Pražský zpravodajVltava poetická i praktická. tato umělci opěvovaná řeka tvoří s prahou jedno tělo, jednu duši. Čím by byla praha bez vltavy? …strana 2

společenský magazín pro prahu a okolí

číslo 7–8 | ročník 2 | červenec–srpen 2012

PARTNEŘIPRAŽSKÉHO ZPRAVODAJE Městská policie

hlavního města Prahy

více čtěte on-line na

WWW.prazsky-zpravoDaj.cz

o parnících a lodích s Dušanem sahuloustrana 4

na vodě, ve vodě, u vody, …strana 6–12

není lázeň jako lázeňstrana 12

Divadelní léto pod širým nebemstrana 16

ZDARMAZDARMAjen pro vás!

voraři, ach voraři, na vory sedejte, …strana 3

str ana 2 | pr ažsk ý zpr avodaj vory

Vltava poetická i praktickáTato umělci opěvovaná řeka tvoří s Prahou jedno tělo, jednu duši. Vine se městem lemo-vaná půvabnými nábřežími, hojnými porosty, četnými návršími a skalami, obestavěná his-torickými i moderními budovami, překlenutá

mnoha mosty. Čím by byla Praha bez Vltavy? Svou malebností přitahuje nás domorodce i turisty z celého světa. Všichni se prochází-me a posedáváme na nábřežích, náplavkách, pozorujeme vodní hladinu, nasloucháme jejímu šumění, fotografujeme či natáčíme

veškerý pohyb na vodě i u vody, snažíme se zachytit prchavou atmosféru pobřežních scenerií. A pořád jí nemáme dost, pořád se k ní vracíme. To je ta poezie.

Z praktického hlediska byla Vltava tep-nou, kolem níž se srocoval život, zemědělství, řemesla, doprava a obchod. Budovaly se brody pro lepší přechody řek, přívozy, jezy s propustmi, plavební kanály i zdymadla pro lepší splavnost a přístaviště, přepravovali

se lidé i zboží, splavovalo se dřevo… Již celé věky to trvá. Na té nejdelší české řece (kolem 430 km), jež pramení až na Šumavě.

A ze šumavských lesů i lesů podél jejího toku se splavovalo dřevo vory až třeba do Ně-mecka po staletí. Jednotlivé klády se posílaly po vodě až do vaziště, anebo se dřevo tamtéž stahovalo koňmi, sváželo na vozech apod., ve vazištích se svazovaly kmeny do menších vorů a ještě níže na řece do větších. A plavci byli mnohdy i dřevaři. Víte, proč se některá bý-valá vaziště nazývají dodnes Výtoň? Protože se tak říkalo mýtnému v naturáliích – vytnutí

podílu přepravovaného dřeva. A jak se vy-ráběly houžve a k čemu sloužily? Houžve se vyráběly z mladých tenkých smrčků bez větví napařením, opálením nad ohněm a stáčením. Sloužily ke svazování klád i jednotlivých tabulí. A čemu se říkalo pramen? Pramen sestává z vorů či tabulí spojených za sebou, a to buď jednoduchých (štráfů), nebo dvojitých (dva štráfy vedle sebe, šípa, šipa). Vrátný řídil plav-bu, první vor se nazýval předák nebo vráten-ský vor a měl dvě vesla, poslední vor zadák měl veslo jedno, anebo kormidlo.

Řemeslo plavců, které se dědilo z otce na syna, mohli vykonávat po složení tvrdých zkoušek. Plavci zakládali osady a pověstné plavecké hospody, jako třeba v pražském Pod-skalí (Výtoni). Plavení dřeva u nás vzkvétalo již ve středověku, nejvíce však v 19. století. Umí-ráček mu začal zvonit s regulováním vodních toků, budováním přehrad a zaváděním jiného druhu přepravy. Poslední pramen pak proplul Orlickou přehradou roku 1960.

O čem je řeč? To je přece jasné – o vodě. Zejména v teplých, ba přímo parných dnech vyhledá-váme její blízkost a hojně si ji dopřáváme vnitřně i vně. Pakliže ponecháme stranou její dravou sílu a znehodnocení vinou člověka, musíme vyzdvihnout prapůvodní její blahodárný a taktéž léčebný účinek na živé organismy či krajinu. A to již nehovořím o hospodářském významu řek, rybníků, vodních děl, lázeňských oblastí bohatých na minerální vody… My se nyní poohlédneme po některých lokalitách či událostech z tohoto hlediska zajímavých.

Setkání voru a lodi na Orlíku (20. stol.) Vory pod Vyšehradem

Dagmar guhryová

Pramení, vyvěrá, teče, rozlévá se…

Vltava se třemi ostrovy, vpravo za Šítkovskou věží Žofín, uprostřed Střelecký ostrov a nalevo Židovský ostrov (podle Poppelovy ocelorytiny z r. 1841)

str ana 3 | pr ažsk ý zpr avodaj

Voraři, ach, voraři, na vory sedejte, …Jenomže voraři amatéři, tedy kromě jediné-ho – voraře z povolání a pamětníka, 82letého Václava Husa –, nesedali na vor s úmyslem hledat po vodě něčí ztracený věneček pře-krásně zelený, nýbrž si připomenout starou vorařskou tradici a připomenout ji nám všem. Iniciativa vznikla v dřevařské společnosti LESS a. s., kde skupina nadšenců postavila dle tradičních postupů pětitabulový vorový pramen o délce 90 metrů a šířce 5 metrů ze 120 šestnáctimetrových kmenů.

Pravda, z bezpečnostních důvodů musely být provedeny drobné úpravy oproti původ-ní technologii, např. stabilitu voru zajišťovaly navíc dráty a roxory a vor vzhledem k rych-losti proudu většinou táhl remorkér. Vor vy-

razil z vaziště ve Štěchovicích 11. července na plavbu dlouhou 760 kilometrů do Ham-burku, kde si dřevo převzal německý klient. Projekt nesl název VOR 2012 a měl cvičnou předehru roku 2011 s pramenem o čtyřech vorech a délce 50 metrů.

Jakmile jsem se dozvěděla o této akci, nele-nila jsem a navzdory větru a dešti pelášila 13. 7. k Výtoni s fotoaparátem, abych tuto jedineč-nou událost zachytila. Tam nás zvědavce poučil stavitel pramene Jiří Trávníček, že je nejlepší kácet kmeny v zimě, že je opracovávali původ-ními nástroji, že nepůvodní byla jen motorová pila, že ve třech stavěli pramen tři týdny, že pro bezpečnost plavců museli po pravé straně pramene vyrobit dřevěný „chodníček“, že…

Obzvláště na sjíždění propusti Staroměst-ského jezu jsem číhala. Atmosféra byla ná-

ramná, jen na tom Karlově mostě jsem čekala poněkud déle – a byla dešťově promoklá a větrově ofoukaná, z čehož mne posléze vzal „hexenšus“. Nečekala jsem sama, v nepříliš vlídném počasí stepoval vedle mne postarší Moravák v šortkách a triku s krátkým ruká-vem, že to musí vidět na vlastní oči, v televizi je to prý na prd. A tak jsme klábosili, koukali na hodiny a na vodu, chvěli se zimou – až jsme se nakonec dočkali. Proč taková prodle-va? Inu, chybička se vloudila a plavci museli vor u Střeleckého ostrova opravit.

A nyní vám nabízím z onoho dne pro představu pár snímků z toho množství, jež jsem tam tehdy pořídila. Tak koukejte. A co kdybyste se třeba příště přišli na obdobné akce podívat a podpořit je, co říkáte?

foto: Dagmar Guhryová »

vory

str ana 4 | pr ažsk ý zpr avodaj

Oba náležejí Pražské paroplavební společ-nosti, jež vznikla jako Pražská společnost pro paroplavbu na řece Vltavě v roce 1865 coby ryze česká společnost z podnětu Františka Dittricha, pozdějšího pražského

primátora, a za značného přispění Vojtě-cha Lanny. Parníky Vyšehrad a Vltava jsou poslední dochované parníky ze 30. a 40. let minulého století. V současné době vlastní PPS kromě těchto kolesových parníků též osobní lodě. A právě o tom všem jsme si povídali s ředitelem Pražské paroplavební společnosti Dušanem Sahulou.

PZ: Pane řediteli, které mezníky v existenci Vaší společnosti považujete za význačné?

Záleží na tom, jak se na to podíváme. Myslíte pozitivní i negativní mezníky? Jed-ním z pozitivních mezníků bylo třeba me-ziválečné období, kdy bylo v Praze dvacet tři parníků a společnost přepravila ročně skoro dva miliony cestujících, což nebylo nikdy překonáno a patrně nikdy nebude. Negativním mezníkem bylo znárodnění v roce 1948 a období vlády komunistů, kdy se parníky dostaly zcela na okraj zájmu spo-lečnosti a začaly se nakupovat lodě v Polsku a NDR, které jsou v provozu dodnes. A znovu pozitivním mezníkem byl rok 1992, kdy se společnost osamostatnila v rámci privatizace plavebních podniků. Od té doby se investují značné finanční prostředky do lodního parku i do obnovy a údržby historických parníků.

PZ: Kde všude se plavily parníky v době své-ho rozkvětu? Existovala nákladní doprava?

Gros společnosti spočívalo v linkové do-pravě do Štěchovic, kam jezdilo až pět par-níků denně podle velice intenzivního jízdního řádu, plulo se i do Mělníku. A Drážďan, ale to bylo před první světovou. Byla to vlastně

forma běžné dopravy, autobusy nebyly, vlaky málo. Tak třeba na historických fotografiích vidíme selky, jak vezou na trh koše vajec, husy a tak. Takže v tomto ohledu to byla čás-tečně i doprava nákladní. Nákladní v pravém slova smyslu zpočátku neexistovala. Později se náklad přepravoval, ale pražská náklad-ní doprava nebyla tak intenzivní. Pražská paroplavební ji neprovozovala, jen menší provozovatelé. Pražská společnost pro paro-plavbu na řece Vltavě byla vlastně založena pro osobní přepravu.

PZ: Které z tehdejších parníků zasluhují obzvláštní pozornost? Byly před 2. světo-vou válkou motorové lodě?

Myslím, že nejpozoruhodnější byl Pri-mátor Dittrich, jinak po strojové stránce si byly ty lodě podobné. Snad jediná technická zajímavost: Historici se domnívají, že se za-choval stroj z českého parníku Bohemia, prý je někde v Německu. A motorové lodě se už objevovaly, měli jsme je také.

PZ: Které z nich jsou funkční doposud?Z meziválečného období se bohužel

nedochoval žádný. Minulý režim parníkům nepřál, protože byl jejich provoz příliš ná-

kladný, a tak byly parníky postupně sešro-továny. Památkou na ně jsou pouze archivní materiály, ale to je tak vše. Máme třeba za-chován z období Rakouska-Uherska dopis princezně Stephanii se žádostí, zda po ní smí být pojmenován parník a jestli se princezna dostaví na ceremonii. A ona jim na krásném papíře odpovídá, že s pojmenováním nemá nejmenší problém a považuje to za poctu, ale ceremonie se zúčastnit nemůže. Dochovaly se nám jen kolesové parníky Vyšehrad z roku 1938 a Vltava z roku 1941.

PZ: Jak náročná je údržba těchto parníků?Běžnou údržbu a opravy provádíme vždy

v zimních měsících, ale v podstatě až do dub-na, než flotila vypluje. Větší rekonstrukce se musejí plánovat hodně dopředu, protože jsou to práce na několik měsíců. Velkou část se snažíme zvládnout sami, například nátě-ry, údržbu parních strojů a systémů, zbytek zadáváme dodavatelům. Parní pohon, to

je speciální záležitost, o ten se staráme my (podobně jako nadšenci, kteří se angažují v historických vozidlech) a specializované firmy. Interiér zvládnou běžné firmy.

PZ: Kdo vyrábí strojní součásti, díly, když se rozbijí?

Snažíme se dodržovat původní techno-logie, ty se dědí po celé generace, strojní-ci a všichni, kteří mají stroje na starosti, si ty vědomosti předávají. Proto se ty staré technologie zachovaly. Třeba opravy koles, pořád je to ta samá soustružničina, odlévá-ní, to si v podstatě děláme sami, stejně tak opravu parního stroje. Některé technologie se za tu dlouhou dobu zapomněly, tak na-příklad parní stroj je zakrytý plechy, které byly brynýrovány, ale tu původní technologii už nikdo nezná. Zkoušelo se to, ale té čer-né patiny plechu nikdo prozatím nedocílil. Jedna společnost v Anglii to umí, zabývá se renovací historických lokomotiv. Je to ale

parníky

O parnících a lodích s Dušanem SahulouVltava bez kolesových parníků Vyšehrad a Vltava – a vůbec bez výletních lodí – by snad ani nebyla Vltavou. Paroplavba má u nás dlouhou tradici, parníky sloužily k běžné přepravě i vyhlídkovým plavbám. Avšak po 2. světové válce nastal jejich „soumrak“, posléze se (obrazně) propadly do černočerné tmy. Až na dva – salonní Vyšehrad a Vltavu.

Dagmar guhryová

Největší nehoda v dějinách pražské paroplavby: výbuch kotle na parníku František Josef I. Parník se rozlomil a ihned potopil, při výbuchu zahynuly tři osoby.

str ana 5 | pr ažsk ý zpr avodajparníky

ukrutně drahé a čeká se několik měsíců. Ale jak říkám, naše posádky a obsluhy se s tím perou statečně. Všechno je to samozřejmě kusová výroba, a proto podle toho vypadá i cena. Našli jsme firmu v Brně, která vyrobí cokoli na parní stroj.

