Praxe jasnovidecká a zvědná

8/3/2019 Praxe jasnovideck a zvdn

1/8

1

Frantiek Kab el k :

Prakse jasnovideck a zvdn.

Pnm snad kadho, kdo pistupuje k hermetick praksi, je probuditi schopnost, dmajc vce nebo mn

v kadm lovku,smysl jasnovideck, a zti pmo, i v zrcadlech, nebo konati pokusy zvdn.Jasnovidnost ve vech jejch projevech rozdlili jsme na ti dly:

I. zen pirozench vztah vc, t. j. zen magick,II. vidn vc, zvislch na svobodn vli lovka, t. j. vidn psychurgick,III. zjeven vc, kter jsou ustanoveny bostvm, t. j. zjeven mystick a theurgick.Rituly, vybudovan na tomto roztdn, se v praksi pln osvdily.

Zen magick vychz ze zjitn, e lovk, kter chce poznati bh vc za hranic svoj rovn, muspouti sil, kter jsou za touto rovn a kter mu in znmm to, co by sm nemohl nikdy poznati. Proto se pinm pouv:

1. Dmon (satanim a edim nich stup), ijcch mimo podmnky lidsk a kte nejsou podmnniprostorem a asem v lidskm smyslu. Pouv se k tomu krve, dmu a zaklnn. Je to nejni odvtv jasno-videck prakse magick a je vysloven ernou magi. Jet za naich dn pouv se v Tibetu, Mongolsku av severn Africe, kde ci magie oivuj lidsk mrtvoly za elem zvdnm pomoc larev a nejnich dmon.Toto odvtv zavr huje me.

2.Elementl, a sice elementlohna vzduchu. Tito elementlov jsou skoro tak dokonal jako lovk, jsouklovku ptelt, znaj dobe taje prody i osudy lid. Osudlovka znaj pouze na zklad jeho dvjchin. Elemently vody a zemvzdlan magik tm neuv, protoe jsou povtinlovku neptelt, a nankolik jedinc a znaj tak z taj prody jen velmi mlo. Jejich vdomosti se d dle jejich vvojovch stupa proto elementlov vody a zemasto klamou. Pro dobrho magika jsou ve smru jasnovideckm tyto dv tdyelementl tmbezcenn, pouv jich hlavnern magie ve spojen se sexuelnmi rity.

3. Sdlen, kter se obdr od vych duch na zklad delch magickch pprav a recitovn Jmen Boha.4. Vysokch inteligencza pouit velikch a slavnch obad, hranicch s obady theurgickmi. Pprava

k tto praksi vychz z istho ivota, konn dobrch skutk, obt, noen zvltnch talisman a vykuovnvzcnmi vnmi.

Prakse vidn psychurgickho vychz ze dvou pedpoklad:1. na vnitnho lovka me psobiti jen to, co je te povahy jako lovk sm,2.e jasnovidnosti se zakld na vnitn vyvinutosti lovka.Velik dleitost tchto dvou pedpoklad se objevuje pedevm pi pouvn prostedkextatickch a pi

vykldn Tarotu.Psychurg pouv:1. umn psobiti jasnovidn sny,2. prostedk narkotickch. Sem pat pouvn slavnch elixr, z nich je nejznm j elixr, uvan

Araby, k poznn smrti lovka a prvodnch okolnost smrti dotynho lovka,3. prostedk magnetickch a hypnotickch, vetn psychurgickchzrcadel. Podmnkou innosti psychur-

gickch zrcadel jest fluorescence, ppadn fosforescence materilu zrcadel,

4.prostedk extatickch, z nich nejdleitj jsou ty, kter psob bezprostedn na intelekt,5. dotazovn se mrtvch bez pouit vlastn nekromancie. Vsledku se dosahuje postem, modlitbami, vn-

mi, zvltnmi svtly a prodlvnm u hrobu zemelho v non dob,6. nekromancie vlastn, obadn. Sta Egypan ovldali velmi dobe tuto disciplnu, jak to dosvduje

Egypany pouvan nekromantick obad oteven st mumie.Zjeven mystick a theurgick se zakld na skutenosti, e vci ustanoven Bohem jsou znmy jedin Bohu

(zjeven mystick) a jeho nejblim prostednkm (zjeven theurgick), take tato ustanoven mohou btizjevena pouze pmmzsahem vle Bo.

K dosaen zjeven mystickho je nutno pedevm oprati se o lnky vry, mimo vech ostatnch pedpo-klad praktick mystiky. Vrcholem je dosaen stavu prorockho za pln a vybiovan innosti smysl vdom.Aby bylo dosaeno zjeven theurgickho, pouv se zvltnch nstroj a obad, o kterch literatura nepin

dnch doklad.Jak vidno, je disciplna praktickho hermetismu, zabvajc se jasnovidnost, velice obshl. Jej uskutenn

a ovldnut vyaduje doby mnoha let.


