panorama

Změna klimatu –reakce na regionální úrovni

inforegio

31podzim 2009

CS

contents

3

28

4–7

27

8–11

26

12–13

24–25

14–17

18–19

20

23

22

oBsAH

22–23

12–13

8–11

4–7

3

Fotografie (stránky):Obálka: IstockphotoStrany 4, 6, 7, 8, 9, 14, 15, 16, 19, 24, 25: © ECStrany 5, 10, 24, 25, 26: © IstockphotoStrana 9: © Rebecca McDonnellStrana 10: © International Polar Foundation, R. Robert Strana 11: © Juergen KroppStrana 12: © EEE GmbHStrana 18: © JCRStrana 22: © HorstHamann / PopakademieStrana 23: © CNHŠéfredaktor: Raphaël Goulet, Evropská komise, GŘ pro regionální politikuTento časopis se tiskne v angličtině, francouzštině a němčině na recyklovaném papíře.Je k dispozici on-line ve 21 jazycích na http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/panora_cs.htm Názory vyjádřené v této publikaci představují názory autora a nutně neodrážejí stanoviska Evropské komise.

18–19

17

20

21 V ZÁKULISÍ GŘ REGIONový komisař pro regionální politiku Dr. Pawel Samecki – seznamte se

O NAŠICH PROJEKTECHPopakademie, Mannheim – Centrum pro nanozdraví

PROPOJOVÁNÍKomunikace je dobrá pro planetu

POSLEDNÍ ČÍSLO, PŘÍŠTÍ ČÍSLO

TERMÍNY DO DIÁŘE

NECHTE SVŮJ HLAS ZAZNÍT

VÍCE INFORMACÍ K TÉMATU

SPOLEČNÝ ZÁJEMSpolečný postup v oblasti změny klimatu

ODSTRAŇOVÁNÍ PROBLÉMŮERDF zvyšuje investice do energetické účinnosti budov

14–16 NA MÍSTĚLa Réunion, ostrov s posláním

VŠEOBECNĚGϋssing: tam, kde se zelený sen vyplácí

ROZHOVORYJeremy Rifkin – Chitra Nadarajah – Alain Hubert – Juergen Kropp

ÚVODNÍKDirk Ahner

PŘEHLEDZměna klimatu – snížit emise dnes, přizpůsobit se zítřku

panorama 31 3

editoriAlÚVodnÍK

Změna klimatu – celosvětový dopad, regionální následkyHlavním problémem, jemuž naše planeta v současnosti čelí, je dopad změny klimatu. Jedná se o globální hrozbu, která má mnoho různých tváří. Způsob, jakým se nás dotýkají změny dnes a jakým nás ovlivní zítra, se liší v závislosti na regionu, v němž žijeme – někde se projevují jako povodně, jinde jako sucha. A právě na regionální úrovni se musíme s dopadem této změny vypořádat. Zatímco se vlády mají sejít v Kodani na 15. konferenci OSN o změně klimatu, aby se dohodly na míře snížení emisí, regiony nyní pracují na tom, aby pomohly lidem připravit se na nevyhnutelné změny v budoucnu.

Ekonom a politický poradce v oblasti změny klimatu Jeremy Rifkin v této souvislosti vysvětluje klíčovou úlohu regionálního rozvoje, protože právě do regionů plynou finance. V rozhovoru s Rifkinem se dozvíme více o tom, co je podle něj zapotřebí učinit pro omezení vypouštěných emisí a jak se má rozběhnout třetí průmyslová revoluce založená na distribuované a ne centralizované výrobě, chceme-li udržet emise na bezpečné úrovni.

V tomto čísle magazínu Panorama dále prozkoumáme nedávné změny provedené v Evropském fondu pro regionální rozvoj, který nyní podporuje energeticky účinné obytné budovy. Pokud se tak členské země rozhodnou, EU může uvolnit až 8 miliard € na podporu tohoto zásadního cíle.

Již dnes pociťujeme dopady rostoucích globálních teplot. Povětrnostní vlivy jsou nyní extrémnější a veřejné zdraví nejvíce trpí vlnami veder a nově vznikajícími onemocněními. Regionální politika je v tomto ohledu dosti pružná na to, aby podpořila Evropany, kteří se musí přizpůsobovat neustále se vyvíjející situaci.

Dirk AhnerGenerální ředitel, Evropská komiseGenerální ředitelství pro regionální politiku

„...a právě na regionální úrovni

se musíme s dopadem změny klimatu

vypořádat“

panorama 314

PřeHled

Změna klimatu – snížit emise dnes, přiZpůsobit se Zítřku

Z dotázaných Evropanů se 62% domnívá, že změna klimatu je nejzávažnějším problémem, jemuž dnes svět čelí. Jedná se o hrozbu, kterou regionální politika i Evropská komise jako celek berou velmi vážně. EU zavádí řadu opatření, aby posílila odolnost vůči účinkům změny klimatu a snížila hladiny emisí.

Panorama zkoumá tato opatření, uvažuje o důsledcích změny klimatu a o způsobu skloubení politik a kroků podnikaných v praxi tak, abychom se mohli vypořádat s dopadem již vypuštěných emisí a snížit jejich hladinu v budoucnosti.

Energie pro změnuStojíme na křižovatce, z níž již nemáme možnost vydat se směrem, kterým by šlo „všechno dál jako obvykle“. Cesta vpřed obnáší úplné přehodnocení toho, jakým způsobem zajišťujeme zdroje, využíváme a šetříme energii a přírodní zdroje, což jsou klíčové faktory zpomalující změnu klimatu a přispívající k udržitelnějšímu růstu.

Kromě toho může radikální přehodnocení zajistit EU prostředky ke vzpamatování se z hospodářského poklesu pomocí procesu, na který se začíná pohlížet jako na třetí průmyslovou revoluci. Jedná se o rychlý rozvoj zcela nového energetického systému.

Odborníci doporučují hromadný posun k nízkouhlíkové ekonomice: systémy čisté elektrické energie, mnohem nižší spotřeba energie a větší využití obnovitelných zdrojů energie, a to i pro pohánění našich dopravních systémů. Otázkou tedy zůstává, jak může EU přeměnit výzvy plynoucí ze změny klimatu v příležitosti.

Čistá energie – posílení ekonomikyJiž dnes se posun směrem k obnovitelným zdrojům energie v Evropě projevil na vzniku více než 300 000 pracovních míst v tomto odvětví. EU povzbuzuje své členské státy, aby kvůli překonání hospodářského poklesu více investovaly do energetické účinnosti, čistých technologií, čisté dopravy, energetických spojení a širokopásmových sítí.

Z finančních prostředků, které se přidělují v rámci politiky soudržnosti, je více než 65% (230 miliard €) vyčleněno na investice do čtyř prioritních oblastí: lidé (pracovní místa), podnikání, infrastruktura a energie, výzkum a inovace. Toto zaměření je klíčové, protože uvedené priority přispějí k rychlejšímu oživení, zlepší konkurenceschopnost a pomohou Unii přizpůsobit se nízkouhlíkové ekonomice.

V květnu letošního roku byl Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) pozměněn tak, aby rozšířil rozsah své podpory i na energetické investice do budov. V současnosti zahrnuje investice do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů v odvětví bydlení pro všechny země v rámci EU. Daná částka může dosáhnout až 4% celkového přídělu z ERDF, což znamená, že by se až 8 miliard € mohlo věnovat na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje v odvětví bydlení, pokud se členské státy rozhodnou přerozdělit prostředky na tyto priority (více informací viz strana 17).

Je jasné, že v příštích několika desetiletích budou mezi odvětví, která zaznamenají růst, patřit obnovitelné zdroje energie, inteligentní rozvodné elektrické sítě, elektrická a vodíková vozidla, bateriová technologie a energeticky účinné produkty a služby.

EU v čele nově vznikajícího trhuEU je schopna plně využít tohoto posunu a již aktivně zavádí obnovitelné zdroje energie. Je domovem předních světových firem v oblasti obnovitelné energie a je zapotřebí, aby svého výhodného postavení využila k zavádění nízkouhlíkových technologií a dalších zlepšení. Klíčovým činitelem při dosahování tohoto cíle je výzkum.

panorama 31 5

Nedávno přijatý strategický technologický plán usiluje o koordinaci financování a výzkumu v této oblasti, aby došlo k maximalizaci jejího potenciálu. Samy státy se již snaží o spolupráci evropského průmyslu a výzkumníků, a to v rámci šesti evropských průmyslových iniciativ v těchto oblastech: větrná energie, sluneční energie a bioenergie, zachycování a ukládání uhlíku, inteligentní rozvodné elektrické sítě a štěpení jádra.

Podpora energetické účinnosti a zavádění zelených produktů jsou jedním z klíčových cílů Evropského plánu hospodářské obnovy, který je reakcí EU na hospodářskou krizi a vede nás k tvůrčí ekonomice založené na znalostech.

Přizpůsobení se změně klimatuTřebaže byly zavedeny politiky a vyčleněny prostředky na snížení hladiny emisí skleníkových plynů, těchto emisí již bylo vypuštěno tolik, že mají závažný dopad na naše klima. V dubnu 2009 Komise předložila Bílou knihu o přizpůsobení se změně klimatu, aby zdůraznila, že cesta vpřed vyžaduje omezení zranitelnosti EU vůči dopadům změny klimatu. Jelikož mnohé dopady budou záviset na místních zeměpisných podmínkách, daná opatření pro přizpůsobení se budou muset často provádět na národní nebo regionální úrovni.

Nejzranitelnějšími regiony v EU jsou regiony v jižní Evropě, v oblasti Středozemního moře, některé z regionů na nejodlehlejších hranicích EU a v Arktidě. Zátopová území, ledovce, ostrovy a pobřežní oblasti se rovněž musí vypořádat se specifickými problémy.

Finanční prostředky plynoucí z regionální politiky spojují osoby a organizace, které by spolu za normálních podmínek nespolupracovaly. Tento proces vede k přeshraniční, mezinárodní a meziregionální spolupráci. Záplavy, lesní požáry a jiné katastrofální události způsobené změnou klimatu se nezastavují na hranicích. A právě v této oblasti přináší regionální politika mimořádnou přidanou hodnotu.

Dodávky energie pro nové století

Nemusíme setrvávat v závislosti na energii, kterou jsme využívali v minulosti. Město Kistelek v Maďarsku obdrželo téměř 1,6 milionu € (2004–2006) z fondů pro regionální rozvoj na využití geotermické energie. Výsledkem je, že se osmi veřejným institucím dodává geotermální energie za levnější cenu, než by byly dodávky plynu. Projekt kromě toho slouží jako dobrý příklad pro ostatní místní samosprávy, které uvažují o zavedení podobných systémů.

Fungování tohoto systému nevyžaduje větší dohled. Zastaralé plynové topení bylo možné nahradit levnější technologií, která je šetrnější vůči životnímu prostředí, což vedlo zhruba k 10% úsporám. V dotyčných institucích byly zajištěny dodávky tepla, přičemž došlo ke snížení znečišťujících emisí v oblasti.

V Brandenburgu, Německo, bylo z regionálního financování vyčleněno téměř 8 milionů € na vybudování továrny pro Odersun, což je společnost, která vyrábí solární články a dodávala tyto články i do olympijského parku v Pekingu. Společnost se specializuje na tenkovrstvé solární články na měděné pásce. Svoboda v designu a použití, kterou tento produkt dovoluje, umožnila rozmanitější využití techniky slunečních kolektorů a více aplikací pro sluneční energii.

V rámci politiky soudržnosti je 105 miliard € investováno: • do výzkumu, technologie a eko-inovací včetně

finančních prostředků pro MSP (3 miliardy €),

• do nízkouhlíkové ekonomiky, udržitelné dopravy a energie (48 miliard €),

• anapomocvšemzemímEUpřidosahovánísouladu s právními předpisy na ochranu životního prostředí (z 54 miliard € bude 28 miliard € věnováno na hospodaření s odpadem a vodní hospodářství).

panorama 316

PřeHled

Nezbývá, než se přizpůsobitNa začátku 21. století poprvé vidíme, že způsob, jakým využíváme zdroje na Zemi, má zásadní negativní dopad na přírodní cykly. Vodní, dusíkový, kyslíkový a především uhlíkový cyklus ovlivňuje 6 miliard lidí, kteří dnes na planetě žijí.

Změna klimatu bude mít dopad na každého z nás a také na druhy, s nimiž tuto planetu sdílíme. Zde jsou pouhé tři z klíčových oblastí, které dramatickým způsobem ovlivní změna klimatu, a kroky prováděné v rámci EU a regionální politiky, aby se Evropané mohli přizpůsobit těmto dopadům:

VodaPředpokládá se, že změna klimatu povede k významným změnám v oblasti dostupnosti vody v celé Evropě s tím, že zejména v jižní Evropě vzroste nedostatek vody a na většině území kontinentu se zvýší riziko záplav.

Nedostatkem vody již dnes trpí nejméně 11% evropské populace a 17% jejího území. Poslední vývojové tendence ukazují na významné zvýšení nedostatku vody v celé Evropě.

Od roku 1998 způsobily záplavy v Evropě 700 případů úmrtí, vystěhování přibližně půl milionu lidí a vyžádaly si nejméně 25 miliard € na pojištěných hospodářských ztrátách. Ekonomické náklady na pobřežní záplavy se odhadují na 18 miliard € podle scénáře, v němž dojde ke zvýšení hladiny moře o 50 cm, ale přizpů-sobení může značně snížit škody, a to až na 1 miliardu € ročně.

Strategie pro přizpůsobení budou záviset na působnosti vnitrostátních a evropských předpisů o vodě společně s otázkou, jak lze vodní hospodářství začlenit do takových politik, jimiž se řídí například zemědělství a energetika. Krátkodobá opatření musí být začleněna do všech politik o vodě a územním plánování, přičemž EU podpoří sdílení informací a podněty k investicím soukromého i veřejného sektoru.

