Strukturálně postižené regiony · 2018. 5. 18. · • je zde nejnižší průměrný věk dožití • největší počet chronických neplatičů alimentů (1.181) • produkuje

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředíZbyněk Linhart

Strukturálně postižené regiony

Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj


Postižená oblast kopíruje bývalé Sudety

Zdroj: http://www.toulkystomem.cz


Novodobá historie bývalých Sudet• po roce 1918 se rakouští Němci neztotožnili s vytvořením Československa a vyhlásili německé provincie. Československé vojsko i za cenu

lidských obětí likvidovalo tento pokus o separaci sudetských Němců, kterých bylo s většinou německy mluvícími Židy téměř 3,5 milionu• velká hospodářské krize v roce 1929 postihla Sudety podstatně více, než střed Čech nebo Moravy. Utrpení obyvatel vedlo k radikalizaci

nacionalistů na německé i české straně. Obrázky na kost vychrtlých dětí z pohraničí používal Konrád Henlein jako demonstraci péče českého státu o vlastní občany a argument pro osamostatnění pohraničí. S nástupem Hitlera se začaly požadavky stupňovat, což nakonec vedlo k podpisu mnichovské smlouvy

• Vmaršírování wehrmachtu do pohraničí za jásotu většiny „osvobozených“ sudetských Němců vedlo k nucenému vystěhování Čechů do vnitrozemí.

• po II. sv. válce naopak vyhánění Němců v podobě tzv. „divokého“ odsunu znamenalo • obrovský pokles obyvatel• zánik spousty obcí• pokles ekonomické aktivity, řadu provozů se nepodařilo obnovit. • mnoho excesů, loupení opuštěného majetku, vraždy, znásilňování... škody napáchané odsunem odhadovány na 1 bilion EURO.

• do roku 1989 si silnou pozici vytvořila energetika, která využívala hnědouhelné zásoby. Z tradičního průmyslu se podařilo udržet chemický a textilní. Zůstává neřešené ekologické zatížení ŽP, limity znečištění mnohonásobně překračovány s trvalými následky na zdraví obyvatel

• po r. 1989 nereflektována předválečná a poválečná katarze Sudet a řada podniků v pohraničí se stala obětí divoké privatizace s následným ukončením výroby

• to generovalo vysokou nezaměstnanost a exodus především mladých lidí za prací do vnitrozemí a zahraničí • přichází noví přistěhovalci, kteří často pomáhají rozšiřovat problematické lokality• zastavuje se těžba uhlí, vyhlašují se limity pro rozšiřování těžby s dalším dopadem na nezaměstnanost• zatímco v části Sudet s napojením na Rakousko a Bavorsko probíhá dynamický rozvoj a Liberecký a Královéhradecký kraj profituje z rychlého

rozvoje automobilového průmyslu, zažívá polská a saská ekonomika podobné transformační těžkosti a k rozvoji severní Moravy a především Ústeckého kraje nedochází

• dnes Ústecký kraj s velkým náskokem nejproblematičtějším regionem České republiky Zdroj: HSR Děčín


Nejproblematičtější Ústecký kraj• největší nezaměstnanost• nejvíce vyloučených lokalit• třetina obyvatel žijících v ČR v ghetech žije v Ústeckém kraji• nejvíce osobních konkurzů• nejvyšší počet exekucí občanů starších 15 let• největší počet exekucí důchodců• největší zadluženost obyvatel• největší počet dlužníků (KK- 16,9%; UK - 17,6 %)• největší podíl bankrotů obchodních společností vzhledem k

počtu obyvatel• největší vnitřní migrace obyvatel• nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva• největší podíl osob bez dokončeného základního vzdělání (jen

Šluknovsko 460 lidí)• největší podíl romského obyvatelstva• neustále klesá podíl HDP na obyvatele oproti průměru ČR• je zde nejnižší průměrný věk dožití• největší počet chronických neplatičů alimentů (1.181)

• produkuje se největší množství tuhých emisí, síry a dusíku do ovzduší na obyvatele

• suverénně nejnižší ceny bytů v ČR

• nejnižší kupní síla v ČR (Děčín, Teplice, Chomutov, Bruntál, Jeseník)

• nejvíce potratů

• za období 1997 – 2012 se postavilo méně než 1 byt na 1000 obyvatel, nejméně nových bytů Most, Děčín, Ústí, Teplice

• nejdelší trvání soudních procesů v ČR

• nejnižší příjem peněz z EU na obyvatele v ČR ve srovnání krajů v období 2007-14

• ve vědě a výzkumu pracuje v ÚK jen desetina pracovníků oproti průměru ČR

• nejvíce dětí nenastoupilo do povinného posledního ročníku mateřských škol (nejvíce v Děčíně)

• jedny z nejvyšších úbytků obyvatel v městských aglomeracích zejména na Mostecku a Děčínsku

• makroekonomická analýza predikuje ještě další asi 12% úbytek obyvatel do r.2050

• nejhorší výsledky přijímacího řízení na střední školyZdroj: HSR Děčín


Zdroj dat: ČSÚ

96,8%

66,6%

73,8%

82,7%

96,6%

65,0%

70,0%

75,0%

80,0%

85,0%

90,0%

95,0%

100,0%

105,0%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

HDP na 1 obyvatele v regionech mimo Prahy (ČR = 100 %)

Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj

Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj


Zdroj dat: ČSÚ

95,8%

80,9%

83,0%

79,6%

82,0%

73,8%

87,1%

76,5%

81,2%

86,2%85,2%

94,8%

85,1%

70,8%

73,4%

66,6%65,0%

70,0%

75,0%

80,0%

85,0%

90,0%

95,0%

100,0%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Vývoj HDP na obyvatele v MSK, UK a KK vůči vývoji HDP za celou ČR

Poměr UK/ČR

Poměr MSK/ČR

Poměr KK/ČR


95,8%

80,9%

83,0%82,0%

73,8%

70,0%

75,0%

80,0%

85,0%

90,0%

95,0%

100,0%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Vývoj HDP na obyvatele v Ústeckém kraji vůči vývoji HDP za celou ČR

Poměr UK/ČR

Zdroj dat: ČSÚ


94,8%

73,4%

66,6%

65,0%

70,0%

75,0%

80,0%

85,0%

90,0%

95,0%

100,0%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Vývoj HDP na obyvatele v Karlovarském kraji vůči vývoji HDP za celou ČR

Poměr KV/ČR

Zdroj dat: ČSÚ


87,1%

88,6%

76,5%

83,9%

81,2%

86,2%

85,2%

75,0%

77,0%

79,0%

81,0%

83,0%

85,0%

87,0%

89,0%

91,0%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Vývoj HDP na obyvatele v MSK vůči vývoji HDP za celou ČR

Poměr MSK/ČR

Zdroj dat: ČSÚ


Zdroj dat: ČSÚ

564 177

597 980

540 254

825 257

836 198

821 377

810 000

815 000

820 000

825 000

830 000

835 000

840 000

530 000

580 000

630 000

680 000

730 000

780 000

830 000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Vývoj počtu obyvatel Ústeckého kraje

z toho 15–64 let UK - počet obyvatel (k 31. 12.)


Počet osob v exekuci: 863 tis. (nárůst o 3,4%)Počet osob se 3 a více exekucemi: 493 tis.

Počet osob v exekuci: 9,7%Celkový počet exekucí: 4,67 milionů (nárůst o 4,8%)

Vymáhaná jistina: 239 miliard Kč!!!Největší nárůst exekucí v Karlovarském (10,2%) a Ústeckém kraji (8,8%).

Nejhorší Ústecký kraj: přes 18% lidí v exekuci

Zdroj dat: mapaexekucí.cz


Zdroj dat: idnes.cz




Zdroj: ČSÚ prostřednictvím irozhlas


Zdroj: http://www.statistikaamy.cz

Úhrnná indukovaná potratovost podle okresů v období 2012–2014


Zdroj dat: ČSÚ

0,00

0,10

0,20

0,30

0,40

0,50

0,60

Úhrnná indukovaná potratovost podle krajů v letech 2003–2014

2003–2005 2006–2008 2009–2011 2012–2014


Zdroj: UP


Zdroj: ČSÚ


Zdroj dat: ČSÚ

22%

12%

6%

15%

24%

28%

17%

4%

10%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011*) 2011 2012 2013 2014 2015

Procento osob se zakládním vzděláním a bez vzdělání a vysokoškolské vzdělání v ČR a UK

Poměr osob základní vzdělání a bez vzdělání ČR Poměr osob vysokoškolské ČR Poměr osob základní vzdělání a bez vzdělání UK Poměr osob vysokoškloské UK


Přijímací řízení na 4leté obory

Zdroj: ČSÚ

Zdroj: irozhlas


Přijímací řízení na 8letá

gymnázia

Zdroj: irozhlas


Úspěšnost maturit

Zdroj: irozhlas


Příčiny zaostávání škol – I• Zaostávání ústeckých a karlovarských škol je 47% rozdílu ve výsledcích testů!!! Třetina testovaných žáků v regionu skončila na

nejnižším stupni. Jsou schopni využít jen jednoduché zdroje dat v málo souvislostech a umí popsat jen velmi jednoduché vzájemné vztahy.

• Žádný jiný kraj tak vysoký podíl problematických žáků nemá.

• Za polovinu neúspěchů může chudoba. Největší podíl na marasmu ve školství má zřejmě socioekonomická situace rodin v obou krajích, množství sociálně vyloučených a mezigenerační přenos chudoby.

• Špatná ekonomika rodiny v Česku nadprůměrně snižuje šance dětí ve škole

• Vzdělání výrazně redukuje šanci na chudobu a nezaměstnanost. U člověka s VŠ vzděláním je zhruba devětkrát menší pravděpodobnost, že bude trpět těžkou materiální deprivací, než u člověka se ZŠ

• Socioekonomický status je klíčový pro pochopení textu nebo vypočítání příkladu. Socioekonomický status rodiny je naprosto zásadní pro úspěšné studium.

