PRUKA SPOLEENSK ETIKY 1. POZDRAV................................................ 31.1. 1.3. 1.4. 1.5. 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. Princip pednosti .................................................................................................... 3 Podvn, polben ruky ........................................................................................ 4 Polibek ...................................................................................................................... 4 Zvltn situace ...................................................................................................... 5 Kdy, jak pedstavovat........................................................................................... 5 Vizitky ....................................................................................................................... 7 Oslovovn ............................................................................................................... 7 Tykn ....................................................................................................................... 8

2. PEDSTAVOVN A OSLOVOVN .......... 5

3. SLUNOST, ZDVOILOST, TAKT.............. 8 4. SEBEOVLDN ...................................... 94.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6. 4.7. 4.8. Hygiena .................................................................................................................... 9 Zlozvyky ................................................................................................................. 10 Ovldn tla ......................................................................................................... 11 Vraz oblieje........................................................................................................ 11 Obleen ................................................................................................................. 11 Kchni a jin ....................................................................................................... 11 Dochvilnost ............................................................................................................ 12 Asertivita ................................................................................................................ 12

5.1. Dopisy sluebn a soukrom ................................................................................... 13

5.2. Vzjemn korespondence .................................................................................. 13 5.3. Telefonovn .......................................................................................................... 14

6. NA VEEJNOSTI ................................... 156.1. Na ulici .................................................................................................................... 15 6.2. V dopravnch prostedcch ................................................................................. 16

7. CHOVN V RESTAURACI...................... 177.1. 7.2. 7.3. 7.4. 7.5. Pchod .................................................................................................................... 18 U stolu .................................................................................................................... 18 Npoje .................................................................................................................... 19 Nkter pipomenut ........................................................................................... 19 Placen .................................................................................................................... 20

8. KULTURA .............................................. 218.1. V divadle ................................................................................................................ 21 8.2. Na koncert a jinde ............................................................................................. 22

9. STOLOVN .......................................... 239.1. 9.2. 9.3. 9.4. 9.5. 9.6. 9.7. prava stolu .......................................................................................................... 24 Chovn u stolu ..................................................................................................... 25 Zasedac podek ................................................................................................. 25 Menu - poad jdel .............................................................................................. 26 Jak se co j ............................................................................................................. 27 Kultura pit ............................................................................................................. 28 O vn a jdle ......................................................................................................... 29

10. SPOLEENSK IVOT V RODIN......... 3110.1. 10.2. 10.3. 10.4. 10.5. 10.6. 10.7. 10.8. Host a hostitel .................................................................................................... 32 Dary a drky ....................................................................................................... 34 Svatba .................................................................................................................. 36 Poheb .................................................................................................................. 37 Recepce ................................................................................................................ 37 Banket .................................................................................................................. 38 Rout a cocktail .................................................................................................... 38 e vna, bufet, party ...................................................................................... 38

11. PNSK SPOLEENSK OBLEK ........... 3911.1. Vzn kravaty.................................................................................................... 40

12. S cizinci a v cizin .............................. 4212.1. Kontakt na veejnosti ....................................................................................... 42 12.2. Pracovn jednn ................................................................................................ 43 12.3. Soukrom nvtva .......................................................................................... 43

13. V cizin............................................... 4413.1. Nkter odlinosti a zvltnosti ..................................................................... 44

1. POZDRAVPozdrav je nejjednodu, nejelementrnj spoleensk kontakt, nejzkladnj projev zdvoilosti. Pozdravit je slunost, odpovdt povinnost. Ale i pro tento zdnliv tak prost projev existuje mnoho pravidel.

1.1. Princip pednostiKdo koho zdrav? Ve spoleenskm styku je uren princip pednosti. eny maj pednost ped mui, star osoby ped mladmi, nadzen ped podzenmi. Podle tohoto principu se d nejen pozdravy, ale i prakticky vechny ostatn formy spoleenskho chovn. Pozdrav je projevem ptelstv, zdvoilosti, cty a respektu k druhmu lovku. Jeho soust je i zpsob proveden. Pozdrav nem bt ledabyl, ale ani pehnan, afektovan. M bt pronen zeteln a s smvem, s vldnm pohledem do o a mrnou klonou hlavy. U mue by mla bt klona vraznj, u eny men, venku zdrenlivj, v mstnosti vraznj. Nezdravme s cigaretou v stech nebo s rukama v kapsch. Pro mue plat: zdrav vdy prvn enu - a to dokonce i kdy mu je podzena. Vjimku by mohly tvoit jen velmi mlad dvky, ale i v tomto ppad mu, kter chce bt pokldn za gentlemana, zdrav prvn. Povinnost pozdravu pslu mui mladmu vi starmu, podzenmu vi nadzenmu. ctu pozdravem je vhodn vzdt i lovku ve spoleensky postavenmu. Pozdrav bychom ovem nemli chpat ve spornch situacch (napklad potkaj-li se dva stejn sta podnikatel) jako prestin zleitost (kdo pozdrav prvn, piznv, e m men konto). Bereme to jako pleitost dokzat svou spoleenskou rove (prvn pozdrav ten, kdo je spoleensky vce na vi).

1.2. Smekn kloboukuM-li mu klobouk, emu jsme v tto dob a v naem prosted ji ponkud odvykli, smek jej pi pozdravu vdy. Tto povinnosti je zbaven pouze v ppad vrazn nepohody, napklad kdy pr nebo mrzne. Nos-li mu klobouk, m bt vdy pipraven jej smeknout. Jeliko tak in pravou rukou, ml by si ji nechat pro tuto pleitost volnou a ppadn zavazadla nst v lev ruce. Pozdrav na ulici je vbec zleitost hodnou dkladnho cviku. Zdravit se toti nem ani na velkou vzdlenost, ale ani pli blzko. Smeknut a mrn klona jsou provzeny slovy pozdravu pouze v ppad, potkaj-li se dob znm. Nejde-li mu sm a potk ptele, s nm se chce zastavit, mus se nejprve omluvit svmu spolenkovi, kter sv slun vychovn d najevo tm, e poodejde stranou. e ho nenechte dlouho ekat je samozejm. Kdy jde gentleman se enou, zastavuje se s pteli jen zcela vjimen. V tomto ppad je nezbytn svou partnerku pedstavit. Je naprosto vyloueno ji nechat stt stranou. Tent gentleman nikdy nezastav znmho, potk-li jej ve spolenosti eny. Jde-li znm s jinm muem a vy s nim nutn potebujete hovoit, je teba, abyste se jeho spolenkovi omluvili. Pozdrav a smeknut klobouku je samozejmost pi vstupu do mstnost. Vjimkou je vstup do obchodu a do nkterch dopravnch prostedk, jako je metro nebo tramvaj. Smek se a zdrav v malch obchodech, kde se zdrujeme del dobu a kde se nm prodavaka (prodava) vnuje osobn. Povinnost smeknout plat rovn pro vtah (uren pro men poet lid), pro vlak, letadlo, pro jednn na adech (pokud ednk nesed za pepkou). Pozdravme tak neznmou enu, potkme-li ji v dom na schoditi. Stejn pravidla jako pro klobouk plat i pro epici s dnkem. Netkaj se jinch

pokrvek hlavy (jako nap. kulich), kter bereme jako soust svrchnho obleen a odkldme spolu s nm.

1.3. Podvn, polben rukyZkladn povinnost eny pi pozdravuje pozdrav vldn pijmout a s smvem odpovdt. Klobouk pi pozdravu nesnm. Pozdrav meme dovrit blim kontaktem, kterm je podn ruky. Nehod se podvat ruku pi letmch setknch a tak ne v poetn spolenosti. Nkter nrody z hygienickch dvod takov fyzick kontakt vbec nedovoluj. Indickm pozdravem jsou sepnut ruce a uklo hlavy, moslimov se dotknou ela a prsou (svch), Japonci se zdrav hlubokou klonou. V naich zempisnch kch je vak podn ruky obvykl i kdy by se nemlo naduvat (k tomu mme nkdy tendenci). k se, e ze zpsobu podn ruky a stisku lze usoudit na povahu lovka. Fakt je ten, e nedbal i mdl podn ruky bez pohledu do o psob nepjemn a jako by usvdovalo z nezjmu. lovk, ktermu zle na dojmu, jakm na sv okol psob (z tchto drobnost vytvme svj obraz ve druhch; to dobe vd podvodnci nejrznjho kalibru, dobr dojem a dvryhodnost potebuj k vkonu sv profese), vnuje podn ruky patinou pozornost a nau se pimenmu stisku. Ten nem bt ani nijak, ale ani zbyten silov (podrtte-li kehk kostiky dm, nepesvdte ji o sv mimodn munosti, ale spe o sv bezohlednosti i sklonu k vytahovn se). Pi podvn ruky plat pesn opan poad ne pi pozdravu. Ruku vdy podv jako prvn osoba spoleensky vznamnj. Mu nikdy nepodv ruku v rukavici, ena si rukavici me ponechat na ulici (dlouh, tenk rukaviky na veern spoleensk pleitosti se nesvlkaj). Polben ruky patilo i u ns dve k bontonu. eny stednch a vych spoleenskch vrstev tento zpsob pozdravu pmo vyadovaly a nenabzely ruku ke stisku. Dodnes zstalo polben ruky zvykem v Polsku nebo teba v Maarsku (i na Slovensku se s nm setkme astji ne v echch). Nen vylouen, e se s obohacovnm spoleenskho ivota roz i u ns. Jak tedy na to? Mu uchop enu jemn za prsty, mrn se sklon k jej ruce, kterou zrove pozvedne k stm. Polibek je vce symbolick, ne skuten. Rozhodn je neppustn vlhk pitisknut rt na ki. Ruku v rukavice mu nelib, pouze nazna piblen ruky k stm. Na ulici je tato forma pozdravu nevhodn: Pouvme ji jen pi velmi vjimench pleitostech. Pokud takovou pleitost nedokeme svm spoleenskm taktem odhadnout, radji zstvme u tradinho pozdravu, jm se nic nepokaz. Pi lbn ruky je dleit chovn eny. Nemla by se rozpait brnit, schovvat ruku za zdy, velijak se svjet a chichotat- prozrazuje tm svou spoleenskou nezkuenost a neznalost zkladnch pravidel. ena - i dvka - by polben ruky mla pijmout se samozejmost, ale bez zpupnosti. Nemla by vznam tohoto vyznamenn peceovat. Svou ruku by mla voln ponechat mui k dispozici,,, ovem ne tak, jako by ji to vbec nezajmalo.

1.4. PolibekNejdvrnjm pozdravem je polibek. Na veejnosti by se nemly odehrvat polibky mileneck, ppadn manelsk, nezstanou-li v podob zdvoilostn. Na venkov bv dobrm zvykem, e se lbaj lenov irok rodiny, kdy se sejdou pi vjimench pleitostech. Ovem ani tady se nelbaj mui: mui lbaj eny, lbaj se tak eny.

Takov ptelsko-pbuzensk polibek se odehrv asi takto: ena mui pod ruku, oba se k sob pibl oblieji, mu enu zlehka polb na tv, ena mue nelib. Jde-li o dv eny, pak obvykle zstv u lehkho doteku tve na tv. Blzc pbuzn nebo ptel se mohou polbit i na sta (nikdy ne dva mui), co je ovem spe otzkou poteby blzkho kontaktu ne otzkou danou normativn.

1.5. Zvltn situaceSpeciln ustanoven pro pozdrav se tkaj nkterch situac. Zdravme-li nov pchoz teba v restauraci nebo nkde u znmch na verku, pak je poteba vdt, kdy je nutn vstt a kdy meme zstat sedt. Zatmco mui mus povstat tm vdy (vsed zdrav pouze mue mlad ,nebo vrazn ne spoleensky postaven), ena zase tm nikdy vstt nemus. Pouze zdrav-li star dmu, venho seniora, nebo osobu vznamnou. Nkdy je teba zdravit i lidi neznm. Napklad oslovme-li chodce na ulici s dost o informaci nebo o pomoc, nesmme na pozdrav zapomenout. Neznm lidi zdravme tam, kde jich potkvme jen mlo. Zdrav se napklad vodci pi sjdn ek (i kdy se nkdy pi hustm provozu mohou uzdravit), zdrav se turist na oputnch mstech, zdrav se vichni znm i neznm v nkterch mlo zalidnnch oblastech. Vjimenm ppadem je dnes u pohebn prvod, kter mu zdrav smeknutm a klonou, ena pokvnutm hlavy. Na smeknut klobouku by mui rozhodn nemli zapomnat pi sttn hymn.

2. PEDSTAVOVN A OSLOVOVNSmyslem pedstavovn je v podstat zbavovn se anonymity, uvdn neznmho jedince do konkrtn spoleensk situace. Po pedstaven stv se z neznmho pna mu s jmnem. Je-li nm nkdo pedstavovn nebo jsme-li pedstavovni, mli bychom mt prv tuto skutenost na pamti - pestvme bt soust anonymn veejnosti a stvme se zcela konkrtnm jedincem. Pokusme se vymezit, co je v situaci pedstavovn pro lovka, kter chce bt pokldn za dobe vychovanho, za gentlemana i dmu, naprosto nutn, a kdy je mono volit mezi konzervativnjm a modernjm pstupem.

