7,2 m, zatûÏovací zkou‰ka je provádûna v rámci certifikacev˘robku

Fig. 1 Measurement of deformations of prestressed panel of Spirolltype, 7.2 m span; the loading test is performed within thecertification of the product



• resortní metrologické stfiedisko pro dohled, kontrolu a meto-dickou ãinnost v rámci resortu

• posuzování typizaãní dokumentace typov˘ch stavebních kon-strukcí schvalované ministerstvem stavebnictví âSR

• sledování a posuzování stavebních experimentÛ a ovûfiovacíchsérií stavebních objektÛ

• ãinnost geologicko-mûfiiãské sluÏby• oborové informaãní stfiedisko vûdeck˘ch, technick˘ch a ekono-

mick˘ch informací s celostátní pÛsobností• experimentální a realizaãní základna pro prototypovou a malo-

sériovou v˘robu pfiístrojÛ, souvisejících pfieváÏnû s realizaãnímiv˘stupy úkolÛ vûdeckotechnického rozvoje.V tûchto letech do‰lo i k v˘raznému nárÛstu odborn˘ch pra-

covníkÛ ústavu – prÛmûrn˘ stav pfievy‰oval ãtyfii sta kmenov˘chpracovníkÛ, hodnota zku‰ebního zafiízení dosáhla v té dobû úcty-hodn˘ch 33 mil. Kãs. A to byly plánovány delimitace dal‰ích zku-‰ebních a v˘vojov˘ch ústavÛ a sloÏek – jako napfi. „zku‰ebna Ta-lian“, VAS (sloÏka VVÚ SZP), PAVUS a ãásti realizaãní sloÏky VÚMk posílení komplexnosti zabezpeãovan˘ch ãinností TZÚS, z nichÏse realizovalo napfi. vãlenûní v˘zkumné a v˘vojové základny VASa odborné posílení servisní ústavní dílny, která byla pfietransfor-mována na poboãku Technicko inÏen˘rské sluÏby. Pfiesto v té do-bû stanoven˘ cílov˘ poãet zamûstnancÛ – více neÏ pût set, nebyldosaÏen. Obecnû lze konstatovat, Ïe odborné funkce jak na fiedi-telství ústavu (v technickém úseku i úseku státního zku‰ebnictví),tak na pracovi‰tích byly obsazeny pracovníky na skuteãnû vyso-ké technické úrovni, coÏ nakonec dosvûdãuje i to, Ïe po roce1990, kdy bylo vedení TZÚS poznamenáno vlivy tehdej‰ích ve-doucích politick˘ch stran (OF, ODS), nûktefií tito pracovníci ode-‰li na v˘znamná místa v konkurenãních zku‰ebnách, pfiípadnûzaãali sami podnikat v této oblasti, a pfiesto si TZÚS svou odbor-ností udrÏel základní pozici ve zku‰ebnictví v âeské republice.

Od poãátku pÛsobení ústavu bylo prozíravû sledováno, abyve‰keré základní zku‰ební ãinnosti bylo moÏno vykonávat opera-tivnû co nejblíÏe místním v˘robním kapacitám, a proto byly zku-‰ebny TZÚS (pozdûji pracovi‰tû, nyní poboãky) zaloÏeny kromûPrahy ve v‰ech ãesk˘ch krajích (âeské Budûjovice, PlzeÀ, Teplice,Pfiedmûfiice nad Labem u Hradce Hrálové, Brno, Ostrava). Pouzev Pfiedmûfiicích nad Labem do‰lo k minimální modernizaci ob-jektu, na ostatních poboãkách byla v prÛbûhu let realizovánav˘znamná modernizace, resp. komplexní v˘stavba. V Praze odzaloÏení ústavu kromû fieditelství (jednotlivé útvary byly delimito-vány na pûti místech) pÛsobila postupnû aÏ 4 odborná stfiedis-ka (mechanické zkou‰ky, chemie, mosty a defektoskopie, sta-vební fyzika) ve ãtyfiech lokalitách a pozdûji je‰tû stfiedisko v˘po-ãetní techniky s centrálním poãítaãem v samostatném objektuv Plzni. Díky pfiidûlení k uÏívání areálu Konvikt v centru Prahydo‰lo k postupné centralizaci, následnû v roce 1990 po vybu-dování stávající 1. etapy TZÚS na Proseku ke komplexnímu pfie-místûní v‰ech administrativních i zku‰ebních sloÏek do tohotoareálu – vãetnû jiÏ zmínûné dílny, která dosud sídlila v komunál-ní vile v Chabrech. Místo 2. etapy byla realizována v˘stavbaAkademie vûd âR. V 70. aÏ 80. letech kromû vykonávání bûÏ-n˘ch zku‰ebních ãinností se jednotlivá pracovi‰tû postupnû spe-cializovala:• Praha – teorie fiízení, kvalimetrie, fiízení jakosti; statika, dynami-

ka; aplikovaná matematika a statistika (v AMS PlzeÀ)• â. Budûjovice – tmely, stavebnû tepelná technika• PlzeÀ – keramické a Ïáruvzdorné v˘robky a suroviny

• Teplice – stavební chemie; silikátové stavební dílce a v˘robky,pórobeton; sklo

• Pfiedmûfiice nad Labem – v˘robky pro stavební izolace• Brno – stavební kámen a kamenivo; betony a betonová smûs;

cihláfiské pálené v˘robky• Ostrava – osinkocementové suroviny a v˘robky; stavební ocel

a kovy; kovoplastické stavební dílce a prostorové buÀky.• Ústavní technická a v˘vojová dílna (Technicko inÏen˘rské sluÏ-

by) – v˘voj a v˘roba zku‰ební a pfiístrojové techniky; v rámcicelé âSSR servis a metrologické ovûfiování lisÛ, trhacích strojÛa tvrdomûrÛ na beton typu SCHMIDT – pozdûji roz‰ífieno nav˘hradní zastoupení ‰v˘carského v˘robce pfiístrojÛ pro nede-struktivní zkou‰ení PROCEQ SA; servis a ovûfiování prÛtokomû-rÛ na teplou a studenou vodu atd. Uvedené specializace – s v˘jimkou Prahy (zde vût‰ina uvede-

n˘ch specializací poplatná tehdej‰ím trendÛm – napfi. teorie fiíze-ní, kvalimetrie, aplikovaná matematika, byla nahrazena v˘znam-n˘mi specializacemi jako je napfi. defektoskopie) jsou na sou-ãasn˘ch poboãkách ve valné vût‰inû i nadále rozvíjeny v soula-du se svûtov˘m v˘vojem i poÏadavky evropsk˘ch norem.