• Existuje úzká souvislost mezi sociálně vyloučenými lokalitami a kvalitou vzdělání. 3/4 obyvatel vyloučených lokalit mají nejvýš základní vzdělání, a co hůř, nová generace má v průměru ještě horší vzdělání než jejich rodiče (část generace rodičů musela povinně navštěvovat i střední školu, dnes je ze zákona povinná pouze devítiletá základní škola. Teenageři se základním vzděláním jsou pak snadnou obětí headhunterů nabízejících zdánlivě vysoké výdělky za nekvalifikovanou práci v montovnách.

Zdroj: irozhlas


Příčiny zaostávání škol - IIPočet obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách roste - od roku 2006 se zvýšil téměř o polovinu.

Karlovarsko chce víc učňů, ti ale mají kritické výsledky

Podobně důležitým faktorem jako chudoba je struktura středních škol v regionu. Typ vzdělávání je klíčový pro schopnost porozumět čtenému textu, spočítat matematické úlohy nebo efektivně využívat počítač – dovednosti, podstatné pro uplatnění na současném pracovním trhu.

Existuje propast mezi výučními obory a školami s maturitou. V testu počítačové gramotnosti učňové dopadli dokonce hůř než absolventi základních škol. Jinými slovy, výuční obory nejen že nemusejí znamenat výhodu –mohou dokonce žáky diskvalifikovat.

Situace na učilištích je tristní i z toho důvodu, že jejich žáci jsou často považováni za nevzdělavatelné a už ze základní školy si přinášejí silnou demotivaci k učení. Tenhle problém česká vzdělávací politika zcela ignoruje

Zdroj: irozhlas


Struktura středních škol

nejvyšší podíl výučních oborů bez maturity a naopak nejméně gymnazistů je v Ústeckém kraji

Zdroj: irozhlas


Zdroj: UP


Podíl nezaměstnaných

Zdroj: UP


Mapa sociálně vyloučených lokalit

Zdroj: UP



8001750 2250 2300 2500 2750

3500 40004725

6400 70008750

19650

37250

0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

35000

40000

VYS PAR ZLN JČ PL KH LIB OL SČ Praha KV JM MS ÚST

Počet obyvatel v SVL podle KrajůCelkem lze předpokládat, že v SVL v ČR žije 95 000 – 115 000 obyvatel, z toho v Ústeckém kraji 36 000 – 38 500 obyvatel, což činí více než jednu třetinu všech obyvatel SVL v celé ČR.. Zdroj: GAC spol. s.r.o., 2015)


Počet obyvatel v SVL podle KrajůV celé ČR se předpokládá okolo 606 SVL, z toho je v Ústeckém kraji 89 lokalit, což činí 15% všech lokalit v ČR a je to nejvíc v celé ČRZdroj: GAC spol. s.r.o., 2015)

7

13

2224

28

3638

42

48

61 6264

72

89

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Praha VYS ZLN PAR JM KH JČ PL LIB KV OL SČ MS ÚST


Zdroj: UP


Zdroj: UP


Odhadovaný počet problémových uživatelů drog v ČR v r. 2014 podle krajů -střední hodnoty

6001 100 1 300 1 400

1 900 2 100 2 3002 800 2 800 2 900 2 900 3 100

6 800

15 700

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

14000

16000

Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti


Zdroj: https://interaktivni.rozhlas.cz/sudety/


Hustota obyvatel

Zdroj: https://interaktivni.rozhlas.cz/sudety/


Účast ve sněmovních volbách 2013

Zdroj: kohovolit.eu


Účast ve sněmovních volbách 2017

Zdroj: irozhlas.cz

(Čím tmavší oblast, tím menší účast)


Volební podpora ANO

Zdroj: FFUK


Volební podpora SPD

Zdroj: FFUK


Volby Zeman x Drahoš 2018

Zdroj: FFUK


RE:START a vládní zmocněnec• Jmenován usnesením vlády z roku 2013 - zmocněnec vlády pro řešení problémů spojených

s revitalizací Moravskoslezského a Ústeckého kraje• v roce 2015 byla jeho účinnost rozšířena i na Karlovarský kraj• úkol předložit vládě zprávu o situaci v dotčených krajích a návrhy na řešení• v listopadu 2016 měla být předložena Strategie hospodářské restrukturalizace a akční plán. • Koncepce, strategie a akční plán se zpracovávaly nakonec až do roku 2017. • 4 roky se zpracovávala analýza, koncepce, strategii a akční plán … atp. (Marshallův plán za

tuto dobu byl již zrealizovaný a válkou postižené země v produktivitě o 35% výkonnější). Od vlády, od ministrů a z médií proniká informace, že program Restart přinese postiženýmregionům 42 miliard korun jakoby navíc.

• Kam konkrétně bude investováno těch 42 miliard a kdy? Po dotazech na premiéra a ministerstva se ukázalo, že často se jedná o vykazování prostředků z již běžících operačních či národních programů, včetně revitalizace Krušných hor (4,1 miliardy do r. 2030), se zahrnutím nákladů na rekultivaci těžební činnosti (3 miliardy), či prostředků čistě teoretických

• Pro roky 2016, 2017 a 2018 nebyla ve státní rozpočtu speciálně vytvořená položka na krytí nákladů jednotlivých opatření akčního plánu


RE:START – konstatování analýzy• Bez realizace inteligentních strategických změn budou v MSK, USK a KVK

pokračovat a dále se zhoršovat negativní trendy ve struktuře obyvatel a tím pádemi pracovních sil pro rozvoj ekonomiky (odliv mozků, růst strukturální nerovnováhymezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu, nárůst počtu sociálně vyloučenýchobyvatel, pokles podnikatelské aktivity, celkové stárnutí populace, zhoršující se zdravotní stav po fyzické i psychické stránce

• mezi roky 2016 až 2030 dojde ke snížení počtu obyvatel v krajích v MSK z 1.210 tis. na 1.130 tis., v USK z 823 tis. na 792 tis.

