Probiotika

Absolventská práce

Zuzana Plíšková

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední odborná škola zdravotnická Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Studijní obor: Diplomovaný farmaceutický asistent Vedoucí práce: Mgr. Martina Husárová

Datum odevzdání práce: 19.04. 2013 Datum obhajoby:

Praha 2013

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval (a) samostatně a všechny použité prameny jsem uvedl (a) podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací.

Praha 31. března 2013 Podpis

Děkuji Mgr. Martině Husárové za odborné vedení absolventské práce. Děkuji také Všem odborným zaměstnancům lékárny v České Lípě za cenné rady při zpracování této práce.

Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6.

Podpis

ABSTRAKT Zuzana Plíšková Probiotika Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední odborná škola zdravotnická, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí práce: Mgr. Martina Husárová Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2013, 52 stran Tato práce pojednává o nové a aktuální skupině probiotických potravinových doplňků. Práce

je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Část teoretická zahrnuje pojmy

probiotikum, prebiotikum a synbiotikum. Začátek práce představuje a definuje pojem

probiotika, jejich dávkování, základní požadavky na mikroorganismy s probiotickými

vlastnostmi a účinnost. V práci je zahrnuto i normální mikrobiální osídlení lidského

organismu. Práce je zaměřena i na funkční potraviny, protože jsou probiotika považována za

funkční přísadu. Nadále jsou v textu zmíněné potraviny, které obsahují probiotické kultury,

jejich výroba a případně jejich účinek. V závěru práce je frekvenční analýza prodejnosti

vybraných přípravků. Část praktická je tvořena dotazníkem, který zjišťuje informovanost

veřejnosti o této problematice.

Klíčová slova: probiotika, prebiotika, synbiotika, mikroflóra, funkční potravina.

ABSTRAKT Zuzana Plíšková Probiotics Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední odborná škola zdravotnická, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí práce: Mgr. Martina Husárová Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2013, 52 stran

This thesis discusses about a new and actually group of probiotic supplements. The thesis is

divided into theoretical and practical part. The theoretical part includes the concepts of

probiotics, prebiotics and synbiotics. At the beginning of the thesis is introduction and

definition of the concept about probiotics, their dosage, basic requirement of microorganism

with probiotics characters and effectiveness. The thesis also includes the normal microbial

colonization of the human organism. The thesis is focused on functional foods because

probiotics is considered as a functional ingredient. The text also mentions foodstuffs which

contain probiotic cultures, their production and eventually their effect. In conclusion this

thesis is about frequency analysis, which characterizes the marketability of selected products.

The practical part consists of a questionnaire which identifies public awareness of these

issues.

Keywords: Probiotics, Prebiotics, Synbiotics, Microflora, Functioning Foodstuffs.

ÚVOD ................................................................................................................................... 9

1 STRUČNÁ HISTORIE PROBIOTIK........................................................................... 10 2 CO JSOU PROBIOTIKA? ........................................................................................... 11

2.1 DEFINICE PROBIOTIK ............................................................................................. 11 2.2 ZÁKLADNÍ POŽADAVKY......................................................................................... 11 2.3 ÚČINKY PROBIOTIK................................................................................................ 11 2.4 VHODNÁ LÉKOVÁ FORMA ...................................................................................... 12 2.5 TERAPEUTICKÁ DÁVKA PROBIOTIK......................................................................... 12

3 STŘEVNÍ MIKROFLÓRA.......................................................................................... 13

3.1 PERINATÁLNI A POSTNATÁLNÍ OSÍDLENÍ................................................................. 13 3.2 MIKROFLÓRA GIT (= GASTRO-INSTESTINÁLNÍ TRAKT) ........................................... 13 3.3 POŠEVNÍ (VAGINÁLNÍ) MIKROFLÓRA ...................................................................... 14

3.3.1 Nerovnováha vaginální mikroflóry................................................................ 14 3.3.2 Probiotika v gynekologii ............................................................................... 14

3.4 NARUŠOVATELÉ STŘEVNÍ MIKROFLÓRY ................................................................. 15 3.5 MIKROBIÁLNÍ OSÍDLENÍ LIDSKÉHO TĚLA ................................................................ 17

4 BAKTERIÁLNÍ KMENY PROBIOTIK ...................................................................... 18

4.1 ROD BIFIDOBACTERIUM.................................................................................. 18 4.2 ROD LACTOBACILLUS...................................................................................... 19 4.3 ROD STREPTOCOCCUS ..................................................................................... 21 4.4 ROD LACTOCOCCUS ......................................................................................... 21

5 MIKROBIOLOGICKÁ TERAPIE ............................................................................... 22

5.1 MEDICÍNSKÁ PROBIOTIKA...................................................................................... 22 5.2 FARMACEUTICKÁ PROBIOTIKA ............................................................................... 22 5.3 ALIMENTÁRNÍ PROBIOTIKA .................................................................................... 22

6 PROBIOTIKA V POTRAVINÁCH ............................................................................. 23

6.1 OBECNÉ POZNATKY ............................................................................................... 23 6.2 FUNKČNÍ POTRAVINY............................................................................................. 23 6.3 VÝROBA FUNKČNÍCH POTRAVIN............................................................................. 23

7 TYPY PROBIOTICKÝCH POTRAVIN ...................................................................... 24

7.1 ZAKYSANÉ MLÉČNÉ VÝROBKY............................................................................... 24 7.1.1 Výroba zakysaných mléčných výrobků ......................................................... 24 7.1.2 Příznivé účinky ............................................................................................. 24 7.1.3 Některé druhy kysaných mléčných výrobků .................................................. 24

7.2 SÝRY .................................................................................................................... 25 7.2.1 Výroba sýrů .................................................................................................. 25 7.2.2 Zdraví a sýry................................................................................................. 26

7.3 FERMENTOVANÉ SALÁMY ...................................................................................... 26 7.4 MLÉČNĚ KVAŠENÁ ZELENINA (15.) ........................................................................... 26 7.5 MATEŘSKÉ MLÉKO ................................................................................................ 26

8 PREBIOTIKA.............................................................................................................. 27 8.1 SYNBIOTIKA.......................................................................................................... 27

9 FREKVENČNÍ ANALÝZA PRODEJNOSTI VYBRANÝCH PROBIOTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ ZA OBDOBÍ 1.1.2012-31.12.2012................................................................ 28

10 SLOŽENÍ VYBRANÝCH PROBIOTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ ................................ 30 11 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU............................................................................. 32

11.1 CÍL DOTAZNÍKU..................................................................................................... 32 11.2 HYPOTÉZA ............................................................................................................ 32 11.3 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK ................................................................. 33 11.4 ZÁVĚR - OVĚŘENÍ HYPOTÉZ ................................................................................... 45

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 47

SEZNAM TABULEK.......................................................................................................... 51 PŘÍLOHY............................................................................................................................ 52

9

Úvod Probiotika jsou novou a aktuální skupinou potravinových doplňků působících na lidskou

střevní mikroflóru, lidské zdraví a imunitu. Probiotika se používají nejen v prevenci,

ale i v terapii některých onemocnění. Tyto potravinové doplňky jsou dostupné v lékárně jako

volně prodejné přípravky v různých lékových formách. Probiotické kultury jsou obsaženy

i v různých potravinách jako jsou například sýry, mléko a kysaná zelenina. Na těchto

potravinách bývá označení, že jsou s přídavkem probiotických kultur, ale tato informace je

psána malý písmem a lidé nosící dioptrické brýle tento nápis nepřečtou a ostatní nápis přehlíží

anebo tyto potraviny nekupují, protože nevědí co to probiotika jsou. Dle mého názoru je

informovanost veřejnosti v této oblasti nedostatečná a proto jsem se rozhodla ji ve své

Absolventské práci popsat a zjistit o ní co nejvíce informací.

10

1 Stručná historie probiotik

Historie probiotik začíná v 19. století díky profesorovi biologie na univerzitě v Oděse,

Iljovi Metchnikoffovi, původem z Ukrajiny, který se z politických důvodů přestěhoval

do města Messina v Itálii. V roce 1882 objevil fagocytózu a buněčnou imunitu, za kterou

v roce 1908 dostal Nobelovu cenu. V roce 1888 se přestěhoval do Paříže a pracoval

v Pasteurově ústavu. V roce 1895, po smrti Pasteura, se stal jeho ředitelem

a pokračoval ve studiu různých oblastí vědy a filozofie. Ilja Metchnikoff tvrdil, že Kavkazští

pastýři měli delší život než obyvatelé Paříže nebo Američané. Zdůvodnil to konzumací

fermentovaného mléka a mléčných výrobků v jeho známé teorii o autointoxikaci, kdy navrhl,

že bulharští dělníci mají vyšší odolnost organismu proti nežádoucím střevním bakteriím

zapříčiněnou vysokou spotřebou kysaného mléka a bakterií mléčného kvašení.

Historie fermentovaného mléka a jogurtu se zrodila spolu s člověkem v nejstarších dobách

starověku. Podle starodávné legendy musel obchodník přejít přes poušť s mlékem umístěným

ve vysušeném žaludku ovce. Enzymy se uchytily na stěnách žaludku, došlo ke srážení

bílkovin a vzniku sýřeniny. Došlo k objevení sýru. Podobně vznikl i prvotní jogurt. Zmínka

o jogurtech a mléce pochází i od Indiánů, Sumerů, ale také z Bible. Starověcí Římané

a Řekové doporučovali fermentované mléko pro děti a rekonvalescenty.

Ve středověku kysané mléko a sýry vyráběly kláštery, nadále se zmínky objevovaly

v křižáckých kronikách, u bulharských pastýřů, hinduistů, v Osmanské říši a například

i ve Francii. Termín jogurt pochází z tureckého yogur = hnětení nebo míchání nástrojem.

Byl považován za všelék (například na čištění krve, tuberkulózu a některé střevní poruchy).

