OBSAH PEDNEK

Zkladn kategorie ekonomiky podniku - podstata, cle a funkce podniku. Typologie podniku. Okol podniku. Podnikatelsk pln.

Majetek a kapitl. Likvidita. Pracovn a ist kapitl. Prmrn nklady na kapitl.

Vnosy a nklady, vsledek hospodaen a jejich vzjemn vazby. Hospodrnost, ekonomick efektivnost, ekonomick innost, pojet nklad a vnos, zjiovn vsledku hospodaen.

Oceovn majetku a zvazk. Oceovn -zkladn pojmy, prvn prava, oceovn jednotlivch poloek majetku hmotn, nehmotn, zsoby, pohledvky.

Operativn vkonnost podniku. Standardn metody analzy vkonnosti podniku.

Zklady financovn podniku. Zdroje vnjho a vnitnho financovn. zen obnho majetku.zen Cash Flow.

Investin zen podniku. asov hodnota penz. Rozpoty kapitlovch vdaj, hodnocen ekonomick efektivnosti investic.

Ekonomick rozhodovn. Kalkulace. Manaersk pojet nklad.Vztah mezi ziskem,objemem vroby, cenou a nklady.Rozpoty.

Nstroje ekonomickho zen. Finann etnictv. Nkladov a manaersk etnictv. Rozbory. Intern a extern audit. Personalistika.

Zkladn innosti podniku. Vroba. Nkup. Plnovn. Marketing.Obchod.Reklama. Shrnut.

Pednejc: Doc.Ing.Alena Kocmanov, Ph.D Cvic: Ing.Markta Klmkov obor MI Ing.Jana Hornungov obor E a PM Ing.Marie Doekalov obor E a PM

posch. 5 , stav ekonomiky , mstnost 574

Literatura:SYNEK, M., KISLINGEROV, E. a kol. (2010) Podnikov ekonomika. 5.vyd. Praha:C.H.Beck. 502 s. ISBN 80-7400-336-3.MIKOVCOV, H., SCHOLLEOV, H. Praktikum. Podnikov ekonomika pro bakalsk studium. Praha, Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk, s.r.o. 2006. 232 s. ISBN 80-8689-878-4.KOCMANOV,A.,LUNEK,J. Ekonomika podniku.1., 2.dl.1.vyd.Brno:CERM,2005.131s.ISBN 80-214-3017-6.

Zkladn kategorie ekonomiky podniku - podstata, cle a funkce podniku. Podnik, podnikn a podnikatel Prvn forma podnikn Okol podniku Tdn podnikPodnikatelsk pln

Vvoj podnikov ekonomiky Vdn disciplina

v Nmecku a Itlii vda o podnikovm hospodstv (podstata podniku a podnikn)

ve Francii a USA teorie zen (analza prvk dcho procesu, jejich dynamika a vzjemn vazby, analza rozhodovacch proces, aplikace matematiky, prvky sociologie a psychologie)

Prvn publikace Bentky r.1494

autor mnich Luca Paccioli nzev dla Summa de Arithmetica Geometria Proportioni et Proportionalita- zabv se podvojnm etnictvm a obchodem

dal autor Jacques Savary nzev spisu Dokonal obchodnk r.1675

autor Carl Gnther Ludovici

nzev publikace Akademie obchodnk aneb pln obchodnick lexikon r.1756

autor Johanna Michaela Leuchse nzev publikace Obchodn systm r.1804.

Zaloen vysokch ekonomickch kol

v r.1898 v Lipsku, ve Vdni, v Cchch a v St.Gallenu, pozdji v Berln, Mnichov apod.

v r.1919 v Praze byla zaloena Vysok kola obchodn jako fakulta eskho vysokho uen technickho v Praze

Zakladatelsk osobnosti ekonomiky podniku ve svt

vcar Lon Gomberg (1866-1935) spis Obchodn nauka a soukrom podnikov hospodstv (Lipsko 1903)

poaduje vytvoen soukrom podnikov ekonomiky, kter by mla pozorovat rozvojov proces soukrom podnikov ekonomiky, seskupovat jeho vsledky podle jejich homogenity, zjiovat kauzln souvislosti mezi tmito vsledky a z toho odvodit normy pro racionln organizaci a sprvu soukromho hospodstv

profesor Eugen Schmalenbach (1873-1955) - orientace na podnikovou praxi.