• Klíčovým problémem všech tří krajů je odchod mladých a talentovaných lidí a jejichrodin do jiných regionů v ČR i v zahraničí. Důvodů je více, avšak jedním z klíčovýchje nedostatečná nabídka vysoce kvalifikovaných a nadprůměrně placenýchpracovních míst v soukromém i veřejném sektoru… …Tomuto „podceňování“ odpovídá úroveň mezd i u vysoce kvalifikovaných profesí, například v sektoru IT, kde se liší platy u srovnatelných profesí mezi Prahou a dalšími kraji až o desítky tisícKč měsíčně


RE:START – charakteristika programu• Je chvályhodné, že je snaha něco dělat• Podařilo se:

• B.2.1 Program na regeneraci a podnikatelské využití brownfieldů: (celková alokace 2 mld Kč, 1. výzva 2017 ve výši 100 mil. Kč)• C.1.3 Podpora bilaterární a multilaterální spolupráce v aplikovaném výzkumu (program EPSILON): (celková alokace 300 mil. Kč, 1. výzva únor

2018)• D.1.3 Cílené komplementární výzvy z OPVVV pro VŠ ve strukturálně postižených regionech (celková alokace 2,2 mld Kč, vyhlášení výzev únor

2018)• F.1.5 Akcelerace a urychlení čerpání alokace programu na řešení ekologických škod na území UK a KK (alokace 3 mld Kč, schválena usnesením

vlády č. 625 ze září 2017)• F.2.1 Zhodnocení a případná úprava podmínek programu Demolice v sociálně vyloučených lokalitách (výzva 2017 ve výši 100 mil. korun)• C.2.5 Testování autonomních silničních vozidel v reálném (nebo téměř reálném) silničním provozu města Ústí nad Labem (alokace 2. mil. Kč)

• Nicméně I. AP byl po tolika letech příprav spíše nedotaženým torzem, II: AP je to podobné• opatření v zásadě nezohledňují reálné potřeby (spicifičnosti) dílčích subregionů• řešení problémů se přesouvá na stávající operační programy (jako OPIK, OPZP, OPZ, OPVV...) se svou administrativní náročností a

spoustou nenaplnitelných podmínek• mnoho výstupů opatření jsou další analýzy a přípravy dalších opatření v opatření• neúměrné množství peněz má být spotřebováno novými státními úředníky (namátkou: rozšíření kapacit CzechInvestu na přípravu a

realizací vzdělávacího a poradenského programu - 10 milionů na osobní náklady nových úředníků, dotační titul na programypodnikatelského poradenství krajů - 150 milionů, rozšíření kapacit Czechinvestu kapacit na podnikatelského poradenství - 21 milionůna osobní náklady nových úředníků, motivační vzdělávací program pro pracovníky veřejné správy a představitelé samosprávprostřednictvím CzechInvestu - 10 milionů na nové úředníky atd

• na mnohá opatření nejsou alokovány prostředky žádné nebo jen teoretické• Program prochází nekončícím procesem příprav a analýz …


RE:START - vyhodnocení II. AP• V II. AP se objevila opatření na občanskou vybavenost v obcích, podpora

cestovního ruchu či daňové úlevy místním podnikatelům. To je dobře, ale bohuželjde zatím o čistě teoretický návrh, jehož implementace je za viditelným horizontem

• K většině ostatních opatření v AP platí, že bez jasných podstatných peněz navíc,systematicky a dlouhodobě to nepůjde

• akční plány nejsou příliš akční. Léta příprav vedou namísto rychlé realizacekonkrétních jednoduchých opatření ke zpracovávání dalších analýz a plánů a oddalování řešení problémů

• v rámci krajů se menší podregiony (okresy či menší celky) ve svých potřebách a problémech liší. Situace v Moravskoslezské kraji je dlouhodobě lepší, MSK už míří nahoru, zatímco UK a KK se stále více propadá - potřebují odlišnou podporu

• vítězem jsou za posledních pět let, resp. 20 let, hlavně zpracovatelé analýz, strategií, koncepcí, akčních plánů, úředníci, … konzultanti.


