PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK Obsah semináře · 2013. 8. 27. · ~ 3 ~ Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Zásada č. 7 - § 357 odst.1)

Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK

Obsah semináře

1 Průměrný výdělek – základní vstupní informace – úvod

1.1 Zjišťování průměrného výdělku – rozhodné období

1.2 Započitatelnost příjmů pro zjištění průměrného výdělku

1.3 Výpočet průměrného výdělku a jeho formy – hodinový, měsíční

1.4 Pravděpodobný výdělek – možné doporučené postupy

1.5 Mimořádné příjmy a průměrný výdělek – modelový příklad

1.6 Zvláštnosti při zjišťování průměrného výdělku

1.7 Zákon o zaměstnanosti

~ 2 ~


1 Průměrný výdělek – základní vstupní informace – úvod

Správné stanovení průměrného výdělku je velmi důležitou součástí výpočtu

mzdy, nebo platu. Z průměrného výdělku se vychází při stanovení náhrad mzdy,

platu zaměstnance a dále pro výpočet částek zákonných příplatků, které je

zaměstnavatel povinen zaměstnanci zúčtovat do mzdy nebo platu. V neposlední

řadě s průměrným výdělkem od zaměstnavatele pracuje také Úřad práce, při

výpočtu podpory v nezaměstnanosti. Pro rok 2013 se vychází tak, jak v roce

2012 z ustanovení § 351 - § 362 Zákoníku práce.

V úvodu k této problematice si připomeneme několik zásad pro výpočet

průměrného výdělku:

Zásada č. 1 - § 352 a § 353 ZP

Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy zaměstnance zúčtované

v rozhodném období a z doby odpracované v tomto rozhodném období.

Zásada č. 2 - § 354 odst. 1) a 2) ZP

Pokud není stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní

čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí , tj.

1.1., 1.4., 1.7., 1.10.

Zásada č. 3 - § 354 odst. 3) ZP

Vznikl-li pracovněprávní vztah v průběhu předchozího čtvrtletí, vychází se

z období od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí za předpokladu,

že v rozhodném období zaměstnanec odpracoval alespoň 21 dnů.


Při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12

kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Znamená to, že takto vypočtený

průměrný výdělek se použije nejen pro stanovení stálé mzdy, ale i pro náhrady

mzdy včetně náhrady při dočasné pracovní neschopnosti.

Zásada č. 5 - § 355 ZP

Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21

pracovních dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek.


Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Pokud se

podle pracovněprávních předpisů vychází z průměrného měsíčního výdělku,

průměrný hodinový výdělek zjištěný podle předchozích odstavců se přepočte na

jeden měsíc podle průměrného počtu týdnů v měsíci (což je koeficient 4,348) a

stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance.

~ 3 ~



Jestli-že je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na

niž by zaměstnanci vznikl nárok v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba

průměrný výdělek použít, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této

minimální mzdě. Při použití pravděpodobného výdělku platí ustanovení o

doplatku do minimální mzdy obdobně.


U zaměstnance, u kterého došlo ke změně pracovní smlouvy z důvodu

ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice a u

něhož byla nemoc z povolání zjištěna až po této změně, se vychází pro účely

vyměřovacího základu z průměrného výdělku zjištěného naposled před změnou

pracovní smlouvy, pokud to je pro zaměstnance výhodnější.


Je-li zaměstnanci zúčtována mzda za delší časové období než čtvrtletí,

zahrne se do výpočtu průměrného výdělku pouze poměrná část této mzdy a

ostatní části se zahrnou do dalších období podle počtu období, za něž se mzda

poskytuje. Do hrubé mzdy se v rozhodném období zahrne tato poměrná část jen

ve výši odpovídající odpracované době.

Zásada č. 10 - § 359 ZP

V případech, kdy se podle pracovněprávních předpisů používá v souvislosti

s náhradou škody průměrný výdělek u žáků a studentů nebo fyzických osob se

zdravotním postižením, kteří nejsou zaměstnaní a jejichž příprava pro povolání

se provádí podle zvláštních předpisů, vychází se z průměrného výdělku

stanoveného podle § 357 ZP.

Zásada č. 11 - § 360 a § 382 ZP

§ 360 Bude-li to pro zaměstnance výhodnější je pro účely vyměřovacího

základu podle právní úpravy úrazového pojištění rozhodným obdobím předchozí

kalendářní rok, kdy podle § 382, se při zjišťování průměrného výdělku pro účely

náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným

obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance

výhodnější.

Zásada č. 12 - § 361 ZP

Postup při zjišťování průměrného výdělku zaměstnance činného na základě

dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je shodný jako u zaměstnance

v pracovním poměru s jedinou výjimkou. Je-li sjednána jednorázová splatnost

odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným

obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.

