REEDUKACE DYSLALIE 1. dl

EVA ZEZULKOV

CZ.1.07/2.2.00/29.0006

OSTRAVA, BEZEN, 2014

Studijn opora je jednm z vstupu projektu ESF OP VK.

slo Prioritn osy: 7.2

Oblast podpory: 7.2.2 Vysokokolsk vzdlvn

Pjemce: Ostravsk univerzita v Ostrav

Nzev projektu: Podpora tercirnho vzdlvn student se specifickmi vzdlvacmi potebami na Ostravsk univerzit v Ostrav

Registran slo projektu: CZ.1.07/2.2.00/29.0006

Dlka realizace: 6.2.2012 31.1.2015

eitel: PhDr. Mgr. Martin Kaleja, Ph.D.

Tento projekt je spolufinancovn Evropskm socilnm fondem a sttnm rozpotem esk republiky. Nzev: Reedukace dyslalie 1. dl Autor: Eva Zezulkov Studijn opora k inovovanmu pedmtu: Souvisl logopedick praxe SPXLG Jazykov korektura nebyla provedena, za jazykovou strnku odpovd autor. Recenzent: Mgr. Jarmila Rakusov Speciln pedagogick centrum pro poruchu autistickho spektra a vady ei Kpt. Vajdy 1a, Ostrava - Zbeh doc. Mgr. Eva Zezulkov, Ph.D. Ostravsk univerzita v Ostrav ISBN 978-80-7464-546-4

Prvodka dokumentem Vukov metody a organizace vyuovn:

nadpisy t rovn (pomoc styl Nadpis 12), ped nimi je znak #

na zatku dokumentu je automatick obsah (#Obsah)

obrzky vynechny, zstvaj pouze pvodn popisky vloen mezi znaky @... &

tabulky jsou v textu pouze symetrick, vloeny mezi znaky @... &

vyznaen ezu psma vloeno mezi znaky $...$

$ Mgr. Eva Zezulkov, Ph.D.

Reedukace dyslalie

Studijn opora projektu Podpora tercirnho vzdlvn student se specifickmi

vzdlvacmi potebami na Ostravsk univerzit v Ostrav

Ostrava, bezen 2014

ISBN$

OBSAH: #vod ......................................................................................................................................... 5 #1 Dyslalie zkladn pojmy ................................................................................................... 5 #1.1 Terminologie ...................................................................................................................... 6 #1.2 Etiologie ............................................................................................................................. 6 #1.3 Klasifikace dyslalie ............................................................................................................ 9 Shrnut kapitoly ........................................................................................................................ 11 #2 vod k reedukaci dyslalie ................................................................................................. 12 #2.1 Zsady reedukace dyslalie ................................................................................................ 12 #2.2 Metody reedukace dyslalie ............................................................................................... 14 #2.3 Etapy reedukace dyslalie .................................................................................................. 14 $Shrnut kapitoly$ .................................................................................................................... 15 #3 Metodika vyvozovn hlsek ............................................................................................ 15 #3.1 Vyvozovn vokl .......................................................................................................... 16 #3.2 Vyvozovn zvrovch konzonant (okluzvy) .............................................................. 18 #3.3 Vyvozovn polozvrovch konzonant (semiokluzvy) ............................................... 24 $Shrnut kapitoly$ .................................................................................................................... 26

#vod $ Slyiteln budi slyeno, viditeln vidno, hmatateln odhmatno, prost aby ve bylo poznvno tolika smysly, kolika je to mon!$ J. A. Komensk Realizace ei je podmnna dynamickm vvojem mozku, jeho struktury a funkce, kter se pi dospvn v zkladnch rysech dokonuje. Kad porucha, i kdy je to jen vvojov opodn nebo nezralost mozkovch funkc, hlavn naruen schopnost diferenciace a napodobovn v eov - percepn a eov - produkn oblasti, se odraz v naruen komunikan schopnosti. Proto mohou mt faktory, kter se vztahuj k dyslalii, nejrznj pozad a v irm pojet je meme chpat jako interferenci mezi strukturou a funkc eovch a sluchovch mechanism mozku. Dyslalie je frekventovanm druhem naruen komunikan schopnosti, vyskytujc se ve vech vkovch kategorich pestrou variabilitou forem a projev. Poruchy vslovnosti ovlivuj celkovou kulturu mluvenho projevu lovka, piem formln strnka ei me bt ve spolenosti jednm z kritri hodnocen schopnost lovka. Nrodn pln vytven rovnch pleitost pro osoby se zdravotnm postienm na obdob 2010-2014 proto na zklad reflexe souasnho stavu v oblasti vchovy ei u dt a dorostu formuloval jasn koly. Mimo jin tak prioritn zjiovat a zlepovat kvalitu poskytovan logopedick pe k posilovn komunikan kompetence dt. Vchoz platformu plnn uvedenho kolu pedstavuje Metodick doporuen .j. 14 712/2009-61 k zabezpeen logopedick pe ve kolstv. een pedpokld vytvet podmnky (personln i materiln) pro zavdn uvedenho metodickho doporuen do praxe a rozvjen innost krajskch koordintor logopedick pe ve kolstv. Tato strategie je vyjdenm tendence pesunout zkladn logopedickou pi co nejble k dtti, nejlpe celoplon do pedkolnho a povinnho vzdlvn. Zrove klade zven nroky na pregraduln ppravu specilnch pedagog. Logoped ve kolstv zabezpeuje v souladu se svm pracovnm zaazenm a pi dodrovn profesn odpovdnosti a etiky odbornou innost v prevenci, diagnostice a komplexn logopedick intervenci u k s naruenou komunikan schopnost a zabezpeuje metodick a konzultan innosti v oblasti psobnosti. Studijn text je uren studentm speciln pedagogiky, kte se pipravuj ke sttn zkouce z logopedie, kterou zskaj kompetence logopeda ve kolstv. autorka $Po prostudovn textu budete znt:$ fyziologick vvoj artikulace; charakteristiku a zkladn kategorie klasifikace dyslalie; zsady a metody reedukace dyslalie; ortoepickou normu vyvozovn eskch vokl a vybranch konzonant; mon rizika pi reedukaci vslovnosti eskch hlsek. $Zskte:$ zpsobilost vysvtlit piny a symptomy dyslalie; orientaci v zkladnch principech reedukace dyslalie; schopnost identifikovat vokly a konzonanty pro poteby reedukace; dovednosti uplatovat v logick nvaznosti jednotliv fze reedukace dyslalie; zkladn zsobu zvuk a slov k realizaci reedukace dyslalie u dt pedkolnho vku.

