16
Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Ostrava, příspěvková organizace EKO čas (opis) SZŠ a VOŠZ Ostrava 2016 Bystré Dnešní téma: Jak odolávat nástrahám marketingu Reklama Mix-4P Cena Obal Promotion Logistika Tvorba produktu Propagace Výrobek Product Place Distribuce Price Trh

příspěvková organizace EKO čas (opis)asopis1-12.pdf · člověka, jedná-li se pak produkt, který má rád. Navíc, když se objevuje v televizi a v letácích Navíc, když

Embed Size (px)

Citation preview

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Ostrava, příspěvková

organizace

EKO – čas (opis)

SZŠ a VOŠZ Ostrava 2016

Bystré

Dnešní téma:

Jak odolávat nástrahám

marketingu

Reklama Mix-4P Cena

Obal Promotion

Logistika

Tvorba produktu Propagace

Výrobek

Product Place

Distribuce

Price Trh

OBSAH

Marketing ................................................................................................................................... 1

Taky všemu věříte? .................................................................................................................... 2

Tatranky – rychlý průzkum ........................................................................................................ 3

Fast foody a jejich klamavá reklama .......................................................................................... 4

Projekt Fast Food: Reklama vs. Realita ..................................................................................... 5

Víte co jíte? A co jí vaše děti? .................................................................................................... 6

Nákupní seznam- zbytečnost nebo nezbytnost? ......................................................................... 7

Science fiction – cestovní kanceláře .......................................................................................... 8

Strategie farmaceutických firem ................................................................................................ 9

Slevy -„neslevy“ ....................................................................................................................... 10

Co dokáže dobrý fotograf? ....................................................................................................... 11

Reklamy a lidé .......................................................................................................................... 11

Tuky kam se podíváš! .............................................................................................................. 12

1

Marketing

Marketing je množina řady nástrojů, myšlenek a věcí, které se snaží uspokojit potřeby

člověka. Snaží se oslovit člověka pomoci mnoha promyšlených metod a různých technik.

Jedná se kupříkladu o různé typy reklam. A to třeba rozhlasové či televizní reklamy, plakáty,

billboardy, stánky s ochutnávkami apod. Vždy s vhodně podstrčeným logem výrobce anebo

výrobku samotného. Jsme svědky protivného křiku zeleného mužíčka a všichni víme, jakou

značku (A…cz) nám nutí. Jde o snahu nalákat člověka, aby si daný výrobek vyzkoušel a poté

zakoupil. Nebo rovnou koupil za ,,skvělou, bezkonkurenční cenu“, která se již nikdy nebude

opakovat.

Často jsou využívány v reklamě známé tváře a postavy, které například propagují sportovní

značky a produkty (obuv, oblečení, hygienické potřeby…). Člověk, který tu značku

,,prodává“ je vždy usměvavý, plný života a tím dokáže zaujmout. Ostatní si pak zákonitě

řeknou, že když ten na tom plakátu s tím výrobkem spokojen, musím být spokojený i já

(výraz v obličeji je strašně ovlivňující a napadlo vás někdy, že ten herec vám předvádí svá

vystoupení za nemalý peníz!).

V supermarketech Vám zase na nás útočí různé ochutnávky od cereálií, uzenin…až po sýry.

Je to něco jiného, když se na Vás slečna za pultem usměje a nabídne Vám daný produkt, než

když tam bude stát slečna - robot, která má myšlenky úplně jinde a tváří se unaveně, otráveně

a sklesle.

Znáte taky o reklamy typu AKCE 2 + 1 ZDARMA, nebo – AŽ 35% navíc. To naláká každého

člověka, jedná-li se pak produkt, který má rád. Navíc, když se objevuje v televizi a v letácích

oblíbených obchodů. Je to takové upozornění, že máme právě akci a nesmíme propásnout

šanci na výhodný nákup. Co naplat, že to právě nepotřebujeme.

Reklama je dobrý tah z pohledu marketingu a nebýt vhodné propagace tak mnoho lidí

o různých slevách, značkách a cenách vůbec neví.

A na závěr mého zamyšlení pouze konstatování, že určitě každý z nás podlehl nějaké

reklamě, ať v dobrém nebo ve zlém! A ruku na srdce – RÁDI!

T. Volná – obor AZ

2

Taky všemu věříte?