PZ: Kolika loďmi disponujete dnes? Na kte-rých trasách se pohybují? Které služby poskytují?

Máme dva kolesové parníky a pět moto-rových lodí a držíme se toho, co tu již bylo a osvědčilo se, jen to orientujeme na turistic-ký ruch. Jezdíme o víkendech Slapy, dvakrát do roka do Mělníku, přes Prahu do zoo, okružní plavby a speciální z centra města do zoo, navíc zajišťujeme společenské akce, nabízíme večeře na rekonstruované Lužnici, po dohodě s muzeem exkurze na parníku. Nic zvláštního nevymýšlíme, jen zkvalitňu-jeme služby a lodní park.

PZ: Která loď je největší a kolik lidí přepra-ví? Jak hluboko se ponoří?

Největší je tenhle Vyšehrad, co jsme právě na něm. Má kapacitu 450 osob. Ony ty parní-ky působí mohutně, ale jsou lehké, musejí se kvůli plavebním podmínkám na řece ponořit co nejméně, tento asi 80 centimetrů. Tomu odpovídají tenčí plechy a lehčí konstrukce. Dnes už jsou jiné normy na materiál, takže se toho nedocílí. Loď velká jako Vyšehrad by se ponořila asi 140 centimetrů.

PZ: Máte ještě Nema, výletní loď na solární pohon?

Nemo pořád funguje, víceméně jako učební pomůcka pro školy. Další loď máme rozestavěnou.

PZ: S čím máte jako ředitel PPS největší starosti? Na co jste ve své práci pyšní?

S financemi. Nestabilitou ve společnos-ti i na trhu, s masáží médií ohledně krize,

s nepodloženými informacemi jako v případě nevyřešené situace s náplavkami, kdy jeden neví, zda tu budeme kotvit, anebo ne. A tak podobně. To se hned projeví.

A pyšní jsme na to, že jsme vůbec dokázali udržet v provozu dva parníky. Taková zají-mavost: My totiž máme ještě jeden parník, ale jenom trup s parním strojem. Dali jsme si s kolegy za cíl, že ho uvedeme v budoucnu do provozu. No ale zase: bude to stát spous-tu peněz a deset patnáct let práce.

PZ: Vy jste vystudoval dopravní školu a působil pak v říční dopravě jako lodník a na zámořských lodích jako námořník. Jaká je náplň práce lodníka či námořníka?

Na řece jsem se plavil na nákladní i osob-ní lodi, na moři na nákladní. Co to obnáší? Na řece prakticky všechno, tam jsme byli tři na lodi, tak jsme se střídali v úklidu, vaření, u kormidla, nakládali jsme. Museli jsme si vycházet vstříc, pomáhat si. Na moři to bylo

více strukturované, třeba nevaříte, nechodíte do strojovny, ale o všechno, co se vztahuje k palubě, se musíte postarat, včetně asistence důstojníkům, kormidelníkovi a tak. Posádka na moři byla dvacetičlenná.

PZ: Proč jste se vrátil k osobní říční dopra-vě? A jak jste na tom jako ředitel?

To je jednoduché, on je totiž ten život na moři nebo na nákladních říčních lodích časově náročný. Je to vlastně takový životní styl. Na moři jste devět měsíců, tři týdny vám trvá, než se doma zorientujete, na tři měsíce si vezmete brigádu a pak vás zavolají a musíte být do čtyř dnů na lodi na druhém konci světa. Jako ředitel jsem doma, mohu si naplánovat nějaké to volno, ale v sezóně mám stejně ne-ustále pohotovost, abych byl při ruce a zajistil, co je třeba. Všechno to prostě musí šlapat.

PZ: Věříte na vodníky a mořské panny? Jste pověrčivý?

Chacha, na to tedy fakt nevěřím. Pově-ry a tradice se na řece už tak nedodržují, na moři se některé stále ctí: neťuká se skle-ničkami, aby se neprobudili mrtví námořníci, pořádají se křty, na lodi se nepíská, aby se nepřivolala bouře, a další věci.

PZ: A na závěr: Už jste se topil nebo byl mužem přes palubu?

Tak to vás nepotěším. Nikdy! Naštěstí! Není o co stát, to je situace ohrožující život a na moři vás také nemusejí vůbec najít.

Více informací o Pražské paroplavební společnosti na www.paroplavba.cz.

foto: J. Eckert; D. Guhryová; www.paroplavba.cz; »PetrS, cs.ŠJů / Wikimedia Commons

str ana 6 | pr ažsk ý zpr avodaj rubrikarybníky, koupaliště…

Počernický rybník — největší rybník pražské aglomeraceVelký Počernický rybník náleží do kláno-vicko-čihadelského přírodního parku, jeho hladina zaujímá plochu 194 000 m2, objem nádrže činí 310 000 m3. Má sypanou hráz do výšky 5,5 m. Byl založen kolem roku 1848.

U rybníku vznikla první česká terénní labo-ratoř a roku 1888 i první hydrobiologická stanice na světě. Rybník napájejí potoky Rokytka a Říčanský, spojené do jednoho toku před ústím. Počernický rybník slouží k zásobování vodou, extenzivnímu chovu

ryb a rekreačním účelům. Reguluje průtok v období povodní. Významná je pobřežní a mokřadní vegetace, v níž hnízdí (ledňá-ček říční, labuť velká, potápka roháč aj.) či zimuje ptactvo (volavka popelavá apod.). Z tohoto důvodu by se zde měli návštěvníci chovat ohleduplně. Nicméně má tato oblast ekosystém pyšnící se bohatstvím rostlinných i živočišných druhů. Rybník je tudíž význam-ný jako součást tzv. územního systému eko-logické stability coby biocentrum.

Divoká Šárka — nejstarší pražské koupalištěNajdeme je v unikátní pražské přírodní rezer-vaci, vyhlášené roku 1964 a rozkládající se na skalnatých svazích podél Šáreckého potoka i na stepích nad ním, které přecházejí v les.

Byly zde nalezeny jedny z nejstarších zkame-nělin na našem území, kosterní pozůstatky např. mamuta, nosorožce, soba aj., a unikátní jsou i doklady nejstaršího osídlení. Koupaliště Divoká Šárka vlastnila rodina Veselíkova již v předválečném období, je napájeno přírodní pramenitou vodou, dosti chladnou. V areálu najdete dva bazény pro plavce, brouzdaliště, menší tobogán, houpačky, skluzavky, tram-polínu, na uzavřeném hřišti je možné hrát no-hejbal či volejbal. A dále si zde můžete zahrát stolní tenisi. Cyklisté se o svá kola nemusejí bát, stání je hlídáno. A samozřejmě nechybí ani občerstvení.

Vodní nádrž Hostivař — největší vodní plocha v PrazeTato vodní nádrž o délce 2,5 km a šířce 400 m vznikla na potoku Botič, napuštěna byla roku 1964, má rozlohu 42 ha, hloub-ku 12 m a objem vody činí 1 845 000 m³. Sypaná zemní hráz dosahuje výšky 13 m a délky 110 m. Do nádrže přitéká ještě Hájský potok. Kolem se rozkládá přírodní park Hostivař–Záběhlice. Přehrada splňuje protipovodňovou a rekreační funkci, na své si zde přijdou i ry báři. K nádrži patří i malá vodní elektrár na. Na velké pláži naleznete veškerou rekreač ní a sportovní vybavenost, včetně půjčovny loděk a windsurfi ngu. Menší pláž je nu dis tická.

Rybníky,koupaliště, bazény…

Počernický rybník – největší v Praze

Divoká Šárka, nejstarší pražské koupaliště

Dagmar guhryová

str ana 7 | pr ažsk ý zpr avodajrubrika

Žluté lázně — jedny z nejstarších říčních lázníByly založeny u Vltavy v Podolí roku 1910 a získaly si oblibu Pražanů i turistů nejen charakteristickou žlutou barvou objektů i oplocení, nýbrž především svým rekreač-ně-sportovním zaměřením. Ačkoli bylo zařízení zdevastováno povodní roku 2002, nový majitel se přesto pustil do rozsáhlé rekonstrukce, a tak může nyní nabídnout návštěvníkům moderní multifunkční areál, jehož modernizace ještě není stále u konce. Centrum nyní pojme kolem osmi tisíc osob, jimž poskytne rozlehlé parkoviště a bezba-riérové přístupy. Žluté lázně jsou největším areálem na plážový volejbal v ČR. Najdete tu fotbalovou klec na písčitém povrchu, osm hřišť na pétanque, stolní tenis, streetball, třímetrovou lezeckou stěnu, exteriérové šachy, nohejbal či šlapadla. Žluté lázně mají unikátní půjčovnu dračích lodí, jedinou v ČR. Ratolestem je určen dětský koutek s brouzdalištěm, nafukovacím rybníčkem a mnoha zábavními atrakcemi.

Návštěvníci se mohou občerstvit na piv-ních terasách, v Modrém baru nebo interne-tové kavárně. Centrum má dokonce i svou tančírnu. No, to se zkrátka musí vidět.

Nejstarší bazén v Praze Je součástí barokního Tyršova domu, jehož základ tvoří původní palác Michny z Vací-nova. Nalézá se na rozhraní Karmelitské ulice a Újezda v Praze 1, kde sídlí Česká obec sokolská. Přestavba a rozšíření objek-tu započaly roku 1923, neboť areál musel splňovat požadavky na moderní tělový-chovné a komerční centrum, a proto zde byl kromě tělocvičen vybudován i bazén. Po únorovém převratu až do listopadu 1989 zde pak sídlily Institut tělesné výcho-vy a sportu a Muzeum tělesné výchovy a sportu. Poté byl objekt navrácen České obci sokolské. V areálu jsou k dispozici roz-

rybníky, koupaliště…

Jedinečná je zachovalými profily vrstev prvohorních hornin, nalezišti zkamenělin, Hemrovými skalami, které vznikly působením podmořské sopky, florou čítající na 400 dru-hů rostlin, z nichž je 26 druhů chráněno, ale také již neexistující Prokopskou jeskyní, v níž byly nalezeny pozůstatky pravěkého člověka, ale třeba i mamuta, medvěda, nosorožce, hyeny, lva, soba, kozorožce, zubra a dalších pravěkých zvířat. A měl v ní podle pověsti přebývat sv. Prokop. Tato jeskyně však „padla za oběť“ Prokopskému lomu. Pozoruhod-né jsou suťový les a množství živočišných druhů – a takto bychom mohli pokračovat ve výčtu jedinečností dále. Ovšem jak již nad-pis napovídá, řeč bude o „vodních plochách“ tohoto přírodního krasového parku protka-ného Prokopským, Dalejským a následně pak Hlubočepským potokem.

Prokopské jezírko, někdy též i Hlubo-čepské, není vlastně jezírkem jako takovým, jelikož vzniklo vyvěráním spodní vody po od-střelu skály vápencového lomu v roce 1905 či 1912, zde se informace rozcházejí. Střeží

je strmé vápencové skály, zaujímá rozlohu 25 arů, na délku měří 107 m, na šířku 26 m, hluboké prý kdysi bylo asi 12 metrů, avšak hloubka se neustále zmenšuje, dle průzkumu před pěti lety by mělo být údajně hluboké 3,5 m. Jezírko dle jedněch zdrojů napájí voda z podzemí, odtok směřuje tamtéž, dle jiných zdrojů se naplňuje průsakem z vápencových hornin. Přirozený přítok na severozápadní straně zničila výstavba hlavní kanalizační štoly pro Jihozápadní Město v 70. letech mi-nulého století. Žijí zde okouni říční, labutě a kachny. Každopádně je kvůli romantice a malebnosti vyhledávanou turistickou lo-kalitou. I filmařskou.

Klukovické koupaliště – bývávalo na sou-toku Prokopského a Klukovického potoka, ale již není. Ačkoli bylo dosti vyhledáváno, došlo k jeho likvidaci kvůli špatné kvalitě vody po vybudování sídliště na Velké ohra-dě. Zato tady najdou rozptýlení děti i jejich rodiče na paloučku s límcem skal, v nichž se nacházejí Klukovické či Korálové jeskyně.

gu; foto: Prazak / Wikimedia Commons »

Prokopské údolíRovněž nesmím opomenout význačnou lokalitu nacházející se v pražské aglomeraci, jež byla vyhlášena roku 1978 státní přírodní rezervací a je součástí Českého krasu.

ličné salonky, odpočinkové atrium (Michnův dům), reprezentační sál, posluchárny, aula, tělocvičny a 25 metrů dlouhý pětidráhový bazén (Tyršův dům), který vznikl roku 1925 a je plněn pramenitou vodou z Petřína. Pří-stup sem je bezbariérový.

Aquapalace Praha — s největším akvaparkem ve střední EvropěAlespoň tak se to v různých materiálech uvá-dí. Obrovský a víceúčelový je zcela jistě. Pro rodiny s dětmi jako stvořený. No řekněte, koho nechá chladným Vodní svět o rozloze 9150 m2, Palác dobrodružství, Palác pokladů a Palác relaxu? K tomu všemu nabízí široké spektrum služeb. Takový Saunový svět se může pochlubit nej širší nabídkou finských saun a římských lázní v České republice. Fit-ness a Spa-wellness s rozmanitými unikátními procedurami nezůstávají pozadu. K Aqua-palace Praha náleží čtyřhvězdičkový hotel s rozlehlým kon ferenčním centrem.