Jedním z příkladů viditelných výsledků, které přináší regionální financování v praxi, je projekt „nadnárodní spolupráce“ na ochranu před povodněmi v povodí Dunaje, který je součástí

programu Jihovýchodní Evropa (SEE) v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“. Na programu spolupracují vědci, státní zaměstnanci, nevládní organizace a jiné zainteresované osoby a jejich cílem je vytvořit systém map popisujících rizika záplav v zátopové oblasti řeky. Program je jasným příkladem toho, jak mohou regionální fondy podnítit mezinárodní spolupráci. Do celkového rozpočtu 6,5 milionů € přispěl ERDF částkou 5,1 milionů €.

VEřEjNé ZdraVíDopad změny klimatu na veřejné zdraví je rozsáhlý. Existuje několik faktorů, které se dostávají do popředí, všechny však zhoršuje demografický trend směřující ke stárnoucí populaci.

Za prvé se jedná o případy úmrtí související s horkem. Pokud teploty stoupnou o 2 °C, zaznamenáváme 2–3 násobné zvýšení počtu úmrtí v městských oblastech. Pokud budeme i nadále trvat na volném obchodu, ale přitom také věnovat určitou pozornost udržitelnosti, potom bychom do roku 2100 mohli zaznamenat zvýšení počtu případů úmrtí způsobených teplem o 100 000 ročně. Započítáme-li do toho snížení počtu úmrtí související se zimou, celkový dopad bude takový, že ročně bude o 86 000 případů úmrtí více.

Druhým faktorem je dostupnost a kvalita vody. Do roku 2070 by se počet lidí postižených nesnázemi s vodou mohl pohybovat v rozmezí od 16 do 44 milionů.

Za třetí se jedná o nárůst onemocnění souvisejících s potravinami a zvířaty, které přenášejí nemoci v dříve nepostižených regionech. Nemoci, které byly obvykle spojovány s teplejším klimatem severní Afriky nebo většiny jižních částí Evropy, se nyní přesouvají. První hmatatelné změny týkající se lidského zdraví mohou být rovněž způsobeny změnami zeměpisných pásem (šířka a výška) a sezónností některých infekčních onemocnění, včetně infekcí přenášených bacilonosiči, jako je malárie a tropická horečka, a infekcí z jídla (např. salmonelóza), které vrcholí v teplejších měsících.

A nakonec se jedná o kvalitu infrastruktury zdravotní péče, která je v celé EU nevyvážená. Středomořské státy Evropy mají nejnižší počet nemocničních lůžek na 2 000 obyvatel, ale právě tyto státy budou nejvíce vystaveny zdravotním rizikům spojeným se změnou klimatu.

LEsNí PožáryBěhem letních měsíců v letech 2003 a 2004 došlo k několika masivním vzplanutím lesních požárů ve Španělsku, Portugalsku, Francii, Itálii a Řecku. Příčinou zvýšeného rizika je souhrn několika faktorů – živelně zastavěné městské plochy, nedostatečně řízený rozvoj venkova, špatně řízené lesní hospodářství a více návštěvníků v citlivých oblastech.

Přihlédneme-li ke změně klimatu a jejímu dopadu – teplejší, sušší měsíce – je jasné, že strategie pro přizpůsobení zahrnující zlepšení biologické rozmanitosti regionů jsou naprosto nezbytné.

Součástí přizpůsobení se hrozbě lesních požárů je potřeba zvyšování povědomí o této hrozbě mezi veřejností. Jeden projekt, který má informovat veřejnost a

Rozumět způsobu předvídání změny klimatu

Správné informace o pravděpodobném dopadu extrémních povětrnostních vlivů jsou zásadně důležité, máme-li se připravit na jejich důsledky. Naštěstí je výzkum stále sofistikovanější. Zde je vysvětlení tří scénářů, které se nejběžněji uvádějí:

Scénář A1 je situací, kdy zaujmeme postoj „všechno jde •dál jako obvykle“ a i nadále se zaměřujeme na rychlé inovace a vysoký obrat kapitálu a jen málo se staráme o udržitelnost – jedná se o scénář nejhoršího případu.

Scénář B2 je opakem. V tomto případě bychom •vyslyšeli obavy, které vyjadřujeme a v podstatě bychom se stali nízkouhlíkovou, udržitelnou kulturou – jedná se o scénář nejlepšího případu.

Scénář A2 je scénářem, s nímž pracuje většina evropských •výzkumných pracovníků. Popisuje svět, v němž se stále zaměřujeme na volný obchod, ale pracujeme na tom, aby se naše kultura stala udržitelnou – jedná o scénář střední cesty.

panorama 31 7

zkoumat způsob, jakým dané politiky bojují s hrozbou požárů, byl výstižně pojmenován projekt INCENDI (požáry). Z prostředků regionálního rozvoje na něj byly vyčleněny více než 4 miliony €. Do projektu INCENDI se zapojily vysoce rizikové regiony z evropsko-středomořské oblasti, aby podpořily zkoušení a zlepšování regionálních politik týkajících se lesních požárů a zformovaly základ pro budoucí politiku ve středomořském měřítku.

Mnohé evropské hraniční regiony se dohodly na přeshraničních nouzových plánech a na sdílení nákladných hasičských a záchranných zařízení v případě lesních požárů nebo záplav. V tomto procesu sehrály katalyzační úlohu programy INTERREG a Evropská územní spolupráce.

EU usiluje o snížení emisíTřebaže se musíme vypořádat s dopadem emisí vypuštěných v minulosti, naprosto nezbytné pro nás nyní je snížit jejich současnou hladinu. Hladina emisí je klíčová při zmírňování globálního oteplování a snižování dopadu krizí popsaných výše.

Klimaticko-energetický balíček dokládá odhodlanost EU stanovit si ambiciózní cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Balíček, který byl schválen v prosinci roku 2008, zavazuje EU ke snížení jejích emisí skleníkových plynů o 20% v porovnání s hladinami z roku 1990; ke zvýšení objemu energie získané z obnovitelných

zdrojů z dnešních 8% na 20% a ke zlepšení úrovní energetické účinnosti o 20%, což znamená snížení

spotřeby o 13% v porovnání s rokem 2006, a to vše do roku 2020.

Ústředním bodem dohody je uznání skutečnosti, že energetické a klima-

tické politiky by měly jít ruku v ruce. Dohoda zdůrazňuje potřebu

„rozhodného a okamžitého jed-nání“ v oblasti změny klimatu a podtrhuje „zásadní význam dosažení strategického cíle, který spočívá v omezení nárůs-tu průměrné globální teploty o maximálně 2 °C nad předprů-myslovými úrovněmi“.

Před jakou hrozbou stojíme?

Modelové výsledky ukazují, že roční průměrná teplota v Evropě pravděpodobně

poroste více než celosvětová průměrná teplota. Předpokládá se, že do konce tohoto století se

průměrná roční teplota v Evropě zvýší o 2,5–5,5 °C podle scénáře A2 a o 1–4 °C podle scénáře B2. V některých

regionech může dojít k nižšímu nebo k vyššímu zvýšení teplot než je průměr.

Podle scénáře A2 může ke zvýšení teploty v některých regionech v Evropě dojít jen o 2 °C anebo dokonce o více než 7 °C. Nejvíce postižena bude jižní Evropa a tamní teploty se budou

neustále zvyšovat od 3 °C do více než 7 °C s tím, že v létě bude docházet k ještě většímu oteplování. Severní Evropa pocítí

zvýšení teploty v rozmezí od méně než 2 °C do 4 °C, a to v závislosti na scénáři a regionu, přičemž hlavně

zimy budou méně studené. Teplotní výkyvy se sníží v zimě, ale zvýší v létě.

Postup ve věci emisí v letech 2012 až 2020 objasňuje nový návrh, díky němuž je obchodní systém, ve kterém daný průmyslový provoz musí získat kredity k vypouštění CO

2, rozhodnější a transparentnější.

Ve stejném duchu má fungovat i nová směrnice o obnovitelných zdrojích energie, podle které se musí dosáhnout 20% podílu obnovitelných zdrojů energie v celkové energetické spotřebě EU a 10 % podílu pohonných hmot z biopaliv do roku 2020.

Co se dělá v praxiZatímco tvůrci politiky především stanovují cíle, hledají způsoby jejich dosažení a financování změny, k dosažení skutečného snížení emisí je zapotřebí zásadní změny životního stylu.

V celé Evropě lidé pociťují potřebu okamžitého jednání. Urbanisté vytvářejí „zelená města“, která mohou soutěžit o cenu „Evropské zelené město“. Mezi pyšné výherce patří například Stockholm, který se chce zbavit fosilních paliv do roku 2050, a Hamburk, který plánuje snížení svých emisí o 80% také do roku 2050.

Na východě Anglie se průřezovým tématem celoregionálního programu pro konkurenceschopnost a zaměstnanost stal „nízkouhlíkový hospodářský růst“. Region rozpoznal potenciál tohoto programu dostat se do čela v oblasti designu a inovací. Zahrnuje rozvoj nových způsobů reagování na naléhavou potřebu snížení emisí, a to od nízkouhlíkových iniciativ přes stimulaci odvětví čistých technologií a obnovitelných zdrojů energie. Z regionálních fondů bylo do tohoto programu investováno 73 milionů €.

Úmluva starostů a primátorů (Covenant of Mayors) dokonce překračuje hranice ambiciózních cílů stanovených v energetickém balíčku. Na 80% obyvatelstva žije ve městech a právě zde se spotřebovává až 80% energie. Podle této úmluvy sehrávají orgány místní samosprávy ústřední úlohu při zmírňování změny klimatu, a proto se v jejím rámci vytvářejí projekty v průkopnických městech, která usilují o snížení emisí pomocí zvýšené energetické účinnosti a čistější výroby a využívání energie.

Města, která se k úmluvě připojí, přistoupí na to, že budou monitorována a že mají povinnost podávat zprávy o pokroku svým kolegům. Městské úřady od Argentiny až po Ukrajinu pracují na změně způsobu života svých občanů.

panorama 318 panorama 318

roZHoVorY

JErEmy rifkin Poradce EU a předseda kulatého stolu výkonných ředitelů globálních obchodních společností zaměře-ného na otázky třetí průmyslové revoluce (Third industrial revolution Global CEO Business roundtable)

Jeremy Rifkin je poradcem Evropské unie a vyučuje v rámci programu manažerského vzdělávání na Wharton School. Profesor Rifkin je předsedou Kulatého stolu výkonných ředitelů globálních obchodních společností zaměřeného na otázky třetí průmyslové revoluce. Tento Kulatý stůl se skládá ze 100 výkonných ředitelů předních severoamerických a evropských globálních korporací, které se zavázaly k zavedení čtyř pilířů třetí průmyslové revoluce. Chtějí se tak vypořádat s trojí výzvou: globální hospodářské oživení, energetická bezpečnost a změna klimatu.

„Mysli globálně, konej lokálně“: jaké strategické změny mají veřejné orgány podporovat, aby mohly zajistit udržitelnější formu rozvoje na světě s ome-zenými přírodními zdroji?Fráze „Mysli globálně, konej lokálně“ platí víc než kdy jindy. Čelíme třem bezprecedentním výzvám: druhá průmyslová revoluce, na níž je naše ekonomika postavena, se hroutí; nacházíme se na konci věku fosilních paliv a dopad změny klimatu v reálném čase na zemědělství znamená, že asi miliarda lidí bude hladovět. Úvěrová krize je pouhým znakem toho, že současný ekonomický model je neudržitelný. Potřebujete-li další důkaz, podívejte se, co se stane v případě, že se cena ropy zvýší na více než 147 $ za barel – celá ekonomika se zastaví. Musíme mít novou ekonomickou vizi a strategii dostatečně silnou k tomu, aby se s touto trojí hrozbou dokázala vypořádat.

EU se zavázala k ambiciózním cílům snížit koncentraci skleníkových plynů na 400–450 částic na jeden milion podle objemu (ppmv) v přesvědčení, že tak společně se zbytkem světa zajistí zvýšení teploty jenom zhruba o 2 °C. Nová data však ukazují, že se jedná o velmi optimistický předpoklad a že ve skutečnosti pravděpodobně dojde ke zvýšení teploty až o 6 °C, což předznamená konec našeho druhu v příštím století.

Největším zdrojem uhlíkových emisí jsou budovy. To je zapotřebí změnit – každá budova se musí stát svým vlastním zdrojem energie. Každý čtvereční metr této planety nabízí nějaký zdroj obnovitelné energie, pár příkladů: sluneční, větrná, geotermální, tepelná vyráběná z odpadu, energie přílivu a odlivu a hydroelektrická energie. Dnes také máme technologii pro uchování přebytků, a můžeme tak udržovat stálé zásoby. Dále máme příklad distribuovaného rozvodného systému – je to způsob, jakým používáme internet a počítače k němu připojené. Žádná překážka plně distribuovaného systému již neexistuje.

Vždy, když se spojí nové formy energie s novými způsoby komunikace, dojde k revoluci: psaní se rozvinulo, když se z nás stali zemědělci; když jsme objevili páru, začali jsme tisknout; když jsme přešli k centralizovaným zdrojům energie ve formě fosilních paliv a uranu, přešli jsme k centralizovaným formám

komunikace, kterou nám umožňují významní telekomunikační giganti stojící za našimi telefony a faxy. Teď ale máme internet a lidé skutečně mohou myslet globálně a konat lokálně. Miliarda lidí koná lokálně, když kontaktuje své přátele na druhé straně planety. Takže nyní dochází k tomu, že se distribuovaná energie rozvíjí souběžně s distribuovanými formami komunikace. Jedná se o třetí průmyslovou revoluci a o jedinou cestu ven ze situace, v níž se nacházíme.

Pokud byste mohl učinit jednu globální změnu ve způsobu, jakým věci nyní řídíme, co by to bylo?Jednou z věcí, které je zapotřebí učinit okamžitě, je nově investovat veřejné prostředky do soukromého podnikání, aby vznikla nová ekonomická vize – soudržná strategie, která by vytýčila novou hospodářskou infrastrukturu zaměřenou na distribuci energie.