Denisa Gardiánová a Karolina Křenková ZA 3.A

3

Tatranky – rychlý průzkum

„Jak odolávat nástrahám marketingu“

Dlouho jsme přemýšlely, o čem přesně psát a co vymyslet. Nakonec nás napadlo, že bychom

mohly srovnat kvalitu, složení a cenu např. tatranek.

Jednoho odpoledne jsme se vydaly do obchodního centra a ptaly se nezávisle lidí, jaké

tatranky jim chutnají a proč. Jestli u nich rozhoduje chuť, cena anebo výrobce či designe.

Výsledky byly překvapující.

Skupina seniorů odpověděla, že si vybírají tatranky podle ceny, když jsme se zeptaly proč,

mnozí z nich nám odpověděli, kvůli nízkému důchodovému příjmu. Ti ostatní nám řekli, že

ne vše, co je drahé, je i dobré. Tato odpověď nás velmi překvapila, donutila nás se nad tím

zamyslet.

Pak jsme oslovily mladší generaci lidí. Ti však měli názor opačný, podle nich jsou dražší

tatranky kvalitnější. Druhá otázka byla, zda se někdy podívali na složení a srovnali jej s tím

levnějším. Tato otázka mnoho z nich vyvedena z míry a skoro všechny odpovědi byly

negativní.

Pouze a především maminky s dětmi, srovnávají kvalitu tohoto zboží podle složení a ne podle

ceny.

Nakonec nás napadla mala zkouška, při které jsme nakoupily 4 druhy tatranek různé barvy,

výrobce a ceny a nabízely je malým dětem. Většina z dětí sáhla po tatrance s nejbarevnějším

obalem a nepřekvapilo nás, že si děti vybraly tatranku, která stojí 3,50 Kč. Z toho vyplývá, že

dětem nezáleží na kvalitě ani ceně, ale pouze na designu. A je pouze na rodičích, kterou zvolí

tatranku, jestli dražší nebo levnější.

Při sečtení všech odpovědí nám vyšlo, že mnoho lidí kupuje tatranky značky Opavia a to

proto, že tato značka je na našem trhu už několik desítek let a tím je vyhlášena za nejlepší

a nejprodávanější.

Na druhém místě skončily tatranky Linda, které si lidé především kupují kvůli výrazné

oříškové chuti.

A na třetím místě Sedita, kterou lidé kupují pro levnou cenu.

Jana Urbánková, Monika Loučná ZA 3.B

4

Fast foody a jejich klamavá reklama

Česká republika je velice populární pro fast food řetězce. Vše odstartoval v roce 1992

McDonald ‘s. Jako další se v roce 1994 objevil řetězec KFC a od roku 2003 další fastfoody -

SUBWAY, Bageterie Boulevard a Burger King. 1/10 obyvatel ČR navštíví minimálně jednou

týdne některý z fast foodů. Jednou měsíčně to je dokonce 1/3 obyvatel. Češi si velice oblíbili

rychlé občerstvení a do budoucna lze očekávat vstup nových řetězců na náš trh.

Zde je malý průzkum:

1) Stravujete se v některých z fast foodů?

Ano-77 %

Ne-23 %

2) Jak často navštěvujete fast food?

Denně-23 %

1x do týdne-5 %

1x za měsíc-42 %

1x za půl roku-30 %

1x za rok-23 %

3) Při jaké příležitosti navštěvujete fast

food?

Při nákupech-31 %

Na cestách-34 %

Místo běžné stravy-2 %

Při nedostatku času-33 %

4) Který z fast foodů je váš nejoblíbenější?

McDonald’s-33 %

KFC-26 %

Bageterie Boulevard-9 %

Subway-8 %

Burger King-4 %

Jiný-20 %

5

Projekt Fast Food: Reklama vs. Realita

Na konci roku 2010 začal fotograf Dario D. ukazovat rozdíly mezi tím, co je na obrázcích,

reklamách, billboardech a ve skutečnosti. Určitě to znáte z reklamy-Dokonalé housky,

šťavnaté masíčko, hromada krásné a barevné zeleniny a to vše zalité báječným dresingem.

Tohle vše můžete vidět v reklamách. Podvedeni zákazníci, kteří se těšili na nadýchanou

housku s velkým kusem šťavnatého masa. A ve skutečnosti nalezneme mini housku a oschlé

maso. Nyní se můžeme podívat na pár obrázků, které fotograf vyfotil, aneb Reklama vs.

Realita.

