Univerzita Palackého v Olomouci

Právnická fakulta

Daniel Jiří Hynek

Návrh vybraného podnikatelského

záměru

Bakalářská práce

Olomouc 2014

Prohlášení:

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Návrh vybraného podnikatelského

záměru vypracoval samostatně a citoval jsem všechny použité zdroje.

V Olomouci dne …………………………

Poděkování

Na tomto místě bych chtěl velmi poděkovat Ing. Janě Bellové, Ph.D. za její cenné připomínky

a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

ObsahÚVOD………………………………………………………...……………...…………….…. 6

TEORETICKÁ ČÁST…………………………………………………………………………8

1 PODNIKATELSKÝ PLÁN................................................................................................8

1.1 Požadavky na podnikatelský záměr..........................................................................................9

1.2 Oblast podnikání – společné stravování.................................................................................10

1.2.1 Druhy a formy společného stravování............................................................................10

1.2.2 Restaurační stravování....................................................................................................11

1.2.3 Financování podniku společného stravování..................................................................12

1.3 Struktura podnikatelského plánu............................................................................................12

1.4 Titulní strana...........................................................................................................................13

1.5 Exekutivní souhrn...................................................................................................................13

1.6 Popis podniku.........................................................................................................................14

1.6.1 Pojmy podnik, podnikání, podnikatel a právní forma....................................................14

1.6.2 Podnikání na základě živnostenského oprávnění, předmět podnikání...........................16

1.6.3 Provozní prostory...........................................................................................................17

1.6.4 Popis produktů a firemní strategie..................................................................................18

1.6.5 Organizace podniku........................................................................................................20

1.7 Analýza okolí..........................................................................................................................20

1.7.1 Analýza konkurence a hodnocení rizik..........................................................................21

1.7.2 PEST analýza..................................................................................................................21

1.7.3 SWOT analýza................................................................................................................22

1.8 Propagace podniku.................................................................................................................22

1.9 Finanční plán..........................................................................................................................23

1.9.1 Příjmy a výdaje...............................................................................................................25

2 ZPRACOVÁNÍ VYBRANÉHO PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU..............................27

2.1 Titulní strana...........................................................................................................................27

2.2 Exekutivní souhrn...................................................................................................................27

2.3 Popis podniku.........................................................................................................................28

2.3.1 Vstupní předpoklady pro založení a provoz...................................................................28

2.3.2 Zvolení vhodného objektu..............................................................................................29

2.3.3 Poloha podniku a cíle podnikání....................................................................................29

2.3.4 Fungování a vedení podniku...........................................................................................30

2.3.5 Provozní doba podniku...................................................................................................31

2.4 Popis nabízených produktů a firemní strategie.......................................................................32

2.4.1 Cenová strategie podniku...............................................................................................33

2.5 Analýza okolí, SWOT analýza...............................................................................................33

2.6 Propagace podniku.................................................................................................................35

2.7 Cíle podnikání.........................................................................................................................36

2.8 Výrobní plán...........................................................................................................................37

2.8.1 Vybavení podniku...........................................................................................................37

2.8.2 Energie............................................................................................................................38

2.8.3 Suroviny..........................................................................................................................38

2.8.4 Zaměstnanci....................................................................................................................39

2.9 Finanční plán..........................................................................................................................39

2.9.1 Kalkulace výdajů............................................................................................................39

2.9.2 Kalkulace příjmů............................................................................................................44

ZÁVĚR…………………………………………………………………………………….... 47

ABSTRAKT……………………………………………………………………………..….. 49

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................................50

SEZNAM TABULEK..............................................................................................................53

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, PŘÍLOH..............................................................................54

Seznam obrázků..................................................................................................................................54

Seznam grafů......................................................................................................................................54

Seznam příloh.....................................................................................................................................54

PŘÍLOHY………………………………………………...…………………………………. 55

ÚVOD

Jedním z mnoha znaků moderního státu je prosperující ekonomika. Ke klíčovým

ekonomickým subjektům bezesporu patří podniky, ať malé, či velké. Jejich založení a

dlouhodobý rentabilní provoz vyžaduje velkou dávku odvahy, zkušeností, kapitálu a

v neposlední řadě pevné nervy. Existuje mnoho knih a brožur, ve kterých odborníci radí a

popisují, většinou z vlastních životních zkušeností, jak se stát úspěšným podnikatelem, avšak

v dnešním multikulturním a globálním světě plném každodenních zvratů a změn je velice

složité vytvořit zaručený recept na dlouhodobý úspěch. Na druhou stranu tyto rizika vyvažuje

pro velkou část začínajících podnikatelů touha splnit si to, po čem vždy snili. Takřka každý

den vznikají a zanikají nové ekonomické subjekty, protože ne každý má to štěstí stát se

úspěšným podnikatelem.

Pro vybrání právě tohoto tématu bakalářské práce, ve které bude zpracován

podnikatelský záměr na provoz staročeské restaurace, jsem se uchýlil z několika důvodů. Asi

jako mnoho dalších jsem již v mládí snil o vlastnění a provozování nějakého podniku, ideálně

restaurace. V této myšlence mě do jisté míry ovlivnil můj otec, který přestože uměl výborně

vařit a dostal nabídku šéfkuchaře ve Vídni, odmítl kvůli rodině. To mu však nebránilo, aby

denně vařil pro rodinu, takže jsem od něj leccos pochytil. Zároveň mě otec od mala učil práci

s penězi, takže jsem od útlého věku získával určitý drobný finanční obnos, abych se učil

hospodařit sám, a mohl si našetřit na věci, které by mi jinak nikdo nekoupil. Vzhledem

k rozvodu mých rodičů jsem s nástupem na vysokou školu zůstal do značné míry finančně

závislý na příjmech z letních brigád, tudíž v podstatě denně, jako správný podnikatel, musím

přemýšlet, co si mohu dovolit koupit a co ne. Posledním důvodem pro výběr je můj osobní

pocit a přání, otevřít si jednou vlastní minipivovar, což je v posledním období v České

republice častý a rentabilní způsob podnikání.

Cílem bakalářské práce je vypracování konkrétního podnikatelského záměru

k založení menšího podniku, který by podle dostupné metodiky a strategie rozvoje

v teoretické části byl následně aplikován do části praktické pro vytvoření vlastního úspěšného

podniku. Cíle bakalářské práce dosáhnu prostřednictvím několika metod. Uplatním zde

metodu popisnou, kdy v práci postupně popíši znaky zkoumaného jevu, metodu analytickou

prostřednictvím dotazníku a metodu deduktivní, kterou aplikuji prostřednictvím logického

myšlení k dosažení cíle. Informace budu čerpat především z knižní literatury.

Práce by měla kopírovat racionální kroky začínajícího podnikatele vedoucí od

vymyšlení názvu podniku, který by měl být lehce zapamatovatelný a v očích veřejnosti

vhodný, jeho právní formy, která bude zajišťovat legální provoz podniku, vstupních

6

předpokladů, pro zhodnocení výše nutných počátečních vstupů, dále promyšlení vlastní

reklamy, otevírací doby, která by měla vyjít vstříc potřebám podnikatele i zákazníků a

v neposlední řadě vytvoření marketingového a především finančního plánu pro zhodnocení

samotné existence schopnosti podniku. Kvalitně vypracovaný podnikatelský záměr poté může

sloužit podnikateli nejen jako vzorová pomůcka při provozu podniku, zároveň však může

pomoci při získání například finančního úvěru.

Praktická část práce je psaná formou nezávislé osoby, která se snaží vytvořit plán pro

založení nového podniku, který poslouží jako rozhodující podklad pro investora

(podnikatele), zda je vhodné realizovat daný projekt. V bakalářské práci se objeví několik

klíčových pojmů, které se pokusím definovat. V samotném závěru bakalářské práce se věnuji

hodnocení reálnosti, životaschopnosti vybraného podnikatelského záměru a naplnění

stanovených cílů práce.

7

TEORETICKÁ ČÁST

1 PODNIKATELSKÝ PLÁNPodnikatelský plán je písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny

podstatné vnější i vnitřní faktory, související se založením nového podniku. 1

Definovat pojem podnikatelský plán je možné více způsoby a z více úhlů pohledu.

Každý hledá v podnikatelském plánu něco jiného a má i jiné nároky na jeho formu a obsah.

Neexistuje recept na ideální podnikatelský plán. Primárním cílem podnikatelských plánů je

vytvoření opory, která pomůže při realizací podnikatelské myšlenky. Podnikatelský plán je

návod a zaznamenává všechny myšlenky a nápady jeho tvůrce. Plánování pomáhá k lepšímu

uvědomění si reality, uspořádání myšlenek, nalezení problémů a určení cílů a synchronizuje

kroky k dosažení vize podniku. Podnikatelský plán je prostředkem nikoliv cílem. Pomáhá

zamyslet se důkladně nad realizací myšlenky.2

Tento plán slouží jako vnitřní dokument pro vlastní řízení společnosti, ale je taky

podkladovým materiálem při možném získání cizího kapitálu, kdy je nutné přesvědčit

potenciálního investora o věrohodnosti a také výhodnosti podnikatelského záměru, na jehož

financování bude kapitál použit.3

Koráb4 definuje podnikatelský dokument jako: dokument, který slouží jak pro majitele

firmy, jejich manažery (vedoucí pracovníky), tak i pro externí investory. Napomáhá například

při stanovení životaschopnosti podniku, poskytuje majiteli vodítko pro jeho další plánovací

činnost, slouží jako důležitý nástroj při získávání finančních zdrojů a ke kontrole

podnikatelských aktivit.

Je však důležité dodat, že vzhledem k měnícím se podnikatelským trendům, politické a

ekonomické situaci, která má vliv na jednotlivé spotřebitele, kteří díky utrácení svých úspor

hýbají ekonomikou a přispívají buď k jejímu růstu či poklesu, je vhodné po určité době

vypracovat nový podnikatelský plán, který bude vycházet z aktuální hospodářské situace.

Zamyšlení se nad vypracováním nového plánu může být vhodné i v případě změny či

vytvoření vedlejšího podnikatelského záměru. Příkladem může být situace, kdy majitel

restaurace hodlá v budově podniku provozovat i ubytování, je třeba tomuto kroku přizpůsobit

podnikatelský záměr, který bude nově rozšířen o ubytovací služby.1 HISRICH, R. D., PETERS, M. P., Založení a řízení nového podniku. Praha: Victoria Publishing, 1996, s. 1082 Jak sepsat podnikatelský plán [online]. [cit. 2013-9-10]. Dostupné z http://www.napadroku.cz/radce/jak-sepsat-podnikatelsky-plan/3 Zakládání podniku a investování [online]. [cit. 2013-9-11]. Dostupné z [online]. http://projekty.fs.vsb.cz/414/zakladani-podniku-a-investovani.pdf4 KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007, s. 13

8

1.1 Požadavky na podnikatelský záměrZpracovaný podnikatelský záměr by měl splňovat určité požadavky, a to: 5

být stručný a přehledný (jeho dálka by neměla přesahovat padesát strojových stránek),

být jednoduchý a nezacházet do technických a technologických detailů (tj.

srozumitelný pro bankéře a investory, což jsou zpravidla osoby bez hlubších

technických základů),

demonstrovat výhody produktu či služby pro uživatele, resp. zákazníka,

orientovat se na budoucnost, tj. ne na to, čeho již firma dosáhla, ale na vystižení

trendů, zpracování prognóz,

být co nejvěrohodnější a realistický (např. otevřené hodnocení konkurence zvyšuje

důvěryhodnost podnikatelského záměru)

nebýt příliš optimistický z hlediska tržního potenciálu, neboť to snižuje jeho

důvěryhodnost v očích poskytovatele kapitálu,

nebýt však ani příliš pesimistický, neboť při podceňování může být daný projekt pro

investora málo atraktivní,

nezakrývat slabá místa a rizika projektu (naopak identifikace rizik a existence plánů

korekčních opatření demonstruje připravenost manažerského týmu na zvládnutí

případných problémů)

upozornit na konkurenční výhody projektu, silné stránky firmy a kompetenci

manažerského týmu,

prokázat schopnost firmy hradit úroky a splátky v případě užití bankovního úvěru

k financování projektu

prokázat, jak může poskytovatel kapitálu formou účasti, rizikového kapitálu aj. získat

zpět vynaložený kapitál s patřičným zhodnocením,

být zpracován kvalitně i po formální stránce.

Vzhledem k velké rozmanitosti požadavků často nedochází k plnému využití všech

výše uvedených. Důležité je si uvědomit, že čím více požadavků bude do daného

podnikatelského záměru zakomponováno, tím vyšší je šance na vytvoření kvalitního plánu,

který může posloužit jako rozhodující podklad pro reálnost samotné realizace.

5 FOTR, Jiří, SOUČEK, Ivan, Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Praha: Vydavatelství Grada Publishing, 2005, s. 309

9

1.2 Oblast podnikání – společné stravováníV této podkapitole se budeme věnovat oblasti společného stravování. Vysvětlení této

problematiky je důležité pro praktické nastínění konkrétně zvoleného tématu podnikatelského

záměru. Získané poznatky z analýzy společného stravování následně aplikuji do praktické

části práce.

Stravování je jednou ze základních potřeb člověka. Z nejobecnějšího pohledu zde

dochází k doplnění energií pro lidské tělo. Z našeho pohledu nás bude zajímat především

stravování společné. Využití služeb společného stravování souvisí i s dalšími faktory jako

jsou například životní úroveň, životní styl, sociální hledisko apod.

1.2.1 Druhy a formy společného stravování

Obrázek č. 1 : Schéma společného stravování

Zdroj: vlastní zpracování autorem6

Z následujícího schématu můžeme rozpoznat základní druhy společného stravování,

kterými jsou společné stravování veřejné a společné stravování ústavní. Ty se pak následně

dělí dle konkrétních specifik.