#1 Dyslalie zkladn pojmy $V tto kapitole se dozvte:$ co je dyslalie; zkladn kategorie klasifikace dyslalie; $Po jejm prostudovn byste mli bt schopni: $charakterizovat dyslalii z hlediska vku, pohlav, inteligence a druh; popsat vnitn a vnj piny dyslalie; vysvtlit rozdl mezi funkn a orgnovou dyslali; objasnit symptomy dyslalie; $Klov slova kapitoly:$ $dyslalie, vadn vslovnost, nesprvn vslovnost, nespecifick ddinost, formy a typy dyslalie, diferencian schopnost mozku, mogilalie, paralalie. $ Realizace ei je podmnna dynamickm vvojem mozku, jeho struktury a funkce, kter se pi dospvn v zkladnch rysech dokonuje. Kad porucha, i kdy je to jen vvojov opodn nebo nezralost mozkovch funkc, hlavn naruen schopnost diferenciace a napodobovn v eov-percepn a eov-produkn oblasti, se odraz v naruen komunikan schopnosti.

Proto mohou mt faktory, kter se vztahuj k dyslalii, nejrznj pozad a v irm pojet je meme chpat jako interferenci mezi strukturou a funkc eovch a sluchovch mechanism mozku. #1.1 Terminologie Pro posuzovn naruen komunikan schopnosti vbec je charakteristick nronost stanoven veobecn platnch kritri, protoe rzn jazyky maj rzn normy a sv specifika. Tato skutenost se nejnpadnji projevuje prv pi posuzovn normy pokud jde o vslovnost. Sta porovnat nap. normu pro vslovnost hlsky [r] v etin a francouztin, sykavky v anglitin a etin apod. Jsou hlsky, kter v nkterch jazycch pln chyb nap. [] ve sloventin , anglitin, nmin; [ch] v maartin; [h] v rutin atd. Dyslalie je nejrozenj, nejastji se vyskytujc porucha komunikan schopnosti. $Dyslalie (patlavost) je porucha artikulace, kdy je naruena vslovnost jedn hlsky nebo skupiny hlsek rodnho jazyka, ostatn hlsky jsou vyslovovny sprvn podle pslunch jazykovch (ortoepickch) norem. $ Je to zejm v logopedii jedna z nejstarch definic. Pojem dyslalie terminologicky vymezil a diferencoval od koktavosti ji v roce 1830 Schulthes. Oznaen patlavost pak zavedl v esk odborn literatue v roce 1900 Janke Z terminologickho hlediska je nutn rozliit vadnou vslovnost (dyslalii) od nesprvn vslovnosti, kter je do uritho vku pirozenm, fyziologickm projevem. Termnem dyslalie se oznauje nkolik propojench rovn. Hlavn rove, kter dyslalii charakterizuje je $rove fonetick$, kter se vztahuje na pouvn jednotlivch hlsek a pedstavuje analytickou strnku ei. Na fonetick rovni se porucha ei projevuje vynechvnm hlsek (delece), zamovnm nebo nahrazovnm (substituce) a nepesnm vyslovovnm (distorze). $Fonologick rove$ se tk pouvn elementrnch mluvnch zvuk spojench do slabik, slov a vt, kter jsou zkladem dal lingvistick rovn ei (morfologicko-syntaktick, lexikln-smantick a pragmatick). Na $fonologick rovni se$ poruchy projevuj v plynul ei, kdy jsou jednotliv hlsky ovlivovny pedchzejcmi nebo nsledujcmi hlskami, nebo dsledkem pauzy, pzvuku, melodie, rytmu. #1.2 Etiologie $Vskyt dyslalie je mono zkoumat z nkolika aspekt: z hlediska vku$ pozorujeme klesajc vskyt nesprvn vslovnosti u dt s rostoucm fyzickm vkem. Nejprud pokles je uvdn ve vku 5-9 let. Pinou je jednak vliv procesu dozrvn CNS, vuka ten a psan (vrchol proces diferenciace fonematickho uvdomovn, pi kterm si uvdom distinktivn rysy fonm a identifikuje grafmy s fonmy). V tomto obdob me dojt k tzv. autokorekci (tj. zdnliv spontnn prav vslovnosti, bez evidentnch vliv prosted). Jednak zde psob potencionln vliv logopedick pe. $z hlediska pohlav$ se dyslalie astji vyskytuje u chlapc, a to v pomru 1:4 v neprospch chlapc. Jednou z usuzovanch pin je lokalizace eovch center v mozku. U vtiny populace (vetn 70% levk) je e lokalizovna v lev hemisfe. Chlapci jsou orientovni spe pravohemisfrov, zatmco u dvat se projevuje hemisfrov vyvenost nebo lehk pevaha lev hemisfry. $z hlediska inteligence$ Obecn lze konstatovat, e u k s mentlnm postienm je vskyt dyslalie daleko astj ne u k intaktnch. Nejde vak o jev pm mrnosti. Psob zde i jin initel (nap. vlivy prosted, organick zmny na mluvidlech, muzikln schopnosti apod.). Za jistch okolnost se meme setkat u vbornho ka s petrvvajc dyslali, zatmco u ka s mentlnm postienm (zejmna lehho stupn) s bezchybnou vslovnost. Stupe, druh a forma mentlnho postien zde samozejm hraj podstatnou roli.