Dříve lidé věděli, že tato fermentace je velmi důležitá, ale původ tohoto kvašení jim byl

nejasný. Marco Terenzio Varrone a Girolamo Fracastoro začali otevřeně mluvit o malých

mikroorganismech pronikajících do těla. Nazvali je „animalculi“. V roce 1780 Lazzaro

Spallanzani, zakladatel experimentální mikrobiologie, zavedl do lékařské literatury termín

„bakterie“. Jeho teorii vyvraceli Aristotelovští učedníci a slavní filozofové jako například

hrabě Buffon, Georges-Louis Lederc nebo Turbeville Needham. Tento spor trval mnoho let.

V roce 1864 Louis Pasteur potvrdil tezi L. Spallanzaniho tím, že provedl studii fermentace na

pivě, víně a octu, kdy se při fermentaci objevily houby a bakterie. Po další roky probíhaly

studie, ke kterým přispěl Galileo Galilei objevem mikroskopu. Díky Antonu van

Leeuwenhoekovi a jeho nástupcům se objev bakterií a mikroorganismů zapsal do vědecko

-výzkumné oblasti. (18.)

11

2 Co jsou probiotika?

2.1 Definice probiotik

Výraz probiotikum nebo-li probiosis znamená pro život. Účelem těchto látek je podporovat

růst k tělu přátelsky se chovajících bakterií, tedy pravý opak než pojem antibiotikum

(= proti životu). Podílí se na vytvoření normální mikrobiální flóry ve střevě. Jedná se

o živé, usušené a zmražené mikroorganismy, které působí po průchodu žaludkem ve střevním

traktu člověka. Probiotické mikroorganismy v léčivých přípravcích jsou buď ve formě spory

(chrání mikroorganismy před nepříznivými vlivy prostředí jako je například kyselé pH

žaludku) nebo v lékové formě s enterosolventní úpravou. Takto upravené léčivo projde

kyselým pH žaludku bez porušení a začne se uvolňovat až ve střevě. Jedná se o látky tělu

prospěšné a jsou složené z řad probiotických kmenů (nejčastěji kmeny Lactobacillus

a Bifidobacterium). (2., 3., 9., 25., 36.)

2.2 Základní požadavky

Kritéria, která charakterizují mikroorganismy s probiotickými vlastnostmi vyjadřují, že:

- nesmí být patogenní,

- jsou lidského původu,

- nesmí být zničeny ani oslabeny kyselým prostředím během průchodu trávicím

traktem,

- nesmí být zničeny během výrobního procesu a musí si zachovat životaschopnost

po dobu minimální trvanlivosti,

- mají pozitivní vliv na zdravotní stav. (3., 28., 30.)

2.3 Účinky probiotik

- spoluúčast na syntéze látek sliznice tračníku,

- tvorba bakteriocidních a bakteriostatických peptidů, snížení nebo zneškodnění

nepříznivých mikrobů;

- prevence průjmových onemocnění,

- eliminace růstu hnilobných bakterií a tím zabránění vzniku karcinogenních látek,

- snížení rizika potravinové alergie, atopického ekzému u dětí;

- použití též v kosmetice, ale i v gynekologii například ve formě tamponů;

- jsou obsaženy i v mateřském mléce. (3., 9.)

12

2.4 Vhodná léková forma

Nejvhodnější formou jsou enterosolventní kapsle nebo sáčky. Vitalitu probiotik snižuje

výroba tablet v tabletovacím lisu. Plnění do kapslí či sáčků probiotické kmeny neohrozí.

Ve vlhkém prostředí (sirupy, kapky) probiotika ztrácejí životaschopnost, proto se sirup

či kapky připravují v čas potřeby. Pokud je probiotikum uložené v uzávěru lahvičky

je chráněno před vlhkostí a uživatel si probiotický přípravek může připravit v čas potřeby

sám. (12.)

2.5 Terapeutická dávka probiotik

Doporučení o dávce neexistuje, protože se probiotické kultury v tlustém střevě pomnožují,

ale uznává se, že by probiotický přípravek měl obsahovat 108 – 1010 CFU (= colony forming

units – jednotek tvořících kolonie). (12.)

13

3 Střevní mikroflóra

3.1 Perinatálni a postnatální osídlení Střevní mikroflóra vzniká při narození dítěte. Před narozením trávicí trakt neobsahuje žádné

mikroorganismy, protože se jedná o sterilní prostředí. Osidlování bakteriemi začíná

průchodem hlavičky dítěte porodními cestami. Po porodu se mikroorganismy dostávají do těla

novorozence s potravou, tedy mateřským mlékem, které obsahuje četné probiotické kmeny

bakterií. Jedná se nejvíce o bifidobakterie. Nekojení novorozenci mají proto méně

mikroorganismů v zažívacím traktu než kojení novorozenci.

Osídlení probiotickými mikroorganismy po narození dítěte je důležité jako ochrana před

negativními vlivy zevního prostředí, pro stimulaci imunitního systému, snadnější využití

nutričních látek z přijímané potravy a aktivaci dalších funkcí trávicího traktu dítěte. Prvními

bakteriemi, které osidlují tělo novorozence, jsou bifidobakterie a laktobacily. Postupem času

přibývá tělu prospěšných bakterií, v dospělosti jsou ve stejném množství a ve stáří jejich

množství v lidském těle klesá. (31.)

3.2 Mikroflóra GIT (= gastro-instestinální trakt)

GIT má nejčetnější mikrobiální osídlení ze všech částí těla.

Žaludek – neobsahuje žádné mikroorganismy – buď jsou usmrceny a nebo projdou dále

do střeva.

Tenké střevo – je sterilní nebo obsahuje malé množství mikrobů.

Tlusté střevo – obsahuje nejvíce mikrobů například Bifidobacterium, Bacteroides,

ale Escherichia coli je zastoupena nejvíce.

Střevní mikroflóra se vyznačuje tím, že v ní přežívá velké množství mikrobů bez potřeby

kyslíku. Můžeme je rozdělit do dvou skupin a to na užitečné a škodlivé. Škodlivé bakterie

při přemnožení produkují toxiny, které lidskému tělu způsobují různé druhy onemocnění jako

například průjem, zánět střeva, alergie a jiná onemocnění střev. Pokud nastane tato situace, je

potřeba vyrovnat rovnováhu střevní mikroflóry podáním užitečných bakterií, tedy probiotik.

Užitečné střevní bakterie jsou nám prospěšné například tím, že ovlivňují pH ve střevě,

produkují vitamíny B a K, eliminují množení škodlivých bakterií, pomáhají rozkládat

nevstřebatelné zbytky potravin a zvyšují prokrvení střevní sliznice. (14., 20.)

14

3.3 Poševní (vaginální) mikroflóra

Převládající složkou vaginální mikroflóry je kyselina mléčná, kterou produkuje rod

Lactobacillus. Tyto bakterie produkující kyselinu mléčnou udržují optimální pH v pochvě.

Příznivé pH v pochvě je 3,8–4,2. Vaginální mikroflóra je první obranou před urogenitálními

infekcemi. (33.)

3.3.1 Nerovnováha vaginální mikroflóry

Pokud dojde k narušení poševní mikroflóry je zvýšené riziko urogenitálních infekcí.

Nejčastějšími příčinami narušení je například přehnaná hygiena, těsné kalhoty, stres nebo

užívání antibiotik. Nejvíce se objevující vaginální infekce jsou vaginóza a kandidóza.

Projevem uvedených infekcí je například svědění, podráždění, zápach anebo zvýšený

vaginální výtok. (33.)

3.3.2 Probiotika v gynekologii

Podáváním probiotik při infekcích a mykózách vaginálního prostředí lze normalizovat

rovnováhu bakteriální flóry na sliznicích, v tomto případě na sliznici poševní. Výsledkem

je zmírnění či vymizení příznaků vyvolané patogenními kolonizátory. Probiotika mohou

zabránit například předčasnému porodu. Mezi nejznámější podávané probiotické bakterie

řadíme L. casei, nebo L. fermentum. (6., 11., 33.)

15

3.4 Narušovatelé střevní mikroflóry

Správnou funkci a rovnováhu střevní mikroflóry mohou ovlivnit:

INFEKCE

Za nejznámější žaludeční infekcí stojí bakterie Helicobacter pylori. Jedná se o spirálovitou

bakterii, která vyvolává zánět. V kyselém prostředí žaludku přetrvává dlouhodobě,

protože před kyselým pH ji ochraňují zásadité látky, které produkuje.

Přenáší se z nemocného na zdravého jedince se sníženou imunitou například použitím

neumytého nádobí. Je to velmi častý patogen, který zasahuje sliznici žaludku a dvanácterníku

a vyvolává trávicí potíže. Bez včasné a efektivní léčby může dojít ke vzniku vředů a následně

rakoviny žaludku. Doporučuje se podávat probiotika, protože mají ochranný účinek před

infekcí Helicobacter pylori. Pokud dojde k onemocnění touto infekcí, mají probiotika

pozitivní vliv při její léčbě. (37.)

STRES

V poslední době se stres považuje za civilizační chorobu. Dlouhodobý stres a návaly stresu

mohou vést k chronické zácpě nebo k průjmu. Probiotika pomáhají nejen se zlepšením trávení

a trávicích procesů, ale při dlouhodobém užívání mohou zmírnit nežádoucí projevy stresu a

posílit organismus v jeho úspěšném zvládání. (32.)

ALKOHOL

Lidé užívající alkohol v nadměrném množství si zatěžují imunitní systém a často si způsobí

přemnožení kvasinek. Tyto kvasinky vytvářejí toxiny, které útočí na nervový systém,

čímž se poruší rovnováha chemických látek. Toto porušení může vést například k depresím,

nespavosti, zánětu dutin a ztrátě libida. Alkoholici oproti abstinentům mají zvýšené jaterní

enzymy a jejich střevní mikroflóra je značně poškozená. Lidé léčící se z alkoholové závislosti

mohou užívat probiotika. Důvodem pro užívání těchto přípravků lidmi závislými na alkoholu

je zlepšení střevní mikroflóry a úprava jaterních enzymů. (32.)