Podnikatelské příležitosti jsou značné. Obrovské množství pracovních míst čeká na své vytvoření v odvětví výstavby nových budov, ve vodních akumulačních elektrárnách, v oblasti vývoje nových elektrických rozvodných sítí 21. století. Příležitosti existují také v dopravě, kde již významní výrobci aut jednají s dodavateli elektrické energie vzhledem k tomu, že kolem roku 2014 se na trh dostanou první elektricky poháněné automobily. Auto si nabijete doma, vezme si energii, kterou vyrobil váš dům, a můžete jet. Navrch můžete po cestě doplnit „palivo“ z přebytkové energie vyrobené ostatními budovami. Inteligentní distribuce, místní výroba. Souhrn milionů malých generátorů přispívajících do decentralizovaného rozvodného systému vyrábí mnohem více energie než skřípající staré elektrárny, které nás dostávají na pokraj vyhynutí.

Pro jednou může rozvojový svět v této oblasti skutečně uspět, protože sluneční energie je pro něj často snadno dostupná, přičemž 30% není napojeno na žádnou rozvodnou síť, takže není třeba něco nově objevovat. Tyto země jsou nejlépe připraveny k tomu, aby začaly využívat novou, čistou technologii v partnerství mezi Severem a Jihem.

Stihneme to včas?Nevím, zda budeme dostatečně rychlí. Potřebujeme změnu v povědomí lidí od geopolitické až k biosférické oblasti. Většina Evropy zažila osvícenství v době přechodu od středověku k industrializaci. Také dnes potřebujeme nový filozofický základ. Když se komunikační a energetická schémata změní zároveň, máme tu katalyzátor nového vědomí. A nezapomínejme, že pro ty, kteří vyrostli s internetem, je svět vzájemně propojeným místem. Žijeme na planetě obydlené hluboce rozdělenými civilizacemi, ale jedna věc, kterou máme společnou, je biosféra.

Potřebujeme smíšenou ekonomickou vizi založenou na systémech informačních technologií 21. století. Tuto vizi je nutné uskutečnit prostřednictvím čestného odhodlání vlád investovat do finančního kapitálu, které doplní rovnocenné odhodlání společnosti investovat do infrastruktury. A s tím se musí začít hned.

panorama 31 9

ChiTra nadaraJah Vedoucí odboru životního prostředí na krajském úřadě v hampshire

Chitra Nadarajah, vedoucí odboru životního prostředí na krajském úřadě v Hampshire, byla dříve vedoucí projektu ESPACE, průlomového, pětiletého projektu INTERREG o územním plánování a přizpůsobení.

„Mysli globálně, konej lokálně“: jaké strategické změny mají veřejné orgány podporovat, aby mohly zajistit udržitelnější formu rozvoje na světě s omezenými přírodními zdroji?

Veřejné orgány jsou odpovědné za územní plánování v řadě úrovní od té vnitrostátní až po místní. Územní plánování sehrává klíčovou úlohu v tom, že spojuje dohromady konkurenční požadavky na způsob, jakým jsou řízeny a používány naše krajinné a přírodní zdroje. Ty jsou pod tlakem řady různých faktorů, včetně rychlého hospodářského rozvoje, populačního růstu a zcela nově změny klimatu. Již dnes se musíme začít přizpůsobovat těmto měnícím se podmínkám, abychom zajistili co nejlepší připravenost našich sociálních, ekonomických a environmentálních systémů na nevyhnutelné dopady změny klimatu. Přizpůsobení má největší význam na místní úrovni, a proto jsou orgány místní samosprávy nejlépe vybaveny k vedení obcí, prosazování politiky týkající se změny klimatu a jednání na místní úrovni.

Skupina mezinárodních partnerů, kteří rozpoznali zásadní úlohu územního plánování, se dala dohromady, aby uskutečnila průlomový pětiletý projekt Evropské územní plánování: přizpůsobení se klimatickým jevům (European Spatial Planning: Adapting to Climate Events, ESPACE), který byl financován z programu Severozápadní Evropa Evropské komise INTERREG IIIB, z partnerství projektu ESPACE a Odboru pro obce a místní správu.

ESPACE ovlivnil filozofii a praxi územního plánování doporučením způsobu, jakým lze přizpůsobení změně klimatu začlenit do

politik, procesů a postupů územního plánování. Strategie závěrečného projektu „Plánování v měnícím se klimatu“ obsahuje 14 doporučení, jak lze přizpůsobení změně klimatu začlenit do územního plánování. Tři klíčové zásady strategie jsou:

• Učinitzpřizpůsobenísezměněklimatuhlavnícílúzemníhoplánování

• Uvědomovatsiživotnostplánutak,žebudemechápatdanáklimatická rizika

• Kombinovatpřístupyprořízenízměnyarizik,abychomzačlenili přizpůsobování do územního plánování

Pokud byste mohla učinit jednu globální změnu ve způsobu, jakým nyní věci řídíme, co by to bylo?

Třebaže je přizpůsobení rozhodující součástí reakce na změnu klimatu, bude stále obtížnější a neudržitelnější s tím, jak se dopady budou zhoršovat. Je tudíž velmi podstatné, že klíčovou prioritou je snížení emisí skleníkových plynů. Prvním opatřením, které bych schválila, by byla podpora politiky směřující k rozvoji a mainstreamingu nízkouhlíkové technologie. Bez silné vládní politiky, vedení, podpory a financování nedojde k posunu směrem k nízkouhlíkové technologii dostatečně rychle na to, aby se omezila nebezpečí plynoucí ze změny klimatu. Bez vládních zásahů se nízkouhlíkové technologie také pravděpodobně nestanou komerčně životaschopnými v potřebném časovém rámci.

Jak podle Vás může změna chování přispět k reakci na změnu klimatu?

Změna chování je podstatnou součástí reakce na změnu klimatu, ale je třeba ji podněcovat, podporovat a regulovat. Například posun od využívání osobních aut směrem k využívání veřejné dopravy se musí podporovat prostřednictvím dobré infrastruktury veřejné dopravy, která je nákladově efektivní a účinná (tj. dobré zeměpisné pokrytí, dobrá spojení mezi různými formami dopravy, která nezabírají nadměrné množství času atd.). Kromě toho nevěřím, že může dojít k dostatečně velkému posunu v chování, pokud nebude existovat nějaký

stimul a regulace, které budou jeho hnací silou, např. daňové stimuly, pokuty, nové sazební struktury.

panorama 3110

„Mysli globálně, konej lokálně“: jaké strategické změny mají veřejné orgány podporovat, aby mohly zajistit udržitelnější formu rozvoje na světě s ome-zenými přírodními zdroji?

První věcí, kterou by měly veřejné orgány učinit, aby se umožnilo provádění kroků na místní úrovni, je poskytnout větší pravomoci, prostředky a nezávislost regionům a městům, jelikož ty představují prostředí pro většinu z obyvatel světa. Města rozhodně stojí v první linii v bitvě o udržitelnost.

Ve městech rozvinutého světa je spotřeba energie a výroba energie těmi největšími problémy. Na druhou stranu města rozvojového světa se musí přizpůsobit rychlému městskému růstu, kontrolovat znečištění vzduchu, zajišťovat základní infrastrukturu a zabývat se nedostatečnou hygienou.

Veřejné orgány musí poskytovat prostředky pro magistráty a městské úřady, aby mohly dosáhnout přesně stanovených cílů v nadcházejícím desetiletí. Lidé rozvinutého světa, kteří jsou odpovědní za větší část globálního oteplování, si musí uvědomit, že konat znamená podílet se na nové hospodářské a sociální dynamice. Rozvinuté země musí jednat a podporovat rozvojový svět, aniž by očekávaly, že rozvojové země půjdou ve stejných stopách.

Nesmíme zapomínat, že neexistuje žádné globální dlouhodobé řešení bez drastické změny našich zvyklostí v oblasti spotřeby energie a že dlouhodobé změny chování lze dosáhnout pouze prostřednictvím vzdělání a pozitivních kampaní počínaje místní úrovní.

Kdybyste měl možnost učinit dnes výkonné rozhod-nutí, jaké by bylo první opatření, které byste přijal?

Pokud chce Evropská unie jít příkladem, musí být jejím cílem 80% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Evropa má všechny prostředky k tomu, aby způsobila zelenou průmyslovou revoluci, od dostupných technologií až po zralé veřejné mínění.

K dosažení těchto cílů bude potřebovat nejenom limity a obchod, ale skutečné stimuly a překážky, které nebude možné obcházet. Musí postupně uvalit vyšší daně na emise oxidu uhličitého a zároveň stimulovat a podněcovat alternativnější iniciativy pomocí zacílených výzkumných grantů a výhod pro domácnosti.

Kromě toho musíme stimulovat podporu investic do zelených podniků. Kvůli změně se musíme zaměřovat na instituční investory a ne jenom na výkonné ředitele firem, kteří i přes svou vizi a vůli jednat musí vytvářet zisk pro své akcionáře.

V březnu 2009 jsme byli svědky slavnostního ote-vření výzkumné stanice v Antarktidě Princezna Alžběta, která je první stanicí na světě s „nulovými emisemi“. Proč bylo pro Mezinárodní polární fond (IPF) důležité rozhodnout se pro udržitelný rozvoj

ve vzdálené Antarktidě?

Studium polárních regionů je klíčové pro lepší pochopení klimatického systému Země. Za

použití dostupných zelených technologií stanice funguje na základě obnovitelných zdrojů energie, technologie pasivních domů, kompletního systému čištění odpadních vod a inteligentní rozvodné sítě, aby se snížila energetická spotřeba a bylo docíleno

nulových emisí. Podle Madridského protokolu minimalizujeme dopad na životní prostředí

využíváním čistější energie, která je čistější pro nás i pro tuto planetu.

Svým postojem jsme ukázali, že díky ctižádosti, vytrvalosti a know-how našich společností jsme schopni konstruktivně odpovědět na změnu klimatu a postavit se jí. Je-li možné docílit nulových emisí v extrémních podmínkách Antarktidy, mělo by to být rovněž možné kdekoli jinde na světě.

alain hUBErT Zakládající předseda mezinárodního polárního fondu (international Polar foundation, iPf) a autor a iniciátor projektu stanice Princezna alžběta v antarktidě.

roZHoVorY

„Evropa má všechny prostředky k tomu, aby

způsobila zelenou průmyslovou revoluci, od dostupných

technologií až po zralé veřejné mínění.“

panorama 31 11panorama 31 11

dr. JUErGEn krOPP Vedoucí Severojižní skupiny 30 vědců z postupimského institutu pro výzkum klimatických vlivů, která pracuje na tom, aby sladila přizpůsobení, zmírnění a udržitelný rozvoj

„Mysli globálně, konej lokálně“: jaké strategické změny mají veřejné orgány podporovat, aby mohly zajistit udržitelnější formu rozvoje na světě s ome-zenými přírodními zdroji?

Upřímně a stručně řečeno: potřebujeme nový druh rozhodování. To by mělo zahrnovat strategické environmentální hodnocení s ohledem na dlouhodobé aspekty politických rozhodnutí a změnu klimatu a dále myšlení v širší perspektivě a ne v určitých číslech.

Současný styl rozhodování je, alespoň zdánlivě, založen na určitých kvantitativních zjištěních. S ohledem na složitost přírody a životního prostředí je třeba přijmout, že pracujeme pouze s prognózami, které jsou nedostatečné a shovívavé.

Změna klimatu omezí životní podmínky v mnoha regionech po celém světě. Rozměr tohoto problému můžeme jasně ilustrovat na jednoduchém příkladu: od konce poslední doby ledové zhruba před 18 000 lety vystoupala globální průměrná teplota o ~8 °C během 5 000 let. Dnes by se teplota, podle toho nejhoršího scénáře, mohla zvýšit o 5–6 °C za pouhých 100 let. Jedná se tedy o změnu, která je asi 25krát rychlejší než předchozí velké oteplení. Otázkou je, zda jsou naše velmi různorodé společnosti, naše infrastruktura, zemědělství nebo ekosystémy schopny vypořádat se s nepříznivými účinky tak rychlé změny či nikoliv. Je naší povinností připravit se na budoucnost.

Kdybyste měl možnost učinit dnes výkonné rozhod-nutí, jaké by bylo první opatření, které byste přijal?

Obecně bych navrhoval dynamičtější tvorbu politiky a plánování. V současnosti je rozhodování příliš statické, než aby mohlo náležitě reagovat na klimatické katastrofy. Sledujeme například, že se opětovně osidlují oblasti, které se ukázaly jako náchylné k nebezpečí, často kvůli existenci právně závazných plánů rozvoje,

které nelze jednoduše měnit. Zde potřebujeme změnu paradigmatu, např. vytvoření kompenzačních prvků, které

by umožnily přemístění sídel nebo průmyslových odvětví z rizikových do bezpečnějších regionů.

Kdybych byl odpovědný za energetiku, určitě bych uvedl v platnost přechodné strategie vedoucí k udržitelné výrobě. Musí být jasné, že dnešní

emise znamenají zítřejší problémy.

Kdybych byl odpovědný za otázky rozvoje, rád bych zaručil, aby rozvojové země měly spravedlivý přístup k udržitelným technologiím.

Kdybych byl odpovědný za regionální plánování, navrhoval bych takovou infrastrukturu, která podporuje sdílení a výměnu informací. Zainteresované strany mají často podobné problémy související se změnou klimatu, ale nesdílejí zkušenosti a znalosti. To vytváří náklady na třídění a výklad dat, přičemž obojí lze značně omezit, např. vytvořením internetové platformy poskytující informace vyložitelným a přenositelným způsobem.

Pokud jde o problém změny klimatu, v co doufáte v příštím desetiletí?