Jak propady zastavit – I.1) Základní občanská vybavenost a obslužnost v obcích• Investice a podporu směřovat primárně na ty oblasti, které nejsou řešeny a zohledňovány v jiných

programech, nebo z nich nejsou financovatelné• Jednoduché programy bez mnohých omezujících podmínek je nutné v oblasti základní občanské vybavenosti

směřovat na: • rekonstrukce mateřských a základních škol• rekonstrukce a obnovu zdravotnických zařízení (polikliniky, ordinace, zejména a především rekonstrukci Lužické

nemocnice)• výstavbu a obnovu sportovišť, tělocvičen a zařízení pro volný čas• rekonstrukci a obnovu kulturních domů, či společenských a víceúčelových domů vč. památkově chráněných staveb• opravy komunikací, chodníků a budování cyklostezek, přestupních terminálů, přejezdů a obchvatů měst• rekonstrukce, rozšiřování a budování domovů důchodců• turistickou infrastrukturu (stezky, cyklostezky, mosty, muzea, rozhledny…)• bydlení (příprava parcel, rekonstrukce stávajících bytů)• řešení odpadového hospodářství v cenově dostupných parametrech• rozšiřování malých průmyslových zón• centra záchranných služeb

• Je zarážející a nebezpečné, že většina výše zmiňovaných zařízení zde byla bohatě vybudována předcca sto lety, za reálného socializmu alespoň z části udržena, a nyní se hroutí


Jak propady zastavit – II.2) Investice a obnova toho, co patří státu a co stát spravuje• Cílené investice v nejbližších letech prostřednictvím státních organizací ve strukturálně postižených

regionech• Český stát disponuje množstvím státních organizací, pomocí nichž může v podstatě ihned strategicky

řešit potřebné investice v místech nejvyšší potřeby, typu Ředitelství silnic a dálnic, Správa železničnídopravní cesty, Lesy ČR, Povodí apod

• Lze relativně snadno realizovat investice v oblastech dopravní obslužnosti, opravy a budování cest, silnica železnic, rekonstrukce státních objektů, investice do zdravotnictví a školství atd.

3) Opatření k zaměstnávání sociálně slabých a změny v pojetí veřejně prospěšných prací (VPP) • Vysoká koncentrace sociálně slabých a dlouhodobě nezaměstnaných, kteří nejsou zaměstnatelní jinak

než u obcí na VPP, je mnohdy v rozporu s podmínkami a možnostmi uplatňování VPP• V každé obci jsou, i přes celorepublikově nízkou nezaměstnanost, desítky běžným způsobem

nezaměstnatelných lidí, ale schopných a ochotných pracovat pro potřeby obcí• Stávající pravidla týkající se VPP to ale těmto nezaměstnaným lidem a zainteresovaným obcím často

neumožňují – podporované zaměstnávání je krátkodobé, není možné je opakovat atd. • Je potřeba dlouhodobá a systematická práce, dlouhodobé zaměstnávání , např. s možností uzavírat

víceleté smlouvy nebo opakovaně roční smlouvy u osvědčených zaměstnanců, a předvídatelný vývoj tétopodpory VPP ze strany státu.


Jak propady zastavit – III.4) Opatření a speciální programy zaměřené na dlouhodobou podporu cestovního ruchu• Lehký strojírenský a textilní průmysl z velké části eliminován. • Jednou z mála možností rozvoje území zůstává oblast cestovního ruchu. • Na šetrný rozvoj cestovního ruchu v postižených regionech je nutné nasměrovat dlouhodobou a

systematickou podporu• Mnoho projektů obcí do úrovně stavebního povolení jsou z oblasti CR, neexistuje pro ně vhodný

titul. Celou alokaci Programu přeshraniční spolupráce ČR-Sasko na sebe okamžitě navázaly prvnípodané projekty po několika měsících od otevření programu (často státní institucí!), na desítky dalších projektů se nedostalo.

5) Opatření na zlepšení a dostupnost veřejných služeb, zejména zdravotnictví• Investice do nemocnic, ambulantních a specializovaných zdravotnických zařízeních• ve stomatologické péči převažují lékaři v důchodovém věku• trvá nemožností využít, alespoň v některých akutních případech, zdravotnická zařízení hned za

hranicemi


Jak propady zastavit – IV.6) RUD• namísto selektivního státního přerozdělování financí na obce prostřednictvím různorodých dotačních

titulů ministerstvy by pro stát i pro obce mnohonásobně efektivnějším, účelnějším, levnějším i spravedlivějším bylo posilovat obecní rozpočty prostřednictvím rozpočtového určení daní (RUD).

• RUD nepotřebuje žádné úředníky na přípravu programů, žádné kontrolory, kteří bez přidané hodnotyhlídají ještě několik let po skončení projektu účelové využití dotací a přetěžují obecní úředníky, nevytváříprostor pro korupci atd.

• Posilováním samosprávních rozpočtů obcím by bylo umožněno operativně a svépomocí řešit všechnyskutečné potřeby na lokální úrovni, a to v každé obci, nejrn v té, která si selektivně „sáhne“ na dotaci

7) Příklad vhodného dotačního titulu• programy MMR z let 2000 až 2004, typu Program podpory rozvoje hospodářsky slabých strukturálně

postižených regionů• uživatelsky vstřícné, z hlediska administrativní náročnosti odpovídající, relativně bez mnoha limitujících

podmínek a reagovaly na skutečné potřeby regionu. • Alokováno na ně bylo pro obce 300 – 500 mil. Kč• Od té doby žádný takový adekvátní program neexistoval


Příklady SaskoÚstava Spolkové republiky Německo

§107 / odst.2Zákonem je nutné zabezpečit, aby rozdílná finanční výkonnost jednotlivých spolkových zemí byla vyrovnávána; při tom musí být zohledněna finanční výkonnost a finanční potřeby obcí (svazků obcí). Předpoklady pro nároky na vyrovnání oprávněných zemí a pohledávky zemí povinných placením jakož i parametry pro výši vyrovnávacích plateb jsou stanoveny zákonem. Tento zákon může také určit, že Spolková vláda ze svých prostředků poskytne výkonově slabším zemím subvence pro dodatečné pokrytí jejich celkových finančních potřeb.