Publikace Dynamick bilance

Zdvodnil teoreticky existenci fixnch a variabilnch nklad. Vnoval se vd o bilancch. Prce, kter se zabv nvrhem vyuit systmu cenovho mechanizmu svobodn trn ekonomiky pro vnitropodnikov zen statk a slueb mezi jednotlivmi vnitropodnikovmi tvary.

profesor Erich Gutenberg (1897 1984)

dlo Zklady podnikovho hospodstv.

Vchodiskem G. jednotn koncepce podnikovho hospodstv je

kombinace vrobnch faktor 3 elementrn faktory - lidsk pracovn vkon, provozn prostedky a materil a 3 dispozitivn faktory obchodn a provozn veden, plnovn a organizace.

Vsledkem kombinanho procesu je vnos. Podazen clov orientaci podniku.

Zakladatelsk osobnosti podnikov ekonomiky v esk republice

od r. 1919 na Vysok kole obchodn profesor Josef Macek - nrodohospod, prvnk Gustav vamberg a Josef Pazourek (1862-1933) pro obor etnictv

po druh svtov vlce profesoi Karel lbek, Josef Blecha

Karel lbek publikace Podnikov ekonomika, hlavn mylenky jejho teoretickho zdvodnn (1968)

Josef Blecha publikaci Tich rezervy ve vronch zprvch akciovch spolenost v prmyslu a obchodu (1946)

v r. 1945 vznikla Vysok kola politick a sociln

v roce 1949 vznikla Vysok kola politickch hospodskch vd, kter v roce 1953 zanikla a vznikla Vysok kola ekonomick

v roce 1952-1960 byla na VUT v Praze ekonomicko-inenrsk fakulta zkladem byly technick disciplny, na kter navazovala odvtvov ekonomika.

- vznamnou osobnost na VUT byl profesor Frantiek Brabec vnoval se: modelovn vztah v podnikov ekonomice s clem vytvoit smrn hodnoty, modelovn vztah mezi vkonnostmi a ekonomickmi parametry vrobk.

podnikov ekonomika po roce 1989 a souasnost rozvoj podnikovho hospodstv.

Co je to podnik?

PODNIK - Podnikov hospodstv

Gnter Whe- publikace vod do podnikovho hospodstv (1993) 1.vyd.

Definuje podnik jako plnovit organizovanou hospodskou jednotku, ve kter jsou vrobn faktory kombinovny tak, aby bylo vyrobeno a prodno zbo a sluby.

faktory podniku dle Gutenberga : 1. kombinace vrobnch faktor 2. princip hospodrnosti 3. princip finann rovnovhy

Gnter Whe, Eva Kislingerov vod do podnikovho hospodstv (2007)- 2. pepracovn a doplnn vydn

PODNIK

V obchodnm zkonku .553/1991 Sb., ve znn pozdjch pedpis v 5 odst.1, 8 odst.1, je stanoveno:

Podnikem se rozum Soubor hmotnch, jako i osobnch a nehmotnch sloek podnikn. K podniku nle vci, prva a jin majetkov hodnoty, kter pat podnikateli a slou k provozovn podniku nebo vzhledem k sv povaze maj tomuto elu slouit.

Obchodn firma (dle jen firma) je nzev, pod kterm je podnikatel zapsn do obchodnho rejstku. Podnikatel je povinen init prvn kony pod svou firmou. Na podnikatele nezapsanho v obchodnm rejstku se nevztahuj ustanoven o firm; prvn kony je povinen init, je-li fyzickou osobou, pod svm jmnem a pjmenm a je-li prvnickou osobou, pod svm nzvem.