2/8

2

Lidsk due dle uen kabbaly.

Dne 5. bezna roku 1887 pronesl nmeck badatel, hrab Leiningen, v Psychologick spolenostiv Mnichov pednku, ve kter se zabval problmem lidsk due podle uen kabaly. Tato pednka je vesvm obsahu to nejlep, co je nm v tomto smru znmo. Pednka byla otitna v nmeck revue Sfinx, odkud

ji vynikajc francouzsk hermetik Barlet peloil do francouztiny (Lme daprs la qabalah) a dr. Encausseotiskl ve sv knize o kabale. Odkazujeme kadho, kdo m zjem o nzory kabbaly na lidskou dui na otiskpednky Leiningenovy. V naem pojednn chceme doplniti vklad Leiningenv o ti prvky, ktermi sev pednce nezabval, a sice o:

1. vznik lidsk due obou pohlav,2. zkon metempsychzy, znovuvtlovn GILGL,3. thotenstv du, IBBR.Je veobecn znmo, e deset sefirot tvo ve svm souhrnu idelnho, t. j. nebeskho lovka, Adama

Kadmona, kter je svtem pin, olam aciluth. Tvo takIln, kabbalistick strom, kter se ve svm schmatudl na ti tdy, pedstavujc atributy bo vdy z jinho hlediska, avak tyto ti tdy tvo nedlitelnoutrojjednotu.

Ti prvn sefiroty jsou povahy intelektuln, vyjaduj absolutn totonost byt a mylen. T dal sefiroty

jsou morln povahy, na jedn stran stotouj Boha s dobrem a moudrost, na druh stran ukazuj, e krsa,t. j. sefira Tiphereth pramen z dobra. Nazvaj se proto pvlastky morlnmi, jinak svtem citu v nejvznee-njm smyslu slova. Posledn sefiroty ukazuj, e Bh je absolutn silou, nejvym zkladem, a e tento zklad,sefiraJesod, je souasn plodcm prvkem veho bytujcho. Tyto ti posledn sefiroty vytvej svt prody, lpeeeno podstatnost, bytnost a princip prody.

Jak pechzej tyto ti trojice v nejvy trojici a Jednotu, vysvtluje kniha Zhar, traktt Bereith, fol. 51a,nsledovn:

Kdo chce nabti nzoru o nejvy jednot, nech pozoruje plamen, kter vychz z uhelnho ru nebohoc lampy; nejdve vid dvoje svtlo, jedno jasn bl a druh modr nebo ern; bl svtlo je nahoe aroziuje se v pm linii, modr nebo ern svtlo je dole a zd se bt podstavcem blho svtla. Ob svtla jsouspolu tak tsn spojena, e tvo jedin plamen. Podstavec modrho nebo ernho svtla je zase spojen s hocltkou, nachzejc se pod nm. Bl svtlo nikdy nemn barvu, zstv vdy bl. Ve svtle, kter je pod nm,

meme ale pozorovat vce odstn. Mimoto se podstavec, spodn svtlo, dvma protilehlmi smry: nahoeje spojeno se svtlem blm a dole s hoc ltkou. Avak tato hoc ltka se stle vce stravuje a spodn svtlovystupuje vdy ke svtlu hoenmu. A tak ve pechz v Jednotu.

Tato alegorie se nachz vZharu jet jednou, a sice v trakttu Pequda, aby pomoc tto alegorie bylavysvtlena lidsk due, kter tvo tak trojici.

Trojice m ti leny, z nich jeden tvo tit. Ti tit t trojic sefirot tvo tak zvan Sloup Stedu.Titm prvn trojice intelektulnch sefirot je sefiraKether, Nejvy Koruna. Titm druh trojice je sefiraTiphereth, Krsa, titm posledn trojice je sefira Malkuth, e. Co je to Koruna? Koruna je jednika, abso-lutn podstata. Co je krsa? Krsa je nejvym vrazem morlnho ivota a morln dokonalosti. Je emanacrozumu a milosti, bez nich by bylo ve, co bytuje, temnou noc, je to tedy idel. Co je e? Je to hromadninnost vech sefirot, ptomnost bo ve vem stvoenm.

Tato ti tit tvo sloup stedu, kter je opt trojic, a sice: absolutnem i podstatou, idelem i mylenm a

silou i ivotem, t. j. soustednm byt a ideje v objektu.Korun zstv vdy jej jmno, je vdy Dlouhm Obliejem, Starm Dn, Starm, jeho jmno budi

pochvleno. Krsa se ale stv krlem, e matkou, krlovnou. Porovnme-li krsu se Sluncem, jsme nuceniporovnati i s Lunou, neboe pijm svtlo svtc z msta vyho, kter je bezprostedn nad n, coznamen, e hmotn byt je toliko odleskem Tipherethu, vy krsy. Tmto zpsobem dokazuj kabalist jasn alogicky existenci a trojjednotu lidsk due, jasn dkaz, kter chyb v pojednn hrabte Leiningena.