6 upraveno z knihy Liška, Jaroslav. Ekonomika a řízení podniku společného stravování.Vyd. 2., přeprac. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, s. 11

10

SPOLEČNÉ STRAVOVÁ

NÍSPOLEČNÉ STRAVOVÁNÍ

VEŘEJNÉ

SPOLEČNÉ STRAVOVÁNÍ

ÚSTAVNÍ (ÚČELOVÉ)

RESTAURAČNÍ STRAVOVÁNÍ

ZÁVODNÍ STRAVOVÁNÍ

ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ

STRAVOVÁNÍ V NEMOCNICÍCH A

LÉČEBNÝCH ZAŘÍZENÍCH

STRAVOVÁNÍ V OZBROJENÝCH SILÁCH

VĚZEŇSKÉ

DĚTSKÉ DOMOVY

Společné stravování lze z hlediska vztahu hodnoty realizované produkce ke

společenským nebo individuálním fondům spotřeby rozdělit na:7

SS8 hrazené v plném rozsahu ze společenských prostředků – sem zahrnujeme

především ústavní (léčebné) stravování a stravování v ozbrojených silách, v dětských

domovech a jiných ústavech

SS hrazené částečně ze společenských, případně kolektivních a částečně

individuálních prostředků – tento úsek zahrnuje především školské stravování,

závodní stravování, stravování zemědělců a důchodců aj.

Veřejné stravování hrazené v plném rozsahu z individuálních prostředků – v našich

podmínkách jde o tzv. restaurační stravování; ale někdy se promítá i do skupiny 1 a 2;

velice se rozšířil prodej na tržištích, stánkový prodej, prodej v dopravních prostředních

od jednoduchého stravování až po luxusní.

1.2.2 Restaurační stravování

Pro naše účely se jako nejdůležitější jeví problematika restauračního stravování, tudíž

se jí budu podrobněji věnovat.

Restaurační stravování má v našem státě dlouhou tradici. Jednalo se vždy o drobnou

živnost řemeslného charakteru, založenou na zručnosti a fantasii kuchařů, doplňující se

s profesionalitou a vstřícným chováním obsluhujícího personálu. K jejím základním

charakteristikám patří: 9

slouží jak domácím residentům, tak účastníkům cestovního ruchu

síť gastronomických provozoven je součástí infrastruktury měst a obcí

poskytuje služby základního stravování, doplňkového občerstvení i služby

společensko-zábavní, v různých modifikacích v závislosti na lokalitě, klientele,

sezónním období a dalších faktorech.

V restauračním stravování se rozvíjejí všechny základní funkce veřejného stravování.

Lze předpokládat, že se zvyšováním a růstem životní úrovně, bude i nadále restaurační

stravování nabývat na svém významu a bude se dále rozvíjet.10

7 Liška, Jaroslav. Ekonomika a řízení podniku společného stravování.Vyd. 2., přeprac. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, s. 11 - 128 SS – společné stravování9 MLEJNKOVÁ, Lena a kol. Služby společného stravování. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vydavatelství Oeconomika, 2009, s. 23 - 2410 Liška, Jaroslav. Ekonomika a řízení podniku společného stravování.Vyd. 2., přeprac. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, s. 12 - 13

11

1.2.3 Financování podniku společného stravování

Financováním podniku společného stravování rozumíme veškeré činnosti směřující

k soustavnému opatřování kapitálu potřebného ke splnění podnikových cílů. Kapitál může být

vlastní (ve formě peněž), cizí (většinou úvěrový), nebo cizí.

Podle Lišky11existující následující formy financování:

běžné, udržuje normální chod podniku společného stravování (peníze na nákup

surovin, výplaty mezd, platby za služby apod.)

mimořádné např. při založení podniku, při velkých strukturálních změnách výrobního

programu, při ozdravování podniku, při jeho likvidaci apod.

1.3 Struktura podnikatelského plánuNež započne samotná tvorba podnikatelského záměru, je důležité se zamyslet nad jeho

strukturou. Ta se z části individuálně přizpůsobí charakteristickým rysům daného podniku,

avšak měla by zde být zachována kompozice klíčových opěrných bodů.

Podle Korába12 by měl obsahovat tyto důležité části:

1. Titulní strana

2. Exekutivní souhrn

3. Popis podniku

4. Externí prostředí – trh

5. Marketingový plán

6. Operační plán

7. Personální zdroje

8. Finanční plán

9. Hodnocení rizik

10. Přílohy

V praxi i podnikatelské literatuře lze nalézt různě doporučovaná strukturování plánu.

Podstatné je však to, že odlišnost tkví především v různě pojaté formě plánu, avšak celkový

obsah a charakter informací je a musí být prakticky stejný.

11 Liška, Jaroslav. Ekonomika a řízení podniku společného stravování.Vyd. 2., přeprac. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, s. 35 - 3612 KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007, s. 72 - 73

12

1.4 Titulní stranaPodává stručný výklad obsahu podnikatelského plánu. Obvykle by zde měly být

uvedeny údaje jako název a sídlo společnosti, jména podnikatelů a kontakty (telefon, e-mail),

popis podniku a povaha podnikání či způsob financování a jeho struktura.13

Titulní strana obsahově neplní významnou funkci, proto je kladen důraz na formální

provedení.14 Z tohoto důvodu na této úvodní straně uvádíme pouze klíčové informace. Slouží

jako identifikační adresa celého materiálu. Nadbytečné informace zde neuvádíme, protože by

narušili celkový vzhled této stránky.

1.5 Exekutivní souhrnJedná se o abstrakt neboli stručné shrnutí nejdůležitějších aspektů samotného plánu.

Obsahuje hlavní myšlenky podnikatelského záměru, konkurenční výhody projektu a faktory

úspěchu, popis cílů a vize podnikatele a finanční výhled. Účelem exekutivního souhrnu je

probudit zájem o následující detailní rozbor podnikatelské činnosti. Kvalita exekutivního

souhrnu je rozhodující pro získání cizích zdrojů, tedy přesvědčení investora o správnosti jeho

investičního rozhodnutí.15

Prostřednictvím shrnutí podnikatel postihuje nejdůležitější složky svého podnikání a zaměřuje

se na tyto body: 16

Jméno a místo podnikání

Obchodní koncept 

Prodávaný produkt/služba

Plněná potřeba na trhu

Konkurenční výhoda

Klíčové faktory úspěchu 

Ziskovost

Momentální situace 

Účel podnikatelského plánu

Potřeba investice

13 KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007, s. 3614 Jak sepsat podnikatelský plán [online]. [cit. 2013-9-14]. Dostupné z http://www.napadroku.cz/radce/jak-sepsat-podnikatelsky-plan/15 MUSILOVÁ, J. Podnikatelský záměr. Brno, 2012. 22 s. Diplomová práce na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy university na katedře podnikového hospodářství. Vedoucí diplomové práce Viliam Záthurecký16 Jak sepsat podnikatelský plán [online]. [cit. 2013-9-14]. Dostupné z http://www.napadroku.cz/radce/jak-sepsat-podnikatelsky-plan/

13

Jednotlivé body se dále rozvíjejí v dalších částech plánu.

Dále je pro souhrn důležité dodržet obsahovou výstižnost a přiměřenou délku. Souhrn

by měl působit komplexně a poskytovat objektivní informace. Neměl by zde převládat

subjektivní názor podnikatele, který by mohl snížit věrohodnost textu.

1.6 Popis podniku V této části podnikatelského plánu se uvádí podrobný popis podniku. Je důležité, aby

byla potenciálnímu investorovi zprostředkována představa o velikosti podniku a jeho záběru.

Popis podniku by měl obsahovat pouze doložitelná fakta, která se týkají jeho založení,

různých úspěchů, dále se v něm definuje strategie podniku, cíle a cesty k jejich dosažení.

Klíčovými prvky v této části podnikatelského plánu jsou: 17

výrobky nebo služby,

umístění / lokalita a velikost podniku,

přehled personálu podniku / organizační schéma,

veškeré kancelářské zařízení a jiné technické vybavení,

průprava podnikatele- znalostní vybavení a předchozí praxe.

Důležitost lokace podniku závisí zejména na typu podnikání. Přesto u jakéhokoliv

podniku by popis umístění měl zohledňovat sídlo firmy, případné pobočky nebo prodejny, ale

také popis důvodů k tomuto umístění (např. vzdálenosti dodavatelů nebo trhů), dostupnost

podniku apod.18

1.6.1 Pojmy podnik, podnikání, podnikatel a právní forma

K tomu, abychom mohli podnikat, je třeba nejprve splnit několik zákonem

stanovených podmínek, této problematice se budu věnovat níže. V této části si definujeme

několik klíčových zákonem stanovených obecných pojmů jako např. podnik, podnikatel apod.

Tyto pojmy dříve upravoval obchodní zákoník19, ten byl však k 1. 1. 2014 zrušen a nahrazen

NOZ. 20

Z obecného hlediska podnik popisuje Veber jako subjekt, ve kterém dochází k

přeměně zdrojů (vstupů) ve statky (výstupy). Obsáhleji jej pak dále také vymezuje jako

17 KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007, s. 3718 SCHWARZ, M. Návrh vybraného podnikatelského záměru. Brno, 2013. 22 s. Diplomová práce na Ekonomicko- správní fakultě Masarykovy university na katedře podnikového hospodářství. Vedoucí diplomové práce Petr Pirožek.19 zákon č. 513/1991 Sb.20 NOZ- Nový občanský zákoník

14

uspořádaný soubor prostředků, zdrojů, práv a jiných majetkových hodnot (ať vlastních či

pronajatých), které slouží podnikateli k provozování podnikatelských aktivit.21

Podle NOZ je místo pojmu podnik používáno sousloví obchodní závod. Ten je v zákoně

definován jako: 22

organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží

k provozování jeho činnosti; má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho

provozu

Pojem podnikání, jehož definice byla všeobecně známa, zrušený obchodní zákoník

definoval jako:23

soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na

vlastní účet a odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Pojem podnikání v NOZ definován není, definice podnikání však vyplývá z definice

podnikatele v § 420 NOZ.

Pod pojmem podnikatel občanský zákoník rozumí: 24

ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost

živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem

dosažení zisku, je považován se zřetelem této činnosti za podnikatele

pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také

každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo

obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která

jedná jménem nebo na účet podnikatele.

za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku

podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle

jiného zákona

1.6.2 Podnikání na základě živnostenského oprávnění, předmět podnikání

Podle živnostenského zákona se živností rozumí: soustavná činnost provozovaná

samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za

podmínek stanovených tímto zákonem.25

21 SCHWARZ, M. Návrh vybraného podnikatelského záměru. Brno, 2013. 22 s. Diplomová práce na Ekonomicko- správní fakultě Masarykovy university na katedře podnikového hospodářství. Vedoucí diplomové práce Petr Pirožek.22 §502 zákona číslo 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů23 § 2 zákona číslo 513/1991 Sb. obchodní zákoník24 § 420 - §421 zákona číslo 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů25 § 2 zákona číslo 455/1991 Sb., Zákon o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších právních předpisů

15

Zákon dále vymezuje případy, kdy se o živnost nejedná. Je to například činnost

advokátů, notářů, soudních exekutorů, daňových poradců, zprostředkovatelů a rozhodců při

řešení kolektivních sporů, dále lékařů, zubních lékařů, farmaceutů a nelékařských zdravotních

pracovníků při poskytování zdravotních služeb, činnost bank, penzijních fondů, výroba

elektřiny, plynu apod.26

Následně živnosti dělíme na dva druhy: 27

ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě

ohlášení. Není nutné povolení k provozování vyjmenovaných činností, ale například

odborná způsobilost. Tyto živnosti následně dělíme na řemeslné, vázané, volné

koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese; je tedy nutné povolení

k provozování vyjmenovaných činností

Obrázek č. 2 : Dělení živností

Zdroj: vlastní zpracování autorem28

Všeobecné podmínky provozování živností fyzickými osobami jsou: 29

dosažení věku 18 let,

způsobilost k právním úkonům,

bezúhonnost.

Mezi zvláštní podmínky provozování živností fyzickými osobami patří odborná nebo jiná

způsobilost, pokud je živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují.

26 § 3 zákona číslo 455/1991 Sb., Zákon o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších právních předpisů27 Rozdělení živností [online]. [cit. 2013-9-10]. Dostupné z http://www.živnosti.eu/rozdeleni-zivnosti/28 zákon číslo 455/1991 Sb., Zákon o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších právních předpisů29 § 6 - 7 zákona číslo 455/1991 Sb., Zákon o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších právních předpisů

16

ŘEMESLNÉ VÁZANÉ

VOLNÉ

KONCESOVANÉ

OHLAŠOVACÍ

Předmětem podnikání při poskytování stravovacích služeb je provozování hostinské

živnosti. Hostinská živnost patří mezi ohlašovací řemeslné. Podnikatel může v rámci

uděleného živnostenského oprávnění provádět jen určitý vymezený okruh činností, které jsou

v oprávnění označeny jako předmět živnosti.30

Podle zákona je hostinská činnost definována jako:31

Činnosti spočívající v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě

v provozovně, v níž jsou prodávány.

V rámci živnosti je možno poskytovat ubytování ve všech ubytovacích zařízeních a

v ubytovacích domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci.

Pokud zůstane zachována povaha živnosti, lze provádět prodej pomocí automatů

(nápojové, občerstvovací), doplňkový prodej (například tabákové výrobky,

upomínkové předměty, základní hygienické potřeby), prodej pokrmů a nápojů přes

ulici, půjčování novin atd.