Samozřejmě doufám, že jsme schopni vyhnout se překročení cíle 2 °C a že

můžeme zaručit bezpečné životní podmínky pro všechny. Není to snadný závazek, třebaže cíl nepřekročit zvýšení teploty o více než 2 °C do konce 21. století nyní schvaluje zhruba 100 zemí. Časové

rozpětí pro konání je nicméně omezené, protože musíme řešit mnoho věcí

souběžně.

Mezinárodní výzkumný tým včetně vědců z našeho ústavu nově odhaduje, že k dosažení cíle

2 °C potřebujeme dvě věci: musíme stabilizovat hladinu emisí v roce 2010 a poté je musíme snižovat o 2% ročně. To se zdá být zvládnutelné, pokud k tomu dá kodaňská konference mandát, v což upřímně doufáme. Pokud budeme schopni stabilizovat hladinu emisí až kolem roku 2020, budeme muset snižovat emise každým rokem o 6%, abychom nepřekročili cílovou hodnotu 2 °C, což je pořád více než hodnota stanovená na rok v Kjótském protokolu.

S ohledem na úlohy různých zemí je spravedlivé uvažovat o emisích na hlavu. Občan USA vypouští ~24 tun CO

2eq na hlavu

ročně, Číňan pouze 4, Evropan 10–12, zatímco obyvatel nejchudších nejméně rozvinutých zemí vypouští pouze ~0,1 tun CO

2eq. Do roku 2050 bychom měli dosáhnout toho, aby

emise na hlavu činily 2 tuny CO2eq

ročně, chceme-li dodržet cílovou hodnotu 2 °C. Tato čísla také ukazují, na které straně je zapotřebí začít jednat.

Očekávám, že se vlády ujmou své odpovědnosti v těchto otázkách. K pokroku může dojít ještě v tomto roce na summitu v Kodani. Je to nutné – lidstvo nemá jiné alternativy.

„ očekávám,

že se vlády ujmou své odpovědnosti v těchto otázkách.

K pokroku může dojít ještě v tomto roce na summitu v Kodani.

je to nutné – lidstvo nemá jiné alternativy.“

panorama 3112

VšeoBecně

GüSSING: tam, kde se ZelenÝ sen VYplÁCí

Projekt „Biomass Energy Register“ (BEn) pro udržitelné

územní řešení určený pro evropské regiony pomůže

místním komunitám s plánováním jejich dodávek

energie udržitelným způsobem, a to na základě místně

dostupných zdrojů biomasy. Tento projekt nejprve probíhá

ve čtyřech modelových regionech ve Spojeném

království, Polsku, Německu a Itálii.

Iniciativa „Make it Be“ podporuje rozvoj integrovaných

bioenergetických řetězců po celé Evropě. Jejím cílem je umožnit

realizaci úplného potenciálu bioenergie.

Z města Gϋssing na jihovýchodě Rakouska, které ještě před 15 lety zažívalo hospodářský úpadek, se stalo prosperující, pokrokové město využívající obnovitelných zdrojů energie. Je nyní soběstačné v oblasti tepla a elektřiny a je schopné zajistit si doplňkový příjem z prodeje přebytku. V roce 2005 tak vydělalo 13 milionů €. Špičková technologie a odhodlanost místních úřadů, zejména starosty Petera Vadasze, byly motorem změny a přispěly k tomu, že je dnes Gϋssing známý po celém světě.

Programy pro obnovitelné zdroje energie v Gϋssingu

Doba trvání 2000–2006

15,8 milionů € z ERDF•

20,9 milionů € od zúčastněných organizací/orgánů•

5,1 milionů € z vnitrostátních fondů•

panorama 31 13

Zachovat dynamiku na místní úrovni

Gϋssingský model je dynamickým procesem, který si neustále klade nové

cíle v oblasti know-how a účinnosti. Další výzvou pro město je rozvoj

nových agropaliv, která by nekonkurovala potravinářské výrobě.

Kromě opravdového příkladu úspěchu je dnes postavení

Gϋssingu takové, že zajišťuje EEE poradní úlohu v mnoha různých

sítích a mezinárodních projektech. Níže uvádíme čtyři

hlavní příklady.

Projekt „RENEWED“ se celý týká vytvoření evropské sítě

bioenergetických okresů. Do studií proveditelnosti a rozvojových

projektů budou zapojeny místní komunity, aby se tak zvýšilo

povědomí o daném potenciálu na všech správních úrovních.

Projekt „Coach Bioenergie“, který je součástí programu INTERREG

IVB, byl nově zahájen v lednu 2009, aby podpořil udržitelné

využívání biomasy ve středoevropském regionu.

Neočekávaný úspěch, který město zažívá v posledních 15 letech, inspiroval

také jiné oblasti Rakouska. Okolní region, v němž žije 28 000 obyvatel, si stanovil ambiciózní cíl dosáhnout

uhlíkové neutrality a 85% snížení emisí CO

2 do roku 2010 pomocí četných

továren na zpracování biomasy.

Vedle ekonomické síly, kterou tato oblast získala

z obnovitelných zdrojů energie, se také těší z mnoha

doprovodných výhod plynoucích z ekoturismu.

Gϋssingský model je snadno přenosný do jiných zemí

a dokonce i do jiných částí světa. Je přímou kombinací

místních zdrojů s udržitelnou, inovativní technologií. Ředitel EEE Reinhard Koch nedávno

představil tento model na zasedání OSN ve Vídni a svůj

zájem například vyjádřili vládní představitelé Srí Lanky.

Jak to funguje?

Gϋssing pečlivě zvážil své možnosti v oblasti přírodních zdrojů a založil svůj program týkající se obnovitelných zdrojů

energie na bohatých místních zásobách dřeva a na zemědělské výrobě. Založením Evropského centra pro obnovitelné zdroje energie

(Europäisches Zentrum für erneuerbare Energie, EEE) v roce 1996 se Güssing dostal do popředí v oblasti výzkumu a vývoje. Díky vynikající kvalitě

v tomto oboru získalo EEE celosvětové renomé. Koordinuje veškeré činnosti související s energiemi v okrese Güssing, pořádá přednášky a školení v oblasti obnovitelných zdrojů energie a okružní cesty po eko-energetickém kraji, jak se nazývá okolní region spojující 10 obcí.

Gϋssingský model je tvořen sítí decentralizovaných elektráren využívajících biomasu. Tyto elektrárny společně vyrábějí elektrickou energii pro město

a dodávají teplo domácnostem i obecním budovám.

Úplně spolehnutí se na místní suroviny zajišťuje vysokou úroveň přidané hodnoty pro místní producenty a také udržitelné lesní hospodářství.

Celkově má síť těchto zařízení v Güssingu tepelný výkon 24 MW a elektrický výkon 4 MW, přičemž ročně dodává

zhruba 50 000 MWh tepla a asi 30 000 MWh elektřiny.

panorama 3114

Francouzský ostrov La Réunion je stále považován za tropický ráj, ovšem ráj v ohrožení. Dopad globálního oteplování zde intenzívně pocítí, nicméně ostrované se stavějí k tomuto problému čelem. Nerezignovali, ani se nenechali uchlácholit, naplno postupují vpřed do světa obnovitelných zdrojů energie.

Panorama navštívila La Réunion, zajímá ji, zda je cíl ostrova dosáhnout energetické nezávislosti do roku 2025 proveditelný, a zkoumá, zda se ostrov oprávněně prohlašuje za světového lídra v oblasti fotovoltaické energie. Toto tvrzení se zrodilo z vize jednoho muže.

regionální financování – stát si za snem, vytvořit průmyslové odvětvíAlain Orriols žije na ostrově 21 let. Krátce po svém příjezdu zde založil svou vlastní elektrickou společnost. S nárůstem obyvatelstva a komerčního sektoru rostl také obchod. Netrvalo dlouho a Orriols expandoval, přijal více zaměstnanců a od té doby se vlastně počet pracovních smluv neustále zvyšoval. A přestože přišel čas jít do důchodu, Orriols našel novou vášeň – obnovitelné zdroje energie. Všechno prodal a znovu investoval do průkopnického projektu. „Zdálo se, že fotovoltaická energie je dobrý nápad. Měli jsme prostor na střeše, sluneční svit a potřebovali jsme elektřinu. Dejme se do toho, říkal jsem si,“ vzpomíná Orriols.

Takže se vydal do průmyslových zařízení a chtěl využít jejich střešní prostory. Zpočátku se nesetkal s úplným nadšením, ale vytrval. Bylo to zajímavé, protože se musel učit zvládat nové situace a snažit se o to, aby alespoň něco fungovalo. Když příliš neuspěl u společností s velkými střešními prostory, rozhodl se, že se zaměří na oblast, která je mu otevřená. A opět netrvalo dlouho a na střechách domů jeho přátel, rodiny a různých skladů se začali objevovat fotovoltaické panely od Orriolse, který je instaloval sám s malým týmem. Třebaže investoval vše, co měl, do své nové vášně, neměl dost, a když nastal příhodný čas, šel se svým nápadem na ta nejvyšší místa a představil ho Paulu Vergesovi, předsedovi regionální rady ostrova La Réunion.

O dva dny později získal potřebné finanční prostředky a o rok později

la RÉunion – ostRoV s poslÁním

nA mÍstě

navázal partnerství s francouzskou nadnárodní společností SIDEC, s níž vyhrál cenu za inovaci RegioStars 2009. Na krátké časové období totiž soustředil nejvíce fotovoltaických panelů na francouzském území. Panely dosahovaly výkonu 999 kWc na ploše 13 000 m2, což se rovnalo spotřebě 750 ostrovních domácností.

Čistější energie zaměstnává lidiOd roku 2000 toto odvětví zaměstnává na ostrově více než 600 lidí. Philippe Berne, místopředseda regionální rady, poznamenává, že se to nemusí zdát hodně, ale převedeme-li tento počet na velikost Francie, vyjde nám na 50 000 pracovních míst. „Jedná se o tvůrčí způsob zaměstnávání lidí,“ vysvětluje.

Berne nemá rád, když někdo tvrdí, že obnovitelné zdroje jsou dražšími zdroji energie. „Musíte vnímat věci v souvislostech, je třeba vzít v úvahu pracovní místa, která tato oblast vytváří, a také růst. Je zapotřebí učinit globální analýzu. Není možné dívat se jen na jednu suchou rozvahu.“ Je přesvědčen, že ostrov jde správným směrem. „Na první pohled se to může zdát dražší, ale je to budoucnost,“ říká Berne.

Výzvy – topografie, klima a infrastrukturaTlak na energetickou nezávislost přináší ostrovu La Réunion vlastní specifické výzvy. Strže, řady kopců a jiných terénních prvků ztěžují napojení elektřiny na síť. Dřívější zařízení, postavená v 80. a 90. letech, byla skromná a sloužila jednotlivým rodinám. Ostrov nadto leží v cyklonové zóně, takže veškeré zařízení na střechách musí být schopno snášet extrémní počasí a větry o síle 280 km/h a také musí být plně pojištěno.

V 90. letech se provozovatelé a techničtí partneři postupně s touto technologií obeznámili. Navíc byli motivováni, neboť

rostoucí počet továren a nové odvětví vytvářely tlak na síť a ceny benzinu stoupaly. A právě v tomto

okamžiku ostrov rozpoznal potenciál, který skýtalo využití místních provozovatelů

a instalačních firem, které pracovaly se slunečními kolektory již jedno celé

desetiletí.

Museli také promyslet, jak se má využívat vyrobená elektřina. Francouzský poskytovatel elektrické energie, EDF, nebyl připraven přijímat v místě energii ze slunečních

kolektorů do rozvodné sítě. Dále nebyla řádně stanovena sazba za její

nákup, přičemž náklady na tuto technologii byly značné.

„Otevřeně prohlašuji, že bez daňového osvobození a evropského financování by se

tento projekt nikdy nerozjel,“ říká Orriols. „Daňová

panorama 31 15

opatření a prostředky z ERDF nám umožnily snížení nákladů na zařízení a díky nim jsme také začali vydělávat.“ Každým rokem dodáváme nová velká zařízení a 10 až 15 megawattů v současnosti pochází z fotovoltaických článků. V poměrně krátkém období byla využita dostupná plocha. Dnešní výzvou je najít nová místa, na která lze články instalovat.

a proč La réunion?Ostrov má nejlepší možnou motivaci, uvědomuje si svou zranitelnost tváří v tvář globálnímu oteplování. Odborníci se shodují na několika věcech: extrémní povětrnostní vlivy znamenají větší počet cyklonů, přičemž mnohé z nich budou daleko silnější, než je tomu dnes. „Musíme vzít v potaz přívaly vody a záplavy,“ vysvětluje Philippe Berne, místopředseda regionální rady.

Mezi špatné zprávy patří také zvýšení teploty a hladiny moří. Relativně malé zvýšení teploty vede k tomu, že korály začínají blednout a slábnout. „Potřebujeme, aby naše útesy byly v pořádku,“ pokračuje Berne. Důvodem není jen podpora biologické rozmanitosti, ale skutečnost, že za každým útesem je pláž a za pláží vesnice. „Abychom udrželi útesy pokud možno v co nejlepším stavu, musíme zvládat přívaly vody, a to jak záplavové, tak i odpadní,“ říká Berne.

Zvyšování teplot bude mít dopad také na zemědělství. Již teď se provádějí pokusy, aby se zjistil úplný dopad na plantáže cukrové třtiny.

A nakonec je také třeba uvážit nemoci. V letech 2005–2006 zde propukla nemoc zvaná Chikungunya způsobující mimořádnou bolest kloubů, která může být smrtelná. V tomto období bylo nahlášeno 1 722 případů. Podle matematického modelu se mohlo nakazit až 110 000 osob. Berne uvažuje nad tím, zda se jedná o právní známky změny klimatu na ostrově – nemoci objevující se na novém území, nově vznikající nemoci, a co je nejhorší, předpokládané vysoké srážky vyhovující přenašečům nemocí, jako je komár Aedes aegypti přenášející nemoc Chikungunya.