~ 4 ~


1.1 Zjišťování průměrného výdělku – rozhodné období

Pro pracovněprávní účely se průměrný výdělek zjišťuje z vyměřovacího

základu (hrubé mzdy) zaměstnance, která je mu zúčtována zaměstnavatelem za

výkon práce, v rozhodném období. Průměrný výdělek v rámci rozhodného

období se zjišťuje vždy k prvnímu dni prvního měsíce, který následuje po

rozhodném období – kalendářnímu čtvrtletí. Takto zjištěný vyměřovací základ

(hrubou mzdu) za uplynulé čtvrtletí, které předchází čtvrtletí, na něž se

průměrný výdělek zjišťuje, pak vydělíme skutečně odpracovanou dobou za toto

čtvrtletí. Znamená to, že průměrný výdělek na I./Q zjistíme z rozhodného

období IV./Q, průměrný výdělek na II./Q zjistíme z rozhodného období I./Q,

atd. – viz. odkaz na § 354 ZP.

Poznámka

Stanovený průměrný výdělek v rozhodném období nelze v průběhu čtvrtletí

na, který se průměrný výdělek stanovil m ě n i t , (např. při změně výše mzdy,

platu, úvazku atd.).

Znamená to, že pro určení průměrného výdělku vždy platí tři konstantní

veličiny:

a) rozhodné období (předchozí čtvrtletí),

b) vyměřovací základ (hrubá mzda) dosažená v rozhodném období a

c) skutečně odpracovaná doba v rozhodném období.

1.2 Započitatelnost příjmů pro zjištění průměrného výdělku - § 109 ZP

Obecně platí zásada, že pro zjištění výše průměrného výdělku se

započítávají ty složky mzdy nebo platu, které zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci

za skutečný výkon práce. Znamená to, že kromě mzdy, platu za skutečně

odpracovanou dobu zaměstnance se do započitatelného příjmu zahrnují i

zákonné příplatkové složky, prémie a odměny, které zaměstnavatel zúčtuje

zaměstnanci za mimořádnou práci, či dobrou kvalitu odvedené práce. Pokud

zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytuje zaměstnanci naturální

mzdu (výrobky, výkony nebo služby), musí být tato naturální mzda vyjádřena

v peněžní formě, v tzv. ceně obvyklé. Pak bude toto cenové vyjádření započteno

pro účely stanovení průměrného výdělku do vyměřovacího základu (hrubé

mzdy).

~ 5 ~


Zásady započitatelnosti příjmů uvedené v předchozím odstavci tak

jednoznačně vylučují „ostatní plnění“, které zaměstnavatel zaměstnanci zúčtuje

do vyměřovacího základu (hrubé mzdy), ale tato plnění nemají charakter mzdy

za výkon práce. Mezi takováto plnění se řadí především zúčtovaná náhrada

mzdy (např. za dovolenou, překážku v práci na straně zaměstnance, či

zaměstnavatele, náhrady cestovních výdajů, náhrada mzdy při dočasné pracovní

neschopnosti zaměstnance za prvních 21 dnů, náhrada mzdy při čerpání

náhradního volna za výkon práce přesčas, nebo ve svátek, atd.). Rovněž tak

nelze do započitatelného příjmu pro zjištění průměrného výdělku zúčtovat

plnění, které mají charakter věrnostní či stabilizační povahy (např. zaměstnanec

obdrží po uplynutí každého druhého roku trvání zaměstnání stabilizační

odměnu, kdy tato odměna má přímou úměru s délkou zaměstnání, nikoliv za

mimořádnou práci pro zaměstnavatele, odměna za pohotovost, atd.).

Samostatnou kapitolu co dále nelze zahrnovat do vyměřovacího základu

(hrubé mzdy) tvoří benefity, které může zaměstnanec obdržet od svého

zaměstnavatele při dovršení životního či pracovního jubilea (např. odměna

k 50ti nám, prvnímu odchodu do důchodu atd.).

Takto zjištěný započitatelný příjem zaměstnance v rozhodném období se

pak vydělí skutečně odpracovanou dobou (odpracovanými hodinami). Znamená

to, že se nezapočítávají hodiny, kdy měl zaměstnanec překážky v práci (není zde

rozhodující, zda s nárokem na náhradu mzdy, či na neplacené volno), dále pak

se nezapočítává doba neomluvené nepřítomnosti v práci, přestávky na jídlo a

oddech. Z uvedeného tedy vyplývá, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy jako

hodinový, a proto je zapotřebí, aby zaměstnavatel přesně evidoval skutečně

odpracovanou dobu zaměstnance, v rámci daného rozhodného období.

1.3 Výpočet průměrného výdělku a jeho formy – hodinový, měsíční

Zákoník práce jednoznačně stanovuje dvě formy zjištění průměrného

výdělku a to:

a) hodinový průměrný výdělek

b) měsíční průměrný výdělek

~ 6 ~


K bodu a) průměrný hodinový výdělek

Prioritou je zjištění průměrného hodinového výdělku, který se zjistí ze

součtu vyměřovacích základů zaměstnance v rozhodném období, kdy výsledek

se vydělí skutečně odpracovanou dobou (hodinami). Takto zjištěný průměrný

výdělek se pak zaokrouhlí na dvě desetinná místa.

Příklad č. 1

Zaměstnanec měl v rozhodném období IV/Q započitatelný příjem Kč

95 896,-. Celkem odpracoval v tomto rozhodném období 555 hodin. Průměrný

výdělek na I/Q se stanoví: Kč 95 896 : 555 = Kč 172,79

S vypočteným průměrným výdělkem budeme pracovat po celou dobu I/Q.