1.6.3 Provozní prostory

K samotnému podnikání je důležité získat provozní prostory. Těch můžeme nabýt

různým způsobem. Podnikatel by měl zvážit, která z variant je pro něj nejvýhodnější nejen

z hlediska ekonomického, ale také z hlediska strategického. Zvolení strategicky vhodné

polohy může podniku zvýšit šance na vyšší zisk, dále může snížit náklady na propagaci

podniku v důsledku umístění podniku například v blízkosti centra města či hlavní

komunikace, a v neposlední řadě sníží náklady na dopravu.

Nebytové – provozní prostory lze z právního hlediska získat více způsoby, zásadní

dělení však můžeme provést do dvou skupin: 32

prostory v majetku podnikatele – vlastní

prostory užívané – v nájmu

Vlastní prostory k provozu lze získat:

výstavbou

koupí

darem, zděděním, restitucí

30 MLEJNKOVÁ, Lena a kol. Služby společného stravování. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vydavatelství Oeconomika, 2009, s. 4631 nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností32 MLEJNKOVÁ, Lena a kol. Služby společného stravování. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vydavatelství Oeconomika, 2009, s. 49 - 50

17

rekonstrukcí z jiných vlastních prostorů

1.6.4 Popis produktů a firemní strategie

Úspěšnost podnikání kriticky závisí na nabízené službě nebo produktu. Úspěšnost

produktu/služby zase závisí na míře saturace potřeb trhu. Základní otázkou je, jaký problém je

řešen a co to přinese zákazníkům, jak se splní jejich potřeba. Nemusí se vždy jednat o

revoluční objev, ale stačí být efektivnější, inovativní ve smyslu kvalitnějšího provedení.

Problém, který podnikání řeší je většinou problémem lidským, na jeho řešení se musí nazírat

empaticky a zákaznickou optikou. Dobré řešení poskytuje zákazníkům užitek, zvyšuje jejich

kvalitu života a po této zkušenosti se mohou stát loajální ke společnosti.

Mezi základní body popisu produktu patří: 33

vyjmenovat a popsat produkty/ služby

potřeba a problémy na trhu

zpětná vazba od zákazníků

zákazníkův důvod ke koupi

budoucí produkty (strategie do budoucna, vztah mezi vývojem a potřebou trhů)

obecné srovnání produktů s konkurencí

silné a slabé stránky produktu

specifické rysy

unikátnost a konkurenční výhoda (cena, kvalita, služby)

Existuje celá řada strategií, které budou v podniku uplatňovány, příkladem může být

cenová strategie, firemní strategie, strategie výběru vhodných zaměstnanců, strategie reklamy

apod. Každá z těchto strategií přispívá k lepší orientaci a lepší funkčnosti podniku, v důsledku

existence určitých pravidel, které mají vytvořit ucelený soubor pravidel, z kterých vznikne

řád.

Důležitou součástí podnikatelského plánu je firemní strategie. Ta určuje dlouhodobý

směr firmy. Procesem tvorby strategie se chceme zabývat proto, protože máme zájem

dosahovat dlouhodobě zisků a dlouhodobě vydělávat peníze34

Kromě firemní strategie je velmi důležitá i strategie cenová. Cena, která je

Kotlerem35definována jako peněžní částka účtovaná za výrobek nebo službu, je jediným

prvkem marketingové mixu, který přináší výnos. Je to velmi flexibilní prvek, protože cenu lze

33 Jak sepsat podnikatelský plán [online]. [cit. 2013-9-10]. Dostupné z http://www.napadroku.cz/radce/jak-sepsat-podnikatelsky-plan/34 CHARVÁT, Jaroslav, Firemní strategie pro praxi. Praha: Vydavatelství Grada Publishing, 2006, s. 3035 KOTLER, Philip a kol. Moderní marketing. Praha: Vydavatelství Grada Publishing, 2007, s. 749 - 757

18

rychle měnit. Cena je ovlivňována vnitřními (např. marketingové cíle, náklady, organizace) i

vnějšími faktory (např. povaha trhu a poptávky, konkurence).

Cenu můžeme z hlediska principu tvorby členit na : 36

nákladově orientovanou – cena nabídky sestává z nákladů, které jsou zvýšeny o

víceméně jednotnou ziskovou přirážku

poptávkově orientovanou – prodávající chce získat zkušenost, jaké množství zboží lze

prodat za různé ceny

konkurenčně orientovanou – prodávající se orientuje na cenové požadavky svých

konkurentů nebo na průměrné ceny v oboru.

Záleží na podnikateli, kterou z těchto výše uvedených strategií cen zvolí. Rozhodnutí o

volbě dané strategie by mělo vycházet ze specifik daného trhu, vlastních podnikatelských

zkušeností a dalších faktorů.

Velice důležité je také vytvoření strategie pro výběr vhodných zaměstnanců. Velmi

těžko se hledá souhra mezi kvalifikací a schopnostmi na straně zaměstnance a odpovídajícím

finančním ohodnocením na straně zaměstnavatele. Často je třeba učinit řadu kompromisů.37

Strategie je na všech úrovních strategického řízení tvořena množinou dlouhodobých

(strategických) cílů a způsobů jejich realizace. Firemní strategie vyjadřuje základní

podnikatelská rozhodnutí, např. v jakém odvětví hodlá společnosti (či konkrétní podnikatel)

podnikat.38

1.6.5 Organizace podniku

Podnik je velice složitý ekonomický systém a je potřeba v něm vytvořit prostředí pro

efektivní spolupráci všech zaměstnanců. Důvodem organizování je nutnost dělby práce a

omezenost rozpětí řízení (tzn. omezený počet osob, který je vlastník schopen řídit).

Výsledkem organizování jsou nejrůznější formy organizačních struktur, které vznikají

kombinací manažerem vybraných možností a jsou výrazem zvolené organizační

„architektury“. Podobu organizační struktury ovlivňuje i celá řada faktorů, které manažer

nemůže ovlivnit vůbec, nebo je může ovlivnit zprostředkovaně, např. výběrem právní formy

podnikání je dána podoba řídících orgánů podniku.39

36 WÖHE, G., Úvod do podnikového hospodářství. Praha: Vydavatelství C. H. Beck, 1995, s. 355 - 36037 KORÁB, Vojtěch, MIHALISKO, Marek a VAŠKOVIČOVÁ, Jana. Založení a řízení podniků. 2. vydání. Brno: Akademické nakladatelství Cerm, 2008, s. 9738 KEŘKOVSKÝ, Miroslav, VYKYPĚL, Oldřich. Strategické řízení: teorie pro praxi. Praha: Vydavatelství C. H. Beck, 2002, s. 21 - 2239 SYNEK, Miroslav a kol. Podniková ekonomika. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Vydavatelství C. H. Beck, 2002. s. 137 - 150

19

Organizace podniku do vysoké míry odpovídá typu a velikosti daného podniku.

V souvislosti s jeho velikostí je také vhodné, aby podnikatel zvážil, za jakých podmínek je

schopen vést podnik sám a ve kterých případech je vhodné zvolit si svého zástupce či

přesunout část svých povinností na vedoucího zaměstnance40, který bude plnit majitelem

zadané úkoly a dohlížet na podřízené zaměstnance.

1.7 Analýza okolí

Strategická analýza okolí je proces, pomocí něhož stratégové okolí firmy monitorují, a

zjištěné skutečnosti vyhodnocují tak, aby v konečné fázi byli schopni určit příležitosti a

hrozby, které jednotlivé faktory okolí pro podnik představují.41

Pro strukturovanější provádění analýzy je účelné a běžné odlišit analýzy vnitřních a

vnějších podmínek a využít některých doporučovaných analytických nástrojů (SWOT,

SLEPT42,) případně vyjít z určitých precedentních příkladů či schémat. Tím lze snížit riziko

opomenutí některého z významných faktorů s důsledkem pozdějšího znehodnocení vytváření

plánu.43

Cílem analýzy je tedy zjištění stavu, zda nabízený produkt či služba odpovídají

potřebám okolí, tedy zda je nabízeno skutečno to, co okolí vyžaduje. Dále je důležité časové

přizpůsobení nabízené služby potenciálním zákazníkům, a v neposlední řadě je nutné zvolit

adekvátní výši ceny, která v ideálním případě uspokojí potřeby všech stran.

1.7.1 Analýza konkurence a hodnocení rizik

K tomu, aby firma mohla efektivně naplánovat své konkurenční strategie, potřebuje zjistit o

své konkurenci všechno, co lze. Neustále musí srovnávat své produkty, ceny, distribuční

kanály a způsoby komunikace se svými nejbližšími konkurenty. Tak může najít možné oblasti

konkurenčních výhod a nevýhod.44

Existují tři hlavní případy, kdy nás konkurence musí zajímat:

1. Zamýšlíte začít s podnikání, koupit podnik nebo vstoupit na nový trh

2. Na scéně se objevuje konkurence

40 vedoucím zaměstnancem může být pouze takový zaměstnanec, kterému je na základě pověření zaměstnavatele podřízen nejméně jeden další zaměstnanec, jemuž je v rozsahu pověření oprávněn průběžně a soustavně stanovit a ukládat pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci atd.41 KEŘKOVSKÝ, Miroslav, VYKYPĚL, Oldřich. Strategické řízení: teorie pro praxi. Praha: Vydavatelství C. H. Beck, 2002, s. 3442 SLEPT někdy též PEST analýza43 KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007, s. 4744 KOTLER, Philip a kol. Moderní marketing. Praha: Vydavatelství Grada Publishing, 2007, s. 568

20

3. Neustále- průběžné sledování konkurence je nenákladný způsob preventivní strategie

na ochranu vašich zákazníků.

Častou chybou totiž je, že se zakládá podnik tam, kde je již trh plně saturován. Proto

nás pečlivé sledování konkurence může přimět ke změně naší základní strategie.45

1.7.2 PEST analýza

Analýza prostředí je důležitá pro poznání externího okolí, ve kterém firma působí, dále

pro identifikace změn a trendů, které se dějí v okolí firmy a ke stanovení toho, jak bude firma

na vlivy těchto změn a trendů reagovat. Pro zhodnocení vývoje vnějšího prostředí lze použít

PEST analýzu.46

Název PEST tvoří počáteční písmena čtyř oblastí vnějšího prostředí/faktorů, které

tvoří základ této analýzy:

Politické

Ekonomické

Sociální

Technologické

Někdy je tento model rozšiřován o oblast legislativní a je pak označován jako SLEPT

analýzy. Analýza PEST vychází z poznání minulého vývoje a snaží se o předvídání a

analyzování budoucích vlivů prostředí ve čtyřech již zmiňovaných oblastech. 47

1.7.3 SWOT analýza

SWOT analýza je jedním ze základních nástrojů strategického managementu. Kromě

toho však přijde vhod i při jiných příležitostech, typicky výběrových řízeních na projektově

orientované zakázky, v reklamě, i řadě jiných oborů.48

SWOT je zkratkou anglických slov:

S – strenghts – přednosti

W – weaknesses – nedostatky

O – oportunities – příležitosti

T – threats – hrozby

45 BANGS ml., David H., Průvodce podnikatelským plánováním. Praha: Vydavatelství Pragma, 1996, s. 2446 MAJCHRÁKOVÁ, D. Analýza vybrané firmy. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2011. 94 s. Vedoucí diplomové práce Martin Pernica. s. 1347 ŠULEŘ, Oldřich, KOŠŤAN, Pavol, Firemní strategie: plánování a realizace. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2002, s. 37 - 3848 Kde se vzala a k čemu je vlastně SWOT analýza [online]. [cit. 2013-9-11]. Dostupné z http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-vsemu-je-vlastne-swot-analyza

21

Obecně se dá říci, že při SWOT analýze jsou přednosti, jako například dobré finanční

vztahy, vyspělá technologie a nedostatky, jako například absence zdrojů a schopností

zkoumány jako vnitřní faktory (souvisejí s vnitřním prostředím). Naopak příležitosti (např.

změny v zákonech, růst obyvatel – zákazníků) a hrozby, jako například vstup silného

konkurenta na trh, se zaměřují na prostředí vnější, tedy na vliv okolí na podnik.49

1.8 Propagace podnikuTéměř každý podnik se snaží o propagaci podniku a reklamu v kladném slova smyslu,

s cílem dosáhnout maximální podpory prodeje. Tohoto vytouženého stavu lze dosáhnout hned

několika způsoby.

Obecně by měla plánovaná propagace splnit dva základní cíle - upoutat pozornost

zákazníka, tedy způsobit, že si všimne toho, co reklamou sdělujete a přimět jej k akci (tj.

nakoupit zboží, objednat službu) nebo ho přesvědčit o tom, co sdělujete (například aby uvěřil,

že jste důvěryhodná firma apod.).50

Těchto cílů lze dosáhnout především pomocí vhodné reklamy. Rozeznáváme tři

základní druhy reklam: 51

Informativní reklama, využívaná k informování spotřebitelů o novém produktu nebo

funkci a k vytvoření primární poptávky.

Přesvědčovací reklama, využívaná k vytvoření selektivní poptávky po značce a

k přesvědčení spotřebitelů, že nabízí za jejich peníze nejvyšší kvalitu.

A poslední řadě se jedná o reklamu komparativní (srovnávací), která přímo či

nepřímo porovnává jednu značku s ostatními.

V našem případě se bude jednat především o reklamu informativní, tedy

prostřednictvím tvorby webových stránek, vylepováním plakátu, inzercí v místním tisku či

krátkých reklamních spotech v regionální televizi atd. utkvět v hlavách co nejvíce obyvatel.