• Nutnost vyrovnávání životní úrovně v Německu zavedl hned po sjednocení Bismarck, protože velké regionální rozdíly přinášejí pnutí a tendenci rozdíly ještě zvětšovat.

• To převzala i Výmarská republika při svém vzniku v r. 1920 a převzala to i SRN ve výše uvedeném § 107 v r. 1952.

• Např. chudé Sasko dostává z tohoto přerozdělení řádově 1 mld. EUR ročně! Navíc. (Kdyby stejnou částku dostával ÚK a KK, pak by to dle počtu obyvatel bylo 6,87 mld Kč ročně!)

• Tento princip nemá nic společného se solidárním příspěvkem na pomoc zemím bývalé NDR, který má být v dohledné době odstraněn.


Příklady Sasko

-5821

-2561-2261

64 178 226 388 493 543 598 645 681 6941089 1107

3919

-8000

-6000

-4000

-2000

0

2000

4000

6000

Finanční vyrovnání mezi spolkovými zeměmi v r. 2016 v milionechEUR


Závěr, shrnutí • Problémy jsou dlouhodobé s hlubokými historickými kořeny a dlouhodobě nejsou řešené (přestože se předstírá opak)• Problémy jdou napříč mnoha oblastmi – úroveň a struktura školství, vyloučené lokality a ghetta, zadluženost, exekuce, osobní

konkurzy a dlužníci, romské komunity, věk dožití, potratovost, nezaměstnanost, vylidňování, struktura a kvalifikace obyvatelstva, bytový fond, životní prostředí, emise, hospodářství, podíl HDP, kupní síla, věda a výzkum, podnikatelský sektor, zdravotnictví atd.

• Projevuje se:• různorodost dílčích podregionů v rámci krajů – různé potřeby - různá řešení, čili neřešit jen po krajích či 3 strukturálně

postižených krajích, je potřeba individuální dílčí přístup k řešení problematiky postižených dílčích subregionů• další dílčí celky mimo tyto 3 kraje mají také problémy (např. Jesenicko, části Olomouckého kraje)

• Nefunguje stávající regionální politika v rámci ČR, podobně kohézní politika EU• Je třeba zrevidovat a s větším odstupem

• obecněji regionální politiku ČR – viz příklad Sasko• dílčí snahy uvnitř strukturálně postižených regionů (RE:START)• dopady vývoje na pomoc z EU po roce 2020 (na kohézní politiku šly prostředky EU dominantně do méně rozvinutých regionu s

HDP menším než 75% průměru. Pak by možná skoro vypadlo z podpory: Moravskoslezsko (74,9 … ? ), Jihovýchod, Jihozápad a Střední Čechy. Blízko už je Střední Morava (71,6%) a Severovýchod (72,5%). Určitě zůstane jen Severozápad (63,2%)

• Co náš VUZP:• usnesení (doporučení, avízo, výzva…?)• slyšení v Senátu – Plénum Senátu – usnesení• výjezd do regionů … ?


Děkuji za pozornost

Území 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016Česká republika 153 565 176 275 190 100 208 490 218 075 231 627 251 199 262 886 275 483 300 036 319 025 342 156 372 007 385 833 374 628 376 759 384 289 386 317 389 900 409 870 435 911 451 785

Praha 261 273 303 669 340 674 391 272 422 822 456 202 509 539 541 221 580 287 632 011 680 418 730 827 808 798 840 097 807 113 813 342 810 814 807 594 812 460 834 578 917 183 937 542Střední Čechy 142 063 161 990 176 263 200 696 215 683 232 182 248 013 261 217 264 791 288 785 294 312 323 438 350 326 361 808 339 460 334 450 346 428 349 550 348 696 376 832 392 908 414 379Jihozápad 147 747 170 554 181 585 197 327 204 967 217 603 233 368 243 354 253 427 278 667 293 852 316 342 329 637 327 687 329 232 331 729 336 571 336 725 347 417 365 333 380 882 396 834Severozápad 146 709 163 818 170 223 182 353 186 617 192 768 203 838 214 960 228 110 243 299 256 181 271 132 290 040 298 048 298 707 291 416 294 660 294 904 294 413 302 460 322 832 324 857Severovýchod 139 163 157 830 172 499 187 063 194 754 207 936 222 291 229 332 234 051 252 107 267 798 285 240 307 385 313 443 304 902 310 054 317 054 314 464 318 254 338 172 358 008 372 891Jihovýchod 138 293 158 993 168 791 184 425 191 287 203 446 223 494 232 831 244 893 262 591 278 111 298 851 328 627 344 026 336 331 337 719 348 150 357 458 369 333 385 325 406 183 417 403Střední Morava 128 908 148 133 160 476 170 007 175 531 186 604 200 864 208 012 218 694 235 093 246 811 264 804 286 760 304 401 297 548 299 515 310 202 312 199 315 376 341 008 353 932 368 150Moravskoslezsko 133 761 156 232 163 115 171 392 172 891 178 346 194 128 201 767 210 773 241 811 267 634 280 698 307 168 322 872 304 010 312 335 329 361 332 781 324 580 344 328 362 022 385 247

