www.prazsky-zpravodaj.cz

ROČNÍK VI. • číslo 07/2016 • volný prodej • řízená distribuce • Cena: 12 KčROČNÍK VI. • číslo 07/2016 • volný prodej • řízená distribuce • Cena: 12 Kč

CO KDY V PRAZE

ROČNÍK VI. • číslo 07/2016 • volný prodej • řízená distribuce • Cena: 12 KčROČNÍK VI. • číslo 07/2016 • volný prodej • řízená distribuce číslo 07/2016 • volný prodej • řízená distribuce • Cena: 12 KčROČNÍK VI. • číslo 07/2016 • volný prodej • řízená distribuce číslo 07/2016 • volný prodej • řízená distribuce • Cena: 12 Kč • Cena: 12 Kč

www.prazsky-zpravodaj.cz

A TANČÍM DÁL A TANČÍM DÁL

VlastimilHARAPES

NAJDETE NA sTraně 12

str. 31

Plochodrážní elita v Praze ...

str. 5

Právní řád, nebo regulace ...

STRANA 2 • 07/2016 ROZHOVOR

Výzva pro města a obce, které by měly zájem o rozsáhlou sbírku knih ze soukromé sbírky. Publikace jsou jedinečné v  tom, že se jedná o životopisy prezidentů (Masaryka, Reagana, Gorbačova, Castra a dalších) v množství cca 300 ks. Tuto sbírku sběratel daruje zdarma a bližší informace poskytne na telefonu +420 777 549 139.

Odkdy působíte v politice?

Mladým sociálním demokratem jsem se stal ve svých patnácti le-tech, ale již předtím jsem se aktiv-ně účastnil různých akcí.

Co vás vedlo k tomu, do ní vstoupit?

Když jsem se seznámil s organizací Mladých sociálních demokratů, tak jsem poznal spoustu skvělých lidí a zjistil, že mne baví trávit s nimi čas, máme společný pohled na svět, vy-znáváme podobné hodnoty. To před-určilo mou politickou dráhu.

Můžete říci, co považujete na tomto poli za svůj největší úspěch?

Když budu konkrétní, tak asi svůj podíl na úspěšném otevření Tunelo-vého komplexu Blanka. V obecnější rovině to, že se mi už roky daří hájit na nejrůznějších úrovních sociálně demokratické principy a hodnoty.

Zbytečné souboje

A co se vám nepodařilo?

Mě vždycky nejvíc mrzí, když se promarní šance udělat něco správné-ho jenom proto, že někdo upřednost-ní své zájmy před zájmy lidí. V politi-ce se to bohužel občas stává a v těch momentech bývám hodně naštvaný. Politika je samozřejmě určitý souboj jednotlivých stran, ale občas se bojuje na frontách, kde je to úplně zbytečné.

Co vám politika dala a co vzala?

Dala mi především spoustu skvě-lých kamarádů, kterých si velmi vážím. Dala mi i  možnost ovlivnit některé věci a  prosazovat hodnoty, kterým věřím. Vzala mi možnost být pánem svého času a poté, co jsem se v pozici náměstka pražské primátor-ky začal více objevovat v  médiích, i trochu soukromí.

Jaký je podle vás největší problém Prahy?

Obecně bych asi řekl, že to v  po-sledních letech byla politika ode zdi ke zdi. Nejprve se v  Praze doslova bezuzdně utrácelo, poté se naopak vše zastavilo a  nedělalo se nic. Oba přístupy jsou špatné. V konkrétní ro-vině, pokud se budu držet své hlavní gesce, kterou je doprava, to je chybě-jící vnitřní i vnější okruh.

Zaspaná modernizace MHD

Jak ho řešit?

V  prvním případě nastavit režim rozumného hospodaření, ve kterém se zbytečně neutrácí, ale zároveň se realizují potřebné projekty a  inves-tuje se do rozvoje města. V druhém případě je to zdánlivě jednoduché, oba okruhy co nejrychleji dostavět. V případě vnitřního, tedy Městského okruhu, jde o investici Prahy, vnější okruh, Pražský, musí dobudovat stát.

Jsou věci, které se z vašeho pohledu naopak daří?

Věřím, že se daří rozvíjet pražskou dopravu tak, aby všem Pražanům i ná-vštěvníkům nabízela možnost volby, jestli chtějí jet autem, nebo raději vyu-žít MHD či cestovat na kole. Sice ne zá-vratným tempem, ale stále zlepšujeme podmínky a infrastrukturu.

Co vás pálí v pražské dopravě obecně?

Už jsem zmínil chybějící silniční infrastrukturu, dále je třeba i nadále rozvíjet MHD. Velkou výzvou je vý-stavba trasy metra D, kde ale nará-žíme na velké problémy při výkupu pozemků. Co mi rovněž vadí, je ně-kdy až nenávist mezi řidiči a cyklisty. V případě oboustranného respektu se vedle sebe všichni v pohodě vejdou.

A v MHD?

Kromě problémů s  výkupem po-zemků na trasu metra D mi vadí, že Praha v  minulých letech zaspa-la v  modernizaci své MHD. Jiná města jsou o  dost vpředu a  my je musíme dohánět. Praha by přitom měla být přirozeným lídrem. Richard Šedý

Praze nejvíc chybí vnitřní a vnější okruh

V roce 2014 obhájil Petr Dolínek zastupitelský

mandát na pražském magistrátu a stal

se náměstkem primátorky pro oblast dopravy

a evropských fondů. Aktuálně je také členem

Výboru pro správu majetku a majetkových podílů

ZHMP. V roce 1995 začínal u Mladých sociálních

demokratů, do ČSSD vstoupil v roce 1999 a je členem

do současnosti.

„Vadí mi někdy až nenávist mezi řidiči a cyklisty,“ říká Petr Dolínek. Foto: archiv Petra Dolínka

www.prazsky-zpravodaj.cz

07/2016 • STRANA 3PRAŽSKÝ ZPRAVODAJ

„Praha zaspala v  modernizaci MHD,“ říká v  rozhovoru na protější straně Petr Dolínek, náměstek primá-torky, který má na starosti dopravu v hlavním městě. Nevím, co tím přes-ně myslel, ale osobně ten pocit nesdí-lím. Pražskou dopravou se pohybuji celý život a víc než absence supermo-derních vozidel mě trápí jiné věci.

Jednou z  nich je často chybějící elementární lidská slušnost při ces-tování. Od mládí dodnes považuji za naprostou samozřejmost pustit starší lidi sednout. Aniž bych chtěl jakkoli lamentovat nad výchovou dnešní ge-nerace teenagerů, musím konstato-vat, že zbytečně často vídám sedícího mladíka či dívčinu a nad nimi stojící babičku či dědečka s hůlkou a taškou. Mám proto několik výzev. První je ke starším lidem: Pokud vás někdo pouští sednout, poděkujte a místo pokud možno přijměte. Ostré reak-ce typu „jedu jen kousek“ nebo „tak staře snad nevypadám“ opravdu niče-mu nepomohou a rozhodně nepotěší. A druhá výzva je pro změnu k mla-dým: I když občas někdo vaše místo odmítne, zkuste to příště znovu!

Průvodce nejen pražskou dopravou aneb Čtyři výzvyNaprosto příšerné jsou batůžky

a batohy. Tedy ty, které si lidé v  do-pravním prostředku nesundají ze zad. Šťouchance mezi nohy od těch dětských a do brady od dospělých mne vždy dokáží spolehlivě rozlítit. A obrovská krosna na zádech chlapíka stojícího ve dveřích, to je teprve něco! Takže výzva číslo tři: Sundejte si při cestování MHD batůžek ze zad. Uleví se vašemu hřbetu i spolucestujícím.

Fenoménem posledních řek-něme 15  let jsou mobilní telefony. O  tom, že i  půlminuta může být dlouhá doba, se přesvědčíte, když někde ve vaší blízkosti bude naplno vyzvánět či vyhrávat přístroj zpra-vidla dámy, která jej zrovna ne a ne najít v kabelce.

Napadlo mne, že každý, kdo si te-lefon kupuje, by měl projít nějakým rychlým školením. Tam by bylo odborníkem vysvětleno, že i když je člověk, se kterým zrovna telefo-

PŘJDE EXIT VELKÉ BRITÁNIE?

nujete na druhém konci republiky, nemusíte do zařízení křičet. Nepo-může to. Sice tím připravíte lidi ve svém okolí o spoustu sdělovaných informací, ale jsem přesvědčen, že to jistě oželí.

V  dobách, kdy mobily měli jen agenti Mulder a Scullyová a možná ani ti ne, jsme při cestování tak nějak víc koukali. Samozřejmě, někdo si četl třeba knížku nebo noviny, ale po-hledy těch nečtoucích se často setká-valy. V maďarštině mají takové hezké slovo „szemezni“, což je něco jako oční kontakt. Vzpomínám, jak ka-marádi v Budapešti často někam při-jeli a nadšeně vyprávěli, „jak hezké děvče potkali“ a „jak po sobě házeli očima“. Jestli se nemýlím, z jednoho takového „koukání“ vzniklo i spoko-jené manželství trvající dodnes.

Dnešní generace má oči jen pro své přístroje. Jistě, sice s  jejich pomocí ne-ustále komunikují, ale jen s  těmi, s ni-miž mají spojení. Šance poznat někoho nového se minimalizuje. Tedy pokud do něj při psaní SMSky nevrazíte na chodníku. Takže na závěr výzva čtvrtá: Zvedněte oči od svých telefonů, tře-ba objevíte něco nového.

KOMENTÁŘAlexandra Tomského

Vydavatel Pražského zpravodaje: AUDIRE, s. r. o.,  Za Mototechnou  1114/4,  155  00  Praha  5,  IČ:  28440501Redakční rada: Aleš Fritscher, Milan Rokytka, Alexander Tomský, Karel Slezák Šéfredaktor: Richard Šedý redakce@prazsky-zpravodaj.cz Inzerce a obchod:  tel.: +420 773 460 000, e-mail: obchod@prazsky-zpravodaj.cz Grafika/Design/DTP: H Studio, Magichole Praha, www.magichole.cz E-mail: grafikpz@gmail.com Tisk: MAFRAPRINT, a. s., PrahaNevyžádané příspěvky se nevracejí. Distribuce: PNS, prostřednictvím vlastní sítě kamelotů. Za inzerci vydavatel nezodpovídá.PRažSký ZPRaVoDaj je Ministerstvem kultury ČR registrovaná periodická tiskovina pod ev. č. E 20144 ze dne 12. 04. 2011.

Vážení čtenáři,další měsíc zmizel jako mávnutím kouzelného proutku a do rukou se vám dostává nové číslo Pražského zpravodaje, tentokrát na 32 stra-nách. Nastávající léto se prozatím netváří, že by chtělo být tak horké a suché jako to loňské. Což svědčí především přírodě jako celku, zahrádky a bylinky nevyjímaje. Děti a mládež se těší na prázd-niny, rodiče přemítají, kam se letos vydat. Hrozba teroristických útoků v oblíbených zahraničních turistických destinacích možná leckoho přiměje prozkoumat do-sud neobjevené domácí krásy.Sudé roky, jako je ten letošní, zpravidla potěší příznivce sportu. Kromě každoročních akcí, jako je MS v hokeji, velké cyklistické závody nebo tenisové grandslamy, se v nich konají mistrovství ve fotbale a Olympijské hry. Nad-cházející měsíc až do 10. července bude ve znamení fotbalového Eura ve Francii. Milovníci „kulatého nesmyslu“ budou jistě se zájmem a s napětím sledovat, zda se české partě pod vedením trenéra Vrby podaří postoupit z těžké skupiny. Fanoušci ploché dráhy si letos už podvacáté dají sraz v Praze, kde se utká elita v jednom ze závodů Grand Prix.Pro úspěšné luštitele křížovek jsou i v tomto čísle připraveny hodnotné ceny. A navíc stále platí, že ti, kteří nevyhrají nyní, budou zařazeni do velkého slosování o let balonem v ceně 7000 Kč, které proběhne 30. června. Takže luštěte a hlavně tajenky posílejte rychle, abyste termín stihli. Jméno šťast-livce, který si naši krásnou zemi bude moci prohlédnout z nebe, se dozvíte v příštím čísle Pražského zpravodaje, které hledejte na stán-cích od 18. července.Příjemné a hezké letní dny vám přeje

Richard Šedý, šéfredaktor

V  Anglii to vře jak v  kotli, na-štěstí jen mediálně. Obě strany pro i proti výstupu z EU přehánějí jako posedlé a  není divu, v  refe-rendu jde o existenci a  rozhodne malá váhavá menšina. Tak ne-zbývá, než mocně působit na city. Rozděleni jsou kamáradi, manželé a hlavně rodiny, mládež je víc pro setrvání, ale k urnám se nepožene.

Obě strany mají svou pravdu a obě přehání.

Ti, co volí zůstat, straší úpad-kem. Odchod by způsobil dlouhé vyjednávání, revizi obchodních smluv, oslabení zahraničních in-vestic i měny a kdoví, zda se euro-krati nepomstí a  nevnutí Britům špatné podmínky. A  přístup na trh Unie zadarmo jistě nebude.

Ale kdež, kontruje strana exitu. Staneme se členem svobodného prostoru (Island, Norsko, Lich-tenštejn), podmínky zůstanou na čas stejné a  vládnoucí Německo přece nebude chtít přijít o  mo-hutný přebytek obchodu (hlavně

auta). To by si dalo gól do vlastní branky.

Kampaň „zůstaneme“ je sice mo-hutná (vláda, strany, zemědělci, pří-jemci dotací z EU, velký byznys, vět-šina celebrit a světových organizací NATO, MMF či OECD), ale dosti mdlá, protože hrdý Albion přepla-

i  Unii k  zásadní reformě mezi li-dem nezabírá, ba ani populární exstarosta Londýna Boris Johnson a  nadšená kampaň za nezávislost.

„Exiťáci“ však jeden trumf přece jen mají – evropskou imigraci. Do pře-lidněné země se valí 330 000 při-stěhovalců (netto), což dělá milion za tři roky, (60 % z Unie) a křivka stoupá. Jih Anglie zoufale trpí pře-tíženou dopravou, nedostatkem škol i  nemocnic. Hrozí výpadky elektřiny i  nedostatek vody. A  co hůř, chudí přistěhovalci táboříci v přeplněných domech snižují pla-ty manuálně pracujícím, roste i kri-minalita.

Předvídat výsledek plebiscitu nelze, ale pokud se neobjeví černá labuť, Británie v  Unii setrvá, pení-ze sázkařů jsou lepší barometr než průzkumy. Na dlouho to tak ne-zůstane. Konzervativní revoluce je v proudu.

Inženýry nové Evropy nikdy nenapadlo, že tolik oslavovaný společný pracovní trh jednou chudé státy vylidní, bohaté pře-lidní. Evropská solidarita přece neexistuje.

cenou, byrokratickou, nevolenou a  neodvolatelnou cizí vládu v  Bru-selu považuje za parazitní a  budo-vání evropského impéria za škod-livé, potíže eurozóny za neřešitelné a  růst levicového i  pravicového ex-tremismu za přímý důsledek Utopie, jež tak dlouho potlačovala národy, až si vysloužila zuřivou reakci. To jen Mr. a Mrs. Opatrných mají v re-ferendu mírně navrch, bojí se rizika a volají: nač hasit, když ještě nehoří!

Argument, že riziko je elixír ka-pitalismu a  exit může nakopnout

FEJETONRicharda Šedého

STRANA 4 • 06/2016 DOPRAVA

1 8 12 25 26

15 17

15

6 8

25

10 15 16 9 21

2 12 18 20 22

1 6 14 25

1215

2022

1520

912

24 22

77

5

10 16

Ořechovka

Pražská tržniceHládkov

Výtoň Albertov

Lihovar

Zlíchov

ÚjezdFUNICULAR

Švandovodivadlo

Anděl

Laurová

Bertramka

Strossmayer. nám.