Obchodn majetek v obchodnm zkonku .553/1991 Sb., ve znn pozdjch pedpis. Obchodnm majetkem podnikatele, kter je fyzickou osobou, se pro ely tohoto zkona rozum majetek (vci, pohledvky a jin prva a penzi oceniteln jin hodnoty), kter pat podnikateli a slou nebo je uren k jeho podnikn.

Obchodnm majetkem podnikatele, kter je prvnickou osobou, se rozum veker jeho majetek. istm obchodnm majetkem je obchodn majetek po odeten zvazk vzniklch podnikateli v souvislosti s podniknm, je-li fyzickou osobou, nebo vekerch zvazk, je-li prvnickou osobou.

Vlastn kapitl tvo vlastn zdroje financovn obchodnho majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na stran pasiv.

Podnik vznik z dvodu:

vyrbt a prodvat zkaznkm produkty a sluby, tj.uspokojit jejich poteby to pin uitek poskytovat sluby zkaznkm uspokojovat poteby vem ostatnm zainteresovanm skupinm (tzv. stakeholders), kte jsou s vvojem podniku spjati

Dodavatel Top Management

Vitel Vlastnci

Zkaznci Zamstnanci

Stt Banky

Ostatn zainteresovan strany Obce

PodnikZainteresovan skupiny (Stakeholders)

Podnik je charakterizovn znaky:

Ekonomick samostatnost

Prvn samostatnost

Funkce podniku:

Funkce spoleensk spoluast na uspokojovn poteb v celospoleenskm mtkuFunkce individuln zhodnocovat prostedky (kapitl) vloen zakladatelem

Funkce vrobn, prodejn, zsobovac, personln, investin, vd.-technick, finann, sprvn,Funkce ekonomick, sociln, technick, prvn,

Co je to podnikn?

Podstata podnikn podnikn je upraveno obchodnm zkonkem .553/1991 Sb., ve znn pozdjch pedpis.

V obchodnm zkonku je stanoveno:Podniknm se rozum soustavn innost provdn samostatn podnikatelem vlastnm jmnem a na vlastn odpovdnost za elem dosaen zisku.

podnikn je charakterizovno: dosaenm zisku jako pebytku vnos nad nklady

zisk se docl uspokojovnm poteb zkaznk

poteby zkaznk uspokojuje podnikatel svmi vrobky a slubami prostednictvm trhu, tm mus elit riziku

vkladem kapitlu do podniku, a to vlastn nebo ciz

Podnikn je spojeno s rizikem intern a extern.

Do podnikn je nutn na potku vloit njak kapitl, kter mus bt podniknm zhodnocen.

Dal rysy:clevdom innost opakovn, cyklick proceskreativita, tvr pstup

Kdo je podnikatel?

Podnikatel dle obchodnho zkonku .553/1991 Sb., ve znn pozdjch pedpisje stanoveno:

Podnikatelem je:1. Osoba zapsan v obchodnm rejstku (fyzick nebo prvnick).2. Prvnick a fyzick osoba, kter podnik na zklad ivnostenskho oprvnn.3. Osoba, kter podnik na zklad jinho ivnostenskho oprvnn podle zvltnch pedpis.4. Fyzick osoba, kter provozuje zemdlskou vrobu a je zapsna do evidence podle zvltnho pedpisu.

Podnikatelem me bt fyzick nebo prvnick osoba, kter zskala ivnostensk oprvnn podle ivnostenskho zkona .455/1991 Sb.( ivnostensk list nebo koncesn listina).

Podnikatel

Bez nj by podnik nemohl vzniknout a existovat.

Vkld do podnikn mylenku (podnikatelsk pln).

Uruje strategii dosaen podnikatelskho zmru.

Vybr si a za trn cenu zskv zdroje pro realizaci podnikatelskho zmru. Uruje jejich kombinaci.

Peduruje velikost hodnoty tvoen podnikem.

Okol podniku

Podnik pi sv podnikatelsk innosti mus respektovat okol.

Okol podniku pedstavuje extern slu, kter vznamn ovlivuje spnost podnikn.