Hlavní město Praha 261 273 303 669 340 674 391 272 422 822 456 202 509 539 541 221 580 287 632 011 680 418 730 827 808 798 840 097 807 113 813 342 810 814 807 594 812 460 834 578 917 183 937 542Středočeský kraj 142 063 161 990 176 263 200 696 215 683 232 182 248 013 261 217 264 791 288 785 294 312 323 438 350 326 361 808 339 460 334 450 346 428 349 550 348 696 376 832 392 908 414 379Jihočeský kraj 146 998 168 717 181 565 199 825 207 012 217 824 231 087 241 489 247 850 267 768 288 234 305 422 318 771 321 414 320 394 317 802 320 440 327 529 333 103 344 516 358 956 373 833Plzeňský kraj 148 592 172 628 181 608 194 494 202 647 217 352 235 959 245 474 259 771 291 077 300 250 328 760 341 948 334 719 339 088 347 261 354 520 346 955 363 319 388 432 405 156 422 251Karlovarský kraj 145 683 159 479 166 863 180 157 184 943 197 046 205 533 217 898 225 866 236 022 244 308 252 100 273 022 273 627 275 086 269 857 273 805 272 428 272 456 282 096 292 232 300 894Ústecký kraj 147 088 165 422 171 464 183 163 187 234 191 193 203 210 213 871 228 942 245 992 260 575 278 173 296 341 307 080 307 407 299 351 302 300 303 122 302 416 309 863 333 926 333 521Liberecký kraj 140 984 158 499 173 460 185 537 196 851 210 562 225 876 232 433 224 640 240 092 266 471 281 071 290 260 293 518 281 630 287 822 294 489 300 005 302 114 317 744 337 052 352 313Královéhradecký kraj 140 933 161 740 177 791 192 116 200 450 215 488 229 094 234 016 242 096 263 520 275 545 288 308 316 012 326 850 324 013 328 200 331 212 333 429 335 312 359 156 378 034 401 056Pardubický kraj 135 712 153 020 165 947 182 866 186 809 197 531 211 896 221 648 233 285 249 914 260 527 285 453 312 593 315 898 304 128 309 498 321 009 306 424 313 716 333 110 354 449 360 372Kraj Vysočina 127 033 144 892 151 945 165 913 175 931 189 362 212 150 219 747 228 534 242 514 262 275 281 268 307 867 305 974 303 133 301 235 316 535 323 976 327 539 341 282 356 148 373 421Jihomoravský kraj 143 452 165 460 176 521 192 921 198 333 209 902 228 718 238 867 252 441 271 844 285 256 306 797 337 998 361 142 351 208 354 011 362 048 372 135 387 592 404 513 427 906 436 430Olomoucký kraj 128 646 149 687 156 553 164 831 172 618 183 677 195 949 202 996 214 562 235 138 239 131 251 578 273 433 286 329 279 878 286 296 296 974 300 777 301 163 318 621 334 735 346 789Zlínský kraj 129 188 146 463 164 692 175 567 178 658 189 743 206 145 213 400 223 134 235 045 255 122 279 142 301 227 324 025 316 731 313 881 324 536 324 583 330 803 365 317 374 779 391 336Moravskoslezský kraj 133 761 156 232 163 115 171 392 172 891 178 346 194 128 201 767 210 773 241 811 267 634 280 698 307 168 322 872 304 010 312 335 329 361 332 781 324 580 344 328 362 022 385 247