Sparta

Pražskýhrad

Vozovna Střešovice

ČervenýVrch 6 12

17*

176 112

612

1425

VÝSTAVIŠTĚHOLEŠOVICE

Dělnická

8

182026

20 25 26 1 2 8 18

5 12 20 4

451220

NÁDRAŽÍPODBABA

Anděl

Smíchovské nádražíZLIČÍN Luka NovéButovice

BARRANDOVSKÝ

MOST

MO

STBA

RIKÁ

DN

ÍKŮ

KARLŮVMOST

JIRÁSKŮVMOST

PALACKÉHOMOST

ŽELEZNIČNÍMOST

ŽELE

ZNIČNÍ

MOST

BRANICKÝ

MOST

237

1721

141824

Na Knížecí

Lazarská

5 7 10 4

9 22 MOST LEGIÍ

17

MÁNESŮV MOST

ČECHŮ

V

MO

ST

ŠTEFÁN

IKŮ

VM

OST

HLÁ

VK

ŮV

MO

ST

LIBEŇSKÝ MOST

TRO

JSKÝ

MO

ST

NEG

RELLIH

OV

IAD

UK

T

Malostranská

Hradčanská

1718

2

2 18

17

9 10 16* Kavalírka

HotelGolfVozovna

Motol

VozovnaVokovice

Hlušičkova

SlánskáMotol

KOTLÁŘKA

RADLICKÁ

2522*

1

8

16

25

911*

8

12

18

17*

1615

7

54

20

17

14 2622*

22*

18

2 3

11

7 135*

5*

11*

12

ChaplinovonáměstíSÍDLIŠTĚ

BARRANDOV

Jinonice RadlickáHůrka

KAČEROV Roztyly Chodov Opatov HÁJE

LužinyStodůlky

B

B

C

C

A

4 22

4 22

26

22

5 9 15 26

515

9 26

22* 25

3 10 24

10

17*

16 14 16

8 25

1 11*9

1 10 16

16 25

8 25

22 25

818

9 11*10 16

11*26

1016

3* 2117

2 3

17 2

1

6 7 24 6 7 22 24

22* 26

5*

18

ÚSTŘEDNÍDÍLNY DP

BÍLÁ HORA

SÍDLIŠTĚ MODŘANY/LEVSKÉHO

NÁDRAŽÍBRANÍK

KUBÁNSKÉNÁMĚSTÍ

NÁDRAŽÍ STRAŠNICE/RADOŠOVICKÁ

VOZOVNAPANKRÁC

NÁDRAŽÍHOSTIVAŘ

LEHOVEC

VOZOVNAKOBYLISY

SÍDLIŠTĚĎÁBLICE

STARÝ HLOUBĚTÍN

PALMOVKA

KOBYLISY/BŘEZINĚVESKÁ

Štěpničná

Hercovka

Trojská Vychovatelna

Bulovka

U Kříže

MultiarénaPraha

VozovnaŽižkov

VozovnaStrašnice

Olšanskénáměstí

NádražíVršovice

Zahradní Město

Obchodnícentrum Hostivař

Na PadesátémDubečská

Na Groši

NádražíModřany

PoliklinikaModřany

U Elektry

Krejcárek

Balabenka

Ohrada

Nuselské schody

Nám.Míru

Orionka

JanaMasaryka

Biskupcova Chmelnice

DivadloGong

NádražíLibeň

NovýHloubětín

VozovnaHloubětín

Dvorce

Podolskávodárna

Botanickázahrada

Národní divadlo

Chodovská

Na Veselí

Michelská

Horky

Koh-i-noor

Husinecká

Urxova

Karlínské náměstí

Průběžná

Břevnovskýklášter

Divadlo podPalmovkou

OboraHvězda

SPOJOVACÍ

1114

11 14

OLŠANSKÉHŘBITOVY

ČECHOVONÁMĚSTÍ

SPOŘILOV

10 16 5 26

13

726

5 7 13

6 11 13

11 13

11 13

ČERNOKOSTELECKÁ

17 26

Vltavská

LÁDVÍ

LETŇANY

Hlavní nádraží

Vyšehrad

Pankrác

Nádraží Holešovice

Maniny

Pražskátržnice

Ortenovo náměstíNÁDRAŽÍ VYSOČANY/

VYSOČANSKÁ

14

10

3 24

17*

Náměstí MíruKarlovonáměstí

NáměstíRepubliky

ČERNÝMOST

Křižíkova

Invalidovna

Palmovka

Můstek

Muzeum

Florenc

Staroměstská

14

35

69

1424

Pražského povstání

Bruselská

Masarykovo nádraží

Jiřího zPoděbrad Flora Želivského

SKALKA

DEPO HOSTIVAŘStrašnická

681526

Bílálabuť

Budějovická

I.P. Pavlova

8 3

24

15

6 24

Českomoravská

Vysočanská Kolbenova

Hloubětín

16

Rajskázahrada

Prosek

Kobylisy

LetištěAirport

16*

10

9SÍDLIŠTĚ ŘEPY

Střížkov

Národnítřída

2 3 4

3 6 14 15

26 24

18 2 9 22 i

i

i

i

ii

ii

i

i

i

i

NEMOCNICE MOTOL

Bořislavka

PETŘINY

Nádraží Veleslavín

Dejvická

1 2

22*

A

VYPICH

Vojenskánemocnice

20 26 20 26

1 2 22

SÍDLIŠTĚ PETŘINY

119

20 26DIVOKÁ ŠÁRKA

6 10 16 4 22

7 14 18 24

16 21

517

3* 21

T

100

AE

AE

119

100

B

O prázdninách (intervaly 10-12-10):4 - není v provozu 13 - není v provozu16 - nejede v úseku Sídl. Řepy - Kotlářka

PRAHA ORIENTAČNÍ PLÁN

09/2016

Infocentrum o hromadné dopravě

Praha hlavní nádraží

Hlavní autobusové nádraží Florenc

Přestup na linky S a další vlakové spoje

A Linky metra se stanicí, bezbariérověpřístupnou stanicí a přestupní stanicí

Linky tramvají s konečnou zastávkou

Linky nebo části linek tramvají s provozem pouze v určitém období

12

3* 4

12

i

T

B

DENNÍ PROVOZ5 - 24 h

3*

4

21

24

13

17*

16*

5*

22*

11*

Provoz pouze ve špičkách pracovních dnů

Provoz pouze ve špičkách pracovních dnů

Provoz ve špičkách pracovních dnů

Provoz pouze v pracovní dny od 6 do 20 h

Provoz pouze v pracovní dny od 6 do 20 h

Celotýdenně jede jen každý druhý spoj

Provoz pouze ve špičkách pracovních dnů

Večer a o víkendech jede každý druhý spoj

Celotýdenně jede jen každý druhý spoj

Večer a o víkendech jede každý druhý spoj

3*

4

21

24

13

17*

16*

5*

22*

11*

ráno a odpoledne – 4 min, okolo poledne – 5 minvečer – 10 min, víkend – 7,5 až 10 min

ráno a odpoledne – 8 min, okolo poledne – 10 minvečer – 10 min, víkend – 7,5 až 10 min

ráno a odpoledne – 8 min, okolo poledne – 10 minvečer – 20 min, víkend – 15 až 20 min

Sóla prac. dny: Sóla víkendy: 6

13

9

5 6 7 11

21 143 16

18 21

8

25

13

17 22

154

20

10

24

12

26

2 7 11 15

152

5

21

06/2016

DENNÍ PROVOZ - HLAVNÍ ZASTÁVKY - BEZVÝLUKOVÝ STAV

NÁVRH LINKOVÉHOVEDENÍ OD ZÁŘÍ 2016

V provozu

24denních linek

6

NÁM.BRATŘÍ

SYNKŮ

13

4

21

„K  těmto změnám a  k  posíle-ní tramvajového provozu v  Praze mám tři základní důvody. Budeme zavádět další zóny placeného stá-ní, a  proto je nezbytné, abychom

Tramvajová doprava projde koncem prázdnin malou revolucí

Tramvajové změny plánované na 28. srpen 2016 dostaly po připomínkách veřejnosti a diskusích s městskými částmi finální podobu. Tři nové linky vzniknou, devět jich změní trasu a dvanáct linek zůstane zachováno ve stávající podobě. Úseky, které jsou dnes přetížené, budou posíleny. Mírné oslabení čeká tramvajovou trať na Petřiny, kde výrazně ubylo cestujících po otevření metra.

nabídli také kvalitní a  silnou veřej-nou dopravu. Dlouhodobě podpo-ruji ekologickou dopravu v  centru města a  tou jsou spolu s  metrem právě tramvaje, které by měly tvořit v každém moderním městě klíčovou páteřní síť veřejné dopravy. V nepo-slední řadě jsem se rozhodl vyhovět

přáním veřejnosti a městských čás-tí, které byly často při tvorbě změn opomíjeny, a  to podle mě nebylo správné,“ říká náměstek primátor-ky a  radní pro oblast dopravy Petr

Dolínek. „Návrh zavádí potřebné posílení pražské tramvajové dopra-vy a vytváří chybějící přímá spojení. Tyto změny začnou platit 28. srp-na 2016 a já osobně se na ně velmi těším.“

„Nemůžeme splnit všechna přání, ale finální řešení fialového návrhu je kompromisem, který zapracovává drtivou většinu připomínek měst-ských částí i  návrhů, které posílali na jaře občané,“ doplňuje ředitel ROPID Petr Tomčík. „Pro většinu přetížených úseků znamená výsled-ný návrh posílení. Více tramvají po-jede například Seifertovou ulicí na Žižkově, mezi Karlovým náměstím a I. P. Pavlova, větší kapacitu nabídnou

tramvaje také na Albertově, z Vltav-ské směrem na Letnou a v nuselském údolí. Další linka pojede také k vyso-čanské poliklinice nebo v Holešovi-cích přes Libeňský most.“

I  nadále pojedou v  kratším po-lovičním intervalu páteřní linky 9, 17 a 22. V úseku Hradčanská – Vo-zovna Střešovice – Petřiny zůstanou dvě tramvajové linky jako dnes, ale jedna z nich bude jezdit v  sólo vo-zech. Je to důsledek nižší poptávky cestujících, která souvisí s  loňským otevřením nového úseku metra A do Motola.

„Velká většina spojení a  intervalů, na které jsou cestující zvyklí, zůstá-vá zachována, navíc přibývají spo-jení nová. Ve špičkách pracovních dnů propojí Modřany a  Braník se Smíchovem přímá linka 21 a  oby-vatelé Barrandova se dostanou do Štěpánské a na I. P. Pavlova čtyřkou.

Od 28. srpna 2016 bude v pražských ulicích jezdit 24 tramvajových linek v denním provozu, tedy o tři více, než jezdí dnes.Beze změny trasy:  12 linek (1, 3, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 16, 17, 22, 26)Změna trasy:  9 linek (4, 5, 6, 12, 14, 18, 20, 24, 25)Nové linky:  3 linky ( 2, 15, 21)

Celotýdenně propojí Náměstí Re-publiky, Václavské náměstí se zastáv-kou I. P. Pavlova linka 6, která dále zajistí obnovu spojení z okolí Tylova náměstí směrem k Nádraží Vršovice. Z Manin a Libeňského mostu bude čtrnáctkou zajištěno přímé spoje-ní do centra na Václavské náměstí, z Malé Strany na Náměstí Republi-ky pak pojede patnáctka,“ vysvětluje náměstek ROPID pro městskou do-pravu a marketing Martin Šubrt.

Nově posílené úseky:Karlovo náměstí - I. P. Pavlova (nově linka 6)Hl. nádraží – Husinecká – Olšanské n. (linky 5, 9 a 26 nově doplní linka 15)Letenské n. – Vltavská – Pražská trž. (linky 1 a 25 nově doplní linka 12)Spořilov – Náměstí Bratří Synků – Albertov – Karlovo náměstí (místo linky 6 v sólo vozech v pracovní dny od 6 do 20 hodin zde nově pojede celotýdenně linka 14 v soupravách)Palmovka – Nádraží Vysočany (k dnešní lince 16 přibyde nově linka 14)Karlín – Náměstí Republiky – Letná (o víkendu linka 8 nově v soupravách)Anděl – Kotlářka (linku číslo 4 nahradí linky 15 a 21)Nová přímá spojení:I. P. Pavlova – Bruselská – Otakarova – Nádraží Vršovice (linka 6)Náměstí Republiky – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – I. P. Pavlova (linka 6)Vysočanská – Maniny – Vltavská – Václavské náměstí (linka 14)Sídliště Barrandov – I. P. Pavlova (linka 4, ve špičkách pracovních dnů)Kotlářka – Anděl – Palackého náměstí

– Nádraží Braník – Sídliště Modřany (linka 21, ve špičkách pracovních dnů)Nádraží Braník – Karlovo náměstí – Národní třída (linka 2)Divoká Šárka – Červený Vrch – Dejvická – Anděl (linka 20)Kotlářka – Anděl – Malostranské n. – Dlouhá třída – Nám. Republiky – Hlavní nádraží (linka 15)

(rš), www.ropid.cz Foto: archiv PZ

07/2016 • STRANA 5PRAŽSKÝ ZPRAVODAJ

Právní řád je vlastně sou-bor pravidel, která přijímáme abychom organizovali vztahy ve společnosti. V  té samozřej-mě uznáváme ještě jiné nor-my. Krom náboženských jsou

ještě morální, etické a  mravní. Z toho všeho nám pak vychází, co se smí a co ne, co se dělá a co nikoli.

Společnost nežije nejenom v psaných normách zákonných. Není proto pravda, že co není zákonem zakázáno, je dovole-no. Skutečně nejsme schopni předvídat každou situaci a  re-álně nelze na všechno vytvořit zákonem podepřený a  tudíž jediný správný postup. Slýchá-me to skoro při každé proble-matické situaci. Je třeba sepsat zákon, případně nějaký noveli-zovat. Přebujelost a nepřehled-nost našeho právního systému samozřejmě není dána jenom tímto alibizmem. Právní džun-gle souvisí i  s  tím, jak se dnes zákony schvalují a  především s  jakou lidovou tvořivostí jsou pak dopracovávány při projed-nání v parlamentu.

Legislativní smršť novelHezkou ukázkou je nedávné

projednávání tzv. protikuřác-kého zákona. Sešlo se k  němu přes 200 pozměňovacích návr-hů. Debata probíhala několik měsíců a  z  mediálního ohla-su se zdálo, že tento zákon je to nejdůležitější, co se v tomto

desetiletí odehrává. Zákon na-konec nebyl přijat a  vláda , s arogancí sobě vlastní, jej hod-lá v  nezměněné podobě před-ložit znovu. Že jsou v  našem právním systému protichůdné závěry, zřejmě nikoho nepře-kvapí. Možná spíše mezi kurio-zity a ke škodolibému pousmá-ní patří citát z platného zákona o moci soudcovské č. 117/1867: „Všechna moc soudní ve státě vykonává se jménem císařovým. Rozsudky a  nálezy vydávají se jménem císařovým.“

Jakou legislativní smršť jsme si připravili v posledních deká-dách ukazují následující čísla. Od vzniku Československa jsme přijali něco přes 30 000 práv-ních předpisů, z toho po listopa-du 1989 více než 12 000. Když se omezíme jenom na zákony, tak je to 5181 celkově a  od 1. led-na 1990 jich je 2535. Znamená

to, že za posledních 25 let jsme přijali stejné množství záko-nů jako předtím za 72  let. Ve-likým problémem přehlednosti a  jednoznačnosti našich práv-ních předpisů je nešvar noveli-zací. Často se schvaluje zákon a již v průběhu dosahování do-hod o  hlasování se přistupuje

na kompromis, že se okamžitě připraví novela. Asi si pamatu-jeme nedávnou debatu o povin-nosti zveřejňování obchodních smluv u podniků se státní účas-tí. Významná norma Trestní řád byl do roku 1989 novelizován 10krát. Od té doby jsme to již stihli 70krát! Rekordmanem je zákon o daních z příjmu. Pravi-dlo, které je součástí téměř den-ní úvahy každého podnikatel-ského subjektu. Za posledních 22 let byl tento zákon novelizo-ván 158krát!