2.1. Kdy, jak pedstavovatNemusme se pedstavovat kdekoliv, kde je shromdn vt poet lid. Nepedstavujeme se svmu sousedovi ve vlaku, v autobuse, v divadle, kin, na vstav. Nepedstavujeme se ani, pisedneme-li k sten obsazenmu stolu v restauraci, v kavrn, l kdy v tchto situacch prohodme nkolik zdvoilostnch vt. Prv tak, dme-li nkoho o informaci, pomeme-li nkomu (se zavazadlem, nabdnutm ohn apod.) nen pedstaven ani z jedn strany nutn. Naproti tomu je nezbytn nutn pedstavit se pi ednm i pracovnm jednn a chceme-li na veejnosti oslovit obecn znmou osobu. Je vhodn se pedstavit dm pi tanci; jestlie ji mu vyzve k tanci nkolikrt, stv se pedstaven nezbytnost. Je dobr si zapamatovat, e kadmu hlubmu zjmu o druhou osobu by pedstavovn mlo pedchzet. V kontaktu mue se enou to znamen, e mu se mus pedstavit vdy,

peshne-li rozhovor zdvoilostn frze. dn ena, kter chce bt pokldna za dmu, by se nemla bavit s muem, jeho nezn jmnem. (Zamyslme-li se nad tmto pravidlem, pochopme, e m svou logiku. A v dnen spolenosti, kter mnohdy nedb tolik na konvence, zvlt. Kdyby toti dvky dbaly vce na tradice, vyvarovaly by se mnohch nepjemnch pekvapen.) ena m ve spoleenskm styku oproti mui vdy vsadnj, pednostnj postaveni. V dan situac, kdy mu m nezbytnou povinnost pedstavit se, ena tak uinit nemus. Je na jejm uven, zda prozrad sv jmno. Toto pravidlo se netk styku pracovnho, tch situac, kdy ena m iniciativn roli, v jakmkoli obchodnm jednn (v rolch, kter dve byly vyhrazeny pouze mum). Krom situac, kdy je nezbytn pedstavit se sm, bychom mli vdt, v kterch ppadech je na nepominutelnou povinnosti pedstavit dal osoby, Logika spoleenskho chovn napovd, e jde o ty situace, kdy jsme v urujc, ruitelsk, zodpovdn roli. Je tedy samozejm, e hostitel je povinen pedstavit sv hosty, nadzen sv podzen. U druhho ppadu je vhodn se zastavit, protoe je a zarejc, jak asto je v bnm styku toto pravidlo ignorovno, Mnohdy je nov nastupujc pracovnk ponechn sm sob a zle na jeho vlastn iniciativ, jak a kdy se s ostatnmi seznm, Pro konzervativn zaloen jedince to me bt dokonce obtn, protoe dvj spoleensk pravidla v podstat nedovolovala pm pedstaven (etika vyadovala pedstaven prostednictvm tet osoby). Bezprostedn pm nadzen by ml svho podzenho pedstavit vem jeho spolupracovnkm. Mlo by se to stt naprosto samozejmou soust jeho pracovnch povinnost, formlnm projevem jeho schopnost dit. Tak jako hostitel ru za sv hosty, nadzen za sv podzen, garantuje mu postaven sv manelky, partnerky, rodie svch dt. Pestoe pedstavovat sv dti nen nezbytn nutn, je to vhodn. Ume tm dti spoleenskmu styku, podporujeme jejich sebejistotu a individualitu. Mli bychom tak trvat na tom, aby nm dti vdy pedstavovaly sv kamardy. Vdy pedstavujeme spoleensky mn vznamnou osobu lovku vznamnjmu. Mue pedstavujeme en, mladho starmu. Zpsob pedstavovn m sv dal pravidla. Dve bylo v podstat neppustn pedstavit se sm. Pedstaven musela vdy zprostedkovat tet osoba. Dnen spoleensk konvence toleruje i pedstaven pm. Neznamen to ovem, e bychom zpsob nepmho pedstaven mli zavrhovat a pokldat ho za peit. V nkterch situacch je nejen vhodn, ale dokonce nutn, a to pi oficilnch a spoleensky vznamnjch pleitostech. Pi pracovnch kontaktech je ppustn a asto dokonce nezbytn pedstaven pm. V tchto ppadech se dokonce preferuje strunost a neokzalost. Pi obchodnch a podobnch jednnch tedy sta pozdravit a ci Jsem Jan Novk, zstupce firmy t a t. Po stisku rukou se ji mete vnovat pedmtu jednn. (ette tak as svho partnera, Ohleduplnost je zkladn vlastnost slun vychovanho lovka.) Pm pedstaven pi formlnjch pleitostech je vhodn zahjit ponkud obadnji Dovolte, abych se vm pedstavil. Nevyhrkneme ihned sv jmno, protoe v slun vychovan partner by ml mt pleitost skuten vm to dovolit - jemnm pokynutm hlavy, smvem, gestem. Pak teprve ekneme sv jmno a stiskneme podvanou ruku.

Pi pedstavovn tet osobou, kter m nejobadnj formu, oslov tato osoba spoleensky vznamnjho lovka (starho, enu atd.): Pane XY, dovolte, abych vm pedstavil pana A. U osob znmch, spoleensky vysoce postavench neoslovujeme jmnem, ale pouze titulem, funkc. Pravme tedy, pane prezidente, pane ministe, pane editeli... Vznamn umlce oslovujeme Miste. (enskou podobu toto osloven nem). Jmna pedstavovanch osob uvedeme i s akademickm titulem (inenr, doktor, profesor, akademik, atd.), ve sluebnm styku je nutn uvst funkci (editel, nmstek, vedouc oddlen, prokurtor, prim atd.). Pi pedstavovn je vhodn strun ble charakterizovat pedstavovan osoby jejich zjmy, pednosti, dvod, pro stoj za to se s nimi seznmit. Umoujeme tm pedstavenm partnerm navzat bez obt konverzaci. Po vodn formuli se oba pedstavovan jemn uklon a spoleensky vznamnj osoba nabdne ruku ke stisku (to je v naich podmnkch povinnost, opomenut by mohlo bt vykldno i jako urka). Zvykem je i pi stisku rukou pronst jednu z variant vty t m, e vs poznvm. Poten m projevit prvn a pedevm osoba spoleensky vznamnj. Pi pedstavovn mui mus v kadm ppad stt (netk se pouze velmi starch, nemocnch a invalidnch). ena sm sedt, je-li j pedstavovn mu nebo vrazn mlad ena. Vstvat mu pi pedstavovn tak nemus v divadle po zasednut, kde to nedovoluje zk prostor uliky. Je ale samozejm daleko vhodnj, abychom s pedstavenm pokali a na pestvku.

2.2. VizitkyK pedstavovn pat tak vizitky, navtvenky. Jejich pvodnm elem bylo ohlen nvtvy - odevzdvala se sluebnictvu a podzenmu personlu v adech. V osobnm styku je v tomto smyslu ji obvykle nepouvme, ale pi sluebnch jednnch je tato forma pedstaven se dokonce spoleensky nejsprvnj. Vizitku odevzdme sekretce, ta ns ohls a oznm nm, zda i kdy meme bt pijati. Jestlie pijet nsleduje ihned, a oslov-li ns pijmajc jmnem (a to je vhodn), nepedstavujeme se ji znovu. Pi obchodnch jednnch se spoleensky rovnocennmi partnery je naopak vhodn odevzdat vizitku a po pedstaven nebo i v prbhu vlastnho jednn. Vizitky meme pout i pro pedn jednoduchho vzkazu (peme jej na druhou stranu vizitky). Pikldme ji tak k drkm a kvtinm, nepedvme-li je osobn. Vizitkou je mon podkovat za blahopn nebo drek (do levho dolnho rohu pipeme p.r.), meme ji pout i pro blahopn (pak peme p.f., u blahopn k novmu roku pipojujeme letopoet).

2.3. OslovovnPi oslovovn je nutn si zapamatovat, e v naich podmnkch oslovujeme pane, pan, sleno pouze osoby neznm, tedy ty, kterm jsme nebyli pedstaveni. V ostatnch ppadech pipojme bu akademick titul, funkci nebo pjmen. V nkterch ppadech je obvykl osloven pan, sleno plus kestn jmno (nap. v kadenictv; tento zpsob je vit i v uritch profesionlnch skupinch, nap. v divadlech - je ovem povolen pouze tm, kte jsou soust tchto skupin, m toti v sob jistou mru familirnosti).

Kestnm jmnem oslovujeme pouze velmi dobr ptele a znm, zpravidla ty lidi, s ktermi si tykme. Oslovovn kestnm jmnem je obvykl i v rznch zjmovch klubech (sportovnch, ochotnickch kroucch, apod.). kat komukoli pouze pjmenm je naprosto chybn a svd o nedostatku spoleenskho taktu (za roztomil je meme pokldat pouze u Macha a ebestov).

2.4. TyknMru dvrnosti spoleenskho kontaktu osob vyjaduje tak vykn a tykn. Rozhodn bychom tykn nemli naduvat. Vykn vyjaduje daleko lpe vztah vzjemn cty. Obvykl je tykn mezi pteli, pbuznmi, mnohdy i vzdlenjmi. ast je tak tykn v pracovnch kolektivech. Je pirozen a odvodniteln v uch pracovnch kolektivech, protoe usnaduje spoluprci. V irm mtku jde ji o otzku spornou, protoe svd k zbyten familirnosti a dvrnostem. Tykn vdy nabz osoba spoleensky vznamnj, ena mui, star mladmu, nadzen podzenmu.

3. SLUNOST, ZDVOILOST, TAKTTyto pojmy spolu zce souvisej, nejsou vak jedno a tot. Nen na kodu uvdomit si konkrtn jejich obsah i vzjemn vztah. Slunost, je postoj lovka, jeho vnitn ustrojen, je to kategorie etick. GuthJarkovsk tvrd: Slunost je blahovoln a dobrotiv smlen lovka vdy hotovho k jistm obtem a jistmu sebezapen, jeho vyaduje ivot spoleensk vi spolublinm. Zdvoilost je uvdomlm vnjm vrazem slunosti. Slunost me bt lovku dna, zdvoilosti je nutn se nauit. Zkladem slunosti je tedy cta a ohleduplnost k blinm; zahrnuje i ctu k sob sammu. Slun lovk zachovv ve vem mru. Zdvoilost m skutenou cenu pouze tehdy, je-li vrazem vnitn slunosti, vnitn dobr vle jedince, jinak se stv spoleenskou petvkou. Slunost ivot spolenosti umouje, zdvoilost jej usnaduje. Zdvoilost je mysln omezen vlastnho individualismu, egoismu, je dobrovolnm podzenm se platnm normm a pravidlm spoleenskho ivota. Tato pravidla jsou zvisl na dob a mst, vyvjela se podle nov vznikajcch poteb spoleenskho styku. Nkter jednotliv pravidla pro zdvoil chovn v urit zemi mohou bt jinde chpna jako nezdvoilost. Nm se zdaj napklad pravidla spoleenskho chovn v Anglii a pli striktn, americk zpsoby nm naopak pipadaj a pli uvolnn. Hlavn zsady zdvoilosti formuluje Guth-Jarkovsk ve Spoleenskm katechismu takto: bt zdvoilm i vi nezdvoilm; zdvoil slovo psob i na hrubho lovka a nezdka mn i jeho smlen; bt zdvoilm v hdce, pi dtkch, trestech atd., m zdvoileji, pi tom vn a psn si v t pin vedeme, tm jsou nae slova innj; bt zdvoilm zejmna vi podzenm, nim a prostm; zdvoilost slu vzneenmu a peklene propast, kter bohatho dl od chudho, pedstavenho od podzenho.

Z tchto maxim spoleenskho chovn vyplv, e podstatou zdvoilosti je i vysok mra sebeovldn. A tuto vlastnost je nutn neustle kultivovat.

Vce ne slunost a zdvoilost je takt, Takt je schopnost porozumn a vctn se do situace druhho. Do jist mry je vlastnost vrozenou. Nedostv sej obvykle lidem egocentrickm, lidem, kte jsou a plin zaujati sami sebou a sami sebe prosazuj. Slovo takt vychz z latinskho tactus oznmen, e mme pedem vyctit, jak se co koho dotkne. Jde tedy o schopnost zvolit sprvnou formu, vyhnout se ve spoleenskm styku vemu, co by mohlo zpsobit nevoli nebo bt dokonce dvodem k rozporm. Takt je sprvnou a pravou mrou zdvoilosti, Pestoe je takt do jist mry intuitivn vlastnost vrozenou, kter je nm dna v rzn me, je mon (a taky nutn) ji pstovat. Vchovou a kultivac sama sebe ji zskvat. Ve spolenosti bychom se mli cviit ve schopnosti vctit se do situace druhch, nejednat bezmylenkovit a impulsivn. To ns uchrn od situac, kdy druhho, by nechtn, urazme nebo mu dokonce zpsobme bolest. Vyslit, co vechno je beztaktn, nen mon. Prv proto je takt vce ne pouh zdvoilost. Pro zajmavost uveme alespo nkolik pklad ze Spoleenskho katechismu. K prokazovn dobrodin je poteb vce taktu ne penz. Posmvat se tlesnm chybm v ptomnosti postiench je hrub neslunost, litovat je beztaktnost. Beztaktnost je, kdy hostitel ped svmi hosty lituj, e nepiel ten, na kterm jim nejvce zleelo. Hrubou beztaktnost je, napomn-li editel koly uitele ped ky, by i napomenut mlo sebevt oprvnn, nebo pipomn-li pedstaven podzenmu jeho povinnost ped cizmi.

4. SEBEOVLDNCesta kadho lovka do spolenosti zan vdy doma, v soukrom, a to i v penesenm smyslu slova, l kdy pirozen rodinn vchova zahrnuje zkladn hygienick nvyky, jistou kulturu v oblkn, zvldnut civilizovanch forem mluvy, pohybu, pijmn potravy apod., pesto je teba i tyto nvyky vdom pstovat s ohledem na pravidla spoleenskho chovn. Uvdomme si, e i tm, jak vypadme, mluvme, pohybujeme se, projevujeme ctu k druhm, kter je obsahem rznch forem zdvoilosti. Nezbytnm pedpokladem cty k druhm je cta k sob - a me existovat pouze ve spojen se sebejistotou.