Použití průměrného hodinového výdělku

Průměrný hodinový výdělek je zásadní mzdový ukazatel, ze kterého se pak

poskytují zaměstnanci veškeré náhrady mzdy a příplatkové nárokové složky

ke mzdě, nebo platu.

K bodu b) Průměrný měsíční výdělek

Druhá forma je průměrný měsíční výdělek. Pro zjištění průměrného

měsíčního výdělku je zákonem stanovený jednotný přepočtový koeficient. Tento

koeficient se stanovil následujícím způsobem:

Výpočet koeficientu, kterým se přepočítává průměrný hodinový výdělek na

měsíční:

x 365 + 366 = 1 461 počet kalendářních dnů za čtyři roky včetně

přestupného roku

1461 : 4 = 365,25 průměrný počet dnů v roce s přihlédnutím

k přestupnému roku,

365,25 : 7 = 52,1785 průměrný počet týdnů v roce s přihlédnutím

k přestupnému r.,

52,1785 : 12 = 4,348 průměrný počet týdnů v měsíci s přihlédnutím

k přestupnému r.

~ 7 ~


Takto zjištěný přepočtový koeficient pak použijeme pro stanovení

měsíčního průměrného výdělku následujícím způsobem.

Příklad č. 2

Zaměstnanec měl v rozhodném období IV/Q započitatelný příjem Kč

95 896,-. Celkem odpracoval v tomto rozhodném období 555 hodin.

Zaměstnanec pracuje v obecném rozložení pracovní doby tj. 40 hod. týdně.

Stanovte jeho průměrný měsíční výdělek.

Řešení

Průměrný měsíční výdělek stanovíme z průměrného hodinového výdělku

pomocí daného koeficientu a týdenního pracovního úvazku zaměstnance.

Průměrný měsíční výdělek se vypočte z hodinového výdělku tj. Kč 172,79

x koeficient 4,348 x týdenní pracovní doba 40 hodin = Kč 30 052,-.

Příklad č. 3

Zaměstnanec měl v rozhodném období průměrný hodinový výdělek Kč

165,89. Pracuje ve zkráceném pracovním režimu 30 hodin v týdnu. Stanovte

jeho průměrný měsíční výdělek.

Řešení

Kč 165,89 x 4,348 x 30 = Kč 21 639,- průměrný měsíční výdělek

Použití průměrného měsíčního výdělku

Měsíční průměrný výdělek se používá především pro účely vyčíslení

náhrady škody pro pracovněprávní účely ( škoda, kterou způsobí zaměstnanec

zaměstnavateli a zaměstnavatel požaduje v mezích Zákoníku práce náhradu

vzniklé škody ve výši určitého násobku průměrného výdělku ), vystavovaná

potvrzení pro peněžní ústavy pro žadatele o půjčky, policii, atd. Pro účely státní

sociální podpory a pro úřady práce pak je potvrzován ještě průměrný čistý

měsíční výdělek, který se stanoví z hrubého měsíčního průměrného výdělku

odečtením o vypočtené přímé daně tj. o pojistné na sociální zabezpečení,

zdravotní pojištění a zálohu daně.

~ 8 ~


Průměrný čistý měsíční výdělek – výpočet (viz. příklad níže)

Příklad č. 4

Zaměstnanec měl v rozhodném období průměrný výdělek Kč 165,89.

Pracuje v obecném rozvržení pracovní doby. Poplatník podepsal prohlášení o

slevě na dani. Stanovte jeho průměrný čistý měsíční výdělek.

Řešení

Kč 165,89 x 4,348 x 40 = Kč 28 852,- průměrný měsíční výdělek

Výpočet průměrného čistého výdělku:

Kč 28 852 Kč 28 852,-

+ Kč 7 213,- poj. na SZ zaměstnavatel 25% Kč 1 876,- poj. na SZ

zaměstnanec 6,5%

+ Kč 2 597,- poj. na ZP zaměstnavatel 9% Kč 1 299,- poj. na ZP

zaměstnanec 4,5%

Kč 38 700,- Základ daně zaokrouhlený na stovky nahoru

Kč 5 805,- Daň před slevou 15%

Kč 2 070,- Sleva na poplatníka rok 2013

Kč 3 735,- Záloha – daň.

Čistý průměrný výdělek : Kč 28 852 – ( Kč 1876,- + Kč 1 299 + Kč 3 735 )

= Kč 21 942,-

1.4 Pravděpodobný výdělek – možné doporučené postupy

Pokud dojde k situaci, že zaměstnanec nemá v rozhodném období tj.

v průběhu kalendářního roku odpracováno alespoň 21 dnů , musí zaměstnavatel

použít namísto průměrného výdělku průměrný výdělek pravděpodobný. Jak již

z názvu samotného vyplývá, jedná se o výdělek odhadnutý, kdy i zde platí

zásada práva zaměstnance na zachování rovnosti tzn. při určování

pravděpodobného výdělku musí zaměstnavatel vycházet ze základní mzdy na

kterou se se zaměstnancem dohodl při vzniku pracovněprávního vztahu, u platu

je to základní tarifní plat, s tím, že přihlédne i k event. možným proměnlivým

složkám ke mzdě, platu (jedná se např. o případné prémie, u platu osobní

příplatek, atd.).