Žluté lázně

Aquapalace Praha, největší akvapark ve střední Evropě

Tyršův dům, nejstarší bazén v Praze

Hostivařská nádrž, největší vodní plocha v Praze

foto: Mikuláš Křepelka, Jakub Poláček, Roman Hrubý / »Mediafax; www.zlutelazne.cz; www.aquapalace.cz (Jakub Nedbal); Dezidor, Wikimoole / Wikimedia Commons

Písečná pláž ve Žlutých lázních

str ana 8 | pr ažsk ý zpr avodaj rybníky, koupaliště…

Zadíval jsem se nesměle do jeho rudé tváře, kde vyrůstalo cosi podobného čerstvé řetk-vičce či spíše nádherné muchomůrce. Přeletěl jsem letmo i serii čárek, které jako sluneční paprsky vyrostly na jeho tácku pod smuteč-ním posledním flekovským. Snad mne nechce nabádat, abych pil vodu? Napadla mne pís-nička: „Žába kuňká, že jen vodu žbluňká…“

„Pane Tento – já si poleju hlavu škopíčkem vody a hned je v ní jasno jako na vysmýče-ném nebi!“

Pochopil jsem, že pan Kulíšek doporu-čuje vodu k mytí a hned jsem si vzal jeho radu k srdci. Letos je bohudíky vody dost, že se na každého dostane v Ostende nebo i na našem Lidu. Víte, kde je naše Lido? Je to nově okřtěná „císařská“ louka. Někteří smíškové jí také říkají Tahiti, ale tenhle titul se neujal, třeba tam vládne demokratická rovnost a lidé se vracejí ke své prapodstatě jakéhosi rajského stavu.

Včera provázky deště na chvilku se pře-trhly, a tak jsem se vydal na Lido. V pestrém mraveništi různobarevných těl cítil jsem se záhy jako doma. První starostí bylo, jak se

přizpůsobím ostatním, kde odložím zbytečný šat. Avšak tuto nesnáz lehko přemůže, kdo si dovede poradit. K intimní práci stačí roze-vřený deštník nebo také cigaretové pouzd-ro – a španělská stěna je hotova. Najdou se ovšem i takoví, kteří odhodí i tenhle přepych jako Diogenes svůj pohár. A proč se také skrývat? Kdo má tělo ošklivé, beztoho se na něj nikdo nepodívá. Kdo má pěkné – proč by se za ně styděl? Jaké krásné pohledy se na tyto scény vyskytují, nedá se ani vylíčiti slovy. Každý je tak zaměstnán sám sebou, že mu nezbývá času věnovati pozornosti svému okolí.

Potom teprve přichází to pravé. Idea ná-vratu k přírodě se tu ovšem nedá úplně pro-vést, ale zkrátka při tom nepřijde. Na břehu naší stříbropěnné Vltavy se nosí trikot jenom k vůli tomu, abyste se nepopíchali o bodláky. Oh, neměli nám vysekat krásné vrbičky! Tím se mohlo v létě odpomoci i bytové nouzi, když není dostatek vyřazených vagonů.

I já jsem se svlékl za zabodnutou holí, po-něvadž jsem velmi štíhlý – a šel jsem se opa-lovat, třeba slunce nesvítilo. Moda to před-pisuje. Do vody jako inkoust černé a husté jako radlické podmáslí se ku podivu nikomu nechce. Já jsem ovšem bílý jako tvaroh, nikdy nezhnědnu, protože nikdo neviděl, aby kosti

zhnědly sluncem. Našinec za dnešních časů může totiž býti rád, že mu aspoň zbyly kosti potažené kůží.

Vedle mne ležela úctyhodná hora masa a funěla jako lokomotiva. Zprvu jsem mys-lil, že to hraje kdosi na neznámý hudební nástroj, ale pak jsem poznal, že supění je zvuk nutný při škvaření sádla. Je to praktické a neprská tak jako na plotně. Několik lidí seběhlo kolem mne k vodě. Snaď se někdo topí a mohu se státi záchrancem života? Vy-skočím a letím také. V běhu si již myslím, jak můj obraz přinese „Pr. Ill. Zpr.“ v soutěži „Hledáme nejkrásnějšího muže“, jak i krásná jura mi přiřkne cenu pro mé hrdinství. Přišlo hrozné zklamání. Po tonoucím ani stopy, zato z vody se vynořila víla jako Venuše z pěny. A proto takový poplach! Inu, byla krásná a svůdná – vtělený hřích. Všichni měli oči na stopkách, jen u břehu nezdvihl hlavy ja-kýsi profesor. Byl silně krátkozraký a řičel

radostí, že dle zákona Archimedova vytlačil kapalinu a udržuje se na povrchu. – Chudák ani neviděl, že je v blátě na břehu, ale nebož-tík Archimedes by měl z něho jistě radost.

H2O — H2O — H2O„Ano, mladý muži, není nad vodu!“ povídal mi tuhle vážně pan Kulíšek. „Voda je nejlepší živel, jaký znám.“ A zdvihl svůj tlustý ukazováček.

Dle zákona Archimedova drží se na povrchu.

Když tedy vedeme řeči o vodě, pak roz-hodně nesmíme zapomenout na vodníky. Slovutnými pražskými vodníky byli Kabou-rek, Purkrábek, Pivoda či Prejz. Dočítáme se o nich v rozličných pražských pověstech, např. Adolfa Weniga, Václava Cibuly a dal-ších sběratelů pověstí. Například se dozví-dáme, že byli vesměs přátelští, vyjma ne-rudného a škodolibého vodníka z Kampy. Že Pivoda z tůně pod vyšehradskou skálou rád chodíval na jarmarky a někdy zavítal i do hospody na pivo, karban a kuželky. Jiná pověst praví, že slavnostně slíbil, že se postará, aby se v Podskalí žádné dítě neu-topilo. Snad proto prý vyvěšoval varovné pentličky, aby děti k vodě nechodily. Atrakcí je rovněž u velkopřevorského mlýna vodník Kabourek sochaře Josefa Nálepy. Více se o nich dozvíte, ale nejen o nich, vypravíte-li se do muzea pražských pověstí a strašidel – Mysteriae Pragensis. My si však nyní poví-me něco málo o vodnících libeňských.

Vodníci z LibněV cihelně na Báni žil v malém domku se ženou a osmi dětmi cihlář Kumšta. Cihelna lákala i děti z okolí k různým hrám. Nerad to cihlář viděl, co kdyby se některému děcku stala zlá nehoda. Proto jim všeliká kázání dával.

Jednoho rána spatřil na cihlách, které dal předešlého večera sušit, otisky malých nožek. Nejdříve se rozzlobil na chlapce, načež si uvědomil, že tam v noci být nemohli. Divné! Přesto děti bedlivě hlídal. Jenže dalšího rána drobné nožky na cihlách zase. „Jen počkej, rošťáku, já tě dostanu!“ pomyslel si cihlář a večer se usadil u pecí na hlídce. Kolem jedenácté zaslechl drobné cupitání. Brzy spatřil v rybníčku tři malé postavičky, kterak se cachtají ve vodě se spuštěnými nohavicemi. Opravdu divné! Cihlář čeká trpělivě dál. Najednou si človíčkové něco pošeptali, skřehotavě se rozesmáli a hupky dupky na syrové cihly. To byla honička! To byla bašta! A cihlář s holí mezi ně. Kluci vzali nohy na ramena a honem k vodě. K údivu cihlářovu skočili rovnou do tůní Rokytky pod Hájkem. Kumštovi přeběhl mráz po zádech.

Vtom se nad hladinou vynořily šibalské hlavičky a za nimi ručičky. Copak nemyslíte, ti uličníci na něho dělali dlouhé nosy. A cihlář uviděl mezi prstíky plovací blány. A také si konečně ve svitu měsíce všiml zelených vlasů. „Propánajána, vždyť jsou to hastrmánci! No počkejte, já vám, holoto, ukážu. To tak ničit mi dílo! A plácl holí do vody.

Vtom mu kdosi zaklepal zlehka na rameno: „Nezlobte se, sousede, znáte to, děti, chtěly si pohrát. Škodu vám zaplatím, tu máte pro ty své,“ s těmito slovy drobný mužík se zelenou čapkou a hnědým kabátem, z nějž odkapávala voda, vtiskl Kumštovi do dlaně osm rybích šupin a v okamžení zmizel.

Když dorazil cihlář domů, zjistil, že svírá v dlani osm zlatých dukátů. „Co na tom, že jsou od hastrmana, v domě je bída, schovám je dětem, jak říkal, ať mají do základu,“ řekl si. Jenom své ženě pověděl, jak k dukátům přišel.

Podle F. Homolky převyprávěla D. Guhryová; foto: Matěj Baťha /Wikimedia Commons »

pra ž š t í vod n íci

Praha v létě: Odpoledne na Císařské louce, když slunce opravdu hřeje.

Každý je zaměstnán sám sebou.

str ana 9 | pr ažsk ý zpr avodajrybníky, koupaliště…

Ani věřit se tomu nechce, že by se v podstatě uprostřed Prahy něco takového mohlo nacházet. A přece! Byla tu farma s hospodářstvím, zahradou, loukou, koupalištěm i veslařskou základnou. Napomohla tomu regulace Vltavy na Maninách, která zpří-stupnila Libeňský ostrov. Kromě farmy zde měly prostor zahrádky, tělovýchovné a jiné spolky.

Farma přiléhala písčitým břehem ke slepému ramenu Vltavy. Zde se setkávaly pražské děti ve svém volnu, zejména pak v neděli, a provozovaly rozmanité aktivity pod dohle-dem farmáře. Poplatky se neplatily, ale děti se musely řídit domácím řádem a přiložit ruku k dílu, kupříkladu se staraly o záhonky, o čistotu, shrabávaly seno. Chlapci se podíleli dokonce na samotném budování farmy, stahovali např. splavené dřevo, nosili prkna a sloupky, pomáhali při vyměřování budov, natírání, malování aj.

Vznikla zde první pražská škola v přírodě. Nejprve se tu učily v jarních měsících děti ze školy v Jindřišské ulici. Učitelé sem vodili žáky na vycházky. Některé děti sem docházely i několik let. Stavěly si stany, tábořily po skautsku, otužovaly se a pěstovaly vodní sporty. V prázdninovém období se hlásily k pobytu na farmě stovky dětí, i mimopražských, takový získala věhlas. Kapacitně však požadavkům nestačila vyhovět. Dětská farma na Libeňském ostrově byla součástí systematického tělovýchovného rozvoje na měšťanské škole v již uvedené Jindřišské ulici, jelikož její žáci se takřka vůbec do přírody nedostali. Každoročně rovněž jezdili k moři či v zimě na hory. Poté byli do tohoto systému zapojeni žáci všech pražských škol.

Svou návštěvou poctil Dětskou farmu také prezident T. G. Masaryk roku 1926. Když zjistil, že na farmě chybí loďky, daroval na zakoupení lodě tisíc korun. Loď pak byla pojmenována TeGeM. » D. Guhryová, foto PIZ

Dě t sk á far m a n a l ibeň sk ém os t r ově

Krásná slečinka vylezla z vody a otřepá-vala se tak horlivě, až bláto stříkalo kolem. Mlsouni uskakovali.

„Zatracená huso,“ řval ze spaní negalant-ně jakýsi tlouštík, kterému se dostalo bláto mezi oči, „copak nemůžete cákat jinde?“

Slečinka snesla křivdu, ač neměla z husy na sobě nic jiného než její kůži. Po chvíli pro jméno jsme lezli přece do vody. Záhy tam byla hlava na hlavě. V té chvíli se za-kazuje skákat do vody, protože by si odvážlivec rozbil hlavu a několik koupačů potopil.

Pomalu se smráká, slunce ani ne-vylezlo, a tedy ani nezalézá, ale noc rozestírá pomalu svůj černý závoj. Parníky, po střechu naplněné výletní-ky, kteří mají náruče kytek jako sena, vracejí se do Prahy. Již nehrozí nebezpečí, že by se kocábka převrhla o nějakou hrdou českou makovici. Zmizeli ve tmě i naháči na Lidu.

Pod starými císařskými topoly je však stále živo, ba možno říci, že živěji nežli ve dne. Smích a výskot se proplétají jako prameny ve vánočce, úplně zaniká tichý šepot roz-hořelých srdcí. Tato rozinka v buchtě života je nejsladší.

„Viď, miláčku, že bys plakal, kdybych se ti uto-pila?“ šeptá sentimentálně dívčí nevinnost.

„To víš, zlatíčko, špendlíčkem bych tě ko-pal…!“ odpovídá její rytíř.

„Abych vás já nevykopal…!“ zahrčí hromo-vě v těsné blízkosti hlídač trávy a zatočí holí.

Nemile vyrušení milenci tiše odcházejí, aby hledali jiné místečko, kde není hrubých svědků něžné, mladé lásky, ale kde pěje sla-vík růži své bolesti…

Nikde na světě nenasbíráte za jediný den a jednu noc tolik dojmů jako na Císařské louce. Však o ní zpívá sladkobolně pražská písnička: „Na Císařské louce stojí řada topo-lů – ach jo!“ Bývaly prý doby, že se neukázala živá duše, když tam skladatel písně večer s milou chodíval, že prý je vídaly jen hvězdy a topoly. Dnes je ovšem jinak!