4.1. HygienaNe nadarmo byla dcerou eckho boha zdrav a lkastv Aeskulapa bohyn istoty Hygiena. istota je nejen zkladem zdrav (je jsme ostatn povinni pstovat s ohledem na sebe i na sv okol), ale i zkladem lidsk komunikace. Zd se vm to samozejm? Jen si vzpomete, jak nepjemn je stisk ruky, by srden podan, je-li ruka upatlan nebo nadmrn zapocen. Lid, kte trp njakmi potemi v tomto smru (jako je nap. pocen) musej prost vce dbt o to, aby se to vi okol projevovalo co nejmn. Zejmna pachov vjemy dok druh lidi naprosto odradit. Ten, kdo m napklad paradentzu nebo aluden pote, by si to ml uvdomit co nejdv a zvyknout si systematicky potlaovat pach z st. Krom itn zub by si ml asto vyplachovat stn dutinu, ppadn vykloktat stn vodou nebo bylinkovm nlevem teba z hemnku,

matedouky, mty nebo zvlt inn alvje, kter psob zrove liv. Rychlou pomoc jsou mentolov pastilky, nikoli vak sladk bonbony. Zvenou pi chrupu a dechu mus vnovat kuci - paklie se nerozhodnou pmo skoncovat s tmto zlozvykem, Bohuel zejmna mlad muov dnes opomjej pravideln si zuby istit, l pouh pohled na smv lemovan rznobarevnmi nnosy na zubech je nepjemn, nato pedstava polibku tohoto mladho mue, kter me bt jinak docela sympatick. Absolutn nepijateln jsou chybjc nebo nespraven zuby. V zsad by mu neml bt ctit nemytm potem (ale ani pli vraznou vn deodorantu, vody po holen, nebo kolnsk), ena by mla pmo vont. Ovem opt jemn. Skuten pstn eny pouvaj stl parfmy a kolnsk sv oblben znaky, kter se hod k jejich osobnosti a dotv jejich osobitost. Mlad dvce a en nejlpe slu vn svesti, j snadno doshne napklad tm, e si svetky a prdlo prokld mdlem (nebo podle receptu naich babiek sky s vonnmi bylinkami jako je nap. matedouka i levandule). Pjemn dojem dotv lehk kolnsk, parfmy by mly bt pouvny k slavnostnjm pleitostem (ovem i pak pimenho kalibru), nikdy ne k zakryt nedostaten hygieny. es je zleitost vkusu kadho lovka. Spoleensky nepijateln jsou vak vlasy zanedban a nemyt. Ani pvab mlad dvky, natopak zral eny, nepekon handicap mastnch neupravench vlas. Rovn neholena musk tv nebo velijak rozven a neudrovan vous nevzbuzuj prv dvru. Nezanedbateln je pe o ruce a nohy. V dvjch dobch se podle pstnch rukou rozeznvali pslunci vzneench kruh, ar u se potkali v jakmkoli prosted. Pstn ruka bez znmek fyzick prce svdila o postaven dotynho ve spolenosti. Dnes, kdy tkou fyzickou prci dky rozmachu technick civilizace vykonvaj jen urit skupiny lid (ani by tm byly vyazovny ze spolenosti), je v moci kadho z ns, aby ml ist ruce a ist nehty. eny, kter si nehty lakuj, by nikdy nemly pipustit oprskan brzdy v efektnm ntru. Z praktickho hlediska je pak vhodnj lakovat si nehty pro uritou pleitost a nezapomenout pak na odlkvn. Pat-li lakovan nehty k naemu image, pak nm nezbv ne kadodenn pe. Ani perfektn nalakovan nehty nejsou k niemu, kdy se v lt na bos noze ukou nehty ulman a velijak zanedban. Na pi o nohy se u ns soustavn zapomn.

4.2. ZlozvykyJsme-li u neht, dovolte mal exkurs o zlozvycch. V dtstv si je pisvoj mnoz (z jakch dvod, to penechme psychologm). dn dtsk zlozvyk (od kousn neht, pes odmtn nkterch druh jdel, podprn hlavy u stolu a po pi o nos) by neml pejt pes prh dosplosti. Jakmile si uvdomme souvislost svho chovn se vztahy s vnjm svtem, mli bychom se velmi rychle vech dtskch zlozvyk zbavit. Je to daleko vhodnj, ne se neustle zatovat problmem, jak je nedat na veejnosti najevo. Kdy jsme hovoili o dtskch zlozvycch, svm zpsobem k nim pat tak rzn nekoordinovan pohyby, kter se vak asem vytrcej. Co ovem neznamen, e mlad lid by nemli dbt na to, jak se ve spolenosti a mezi lidmi vbec doslova pohybuj. Nejlepm prostedkem k vzpmenmu a pitom pirozenmu postoji je tlesn cvien, kter asto zanedbvaj lid ve stednm a starm vku. To se projevuje nejen na jejich dren tla, ale i na ukldn tuk na nepatinch mstech, tedy deformac postavy. Mlad en stoj za to trochu si natrnovat sprvnou chzi - kad soustavn trnink je zrukou, e se takto zvldnutou zleitost u nebudeme muset zabvat, stane se nm tzv. druhou pirozenost. Tot plat o ovldn rukou a nohou. Ruce by mly bt v kad situaci v klidu (zpornmi pklady je mnut rukou, zakldn rukou, hran si s rznmi pedmty - naprosto neppustn je pekldat a

vbec brt do ruky pbory na stole). Ruce nepat do blzkosti oblieje, do vlas, na stole se nikdy nesm ocitnout lokty, nato nad stolem hlava v dlanch. Na polohu nohou pi sezen (ale i pi stn) by mla dbt zejmna ena, l kdy oproti minulosti jsou dnen pravidla spoleenskho chovn mnohem tolerantnj, nedovoluj en sedt s koleny od sebe (ani mui by nemli takovto zpsob sedni pehnt). Peloen nohy pes nohu je mon ve spolenosti blzkch ptel a znmch, a i to s ohledem na odv a na estetick psoben vbec.

4.3. Ovldn tlaDokonal hygiena a pe o zevnjek jsou prvnm krkem na cest k lidem. Druhm je ovldn tla a rznch jeho orgn (hlasivky, ruce, oi). Dokonale je zvldaj jogni, nemusme se vak jimi stt, abychom mezi lidmi uspli. Sta uvdomit si jednu zkladn zsadu slunho chovn, a tou je umenost.

4.4. Vraz obliejeUmenost plat samozejm i pro dal projevy na fyzick osoby. Tk se to napklad hlasitosti, gestikulace, reakc na rzn situace nebo na sdlen jinch, i vrazu oblieje. Jak ji vme, jednm ze zkladnch znak zdvoilosti je bt zdvoilm i vi nezdvoilmu. Psychologov pouen rznmi tradinmi kolami sebeovldn (jakou je nap. zmnn jga) tvrd, e vraz oblieje zptn ovlivn nai nladu a nazrn na svt. (Tato technika se osvduje i v hereck praxi), Doporuuj po rnu pi vstupu do svta nasadit tzv. Budhovu tv, co je v podstat mrn smv s pozdvienmi koutky st, piem ale tohoto smvu jsou astn prakticky vechny obliejov svaly. Chcete-li tuto metodu posoudit, vyzkouejte iji. Kadopdn pedpokladem spn komunikace je iv a v zsad vldn vraz oblieje.

4.5. ObleenObleen dotv prvn dojem kadho, kdo se s vmi setk. lovk by neml pedpokldat, e jej ostatn budou vnmat stle stejn, spolhat na dvj sympatie vi sob. Jen ten, kdo zn skutenou hodnotu ptelstv, v, e pstovat je vyaduje aktivn sil, jinak i tak blzk vztah zanik, l n obraz v och jinch se promuje spolu s nmi a jen na ns zle, jak jej budeme utvet. Obleen je jeho soust, dopluje vnj podobu fyzickho vzhledu kadho z ns. Nehovome te o vhodnosti obleen pro tu kterou pleitost, Urit odv pat ke kadmu povoln a zamstnn; lovk se nem stydt za sv spoleensk zaazen, nbr za zanedbanost svch svrk.

4.6. Kchni a jinK osobnmu zjevu jet doplme nkolik detail, tkajcch se projev naeho organismu. Kchni a zvn zsadn do spolenosti nepat, l kchn se d pedchzet, naume-li se istit si dn nos (ovem v soukrom). Nkdy je vak kchnut zpsobeno neekanm vnjm podrdnm. Pro takov ppad mme vdy pipraven kapesnk, kterm si nos zakryjeme a kchnut co nejvce ztlumme. Kapesnk by ml bt ist; mme-li rmu, je vhodn se vyzbrojit nejmn dvma kapesnky. Jet vhodnj je nauit se pouvat kapesnk paprovch - v zpadnch zemch prakticky u nae ltkov kapesnky neznaj, krom ozdobnch. Drme-li se jet na domc tradice, pamatujme si, e kapesnk m bt mrn jakoby zmuchlan, po pouit jej ani nezkoumme, ani neskldme, nbr co nejrychleji jej vrtme do kapsy i kabelky. M-li lovk silnou rmu, kael apod. ml by se vyhbat spoleenskm kontaktm, krom tch nejnutnjch (pracovnch). V takovm ppad se omluv a bude kchat, smrkat, i

kalat stranou, nikoli do oblieje druhho. Je-li e o kapesnku, meme se krtce zamyslet nad obsahem dmsk kabelky. Zejmna mlad dvky obvykle nezapomnaj bt vybaveny lidly, pudry i voavkami, mn u mysl na jitn rznch nehod a nepjemnost. Dmsk kabelka by mla bt jakousi kpzetkou (krabikou posledn zchrany), jak ji znaj skauti. Krom potebnch doklad a penenky by tu nemla chybt tuka a mal zpisnk, heben, jehla s nit, zavrac pendlk, samozejm kapesnk (nebo lpe balek paprovch kapesnk, jejich vhodou je univerzln pouit), mal zrctko, intimn hygienick poteby (i ve dnech, kdy neoekvme, e je budeme potebovat). Nemla by chybt ani koruna na telefon. Zvn je projevem beztaktnosti a nepozornosti k ostatnm. Kdy u? se nm stane, e se ve vt spolenosti velmi nudme (co by n vraz oblieje nikdy neml prozradit) a nememe se zvnut ubrnit, pak tak inme stranou od ostatnch a sta si pikryjeme rukou.

4.7. DochvilnostK sebeovldn a jeho vznamu ve spolenosti pat pesnost, o n se traduje, e je zdvoilost krl. Svou nedochvilnost si lovk me zpsobit mnoh nepjemnosti, a to nejen v zamstnn (kde je pesn dodrovn asovho rozvrhu naprosto nutnou podmnkou pro vkon jakkoli vedouc funkce), ale i v soukromm ivot. Tam riskujeme, e ztratme dvryhodnost a bude se na ns hledt jako na osobu nespolehlivou. Na koncerty,do divadla, do kina, na vernis apod. se zsadn chod nkolik minut ped zahjenm, na schzky, veee nebo na nvtvy pesn v dan as. Pi pracovnch a obchodnch schzkch je dochvilnost podmnkou sine qua non. Zsadn m pednost nvtva ohlen ped nvtvou neohlenou, by by j byla dma i vznamn osobnost. K pesnosti pat i zsada (i umn chcete-li) nechodit dve. Soukromho hostitele svm dvjm pchodem meme dostat do rozpaku (do doby va nvtvy potebuje zadit nkter nezbytnosti), v pracovnm kontaktu si tmto pchodem vynucujeme jakousi pednost. Pi soukrom schzce venku plat povinnost pesnho pchodu i pro dmy. V tomto ppad by ml pn pijt o chvilku dve, aby ena neekala na nj, nbr on na ni. Za zpodn, ktermu nememe zabrnit (zpsoben nap. mimodnou situac v mstsk doprav) je nutno se omluvit. Telefonick, ppadn psemn (telegram apod.) omluva je nutn vude tam, kde pedem vme, e termn sjednan schzky nebudeme moci z nalhavch dvod dodret. Rovn by neml nikdy ekat star na mladho, uitel na ky apod.

4.8. AsertivitaDosti frekventovanm slovem se v posledn dob stala asertivita. V podstat se jedn o urit techniky, jak prosazovat sv prva, ani bychom se chovali hrub a urliv. Jde o zleitost velmi uitenou a seznmen s n meme kadmu vele doporuit, Z hlediska spoleenskho chovn je vak nutn si uvdomit, e asertivn (sebe prosazujc jednn nepouvme tam, kde bychom si jm vynucovali njakou pednost a tm omezovali prva druhch. Pe o vlastn osobu a sebeovldn nen stejn jako pravidla slunho chovn - nm samoelnm, l tmto zpsobem lovk rozvj, nikoli omezuje, svou osobnost.