Samotné plánování reklamy vyžaduje jako každý plánovací proces stanovit cíle, zjistit

a zpracovat údaje a prozkoumat nástroje. Reklamní cíle mohou být ekonomické (např. zisk,

obrat) i psychologické (např. pozornost, vytvoření preferencí, působení na paměť). Objektem

reklamy může být výrobek, výrobková skupina nebo podnik jako celek. V závislosti na tom

hovoříme o výrobkové (vyzdvihuje pozitivní vlastnosti výrobku) a firemní reklamě

49 ŠULEŘ, Oldřich, KOŠŤAN, Pavol, Firemní strategie: plánování a realizace. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2002, s. 55 50 Zásady úspěšné propagace pro podnikatele [online]. [cit. 2013-9-12]. Dostupné z http://www.ipodnikatel.cz/Propagace/zasady-uspesne-propagace-pro-podnikatele.html51 KOTLER, Philip a kol. Moderní marketing. Praha: Vydavatelství Grada Publishing, 2007, s. 856 - 857

22

(upozorňuje na spolehlivost, tradici, inovační schopnosti). Cílem plánování je vyvinout

takový reklamní program, který by umožnil maximalizovat rozdíl mezi díky reklamě

dosaženými dostatečnými přínosy a reklamou vyvolanými dodatečnými náklady.52

Podle J. Westwooda53 je zároveň důležité si uvědomit, že vynaložené náklady na

propagaci podniku budou vyváženy zvýšeným ziskem“.

Tato problematika bude podrobněji aplikována v praktické části.

1.9 Finanční plán

Finanční plán je nezbytnou součástí podnikatelského plánu. Vyplývá z něj, kolik

peněz budeme potřebovat pro start a počáteční fázi našeho podnikání. Zřetelně z něj

vyvodíme, zda a jak vysoký cizí kapitál budeme potřebovat. Nakonec zjistíme, zda bude naše

podnikání samostatně snesitelné a podnikatelsky dostatečně únosné, aby se z něj dalo žít.54

Základem pro získání přehledné situace o financování podniku je sestavení finančního

plánu. Nejprve je důležité si obecně rozdělit, jakými způsoby lze podnik financovat.

Podle původu kapitálu rozlišujeme:55

vnitřní financování – zdrojem kapitálu je hospodářská činnost, jejímž výsledkem je

zisk

vnější financování – kapitál přichází z vnějšku, mimo podnik (financování z vlastních

zdrojů např. půjčky)

Podle pravidelnosti financování rozeznáváme:

financování běžné – na nákup materiálů, paliva, energie, výplatu mezd a platů apod.

financování mimořádné – financování při zakládání podniku, rozšiřování podniku,

spojování či likvidací podniku

Finanční plány a rozpočty členíme z několika hledisek: 56

časové hledisko – plány krátkodobé (měsíční, čtvrtletní, roční), střednědobé až

dlouhodobé (období 2-3 let nebo i delší)

hledisko předmětu plánu – dílčí rozpočty, kompletní podnikové plány (zahrnující jak

celý podnik, tak i celkový ekonomický pohled)

52 WÖHE, G., Úvod do podnikového hospodářství. Praha: Vydavatelství C. H. Beck, 1995, s. 371 - 37553 WESTWOOD, John. Jak sestavit marketingový plán. Praha: Vydavatelství Grada Publishing, 1999, s. 91 - 9254 Business plan erstellen [online]. [cit. 2013-10-20]. Dostupné z http://www.existenzgruender.de/selbstaendigkeit/vorbereitung/businessplan/03475/index.php55 SYNEK, Miroslav a kol. Podniková ekonomika. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Vydavatelství C. H. Beck, 2002. s. 235 - 23656 LANDA, Martin. Finanční plánování a likvidita. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007. s. 115

23

hledisko technik sestavení – pevný a variantní rozpočet, rozpočet vycházející z nuly

atd.

Sestavení finančního plánu je završením tvorby podnikatelského plánu. Ověřuje

reálnost podnikatelského záměru, případně přesvědčuje investora o jeho výnosnosti.

Vypracování finančního plánu vyžaduje schopnosti modelovat možné varianty budoucího

vývoje.57

Každý finanční plán měl vycházet z určité strategie podniku, měl by sledovat

podnikové cíle a měl by vyústit ve zpracování tří základních finančních výkazů, rozvahy,

výkazu zisků a ztrát a plán toku hotovosti (cash flow).                  

Základní postup vytvoření finančního plánu: 58

Určení výchozích předpokladů – finanční analýza, která nám objasní prostřednictvím

svých ukazatelů finanční zdraví podniku

Definování finančních cílů – vychází z finanční analýzy a musí být v souladu se

strategickými cíly podniku.

Sestavení výkazu zisků a ztrát – sestavujeme ho s pomocí dílčích plánů, a to

investičního a odpisového, plánu financování investičních potřeb, plánu tržeb a plánu

nákladů.

Na závěr vypracujeme plánovanou rozvahu a plánovaný tok hotovosti.

Ve finančním plánu se setkáme s pojmy jako příjmy a výdaje, náklady a výnosy. Tyto

pojmy nejsou totožné, avšak snadno zaměnitelné. Proto je vhodné si je blíže přiblížit a

definovat.

Náklady představují hodnotově vyjádřenou spotřebu majetku podniku, který podnik

účelně vynaložit na získání výnosů. Výnosy jsou hodnotově vyjádřené výsledky činnosti

podniku za určité období. Rozdílem výnosů a nákladů je výsledek hospodaření za dané

období. 59

Z hlediska výpočtu nákladů na materiálové vstupy a energie rozdělujeme tyto

nákladové položky na: 60

přímé (zpravidla proporcionální) náklady, jejichž velikost závisí přímo úměrně na

objemu produkce; mezi ně patří převážně základní materiály a suroviny,

57 KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007, s. 12758 Finanční plán [online]. [cit. 2013-9-12]. Dostupné z http://www.podnikator.cz/zacatek-podnikani/n:1608459 KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007, s. 13260 FOTR, Jiří, SOUČEK, Ivan, Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Praha: Vydavatelství Grada Publishing, 2005, s. 47 - 48

24

nepřímé (zpravidla fixní) náklady, jejichž výše se nemění s objemem produkce, resp.

nemění se alespoň v určitém intervalu změny objemu produkce

položky zajišťované z tuzemska a položky dovážené (závislé na výši směnného

kurzu).

Naopak výnosy, jakožto peněžní částky podnikem získané z veškerých činností za

určité časové období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich úhradě. Rozdíl mezi

výnosy a náklady tvoří hospodářský výsledek podniku: převyšují- li výnosy, jde o zisk,

převyšují- li náklady, jde o ztrátu. 61

1.9.1 Příjmy a výdaje

Příjmy jsou reálné peníze, které přicházejí do podniku nezávisle na původu (nemusí

být výsledek hospodaření).

Výdaje jsou reálné peníze, které z podniku odcházejí a nemusí přitom docházet ke spotřebě

výrobních faktorů.62

Východiskem pro posuzování ekonomické efektivnosti investičních projektů je

kvantifikace výdajů a příjmů spojených s investicí (cash-flow), označovaných také jako

kapitálové výdaje a kapitálové příjmy. Při specifikaci kapitálových výdajů a příjmů je

potřebné postihnout všechny změny v příjmech a výdajích, které jsou vyvolané plánovaným

investičním projektem.

Závěrem je vhodné dodat, že pro dokonalou kontrolu nad tokem hotovosti v našem

podniku je třeba také plánovat výdaje v dostatečném předstihu. To se nám může vyplatit

například v oblasti daní, protože důsledným plánováním daní můžeme snížit svou daňovou

zátěž (např. odložením plateb). 63

Další výhodou může být možnost pružněji reagovat na případné náhlé příjmové

výpadky, které se v důsledku dobrého přehledu o celkovém stavu finančních prostředků dají

řešit mnohem rychleji. Totéž by mělo platit i v případě zjištění zisku po výpočtu konečného

stavu finančních prostředků, který si můžeme ověřit kvalitním výpočtem cash-flow. Zároveň

budeme mít jistotu o skutečné existence tohoto přebytku, který je možné dále využít například

investicí do vybavení či zvýšením finanční rezervy podniku.

61 Výnos [online]. [cit. 2013-9-12]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDnos62 SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Vydavatelství Grada, 2012. s. 3063 Cash flow určuje úspěšnost podnikání [online]. [cit. 2013-9-13]. Dostupné z http://www.ipodnikatel.cz/Financni-rizeni/cash-flow-urcuje-uspesnost-podnikani/Strana-3.html

25

PRAKTICKÁ ČÁST

2 ZPRACOVÁNÍ VYBRANÉHO PODNIKATELSKÉHO

ZÁMĚRUHlavním cílem při zpracování konkrétního podnikatelského záměru je dosáhnout

realistické koncepce pro podnikatele, aby z jeho prozatím dostupných informací dokázal

vypracovat a získat vlastní předpokládaný obraz jeho podniku. Pro objektivní a dostatečně

kvalitní záměr je nutno při jeho zpracování brát v potaz celou řadu klíčových faktorů, které

podnikatelský záměr ovlivňují.

26

2.1 Titulní stranaIdentifikační údaje

Jméno firmy: Restaurace Loudil

Sídlo firmy: Na Pankráci 128, 516 01 Solnice

Odpovědný vedoucí: Petr SvobodaForma podnikání: Živnost řemeslnáPředmět podnikání: hostinská činnost

Datum zahájení činnosti: 1. 1. 2015

Počet zaměstnanců: 8

Kontakt: Tel: +420 604 128 875

Email: april@koumák.cz

2.2 Exekutivní souhrn

Restaurace Loudil chce poskytnout široké veřejnosti kvalitní restaurační služby, které

by zkvalitnili služby Podorlického regionu. Cílem je vytvořit staročeskou hospodu, jejíž

gastronomie se bude orientovat na dobové, mnohdy již zapomenuté recepty, které uchovávaly

již naše prababičky jako rodinné bohatství. Současně bude kladen důraz na vytvoření

příjemného prostředí, které bude podpořeno dobovou atmosférou, kterou bude vytvářet vnitřní

i vnější dekorace podniku. Samotný interiér bude tvořit nádech historie, kterou budeme moci

vycítit z dekorativních obrazů, ubrusů, dřevěného obložení, dřevěných stolů a židlí,

poslechem středověké hudby a využíváním keramického nádobí v odstínu kameniny.

Již delší dobu nevyužívaný objekt bývalé závodní jídelny poskytuje ideální

kompromis mezi jak z hlediska ceny, tak polohy. Vzhledem k tomu, že tato restaurace se

nachází ve městě Solnice, jejíž střed protíná komunikace, která je hlavním tahem do ciziny a

zároveň je středovou spojnicí mezi dvěma bývalými okresními městy, nabízí se zde velký

potenciální příliv zákazníků v důsledku velké koncentrace obyvatel. Tento fakt dále potvrzuje

neexistence konkurenčního objektu, protože v dané lokalitě se nachází pouze několik

asijských bister s rychlým občerstvením a pivnice, avšak chybí zde absence podniku našeho

typu. Mezi další přednosti podniku se bude řadit cílová spolupráce s regionálními dodavateli a

využívání sezonních jídel v návaznosti na čerstvě rostoucí produkty, na což se také zaměříme

v oblasti reklamy, kde bude kladen důraz na používání výhradně přírodních dochucovadel

27

a podpora českého zemědělství v návaznosti na využití jejich produktů. V neposlední řadě je

výhodou samotná poloha podniku.

Majitel podniku vystudoval podnikatelskou školu a již několik let se pohybuje v

gastronomickém prostředí, tudíž dokáže odhadnout potenciál této restaurace a samotnou

potřebu této služby pro občany. Dalším pozitivem je silná znalost daného regionu a sítě

služeb, z důvodu většiny života zde stráveného.

Jako nejvhodnější variantou bude odkup daného objektu do soukromého vlastnictví a

jeho rekonstrukce do potřebného vzhledu. Pro realizace daného plánu je zapotřebí investice

do objektu ve výši 1 363 000 Kč64. Podnikatel si vzhledem ke svým finančním rezervám bude

nucen vzít hypoteční úvěr ve výši 1 milion Kč. Vzhledem k předpokládaným měsíčním

příjmům v rozmezí 362 125 – 409 375 Kč65, které pokryjí veškeré měsíční výdaje a

důležitému faktu, že podnik bude měsíčně vykazovat dostatečný zisk, lze jeho provoz a

samotnou realizaci podnikatelského záměru prohlásit za reálnou.

2.3 Popis podniku

2.3.1 Vstupní předpoklady pro založení a provoz

Pro úspěšné založení podniku a provozování podnikatelské činnosti je třeba nejprve

získat oprávnění k provozování podniku. V tomto případě je nutné získat živnostenského

oprávnění na příslušném živnostenském úřadě. V souvislosti se ziskem oprávnění je třeba

dodržet předmět podnikání. Dále je nutné zajištění dostatečné výše (především finanční)

kapitálu pro vybudování podniku, udržení chodu podniku a zajištění kvalitní pracovní síly.

Výhodou jsou dle mého názoru samotné zkušenosti podnikatele s daným předmětem

podnikání nebo alespoň vystudování v daném oboru. Při samotném výběru zaměstnanců je

vhodné přihlédnout k jejich praktickým dovednostem a zkušenostem v daném oboru.

V případě žádosti o úvěr je nutné, aby podnikatel nejprve zhodnotil vlastní možnosti a

pokusil se vytvořit reálnou kalkulaci nutných finančních prostředků pro vybudování podniku

a následně předpokládaných měsíčních výdajů na provoz podniku.