Pokud jde o vskyt dyslalie $z hlediska druh,$ nejastj je vadn vslovnost sykavek a hlsek [r],[]. Souasn jsou to i nejnpadnj druhy dyslalie. $Vnitn piny dyslalie: Ddinost: $ nzory na vliv ddinosti jsou rzn od neuznvn tchto vliv (Sovk), a po jejich jednoznan poprn (Arnold). Skutenost zstv, e v anamnzch dt s dyslali jsou asto daje o tom, e nkter z druh naruen komunikan schopnosti se vyskytoval i u rodi (astji u otce), pop. dalch len ir rodiny. Podle Lechty (2003) jde o $tzv. nespecifickou ddinost$, tedy nejde o zddn konkrtnho typu dyslalie (nap. rotacismu), ale o zddn artikulan neobratnosti nebo o vrozenou eovou slabost, kter zpsobuje vadnou vslovnost. $Poruchy sluchovho nebo zrakovho vnmn$ Nelze podceovat $pevodn nedoslchavosti$, jako nsledek astho onemocnn hornch dchacch cest nebo nsledek adenoidn vegetace. Specificky se projevuj $percepn poruchy sluchu$ ( kdy trp slyen vysokch tn a zpsobuje, e dt nerozliuje sprvn jednotliv hlsky), kter se podlej na vzniku sigmatismu. Jsou narueny i modulan faktory. Tak vady zraku mohou bt pinou vadn vslovnosti. Nevidom dti nemohou odezrat pohyby artikulanch orgn. $Nedostaten diskriminace zvuk$ Nejde jen o ppady sluchovho postien (audiogenn dyslalii), nkdy se nevyskytuje porucha sluchu, ale dt nerozliuje jednotliv zvuky, nediferencuje jednotliv fonmy jde o poruchu $fonematick analzy a syntzy$. U tchto dt se tak astji vyskytuje dysmuzie a amuzie (nedostaten hudebn nadn). Zkladn podmnkou percepce a produkce ei je na jedn stran schopnost rozliovat i nejjemnj zvukov rozdly v prbhu plynul ei a na druh stran nejjemnjm zpsobem odstupovat pohyby sloitch lnk artikulanho systmu, aby produkovan zvuk doshl tvaru srozumiteln ei. V pozad obou tchto mechanism je $diferencian schopnost mozku$ pedevm v oblasti sluchu a motoriky. Mozek tuto schopnost v hrubch obrysech m od narozen a v dalm vvoji kadho jedince ji postupn zdokonaluje. S tm souvis i postupn rozvoj a zdokonalovn ei. Ze skutenosti, e dt dve rozum ne hovo vyplv, e diferencian schopnost mozku se nevyvj ve vech jeho stech rovnomrn. Pedpokld se, e: nejdve dozrv rozliovac schopnost rovnovnho (vestibulrnho) systmu mozku, kter se odr u do polohy plodu ped jeho narozenm i do obliby houpn a noen; nsleduje dozrvn, diferenciace ve sluchovch oblastech mozku, postupn v dalch. Vvoj motorick oblasti probh pozdji. Relativn dve se rozvj diferenciace pro pohyby eovch (mluvnch) orgn, zatmco pro pohyb ruky, nap. pro zvldnut psan, dozrv a v pedkolnm a kolnm vku. Podobn situace je i ve zrakov oblasti na rozliovn psmen pi ten. Svalov systm, kter ovld pohyb, m vjimen postaven, protoe se astn vech ivotnch projev kadho jedince. Jeho innost je kontrolovna zprvami, kter do sted pichzej ze svalovch vetnek (aby informovaly o napt svalu) i z receptor lach a kloubnch pouzder, kter pedvaj informace o smru a rozsahu pohybu. Krom motorickho vkonnho systmu je tedy v mozku reprezentovna i $oblast jeho kinestetick kontroly$, v n vnitn zptnou vazbou vznikaj pohybov vzory a podle nich se jako podle vypracovanho programu pesn realizuje vlastn pohyb. Ncviku a zvldnut pohybu se obvykle astn i dal schopnost mozku $napodobovn vnjch podnt$. Napodobovn je vrozen nepodmnn zpsob uen, kter se ve vvoji uplatuje pravdpodobn od 6. msce ivota. O nkolik msc pozdji se postupn stle vce dopluje aktivnm, podmnnm uenm, pi kterm se urit fonologick jednotce