5. DOPISOVN, TELEFONOVN5.1. Dopisy sluebn a soukrom Dopisy meme rozdlit do dvou zkladnch kategori: sluebn a soukrom. O pravidlech a normch psan sluebnch dopis pojednv speciln odborn literatura, proto se na tomto mst omezme pouze na nejzkladnj doporuen. Peme na sluebnm pape, obvykle ji s pedtitnou hlavikou. Styl dopis by ml bt strun a vstin. Nen nutno jej pentlit zdvoilostnmi obraty. Vyjadujeme se pokud mono v krtkch vtch. Text se sname pehledn lenit do odstavc. Obecn osloven (v tch ppadech, kdy neznme konkrtnho adresta) volme podle souvislost ven dmy a pnov, ven kolegov i pouze ven. V obchodnch dopisech je lpe zjistit konkrtnho adresta (majitele firmy, editele apod.). Sluebn dopis je vizitkou organizace, kter jej posl. Ml by mt tedy nejen bezvadnou grafickou pravu, ale ml by bt mt titnou podobu. Soukrom dopisy meme pst strojem nebo rukou. V dnen dob nem ji smysl lpt na tradici, e soukrom dopis nem bt strojopisem. Nesm na nm ovem nikdy chybt vlastnorun podpis, tm je dopis autorizovn. Neml by bt napsn fixem, pastelkou, tukou. Nemme-li ve vjimench ppadech jinou monost, musme se adrestovi omluvit, ppadn tuto okolnost vysvtlit. Za ppustn je dnes povaovno pst dopisy i na jinm ne dopisnm pape (obvykle na formtu A4, ppadn A5, jin formty jsou ponkud originln). Dopisn papr by ml bt stejnho druhu jako oblka. Nemus bt pouze bl, jsou vhodn i jemn pastelov barvy (mui nebudou volit rovou). Povinnou soust dopisuje datum, osloven a podpis. Vlastn obsah je ji vrazem naeho osobnho stylu. Jsou zbyten vodn a zvren frze jako pedem mho dopisu pijmi srden pozdrav, na zvr chci ti jet,... V soukromm styku m pednost osobitost vlastnho psemnho projevu ped dve nutnmi a obvyklmi konvencemi. Dnes ji tak peme na dopisn strnky v pirozenm poad. Dve bylo obvykl slovn? l - 3 - 2 - 4. Je dobr si pedem rozmyslet obsah dopisu, bude i krtk, pak je skuten lpe pst na stranu l a 3, dopis pouze na prvnch dvou stranch nevypad pli esteticky.

5.2. Vzjemn korespondenceO vmn dopis plat tot, co o pozdravu - napsat je slunost, odpovdt povinnost. Odpovdme teba krtce, ale co nejdve. Zvlt pak v ppadech, kdy je nm adresovna konkrtn prosba. Soust etiky spoleenskch vztahuje i skutenost, e listovn tajemstv je vc nedotknuteln. Respektujeme ho jak ve sluebnm styku, tak v neju rodin. Na pracoviti plat, e dopisy, na kterch je uvedeno nejprve konkrtn jmno a pak teprve nzev firmy, pedvme neoteven konkrtnmu adrestovi. A to i v ppadech, e jde o dopisy evidentn sluebn (v oblce s hlavikou jin organizace). Pouze dopisy, kter maj na prvnm mst nzev organizace a pak konkrtn jmno, je mon otevrat v sekretarit Soukrom a individualitu ctme i v neju rodin, neotevrme v dnm ppad dopisy partnerovi, ale ani svm dtem. Jestlie se nm stane, e jsme omylem i z jinch velmi vnch dvod oteveli dopis adresovan nkomu jinmu, je samozejm, e se musme omluvit, ppadn sv dvody dn vysvtlit.

Na pohlednice a korespondenn lstky nepeme pochopiteln dn sdlen, kter by nemohla st tet osoba. Korespondenn lstky pouvme ve vjimench ppadech. Jsou obvykl spe ve styku anonymnho jedince s instituc (odpovd na rzn ankety, soute a pod.).

5.3. TelefonovnPi telefonovn si pedevm uvdomme, zda volme ve vhodnou dobu, Netelefonujeme brzo rno, pozd veer, v dob obda, Chceme-li telefonovat dle, poptme se, zda nevyruujeme. Pi telefonech do zahrani bereme v vahu asov posun. Del telefonick rozhovory je mon tolerovat jenom v tch ppadech, kdy nelze danou vc projednat v blzk dob osobn. V dnm ppad neobtujeme sv ptele a znm kdejakou novinkou a banalitou, kterou jim meme sdlit pi nejblim setkn. Povinnost volajcho na soukrom slo je okamit se pedstavit. Volan m povinnost pouze se ohlsit, bu slvkem prosm, nebo telefonnm slem, pedstavovat se jmnem nemus. V zamstnn se ohlauje volan nzvem instituce, konkrtnho oddlen (nap. odbyt), ppadn i jmnem. Povinnost pedstavit se je opt na volajcm. Telefonujeme-li pes centrlu, jsme naprosto strun. Nezdrujeme zdvoilostnmi obraty. Sta pozdrav, slvko prosm a dan slo nebo jmno. Stejn postupujeme, kdy volme jakoukoli informan slubu. Za vydanou informaci nezapomeneme podkovat. Kdy volme na rzn telefonn sluby (buzen, odesln telegram apod.), hlsme se nejprve svm telefonnm slem (telefonistka vol zptky, aby nai objednvku ovila). Policii a zdravotn slubu volme pirozen pouze v zvanch a odvodnnch ppadech. Opt bychom mli nejprve ohlsit sv telefonn slo, pak jmno s adresou a strun a jasn dvod, pro volme. Pi telefonovn z veejnch automat projevujeme svou ohleduplnost ke spoluobanm tm, e omezme hovor na nejkrat monou dobu. Za nmi me stt nkdo, kdo potebuje telefonovat opravdu nutn. Na as ostatn pamatujte pi jakmkoli telefonickm rozhovoru. Blokujete linku a nikdy nemete vdt, zda ji nkdo nepotebuje pro sdlen podstatn informace. Pi peruenm hovoru je na volajcm, aby volal znovu. Volan zavs a ek. Dojde-li k omylu, slun se omluvme. Je samozejm, e cel rozhovor probh zdvoile. Do telefonu nikdy nekme vci, kter by nemohla slyet tet osoba. Pi telefonovn mobilnmi telefony plat tat pravidla. Pi hovoru nen dobr do telefonu kiet, protoe tm na sebe zbyten upozorujeme. Rovn zvonn je nejlep tzv. diskrtn pi pohybovn se na veejnosti a ve veejnch dopravnch prostedcch. Hlasitost mt nastavenou vzhledem k danmu prosted. Jestli-e volan hovor odmtne je dobr vykat urit as a pak volat znovu, nen dobr volat okamit znovu. Pokud volan hovor odmtne opt je jasn, e s nmi momentln nechce nebo neme mluvit. Volanmu by mlo bt jasn, e s nm potebujete mluvit. Ml by se jak bude mt monost ozvat sm. Je-li to neodkladn je dobr zkusit poslat SMS a v n strun vysvtlit problm, jinak nm nezbv nic jinho ne pokat. Mobiln telefon by v dnm ppad neml zazvonit v divadle, konferenci a pi spoleenskch udlostech. Pokud se tak stane, ml by se majitel telefonu omluvit za vyruen a hovor odmtnout, nebo pokud je neodkladn ml by si ho vydit nkde bokem.

6. NA VEEJNOSTINa venkov je kadmu jasn, kdo je kdo (i kdy tvrkyn mstnho mnn se mohou mlit), ve vtm mst me nezodpovdn lovk podlehnout dojmu, e nikdo z jeho znmch nev, jak se chov v t kter situaci. Tady nelze ne zdraznit, e obraz sv osoby v och jinch nevytvme pedstrnm, ale tm, jak vzorce chovn si skuten osvojme. Na anonymitu nespolhejme nikdy (svt je mal, neekan se meme potkat s kmkoli nejen v hlavnm mst, ale i daleko za hranicemi). lovk spoleensk m rovn sv nalhav vnitn dvody pro to, aby se i anonymn choval co nejlpe. Co to znamen. Ve veejnch dopravnch prostedcch uvolnme msto osob star nebo zjevn nemocn (bez ohledu na to, e prv nesedme na sedadle pro invalidy), jako i thotn en. Takov osoba je povinna podkovat, a u msto pijme, nebo ne, napklad, kdy brzy vystupuje. Zsadn se nikam necpeme, neodstrkujeme ostatn lokty, nevyadujeme si (zejmna hlasit) jakoukoli pednost. Vte tomu, e lovk se spoleenskm taktem, pesvden sm o sv vnitn sebejistot, znal zkladnch pravidel slunho chovn, nikdy se nepotebuje na veejnost domhat svch prv, Je respektovn u jen dky sv sebejistot a vrazu sv osobnosti.

6.1. Na uliciNicmn je teba znt napklad, jak se pohybovat na ulici. Po chodnku, po cestch pro chodce, po ulici bez chodnku chodme vdy vpravo, Po silnici pak vlevo, abychom nemli provoz na na stran za zdy. To je sice konvence samozejm, ale pomrn dost poruovan. Osoba preferovan podle naeho znmho ebku (ena - mu, star - mlad, nadzen - podzen) jde vdy po prav stran. Z toho vyplv, e (obvykle) mu nese sv zavazadlo v lev ruce, dma pak svou kabelku v ruce prav. V takovto dvojici se samo sebou rozum, e pn (nebo mladk) dobe vychovan nikdy neopomene pevzt od eny i dvky jakkoliv zavazadlo krom osobn kabelky. Spoleensky je naprosto neppustn, aby ena krejc po boku mue se prohbala pod nkupnmi takami, zatmco on m ruce v kapsch, i ppadn jich pouv ke kouen, V rodin pslu estn msto matce, kter jde uprosted, napravo otec, nalevo dt. Tot estn msto uprosted pati vdy osob v njak skupince nejvenj sluebn nejvznamnj, nejstar, dm mezi dvma mui ( kdy jednm z nich je teba jej nadzen), Nen praktick, aby na veejnosti li vedle sebe vce ne ti lid, Jdou-li dv eny s jednm muem, pak uprosted jde mu - aby mohl obma enm vnovat svou pozornost, ppadn je chrnit. Toto pravidlo se poruuje - stejn jako pravidla pedchoz - v nkterch mimodnch ppadech, Vdy je toti nutn, aby byla naplnna hlavn zsada; preferovan osoba m bt chrnna a jej msto m bt vhodnj. Tak mu nejde uprosted mezi dvma enami, kdy Pra; jde pak po jejich lev stran, ppadn za nimi, aby eny nad sebou mohly pohodln dret detnk. Dalm pkladem je chze po lev stran silnice, kde by ble k provozu ml jt mu, naopak en by mlo bt penechno msto u zbradl na schoditi a podobn. Dvodem k tomu, aby ena la po lev stran pna me bt teba i to, e je dotyn na prav ucho hluch a tko by mohl udrovat komunikaci. I po ulici, stejn jako pi nkterch spoleenskch pleitostech me jt ena zavena do mue, nikoli vak tak, e by se o jeho pa; vrazn oprala. Na

kluzk nebo jinak nebezpen cest by ml mj en pomoci tm, e ji lehce pidr za pa. Co se tk pravidla chozen po schoditi, d se opt logikou vci. Osoba spoleensky podzen se tu vraznji dostv do role ochrnce a m bt pipravena pomoci. Tk se to zejmna dvojice mu - ena. Mu mv nikoli zdka pleitost zachytit enu, kter uklouzla a zabrnit jejmu pdu; proto kr do schod kousek za n, ze schod pak ped n. (M bt zkrtka o nco n). Troku jinak je to v dopravnch prostedcch, kam mu nastupuje jako prvn a naopak dv pednost en pi vystupovn, Ohleduplnost je pedpokladem pi kadm pohybu na veejnost, Pati k n ochota pomoci, nevtravost (nen zdvoil civt na neznm osoby, a u v ns vyvolvaj mimodn sympatie nebo no opak). Zkladn pozornost k existenci druhch, jakou je napklad opatrn zachzen s detnkem, hol, s neskladnmi a nebezpenmi pedmty, je samozejmost. Prohekem proti slunmu chovn je konzumace jdla pi chzi; tam, kde u kiosku nejsou stoleky, najdeme si alespo klidn msto kde se najme ve stoje, bez nebezpe, e nkomu popinme odv. Dren detnku kdy pr. Detnk po kterm jsou oba partnei schovn nese mu a ena jde zaven v rm. To plat u partnerskch dvojic. Pokud jde nadzen s podzenm plat obvykl spoleenskho ebku. Jde-li nadzen mu s podzenou enou, ml mu nst detnk a ena, by mla jit voln vedle nj.