„Když jsme se tam s mojí milou prvně objali, topoly se z nenadání chvěti počaly…“ Pane bože, dnes by se vyvrátily z kořene, kdyby je každé obětí rozechvělo! Za několik haléřů lehko se každý převeze na Císařskou louku a vede si tam svobodně jako na Tahity, tam vládne úplně volnost jako nikde jinde. Písnička ovšem dále povídá o Císařské louce: „Nevím ani, proč jsme se tak styděli, vždyť

Slunci vstříc! Protože je zdrojem zdraví, krásy a radosti.

Na pramici za 20 haléřů ze Smíchova na Císařskou louku

Nosí trikot, aby se nepopíchaly o trávu a bodláky.

jen hvězdy viděly nás a ty topoly…“ Dnes ovšem něco podobného je na Císařské louce úplně nemožné. A písnička zůstane jenom dokladem, jak byli ještě před dvaceti lety lidé zaostalí. Ovšem Císařská louka měla vždy své kouzlo letních večerů, zvláště v době senoseči a provoněných nocí. „Louka čerstvě posečená libě voněla, Vltava se při měsíčku leskla do běla…“ Tahle sloka platí podnes – až na Vltavu, která se dnes i při měsíčku černá a houstne jako kolomaz.

Vybráno z Pražského ilustrovaného zpravodaje »

str ana 10 | pr ažsk ý zpr avodaj sázava

Spoustu informací o sv. Prokopu a životě v Čechách 11.–12. stol. přinášejí latinsky psané legendy Vita minor, Vita antiqua a Vita maior. Doplněním je Letopis Mnicha sázavského, jenž zahrnoval i latinsky psané

části: Historii o založení kláštera na Sázavě (De exordio monasterii Sazavensis) a Ži-vot svatého Prokopa. Ještě malá poznámka: Vita minor vlastně dala jakýsi základ pro-kopské tradici, jež se objevila i ve 14. století v česky psané literatuře a pokračovala ještě v 17. a 18. století.

V Rukopisu hradeckém ze 14. stol. se ku-příkladu dozvídáme, kterak Prokop vyštval ze sázavských lesů ďábly, zabydlel se v jes-kyni a začal poustevničit, z čehož ho vyrušil kníže Oldřich se svou družinou, kteří poranili Prokopovu laň. Kníže se kál a světci se vy-zpovídal. Na tomto místě zpovědním vyrostl nejdříve dřevěný klášter, jehož opatem se Prokop z vůle knížete stal: „Sbeř okolo sebe bratřie viece, ješto budú s tobú Bohu slúžiece. Chci tuto klášter učiniti, sbožím i dědinami jej nadati.“

V každém případě zjistíme, že byl svatý Prokop nesmírně váženou a uctívanou oso-bou, mezi prostým lidem dosti oblíbenou. Datum jeho narození je dodnes předmě-tem vědeckých pří – pohybuje se od 70. let 10. stol. až do prvního desetiletí 11. stol. Jako místo narození je uváděna Chotouň u Kouři-mi. Vita maior jako každá správná legenda uvádí, kterak byl Prokop již od útlého věku člověkem velice zbožným, ušlechtilým, roz-

vážným a nesmírně schopným. My se však nebudeme zabývat hlubším rozborem jeho vývoje, skutků, poutí a poustevničení, nýbrž obrátíme svou pozornost až na jeho působení v Sázavském klášteře a poté na klášter sám.

Svatý Prokop se rozhodně přičinil o zalo-žení Sázavského kláštera, jejž obývali a spra-vovali mniši benediktini, jejichž heslem bylo Ora et labora!, tzn. Modli se a pracuj! Zda svolil k výstavbě kláštera Oldřich, jak po-věst praví, či až kníže Břetislav, v tuto chvíli rozebírat nebudeme, důležité je, že již byl s největší pravděpodobností opatem roku 1039, kdy se podílel s vojskem Břetislavovým na přepravování ostatků sv. Vojtěcha, sv. Ra-dima a dalších pěti mučedníků z Hvězdna

do Prahy. Ryze benediktinský však klášter nebyl, neboť se v něm praktikovala cyrilo-metodějská bohoslužba. Založena zde byla rovněž teologická škola určená ke vzdělávání budoucích kněží a mnichů. A kdo jiný je vzdě-lával? Správně, opat sám, neboť byl znalý slovanského písemnictví a přepisoval slovan-ské evangeliáře, žaltáře a všeliké liturgické knihy, čemuž samozřejmě učil své bratry i žáky. Klášter byl oázou rozličných umění, z čehož na Sázavě vykrystalizovala první česká umělecká škola. Bratři šířili vzdělanost do širokého okolí a svým přístupem a příkla-dem získali široké vrstvy obyvatelstva. Jejich představený byl vstřícný, štědrý a laskavý k chudým, staral se, aby i ti nejnuznější k ži-vobytí přišli. A bratry v tomto duchu vedl. Kéž by si z toho vzali příklad v době současné všichni, jichž se to především týká!

Opat Prokop, poustevník, mnich a čes-ký patron, odešel v klidu a míru na nebesa 25. března 1053. O tom, jak vážen byl, svědčí účast význačných osobností na jeho pohřbu. Pohřbíval ho sám pražský biskup Šebíř. S od-chodem Prokopovým nastaly Sázavskému

klášteru svízelné časy. Nového opata Vitoše vyhnal i s jeho mnichy Spytihněv II. ze země a do kláštera přibyl německý opat s břev-novskými mnichy. Posléze kníže Vratislav II. povolal sázavské bratry zpět, vzal je pod svá ochranná křídla a podporoval výstavbu a rozvoj kláštera. Mniši, kteří pobývali v azylu v Uhrách a přišli do styku s Rusí, snad proto při svém návratu dopravili do Čech ostatky ruských mučedníků sv. Borise a Gleba (ty byly po vysvěcení rozšířeného Sázavského kláš-terního kostela vloženy do oltáře). Po opatu Vitošovi se stává hlavou kláštera Prokopův syn Jimram. Pod jeho dohledem začaly sta-roslověnská liturgie i písemnictví zdárně vzkvétat. Posledním slovanským opatem byl Božetěch do roku 1096, kdy byli slovanští mniši vyhnáni z kláštera definitivně a vlády se chopili probošt břevnovského kláštera Dět-hart a latinští mniši, kteří rozhodně neměli zájem na uchování rozsáhlého slovanského díla mnichů sázavských. Co se s ním stalo, je vcelku jasné. Nicméně nelze latinským bene-diktinům upřít zvelebování kláštera a založení proslulé kamenické hutě, ale ani to, že šířili úctu (i literárně) ke sv. Prokopovi natolik, že se Sázava stala poutním místem a šířila se rovněž myšlenka Prokopovy kanonizace, již nakonec realizoval papež Inocenc III. roku 1204, snad proto, aby získal podporu Pře-mysla Otakara I. ve sporu o císařskou korunu, v němž stranil Otovi Brunšvickému.

Sázavský klášter a jeho opatTady se ale opravdu musíme zastavit, je to perla a poslední bašta staroslověnské vzdělanosti u nás. Mimořádné místo. Smutné však je, že na jeho rekonstrukci a opravy musíme žádat o příspěvek z norských fondů. Kdyby se méně rozdávalo úliteb lobbistům a jim podobným vykukům, kdyby se nerozdávaly na vše strany nehorázné odměny, kdyby si zástupci tohoto státu a jejich poskoci nestydatě nezvyšovali platy již beztak neadekvátně vysoké podávaným výkonům, zajisté by se nějaká ta „kačka“ našla – nejen na Sázavský klášter. A tak si alespoň my nyní pojďme připomenout jeho význam v našich dějinách.

Dagmar guhryová

Kníže Oldřich se na honu setkává se svatým Prokopem (neznámý autor, polovina 19. století, olej na plechu)

Sázavský klášter

Základy kostela sv. Kříže v klášterní zahradě v Sázavě

str ana 11 | pr ažsk ý zpr avodaj

Za opata Matěje byla na počátku 14. století zahájena velkolepá přestavba románského chrámu v gotickém slohu, plánována byla troj-lodní bazilika, bohužel však osud tomu chtěl jinak – vznikl pouze presbytář a jižní loď s věží. Také klášter byl přestavěn, i krypta s hrobem sv. Prokopa. Ale pak vtrhli do kláštera husi-té, mnichy vyhnali, budovy zcela vyrabovali. Na tomto místě je však nutné podotknout, že husité si sv. Prokopa vážili, poněvadž zalo-žil slovanský klášter s bohoslužbami ve slo-vanském jazyce a slovanským písemnictvím a protože se při bohoslužbách podávala svá-tost těla a krve Kristovy pod obojí způsobou. Obdivovatelé sv. Prokopa vyhrabali roku 1588 z trosek krypty domnělé ostatky světcovy a s velkou slávou je převezli na Pražský hrad ke Všem svatým za účasti císaře Rudolfa II. Habsburského a arcibiskupa Medka.

Rekonstrukci celého areálu zahájil roku 1664 opat Nigrin a nejdůležitější barokní úpravy trvaly až do roku 1687. V následují-cích letech se již v pracích nepokračovalo. A opět klášter pustl. Pak přišel požár a po něm nová barokní a rokoková přestavba. Z té doby pocházejí např. hlavní oltář s Molitorovým obrazem Nanebevzetí Panny Marie, boční oltáře sv. Prokopa a sv. Benedikta. A poslední ránu uštědřila klášteru Josefínská reforma – v listopadu 1785 byl klášter zrušen za opata Leandra Kramáře. Klášterní kostel se stal roku 1788 farním kostelem sv. Prokopa, klášter sám byl přestavěn na zámek.

Za první republiky odkoupili benediktini z Emauz část zámku, prelaturu a klášterní pozemky, P. Metod Klement OSB zahájil rozsáhlou obnovu. A zase rána: válka, re-voluce v únoru 1948 – a ostatní již znáte. P. Klement sice ještě pokračoval s archeolo-gickým průzkumem, opravou mobiliáře aj., jenže nakonec musel Sázavu opustit a klášter vyhlásila Národní kulturní komise za Národní kulturní památku.

A dnes? Jakpak dnes to vypadá? Areál je Národní kulturní památkou v péči Národního památkového ústavu. Klášter je přehlídkou uměleckých slohů – román ského, gotické-

ho, renesančního, barokního, klasicistního ve stylu neorenesance… Nechybí ani kousky dřeva z původních poustevnických stavení, pozornost zasluhují nově objevené fresky v konventu.

A víte, kdo to byli glagoláši a co měli spo-lečného se Sázavským klášterem? Úctu ke sv. Prokopovi. Tyto dalmatské mnichy, kteří používali hlaholicí (glagolicí) psaný liturgický jazyk, pozval Karel IV. k oživení slovanské tra-dice. Mniši zobrazili sv. Prokopa v glagolském evangeliáři, jenž je součástí Remešského koru-novačního evangeliáře Texte du Sacre.

A propos, z výše uvedených pohnutek za-ložil Karel IV. taktéž Emauzský klášter.

sázava

Jestliže tu byla řeč o svatém Prokopovi, výjimečné postavě v našich ději nách, vy-pravíme se za ním mimo Prahu. Zajdeme se podívat na studánky, z nichž pil, na některá místa, kde pobýval.

Studánka VosovkaPřibližně dva kilometry od Sázavského kláštera, na druhém břehu řeky, obrůstá osikami studánka Vosovka – prý s léči-vou vodou –, nad níž byla vystavěna kaplička sv. Prokopa. Zde prý měl poustevník Prokop potkat knížete Oldřicha, proměnit vodu ze studánky ve víno a jím knížete uctít. Odměnou mu bylo založení Sázavského kláštera. Tak praví pověst. Benediktini zde dokonce vybudovali roku 1750 teplé a studené vanové lázně, které již dávno odvál čas. Ale chladnou vodou se zde osvěžit stále můžete.

Studánka Rakovka na Bílém KameniTato malebná studánka se skrývá v lese přibližně dva kilometry na jih od Sázavského kláštera. V její blízkosti je věhlasné naleziště krystalového vápence Bílý Ká-men. Nad studánkou můžete spatřit kámen s prohlubní, o němž se tvrdí, že na něm odpočíval sv. Prokop, když se toulal krajem. A pokud máte bolavá záda, zkuste na něm strávit noc, prý vás přestanou bolet, jak praví pověst.

Studánka Habrovka v ČiřenicíchBudete-li pokračovat i vy na své pouti sázavskou kra-jinou, dojdete do Čiřenic, kde mají další svatoprokop-skou studánku – Habrovku. Prý zde sv. Prokop zarazil svou habrovou hůl do země a na tom místě vytryskl pramen. Starý habr, nahlodaný zubem času a dalšími vlivy, byl pokácen, ale na jeho místě je vysazen nový. Studánka je obestavěna kapličkou.

Studánka Prokopka v ChotouniK té se dostanete, půjdete-li kolem sloup ku sv. Prokopa za rodnou chalupou Jiřího Voskovce roklinou zvanou Prokopova (Čertova) brázda, která se táhla ze Sázavy až do Chotouně, kde se měl údajně sv. Prokop narodit. Dnes je zřejmá jen její dolní část. V lese nad kapličkou se v Prokopově (Čertově) brázdě nachází studánka, z níž vytéká potůček. Až prý ten vyschne, nebude již zloby v lidských srdcích. Také zde najdete křížovou cestu a mohylu z doby bronzové.