V roce 1991 byl TZÚS akreditován pro certifikaci systémÛ jakos-ti podle âSN EN 45 012, o rok pozdûji získal akreditaci i pro cer-tifikaci v˘robkÛ podle âSN EN 45 011. Zku‰ební laboratofie nav‰ech pracovi‰tích – poboãkách byly postupnû akreditovány po-dle âSN EN 45 001, na poboãce TIS pÛsobí od roku 1998 akre-ditovaná kalibraãní laboratofi a státní metrologické stfiedisko K1a K 22 (nyní autorizované metrologické stfiedisko K28). V fiíjnu1999 byl ústav akreditován jako zku‰ební laboratofi v certifikaã-ním systému GOST R pro zkou‰ení stavebních v˘robkÛ vyváÏe-n˘ch do Ruské federace. V roce 1998 byla získána akreditace proinspekãní orgán a nejnovûji v roce 2001 byla na základû ãinnos-tí zabezpeãovan˘ch poboãkou Technicko inÏen˘rské sluÏby, tj.pro obory v˘tahy a jejich bezpeãnostní komponenty a pfiístrojenn napûtí, pfiiznána TZÚS notifikace (notifikovaná osoba 1020),jejíÏ rozsah se bude dále postupnû roz‰ifiovat. Pro zabezpeãenívût‰í komplexnosti sluÏeb byla v pfiedcházejícím roce roz‰ífienaautorizace ústavu i o poÏární bezpeãnost staveb.

V posledních letech se TZÚS díky souãasnému vedení i pod-pofie nadfiízen˘ch orgánÛ stal ãlenem v˘znamn˘ch mezinárod-ních sdruÏení, kde pfii jednání i zastupuje zájmy âeské republiky(EOTA, AGNB CPD, CQS, WFTAO, UEAtc, ENBRI, ECIICE). Díkytomuto postavení na mezinárodní úrovni se ústav stal plnopráv-n˘m partnerem obdobn˘ch zahraniãních zku‰ebních ústavÛ.V TZÚS jsou podnikány v‰echny potfiebné kroky jak z hlediskazvy‰ování odbornosti pracovníkÛ, tak i v zabezpeãení ‰piãkovéhotechnického a zku‰ebního vybavení vyhovujícího postupnû pfie-bíran˘m evropsk˘m normám, aby se podpisem sektorové pfiílo-hy PECA pro stavební v˘robky, nebo nejpozdûji vstupem âR doEvropské unie, mohl ústav uplatnit jako notifikovaná osobas evropskou pÛsobností v plném rozsahu.

Tak jsou vytváfieny v‰echny pfiedpoklady, aby i pro dal‰í gene-race ve stavebnictví zÛstal Technick˘ a zku‰ební ústav stavebníPraha dÛleÏit˘m a neopominuteln˘m orgánem pÛsobícím navysoké odborné úrovni i ve strukturách Evropského spoleãenství.

Ing. Jaroslav Mikula

TZÚS Praha, s. p., poboãka TIS

Prosecká 76a, 190 00 Praha 9

e-mail: [email protected], www.tzus.cz

J A P E – P R O J E K T , S P O L . S R . O .

Betonová konstrukce budovy VZP v BrnûConcrete structure of the Public Health InsuranceCompany building in Brno

Budova VZP v BrnûPublic Health Insurance Company building in Brno

Rekonstrukcevyhlídkové vûÏepavilonu G v areáluVeletrhÛ BrnoReconstruction of theobservation tower ofexhibition hall G inthe complex of TradeFairs Brno

Betonové konstrukce komplexu SFINX v BrnûConcrete structures within the SFINX complex in Brno

Otevfiené garáÏe u novostavby bytového domu v Litomy‰liOpen garages of a newly constructed apartment block inLitomy‰le City

Objekty rekreaãního bydlení na Horním nám. v Rokytnici nad JizerouBuildings of the recreational centre in the Upper Sqaure in Rokytniceover the Jizera River

Leteck˘ pohled na budovu státní správy ve Îìáru nad SázavouAerial view of the state administration buildings in Îìár over the Sázava River

Oprava betonového stfie‰ního vazníku po havárii a ztrátû pfiedpûtípomocí CFRP-lamel (montáÏní hala ·kody Mladá Boleslav)Repair to the concrete roof truss after crash and prestress lossusing the CFRP-lamellas (assembly hall of ·koda Mladá Boleslav)

Pohled do vnitfiní dvorany s v˘tahy ve Îìáru nad SázavouView of the interior hall with lifts in Îìár over the Sázava River

Betonové toãité schodi‰tû za v˘tahyConcrete spiral staircase behind the lifts

Oprava sloupÛ u vstupu do Janáãkova divadla v Brnûpomocí uhlíkové tkaninyReapir of columns in the entrance to Janáãek Theatre inBrno using carbon textile

Nezávislá projekãní kanceláfi JAPE–projekt vznikla v roce 1994sepsáním spoleãenské smlouvy mezi dvûma spoleãníky. Z hle-diska tradice se hlásí k fyzické osobû jediného stávajícího majite-le (autora stati), kter˘ zaãal jako osoba samostatnû v˘dûleãnûãinná (na volné noze) projektovat v létû roku 1990, tj. tûsnû pozmûnû spoleãensk˘ch pomûrÛ. Jeho pÛvodním pracovním zafia-zením ve funkci vedoucího projektanta–statika v projekãní orga-nizaci Stavoprojekt Brno je dán i rozsah pracovního zábûru sou-ãasné kanceláfie, tzn. zpracování projektÛ v ãásti konstrukãníhoa statického fie‰ení pozemních staveb, od spolupráce s architek-ty pfii návrzích studií (pfii pfiípravû staveb), pfies realizaãní doku-mentaci staveb (i ve spolupráci s dodavateli staveb) aÏ po kon-zultace a speciální návrhy pfiímo pro investory ãi dodavatele sta-veb. Navrhovány jsou konstrukce nové i rekonstrukce a opravynosn˘ch konstrukcí stávajících objektÛ.