HDP na 1 obyvatele (Č 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 rozdíl (2016-1995)Hlavní město Praha 170,1% 172,3% 179,2% 187,7% 193,9% 197,0% 202,8% 205,9% 210,6% 210,6% 213,3% 213,6% 217,4% 217,7% 215,4% 215,9% 211,0% 209,0% 208,4% 203,6% 210,4% 207,5% 37,4%Středočeský kraj 92,5% 91,9% 92,7% 96,3% 98,9% 100,2% 98,7% 99,4% 96,1% 96,3% 92,3% 94,5% 94,2% 93,8% 90,6% 88,8% 90,1% 90,5% 89,4% 91,9% 90,1% 91,7% -0,8%Jihočeský kraj 95,7% 95,7% 95,5% 95,8% 94,9% 94,0% 92,0% 91,9% 90,0% 89,2% 90,3% 89,3% 85,7% 83,3% 85,5% 84,4% 83,4% 84,8% 85,4% 84,1% 82,3% 82,7% -13,0%Plzeňský kraj 96,8% 97,9% 95,5% 93,3% 92,9% 93,8% 93,9% 93,4% 94,3% 97,0% 94,1% 96,1% 91,9% 86,8% 90,5% 92,2% 92,3% 89,8% 93,2% 94,8% 92,9% 93,5% -3,3%Karlovarský kraj 94,9% 90,5% 87,8% 86,4% 84,8% 85,1% 81,8% 82,9% 82,0% 78,7% 76,6% 73,7% 73,4% 70,9% 73,4% 71,6% 71,2% 70,5% 69,9% 68,8% 67,0% 66,6% -28,3%Ústecký kraj 95,8% 93,8% 90,2% 87,9% 85,9% 82,5% 80,9% 81,4% 83,1% 82,0% 81,7% 81,3% 79,7% 79,6% 82,1% 79,5% 78,7% 78,5% 77,6% 75,6% 76,6% 73,8% -22,0%Liberecký kraj 91,8% 89,9% 91,2% 89,0% 90,3% 90,9% 89,9% 88,4% 81,5% 80,0% 83,5% 82,1% 78,0% 76,1% 75,2% 76,4% 76,6% 77,7% 77,5% 77,5% 77,3% 78,0% -13,8%Královéhradecký kraj 91,8% 91,8% 93,5% 92,1% 91,9% 93,0% 91,2% 89,0% 87,9% 87,8% 86,4% 84,3% 84,9% 84,7% 86,5% 87,1% 86,2% 86,3% 86,0% 87,6% 86,7% 88,8% -3,0%Pardubický kraj 88,4% 86,8% 87,3% 87,7% 85,7% 85,3% 84,4% 84,3% 84,7% 83,3% 81,7% 83,4% 84,0% 81,9% 81,2% 82,1% 83,5% 79,3% 80,5% 81,3% 81,3% 79,8% -8,6%Kraj Vysočina 82,7% 82,2% 79,9% 79,6% 80,7% 81,8% 84,5% 83,6% 83,0% 80,8% 82,2% 82,2% 82,8% 79,3% 80,9% 80,0% 82,4% 83,9% 84,0% 83,3% 81,7% 82,7% -0,1%Jihomoravský kraj 93,4% 93,9% 92,9% 92,5% 90,9% 90,6% 91,1% 90,9% 91,6% 90,6% 89,4% 89,7% 90,9% 93,6% 93,7% 94,0% 94,2% 96,3% 99,4% 98,7% 98,2% 96,6% 3,2%Olomoucký kraj 83,8% 84,9% 82,4% 79,1% 79,2% 79,3% 78,0% 77,2% 77,9% 78,4% 75,0% 73,5% 73,5% 74,2% 74,7% 76,0% 77,3% 77,9% 77,2% 77,7% 76,8% 76,8% -7,0%Zlínský kraj 84,1% 83,1% 86,6% 84,2% 81,9% 81,9% 82,1% 81,2% 81,0% 78,3% 80,0% 81,6% 81,0% 84,0% 84,5% 83,3% 84,5% 84,0% 84,8% 89,1% 86,0% 86,6% 2,5%Moravskoslezský kraj 87,1% 88,6% 85,8% 82,2% 79,3% 77,0% 77,3% 76,8% 76,5% 80,6% 83,9% 82,0% 82,6% 83,7% 81,1% 82,9% 85,7% 86,1% 83,2% 84,0% 83,0% 85,3% -1,8%

v Kč

Regiony soudržnosti - NUTS2

Kraje - NUTS3

REG_HDP_O Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele

© Český statistický úřad, 07/04/2018 09:57:41

0,967616319

0,666011488

0,738229468

0,827226256

0,966012594

0,65

0,7

0,75

0,8

0,85

0,9

0,95

1

1,05

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

HDP na 1 obyvatele v regionech mimo Prahy (ČR = 100 %)

Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

100,2%

96,8%

93,5%

66,6%

73,8%

82,7%

99,4%

96,6%

87,1% 85,3%

65,0%

70,0%

75,0%

80,0%

85,0%

90,0%

95,0%

100,0%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

HDP na 1 obyvatele v KK, UK a MSK (ČR = 100 %)

Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

94,9%

66,6%

95,8%

73,8%

87,1%

85,3%

65,0%

70,0%

75,0%

80,0%

85,0%

90,0%

95,0%

100,0%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

HDP na 1 obyvatele v KK, UK a MSK (ČR = 100 %)

Karlovarský kraj Ústecký kraj Moravskoslezský kraj

95,8%

73,8%

70,0%

75,0%

80,0%

85,0%

90,0%

95,0%

100,0%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

HDP na 1 obyvatele v UK (ČR = 100 %)

Ústecký kraj

94,9%

66,6%

65,0%

70,0%

75,0%

80,0%

85,0%

90,0%

95,0%

100,0%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

HDP na 1 obyvatele v MSK (ČR = 100 %)

Karlovarský kraj

87,1%

85,3%

75,0%

77,0%

79,0%

81,0%

83,0%

85,0%

87,0%

89,0%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

HDP na 1 obyvatele v MSK (ČR = 100 %)

Moravskoslezský kraj

Documents

Strukturálně postižené regiony · 2018. 5. 18. · • je zde nejnižší průměrný věk dožití • největší počet chronických neplatičů alimentů (1.181) • produkuje