A jedna studánka navrch

Studánka sv. AnnyVydáte-li se od kláštera prastarou Beletínskou cestou směrem na Pyskočely, dojde-te ke kapli sv. Anny u sázavského hřbitova, kde předešle zmíněná světice dohlíží na studánku bez věhlasného názvu i zázračné vody. Nic nevadí, stačí, že je stezka turisticky přitažlivá.

at mos f éra př ítom nos t i sv. pr ok opa

Tolik velice kratičká připomínka významné osobnosti i místa v našich dějinách. Takových silných, lidstvu prospěšných a světově proslulých osobností měl a má tento národ více. Měl by si je při malomyslnosti připomenout a nepadat před vším cizím na kolena. Obdiv vysílaný k těm, kteří zde žili a budovali, vzdělávali a vychovávali, to vše cítíte, když stojíte uprostřed klášterního areálu a vaše zraky hledí na nedokončené trojlodí chrámu sv. Prokopa, jehož autorem je Matyáš z Arrasu. Jaká oáza klidu a míru zde panuje! Chraňme si takovéto památky, památky na to, co dokázali naši předci, a současně i výzvy pro nás, abychom ukázali i my, co v nás dřímá, a vydali se v jejich stopách.

foto: D. Guhryová, V. Marvanová, K. Novotný; CeSt / Wikimedia Commons »

Mohyla v Chotouni nad Čertovou brázdou je legendicky spojována se svatým Prokopem: „Když sv. Prokop v svý sázavský jeskyni zlého ducha do rádla zapřáhl, s ním od té jeskyně skrze lesy, skrze roviny, pahrbky, také doliny přímo přes silnici neb vozovou cestu, berou se chodí a jede z Prahy do Kolína až k Chotouni vesnici voral a na tom přívrší chotouňském toho zlýho ducha přinutil bláto oškrábati, z které země ten vršek tehdáž byl udělán a který se silnice pražské podnes spatřuje, jemuž okolní obyvatelé říkají homole (J. F. Beckovský, Poselkyně starých příběhův českých, díl 2, svazek 1, Praha, 1879).“

str ana 12 | pr ažsk ý zpr avodaj rybníky a lázně

Dobříšskem protéká několik potoků, např. Tr-novský, Lipižský, Dobříšský, Pilský, avšak pyš-no může být město Dobříš kromě rokokového zámku s anglickým a francouzským parkem, které vlastní ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld, na rybníky nacházející se v dobříšské pánvi. Do Huťského rybníku vysadili na počátku mi-nulého století ondatry, jimž se zde tak dařilo, že se odtud rozšířily do Evropy. Proto soška zmi-ňovaného zvířátka u vodárny. Dokonce tu měli i plachetnici z Ameriky a hráli tady hokej. Rybník je rovněž v majetku rodu Colloredo-Mannsfeld (stejně jako další pozemky a lesy), který obča-nům přístup do areálu umožnil. Rybník Papež má uprostřed malý ostrůvek. V létě jeho vody

ochladí rozpálená těla, v zimě se na něm zahře-jete na bruslích. Hrází porostlou vzrostlými stro-my je spojen s Korytem. Aby toho nebylo málo, jsou tu ještě vodní nádrž Chotobuš a rybník Strž (na horním obrázku), který náleží ke Staré Huti, kde se v minulosti zpracovávala železná ruda. Kromě toho tu žili Karel Čapek se svou ženou Olgou Scheinpfl ugovou.

A šup do srdce brdských lesů za Padrťskými rybníky, Dolejším a Hořejším, které blýskají hladinou do světa již několik století. Ve druhé polovině 16. století zde vznikla železářská vesnice s vysokou pecí a pěti hamry, avšak na počátku 19. století započal její postupný zánik, když ukon-čila svou činnost vysoká pec roku 1817 a hamry 1867. V prvorepublikovém období byla oblast

oblíbeným rekreačním místem, kam se uchylo-valy známé osobnosti. Defi nitivní konec pro tuto ves i vísky ostatní znamenalo zabrání lokality pro vojenské účely – zprvu pro dělostřeleckou střel-nici, poté zde byl vyhlášen Vojenský újezd Brdy, jenž zůstal doposud zachován, ač v okrajových částech zpřístupněn, ve specifi ckém časovém re-žimu o víkendech a svátcích (viz www.vojujezd-brdy.cz, Výnos č. 1/2011 Zpřístupněné oblasti Vojenského újezdu Brdy) – v každém případě se dopravíte auty na vyhrazená parkoviště, putovat můžete pěšky či jet na kolech po cyklostezkách. A protože sem byl mnoho desítek let přístup zakázán, zachoval se tady takřka nedotčený ekosystém. Nicméně rybníky zde zůstaly a patří k nejčistším na našem území a oblast je vyhláše-nou přírodní rezervací s přilehlými mokřinami a rašeliništi. Snad proto tu lze spatřit volavky, kormorány, orlovce říčního, divoké husy, jeřá-by, ledňáčky, čápy černé, be kasínu otavní, ba dokonce orla mořského.

gu; foto: Hvezdar71, Huhulenik / Wikimedia Commons »

Bodejť by si nepochvaloval, když si zdejší léčivou kyselku, Boží vodu (tak ji a po-sléze i pramen nazvali věřící směřující do poutního kostela Navštívení Panny Marie v Hejnicích a osvěžující se minerál-

ní vodou), pochvalovaly takové osobnosti jako saský kurfi řt August I., Bohuslav Ha-sištejnský z Lobkovic, Albrecht z Valdštej-na, Martin Luther, Josef Jungmann, císař Josef II., ruská princezna a velkokněžna Anna Fjodorovna, Franz Kafka, Carl Maria von Weber, přírodovědec a geo-graf Alexander von Humboldt, profesor Karlovy univerzity Josef Vítězslav Šimák, ministr zahraničních věcí Jan Masaryk či světoznámý dirigent Václav Talich.

Povědomí o obci Lybenwerde, jak se tehdy nynější Libverda nazývala, se rychle šířilo, poutníci přicházeli, obec se rozvíjela, léčivá voda se plnila též do lahví a rozvážela po území našeho státu i do zahraničí. A dnes zde stojí moderně vybavený lázeňský komplex, v němž se nacházejí prameny Mariin, Vilemínin, Josefínin, Eduardův, Bierbon a Hubertův, nesoucí jména příslušníků šlechtického rodu Clam-Gallas, jenž za-počal s výstavbou lázeňských budov, par-ku, promenády, zámečku (Kristián Filip

hrabě Clam-Gallas). Jako poslední byly navrtány prameny Kyselka a Nový vrt. Na základě odborné analýzy by la voda charakterizována následovně: přírodní, prostá, železnatá kyselka hydrogenuhli-čitano-hořečnato-vápenatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité; minerálka je hypotonická, studená, s příjemnou svěží chutí; voda je zcela bez zápachu se železitou příchutí.

Lázeňské domy Vodoléčba, Záme-ček a Ji zera jsou zapsány v Národním památkovém fondu České republiky. Pro-cedury se zaměřují na pacienty s onemoc-

Není lázeň jako lázeňNějak jsem se vyčerpala toulkami po všech těch „vodách“, byla to značně hektická „procházka“, až mi z toho o sobě daly vědět ploténky i ploché nožky, jsem z toho celá dýcha-vičná a „nervní“. Je načase vyhledat ryze relaxační zázemí s blahodárnými účinky na tělo i ducha. I vzpomněla jsem si na svého bývalého kolegu, jenž si v tomto ohledu nemo-hl vynachválit Lázně Libverda ve Frýdlantském výběžku na úpatí Jizerských hor.

Když už jsme tedy zabrousili mimo Prahu, posaďme se v klidu třeba ke „zmrzce“, vytáhněme autoatlas či turistickou mapu a vy-hledejme si hbitě město Dobříš a poté zapíchněme prst přímo do srdce brdských lesů. A copak tam vlastně najdeme?

Dagmar guhryová

Rybníkya zase rybníky

str ana 13 | pr ažsk ý zpr avodaj

něním pohybového aparátu, srdce, krevního oběhu, neuróz a dalších psychických one-mocnění. Lázně Libverda jsou ovšem určeny i zájemcům o sport a relaxaci. V kolonádě lze využít rehabilitační bazén, ve wellness centru dopřejete tělu regeneraci v různých programech. K dispozici jsou tenisové kurty, minigolf, fitness, cyklostezky, v zimě běžecké stopy. Ale hlavně – ten klid!

A to již vůbec nehovořím o výpravách na pozoruhodná místa v okolí. Tak třeba ta-

kový Obří sud o délce 14,15 m, výšce 11,4 m a šířce 10,5 m a objemu více než 10 000 hl má uvnitř taneční sál, stylovou restauraci s ka-pacitou 40 míst a salonek 20 míst. V blízkém okolí se nachází pět atraktivních vyhlídek: Libverdské prameny, Pekelská sázka, Dobrý duch MUHU, Hájníkův kohout, Hejnická ma-dona. A ještě přidám například pozoruhodné lokality: rašeliniště Klečovou Louku, vodopá-dy na Černém potoce, rašeliniště na Čihadle, přehradu Černá Nisa, vodopády Jedlový Důl,

rašeliniště Novou Louku, přehradu Josefův Důl. A tak bych mohla pokračovat dále, výčet by byl velice dlouhý. Ale to už si najdete jistě sami, když budete chtít.

A pakliže jste natolik zdeptáni, anebo ne-jste žádnými obzvláštními ctiteli vlastivěd-ných vycházek, naučných stezek a všelikého sportovního ejchuchu, přesto však toužíte po lázni, relaxaci a regeneraci sil, našetřete si v tom případě na přenosný vířivý bazének Softub a umístěte si jej, kde vám to bude právě

vyhovovat. Je lehounký a snadno se instaluje. Pravidelným pobytem ve vířivce svému tělu jenom prospějete a psychice ulevíte rovněž, což ocení zejména osoby s problémy s po-hybovým ústrojím či krevním oběhem, po-kožkou i „nervíky“. Každopádně se ponoříte, zavřete oči, vypnete, „zabubláte si“ tichounce, neboť tato lázeň patří k nejtišším na světě, a zapomenete na šílenství tam venku. Komu by tohle neudělalo dobře? Až budete mít chuť, mrkněte se na www.softub.cz.

foto: Taibr / Wikimedia Commons; »www.lazne-libverda.cz; www.softub.cz

Vodní nádrž Josefův Důl

Vodopád na Černém potoce v Jizerkách

Vyhlídky nad Libverdou: Dobrý duch MUHU, Hájníkův kohout, Hejnická madona, Libverdské prameny a Pekelská sázka

rybníky a lázně

kultura | fejeton

LÁZNĚ LIBVERDA, a. s. Lázně Libverda č.p. 82, Hejnice 463 62

tel.: 482 368 101 – 102; mobil: 731 957 326e-mail: objednavka@lazne-libverda.cz www.lazne-libverda.cz

LÁZNĚ LIBVERDA

LIBVERDSKÉ DNYjiž od 3.750 Kč/2 os./pobyt6denní léčebný pobyt se snídaní+ 6 léčebných procedur/os.+ fi tness centrum zdarma

VÁNOČNÍ TÝDEN – 23. 12. až 28. 12. 2012již od 5.095 Kč/os./pobyt6denní léčebný pobyt, 5× polopenze – bufet,3 léčebné procedury, štědrovečerní večeře

SILVESTROVSKÝ TÝDEN – 28. 12. 2012 až 2. 1. 2013již od 5.915 Kč/os./pobyt6denní léčebný pobyt, 4× polopenze – bufet,3× taneční večer + silvestrovská oslava,novoroční oběd a 2 léčebné procedury

VÁNOČNÍ MAXIPOBYT – 23. 12. 2012 až 2. 1. 2013 již od 9.710 Kč/os./pobyt11denní léčebný pobyt, 9× polopenze – bufet,3× taneční večer + štědrovečerní večeře,silvestrovská oslava, novoroční oběda 5 léčebných procedur

NOVINKA!OČISTNÁ KÚRA SYROVÁTKOU…

již od 5.340 Kč/os./pobyt4denní léčebný pobyt s polopenzí + 6 speciálních léčebných procedur

+ dárek pro Vás: mýdlo s přírodní syrovátkou

MIMOŘÁDNÁ NABÍDKAplatí jen již do 30. 9. 2012!

již od 6.900 Kč/2 os./pobyt6denní léčebný pobyt s polopenzí – kontinentální stravování

5 léčebných procedur/os. + bonus 5 léčebných procedur á la carte/os.

POBYT ŠITÝ NA MÍRU – cena pobytu 21.665 Kč/os./pobyt

MIMOŘÁDNÁ AKCE – 20% SLEVA! cena již od 17.332 Kč/os./pobyt

15denní léčebný pobyt s plnou penzí + 2 konzultace s lékařem + 20 léčebných procedur dle doporučení lékaře

Rádi Vám domů zdarma zašleme kompletní nabídku a ceník všech pobytů.

PŘI NÁSTUPU NA POBYT A PŘI PŘEDLOŽENÍ TOHOTO INZERÁTU OBDRŽÍTE NA

OBCHODNÍM ODDĚLENÍ LAHEV SEKTU!

15. 8. 2012

inzerce

slev

a10

0K

č

Využijte akční nabídku na značkovou kosmetiku ETANI.

Využijte slevový kupon a konzultaci kosmetičky ZDARMA !