Zhar, trakttIdra Suta,prav: e, krlovna. je matkou veho a ve, co bytuje na zemi, ssaje na jejch prsoua je prostednictvm jejm poehnno. Nazv se proto Malkuth, e, krlovna, tak CHAVAH (Eva), matkalidstv. Krl a krlovna tvo dohromady pr, jeho kolem je pedvat svtu vdy novou milost. Spojenmtohoto pru je pokraovno v dle stvoen a jeho udrovn. Oboustrann lska tohoto pru, kter jej nut k ttoinnosti, projevuje se dvojm zpsobem a plod proto plody dvojho druhu. Pichz-li toti lska shora, t. j. odkrle, z Tipherethu, ku krlovn, Malkuthu, a z t do celho svta, chce se byt a ivot po svm vchodu z hlubin

svta idej vdy vce a vce ve vech pedmtech rozit. Tak vznik due musk.


3/8

3

Pichz-li lska ze zdola, od krlovny ku krli, to jest od uskutenn k idelu, aby pivedla do klna StarhoDn ve to, co m nrok na zptn pochod, vznik due ensk.

Zhar, traktt Vajikra (fol. 7a, 10b) vykld vznik dvou pohlav nsledovn: Nejist podstata due m svjkoen v rozumu, v nejvym rozumu, kde se postavy tvor od sebe zanaj odliovat, kterto rozum jestveobecnou du (Adam Protoplast). M-li bti podstatou musk due, prochz principem milosti, t. j. princi-pem vboje, sefirou Chesed. M-li se stti podstatou ensk due, prochz principem spravedlnosti, t. j. prin-

cipemsoustedn; sefirouPachad.Jak vidme, podstata due ensk i musk je tat. Ob due jsou si morlnmi principy rovn, li se toliko

smrem tchto morlnch princip. Na tchto smrech jsou zaloeny rozdln duchovn schopnosti obou pohlav.Do svta, v nm ije po prchodu tmito principy, je due penesena spojenm Krle a Krlovny, Tipherethu

a Malkuthu, kter plod dui podobn jako mu a ena plod hmotn tlo. Tmto zpsobem due sestupuje.Vynechali jsme toliko mystick kanly, ktermi se tento sestup dje.

Nsledujcm zpsobem se due vrac zpt: skonila-li svoji lohu, je-li vyzbrojena vemi ctnostmi, vystu-puje sama sebou, a sice lskou. Lska jej i lska, kterou pijm, rozluuje ji a s n vystupuje tak poslednstupe emanace Vnho Byt, aby se slouila opt s ideln podstatou ADAMA KADMONA. Krl a krlovnase opt spojuj, avak jinm zpsobem. Tak vznik Vn Kolobh, nebo ivot je erpn ze zdola i se shora,take se obnovuje pramen a stle pln moe rozprostr svoje vody dle a dle. Slouen due s idelnmAdamem

Kadmonem me nastat i v urit chvli pozemsk existence; v EXTASI, kdy krl a krlovna se spojuj z jinpiny a k jinmu elu.

Avakped tm, ne se krl a krlovna spoj, aby byly vytvoeny obaly obklopujc podstatu due, nutn kjejmusestupu, je kad due podrobena soudu. Tehdy prochz soukolm velikch kol. Due, pokryt kvrou,neme vystoupiti ani doshnouti extze, nebo toto soukol by ji rozdrtilo.

Dal otzkou, kterou neeil Leiningen, je znovuvtlovn, metempsychza, putovn du, GILGL.

Teorie znovuvtlovn je dsledkem uen o svobodn vli lovka a o jeho peduren, nebo vyrovnvtyto dva zdnliv protiklady.

Svobodn vle nen nim jinm, ne schopnost rozliovat dobr a zl. Uvme-li sprvn tto schopnosti,vymykme se vlivu hvzd a jet vce, hvzdy jsou nuceny poslouchati ns. imon ben Jochaj k, e kdyby dons Bh nevloil dobr a zl sklony, nemohli bychom mti zsluhu ani vinu. Morln strnka lovka, to jest ideadobra a zla, je formou j chpeme Absolutno, co se me dt toliko svobodnou vl.