V oboru novostaveb pozemních konstrukcí kanceláfi spolupra-covala ãi stále spolupracuje se znám˘mi tuzemsk˘mi architektyjednak star‰í generace, jako jsou Ing. arch. Adam, Ing. arch. Jen-ãek, Ing. arch. V. Rudi‰ a dal‰í, ale i stfiední ãi nastupující genera-ce, namátkou podle abecedního pofiadí napfi. Ing. arch. Burian,Ing. arch. HrÛ‰a, Ing. arch. Kfiivinka, Ing. arch. Pelãák, Ing. arch. M.Rudi‰, Ing. arch. Vydrová aj. Jednalo se o rozsáhlé nemocniãníareály, napfi. nemocnici II. typu v Bfieclavi, která byla stavûna nazelené louce, stavba byla zahájena je‰tû za socialismu a postup-nû dostavována bûhem druhé poloviny devadesát˘ch let. Pfiidostavbû Fakultní dûtské nemocnice v Brnû–âern˘ch Políchjsme si ovûfiovali na‰e schopnosti projektování rekonstrukcí sta-veb – bylo zde nutné rekonstruovat pÛvodní pováleãné funkcio-nalistické objekty arch. Rozehnala.

Bûhem tfiinácti let trvání kanceláfie jsme mûli moÏnost projek-tovat novostavby pro v‰echny obory pozemních staveb a obãan-ské vybavenosti – od nejjednodu‰‰ích rodinn˘ch domkÛ ãi vilvãetnû reÏné betonové fasády s odvûtrávanou dutinou (vilav Litomy‰li), bytov˘ch domÛ (v Litomy‰li, Brnû ãi Praze) se zdû-n˘mi stûnami a monolitick˘mi Ïelezobetonov˘mi stropy, bodovûpodepfien˘m deskov˘m skeletem ãi krabicov˘mi systémy z lité-ho betonu (napfi. polyfunkãní objekt SFINX v Brnû), rÛzn˘ch ‰kol-sk˘ch zafiízení od základních aÏ po vysoké ‰koly, domovy peão-

vatelsk˘ch sluÏeb, kanceláfie rÛzn˘ch státních ãi soukrom˘chfirem aÏ po speciální stavby. Z poslednû jmenovan˘ch si obzvlá‰Èceníme monolitické Ïelezobetonové konstrukce kostela sv.Václava v Bfieclavi. Rozsahem se sice jednalo o nevelkou stavbu,ale po spoleãenské zmûnû pomûrÛ se zde plnû rehabilitovalaprostorová skofiepinová betonová konstrukce, která byla jiÏ poãát-kem roku 1992 poãítána plnû prostorov˘m modelem metodykoneãn˘ch prvkÛ (podrobnosti ãtenáfi nalezne v ãlánku tohotoãísla vûnovaném sakrálním stavbám, pozn. redakce). Bûhemzpracování projektu i následné spolupráce pfii v˘stavbû jsme zís-kali znaãné zku‰enosti s návrhem a realizací monolitick˘ch Ïele-zobetonov˘ch konstrukcí – opaku tehdy pfievládajících montova-n˘ch typov˘ch Ïelezobetonov˘ch skeletÛ.

Na rozsáhlém objektu urãeném pro státní správu ve Îìáru nadSázavou – integrovaném objektu okresního úfiadu, finanãníhoúfiadu, okresní sociální správy, okresního soudu a zastupitelství –jsme si dále prohloubili zku‰enosti s návrhem monolitick˘ch Ïele-zobetonov˘ch deskov˘ch skeletÛ, kde jsme jiÏ dÛslednû fie‰ili pfie-ru‰ení tepeln˘ch mostÛ a dilatace bez zdvojen˘ch svisl˘ch kon-strukcí pomocí dilataãních smykov˘ch trnÛ (jedna z prvních aplika-cí prvkÛ Isokorb a Staifix firmy Schöck na území státu). K zajíma-

1 2 B E T O N • T E C H N O L O G I E • K O N S T R U K C E • S A N A C E 3 / 2 0 0 3


J A P E - P R O J E K T , S P O L . S R . O .

Obr. 3 UloÏení kluzného smykového trnu do betonové konstrukcetribuny pro stfiední vloÏené pole

Fig. 3 Placement of the dowel shear bar in the concrete structure ofthe grandstand for the central embedded panel

Obr. 2 Pohled zespodu na betonovou konstrukci tribunyFig. 2 Bottom view of the concrete structure of the grandstand

Obr. 1 Celkov˘ pohled na tribunu atletického stadionu v Litomy‰liFig. 1 General view of the grandstand of the sports stadium in

Litomy‰le City

v˘m fie‰ením z monolitického Ïelezobetonu patfií i dal‰í tfii návrhy. Ve správním objektu okresní poboãky poji‰Èovny VZP v Brnû na

Bene‰ovû ulici musel b˘t po v˘‰ce objektu dvakrát mûnûn prÛ-bûh svisl˘ch sloupÛ. Poprvé nad suterénem, kde jsou pro vyne-sení sloupÛ pûti dal‰ích podlaÏí (dispozice vyhovující bûÏn˘mnadzemním podlaÏím neumoÏÀovala umístit do podzemí par-kovací stání pro referenãní vozidla) pouÏity spfiaÏené atypickéocelové prÛvlaky s betonovou stropní deskou. Podruhé ve stro-pu nad 5. NP, kde si v územním plánu závaznû stanovená uliã-ní fiímsa vyÏádala postupné uskoãení dal‰ích dvou podlaÏí odprÛãelí (bylo fie‰eno pfiedepnutím této stropní desky zabudova-n˘mi lany bez soudrÏnosti, tzv. Monostrandy).

Druh˘m objektem je monolitická konstrukce zastfie‰ené tribu-ny atletického stadionu v Litomy‰li. Nosnou konstrukci tvofií za-teplená stupÀovitû lomená deska zastfie‰ení uloÏená na pfiíãn˘chnosn˘ch stûnách (pod tribunou jsou umístûny kabiny a dal‰ípotfiebné provozy) opatfiená dodateãnû poloÏen˘mi prefabriko-van˘mi obkladov˘mi stupni z betonu s povrchovou úpravoua pfiipevnûn˘mi sedadly.