6.2. V dopravnch prostedcchPi cestovn dlkovm autobusem bv dobrm zvykem pozdravit idie pi nastupovn i vystupovn. Cestujc pozdravme pi vstupu do kup ve V!OKU (rovn pi vystupovn), v letadle zdravme letuku, kter na palub letadla pedstavuje hostitelku. Je-li v cen letenky oberstven, opt jako vude nezapomeneme letuce podkovat. Na vtin leteckch linek je dnes u kouen zakzno, Nejsme-li si jisti, zeptme se letuky, v kadm ppad podme o dovolen kouit nejbliho souseda, Tot plat ve vlaku. V autobuse nebo ve vlaku se uvoluje msto jen vjimen. Pi delch cestch meme svou slunost a ochotu moci vyjdit i tm, e se s nkm na svm sedadle stdme. Otevrn oknka ve vlaku se m dt vdy jen se souhlasem spolucestujcch, l kdy je nkdy konverzace pi dlouhch cestch pjemn, nikoho k n nenutme a u vbec nevyzvdme osobn informace. Hezkm zvykem, kter bychom mli vdom pstovat, stejn jako vechny projevy dobrch vztah mezi lidmi, je doprovzen blzk osoby na del cestu. Ten, kdo je doprovzen, se m svmu doprovodu vnovat, doprovzejc by ml svou pozornost dovrit drobnm drkem na cestu (zbavn asopis, pomeran, okolda apod.). Kvtinami vtme dmskou nvtvu, zejmna pijd-li zdaleka. Pi jzd autem je naprostou samozejmost dodrovn pravidel bezpenosti silninho provozu. Z hlediska spoleenskho k tomu opt pistupuje ohleduplnost a slun chovn v rznch, leckdy i dramatickch situacch, l idi m bt pipraven pomoci, ovem pouze v ppad, e je to v jeho silch. Nem smysl napklad z ochoty zastavit, m-li nkdo zjevn poruchu v motoru a my neovldme ani zklady drby. Musme rovn zvit, co je v t chvli pro ns dleitj: svm zdrenm meme teba naruit program jinch lid (ekaj-li na ns). Naume se vit si svho asu, ale na druhou stranu s nm neetme, me-li prv nae pomoc bt inn. Minimln slunost

idie je slun vystupovn vi vem ostatnm astnkm provozu, vetn prodava u pumpy. V aut je nejvhodnj, a proto tak nejestnj msto vpravo vzadu. Dal je msto za idiem. Nejnepohodlnj a vjimen pouvan je msto vzadu uprosted. Nejnebezpenj msto z hlediska ppadn nehody je sedadlo vedle idie. Dozadu vdy usedaj rzn oficiln osobnosti, mlo by to bt i msto pro astnky sluebnch cest. Rovn v taxku se tak dve jezdilo. Rozhodn nen chybou, zvolte-li si toto msto sm (nebo taxik vm ho patrn nenabdne) a v kadm ppad si sedte dozadu, jedete-li s dmou. Tehdy je mon, aby si ena sedla na zadnm sedadle vlevo a mu vpravo. Mu m tak monost pomoci en pi nastupovn a vystupovn, postarat se o jej zavazadla, otevt a zavt dvee. V soukromm aut je nutnost respektovat zkladn pravidlo, e rozhodujc osobou je idi. M zodpovdnost za vechny ostatn spolujezdce a je teba umonit mu, aby se mohl pln soustedit i zen. Je neppustn zaplit si bez vslovnho idiova svolen. Nen vhodn vst za jeho zdy hlasitou konverzaci, rozptylovat jeho pozornost rznmi dotazy, eit s nm vn problmy. Nejen nevhodn, ale pmo nebezpen jsou jakkoliv rady a kritika zpsobu jzdy. Pouze boj-li se nkdo rychl jzdy, me idie zdvoile podat o zpomalen a ten by ml vyhovt. Tato pravidla by se mli nauit respektovat zejmna lenov rodiny, aby se jejich cesty za rekreac nepromnily v minuty a hodiny permanentnho stresu. Pi jzd po dlnici by si spolujezdec vedle idie neml dovolit usnout, aby podobnmu pokuen nepodlehl tak idi, Nenucen konverzace v tomto ppad pomh udret idiovu pozornost. V zpadnch zemch dokonce za tmto elem berou nkte idii stopae.

7. CHOVN V RESTAURACIVstupem do pohostinstv, kavrny, restaurace a obdobnch podnik slueb veejnost, vstupuje lovk zrove do ponkud sloitjch spoleenskch vztah a kontakt, Nevysta u jen se zkladnmi pravidly slunho chovn, je teba, aby znal alespo nejdleitj normy tohoto druhu mezilidsk komunikace. Zhruba se d ci, e v tomto prosted se jedn o ti typy vztah: vztah mez hostem a obsluhujcm, mezi hosty, kte se vzjemn znaj a mezi hosty sob neznmmi. Jde tu vlastn o specifickou podobu situace host - hostitel, kdy hostitele zastupuje personl. Nronost na znalost pravidel narst s nronost typu podniku. Se stoupajc cenou zrove stoup monost oekvn hosta a nroky, kter me klst na obsluhu. V nejdrach zazench je hostu tolerovno daleko vc ne nap. v restauracch stedn kategorie, jsou respektovny jeho rozmary, vstednosti, dokonce i neznalost pravidel slunho chovn. Host je tu opravdu pnem (plat si za to) a jen na nm zle, jak obraz o sob hodl svmu okol poskytnout. V rznch typech rychlho oberstven se samoobsluhou (jdelna, bufet, automat, mln bar) vystame s prostou zdvoilost vi personlu i vi ostatnm hostm, Slun lovk se ned horm Prostedm strhnout k obhroublostem, i kdy se s nimi me setkat, a to i od zamstnanc takovho podniku. Nen vak taktn se vyvyovat se svou vychovanost a vychovvat ostatn. Konfliktm je lepe se vyhnout, ne chtt v ppadn nhodn neshod s nkm dokazovat svou pravdu. Podobn vnitn pipraveni vchzme do rznch pivnic, vep, vch, restaurac ni cenov skupiny. V lepch restauracch, kavrnch, cukrrnch, vinrnch nonch barech apod. se od ns oekv obeznmenost

s pslunmi vzorci chovn. Nejlep poznn je vlastn zkuenost; proto by: rodie mli nkdy udlat as, aby sv dorstajc dti s takovm prostedm seznmili, vysvtlili jim ve potebn a teba okomentovali jednotliv situace, jim jsou ptomni.

7.1. PchodPi vstupu do restaurace vdy vchz prvn pn. Jde-li o vt; spolenost, jdou za pnem vechny dmy a za nimi pak ostatn mui. Spoleensky mn vznamn osoba je povinna se starat o osobu vznamnj. To plat po celou dobu pobytu v restauraci. Pro pehlednost hovome o mui a en. Mu tedy vstoup prvn, aby enu uvedl do cizho prosted. U atny j pome se svlknm a postar se o uloen kabtu. Jde-li s nm en vce, pome jen t nejstar (nejvenj), ostatn neekaj a postaraj se o sebe samy. Do samotnho loklu nikdy nevchzej mu se enou zaveni. Mu najde msto u stolu, na co je nkolik monch zpsob: bu prochz mstnost i s partnerkou, kter se vyjd, zda j msto vyhovuje, nebo je najde sm a pro partnerku se vrt. Ve vech lepch restauracch, barech i vinrnch se o pchoz postar nk, kter je ke stolu uvede. Nen-li v mstnosti voln stl, vyhledme si vhodn stl poloobsazen, kde sedc nejdve pozdravme, podme o dovolen, zda je mon si pisednout (oekvme, e budou souhlasit), za souhlas podkujeme. estn msta u stolu v restauraci jsou ta, kter jsou chrnna ped provozem a z nich je dobr pehled po mstnosti. Pi usedn odsune mu en idli od stolu a pak ji pisune tak, aby mohla usednout. X; ppad, e ke stolu uvd nk, pebr tuto povinnost on ve sv roli zstupce hostitele. Mu si pak sedne naproti en nebo po jej levic (co je vhodn zejmna v boxech nebo na lavicch) pichz-li mu se enou ke stolu, kde sed jejich znm, mli by mui u stolu povstat a po vzjemnch pozdravech s ppadnm podnm ruky znovu usednout a po n. Galantn mu znal pravidel slunho chovn jak byla praktikovna dve, povstane i v ppad, kdy si k jeho stolu pijdou sednout neznm lid. Jedn-li se o dv eny, me jim pomoci pi usazen. Jde-li mu do restaurace sm, nikdy by si neml vybrat msto u stolu, kde sed samotn ena. A naopak samotn dma pijme msto u stolu, kde sed jen mui, pouze v ppad, e nikde jinde nen volno.

7.2. U stoluJe samozejmost, e spolenost u stolu se vnuje sama sob. Projevem nezdvoilosti je, bav-li se nkdo s kolemjdoucmi znmmi, nebo dv pednost pozorovn ostatnch hostu apod. Okolojdouc znm zdravme v sed, mu povstane pouze v ppad, e chce nkoho pozdravit podnm ruky a prohodit s nm nkolik vt. Kdyby mlo jt o del rozhovor, je jeho povinnost pozvat znmho (znmou) ke stolu a vstoje jej (ji) vzjemn pedstav vem ptomnm Pokud znmho ke stolu nezveme, je v kadm ppad jeho povinnost pozdravit spolenost klonem hlavy, na co mu kad tmt zpsobem odpov. Snad nen teba pipomnat, e k pozdravu Pat j pohled do tve kadmu z pozdravench (pokud se nejedn o velkou spolenost). Prvem hosta je v klidu si vybrat z jdelnku a npojovho lstku. Je povinnost personlu dt tento vbr k dispozici v psemn form s platnmi polokami. Pokud u nkter jdlo i npoj nejsou k mn, mlo by to bt na lstku vyznaeno. V kadm ppad mus nk nebo servrka na tento nedostatek s omluvou upozornit pedem a neekat a na objednvku hosta. V lepch podnicch je samozejmost, e kad z host dostane svj jdelnek a vichni pak maj monost se o objednvce neruen poradit. Pijt v pravou chvli, kdy si host nco peje (ani by musel dlouho ekat, nebo naopak ml pocit ntlaku na rychl, a tedy neuven, rozhodnuto je jednm z tajemstv nickho umn. Host se me s nkem poradit, co si objedn, nen-li pevn

rozhodnuli nebo chce poznat mstn specialitu, l pi vbru vna se lze obrtit na nka (sklepnka) jako odbornka. V tom ppad upesnme, jakmu druhu vna dvme pednost (nejastji m-li bt slad, nebe such), Slunost hosta je pizpsobit se prosted (kter si ostatn sm vybral). Napklad v denn restauraci s velkm provozem je neslun dlouze dumat nad jdelnm lstkem, mnit objednvky apod. Objednv vdy mu (osoba spoleensky mn vznamn, napklad je-li hostitelem mu star ne jeho host, tedy osoba spoleensky vznamnj). Pro konzumaci jdla a pit v restauraci plat stejn zsady, o nich hovome v kapitole stolovn. Tady snad jen doplme, e na jdelnm i lstku v dra restauraci meme objevit nkter termny, jim bychom nemuseli rozumt. Jedn-li se o speciality s francouzskmi nzvy (nebo i o zhadn nzvy esk, na n meme narazit ledaskde), pak se nemusme ostchat nka se zeptat, o jak jdlo jde. Mli bychom vak vdt, e hors oeuvre znamen studen pedkrm, entre pak pedkrm tepl.

7.3. NpojeObjednme-li vno v lahvi, pinese ji nk zavenou ke stolu (obvykle zabalenou v ubrousku tak, aby byla vidt znaka), kde ji oteve, a nalije troku do skleniky hostitele. Ten ochutn a vno pokvnutm hlavy (ppadn se slovnm doprovodem, nap. dkuji, ano) schvl. Ovem neschvaluje jeho chu i kvalitu, dv pouze najevo , e vno nen zkaen. Jedin v tomto ppad me vno vrtit. Jinak se oekv, e host v, jakou znaku si objednal a nebude pekvapen chut. Pak nalije nk dm, ppadn dalm osobm u stolu. Dolvn (pouze vak do przdnch skleniek) bv tak jeho starost nebo starost mue - hostitele. Nedopit sklenika rovn zde bv znamenm, e host si dal dolit nepeje; zbytek dopije ped ukonenm posezen, bl vno (kter mezitm zteplalo) ppadn vbec nedopije. Npoje maj bt servrovny v pimen teplot: napklad vodka siln vychlazen (sprvn vychlazen vodka m hust konzistenci a svm chladem oros skleniku), bl vno vychlazen mrn (lehk na 10 - 12 stup, t na 8 - l0 stup), tak pivo by nemlo bt pechlazen, ale samozejm ani tepl (svtl na 8 - 10 stup, ern na 10 - 12 stup). erven vno se podv v tzv. pokojov teplot (14 - 16 stup), ampask siln vychlazen (4 - 6 stup, erven ampask m bt o nco teplej). Rovn mchan npoje, vermuty, plenky a likry se podvaj v teplot ervenho vna. Tot plat o minerlkch a limondch.

7.4. Nkter pipomenutU stolu v restauraci (a mlo by to platit vude, nejen v restauracch lepch) nezapomnme nkter zkladn zsady: pltn ubrousek pat na kolena (nikoli ubrousek paprov, kter nechvme voln po lev stran) a pouijeme jej vdy k oteni st ped napitm (prv tak jako ubrousek paprov). Salty jme vidlikou levou rukou, kompoty likou pravou rukou, pecky dvme na talek pod miskou. Chleba neukusujeme, ale odlamujeme a jme levou rukou, Pbory v prbhu jdla se dvaj kiem a rukojet k pslun ruce (vidlika vlevo, n vpravo), pbory uloen soubn s obma drtky k prav stran jsou znamenm pro nka, e jsme dojedli, i kdy jsme teba nezkonzumovali ve. Nezvldnete-li bezpen tuto zsadu, me se vm v dobrm podniku s pozornou obsluhou stt, e vm nk odnese polopln tal, uvid-li znamen skonenho jdla soubn poloenm pborem. Uvedli byste tm do rozpaku sebe i jeho.

Omka se nevytr, tal se neolizuje, va z kompotu a nlev ze saltu se nedopjej. Pouit ubrousek se odkld na tal, nikoli do popelnku. Kouit by se mlo nejdve pi kv, a to s dovolenm, o n podme ostatn hosty u stolu, Stane-li se nm u stolu njak nehoda (pevren rozbit sklenka, vylit kva atd.) vyvarujeme se pemrtnch reakc, sta prost omluva. Hostitel pak zad u nka uklizen stolu, step apod.