Pro informaci jsou uváděny možné doporučené postupy:

1) První možný způsob je výpočet pravděpodobného výdělku již ze

skutečně dosaženého hrubého výdělku od počátku rozhodného období

do posledního zúčtovaného dne, který předchází nutnosti stanovit

pravděpodobný výdělek.

~ 9 ~


Příklad č. 5

Zaměstnanec měl v předchozím kalendářním čtvrtletí mzdu za výkon práce

Kč 6 850,- a odpracoval 36 hodin. Poté mu ošetřující lékař vystavil legitimaci

práce neschopného.

Řešení

Podle prvního možného způsobu stanovení pravděpodobného výdělku

bychom postupovali tímto způsobem: Kč 6 850,- : 36 = Kč 190,28 /hod.

2) Druhý možný způsob je výpočet pravděpodobného výdělku, kde

zaměstnanec odpracuje minimální počet hodin a zaměstnavatel musí

určit pravděpodobný výdělek. Vycházíme ze základní smluvní mzdy,

nebo tarifního platu, s event. přihlédnutím k dalším složkám ke mzdě,

tarifnímu platu. Pro stanovení pravděpodobného výdělku může

zaměstnavatel použít i aritmetického průměru hodinových výdělků

alespoň t ř í zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou, nebo obdobnou

práci.

Příklad č. 6

Zaměstnanec nastoupil do organizace 1.2. Jeho smluvní mzda činí Kč

18 000,-. Jeho rozvržení pracovní doby je 40 hodin týdně. Zaměstnanec pracoval

pouze jeden den a od 2. 2. se stal práce neschopným. Zaměstnanec nastupuje na

„holý základ“, bez zaručených prémií.

Řešení

Pravděpodobný výdělek stanovíme následujícím způsobem:

Kč 18 000 : 4,348 : 40 = Kč 103,50 pravděpodobný výdělek.

Příklad č. 7

Zaměstnanec měl stanovený tarifní plat Kč 15 860,- + osobní ohodnocení

Kč 2 000,- . Odpracoval dva dny a poté onemocněl. Pravděpodobný výdělek

stanovíme s přihlédnutím k osobnímu ohodnocení.

Řešení

Kč 15 860 + Kč 2000,- = Kč 17 860,-. Kč 17 860 : 4,348 : 40 = Kč 102, 70

pravděpodobný výdělek

~ 10 ~


Příklad č. 8

Zaměstnanec obráběč kovů nastoupil do party čtyř zaměstnanců, kteří

vykonávají stejný druh práce. Jejich průměrné výdělky činí: Kč 85,96, Kč

86,20, Kč 86,80 a Kč 87,20. Pravděpodobný výdělek pro pátého zaměstnance

může být určen jako aritmetický průměr průměrných výdělků jeho

spolupracovníků.

Řešení

Kč 85,96 + Kč 86,20 + Kč 86,80 + Kč 87,20 = 346,16 : 4 = Kč 86,54

pravděpodobný výdělek

1.5 Mimořádné příjmy a průměrný výdělek – modelové příklady

Pokud bude zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda

nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období než je

kalendářní čtvrtletí musí zaměstnavatel určit její poměrnou část připadající na

kalendářní čtvrtletí, a zbylá část se použije pro zjištění průměrného výdělku na

další čtvrtletí, v poměru k odpracované době.

Poznámka

§ 358 Zákoníku práce má charakter kogentní úpravy a proto se

zaměstnavatel od této úpravy nemůže odchýlit. V praxi se nejčastěji vyskytnou

případy zúčtování pololetních nebo ročních prémií, mimořádných odměn

v rámci pololetí nebo roku. Mohou se též vyskytovat i případy 13. nebo i 14.

mezd, platů.

Příklad č. 9

Zaměstnanec dosáhl v rozhodném období IV/Q vyměřovací základ Kč

80 000 + Kč 10 000 čtvrtletní pravidelnou odměnu. Zaměstnanec odpracoval

v tomto rozhodném období celkem 520 hodin. Jaký bude jeho průměrný výdělek

na I/Q ?

Řešení

Průměrný výdělek je stanoven následujícím způsobem: Kč 80 000 + Kč

10 000 = Kč 90 000,- : 520 odpracovaných hodin = Kč 173,08 průměrný

výdělek na I/Q.

~ 11 ~


Odměna Kč 10 000,- je odměnou čtvrtletní, která také byla zaměstnanci

zúčtována do klasického rozhodného období, a proto zaměstnavatel nemusí

určovat její poměrnou část s ohledem na čtvrtletí další.

Následující příklad č. 10 je však aplikací zúčtované odměny za delší časové

období než čtvrtletí – konkrétně pololetní odměny.

Příklad č. 10

Zaměstnanec odpracoval ve II. čtvrtletí 490 hodin z nominálního fondu 520

hodin. Za toto čtvrtletí obdržel za výkon práce Kč 88 490,- + pololetní odměnu

Kč 40 000,-. Určete jeho průměrný výdělek na III. a IV./Q .