V souãasné dobû je realizována hudební scéna Mûstského di-vadla v Brnû. Elevace hledi‰tní ãásti je navrÏena z monolitickéhobetonu na ‰ikm˘ch prÛvlacích pod sedadly divákÛ a ve vût‰í mífiejsou zde pouÏity pohledové betony. V prvním i posledním uve-deném pfiípadû jsou suterény objektÛ fie‰eny v technologii vodo-nepropustného betonu bez vnûj‰ích izolací, tzv. systémem „bílévany“, pfiestoÏe se nacházejí pod hladinou spodní vody.

Pfii návrhu dostavby Dûtské fakultní nemocnice v Brnû bylonutné rekonstruovat stávající konstrukce. Jednalo se o rÛznû po-‰kozené Ïelezobetonové konstrukce navrÏené Prof. Cigánkems pouÏitím zabudovan˘ch trubek topení Critall ve funkci nosnév˘ztuÏe. Pro nové technologické vybavení nemocniãními pfiístro-ji jsme museli nûkteré ãásti zesilovat – napfi. pro umístûní poãí-taãového tomografu jsme v roce 1996 pouÏili pfii zesílení prÛv-lakÛ stropního ro‰tu externí lepenou v˘ztuÏ na bázi uhlíku (jed-nalo se o první uplatnûní této technologie na území ãeskéhostátu, kdy bylo nutné metodu návrhu podle stupnû bezpeãnostipfievést na metodu odpovídající platn˘m âSN, tj. na mezní stavy.O této metodice autor nûkolikrát pfiedná‰el na rÛzn˘ch odbor-n˘ch semináfiích a konferencích).

V souãasné dobû jiÏ vyuÏíváme rozsáhlé zku‰enosti s rÛzn˘mimetodami zesilování betonov˘ch konstrukcí, od tradiãních me-tod s ohybovou i smykovou pfiídavnou v˘ztuÏí, se spfiahující nad-betonovanou zesilující vrstvou aÏ po moderní metody externíhopfiedepnutí voln˘mi kabely ãi lepenou povrchovou uhlíkovouv˘ztuÏí pro ohybové i smykové zesílení. Z tûchto dÛvodÛ jsmebyli vybráni firmou Strásk˘, Hust˘ a partnefii jako projektant rekon-strukce dosti naru‰ené betonové konstrukce Janáãkova divadlav Brnû. Postupem doby jsme získávali dal‰í zku‰enosti s návrhemoprav poruch zdûn˘ch objektÛ, zejména s technologií dodateã-ného spínání objektÛ pomocí pfiedpínan˘ch lan veden˘ch v „be-tonov˘ch latích“ ãi zesílen˘ch polotuh˘ch stropních konstrukcích(jedná se zejména o spfiaÏené dfievobetonové trámové kon-strukce). Dodateãnû pfiedpínaná lana jsme pouÏili i pro vytváfie-ní velk˘ch a ‰irok˘ch otvorÛ ve zdûn˘ch konstrukcích z tradiãníchcihel. V souãasné dobû jsme úspû‰nû navrhli projekty rekon-strukce více historick˘ch objektÛ, z nichÏ byly jiÏ dokonãeny napfi.rekonstrukce budovy UmûleckoprÛmyslového muzea na Huso-vû ulici v Brnû, ãi DÛm pánÛ z Kun‰tátu na Dominikánské uliciv Brnû. Zdafiilá oprava tûchto objektÛ je cenûna i pracovníky pa-

mátkov˘ch odborÛ mûstsk˘ch úfiadÛ ãi státních památkov˘chústavÛ.

Pfii projektové praxi uplatÀujeme nejnovûj‰í poznatky z apliko-vaného v˘zkumu (napfi. pouÏívání externího zesílení lepenouuhlíkovou v˘ztuÏí a spolupráce na vytváfiení a upfiesÀování meto-diky jejího návrhu podle platn˘ch ãesk˘ch technick˘ch norem),pouÏíváme moderní v˘robky (napfi. zmiÀované pfieru‰ení tepel-n˘ch mostÛ ãi smykové trny v dilataci) a rovnûÏ poznatky nov˘chmetodik návrhu konstrukcí (napfi. spfiaÏené konstrukce typubeton – beton, ocel – beton ãi dfievo – beton pfii zesilováníkonstrukcí ãi pfii návrhu nov˘ch konstrukcí). Jsme propagátorytechnologie tzv. „bílé vany“, kde do praxe zavádíme poznatkya zku‰enosti z nûmeckého trhu. Stále spolupracujeme se zná-m˘mi a renovovan˘mi odborníky, projektanty i vysoko‰kolsk˘mipedagogy. Do budoucnosti chceme, aby i v˘sledky na‰í prácepfiispûly k dobrému technickému hodnocení v‰ech technikÛa inÏen˘rÛ ãinn˘ch ve stavebnictví nejen na‰í vefiejností, alei technickou vefiejností v sousedních vyspûlej‰ích zemích.

Pfiehled v˘znamn˘ch a ocenûn˘ch staveb (nov˘ch i rekonstruk-cí), na nichÏ pracovali projektanti statické kanceláfie JAPE-projekt:• obytn˘ komplex SFINX v Brnû – ocenûní âBZ v soutûÏi o vyni-

kající betonovou konstrukci postavenou v letech 1997/8• rekonstrukce a dostavba pavilonu G v areálu VeletrhÛ v Brnû –

Grand Prix obce architektÛ v oboru rekonstrukce staveb• okresní úfiad ve Îìáru nad Sázavou – nov˘ objekt jako stavba

roku nadace ABF• správní budova OP ZP MV âR v Brnû, Cejl 5 – rekonstrukce ja-

ko stavba roku nadace ABF• rekonstrukce Umûlecko-prÛmyslového muzea v Brnû na Huso-

vû ulici• rekonstrukce Domu pánÛ z Kun‰tátu v Brnû na Dominikánské

ulici (ve spolupráci s Ing. âerníkem)• kostel sv. Václava v Bfieclavi

Ing. Jan Perla

JAPE-projekt, spol. s r. o.