2.3.2 Zvolení vhodného objektu

Podnikatel uvažuje o založení a provozování restaurace. Pro výběr podniku přichází

v úvahu buď stavba nového objektu, nákup určitého objektu do soukromého vlastnictví či

64 viz. tabulka č. 4, strana 4165 viz. tabulka č. 12, strana 45

28

pronájem nebytových prostor. Výhodný je pronájem, protože bude vyžadovat nejméně

okamžitých finančních zdrojů, nová výstavba by byla chápána jako značná investice. Avšak

pokud nenajdeme vhodný objekt či daný objekt bude mít nevýhodnou polohu, je dobré

vyhledat vhodný objekt, zakoupit jej a vybavit potřebným příslušenstvím. V našem případě

byl zakoupen objekt bývalé závodní jídelny, již částečně vybavený. Samozřejmě zde bude

nutné provést určité stavební a do značné míry i dekorativní úpravy.

2.3.3 Poloha podniku a cíle podnikání

Hlavním cílem je vybudovat kvalitní restauraci postavenou na dobré pověsti a tradiční

staročeské kuchyni. Důležité bude vytvoření dobové atmosféry, kvalitního menu a dodržování

starých výrobních postupů. Pro toto rozhodnutí hraje důležitou roli i to, že v dané lokalitě se

nachází pouze několik vietnamských podniků, avšak chybí zde klasická restaurace, která by

poskytovala obdobnou nabídku služeb. Dalším významným faktorem je samotná poloha

města, které je situováno na hlavním tahu ve směru na Polsko, v blízkosti se nachází mohutná

fabrika (automobilka ŠKODA KVASINY) zajišťující velkou koncentraci obyvatel v této

oblasti a dobrou životní úroveň v důsledku nižší nezaměstnanosti. Protože v daném městě se

nenachází nekuřácký podnik, podnikatel chce touto cestou vyhovět rodinám s dětmi, které

jistě uvítají tuto změnu a v důsledku této specifikace dojde k vytvoření čistého a vhodného

prostředí pro každého. Prostor pro kuřáky bude pouze v letních měsících na venkovní terase.

Poloha restaurace se nachází v blízkosti hlavní silnice s nedalekým parkovištěm v centru

města, tudíž je to strategicky ideální místo se širokou dostupností pro velkou skupinu osob.

Díky těmto všem faktorům lze předpokládat vysoký počet zákazníků.

2.3.4 Fungování a vedení podniku

Obrázek č. 3: Schéma hierarchie podniku

29

Zdroj: vlastní zpracování autorem

Vedoucím zaměstnancem bude majitel podniku, který bude zajišťovat chod restaurace

po provozní i účetní stránce. Jakožto vedoucí zaměstnanec bude úkolovat své zaměstnance,

kteří mu budou podřízeni, a bude je finančně odměňovat. Dále se bude starat o právní úkony a

zastupovat podnik navenek. Celkový počet zaměstnanců v podniku bude osm. Základem

budou dva kuchaři, dále dva číšníci a dvě číšnice, jedna uklízečka a jedna výpomoc

v kuchyni.

Vzhledem k provozní době podniku půjde o kombinované rozvržení pracovní doby,

tedy o vícesměnný provoz. Kuchař bude k dispozici od 08:00 – 21:00 hod.66 Týdenní

rozvržení pracovní doby pro kuchaře bude tři dny práce a tři dny odpočinku. Základem dobré

restaurace je mít včas připraveny potřebné suroviny, z tohoto důvodu bude kuchař s majitelem

chodit do práce právě na již zmiňovanou osmou hodinu ranní, aby v dostatečném předstihu

zajistili vše potřebné. Přítomnosti majitele v podniku již v ranních hodinách je důležitá nejen

pro kontrolu provozovny, ale především pro zajištění a odběr surovin od svých dodavatelů.

Výpomoc v kuchyni bude docházet do práce na jedenáctou hodinu dopolední, kuchaři

je dispozici do 20:30 hod. Číšníci nastupují do práce v 09:00 hod. Pro dodržení rozvržení

pracovní doby dle zákoníku práce a počáteční finanční úspory bude zaměstnána pouze jedna

pomocná síla, kterou na dva dny v týdnu zastoupí majitel67. Výhodou zde bude možnost 66 kuchař bude v práci celkem 13 hodin, z toho bude mít nárok na 2x 3O minutovou přestávku; bude tedy dodržen § 88 zákona číslo 262/2006 Sb. – zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 3O minut délka jedné směny kuchaře bude 12h, kuchař půjde do práce 3x týdně, tedy 36 hodin/týden; Tzn., bude zde dodržen i § 79 odst. 1 zákona číslo 262/2006 Sb. – nebude překročena stanovená týdenní pracovní doba 40 h/týden

67 výpomoc v kuchyni bude v práci 4 dny/ týden, délka pracovní doby bude vzhledem k 1x 3O minutové přestávce na jídlo a oddech 12h/den = 48 h /týden; k dodržení § 79 odst. 1 zákona číslo 262/2006 Sb. bude

30

MAJITE

L

VÝPOMOC

V KUCH

YNI

KUCHAŘI

ČÍŠNÍCI

UKLIZEČKA

BRIGÁDNÍ

CI

BRIGÁDNÍ

CI

aktivní komunikace s personálem z důvodu aktivního zapojení do práce a zároveň přehled o

rychlosti a kvalitách svého personálu. Předpokládaný úklid podniku je odhadován na dvě

hodiny, proto bude uklizečce umožněn vstup do podniku na sedmou hodinu ranní. Pro tyto

účely jí bude poskytnut klíč od hlavních dveří. Pro letní provoz je možné využít služeb

brigádníků, s cílem snížit výdaje, poskytnout stálým zaměstnancům čas na odpočinek a

vyzkoušet tak případný rezervní personál s možností budoucí spolupráci v případě

personálních změn.

2.3.5 Provozní doba podniku

Pro samotný provoz podniku je klíčové stanovení provozní doby podniku. Její

rozvržení by mělo odpovídat jak schopnostem podnikatele, který je zároveň vedoucím

provozovny, tak potřebám potenciálních zákazníků. Podnik by měl být přístupný již

v dopoledních hodinách, protože v důsledku dobré polohy podniku nabízí širokému okruhu

lidí možnost občerstvení při delším zařizování běžných denních záležitostí, stejně tak jako

odpočinkové místo pro maminky s dětmi. Dále poslouží jako vhodné místo pro různé

obchodní či firemní schůzky, protože v blízkosti centra města se nachází řada firem a

obchodních poboček. Je tedy vhodné přizpůsobit provozní dobu potřebám občanů.

Na základě těchto poznatků je vytvořena otevírací doba odpovídající výše uvedeným

skutečnostem. Otevřeno je každý den kromě neděle. Tento krok je zaveden z několika

důvodů. V neděli bývá zpravidla nízká koncentrace zákazníků, protože lidé rádi o víkendech

odjedou z měst, nebo jen relaxují doma. Časté jsou také návštěvy a obědy u příbuzných, což

snižuje chuť na restaurační stravu. Dalším faktorem je také téměř nulové zastoupení služeb ve

městě, protože neděle je chápána, taktéž jako sobota, dnem odpočinku, tudíž je velice nízká

koncentrace obyvatel v okolí náměstí. Pro toto rozhodnutí hraje roli i to, že lidé po pátečním a

sobotním večeru, kdy bývají tržby nejsilnější, déle odpočívají, stejný odpočinek je třeba

dopřát i svým zaměstnancům. Z důvodu očekávané silnější tržby je zároveň prodloužena

pracovní doba v pátek a sobotu až do půlnoci. Závěrem je nutné si uvědomit, že neděle může

sloužit jako hlavní den úklidu podniku, oprav a případných drobných rekonstrukcí.

Tabulka číslo 1: Otevírací doba podniku

Otevírací doba:

Pondělí 09:30 – 22:00Úterý 09:30 – 22:00

zbývajících 8 hodin vykonáno jako práce přesčas dle § 78 odst. 1 i

31

Středa 09:30- 22:00Čtvrtek 09:30- 22:00Pátek 09:30- 24:00Sobota 11:00- 24:00Neděle zavřeno

Zdroj: vlastní zpracování autorem

2.4 Popis nabízených produktů a firemní strategie

Hlavním smyslem je vytvořit širokou nabídku nápojů a jídel, jejímž cílem je oslovit

velké množství potenciálních zákazníků. Zároveň však bude kladen důraz na specializaci

pokrmů se zaměřením na českou gastronomii, která je do značné míry ovlivněna geografickou

polohou ČR.68 Restaurace nabídne příjemné prostředí k odpočinku a občerstvení. Vzhledem

k přetrvávající oblibě hotových jídel bude na výběr jak stálý jídelní lístek, tak menu lístek, na

kterém budou každý den na výběr dva až tři druhy hotových jídel. Myslet je potřeba i na ty

nejmenší, v nabídce tedy nesmí chybět i výběr několika dětských jídel, která tak umožní

vstřícný krok pro rodiny s dětmi. Dalším krokem bude nabídka několika jídel pro vegetariány

a osoby trpící cukrovkou. U těchto jídel bude kladen důraz nejen na chuť, ale i na ideální

nutriční hodnoty daného pokrmu. Pro zachování půvabu staročeské hospody je třeba omezit

komerční nápoje stylu Pepsi Cola, sprite atd. Větší důraz bude kladen na dovoz nápojů

z místních sodovkáren69 a nabídka místního piva70, která bude lépe dokreslovat místní hodnoty

daného regionu.

Cílem bude vytvoření stálé klientely a získání dobré pověsti jak mezi zákazníky, tak

ostatními podnikateli. Pro dosažení těchto kvalit je třeba zajistit profesionální personál, který

dokáže týmovým výkonem dosáhnout maximální spokojenosti zákazníka. Pro dosažení dobré 68 základem zde bude orientace na brambory, knedlík, maso, omáčky; jako tradiční nápoj zde nebude chybět zastoupení několika druhů piv69 v nedalekém okresním městě Rychnov nad Kněžnou, které se nachází 5 km od podniku, se nachází Podorlická sodovkárna70 v Rychnově nad Kněžnou se dále nachází pivovar

32

pověsti jako takové je nutné produkovat kvalitní jídla z vybraných surovin, značnou roli zde

tedy hraje výběr dodavatelů surovin, které jsou základem pro kvalitní výrobek.

2.4.1 Cenová strategie podniku

Cena je klíčovým nástrojem pro určení hodnoty výrobku nebo služby. Pro začlenění se

na trhu, udržení konkurenceschopnosti a zároveň získání patřičného množství zákazníků

zajišťujících příjem pro chod a profit restaurace je nutné zvolit vhodnou cenovou strategii.

Vzhledem k umístění restaurace se dá předpokládat, že má dostatečně vhodnou polohu

pro vytvoření takových cen, které budou přijatelné jak pro zákazníky, tak dostačující pro

profit podniku. Jelikož jedinou konkurencí jsou asijská bistra, která se značně liší svojí

nabídkou, dá se předpokládat dominantnost v rámci restaurační služby jako takové. Z tohoto

důvodu by dle mého názoru měla být cena nákladově orientovaná, její výše by měla

odpovídat součtu nákladů na spotřebované suroviny přičtenou o přirážku obchodníka.

Značnou výhodnou jsou zde jasné vstupní náklady. Dalším důležitým faktorem je specifikace

restaurace se zaměřením na staročeskou kuchyni, jejímž cílem je nabídka kvalitních jídel,

z čehož by měla vyplývat i ochota zákazníka si připlatit. Tuto skutečnost lze očekávat i z  toho

důvodu, že v značné blízkosti podniku se nachází náměstí, které jakožto administrativní

centrum města nabízí zvýšenou koncentraci lidí, jakožto potenciálních zákazníků. U hotových

jídel bude kladen důraz na konkurenčně orientovanou cenu, alespoň pro několik prvních

týdnů provozu podniku. Tento krok bude zaveden z důvodu kladné reklamy na nově

vytvořený podnik s cílem zajistit si dobrou pověst a vytvořit si vlastní klientelu.

2.5 Analýza okolí, SWOT analýza

Velice důležitým faktorem, který ovlivní úspěšnost podniku je zvolení správného

sortimentu, kterým trh v dané oblasti buď vůbec nedisponuje, nebo disponuje jen částečně a je

tedy na podnikateli, do jaké míry a v jaké kvalitě je schopen posílit tento produkt. Pro

usnadnění volby sortimentu je vhodné zjistit názor okolí, který může podnikatele značně

ovlivnit a posílit jeho šance na úspěch. V našem případě byl sestaven online dotazník na

webových stránkách města Solnice. Dotazník byl umístěn do rubriky život ve městě, kde

v této části sami obyvatelé vyjadřují své názory na přání na vylepšení služeb. Vzhledem

k několika názorům občanů na absenci klasické restaurace majitel umístil právě do této

rubriky online dotazník.

33

Celkem dotazník online vyplnilo cca 500 obyvatel, což je necelá jedna třetina obyvatel

města. Vyhodnocení dotazníku je zobrazeno v následujícím grafu.71

Graf číslo 1: Dotazník

1. otázka

2. otázka

3. otázka

4. otázka

5. otázka

6. otázka

7. otázka

8. otázka

9. otázka

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Dotazník

mužiženy

Kladené otázky

Procentové hodnocení

Zdroj: vlastní zpracování autorem

Z grafu vyplývá, že většina lidí by uvítala novou restauraci a vyzkoušela by její

služby. Kladné ohlasy jsou i na stanovení otevírací doby restaurace a její specifikaci. Z grafu

dále vyplývá, že především mužské části se méně libí zvýhodnění nekuřáku a zvýšená

podpora regionálních nápojů, avšak u žádné otázky nedošlo k poklesu pod 60%. Dle mého

názoru je tedy zřejmé, že restaurace má vysoké reálné předpoklady k úspěšnému vstupu a

udržení se na trhu. Tento fakt je dále podpořen již zmíněnou absencí podniku téhož typu. Dále

se domnívám, že je vhodné využít doplňkových názorů obyvatel, ve kterých nejčastěji zněly

myšlenky na dětský koutek pro matky s dětmi a prosba kuřáků o vytvoření nekuřácké části.