Řešení

Výpočet průměrného výdělku na III. /Q

Pololetní odměnu rozdělíme na dvě části tj. Kč 40 000 : 2 = Kč 20 000,- kdy pak

bude:

Kč 88 490,- + (Kč 20 000 x 490 odpracovaných hodin : 520 nominální fond) =

Kč 88 490,- + Kč 18 846 poměrná část pololetní odměny ponížená v poměru ke

skutečně odpracované době v daném čtvrtletí = Kč 107 336,-- : 490 hodinami

= Kč 219,05 průměrný výdělek na III/Q.

Výpočet průměrného výdělku na IV./Q

Ve III. čtvrtletí zaměstnanec odpracoval jen 336 hodin z nominálního fondu 528

hodin. Za toto čtvrtletí dosáhl za výkon práce Kč 55 658,-. Postup výpočtu bude

proveden následujícím způsobem:

Kč 55 658,- + (Kč 20 000 x 336 hodin skutečně odpracovaných : 528 nominální

fond) = Kč 55 658 + Kč 12 727,- poměrná část pololetní odměny ponížená

v poměru ke skutečně odpracované době v daném čtvrtletí = Kč 68 385,- :

336 hodinami = Kč 203,53 průměrný výdělek na IV/Q.

Příklad č. 11

Zaměstnanci byl do měsíce prosince zúčtován roční podíl na

hospodářských výsledcích společnosti ve výši Kč 120 000,-. Za toto čtvrtletí

obdržel za výkon práce Kč 265 420,-. Zaměstnanec odpracoval ve IV/Q 501

hodin z nominálního fondu 524 hodin. Určete postup výpočtu průměrného

výdělku na I/Q.

~ 12 ~


Řešení

Výpočet průměrného výdělku na I/Q:

Roční podíl Kč 120 000 rozdělíme na 1/4 tj. : Kč 120 000 : 4 = Kč

30 000,-, kdy pak bude :

Kč 265 420,-- + ( Kč 30 000 x 501 skutečně odpr. doba : 524 NFond ) = Kč

265 420 + Kč 28 683,21 = Kč 294 104 : 501 skutečně odpr. doba = Kč 587,04

tj. průměrný výdělek na I/Q.

V ostatních čtvrtletích pak budeme postupovat stejným způsobem, kdy

vždy dosadíme čtvrtinový vypočtený roční podíl a tento pak porovnáme ze

skutečně odpracovanou dobou v poměru k nominálnímu čtvrtletnímu fondu

toho, kterého čtvrtletí.

1.6 Zvláštnosti při zjišťování průměrného výdělku

Zvláštnosti při zjišťování průměrného výdělku jsou zakotveny v § 360 - §

362 Zákoníku práce. I tyto principy určování průměrných výdělků jsou pro

zaměstnavatele závazné a nemůže se proto od nich odchýlit. Konkrétně se jedná

o situace uvedené v:

§ 360 Zákoníku práce, který jednoznačně ukládá zaměstnavateli zjistit

průměrný výdělek zaměstnanci, bude-li to pro zaměstnance výhodnější,

pro účely úrazového pojištění z předchozího kalendářního roku a

§ 382 Zákoníku práce, kdy při zjišťování průměrného výdělku pro účely

náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je

rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné

období pro zaměstnance výhodnější.

Následující příklad č. 12 dává odpověď, jak postupovat:

Příklad č. 12

Zaměstnanec utrpěl dne 1.4. pracovní úraz, pro který byl dán do pracovní

neschopnosti. Pro tento pracovní úraz byl práce neschopen až do 30.6.

Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplácet, podle příslušných právních

předpisů o úrazovém pojištění náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti,

event. i náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tato

náhrada je rozdíl mezi průměrným výdělkem dosaženým před vznikem

pracovního úrazu a výplatou náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti

za prvních 21 dnů, a dále výší nemocenského vypláceným správou sociálního

~ 13 ~


zabezpečení od 22. dne trvání pracovní neschopnosti. U náhrady po skončení

pracovní neschopnosti je to rozdíl mezi průměrným výdělkem dosaženým před

vznikem pracovní neschopnosti a příjmem po skončení pracovní neschopnosti

pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Zaměstnanec má průměrný výdělek

v rozhodném období Kč 180,-. V předchozím kalendářním roce má průměrný

výdělek Kč 235,-. Jakým použijete průměrný výdělek a jak budete postupovat

při výpočtu?

Řešení

Při porovnání průměrného výdělku v klasickém rozhodném období I/Q Kč

180,- a průměrného výdělku za předchozí kalendářní rok Kč 235,- jasně vyplývá

výhodnost průměrného výdělku za uplynulý kalendářní rok.

Výpočet pak bude následující:

Kč 235,- x 4,348 x 40 = Kč 40 871,- průměrný měsíční výdělek za uplynulý

kalendářní rok. Náhrada mzdy pak bude rozdíl mezi tímto průměrným výdělkem

a příjmem (nemocenskou při pracovní neschopnosti).