ANTIBIOTIKA

Nejčastější příčinou likvidace fyziologické mikroflóry jsou antibiotika. Tato skupina léků ničí

mikroorganismy jak špatné tak tělu prospěšné, kdežto probiotika pomáhají růstu a obnově tělu

prospěšných bakterií. Podáváním probiotik při léčbě antibiotiky dochází k aktivaci imunitního

systému. Bez podání probiotických přípravků by došlo k oslabení imunity a vzniku

16

nežádoucích účinků antibiotik, jako například průjem, zácpa, plynatost až různé infekce

trávicího traktu. Probiotika a antibiotika se podávají s minimálním odstupem dvou hodin.

Nesmějí se užívat najednou, protože by docházelo k likvidaci nově vzniklých probiotických

bakterií ve střevech vlivem antibiotik. (32.)

CYTOSTATIKA

Častou komplikací onkologické léčby je průjem. U radioterapie postihuje pacienty

s ozařováním břicha a malé pánve a u chemoterapie dochází u některých pacientů

k malabsorpci z důvodu mukositidy (= místní postižení sliznice) vyvolané cytostatiky

a imunosupresivy. V neposlední řadě se na tom podílejí současně podávaná širokospektrální

antibiotika. (6.)

IMUNOSUPRESIVA

Lidé užívající imunosupresivní léky by se měli vyvarovat užívání probiotických

potravinových doplňků, protože probiotika zlepšují a posilují imunitu lidského organismu

a imunosupresiva imunitu naopak snižují. Probiotika v potravinách by měla být pro pacienty

lečící se imunosupresivy v menším množství neškodná.

NEDOSTATEK VLÁKNINY

Vláknina je důležitým zdrojem pro výživu střevních bakterií. Nedostatek vlákniny se

projevuje nedostatečnou střevní peristaltikou, která vede k zácpě. Při nižším příjmu vlákniny

lze užívat probiotika současně s prebiotiky, protože jejich složkou je rozpustná vláknina ve

formě inulinu.

POTRAVINY, KTERÉ PODLÉHAJÍ HNILOBĚ

Některé plísně v potravinách škodí našemu tělu. Nikdy se nesmí odstraňovat plíseň z povrchu

potravin například z marmelády, protože některé plísně obsahují toxiny

(takzvané mykotoxiny), které pronikají do celého obsahu potravin. Plísně v potravinách

mohou lidem i zvířatům způsobit například trávicí obtíže, halucinace, poškození imunitního

systému, rakovinu a poškození jater a ledvin. Plísně jsou extrémně odolné vůči vysoké i nízké

teplotě, tudíž je nelze zničit vařením či zmražením. Plísně v potravinách nejsou všechny

škodlivé, například při výrobě některých sýrů či salámů se používají speciálně vyšlechtěné

kultury plísní. Bezpečnost potravin podléhá zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách

a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. (21., 38.)

17

3.5 Mikrobiální osídlení lidského těla

Tabulka 1 Normální mikrobiální flóra lidského těla (39., 40.)

Orgán Rod Typ bakterie Kůže Staphylococcus epidermidis

Staphylococcus hominis Stafylokoky Staphylococcus aureus Korynebakteria Propionobakterie

Kvasinky Candida albicans Respirační trakt Nosní dutiny Stafylokoky Staphylococcus epidermidis Korynebakteria Mandle, hrtan Ústní viridující streptokoky

Nepatogenní druhy Neisserií Korynebakteria

Nevirulentní formy Strept.pneumoniae, Neiss.meningitidis, Haem.influenze

Enterobakterie E.coli, Kleb.pneumonie

Stafylokoky Staph.aureus Dolní cesty Sterilní Zažívací trakt

Dutina ústní Streptokoky Str.mutans, Str.sanguis (zubní plak)

Anaerobní flóra Bacteroides, Fusobacterium, Bifidobakterie

Nevirulentní formy Strept.pneumoniae, Neiss.meningitidis, Haem.influenze

Korynebakteria Enterobakterie E.coli, Kleb.pneumonie Stafylokoky Staphylococcus aureus

Kvasinky Candida albicans Tenké střevo Ústní viridující streptokoky

Enterobakterie E.coli, Kleb.pneumonie Laktobacily

Tlusté střevo Enterobakterie E.coli, Kleb.pneumonie, Proteus, Pseudomonas

Anaerobní flóra Bacteroides, Fusobacterium, Bifidobakterie

Urogenitální trakt Močové cesty Staphylococcus epidermidis

Enterococcus faecalis

Korynebakteria Pochva Laktobacily Stafylokoky

18

4 Bakteriální kmeny probiotik

4.1 Rod BIFIDOBACTERIUM

Je to rod grampozitivních, přísně anaerobních bakterií, které jsou rozštěpeny do tvaru V nebo

Y. Bifidní flórou se označují některé bakterie, které tvoří významnou součást mikroflóry

tlustého střeva a jsou přítomny ve stolici. B.bifidum se dříve zařazovala mezi laktobacily,

se kterými mají společnou tvorbu kyseliny mléčné. Bifidobakterie se vyskytují v pochvě,

ale i v mateřském mléce. Do skupiny bifidobacterium bychom mohli zařadit například

B.bifidum, B.longum, B.dentium a B.breve.

Zástupci rodu BIFIDOBACTERIUM:

Bifidobacterium bifidum

Tento kmen je přirozenou součástí lidského těla a osidluje zažívací trakt. Jsou

to grampozitivní, anaerobní a nepohyblivé bakterie. Žijí samostatně nebo se shlukují

do skupin ve tvaru písmene V. B.bifidum vyvolává fermentaci oligosacharidů, kdy genom

této bakterie pomáhá tělu cukry odbourávat a vstřebávat. Dostatek těchto mikroorganismů

v trávicím traktu pomáhá snižovat škodlivé bakterie, které vyvolávají onemocnění GIT.

Chrání před patogeny, budují obranné mechanismy, snižují cholesterol, bojují proti virovým

průjmům a zánětlivým onemocněním střev.

Bifidobacterium infantis

Uplatňují se při trávicím procesu, metabolismu a celkové spokojenosti organismu. Obnovují

rovnováhu gastro-intestinálního traktu a pomáhají udržovat zdravou mikroflóru. Neobsahují

kalorie a ani laktózu. Lze je nalézt v jogurtech a mléce, protože jsou dietní přísadou podobnou

aktivním kulturám. Jsou užitečné pro lidi, kteří mají jeden nebo více příznaků (průjem, zácpa,

nadýmání nebo plynatost) spojovaných se Syndromem dráždivého tračníku.

Bifidobacterium longum

Patří mezi první kolonizátory v trávicím traktu novorozenců, tudíž je dominantní bakterií pro

lidský trávicí trakt. Reguluje trávicí systém, udržuje správnou střevní mikroflóru, brání růstu

škodlivých bakterií a stimuluje imunitní systém. Nadále zmírňuje potíže se zácpou a potlačuje

vznik infekce případně rakoviny.

19

4.2 Rod LACTOBACILLUS Jedná se o rod anaerobních grampozitivních nesporulujících bakterií tyčinkového tvaru.

Vyskytují se v pochvě dospělých žen a produkují estrogen, který zvyšuje obsah glykogenu

v epitelu pochvy. Kvašením glykogenu vzniká laktát, který snižuje pH a chrání pochvu před

infekcí. Na rovnováhu mikroflóry má rovněž vliv produkce peroxidu vodíku. Laktobacily

mají význam i v mlékárenství.

Zástupci rodu LACTOBACILLUS:

Lactobillus acidophilus

Jde o endogenní probiotický kmen. Má významnou roli při alergiích, především u atopické

dermatitidy předškolních dětí. Stimuluje imunitní systém a upravuje střevní mikroflóru po

léčbě antibiotiky. Výrazně snižuje hladinu cholesterolu v krvi, je účinnou ochranou proti

průjmům, kvasinkové infekci a infekci močových cest. Produkuje enzymy proteázy a lipázy,

které napomáhají odbourávat bílkoviny a tuky. Kultivované mléčné výrobky fermentované

pomocí této bakterie mají vyšší hladinu kyseliny listové a vitamínů B.

Lactobacillus brevis

Jedná se o gram-pozitivní organismy, jejichž hlavním úkolem je fermentace hexózových

cukrů, které jsou potřebné k výrobě kyseliny mléčné. Metabolismus bakterií této kyseliny

se využívá ke konzervaci potravin a nápojů. Tuto bakterii lze nalézt v kvašených potravinách

jako je kysané zelí a nakládané okurky. Využívá se při výrobě mléčných produktů například

kysané mléko, jogurty a sýry. Kyselina mléčná má za následek u finálních výrobků eliminaci

růstu nežádoucích organismů a snížení jejich pH. Při pravidelném užívání zlepšuje imunitní

systém, upravuje střevní mikroflóru a podporuje celkové zdraví organismu.

Lactobacillus bulgaricus

Používá se při výrobě jogurtů a jiných kysaných výrobků. Považuje se za acidofilní bakterii,

protože vyžaduje nízké pH (5,4-4,6). Tyto mikroorganismy nemají schopnost fermentovat

cukry kromě laktózy, ze které vyrábí kyselinu mléčnou a která poté pomáhá udržovat jogurty

čerstvé. V průběhu kvašení mléka tato bakterie produkuje acetaldehyd, který je aromatickou

složkou jogurtu. Pomáhá lidem, kteří trpí intolerancí laktózy, což znamená, že jejich trávicí

systém nemá enzymy k rozkladu laktózy na jednoduché cukry.

Lactobacillus casei

Jedná se o gram-pozitivní nepohyblivé fakultativně anaerobní bakterie, které jsou druhem

bakterie kyseliny mléčné. Mohou být izolovány ze surových i kysaných mléčných výrobků,

ale i z reprodukčního a střevního traktu lidí i zvířat. Má širokou řadu pH a i vysoké teplotní

20

rozmezí. Využívá se v průmyslu při výrobě mléčných produktů, některých druhů sýra a i při

přírodní fermentaci fazolí. Navozuje prospěch lidského organismu, podporuje trávení a mírní

problémy se zácpou.