Tfi. Gen. Píky 9, 613 00 Brno

tel.: 603 265 595, e-mail: [email protected]

B E T O N • T E C H N O L O G I E • K O N S T R U K C E • S A N A C E 3 / 2 0 0 3 1 3


Obr. 4 Celkov˘ pohled na kostel sv. Václava v BfieclaviFig,. 4 General view of the Church of St Wenceslas in Bfieclav City


S T A V E B N Í K O N S T R U K C ES T R U C T U R E S

J I ¤ Í VAV E R K A , I V A N A Î A B I â K O V Á

Z dosud realizovan˘ch 120 nov˘ch fiím-skokatolick˘ch církevních staveb naúzemí âR jsou uvedeny tfii, které bylyprovedeny v Ïelezobetonové technologii.Jejich fie‰ení plnû respektuje moderníarchitektonicko hmotov˘ trend i vysok˘uÏivatelsk˘ standart.On the territory of the Czech Republic,120 new Roman Catholic religious buil-dings have been erected. This paperpresents three of them which have beenbuilt using reinforced concrete technolo-gy. Their solution fully respects the up-to-date architectural mass trends and highusers' standard.

Sakrální stavby lze jiÏ od nepamûti defi-novat jako nejslavnûj‰í a nejpÛsobivûj‰í dí-la, ovlivÀovaná náboÏensk˘mi pfiedstava-mi jednotliv˘ch národÛ v dobû budování.

Od 2. vatikánského koncilu do konce ro-ku 2000 bylo na území âeské republikyvysvûceno 90 kostelÛ a kaplí fiímskokato-lické církve postaven˘ch rÛznou technolo-gií. Pro anal˘zu v tomto pfiíspûvku bylyvybrány tfii z nich, které mají Ïelezobeto-nou nosnou konstrukci:• kostel sv. Václava v Bfieclavi, vysvûcen˘

v roce 1995,• kostel Panny Marie Vítûzné v Morav-

ském ÎiÏkovû, vysvûcen˘ v roce 2002,• klá‰ter TrapistÛ v Novém Dvofie s koste-

lem, vysvûcen˘ v roce 2003.

K O S T E L S V. VÁ C L AV AV B ¤ E C L AV I

Historie kfiesÈansk˘ch sakrálních stavebv Bfieclavi sahá do druhé poloviny 9. sto-letí, kdy se pfiipomíná kostelem na slo-vanském hradisku Pohansko v dne‰nímkatastru mûsta. Na zdej‰ím hradû je dolo-Ïen kostel roku 1141. Farní kostel ve StaréBfieclavi existoval pfied rokem 1414, pováleãn˘ch událostech byla zaloÏena NováBfieclav i s kostelem. V roce 1673 byl kos-tel zasvûcen Panû Marii. Barokní kostel sv.Václava s kryptou vystavûn˘ v letech 1753aÏ 1756 byl v roce 1944 vybombardo-ván. První soutûÏ na v˘stavbu novéhokostela s farním stfiediskem byla vypsánav roce 1970 – stavba nebyla povolena.Souãasn˘ kostel je v˘sledkem dal‰í snahyvûfiících, která vedla k vypsání soutûÏev roce 1990. Vítûzn˘ návrh byl dopraco-ván v souãinnosti s hlavním projektantemakce a statikem pfii zahájení prací na pro-

S A K R Á L N Í S T A V B YE C C L E S I A S T I C B U I L D I N G S

Obr. 1 PÛdorys, fiez, pohled Fig. 1 Layout plan, section, view

Autor stavby Ak. arch. Ludvík KolekProjekt – stavební ãást Ing. Vladimír âech

– statická ãást Ing. Jan Perla

Obr. 2 Celkov˘ pohledFig. 2 General view

Obr. 3 Interiér kostela Fig. 3 Interior of the church



jektu, dokonãeném v roce 1992. Stavbabyla realizována v letech 1993 a 1994.

Kostel je umístûn v centru Bfieclavi natradiãním historickém místû starého koste-la na námûstí, do kterého ústí tfii hlavníulice. PodloÏí stavby tvofií mocná vrstvapropustného ‰tûrkopísku, podzemní vodamá kolísavou hladinu. Maximální úroveÀHPV dokázala v minulosti zaplavit námûs-tí, v souãasné dobû se voda drÏí pod úrov-ní základÛ. Tradiãní umístûní kostela seprojevilo pfii jeho v˘stavbû, kdy pfii prová-dûní v˘kopÛ byl odhalen ranû gotick˘základ a pod hladinou podzemní vodybarokní cihelné základové pilífie s klenba-mi. Nález historického zdiva, které je zpfií-stupnûno v podzemní ãásti kostela, vyvo-lal nutnost úpravy v umístûní podpor v su-terénu. Kostel je zaloÏen na základov˘chpasech, vûÏe kostela na základové descetlou‰Èky 1 m v úrovni –4,25 m. Hlavní roz-mûry kostela jsou: délka 44,5 m, ‰ífika 27m, v˘‰ka lodi 12,7 m, v˘‰ka vûÏí bez kfiíÏe41,5 m. Kostel je urãen pro 600 osob –220 sedících, 340 stojících a 40 na kÛru.

Stavba tvofií jeden dilataãní celek, tvaro-vû se jedná o dvû prostorové lomenice,které jsou propojeny vodorovn˘mi strop-ními deskami v prostoru vûÏí (obr. 1 aÏ3). Zastfie‰ení hlavní lodi pfiechází dodvou vûÏí, hfieben pfiechází v úÏlabí, kterémezi obûma vûÏemi pfiedstavuje ve vnitfi-ním prostoru jak˘si k˘l s kruhovou pode-stou, v nûmÏ je umístûna koufiová klapka.Protilehlá men‰í ãást kostela, v nûmÏ jemen‰í kaple, pfiechází do vûÏe tfietí.TrojvûÏí, jehoÏ tvar je sloÏen z úseãeka kruÏnic, pfiedstavuje proplétající se ruce,smûfiující vzhÛru. Do základÛ je opfienoãtyfimi opûrami, které tvofií souãást obvo-dové konstrukce. Celá konstrukce kostelaje Ïelezobetonová, provedená z betonuB20, oceli 10 335, tlou‰Èky stûn pfiízemíjsou odstupÀované od 350 do 500 mm,lomenice zastfie‰ení 200 a 280 mm,stûny vûÏí 150 aÏ 280 mm.