(slovu) piad urit pedstava (nap. auto), take se dt zmocuje obsahu slova. Musme potat s kontroln kinestetickou oblast mozku pi zen pohyb eovch orgn, ale je nutn ci, e pi zskvn vzor pro eovou produkci inn zasahuje sluchov percepce jako nejdleitj vnj zptn vazba vedle napodobovn. Funkn vztah mezi eovou percepc a produkc se tak realizuje spolenm stedm, kinestetickou oblast mozku. Postupnou a opakovanou interakc vech zastnnch mechanism se vytvej, petvej a zdokonaluj vzory pohybu pro eov orgny, aby jejich produkce pesn odpovdala jejich eovmu vzoru. Pozdji se na tuto oblast pipojuje a ve i zrakov oblast. Vytvej se funkn vztahy pro ruku se zetelem na psmo. $Anatomick vady eovch orgn$ (poruchy eovho neuroefektoru, tj. poruchy v motorick oblasti) Nkdy minimln odchylka zpsob dyslalii, jindy je vslovnost i pi relativn tkm pokozen pijateln. Naruen vslovnosti me zpsobit ptomnost zubn protzy v dutin stn (vyskytuje se i u dt), pechodn vmna dentice, ankyloglossum (pirostl uzdika mezi hornm rtem a dsn nad hornmi ezky), roztpy, velofarynglnho insuficience, vyskytuj se obrny jazyka, rt apod. Pinou poruch skusu s nsledujcm rizikem vzniku sigmatismem me bt dumln prst apod. $Pokozen dostedivch a odstedivch nervovch drah$ Toto pokozen ovlivuje naruenou eovou percepci a produkci. Stle vce vzkum dokazuje velmi zk vztah mezi motorickm vvojem a vslovnost. Vyslovovn vtiny souhlsek a souhlskovch skupin si vyaduje velmi pesnou motorickou koordinaci artikulanho mechanismu. $Poruchy centrln sti reflexnho okruhu$ mohou zpsobit velmi vn postien s rznmi symptomy, jednm z nich me bt tak dysllie. $Vnj piny dyslalie $ ast sledovn televize pasivn konzumace televiznho vysln nen pro dt pirozenou innost. Dv se na televizi, ale neposlouch, protoe zrakov informace ho pln zamstnv, navc asto nerozum obsahu. Dsledkem je npadn chud slovn zsoba a nedostatky v samostatnm vyjadovn. asto mu chyb slova, pomh si proto gesty, rznmi grimasami, ktermi chce vyjdit pocity, je neum pojmenovat ($a on bum a ach a potom f a uletli pry$ ). Ve he televiznch dt se projevuje nmtov chudost, stereotypnost, nedostatek fantazie. Pobyt pedkolnho dtte ped obrazovkou by neml peshnout 20 minut denn. Jinak si zvyk slyet, ale neposlouchat, dvat se, ale nevidt. (Kutlkov, 2002) Podobn rizikov je uvn potae. Komunikace s potaem nevyaduje zdaleka takov schopnosti jako komunikace s lovkem. ast manipulace s potaem ochuzuje dti o hru s hrakami, o zkuenosti z komunikace s okolm. Nesprvn eov vzor, nap. nezeteln projev, nedbal artikulace, patrn znaky ne, nepesn nebo dokonce vadn vslovnost, pli rychl tempo ei bez pimenho uplatovn modulace (monotnnost) apod. Dt napodobuje vechno, co vid a sly, napodobovac reflex si nevybr. Vadnou vslovnost, mazlivou e, ale tak nadvky a vulgrn vrazy, kter jsou znan zvukomalebn a pro dti pitaliv. Nevhodn vchovn pstupy a postoje k mluvnmu projevu dtte. Neustl napomnn, vsmch, ntlak apod. Nkter dti se brn a odmtaj mluvit, nechtj jst, reaguj agres, plem, jin snej nevhodn podnty zdnliv bez protest, dsledky se vak mohou projevit po ase neurotizac dtte, naruenm komunikan schopnosti (koktavost, elektivn mutismus, nesprvn vslovnost) Stroh a neosobn tn bez respektovn pmho kontaktu s dttem, neuplatovn onho kontaktu. Mlo podnt a nzoru podporujc chu k mluvnmu projevu, nepimen mnostv pkaz.

Nepimen poadavky na dt, ntlak na mluven. Spontnnost dtskho projevu se ned vynutit! #1.3 Klasifikace dyslalie $Z etiologickho hlediska (z hlediska pin)$ funkn, pi n nejsou poruena mluvidla : $Typ motorick $ Jde o dsledek celkov pohybov neobratnosti, pop. nezralosti. Motorick neobratnost se me projevovat ohranien i jen na svalstvu artikulanm, kter je jako ochabl, jeho pohyby jsou neobratn. Dt nedovede vdom vykonvat a napodobovat artikulan pohyby mluvidel (pohyb jazyka, elistn hel a tvar rt). $Typ senzorick $ se vyznauje nesprvnm vnmnm a tvoenm zvuk hlsek. Dtem in pote rozlien zvuku hlsek pro nedostaten diferencian schopnosti korov sti sluchovho analyztoru. Dt se me nauit jednotliv hlsky vyslovovat sprvn, sluchov je vak jet dlouho nediferencuje (koika kocista, kocicta apod.) Nejastji se tato porucha objevuje u sykavek (zejmna kde se objevuj sykavky ve dvou slabikch) a raench K a T. Pi senzorick dyslalii se vyskytuje $dysmuzie$. Typ $motoricko senzorick$ (ob formy se prolnaj) $Psychogenn dyslalie$ je symptomem regresivn formy chovn nebo kdy se napodobuje vzor, s kterm se chce jedinec identifikovat. o r g a n i c k forma, kter je dsledkem zmn na mluvnch orgnech, sluchovch vad apod., rozliujeme dostedivou (impresivn) dyslalii, odstedivou (expresvn dyslalii) a centrln dyslalii: poruchy vjemovch drah $poruchy sluchu$ jsou v mnoha ppadech nepoznanou pinou dysllie (nap. pi vrozen nitroun nedoslchavosti). Pi snen ostrosti sluchu nesly dt e svho okol sprvn, a proto ji zvukov nesprvn napodobuje. Porucha ei zvis na rozsahu poruchy slyen pro vysok frekvence. Kdy tato frekvence chyb, nesly dt vysoko uloen formanty hlsek (sykavky a hlsky F a CH). Slyen ostatnch hlsek nen tak vrazn pokozeno. u organickch poruch eovch center vznik porucha vslovnosti pi $dysartrii $(tk, lnkovan e, nap. u dt s DMO). Trv-li u dt od doby vvoje ei, projevuje se centrln dysartrie zvukov jinak ne u dosplho lovka. Oprvnn hovome o centrln dyslalii. Tk poruchy vslovnosti jsou pi vrozenm mentlnm postien. Vznikaj jednak nsledkem defektu intelektu, kter ztuje chpn ei, nsledkem poruch pozornosti, ale t nsledkem neobratnosti mluvidel, kter ztuje pesnou pohybovou koordinaci artikulanho svalstva. $Anatomick zmny mluvidel $ maj vdy za nsledek dyslalie a oznauj se jako mechanick dyslalie. Podle lokalizace konkrtn piny dlme dyslalii na : akustickou (audiogenn) - pi vadch

sluchu, labiln (pi anomlich rt), dentln (pi anomlich zub), palatln (pi anomlich

patra), lingvln (pi anomlich jazyka), nazln ( pi naruen nazality)