Průměrný výdělek u dohody o provedení práce a činnosti

§ 361 a § 362 ukládají postup při zjišťování průměrného výdělku u

zaměstnanců činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní

poměr, kde jednoznačně platí zásady jako by byli zaměstnanci v pracovním

poměru. Budou-li mít zaměstnanci sjednánu splatnost odměny až po skončení

dohody – provedení pracovního úkolu (nejčastěji jsou to dohody o provedení

práce), je rozhodným obdobím s odkazem na § 354 celá doba, po kterou trvalo

provedení sjednaného pracovního úkolu.

Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více

pracovněprávních vztazích (pracovní poměr + např. dohoda o provedení práce +

dohoda o pracovní činnosti), posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém

pracovněprávním vztahu vždy z v l á š ť.

Příklad č. 13

Zaměstnavatel uzavřel s jedním zaměstnancem souběžně 3 dohody o

provedení práce na výkon práce.

- práce v podatelně 2 hodiny denně od 1. 3. – 31. 10. měsíční odměna Kč

3 500,-

- práce v účtárně 2 hodiny denně od 1. 3. – 31. 10. měsíční odměna Kč

5 500,-

~ 14 ~


- práce úklidové 2 hodiny denně od 1. 3. – 31. 10. měsíční odměna Kč

2 000,-

Otázka

1. Jak budeme odvádět pojistné na SZ a ZP, je zaměstnanec účasten nem.

pojištění?

2. Co kdyby se stal PN – bude mít nárok na náhradu za prvních 21 dnů a

nemocenské?

3. Budeme odvádět pojistné také na zdravotní pojištění?

4. Jak stanovíte průměrný výdělek?

Řešení

K otázce č. 1

Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance souběžně na místně příslušnou OSSZ

nejpozději do 1 měsíce od měsíce, kdy započal s výkony práce, a to každou

dohodu zvlášť tj. kódy „T“,“U“, „V“ – nejedná se o malé rozsahy.

Zaměstnavatel pak odvede pojistné ze součtu všech příjmů tj. z Kč 11 000,-

K otázce č. 2

Ano, pokud by se stal práce neschopným v průběhu trvání dohod, měl by

nárok na náhradu ze všech tří dohod ze zredukovaných průměrných výdělků za

prvních 21 dnů. V případě pokračování nemoci od 22. dne měl by nárok na

nemocenské a to až do skončení trvání dohod.

K otázce č. 3

Zaměstnavatel nemá vůči zdravotní pojišťovně žádné povinnosti, neboť

zdravotní pojišťovna souběžné příjmy z dohod u jednoho zaměstnavatele

nesčítá, tak jako správa sociálního zabezpečení.

K otázce č. 4

V případě, že se zaměstnanec stane práce neschopným např. od 2. 7. do 30.

9. pro všechny tři výkony práce, byl by výpočet průměrného výdělku a náhrady

následující:

Rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku je II/Q, kdy

započitatelný výdělek z tohoto rozhodného období budeme dělit skutečně

odpracovanými hodinami (zaměstnanec má určenou pracovní dobu). Výpočet

pak bude následující:

První dohoda o provedení práce – Započitatelný výdělek : skutečně

odpracovaná doba:

Kč 3 500 x 3 = Kč 10 500 : 130 skutečně odpracovaných hodin za II/Q =

Kč 80,77

~ 15 ~


Druhá dohoda o provedení práce – Započitatelný výdělek : skutečně

odpracovaná doba:


Kč 126,92

Třetí dohoda o provedení práce – Započitatelný výdělek : skutečně

odpracovaná doba:


Kč 46,15

Výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti by pak byl

následující:

První dohoda:

2.7. do 4.7. karenční doba Kč 0,--.

5.7. – 20.7. = 24 hodin x Kč 44,-- = Kč 1 056,-- ( Kč 80,77 x 0,9 = Kč 72,69 x

0,6 = Kč 44 )

Druhá dohoda:

5.7. – 20.7. = 24 hodin x Kč 69,-- = Kč 1 656,-- ( Kč126,92x 0,9 = Kč

114,23x0,6 = Kč 69 )

Třetí dohoda:

5.7. – 20.7. = 24 hodin x Kč 25,-- = Kč 600,-- ( Kč 46,15 x 0,9 = Kč

41,54x0,6 = Kč 25 )

Jiná situace nastane, kdy zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele podle

potřeby, tzn. nemá na rozdíl od př. 13) přesně stanovený harmonogram směn.

V takovém případě musíme zjistit průměrný počet hodin v jedné směně, který

zjistíme z fiktivního počtu hodin v rámci týdne. Dále pak již postupujeme

obvyklým způsobem v rámci koeficientu, kterým násobíme hodinovou odměnu

a fiktivní počet hodin (fiktivní úvazek ) viz. příklad č. 14).

Příklad č. 14

Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce od 1. 1. do 31.

12. Po skončení této dohody požádal svého bývalého zaměstnavatele o potvrzení

o průměrném hrubém a čistém výdělku. Zaměstnanec odpracoval celkem 290

~ 16 ~


hodin a jeho odměna činila Kč 150,- / hodina. Zaměstnanec uvedených 290

hodin odpracoval podle potřeby zaměstnavatele. Zjistěte průměrný výdělek.