Lactobacillus fermentum

Je to gram-pozitivní bakterie. Je významná svými dvěmi vlastnostmi:

a. antimikrobiální

– snižuje riziko salmonelových a úplavicových infekcí. Napadá a neutralizuje škodlivé

bakterie v gastro-intestinálním traktu. Pomáhá i při urogenitálních potížích žen.

b. antioxidační

- posilují sliznici střevní stěny, zpomalují šíření infekce z trávicího traktu do dalších orgánů

a jsou kombinovány s antimikrobiálními léky, například Biseptol.

Lactobacillus plantarum

Tuto bakterii nalézáme ve fermentovaných potravinách a v anaerobních rostlinných látkách.

Je obsažena i ve slinách, odkud byla poprvé izolována. Používá se ke konzervování potravin,

protože jde o jednoduchou a bezpečnou metodu, kterou využívají nerozvinuté země.

V potravinách je obsažena například v kysaném zelí, nakládané zelenině nebo v chlebovém

kvasu. Její schopnost přežití v trávicím traktu člověka se využívá jako přepravní prostředek

pro různé terapeutické léky nebo proteiny.

Lactobacillus reuteri

Je to bakterie, která se přirozeně vyskytuje v trávicím traktu. Lze ji izolovat z masa

a mléčných výrobků. Chrání před běžnými infekcemi, působí pozitivně nejen pro děti,

ale i dospělé. Je významným činitelem při léčbě průjmu způsobeného rotavirem. Účinkuje

i při výskytu novorozenecké koliky. Využívá se i v dentální péči, kdy ničí bakterie rodu

Streptococcus mutans, které způsobují tvorbu zubního kazu.

Lactobacillus rhamnosus

Zpomaluje růst škodlivých bakterií v trávicím traktu člověka. Pomáhá obnovovat střevní

rovnováhu, podporuje obranné funkce a zlepšuje adaptivní imunitu. Používá se jako

konzervant při výrobě jogurtů a jiných mléčných výrobků k prodloužení jejich trvanlivosti.

21

4.3 Rod STREPTOCOCCUS Buňky tohoto rodu jsou kulaté nebo oválné. Vyskytují se v párech nebo řetězcích. Jsou

grampozitivní, netvoří endospory, některé druhy tvoří příležitostně pouzdro. Streptokoky jsou

fakultativně anaerobní. Některé druhy vyžadují přídavek CO2. Většina druhů se řadí mezi

komenzály a parazity člověka. Přirozenými místy výskytu jsou sliznice trávicího a pohlavního

ústrojí, horních cest dýchacích.

Zástupci rodu STREPTOCOCCUS:

Streptococcus thermophilus

Je to gram-pozitivní fakultativní anaerobní bakterie. Netvoří spory a je hemofermentativním

mikroorganismem. Ze všech bakterií kyseliny mléčné je nejdůležitější. Používá se pro výrobu

některých kysaných produktů, včetně jogurtů nebo sýru Mozzarella. Má důležitou roli jako

probiotikum, eliminuje příznaky laktózové intolerance a dalších gastro-intestinálních poruch.

4.4 Rod LACTOCOCCUS

Fermentuje cukry s produkcí L kyseliny mléčné bez plynu. Na krevním agaru vzniká

alfahemolýza nebo gamahemolýza. Zdrojem mikrobů jsou rostliny a sušené potraviny

rostlinného původu a mléčné výrobky. Nepovažují se za patogeny zvířat a člověka. (13., 27.)

22

5 Mikrobiologická terapie

Lze ji použít jako prevenci , i terapii akutních, chronických a opakujících se nemocí.

5.1 Medicínská probiotika Do této skupiny by spadala například řada Symbioflor, což jsou speciálně upravené

lyofylyzáty z probiotik. Účastní se imunomodulance.

5.2 Farmaceutická probiotika

Jsou to známá a běžná probiotika, která lze zakoupit v lékárnách ve formě prášků, kapslí

či tablet. Podporují vnitřní střevní prostředí.

5.3 Alimentární probiotika

Jedná se o potraviny, které obsahují probiotické bakterie. Jsou běžně dostupné v obchodech

jako přirozená součást některých potravin jako například zakysané mléčné výrobky, kysané

zelí, nakládaná zelenina a další potraviny je obsahující. (23.)

23

6 Probiotika v potravinách

6.1 Obecné poznatky

V moderním potravinářství se probiotika používají jako funkční přísada. Zlepšují výživovou

hodnotu a v některých případech je mění na funkční potravinu. Kultury musí splňovat přísná

kritéria a to taková, že v 1ml výrobku musí být přítomno 10 miliónu bakterií a musí přežít

kyselé pH žaludku. Nesmí ovlivňovat chuť výsledného produktu. (16.)

6.2 Funkční potraviny

Musí to být skutečné potraviny, které nejsou ve formě prášků či tablet. Jsou to potraviny

s vyšším obsahem významných látek, které mají příznivý efekt na zdraví. Nezařazují se mezi

ně potraviny obohacené o vitamíny nebo minerální látky. Funkční potravina by měla

obsahovat látky ve větším nutričním významném množství. Do této kategorie spadají

i probiotika. (16., 36.)

6.3 Výroba funkčních potravin

Získávají se:

- v původní receptuře se zvýší obsah příznivě působících látek (probiotika, prebiotika),

- použije se surovina, v níž je vyšší obsah látky dosažen šlechtěním;

- z potraviny se odstraní nežádoucí složka jako například alergeny,

- použitím nové látky – funkční přísady → pokud s danou látkou nejsou dlouhodobé

zkušenosti, musí projít schvalovacím procesem. (16.)

24

7 Typy probiotických potravin

Tuto kapitolu jsem do mé Absolventské práce zařadila záměrně. Laická, ale i odborná

veřejnost nemá dostatečné informace o tom, že i v běžných potravinách jsou obsažené

probiotické kultury a proto se níže věnuji jednotlivým potravinám je obsahující.

7.1 Zakysané mléčné výrobky

Do této skupiny řadíme všechny mléčné výrobky, ve kterých jsou přidané kysací bakteriální

kultury. Jedná se například o jogurty, acidofilní, kefírová a jogurtová mléka, kysaná smetana

nebo mléčný zákys. (19.)

7.1.1 Výroba zakysaných mléčných výrobků

Základními surovinami jsou mléko a bakterie mléčného kvašení. Používají se bakterie rodu

Lactobacillus a Bifidobacterium a na výrobu se používá mléko výběrové jakosti, které nesmí

obsahovat inhibiční látky (antibiotika), mikroorganismy a musí splňovat přísné hygienické

normy. Mléko se upraví tak, aby obsahovalo požadované množství tuku a sušiny a nakonec

se přidávají přísady jako například cukr, barviva, aromatické látky, ovocné přísady a jiné.

Pro upravení konzistence se mohou přidat i látky vážící vodu jako například želatina nebo

škroby. Takto připravená mléčná směs se tepelně ošetří a následně se zakysává (což znamená,

že se do mléčné směsi přidají bakterie mléčného kysání) v kysacích tancích nebo v malých

baleních určených pro spotřebitele. Tyto výrobky mohou obsahovat živé mikroorganismy. (19.)

7.1.2 Příznivé účinky

Probiotické bakteriální kultury pozitivně ovlivňují složení střevní mikroflóry a rovnováhu

v zažívacím traktu. Přidáním těchto kultur pomáhá redukovat nebo odstranit střevní potíže.

Denně se doporučuje užívat nebo konzumovat minimálně 100 g mléčného výrobku s obsahem

10 miliónu bakterií na 1 g nebo na 1 ml. (19.)

7.1.3 Některé druhy kysaných mléčných výrobků

Jogurty – vyrábějí se přidáním jogurtové kultury do mléka. Mohou být bílé, barevné, různě

ochucené a různé konzistence. Některé jogurty mívají na povrchu žlutozelenou tekutinu.

Jedná se o syrovátku. Tvoří se jen u klasických jogurtů vyrobených z mléka a jogurtových

bakterií. Mají pevnější konzistenci a jsou více nakyslé než jogurty jemnější zahuštěné

25

škrobem nebo želatinou. Syrovátku neodstraňujeme, neboť obsahuje vápník a vitamíny

skupiny B rozpustné ve vodě.

Jogurtové nápoje – jsou jogurty v tekutém stavu a mohou být ochuceny různými příchutěmi.

Nápoj, který je označený jako jogurtový, musí mít polovinu tvořenou jogurtem.

Acidofilní mléko – je zakysáváno bakterií Lactobacillus acidophilus.

Kefírová mléka – obsahují bifidogenní mikroorganismy. Obsahují probiotické kultury

(Lactobacillus acidophilus, Bifidobacteria, Streptococcus thermophilus). Přispívají

k obnovení střevní mikroflóry.

Kysaná smetana – obsahuje zdraví prospěšné mikroorganismy. Má široké použití v teplé

i studené kuchyni.

Mezi další zakysané mléčné výrobky bychom mohli zařadit například i kysané podmáslí,

Alma – kysaný mléčný výrobek s větším obsahem bílkovin.

Macun – vyrábí se přidáním streptokoků a laktobacilů do mléka. Vzniká hustý krémový

výrobek. (19.)

7.2 Sýry Jedná se o mléčný výrobek, který obsahuje mléčnou bílkovinu, tuky, sůl a různé druhy

chuťových příměsí. Spadají sem sýry tavené, tvrdé, polotvrdé a plísňové. (35.)

7.2.1 Výroba sýrů Základem pro výrobu je mléko. Může se jednat o kravské, kozí nebo ovčí mléko. Proces

výroby má několik fází, které ovlivňují kvalitu a zároveň určují druh sýru. Pokud se nevyrábí

ze syrového mléka, musí přijít na řadu tepelné ošetření. Tomuto ošetření se říká pasterizace.