Myslím, že je vhodné v budoucnu o těchto krocích uvažovat.

Další vhodnou variantou je zpracování SWOT analýzy, která patří mezi jednu

z nejpoužívanějších analýz, která podnikateli poslouží ke stručnému zhodnocení podniku.

Podrobnosti nám ukáže následující schéma.

71 samotný dotazník, ze kterého vychází následující graf je umístěn na konci práce v příloze č. 1

34

Obrázek číslo 4: SWOT analýza

Zdroj: vlastní zpracování autorem

2.6 Propagace podniku Pro rychlejší získání nových zákazníků a vytvoření stálého přísunu zákazníků je třeba

upozornit v nejbližším okolí existenci dané restaurace. Základem je úspěšná reklama. Té je

možné dosáhnout mnoha způsoby. Důležité je využití vlastních pracovních zdrojů, tedy

využití personálu. Příprava různých propagačních akcí, ochutnávek v centru města s cílem

nalákat zákazníky do své restaurace. Nesmí chybět ukazatel u hlavní cesty s označením a

vzdáleností restaurace, tabule

Podnik bude dále propagován skrz reklamu v místním tisku formou inzerátů,

opakovaně několikrát měsíčně, s cílem poukázat na polohu restaurace a vyzdvihnout několik

nejlepších jídel, dále budou občané informováni o nadcházejících akcích. Vhodnou variantou

bude spolupráce s místními inzertními agenturami, které pravidelně mohou produkovat

širokou nabídku služeb formou inzertních letáků či inzertních novin.

Samozřejmostí je i prezentace podniku na internetu formou kvalitních a stručných

webových stránek, které budou obsahovat informace o poloze restaurace, ceník, otevírací

doba, fotogalerie. Stránky budou snadno přístupné, pravidelně udržované a doplňované o

nové akce a informacemi pro zákazníky.

35

SILNÉ STRÁNKYZaměření na lokální trhJedinečnost podnikuPoloha podnikuKvalitní službyZkušenosti podnikatele

SLABÉ STRÁNKYNový personálNejistota počtu zákazníkůNeznalost místních dodavatelůPočáteční nadměrné zatížení majiteleHROZBYNezískání dobré pověstiŠpatná nabídka sortimentu v očích zákazníkůNadměrné náklady při správě podniku

PŘÍLEŽITOSTIVyužití nedostatků trhuVybudování silného postaveníOslovení zákazníků z okolních městMožnost rozšíření služeb

V létě je vhodné konat různé grilovací akce, kulturní večery a jiná představení. Při

speciálních příležitostech je možné pronajmout restauraci například pro konání posvatební

hostin, podnikových oslav a dalších soukromých akcí, které mohou zajistit finanční profit

podniku.

Důležitá je také odezva samotných zákazníků, proto je v prostorách restaurace

umístěna kniha přání, do které mohou zákazníky sdělovat nejen svá hodnocení našich služeb,

ale i různé připomínky, návrhy na zlepšení kvality pohoštění, přidání oblíbeného pokrmu či

jiné rozšíření sortimentu, vlastní postřehy i zážitky.

2.7 Cíle podnikáníPro podnikání je vhodné si stanovit určitá pravidla a cíle, kterých je třeba dosáhnout a

které je třeba dodržovat pro udržitelný rozvoj a chod podniku.

Cíle mohou být krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé. Mezi krátkodobé cíle patří

především vybudování sítě spolehlivých dodavatelů kvalitních surovin a zboží, které jsou

základem každé dobré restaurace. Pro správný chod podniku je nutné vybrat kvalitní schopný

personál, který bude dodržovat firemní hodnoty a zachovávat tak dobré jméno firmy. Firemní

pověst záleží na samotném podnikateli, který musí u svých zaměstnanců, dodavatelů a dalších

partnerů vzbuzovat důvěru, plnit sliby a včas platit faktury a jiné pohledávky. Další důležitý

cíl, který platí obecně pro každé podnikání je být v zisku, avšak zisk by neměl být na úkor

kvality služeb. Velice důležité je v počátcích podnikání zajistit dobrou reklamu, která by měla

pozitivně působit na podnik a získat nové zákazníky.

Za cíle střednědobé se dá považovat vybudování sítě stálých zákazníků, kteří se k nám

budou vracet, a dokážou tak podniku zajistit trvalý obrat. V případě kladných finančních

výsledků je dalším vhodným krokem rozšíření pracovního týmu. Tento krok je přínosný

z důvodů možnosti rozšíření podniku, zkvalitnění a zrychlení obsluhu hostů a dále tak umožní

zaměstnavateli pružně reagovat na různé personální změny.

Z dlouhodobého hlediska je při úspěšném podnikání možnost dalšího rozšíření

podniku, nabídky služeb, zaplacení kvalitních školitelů a různých kursů pro špičkové

zdokonalení personálu, investice do nového vybavení či provozování dalších restaurací

v jiných městech.

Mezi obecně nejdůležitější cíle každého podnikatele patří maximální zisk,

minimalizace nákladů, využívání nových technologií a výrobních postupů, konkurenční boj a

zlepšení organizace a efektivity práce.

36

2.8 Výrobní plán

2.8.1 Vybavení podniku

Po zakoupení budovy, bývalé závodní jídelny, je třeba nakoupit nové vybavení a

upravit podnik do stylu staročeské hospody. Současně pro větší přísun zákazníků v letním

období je vhodné dokreslit ráz podniku venkovní zahrádkou, která je ideální na posezení při

pěkném počasí a již z dálky vytváří živou reklamu, protože přítomnost zákazníku a

restaurační hluk dává okolí najevo přítomnost podniku.

Jako základní vybavení restaurace bude třeba pořídit nový restaurační nábytek, který

vyplní restaurační prostor. Základem budou dřevěné židle, stoly a dekorační skříně, které by

měli být historického vzhledu, závěsy, věšák na oblečení atd. Poté je třeba dokoupit dekoraci

na stůl a potřebný jídelní servis. Základem budou příbory, skleničky, šálky na kávu, misky,

džbány, kulaté talíře a další potřebné vybavení. Džbány, talíře a slánky budou keramické

v odstínu kameniny. Pro barový provoz je třeba výčepní zařízení zahrnující pípu, chlazení a

kompresor. Dále je třeba obstarat barový stůl, barové židle, držáky lahví, kávovar, barový

mixér, mytí sklenic, chladicí boxy na pití a další potřebné vybavení. Základem pro večerní

posezení je nákup kvalitního restauračního a barového osvětlení, nákup elektroniky pro

možný poslech hudby, plazmové televize a vybavení pro případné hudební akce.

Pro provoz kuchyně je třeba zajistit dostatečné množství sporáků, horkovzdušnou pec,

myčku nádobí, mikrovlnnou troubu, ohřívače talířů, fritéza, chladící a mrazicí boxy,

digestoře, váhy, hrnce, pánve, nože, mycí dřez a další kuchyňské vybavení. Pro dlouhodobé

uchování většího množství potravin je třeba vybavit sklepní prostor o poličky, skříně, chladící

a mrazicí boxy. Důležité je také vybavení pro personál. Základem je vhodné oblečení jako

dámská blůza a sukně. Jako základní doplněk je třeba pořídit i podnosy pod nápoje,

peněženky. Po naplánování obsahu restaurační nabídky je třeba zařídit tisk jídelních a

nápojových lístků a nakoupit vhodné dřevěné stojánky pro umístění nápojových lístků na

každém stolu.

Nutná je také rekonstrukce toalet a kancelářských prostor pro majitele podniku. Na

toaletách je třeba nainstalovat nové splachovací zařízení, zakoupit nová umyvadla a zrcadla.

Kancelář je třeba doplnit o nový pracovní stůl, kancelářskou židli a skříň pro účetní věci.

Vhodné je uvažovat o koupi malého trezoru pro úschovu nejdůležitějších smluv a finanční

rezervy pro případ náhlé nutnosti rychlých výdajů.

37

2.8.2 Energie

Pro chod restaurace je třeba zajistit přísun elektrické energie, která bude využívána

k osvětlení a samotnému chodu podniku. Zajištění tepla bude prostřednictvím plynu, protože

budova již prošlo rekonstrukcí a je zde zabudovaná plynová přípojka.

2.8.3 Suroviny

Za získání všech surovin potřebných pro výrobu jídel a nákup nápojů zodpovídá

majitel. Kromě něj bude hrát důležitou úlohu i kuchař, který dohlíží na kvalitu zboží a dává

případné podněty v případě jakékoliv nespokojenosti majiteli. Cíl a originalita tohoto podniku

bude v nákupu čerstvých surovin od místních dodavatelů. K samotnému nákupu surovin je

třeba využít vlastní automobil. Při dlouhodobém zisku je vhodné uvažovat o koupi firemního

auta či dodávky, protože při objednávce a dovozu zboží přímo do provozovny se zvýší cena

zboží v důsledku marže prodejce. Při nákupu surovin je třeba vycházet ze správného

stanovení dodacího množství, aktuálního jídelního lístku, dále z různých obchodních výhod a

slev, při kterých je možné získat za výhodnou cenu potřebné i nové suroviny, které lze

zakomponovat do stávající nabídky či v důsledku vhodnosti zboží dočasně vytvořit speciální

nabídku nových jídel. Příkladem může být využití čerstvých rub, hub či sezonní zeleniny.

Vhodné je vycházet ze široké sítě prodejců a nevázat se pouze na určitý okruh dodavatelů. Je

třeba porovnat rozdíly v cenách, dopravní náklady, dodací lhůty a zamyslet se nad celkovým

počtem dodavatelů. V důsledku silné koncentrace dodavatelů je tak možné lépe vyhledat

kvalitní zboží za přijatelné ceny. Při dlouhodobé spolupráci je dobré pokusit se vyjednat

s obchodníky nižší cenu zboží.

Pro dlouhodobé skladování surovin využijeme sklepních prostor, kde ve spižírně

budou uchovány trvanlivé potraviny, strategické zásoby vod, sudy s pivem, mražené suroviny,

konzervy, koření, brambory, mouka, sůl a další suroviny. Důležité je pamatovat i na ochranu

objektu. Proto je třeba zakoupit a nainstalovat nové bezpečné zámky, a dále nainstalovat

alarm s napojením na městskou policii. V budoucnu je vhodné uvažovat o kamerovém

systému, který je důležitý nejen pro dokumentaci chodu podniku, zároveň poskytuje majiteli

možnost kontroly svých zaměstnanců a klíčovou roli může hrát i jako důkazní materiál pro

případ vloupání do objektu, či poškození restauračního zařízení samotnými zákazníky a

využití záznamů jako důkazů.

38

2.8.4 Zaměstnanci

Pro trvalý chod podniku je třeba zajistit dostatečnou pracovní sílu. Zaměstnavatel by

měl vybrat spolehlivé a pracovité zaměstnance, kteří již budou mít zkušenosti v daném oboru,

díky kterým se ušetří čas i peníze za případné proškolení personálu. Zaměstnavatel by měl

působit důvěryhodně, měl by mít respekt a přirozenou autoritu. Zaměstnavatel by měl vybrat

zaměstnance z bližšího okolí, protože tento krok je výhodný pro obě strany. Zaměstnavatel

může mít svého zaměstnance v brzké době pracovišti a zaměstnanec vynaloží méně nákladů

na dopravu na pracoviště.

Důležitá jsou také pravidelná sezení se zaměstnanci, která by se měla konat minimálně

dvakrát měsíčně, zde by měl být prostor pro samotné postřehy zaměstnanců týkajících se

návrhů na zlepšení chodu provozovny či vlastních zážitků se zákazníky, které mnohdy

poukáží na nedostatky chodu restaurace či špatné chování personálu. Diskuze je dále vhodná

k vyřešení případných neshod s ostatními spolupracovníky či drobných nedorozumění

s majitelem. Majitel také může při těchto příležitostech informovat personál o budoucích

chystaných akcích, vlastních pocitech či osobních výtkách na účet zaměstnanců, která mají

sloužit ke zdokonalení a zlepšení chodu restaurace.

2.9 Finanční plánFinanční plán patří mezi nejdůležitější části podnikatelského plánu. Tento plán je

základem pro realistickou představu chodu podniku. Zároveň je důležitý pro zhodnocení, do

jaké míry je reálný samotný provoz podniku a jeho dlouhodobé udržení. Finanční plán je

možné vytvořit v krátkodobém či dlouhodobém horizontu. Cílem je vytvořit plán zisků, ztrát,

bilanční plán a plán toku hotovosti.

2.9.1 Kalkulace výdajů

Kalkulace výdajů se skládá z veškerých finančních prostředků, které byly do

podnikání vloženy. Výdaje je vhodné rozdělit podle toho, zda jsou jednorázové či periodicky

opakované. Důležitou roli zde hraje i čas, proto je nutné pro potřeby finančního plánu a lepší

orientaci dělení z různých časových (krátkodobých i dlouhodobých) hledisek.