Pokožka lidského těla je soustavně vystavována rozmanitým rušivým vlivům okolního prostředí. Proto vyžaduje naši obzvláštní pozornost a pravidelnou péči. Luxusní značková kosmetika značky ETANI®, která se stala v Evropě od roku 2007 díky své vysoké úrovni a účinnosti stále více vyhledávanou, Vám nabízí široký sortiment svých výrobků z těch nejkvalitnějších a přísné kontrole podléhajících surovin. A poněvadž produkty značky ETANI® neobsahují parabeny, parfémy a barviva, mohou je bez obav používat alergici, i osoby s atopickým ekzémem a velmi citlivou pletí.

A kde můžete získat více informací, poradit se a ZDARMA vyzkoušet kompletní sortiment nebo si kosmetiku objednat?

Je to prosté, navštivte www.etani.cz ! Kontakt: tel.: 722 95 62 62 | e-mail: obchod@etani.cz

Kyslíková pleťová maskaDokonale vyčistí a omladí pleť. Okamžitý účinek.

Hloubkově čisticí krémNa bázi jemné pěny, spolehlivě odstraní nečistoty a nadbytečný maz.

Šestiminutový liftingový krém proti vráskámRychle a účinně vyhlazuje pleť a vypíná vrásky – až o 83 %.

Intenzivní kolagenový krém proti vráskámJemný krém s vysokým obsahem kolagenu podporuje tvorbu kolagenu, vyplňuje vrásky a zamezuje vzniku nových.

, která se stala v Evropě od roku 2007 díky své vysoké úrovni a účinnosti stále více vyhledávanou, Vám nabízí široký sortiment svých výrobků z těch více vyhledávanou, Vám nabízí široký sortiment svých výrobků z těch

mohou je bez obav používat alergici, i osoby s atopickým ekzémem

Kolagenové sérum proti vráskámOmlazující pleťové sérum – čistý kolagenový koncentrát. OKAMŽITĚ vyhladí a vypne vrásky, omladí a rozjasní pleť!

Gel na kruhy a otoky pod očimaOdstraňuje otoky a kruhy pod očima, hloubkově hydratuje, uklidňuje a rozjasňuje oční linie.

Čistá kyselina hyaluronováUrychluje obnovu tkáně a vyhlazení vrásek. Balení včetně aplikátoru. Vysoké hydratační účinky!

Kolagenové sérum Kolagenové sérum

Kosmetika ETANI® je certifi kovaná SZÚ a testovaná v Analab Praha člen skupiny Bureau Veritas. ETANI podporuje Unicef a Nadaci na ochranu zvířat.

Vyzkoušejte a uvidíte, že budete spokojeni. Navíc máme pro vás BONUS – po předložení tohoto kuponu získáte slevu 100 Kč nebo při objednávce přes internet zadejte SLEVOVÝ KUPON„PRAŽSKÝ ZPRAVODAJ 100“.

str ana 16 | pr ažsk ý zpr avodaj kultura

Letní shakespearovské slavnostipro milovníky klasiky Před deseti lety se na Nejvyšším purkrabství Pražského hradu dostalo nemalého diváckého i kritického ohlasu inscenaci Král Lear s Janem Třískou v titulní roli, to vše v režii Martina Huby. O rok později si tu zahrál Jiří Langmajer

Hamleta, za nějž získal nominaci na Cenu Thá-lie. Letní shakespearovské slavnosti si zkrátka vydobyly svou pevnou pozici a do září patří k nejnavštěvovanějším kulturním akcím.

Letos vsadili organizátoři opět na spoje-ní Shakespeare–Huba–Langmajer v nově zpracovaném dramatu Richard III. Ostravští divadelníci zase připravili komedii Marná lásky snaha.

Festival vznikl roku 1994 na popud teh-dejšího prezidenta republiky Václava Havla. Od té doby se každoročně uvede alespoň jedna nová inscenace podle textu Williama Shakespeara. Divadelní přehlídka se v posled-ních letech pořádá i mimo Prahu – v historic-

kých prostorách brněnského, bratislavského a Slezskoostravského hradu, letos poprvé také v Plzni v areálu Plzeňského Prazdroje. Představení začínají vždy ve 20.30 a ceny vstu-penek se pohybují od 200 Kč do 990 Kč.

Další informace získáte na oficiálním webu festivalu: www.shakespeare.cz.

Divadlo na pražských Hradčanech Pod Loretou na Novém Světě si své hlediště s jevištěm letos už poosmé postavilo Divadlo Ungelt, aby pod širým nebem zahrálo kusy ze svého stálého repertoáru. Slavnostně byla letní scéna otevřena 19. června 2005 paní Livií Klau-sovou a dodnes mají díky ní diváci možnost zhlédnout během roku beznadějně vyprodané kusy. Hlediště má kapacitu 227 míst.

Vybírat můžete nejen z divadelních před-stavení, koncertuje tu i Marta Kubišová u příležitosti oslavy svých 70. narozenin – na každý koncert pozvala jiného hosta, mimo jiné i Anetu Langerovou, Karla Gotta nebo Věru Špinarovou. Co večer, to zážitek!

Zlata Adamovská, Chantal Poullain, Pavel Kříž a Petr Štěpánek tu na prknech předvedou své umění v nejnovější inscenaci divadla – Sklenice vody. Reprízovat se budou tituly Vzpomínky zůstanou a Šest tanečních hodin v šesti týdnech.

Představení začínají vždy ve 20.00, ceny vstupenek se pohybují od 320 Kč do 649 Kč. Další informace najdete na oficiálním webu letní scény: www.letniscena.cz.

Letní scéna Vyšehrad Studio Dva nelení a v rámci Metropolitní-ho léta hereckých osobností hraje na Letní scéně na pražském Vyšehradě jako o život. Do 6. září hodlá zvládnout na šedesát před-stavení! Máte tak možnost zhlédnout insce-nace z jeho stálého repertoáru: tragikomedie

Vše o mužích a Vše o ženách, komedie O lás-ce a Zdravý nemocný v hlavní roli s Karlem Rodenem. Premiérově pak Studio Dva uvede tituly Kutloch aneb I muži mají své dny v režii Jana Jirků a Ženy přežijí v režii Dariny Abra-hámové. Koncertovat na této scéně bude Szidi Tobias.

Hraje se skoro denně za každého počasí od 20.00, při dešti jsou divákům k dispozi-ci pláštěnky. Ceny vstupenek se pohybují od 199 Kč do 899 Kč. Pro další informace navštivte oficiální webové stránky divadla: www.studiodva.cz.

Plavba po Vltavě? Proč ne!Po roční přestávce, kdy probíhaly na lodi bratří Formanů opravy a úpravy spojené s technickou zkouškou plavidla a zvelebo-váním hereckého zázemí, připlouvá opět divadelní škuner k pražským břehům a sli-buje dobrou zábavu!

Máte-li chuť na koncert během plavby po Vltavě či pořádný přísun tak trochu jiné-ho divadla, plného neokoukaných hereckých tváří, hravosti, fantazie a humoru, zajděte na originální Loď Tajemství, kde se v let-ních měsících pořád něco děje. Vzít s sebou můžete i malé diváky od tří let, pro něž jsou připravena speciální představení. Navštívit lze v letních měsících taktéž mezigenerační dílny. A co se bude hrát? Například divadlo Aqualung připravilo inscenaci podle knihy Karla Čapka Válka s mloky.

Pro více údajů musíte nahlédnout do pro-gramu, na lodi se totiž hraje nepřetržitě a vždy v jiný čas. Divákům je k dispozici speciální lod-ní bar, ceny vstupenek se pohybují od 100 Kč do 260 Kč. Další informace poskytne oficiální web: www.divadlobratriformanu.cz.

Divadlo uprostřed zámeckého parku Otáčivé hlediště v Českém Krumlově se za léta své existence stalo skutečně turistic-kým lákadlem, a proto bývají představení dlouho dopředu vyprodaná, anebo téměř vyprodaná. Přesto se pokuste ještě nyní re-zervovat místo, vždy se nějaké najde. Letos se premiérově hraje komedie plná vzrušujících dobrodružství, vtipu a lásky. Autorská dvojice Martin Glaser a Olga Šubrtová nám před-staví Dekameron. Tihle dva divadelníci jsou podepsáni i pod dalšími úspěšnými krum-lovskými inscenacemi: Tři mušketýři, Ženy Jindřicha VIII. nebo Robin Hood. Kulisami je zámecký park a kromě kukátka si neza-pomeňte vzít také repelent. Vedle činohry se ke slovu pod noční oblohou již tradičně dostanou i opera (Komedianti, Rigoletto) a balet (Romeo a Julie), pro děti se letos bude reprízovat inscenace Kocour v botách.

Pro více informací navštivte webové strán-ky: www.otacivehlediste.cz.

Divadelní léto

K atmosféře letního počasí a dlouhých vlahých večerů patří i vyjít si za kulturou! A ne ledajakou. Co takhle divadlo pod hvězdnou oblohou? Natáhněte si teplé ponožky, zachumlejte se do deky a pozorujte dění na jevišti, zatímco kdesi rachotí tramvaj, hřmí vzdálená bouřka, odbíjejí hodiny a mezi kulisami poletují zmatené světlušky. Neopakovatelný kulturní zážitek! Vybrat si můžete z bohaté nabídky dle svého gusta.

Janka ryšánek SchmieDtová

Scén pod širým nebem více, než byste očekávali

str ana 17 | pr ažsk ý zpr avodaj

Pozvánka na varhanní festival:

SVATOJAKUBSKÉ AUDITE ORGANUM 17. mezinárodní varhanní festival2. 8.–20. 9. 2012 v 19 hodinbazilika sv. Jakuba Praha–Staré Město, Malá Štupartská 6

Svatojakubské varhany jsou svými 4 ma-nuály, 91 znějícími rejstříky (hlasy) a 8 277 píšťalami největší v Praze a po varhanách olomouckého chrámu svatého Mořice druhé největší v České republice. Jejich zvukové spektrum lze přirovnat k velkému symfonic-kému orchestru s více než 90 hudebníky. Hudební zážitky z festivalových koncertů umocňuje překrásný interiér baziliky sva-tého Jakuba, který se vyznačuje vynikající akustikou s ideálním dozvukem.

Ka Young Lee ( Jižní Korea) 16. 8. 2012 Program: N. Bruhns, C. Franck, J. S. Bach, V. Aubertin, O. Messiaen, M. Duruflé

Alessandro Bianchi (Itálie) 23. 8. 2012 Program: G. Frescobaldi, J. S. Bach, O. Mes-siaen, F. Castelli, O. Respighi, M. Dupré, C. Franck, F. Hidas

Věra Heřmanová (Česká republika) 30. 8. 2012 Program: N. Bruhns, J. S. Bach, P. Eben, N. de Grigny, M. Dupré

Péter Dobszay (Maďarsko) 6. 9. 2012 Program: J. S. Bach, F. Liszt, J. Teml, M. Duruflé

François Espinasse (Francie) 12. 9. 2012 Program: N. de Grigny, J. S. Bach, L. Vierne, B. Mernier, O. Messiaen

Irena Chřibková (Česká republika) 20. 9. 2012 Praga sinfonietta orchestra Miriam Němcová – dirigent Program: F. X. Brixi, J. Suk, J. S. Bach, C. Franck, J. Bonnet

Informace a vstupenky:Tel.: 604 208 490 nebo e-mail: info@audite-organum.cz. Předprodej vstupenek: Prague Ticket Office (www.pragueticketof fice.com), Praha 1, Staroměstské nám. 14/604, tel.: 224 826 440; Psalterium (www.psal ­te rium.cz), Michalská 12, Praha 1, tel.: 724 944 278; TicketPortal (www.tic ket por tal.cz), Praha 1, Politických vězňů 15, tel.: 224 091 437, 224 091 439 a jednu hodinu před začátkem koncertu v místě konání.

FESTIVAL OPERA BAROCCANa nádvoří Clam-Gallasova paláce se od 14. srpna uskuteční cyklus hudebně-taneč-ních představení Festival Opera Barocca. Ná-vštěvníci budou moci zažít pravou atmosféru barokní scény. Součástí programu festivalu bude též výstava velkolepých scénických barokních kostýmů, které na základě histo-rických ikonografií připravil atelier Franzis Wussin. »

Co, kdy v Praze

Právě pro Vás vydáváme kulturní a informační měsíčník Co, kdy v Praze. Vychází s předstihem vždy kolem 22. dne v měsíci a je k do-stání v novinových stáncích. Internetová podoba měsíčníku na www.cokdyvpraze.cz Vás denně informuje o změnách a nové programové nabídce, která „nestihla“ tištěnou verzi. Mobilní aplikace MobiGuide pro Váš chytrý telefon a tablet je bezkon-kurenčním mobilním průvodcem nabídkou kultury a zábavy v Praze. Zadejte v internetovém prohlížeči www.MobiGuide.cz a hledejte akce ve svém okolí.