Geografick okol lokalizace podnikudostupnost vrobnch faktor (mat. slueb, prac.sly) a tok a prodej vrobk a slueb.

Sociln okol

sociln skladba obyvatelstva (zamstnanc, zkaznk) Spoleensk odpovdnost firem. Pravidla pro zamstnanost obyvatel, sociln programy pro rzn skupiny obyvatel, programy zdravotn, kulturn a pod.

Politick okol politick strany, koalice, opozice apod. Politick systm, zpsob plnovn, vlastnick principy, regulan a grantov a regulan politika.

Prvn okol prvn normy obchodn zkonk, apod. Zjiuje se vliv platnch zkon a nazen ovlivujcch podnikatelsk zmr.

Ekonomick okol

daov zt podnik. vkonnost a stabilita ekonomiky - hospodsk rst, mnov a devizov vvoj. Makroekonomick daje (kurzy mn, inflace, rokov sazby a jejich trendy, trendy HDP) mohou zsadn ovlivnit parametry zmru.

Ekologick okol ekologick vrobky, recyklace obal apod.

Projekty ladn pzniv kivotnmu prosted mohou mt vt spnost k realizaci.

Technologick okol veker znalosti potebn k vrobnmu podnikn (vynlezy,inovace,apod.)

Etick okol dodrovn etickch princip poskytovn pravdivch informac apod. Etick zsady.

Kulturn-historick okol vzdlanost lid a kulturnost obyvatelstva ekonomick rozvoj, technick a technologick pokrok.

Cl podniku

Primrn cl podniku zhodnocovat prostedky vloen vlastnky

Odvozen cl - maximalizace hodnoty podniku.

Soustava dlch cl ovlivnna zainteresovanmi skupinami (stakeholdery)

Primrn cl podniku - Maximalizace pnosu pro vlastnky/akcione

pvodn byl primrn cl podniku formulovn jako dosahovn maximlnho zisku v krtkodobm pohledu, bez asovho omezen a bez vlivu rizika.

zkladnmi ukazateli byl celkov zisk (etn zisk)

Zahrnut rizika do rozhodovn. Riziko podniku je nedlnou soust podnikn.

Analza rizika jeho uren a men m znan vliv na primrn cl podniku zpsob financovn podniku (pomr vlastnho a cizho kapitlu).

Riziko pedstavuje stupe nejistoty spojen s oekvanm vnosem. Nejistota je dna nap. politickou nestabilitou,vvojem rokovch sazeb, devizovmi kurzy apod.

nejnovj primrn cl podniku maximalizace hodnoty kapitlu vlastnk/akcion (Shareholder Value)

Tdn podnik

podniky jako instituce pro vkon podnikatelsk innosti se vzjemn znan li. podle spolench znak lze vytvoit skupiny podnik - typy podnik.

Tdn podnik: podniky podle prvn formy podniky podle sektor a hospodskch odvtv podniky podle velikosti podniky podle typu vroby sdruen podnik

PODNIKY PODLE PRVN FORMYPODNIKY JEDNOTLIVCE (fyzick osoby soukrom podnikatel, ivnostnci podnikajc podle zkona .455/1991 Sb.,samostatn hospodac rolnci, fyzick osoby provozujc podnikatelskou innost podle zvl.pedpis)

Podniky jednotlivce maj obvykle formu tzv. ivnosti

OBCHODN SPOLENOSTI Osobn spolenosti Veejn obchodn spolenost Komanditn spolenost

Kapitlov spolenostiSpolenost s ruenm omezenm (valn hromada, jednatel, dozor rada)Akciov spolenost (statutrn orgn pedstavenstvo a dozor rada)

3. DRUSTVA (lensk schze, pedstavenstvo a kontroln komise)

4. STTN PODNIKY

ivnost

ivnosti ohlaovac (pi splnn podmnek jen ohlste jejich vznik na ivnostenskm ad)ivnosti voln - podnikatel (plat pro vechny ivnosti obecn)a) mus doshnout vku 18 let,b) mus bt zpsobil k prvnm konm,c) mus bt bezhonn,d) nesm mt vi sttu daov nedoplatky a nedoplatky SZP

ivnosti emesln navc vyaduje odbornou zpsobilost (kovstv, truhlstv, pekastv, atd.)

ivnosti vzan je tak nutn prokzat odbornou zpsobilost (vroba tabku, paliv, nebezpench chemickch ltek, nakldn s nebezpenmi odpady, atd.)