Jednorázové pořizovací výdaje

Vzhledem k rozhodnutí zakoupit budovu bývalé závodní jídelny, je nutné naplánovat a

provést jisté stavební a dekorační úpravy. Pro počáteční provoz, je vhodné vyvarovat se

39

investic do nákupu drahého nového vybavení interiéru restaurace a zaměřit se na nákup

nejdůležitějšího vybavení pro samotný chod podniku. Z tohoto důvodu se zde nabízí možnost

odkupu stolů, židlí, talířů a dalšího kuchyňského vybavení. Jelikož závodní jídelna byla

uzavřena až v roce 2008, splňuje jak hygienické, tak požární normy. Dále je v souladu

s normami Evropské unie. Z těchto důvodů byl domluven odkup vybavení za částku 360 000

Kč.

Důležitá bude vnitřní i vnější dekorační úprava, pro vytvoření restauračního rázu

s historickým nádechem. Pro tyto účely je vhodná vnější dekorační úprava fasády nemovitosti

a vybudování boční dřevěné zahrádky s nákupem potřebného vybavení. Vnitřní prostory je

nutné vymalovat, nakoupit nové osvětlení, zabudovat hudební soustavu, barový pult, provést

rekonstrukce toalet a kanceláře majitele. Závěrem je potřeba zabudovat dokoupené vybavení

kuchyně, které bude nainstalováno vedle již stávajícího odkoupeného kuchyňského náčiní.

Pro výdaje má majitel k dispozici vlastní finanční obnos ve výši 380 000 Kč. Zbylé

počáteční investiční a provozní výdaje budou zajištěny formou bankovního úvěru. Ideálním

produktem pro půjčku několika milionů je hypoteční úvěr s co nejnižší úrokovou sazbou,

kterým bude bance ručit svým nemovitým majetkem.

Tabulka číslo 2: Rozpis jednorázových výdajů na dovybavení interiéru

ROZPIS JEDNORÁZOVÝCH VÝDAJŮ NA DOVYBAVENÍ INTERIÉRUBAROVÝ STŮL 50 000,-BAROVÉ ŽIDLE 30 000,-BAROVÉ VYBAVENÍ 25 000,-KOBERCE, ZÁCLONY, DEKORACE 30 000,- VYBAVENÍ KANCELÁŘE 40 000,-OSVĚTLENÍ RESTAURACE A BARU 40 000,-REKONSTRUKCE A DOVYBAVENÍ TOALET 80 000,-CHLADÍCÍ A MRAZICÍ BOXY 100 000,-VÝČEPNÍ ZAŘÍZENÍ 80 000,-JÍDELNÍ SERVIS 120 000,-HUDEBNÍ REPRODUKCE 40 000,-PLAZMOVÁ TELEVIZE 20 000,-KUCHYŇSKÉ DOVYBAVENÍ 90 000,-NÁBYTEK 30 000,-TISK JÍDELNÍCH A NÁPOJOVÝCH LÍSTKU 3000,-VYBAVENÍ PRO PERSONÁL 30 000,-TREZOR 12 000,-ZEDNICKÉ A MALÍŘSKÉ PRÁCE 35 000,-VYSAVAČ 4 000,-CELKEM 859 000,-

Zdroj: vlastní zpracování autorem

40

Tabulka číslo 3: Rozpis jednorázových výdajů na dovybavení exteriéru

ROZPIS JEDNORÁZOVÝCH VÝDAJŮ NA DOVYBAVENÍ EXTERIÉRUUPRAVA FASÁDY 50 000,-DŘEVĚNÁ ZAHRÁDKA 30 000,-SLUNEČNÍKY 6 000,-VENKOVNÍ NÁBYTEK 50 000,-VENKOVNÍ TABULE 8 000,-CELKEM 144 000,-

Zdroj: vlastní zpracování autorem

Tabulka číslo 4: Celkové jednorázové pořizovací výdaje

CELKOVÉ JEDNORÁZOVÉ POŘIZOVACÍ VÝDAJEPOLOŽKA SUMA V KČ FINANCOVÁNÍDOVYBAVENI INTERIÉRU 144 000,- Hypoteční úvěrDOVYBAVENÍ EXTERIÉRU 859 000,-ODKUP VYBAVENÍ 360 000,- Vlastní zdrojeCELKEM 1 363 000,-

Zdroj: vlastní zpracování autorem

Provozní výdaje

Pro samotný chod podniku je důležité stanovení provozních výdajů, které tvoří

pravidelně se opakující část nákladů nutných pro zajištění chodu restaurace a

provozuschopného udržení podniku.

Tabulka číslo 5: Provozní výdaje podniku

PROVOZNÍ VÝDAJEPOLOŽKA VÝDAJE MĚSÍČNÍ VÝDAJE ROČNÍSPLÁTKA HYPOT. ÚVĚRU 12 000,- 144 000,-ELEKTŘINA 9 000,- 108 000,-PLYN (měsíční záloha) 5 000,- 60 000,-VODNÉ A STOČNÉ 1800,- 21 600,-HYGIENICKÉ PROSTŘ. 1 200,- 14 400,-ČISTICÍ PROSTŘEDKY 900,- 10 800,-POPLATKY OSA 500,- 6 000,-CELKEM 30 400,- 364 800,-

Zdroj: vlastní zpracování autorem

41

Personální výdaje

Předpokládáme, že pro provozuschopný chod restaurace postačí šest stálých

zaměstnanců. Jedná se o dva kuchaře, dva číšníky a dvě číšnice, uklizečku a výpomoc

v kuchyni. S kuchaři a číšníky bude sjednán pracovní poměr na dobu určitou. Délka poměru

bude sjednána na dobu 1 roku. Očekávaná hrubá mzda pro kuchaře činí 19 000 Kč, finanční

ohodnocení číšníků bude ve výši 16 000 Kč hrubého. Dále bude zaměstnána jedna uklízečka,

se kterou bude uzavřena dohoda o provedení práce. Její hodinová odměna bude činit 56 Kč.

Počet odpracovaných hodin v průměru měsíčně nepřesáhne 48 hodin. Důležitou součástí

restauračního personálu je i výpomoc v kuchyni, se kterou bude sjednána dohoda o provedení

práce. Její hodinová odměna bude činit 60 Kč. Pro letní provoz (červenec- srpen) budou na

místo dvou číšníků a místo uklízečky využity služby brigádníků, se kterými bude rovněž

uzavřena dohoda o provedení práce. Hodinová odměna bude ve výši 58 Kč. Plat majitele,

který je zároveň vedoucím zaměstnancem se bude odvíjet od rozdílu mezi celkovými příjmy a

výdaji restaurace. Minimální měsíční příjem by měl být alespoň 25 000,- Kč.

Tabulka číslo 6: Personální výdaje podniku

PERSONÁLNÍ VÝDAJEPOLOŽKA VÝDAJE MĚSÍČNÍ VÝDAJE ROČNÍ4 ČÍŠNÍCI 64 000,- 768 000,-2 KUCHAŘI 38 000,- 456 000,-VÝPOMOC V KUCHYNI 11 400,- 136 800,-BRIGÁDNÍCI 28 000,- 336 000,-MAJITEL 25 000,- 300 000,-UKLIZEČKA 2 700,- 32 400,-CELKEM 169 100,- 2 029 200,-72

Zdroj: vlastní zpracování autorem

Kromě personálních výdajů jsou dalšími položkami, které je nutno připočíst do

celkových výdajů, odvod sociálního a zdravotního pojištění, který je povinen hradit

zaměstnavatel za zaměstnance.

Tabulka číslo 7: Výpočet odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele 1

VÝPOČET ODVODŮ 1. ČÁST

72 roční výdaje budou vypočítány vždy jako: měsíční výdaje x 12

42

Jménoz-ce

Hrubá mzda

Zdravotní pojištěníz-nec z-tel Celkem

Sociální pojištěníz-nec z-tel Celkem

ČÍŠNÍCÍ 16 000 72073 1 44074 2 160 1 04075 4 00076 5 040KUCHAŘI 19 000 855 1 710 2 565 1 235 4 750 5 985VÝPOMOC V KUCHYNI

11 400 513 1 026 1 539 741 2 850 3 591

UKLIZEČKA 2 700 121,5 243 364,5 175,5 675 850,5Zdroj: vlastní zpracování autorem

ZP- zaměstnanec 4,5 % = 0,045

ZP- zaměstnavatel 9 % = 0,0977

SP- zaměstnanec 6,5 % = 0,065

SP- zaměstnavatel 25% = 0,2578

Tabulka číslo 8: Výpočet odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele 2

VÝPOČET ODVODŮ 2. ČÁSTJménoz-ce

Hrubá mzda

Zdravotní pojištění z-tel počet z-ci Celkem

Sociální pojištěníz-tel počet z-ci Celkem

ČÍŠNÍCÍ 16 000 1 440 4 5 760 4 000 4 16 000KUCHAŘI 19 000 1 710 2 3 420 4 750 2 9 500VÝPOMOC V KUCHYNI

11 400 1 026 1 1 026 2850 1 2 850

UKLIZEČKA 2 700 121,5 1 121,5 675 1 675Zdroj: vlastní zpracování autorem

Další výdaje

Přehled veškerých výdajů je třeba uzavřít o výdaje reklamní, tedy výdaje na propagaci

podniku a výdaje na nákup surovin a zboží. Zejména v počátečních provozních měsících je

třeba dostat se do povědomí potenciálních zákazníků v co nejkratší době, tudíž počáteční

náklady na celkovou propagaci podniku, s cílem informovat širokou veřejnost, budou vyšší.

Ušetřit se dá na provozu webových stránek, které budou v kompetenci majitele.

73 výpočet odvodů = hrubá mzda x ZP (zaměstnanec) = 16 000 x 0,045 = 720,-74 výpočet odvodů = hrubá mzda x ZP (zaměstnavatel) = 16 000 x 0,09 = 1 440,-75 výpočet odvodů = hrubá mzda x SP (zaměstnanec) = 16 000 x 0,065 = 1 040,-76 výpočet odvodů = hrubá mzda x SP (zaměstnavatel) = 16 000 x 0,25 = 4 000,-77 § 2 zákona číslo 592/1992 Sb., Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších právních předpisů78 §7 odst. 1 zákona číslo 589/1992 Sb., Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů

43

Předběžné propočty a stanovení zásobovacích výdajů jsou pouze orientační, protože

podrobnější a přesnější kalkulace bude známa až po uplynutí několika měsíců. Přesto je

vhodné vytvořit si určitý kalkulační rámec, z něhož se dá vycházet.

Tabulka číslo 9: Výdaje na propagaci a zásobování

VÝDAJE NA PROPAGACI A ZÁSOBOVÁNÍPOLOŽKA MĚSÍČNÍ VÝDAJE ROČNÍ VÝDAJEREKLAMA V MÍSTNÍM TISKU

2 000,- 24 000,-

REKLAMA V REGIONÁLNÍ TV

3 000,- 36 000,-

TISK LETÁKŮ 1500,- 18 000,-DODÁVKY ZBOŽÍ 90 000 - 125 000,- 1 080 000 – 1 500 000Z TOHO: SUROVINY

ZBOŽÍ70 000 – 90 000,- 840 000 – 1 080 00020 000 – 35 000,- 240 000 – 420 000

CELKEM 96 500 – 131 500 1 158 000 – 1 578 000Zdroj: vlastní zpracování autorem

Celkový přehled výdajů

Součtem všech výdajů získáme celkový přehled předpokládaných výdajů na provoz podniku.

Výsledná suma následně slouží jako podklad pro výpočet konečného hospodářského

výsledků. Do kalkulace je zahrnuta pouze část jednorázových pořizovacích výdajů, protože

z částky 1 363 000 Kč je odečtena částka 360 000 Kč jako vlastní zdroj majitele. Do

následující tabulky tedy bude počítána suma 1 004 000 Kč.

Tabulka číslo 10: Celkový přehled výdajů

PŘEHLED VÝDAJŮPOLOŽKA CELKEMJEDNORÁZOVÉ POŘIZOVACÍ VÝDAJE

1 004 000,-

POLOŽKA MĚSÍČNĚ ROČNĚPROVOZNÍ VÝDAJE 30 400,- 364 800,-PERSONÁLNÍ VÝDAJE 169 100,- 2 029 200,-ODVODY SOC. A ZDRAV. POJIŠTĚNÍ

37 529,- 450 348,-

DALŠÍ VÝDAJE 96 500 – 131 500,- 1 158 000 – 1 578 000CELKEM 333 529 – 368 529,- 4 002 348 – 4 422 348,-

Zdroj: vlastní zpracování autorem

44

2.9.2 Kalkulace příjmů

Po získání přehledu předpokládaných výdajů je důležité nastínit předpokládanou výší

příjmu, které budou důležitou položkou pro závěrečné zhodnocení realističnosti a

provozuschopnosti podniku. Je vhodné vycházet z extrémních hodnot, na základě kterých se

následně stanoví průměrná návštěvnost a tržby podniku. V případě, že po závěrečné kalkulaci

bude podnik vykazovat dostatečný zisk, je reálné jej prohlásit za rentabilní.

Příjmy

Pro výpočet příjmů budeme předpokládat, že každý návštěvník přinese podniku

průměrně 175 Kč. Tato částka byla stanovena na základě předpokládaného využití služeb

podniku. Denně podnik průměrně navštíví 65 – 75 hostů. Na základě této úvahy sestavíme

předpokládané příjmy, které je třeba rozšířit o příjmy z různých kulturních akcí, svateb,

sponzorských darů či příspěvků a další možností, které navýší celkový příjem. V tomto

případě budeme předpokládat, že měsíční příjem z těchto akcí bude zhruba 55 000 měsíčně.