Analýza ukázala, že 48% skleníkových plynů vytvořených na ostrově La Réunion pochází z tradiční výroby elektřiny. Ostrované vidí jasnou souvislost mezi emisemi skleníkových plynů a potížemi, s nimiž se budou muset vypořádat v příštích desetiletích.

Podle Berneho přispívají k podnikatelskému, inovativnímu duchu i jiné faktory, o kterých svědčí také současný boom

v oblasti obnovitelných zdrojů energie. „Máme velké štěstí. Čerpáme z evropských prostředků, které sousední ostrovy nemohou dostávat,“ říká. Jedním z výsledků je úroveň vzdělání, odborného výcviku a výzkumu. Na univerzitu dochází 11 000 studentů a mnohé francouzské výzkumné organizace mají na ostrově své zastoupení.

Dalším faktorem je tolerantní, multikulturní prostředí, ve kterém se svobodně a pohodlně mísí lidé všech ras a náboženských vyznání. „Jsme pozoruhodní,“ říká Berne, „chceme patřit k národu, který je tolerantní, mezináboženský způsob života je pro nás velmi důležitý. Existuje zde jednota.“

A konečně jsou ostrované pyšní na své přírodní dědictví. Vznikají zde mořské rezervace a parky, přičemž si jsou lidé vědomi významu původních druhů ostrova, z nichž se některé vyskytují pouze na tomto místě.

Všechny tyto faktory dohromady učinily z ostrova La Réunion logicky ideální místo pro exponenciální růst při využívání obnovitelných zdrojů energie. To také vysvětluje touhu ostrovanů jít pořád dál a stát se do 15 let energeticky nezávislou zemí.

Kam dál?SITAR je společnost s velkou střešní plochou, z níž 13 000 m2

pronajímá Orriolsovi. Elektrárna, která je připojena k síti, bude v provozu po 20 let. Mnohé společnosti se samy zapojují do tohoto vzkvétajícího odvětví, přičemž jenom na pobřežních částech měst jsou instalovány desítky tisíc panelů.

Díky 15% financování a 30% osvobození od daně je projekt ziskový

Podpora z ERDF na projekt činí 750 000€

Celkový rozpočet: 5,5 milionů €

panorama 3116

Joël Dumont, vedoucí oddělení průmyslového rozvoje na ministerstvu hospodářství, financí a průmyslu, žije na ostrově devět let a má políčeno na nová místa. „Ještě jsme všechna místa nevyužili,“ vysvětluje.

V současnosti je většina panelů umístěna na střechách průmyslových, komerčních a veřejných budov. Některé byly umístěny na místě zavážek, které jsou již na konci své životnosti. Jsou plné, ale příliš nestabilní na to, aby se na nich dalo v příštích třiceti letech stavět. Pro fotovoltaické panely však poskytují tolik potřebnou plochu. Díky využití starých zavážek se nemusí používat zemědělská půda nebo půda vyhrazená pro zástavbu.

Zítra mohou být panely umístněny na letišti, parkovacích plochách a otevřených polích využívaných k pěstování zeleniny, kde mohou fungovat bok po boku se zemědělskou výrobou. Lze je umístit na dostupnou půdu, kde mohou naplňovat dvojí úlohu stínových generátorů nebo krytých průchodů.

Dumont také naznačuje problém zaměstnávající mysl těch, kteří podporují sluneční a větrnou energii: uchovávání energie. „Výroba energie z obnovitelných zdrojů má své omezení, protože sluneční nebo větrné elektrárny produkují energii pouze tehdy, když svítí slunce nebo fouká vítr. To je potřeba dořešit.“

Takže existuje tlak na to, abychom nalezli způsoby výroby energie ve chvíli, kdy nemáme k dispozici primární zdroje. Dumont předkládá jeden zajímavý nápad spočívající ve využití přebytečné energie během dne k napumpování vody do určité výšky v rezervoáru. Po několik hodin ráno a večer, kdy je zapotřebí energie, ale není sluníčko, může voda téct zpět dolů a pohánět přitom turbínu. Výborná kombinace sluneční a hydroelektrické energie.

La réunion, v čele s pomocí regionálního financováníOstrov je dokonalou živou laboratoří. „Tvoříme malý mikrokosmos, který může představovat laboratoř, v níž lze poměrně jednoduše analyzovat výsledky,“ vysvětluje Dumont. Díky malému rozsahu je ostrov ideálním místem pro pilotní projekty. Aplikace, které fungují, mohou být poté přenášeny

nA mÍstě

na jiná místa, která mají alespoň některé shodné prvky s ostrovem. Jak Dumont říká, ostrov může sehrát důležitou úlohu při vývozu know-how. La Réunion již úzce spolupracuje s Islandem a Havají. Dumont má jasno v tom, co je cílem ostrova: „Chceme jít příkladem celé planetě.“

JAK FUNGUJí SoLáRNí PANELy

Monokrystalické solární panely

Prvním a nejběžněji užívaným typem jsou monokrystalické solární panely. Protože to byly první vyrobené panely, po docela dlouhou dobu dominovaly na trhu se solárními panely. Jedná se o typicky modré panely hrající duhovými barvami s kulatými buňkami v rovnoměrných řadách, které jsou viditelné ze všech směrů.

Výroba monokrystalických solárních panelů je obvykle velmi nákladná, protože je zapotřebí jednoho krystalu silikonu, který vzniká ve velmi komplikovaném procesu. Proto je cena pro spotřebitele vyšší.

Výhodou těchto fotovoltaických panelů je, že zabírají nejméně místa, a jsou tedy tou nejlepší volbou pro ty, kteří nemají mnoho prostoru. A přestože jsou buňky velmi křehké, jsou zajištěny v pevném rámu a mohou vydržet více než 25 let.

Polykrystalické solární panely

Druhým typem vyráběných panelů jsou polykrystalické solární panely. Známé jsou rovněž jako polykrystalické solární moduly, vyrábějí se z velkého bloku četných krystalů silikonu. To jim dodává vzhled mozaiky nebo rozbitého skla. Vzhledem k tomu, že nejsou vyrobeny jenom z jednoho silikonového ingotu, jsou o něco méně účinné, ale také levnější než monokrystalické solární panely.

Amorfní solární panely

Známější jsou jako panely s tenkou fotocitlivou vrstvou. Jedná se o třetí a poslední typ panelů, které jsou velmi tenké a pružné, a jsou tudíž lehké a snadno se s nimi manipuluje. Zpočátku se amorfní solární panely vyráběly tak, že se tenký silikonový materiál připevňoval na sklo nebo na nerezovou ocel, která je zpevňovala. Kvůli pružnosti a trvanlivosti se nyní silikon dává mezi pružný laminátový materiál. To má ještě jednu výhodu – panely je možné umístit na téměř jakýkoliv povrch. Tenké solární panely jsou ve skutečnosti tak univerzální a esteticky přitažlivé, že mohou zcela nahradit tradiční šindele nebo ocelové střešní krytiny.

Další výhodou je, že tyto panely jsou pro výrobce i spotřebitele nejlevnější, protože je na ně zapotřebí nejméně silikonu a vznikají za nejjednoduššího výrobního procesu. To také vede k nejnižší ceně za watt energie.

panorama 3116

panorama 31 17

Cenově dostupná, přístupná a spolehlivá energie je nezbytná pro dosažení cílů politiky soudržnosti. Všechny strategie regionálního rozvoje by měly zahrnovat zvyšování energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie přinášející sociální, hospodářské a environmentální výhody.

Za použití fondů politiky soudržnosti mohou regiony podporovat různé činnosti včetně výroby a distribuce obnovitelných zdrojů energie, výzkumu a vývoje, poradenských služeb a energetické účinnosti u veřejných, komerčních a průmyslových budov. Tato politika však měla do nedávna omezené pole působnosti pro zásahy v oblasti bydlení.

Součástí nedávno přijatých opatření k oživení byla úprava Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), klíčového mechanismu financování politiky soudržnosti, a to za účelem větší podpory udržitelné energie v bydlení. Všechny členské státy mohou nyní investovat až 4% celkového přídělu z ERDF do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v odvětví bydlení. Vnitrostátní orgány vymezí způsobilé kategorie stávajícího bydlení způsobem, který bude podporovat sociální soudržnost.

Je nyní na politice soudržnosti, aby podnítila členské státy a regiony k maximálnímu využití tohoto potenciálního příspěvku na pracovní místa a úspory energie tím, že tuto politiku uvedou do praxe.

Proč je důležitá podpora větší energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v odvětví bydlení?Stavebnictví odpovídá přibližně za 40% konečné spotřeby energie EU a za 36% emisí CO

2 EU, přičemž obytné budovy

spotřebovávají 2/3 této energie.

Udržitelná energie v odvětví bydlení může stimulovat investice a inovace, zlepšovat konkurenceschopnost a podporovat vznik pracovních míst. Zvýšené možnosti zásahů politiky soudržnosti v odvětví bydlení přinášejí příležitosti, ze kterých mohou těžit všichni, zejména v době současné ekonomické krize.

Potřeby investic jsou velké a fondy omezené. Jak lze využít politiky soudržnosti, aby měla maximální vliv?Mnohé veřejné programy mohou dosahovat úspor energie a podporovat obnovitelné zdroje. Financování lze zajistit v mnoha podobách (např. půjčky, granty, záruky, fiskální opatření, vlastní kapitál atd.).

odstrAňoVánÍ ProBlémů

Politika EU pro energeticky účinné budovy:Právě se projednává ambiciózní přepracování směrnice o energetické náročnosti budov. Působnost směrnice se rozšiřuje, aby se zajistilo, že všechny stávající budovy podstupující rozsáhlejší renovace splňují určité úrovně účinnosti. Kromě toho se z certifikátů energetické náročnosti stávají skutečné energetické značky pro domy, které se uvádějí ve všech inzerátech o prodeji nebo pronájmu.

Faktory úspěchu programů financovaných z ERDF, které se zaměřují na udržitelné využívání energie v budovách1. Zajistit rozpočet na technickou pomoc. Dát dohromady souhrn

opatření zaměřených na osvětu, školení, poradce v oblasti energií a dále mohou být potřebné metody ke zvýšení poptávky.

2. Uzpůsobit programy na míru a definovat správně zacílené kategorie způsobilého bydlení. Plně zapojit místní komunitu, tržní aktéry a průmysl, aby se vyhovělo místním podmínkám a potřebám různých cílových skupin.

3. Prozkoumat příležitosti finančního inženýrství – prozkoumat kombinaci půjček a grantů, aby se zvýšil objem dostupných zdrojů a maximalizoval vliv fondů politiky soudržnosti.

4. Zaručit úspory energie – spojit certifikáty a ustanovení pro sledování a ověřování úspor energie ve shodě s požadavky směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD).

5. Využít synergií veřejného a soukromého sektoru; prozkoumat možnosti zapojení různých souvisejících institucí, partnerství se skupinami občanské společnosti, včetně společností poskytujících energetické služby a finančních institucí.

6. Podněcovat doplňující podporu pro obnovitelné zdroje energie, aby se naplnily zbývající energetické potřeby.

Regiony jsou podněcovány k průzkumu různých možností zvyšování objemu dostupných zdrojů a k maximalizaci vlivu fondů politiky soudržnosti.

Jakou podporu lze poskytovat regionům při struk-turalizaci a provádění veřejných programů na pod-poru energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie?Regiony mohou využívat svých rozpočtů na technickou pomoc, které je povedou při vytváření veřejných programů. Regiony by měly prozkoumat jak mechanismy pro poskytování finanční pomoci, tak i technické požadavky, které zaručí, aby tyto programy vedly ke konkrétním úsporám energie.

Energetické agentury a poradenská centra existují v mnoha zemích a při vytváření příslušných programů mohou regiony podporovat.

PoDPoRA, KTERoU PoLITIKA SoUDRžNoSTI PoSKyTUJE NA UDRžITELNoU ENERGII: 2007–2013

Větrná energie 788 milionů €

Sluneční energie 1,1 miliardy €

Biomasa 1,8 miliardy €

Hydroelektrická, geotermální a jiná 1,1 miliardy €

Energetická účinnost, kogenerace, energetické řízení 4,2 miliardy €

Celkem 8,9 miliardy €

Údaje neodrážejí dopad pozměněných předpisů o ERDF, které pravděpodobně zvýší zásahy v odvětví bydlení.

eRdF se mění – ZVYšuje eneRgetiCkÉ inVestiCe do budoV

V této části Panorama odpovídá na Vaše znepokojení a dotazy ohledně problémů praktických projektů a další dotazy, které jste zaslali. Pište na: regio-panorama@ec.europa.eu

panorama 3118

Práci Komise, která se zaměřuje na politiky snižování budoucích emisí a vytváří programy pro vypořádání se s důsledky emisí vypuštěných v minulosti, doplňuje široká škála organizací a podniků. Jejich společným cílem je dosáhnout v budoucnu v oblasti ochrany životního prostředí lepších výsledků než v minulosti.

Příprava na Kodaň – výhled Evropské komiseVzhledem k tomu, že změna klimatu je obrovským problémem, většina generálních ředitelství Komise je zapojena do řešení současný dopadů globálního oteplování a pracuje na tom, aby pomohla členským zemím přizpůsobit se budoucím výkyvům, přičemž usiluje o snížení dnešní hladiny emisí.

Panorama kontaktovala Generální ředitelství pro životní prostředí, aby zjistila, jaké jsou jeho priority v této krizové době, ještě před konferencí OSN o změně klimatu (COP 15), která se má konat v prosinci v Kodani.

Kodaňská konference má mimořádný význam, jelikož má stanovit pravidla pro zapojení se do boje proti změně klimatu s ohledem na to, že v roce 2012 končí platnost Kjótského protokolu. Tento protokol zavazuje ke snižování emisí pouze průmyslové země, které tak mají učinit do roku 2012, a to ještě jenom o 5,2% v porovnání s úrovněmi v roce 1990. Takové snížení není dostatečné pro dodržení limitu pro zvýšení teploty 2 °C, takže je zapotřebí nové mezinárodní dohody o větším, globálním snižování emisí v době po vypršení kjótských cílů v roce 2012.