Zbytečné faulyPodnikatelský svět je vůbec

největší obětí našich legislativ-ních kroků a podobně je na tom naše občanská svoboda. Je to dlouhá řada norem, které vůbec nemusely spatřit světlo světa. Je-nom náhled do programu zase-dání Senátu ukazuje na priority dnešní legislativy: novela záko-na o  zbraních, novela zákona o právu shromažďovacím, návrh

zákona o některých přestupcích, návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Dnes tolik diskutovaná elektronická evidence tržeb je příkladem ně-kolika zbytečných faulů, které legislativa do nejen podnikatel-ského prostředí přináší. Přede-vším jistá část podnikatelů je

zbytečně pomlouvána, až krimi-nalizována. Jsou to malé restau-rační provozovny a  podobné podniky. Systém evidentně není připraven, protože se zavádí po etapách. Jeho dříve narozený bratříček, nová povinnost hlá-šení DPH, zahlcuje dnes úřa-dy tak, že to v  podstatě nejsou schopny zpracovat. Naroste nám administrativa, což nás každého bude něco stát.

Do státní kasy by daleko více přinesl pořádek v dotacích a da-nění velkých podniků. Velice ne-příjemným faktem pro atmosfé-ru ve společnosti je, že do rukou velkopodnikatele v  potravinář-ství se dostanou životně důle-žitá data o situaci na trhu. Je to faul proti demokratickému sys-tému a  podporuje to oligarchi-zaci společnosti. Zákon si ještě podpoříme námi zaplacenou mediální kampaní, takže o sku-tečném stavu věci v Chorvatsku, odkud byl systém do značné míry opsán, se toho objektivně moc nedozvíme.

Právní řád, nebo regulace, omezování a represe?Zdánlivě je použitý titulek přehnaně vyhrocený, ale ve světle dnešních priorit našeho zákonodárného sboru to už tak nevypadá.

Toto opravdu není ces-ta jak vytvořit skutečně vy-vážený právní řád. Musí-me začít rychle rušit některé zbytečné zákony, neupřednost-ňovat handlování s hlasy voličů před obsahem zákonů a  vrátit se k  ochraně svobody občana a demokracii. ©Jan Koukal

Musíme začít rušit zbytečné zákony. Ilustrační foto: archiv

Dr. Jan Koukal Foto: archiv autora

STRANA 6 • 07/2016 PORADNA + PR

Ročně se koná několik desítek míst-ních referend. Referendum vyhlásí buďto zastupitelstvo na základě vlastního roz-hodnutí anebo je vyhlášeno na základě občanské iniciativy. Není náhodou, že až 47 místních referend se konalo v super-volebním roce 2014 a naopak pouze 11 jich proběhlo v „nevolebním“ roce 2011.Pozor na otázku

Příprava referenda je jedinečnou příležitostí pro občanskou angažo-vanost. Na počátku je nezbytné zvo-lit vhodné téma a  otázku, která by

Chcete-li místní referendum, je nejvyšší čas na přípravu

Referendum potřebuje volby. Foto: archiv

Častým a logickým postupem při přípravě místního

referenda je jeho načasování na termín voleb. Podmínkou

platnosti referenda je totiž účast alespoň 35%

oprávněných voličů. Jelikož krajské a senátní volby se uskuteční pravděpodobně

v říjnu 2016, tak je nejvyšší část zvážit, zdali by nebylo vhodné se právě nyní pustit

do přípravy referenda, které zásadním způsobem může pomoct řešit palčivé otázky

ve Vašem okolí.

v  referendu byla položena. Zde do-poručuji se seznámit s  tématy a prů-během referend v  různých koutech republiky. Často se referendum tý-kalo nulové tolerance hazardu, skla-du jaderného paliva, ale i předražené radnice, vytvoření pěší zóny, výstav-by obchodního centra, prodeje akcií městského distributora tepla, prodeje pozemků, bourání budov či vybudo-vání geotermální elektrárny  atd. Po-ložená otázka ovšem musí spadat pod tzv. samostatnou působnosti obce. Je logické, že v referendu nelze požado-vat po obci kroky, které nespadají do její kompetence či byly by dokonce nezákonné.

Je nezbytné sestavit vzájemně se mo-tivující akční tým a sestavit přípravný výbor složený z  osob oprávněných hlasovat na území obce. Tento výbor musí mít minimálně 3 členy. Je vhod-né zvážit, kdo je skutečně nezávislý a odpovědný, aby měl tu čest být sou-části přípravného výboru.

Cennou zkušeností je místní re-ferendum v  Českém Těšíně z  roku 2005 k  otázce privatizace městských bytů, kdy se jeden z  členů příprav-ného výboru začal chovat „velice

nestandardně“ a  jednu dobu byl do-konce nedohledatelný. Toto místní re-ferendum se nakonec nekonalo.

Je vhodné proto nepodcenit začátek, stanovit si časový plán a zahájit osvě-tovou kampaň spojenou se sběrem podpisů do takzvané „podpisové lis-tiny“, která musí být přílohou návrhu přípravného výboru, který bude ode-vzdán obci či městu.

Kolik podpisů je tedy vhodné nasbí-rat? Celkový počet se odvíjí od počtu oprávněných voličů, a zpravidla je ur-čitá část podpisů neplatná. Proto je nanejvýš nasbírat jich větší počet. Zde má celý tým aktivních občanů volné pole působnosti  – samozřejmostí je zřízení podpisových míst a  vysvětlo-vání tématu pomocí veřejných dis-kusí, spotů či dalších komunikačních kanálů.Počítejte s překážkami

Jakmile je návrh přípravného

výboru včetně podpisové listiny či na-příklad jména zmocněnce hotový, je nanejvýš vhodné správně načasovat jeho předložení městu. Stačí sledovat termíny jednání zastupitelstva a před-ložit návrh tak, aby se například stihl předložit zastupitelstvu ještě před na-vrhovaným termínem referenda. Na-konec nejsou nijak překvapující nej-různější překážky ze strany odpůrců konání referenda. V  roce 2012 obec Jíloviště u Prahy v reakci na odevzdá-ní podpisových archů přípravného výboru vyhlásila vlastní paralyzující referendum.Nebojte se soudu

Zabránit konání referenda se pokusi-lo rovněž vedení Plzně, které návrh na uspořádání referenda na svém jednání zastupitelstva v  září  2012 neprojed-nalo a vyhlásit referendum tak musel až Krajský soud v Plzni. Ať už aktiv-ní občané narazí na jakékoliv překáž-ky, je vhodné využít veškeré obranné nástroje včetně žaloby u  příslušného krajského soudu. Cenným zdrojem informací může být rovněž prezenta-ce Svatopluka Bartíka „Jak na místní referendum o regulaci hazardu“ anebo „Kuchařka místního referenda kolegů z Transparency International.“

Nyní již stačí popřát hodně štěstí!Janusz Konieczny

Nadační fond proti korupci

Jsem přesvědčena, že většina lidské populace považuje „zdraví“ za jednu z nejdůležitějších životních hodnot. Pravidelně si jej navzájem přejeme k životním jubileím. Přiznejme si však, že do doby, než skutečně o zdraví jde nebo o něj bohužel přijdeme, si vůbec neuvědomujeme, co vlastně druhému přejeme a spíš takové přání bereme jako samozřejmost.

Žijeme v  době, která se stále zrychlu-je, společnost od nás očekává stále vyšší výkony v mnohem kratším čase, pokrok a technologie tomu napomáhají. Rychlý životní styl, potřeba podávat ty nejlepší výsledky a vydělat dost peněz se odráží na naší mentalitě. Mladá generace vy-růstá do doby, v  níž přežívá jen ten sil-nější, průbojnější a drzejší. Co takový přístup dělá s naší psychikou si můžeme uvědomit na silnicích i sportovištích, na kterých dnes lidmi bohužel stále častěji cloumá rychlost ve spojení s agresivitou a arogancí. Nárůst nehod, nejen těch do-pravních, s trvalými následky je enormní. Přibývá bohužel případů, kdy účastník nehody utekl nebo ujel. Důvod?Strach z důsledků

V  advokátní praxi se s  kolegy často zamýšlíme nad tím, co se dotyčným, co nenaleznou dosti vůle, aby u zraněného

setrvali a pomohli mu, honí hlavou. Zda-li egoisticky považují přirozené právo každého brát se o své štěstí (zakotvené v obecných ustanoveních nového občan-ského zákoníku č. 89/2012 Sb.) za své výsostné právo, aniž by důsledně dodr-žovali základní zásadu, že takové právo každému přísluší jen v  takové míře, aby nezpůsoboval újmu druhému. Jestliže ho-voříme o zásadě, domnívám se, že právě narážíme na kámen úrazu. Zásadovost se totiž z naší společnosti vytrácí. V mnoha případech se pak v  případě útěku může jednat o myšlenkový zkrat a v  řadě pří-padů bývá hlavním důvodem jednoduše strach z  toho, jaké důsledky budou pro

dotyčného z neštěstí vyvozeny. Mohl to-tiž druhému, byť nerad, způsobit škodu, a to nejen na věcech, ale i újmu na zdraví.

Život a zdraví coby základní složky osobnostní integrity požívají zákonné ochrany. V  případě ublížení na zdraví (lékařsky diagnostikovatelnému násled-ku) občanský zákoník nastavuje speciální zákonný rámec pro poskytování peněžité náhrady, která má plně vyvažovat vytr-pěnou bolest a další nemajetkovou újmu. V  případě vzniku takového poškození zdraví, které by poškozenému překáželo v možnosti dosáhnout lepší budoucnosti, se nahrazuje ztížení společenského uplat-nění. Jedná se o nároky, u nichž smyslem náhrady za bolest je odškodnění nejen tělesného utrpění, ale i duševních útrap, šoku a obtíží spojených s utrpěnou zdra-votní újmou. Jde jen o kompenzaci

Co se ztížení společenského uplatnění týče, přichází v úvahu přiměřená náhra-da poskytovaná v  případech následků trvalého rázu, které nepříznivě ovlivní uplatnění poškozeného nejen v  každo-denním životě, ale i v  naplňování jeho společenských potřeb. Kategorie další nemajetkové újmy pak zahrnuje náhradu za ostatní újmu, která je vnímána natolik intenzivně, že bude na místě ji odškod-nit adekvátní peněžitou náhradou. Zá-

kon hovoří zcela jasně, újma na zdraví (usmrcení nevyjímaje) má být kompen-zována peněžitou náhradou. Její výše, byť Nejvyšší soud přinesl vodítka pro její určení v podobě Metodiky k náhra-dě nemajetkové újmy na zdraví, je pak stále diskutabilní, neboť zdraví a život je nenahraditelný, přičemž úplná peněžitá reparace jeho poškození, zdali by byla vůbec možná, je pro průměrného jedin-ce nedosažitelná.

Smyslem takové náhrady ovšem není a ani nemůže být úplná náhrada zmaře-ných hodnot. Jedná se toliko o pouhou kompenzaci, pomoc poškozenému vy-manit se ze své bolesti, diskomfortu či zhoršené společenské situace. Nelze-li pak kompenzaci v plné výši určit, má se dle zákona stanovit náhrada podle zásad slušnosti.

Hovoříme-li o naplnění zásady sluš-nosti, nesmíme opomíjet žádnou ze stran kolize, v  níž poškozený došel k úhoně. V  tomto bodě se ovšem kruh v  mnoha případech bohužel uzavírá a strany se dostávají zpět na začátek pů-vodní myšlenky, jak nejlépe vyjít z  ne-příjemné situace. Myšlenky na peníze či na slušnost - dvě strany téhož problému soudobé společnosti.

Mgr. Sandra Jiříčková, advokát www.sjadvocate.cz

Náhrada škody na zdraví: zůstaneme bez slušnosti nebo bez peněz?

Mgr. Sandra Jiříčková Foto: archiv autorky

07/2016 • STRANA 7ZDRAVÍ

Kmotr, který je příčinou alergií, má poněkud složité jméno: ho-mocystein. Už na první pohled to zní děsivě, ale ve skutečnosti to je jen obyčejná aminokyselina, která se normálně vyskytuje v  lidském těle, dokonce je mu i  prospěšná. Pokud má dost potravy v podobě vitamínů B6, B12 a kyseliny listo-vé, mění se na látky, které tělo po-třebuje pro normální fungování látkové přeměny, hormonů a dů-ležitých orgánů.

Kdysi dávno tomu tak i  bylo. Stavba člověka je taková, že je pro něj prospěšné, když jí víc rostlin-né stravy, ze které se právě tyhle vitamíny získávají. Pak ale, šikula,

objevil oheň, a  „přešel“ na maso a intenzivní zemědělství. To způ-sobilo, že homocytsein dostával pořád míň a  míň potravy, až ho člověk přestal krmit úplně.

MUDr. Karel Erben. První člověk, který začal s výzkumem homocysteinu v České republice.

TiChý PůvodCe alergií a jiných civilizačních chorobV pozadí každé rotyky, kterou způsobí mafie, je vždycky nějaký velký šéf zvaný kmotr. Nejinak je tomu u alergií a jiných civilizačních chorob řádících v moderní době jako pověstná mafiánská organizace Cosa nostra.

Když nedostává homocystein pravidelný přísun výše zmí-něných vitamínů, nemůže se přeměňovat, a  tak se hromadí v těle a způsobuje, že se otravuje

a dusí vlastním odpadem. Na-hromaděná aminokyselina se pak stává příčinou alergií a ji-ných nemocí, které dnes ozna-čujeme za civilizační, jako jsou

například infarkt, cukrovka či Crohnova choroba.

Andrea VyhnalíkováFoto převzato z: http://cestyksobe.cz/

1. Jaká je normální hladina homocysteinu v těle?

Normální hladina homocys-teinu se má pohybovat okolo 4,0-6,0 mmol/l krve.2. Jak poznám, že mám zvý-šenou hladinu homocysteinu?

Pokud jste často nemocní, je velká pravděpodobnost, že vaše zdravotní obtíže souvisí s vy-sokou hladinou homocysteinu. Jste-li nemocní jednou dvakrát do roka, tělo vás varuje, že hla-dina homocysteinu ve vašem těle je zvýšená.3. Jak předcházet zvýšené hladině homocysteinu v těle?

Důležitý je dostatečný přísun vi-tamínů B6, B12 a kyseliny listové. Abychom získali potřebné množ-ství k přeměně homocysteinu, museli bychom sníst každý den plný trakař listové zeleniny, proto je nutné dodávat tyto vitamíny do těla pomocí doplňků stravy.

Tři oTázky o homocysTeinu

V  padesátých letech minulého století objevila paní doktorka Jo-hanna Budwigová olej ze lněných semínek jako bohatý zdroj esen-ciálních mastných kyselin. Tedy kyselin, jejichž nedostatek nebo nerovnováha způsobuje řadu současných masově se vyskytují-cích zdravotních potíží, jako jsou infarkt, arterioskleróza nebo cuk-rovka. Existují dva druhy lněného semínka, a tedy i dva druhy oleje: modrý a zlatý. Obojí má své. Olej z modrého lnu má více omega 3 mastných kyselin, hodí se tedy spíš pro lidi, kteří trpí jejich ne-dostatkem, a k posílení imunity.

Zlatý lněný olej obsahuje více omega 6 mastných kyselin, je tedy určen především pro vegetariány a vegany. Lněný olej má také, svě-te, div se, vliv na pokožku. Lněný olej totiž díky vysokému obsahu omega 3 mastných kyselin pomá-há vytvářet dostatek vitamínů po-třebných pro vstřebávání sluneční

energie, takže se v  létě nespálíte. Mnozí z nás si ještě pamatují, jak do nás maminka cpala rybí tuk, a tak i v případě lněného oleje si člověk říká: „Fuj, to nedám!“ Mů-žeme vás v tomhle ohledu uklid-nit, protože v  některých zemích lidé lněný olej zařadili do svého jídelníčku, a  jsou spokojeni jak po zdravotní, tak po gurmánské stránce. Tady jsou dva jednodu-ché tipy, jak si právě na této zdra-vé potravině pochutnat.

lněné dobroTy aneb Jak se v léTě nesPáliTJiž v dobách starého Řecka a Říma byl len všestranně využívanou a vysoce ceněnou plodinou. Sloužil k výrobě oblečení, lůžkovin, ba dokonce i k jídlu. Vojáci starověkého Říma dokonce dostávali chléb z lněných semínek na delší výpravy do Římem podmaněných území.