Nadále se přidávají bakterie mléčného kvašení, kontroluje se stupeň kyselosti a ve vhodnou

chvíli se přidá syřidlo. Mléko se srazí a vznikne sýrovina (sražená hmota) a syrovátka

(tekutina). Syrovátka se odděluje a sýrovina se ukládá do sýrařských forem. V těchto formách

činností mléčných bakterií prokysává a uvolňuje další syrovátky. Poté se sýry lisují buď

vlastní vahou, nebo použitím klasického lisu a různě vysokých tlaků. Sýry vzniklé vlastní

vahou jsou měkké sýry a pomocí klasického lisu jsou sýry tvrdé. Ke konci výroby se přidává

sůl, která sýr ochucuje a konzervuje zároveň. Poslední etapou výroby sýra je jeho vlastní

zrání. Pro každý druh sýra je zrání specifické a na konci výroby dosáhne požadované barvy,

chuti, vůně a konzistence. (35.)

26

7.2.2 Zdraví a sýry

Obsahují důležité vitamíny jako například A, B2 a B12, dále minerály – vápník, hořčík a zinek.

Vápník je důležitý pro zuby a kosti, hořčík na nervy a svaly a zinek vyvolává dobrou náladu

a označuje se termínem „Minerál štěstí.“ (35.)

7.3 Fermentované salámy Tyto masné výrobky obsahují mnoho mikroorganismů, nejvíce však uměle přidaných

ze skupiny bakterií mléčného kvašení. Při výrobě se přidává i malé množství cukru,

který mikroorganismy fermentují. Fermentace je přeměna látek pomocí enzymů jinak

řečených fermentů. Většinou se používají mikrobiální enzymy. (24.)

7.4 Mléčně kvašená zelenina (15.)

Činností mléčných bakterií vznikají kyselina mléčná a jiné látky, které brání zkažení

produktu. Při tomto mléčném kvašení se cukry přeměňují na kyselinu mléčnou, která působí

pozitivně v zažívacím traktu. Bakterie mléčného kvašení produkují vitamíny skupiny B.

Do této skupiny spadají okurky, různé zeleninové směsi, ale nejvíce se uplatňuje kvašené zelí.

7.5 Mateřské mléko První výživou novorozence je mateřské mléko. Obsahuje mnoho látek pro správný růst,

imunitu, energii, rozvoj centrální nervové soustavy, vývoj mozku a sítnice. Mateřské mléko

obsahuje nejvíce laktózy, která je zdrojem energie a je důležitá pro správný vývoj centrální

nervové soustavy. Nadále stimuluje růst bakterií rodu Lactobacillus - acidophilis a bifidus.

Bílkovina alfa laktalbumin je další složkou mateřského mléka, která se podílí na imunitní

a neimunitní ochraně před infekcí. Tuky v mateřském mléce jsou obsaženy v lehce stravitelné

formě. Obsahují mastné kyseliny nasycené – zdroj energie, nenasycené a esenciální – pro růst,

vývoj mozku a sítnice. Mezi polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem spadají

kyselina dokohexaenová a kyselina arachidonová. Novorozenec je schopen tyto kyseliny

tvořit z prekurzorů, ale tvorba je nedostačující a proto je hlavním zdrojem mateřské mléko.

Nadále obsahuje i ochranné látky, které mají antimikrobiální účinek a tím ovlivňují vývoj

imunitního systému. Novorozenec v mateřském mléce dostává IgA, IgM a IgG. Tyto

imunoglobulíny váží specifické antigeny mikroorganizmů a tím podporují rozvoj imunitního

systému. Významnou součástí jsou oligosacharidy (prebiotika), které podporují vývoj střevní

mikroflóry s převahou bifidobakterií a laktobacilů. U kojených dětí je bakteriální flóra značně

vyšší nežli u dětí na umělé výživě a proto se prebiotika začala přidávat do kojenecké výživy. (1., 4., 7., 10.)

27

8 Prebiotika

Jedná se o nestravitelné části potravin, které mají pozitivní vliv na flóru gastro-intestinálního

traktu. Mezi prebiotika bychom mohli zařadit těžko stravitelné nebo nestravitelné látky

ze skupiny oligosacharidů (= sacharidy s 2-10 molekulami jednoduchých cukrů

– monosacharidů). Tyto oligosacharidy jsou výživou pro některé bakterie, které je v tlustém

střevě zkvašují. Prebiotika procházejí do střeva v nezněměné formě, ovlivňují mikroflóru

zažívacího traktu a působí pozitivně na zdraví jedince. Můžeme je nalézt v běžně

se vyskytujících potravinách například v luštěninách, ovoci a zelenině. Tyto prebiotické

potraviny bývají obohaceny o přírodní nebo syntetické oligosacharidy. Mezi nejznámější

a nejvýznamnější přírodní oligosacharid řadíme inulin. Tento oligosacharid bychom našli

například v česneku, cibuli a kořenu čekanky. Syntetické oligosacharidy se velice podobají

těm přírodním, ale liší se pouze způsobem vzniku (chemická úprava sacharózy nebo škrobu).

V organismu prebiotika působí proti zácpě a posilují imunitu. (1., 2., 4., 7., 22., 25., 26., 31., 36.)

8.1 Synbiotika

Tento pojem je odvozen ze slova synergie což znamená vzájemné působení dvou nebo více

podávaných léků či drog. V tomto případě jde o synergickou kombinaci probiotik a prebiotik.

Jejich společný vliv je vyšší než při aplikaci jedné přísady. Příkladem synbiotické potraviny

by byl například jogurt obsahující bifidobakterie a oligofruktózu. (26.)

28

9 Frekvenční analýza prodejnosti vybraných probiotických přípravků

za období 1.1.2012-31.12.2012

Tato analýza byla provedena na základě potřeby objektivizovat kvalifikovaný odhad

o výrazně nízké prodejnosti těchto přípravků.

Frekvenční analýzu prodejnosti vybraných přípravků jsem vytvořila na základě pohybů

prodeje v lékárně z lékárenského informačního sytému Mediox.

Tato analýza prodejnosti je vypracována na základě prodejnosti těchto výrobků v nemocniční

lékárně – veřejné části v okrese Česká Lípa Libereckého kraje. Mým předpokladem je nízká

prodejnost na základě neznalosti problematiky veřejností, která by mohla být dána menším

počtem obyvatel než v Praze.

Tabulka 2 Počet vydaných vybraných přípravků za dané období

Přípravek Počet vydaných přípravků za období 1.1.2012-31.12.2012

Biopron Méďa 20ks probiotických medvídků 16

Biopron LAKTOBACILY Bifi+ tob.30 1 Laktobacillus acidophilus cps.75 0

Swiss LAKTOBACILY 5 cps.60 enterický povl. 4 Swiss LAKTOBACILY 5 cps.30 enterický povl. 5

Swiss LAKTOBACILY 5 ATB cps.15 enterický povl. 4 Biopron LAKTOBACILY Bifi+ tob.10 18

Apo-lactobacillus 10+ tbl.30 64 Swiss LAKTOBACILY Babycps.30 40

Linex forte cps.14 3 Linex Baby sáčky 10x1,5g 4

Lacidofil cps.45 15

Lactocare tbl.20 31

29

Vyplynutí z tabulky a grafu

Přestože se jedná o statisticky téměř nevýznamný vzorek, tak jak z uvedených čísel,

tak i z praktických zkušeností lékárny vyplývá, že spotřeba uváděných přípravků je výrazně

menší než odpovídá jejich významu pro zdraví klientů nejen léčených širokospektrálními

antibiotiky. Tato skutečnost podle mých výše uvedených zjištění je podmíněna následujícím:

- vysokou cenou,

- nevhodností balení – příliš tablet, kapslí v jednom balení;

- neinformovaností laické veřejnosti o významu těchto přípravků.

Výsledky potvrdily můj předpoklad. (43.)

16

1 0 4 5 4

18

64

40

3 4

15

31

0

10

20

30

40

50

60

70

Počet vydaných přípravků za období 1. 1. 2012-31. 12. 2012

Biopron Méďa 20ks probiotických medvídků Biopron LAKTOBACILY Bifi+ tob.30Laktobacillus acidophilus cps.75 Swiss LAKTOBACILY 5 cps.60 enterický povl.Swiss LAKTOBACILY 5 cps.30 enterický povl. Swiss LAKTOBACILY 5 ATB cps.15 enterický povl.Biopron LAKTOBACILY Bifi+ tob.10 Apo-lactobacillus 10+ tbl.30Swiss LAKTOBACILY Babycps.30 Linex forte cps.14Linex Baby sáčky 10x1,5g Lacidofil cps.45Lactocare tbl.20

30

10 Složení vybraných probiotických přípravků

V lékárnách je nabízené velké množství probiotických přípravků jak pro děti tak pro dospělé

jedince. Tyto přípravky se liší svým složením, které je popsáno níže v tabulce. Navazuji

na kapitolu 3. Kmeny probiotických bakterií, kde jsou tyto bakterie shrnuty a popsány.

Dle mého názoru a dle složení jednotlivých přípravků bych pro antibiotickou léčbu doporučila

GS Laktobacily antibio 40 a pro prevenci Biopron i Biopron Junior.

Tabulka 3 Složení vybraných probiotických přípravků

Přípravek Složení Lacium tobolky - živé kultury

bakterií cps. bakterie mléčného kvašení, inulin

Biopron Méďa Bifidobacterium lactis, fruktoologisacharidy

Lactocare Bacillus coagulans, Fiberaid AG - Arabinogalaktan

Lacidofil Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus rhamnosus

GS Laktobacily antibio 40

Lactobacillus plantarum, Lactobacillus cassei, Lactobacillus helveticus, Lactobacillus

rhamnosus, Streptococcus thermophilus, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium

infantis, Bifidobacterium bifidum

Linex forte cps. Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium animalis lactis

Probiotické kapky pro děti Bio Gaia Lactobacillus reuteri Proctetic Actilac cps. Bifidobacterium infantis, Bifidobacterium lactis

Bifolac forte cps. Lactobacillus rhamnosus, Bifidobacterium longum

Pearls Acidophilus cps. Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium longum

Swiss Laktobacílky pst. Lactobacillus acidophilus Apo-lactobacillus tbl. Lactobacillus acidophilus

Lactobacillus acidophilus cps. Lactobacillus acidophilus

Biopron Junior plv. sol. Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium

bifidum, Bifidobacterium infantis, fruktooligosacharidy

Biopron 9 cps.

Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium breve, Bifidobacterium longum, Lactobacillus

rhamnosus, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus lactis, Lactobacillus plantarum, Streptococus thermophilus, Lactococus lactis

Swiss Lactobacily 5 60 cps. Lactobacillus acidophilus

31

Tyto vybrané přípravky obsahují zejména nejvíce bakterie Lactobacillus acidophilus

a Bifidobacterium longum. Mezi těmito vybranými probiotickými přípravky nalezneme

i prebiotické složky společně s probiotickými (=jedná se o synbiotika). Synbiotika jsou

vyznačena v tabulce tučným písmem.

Složení těchto vybraných probiotických přípravků jsem vytvořila na základě lékárenského

systému AISLP fytofarmaka. (42.)

32

11 Vyhodnocení dotazníku

11.1 Cíl dotazníku

Cílem tohoto dotazníku je zjistit jaká je informovanost veřejnosti v oblasti probiotických

potravinových doplňcích, které se dají zakoupit v lékárně ve volném prodeji a nadále, zda má

veřejnost povědomí o probiotických kulturách obsažených v některých potravinách.

11.2 Hypotéza

H1: Myslím si, že mezi dotazovanými respondenty bude více žen než mužů.

H2: Předpokládám, že věk dotazovaných respondentů se bude pohybovat ve věkové skupině

36-65 let života.

H3: Předpokládám, že dotazovaní respondenti v otázce číslo 9 budou minimálně zaškrtávat

odpověď fermentované salámy.

H4: Myslím si, že laická, ale i odborná veřejnost nebude mít dostatečné znalosti v oblasti

probiotik.

33

11.3 Vyhodnocení jednotlivých otázek

1. Věk

54 % dotazovaných respondentů bylo ve věku 19-35 let, 34 % respondentů bylo ve věku

36-65 let, 10 % respondentů bylo ve věku 66 a více let a 2 % respondentů bylo ve věku

0-18 let života.

2. Pohlaví

66 % odpovídajících respondentů byly ženy a v 34 % se jednalo o muže.

Věk respondentů

2%

54%34%

10%

0-1819-3536-6566 a víc

Pohlaví respondentů

Muž34%

Žena66%

MužŽena

34

3. Dosažené vzdělání

48 % dotazovaných respondentů je vzděláno na SOŠ s maturitou, 20 % SOU výuční list,

15 % VŠ, 10 % SOU s maturitou, 5 % ZŠ a 2 % VOŠ.

4. Co rozumíte pod pojmem „probiotikum“?

56 % dotazovaných respondentů odpovědělo: Jsou to živé mikroorganismy zlepšující střevní

mikroflóru, 29 % respondentů odpovědělo: Potravinové doplňky působící v prevenci a terapii

onemocnění a 15 % tento pojem nezná.

Co rozumíte pod pojmem "probiotikum"?

56%29%

15%

Odpověď 1Odpověď 2Odpověď 3

Dosažené vzdělání respondentů

5%

48%

10%

20%

2%15%

ZŠSOŠ s maturitouSOU s maturitouSOU výuční listVOŠVŠ

35

5. Jak podle Vás působí probiotika?

31 % dotazovaných respondentů odpovědělo: Zlepšují střevní mikroflóru, 18 % respondentů

odpovědělo: Pozitivně ovlivňují imunitu, 17 % respondentů odpovědělo: Podporují zdraví

jedince, 11 % respondentů odpovědělo: Působí v prevenci i terapii onemocnění,

14 % respondentů odpovědělo: Snižují infekce zažívacího traktu, 9 % respondentů

odpovědělo: Zlepšují střevní peristaltiku a 0 % respondentů neuvedlo žádnou jinou odpověď.

6. Od koho nebo odkud jste se dozvěděli o probiotikách?

18 % odpovídajících respondentů má povědomí o probiotikách z internetu, 17 % respondentů

má povědomí o probiotikách z televizních reklam, 15 % respondentů má vlastní zkušenost

s probiotiky a 15 % respondentů se dozvědělo o probiotikách v lékárně, 12 % respondentů

dostalo informaci o probiotikách od lékaře a 12 % respondentů bylo informováno rodinnými

Jak podle Vás působí probiot ika?

31%

18%17%

11%

14%

9% 0%Odpověď 1Odpověď 2Odpověď 3Odpověď 4Odpověď 5Odpověď 6Odpověď 7

Od koho nebo odkud jste se dozvěděli o probiotikách?

12%3%

17%

0%

18%8%

15%

12%

15% 0%

Rodinný příslušník KamarádTelevize-televizní reklamy RádioInternet TiskLékárna - farmaceutický asistent, farmaceut LékařVlastní zkušenost Jiné

36

příslušníky, 3 % respondentů ví o probiotikách od kamarádů a 0 % respondentů nezaškrtlo

odpověď jiné a rádio.

7. Co znamená pojem „prebiotikum“?

41 % dotazovaných respondentů odpovědělo: Látky, které podporují růst střevní mikroflóry

a mají příznivý vliv na zdraví jedince, 35 % respondentů odpovědělo: Nestravitelné složky

potravy zvyšující účinek probiotik a 24 % respondentů tento pojem nezná.

8. Jsou podle Vás probiotika a prebiotika obsažená v potravinách?

76 % odpovídajících respondentů si myslí, že probiotika a prebiotika jsou obsažená

v potravinách a 24 % respondentů si to nemyslí.

Co znamená pojem "prebiotikum"?

35%

41%

24%

Odpověď 1Odpověď 2Odpověď 3

Jsou podle Vás probiot ika a prebiotika obsažená i v potravinách?

76%

24%

AnoNe

37

9. Pokud jste zvolili u předchozí otázky ANO, jaké potraviny podle Vás probiotické kmeny

obsahují?

31 % odpovídajících respondentů si myslí, že jogurty obsahují probiotické kmeny,

27 % respondentů si myslí kysanou smetanu, 23 % respondentů si myslí mléko,

5 % respondentů si myslí okurky rychlokvašky, 4 % respondentů si myslí fermentované

salámy, ryby a rýže, těstoviny a brambory, 2 % respondentů si myslí bílé pečivo

a 0 % respondentů nezaškrtlo odpověď sladké pečivo a vejce.

10. Jak často konzumujete tyto potraviny?

1x týdně konzumuje 35 % respondentů kysanou zeleninu, 24 % respondentů zakysané mléčné

výrobky, 17 % respondentů zeleninu a ovoce, 14 % respondentů vlákninu, 7 % respondentů

maso a masné výrobky a 3 % respondentů sýry.

Pokud jste zvolili u předchozí otázky ANO, jaké potraviny podle Vás probiotické kmeny obsahují?

27%

23%4%5%

31%

2% 4% 4% 0%0%

Kysaná smetanaMlékoFermentované salámyOkurky rychlokavaškyJogurtyBílé pečivoRýže, těstoviny, bramboryRybySladké pečivoVejce

Jak často konzumujete tyto potraviny? (1x týdně)

17%

24%

35%

7%3%

14%Zelenina a ovoceZakysané mléčné výrobkyKysaná zeleninaMaso a masné výrobkySýryVláknina

38

2-3x týdně konzumuje 26 % respondentů sýry, 23 % respondentů maso a masné výrobky,

17 % respondentů zeleninu a ovoce, 15 % respondentů zakysané mléčné výrobky,

14 % respondentů vlákninu a 5 % respondentů kysanou zeleninu.

Denně konzumuje 25 % respondentů maso a masné výrobky, 22 % respondentů sýry,

21 % respondentů vlákninu a zeleninu a ovoce, 11 % respondentů zakysané mléčné výrobky

a 0 % respondentů nekonzumuje denně kysanou zeleninu.

2-3x týdně

17%

15%

5%

23%

26%

14%Zelenina a ovoceZakysané mléčné výrobkyKysaná zeleninaMaso a masné výrobkySýryVláknina

Denně

21%

11%0%

25%

22%

21%Zelenina a ovoceZakysané mléčné výrobkyKysaná zeleninaMaso a masné výrobkySýryVláknina

39

Vůbec nebo občas konzumuje 52 % respondentů kysanou zeleninu, 25 % respondentů

zakysané mléčné výrobky, 13 % respondentů vlákninu, 8% respondentů zeleninu a ovoce,

2 % respondentů sýry a 0 % respondentů nezaškrtlo odpověď maso a masné výrobky.

11. Jsou probiotika a prebiotika nabízená jako doplňky stravy?

80 % dotazovaných respondentů si myslí, že jsou probiotika a prebiotika nabízena jako

doplňky stravy a 20 % respondentů si to nemyslí.

Vůbec nebo občas

8%

25%

52%

13%2%0% Zelenina a ovoce

Zakysané mléčné výrobkyKysaná zeleninaMaso a masné výrobkySýryVláknina

Jsou probiotika a prebiotika nabízná jako doplňky stravy?

80%

20%

AnoNe

40

12. V jaké formě si myslíte, že jsou tyto doplňky stravy nabízena?

42 % respondentů si myslí, že jsou probiotické doplňky stravy nabízena v tabletách,

21 % respondentů si myslí prášky – granuláty, rozpustné sáčky, 20 % respondentů si myslí

roztoky a sirupy,13 % respondentů si myslí dětskou výživu a 4 % respondentů si myslí

tampony.