Strop pod kÛrem, kter˘ je umístûn nadhlavním vstupem do kostela, tvofií Ïelezo-betonová deska, která je uloÏena v obvo-dové stûnû a ve vysokém nosníku. Spojit˘nosník, pÛdorysnû lomen˘, tvofií zábradlíkÛru a je uloÏen v obvodov˘ch stûnácha na dvou vnitfiních podporách, které sevidlicovitû rozdvojují a slouÏí i pro pode-pfiení stfiechy. Îelezobetonové stropnídesky ve vûÏi slouÏí pro uloÏení zvonovéstolice.

Ve vûÏi mûly b˘t pÛvodnû zavû‰eny ãtyfiizvony, naladûné na 548, 488, 411

a 325 Hz o hmotnosti 290, 340, 620a 1160 kg. Poslední zvon byl dodateãnûna pfiání investora zru‰en. ProtoÏe kosteltvofií jeden dilataãní celek, byl dynamick˘v˘poãet proveden pro celou budovu.¤e‰ení vlastních kmitÛ bylo provedenoprogramem NE-14 na hrubém modelucelé konstrukce a následnû ovûfieno nadoplnûném a upfiesnûném modelu kon-strukce (obr. 4).

Technické aspekty interiérÛKonick˘ pÛdorysn˘ tvar je pfiízniv˘ z hle-diska akustiky prostoru, vyluãuje „tfiepota-vou ozvûnu“ a pfiitom poskytuje dostatekboãních odrazÛ. ¤e‰ení stfiechy nad pres-bytáfiem ve tvaru baldach˘nu soustfieìujezvukovou energii a neplní funkci akustic-kého rozptylovaãe. Toto fie‰ení bylo dánojako vstupní axiom autora. Obecnû lzekonstatovat, Ïe interiérové fie‰ení prostorua jeho materiálové pojednání, zejména sezabudováním Helmholzov˘ch ‰tûrbino-v˘ch rezonátorÛ na boãních stûnácha s pomocí elektroozvuãení, zabezpeãíakustiku vnitfiního prostoru v poÏadavcíchodpovídajících liturgick˘m obfiadÛm. NakÛru jsou zabudovány varhany.

Vnitfiní prostor je temperován teplo-vzdu‰n˘m centrálním vytápûním, jehoÏkotelna je umístûna v suterénu.

Denní osvûtlení v rozsahu poÏadovanékvantity a kvality zaji‰Èují okna s vitrajov˘mzasklením s jemn˘m barevn˘m akcentem.

K O S T E L PA N N Y M A R I E V Í T ù Z N ÉV M O R AV S K É M Î I Î K O V ù

Kostel Panny Marie Vítûzné pfiedstavujezavr‰ení témûfi dvousetletého úsilí vûfií-cích v Moravském ÎiÏkovû. Po nûkolikaÏádostech kníÏeti Janu II. z Lichten‰tejnav druhé polovinû 19. století dostala obecpfiíspûvek, kter˘ vystaãil na zahájení stavbyhfibitova a stavba kaple ãi kostela muselab˘t odsunuta na pozdûj‰í dobu. V obdobítotalitní moci se vûfiící znovu pokusili o v˘-stavbu kostela. Pfiipravené finanãní pro-stfiedky v‰ak bylo dovoleno vyuÏít na v˘-

stavbu hfibitovní kaple BoÏího milosr-denství, která se na dlouhá léta stala jedi-n˘m duchovním stánkem v obci. Rok1995 pfiedstavuje dal‰í, tentokrát úspû‰-né vzepûtí snah vûfiících o vybudováníkostela v obci. Pro realizaci byl vybrán ví-tûzn˘ návrh v architektonické soutûÏi.Stavba kostela Panny Marie Vítûzné bylazahájena v fiíjnu 2000 a vysvûcení koste-la biskupem brnûnské diecéze VojtûchemCikrlem se konalo v srpnu 2002 (obr. 5).

Pro umístûní kostela bylo vybráno jednoz nejv˘znamnûj‰ích míst obce, které jenositelem kulturních tradic. Místo, kde sesetkává historie se souãasností a budouc-ností – b˘val˘ hfibitÛvek obce. Místo jezajímavé i tím, Ïe nabízí mnoho dalek˘chpohledÛ a zároveÀ navazuje na základníkomunikaãní systém obce, coÏ umoÏÀujesnadnou dostupnost vãetnû parkování.

Hlavní rozmûry stavby sestávající z kos-telní lodi a samostatnû umístûné vûÏejsou: délka 28,8 m, ‰ífika 32,9 m, v˘‰kalodi 16,7 m a v˘‰ka vûÏe 35 m (obr. 6).Poãet míst v kostele je 334 sedícícha 487 stojících. Tvarování interiéru kostelarespektuje poÏadavky na akustickou kvali-tu sakrálního prostoru.

V˘jimeãnost a dÛstojnost místa posled-ního spoãinutí tûch, ktefií tvofiili historiiobce, vedly k návrhu zaloÏení objektu nazákladov˘ch deskách pod kostelní lodía pod vûÏí kostela, aby nebylo nutno pro-vádût hloubkové zemní práce. Základo-vou pÛdu tvofií vápnitá spra‰ polopevnékonzistence tfi. F6, Rdt = 200 kPa, v místûhrobÛ naváÏky rÛzného stupnû ulehlosti,podzemní voda se v daném prostoru ne-vyskytuje. Základové desky tlou‰Èky 0,35 mjsou vyrobeny z betonu B20, vyztuÏenéjsou ocelí 10 505 a svafiovan˘mi sítûmiKARI. Desky jsou uloÏeny velmi mûlce,

Obr. 4 V˘poãtov˘ model – síÈ KPFig. 4 FE model of structure

Autofii stavby Doc. Ing. arch. Jiljí ·indlar, CSc.Ing. arch. Petra Îalmanová

V˘tvarník Dr. Karel RechlíkProjekt – stavební ãást Ing. arch. Du‰an VostrejÏ

– statická ãást Ing. Leo‰ Gurka



v˘‰kovû jsou odstupÀované tak, aby kopí-rovaly povrch terénu, zesílená obruba podjejich okraji (základov˘ pas) zaji‰Èuje ulo-Ïení základové spáry v nezámrzné hloub-ce. Stabilizace naváÏek je provedena za-hutnûním makadamu do povrchové vrst-vy, v˘sledná hodnota Rdt byla po úpravûpovrchu terénu uvaÏována 100 kPa.