Konkrétní a právně závazné povinnosti EU týkající se snižování emisí z ní učinily světového lídra mezi vládami. V roce 2007 se na jarním summitu Evropské unie členské státy jednomyslně shodly na unilaterálním, právně závazném snížení emisí o 20% v porovnání s rokem 1990, a to do roku 2020. Dále vyjádřily odhodlanost zvýšit tento limit na 30% v případě, že se přidají i jiné země.

Unie předložila návrhy k dosažení celosvětové dohody o stabilizaci a poté snížení emisí, která obsahuje tři klíčové priority:

• Cíle splněné rozvinutými zeměmi a příslušné krokyprovedené rozvojovými zeměmi

• Projednánífinancováníkrokůrozvojovýchzemí(jakkesnížení emisí skleníkových plynů, tak k přizpůsobení se změně klimatu)

• Vybudováníúčinnéhoglobálníhouhlíkovéhotrhu

společnÝ postup V oblasti ZměnY klimatu

sPolečný Zájem

V rámci EU-27 došlo v porovnání s rokem 1990 ke snížení emisí skleníkových plynů o 9,3%.

Pro Evropskou komisi bude jedním z rozhodujících faktorů způsob financování podpory rozvojových zemí, od kterých se očekává, že významně přispějí. Co nejdříve by měly začít zpomalovat tempo růstu svých emisí a poté snižovat tyto emise v absolutních číslech počínaje léty 2020–2025 a dále. Podle současných prognóz budou rozvojové země do roku 2020 vypouštět 50% globálních emisí.

Rozvojové země mají mnohé možnosti volby dané politiky, jejíž výhody mohou převážit náklady. Například se jedná o zvýšení energetické účinnosti, podporu obnovitelných zdrojů energie, zlepšování místní kvality vzduchu nebo zachycování metanu ze zdrojů, jako jsou skládky, které pak mohou být levným zdrojem energie. Tyto politiky lze posílit sdílením osvědčených metod při jejich navrhování a spoluprací v oblasti plánování a technologií. EU bude v tomto ohledu i nadále pokračovat ve svém úsilí o spolupráci a zvyšovat jej.

Je jasné, že je zapotřebí hledat způsob pomoci rozvojovým zemím, aby mohly provést nezbytné změny, a to

prostřednictvím podpory poskytované jejich ekonomikám. Evropská komise doufá, že brzy

bude projednávat významný balíček určený na pomoc nejchudším zemím. Ty nutně potřebují vědět, jak se má snižování emisí financovat a kolik je zapotřebí vydat prostředků k zahájení tohoto procesu v příštích třech letech. Z toho pak vyplyne,

kolik peněz bude zapotřebí v dalších letech. O těchto částkách lze rozhodovat jedině

v případě, že bude jasné, jaké politiky se mají provádět.

Výzkum a vývoj je rovněž důležitou složkou, která má přispět ke spolupráci rozvinutých a rozvojových zemí. Očekává se, že se po roce 2013 opět zvýší rozpočet EU na výzkum v oblasti klimatu, energie a dopravy, podobně jako tomu bylo v případě sedmého rámcového programu Společenství pro výzkum.

Je Komise v tomto ohledu optimistická? Máme-li mít podle jejích představitelů reálnou šanci dodržet limit 2 °C pro průměrné zvýšení teploty, výše emisí skleníkových plynů musí dosáhnout vrcholu před rokem 2020 a poté se musí snížit o 50% v porovnání s úrovněmi z roku 1990, a to do roku 2050. Pokud nic nepodnikneme, průměrná globální teplota se v tomto století pravděpodobně zvýší o 4 °C. Komise trvá na tom, že k tomu prostě nesmí dojít.

O tom, zda se tak stane či nestane, může být rozhodnuto už v prosinci.

panorama 31 19

rozhodnutí na základě spolehlivých údajůJe-li v sázce tolik, jednání musí být založena na jednotných a spolehlivých údajích a právě v tomto směru pomáhá Společné výzkumné centrum (JCR). Centrum má ústředí v Bruselu, ale je zastoupeno i na jiných místech po celé Evropě, například v italském městě Ispra nebo ve španělské Seville. Centrum má svůj původ v počátcích jaderného výzkumu, ale v 60. letech došlo k rozšíření jeho kompetencí o širokou škálu oblastí včetně životního prostředí a ekonomiky.

Toto zázemí znamená, že oddělení pro změnu klimatu při JCR je ideálně vybaveno k vyvíjení a analýze nejmodernějších počítačových modelů a vypracování přesných scénářů změny klimatu. Údaje, které zpracovává, používají kromě jiných OSN a různá ředitelství Komise. Pracovník uvedeného oddělení Dr. Frank Dentener vysvětluje úlohu Centra: „Chceme, aby všichni klíčoví tvůrci politiky a vyjednávači měli přístup ke stejným údajům. Z míst, jako jsou USA, Japonsko a Čína analyzujeme výsledky modelování změny klimatu, abychom zajistili srovnatelnost údajů.“

V přípravě na konferenci v Kodani několik institutů JRC intenzívně pracuje na rozvíjení scénářů, mimo jiné pro využívání energie a zemědělství. Z nich plynoucí odhady ukážou, co je třeba udělat k dosažení emisních cílů, jaké jsou nejlepší a nejhorší aspekty určitých návrhů a jak se o danou zátěž mohou podělit země a světové regiony.

Mezi nezbytné nástroje patří satelitní snímky, počítačové modelování a pokročilá analýza kvantitativních údajů. Díky nim budou jednání světových čelních představitelů v Kodani stále více založena na nezávislých, transparentních, porovnatelných údajích, jako jsou například údaje poskytované Oddělením pro změnu klimatu při JCR. Jednodušeji se pak budou hledat případné mezery a nesrovnalosti.

Příbřežní větrná energie, naprostá změna postojeZatímco tvůrci politiky rozhodují o budoucnosti naší planety, projekt podporovaný regionálním financováním dělá všechno proto, aby ovlivnil věci dnes.

Klastrový projekt PoWER se zaměřuje na některé z hlavních problémů, kterým čelí rozvoj příbřežní větrné energie v regionu Severního moře: společenské přijetí, obchodní spolupráce a rozvoj dovedností. S tím, jak lidé postupně rozpoznávají změnu

klimatu jakožto problém, který je zapotřebí dostat pod kontrolu, i tento projekt se začíná setkávat se změnou postoje ropného a plynárenského průmyslu vůči obnovitelným zdrojům energie, zejména v odvětví příbřežní větrné energie.

V rámci projektu se pořádají konference a veletrhy pro různá odvětví, aby se prohloubila komunikace a spolupráce. Tvůrci projektu doufají, že získají prostředky na studii zkoumající zkušenosti ropného a plynárenského průmyslu v regionu Severního moře, která se zaměří na tato odvětví ve Spojeném království, Norsku a Dánsku, posoudí nabyté zkušenosti a koncepce, které lze přenést do odvětví příbřežní větrné energie v partnerských regionech Dánska, Německa, Norska a Spojeného království.

dlouhodobé úspěchy a formování politikyTento projekt přinesl pozitivní výsledky ve všech zúčastněných zemích, což je zkušenost, která může ovlivnit rozhodování na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Výsledkům projektu naslouchala britská vláda při svých konzultacích ohledně Bílé knihy o energii a také Německo při úpravě zákona o obnovitelných zdrojích energie (Erneuerbare-Energien-Gesetz).

Projekt POWER kromě toho úzce spolupracoval s projektem BALTCOAST v Baltském moři a zkoumal otázku, která se rychle stává ústředním bodem řízení využívání moří – územní plánování. Spolupracoval při vytváření rámce pro mezinárodní koordinované využívání příbřežních vodních ploch. Jedná se o koncepci, která souvisí s mezinárodní strategií pro evidenci územně plánovací činnosti a její využití.

Doba trvání 1.7.2008–30.6.2011

Celkový povolený rozpočet 5 milionů €

Grant ERDF 2,3 milionu €

http://www

panorama 3120

VÍce informAcÍ K témAtu

odkazy Evropské komiseDomovská stránka Generálního ředitelství pro regionální politiku http://ec.europa.eu/regional_policy/index_en.htm

Strategický plán pro energetické technologiehttp://ec.europa.eu/energy/technology/set_plan/set_plan_en.htm

Evropská zelená městahttp://ec.europa.eu/environment/europeangreencapital/index_en.htm

Nařízení o ERDF po úpravě týkající se energetické účinnostihttp://www.europarl.europa.eu/oeil/FindByProcnum.do?lang=en&procnum=COD/2008/0245

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:126:0003:0004:EN:PDF

http://www.greenovate-europe.eu/content/press_release

odkazy EU týkající se změny klimatu http://ec.europa.eu/environment/climat/home_en.htm

http://ec.europa.eu/environment/climat/campaign/index.htm

http://ec.europa.eu/climateaction/index_cs.htm

odkazy na projekty/organizace zmíněné v tomto čísleEkonom Jeremy Rifkin vysvětluje pojem třetí průmyslová revoluce http://www.foet.org/lectures/lecture-hydrogen-economy.html

http://thirdindustrialrevolution.ning.com/

Odersun – tenkovrstvé fotovoltaické článkyhttp://www.odersun.de/index.php?lang=en

Projekt INCENDI – boj proti lesním požárům http://www.interreg3c.net/pdfdata/3S0132R.pdf

La Réunion, fotovoltaické řešení energetické soběstačnosti http://ec.europa.eu/environment/etap/inaction/showcases/france/415_en.html

Společné výzkumné centrumhttp://ec.europa.eu/dgs/jrc/index.cfm

Projekt ESPACE – Evropské územní plánování: přizpůsobení se klimatickým jevůmhttp://www.espace-project.org/

Klastrový projekt POWERhttp://www.power-cluster.net/

Bezuhlíková antarktická výzkumná stanice www.antarcticstation.org

Zpravodaj klastrové projektu POWERhttp://www.power-cluster.net/Newsandevents/POWERclusternewsletter/tabid/694/Default.aspx

Program regionu Severního mořehttp://www.northsearegion.eu/ivb/home/

Popakademiehttp://www.popakademie.de/index.php?id=1115

Centrum pro nanozdraví na Univerzitě ve Swanseahttp://www.swan.ac.uk/nanohealth/

Mannheimský Musikparkhttp://www.musikpark-mannheim.de/web09/

Informace o hodnoceních ex post lze najít na:http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/rado2_en.htm

Evropské centrum pro obnovitelnou energii http://www.eee-info.net/cms/

síťové organizace v oblasti regionální politikyhttp://www.interreg4c.eu/

http://www.espon.eu/

http://urbact.eu/

ostatní užitečné vazbyZábavné, zelené, propojující internetové stránky:http://www.play4climate.eu/index.php?lang=en

odkazy na klíčové internetové stránky pro další čísloInformační síť GŘ Regiohttp://ec.europa.eu/regional_policy/country/commu/index_en.cfm

http://wwwpanorama 31 21panorama 31 21

Dr. Samecki je vzděláním ekonom, pracoval na postu ředitele mezinárodního oddělení Polské národní banky, kde byl odpovědný za mezinárodní vztahy

banky. Kromě toho působil jako alternují guvernér Světové

banky, člen Hospodářského a finančního výrobu (spadajícího pod

ECoFIN) a člen Výboru pro mezinárodní vztahy Evropské centrální banky.

jeho vlastními slovy …„Evropská regionální politika podporuje vyvážený rozvoj Unie a zaměřuje se na snižování sociálně-ekonomických rozdílů mezi jejími regiony.

Tím, že se tato politika jasně zaměřuje na méně rozvinuté oblasti, investuje do celé EU, aby zlepšila fungování jednotného trhu a umožnila našim občanům, bez ohledu na jejich místo bydliště,

V ZáKulisÍ Gř reGio

noVÝ komisař V čele gř pRo RegionÁlní politiku p. pawel sameCki – seZnamte se

Hodnocení ex post

K dispozici máme první výsledky hodnocení ex post programů Evropské politiky soudržnosti v letech 2000–2006. GŘ REGIO zahájilo hodnocení ERDF v roce 2007 se 12 vzájemně souvisejícími balíčky, které se týkaly různých aspektů politiky. Výsledkem má být syntéza zveřejněná na počátku roku 2010. Brzy také bude zahájeno hodnocení Fondu soudržnosti, jehož výsledky budeme znát v roce 2011.

Cílem těchto hodnocení je shromáždit důkazy o účincích politiky a porozumět tomu, co funguje, co nefunguje a proč. Výsledky projednají Komise, členské státy, regiony a jiné zainteresované strany, aby bylo možné tuto politiku v budoucnu zlepšit.

V červnu 2009 GŘ REGIO vyzvalo hodnotitele tří pracovních balíčků, aby představili výsledky týkající se prováděcích systémů, dopadů ERDF na gender a demografii a účinnost větších projektů. Slyšení se zúčastnili zástupci členských států a akademické obce. Jedná se o začátek debaty, která bude pokračovat na „Open Days“ (o programech v oblasti životního prostředí, dopravy a URBAN) a při jiných událostech konaných v letošním roce.

Výbor pro regionální rozvoj Regi Evropského parlamentu

Nedávno byla oznámena jména nových členů Výboru pro regionální rozvoj EP. Výboru bude předsedat paní Danuta Hübnerová, bývalá komisařka pro regionální rozvoj, místopředsedy jsou: p. Georgios Stavrakakis, p. Markus Pieper, pí. Feliz Hyusmenova a p. Michail Tremopoulos.