Olej na slano ● Pažitková pomazánka ● 1 balíček tučného tvarohu

(čím tučnější, tím lepší) ● 1 až 2 polévkové lžíce

lněného oleje ● 1 kelímek zakysané smetany ● nakrájená červená nebo

jarní cibulka ● kurkuma, sůl, česnek ● gel z chia semínek

(nemusí být) ● Všechny ingredience

smícháme v míse. Mažeme nejlépe na tmavý chléb.

Olej na sladko ● 1 balíček tučného tvarohu ● 1 kelímek tučného bílého

jogurtu ● čerstvé ovoce, oblíbená

marmeláda ● 1 až 2 polévkové lžíce

lněného oleje ● gel z chia semínek

(nemusí být) ● Všechny ingredience

smícháme. Podle chuti dosladíme medem nebo přírodní ovocnou šťávou. Mažeme na plátky veky.

Andrea Vyhnalíková Foto: archiv PZ

STRANA 8 • 06/2016 Z BYLINKOVÉ ZAHRÁDKY

Stará přísloví však rozhodně nemluví do větru. Neříká se zbytečně:Před heřmánkem smekni a před bezem klekni.

Bez je lékem proti devíti nemo-cem a lze jej považovat za bylinu magickou.

Bez černý (Sambucus nigra)

Pomocnou ruku nám podává na konci jara, kdy sbíráme celá květenství. Zkrátka: „V  pravý čas, jako když najdeš!“ Pokud vám nepřekonatelně nepáchne (říká se mu i smrdibez či smra-dinky), nezapomeňte si květy nasušit na čaj.

Čaj z  bezových kvítků: (2 ča-jové lžičky sušených květů zalije-me šálkem vroucí vody, necháme pod pokličkou asi 10  minut lou-hovat. Scedíme, přidáme pár ka-pek citrónu, přisladíme medem). Je výborný na všechny nemoci z nachlazení. Vyvolává silné poce-ní, ničí hnilobné bakterie, čistí za-hleněné průdušky. Má močopud-né účinky a mírně projímá.

Obklady se doporučují na kře-čové žíly. Krém z květů zvláčňuje pokožku, vyhlazuje vrásky, uklid-ňuje kůži spálenou sluncem.Květy nejen léčí ale je možné je i chutně upravit:

Sirup: Do pětilitrové lahve dáme 15 květenství bezinek,

přidáme šťávu ze dvou citrónů a  2 litry vody, necháme 24  ho-din stát. Pak přecedíme přes plátýnko. Přidáme 2 kilogramy cukru, důkladně promícháme. Po dalších 24 hodinách slijeme do lahví, zazátkujeme a uložíme v chladu.

Šťáva: Převaříme dva litry vody, necháme vychladnout a  přidáme 20 květů, citrón na-krájený na plátky a  70 gramů kyseliny citrónové, vše luhuje-me 24  hodin. Poté přecedíme, přidáme 2 kilogramy cukru a povaříme.

Kosmatice: Ze ¼ kilogramů hladké mouky, ¼ litru mléka, 3 vajec a soli ušleháme řídké těsto. Rozkvetlá květenství opereme, namočíme v  těstíčku a  osmah-neme na oleji či másle. S novými bramborami chutnají báječně!

Kosmatice na sladko: Do těs-tíčka přidáme lžíci sladkého bí-lého vína. Smažíme do růžova, na ubrousku necháme okapat,

posypeme skořicovým cukrem.Bezinkové listy lze od jara do

podzimu přikládat například na místa postižená revmatismem, na znehybnělé klouby, bolestivé kloubní záněty, pomoci mohou i  s  ostruhou. Listové obklady zatahují praskliny v kůži na no-hou způsobené otoky, vytahují horkost z postižených míst, jsou dobrým pomocníkem při léčení odřenin. Chce to jen trpělivost, důvěru a pružné obinadlo.

V zimě rádi ocenímeNa podzim, kdy už listy

bezu pomalu začínají žlout-nout a opadávat, se na koncích

větviček zalesknou trsy tmavě vínových až černých kuliček. Pravda, leckdo z nich šílí, pro-tože hodující ptactvo dokáže celkem spolehlivě „nahodit“ omítku na domě či vyprané prádlo a je vcelku potíž zbavit se fialových flekanců, nicméně dostaneme-li bobule do hrnce, nebudeme litovat.

Plody černého bezu přebe-reme, ponecháme jen tmavě vínové a  zdravé bobulky. Ty můžeme jíst čerstvé (pozor na množství, v tomto stavu působí jako projímadlo), nebo je usu-šíme, běžným způsobem za-vaříme jako kompot, uděláme z  nich marmeládu, popřípadě

sirup: Na 1 litr čistých bobulí přidáme ¼ litru vody, 15  mi-nut pomalu vaříme, a  potom přepasírujeme přes sítko. Do 1 litru takto získané šťávy na-sypeme ½ kilogramu přírodní-ho cukru a 10 minut povaříme. Ještě vroucí tekutinu nalijeme do nahřátých sklenic a  řádně uzavřeme. Necháme vychlad-nout. Pijeme třikrát denně ½ decilitru a  zapíjíme vodou, neboť tato domácí medicína je velmi sladká.

Že stále ještě nevíte, k  čemu tolik práce? Pak vězte, že k ti-šení bolestí nervového půvo-du. Podle zkušeností budete

smradinky jsou stále nedoceněné, naše škoda

Ze zralých kuliček bezu je vynikající likér.

mít od nemoci pokoj. Ocení například ti, které trápí ischias.

V  zimě si můžete také dopřát stopičku bezinkového likéru, který připravíme následují-cím způsobem: 2 litry bezinek vaříme s  1 litrem vody, dokud se kuličky nerozvaří. Poté směs přecedíme, přidáme 1 kilogram cukru a  vaříme 5  minut, pak přisypeme 2 vanilkové cukry a  vaříme 3  minuty, přilijeme 2 lžíce velmi silné uvařené kávy a vaříme ještě 2 minuty. Nechá-me vychladnout a přidáme ½ li-tru rumu. A  dobrá rada na ko-nec: určitě neváhejte nad aspoň dvojnásobnou dávkou.

(zm) Foto: Richard Šedý

Určitě je všichni znáte. Že vám název nic neříká? Zlidovělé bezinky už budou srozumitelnější. Jaro jich letos přineslo hoto-vou záplavu a možná, že ještě stihnete sklidit pár zbylých květů. Pokud ne, nezoufejte, šťávu letos projednou nahradí likér, byť lepší je samozřejmě obojí. Připomeňme si léčivou sílu plodů a květů keře, který sice potkáváme takřka na každém kroku, ale mnozí z nás jej považují spíše za obtížný plevel a běda mu, když si dovolí usadit se na vyšperkované zahradě.

Přechod z květu do plodu. U bezinky lze zužitkovat všechno.

ZAHRADA 07/2016 • STRANA 9

Zatímco loni při minimu srážek nebylo toto nebezpečí nikterak veli-ké, při dosavadním letošním průbě-hu jara výrazně vzrostlo. Obzvláště v  oblastech, kde byly lokální deště poměrně intenzivní.

Proti většině nebezpečí, která mo-hou naši blížící se úrodu ohrozit, se lze zpravidla úspěšně bránit. Ale tak, jako bývají různé obranné strategie ve válkách nebo sportech, mohou se li-šit i způsoby ochrany zahrádky. Velcí zemědělci zpravidla volí ten nejjed-nodušší. Postříkají vše chemickými pesticidy. Ty nejen že často hubí i ne-cílové organismy (včely), ale bývají i splachovány do vodních zdrojů.

Z pomocníka vrahA pak jsou zde ještě jejich rezidua,

která někdy zůstávají v  potravinách. Jistě, všechny přípravky sice prochá-zejí složitým schvalovacím procesem a  jsou určeny maximální limity re-ziduí, které by neměly lidskému tělu

škodit. Jenže ještě stále není dostateč-ně prozkoumán vliv tzv. koktejlového efektu, kdy limity jednotlivých látek nejsou překročeny, ale nikdo neví co se v  dlouhodobém horizontu stane, pokud je třeba v jednom rajčeti tako-vých látek pět najednou.

Navíc lidské znalosti se díky vědě stále vyvíjejí, a  tak to, co se před 40 lety jevilo jako výtečný pomocník, se postupem času ukázalo téměř jako vrah (DDT). V současnosti můžeme sledovat souboj kolem prodloužení povolení či zákazu účinné látky gly-fosát (např. oblíbený herbicid Roun-dup) v EU.

Profesionálním zemědělcům zákon ukládá, že pokud mohou při ochra-ně rostlin použít biologický způsob ochrany, jsou povinni tak učinit. Jenže Ústřední kontrolní a  zkušební ústav zemědělský právě na svou kont-rolní funkci rezignoval, takže chemic-ká lobby si může mnout ruce.

U  malých zahrádkářů by to, co

zákon řeší, mělo být samozřejmostí. Určitě nebude mnoho těch, kteří by se chtěli sami trávit vlastní produk-cí. Na internetu je k nalezení spous-ta návodů, jak se použití chemických prostředků bránit. Některé jsou při-rozené a logické (plevel nepostříkám herbicidem, ale vykopnu motyčkou), jiné přinejmenším zvláštní (pokud budu do konve přidávat nasbíraný logr z vypité kávy a zalévat jím bram-bory, uchráním je před útokem man-delinky, které zálivka páchne).

Český vynálezA boj proti houbovým chorobám

a  plísním zmíněným v  úvodu? Tyto mohou asi v 80% rozhodnout o úrodě nebo neúrodě na našich zahrádkách. Plísně a  parazitické houby napadají rostliny, snižují jejich imunitu a doká-ží růst na jejich živých i mrtvých tká-ních. Parazitují nejen na viditelných částech rostliny a plodech, ale pomá-hají i  ke vzniku kořenových hnilob a tím k zániku celé rostliny.

Čeští vědci vyvinuli biofungicid s  mikrobiologickou účinnou látkou Pythium oligandrum. Ten nemá určenou žádnou ochrannou lhůtu a  proto se používá od moření, přes růstové fáze rostliny, až do pozdní doby sklizně. Pythium Oligandrum

se chová jako predátor – tělo cizí plís-ně rozkládá pomocí enzymů a čerpá tak z  něj živiny. Jakmile dravá hou-ba pozře svého hostitele, postupně začne odumírat, jelikož už se nemá čím živit. Vzhledem k čistě biologic-kému účinku nelze ošetřené rostliny škodlivě předávkovat, preparát totiž neobsahuje toxiny a  na ošetřených rostlinách či plodech nezanechává škodlivé zbytky chemických látek. Neohrožuje tedy ani včelstva.

I hrozny vína bývají častým cílem plísní.

A co říci závěrem? Pokud už člověk má možnost vypěstovat si vlastní ze-leninu, určitě stojí za pokus udělat to v biokvalitě. Nejen, že je sama o sobě zdravá, ale především výrazně lépe chutná. Text a foto: Richard Šedý

Nelijte si na zahradu chemii, zkuste být „bio“!V současných dnech začínají naše zahrádky vydávat své první plody. Nejsme však jediní, kdo si na ně brousí zuby. Vedle různých škůdců z živočišné říše hrozí i napadení houbovými chorobami a plísněmi.

STRANA 10 • 07/2016 GASTRONOMIE

U konceptu Kolkovna Re-staurants, které se nacházejí v Praze, Brně, Bratislavě, na Karlštejně a v největším ka-zašském městě Almaty, jsme zvyklí na pěkný kontrast útulného interiéru z období první republiky ve spojení s prvky moderní evropské restaurace. Kolkovna Sto-důlky má navíc jedno uni-kum – koncept otevřené kuchyně, díky kterému mů-žete pozorovat „kolkovňác-ké“ kuchaře v akci. Příjemná zahrádka na úvod

Při příchodu do Kolkovny Stodůlky nás ihned zaujala velká zahrádka s  více jak 100 místy poskytující klidné po-sezení před restaurací. Vnit-řek nabízí kromě klasického posezení i stoly na vyvýše-ném pódiu a v  horním patře. Klimatizované prostory jsou rozdělené na kuřáckou a ne-kuřáckou část.

Celé restauraci hrdě vévo-dí typický výčep s měděným krytem.

Oblíbená síť restaurací Kolkovna se rozšiřuje z centra Prahy

Kolkovna Argentinská

v HolešovicíchDruhá nejnovější Kol-

kovna vyrostla v novém holešovickém komplexu ArtGen.

Příjemná prosluněná re-staurace nabízí přes 200 míst k sezení, z toho 60 na zahrádce.

O spokojenost chuťo-vých pohárků hostů se stará vyhlášený český šéf-kuchař Zdeněk Lacman, který osobně doporučuje Vepřovou panenku v  pis-táciích.Ať už si však z jídelního

lístku vyberete cokoliv, zaručeně si pochutnáte. Podle recenzí zákazníků

je návštěva této restau-race výtečným gastrono-mickým zážitkem.

kolkovna stodůlky aneb konečně poctivá česká kuchyně!

Rychlý servis, výborné pivo, mistři v čepování

Hned po usazení nám sym-patická servírka přinesla jídelní lístky. Volba pití sa-mozřejmě padla na Pilsner Urquell, na kterém si Kol-kovna zakládá stejně jako na mistrózních výčepních. O těch se traduje, že ještě jako jedni z  mála umějí čepovat pivo s  tak hustou krémovou

pěnou, jako to uměli naši předci. Plzeň, kterou jsme

dostali na stůl, byla zname-nitá a s chutí jsme si objed-nali další.

Jídlo z čerstvých a kvalitních surovin

Jídelní lístek nabízí klasic-kou českou kuchyni v mo-derním pojetí doplněnou o saláty, vybrané speciality světové kuchyně a uzeniny vlastní výroby. My si objed-nali Pečené husí stehýnko s červeným zelím a bram-borovými drbáky, Biftek na grilu s pepřovou omáčkou a kapkou koňaku, Lososa za-uzeného studeným kouřem a jako předkrm Carpaccio ze svíčkové marinované v čers-tvých bylinkách s mořskou solí.

I když byla restaurace vcel-ku zaplněna, hlavní jídla

byla na stole do 15 minut. Jídlo mělo skvělou výraz-nou chuť, maso bylo šťav-naté, porce velké. Bylo znát, že v Kolkovně Stodůlky vaří z  čerstvých a kvalitních su-rovin. Kolega, který si dal zmiňované husí stehno, do-konce rázně dodal: „O tomto jídle budu mluvit ještě dlou-ho!“ Zda bylo vše v pořádku, se ujišťovala i servírka.Doporučujeme všemi deseti!

Na západě Prahy, u stanice metra Stodůlky, sídlí v administrativním centru City West nová Kolkovna Stodůlky. Svým zákazníkům slibuje skvělé pivo, vynikající jídlo, jedinečnou atmosféru. Opravdu nabízí vysoký standard služeb, na který jsme u Kolkoven zvyklí? Rozhodli jsme se to pro vás zjistit! Jak Pražský zpravodaj hodnotí úroveň nejnovější pražské Kolkovny?

Kolkovna Stodůlka posky-tuje atmosféru poctivé české restaurace se vším, co k ní patří. I když jsme se snažili

hledět kritickým okem, ne-můžeme říct k této restaura-ci jedinou výtku.

Odpověď na naši úvod-ní otázku je tedy jasná. To, co Kolkovna Stodůlky svým

zákazníkům slibuje, se jim skutečně dostává.Více informací naleznete na

www.kolkovna.cz

Kolkovně Stodůlky hrdě dominuje typický výčep, z něhož se čepuje pověstný Pilsner Uqruell.

Velká zahrádka nabízí příjemné posezení.