$Klasifikace z vvojovho hlediska fyziologick dyslalie (vvojovou) $ do 5. roku ivota, kdy nesprvn vslovnost je asto dsledkem fyziologick neobratnosti mluvidel. Pesn zvldnut zvukov strnky ei netrv u kadho dtte stejn dlouhou dobu. Je to pirozen jev. $Prodlouen fyziologick dyslalie$ nesprvn vslovnost petrvv mezi 5. 7. rokem. V lehch ppadech me dojt k autokorekci vslovnost se uprav spontnn (napodobenm sprvnho vzoru, autorita uitele v potcch koln dochzky, identifikac hlsky s psanm a tenm psmenem). Do konce 7. roku se upevuj mluvn stereotypy. $patologick dysllie$ - po 7. roce, kdy dt z mnoha pin nen schopn osvojit si tvoen nkterch hlsek nebo jejich skupin a odchylka ve vslovnosti je tak zafixovna, e nememe oekvat spontnn zlepen.

Rozlien fyziologick od patologick dyslalie m zsadn vznam pro veden a zpsob logopedick intervence. Vymezen kritri pro hodnocen odchylky fyziologickho a patologickho zpsobu tvoen hlsek bohuel stle nen jednotn. Zkladnmi hledisky jsou vk dtte, jeho pohlav a inteligence (viz dve). Prv u vku dtte jsou nejvt disproporce v hodnocen vvoje vslovnosti a volby vhodn doby pro zahjen logopedick pe. Podle poslednch eten poet dt s dyslali v obdob do estho roku kulminuje a pak se prudce sniuje. $Klasifikace podle rozsahu$ dyslalie univerzlis (mnohoetn) postiena je vslovnost vtiny hlsek. Jsou-li hlsky nahrazovny hlskou [t], e se stv tm nesrozumitelnou - nazvme $tetismus$ dyslalie multiplex (gravis) rozsah vadn tvoench hlsek je po srovnn s pedchoz skupinou relativn men, postiena artikulace vtho potu hlsek. parciln dyslalie (dyslalia levis, simplex) tk se jedn nebo nkolika hlsek, dle se td na: monoformn (vadn vyslovovan hlsky jsou z hlediska msta artikulace v jedn artikulan oblasti) polyformn (vadn vyslovovan hlsky jsou z vce artikulanch oblast) $Klasifikace podle kontextu hlskov$ je tehdy, kdy se tk jednotlivch hlsek $kontextov slabikov nebo slovn, $ pokud jsou izolovan hlsky tvoeny sprvn, ale ve slabikch nebo slovech chybn. U kontextov dyslalie uvd Lechta (2003) nejrznj symptomy, nap.: elize (vypoutn, vynechvn hlsek) metateze (pesmykovn hlsek: Karel Kaler, celer cerel) kontaminace ( smovn hlsek v potu nebo se st vynech : park pak, stl tl) anaptixe (vkldn hlsek , st slova se opakuje, resp. zdvoj : voda vovo) asimilace (pipodobovn, pizpsobovn hlsek: zub-bub, komn-momn, buk bub). $Klasifikace podle zpsobu tvoen$ nekonstantn (hlska nen vdy tvoena nefyziologicky, vadn, v nkterch spojench je tvoen sprvn) nekonsekventn (hlska je tvoena vadn, ale vdy jinm zpsobem) $Symptomatologie (pznaky) dyslalie: mogilalie$ - jestlie dt uritou hlsku ve slovech vynechv. Bv to nejastji v redukovanch slabikch (nap. strom tom, brambory bamboly apod.). Pokud nejde o vynechn hlsky pi redukovn slabiky, naznauje dt vynechvanou hlsku aspo uritm nehlskovm zvukem (nap. mamin a). Pokud tato fyziologicky nesprvn vslovnost petrvv i po dokonenm vvoji artikulace hlsky, lze ji oznait pedponou $mogi $a odchyln tvoena hlska je oznaena podle eckho nzvu s pponou $- ismus$ (nap. mogideltacismus). Aktuln se vynechvn hlsky nazv tak pojmy: delece , eliminace nebo elize: pes pe , motyka tika, telefn tefn apod. $paralalie$ - pokud dt hlsku, kterou jet neum vzhledem k vku vyslovit, pravideln zamuje za jinou (strom stlom). Objevuje-li se tento jev i v dob, kdy se povauje vvoj vslovnosti dan hlsky za ukonen, oznauje se tato vada s pedponou $ para$ a odchyln tvoena hlska eckm nzvem s pponou $ ismus $(nap. pararotacismus). Aktuln se nahrazovn hlsky nazv tak pojmem substituce (kva tva; bi bit; ije ije apod.). Pokud dt danou hlsku vynechv nebo ji nahrazuje jinou, existuje jet monost, e si jej sprvnou vslovnost spontnn osvoj. Pokud je vak chybn mechanismus tvoen zafixovn, nadje na spontnn pravu se vrazn sniuje, jedn se o:

$vadnou vslovnost dyslalii,$ kdy je hlska je tvoena nesprvnm zpsobem a na jinm mst ne odpovd norm spisovnho jazyka. Vadn tvoena hlska se oznauje eckm nzvem s pponou $ismus$ (me tak nsledovat oznaen podle msta odchylnho tvoen, nap. sigmatismus interdentln, rotacismus bilabiln apod.) Vadn vslovnost se tak nazv pojmem $distorze$ (zkreslen, pekroucen). Shrnut kapitoly Dyslalie (patlavost) je porucha artikulace, kdy je naruena vslovnost jedn hlsky nebo skupiny hlsek rodnho jazyka, ostatn hlsky jsou vyslovovny sprvn podle pslunch jazykovch (ortoepickch) norem. Vskyt dyslalie je mon zkoumat z hlediska vku, pohlav, inteligence a z hlediska druh. Vnitn piny dyslalie jsou vedle faktoru ddinosti zce spjaty s poruchami centrln sti mozku a diferencian schopnost mozku pedevm v oblasti sluchu a motoriky. K vnjm pinm dyslalie adme mj. kvalitu vchovnho pstupu, eov vzor, mnostv a pimenost eovch podnt ad. Pi funkn dyslalii, kdy nejsou poruena mluvidla, rozliujeme typ senzorick, motorick a smen. Organick forma je dsledkem zmn na mluvnch orgnech, sluchovch vad apod. rozliujeme dostedivou, odstedivou a centrln dyslalii. Z vvojovho hlediska klasifikujeme dyslalii jako fyziologickou dyslalii, prodlouenou fyziologickou dyslalii a patologickou dyslalii. Dyslalii lze klasifikovat podle rozsahu, podle kontextu a podle zpsobu tvoen. Dyslalie se projevuje jako mogilalie, paralalie a jako vadn vslovnost, kter m specifick nzev podle vadn vyslovovan hlsky. $Kontroln otzky a koly: $ Vysvtlete pojem $dyslalie$. Charakterizujte dyslalii na fonetick a fonologick rovni. Z jakch hledisek je mon zkoumat dyslalii? Vyjmenujte a charakterizujte vnitn piny dyslalie. Vyjmenujte a charakterizujte vnj piny dyslalie. Popite funkn a organickou formu dyslalie, uvete pklady. Klasifikujte dyslalii z vvojovho hlediska. Klasifikujte dyslalii podle rozsahu, kontextu a podle zpsobu tvoen. Popite symptomy dyslalie, uvete pklady. $Citovan a doporuen literatura$ DVOK, J.: $Logopedick slovnk.$ Logopaedica clinica. r n. Szavou 1999. KLENKOV, J. $Kapitoly z logopedie $ I.Brno, Paido 2000. KLENKOV, J. $Kapitoly z logopedie II a III. $Brno, Paido 1998. KLENKOV, J. $Logopedie$. Praha, Grada, 2006. ISBN 80-247-1110-9 (bro.) KOUKOLK, F.$ Lidsk mozek. Funkn systmy. Norma a poruchy.$ 1. VYD. Praha, portl, 2000. ISBN 80-71-78-379-X KRAHULCOV, B. $Dyslalie/patlavost. $ Praha: Beakra, 2007. ISBN 978-80-903863-0-3 KUTLKOV, D.: Logopedick prevence. Portl, Praha, 2002. LECHTA,V. a kol.: $Logopedick repetitorium$. SPN, Bratislava 1990. LECHTA,V$. Symptomatick poruchy ei u dt$ [peloila Jana Kov]. Praha : Portl, 2002. ISBN 80-7178-572-5 LECHTA,V. $Diagnostika naruen komunikan schopnosti$ [ze slovenskho originlu ... peloila Jana Kov]. Praha : Portl, 2003. ISBN 80-7178-801-5 LECHTA,V. a kol. $Terapie naruen komunikan schopnosti$ [ze slovenskho originlu ... peloila Jana Kov]. Praha : Portl, 2005. ISBN 80-7178-961-5 NEUBAUER, K. $Artikulace a fonologick rozliovn hlsek.$ Hradec krlov, Tobi, 2011. ISBN 978-80-7311-118-2 SOVK,M. $Logopedie. $ Praha, SPN 1981-a. SOVK, M.: $Uveden do logopedie$. SPN, Praha 1981. ZEZULKOV, E. $Logopedick prevence v pedkolnm vku. $ PdF OU, 2007. 64 s.

#2 vod k reedukaci dyslalie $V tto kapitole se dozvte: $ Jak se uplatuj metody a zsady pi reedukaci dyslalie. $Po jejm prostudovn byste mli bt schopni: $ vyjmenovat a charakterizovat obecn pedagogick zsady; popsat specifick zsady reedukace dyslalie; objasnit metody a etapy reedukace dyslalie; $Klov slova kapitoly: obecn pedagogick zsady, specifick zsady, fyziologick vvoj artikulace$, Reedukace vslovnosti je innost, kdy pedagogickmi prostedky podporujeme sprvn fyziologick vvoj artikulace (doplujeme to, co jet nen v ei pouvno) nebo korigujeme nedostatky, signalizujc vadn tvoen segment ei. Podstatou reedukace je uen, tj. proces, jm se navozuj, zpevuj a automatizuj nov eov spoje a stereotypy. $ #2.1 Zsady reedukace dyslalie Zsady reedukace dyslalie byly vypracovny mnoha autory, piem spolenm jmenovatelem, majc i v dnen dob stle pro praxi prvoad vznam, jsou pravidla nastaven Seemanem, Sovkem a dalmi odbornky. Jsou pirozenou strukturou souasnch metod reedukace dyslalie, kter v modifikovan podob lze uplatnit u dt i dosplch. $Obecn pedagogick zsady:$ Nzornosti, uvdomlosti, soustavnosti a plnovitosti, pimenosti, vvojovosti, individulnho pstupu (nevyluuje kolektivn pstup), trvalosti (znan poet spoj k vytvoen dynamickho stereotypu), aktivity $Specifick zsady reedukace dyslalie Zsada motivace a novosti: $ reedukace dyslalie me bt pro dti obtn (u se sluchov a artikulan rozliovat asto velmi podobn zvuky) a proto reaguj nkdy nepimen (nezjmem, negativismem, ltost apod.) m silnj je drdn nervov soustavy, tm rychleji nastupuje nava tlum, zejmna kdy dt vykonv stejnou stereotypn innost. Nvrat zpt k pvodn innosti bv zdlouhav a obtn. Vhodn je proto obmovat zkladn kon prvky novosti. Drdn mozkov kry je krat a stdnm postup se mrn mn i jeho lokalizace. Slab drdn znamen i slab tlum, dt se nect unaven a navc je aktivovna ada nervovch spoj, kter podporuj zapamatovn (multisenzoriln princip viz dle v textu). Princip novosti pi reedukaci dyslalie vak znamen poskytovat podnty lic se od pvodnho podntu pouze do t mry, aby se mohl uplatovat proces transferu penosu a sprvn vyvozen mluvn stereotyp se mohl fixovat. $Zsada krtkodobho cvien$ (krtce a co nejastji) - dobu cvienvolme podle individulnch monost dtte (5-10xdenn), maximln vak po dobu 3-5 minut; $Zsada pouvn pomocnch (substitunch) hlsek $jsou to hlsky, kter dt um sprvn artikulovat. Hlsky se li od sebe zvukov (zvukov jsou vzdlen), ale jsou si fyziologicky blzk (podobn mstem tvoen), podobn artikulanm mechanismem (nap. pi vyvozovn [r] me bt pomocnou hlskou [d]; [k] [t] apod.). $Zsada uvn sluchov kontroly: $ Sluch vedle funkce vnmn signlu pichzejcho k posluchai m i dal vznam, zaruuje $zptnou vazbu$ u mluvho samho. Artikulace probh za stl vlastn sluchov kontroly sly, zetelnosti a vky mluvy. Proto lid s oslabenm sluchem nesprvn odhaduj hlasitost ei a asto u nich trp i artikulace. Pi vlastnm uen ei m sluch nezastupitelnou lohu. $Zsada minimln akce: $ Vyvozovn hlsek mus probhat bez pehnanho sil a nmahy, kter zvyuj napt a nepesnost artikulanch pohyb (Seeman doporuuje zanat eptem). Dti maj snahu tvoit hlsky pi reedukaci hlasit a pehnan, jejich tvoen a znn pak nevnmaj. Dvojnsob to plat u hlsek vyvozovanch substitunmi hlskami (nap. t-d-oub), kdy substitun hlska [d] je jen navozovnm zkladnho kmitu. Efektivita vyvozen hlsek zvis na schopnosti $diferencianho (rozliovacho) tlumu$ u dtte. Dky nmu dochz k rozliovn toho, co m vyhasnout. V ppad dyslalie tedy dochz k vyhasnn