13. Kde se probiotika a prebiotika podle Vás dají zakoupit?

55 % respondentů si myslí, že se probiotika a prebiotika dají zakoupit v lékárně,

27 % respondentů si myslí obchody specializující se na zdravou výživu a 9 % respondentů

si myslí drogerii a různé hypermarkety.

Kde se probiot ika a prebiotika podle Vás dají zakoupit ?

55%

9%

9%

27% Lékárna

Drogerie

Různé hypermarkety

Obchody specializující se nazdravou výživu

V jaké formě si myslíte, že jsou tyto doplňky stravy nabízena:

42%

21%

20%

4%13%

Tablety

Prášky - granuláty, rozpustnésáčkyRozotky, sirupy

Tampony

Děská výživa

41

14. Pro koho si myslíte, že jsou probiotika vhodná?

59 % respondentů si myslí, že probiotika jsou vhodná pro všechny věkové kategorie,

25 % respondentů si myslí, že pro dospělého člověka, 10 % respondentů si myslí, že pro

starého člověka, 4 % respondentů si myslí, že pro novorozence, kojence, batole, předškolní

dítě, školáka a 2 % respondentů si myslí, že pro adolescenty.

15. Užívali jste Vy, případně Vaše dítě probiotické potravinové doplňky?

Probiotické potravinové doplňky užívalo 54 % respondentů a 46 % respondentů je nikdy

neužívalo.

Užívali jste Vy, případně Vaše dítě probiotické potravinové doplňky?

54%

46%Ano Ne

Pro koho si myslíte, že jsou probiotka vhodná?

4% 2%

25%

10%

59%

Novorozenec, kojenec, batole,předskolní dítě, školákAdolescent

Dospělý člověk

Starý člověk

Všechny výše zmíněné odpovědijsou správné

42

16. Pokud jste u předchozí otázky zvolili ANO, z jakého důvodu jste užívali probiotika?

40 % respondentů užívalo probiotika preventivně nebo současně s antibiotiky, nebo po

skončení léčby antibiotiky, 13 % respondentů je užívalo jako doplněk stravy při onemocnění

zažívacího traktu, 7 % respondentů je užívalo před nebo po cestovních průjmech

a 0 % respondentů nevyjádřilo jinou odpověď.

17. Kdo Vám doporučil užívání probiotik? (Odpovězte na základě Vámi výše uvedené

odpovědi).

40 % respondentům doporučil užívání probiotik lékař, 21 % respondentům farmaceutický

asistent/farmaceut a na základě vlastní zkušenosti, 15 % respondentům doporučil příbuzný

a 3 % respondentů doporučil užívání soused/ka.

Kdo Vám doporučil užívání antibiotik? (Odpovězte na základě Vámi výše uvedené odpovědi)

3% 15%

40%21%

21%Soused/ka

Příbuzný

Lékař

Farmaceutické asistent,farmaceutVlastní zkušenost

Pokud jste u předchozí otázky zvolili ANO, z jakého důvodu jste užívali probiotika?

40%

40%

7%13% 0%

Odpověď 1Odpověď 2Odpověď 3Odpověď 4Odpověď 5

43

18. Byl/a jste spokojený/á s efektem po užívání probiotik?

Z grafu vyplývá, že 100 % respondentů bylo spokojeno s efektem po užívání antibiotik.

19. Při koupi probiotik v lékárně – máte pocit, že Vás farmaceutický asistent/farmaceut

dostatečně informoval?

Pocit dostatečné informovanosti má 92 % dotazovaných respondentů a 8 % respondentů

si myslí, že byli nedostatečně informováni.

Při koupi probiot ik v lékárně - máte pocit, že Vás farmaceutický asistent/farmaceut dostatečně informoval?

92%

8%

AnoNe

Byl(a jste spokojený/á s efektem po užívání antibiotik?

100%

0%

AnoNe

44

20. Myslíte si, že informovanost veřejnosti o této skupině probiotických potravinových

doplňcích je dostatečná?

62 % dotazovaných respondentů si myslí, že je veřejnost dostatečně informována

a 38 % respondentů si toto nemyslí.

21. Pokud byla Vaše odpověď u výše zmíněných otázek 18-19 NE, uveďte prosím důvod této

odpovědi.

Na tuto otázku neodpověděl žádný z dotazovaných respondentů.

22. Jak byste zajistili lepší informovanost veřejnosti o této problematice?

Lepší informovanost veřejnosti o této problematice by dotazovaní respondenti zajistili

v 30 % televizními reklamami, 28 % respondentů odpovědělo brožurky v lékárnách

a u lékaře, 23 % respondentů odpovědělo lepší informovanost od odborníků,

18 % respondentů odpovědělo letáky a 1 % respondentů se vyjádřilo i k jiné odpovědi

– přednášky na školách.

Jak byste zajistili lepší informovanost veřejnosti o této problematice?

18%

28%30%

23%1%

LetákyBrožurky v lékárnách, u lékařeTelevizní reklamyLepší informovanost od odborníků - lékař, farmaceutický asistent/farmaceutJiné

Myslíte si, že informovanost veřejnosti o této skupině probiotických potravinových doplňcích je dostatečná?

38%

62%

AnoNe

45

11.4 Závěr - ověření hypotéz

H1: Dotazník vyplnilo více žen než mužů. Hypotéza se potvrdila.

H2: Největší věková skupina odpovídající v tomto dotazníku se pohybovala ve věku 19-35 let

života. Druhou největší věkovou skupinou byla moje předpokládaná ve věku 36-65 let života.

Můj předpoklad se nepotvrdil.

H3: V otázce číslo 9 dotazovaní respondenti odpovídali pouze ve 4% což byli 3 respondenti

z celkového počtu (41) dotazovaných respondentů. Hypotéza se potvrdila.

H4: Má hypotéza ohledně nedostatečné znalosti probiotik se potvrdila. Dotazovaní

respondenti si též myslí, že informovanost veřejnosti o probiotických potravinových

doplňcích je nedostačující. Z dotazníků vyplynulo, že veřejnost má jen minimální znalosti

ohledně těchto přípravcích a potravin je obsahující. Asi polovina z celkového počtu

dotazovaných respondentů má povědomí o probiotikách, protože je sami užívali.

46

Závěr

Mým cílem bylo získat dostatečné informace o dané problematice a popsat je v této

Absolventské práci. Myslím si, že tento cíl jsem splnila v části teoretické. Dotazníkem v části

praktické jsem nabyla vědomí, že informovanost v této oblasti pro obyvatele České Lípy

je nedostačující. Vyhodnocením jednotlivých otázek jsem dospěla k závěru, že je potřeba

zajistit lepší informovanost ohledně probiotických přípravků a nadále vysvětlení pojmu

probiotických kultur psaných na potravinách. Dle mého názoru jsou tyto přípravky balené

po větším množství tobolek či kapslí. Myslím si, že je to nevýhodou k antibiotické léčbě,

kde by stačilo balení po 10 tobolkách a naopak výhodu většího balení vidím v prevenci

a terapii některých onemocnění. Co mě velmi těší, jsou probiotické kapky pro ty nejmenší.

Klienti v lékárnách slyší na tyto doplňky, ale nekupují je pro jejich vysokou cenu. Tato nízká

prodejnost se prokázala v kapitole číslo 9. Nakonec bych chtěla dodat, že díky této práci jsem

nabyla nových vědomostí o dané problematice a doufám, že tento pocit budou mít i ostatní,

kteří si tuto práci přečtou.

47

Seznam použité literatury

Časopisy 1. BRONSKÝ, Jiří. Lékařské listy speciál: Pediatrie. Prebiotika a jejich význam ve výživě

dítěte. 2011, č. 5.

2. FRIČ, Přemysl. Probiotika a prebiotika - minimum praktického lékaře. Practicus: odborný časopis praktických lékařů. ISSN 1213-8711. 3. KLEINOVÁ, Andrea. Pharmanews: Odborný časopis pro lékárníky a asistenty. Probiotika a prebiotika aneb střeva nejsou jen odpadkovým košem žaludku. 2010, roč. 10, 3-4. Dostupné z: http://www.pharmanews.cz/files/PharmaNews1004.pdf 4. KOPŘIVA, František. Slizniční imunitní systém, mateřské mléko a pre(o)biotika. Praktické lékárenství: časopis postgraduálního vzdělávání pro farmaceuty. 2010, roč. 6, č. 1. ISSN 1801-2434. 5. KOTLÁŘOVÁ, Lucie. Pravda a mýty o probiotikách. Edukafarm news: vzdělávání v oblasti "OTC" a "self meditation". 2011, roč. 9, č. 2. ISSN 1213-1717. 6. MOKRÝ, Juraj. PROBIOTIKÁ V AMBULANTNEJ PRAXI. 2007, roč. 4, č. 4, 172–177. Dostupné z: http://www.solen.sk 7. NEVORAL, Jiří. Prebiotika a probiotika v pediatrii. Praktické lékárenství: časopis postgraduálního vzdělávání pro farmaceuty. 2012, roč. 8, č. 5. ISSN 1801-2434. 8. NEVORAL, Jiří. Probiotika a prebiotika. MEDICAL TRIBUNE. 2008, roč. 4, č. 13.

9. NEVORAL, Jiří. Prebiotika, probiotika a synbiotika. Pediatrie pro praxi. 2005, č. 2.

10. PAULOVÁ, Magdalena. Složení mateřského mléka a význam jeho slkožek. Vox pediatriae: časopis praktických dětských lékařů. 2008, roč. 8, č. 6. ISSN 1213-2241.

11. Candilac. Edukafarm Medi News: časopis pro lékaře. 2004, roč. 3, 3/4. ISSN 1213-9866. 12. Pravda a mýty o probiotikách. Edukafarm news: vzdělávání v oblasti "OTC" a "self meditation". 2011, roč. 9, č. 2. ISSN 1213-1717. Dokumenty uložené na internetu 13. Grampozitivní koky. 21 s. Dostupné z: http://fvl.vfu.cz/export/sites/fvl/sekce_ustavy/mikrobiologie/mikrobiologie/Gx_koky.pdf

48

Knihy 14. GÖPFERTOVÁ, Dana. Mikrobiologie, imunologie, epidemiologie, hygiena: pro střední a

vyšší odborné zdravotnické školy. 3. dopl. vyd. Praha: Triton, 2002, 148 s. ISBN 80-725-

4223-0.