Koncesovan ivnosti nutn zskn koncese sttnho povolen (vroba lihu, zbran, provozovn pohebn sluby)

Podrobn viz ivnostensk zkon .455/1991 Sb.

Zkladn kriteria pi volb prvn formy ruen oprvnn k zen poet zakladatel nroky na poten kapitl administrativn nronost ast na zisku finann monosti daov zaten zveejovac povinnost

Srovnn prvnch forem podnikn

Srovnn prvnch forem podnikn

Srovnn prvnch forem podnikn

PODNIKY PODLE SEKTOR

Sektor primrn (podniky prvovroby zemdlstv, lesnictv, tebn prmysl apod.)

Sektor sekundrn (podniky druhovroby strojrenstv, potravinsk a textiln prmysl)

3. Sektor terciln (podniky nevrobn slueb, obchod, doprava, banky apod.)

Dal lenn sektor:

Sektor zemdlstv ( vlastn zemdlstv, rybolov,lesn hospodstv)

Sektor prmyslu (tebn a zpracovatelsk prmysl, vroba a distribuce elektrick energie, plynu a vody, stavebnictv)

Sektor slueb (obchod, pennictv a pojiovnictv,doprava,skladovn a spoje,kolstv,zdravotnictv,veterinrn a sociln innost a ostatn sluby)

PODNIKY PODLE KLASIFIKACE EKONOMICKCH INNOST CZ-NACEKlasifikace ekonomickch innost (CZ-NACE), dle jen klasifikace CZ-NACE byla zavedena sdlenm eskhostatistickho adu s innost od 1. ledna 2008.

Klasifikace ekonomickch innost (CZ-NACE) nahrazuje

Odvtvovou klasifikaci ekonomickch innost (OKE), dle jen klasifikace OKE.

http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/0216-08

.

NACE Rev 1.1NACE Rev. 2.A - Zemdlstv, myslivost a lesnictvA - Zemdlstv, lesnictv a rybstvB - Rybolov a chov rybC - Tba nerostnch surovinB- Tba a dobvnD - Zpracovatelsk prmyslC - Zpracovatelsk prmyslE - Vroba a rozvod elektiny, plynu a vodyD Vroba a rozvod elektiny, plynu, tepla a klimatizovanho vzduchuE - Zsobovn vodou; innosti souvisejc s odpadnmi vodami, odpady a sanacemiF - StavebnictvF - StavebnictvG - Obchod; opravy motorovch vozidel a vrobk pro osobn potebu a pevn pro domcnostG - Velkoobchod a maloobchod; opravy a drba motorovch vozidelI - Doprava, skladovn a spojeH - Doprava a skladovnJ - Informan a komunikan innostiH - Ubytovn a stravovnI - Ubytovn, stravovn a pohostinstvJ - Finann zprostedkovnK - Pennictv a pojiovnictvK - innosti v oblasti nemovitost a pronjmu; podnikatelsk innostiL - innosti v oblasti nemovitostM Profesn, vdeck a technick innostiN - Administrativn a podprn innostiL - Veejn sprva a obrana; povinn sociln zabezpeenO - Veejn sprva a obrana; povinn sociln zabezpeenM - VzdlvnP - VzdlvnN - Zdravotnictv a sociln pe; veterinrn innostiQ - Zdravotn a sociln peO - Ostatn veejn, sociln a osobn slubyR - Kulturn, zbavn a rekrean innostiS - Ostatn innostiP - innosti domcnostT - innosti domcnost jako zamstnavatel; innosti domcnost produkujcch ble neuren vrobky a sluby pro vlastn potebuQ - Exteritoriln organizace a instituceU - innosti exteritorilnch organizac a orgn

PODNIKY PODLE VELIKOSTIV Evropsk unii se pouv tdn

Velk podniky do 500 zamstnanc, obrat max. nad 50 mil. , s aktivy nad 43 mil .