Výbor zodpovídá za regionální politiku i politiku soudržnosti, a zejména za:

• Evropskýfondproregionálnírozvoj,Fondsoudržnostia další nástroje regionální politiky Unie,

• posuzování dopadu ostatních politik Unie nahospodářskou a sociální soudržnost,

• koordinacistrukturálníchnástrojůUnie,

• nejvzdálenější regiony a ostrovy, jakož i zapřeshraniční a meziregionální spolupráci,

• vztahysVýboremregionů,organizacimeziregionálníspolupráce a místní a regionální orgány.

plný prospěch z hospodářské integrace. Tato politika investuje do modernizace infrastruktury, inovace, podpory malých a středních podniků a zelené ekonomiky s cílem zvýšit globální konkurenceschopnost Evropy.

Regionální politika pomáhá regionům v růstu a ve vytváření pracovních míst tím, že maximalizuje jejich přednosti a potenciál. Tato politika je také klíčovým nástrojem podpory reálné ekonomiky v současných dobách krize.

Jako komisař odpovědný za regionální politiku před sebou vidím dva hlavní úkoly. Za prvé, pokračovat ve zjednodušování této politiky a urychlit provádění projektů v praxi tak, aby z toho regiony měly dlouhodobé, udržitelné výhody. Za druhé, připravit referenční dokument o budoucím směru této politiky, založený na debatě zahájené mou předchůdkyní, komisařkou Danutou Hübnerovou. Jsem pevně přesvědčen, že se tato politika musí i nadále vyvíjet, aby regiony byly schopny vypořádat se s dnešními i budoucími výzvami.“

panorama 3122 panorama 3122

Mannheim – město, které samo sebe znovuobjeviloMannheim stál před problémem, jak se přeměnit z centra průmyslové oblasti na město založené na moderní, životaschopné ekonomice. Město se prozíravě pustilo do oblasti hudebního průmyslu a je nyní sídlem Musikparku i Popakademie. Posun od zpracovatelského k hudebnímu průmyslu byl plánovaným krokem zastupitele města pro oblast kultury Dr. Kurze, který je dnes jeho starostou.

Město je pro uskutečnění této změny v zaměření vhodným místem. Ředitel Popakademie Udo Dahmen to vysvětluje takto: „Mannheim byl vždycky oblíbený mezi hudebníky, žijí zde někteří největší němečtí interpreti.“ Orgány města uznávají význam talentu, tolerance a techniky. Město má talent a jeho toleranci dokládá způsob, jakým přijalo největší počet tureckých přistěhovalců v Německu mimo Berlín. Žije zde na 160 různých národností. Nyní se město zaměřuje na rozvoj techniky, k čemuž přispívá právě Popakademie a související projekt Musikpark.

Tvrdá konkurence mezi uchazeči o studium na PopakademiiNa Popakademii se hlásí přibližně 700 uchazečů – volných míst je 200, své dveře proto otevírá jen těm nejlepším. „Hledáme jen ty nejtalentovanější, výjimečné osobnosti,“ vysvětluje Dahmen. Odvětví populární hudby je neobvyklé a naše vysoká škola si vybírá pouze ty, o nichž je přesvědčena, že mají jistý vhled a mohou v ní působit.

Podíváme-li se na nabídku školy, pochopíme její oblíbenost. Nabízí dva kurzy: kurz hudebního průmyslu, který zasvěcuje budoucí ředitele různých akcí a hudebních firem a týká se marketingu a podnikatelů v umění. Největší německá nahrávací společnosti Universal přesunula svůj vzdělávací program z Berlína do Mannheimu a jedna katedra spolupracuje s MTV, Sony a AOL. Studentům, které více zajímá působení na scéně, se nabízí kurz designu populární hudby. Tento kurz chce podporovat umělce v jejich tvůrčím rozvoji, ale zároveň jim

sPolečný Zájem

Naše pravidelné aktuální informace z … V každém vydání Panorama zjišťuje osud dvou projektů z pohledu lidí, kteří je řídí. Všímáme si úspěchů i neúspěchů při řízení projektů financovaných EFRR: zjišťujeme problémy a sdílíme řešení.

V PoPaKadEMii ProjeKt

1

Město Mannheim je nejenom domovem Musikparku o rozloze 2 000 m2, ale také Popakademie, jediné německé vysoké školy populární hudby a hudebního průmyslu, která nabízí bakalářské studium v oboru moderní hudba. V tomto čísle Panorama navštívila Popakademii, sesterský projekt Musikparku, naší obvyklé destinace.

Fakta a čísla

Příspěvek ERDF: 2,6 milionů € Vnitrostátní spolufinancování: 776 000€

poskytuje pevné základy v této branži – žádný z absolventů Popakademie pravděpodobně nepodlehne bezskrupulóznímu jednání některých manažerů. A nakonec se škola snaží jít s dobou, a proto nabízí kurz management digitálních inovací poskytující studentům základy v oblasti digitálního průmyslu, v otázkách duševního vlastnictví a internetového marketingu. Tento kurz je součástí nabídky katedry podnikání.

„Skutečnost, že jsme uznávanou univerzitou, znamená, že můžeme být pružní a držet krok s průmyslem, pro který připravujeme naše studenty,“ vysvětluje Dahmen.

Tři roky na škole se skutečně vyplácejí: dva studenti jsou právě na turné s britskou zpěvačkou Sarah Brightmanovou, další má svůj mix v americké top 40 a 90% absolventů průmyslového oboru našlo v prvním roce stálou práci. Situace hudebníků se hodnotí obtížněji, ale zdá se, že 85% z nich je zaměstnáno v odvětví, které si zvolili.

řízení PopakademieVysoká škola je velmi populární, což dokládá i skutečnost, že se původní budova bude rozšiřovat o další dvě patra pro postgraduální kurzy. „Jednoznačně musíme vykročit tímto směrem,“ vysvětluje.

Dahmenovi je naprosto jasné, že bez pomoci Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) by ke vzniku Akademie nemohlo dojít. Hlavní budova školy získala z fondu příspěvek ve výši 1,7 milionu €, přičemž druhá budovat obdržela téměř 1 milion €. Celková plocha, na které se budovy rozkládají, činí 2 500 m2. Nacházejí se zde prostory pro zkoušky a studia využívající nejmodernější technologii. „Soukromý investor by tolik neinvestoval, ale univerzita musí investovat do výzkumu. Kvalita vybavení a zařízení je velmi důležitá,“ vysvětluje Dahmen.

Akademie je partnerstvím soukromého a veřejného sektoru s tím, že 75% vlastní město a stát a zbytek sdílí sdružení podniků. Mezi sponzory patří společnost BASF. „Máme na ni úzké vazby. Má 32 000 zaměstnanců a vždycky cítila potřebu investovat do svých pracovníků. To má většinou formu kulturních aktivit včetně koncertů,“ vysvětluje Dahmen.

Ačkoli je jasné, že podpora byla pro úspěch této iniciativy velmi podstatná, Dahmen si je stejně tak jistý tím, že postup pro podávání žádostí o evropské prostředky by mohl být jednodušší. „Musím zaměstnávat administrativní pracovníky jenom proto,

abych měl přehled o papírech,“ říká. A zatímco počet papírů neúměrně narůstá, samotné

zajištění toho, aby se projekt vešel do rámce financování EU, je strastiplné. „Někdy

prostě nemůžeme nechat mluvit projekt sám za sebe. Snad proto, že se jedná o neobvyklou oblast, zjišťuji, že musím často uzpůsobovat to, co děláme, předem nastavené řadě kritérií.“

panorama 31 23panorama 31 23

Projekt nejmodernější budovy schválenSchválení, které proběhlo na začátku července, znamená, že práce na nejmodernější budově pro CNH začnou ještě v tomto roce. Do Ústavu věd o životě bude investováno 34 milionů €, přičemž 14,8 milionů € z této částky věnoval Evropský fond pro regionální rozvoj. Pravidelná kontaktní osoba časopisu Panorama Dr. Tim Claypole, člen výkonného výboru, je zaneprázdněn zpracováváním čísel. „Je fantastické, že můžeme jít dál a vědět, že tato další fáze je zabezpečena,“ říká. „Teď si musíme být jistí technickými podmínkami a tím, jak nejlépe rozdělit rozpočet“.

Když byla budova jenom vábivě popsána na papíře, nikoho netížil přesný počet ventilačních kanálů a způsob rozdělení podlahových ploch na metr čtvereční. Avšak nyní, když se má přeměnit z koncepce architektů na realitu stavebníků, najednou na každém kousku záleží a přesná velikost místností je klíčová. „Věděl jsem o případech, kdy významné průmyslové závody byly postaveny částečně příliš malé na to, aby pojaly zařízení, kterým měly být vybaveny,“ říká Claypole.

Nyní mají jasnější představu o tom, co potřebují. Technické podmínky se nepatrně změnily – větší, čisté místnosti a ventilace navíc mohou vytlačit ceny nahoru, přemítá nad výsledky výběrového řízení Claypole. „Některé nabídky mohou být až o 30% nižší než nejvyšší nabídka, ale pak si musíte být vědomi potenciálních skrytých nákladů. Takže něco, co vypadá levněji na papíře, se může v dlouhodobé perspektivě ukázat jako dražší.“

Budou to dva náročné roky a na jejich konci se univerzita pochlubí centrem pro vědy o životě, které se vyrovná ostatním centrům kdekoli v Evropě.

starý rozpočet, nové fondy – úprava přídělůJakmile vám byly vyhrazeny finanční prostředky a trvá dva roky, než je získáte, můžete si být jisti jednou věcí: vaše čísla budou zastaralá a rozpočet musíte přepracovat. „Je to otázka výběru takového vybavení, které je k dodání,“ vysvětluje. Claypole zodpovídá za pomoc určitému počtu společností a za vytvoření určitých produktů, a proto se zaměřuje na získání prioritního vybavení, aby mohl splnit uvedené cíle.

Velmi příjemným překvapením bylo zjištění, že některé kusy nezbytného vybavení bylo možné najít na aukčním portálu eBay. „Jelikož se jedná o konkurenční aukci, neporušujeme pravidla EU a výsledkem je dobré strojní vybavení za skvělé ceny.“ I když započítáme náklady na opravy, toto vybavení je pořád levnější, než kdybychom kupovali nové. „Za současné ekonomické situace slévárny odlévající do silikonových forem krachují nebo se přeorientovávají na jiné postupy, takže vznikají překvapující kousky,“ vysvětluje Claypole. V době, kdy se snaží vejít do rozpočtu s tím, co má, je tento nečekaný zdroj materiálu potěšující.

V CENTrU Pro NaNoZdraVí (CENTrE for NaNoHEaLTH, CNH) Na UNiVErZiTě VE swaNsEa

ProjeKt

2

Centrum pro nanozdraví, které propojuje akademickou oblast, soukromý sektor a státní zdravotnictví, studuje uplatňování nanotechnologie při zjišťování nemoci a hledání vhodné léčby.

Fakta a čísla

V rámci konvergenčního cíle má být do Centra pro nanozdraví investováno něco málo přes 21 milionů €. Financování bylo zahájeno v roce 2009 a potrvá 5 let.

Zatímco finanční otázky lze urovnat, vyhledat si ty správné pracovníky do týmu není nikdy snadné. V oboru tisku na plasty určené pro elektroniku potřebujete odborníky a ti se někdy obtížně hledají. Několik pracovníků se podařilo přetáhnout z jiných firem, ale hledají se další, osloveni byli pracovníci v USA i jinde. Claypole to podává takto: „Musíme vyslídit lidi, které potřebujeme.“

Popis práce – přeměna koncepce na skutečnostPřijatí zaměstnanci sehrají klíčovou úlohu v rozvoji špičkové technologie v Evropě. Zatímco univerzity rozvíjejí koncepce, Centrum pro nanozdraví působí jako základní pilíř mezi teorií a masovou výrobou. Prací Centra je vzít nápad, který je teoreticky rozpracovaný, a přeměnit jej na produkt. Podniky poté předávají koncepci vyzkoušenou v Centru do masové výroby.

Tým Claypolea se kromě toho pídí po nízkoenergetickém osvětlení, a to ve spojení s ústavem Holst Institut v Eindhovenu. Projekt je financován ze sedmého rámcového programu pro výzkum EU a obnáší práci s firmou Philips, která se týká tištěné elektroniky na bázi polymerů jako alternativy k silikonu. „Jednou ze skutečně zajímavých věcí je potenciál pro začlenění polymerové elektroniky do oboru lékařství,“ vysvětluje.

Claypole tvrdí, že jednání se stavebními společnostmi stojí za to překonat vzhledem k tomu, že mu pak umožní věnovat se průzkumu pokročilé technologické teorie a sdílet know-how s ostatními výzkumnými ústavy.

„Všechno se to týká vývoje dané věci, o které musíme shromáždit odborné znalosti, poté musíme technologii dostat z laboratoří do firem, kterým pak ukážeme, jak mají daný výrobek vyrábět samy,“ vysvětluje.

panorama 3124 panorama 3124

Komunikace – dobrá pro planetuAgenda týkající se změny klimatu byla začleněna do každého aspektu regionální politiky EU a je klíčovou součástí toho, jak programy fungují a vzájemně se ovlivňují. Různé sítě a programy zahrnují různé aspekty regionální politiky, pomáhají lidem sdílet znalosti a vytvářejí společnou vazbu mezi rozmanitými druhy investic. V tomto čísle Panoramy se podíváme na sítě ESPON, URBACT a INTERREG.

EsPoN (Evropská monitorovací síť pro územní plánování)Práce sítě ESPON má tři hlavní aspekty ve vztahu ke změně klimatu. Monitoruje dopad změny klimatu na různé druhy krajiny po celé EU; zajišťuje, aby otázka změny klimatu byla začleněna do politických rozhodnutí, a podporuje projekty týkající se obnovitelných zdrojů energie.