Díky otevřené kuchyni můžete sledovat kuchařské umění od stolu.

Husí stehno je oblíbenou pochoutkou.

PR článek

07/2016 • STRANA 11INZERCE + PR

Drsný kritik a  stylista známý svými nekompromisními verdikty a česká zpěvačka známá převážně díky skandálům či písněmi, řek-něme zábavné povahy. Zřejmě Vás napadá  – co z  toho mohlo

Pavel Filandr a Marie PojkarováPřední český kadeřník, vizážista a stylista se společně se současnou internetovou hvězdou pustili do proměny.

vzniknout a kde se tyhle na první pohled protiklady mohly vlastně potkat.

Tyhle dvě mediálně známé osob-nosti se potkaly na cestě společným

projektem Miss and Mistr Dan-ce International 2016,v  němž zasednou jako odborná porota.

Primární cíle tohoto projektuPomoci nadacím charita-

tivního charakteru a  nada-ným dětem s dětských domovů v  rámci České a  Slovenské re-publiky.

Finálový Gala večer projektu bude rovněž premiérou muzi-kálu Svět na dlani, připraveným právě v  rámci Miss and Mistr Dance International 2016 „Děti pomáhají dětem“.

Marie Pojkarová se necha-la unést prací Pavla Filandra a svěřila se, jak sama řekla do rukou odborníka. Zpěvačka se přiznala, že změnu potře-buje nejen pro svůj lepší po-cit, ale rovněž proto, aby se cítila dobře v momentech, kdy zasedne mezi porotu  – která

bude hodnotit nejen výko-ny soutěžících, ale celistvý dojem, na němž se po-chopitelně podílí i  image a vzhled.

Foto : Filip Matušinský

Foto : Olga Hrušková

Přátelé,zvu Vás opět všechny na Střídačku :-). Nenechte si ujít tuto velkolepou podívanou, kde se vám o  zábavu postarají vynikající zpěváci a  kde hostem bude i  Bohuš Matuš. Hrát, tancovat a  zpívat budeme až do ranních hodin a  budeme pokračo-vat v  tradici jako kdysi. Budeme na zahrádce, protože věřím, že bude krásné počasí. Personál restaurace nám zpříjemní posezení grilováním různých masitých pochoutek. Takže se na Vás moc těším a  dostavte se v hojném počtu.

Vaše Maruška

25. 06. 2016ve 20:00 hod.

RESTAURACE NA STŘÍDAČCEVýstaviště - Praha 7

Marie PojkarováopětNa střídačcePřijď v sobotu25. 6. 2016ve 20 hodin.

Uvádí Petr Dvořák

Těšíme se na Vás!Vstupné: ZDARMA FO

TO: ©

MIW

I

PoPo.indd 1 13.06.16 16:04

Kontakt na managera: +420 775 583 651

www.mariepojkarova.cz

STRANA 12 • 07/2016 KULTURA

Tančím tak rychle, jak jsem přinucen

Sedmdesátka je i  v  dnešní době poměrně úctyhodný věk. Dříve si v něm lidé, pokud se jej dožili, větši-nou užívali důchodu. Vlastimil Ha-rapes je ale stále v jednom kole. Kde se v něm bere tolik energie? „Spiso-vatelka Zdena Frýbová kdysi chtěla napsat knihu o  mně a  jednom vě-hlasném kardiochirurgovi. K  čás-ti o  něm jí nejlépe vycházel název Lesk a  bída operačních sálů. Když mi položila otázku, zda nemám tip na titul k polovině o mně, vzpomněl jsem si na knihu, která se jmenova-la Tančím tak rychle, jak dovedu. U mne by se, což platí dodnes, dalo použít: Tančím tak rychle, jak jsem přinucen,“ líčí baletní mistr.

Přijaté výzvyZdá se, že rád přijímá výzvy.

Výsledkem jedné z nich je, že na-stoupil na místo uměleckého šéfa Mezinárodní konzervatoře v  Pra-ze, díky přijetí druhé od Jiřího Suchého vystupuje ve dvou rolích v divadle Semafor. Nyní stojí před další. V podzimních doplňovacích volbách do Senátu Parlamentu ČR bude v Praze 6 kandidovat za hnutí ANO 2011.

„Senát beru jako takovou radu starších. Současná nabídka od ko-legy Martina Stropnického byla již od čtvrté strany v  pořadí. Ří-kal jsem si, že dostat čtyři výzvy ke kandidatuře není samo sebou, takže bych tedy ještě mohl něco pro lidi udělat a  být nějak užiteč-ný,“ vysvětluje Harapes. „Není to tak, že bych neměl do čeho pích-nout. Ale jak se říká, zkusit se má všechno. Je možné, že pokud by mne lidé zvolili, některé ze součas-ných aktivit bych se musel vzdát,“ dodává.

Přestože je, dalo by se říci, „mu-žem mnoha profesí“, do povědomí diváků se nejvíc zapsal jako taneč-ník a herec. Naplňovala jej některá z  těchto dvou činností víc? „Jsem rád, že jsem si mohl vyzkoušet tolik žánrů. Balet je nejpřísnější disciplí-na. Je intenzivní a náročná přede-vším fyzicky. Tak jako u sportu je zapotřebí každodenní trénink. Fil-mových rolí jsem neměl tolik, jako

třeba pan Filipovský, ale jsou to filmy, které se dodnes hrají,“ říká Harapes. A jaká byla nejoblíbenější role? „V tanci to bylo nejspíš před-stavení Romeo a  Julie s  režisérem Petrem Weiglem, choreografem Miroslavem Kůrou, scénografem Josefem Svobodou, dirigentem

Bohumilem Gregorem a  kostým-ní výtvarnicí Jindřiškou Hiršovou. Bylo velice zdařilé a  zde jsem se poprvé setkal u baletu s režisérem, který měl na starosti dějovou linii.“

V roli černé labutěVlastimil Harapes je držitelem

mnoha ocenění jako jsou například titul národní umělec nebo Cena Tha-lie za celoživotní mistrovství v oboru

Tanečník, herec, režisér, choreograf, taneční pedagog, dlouholetý člen a sólista Národního divadla v Praze. To vše jsou profese, jimiž se zapsal do srdcí diváků Vlastimil Harapes, který 24. července oslaví 70. narozeniny. Při té příležitosti se v úterý 12. července uskuteční ve Státní opeře v Praze benefiční galavečer s názvem A tančím dál.

balet z roku 2011. Sám však velice vy-soko staví ještě jeden úspěch: „Hos-toval jsem bez partnerky v  Košicích s jejich baletním souborem. Měli tam takovou zvláštnost. Zatímco jinde v představení Labutí jezero tančí čer-nou i bílou labuť jedna sólistka, která se převléká, zde byly sólistky pro kaž-dou roli zvlášť. Tentokrát těsně před představením baletka představující černou labuť přiznala své těhotenství a vzhledem k obtížným prvkům od-mítla tancovat. Tak jsem se nabídl, že to zatancuji já. Úspěch to byl obrov-ský a nezapomenutelný, na konci už jsem nevěděl, jak se mám klanět.“

Balet a  tanec dovedl Vlastimil Harapes k  absolutnímu mistrov-ství a na nejvyšší vrchol. Jak toho lze dosáhnout vysvětluje zajíma-vým způsobem: „Nevím, jestli mi rozumíte, ale mě vždycky straš-ně bavilo to ’obcování’ s  hudbou. Svým způsobem hrajete s hudbou dialog a snažíte se ji zvizualizovat. Není to tak, že tančíte na hudbu, ale stanete se jí.“

Nepokoř seV  prvních hereckých rolích byl

dabován jinými herci. Například v úspěšných komediích Jak vytrhnout velrybě stoličku a  Jak dostat tatínka do polepšovny mu hlas propůjčil Jiří Klem, ve filmu Den pro mou lásku František Němec. „Režisér Jan Kačer mi doporučil, abych se obrátil na paní Libuši Havelkovou, která vyučovala jevištní řeč na DAMU. Zavolal jsem jí, že jsem zrovna trochu zraně-ný a  tahám za sebou nohu, tak-že bych rád využil nucené pau-zy a  poprosil jsem ji, jestli by mi nedala pár kurzů.

Byla taková zaražená. Do-mníval jsem se, že je to mým věkem, v  tu dobu mi bylo už 35  let. Ptal jsem se, jestli je to proto. Zamyslela se a  od-pověděla, že nikoli. Jako důvod uvedla, že na české scéně takové-ho herce nemáme. A  vysvětlila: ne s  pochroumanou nohou, ale tak ztepilého,“ směje se he-rec a  dodává: „Narazil jsem na to i  ve filmu Operace mé dcery.Na konci jsem měl jako zkrouše-ný otec vběhnout k  dceři na ne-mocničním vozíku. Jen jsem to udělal, režisér zařval: Stop. Vždyť jsem ještě nic neřekl, namítal jsem. Vlastimile, zase jste byl ztepilý!“

Příjmení jsou různá. Hara-pes není zrovna obvyklé. Vznik-ly s  ním někdy nějaké potíže? „Na to se mě ptali kdysi myslím re-daktoři z  Mladého světa. Domní-val jsem se, že jde o  nějaký staro-český výraz nebo nadávku, protože harapanny byly povětrné ženštiny a harapes by s  tím mohl nějak sou-viset. Na to mi napsal jeden ling-vista, že se hluboce mýlím, jelikož jde o  krásné jméno, které v  heb-rejštině znamená Nepokoř se.“ Richard Šedý

Vlastimil Harapes s Martinem Francem z agentury Martin Production pořádající benefiční večer FOTO (2x): Ajka Vernerová

07/2016 • STRANA 13PŘÍLOHA

STRANA 14 • 07/2016 PŘÍLOHA

07/2016 • STRANA 15PŘÍLOHA

STRANA 16 • 07/2016 PŘÍLOHA

06/2016 • STRANA 17PŘÍLOHA

STRANA 18 • 07/2016 PŘÍLOHA

07/2016 • STRANA 19PŘÍLOHA

STRANA 20 • 07/2016 PŘÍLOHA

07/2016 • STRANA 21PŘÍBĚH

Žádná svatba, dva pohřbya antidepresiva k tomuBylo mi 35, když jsem se rozvedla. Připadala jsem si stará, nudná, ošklivá, pro další vztahy nepoužitelná. Seznamovat mě nechtěli dokonce ani v seznamce Náhoda, která se zaměřuje na hledání životního partnera. Prý se musím dát nejdřív dohromady.

Rozhodla jsem se zatnout zuby a pod dozorem odborníků spolupracujících s  Náhodou, začala hubnout. Od zá-kladu změnila image, vyházela celý šatník, podstoupila operaci očí. Chla-pi se za mnou zase otáčeli. Jenže já si mezi všemi vybrala toho nejšílenějšího podvodníka a věnovala mu celý dlou-hý rok svého života.

Oslovil mě na úplně jiném seznamo-vacím serveru, nikoli v  Náhodě. Po mailu učiněný gentleman a lichotník. Když jsem ho poprvé viděla, propadla jsem jeho kouzlu docela. Veselý, vtip-ný, chytrý, svobodný… Prožívala jsem lásku se vším všudy. Divadla, kina, večeře, společné víkendy, skvělý sex. Zdálo se, že Martin je na tom podob-ně. Po třech měsících se v mé koupel-ně objevil jeho kartáček na zuby a  já byla šťastná. Rozuměli jsme si možná až podezřele dokonale, ale v  tu chvíli prostě věříte, že máte kliku.

Bez milosti pohřbil své nejbližší

Pak přišel Martin s tím, že mu vážně onemocněla matka. Vypravil se za ní do Tachova, kde jeho rodiče údajně žili, a tři týdny jsme si jen psali. Dokola mi děko-val za podporu, která ho drží nad vodou. Den před plánovanou oslavou mých na-rozenin Martin volal, že jeho maminka zemřela. Místo oslavy se v Tachově chys-tal pohřeb. Já byla připravena o Martina po jeho návratu pečovat, aby se ze ztráty co nejrychleji vzpamatoval.

Jenže on se nevracel. Ani po týdnu, ani po dvou, ani po měsíci. Dokonce utichly i naše sms. Netušila jsem, co se děje. Pak zavolal, že se jeho otec po-kusil o sebevraždu. Převáží ho do sa-natoria a musí mu být nablízku. Když se tedy z  ničeho nic objevil u  mých dveří, nevěřila jsem vlastním očím. Přivezl obrovskou kytku a  celý den jsme nevylezli z postele. Večer se ob-lékl, zabouchl za sebou dveře a  další měsíc tvrdil, jak o  svého otce peču-je ve dne v noci. Utěšovala jsem se, že to musím vydržet. Na Martinovi mi přece tolik záleží. Když je tak obětavý a  laskavý ke svým rodičům, bude se jednou takhle starat o mě a naše děti. Otce pochoval za necelé dva měsí-ce. Říkala jsem si, že už je všechno zlé za námi. Jenže od pohřbu uplynu-lo dalších šest týdnů a Martin se stále

nevracel. Neodpovídal na sms, ani ne-volal. Tehdy mě poprvé mě napadlo, že bych se za ním do Tachova rozje-la. Když jsem mu nápad napsala, ob-ratem volal zpět. Oznámil mi, že upadl do hluboké deprese a  léčí se v  Plzni v nemocnici. Na doporučení lékaře za

ním nikdo nesmí a má omezit i telefo-nickou komunikaci. Začaly mě opouš-tět síly. Cítila jsem, že do našeho vzta-hu investuji příliš mnoho a jen málo se mi vrací. Jeden společný den za dalších pár týdnů samoty? Má to smysl?

Definitivní konec nedopustil

Zjevil se vždy, když už jsem mysle-la, že je konec. Ujistil mě, že se mezi námi nic nezměnilo a za pár dní bu-deme navždy spolu. Nechala jsem se uchlácholit, jako už tisíckrát. Ovládal mě. Naděje na společnou budoucnost, byť značně rozmazanou, mi postup-ně zatemňovala mozek. Začala jsem se hádat s rodinou, s přáteli, s kolegy v práci. Cítila jsem se hůř a hůř, přihlá-sily se stavy úzkosti. Dokonce jsem se obrátila na psychiatra a začala polykat

antidepresiva. Nakonec jsem se roz-hodla vypadnout z  toho všeho. Na-dechnout se, vyčistit hlavu a srovnat si myšlenky.

Na stopě sedmilháře

Cestou na letiště, jen pár bloků od mého domu, jsem ho uviděla. Stál tam, před vchodem jedné z bank, ve-selý a v rušném hovoru s partou ko-legů v  době, kdy měl být v  Tachově.

Jako ve snách jsem vzala telefon, za-volala na ústřednu té banky a  chtěla ho k  telefonu. „Je mi líto, právě ode-šel na oběd, zkuste to později.“ Místo na dovolenou jsem odjela ke svému psychiatrovi. Když jsem se probrala z  nejhoršího, rodina, která si zahrála na detektiva, mě krok za krokem se-znamovala s mužem, se kterým jsem rok udržovala vztah. Martin se v Ta-chově sice narodil, ale už dávno byd-lel v  jedné z pražských čtvrtí, jen pár zastávek tramvají ode mě. V  Tacho-vě nebydleli ani jeho rodiče, kteří se navíc oba těší pevnému zdraví, stej-ně jako jeho syn, o kterém nikdy ne-mluvil. Díky Tomáši Morávkovi, psychologovi spolupracujícímu s  Ná-hodou, jsem se postupně hrabala ze dna. Šlo to naštěstí docela rychle. Můj „černý pátek“ je pryč tři měsíce,

Seznamovací a rozvojová agentura

NáhodaVstoupila na trh v  roce

2011 s  jasnou myšlenkou. Je přesvědčena, že naleze-ní životního partnera nelze ani v  dnešní době omezit na neosobní elektronické služ-by. Svým klientům poskytu-je mimořádný servis osob-ních konzultací, které vedou k  ujasnění jejich představ o  budoucím vztahu. Nabí-zí odborné služby spojené s  rozvojem osobnosti klienta z  oblasti psychologie, koučo-vání, fyzioterapie či změny image.