Ale je pedureno, e ve, co bytuje, mus se vrtiti do absolutn podstaty, z n vylo. K dosaen tohoto clemus due vyvinouti dokonalost, jej neporuiteln zrodek se nachz ve vem. Mnostvm zkouek mus vedoshnouti poznn sebe sama a svho pvodu. Nebyla-li tato podmnka splnna v tomto ivot, pon ivotdruh, tet, tvrt atd., to jest, nastv nov stav, v nm zle na svobodn vli, chce-li lovk doshnoutdokonalosti, kter mu dve chybla. Toto vyhnanstv (EXIL) pestv kdykoliv chceme, ale nic ns nezdrujev tomto vyhnanstv stle a stle pokraovat.

Znovuvtlovn d se zkonem vnho pohybu, kter jest ivotem. Tento zkon se projevuje pitalivost aodpudivost.Kad innost je pinou zptn innosti a zptn innost jest mrn innosti. Souladn innostvytv jinou innost harmonicky shodnou. Nesladn innost si vynucuje zptn psoben na pohled neuspo-dan, avak toto zptn psoben ve skutenosti udruje rovnovhu.

Je-li proti zlu uito opt zla, je ve zlu pokraovno, je-li uito proti zlu dobra, je zlo zlomeno. To jsounezmniteln zkony Gilglu kabbalist, znovuvtlovn.

Nauka o znovuvtlovn byla tak vyuovna v kruzch prvnch kesan, ale jak pravHieronymus (Epistolaad Demedriadem), esotern a tradin. Dal dkazy o tom pin Origenes (Advers, Celsum 1, 3), kter pokld nauku o znovuvtlovn za jedin prostedek, kterm lze vyloit urit vyprvn z Bible. (Zpas Jakoba a Esauaped zrozenm a vyprvn Jeremiovo, kdy se nachzel jet v tle matky). U Origena senejedn o metempsychzu Platonovu, ale o nauku daleko vy.

Zbv nm osvtlit jet jeden bod, a sice thotenstv du IBBR. Toto, tak zvan thotenstv studovalzvlt peliv velik mystik kabaly, Isk Lurja. IBBR je prostedkem, kterm pomh milost Bo lidskslabosti, aby mohl lovk tuto slabost snze pekonvat a doshnout nebe. Nejsou-li dv due samy o sobs dostatek schopn nsledovat pedpisy zkona Boho, sluuje je Stvoitel v jednom ivot a tle, aby seoboustrann doplovaly.

Mnohdy potebuje pomoc jen jedna z tchto du, kter pak dostv nutnou oporu od due druh, kter mvce sly. Tato druh, siln j due, se tm stv matkou slab due, nese ji ve svm kln a syt ji vlastn

podstatou, jakoena svj plod. Proto bylo toto dn nazvno Ibbr, thotenstv.


4/8

4

Smysl IBBRU je velikm tajemstvm ctnosti, vkonnosti a ivota, velikm arkanem mystiky. Totomystick arkanum je zkonem IBBRU: umn udrovati v rovnovze sly, aby bylo docleno vyrovnnpohybu.

Pistoup-li do tla msto due pomocn due zaten, nastane posedlost, zvan DIBBK. Jsou jet daldva druhy IBBRU. Prvn zpsobuje zvltn due, Neama jetera se tymi andly a thotenstv due nastvv pedveer dne odpoinku, aby pestalo ukonenm tohoto dne. Poslednm druhem IBBRU je psoben

nevtlen due na dui vtlenou a obrcen. Dva posledn druhy IBRU jsou tajemstvm kabbaly maasijot,praktick kabaly a jej mystiky. Tyto dva druhy IBBRU pivd j boskou moc do slueb lidsk vle a abytoho lovk doshl, mus vdt, chtt, odvit se a MLET.

Magick koncentrace.

Umn koncentran je velmi znm nejirm kruhm. Nelze mi tedy o nm ci nic novho. Popsat kon-centran stav me pouze kolen odborn psycholog. Tm nejsem, a proto uvedu jen nkolik poznmek zhlediska umn magickho, do nho je koncentrace vtinou hermetik azena jako st tak zvan magie

mentln. Magie mentln je slovo, kterm ped mnoha lety nazvali amerit okultist, vyl ze koly theosofick,psychurgii antickch chrm.Existuje mnoho rozmanitch modernch pruek, jak se nauit koncentraci snadno a rychle. Obsahuj dobr

zrnka, ale tak mnoho plevele, tak jako vechny modern knihy snac se o plinou popularizaci. Zcela jinakhled na koncentran cvien ku pkladu zpadn kabbala nebo vchodn joga. Kdyby bylo dbno poznatkstarch mistr, nikdy by nemohlo dochzet k podobnm vstelkm a irmu lenstv, kter propaguje kupkladu ve svm dle Staudenmaier. Troufalost modernch badatel nmeckch a americkch jde tak daleko, epropaguj vysloven lenstv jako magii, kterou diskredituj v och vech rozumnch a vnch lid.