Fotografie běžně připravují foodstylisté, kteří použijí vždy tu nejnadýchanější housku, jídlo

fotí studené, aby se sýr neroztekl a nešla z něj pára, rajče a salát narovnají pěkně dopředu

a něco i potřou lehkou vrstvou želé, aby vše vypadalo lesklé a čerstvé. Pokud nedostanete

takové jídlo, jako je na obrázku, jedná se o podvod a máte možnost si stěžovat. KASL

Klára Barabaschová,

Barbora Hozová ZA 3.A

Zdroj: KOLLMANNOVÁ, Denisa. Fast food: fotka vs. realita? Markething [online].

[cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.markething.cz/fast-food-fotka-vs-realita

6

Víte co jíte? A co jí vaše děti?

Spousta maminek řeší svačiny svých dětí těmito sladkými jídly. Ale proč? Mladé maminy

chodí po kavárnách, shopping marketech a místo toho, aby dětem nachystaly chutnou

a vydatnou svačinu plnou vitamínů, sacharidů a výživy, kterou děti potřebují pro jejich růst

a vývoj, „ládují“ je těmito výrobky. Nakoupí je „za pár“ korun v obchodech. Je to pro ně

rychlý způsob, jak do dítěte „dostat“ stravu a navíc stravu dětmi neodmítanou, jelikož

výrobky znají z reklam a jsou na ně fixovány.

Ale proč dávat dětem výrobky plné éček?! Když můžeme za pár minut vyrobit zdravou

svačinu? Co třeba takový chleba? Můžeme jej namazat domácí rybí pomazánkou, nebo přidat

kvalitní šunkový salám, nebo trochu zeleniny či ovoce. Vždyť tato příprava zabere necelé

3 minuty.

Děti rády jedí rukama, a proto by jim maminky měly dávat zeleninu, nebo ovoce nakrájené na

malé kousky. Většině z nich však vadí, že „jejich“ dítě bude upatlané od jídla, a to je možná

jeden z těch důvodů, proč tohle vše řeší „rychlosvačinkami“.

Maminky, které si přečtou tento článek, nebo krmí své děti éčky by si měly najít čas a pročíst

si internet. Naleznou zde, co vše tyto výrobky dětem způsobují a jaký mají vliv na jejich

vývoj a zdraví. Mnohé z nich možná změní svůj názor, jiné mávnou rukou a budu krmit své

děti dále éčky.

Co říci závěrem? Maminky, v některých případech tatínci! Pořádně si pročtěte složení

a podívejte se, co dáváte jíst svým dětem, které potřebují kvalitní stravu bez umělých

konzervantů. Projděte si internetové články, zabere to pouze pár minut a myslím si, že

většina, nebo alespoň polovina své názory změní.

Lenka Kuráňová – ZA 3.B

7

Nákupní seznam- zbytečnost nebo nezbytnost?

Skoro každý den chodíme nakupovat potraviny. Kolik z nás si ale napíše předem seznam

toho, co potřebuje nutně pořídit? Když jdu bezhlavě do obchodu s cílem prostě něco nakoupit,

skončím většinou u toho, že mám plnou tašku toho, co

nepotřebuji.

Proč si tedy jednoduše nenapsat seznam a vyvarovat se tomu, že

nakoupíme hromadu produktů, kterými se necháme zlákat?

A i když seznam máme, často nás ke koupi ne tak potřebného

zboží přemluví sympatický nápis „Sleva!“. Uznejte sami, že

není jednoduché projít kolem na vás volající cedule informující,

že určitý produkt můžete koupit jen za polovinu. Většinou

podlehneme a ani přesný seznam nám

nepomůže.

Stručně řečeno, pokud nemáme pevnou

vůli, necháme se zlákat, tak – geniálním nástrahám marketingu

neunikneme.

Magdaléna Řeháčková ZA 3.A

8

Science fiction – cestovní kanceláře

Projekt Titanic live

V našem projektu s názvem TITANIC LIVE, se snažíme pomoci lidem vybrat správnou

dovolenou, nenechat se ovlivnit masívním marketingovým nátlakem konkurenčních

cestovních agentur.