Tabulka číslo 11: Předpokládané příjmy

PŘÍJMYPOČET ZÁKAZNÍKŮ / DEN 65 - 75DENNÍ TRŽBY 11 375 – 13 125,-79

MĚSÍČNÍ TRŽBY 307 125 – 354 375,-80

PŘÍJMY Z DALŠÍCH ČINNOSTÍ81 660 000,-/ROKROČNÍ TRŽBY 4 345 500 – 4 912 500, -

Zdroj: vlastní zpracování autorem

Tabulka č. 12 : Shrnutí celkových příjmů a výdajů

SHRNUTÍ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮPOLOŽKAPŘÍJMY MĚSÍČNĚ ROČNĚ

362 125 – 409 375,-82 4 345 500 – 4 912 500, -

VÝDAJE MĚSÍČNĚ ROČNĚ

333 529 – 368 529,- 4 002 348 – 4 422 348,-

79 výpočet denní tržby = průměrný příjem jednoho zákazníka x počet zákazníků/den80 výpočet měsíčních příjmu (protože v neděli je zavřeno, budeme počítat, že restaurace má otevřeno v průměru 27 dní v měsíci) = denní tržby x 2781 příjmy z : svatby, kulturní večery, podnikové akce apod.82 shrnutí příjmů (výpočet příjmů měsíčně)= měsíční tržby + příjmy z dalších činností

45

CELKOVÝ VÝSLEDEK

+ 28 596 – 40 846,- + 343 152 – 490 152,-

Zdroj: vlastní zpracování autorem

Ze závěrečné tabulky vyplývá, že při vypočtení celkově předpokládaných příjmů a

výdajů podnik vykazuje kladné výsledky. I při hraničním limitu minimální denní návštěvnosti

65 návštěvníků bude podnik vykazovat určitý zisk. Získané příjmy budou zároveň ziskem

podnikatele, tedy jeho hrubý výdělek se bude pohybovat od 29 000 – 41 000 Kč. Zhruba 25%

jeho příjmů je však vhodné použít jako finanční rezervu pro případ nečekaných výdajů či

dokrytí dočasné ztrátovosti podniku.

46

ZÁVĚR

V současné době plné neustálých změn, rychlých vzestupů i pádů velkých světových

ekonomik, je stále obtížnější předvídat odvětví, které zaručí v případě investic úspěch a

dlouhodobé dosahování zisku. Abychom mohli těchto cílů dosáhnout, je nutné minimalizovat

rizika spočívající v neznalosti daného prostředí. K zisku znalostí nám pomůže kvalitně

zpracovaný podnikatelský plán. V našem případě se jednalo o plán na otevření restaurace

v Podorlické oblasti východních Čech.

V bakalářské práci byly definovány základní náležitosti podnikatelského plánu jako

popis podniku, analýza trhu, propagace podniku, finanční plán atd. Tyto klíčové body byly

podrobně rozpracovány.

Tato práce se skládá ze dvou částí, z teoretické a praktické. V teoretické části byla

nastíněna problematika společného stravování. Velký zřetel byl kladen na strukturu plánu,

v níž byly rozebrány jednotlivé náležitosti podnikatelského plánu (velká pozornost byla

kladena na současnou právní úpravu).

Praktická část obsahuje vlastní podnikatelský plán vybraného podniku: Restaurace

Loudil, která se specializuje na staročeskou kuchyni s využíváním regionálních surovin a

absencí komerčních produktů. Tato část se nejpodrobněji zabývá analýzou okolí a finančním

plánem podniku. Pro tyto účely byl vytvořen informativní dotazník, který poskytl důležité

informace týkající se názorů ohledně umístění restaurace do vybrané lokality. Další cenné

informace byly získány díky SWOT analýze, která nastínila klady projektu jako například

jedinečnost podniku na trhu a zaměření na lokální trh, avšak zohlednila i nejistotu počtu

zákazníků a počáteční neznalost trhu. Podrobnost finančního plánu spočívala v rozčlenění

jednotlivých výdajů a příjmů, jejich následnému součtu a porovnání v závěrečné tabulce,

která vykazovala z dlouhodobého časového hlediska zisk či ztrátu. Závěrečná kalkulace také

počítala s výpočtem ve dvou rovinách, a to s pesimistickým a optimistickým vývojem. Na

základě těchto výpočtů nezávislá osoba zpracovávající tento plán došla k závěru, že

podnikatelský plán je reálný, konkurenceschopný a životaschopný.

Majitel však musí v počáteční fázi investovat s rozumem, brát daný podnik jako

dlouhodobou záležitost a být obezřetný při výběru dodavatelů surovin (především nedbat

47

pouze na cenu ale především na kvalitu) a samozřejmě personálu, který bude reklamou a

hnacím motorem podniku.

V případě realizace daného projektu by měla být nově poskytovaná služba přínosem

pro celý region, protože díky své specifikaci se jedná o službu nedostatkovou. K tomuto

závěru jsem dospěl i v důsledku reálných ohlasů občanů města skrz marketingový průzkum

formou dotazníku.

48

Abstrakt

Práce s názvem Návrh vybraného podnikatelského záměru si klade za cíl vytvořit

podnikatelský plán konkrétního podniku, který je vytvořen na základě aplikace klíčových

pojmů z teoretické části do části praktické. V této části je vytvořen plán restaurace, která bude

značným přínosem jak pro budoucího majitele, tak občany regionu. Tento fakt je ověřen

SWOT analýzou a především formou dotazníku, kterým obyvatelé města podpoří myšlenku

vybudování restaurace a nastíní majiteli své představy o poskytovaných službách.

Reálnost projektu je dále dokreslena finančním plánem, který podrobně zobrazuje

veškeré příjmy a výdaje podniku za určité období. Z jeho závěrečné tabulky vyplývá, že

podnikatelský plán je životaschopný, protože vykazuje podniku přiměřený zisk.

V závěru práce je cenné upozornění pro majitele, aby byl v počáteční fázi provozu

podniku obezřetný při výběru personálu i svých potenciálních dodavatelů a investoval

s rozumem.

Abstract

My thesis is called A suggestion of chosen business intention. It is aimed on creating

business plan of the particular firm which is created thanks to the application of the important

terms from the theoretical part to in the practical part. The plan of the restaurant which is

gonna have real benefits not only for local citizens but also for the future owner, is created in

this part. This fact is confirmed by the SWOT analysis. The analysis contains a questionnaire

where citizens should express their opinion about the services provided by the restaurant.

The likelihood of the project is supported by the financial plan which describes all

income and costs in the particular period in details. As we can see from the final table, the

plan is real because it shows adequate income.

The ending of the thesis contains little warning for the owner to spend his money

reasonably in terms of choosing the right stuff and provider.

49

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Knižní zdroje:

1. KORÁB, Vojtěch, REŽŇÁKOVÁ, Mária a PETERKA, Jiří. Podnikatelský plán. Vyd.

1. Brno: Computer Press, 2007. 216 s.

2. HISRICH, Robert D. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria

Publishing, 1996. 501 s.

3. FOTR, Jiří a SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd.

Praha: Grada, 2005. 356 s.

4. LIŠKA, Jaroslav. Ekonomika a řízení podniku společného stravování. Vyd. 2.,

přeprac. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, 1997. 120 s.

5. MLEJNKOVÁ, Lena a kol. Služby společného stravování. 2., aktualiz. vyd. Praha:

Oeconomica, 2009. 130 s.

6. CHARVÁT, Jaroslav. Firemní strategie pro praxi: praktický návod pro manažery a

podnikatele: od firemní kultury po schopnost vydělávat peníze: příklady a studie z

praxe v ČR. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 201 s.

7. WÖHE, Günter. Úvod do podnikového hospodářství. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 1995.

20, 748 s.

8. KOTLER, Philip et al. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada,

2007. 1041 s.

9. KEŘKOVSKÝ, Miloslav a VYKYPĚL, Oldřich. Strategické řízení: teorie pro praxi.

Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2002. xii, 172 s.

10. SYNEK, Miloslav a kol. Podniková ekonomika. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H.

Beck, 2002. xxv, 479 s.

11. BANGS, David H. Průvodce podnikatelským plánováním: plánování jako klíčový

faktor úspěchu v podnikání: podrobný a systematický návod k sestavení

podnikatelského a finančního plánu. 5., rev. a rozš. vyd. Praha: Pragma, 1996. 116 s.

12. KOŠŤAN, Pavol a ŠULEŘ, Oldřich. Firemní strategie: plánování a realizace. Vyd. 1.

Praha: Computer Press, 2002. xi, 124 s.

13. WESTWOOD, John. Jak sestavit marketingový plán. 1. vyd. Praha: Grada Publishing,

1999. 117 s.

50

14. LANDA, Martin. Finanční plánování a likvidita. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007.

vi, 180 s.

15. SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 2., aktualiz. a

rozš. vyd. Praha: Grada, 2012. 268 s.

Internetové zdroje:

16. Jak sepsat podnikatelský plán [online]. [cit. 2013-9-10]. Dostupné z

http://www.napadroku.cz/radce/jak-sepsat-podnikatelsky-plan/

17. Zakládání podniku a investování [online]. [cit. 2013-9-11]. Dostupné z [online].

http://projekty.fs.vsb.cz/414/zakladani-podniku-a-investovani.pdf

18. Rozdělení živností [online]. [cit. 2013-9-10]. Dostupné z

http://www.živnosti.eu/rozdeleni-zivnosti/

19. Kde se vzala a k čemu je vlastně SWOT analýza [online]. [cit. 2013-9-11]. Dostupné z

http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-vsemu-je-vlastne-swot-

analyza

20. Zásady úspěšné propagace pro podnikatele [online]. [cit. 2013-9-12]. Dostupné z

http://www.ipodnikatel.cz/Propagace/zasady-uspesne-propagace-pro-podnikatele.html

21. Výnos [online]. [cit. 2013-9-12]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/V

%C3%BDnos

22. Finanční plán [online]. [cit. 2013-9-12]. Dostupné z

http://www.podnikator.cz/zacatek-podnikani/n:16084

23. Business plan erstellen [online]. [cit. 2013-10-20]. Dostupné z

http://www.existenzgruender.de/selbstaendigkeit/vorbereitung/businessplan/03475/

index.php

Právní předpisy:

24. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

25. zákon č. 455/1991 Sb., zákon o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších

předpisů

26. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

27. zákon č. 592/1992 Sb., zákon o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění, ve

znění pozdějších předpisů

28. zákon č. 589/1992 Sb., zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na

státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

29. nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých

živností

51

Ostatní zdroje:

30. SCHWARZ, M. Návrh vybraného podnikatelského záměru. Brno, 2013. Diplomová

práce na Ekonomicko- správní fakultě Masarykovy university na katedře podnikového

hospodářství.

31. MUSILOVÁ, J. Podnikatelský záměr. Brno, 2012. Diplomová práce na Ekonomicko-

správní fakultě Masarykovy university na katedře podnikového hospodářství.

52

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1: Otevírací doba podniku...................................................................................... 32

Tabulka č. 2: Rozpis jednorázových výdajů na dovybavení interiéru......................................40

Tabulka č. 3: Rozpis jednorázových výdajů na dovybavení exteriéru..................................... 41

Tabulka č. 4: Celkové jednorázové pořizovací výdaje............................................................ 41

Tabulka č. 5: Provozní výdaje podniku................................................................................... 41

Tabulka č. 5: Personální výdaje podniku................................................................................. 42

Tabulka č. 7: Výpočet odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele 1...............43

Tabulka č. 8: Výpočet odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele 2...............43

Tabulka č. 9: Výdaje na propagaci a zásobování..................................................................... 44

Tabulka č. 10: Celkový přehled výdajů....................................................................................44

Tabulka č. 11: Předpokládané příjmy...................................................................................... 45

Tabulka č. 12: Shrnutí celkových příjmů a výdajů...................................................................45

53

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, PŘÍLOHSeznam obrázkůObrázek č. 1 : Schéma společného stravování......................................................................... 10

Obrázek č. 2: Dělení živností....................................................................................................16

Obrázek č. 3: Schéma hierarchie podniku.................................................................................30

Obrázek č. 4: SWOT analýza....................................................................................................35

Seznam grafůGraf č. 1 : Dotazník...................................................................................................................34

Seznam přílohPříloha č. 1: Dotazník pro analýzu okolí- průzkum trhu...........................................................55

54

Příloha č. 1: Dotazník pro analýzu okolí- průzkum trhu

DOTAZNÍKMilý spoluobčané,

vzhledem k vašim podnětům a ohlasům v diskuzi na webových stránkách města solnice v tématu

„rozšíření služeb“ jsme se rozhodli vytvořit elektronický dotazník, ze kterého můžeme načerpat cenné

informace a lépe určit typ restauračního zařízení, které ve vašem městě chybí. Vyplnění dotazníku

tedy může přispět k vaší spokojenosti a rozvoji vašeho města. Dotazník je zcela anonymní.

Pohlaví: Žena Muž

1. Chcete, aby v našem městě byly posíleny stravovací služby?

ANO NE

2. Souhlasíte, aby v Solnici vznikla nová restaurace?

ANO NE

3. Souhlasíte, aby byla restaurace především pro nekuřáky?

ANO NE

4. Pokud souhlasíte s otázkou 3., navštěvovali byste takovou restauraci?

ANO NE

5. Souhlasíte, aby v pátek a sobotu byla prodloužená otevírací doba?

ANO NE

6. Myslíte, že je vhodné, aby byla restaurace otevřená již např. v 1O hodin dopoledne?

ANO NE

7. Restaurace by byla zaměřena na staročeskou kuchyni s využitím regionálních dodavatelů

surovin. Souhlasíte?

ANO NE

8. Chodili byste do restaurace tohoto typu?

ANO NE

9. Uvítali byste nabídku regionálních nápojů – např. malinovka z rychnovské sodovkárny a piva

z rychnovského pivovaru?

ANO NE

10. Podělte se s námi prosím o další návrhy.

…………………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………Děkujeme.

55