Zaal jsem polemikou. Pejdme k vlastnmu pedmtu. Co je koncentrace. S. I. Hermes ve svch pedvle-nch kurzech definuje koncentraci jako stav mysli, za kterho pevld jedin mylenka. K tomu dodv, e zatohoto stavu mysli nutno vylouit ve z vdom, co by se netkalo pedmtu, na kter jsme soustedni.

Dle prav, e je idelem ztotonit se pln za tohoto stavu s pedmtem soustedn. Definice tato je sprvn.

Hermes vak nek dv dleit vci: co je vsledkem koncentrace a jak pedejt nebezpe z n plynoucmu.Hledme-li na koncentraci jako na st psychurgickho vcviku, je jejm konenm clem divotvorstv, po

anticku eeno: thaumaturgie. Pat tedy koncentrace prvem do psychurgie, nebo je umnm tkajcm sevlun lidsk psychy a vyvauje jej ovldnut.

Avak koncentrace jakoto stav sm o sob, co vslovnpodtrhuji, je spolenou jak theurgii, tak i magii i al-chymii. Tehdy je prostednkem, kterm navazujeme pouto mezi lidskou psychou a silami mimolidskmi. Nepat

proto jako stav duevn vlunmagii, do kter jest nkdy a pli nsilnvazovna.

Dleit jest uvdomit si, e koncentrace me bt nebezpenou. Ano, jest nebezpenou ve vech jmenova-nch disciplnch, nen-li dbno peliv pprav tla i samotn psychy. Praktikov, jakmi byli joginov akabbalist, nestanovili svoje pedpisy bezeln. pozdji to zdvodnm.

Jog pedpisuje svmu ku, aby dbal denn peliv pedevm:

1. jamy, tj. psnosti, dslednosti,2. nijamy, istoty (mravn, fyzick),3. asany, pozice,4. pranajamy, dechu,5. pratjahary, vnitnho zkoumn sama sebe.Tchto pt pedpis se tk ppravy tla. Pak teprve pistupuje jog ku koncentraci jako k zkladu ovldnut

mysli, je kon v nirvikalpa samadhi, ve spojen s Parabrahmem.Kdy jsme procviili cviky, jak jsou pedepsny k nacvien koncentrace v minulm ronku Logosu,

meme se pokusit o rzn koly, jako ku pkladu je zastaven kyvadlovch hodin soustednm se na jejichpedstavu klidu, i konat pokusy s rznmi pedmty.

Zde nutno uvit Staudenmaiera, jen se myln domnval, e m co init s dmony, avak jeho vsledky bylyuzpsobeny naprostm ztotonnm se s dotynm pedmtem. Jsou to ve skutenosti pouh hraky, dobr kpoznn, jak daleko jsme ovldli soustedn.

Hermetikov pstuj umn koncentran tm, e se sousteuj na rzn znaky kabbalistick. Je to pedevmznamen pentagramu vyryt na blm mramoru a pozlacen. Pentagram je obrcen jednm hrotem nahoru.


5/8

5

Vztyme-li jeho dva hroty, pekrome vbrzku brnu Olam ha ppiruth svta zla a vstoupme do nho. Proto jesousteovn na znaky nebezpen, nejsme-li tlesn i duevn pipraveni alespo tak, jak pedpisuje kabbalanebo jog a neznme-li vznam signatur. Dovolm si to dokzat na systmu Kerningov. Znm esk autor pedlety poal propagovat tento systm. V prvnch svch pracch tvrd, e i hnk me tento systm praktikovat adoshnout tche vsledk jako bezhn, ovem pomaleji. Je to vak omyl. Pedpisy jogu a kabbaly by bylypotom zbyten.

Kerningovo prvn cvien koncentran se tk pratvaru hlsky I. Kabbala ns pouuje, e tento pratvar jeznakem elementl vody. Dle pratvar hlsky A je znakem elementl zem. Kabbalistick i magick zkuenostns vak dle pouuje, e tyto dv tdy edim, ivlovch elementl, jsou lovku nepzniv a do nejhorhoneptelstv. Kad si jist dovede pedstavit nebezpe, do kterho by se uvedl tmito koncentranmi cvikypedem tlesn i duevn neoitn k, lan zjev. Proto mnoho cvicch k, kte neznaj magickhovznamu signatur a spolhaj pouze na propagtory podobnch soustav, se domnv, e doshli nevm jakzvidnhodnch stav a tm v uvedench pkladech jsou posednuti nejnimi dmony ivl. Pokrauj-li pakdle a cvi-li hlsky i dokonce skldaj-li je ve slova neznajce jejich zpornch kvalit, t se stemhlav donrue takovch masikim a ruchoth raoth, v jejich halucinanm vru se pohybuj po lta bez nad je navyvznut. Proto koncentran cviky a znaky vyaduj bezpodmnen vdy dodren istoty tla i due a znalostsignatur. Jedin tak poznme nebezpe a ubrnme se mu. Tak sousteovn na zdnliv nevinn astrologickznaky planet me bt nebezpen v uritch dobch astrologicky zjistitelnch.