7.5. PlacenPed pchodem do restaurace by mlo bt vem zastnnm jasn, jedn-li se o pozvn, nebo o ptelsk setkn, kdy kad plat sm za sebe. P takovm posezen u kvy nebo spolenm obd v pracovn den by eny nemly oekvat, e mu (kolega znm) bude za n platit. Jeho povinnost je postarat se o enu jak u bylo eeno, mte v takovmto ppad je v roli kolegy, nikoli kavalra. Tohle by si mly uvdomit hlavn mlad dvky, kter nkdy od svch spoluk a kamard ekaj, e za n zaplat, ani respektuj, e oni jsou ve stejn finann situaci - tedy zvisl na rodich. Domnvme se, e v takovchto ppadech je na miste otevenost. Nen teba se-sloit omlouvat (protoe nen za co, nic jsme neprovedli), ale jedno due ptelsky seznmit dvku s vlastn finann situac. Mu si mus uvit, jakou formulaci pi domluv zvol: pozvnm je mnno pozvn doslovn (nap. zvu t na..., dovolte, abych vs pozval do...) Je-li jasn smysl setkn, neme dochzet k trapnm situacm nebo dokonce nepatinm dohovorm pi placen. Rovn skldn se na et v ptomnosti vrchnho je naprosto nevhodn. Nejobvyklej zpsob placen v naich restauracch je jasnm obrazem (a samozejm zdaleka ne jedinm pkladem) padku spoleenskho chovn v zemch rozvinutho socialismu. et vypsan a spotan v zkulis by ml vrchn (po dotazu, plat-li kad zvl i plat-li se dohromady) pinst na talku. Neml by tedy vyzvdat na hostech, co mli, potat u stolu a pede vemi oznamovat celkovou sumu. Mimo jin tm zbavuje hosta monosti inn a vasn kontroly tu. Jde tu jen o zvykov prvo, jako dsledek pevahy obsluhujcch nad zkaznky (a u v restauracch nebo obchodech). Snad meme pedpokldat i tady zmnu. Spropitn nen urkou, ale vyjdenm hostovy spokojenosti. Nejvhodnj formou jeho podn je nechat si vrtit po zaplacen tu drobn a zptky na talek dt spropitn ve vi, jakou uznme za vhodn, Plat-li se bez talku, pak je lep poloit spropitn ped nka na stl, ne zaokrouhlovat et na vy stku, Obvykl ve by mla init piblin 5-10 % z tu, stky ni ba i vy nesvd o naem spoleenskm taktu. Jsme-li s obsluhou (ppadn kuchyn apod.) vrazn nespokojeni, nen na povinnost dvat jakkoli spropitn a nenechme se nutit napklad vhavm vracenm drobnch. Trpliv vykejme, a se vrchn dopot. Sv rozhodnut nedat spropitn nemme provzet dnm dalm komentem. Nen-li v tu nco v podku, klidn podme o opravu; nemme-li pravdu, omluvme se. Pi odchodu z restaurace plat opan poad ne pi pchodu. Mu pome dm pi vstvn (vstane prvn a poodsune j idli, kterou pak zase vrt na msto), pokud tak neuin nk, Kdy pout pn dmu prvn do dve, dvee j pidr, u atny pome do kabtu.

8. KULTURADo divadla, kina, koncertnho slu atd. chodme kvli umleckmu zitku, Zamyslme-li se nad logikou spoleenskch pravidel a kulturnho chovn v tchto zazench, zjistme, e jejich vnitnm smyslem je umonit nm a zrove i ostatnm nvtvnkm, co nejlpe tento zitek vychutnat. Chodme vdycky vas. Nerume svm pchodem ostatn. V nkterch divadlech je dokonce zakzno po zatku pedstaven poutt do slu, opozdilcm nezbv ne pokat na pestvku. V modernji vybavench divadlech mohou sledovat pedstaven na obrazovce mstnho televiznho okruhu, Vasn pchod je pedpokladem monosti vnmat. Umleck dlo je toti celek, kter m svou kompozic, a kad detail me bt dleit. Ani v divadle a kin nejde o dj, kter si koneckonc mete i domyslet. l poadavek spoleenskho obleen pi nvtv kulturnho zazen m svou logiku. Vytrhuje ns toti ze vednho obyejnho dne, uvd ns do jin nlady, utv atmosfru vjimenosti, Pirozen, zeje vdy nutn pihlet k tomu, do jakho typu prosted jdete. Spoleensk pravidla, etiketa, v podstat postihuj Pouze tradin, oficiln st kultury. Ve sklepnch i klubovch divadlech by se samozejm dma ve veernch atech ctila ponkud podivn. Tady se pipout naprosto neformln obleen, a preferuje se dokonce jeho originalita. Na zpad je zase nkde obvykl, e i v nejlepch divadlech se stetvaj v obleen nvtvnk zcela protichdn styly oblkn. Mete vedle sebe spatit dmy v drahch koich s diamanty a mlde v dnch. Pro nai potebu bude stait, budeme-li v oblkn ctt svj vk a spoleensk postaven, kter v rozumn me pizpsobme konvencm danho prosted.

8.1. V divadleV atn pomh mu en, mlad starmu. Protoe jsme pili vas, nemusme se cpt ve front, vme, e vechno zvldneme v klidu. Do divadelnho slu vstupuje vdy prvn mu, m i u sebe lstky, kter ped uvadce. Na divadelnm programu neetme. Jsou v nm vdy uvedeny informace, kter ns orientuj a roziuj n kulturn obzor. Zvlt v nmecky mluvcch zemch jsou divadeln programy uniktn publikace, kter originlnm a vyerpvajcm zpsobem zpracovvaj irok souvislosti. Jdete-li s partnerkou, koupte program vdy, teba si prv na tento veer bude chtt nkdy vzpomenout. Do ady sedadel vstupuje zsadn prvn mu, a to elem k sedcm.(Je vhodn si ovem pedem zkontrolovat lstky a mte-li je do stedu ady, usadte se vas, Jsou-li na krajn sedadla, je naopak vhodn pokat do prvnho zazvonn.) Pi prchodu adou se omezme na nejstrunj zdvoilostn slvka, dovolte a dkuji. Tlesn kontakt je v tchto chvlch tak blzk, e nemus bt kadmu pjemn, a ohledupln lovk jej zkrt na minimum. Spoleensky vznamn sedadlo je po prav ruce. Nebudeme pochopiteln na tto konvenci trvat, je-li z druhho sedadla podstatn lpe vidt. Rozhovor ped zapoetm pedstaven by ml bt samozejm tlumen, je naprosto nevhodn zdravit vraznmi gesty ppadn znm (mon je pouze pokynut hlavou), hlasit zdravit a jinak na sebe upozorovat je neppustn. Po zatku pedstaven ji nekonverzujeme, a to ani eptem, nenaklnme k sob hlavy a v dnm ppad neustme pytlky od bonbn. Cokoliv vkat a cumlat je v hlediti neslun. Nebojme se ovem pi pedstaven zasmt, a to i hlasit. Kontakt mezi jevitm a hleditm tvo prv to, co je na divadle neopakovateln a m je

divadlo nenahraditeln, a proto jsou nae spontnn projevy nejen ppustn, ale dokonce herci vroucn oekvan. Tvrzen, e svmi reakcemi rume ostatn, je nesmysl, protoe herec v divadle (na rozdl od ostatnch druh umn) m monost pizpsobit svj projev reakcm publika. Reakcemi myslme pochopiteln kulturn projevy - pedevm smch (neplcme ale pi nm sousedy po kolenou) a potlesk (ten je mon i bhem pedstaven, herec vyct, kdy me mluvit dl), Vkiku a hlasitch projev se ovem v divadle zdrme, Na konci pedstaven zatleskme vdy; kdy se nm nelbilo, alespo krtce. Nikdy se po skonen produkce nevrhme ihned k atnm, je to neslun. Tla-li se okolo ns jin nevychovan nvtvnici, nejsme povinni vstvat a uvolovat jim cestu. Nebudeme je sice slovn umravovat, ale klidn setrvme a tleskme dl. Ti mn otrl si nevhodnost svho chovn uvdom. O pestvce (obvykle bv pouze jedna) mme monost oberstvit se, prohldnout si foyer, pozdravit se znmmi, Plat zsada, e mu nenech nikdy dmu, kterou doprovz, samotnou v hlediti. Nechce-li se projt dma, nejde ani mu. Opodn pchod do divadla je spoleensky tolerovateln pouze do le. Opozdil nvtvnk setrv v pozad, pozdrav se s ostatnmi a usedne teprve o pestvce. Usednout ihned me jedin, je-li voln zadn sedadlo. Pijde-li pozd dma, nejble sedc mu se o ni postar nebo j nabdne svoje sedadlo. Dma v ptomnosti sedcch mu stt neme, pesnji, mu neme sedt, stoj-li dma. Pedn msta v li pat dmm. Dma nejvznamnjho mue ve spolenosti sed vdy na mst, kter zaruuje nejlep vhled. V bon l jde o msto v rohu vzdlenjm od jevit. V li umstn proti jeviti je nejestnj msto ve stedu prvn ady, druh je po prav stran, tet po stran lev. Divadeln kuktko pouvme jenom pro sledovn jevit.

8.2. Na koncert a jindePro nvtvu koncert plat obdobn obecn zsady jako pro divadlo. Vyvarujeme se ovem psn jakchkoli projev bhem produkce. Jsme-li nachlazeni, kchme a kaleme, na koncert nechodme. Bereme-li s sebou dti, musme mt jistotu, e jsou opravdu slun vychovan a disciplinovan a dok sedt, asto vce ne dv hodiny, v klidu. Na koncert se tlesk po proveden celho dla, ne po jednotlivch vtch skladby. Pi obzvl vydaench, strhujcch koncertech jsou ji i v naich podmnkch spoleensky tolerovny temperamentnj projevy uznn, jako voln bravo, dupn. Nvtvu kina nepokldme za vjimenou spoleenskou udlost. Sta obleen bn na veejnosti, Ve svch reakcch bychom se mli tlumit, v tomto ppad ostatn nvtvnky rume. Vjimenou pleitost jsou filmov premiry. Vstup na n je obvykle na pozvnky. Vznamu tto udlosti by mlo odpovdat spoleensk obleeni. Vernis je slavnostn oteven? vstavy umleckch dl. Jej soust je obvykle vodn proslov a krtk umleck program, ppadn pohotn, l zde je obvykl vstup na pozvnky. Na vernis pichzme ve spoleenskm obleen, ne vdy odkldme svrchnky v atn.

9. STOLOVNPi stolovn se projevuje pipravenost ke spoleenskmu styku, sebeovldn, ovldn pravidel spoleenskho chovn, spoleensk takt, zdvoilost a slunost snad nejvraznji. Ocitne-li se nkdo ve spolenosti lid znalch vech tchto jemnost, ml by na sebe co nejmn upozorovat a co nejvce sledovat chovn zkuenjch. Spoleensk chovn je jako ve ostatn vc cviku. Po mladm lovku nikdo nebude dat, aby znal vechna pravidla, tko je vak nkdy zvldne, bude-li ke vemu pistupovat po svm a originln, ani bude vnmat ponauen, jak mu skt chovn ostatnch. Chce-li bt nkdo skuten originln, pak mus velmi dobe znt pravidla, kter chce poruovat. Jinak se nejedn o originalitu, ale o pouhou neznalost neboli ignoranci. Zvldneme-li zkladn pravidla, pak si meme dopt ze stolovn stejnou radost, jakou ml klasik umn gastronomie Brillat-Savarin. Povauje stolovn za jeden z nejdokonalejch poitk, jakch si lovk me dopt a jak jsou v cel ivoin i dny jen jemu. Poitek ze stolovn nezn dn extze, naden i unen se. Tento nedostatek intenzity vak pln nahrazuje jeho trvanlivost. Krom toho m zvltn vsadu, e ns piprav na ostatn druhy poitk a dokonce ns doke utit po jejich ztrt. Brillat-Savarin stanov nkolik zsad stolovn, o nich je pesvden, e petrvaj stalet. Posute sami. Poet pozvanch by nm! peshnout dvanct. aby se vichni mohli zapojit do rozhovoru, Jdelna by mla bt luxusn osvtlen, teplota v mstnost pjemn, pbor ziv vyitn. Pozvan nech maj rzn povoln, ale podobn zliby a mli by se natolik znt, aby se vyhnuli nepjemnm seznamovacm formalitm. Mui maj bt duchapln a eny pvabn, ale ne pli koketn. Jdel m bt mnoho, maj bt vybrna peliv, vna maj bt prvotdn. Pi jdle se postupuje od tch jdel k lehm, vna se pij nejdv lehk a pozdji opojn. Pi jdle nech nikdo nepospch - veee je posledn innost dne, Kva m bt hork a na vbr likr dohl hostitel. Saln m bt natolik prostorn, aby v nm bylo msto na spoleensk hry i na siestov rozhovory, Host maj bt pitahovni spoleenskou zbavou a v prbhu verku se tit, e je ek nco pjemnho. aj nem bt pli siln, pun m bt starostliv pipraven a penku m pipravovat znalec, kter ji nezapomene potrat bylinkovm mslem. Host se nemaj rozchzet ped jedenctou, ale o plnoci maj bt ji doma. Zastn-li se nkdo veee, splujc vechny tyto podmnky, pak se me pochlubit, e mu prokzali pmo boskou poctu. Pochopiteln, Mon nkdy zatoute zpestit si svj spoleensk ivot takovm verkem a pak vm pijdou pravidla pana Savarina vhod. Zkladn pravidla stolovn by ml kad zvldat u od dtstv v rodin. Rodina by mla alespo o vkendu a ve dny svten vnovat stolovn zvenou pozornost, nejen z vchovnch dvod, ale i pro vlastn pjemn pocit, dleit i z hlediska zdrvi a duevn hygieny, Svten stl by m! bt vhodn prosten, lenov rodiny by k nmu nemli pichzet v nedbalm nebo dokonce pracovnm obleen; u stolu by ml bt klid, konverzace by se nemla tkat oehavch tmat o een rodinnch problm. Takov obd nebo veee zvyuje pocit soudrnosti rodiny a podporuje pohodu, kter je dleitou souas! odpoinku. Pro lidi, kte se i ve svm soukrom dok chovat taktn a ohledupln, kte se pi domcm stolovn nau ovldat zklady tohoto umn (je je ve svch vrcholnch formch dosti komplikovan), neme pak bt problm, ocitnouli se v situaci spoleensky sloitj, ne jakou dosud poznali.