Cestovní kanceláře a agentury by zde měly

být především proto, aby svým zákazníkům

umožnily prožít pohodovou, bezproblémovou

dovolenou. Ovšem v dnešní Evropě, krizi

s nekontrolovanou migraci je zařízení a

poskytnutí bezproblémové dovolené

komplikované a těžko dosažitelné. Důvodem

toho jsou nejen nekontrolované přílivy uprchlíků do některých atraktivních turistických

destinací, ale také nejistota a obavy z dalšího vývoje. Některé cestovní kanceláře a agentury

okamžitě zareagovaly a vymyslely skvělý trik či marketingový tlak, kdy masivně snížily cenu

některých zájezdů, např. Egypt, Turecko, Řecko – kde své ceny snížily až o 50 %. Neřekly

však svým klientům, že reakce dopravních leteckých společností bude také rychlá. Ty totiž

okamžitě zvýšily z důvodů bezpečnosti své poplatky v řádech tisíců Kč.

Proto lidem, kteří plánují dovolenou k moři a

nejsou ještě rozhodnuti, doporučujeme prověřit

bezpečnostní situaci v dané zemi a nenechat se

ovlivnit okatě nízkými cenami a zaměřit svou

pozornost i na nás. Nejsme ani rasistky, ani

nepodporujeme xenofobní nálady, naší prioritou

je ale bezproblémové prožití vaší dovolené,

především bezpečné, klidné a nerušené pro Vás

a Vaší rodinu.

S naší agenturou TITANIC LIVE, proplujete svou dovolenou klidně, bezproblémově na

vlnách, a to doslova. Budeme totiž s vámi plout po mořích či oceánech vybraných vzdálených

destinací jako např. Mexiko, Jamajka, USA, Sv. Martin, Kajmanské ostrovy, Portoriko,

Bahamy.

9

.S námi se nemusíte obávat evropských migrantských vln a dalších nástrah, které Vás mohou

v ohrožených destinacích čekat. Poplujete s námi ve zcela bezpečných karibských mořích,

poznáte pravou romantiku a chuť a vůni dálek. Naše lodě a jejich posádky čekají jen na vás.

Jediným požadavkem naší agentury je včasná rezervace míst, zaplacení zálohy a skvělá

nálada!

Filková, Buksová ZA 3.A (jsou také autorkami fotografií)

Strategie farmaceutických firem

Jak vlastně vydělávají farmaceutické firmy na lidech? Jednoduše… stačí jiná krabička se

stejným výrobkem a stejnou účinnou látkou a „nový“ produkt je na světě. Skoro všechny

farmaceutické firmy prodávají ty stejné léky jako konkurenční firmy, jenže jedna firma dá do

popisku, že se jedná o lék na bolest hlavy a druhá, že se jedná o lék na bolest zad.

Firmy na svých výrobcích udávají, že jejich určitý lék působí na určitý druh bolesti, čímž

klamou zákazníka a vyvolávají v něm dojem, že lék je skutečně určen jen na určitý problém.

Když totiž člověk spolkne lék na bolest, i když má napsané na jakou bolest je určen, tak se

dostane lék do krve a ovlivní bolest všude po těle nejen na jednom místě. Co firmy akorát ve

složení léků mění tak je například barva, tvar, chuť léků anebo dobu působení. Některé se

můžou i lépe polykat než jiné, ale účinná látka zůstává skoro u všech firem stejná. Potom už

zbývá na firmách jen co nejlépe zaujmout, což se projevuje ve vzhledu krabičky

a marketingové strategii. Stačí dobrá reklama, chytlavá znělka, nebo lesklý obal krabičky

a produkt se prodává sám. Lékaři a zdravotníci upřednostňují spíš generika zatímco většina

lidí zůstává věrná předraženým značkám a lesklým krabičkám kde platí hlavně za marketing.

Firmy se snaží mít i co nejvíce variant daného léku aby zaujali a vynikly. Lidé si samozřejmě

potom předražený produkt vychvalují a vyzdvihávají ho nad ostatní, protože tak trochu

zapůsobil i placebo efekt. Už jen to že si člověk na určitý problém vezme nějaký lék, který má

pomoct, mu pomůže přesvědčit sebe samého, že mu opravdu pomohl.

Rumplová, Krečmerová – ZA 3.A

zdroj: http://www.zdravotnickydenik.cz/2015/12/jina-krabicka-stejny-vyrobce-i-ucinna-latka-

pri-nakupu-analgetik-muze-mit-rozhodujici-roli-placebo-efekt/

10

Slevy -„neslevy“

Už se Vám někdy stalo, že jste přišli do super, či hyper marketu a hned při vchodu přes

kmitací dvířka Vám do očí jasně svítila velká, nepřehlédnutelná, žlutá tabule s výrazným

červeným nápisem „SLEVA“?