„Změna klimatu je nedílnou součástí programu ESPON 2013, jelikož se jedná o celosvětový trend postihující územní rozvoj v celé Evropě,“ říká Peter Mehlbye, ředitel koordinační jednotky sítě ESPON. „Náš projekt o změně klimatu podrobně prozkoumá dopad klimatu na regionální konkurenceschopnost a soudržnost na různých typech území a v Evropě jako celku.“

komunikaCe – dobRÁ pRo planetu

ProPojoVánÍ

Budoucí orientace pro města (future orientation for Cities, foCi)

Síť ESPON v této studii zkoumá, jak se velká města a aglomerace rozvíjejí a jaký to má dopad na životní prostředí. Rozsáhlé městské plochy jsou středem zájmu pro hospodářský růst a mají zásadní význam pro splnění mnoha cílů Lisabonské strategie zaměřené na zaměstnanost a zlepšení životní úrovně. Zároveň na ně s většími obavami pohlížejí ti, kdo uskutečňují politiky související s udržitelností, jako je např. Lipská charta o udržitelných evropských městech.

Financování z ERDF: 748 000€

Celkový rozpočet: 999 000€

Doba trvání: září 2008 – září 2010

RegEnergy

Fakta a čísla:

• Příspěvek ERDF: 831 000€

• Celkový rozpočet: 1,2 milionu €

Doba trvání od dubna 2005 do září 2007

Podívejte se na svůj bojler a máte podnět k zamyšlení nad tím, jak se mají evropské topné systémy zmodernizovat. V současnosti jsme svědky rostoucí poptávky po vytápění a chlazení, což je odrazem klimatických faktorů a vyššího očekávání plynoucího z vyšší životní úrovně. Tato poptávka však žene náklady nahoru a je zkouškou environmentální způsobilosti našich hlavních dodávek.

Síť RegEnergy, která se stala finalistou cen RegioStars v roce 2009, pomáhá každému v teplárenství v celé EU těžit z inovativních myšlenek a nové technologie. Jedná se o informační síť, do níž je zapojeno 18 partnerů v 11 zemích. Jejím cílem je podpora bezpečných dodávek obnovitelných zdrojů energie a zároveň snižování regionálních rozdílů vztahujících se k dodávkám a využívání energie.

Hlavní cíle projektu byly tyto:

Vytvoření sítě regionů, které jsou inovátory v oblasti vytápění a chlazení,•

Šíření osvědčených metod a informací o dostupných finančních prostředcích a dále podpora opakování projektu v jiných •oblastech,

Určování inovativních, komunálních zkušebních případů a modelových politik zaměřených na udržitelnou restrukturalizaci •teplárenství.

Mezi skupiny lidí, které se snažili oslovit, patřili komunální a regionální politici a plánovači, regionální a komunální energetické podniky a firmy, orgány a agentury pro regionální rozvoj a ty, které by mohly prosazovat možnost opakování projektu v jiných místech, například obecní a regionální sdružení.

Významným úspěchem bylo vytvoření internetového nástroje pro komunální a regionální pracovníky s rozhodovací pravomocí: reg-energy.org, který jim pomáhá při hledání příkladů osvědčených metod a týká se politiky a financování. Dále jim pomáhá při vytváření správných způsobů převádění projektů týkajících se udržitelného vytápění a ochlazování do praxe v regionech a obcích.

panorama 31 25panorama 31 25

Studie FOCI se zabývá dopadem rozvoje center měst na životní prostředí, ale hlavně také růstem na okrajích městských území a výzvami, které to přináší. Zkušenosti s městskými aglomeracemi z minulosti se spojí s novými koncepcemi udržitelnosti, aby se podpořil takový rozvoj měst, který je pozitivní pro ekonomiku i pro životní prostředí.

rerisK

Tato dvouletá studie se zaměřuje na příležitosti pro rozvoj více zdrojů obnovitelné energie. Stojí v protikladu ke zvyšování cen energií a potenciální energetické chudobě a navazuje na cíle udržitelnosti dohodnuté ministry EU v Územní agendě 2007. Přinese solidní, vyvážené důkazy týkající se regionálního dopadu rostoucích cen paliv a toho, jak tato záležitost následně ovlivňuje konkurenceschopnost a soudržnost evropských regionů z dlouhodobého hlediska.

UrBaCTV oblasti městské výstavby působí síť URBACT. Dohlíží na to, aby měl projekt Lead Partners možnost předávat a vyměňovat informace, neboť uplatňuje novátorské myšlenky pouze ve svých vlastních specializovaných projektech.

Samotná práce je zcela v rukou měst, která dostávají finanční prostředky z EU, přičemž priority si stanovují místní komunity a podniky. URBACT se dostává do hry až na vyšších místech politického řetězce. Financuje 28 sítí, které vytvářejí komunikační možnosti pro 181 měst a 5 000 účastníků nejen v celé EU, ale také v Norsku a Švýcarsku. Každá síť se zabývá hospodářskými, sociálními a environmentálními tématy, řídí ji organizace Lead Partner a tzv. Lead Expert.

iNTErrEG iVCRozpočet ERDF: 321 milionů €

Programy INTERREG jsou i nadále průkopníky spolupráce mezi regiony a členskými státy, a to ve shodě se závazkem EU dosáhnout vyšší přidané hodnoty pro daňové poplatníky. Tento konkrétní program se zaměřuje na inovaci a životní prostředí v letech 2007–2013 a úzce souvisí se zaměřením na udržitelný růst, inovaci a zaměstnanost na úrovni EU, což jsou cíle známé jako obnovená Lisabonská strategie. Program částečně těží ze vzájemné výměny znalostí a v ostatních případech mohou zkušenější regiony pomáhat těm méně rozvinutým. Tato spolupráce pak především začleňuje osvědčené metody do řízení mainstreamových programů rozvoje. „Jelikož se změna klimatu neřídí hranicemi, je jasné, že meziregionální spolupráce

Financování z ERDF: 524 000€

Celkový rozpočet: 700 000€

Doba trvání: červenec 2008 – červenec 2010

může přinést přidanou hodnotu,“ říká Michel Lamblin, programový ředitel INTERREG IVC. „Regiony mohou sdílet zkušenosti, zkoumat, co již bylo leckde vyzkoušeno a promýšlet tu nejvhodnější reakci pro svůj region. Pro samotný region to znamená jednoznačnou úsporu času a peněz.“

Projekty INTERREG IVC charakterizují dvě obecná témata; za prvé se jedná o projekty související s inovací a znalostní ekonomikou a za druhé o projekty týkající se životního prostředí a ochrany před nebezpečími. V této druhé kategorii se uvažuje o mnoha průlomových otázkách, včetně nejmodernějších forem lesního hospodářství a obnovitelných zdrojů energie.

fUTUrEforestLesy sehrávají životně důležitou úlohu spočívající v udržování ekologické rovnováhy a mohou být rovněž cestou k mnoha zlepšením. Do projektu FUTUREforest jsou zapojeny orgány lesní správy v osmi regionech a v jeho rámci mohou sdílet informace o mnoha praktických otázkách, jako je rozšiřování biologické rozmanitosti, zlepšování vodní rovnováhy a půdní struktury a vytváření zisku z lesních produktů. Spolupráce zvýší úroveň jejich osvědčených metod a poskytne jim strategické vedení v příštích politických rozhodnutích. Na tento projekt bylo na dobu více než tři roky vyčleněno celkově 1,9 milionu € (1,5 milionu € z ERDF).

regioClimaKe změně klimatu dochází ať už se nám to líbí, nebo ne. Projekt RegioClima chce z nepříznivé situace vytěžit to dobré – hledá způsoby pro přizpůsobení se změnám. Osmi partnerům v projektu byly přiděleny téměř 2 miliony € (1,6 milionu € z ERDF). Zkoumají, jak se nejlépe přizpůsobit změně klimatu a jak vytvořit nové přístupy ke svým programům regionálního rozvoje.

panorama 3126 panorama 3126

PoslednÍ čÍslo, PřÍštÍ čÍslo

POSLEDNÍ ČÍSLOV posledním čísle Panoramy jsme se zabývali Strategií EU pro region Baltského moře. Ekologický stav Baltského moře, o jehož pobřeží v délce 8 000 km se dělí osm členských států EU, se i nadále zhoršuje. V červnu 2009 Komise schválila Strategii EU pro region Baltského moře, která usiluje o to, aby se tato unikátní část Evropy stala environmentálně udržitelnou, prosperující, přístupnou, atraktivní a bezpečnou. Strategie je kromě toho prvním významným krokem směrem k regionálnímu provádění integrované námořní politiky. Třebaže samotná strategie nemá své vlastní financování, v letech 2007 až 2013 bude pro tento region vyčleněno více než 44 miliard € v rámci regionální politiky EU a dalších programů financování EU. Nové projekty budou koordinovat práci velkého množství zapojených lidí a organizací v celé oblasti. Projekty, které se dotýkají mnoha aspektů každodenního života v regionu mimo jiné přispějí k omezení vysoké míry znečištění moře, zlepšení dopravních systémů a energetických sítí a posílení ochrany před ohrožením při mimořádných událostech na moři i na zemi. Strategie EU pro region Baltského moře byla předložena Parlamentu a Radě k projednání a schválení.http://ec.europa.eu/regional_policy/cooperation/baltic/index_en.htm

Příští číslo

Příští číslo se bude týkat komunikace v oblasti regionální politiky EU. Zvyšování transparentnosti

této politiky a její zviditelnění bylo klíčovým prvkem reformy politiky soudržnosti v letech 2007–2013. V našem

příštím vydání Panoramy ukážeme inovativní a úspěšné příklady komunikačních aktivit napříč 271 regiony EU. Jak

úspěšně komunikovat o otázce malého rozpočtu, jak maximálně využít nejmodernějších sdělovacích prostředků, jaké jsou komunikační požadavky a proč je účinná komunikace tak důležitá pro regionální politiku – všechny tyto otázky prostudujeme. Dva regionální novináři Vám sdělí, jaké informace potřebují, aby mohli zpracovat Váš příběh a programový pracovník pro styk s veřejností pracující s malým rozpočtem Vám poradí, jak přilákat pozornost médií.Napište na adresu regio-panorama@ec.europa.eu a podělte se s námi o svůj nejúspěšnější krok v oblasti komunikace, případně nám pouze sdělte, jaké prvky regionální politiky právě přitahují Vaši pozornost.

panorama 31 27panorama 31 27

DATUM UDáLoST MíSTo

1. října 2009Konference „Jak politika soudržnosti podporuje rozvoj venkova?“ http://ec.europa.eu/regional_policy/conferences/agenda/index_en.cfm

Brusel (BE)

5.–8. října 2009„Open Days“ – Evropský týden regionů a měst: globální výzvy, evropské reakce http://ec.europa.eu/regional_policy/conferences/od2009/

Brusel (BE)

15. října 2009

Konference švédského předsednictví o životním prostředí, změně klimatu a bezpečnosti – čelit výzvámhttp://www.se2009.eu/en/meetings_news/2009/10/15/conference_on_environment_climate_change_and_security

Stockholm (SE)

15. října 2009Workshop „Politika soudržnosti, inovace a strategie pro region Baltského moře na místní úrovni“ http://www.in.ee/

Talin (EE)

15.–16. října 2009Mezinárodní konference „Ekologická síť v Alpách – reakce na změnu klimatu, která uchová biologickou rozmanitost?“http://www.alparc.org/event-calendar/events-of-alparc

Berchtesgaden (DE)

27.–29. října 2009Mezinárodní sympózium „Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu v regionech Evropy“ http://www.regional-climate.eu/

Düsseldorf (DE)

30. října 2009Workshop „Růst a konkurenceschopnost prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie“ http://www.pohjois-savo.fi/

Kuopio (FI)

30. listopadu –1. prosince 2009

Konference „Nové metody hodnocení politiky soudržnosti: podpora odpovědnosti a učení“ http://ec.europa.eu/regional_policy/conferences/evaluation2009/index_en.htm

Varšava (PL)

7.–18. prosince 2009Konference OSN o změně klimatu (COP15)http://en.cop15.dk/ http://unfccc.int/

Kodaň (DK)

10.–12. prosince 2009Konference švédského předsednictví o politice soudržnosti a územním rozvoji http://www.se2009.eu/kiruna10december

Kiruna (SE)

21.–22. května 2010

Výroční konference „Regiony pro ekonomickou změnu“ a udílení cen RegioStars 2010http://ec.europa.eu/regional_policy/cooperation/interregional/ecochange/index_en.cfm

Brusel (BE)

termÍnY do diáře

Informace o klíčových událostech v oblasti regionální politiky najdete na http://ec.europa.eu/regional_policy/conferences/agenda/index_en.cfm

neChte sVůj hlas ZaZnít

Panorama vítá Vaše připomínky a dotazy. Tématem příštího čísla bude komunikace v oblasti regionální politiky.

Chceme slyšet Vaše názory. Podělte se s námi o svých úspěších v komunikaci, o účinných komunikačních nástrojích, ale i o svých méně

úspěšných zkušenostech či potížích, na které jste narazili ve snaze zviditelnit spolufinancované projekty. Vybereme některé Vaše komentáře a dotazy

a předložíme je odborníkům na danou oblast v naší nové sekci Odstraňování problémů. Případně nám dejte vědět, jaký aspekt regionální politiky přitahuje momentálně Vaši pozornost. Pokud tedy chcete něco sdělit, učiňte tak. Máte-li nějaké otázky nebo si přejete vyjádřit svůj názor k tomuto tématu či jakékoli jiné

otázce regionální politiky, zkontaktujte nás na adrese:

regio-panorama@ec.europa.eu

KN-LR-09-031-C

S-C

Evropská komise, Generální ředitelství pro regionální politikuJednotka B1 - Informace a komunikaceRaphaël GouletAvenue de Tervueren 41, B-1040 BruselFax (32-2) 29-66003E-mail: regio-info@ec.europa.euInternet: http://ec.europa.eu/regional_policy/index_en.htm

ISSN 1725-8197

© Evropská společenství, 2009Reprodukce je povolena pouze pod podmínkou uvedení zdroje.

Tištěno v Belgii

ÚŘAD PRO PUBLIKACE EVROPSKé UNIEL-2985 Luxembourg