9.1. prava stoluPi bnm stolovn se obvykle spokojme s barevnm ubrusem a malmi ubrousky, kter je snadnj vymovat. Pro slavnostnj stl se doporuuje podloka (plstn, nebo deka), aby ndob nezvonilo a neklouzalo, nebo nepokodilo povrch stolu. Na podloku se dv ubrus bl nebo jemn pastelov, na nj pak vrchn ubrus ozdobn, nebo ubrousky. Pestr ubrusy se pouvaj pro stolovn venku, k obdu a veei je nejlep ubrus bl, ke svain pastelov. Bufetov stl se pokrv blm ubrusem dosahujcm a k zemi, bl ubrus se dv na stl ppravn. Tale pipravme podle poteby bu pouze mlk, nebo mlk a hlubok tal. Ozdobn podkldac tal nen uren pro jdlo, ale vymezuje msto ped hostem. Vce ne dva tale najednou se na stl nedvaj. Vzdlenost tale od okraje stolu je 2 - 3 cm, Polvku v lku (napklad bujn) dvme na podtalek pokryt malou dekou. Vlevo od tale pat misky na salt, vpravo na kompot. Mme-li ten nebo vestky, je poteba nezapomenout na podtalek pro pecky. Pbory pokldme podle dvou pravidel: na pravou stranu ty pro pravou ruku a naopak (napklad napravo me pijt i vidlika, kter bude pouvna jako jedin pbor k uritmu jdlu). Druhm pravidlem je posloupnost pbor podle poad jdel - nejble k tali jsou pbory, s nimi budeme jst nejpozdji. Stejn jako poet tal nepekro dva, poet pbor je limitovn slem ti. Je-li jdel vce, pidme dal pbory ve chvli, kdy je jich poteba. Vidlika se pokld zuby nahoru, lce dnem na stl. N ostm k tali. Dezertov pbory se umisuj nad talem, rukojeti na tu stranu, kterou rukou budeme jst. Pat sem mounkov lika, mounkov vidlika, dezertn n a vidlika, me bt i kvov lika. Paprov ubrousek sloen do trojhelnku se dv pod vidliku, pltn, jednodue peloen ubrousek vlevo od vidliky. Stl nezapomete ozdobit malou vzikou a pipravit na nj koenky a slnku. Slnek me bt vc, tak aby kad ml k jedn voln pstup. Zsadn nelze pout k pi stolovn pbor nebo prst: proto je nejlep mistikov slnky vybavit malou speciln likou. Sklenice na npoje se umisuj vpravo od tale, smrem ke stedu stolu; nejble k tali je ta. kter se pouije jako prvn. Je-li sklenic vce, mohou se uspodat do trojhelnku. Prtka nejsou povinn (uvd se, e ve Francii se vbec na stl nedvaj), ale chceme-li bt pozorn, umstme vpravo ped tal dv prtka kem, nebo ndobku s prtky na stul. K dekoraci stolu pat krom kvtin (ovem nikoli pli velkch nebo intenzivn voncch) napklad svcny se svkami (mly by bt alespo dvouramenn), nebo teba o vnocch zelen vtviky. Pro kadho stolovnka je dleit prostor, aby se nectil stsnn. Doporuuje se 60 - 80 cm ky, idle m jt odsunout od stolu tak, aby se lovk mohl pohodln postavit, Pi slavnostnjch pleitostech s vtm potem lid u stolu je vhodn mt pipraven stl pokryt blm ubrusem. Sem se umsuj pbory a ndob! k vmn, studen pokrmy, kompoty, peivo atd. Praktickou pomckou je servrovac stolek. Studen bufet je pikryt blm ubrusem a k zemi a m bt opaten nejen dostatkem jdla, mrnm k potu host, ale i dostatkem istho ndob a pbor (kter

mohou bt zabaleny do paprovch ubrousk), jako i jednoduchou vzdobou, Studen bufet by ml bt pravn uspodn a jdla na nm aranovna prakticky i hezky na pohled. Vzhled pedkldanho jdla je vbec dleitou soust kadho stolovn. M bt lkav, pislibuj lahodnou chu - toto oekvn pak ovem nesm bt zklamno.

9.2. Chovn u stoluPipomeme si nkter zkladn pravidla, kter by mlo ovldat u desetilet dt. Ke stolu je teba pijt ist a upraven. Used se bez hluku, ne tsn ke kraji stolu. Po celou dobu jdla jsou ruce nad stolem, nebo lehce poloeny na okraji - ovem bez lokt. Pae jsou pi tle, pi jdle se pouv pouze doln sti hornch konetin. Hlava je voln sklonna, sousta se donej k stm, nikoli naopak. Lce se dr palcem nahoru a polvka se nabr smrem k sob. Lce se nevkld cel do st, nbr jen jej u st, Vt sousta se v polvce krjej lc, nikdy noem. Chlb k polvce m bt umstn na malm talku vlevo od tale, sousta se levou rukou odlamuj a vkldaj pmo do st. Lce se po dojeden ukld do tale rukojet vpravo. N a vidliku drme za horn st rukojeti s koncem openm v dlani mezi prostednkem a palcem, hbetem vzhru, ikmo k tali. N se nem vzdalovat od tale, vidlika se zved k stm hbetem nahoru, pokud j nenabrme sypk potraviny (zeleninu, nudle). N nepat nejen do polvky, ale ani do st. Dleit je umstn pboru pi peruen jdla a pi dojeden (ken; soubn). Mlaskn, srkn, hlasit cinkn pborem o tal, mluven s plnmi sty a jakkoliv hlunost jsou u stolu neppustn. Chceme-li se v prbhu jdla napt, je teba ott sta ubrouskem. Pestoe se tato nejjednodu abeceda chovn u stolu zd samozejmost, velmi asto se setkvme s poruovnm i tch nejprostch pravidel.

9.3. Zasedac podekPozveme-li hosty, mli bychom vdt, jak je u stolu usadit. Alespo nkolik zkladnch zsad musme znt. Hostitelka a hostitel sed naproti sob, bu u uch st stolu, nebo uprosted irch. estn msto je pro mue po prav ruce hostitelky, pro enu po prav ruce hostitele (jm me bt v neptomnosti otcov i syn). Pi usazovn host u stolu se opt uplatuje star dobr pravidlo spoleensk pednosti: star maj pednost ped mladmi, eny ped mui, spoleensky vznamn ped mn vznamnmi, Usazovn host u stolu je vbec kousek znan nron, protoe hostitel mus dbt o mnoho dalch okolnosti. Stdav by mli sedt dmy a pni, vedle sebe by se nemli ocitnout lid, kte maj zcela odlin zjmy a u vbec ne lid, o nich je znmo, e se neshodnou. Pi obchodnm jednn se nesm zapomnat na jeho el a je teba umonit tm, kdo spolu maj co k projednn, aby mohli bt v kontaktu ji bhem jdla. Zasedac podek mus bt samozejm promylen pedem, aby nedochzelo k trapnm situacm. Nejjednodum zpsobem, jak hosty usadit na jejich uren msta, je uvst je ke stolu a nabdnout jim idli. Pi poetnj spolenosti se dvaj kartiky se jmny (ppadn s jdelnm lstkem) nad tal, pi velmi slavnostnch pleitostech dostv pn plnek stolu s urenm svho msta i se jmnem dmy, kterou m ke stolu uvst. Krom toho je zasedac podek vyven. Urme-li si spoleenskou dleitost jednotlivch host, vyeme vechny ostatn sloitosti a rozhodneme poad, pak pi vytven zasedacho podku postupujeme podle tohoto schmatu. Nejestnj msto (v ele stolu proti dvem) pat hostitelce, proti n sed hostitel. Po prav ruce hostitelky used pn slo jedna, po lev ruce pn slo dv. Po prav ruce hostitele dma slo jedna, po lev ruce dma slo dv. l dal v poad jsou azeni tmto kovm zpsobem.

Ke stolu used nejdv hostitelka, pni ekaj, a se usad dmy. Pi oficilnch pleitostech je povinnost kadho pna nejprve doprovodit svou (pidlenou) dmu k jejmu mstu u stolu. A u obsluhuje u stolu kdokoliv (pi ptelskch setknch to bv obvykle hostitelka, kter ppadn nkdo pomh), nedopust, aby host (kte by to tak mli vdt) skldali przdn zapinn tale na sebe na stl. Przdn tale se berou zprava, nov (ist nebo pln) se podvaj zleva. Kdy se host obsluhuj sami, je jejich povinnost nabdnout svmu sousedovi. Msu s jdlem si nikdy nenechvaj u sebe, ale posunou ji dl - zkrtka projev zkladn pozornost k ostatnm. Npoje se podvaj zprava a sklenice se nalvaj na stole. V ptelsk spolenosti me hostitel nalvat mimo stl tak, e uchop sklenici, za hostem ji napln a plnou postav z prav strany na stl. Nalvat si mohou i host sami, piem pni obsluhuj dmy. Minerlky se dvaj na stl v lahvch, vno bu v lahvch anebo v karafch i sklennch dbncch.

9.4. Menu - poad jdelJak se nronost ppravy jdel a jejich kompozice zmnila od minulho stolet, o tom se pesvdme n,a pkladu pojet tabule dle na domc klasick autorky Magdaleny Dobromily Rettigov. Zdrazuje, e kniha tato ne pro domy vrchnostensk, nbr jen pro men domcnosti spodna jest, bylo by tedy zbyten velijak pouen o skvostnch tabulch; chci tedy jenom navrhnout, kterak jdla pi mench i vtch tabulch uspodat se maj.., Rozum se samo od sebe, e v jdlech zmna se dlat me a e kuchaka dle asu, v kterm prav tabuli stroj, dit se mus. co k dostn jest, Vezmme pklad nejjednodu o pouhch sedmi chodech. Po bl polvce s rej1 nsleduje hovz maso s cibulkovou omkou a okurkami, kutka s karfiolem a peen kachna. Po hlvkovm saltu a tali se v horku se podv pivo - vno - kafe Piklad velk tabule m bodu celkem 36, Nabzej se dva druhy polvky, prakticky vechny druhy masa v rzn prav (zvltn kapitolu pedstavuje peen, obsahujc kuata, kachny, telec, zajce, srn, koroptve, baanty, jazyky, unky, kapouna a rzn plohy), nechyb nkolik druh sladkch zkusk (od ernho chlebovho dortu pes vneky a jin drobnstky po oplatky a trubiky), zelenina, meloun a nejrznj npoje. Voda, pivo, erven a bl vno mus bt k dispozici na stole, pozdji se podvaj vzcnj vna, kafe, rosolka, slivovice - a pak opt pivo. Nicmn u Magdaleny Dobromily meme vysledovat urit systm vytven po stalet se znalost fyziologickch zkonitost, jako i pocit libch i nelibch pi uritm azen jdel. Ovem dnen lovk, atakovan rznmi jedy v potravinch, ve vod a ve vzduchu i pemrou stresu, mus se svm organismem zachzet opatrnji a v dnm ppad neme vydret takov npory na sv zavac stroj jako souasnci na nrodn buditelky. Prvnm bodem evropskho menu je aperitiv, kter povzbuzuje chu k jdlu a jaksi nabud organismus k ochotnmu pijmn potravy. Rzn druhy vermutu, becherovka, sherry, vodka, to je obvykl repertor, Slivovice se nedoporuuje Pro zsadn odprce alkoholickch npoj me tuto roli sehrt studen vyva nebo ovocn va. Doma si meme dt t douek plzeskho piva. Hostm podvme aperitiv ped pchodem ke stolu, bu ped pchodem do jdelny, nebo v jdeln ped usednutm. O aperitivu mus rozhodnout hostitel, v tomto ppad hostm nedvme na vybranou (krom abonent na ovocnou vu),

Studen pedkrm se podv ped polvkou, tepl pedkrm po polvce. V delm jdelnku nsleduje po polvce (nebo po teplm pedkrmu) ryba, po n pak jeden nebo nkolik hlavnch chod. Ke sladkmu mounku si meme dt ampask. plnost sprvn tabule dopluj sry a ovoce. K zvren kv podvme digestiv (opt jako aperitiv pro dobr trven), jm je klasicky koak, sladk likr nebo sladk vermut.

9.5. Jak se co jKdy tedy vme, jak mme u stolu sedt, doplme si jet abecedu chovn u stolu nkolika uitenmi radami. Ltkov ubrousek si rozlome na pl sloen do klna a po jdle (nesloen) bu vedle tale, nebo do tale, Ubrousek odkldme a po hostitelce. Brambory by se nemly krjet noem, nbr pouze vidlikou. Omelety vech druh se jed vidlikou v prav ruce. Takt smaen a mchan vejce, kde si pomhme kouskem chleba v lev ruce. pagety se jed vidlikou v prav ruce - natej se na vidliku bu o okraj tale, nebo s pomoc lce v ruce lev. Nemme-li to natrnovno, nic se nestane, budeme-li je noem krjet a vidlikou nabrat. Jak s velkmi kostmi u drbee, na to se nzory rozchzej. Na skuten vysok rovni nen mon brt kosti do ruky, pi mn oficilnch pleitostech se tento zpsob toleruje. Doporuuje se vykat, jak se zachov hostitelka. Mal kstky nevyndvme z st rukou, ale decentn je vyplivujeme na vidliku a odlome na kraj tale. Tot plat o kstkch z ryb. Pi konzumaci ryb by se mlo pouvat specilnho rybho pboru, v nm n lopatika umouje lpe odlupovat maso z kost. Ryby toti nekrjme. K tmu elu poslou dv vidliky, nebo vidlika s pomocnm kouskem chleba. A te nco specilnho. Raky v rukou rozdlme a pomoc specilnho pboru (krtk vidlika a n s drkou) vybereme vnitek: z pedn sti konzumujeme pouze maso z klepet. Po tto labunick konzumaci bychom mli dostat pleitost oplchnout si prsty v misce s vodou a ott do ubrousku. Humry dostaneme v ji rozplenm kruni. Jed se dvouzubou nebo dezertn vidlikou. stice se podvaj v ledu, Pokud vm je nikdo neoteve, rozlousknete je vidlikou nebo specilnm noem, pokapete citronem (nebo blm vnem) a vysrknete. Vidlikou nebo likou se otvraj mule. Se neky zsadn neklepeme o stl, nbr vyjdme je specilnm pborem (mal vidlika a mal lika). ab stehnka se pidruj vidlikou v lev ruce na tali a pravou se odlupuj sousta. Chest sej obvykle vidlikou v prav ruce, podv-li se i s devnatou st, meme jej uchopit a ukousnout. Artyoky se konzumuj tak kombinovan; lstky okusujeme z ruky, srdko krjme vidlikou. Pi zpracovn kukuice jsou vechny monosti oteveny: meme j jst ve specilnm drku, v ubrousku, v ruce bez ubrousku, nebo vylupovat zrna na tali. V ruce lze rovn jst edkviky (kter by ovem pro tuto pleitost mly pijt na stl s nat) - meme je i loupat noem v prav ruce a namet do soli.