Navíc se zaměřuje na indi-viduální vyhledávání partne-ra z vlastní databáze či mimo ni a to vše se zárukou vysoké profesionality a absolutní dis-krétnosti. Může pomoci i  při následném vedení křehkého vztahu formou partnerského a manželského poradenství.

Cílem Náhody je, aby každý klient odhalil své skutečné já, dobře se cítil a  vyšel spolu s  ní vstříc svému životnímu partnerovi.

vysadila jsem prášky a  cítím dobře. Odnesla jsem to sice zdravotně – za-čaly se mi lámat vlasy, mám zničené nehty a chytnu snad každý vir, co pro-jde kolem, ale to se všechno spraví.

Neverending story

Před pár týdny se Martin znovu ozval. Dělal jakoby nic. I  když jsem mu napsala, že hra skončila, že je lhář a  ukradl mi rok mého života. Opět jsem byla ta úžasná, děkoval mi za naše setkání, které ho nabije na dalších několik týdnů. Opět lhal - o své sestře, kterou nemá, o práci v Tachově… Po-prvé jsem cítila, že mám navrch. Od-vahu, říct mu, že vím všechno, jsem však v sobě nakonec nenašla. Dokon-ce ani k tomu, abych mu řekla, že už se s ním nechci nikdy vidět. Vím, že to nemá smysl, vím, že jde o patologické-ho lháře, ale nejsem schopná udělat ra-dikální řez. Proč?

Monika Čermínová – www.nahoda.com

Veronika Vintrová, integrální koučka a majitelka rozvojové a seznamovací agentury Náhoda. Foto: M. Čermín

Komerční prezentace

STRANA 22 • 07/2016 PODNIKÁNÍ

Opravdu nejsouobchodníci?

Špičkových odborníků na svou branži je nedostatek a  vždycky bude. Na druhou stranu je má-lokterá firma dokáže motivovat a hlavně zaplatit. Pro většinu firem je mnohem důležitější průměr. V  obchodní branži jsou to obec-ně lidé, kteří znají obecné trendy ve způsobu prodeje, dokáží si vy-brat vhodný a  použít jej pro svůj

produkt. Výsledkem jejich práce by měla být firma s  objemem za-kázek, který jí zabezpečí relativní dostatek peněz na své zaměstnan-ce a  provoz. Majiteli pak dokáže zhodnotit kapitál větším ziskem než např. dlouhodobé vklady u bank. A  tady situace není zrov-na ideální. Více než 70% českých menších a středních firem považu-je za svůj největší problém prodej. Ukazuje se tedy, že průměr našich obchodníků není dobrý.

Je to však jen jejich vina? Mezi podnikateli převládá názor, že ide-ální obchodník je jakási magická bytost, která neustále u  sebe nosí kontakty na hladové zákazníky, co chtějí okamžitě koupit cokoli jim nabídne. Když takového obchod-níka získá, zakázky se najednou začnou jen sypat. Nic není vzdále-nějšího realitě!

Ekonomika je na vzestupu, po-ptávka po obchodnících stoupá a  těch produktivnějších je málo. A nebo je to přeci jen trochu jinak?

Prodej jako stroj

Prodej není o  zázracích. Funkč-ní a predikovatelný prodej je stroj. Tento stroj pracuje s  materiálem, kterým jsou potenciální zákazní-ci, co by mohli mít dobrý důvod koupit náš výrobek nebo službu. Stroj pracuje na základě stano-veného výrobního postupu. Ten je opakovaný. Neustále posunuje materiál po výrobní lince až vy-padne hotový výrobek. Obsluhou linky je obchodník, nástrojem marketing a  CRM systém a  hoto-vým výrobkem náš zákazník. Ten-to postup nazýváme PRODEJNÍ METODIKA.

Srovnatelných produktů bývá na trhu spousty. Přesvědčit zákazníka

Jak správně hledat obchodníka?

Česká ekonomika se nachází na vrcholu cyklu. Růst HDP 4,2% z minulého roku si hned tak nezopakujeme, ale i tak je celkem reálná šance, že v tomto i příštím roce přesáhne slušná 2%. Poptávka po zboží a službách stoupá a fi rmy využívají příležitosti, rostou a chtějí prodávat ještě více. Jenže není příjemná doba před „krizí“ a už vůbec ne eldorádo začátku 90. let. Nabídka je obecně již na slušné úrovni a zákazník je čím dál náročnější. Prodat je proto těžké a navíc nejsou lidi, kteří by prodávat chtěli a uměli…

o  koupi právě našeho produktu je těžké. Koupí od nás pouze nepatr-né množství z těch, které oslovíme. Pokud však máme dobře fungují-cí stroj tak to nevadí. Stroj dokáže pracovat s velkým množstvím ma-teriálu. A právě na množství záleží!

Malý příklad. Prodáváme třeba dveře. Víme, že ze 100 potenciál-ních zákazníků náš produkt kou-pí pouze 1. Jsme schopni naším starým způsobem obsloužit 300 zákazníků a  prodat 3 produkty.

Potřebujeme však prodat 5 aby-chom byli spokojeni. Dobrý stroj nám však umožní obsloužit dvoj-násobek zákazníků…

Pokud dokážeme správně defi-novat prodejní metodiku, zapsat, vyladit a  automatizovat, zabije-me dvě mouchy jednou ranou. Za prvé víme, jak má fungovat náš prodej, aby firma prosperovala. Za druhé nepotřebujeme čaroděje. Víme přesně co má dělat náš ob-chodník aby uspěl.

A teď zpět k obchodníkům

Pokud už víme co by náš ob-chodník měl dělat, můžeme jej směle vybrat na trhu. Řekli jsme

si, že průměr na trhu není dobrý. Musíme se však omezit jen na člo-věka „obchodník s  praxí“? ROZ-HODNĚ NE!

Obchodník u  kterého můžeme očekávat výsledky by měl umět3 klíčové věci:

● Strukturovaně telefonovat ● Používat CRM systém ● Znát dobře svůj produkt

Váš produkt inteligentního člově-ka dokážete naučit. Průměrný uži-vatel PC obvykle zvládne i  CRM systém. Strukturovaný obchodní telefonát se však naučí max. 30% lidí. Důvodem je nutnost zvládnu-tí emocí.

Poslední dvě jmenované věci ne-zvládá většina obchodníků, což je důvodem jejich nízké úspěšnosti. Naopak kritickou schopnost zvlá-dat své emoce dokáže mnoho lidí i  mimo obchodní branži. Obecně vzato jsou to všichni, kteří doká-ží předstoupit před skupinu ne-známých lidí, odprezentovat svou myšlenku a obhájit jí. Jsou to také učitelé, školitelé, koučové, herci, sportovní trenéři, vědci, organi-zátoři různých akcí, veřejně vy-stupující novináři, moderátoři, mluvčí…

Ano. Tihle všichni provádí tzv. neobchodní prodej. Mohou být rychle nadprůměrnými ob-chodníky navzdory absenci ja-kékoli obchodní praxe. Dokonce i bez toho, že by si tuto roli doká-zali pro sebe představit.

Takže. Obchodníků je na trhu mnohem víc než myslíte.

Záleží jen na vás jestli tohodokážete využít.

Jan Rechnovský Business Mentorjan.rechnovsky@perfectia.cz

Komerční prezentace

07/2016 • STRANA 23INZERCE

Ticket SPOT.cz

v s t u p e n k y z p o h o d l í d o m o v a

®

STRANA 24 • 07/2016 DOVOLENÁ

Zejména rodiny s dětmi získáva-jí v Hrubé Vodě nové útočiště pro svůj volný čas. Nejen Olomoučané již dobře znají moderní a bezpeč-nou bobovou dráhu, discgolfové hřiště a dětskou zónu s  trampolí-nami - vše zasazené do krásného přírodního prostředí v údolí řeky Bystřice. Nově pro všechny naše hosty resortu připravili skutečně poctivou nálož novinek a vyžití.

Poník Soptík a jeho kamarádi

Největším lákadlem k  již fungují-cím atrakcím je od letošního léta po-ník Soptík a  jeho zvířecí kamarádi. Mezi zvířecí rodinkou poníka Soptí-ka jsou i  další lichokopytníci a  su-dokopytníci. Soptík a  jeho bráškové jsou určeni pro jízdy dětí i dospělých.

V  zázemí nádherného rodinné-ho resortu nalezneme nově rovněž

Přijeďte si užít a pobavit se do resortu hrubá voda!V Hrubé Vodě nás uvítá poník Soptík a jeho zvířecí kamarádi, bobovka, minigolf, spousta rodinných atrakcí a zejména nádherná příroda na dosah Olomouce!

18-jamkové minigolfové hřiště, moderní víceúčelové hřiště s umě-lým povrchem, dále zázemí pro stolní tenis a míčové hry.

Resort nabízí skutečně atraktiv-ní pobytové balíčky určené nejen pro rodiny s  dětmi. Především

díky nádhernému okolí, přírodě a atrakcím si na své přijdou rodiče či prarodiče s dětmi. Naopak part-nerské páry či seniory zcela jistě okouzlí krásy saunového světa, nabídka wellness procedur, pivo Hrubeer z vlastního minipivovaru a nekonečné ticho a klid.

Kromě rodinných pobytových balíčků nabízí nádherný wellness hotel také romantické wellness po-byty, pobyty pro seniory, relaxač-ní wellness pobyty a další zážitky, díky kterým je firma provozující nádherné wellness komplexy již 7násobným držitelem prestižních ocenění v mnoha kategorií za nej-lepší wellness hotely.

Levná letní dovolená nejen pro rodiny s dětmi na Moravě

Levnou dovolenou v  apartmá-nových chatách a  v  rodinném wellness hotelu nabízí v  Hrubé Vodě především díky zavádě-cím cenám. Komplex je skutečně

Ing. Tomáš Drápal resort supervisor

E-mail: drapal@hrubavoda.cz www.hrubavoda.cz www.hlubokydvur.cz

Tel. 736 632 039

zcela nový. Ubytování na 3-7 nocí včetně bohaté polopenze, krásného doprovodného vyži-tí a  přírody Oderských vrchů a  Nízkého Jeseníku, výlety do ZOO Olomouc či pohádko-vý hrad Bouzov v  ceně pobytu! Rodinné pokoje či chaty až pro 5 osob. To je nový resort Hrubá Voda u  Olomouce. Cena již od 1208 Kč za osobu/3 noci!

Součástí resortu Hrubá Voda pro

všechny ubytované je nádherný areál s  bobovou dráhou, koníky a  malým zvěřincem, minigolfem, disc-golfem, dětským a  víceúče-lovým hřištěm, dále trampolíny, dětský koutek. Od srpna navíc vodní hospodářství pro všechny malé zvídavé děti.

Letní pobyt na 3-7 nocí ve wellness hotelu*** - rodiny s dětmi● 3x, 4x, 5x, 7x ubytování ve wellness

hotelu*** Hluboký dvůr

● 3x, 4x, 5x, 7x bohatá polopenze (bufetová snídaně, servírované večeře)

● 1x jízda na konících pro děti zdarma

● Minigolf zdarma pro celou rodinu na 18-jamkovém hřišti

● Disc-golf zdarma pro celou rodinu na 9-jamkovém hřišt

● Dětské hřiště, víceúčelové hřiště neomezeně

● Pro celou rodinu BONUS = 1x vstup do ZOO Olomouc, Hrad Bouzov, bobová dráha Hrubá Voda a dalších 80 míst v okolí resortu (obdržíte speciální Olomouc region card)

● Při ubytování na 4 a více nocí - ZDARMA 1x vstup do saunového světa pro rodiny s dětmi na 60 minut

● Dětský koutek zdarma

● Vstupy do saunového světa pro rodiče (dle délky pobytu)

● 1x 1 hodina vstupu do saunového světa pro celou rodinu v rámci času vymezeného pro rodiny s dětmi

● Nájezd (check-in) 15:00, odjezd (check-out) 10:00

(Komerční prezentace)

07/2016 • STRANA 25INZERCE

STRANA 26 • 07/2016 ZAJÍMAVOSTI + PR

Pražské muzeum se může pyšnit hned několika výjimečnými fakty! Co do roz-lohy a počtu vystavených exponátů je největší nejen v  České republice, ale i na světě. Na ploše m² uvidíte přes unikátních modelů rozdělených do -ti tematických expozic. Na jejich stavbu bylo použito přes    kostiček. Muzeum nabízí pro malé i velké možnost strávit čas ve velkém dětském koutku či si pohrát s  interaktivními modely vláčků a modu-lárních domečků.

Udělejte si výlet do doby, kdy moři vládli pi-ráti, přeneste se do éry rytířských soubojů, nebo do věku, kdy nebe křižují vesmírné lodě Star Wars i obávaná Hvězda smrti a popřej-te Mistru Jodovi, ať ho provází síla. Navštivte magický svět Harryho Pottera nebo se s nepře-konatelným hrdinou Indiana Jonesem vydejte za dobrodružstvím. Na co se můžete těšit a ni-kde jinde rozhodně nic podobného nenajdete, jsou modely dělané na zakázku. Ohromí Vás metrů dlouhý Karlův most, který oživuje přes figurek, model ozvučeného metr a půl vysokého Krtečka, dominanta Václavského

Muzeum kostek leMi a obchod lego stavebnic

náměstí, kterou je Národní muzeum poskláda-né z více než   kostiček. A abychom ne-byli jen u pražských zajímavostí, fascinovat Vás budou také jedinečné modely světoznámých památek jako Taj Mahal, Tower Bridge nebo Eiffelova věž.

V  neposlední řadě je součástí Muzea kostek i obchod specializovaný na široký sortiment stavebnic LEGO. Najdete u nás jak sety, které jste si mohli vybrat v  katalogu, tak i stavebni-ce, které firma produkuje ve velmi omezeném množství, či je oficiálně nabízí jen pro zahra-niční trh. Mimo to se náš obchod specializuje na náhradní dílky, které si můžete zakoupit na váhu, klíčenky či velký výběr z několika desítek druhů minifigurek.

Muzeum potěší všechny věkové kategorie. Od nejmenších, až po ty starší, pro které je nutnost výstavu vidět už jenom z toho dů-vodu, že každý může zavzpomínat a nebo ukázat svým dětem, vnoučatům či kama-rádům, jak stavebnice vypadala, když jste si s ní hráli v jejich letech.

Nevíte kam za zábavou s dětmi? Plánujete, co budete dělat o víkendu, nebo o prázdninách? V samém srdci hlavního města Prahy na Národní třídě je pro Vás již přes 5 let otevřeno Muzeum Kostek, které se kromě pobočky v Praze může chlubit dalšími čtyřmi, a to v Kutné Hoře, Liberci, Špindlerově Mlýně a Jeseníkách.

nová výstava v Židovském muzeu v Praze

V dubnu pořídil přední americký fotožurnalista Arthur Rothstein dvaa-dvacet záběrů, na nichž zachytil životní podmínky židovských uprchlíků v čín-ské Šanghaji. Přestože Rothsteinova fotografická série vznikla až sedm měsíců po skončení války v Tichomoří na objednávku humanitární a podpůrné orga-nizace Spojených národů UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation), je unikátním vizuálním svědectvím o záchraně dvou desítek tisíc středoevrop-ských Židů v období šoa a druhé světové války. V pořadí již třetí výstava Židov-ského muzea v Praze věnovaná fenoménu uprchlictví a migrace si klade za cíl představit širší veřejnosti dosud nepříliš známou historii takzvaného šanghaj-ského ghetta vnímanou nejen pohledem brilantního fotoreportéra, ale také pro-žitou zkušeností protagonistů příběhu. Jde o zkušenost československých Židů, kteří vedle Židů rakouských, německých, polských a maďarských našli v Šan-ghaji bezpečné útočiště v době, kdy, až na nepatrné výjimky, celý svět přijímání uprchlíků odmítal. Rothsteinovy snímky současně nabízejí jedinečný historický pohled na roli fotografa ve službách mezinárodních organizací a  na význam reportážní fotografie v zónách konfliktů, humanitárních krizí a katastrof, v níž se styl čistého obrazového zpravodajství mísí s výrazovými prostředky sociální a humanistické fotografie i se strategiemi public relations.