vadn zafixovanch podmnnch reflex. Diferencian tlum se navozuje pi tlesnm (svalovm) a duevnm uvolnn. Naopak pept vkonu me vst zpt k vadnm mluvnm stereotypm. $Zsada individulnho pstupu: $ je vyjdenm souladu mezi stanovenm koncepce procesu reedukace a biologicko psychologickmi zkonitostmi vvoje kadho dtte (pedevm jde o vztah vvoje ei a vvoje mylen). Respektovat osobnost (individualitu) pedpokld dovednost rozpoznat a zohledovat eov typ ka, akceptovat jeho celkov zdravotn stav, jeho psychick kvality, zvaovat mluvn projevy v zvislosti na pohlav apod. $Zsada multisenzorilnho pstupu$: Vdomosti lze zskat jak ze slovnho materilu, tak z nzornho poznn a vnj innosti. Aktivizace vce smysl pi vchov ei pozitivn ovlivuje efektivitu (nejen) verblnho uen. Uplatn se tak vechny monosti zapamatovn (nkter vce, jin mn). Je-li aktivizovno soubn vce korovch oblast mozku, s rznch informac se propoj, zapamatovn je snadnj a trvalej. $Zsada plnovitosti: $ Pi reedukaci stavme vdy na tom, co u dt m sprvn zafixovno (zanme od jednoduho k sloitjmu) a obtnj kol rozlome do nkolika etap, kter samostatn vyhodnocujeme. Dlouhodob pocit nespchu je demotivujc, naopak rychl zitek spchu je pro dt i rodie dobrou motivac a dky pozitivnm pocitm je i zapamatovn pevnj. $Zsada fyziologickho vvoje artikulace $ Vvojov hledisko je dleitm aspektem v diagnostice a nsledn reedukaci dyslalie u dt. Jeho nerespektovnm dochz k zvanm chybm pi stanoven postup pi reedukaci a volb metod pedevm v dtskm vku. Vvojov ada hlsek je odrazem celkovho vvoje nervov soustavy a myelinizace nervovch drah, kter od napodobivho vatln a do 6.-7. roku vku dtte prodlvaj velk zmny. To umouje dtti osvojovat si stle nronj hlsky (tab. 1). @

Vk (roky) Vvoj artikulace 1 - 2,5 b, p, m, a, o, u, e, i, j, d, t, n, l

2,6 3,5 au, ou, v, f, h, ch, k, g 3,6 4,5 b, p, m, v, , , 4,6 5,5 , , 5,6 6,5 c, s, z, r 6,6 7 a diferenciace , , - c, s, z

Tab. 1: Fyziologick vvoj artikulace (Krahulcov, 2007)

&

$Zsada nzornosti $ spov v prolnn smyslovch vjem s aktivn mylenkovou innost, kterou ci odhaluj vlastnosti (znaky) pozorovanch jev. Princip nzornosti je vrazem jednoty smyslovho a logickho, jedinenho a obecnho, konkrtnho a abstraktnho. Princip nzornosti je chpn podle asocian teorie tak, e si ci vytvej pedstavy a pojmy na zklad vnmn pedmt a jev objektivn skutenosti nebo jejho zobrazen. Sdruenm asociac se vytvo pojem, kter je vyjden slovem. Slovo se stv prostedkem vyjden pojmu. Rizikovm faktorem z hlediska uplatovn principu nzornosti me bt chpn nzornosti $pouze jako pmoar ztotoovn s nzorem$, co vede asto k jeho nadmrnmu uvn. Existuje zde nebezpe tlumen procesu intelektulnho poznn (nap. u k s mentlnm postienm, kter probh u v dsledku slabosti spojovac funkce mozkov kry pomaleji a s obtemi). Pi reedukaci dyslalie poskytujeme dtti co nejpesnj informace o artikulanm postaven a sluchovm vjemu.