Prostor kostelní lodi, koncipovan˘ jakocesta, vymezuje soubor Ïelezobetonov˘chsegmentÛ stûn uspofiádan˘ch proti sobû,zãásti sklonûn˘ch dovnitfi pÛdorysu, kteréjsou navzájem propojeny Ïelezobetonov˘-mi stropy. Oba systémy stûn jsou oddûle-ny mezerou o ‰ífice 5,5 m po celé v˘‰ceobjektu, která je vyplnûna vysok˘mi okny,v budoucnu pak vitrajemi. Napfiíã oknyprocházejí ocelové paÏdíky s pomocn˘misvisl˘mi sloupky, které zaji‰Èují prosklenéplochy proti úãinkÛm vûtru. Stûny o tlou‰È-ce 300 mm jsou z betonu B25, v˘ztuÏe10 505 a sítí KARI. PÛdorysné zakfiivenístûn je kruhové, podle plánu architekta taktvofií jakési „kry“, jejichÏ stabilita je zaji‰tûnajejich pÛdorysn˘m zakfiivením. âást svis-l˘ch vnitfiních stûn je provedena zdûnoutechnologií. Obvodové stûny jsou z vnûj‰ístrany zatepleny. V osách segmentÛ jeumístûn vstup do kostela, proti vstupu jeoltáfi (svatostánek). V této ose, vnû kostel-ní lodû, pokraãuje samostatnû umístûnákostelní vûÏ.

Strop pod kÛrem, dimenzovan˘ na uÏit-

né zatíÏení 5 kN/m2, tvofií Ïelezobetono-vá spojitá deska o tfiech polích uloÏená nastûnách, vnitfiní podpory tvofií dva prÛvla-ky s pfievisl˘mi konci. PrÛvlaky jsou uloÏe-ny v obvodov˘ch stûnách a na sloupechumístûn˘ch ve vnitfiních zdech. Dal‰í Ïele-zobetonové desky jsou uloÏeny ve dvouv˘‰kov˘ch úrovních nad kÛrem.

Nosnou konstrukci pultové dvouplá‰Èo-vé stfiechy tvofií dfievûné sbíjené vazníkytrojúhelníkového tvaru a promûnné délkys osovou vzdáleností 1 m. Horní pás je ro-vinn˘, s mírn˘m sklonem, spodní pásvyná‰ející podhled je prolomen˘ do pro-storu kostelní lodi.

VûÏ kostela je sloÏena z ãásti betonové,sahající do v˘‰e 21,7 m a ãásti z ocelo-v˘ch trubek, vytváfiející trojbok˘ pfiíhradov˘nástavec, kter˘ vyná‰í kfiíÏ. V betonovéãásti je uvnitfi vûÏe ocelové vfietenovéschodi‰tû se stfiedním sloupem, na stropûje uloÏena zvonová stolice pro tfii zvony,které jsou zavû‰eny na „klikov˘ch“ závû-sech, sniÏujících dynamick˘ úãinek zvonÛna konstrukci vûÏe.

Okolí kostela je upraveno tak, aby bylyrespektovány stromy pÛvodnû tam ros-toucí a byla tak zv˘raznûna historická tra-dice místa, kde kostel stojí.

Technické aspekty interiérÛPÛdorysn˘ tvar je tvofien z kruhov˘ch v˘-seãí o rÛzn˘ch polomûrÛ jejichÏ stfiedyjsou na podélné ose kostela. ¤ezov˘ tvarje kompatibilní s pÛdorysn˘m, tj. sloÏen˘rovnûÏ z kruhov˘ch segmentÛ o rÛzn˘chpolomûrech. Konvexní podhled podporu-je optickou korekci a tím i zabezpeãujedostatek boãních odrazÛ. Zadní stûna pre-sbytáfie je ze‰ikmena smûrem k vrcholu –podhledu. Podlaha pod transparentnímilavicemi je dfievûná, v komunikaãních plo-chách je dlaÏba.

Denní osvûtlení zabezpeãují vertikálníprosklené velkoplo‰né prvky, které budouv budoucnu opatfieny pfiídavn˘mi vitraje-mi. Dosvûtlení presbytáfie zaji‰Èují boãníokna a horní prosklení, které zdÛrazníobûhovou verikálu vûÏové ãásti. V horníãásti západní stûny jsou zabudována otví-ravá okna.

Umûlé osvûtlení simuluje denní haloge-nov˘mi zdroji, které jsou zavû‰eny rovno-mûrnû v celém prostoru.

Vytápûní je teplovzdu‰né, v provozníchprostorách etáÏové teplovodní.

Îelezobetonov˘ objekt je z exteriérovéstrany zateplen kontaktnû pûnov˘mpolystyrenem o tlou‰Èce 80 mm.

Obr. 5 Celkov˘ pohledFig. 5 General view

Obr. 6 Pohled, fiez, pÛdorysFig. 6 View, section, layout plan



K L Á · T E R T R A P I S T Ò V N O V É MD V O ¤ E S K O S T E L E M

Pro realizaci klá‰tera byl vybrán b˘val˘hospodáfisk˘ dvÛr premonstrátského klá‰-tera v Teplé v Novém Dvofie u Dobré Vo-dy. Tato nemovitost byla postavená v ba-rokním slohu tûsnû po polovinû 18. sto-letí a je zapsána ve státním seznamuchránûn˘ch nemovit˘ch kulturních pamá-tek v okresu Karlovy Vary. Je typem pa-mátky, na kterou devastující komunistickéhospodáfiství dolehlo nejvíce. DvÛr stál nakonci své existence a bez zásahu investo-ra by jeho zánik byl jist˘.