Kompot je povoleno dojdat i tak, e jej vezmeme ze stolu a v lev ruce piblme k stm. Ovem zsadn pak nedopjme vu. Zeleninov salt by ml bt podvn v mench kouscch, aby se dal konzumovat bez dalho dlen, protoe pouit noe v tomto ppad je zkladnm prohekem. Zvltn pravidla m i konzumovn ovoce. Velk peckovice se jed rukou, pecku se ovem sname odstranit ji pedtm stlaenm rukou na talku, nebo pomoc vidliky. Jablka a hruky pedepisuje etiketa jst tvrcen a oloupan, co u zejm plat jen u tabul velmi oficilnch stejn jako pouvn pboru na broskev (rozplit, vyjmout pecku, oloupat, rozkrjet, posypat cukrem). Se stonky se podvaj ten a hrozny. Jednotliv bobulky se odtrhvaj pravou rukou a teprve pak vkldaj do st, pecky neputuj do talku pmo, nbr opt prostednictvm prav ruky. A v stech oddlujeme od stonk jahody a rybz. Spolu s hroznovm vnem by to mohlo bt ovoce, kter si host sami oplachuj na stole. Meloun a ananas se jed likou, servrovan v pltcch. Pomeran se loup obvyklm zpsobem a konzumuje po pltcch, citrn by ml na stl pijt bu v podob vy nebo pltk. Kultivovan pojdn bannu spov v ukrojen piky noem, oloupn a nslednm odkrajovn. Bann lze rovn jst pborem - naznout a sloupnout slupku a krjet ho na koleka, A jet bonbny: jed se zsadn rukou.

9.6. Kultura pitPit alkoholickch npoj je tradin soust kontakt mezi lidmi, Nen kolem tto pruky pouovat o kodlivosti nemrnho povn alkoholu, o tom by ml bt kad pouen vchovou a utvrzen spoleenskou prax. Je jist, e poruen pravidla stzlivosti dve i pozdji kadho nemrnho pijka ze spolenosti vyad, nehovome-li ji o dsledcch pro jeho zdrav, prci i osobn vztahy. Nahldnme alespo velmi krtce do stalet pstovan kultury pit, jeho vhodnho uit a souinnosti s jdlem. Podme-li verek, nebo pozveme ptele na ven, je teba si pedem rozvrhnout podvn npoj. Podvat by je ml lovk rozvn, aby situaci neovldl horliv dobrovolnk. Npoje maj bt podvny samozejm podle druh jdla a ve vhodnch, pravidelnch intervalech. Nalvat velk dvky nen pohostinnost, ale nekultivovanost. Npoje se nesmj vnucovat. Chce-li host pestat s pitm, me odmtnout nalit nov sklenky, nebo posledn sklenku nedopt - nedopit sklenka se zsadn nedolv. Ke kadmu pit je poteba nabzet nco k jdlu (pokud nepodvme veei, tak alespo chlebky, jednohubky, salty s peivem, slan suenky, sr). Je nutn vdy mt k dispozici nealkoholick npoje. Spoteba alkoholu se vrazn sn, nepij-li host i nudy; dobr spoleensk zbava, vhodn podncovan hostitelem, je nejlepm prostedkem k tomu, aby konec setkn byl stejn dstojn jako jeho zatek. Host by mli odchzet s pocitem pjemn proitho veera. Pokud nkdo ponkud pekro svou mru, je nejvhodnj taktn mu nabdnout kvu. Podobn ukonme posezen: ve chvli, kdy se jet zbava nerozplv do neurit - do nudy, pestaneme s nalvnm alkoholu. Zkusky a kva jsou znamenm, e verek kon.

Ppitky se pronej a po dezertu. Mly by bt strun a zsadn se pi nich stoj. Pi ppitku hledme do tve tomu, komu se pipj. Piukv se pouze v malm potu osob, a to okrajem sklenice o okraj sklenice. Krom ppitku se pi pit dvme do sklenice nebo lku, oboj nedrme afektovan - se vztyenm malkem apod. Velk sklenky meme dret v dlani, sklenky na stopce drme uprosted stopky. V dlani se (se stonkou mezi prsty) dr Napolenka na koak, kter mrnm otenm zahvme, aby se uvolnily voav esence. Ve sklenkch na vy stopce se podv vno, v rznch typech malch skleniek destilty a likry, pivo a limondy, stiky a tzv. long drinky (mrn alkoholick npoje mchan se sodovkou) pat do vtch pohr, cocktaily do mench sklenek rznho typu a tvaru. Speciln jsou sklenky na koak (Napolenky na krtk stopce, se irm dnem, nahoru se zuujc) a na sekt (originln sklenka na sekt m v plochm irokm dn vybrouen dlek, kter zpsobuje stl perlen npoje; pouvaj se rovn vysok sklenky tzv. fltniky). Podrobnou znalost mnoha druh sklenic, pohr, lk a dalch ndob na npoje penechme odbornkm; jde o zleitost znan komplikovanou, kterou bezchybn ovldaj pouze profesionlov nebo znalci specializovan na tento druh konka. Pi stolovn bychom mli dodrovat nkter zsady podvn npoj. BrillatSavarin konstatuje: pi podvn npoj plat pravidlo, e postupujeme od mn vraznch k voavjm a opojnjm. Souvis to i s poadm jdel a jejich kombinovnm s npoji. O aperitivech jsme j hovoili. Z vermut by mly bt za tmto elem vybrny su (to jest mn sladk), z destilt chuov a vn vce mn neutrln. Nehod se aromatick plenky, whisky a koak (brandy), kter m tradin funkci tzv. digestivu, povanho pro lep trven na zvr hostiny. Brillat-Savarin doporuuje sklenku ampaskho nebo suchho blho vna, proti bontonu nen ani men objem kvalitnho piva. V na oblasti jsou mlo znm aperitivy jako such sherry, madeira nebo su portsk. V prbhu veee se npoje mn podle pedkldanch jdel, Prodn (nesloen) bl vno se podv k blm masm - k rybm, drbei, k telecmu. erven pat k hovzmu, ke zvin a tak k srm. Dezertn vna (k nm pouze doven, jako sherry, madeira, portsk atd.) pat k mounkm a dezertm, jak napovd jejich nzev. Pivo se hod (alespo v na stedoevropsk oblasti) vude tam, kde je vhodn erven vno. ampaskm si pipjme, jinak se podv pi dezertu jako osven ped dal spoleenskou zbavou.

9.7. O vn a jdleVno jest vc podivuhodn vyhovujc lovku jak zdravmu, tak i nemocnmu. Budi vak podvno ve sprvn me podle stavby jednotlivce. Tolik Hippokrates. Ocitneme-li se nkdy ve vinaskm sklpku, nepedstrejte znalce - to ponechte povolanjm, jedin, co se od vs oekv, je tich pizpsoben se mstnm zvyklostem. Nepokouejte se rozeznat sortu vna, pokud vm vina neoznm, co prv podv, neostchejte se zeptat. Vno ve sklpku se podv v malch sklenkch ochutnvakch. Tradice prav, e je teba podret sklenku proti svtlu, abychom posoudili barvu a istotu npoje, dle krouivm pohybem piblit nosu vni vna a teprve pak malm doukem ochutnat. Jak prav klasik, vno je teba po poneb vlet, aby vynikly jeho vlastnosti chuov, spojen s ichovmi,

Ji ped stoletm usoudil Louis Pasteur, e vno je nejzdravjm a nejhygienitjm npojem. Dnen vdci - zejmna onkologov - se s nm v tomto poznn shoduj. Vinn mot je toti oprotn od pdavnch chemickch ltek, obsaench ve vod a dalch komponentech jinch npoj. Mezi lehk vna prodn (nesloen) pati napklad Mllergau, Neubursk, Sylvnsk zelen, Veltlnsk zelen, Ryzlink vlask. Vraznj chuti a t obsahu alkoholu je nap. Rulandsk (neboli Burgundsk) bl a ed (such), Rnsk ryzlink, Sauvignon, Tramn. Nejznmjmi znakami ervench vn u ns je leh Frankovka a Portugal, nebo t Rulandsk erven (Modr Burgund), Vavineck. Znakov vna jsou smsky rznch odrd, kontrolovan jak co do chuti, tak co do obsahu rznch ltek. Pat k nim nap. Bzeneck lipka, Grcie, Mikulovsk romance, Poesie, z ervench Kardinl, Marya, Pavlovick ohniv. Ppitky pi vn maj sv ustlen souslov. U ns se nejastji pouv Na zdrav, nkde A jsme zdrav. Krsn je obvykl ppitek Gaskoc M srdce vs zdrav nebo Ptele uijte ve zdrav, Autoi Vinask abecedy uvdj, e Anglian pipjej kad den v tdnu jinak: krom veobecnho Na zdrav na vae, na nae a na zdrav hezkch dvek se v pondl pipj vznamnm osobnostem, v ter sami sob, ve stedu sportm, ve tvrtek nevstm nebo enm, v ptek nboenstv, v sobotu profesi ptomnch, v nedli neptomnm ptelm nebo lodm na moi. Oekv se, e npoj (stejn jako jdlo) nekonzumujeme lhostejn. Ocenme jeho vni (u vna t barvu a irost), vychutnme chu (vlenm po jazyku). Na jeden lok se pj (v malm mnostv) pouze destilty jako je vodka, din apod. Obdobn zpsob jako u vna plat t o aji, kter (pokud je kvalitn pipraven) vychutnme rovn ichem a chut. Ani kvu bychom po tto strnce nemli opomjet, jestlie si uvdomme, e je ji mono pipravovat na destky zpsob, z nich kad m svj pvab. U kadho npoje plat, e rozhodujc je kvalita a ne kvantita. Aperitivy: Bl such vna - ampask - Jemn bl vna* - Lehk erven vna* - Znakov umiv vna - Jemn prodn a desertn vna* Studen pedkrmy: Bl such vna - Such rov vna - Polosuch rov vna* Tepl pedkrmy, pizzy, slan kole: Such bl vna - Such rov vna - Lehk erven vna Bl maso, drbe: Such bl vna - Such rov vna* - Lehk erven vna - Znakov umiv vna ampask Plody moe: Such rov vna - Such bl vna - ampask* - Znakov umiv vna* - Jemn bl vna*

Peen ryby: Such bl vna - Jemn bl vna - Such rov vna - Lehk erven vna - Znakov umiv vna* - ampask* Ryby s omkou: Such bl vna - Jemn bl vna* - Such rov vna - Jemn erven vna - Znakov umiv vna* - ampask* Peen erven maso: Lehk erven vna - Aromatick erven vna - Znakov umiv vna* erven maso s omkou: Lehk erven vna - Aromatick erven vna - Znakov umiv vna* Zvina: Aromatick erven vna - Znakov umiv vna* Uzensk vrobky: Bl such vna - Rov such vna - Polosuch rov vna* - Lehk erven vna Hus jtra: Jemn bl vna - Aromatick erven vna - Znakov umiv vna* - ampask* Jemn sry: Such bl vna - Such rov vna* - Polosuch rov vna* - Lehk erven vna Znakov umiv vna* - ampask* Siln sry: Jemn bl vna* - Aromatick erven vna - Znakov umiv vna* - Jemn prodn vna* Deserty - ovoce, krmy, kole: Polosuch rov vna - Znakov umiv vna* ampask* Deserty - okoldov dorty: Jemn bl vna - Jemn prodn vna* - Desertn vna

10. SPOLEENSK IVOT V RODINZkladn sociln a spoleensk nvyky zskvme v rodin. Tam se nm dostv prvnch zkuenost, jak se k sob chovaj lid blzc, jak je poteba chovat se k lidem cizm. Dt se u nejenom formou pkaz a zkaz, ale pedevm napodobenm vzor. Dojmy z mld jsou nevyhladiteln a dt asto si pamatuje slovo zdnliv nepatrn, vstup zdnliv bezvznamn, kter rodim dvno vypadl z pamti, po vechen ivot. Dojem rodi, s nimi dt poprv a nejvce v ivot se setkv, jest v mysli jeho n a vyhladiteln a zpravidla rozhodujc. (Guth-Jarkovsk). V neju rodin funguj dva zkladn typy vztah; mu - ena, rodie - dti (ppadn sourozenci mezi sebou). Formy tchto vztah mohou mt rznou podobu. Jsou rodiny s absolutn liberlnm, demokratickm vnitnm uspodnm, na druh stran pak

rodiny, kde uspodn je pevn, podlhajc jedin autorit (tradin patriarchln typ rodiny). Prvnmu typu rodiny odpovdaj kamardsk vztahy. Dti dokonce rodim nkdy kaj kestnmi jmny, To u se z obecn spoleensk konvence, alespo v naich podmnkch, ponkud vymyk. Nechceme na tchto mstech prosazovat, e obecn platn spoleensk pravidla je nutn bez vjimky dodrovat i v rodin. Nejen o