K 31.12.2010 EKIA ve svch databzch evidovala celkem 340 489 firem, z toho 24 042 (7,1 %) akciovch spolenost a 316 447 (92,9 %) spolenost s ruenm omezenm. Tm tetina spolenost zaloench v roce 2010 podnik v oblasti nemovitost a rznch formch slueb (poradenstv, etnictv, prvo apod.), tvrtina nov registrovanch firem se zamuje na obchod a s nm souvisejcm zprostedkovnm a 10 % psob v oblasti zpracovatelskho prmyslu. V tchto tyech sektorech se rozhodlo podnikat pes 66 % firem, kter vznikly v loskm roce. Ve srovnn s pedchozmi lety je zajmav pokles zjmu o podnikn ve stavebnictv, zatmco podstatn poslil zpracovatelsk prmysl.Poty vzniklch ekonomickch subjekt v roce 2007-2010

Vvoj malho astednho podnikn vesk republice Zdroj: S

Neziskov organizace

Rozpotov a pspvkov organizace (koly,soudy,sttn zdravotnick zazen apod.)Pspvkov organizace (kulturn zazen-divadla,knihovny,muzea apod.)3. Obansk sdruen (spolky,hnut,kluby,svazy apod.) 4. Nadace (Nadace esk literrn fond, apod.)

Podnikatelsk pln

Zaloen podniku Otzka? Co vyrbt, poskytovat? m se zabvat?

Podnikatel by ml vypracovat tzv. Podnikatelsk pln

Pedkld se bankm a jinm institucm pi dosti o vr, adm pro zskn koncese a jinch povolen, atd.Slou podnikateli jako nstroj zenNezbytnou soust je zakladatelsk rozpoet

Podnikatelsk plnStruktura podnikatelskho plnu nen zvazn stanovena.

1 SHRNUT

2 VOD A CHARAKTERISTIKApedstaven majitele,druh ivnosti, nzev firmy, logo, sdlo, posln a cl podniku, kontakty

3 PODNIKzdvodnn a obsah podnikn, popis vrobk a slueb, prvn forma podnikn, organizan struktura podniku, msto podnikn, cle podnikn, rizika (SWOT analza)

4 PRZKUM TRHUanalza trhu a odvtv cena, kvalita, vymezen clov skupiny (clovho zkaznka)

5 MARKETINGOV PLNprodejn strategie, cenov politika, podpora prodeje (reklama, promotion), distribun cesty

6 PRODUKCE VROBN PLNpotebn technologie, produkn kapacita, dodavatel

7 FINANN PROGNZA A PLNrozpoet zahajovacch vdaj, pedpokldan finann vsledek, obrat, bilance, bod zvratu

8 ASOV HARMONOGRAM ZAHJEN PODNIKN

9 ZDROJE FINANCOVN

Vlastn, ciz

SHRNUTJasn, strun a vstin shrnout cel podnikatelsk pln. Vyzdvihnout hlavn mylenku, pnosy podnikn. Shrnut je nejdleitj st dokumentu, zde se investor rozhoduje, zda projekt bude st cel i nikoliv.

Shrnut by mlo obsahovat:Podnikatelsk zmr strun popsat zamen podnikn, charakterizovat produkt, slubu, definovat velikost trhu a clovou skupinuFaktory spchu vyzdvihnout pednosti projektu, popsat konkurenn vhodu a pidanou hodnotu pro zkaznka Podnikov cle specifikovat vizi a strategii jak j doshnete, stanovit si dlouhodob i krtkodob podnikatelsk cleProfesn a osobn daje o vlastncch firmy Je nezbytn pedstavit vechny osoby, kte za projektem stoj. ada bank a investor posuzuje podnikatelsk plny prv podle osob, kter jsou zodpovdn za veden projektu. Dleit je vyzdvihnout pracovn i osobnostn pedpoklady, zkuenosti v dan oblasti i dal dovednosti pedkladatel.