Klá‰ter TrapistÛ má ãtyfikfiídlou dispoziciodpovídající tradiãnímu schématu cisterci-áckého klá‰tera, jeÏ se skládá z vlastní bu-dovy klá‰tera s kostelem, hospice pro ná-v‰tûvníky a hospodáfisk˘ch budov. PÛdo-rysn˘ rozmûr je cca 75 x 75 m, osazenív terénu respektuje svaÏit˘ terén, kde v osezápad – v˘chod ãiní rozdíl v˘‰ek 5,2 m(obr. 7 a 8). Pfii probíhající pfiestavbû je b˘-val˘ hospodáfisk˘ dvÛr nejen rekonstru-ován a restaurován, ale i roz‰ifiován a dopl-Àován. V souãasné dobû je ãást klá‰teradokonãená a uÏívaná, kostel a dal‰í ãástklá‰tera jsou dokonãovány postupnû.

V západním kfiídle (na nejvy‰‰ím místûareálu) stojí b˘valá jednopatrová reziden-ce s prÛjezdem do dvora, která slouÏílapro ubytování ãlenÛ premonstrátského fiá-du. Obytná funkce kfiídla zÛstala zachová-na.

V jiÏním kfiídle byly dfiíve umístûny stájepro dobytek. Pfied pfiestavbou byly jeho

klenby po‰kozené, ãásteãnû zfiícené. Pro-to byla jeho v˘chodní ãást úplnû zbourá-na a nahrazena nov˘m zdivem na stávají-cích základech. V souãasné dobû jsouv podzemním podlaÏí umístûny provoznímístnosti klá‰tera, v 1. NP se nachází ku-chynû, refektáfi (jídelna), um˘várna a toa-lety, ve 2. NP je umístûn dormitáfi (loÏni-ce mnichÛ).

V˘chodní kfiídlo bude slouÏit jako zázemíklá‰tera (prádelna, su‰árna, sklad prádla,botník a místnosti vodárny). V nadzemnímpodlaÏí bude umístûno skriptorium klá‰te-ra, kapitulní síÀ a sakristie kostela – projektbude zpracován v následující etapû.

Severní kfiídlo tvofií kostel postaven˘ namístû zbouran˘ch stodol. Mezi západnímkfiídlem a západní ‰títovou stûnou novo-stavby kostela bude umístûno otevfienéatrium, ze kterého bude na jedné stranûvstup do vlastního klá‰tera, na stranûopaãné vstup do kostela.

V‰echna kfiídla budou propojena pro-sklenou kfiíÏovou chodbou (obr. 5), kterábude zároveÀ vytváfiet vnitfiní hranu klá‰-terního areálu. Vzniklé atrium – rajsk˘dvÛr – zÛstane voln˘ a budou zde prove-deny parkové úpravy.

Pro udrÏení stability stavebních objektÛa pro odvodnûní prostoru dvora bylonutné zachovat a opravit cel˘ historick˘odvodÀovací systém, kter˘ odvádí pod-zemní a infiltraãní vody z klíãov˘ch místhlavní budovy budovaného klá‰tera. Ten-to odvodÀovací systém nelze nahradit ni-ãím jin˘m a musí b˘t zachován a respek-tován. DrenáÏe jsou úãinnû doplnûny po-vrchovou de‰Èovou kanalizací se zaústû-ním do poÏární nádrÏe umístûné v˘-chodnû od budoucího kostela. Izolaci pod

stûnami tvofií Elastek 40 Special mineral.Svislá izolace západního kfiídla byla tvofie-na jílovou vrstvou. Ta je v souãasné dobûnovû provedena i na ãásti jiÏní strany jiÏ-ního kfiídla.

Svislé nosné konstrukce stávajících ob-jektÛ jsou tvofiené smí‰en˘m zdivem z ci-hel a lomového kamene.

Obr. 7 Hospodáfisk˘ dvÛr – leteck˘ pohledFig. 7 Farmyard – aerial view

Obr. 8 Model klá‰tera Fig. 8 Model of the monastery

Obr. 9 KfiíÏováchodbajiÏního kfiídlapfieddokonãením

Fig. 9 Arcadedwalk in thesouth wingbeforecompletion

Obr. 10 Kostel –rozpt˘lené

osvûtleníFig. 10 Church –

diffusedlighting

Autofii stavby Architekt John Pawson,Lond˘nIng. arch. Jan Soukup

Projekt – stavební ãást Ing. arch. Jan Soukup– statická ãást Ing. Jan Valko



Stropní konstrukce tvofií zãásti klenbyo tlou‰Èce vût‰inou 300 mm, napfi. nadãástí pÛdorysu jiÏního kfiídla nad b˘val˘mistájemi. Stávající po‰kozené klenby bylyãásteãnû vybourány a opûtnû dozdûny.Dal‰í nové stropy jsou montované Ïele-zobetonové ze systému NORD o tlou‰Èce300 mm.

Dfievûné pÛvodní krovy byly nad západ-ním kfiídlem rozebrané a vadné ãásti vy-mûnûny, zniãené krovy nad jiÏním a v˘-chodním kfiídlem byly nahrazeny nosn˘miocelov˘mi rámy.

Novostavba kostela je Ïelezobetonová.Kostel je zaloÏen na základové desce

uspofiádané ve tfiech stupních, sledujícíchpokles terénu, –1,6; –2,85; –5,85 m(obr. 11, 12 a 13). PÛdorys kostela mátvar protáhlého obdélníka na v˘chodûukonãeného apsidou. Podélné stûny,navenek rovinné, jsou zajímavû tvarova-né. Pro zaji‰tûní nepfiímého osvûtlení jsouve stûnách vytvofieny svûtlíky a u vnitfiníãásti stûny prÛfiezy, kter˘mi svûtlo vcházído interiéru (obr. 10). K podélné stûnûpodél rajského dvora tûsnû pfiiléhá kfiíÏo-vá chodba, ãást jejího zastfie‰ení je rovnûÏsouãástí stûny. Kostel má plochou stfiechua je bez vûÏe. Zvon bude umístûn v drob-né zvonici nad podélnou dvorní stûnou.

Technické aspekty interiérÛÎelezobetonová konstrukce je z exteriéruzateplena systémem Rakatherm s izo

Documents

POZEMNÍ STAVBY SAKRÁLNÍ ASPORTOVNÍ - Beton TKS...rozporÛ. AÏ funkcionalismus objevil beton jako prvek pohledov˘ v exteriéru i interiéru bez nutnosti jej zakr˘vat obklady,