Nevíte, kdy která představení či akce začínají? Nevíte, kde se konají?Nevíte, jak a kde koupit vstupenky? Chcete se o akcích dozvědět více a být včas informováni?

inzerce

30 Kčpro předplatitele 25,-

Co, Kdyv Praze

KULTURNÍ A INFORMAČNÍ MĚSÍČNÍK

DIVADLA, KONCERTY, veletrhy

MUZEA, GALERIE, VYCHÁZKY

KLÁšTERY, DĚTEM

KULTURNÍ CENTRA, čAJOVNY

zoo, botanické zahrady

FILM, SPORT, KLUBY

nadace, zdravý styl

ČERVENEC2012

Europa Jagellonica1386–1572Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců

Kutná Hora / GASK Galerie Středočeského kraje / Jezuitská kolej

20 / 5 – 30 / 9 / 2012Otevřeno denně: po–ne 10–18

www.europajagellonica.eu

With the support of the Culture Programme of the European Union

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

KŘIŽÍKOVA FONTÁNAVýstaviště, Praha 7 -Holešovicewww.krizikovafontana.cz

str ana 18 | pr ažsk ý zpr avodaj

Třetí ročník festivalu potrvá od 14. 8. do 9. 9. 2012. V prostorách jedné z nejkrásněj-ších pražských barokních palácových staveb proběhne v rámci festivalu série koncertů, výpravných představení a barokních soirée, jež představí divákům aspekty výjimečné doby, která tak zásadním způsobem pozna-menala historické dědictví Prahy i českých zemí.

Dramaturgie festivalu se již tradičně věnu-

je interpretaci staré hudby a tance a rekreaci slavnostních divertiment XVII. a XVIII. sto-letí. Jednotlivá představení dbají na histo-rickou přesnost a jsou vždy připravována ve spolupráci s odborníky na dobové pojetí uměleckých disciplín. Všechna představení jsou scénická, hudebníci, zpěváci a tanečníci vystoupí v dobových kostýmech a maskách.

V průběhu festivalu zazní hudba dvorských slavností, pořádaných na nejvýznamnějších evropských panovnických dvorech, či hud-ba z oper a baletů komponovaných v XVII. a XVIII. století. V programu budou uvedena díla J. B. Lullyho, M. Maraise, A. Campry, hraná na francouzském dvoře. Z okruhu císařského dvora zazní hudba H. I. F. Bibe-ra, J. H. Schmelzera, N. Matteise, J. J. Fuxe, G. Bononciniho, A. Vivaldiho a dalších. Rezi-denčním souborem je Carnevale Baroque Ensemble (Hipocondria Ensemble + hosté); Dobové tance předvedou členové souborů Danseurs Nobles a Hartig Ensemble – tance a balety tří staletí.

Aktuální program festivalu viz srpnové vy-

dání Co,kdy v Praze, na www.cokdyvpraze.cz a www.operabarocca.cz.

inzerce

www.mobiguide.mobi

AT&TATATA &T&T T&T&Aktuální přehled kultury a zábavy kolem vás v mobilu i v tabletu.

www.MobiGuide.cz

C

M

Y

CM

MY

CY

CMY

K

inzerat-04b.pdf 1 8/8/2012 3:20:32 PM

Pozvánka do zahrady:

BOTANICKÁ ZAHRADAPřírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Na Slupi 16, Praha 2, e-mail: bota-zah@natur.cuni.cz, www.bz­uk.cz

Spojení: tram 18, 24 – zastávka Botanická zahrada, tel.: 221 95 18 79, 221 95 18 82; poradna pro veřejnost: úterý 10–12 h, e-mail: botazah@natur.cuni.cz; otevřeno:

skleníky 10–17 h, exteriéry 10–19.30 h; vstupné do skleníků: základní 50 Kč pro dospělé osoby, snížené 25 Kč pro děti 6–15 let, studenty do 26 let a seniory, rodinné 125 Kč pro 2 dospělé osoby a max. 3 děti 6–15 let, zvláštní 30 Kč pro školy s odborným výkladem, zdarma vstup pro ZTP, děti 0–5 let a pedagogický dozor. Exteriéry zdarma.

Výstava v srpnu:19. 8.–4. 9. 2012 – Exotické ptactvo

Pozvánka na výstavu:

ZÁMEK TROJAU Trojského zámku 1, Praha 7-Troja, tel.: 283 851 614; metro C – stanice Holešovi-ce, bus 112 – zastávka Zoologická zahrada; otevřeno Út–Ne 10.00–18.00 (s výjimkou Pá 13.00–18.00); vstupné základní 120 Kč, snížené 60 Kč, rodinné 250 Kč. Více na www.citygalleryprague.cz.

EMIL FILLAVýstava ze sbírek Galerie hlavního města Prahy představuje jednu z nejvýznačnějších uměleckých osobností české moderny – Emila Fillu, malíře, sochaře, grafi ka a teoretika umě-ní. Autorův bohatý fond získávaný postupně od 60. let do konce 80. let minulého století čítá stovku děl. Výběr prezentovaný na výstavě uspořádané ke 130. výročí Fillova narození zastupuje autorovu rozmanitou tvorbu, jež prošla celou řadou proměn.

© A

rchi

v O

pera

Bar

occa

, fot

o Iv

an B

abej

»

Kulturní pozvánky pro vás připravila redakce měsíčníku Co, kdy v Praze »

str ana 19 | pr ažsk ý zpr avodajkŘíŽovka | Horoskop

beran (21. 3.—20. 4.)Berani, nesnažte se za každou cenu

o originalitu, aby z toho nebyl trapas. Líbivé řeči, neupřímnost a podfuky mohou velmi provětrat vztahy všeho druhu. Jinak bude stát při vašich vztazích Štěstěna. Poklad máte v pravých přátelích. Doba je vhodná ke kul-tivaci vašeho těla i ducha, zamyslete se nad kvalitou lidského bytí. A nepřehánějte to se „životabudiči“, aby to neodneslo vaše zdraví.

bÝk (21. 4.—21. 5.)Býci, tento měsíc žádné fi nanční trans-

akce či nové projekty, v nichž hrozí jisté riziko, situace by se vám mohla vymknout z rukou. Raději vyčkejte a lépe plánujte. Za dosavadní tvrdou práci přesto obdržíte zaslouženou odměnu. Nepříjemná může být nečekaná návštěva či napětí mezi vámi a vaším protějš-kem. Setkání se starými přáteli potěší. Pozor na zažívání a posilování imunity.

blíŽenci (22. 5.—21. 6.)Blíženci, budete řešit vztahové a rodin-

né problémy. Na povrch mohou vyplout i staré záležitosti. Pozornost upoutá i vaše pošilhá-

vání jinam. Čeká vás poměrně složité období. Dejte na názory druhých, nemusíte mít vždy pravdu. Do toho se vmísí náročná situace v za-městnání a značný stres je tu. Tak pozor při řízení vozidla. Dejte si lázeň a masáž.

rak (22. 6.—22. 7.)Raci, patrně vyřešíte problém, který

vám již dlouhou dobu nedal spát. Předveďte kreativitu a fantazii, schopnost efektivně řešit problémy, učte se novému – a měli byste sla-vit úspěchy. S trochou úsilí. Proto neplýtvejte energií a aktivně relaxujte. A pryč se škodli-vými zlozvyky. Se svými starostmi a pocity se klidně svěřte. Vyhněte se bouřlivé výměně názorů a dluhům.

lev (23. 7.—22. 8.)Lvi, září bude náročné zejména v pro-

fesionální oblasti – dřina se vyplatí, může vás čekat pracovní postup či fi nanční ocenění. A nezapomeňte důvěřovat, ale prověřovat, hlavně dokumenty a sdělené informace. Za-skřípe to ve vztazích, raději se však zdržte konfrontace. Pozor na intriky. Naslouchejte svému tělu.

panna (23. 8.—22. 9.)Panny, pozor na předrážděnost a nad-

měrnou fyzickou aktivitu, ať neutrpí vaše zdraví. Zamyslete se nad svým postavením v životě a dalším rozvojem. Práce a fi nance? Velice slušné. Avšak tvrdá práce vás nemine, což bude poněkud vyčerpávající. Výtečné partnerské i rodinné vztahy pohladí vaši duši.

váHy (23. 9.—23. 10.)Váhy, leccos se vám tento měsíc

povleče na dlouhé lokte, nic neurychlíte, jen se vyčerpáte. Možná je rovněž změna zaměstnání. Zaměřte se na zlepšení vztahu s druhými lidmi. Rozšiřte si všeobecný roz-hled o nové poznatky nebo se rovnou pusťte do studia. Splínu nepodléhejte. Od poloviny měsíce se naskytne šance vylepšit si fi nanční situaci.

štír (24. 10.—22. 11.)Štíři, vás září překvapí novinkami

a jedinečností, využijte nabízené příležitos-ti. Udržujte dobré vztahy se svým okolím, mladším nabídněte své zkušenosti. Možná

se vám zachce podnikat se „spřízněnou duší“. Buďte asertivní, trpěliví a činorodí. Časově náročný program může ovlivnit vztahy s rodinou. Zdržujte se ale hlasitého projevu i štiplavých poznámek. Očista těla je na místě.

stŘelec (23. 11.—21. 12.)Střelci, přátelské svazky a milostné

vášně klepou na dveře. Opatrně při výběru, abyste neuvízli v tenatech intrikána. Dejte na své přátele. Je možný harmonický dlouho-dobý vztah, pokud ovšem nebudete mít pře-mrštěné nároky. V zaměstnání se nenechejte vyprovokovat závistí a pomluvami některého kolegy. Vrhněte se do práce a vytrvejte, šéfo-vé vás ocení. Pozor na zdraví, mohlo by být zapotřebí lékaře.

kozoroH (22. 12.—20. 1.)Kozorozi, ponořte se plně do reali-

zace dlouho plánovaného projektu, úspěch vás nemine. Nyní zjistíte, kdo je váš spojenec a kdo nepřítel. Dostane se vám rovněž užiteč-ných informací. I peněženka to pocítí. Úspěch u druhého pohlaví bude záviset na vašem chování. Ukažte, že jste šlechetní, romantičtí a schopní experimentovat. Jak v září zasejete, tak sklidíte.

voDnáŘ (21. 1.—20. 2.)Vodnáři, možná zatoužíte po klidu

a rozjímání o samotě. Určitě se ale vyhně-te sporům a nechtějte si vyrovnávat „staré účty“. Azyl hledejte u partnera a přátel, třeba vám chce některý z nich poskytnout pomoc a podporu. Využijte toho, zlepšíte si pozici i fi nance. Září však bude hektické a zatěžující, patrně se objeví neurotické či zažívací potíže. Ve vztazích může být velice rušno vzhledem k odhaleným případným záletům.

ryby (21. 2.—20. 3.)Ryby, zapracujte na svém image

a hurá do společnosti. Nalaďte se na další činnost. Nabízejí se vám nové možnosti, jak uplatnit svůj talent a schopnosti. Vyřešte staré resty. V zaměstnání se soustřeďte na kompletní vyřešení jednoho problému. Vztahy budou trochu jako na houpačce. Zkroťte nežádoucí emoce a vše se v dobré obrátí, třeba v životní lásku. » (gu)

Horoskop Marie Václavy na září

Volná distribuce • Tisk: Tiskárna LIBERTAS, a. s. • Vydavatel: AUDIRE s. r. o., Za Mototechnou 1114/4, 155 00 Praha 5; IČ 28440501; e-mail: vydavatel@prazsky-zpravodaj.cz • Šéfredaktor: Mgr. Dagmar Guhryová, e-mail: redakce@prazsky-zpravodaj.cz • Inzerce a obchod: Ing. Aleš Fritscher, tel.: 773 693 460, Karel Nepraš, tel.: 608 820 436, e-mail: obchod@prazsky-zpravodaj.cz • Design a sazba: BcA. Milada Hartlová • www.prazsky-zpravodaj.cz • Distribuce: Vydavatelství GRAND PRINC a. s. • Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Za inzerci vydavatel neodpovídá. ISSN 1804-9397

Úspěšní luštitelé z minulého retročísla: M. Kestřánková, Praha 4, M. Prokop, Pra-ha 3, Ing. M. Vítková, Praha 4, Mgr. Radka Henzlová, Louny. Výhercům gratulujeme a děkujeme za účast v soutěži. Věcné ceny si mohou převzít osobně denně od 9.00 do 17.00 hod. na adrese: Redakce Pražské-ho zpravodaje, Na Poříčí 17, Praha 1, tel.: 608 820 436.

EL. NABITÁ ČÁSTICE

SPZ PRAHY

ZVÝŠENÝ TÓN

PRIMÁTI

PROTIKLADJÍZDNÍ KOLO

PRO DVA JEZDCE

PŘEDLOŽKAZPŮSOB BARVENÍ

LÁTEKŘEŠETA

ČESKÝ SPISOVATEL

(ZDENĚK)STUPEŇ SLOV.

„JINAM“

BEZ PŘÍPRAVY

ZN. JÍZDNÍCH

KOL

HLAVNÍ MĚSTO SAMOY

ANGLICKY „STARÝ“

ŠPANĚLSKÁ EXKRÁLOVNA

KŘIVDAOSMI-

VESLICE (HOVOR.)