Trosečníky v Šanghaji: Ghetto Hongkew očima uprchlíků a objektivem Arthura Rothsteina je název nové výstavy v Galerii Roberta Guttmanna.

Výstava probíhá v Galerii Roberta Guttmannana adrese: U Staré školy , Praha .

Vstupné je Kč.

07/2016 • STRANA 27INZERCE + SPORT

Plný dům je označení pro vyprodaný sportovní sta-dion. V  neděli 22. května ale platilo pro vršovické divadlo Mana, kde Spo-lečnost Vlasty Buriana pořádala již 16. ročník vyhlášení ankety Nejsym-patičtější brankář fotba-lové sezóny. Stal se jím David Bičík z pražské Sparty, který byl ale v tu dobu na dovolené, takže přítomným poslal jen své podě-kování a zdravici.

Cenu humoru Vlasty Buriana v  podobě krásné medaile ob-držel u  příležitosti blížících se 90. narozenin Gustav Oplustil.

daJ-li Medaili Či nedaJ-li Mi Medaili? daliTelevizní a rozhlasový scénárista, dramaturg a  režisér je podepsán pod spoustou zábavných pořadů. V  roce 2002 byl uveden do Síně slávy TýTý. Programem provázeli Pavel Holík ze Společnosti Vlasty Buriana a  imitátor Petr Marti-nák, mezi gratulanty vystoupily například Světlana Nálepková nebo Eva Pilarová. „Jsem rád, že bylo opravdu plno. Nejspíš tomu pomohla i  skutečnost, že čeští hokejisté v tu dobu nehráli o me-daile,“ usmíval se duchovní otec celé akce Pavel Holík v narážce na skutečnost, že v době slav-nostního vyhlášení probíhal na hokejovém MS boj o bronz. (rš)Pavel Holík předává Gustavu Oplustilovi jeden z darů. Foto: Luboš Lidický

STRANA 28 • 07/2016 HISTORIE

PŘÍBĚH KRÁLE LAHŮDEK JOSEFA

LiPPeRTA

V  roce 1896 koupila dům Živnostenská banka a na jeho místě postavila svoje sídlo. Li-ppert se odstěhoval naproti, do paláce České eskomptní banky č. p. 969. Od počátku se mu dařilo a tak mohl zajistit i svoji rodinu. V so-botu 28. října 1893 se v kostele Panny Marie Vítězné oženil s Emilií Franzovou, narozenou 29. září 1870 v Karlových Varech. Ta mu dala dvě děti, 21. února 1896 dceru Marii a v pátek 28. července 1899 syna Viktora.

Jeho obchod se zakrátko stal oblíbeným nejen mezi Pražany, ale i na venkově, kam zasílal své zboží. Zásilky vyřizoval vlakem a poštou, čímž si získal hlavně mimopraž-skou šlechtu. Díky své všestrannosti a vyso-ké kvalitě zboží získal po roce 1900 titul c. k. dvorního dodavatele. To bylo vysoké oceně-ní. Specializoval se na dovoz vín a lahůdek. V nabídce měl širokou škálu vín, šampaň-ského a koňaků. Nechyběl velký výběr ryb, čerstvé ústřice, mušle, kaviár nebo marino-vaní úhoři. Jako jediný v Praze nabízel živé humry. Ti byli spolu s šampaňským typic-kým zbožím pro jeho obchod. Největší ob-rat zboží měl od podzimu do vánoc. Během 10  let se stal nejpřednějším lahůdkářským podnikem v Čechách a své postavení si udr-žel po celou dobu své existence.Když se daří

V letech 1915-1916 rozšířil prodejnu o při-lehlé prostory, kde vznikl prvotřídní vinný restaurant. Po roce 1918 podnik rozkvetl do

nebývalých rozměrů, což dokazují jeho roč-ní obraty. Za rok 1918 to bylo 5 208 057,41 Kč, za rok 1919 už 9 501 419,30 Kč a  v  roce 1920 dokonce 18 663 271 Kč. Zásluhu na tom mělo umístění obchodu. Byl na křižovat-ce čtyř nejdůležitějších ulic v Praze, v samém srdci města.

Lippert dostával ze zahraničí nabídky na převzetí výhradního prodeje řady výrobců. Už před válkou zastupoval šampaňské Mono-pole, firmy Heidsieck & Co. z Remeše. Když Heidsieck u  nás založil v  říjnu 1923 firmu „Société Vinicole, spojené vinné závody akc. spol.“ ve Valticích, stal se v ní Lippert místo-předsedou správní rady. Lippert zastupoval i další podniky. Koňak Courvoisier, žaludeční likér Boonekamp Underberg. Měl výhrad-ní zastoupení k  prodeji pravého švédského chrupavého chleba Knäckebröd, eidamských sýrů. Měl exkluzivitu k  prodeji moselských vín, vín z Bordeaux, anglického ginu, kanad-ské whisky. Také šlo o olivový olej z Nice, sar-dinky z Nantes, německé šproty nebo pravé anglické džemy od firmy Chivers & Sons.

V  té době zaměstnával 45 lidí. Hodnota jeho podniku byla oceněna na 3 250 000 Kč. Od roku 1921 plánoval fúzi s českou částí

firmy Julius Meinl. Ke spojení došlo v říjnu 1922 a nová společnost „Julius Meinl, akc. spol. v Praze“ převzala 19 filiálek firmy Me-inl na území Československa a obchod ví-nem, lahůdkami a  restauratérskou živnost Josefa Lipperta k dalšímu provozování pod svým jménem.

Základní kapitál činil 15 000 000 Kč a byl rozdělen do 37 500 ks akcií na majitele po 400 Kč. Majitelé obou fúzovaných podniků za jejich vložení do společnosti získali akcie. Meinl dostal 9 840 ks v ceně 3 936 000 Kč a  Lippert 6 090 ks v  ceně 2 436 000 Kč. Původní vyšší ocenění obou podniků bylo kráceno na přání bank, které se na založe-ní společnosti podílely. Meinl i Lippert ale mohli upsat další akcie, takže ve finále ovlá-dl Meinl 46,03% akcií a  Lippert 21,67%. Ostatních 32,30% držely banky.Milionová výplata

Julius Meinl a Josef Lippert zasedli ve správ-ní radě a současně měli pracovní smlouvy k vedení podniku. Julius Meinl žil ve Vídni, odkud řídil své podniky v osmi zemích Ev-ropy, proto se spokojil s platem 150 000 Kč ročně. Josef Lippert dostal 250 000 Kč. Kro-mě toho pravidelně dostávali dividendy ze

svých akcií. Pro Lipperta to znamenalo dal-ších asi 130 000 Kč ročně, ale to se mu zdá-lo málo. Koncem roku 1925 dosáhl zvýšení platu na 500 000 Kč a po roce 1930 dokonce na 600 000 Kč. Aby se mu vyrovnala ztráta z doby, kdy zvýšení nedosáhl, přiznala mu firma v roce 1926 ještě zvláštní odměny ve výši 260 000 Kč.

Firma byla každoročně v zisku a mohla si vyplácení dividend i zvláštních odměn do-volit. Pracovní smlouva totiž umožňovala zvyšování platu, jen pokud dojde ke zvý-šení vyplacených dividend a  proto nejen Lippert tlačil každý rok na jejich vyplácení. Pohybovaly se okolo 8-10%. Přitom třeba maďarský Meinl vyplácel jen 1,5-3% a jugo-slávský 5-7%. Lippert si tak ročně přišel až na milión korun. Pro představu, kvalifiko-vaný dělník v továrně či průměrný úředník si vydělal ročně asi 10 000 Kč a plat ministrů vlády činil podle zákona dokonce 60 000 Kč ročně.

Lippert byl zvyklý na vysoký standard. V  Meinlově firmě měl zřízené zvláštní konto, ze kterého čerpal zálohy kdy potře-boval. Po jeho smrti zůstal na kontě dluh 3 076 620,85 Kč, který se jeho syn zavázal uhradit. Nakonec musel prodat Meinlovi část otcových akcií.Klaus vilu nechtěl

Josefu Lippertovi zemřela v  nedě-li 22. února  1925 žena Emilia. Od té doby žil v  sám, jen svoji prací. V  roce 1934 se nastěhoval do překrásné vily na Ořechovce č. p. 555. Ne na dlouho, ze-mřel za dva roky. Smrt ho dostihla před 80 roky, v neděli 17. května. Tato medi-álně známá vila, byla svého času určena pro prezidenta Václava Klause, ale ten ji po zjištění, že jde o vilu po odsunutých Němcích, odmítl.

Po Lippertově smrti vilu obývala dce-ra Marie, provdaná Knappová a její muž Dr.  Rudolf Knapp, majitel velkostat-ku u  Českých Budějovic. Oba požádali v  roce 1939 o  říšskoněmecké občanství a členství v NSDAP. Marie vlastnila vilu spolu s bratrem Viktorem. Ten si prona-jímal vilu pár set metrů od ní, v ulici Na Dračkách č. p. 688.

Původně se zdálo, že Viktor Lippert nebude obchodníkem. Na pražské ně-mecké univerzitě a ve Vídni vystudoval chemii. Ve 24 letech se oženil s Annou Schramovou, dcerou továrníka Adolfa Schrama z Karlína. Patřily mu chemic-ké továrny na kyselinu sírovou a  hno-jiva v  Lovosicích a  v  Poštorné u  Břec-lavi. Svatba byla v  karlínském kostele v pondělí 11. června 1923 a zdálo se, že Viktor jednou továrny převezme. Man-želství, ale dlouho nevydrželo a  v  roce 1927 bylo rozvedeno. Anna se v červnu 1928 znovu provdala. Také Viktor si na-šel přítelkyni, se kterou se oženil. Ob-čanský sňatek uzavřel v  sobotu 2. pro-since  1933 s  Käthe Walterovou. Byla to

Kdysi měli Pražané možnost kupovat nejvybranější lahůdky z celého světa v podniku, který založil Josef Lippert. Narodil se v neděli 10. února 1861 v Žatci v domě č. p. 271 Franzi Lippertovi a Marii, rozené Jakschové. V roce 1884, ve svých 23 letech, odešel do Prahy, kde začínal u Ferdinanda Wandase, který se ženou a synem měl tři krámy se zeleninou a lahůdkami. V roce 1888 požádal o vlastní živno-stenský list na obchodní jednatelství se zbožím osadnickým, lahůdkami, kořením a vínem. Vlastní krám koupil právě od Wandase smlouvou z 29. března 1892, kterou získal ob-chod lahůdkami v domě „U tří kaprů“ na Příkopě č. p. 862.

Josef Lippert Foto: Národní archiv ČR

Dobová reklama na restauraci a lahůdkářství Josefa Lipperta, 1932 Foto: archiv MCP

07/2016 • STRANA 29HISTORIE

operní pěvkyně původem z Pruska. Jako skvělá sopranistka zářila v  letech 1933-1938 na scéně Nového německého diva-dla v Praze. Hrála i ve filmech po boku tehdy populárního Rolfa Wanky.Podnik pro smetánku

Po rozvodu nastoupil Viktor Lippert do firmy Meinl, kde seděl s  otcem ve správní radě. I pod firmou Meinl mělo lahůdkářství Lippert svoji autonomii a  stále existovalo pod jménem Josef Lippert, byla to až příliš zavedená a cenná značka, než aby se jí Me-inl zbavil.

V roce 1928 došlo na další stěhování. Dům, kde Lippert sídlil, se banka rozhodla zbořit a  nahradit novostavbou. Nový obchod byl jen 230 metrů odsud, v domě „u Černé růže“ na Příkopě č. p. 853. Místnosti bylo třeba výrazně přestavět, aby tu mohly být velké

obchodní místnosti. Náklady se vyšplhaly na neuvěřitelných 1 453 595,10 Kč. Autorem interiérů byl arch. Rudolf Hildebrand, kte-rý pro firmu Meinl navrhoval i jiné stavby. Nájemní smlouva byla uzavřena na 10  let. Vedle obchodu byl i vinný restaurant, kde se podávaly snídaně, obědy i večeře. Restaura-ce patřila k  nejluxusnějším podnikům, če-muž odpovídaly i ceny. Polední menu tedy polévka, předkrm, zvolené maso a příloha, moučník a mocca stálo 25 Kč. Večeře, dopl-něná navíc sýrem, stála 30 Kč. Přitom v lido-vé jídelně obchodního domu Baťa ve Zlíně stál slušný oběd, husa s knedlíkem a zelím pouhé 4 Kč.

Lippert si vždy zakládal na prvotřídní kvalitě zboží. Plno tu bylo od časného rána až do nočních hodin. Také dostal často po-kutu za porušení hodiny, kdy se měl podnik uzavřít. Do podniku chodila vyšší společ-nost. Bankéři, továrníci, politici nebo fil-mové hvězdy. S  oblibou sem chodil herec Svatopluk Beneš se svoji ženou, dcerou ge-nerálního ředitele Králodvorských cemen-táren. Podnik navštěvoval i  generál Alois Eliáš, který zde dokonce 18. září 1941 koupil pohoštění ve známé chlebíčkové aféře.

Velmi oblíbenými se staly dárkové koše. V nabídce bylo 12 různých druhů v cenách od 160 do 1 500 Kč. V  malém bylo víno, Cherry Brandy, kávová směs, bonbony, sar-dinky, datle, fíky, ementál, džem a  balíček perníku. Koš s  květinovou výzdobou byl

o 10 Kč dražší. V největším koši byl krocan, pražská šunka, bažant, 8 lahví vín, 5 lahví li-kérů, šampaňské, velká krabice kávy, sušen-ky, karlovarské oplatky, fíky, datle, džemy a  kompoty, kandované ovoce, čokoládové bonbony, sardinky, paštika z  husích jater. Květiny navíc stály 30 Kč.

V roce 1938 se obchod a restaurace napo-sledy stěhoval. Z Černé růže do paláce pojiš-ťovny Moldavia-Generali, postaveného Na Příkopě č. p. 988, vedle banky, odkud se před 10 lety stěhoval. Palác s pasáží je znám pod poválečným názvem Sevastopol, podle zdej-šího kina. Dnes nese jméno palác Broadway.Sepětí s nacisty

Za protektorátu k  Lippertovi chodili hlavně nacisti. S velkou oblibou sem zašel státní tajemník Úřadu říšského protekto-ra v Praze Karl Hermann Frank. Údajně

sedával v  tzv. modrém pokoji v  1. patře. Obchod i  restaurace v  rámci arizačních zákonů zakázal vstup Židům a  Viktor Lippert se plně zapojil do práce pro Říši. Pořádal oslavy premiér německých filmů, které se točily v Praze. Jak šla válka, zhor-šovalo se zásobování a od ledna 1943 byla restaurace uzavřena až do konce války.

Viktor Lippert, stejně jako jeho sestra a švagr, požádal o členství v NSDAP a také o  říšskoněmecké občanství, které získal 20. září 1939. Když vypuklo pražské povstá-ní, pokusil se narychlo už 5. května  1945 opustit Prahu. To se mu nepodařilo a byl se ženou a dalšími Němci internován v Malé pevnosti v  Terezíně. Po několika měsí-cích byli převezeni do sběrného střediska v  Modřanech u  Prahy, kde čekali na od-sun. Na čtvrtek 16. května 1946 byl připra-ven transport E odvážející tisíce pražských Němců do anglo-americké okupační zóny s  cílovou stanicí Mnichov. V  železničním vagonu č. 24 seděli vedle manželů Lipperto-vých i jeho sestra Marie a její muž.