Řešení

1. Postup - Převod počtu odpracovaných hodin na fiktivní počet hodin za

měsíc:

290 hodin : 12 měsíců = 24,17 měsíční počet fiktivních hodin

2. Postup - Převod počtu fiktivních měsíčních hodin na týden:

24,17 : 4,348 = 5,56 fiktivní počet hodin na týden

3. Postup - Průměrná měsíční hrubá odměna:

Kč 150,- odměna na hodinu x 4,348 x 5,56 fiktivní počet hodin týdně =

= Kč 3 627,- průměrný výdělek na měsíc – průměrná hrubá odměna

4. Postup - Průměrná měsíční čistá odměna:

Kč 3 627,- = základ daně

minus Kč 544,- = 15% daň srážková

celkem Kč 3 083,- = průměrný čistý měsíční výdělek

Příklad č. 15

Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce od 1.1. do

30.11. Po skončení této dohody požádal svého bývalého zaměstnavatele o

potvrzení o průměrném hrubém a čistém výdělku. Zaměstnanec odpracoval

celkem 250 hodin a jeho odměna činila Kč 125,- / hodina. Zaměstnanec

uvedených 250 hodin odpracoval podle potřeby zaměstnavatele. Zjistěte

průměrný výdělek hrubý a čistý.

Řešení

1. Postup - Převod počtu odpracovaných hodin na fiktivní počet hodin za

měsíc:

250 hodin : 11 měsíců = 22,73 měsíční počet fiktivních hodin

2. Postup - Převod počtu fiktivních měsíčních hodin na týden:

22,73 : 4,348 = 5,23 fiktivní počet hodin na týden

3. Postup - Průměrná měsíční hrubá odměna:

Kč 125,- odměna za hodinu x 4,348 x 5,23 fiktivní počet hodin týdně =

Kč 2 843,- průměrný výdělek na měsíc – průměrná hrubá odměna

~ 17 ~


4. Postup - Průměrná měsíční čistá odměna:

Kč 2 843,- = základ daně,

minus Kč 426,- = 15% srážková daň

celkem Kč 2 417,- průměrný čistý měsíční výdělek – průměrná čistá

odměna

Poznámky uživatelů:

V případě, že by byla potřeba potvrdit průměrný výdělek u krátkodobě

sjednané dohody o provedení práce, budeme vycházet z celkové doby trvání

dohody dny), z průměrného počtu kalendářních dnů v měsíci v rámci roku,

z počtu odpracovaných hodin a koeficientu a hodinově sjednané odměny.

Příklad č. 16

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o provedení práce na dobu

od 1. 4. do 25. 6. v rozsahu 300 hodin. Jeho hodinová mzda činila Kč 220,-/ hod.

V měsíci dubnu obdržel odměnu za 109 odpracovaných hodin Kč 24 000,-.

V měsíci květnu obdržel odměnu za 140 odpracovaných hodin Kč 30 800,-.

V měsíci červnu obdržel odměnu za 51 odpracovaných hodin Kč 11 220,-.

Doba trvání dohody tak činila 86 kalendářních dnů. Zjistěte průměrný výdělek.

Řešení

1. Postup - Průměrný počet kalendářních dnů v měsíci činí v roce:

366(5) dnů za rok : 12 měsíců = 30,5 dne

2. Postup - Počet měsíců trvání dohody:

86 dnů trvání dohody : 30,5 průměrný počet dnů v měsíci = 2,82

měsíců

3. Postup - Průměrný počet hodin na jeden měsíc:

300 hodin max. počet trvání DPP : 2,82 počet měsíců trvání DPP = 106,38

4. Postup - Fiktivní týdenní pracovní doba:

106,38 průměrný počet hodin : 4,348 koeficient = 24,47 hod./týden

5. Postup - Výpočet pravděpodobného měsíčního hrubého výdělku:

Kč 220/hod. x 4,348 x 24,47 fiktivní týdenní prac. doba = Kč 23 407,-

~ 18 ~


Příklad č. 17

Zaměstnanec pracoval na dohodu o provedení práce od 1.7. do 16.8.

v rozsahu 240 hodin. Jeho hodinová odměna činila Kč 130,-/hod. V měsíci

červenci mu byla zúčtována odměna Kč 20 000,- a v měsíci srpnu Kč 12 500,-.

Zaměstnanec má ještě hlavní závislou činnost, tzn. nemohl podepsat „Prohlášení

poplatníka……“. Stanovte jeho průměrný čistý výdělek.

Řešení

1. Postup - Průměrný počet kalendářních dnů v měsíců činí v roce 2013:

365 dnů za rok : 12 měsíců = 30,42 dne

2. Postup - Počet měsíců trvání dohody:

47 kal. dnů trvání dohody : 30,42 dne = 1,55 měsíce

3. Postup - Průměrný počet hodin na jeden měsíc:

240 hodin : 1,55 = 154,84 hodin za měsíc

4. Postup - Fiktivní týdenní pracovní doba:

154,84 hodin na měsíc : 4,348 koef. = 35,61 hodin za týden

5. Postup - Výpočet pravděpodobného měsíčního hrubého výdělku:

Kč 130,-/hod. x 4,348 koef. x 35,61 hod. týdně = Kč 20 129,-

6. Postup - Pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanec:

Kč 20 129,- x 13,5% = 2 717,415 = zaokr. 2 718 : 3 = 906,--

7. Postup - Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanec:

Kč 20 129,- x 6,5% = 1 308,385 = zaokr. 1 309,- .