FRANC. MĚSTOPOTÁČ

OTÁZKAPRVNÍ

IZRAELSKÝ KRÁL

NA JAKÉ MÍSTO

STARO-ŘECKÁ

POHŘEBNÍ OBĚŤ

KOČKODA-NOVITÁ OPICE

MEZIN. KÓD ISLANDU

ANGLICKY „PÁSKA“

CHEM. ZN. NOBELIA

ZKR. STÁTU OREGONOSAHÁNÍ

HAZARDISLÁMSKÉ RODOVÉ TRADICE

CHEM. ZN. ASTATU

2. ČÁST TAJENKY

PAPOUŠEK SOVÍ

FORMACE LETADEL

10. DEN MAYSKÉHO

MĚSÍCE

NEJMENŠÍ BUVOL

POSLEDNÍ ROŽMBERK

EROTICKÝ ČASOPIS

SPZ ŠUMPERKA

ZÁJMENO UKAZOVACÍ

ČÁST ZÁVODU

3. ČÁST TAJENKY

SLOV. „JESTLI“

PLYNNÝ UHLOVODÍK

DLOUHÉ ÚDOBÍ

SOUZVUK VÍCE TÓNŮ

ŘÍMSKY 502JMÉNO

MUSSOLI-NIHO

HOSTIE

ODŘÍKAVÝ ČLOVĚK

STARÁ SRBSKÁ

MÍRA

DRAHÝ KÁMEN

AMOR

ZHOTOVIT NA STAVU

NAPODO-BENINA

HOSPODÁŘ-SKÝ

POKLESZN. ČAJE

NĚMECKÁ ZNAČKA

AUTÚPRKÚKAZ

KOZÍ PACH

ŠPANĚLSKÁ VYCHOVA-

TELKA

VĚTEV JEHLIČNANU

TVÁŘE

PRHA PROUDĚNÍ VZDUCHU

V ATMOSFÉŘE

MUŽPOMŮCKY: AKOV, EON, IKAT, SAUL,

STARÉ POČÍTADLO

1. ČÁST TAJENKY

ATHÉNSKÝ FOTBALOVÝ

KLUB

BEZDOMO-VEC

ČLOVĚK S NEMOCÍ

SRDCE

OCHUTNÁNÍČIN

MPZ SEYCHEL

TROPICKÁ DŘEVINA

LÁHEVNÍKHNACÍ STROJ

ŠPANĚLSKÝ OSLAVNÝ POKŘIK

STARŠÍ TYP DOPRAVNÍCH

LETADELKAMP

ANOA.indd 1 7.8.2012 17:24:42

www.

anoa

.cz

Luštíme s Anglo-německou akademií v Praze

str ana 20 | pr ažsk ý zpr avodaj inzerce

KOMPLEXNÍ REALIZACE A DODÁVKA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ WW

W.C

REAT

IX.C

Zin

fo@

crea

tix.cz

OPRAVY OBUVIVýroba opasků na zakázku

www.vyrobaopasku.cz

VÝROBA KLÍČŮVeškerý sortiment klíčů i autoklíčů

www.volny.cz/z-kov-prodejna

Wilsonova 300/8, Praha 2 - hl. nádraží602 328 170

Vysočanská 382/20, Praha - Prosek775 242 478

Českomoravská 9/809, Praha - Vysočany602 328 243

Wilsonova 300/8, Praha 2 - hl. nádraží734 836 878

Vysočanská 382/20, Praha - Prosek734 836 724

Archeologická 2253, Praha - Lužiny777 120 205

SLEVOVÝ KUPÓN 10%

Euro 2012Dokumentární publikace v českém jazyce, bohatě vybavená exkluzivními snímky a doplněná zasvěceným komentářem, přibližuje čtenářům dramatické momenty velkolepého svátku nejpopulárnějšího sportu naší planety, fotbalového šampionátu ME EURO 2012.

Olympia, vázaná, 136 stran, 21,5 × 30 cm978-80-7376-319-0

ANTIKVARIÁT Čejka

www.antikvariat-cejka.com

Mukařovského 1986, Praha 5přímo u stanice metra Lukatel.: 235 51 50 30, 606 164 715e-mail: antikvariat.cejka@volny.cz

antikvariát se širokým sortimentem – knihy, noty, mapy, pohledy, telefonní karty, drobná grafi ka

Otvírací dobapondělí–pátek 9.00–18.00sobota 9.00–12.00

ANTIKVARIÁT Čejka

Po letech jsem vstala z vozíkuDříve jsem běhala jako srnka! Pak jsem ale skončila na vozíčku s CMT (choroba způso-bující progresivní svalovou slabost). Všechno dělám na vozíku. V nohou nemám již léta cit. Můj neurolog mi provedl elektrofyziologické vyšetření nohou, ale řekl, že mi tam žádný proud nejde a že se s tím mám smířit. Rozhodli jsme se tedy s manželem, že zkusím Léčení. Byl tam jeden mladý muž, povoláním lékař. Byl obdivuhodný! Položil na mě ruce a já jsem pak vstala z vozíku. Prostě jsem si stoupla! Už tak dlouho jsem na nohou nestála! Je to hotový zá-zrak! Rozhodně přijdu i na další Léčení! Věřím, že se můj stav zlepší ještě více. Helena

Vrátil se mi sluchPřede dvěma lety jsem měla mozkovou pří-hodu. Zasáhlo mi to pravou stranu a na pravé ucho jsem pak slyšela velice špatně. Naslou-chátko jsem odmítla. Na Léčení jsem přišla se švagrovou. Byla tu už s přítelem, který měl problémy s kyčlí a jemuž lékařka sdělila, že se s tím nedá nic dělat. Jakmile sem přišel, okamžitě pocítil úlevu od bolesti. I já jsem přišla plna očekávání, co se bude dít. Jsem ráda, že jsem se k tomu odhodlala. Nyní sly-ším na ucho lépe o 85 procent! Slyším to, co jsem už dlouho slyšet nemohla. A přijdu zase. Ludmila, 59 let

Už žádné praskání v páteřiMěla jsem problémy s páteří. Našli mi výrůstky na obratlech krční páteře a navíc ještě dva obratle stlačené. V důsledku toho mi neustále praskalo v krku, když jsem otáčela hlavou. Trá-pilo mě to asi dva roky. Po Léčení už žádným praskáním netrpím. Daniela, 36 let

Léčí všechny nemociNa Léčení pomohou každému. Přišla jsem se synem Radkem, který se po rodinné tragédii zajíkával. Je to asi čtyři roky, co to začalo. Te-lefonovala jsem na číslo uvedené v novinách. Hned po tom povzbuzení v telefonu jsem si všimla, že se synův stav o trochu zlepšil, že se mu lépe mluvilo. Proto jsem se rozhodla, že na to setkání půjdu. Patrně již pouze to, že léčí všechny choroby a že odtamtud odcházejí lidé bez bolestí a chorob, nám zřejmě pomoh-lo. Vypravili jsme se tedy na Léčení a po dvou týdnech mohu říci, že se Radek skoro vůbec nezadrhává a mluví mnohem lépe. A tak při-jdeme zase. Děkujeme. Magda J., 51 let, její syn Radek, 20 let

Koleno mě už nebolíJsem aktivní hokejista a už jsem prodělal čtyři operace pravého kolene. Přesto mě pořád hodně bolelo, chybí mi tam chrupavka a mám artrózu 4. stupně. Po Léčení mne koleno jako zázrakem přestalo bolet a po-ciťuji velké zlepšení. Půjdu ještě na kontrolu k lékaři, ale jsem si téměř jist, že výsledky budou dobré. Je to super! Mario, 31 let

S těmito slovy se radostně loučila postarší paní, když mi-nulé úterý odcházela z Léčení. Po dvou letech, kdy mohla chodit jen s holí a ještě se musela někoho přidržovat, za-čala zase chodit zcela sama! „Je to hotový zázrak, nemohu tomu ani uvěřit,“ uvedla. I další lidé byli překvapeni, když se jim po Léčení výrazně zlepšily sluch, rovnováha, chůze, anebo je přestala bolet kolena či páteř. Jedné paní se do-konce prodloužila noha o tři centimetry! Mnozí přišli pouze „na zkoušku“ nebo jako doprovod, poté však odcházeli plni radosti a optimismu. „Příště přijdu znovu. Mohu zase hýbat krkem. To už jsem dlouho nemohl,“ komentoval své zážitky muž středního věku. Zde uvádíme svědectví dalších uzdravených lidí.

Také trpíte vážnou nemocí nebo dlouhodobými bolestmi? Přijďte zažít nevšední metody

LÉČENÍKaždé úterý od 18.00 h

Budova ČSvtSnovotného lávka 5, Praha 1

tel. 608 372 581vstupné dobrovolné

udivující množstvízázračně vyléčených lidí Konečně zase chodím sama!

str ana 21 | pr ažsk ý zpr avodajinzerce

ZÍSKEJTE VÍCE!

Spořicí účet S výnoSem

až 4,65 % p.a.

Bez poplatků, vklad 100% pojištěný do výše 100 tisíc EURwww.wpb.cz | volejte zdarma 800 345 345

WPB Capital, spořitelní družstvoJeruzalémská 1321/2, Praha 1

inzerce

KDE NÁS V PRAZE NAJDETE? Praha Avion Shopping Park, Praha Grandi Stazioni (Hlavní nádraží), Praha OC Šestka, Praha Novodvorská Plaza, Praha Galerie Butovice, Praha OC Europark, Praha OC DBK, Praha Palladium, Praha Galerie Harfa

A nevynechejte aniwww.facebook.com/cccboty!

Nezapomeňte se podívat do on-line katalogu na www.ccc.eu.

Společnost CCC BOTY CZECH je nejrychleji se rozšiřující sítí prodejen

obuvi v České republice. Nabízí dámskou, pánskou a dětskou obuv pro

všechny sezóny a příležitosti.

ceny od 599,–

NOVÁ PODZIMNÍ KOLEKCE

KDE NÁS V PRAZE NAJDETE? Praha Avion Shopping Park, Praha Grandi Stazioni (Hlavní nádraží), Praha OC Šestka, Praha Novodvorská Plaza, Praha Galerie Butovice, Praha OC Europark, Praha OC DBK, Praha Palladium, Praha Galerie Harfa

www.facebook.com/cccboty!

www.ccc.eu.

Praha Avion Shopping Park, Praha Grandi Stazioni (Hlavní nádraží), Praha OC Šestka, Praha Novodvorská Plaza, Praha Galerie Butovice, Praha OC Europark, Praha OC DBK, Praha Palladium, Praha Galerie Harfa

je nejrychleji se rozšiřující sítí prodejen obuvi v České republice. Nabízí

je nejrychleji se rozšiřující sítí prodejen obuvi v České republice. Nabízí

je nejrychleji se rozšiřující sítí prodejen

dámskou, pánskou a dětskou obuv pro všechny sezóny a příležitosti.

Praha Avion Shopping Park, Praha Grandi Stazioni (Hlavní nádraží), Praha OC Šestka, Praha Novodvorská Plaza, Praha Galerie Butovice, Praha OC Europark, Praha OC DBK, Praha Palladium, Praha Galerie Harfa

str ana 23 | pr ažsk ý zpr avodajrubrikainzerce

1+1 lekce ZDARMA

HUBNUTÍpro ženy Poděbradská 220/658 Praha 9

tel.: 222 541 451www.relaxis.cz

Vystřihněte kupon a získejte 1 hodinu cvičení ZDARMA. Ženám, které nemají s BODY QUEST zkušenosti, zajistíme po předchozí domluvě trenérku ZDARMA.

Přijďte si vyzkoušet rekondiční cvičící stoly BODY QUEST, zhubnout a posílit svaly a zlepšit fyzickou kondici.Cvičební hodina (60 minut) nahradí 6 hodin tradiční gymnastiky, zejména u žen středního a vyššího věku. Výsledek můžete poznat na ztracených centimetrech.

Pro koho je cvičení vhodné?Doporučuje se pro kardiaky, pro nemocné s poruchami krevního oběhu, křečovými žilami, pro jednotlivce s bolestmi v zádech, pro osoby po operaci plotének, u kterých zejména posilujeme zádové a břišní svaly. Cvičení je též vhodné pro zlepšení pohyblivosti kloubů, pro ženy po porodu, astmatiky a v neposlední řadě pro osoby mající potíže s nadváhou, nebo pro ty, kteří po dlouhé pauze třeba se cvičením opět začínají.

Je cvičení efektivní?Názor, že cvičení na stolech je neefektivní, protože „stoly cvičí za vás“,se nezakládá na pravdě. K dosažení výsled-ků je však nutné dodržet rady odborného personálu.

Jaké jsou účinky cvičení?Cvičení má rehabilitační, redukční, posilovací, relaxační a mobilizační účinky. Cvičení je výhradně bez únavy sva-lů a tvorby kyseliny mléčné. Zajišťuje objemový i hmotnostní úbytek, formuje postavu. Více na www.relaxis.cz.

Kupon na cvičení1+1 ZDARMA

✁

✃PR_body quest_2.indd 1 14.8.2012 15:58:29

VINOTÉKAU BUKÁCKU

Dopřejte si trochu klidu v neklidné době

VINOTÉKA U BUKÁČKŮNOVĚ OTEVŘENÁ

Rubencova 2237, Praha 10, U STANICE METRA SKALKA (vedle řeznictví a knihovny), mobil: 777 935 719

Otevírací doba:Po–Pá 11.30–20.00, So 9.00–11.00

možnost posezení ve vinotécerozlévané víno 2 dcl za 18 Kč

10 odrůd kvalitních moravských a zahraničních stáčených vín

Lahvová přívlastková vína z Moravy(Velké Pavlovice, Čejč, Dubňany, Mikulov, Strachotín)

AKCECHARDONNAYPOZDNÍ SBĚR

za cenu 62 Kč/l

www.mpu.cz I 800 678 678www.mpu.cz I 800 678 678

Spoření bez překážek

Nejvýhodnější spoření• Nejvýhodnější způsob úročení

• Peníze okamžitě k dispozici

• Vklady a výběry bez omezení

NOVINKA Založte si účet on-line

efektivníúrok až3efektivúrok a

Úrok+Vkladový účetbez výpovědní lhůty