Konstrukce magickho zrcadla.

Vtina zrcadel, kterch se uv v hermetick praxi a kterm se k bn zrcadla magick, nejsou veskutenosti zrcadly magickmi. Jsou to vtinou zrcadla, slouc praxi psychurgick, kter se tak astozamuje s magi.

Zrcadlem magickm rozumme nstroj, pomoc kterho lze zpsobem optickm vstoupiti ve styk se silami ibytostmi kosmogonickmi, kter psob i obvaj v kabalistickm svtJecr, sfe astrln.

Zrcadla tato pouvme velmi asto ve spojen s operacemi magie obadn, proto jsou tak vtinou

zhotovena za spolupsoben ob

ad. Rozeznvme

tyi druhy t

chto ob

adnch zrcadel, a sice:1. zrcadlo ivlov,

2. zrcadlo planetrn,3. zrcadlo zodiakln,4. zrcadla astromagick.Popeme krtce konstrukci zrcadla, kterho pouvme v magii iveln a podle jeho popisu meme velmi

lehko analogicky konstruovati zrcadla dalch t druh.Za nejlep tvar pokldm eliptick Randolphv o prmru 75 angl. palc. Vyhlouben bude parabolick se

dvma ohnisky, vzdlenmi od sebe 118 mm. Hloubka ve stedu je 33 mm. Dle tchto daj zhotovme odlitekz ern, tvrd, nekroutc se massy o sle asi 8 mm, jeho okraj zbrousme na vnj stran o 4 mm. Tento odlitekpozlatme na obou stranch zlatou fli.

Dle zhotovme z massy erven zbarven jin odlitek, jeho pdorys tvo elipsu o tche rozmrech jako u

odlitku ernho, ale jeho vyhlouben nebude parabolick, nbr vse krunice o polomru 93 mm. Zbrousmejej na vnitnm okraji asi o 5 mm a takt pozlatme na obou stranch, Upozorujeme, e tento odlitek zpsobujetak zvanou sfrickou korekci, a doporuujeme tm, kdo vlastn psychurgick zrcadlo Randolphovo s tekutounpln neb sexuelnm nbojem, aby pouili zadn strany tohoto tvaru z vhodnho materilu, nebo se jminnost zrcadla zesl na nejvy mru.

Do tohoto odlitku vlome odlitek parabolick, vzniklou dutinu mezi obma odlitky vyplnme tekutm alut zbarvenm parafnem promsenm popelem mandragory a blnu, okraje zatmelme a pozlatme.


6/8

6

Na parabolickou plochu, kter je vlastn plochou zrcadla, naneseme slabou kondenzan vrstvu voskovou,kterou peteme nkolikrte touto rozputnou sms:

sirnho kvtu ........ 2 grbromu ................... 3 grivoinho uhl .... 3 grasfaltu .................... 2 gr

sandaraky .............. 2 grkoplu ................... 1 grdamary .................. 1 grthridaxu ................. 2 grmagnetovce ........... 1 grferum reductum .... 1 gr

Celkem naneseme tto smsi 18 gram a po zaschnut pelakujme istm koplem, aby vznikla leskl plocha.Takto vznikl zrcadlo posvtme dle obvyklho ritulu pro zrcadla a zhotovme na n vhodnou sknku

z olovho deva, kterou vevnitrovn pokryjeme zlatou fli.Nyn si opatme za vhodnch vlivtyi koule o prmru asi 32 mm, a sice:prvn z pocnovan mdi za vlivu msce od novu do prvn tvrti a venue v blencch, vahch nebo vodni,

druhou z pozlacenho eleza za vlivu prvntvrti a pl

ku a mars ve skopci, lvu neb st

elci,tet z postbenho olova od plku do posledn tvrti a msce v bku, pann nebo kozorohu,

tvrtou z dutho skla naplnnho rtut za posledn tvrti a novho msce a merkura v raku, tru neborybch.

Na mdnou kouli odpovdajc ivlu vzduch vyryjeme za jmenovanch vliv hebrejsk psmeno He, na protilehlou stranu psmenu Alef, dle jmno Rafael, jeho znak a pee, obraz orla, jmno vldce Asmodels peet, nakreslenou dle metody devti komor.

Koule elezn odpovd ivlu ohe, vyryjeme psmeno Vau a Nun, na protilehlou stranu in, dle jmnoMichael, jeho znak a pee, obraz lva, jmno vldce Jehuel s jeho peet.