S  nástupem do vlaku Lippertova stopa v  Čechách končí. Veškerý jeho majetek byl konfiskován podle Benešových dekre-tů. Nemajetný ale Lippert nezůstal. V roce 1943 koupil v Meiningenu hotel Saský dvůr. Jenže ten ležel v  Sovětské okupační zóně a do hotelu se dokonce nastěhovalo místní velitelství Rudé armády. Na rozdíl od Čes-koslovenska nebyl v NDR drobný majetek

a živnosti znárodňovány a tak mu hotel stá-le patřil. Ale obsazený Rusy to nebylo žádné terno. Údajně v dalších letech odešel do zá-padní části Německa.Šmelinář a „bolševik“ ředitelem

V  červnu 1945 byla do podniku Julius Meinl zavedena národní správa. Národní správce Ing.  Svatopluk Čech nechal oka-mžitě provoz restaurace Lippert obnovit a  ředitelem restaurace jmenoval Antonína Podruha. Za tímto jmenováním stál nátlak KSČ, která Podruha do funkce prosadila, ačkoli neměl odbornou kvalifikaci. Podniky Lippert, které si stále držely své jméno, měly po válce téměř monopolní postavení v do-vozu a  prodeji různých lahůdek. Stále ex-klusivní restaurace byla hojně navštěvovaná cizinci a personál musel být na vysoké úrov-ni. Podruh byl od roku 1946 studentem vy-soké školy politické a dostal povolení k cestě do švýcarského Laussanne, kde absolvoval dvoutýdenní kurs pro hoteliéry a restaura-téry, který pro něj byl skutečnou nutností. Byl to stranický kádr, který měl navazovat styk s cizinci a získávat informace. Jako ře-ditel, ale nebyl vzorem solidnosti. Dvakrát byl potrestán trestním oddělením cenového odboru magistrátu k pokutám 50 000 Kčs za předražování a černý prodej. V roce 1946 účtoval Společnosti pro obnovení Lidic 150 ks chlebíčků na jejich slavnost po 7 Kčs místo 4,42 Kčs za kus. V roce 1948 načerno koupil od pekaře Františka Doležala z Brna 612 kg pečiva a prodával je dál hostům bez potravinových lístků, čímž připravil váza-né hospodářství o 459 kg hladké pšeničné mouky.

V té době život v podnicích Lippert uti-chal jen na pár nočních hodin. Od časného rána se už v kuchyni pilně vařilo. V podni-ku pracovalo 160 lidí a za rok 1946 dostali na platech celkem 2 066 796,80 Kčs. Jejich

pilnou prací bylo v  tomto roce dosaženo obratu téměř 24 milionů Kčs.Znárodnění znamenalo smrt

Pak přišel únor 1948 a další vlna znárod-nění. Vyhláškou ministerstva vnitřního ob-chodu byla 20. října 1948 znárodněna firma Julius Meinl akc. spol. a s ní i podniky Li-ppert. Ve stejný den byl zřízen Pramen, po-travinářský maloobchod, národní podnik, který majetkovou podstatu znárodněných podniků převzal. Ke znárodnění i začlenění došlo zpětně k 1. lednu 1948.

Po únoru stranický kádr Antonín Podruh povýšil a rozšířil své ředitelování o podniky Savarin, Národní klub, Restaurant Aerolinií a  dokonce Restaurant Úřadu předsednic-tva vlády. To už ale podnik Lippert poma-lu směřoval k zániku. Ještě chvíli byl veden jako Pramen a v roce 1951 byla zdejší pro-dejna lahůdek zrušena. Místo chlebíčků tu vznikla prodejna Kniha n. p. s cizojazyčnou literaturou. Pozdější knihkupectví Slovan-ský dům tu bylo až do konce 90. let. Ani re-staurace neměla lepší osud. Když ÚV KSČ vystěhovalo v  roce 1960 ministerstvo do-pravy a ředitelství drah z budovy na dneš-ním nábřeží Ludvíka Svobody, dostaly drá-hy náhradou palác Sevastopol.

Z bývalé restaurace se stala závodní jí-delna pro železničáře. Její vybavení po-stupně odnesl čas, mobiliář zase ruce nenechavců. Po roce 1989 sice vznikly v  Praze vyhlášené restaurace, ale lahůd-kářství s  tak širokým sortimentem jako kdysi nabízel Josef Lippert už od té doby až dodnes nikdy nevzniklo.

Pokud by Vás zajímal celý příběh firmy Julius Meinl a  Josef Lippert, můžete si ho přečíst ve věstníku Muzea cenných papírů č. 4/2016 na odkazu:www.das-mcp.cz/muzeum/cz/vestnik

Rudolf Píša

Muzeum cenných papírů, nadač-ní fond byl založen v roce 2008, ale historie projektu MCP je o  něco delší. Účelem fondu je získat pro-středky a vybudovat v Praze stálou muzejní expozici mapující historii cenných papírů a  institucí, které je vydaly, stejně jako i  jejich umě-leckou a  technickou podobu. Za tím účelem shromažďuje exponáty z  celého světa, zejména z  našeho území. MCP bude určeno nejen pro sběratele, ale zejména pro laickou veřejnost a  školy. Historie akcií je i  historií země, podnikání a  umě-leckého vývoje. Ve sbírkách má přes 80 tisíc exponátů, rozdělených do

několika sbírek. Kromě cenných papírů obsahují i losy, šeky, platební karty, cestovní pasy, ale i fotografie, firemní tiskoviny, plakáty nebo ob-razy. Cenné papíry z  celého světa jsou velmi dobře zastoupeny. Sbírka českých a  československých papírů je tou vůbec největší na světě. MCP poskytuje poradenství i pomoc při nákupu a  prodeji sběratelských papírů, provádí jejich ocenění a  poskytuje také reprodukce svých exponátů. Ty se používají jako obra-zová příloha do různých publikací, ale třeba i  pro dekorační účely do kanceláří. MCP vítá veškerou pod-poru veřejnosti a to jak při darování předmětů do sbírek tak i  finanční podporu, pro který bylo zřízeno na-dační konto 369 000 369 / 2010.

Co je vlastně MCP

Interiér prodejny lahůdek v pasáži Černá růže, 1930 (Foto Atelier Mayer)

STRANA 30 • 07/2016 KŘÍŽOVKA

1. cena Poukaz na jazykový kurz v hodnotě 2500,- 2. cena Literatura od nakladatelství LEDA3. cena Literatura od nakladatelství Epocha

Další výherci (PZ/5 DUBEN): 1. M. Dlouhá, Praha 52. H. Šnáblová, Velké Přítočno3. J. Svatek, Praha 6

Hrálo se o rodinné vstupné (2+2) do Království železnic, vstupenky v redakci Pražského zpravodaje.

Soutěž o let balónem v ceně 7000,- Kč trvá !!!Losování proběhne 30. 6. 2016 a do losování budou zahrnuti všichni, kteří nám odešlou správně vy-luštěné tajenky z čísel 5 (duben), 6 (květen) a 7 (červen). Ostatní výherci obdrží další hodnotné ceny.

ZA DNEŠNÍ ODSLANOU TAJENKU LZE VYHRÁT: VÝHERCI (PZ/6 KVĚTEN): 1. Zora Smejkalová, Praha 62. Katka Charvátová, Praha 4 – Modřany 3. Josef Minář, Praha 3

Ceny z nakladatelství LEDA si lze vyzvednout v redakci Pražského zpravodaje, Karlovo náměstí 317/5, 120 00 PRAHA 2

07/2016 • STRANA 31SPORT

Pavel HalamkaProfesionální zábava na Váš

firemní večírek, svatbu či narozeninovou párty

Tel: 602 315 790www.halamka.cz

www.kulecnikovaskola.czwww.drezurazvirat.cz

www.harlequinpraha.czwww.cmbs.cz

www.lasergame–praha.cz

Lasergame Nová aréna v Praze 10První Lasergame se otevřel okolo roku 1996 na Národní třídě. Zahrálo si velké množství hráčů a pak se zdálo, že tato hra je již minulostí.

V  roce 2011 se jeden z  nejúspěš-nějších kulečníkových klubů Harle-quin Praha přestěhoval do Vršovic. Stěhoval se z  Vinohradské ulice. Na 1200 m² vznikl jeden z největších ku-lečníkových klubů v České republice. Hosté zde mají možnost zahrát si na 15 kulečníkových stolech a stolní te-nis na čtyřech stolech. Samozřejmostí je restaurace pro 80 hostů a  spousta jiné zábavy.

V  Obloukové ulici vzniklo velké sportovní zábavní centrum, v  dvor-ním traktu mezi domy 6 až 8. Od června 2016 je připraveno další rozší-ření klubu, na 400 m2 vzniká aréna na Lasergame. Aréna je první v Praze 10 a bude součástí kulečníkového klubu. Ve Vršovicích tak vzniká multispor-tovní centrum.

Lasergame je vynikající příležitostí pro školní mládež na stmelení party, pro studenty na prožití zábavného ve-čera a pro dospělé jako zajímavé se-tkání. Pro rodiny pak hravé souboje s  dětmi. Pro firmy je možností pro stmelení zaměstnanců nebo na neob-vyklý firemní večírek. Po odehrání se mohou hráči přesunout do kuleční-kového klubu a pokračovat v zábavě.

První vršovický Lasergame urči-tě přispěje pro zlepšení nálady všech návštěvníků.Datum zkušebního provozu je stano-ven na prvního června 2016.

Akce každoročně přiláká několik ti-síc diváků, loňský rok však byl, co se návštěvnosti týče, oproti minulým roč-níkům pro pořadatele lehkým zklamá-ním. Avšak pokud nemáte vstupenky na letošní ročník, měli byste si pospíšit, předprodej si sportovní ředitel chválí. „Nevím, zda je to tím, že se závod jede o  měsíc později a  diváci si zvykli, že se sezóna rozběhla, ale prodalo se již zhruba 65% vstupenek. Přáli bychom si, abychom byli znovu vyprodaní a na stadionu bylo prázdných míst co nejméně,“ upřesnil situaci Pavel On-drašík. Fakt, že by se dala kapacita stadionu zvětšit, tu je, avšak dokud se alespoň dvakrát za sebou závod ne-vyprodá, nemá to prý cenu. „Prázdný stadion působí hloupě,“ dodal k před-prodeji a možnosti rozšíření Ondrašík.

Těžká volbaPraha je letos čtvrtou zastávkou plo-

chodrážní elity, mezi kterou nebudou chybět legendy tohoto sportu Nicki Pedersen z  Dánska nebo Američan Greg Hancock. Pro každý závod je vy-brán závodník z  pořadatelské země, který může startovat na divokou kar-tu. Tím je letos Václav Milík, na pozici prvního náhradníka byl pasován Josef Franc, který si toto místo vyjel vítěz-stvím v  Prague Open a  ponese číslo sedmnáct a Eduard Krčmář bude dru-hým náhradníkem s číslem osmnáct.

Ten má nejmenší šanci se v  závodě svézt, ale Eduard si nominaci i tak po-chvaluje. „Nominace na náhradníka mě potěšila, je to sice druhý náhrad-ník, takže se asi nesvezu, ale uvidíme jak se to vyvine a myslím si, že se můžu

něco naučit při takových závodech, jsem za to určitě rád.“ Výběr závod-níka na pozici divoké karty jistě ne-byl lehký úkol. „Určitě ta volba neby-la jednoduchá, všichni tři kluci jedou výborně a  vyrovnaně,“ zaznělo z  úst sportovního ředitele Pavla Ondrašíka.

Václav Milík nedávno bojoval také o  postup do dalšího ročníku seriálu SGP. „Jel jsem v  Goričanu semifinále o  challenge do Grand Prix, měl jsem trochu smůlu, potkal mě defekt. Do-stat se do Grand Prix je složitá ces-ta, letos to nevyšlo, tak příští rok to zkusím znovu.“ Mistrovství světa se účastní také jezdci, jako je např. brit-ský závodník Chris Harris, kteří jezdí stabilně bez výsledků. „Harris má prá-vě to štěstí, které mně chybí,“ okomen-toval tuto situaci Milík.

Vylepšování dráhyManažer extraligového družstva AK

Markéta při PSK Olymp Tomáš Topinka se podělil o  informace, o tom jak to vy-padá vypadá s  přípravou dráhy na světo-vý závod, jakým Grand Prix rozhodně je.

„Na dráze pořád pracujeme, chceme udělat co nejvíc, aby závody měly co nejvyšší úro-veň, aby dráha nebyla jednokolejná. Snaží-me se o co nejvyrovnanější startovní pozi-ce, aby byly jednička i čtyřka stejné. Minulý rok byla například čtyřka tragická, byla jen

jedna jediná jízda, která vyhrála ze čtyřky, takže jsme přisypali materiál, máme v plánu ještě jednu várku materiálu dát, aby se to do Grand Prix promíchalo a sedlo si to. Žádný extrém tam tvořit nebudeme, ale snažíme se, aby dráha byla co nejzávodivější.“ Zdá se tedy, že se máme na co těšit. „Vencovi přeju,

aby mu ty závody vyšly, protože si myslím, že se připravuje opravdu pečlivě“, podpořil Milíka Tomáš Topinka.

A  jak vidí závod právě jezdec s  divokou kartou Václav Milík? „Nejvíc dělá psychika, protože ty závodníky, co tam jedou, jsem předtím viděl maximálně v  televizi a  pak vedle nich stát na startu není na psychiku lehký. A  hlavně se to jede doma, člověk chce udělat co nejlepší výsledek a  pak to třeba nejde. Teď jsem v polské extralize, kde se stýkám si jezdci, kteří Grand Prix jezdí, takže si myslím, že tentokrát by to mohlo být klidnější a vypadat to trochu jinak psy-chicky. Rád bych udělal lepší výsledek než v předchozích dvou letech.“

Jak to Václavu Milíkovi a  popřípadě náhradníkům pojede se světovou elitou uvidíte již 25. 6. 2016 na pražském sta-dionu Markéta. Start je naplánován na 18:45. Věříme, že přijdete podpořit české závodníky v  hojném počtu a  svým po-vzbuzováním pomůžete dovést hlavně Václava Milíka přinejmenším do semifi-nále, což je i jeho přáním. Zváni jste také na trénink, konaný v pátek před závodem od 17 hodin. Eliška Rybenská

Plochodrážní elita se v Praze utká již podvacátéZávody ploché dráhy se konají během roku na Markétě relativně často. Největší pýchou je však pro Auto klub Markéta každoroční pořádání závodu Mistrovství světa v ploché dráze, neboli Speedway Grand Prix (SGP). Letošní ročník bude výjimečný také tím, že se závody v Praze budou konat již podvacáté v řadě. Stadion Markéta je tak jediným na světě, který podnik SGP hostí již potolikáté.

Václav Milík jezdí (VLEVO) v polské extralize za Spartu Wroclaw. Foto: Wojta Zavřel

Podrobnosti najdete na stránkách: www.lasergame–praha.cz nebo www.harlequinpraha.czTěšíme se na Vaši návštěvu.

(Komerční prezentace)

STRANA 32 • 07/2016 INZERCE

KURZYS LINDOU

KONTAKTY: TEL. 728 282 285, WWW.SKOLALINDA.CZ , FACEBOOK: IQ A JAZYKOVÁ AKADEMIE LINDA

SLEVOVÝ KUPÓN

NA SKUPINOVÉ KURZYV HODNOTĚ 500 KČ NELZE HO SČÍTAT S JINÝMI SLEVAMI ANI HO UPLATNIT ZPĚTNĚ, PLATNOST KUPÓNU DO 31. SRPNA 2016.

"

Jazyková Akademie

3 LETNÍ KURZY ANGLIČTINY A NĚMČINY

3 LETNÍ PŘÍPRAVA NA MATURITU – ANGLIČTINA A MATEMATIKA

3 PODZIMNÍ JAZYKOVÉ KURZY, PŘÍPRAVA NA MATURITU A NA PŘIJÍMAČKY NA SŠ A VŠ

TEL. 728 282 285WWW.SKOLALINDA.CZ

KURZYS LINDOU

"

Jazyková Akademie

3 LETNÍ KURZY ANGLIČTINY A NĚMČINY

3 LETNÍ PŘÍPRAVA NA MATURITU – ANGLIČTINA A MATEMATIKA

3 PODZIMNÍ JAZYKOVÉ KURZY, PŘÍPRAVA NA MATURITU A NA PŘIJÍMAČKY NA SŠ A VŠ

TEL. 728 282 285WWW.SKOLALINDA.CZ