Už se Vám někdy stalo, že jste přistoupili blíže, podívali jste se do rohu té obří cedule, kde se

nenápadně krčila původní cena, která byla třeba jen o 1 korunu nižší, než cena po slevě, ale

napsána byla tak nenápadně, že většina nakupujících si jí ani nevšimla a už z reflexu nakládali

zboží do košíku?

Často vinu přisuzujeme obchodníkům, protože oni „jsou ti, co nás obelhávají“. Neměli

bychom však být my, zákazníci, více obezřetní? Myslím si, že v dnešní uspěchané době

děláme příliš nerozvážné rozhodnutí, kterých obchodníci chytře využívají a my jich později

litujeme. Proto se snažme být opatrnější, naučme se „číst mezi řádky“, abychom nebyli

posléze zklamaní a rozčarovaní.

H.Majdyšová, B. Kodriáková – ZA 3.B

11

Co dokáže dobrý fotograf?

Reklamy a lidé

Když si zapnete televizi, vidíte reklamu. Když si zapnete rádio, slyšíte reklamu. Když otevřete

noviny, čtete o reklamách. I ti, kteří raději nezapínají televizi a jsou odpůrci reklam, tak se jim

bohužel nevyhnou. Jak nás ovlivňují reklamy?

Člověk nemá šanci se orientovat v takovém množství reklamních produktů. Každý výrobek je

přece ten nejlepší a nejkvalitnější. Reklamy určují, co budeme nosit do práce, co budeme

snídat nebo jakým parfémem máme okouzlit protějšek. Každý z nás, aniž by o tom věděl,

podvědomě kupuje výrobky z reklamy a podporuje další produkci reklam. Jsou také škodlivé

pro dospívající. Dívky vidí vyretušované, hubené modelky v časopisech a chtějí vypadat jako

ony. Následkem toho vzrůstá počet anorexie u dívek.

Dalším zprostředkovatelem reklam jsou billboardy postavené na nejfrekventovanějších

silnicích. Vlezlých nezajímavých reklam je všude kolem hodně. Má vůbec cenu bojovat s

"větrnými mlýny"?

Asi ne, ale aspoň během reklam v televizi si dojdu pro pití a zajdu si na wc.

Eva Vojtovičová ZA3A

12

Tuky kam se podíváš!

Dnešní svět je ovládaný internetem, známými značkami, módou a hlavně reklamami. Denně

si lidé po celém světě koupí nespočet cukrových výrobků, které konzumují. Ale zamysleli jste

se, někdy nad tím jestli je to pro vaše zdraví vhodné? Mnoho lidí v dnešní době již nepozná

co je zdravé a řídí se nápisem fitness. I když to vůbec neznamená, že výrobek s tímto logem

je vážně Fit.

Zeptali jsme se deseti náhodných jedinců na otázky - Zda mají rádi sladkostí.

Zde jsou výsledky:

1. Kolik sladkostí denně sníte?

a. 5/10 lidí jí sladkosti - 1-3 krát denně

b. 2/10 lidi jí hodně sladkostí denně

c. 3/10 lidi nejí žádné

2. Jak často pro sebe sladkosti kupujete?

a. Jednou denně

b. Několikrát denně

c. Každý den

d. Jednou za měsíc

3. Co vás nutí jíst sladkosti?

a) Chuť

b) Myšlenka na sladké

c) Nic

4. Kdybyste měli možnost přestat jíst

sladkosti, udělali byste to?

Z průzkumu vyplývá, že lidé sladkosti kupují a to hlavně z důvodu slastného pocitu, který si

uvědomují v mozku. Zároveň polovina dotazovaných je ochotná přestat jíst sladké a druhá

polovina to nezvládne z důvodu své závislosti na sladkostech.

Vanessa Pazdziorová, Barbora Chovancová, Šárka Sedláčková ZA 3.A

30%

20% 50%

1. čtvrt. hodně 1-3 sladkosti denně

a.) 20% b.)

0%

c.) 20%

d.) 60%

a.) b.) c.) d.)

67% 22%

11%

Chuť Myšlenka na sladké nic

50% 50%

ano ne

Lenka Zacpálková a Zora Šabacká, ZA3A

Redakční rada:

Mgr. Marie Adámková

Zuzana Filková

Nikol Byčkovová

Veronika Procházková

Grafická úprava:

Ing. Zuzana Vargová, MBA

Příspěvky: autoři vždy u článku

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Ostrava, p. o.

[email protected]

© 2016

Neprošlo jazykovou úpravou