Olovn koule odpovd ivlu zem, vyryjeme psmenu He, na protilehlou stranu Mem, jmno Uriel, jehoznak a pee, obraz vola, jmno vldce Ariel a jeho pee.

Sklennou kouli naplnnou rtut a znac ivel voda ozdobme psmenou Vau, na protilehlou stranu Mem,

dle jmno Gabriel, jeho znak a pee, obraz lovka, jmno vldce Tharsis, jeho pee. Dal kabalistickjmna, souvztan se ivly, jich na koule pouijeme, nalezneme v knize Sefer Raziel ha Malach.

Kad z tchto koul se posvt za velkho obadu, jak jej pro ivel pedpisuje Elifas Lvi a odpovdajchodotynmu ivlu s pouitm korespondujcho nstroje, hole, mee, kalicha nebo pantakl a za vzvndotynch archandl a pipoutn dotynch vldc.

Tyto koule se vlo do roh sknky a spoj mezi sebou tymi osmnctilnkovmi etzky, u nich jest vdyjeden lnek zinkov a druh mdn. Kad z etzk jest dlouh 14 a pl cm. (Rozmry tyto nejsou libo-voln.) Na kad z lnk se vyryje jedno z 72 jmen boch, odpovdajcch vdy pti stupm zvetnk, piem budi dbno kladu a zporu. Osmnct jmen odpovd vdy jedn ron dob, to je jednomu ivlu.Zhotoven tchto etzk vyaduje doby jednoho roku, ale v ppad nutnosti lze pout pochodu msce zvetn-kovmi znamenmi. Celek se zalije temn zelen zbarvenm elakem.

Sknka se zrcadlem se mus opatit jet jednm obalem ze deva lipovho.Zrcadlo takto zhotoven je syntzou ivlovch vliv vbec, jeho zhotoven vyaduje doby jednoho roku, je

innm v optick magii nkolik let a ped v praxi magick sebelpe zhotoven strnky ivl v magick knize.Podobnm zpsobem zhotovuj se zrcadla, kter shrnuj v sob vlivy planetrn, zodiakln neb astroma-

gick, piem dtkliv upozoruji, aby nebylo k jednotlivmu zrcadlu poutno vce vliv ne dvanct.Dovoluji si zvlt upozornit na zrcadla astromagick, piem praxe, odpovdajc hvzd Sirius, kterou

nazvali sta Egypan Sopdet, dv nm vsledky velmi zvltn. Avak odvtv astromagick vyaduje dlenaeho sudku podrobn znalosti modern astrofyziky, jako i znalosti kabaly egyptsk, nebo kabala hebrejskpehl zmysln v mnohm smru tuto praxi. Proto lze jen vtat snahu Universalie o probuzen zjmu o tradiciegyptskou.

Zrcadel zhotovench dle udanch rozmr a ohniskov vzdlenosti pouvme ve vzdlenosti asi 42 cm odo, nebo jen tehdy kryj se ohniska elipsy s ohnisky parabol, na em velmi asto zvis zdar pokusu a co

v praxi velmiasto p

ehlme.


7/8

7

Pi prci se zrcadly nepouvm nikdy kuidel, nbr lihovho vtaku, kter pi pokusu rychle odpauji,vyrobenho podle nsledujcho pedpisu:

vinn lh 96 % ......................... 110 grsladovanho semene ind. konop 20 grrulkovho plodu ...................... 10 grblnovho semene .................... 2 gr

vranho oka ............................... 3 grdurmanovho semene .............. 1 grlist nprstnku .......................... 5 grpotmchuti ............................... 10 gropia ........................................... 5 grafrnu ...................................... 5 graromatick drogy signovan ivlem,planetou atd. dle elu pokusu 20 gr

Sms se nech stt 14 dn v uzaven lhvi, denn protepe, nakonec vylisuje a profiltruje.Ku konci chtl bych ci nkolik slov na obranu optick magie. asto se tvrd, e fenomen optick magie

nelze dobe dit v prostoru a ase. Pokus se silou i dmonem, nesoucm kabalistick oznaen Adaltiel,pesvd ns, e lze prostor zvldnout velmi dobe, je-li jen dostaten dbno vliv pslunch stup

zvetnkovch znamen a signatur.Obdobn je to i s asem, zle jen na operatrovch znalostech astrologie, zvlt astrologie hermetick a

kabalistick, nebo pokus zdnliv jednoduch vyaduje asto uit sloit kombinace astrlnch sil rznchstup.

Nezdar v optick magii je zavinn asto tak tm, e operatr vol zrcadlo, kter pat svoj psobnost dojinho odvtv hermetismu. Dle naeho pesvden a zkuenost nelze vyvolati kupkladu zjevu theurgickhozrcadlem magickm, kter mus nezbytn bti zhotoveno na podklad kosmogonickch princip a souvztanost,kdeto zrcadlo theurgick je teba zhotovit na podklad princip theogonickch, psychurgick androgonickch,alchymick fysiogonickch.