SDRUEN PODNIK

Vrobn kooperace pm vrobn spoluprce mezi podniky.

Podle Wheho kooperace je jako dobrovoln sdruen podnik prvn samostatnch a autonomnch.

Do kooperace zahrnuje:

Zjmov sdruen a pracovn spoleenstv - dobrovoln sdruen podnik nebo pracovnk

Konsorcium - doasn nebo pleitostn sdruen podnikatel k uskutenn uritho podnikatelskho zmru

Spolen podnik - sdruen dvou nebo vce podnikatel

Kartel - tvo skupina vrobc nebo obchodnk stejnho oboru, kter vytvej spojenou prodejn organizaci ,tzv.syndikt

Trust - pvodn monopoln spojen obchodnch spolenost

Franscising

Koncentrace vroby je sousteovn urit vroby do urit oblasti nebo na urit msto, do uritho podniku.

Koncentrace me bt :vrobn nebo vcnorganizan

Koncern - sdruen prvn samostatnch podnik podzench jednotnmu veden

Holding - matesk spolenost - dcein spolenosti

Fze - dobrovoln spojen dvou nebo vce podnik do podniku jedinho

Nadnrodn spolenosti - vznikly vsledkem mezinrodnho obchodu, spolenho podnikn apod. (IBM)

Nadnrodn spolenosti se pemuj na transnacionln korporace (ABB)

Strategick aliance

*Seznmit studenty s podnikovou problematikou, tzn.:Pojetm podniku, obecnmi principy jeho fungovn, postavenm a lohou podnik v nrodn ekonomice.Druhy podnik, jejich zvltnosti a specifika. Hlavnmi podnikovmi funkcemi (innostmi)*Podnik obecn je msto, kde se nco podnik, kde se nco dje.Podnik tedy tvo: hmotn (materiln) sloky auta, vrobn haly, administrativn budovy, strojnzazen, nakoupen materil a zbo apod.); nehmotn sloky nap. patenty, licence, SW, vdecko-technick poznatky; osobn sloky lid pracujc v podniku ( kvalifikace zamstnanc, rove managementu ,apod.)je ekonomicko prvnm subjektem (ekonomick samostatnost a prvn subjektivita) slou podnikateli k podnikatelsk innostije zkladn prvek institucionlnho uspodn hospodstv Podnik obvykle jako ziskov subjekt. Existuj vak i nesttn neziskov organizace, kter nejsou orientovny na zisk, ale na poteby spolenosti.Podnik je samostatn hospodsk jednotka, kter vyuvnm vrobnch initel vyrb vrobky nebo poskytuje sluby uren na prodej (ne pro vlastn spotebu).

*Samostatn hospoda, tj. ze svch vnos hrad nklady a dosahuje ziskuNa trhu vystupuje jako samostatn subjektUruje pedmt podnikatelsk innostiKapitl vyuv pro zajitn svch cl

Podnik m sv jmno, prva a povinnosti

*Technologick sly, tj. technick a technologick rove jak v mst produkce, tak i u uivatele me siln ovlivnit parametry a zejmna spnost zmru. Nap. potaov a informan technika neme ji bt z procesu tvorby projektu vyjmuta.

*Podle daj S vykazovalo podnikatelskou innost k 31. prosinci 2010 vR celkem 1021 280 prvnickch afyzickch osob, ztoho bylo 1 019 595 malch astednch podnik. Oproti roku 2009 je to pokles o56 400 malch astednch podnik, tj.5,24%. U prvnickch osob spadajcch dle definice pod mal astedn podniky dolo kpoklesu o25 203 subjekt tj. o10,56 %. Ufyzickch osob dolo kpoklesu o31 197 subjekt (o3,73%) na celkovch 806 083 podnikajcch fyzickch osob. Podl malch astednch podnik na celkovm potu aktivnch podnikatelskch subjekt vroce 2010 byl 99,84 %.*