8. Postup - Základ daně - zaokrouhlený na Kč 100 nahoru:

Kč 20 129,- +1 812,- poj. ZP zaměstnavatel +Kč 5 033 poj. SZ

zaměstnav. = Kč 26 974,- základ daně = zaokr. Kč 27 000,-.

9. Postup - Záloha daň 15 %:

Kč 27 000,- x 15% = Kč 4 050,- záloha daň .

10. Postup - Pravděpodobný čistý výdělek:

Kč 20 129,- - ( Kč 906 ZP zaměstnanec + Kč 1 309 SZ

zaměstnanec + Kč

Kč 4 050,- záloha daň ) = Kč 13 864,- čistý výdělek.

~ 19 ~


Příklad č. 18

Zaměstnanec požádal svého zaměstnavatele o provedení průměrného

čistého měsíčního výdělku pro účely podpory v nezaměstnanosti. Zaměstnanec

vykonával u zaměstnavatele dohodu o provedení práce od 1. 1. 2013 do 31. 8.

2013. Zaměstnanec vykonával práci podle potřeby, kdy jeho hodinová odměna

činila Kč 155,- / hodinu. Zaměstnanec v lednu – květnu nepracoval. V měsíci

červnu dosáhl odměny Kč 12 168,-, kdy odpracoval 78,5 hodin. V měsíci

červenci dosáhl odměny Kč 8 835,- ( není účasten nemocenského a ani

důchodového pojištění ) , kdy odpracoval celkem 57 hodin. V měsíci srpnu

dosáhl odměny Kč 10 153,-, kdy odpracoval 65,5 hodiny. Zaměstnanec podepsal

tiskopis „Prohlášení poplatníka…….“ Zjistěte průměrný výdělek hrubý a čistý.

Řešení

1. Postup - Průměrný počet týdnů trvání dohody:

243 dnů trvání dohody : 7 = 34,71 týdne

2. Postup - Průměrný počet hodin týdně:

201 skutečně odpracovaných hodin : 34,71 týdnů trvání dohody

= 5,79

3. Postup - Průměrný počet hodin na měsíc:

5,79 průměrný počet hodin týdně x 4,348 koeficient = 25,18

4. Postup - Průměrný měsíční výdělek hrubý:

25,18 průměrný počet hodin na měsíc x Kč 155,-/hod. = Kč

3 903,-

5. Postup - Zjištění měsíčního čistého výdělku:

Kč 3 903,- základ daně zaokrouhlíme na Kč 100 nahoru tj. Kč

4 000,- x 15% záloha daň před slevou = Kč 600,- minus Kč

2 070,- sleva daň = záloha daň Kč 0,-

6. Postup - Čistý měsíční výdělek:

Kč 3 903,- průměrný měsíční hrubý výdělek - záloha daň Kč 0,-

= Kč 3 903,- čistý průměrný měsíční výdělek.

~ 20 ~


Dohoda o pracovní činnosti

Příklad č. 19

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 1.1.

do 30. 4. 2013. Měsíční částka odměny byla sjednána na Kč 16 000,-. Pracovní

doba byla stanovena podle potřeby, kdy rozsah nepřekročil 20 hodin týdně.

V jednotlivých měsících bylo odpracováno:

Leden 88 hodin odměna Kč 15 000,-

Únor 80 hodin odměna Kč 15 000,-

Březen 88 hodin odměna Kč 15 000,-

Duben 80 hodin odměna Kč 15 000,-

Zjistěte průměrný výdělek ke dni skončení dohody o pracovní činnosti tj.

k 30.4., kdy zaměstnavatel zaměstnanci vyplácel odměnu pravidelně průběžně

každý měsíc.

Řešení

Průměrný výdělek bude stanoven z rozhodného období I. čtvrtletí, kdy

celková odměna a odpracovaná doba jsou:

Kč 15 000 x 3 = Kč 45 000 : 256 odpracovaná doba za I. čtvrtletí = Kč

175,78 PV

Příklad č. 20

Zaměstnavatel sjednal dohodu o pracovní činnosti od 1.2. do 30.4. , kdy

výkon práce byl sjednán podle potřeby (zaměstnavatel dodržel princip

maximálně 20 hodin týdně v průměru trvání dohody). Dále se dohodl se

zaměstnancem na celkové výši odměny Kč 75 000,-, kdy tato odměna bude

zaměstnanci zúčtována do posledního měsíce trvání dohody.

Řešení

S ohledem na to, že odměna je zúčtována až v posledním měsíci sjednání

dohody, budeme vycházet pro stanovení průměrného výdělku z rozhodného

období za celou dobu trvání dohody tj. od 1. 2. do 30. 4. Za celou dobu trvání

dohody zaměstnanec odpracoval 332 hodin a jeho odměna celkem činila Kč

75 000,- . Průměrný výdělek tak bude: Kč 75 000 : 332 hodin = Kč 225,91 .

Documents

PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK Obsah semináře · 2013. 8. 27. · ~ 3 ~ Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Zásada č. 7 - § 357 odst.1)