15. KOPEC, Karel. Zelenina ve výživě člověka. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. ISBN 80-247-2845-1., str.105 16. KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 80-247-3433-8., str. 52-54, 58-60 17. SUCHOPÁR, Josef. Volně prodejné přípravky v praxi lékárníka a lékaře. 3. vyd. Praha: Edukafarm, 2011, 478 s. ISBN 978-802-5492-123. 18. Probiotic bacteria and enteric infections: cytoprotection by probiotic bacteria. Editor Joshua J Malago, Jos F Koninkx, R Marinsek-Logar. Dordrecht: Springer, c2011, xi, 476 s. ISBN 978-940-0703-858. Internet 19. Co víte o kysaných mléčných výrobcích?. In: Mlékárna Valašské Meziříčí: Tak chutná

zdraví [online]. 2010 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.mlekarna-

valmez.cz/novinky-co-vite-o-kysanych-mlecnych-vyrobcich-

20. Fyziologie mikroflóry trávicího ústrojí jako základ probiotiké terapie. In: zdravi.e15.cz [online]. 2002 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/fyziologie-mikroflory-traviciho-ustroji-jako-zaklad-probiotike-t-149871 21. Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství [online]. © 2012 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz 22. Inulin. In: Celostní medicína [online]. 2007 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/komecni-sdeleni-inulin.htm 23. Jak funguje mikrobiologická terapie. In: ŠÁCHA. Symbinatur [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.symbinatur.com/Jak-funguje-mikrobiologicka-terapie-clanek-587.html 24. Kmotr - Masna Kroměříž: Průvodce výrobou [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.kmotr.cz/cs/pruvodce-vyrobou 25. Medicabáze [online]. 2007 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.medicabaze.cz

49

26. Prebiotika. In: www.zelenahvezda.cz [online]. 2011 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.zelenahvezda.cz/pacientska-sekce/p-zdravy-styl/prebiotika

27. Probiotika a probiotické kmeny [online]. © Copyright 2013 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://e-probiotika.cz/

28. Probiotika a jejich užití v klinické praxi. In: zdravi.e15.cz [online]. 2008 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/denni-zpravy/profesni-aktuality/probiotika-a-jejich-uziti-v-klinicke-praxi-353015

29. Probiotika a prebiotika - renesance terapeutického principu. In: zdravi.e15.cz [online]. 2005 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/probiotika-a-prebiotika-renesance-terapeutickeho-principu-169639

30. Probiotika a jejich klinické užití. In: zdravi.e15.cz [online]. 2010 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/probiotika-a-jejich-klinicke-uziti-452403

31. Probiotika a jejich praktické užití. In: zdravi.e15.cz [online]. 2009 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/probiotika-a-jejich-prakticke-uziti-412180

32. Probiotika a zdraví [online]. © 2008 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.probiotik.sk

33. Příbalový leték. In: Probiotické tampony ellen [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://ellentampony.cz/pribalovy-letak/ 34. Velký lékařský slovník [online]. 2008 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/ 35. Výroba sýrů. In: Král sýrů [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.kralsyru.cz/o-syrech/vyroba-syru 36. Využití probiotik v pediatrii. In: www.zdravi.e15.cz [online]. 2008 [cit. 2012-26-09]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/vyuziti-probiotik-v-pediatrii-361776

37. Záludná žaludeční bakterie Helicobacter pylori. In: Medicabáze [online]. 2011 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/zaludna-zaludecni-bakterie-helicobacter-pylori.htm

50

38. Plísně v potravinách. In: Celostní medicína [online]. 2006 [cit. 2012-13-11]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/plisne-v-potravinach.htm

39. Gram-Negative Bacteria. In: Pathogen Profile Dictionary [online]. Copyright © 2010 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.ppdictionary.com/gnbac.htm

40. Innate immunity and normal flora. In: What-when-how.com [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://what-when-how.com/medical-microbiology-and-infection/innate-immunity-and-normal-flora-medical-microbiology-and-infection/

41. Probiotika, prebiotika a synbiotika. In: Stomici [online]. 2011 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.stomici.cz/clanky/probiotika-prebiotika-a-synbiotika Lékárenské informační systémy 42. AISLP fytofarmaka

43. Mediox

51

Seznam tabulek Tabulka 1 Normální mikrobiální flóra lidského těla (39., 40.) ................................................... 17 Tabulka 2 Počet vydaných vybraných přípravků za dané období .......................................... 28 Tabulka 3 Složení vybraných probiotických přípravků ......................................................... 30

52

Přílohy 1. Dotazník

Příloha 1 Dotazník Dobrý den! Jsem studentkou 3.ročníku studijního oboru Diplomovaný farmaceutický asistent. Do rukou se Vám dostává dotazník, který je součástí mé praktické části Absolventské práce. Tímto bych Vás prosila o jeho ANONYMNÍ a PRAVDIVÉ vyplnění. Vámi vyplněný dotazník bude sloužit pouze k vyhodnocení výsledků do mé Absolventské práce. U každé otázky je možno více odpovědí. Děkuji. Zuzana Plíšková 1. Věk � 0–18 � 19–35 � 36–65 � 66 a víc 2. Pohlaví � muž � žena 3. Dosažené vzdělání � ZŠ � SOŠ s maturitou � SOU s maturitou � SOU výuční list � VOŠ � VŠ 4. Co rozumíte pod pojmem „probiotikum“? � Jsou to živé mikroorganismy zlepšující střevní mikroflóru (bifidobakterie,…) � Potravinové doplňky působící v prevenci i terapii onemocnění (infekce Helicobacter pylori, léčba antibiotika a jiné) � Neznám tento pojem (Pokračujte prosím otázkou č.7) 5. Jak podle Vás působí probiotika? � Zlepšují střevní mikroflóru � Pozitivně ovlivňují imunitu � Podporují zdraví jedince � Působí v prevenci i terapii onemocnění � Snižují riziko infekce zažívacího traktu � Zlepšují střevní peristaltiku � Jiné: ………………………………………………………………………………………. 6. Od koho nebo odkud jste se dozvěděli o probiotikách? � Rodinný příslušník � Kamarád � Televize – televizní reklamy � Rádio � Internet � Tisk � Lékárna – farmaceutický asistent, farmaceut

� Lékař � Vlastní zkušenost � Jiné:……………………………………………………………………………………….. 7. Co znamená pojem „prebiotikum“? � Nestravitelné složky potravy zvyšující účinek probiotik � Látky, které podporují růst střevní mikroflóry a mají příznivý vliv na zdraví jedince � Neznám tento pojem 8. Jsou podle Vás probiotika a prebiotika obsažená i v potravinách? � Ano � Ne (Pokračujte prosím otázkou č.10) 9. Pokud jste zvolili u předchozí otázky odpověď ANO, jaké potraviny podle Vás probiotické kmeny obsahují? � Kysaná smetana � Bílé pečivo � Mléko � Rýže, těstoviny, brambory � Fermentované salámy � Ryby � Okurky rychlokvašky � Sladké pečivo � Jogurty � Vejce 10. Jak často konzumujete tyto potraviny? (Zaškrtněte!)

Potravina 1x týdně 2-3x týdně Denně Vůbec nebo občas

Zelenina a ovoce Zakysané mléčné výrobky

Kysaná zelenina Maso a masné výrobky

Sýry Vláknina 11. Jsou probiotika a prebiotika nabízená jako doplňky stravy? � Ano � Ne 12. V jaké formě si myslíte, že jsou tyto doplňky stravy nabízena? � Tablety � Prášky – granuláty, rozpustné sáčky � Roztoky, sirupy � Tampony � Dětská výživa 13. Kde se probiotika a prebiotika podle Vás dají zakoupit? � Lékárna � Drogerie � Různé hypermarkety � Obchody specializující se na zdravou výživu

14. Pro koho si myslíte, že jsou probiotika vhodná? � Novorozenec, kojenec, batole, předškolní dítě, školák � Adolescent � Dospělý člověk � Starý člověk � Všechny výše zmíněné odpovědi jsou správné 15. Užívali jste Vy, případně Vaše dítě probiotické potravinové doplňky? � Ano � Ne (Pokračujte prosím otázkou číslo 22) 16. Pokud jste u předchozí otázky zvolili ANO, z jakého důvodu jste užívali probiotika? � Preventivně � Současně a antibiotiky nebo po skončení léčby antibiotiky � Cestovní průjmy (před nebo po) � Doplněk stravy při onemocnění zažívacího traktu (např. infekce Helicobacter pilori) � Jiné: ………………………………………………………………………………………. 17. Kdo Vám doporučil užívání probiotik? (Odpovězte na základě Vámi výše uvedené odpovědi) � Soused/ka, kamarád/ka � Příbuzný � Lékař � Farmaceutický asistent, farmaceut � Vlastní zkušenost 18. Byl/a jste spojený/á s efektem po užívání probiotik? � Ano � Ne 19. Při koupi probiotik v lékárně – máte pocit, že Vás farmaceutický asistent/farmaceut dostatečně informoval? � Ano � Ne 20. Myslíte si, že informovanost veřejnosti o této skupině probiotických potravinových doplňcích je dostatečná? � Ano � Ne 21. Pokud byla Vaše odpověď u výše zmíněných otázek 18-19 NE, uveďte prosím důvod této odpovědi. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 22. Jak byste zajistili lepší informovanost veřejnosti o této problematice? � Letáky � Brožurky v lékárnách, u lékaře � Televizní reklamy � lepší informovanost od odborníků – lékař, farmaceutický asistent/farmaceut � Jiné: ………………………………………………………………………………………