Tak kupkladu pouijeme-li k operaci magick krystalu, kter m svho dymeje, nememe od nho datidla, patcho magii, jeliko dymej jest personifikac fysiogonickou.

Evokujeme-li pesto, jak by se zdlo se zdarem, a doclme zjevu, nen zjev tm, za co jej pokldme, apraktick vsledek operace nebude dn. Nutme-li zjev pesto, aby uinil, co dme, a doshneme-li pecejakhosi vsledku, nen vsledek tento nim jinm, ne jakmsi zdnm toho, co jsme zamleli, nebo pouhmklamem, nebo znsilujeme produ a jsme dve nebo pozdji trestni odrazem za tento omyl.

Proto doporuujeme dtkliv kadmu hermetiku, aby bedliv studoval teorii ty kabalistickch svt aspeciln, jak psob v nich kabalistick strom, Iln, nebo jedin tmto studiem pochopme sly tchto svt azkony, jimi se d a jejich pestoupen jest trestno dve nebo pozdji.

Opticky pracujc magik pak pozn, pro a jak je nutno soustedit veker vlivy magick do devti dutchzrcadel, pro a jak je nutno tchto devti zrcadel pout hromadn pi uskutenn Velikho dla magickho,jehermetik nejvt kompetence, Elifas Lvi, dovolil si naznait ve svm Ritulu, nejpraktit jm dle moderndoby, pouze nkolika slovy: Uzavete prlinu lampovho sloupce a zdvojnsobte ohe zpal, stane se paknco neoekvanho a neslchanho!

Dodatek.I. Soustednm vekerch vliv magickch v devti zrcadlech nerozumme soustedn kvantitativn, je je

prakticky neprovediteln, nbr soustedn kvalitativn.II. Vzdlenost ohnisek parabol, kterou udvme, nesouhlas se vzdlenost, kterou udv Randolph. Pouili

jsme vzdlenosti, kterou jsme po mnoha pokusech seznali jako nejvhodnj pro nai prci.III. Dle nepoprme velikch monost jedinho zrcadla, konstruovanho tak, aby vyhovlo vem odvtvm

praxe hermetick, zdrazujeme toliko, mluv-li se o zrcadle magickm, ji sm nzev uruje jeho specilnkonstrukci a uit.

IV. Tinktury, kter pouvme k odpaovn, lze ut ve chvli vyvolvn tak vnitn v nkolika kapkch.Pak ale msto 110 gr vinnho lihu pouijeme 80 gr starho malaga a doplnme jen 30 gr lihu. Na mst drogy

aromatick, kterou uruje specializace pokusu, pouijeme stejnho mnostv drogyJaj.Za vnitn uit tto tinktury nechceme nst dn odpovdnosti, jeliko zde stv nebezpe otravy, jako i

nebezpe jin.


8/8

8

Bhem poslednch dvou let dostali jsme do ruky nkolik a dosud neznmch drog jihoamerickch, na kterjsme byli upozornni malou notickou jistho italskho toxikologa.

Jsou to drogy signatur theurgickch, psychurgickch i magickch, je ve svch incch ped daleko slavnmexick peyotl a jaj. Tak kupkladu jedna z nich, nesouc signaturu martovu, je-li uita v uritm pomrus drogou stelce, umouje operatru okamit optick styk s bojovnmi duchy marse a st elce a co je jetzajmav j, dv operatru nabti na dobu nkolika hodin bojovnch vlastnost tchto duch, a to tak velkou

mrou, kter nelze nikdy doshnout sebelep a dokonalej koncentrac a sebelepm posismem.Tchto nkolik jihoamerickch drog pokldme za nejinn j drogy, jich lze ut v optick praxi. Maj

vesms velk nevhody, a sice zpsobuj velk oslaben pamti po pokusu na uritou dobu a silnou nervozitu,mimo toho lze si je velmi tko opatiti a jsou drah. Oslaben pamti sname se pedejt pi pokusu prostedky, plynoucmi z praktick kabaly, s velmi slabm zdarem. Doufm vak, e tyto pokusy bhem jednoho rokudokonme a pak podm o inku tchto drog v optick praxi hermetick podrobnou zprvu.

PRAKSE JASNOVIDECK A ZVDN (Medium ro. V., . 1. 1940), LIDSK DUE DLE UEN KABBALY(Medium ro. V., . 1., pihleno k vydn vLogos 1/1994), MAGICK KONCENTRACE (Logosro. V.), KONSTRUKCE MAGICKHO ZRCADLA (Logos ro. IV., pihleno kLogos 1934-1940

[Trigon, Praha 1995])

slba

Documents

Praxe jasnovidecká a zvědná