#2.2 Metody reedukace dyslalie $Nepm metody$ jsou zaloeny na vyvozovn hlsek z onomatopo zejmna prodnch zvuk nebo dalch zvuk vyvolvajcch pedstavu vyvozovan hlsky. $Pm metody $jsou realizovny prostednictvm clenho napodobovn na zklad zrakovho a sluchovho vnmn a s uplatnnm clen podpory vnmn pohybu a polohy pohyblivch mluvnch orgn (smysl proprioceptivn). Identifikace zvuku nov vyvozovan hlsky je posilovna aktivitou zptnovazebnch systm (zptn vazba sluchov, zrakov, motorick). Hmatovho vnmn lze vyut pi diferencovn znlch a neznlch hlsek odhmatvnm vibrac na hrtanu rukou u sebe a logopeda, dle odhmatvnm vdechovho proudu pi artikulaci vbuchovch hlsek apod. $Substitun metody $ vychzej z podobnho artikulanho msta tvoen hlsky i podobnho mechanismu tvoen. Metoda je vyuiteln zejmna v ppadech patologickho tvoen hlsky, kde nelze pedpokldat korekci vadnho mechanismu ani vyvozen novho artikulanho vzorce. Pi substituci se vyuv zvukov odlin, ale artikulan podobn pomocn hlska. $Mechanick metody $ se uplatuj s pouitm rznch pomcek a pstroj. K polohovn, pop. stimulaci aktivnho pohybu mluvidel se vyuv nap. ptl, vlek, logopedickch sond, rotavibrtor apod. #2.3 Etapy reedukace dyslalie Reedukace vslovnosti je procesem uen, kter je realizovno v nsledujcch etapch: a) ppravn cvien, b) identifikace hlsky, c) vyvozen hlsky, d) fixace hlsky, e) automatizace hlsky. Trvn jednotlivch etap je individuln. Nkdy je teba setrvat dle u ppravnch cvien, jindy si sta pouze ovit motorickou obratnost mluvidel a schopnost fonematick diferenciace a hned navzat na etapu vyvozovn hlsky. Pokud jde o vadnou vslovnost nkolika hlsek, je mon realizovat najednou korekci s odlinmi hlskami. Pitom je vhodn, kdy jde o hlsky diametrln odlin z hlediska msta a zpsobu artikulace. Realizujeme nap. ppravn cvien na vyvozen hlsky [r] a souasn automatizaci hlsky []. Pi realizaci $ppravnch cvien$ aplikujeme pimenou formou cvien motoriky eovch orgn a cvien podporujc rozvoj kognitivnch a senzorickch schopnost dtte s drazem na fonematickou diferenciaci. Dbme, aby ppravn cvien mla pmou nvaznost na poteby artikulace konkrtn hlsky. $Identifikace hlsky$ probh cestou sluchovou, zrakovou, hmatovou, pp. asocian (v souvislosti s grafmovou podobou hlsky). Etapa $vyvozen vslovnosti$ hlsky je klovm momentem reedukace, pesto se nesmme unhlit a pistoupme k n a po dkladn realizaci ppravnch cvien. U mench dt je mon vyut tzv. $nepm metody.$ Jsou to cvien, pi kterch dt napodobuje rzn zvuky tak, aby si pokud mono neuvdomovalo cl prce (sy jako had, bzu jako vela, fouk jako vtr apod.). Je to hrav forma prce s uplatnnm zsady minimln akce. U vtch dt a dosplch musme pout tzv. $pm metody$. Pi vyvozen hlsky dbme na pesn popis pohyblivch artikulanch orgn (postaven rt, jazyka, elistnho hlu, patrohltanovho zvru) a vzor npodoby. Zrove aktivizujeme zrakovou kontrolu, sluchovou kontrolu. Vyvozen hlsky probh npodobou vlastn hlsky nebo pomoc substitun hlsky. Vyvozenou hlsku postupn $fixujeme$ zapojenm do slabik, slov (v pozici iniciln, mediln a finln), souhlskovch shluk, vt a vtnch stereotyp. $Etapa automatizace$ zavruje reedukan proces. Vsledkem tto etapy mus bt sprvn vslovnost hlsky v bn komunikaci. Zanme jednoduchm opakovnm, pokraujeme pojmenovnm obrzk, ppadn tenm, pojmenovnm pedmt, reprodukc bsniek,

kanek, a je ncvik ukonen samostatnm vyprvnm. Tato etapa je nkdy velmi nron pro dti s dlouho petrvvajc dyslali. $Shrnut kapitoly$ Reedukace vslovnosti je innost, kdy pedagogickmi prostedky podporujeme sprvn fyziologick vvoj artikulace nebo korigujeme nedostatky, signalizujc vadn tvoen segment ei. Podstatou reedukace je uen, tj. proces, v jeho prbhu se vyvozuj, zpevuj a automatizuj nov eov spoje a stereotypy. Pi reedukaci dyslalie se uplatuj zsady obecn pedagogick a specificky logopedick. Zsady reedukace dyslalie jsou pirozenou strukturou souasnch metod reedukace dyslalie, kter lze klasifikovat na m. nepm, m. pm, m. substitun, m. mechanick a m. kombinovan. Reedukace vslovnosti je procesem uen, kter je realizovno v nsledujcch etapch: ppravn cvien, identifikace hlsky, vyvozen hlsky, fixace hlsky, automatizace hlsky. $Kontroln otzky a koly: $ Vysvtlete pojem $reedukace dyslalie. $ Vyjmenujte a charakterizujte obecn pedagogick zsady. Vyjmenujte a charakterizujte specifick logopedick zsady reedukace dyslalie. Na em je zaloena zsada pouvn pomocnch hlsek? Co rozumme zptnou sluchovou vazbou? Jak ovlivuje reedukaci dyslalie $diferencian tlum? $ Popite fyziologick vvoj artikulace. Objasnte podstatu metody nzornosti. Popite metody reedukace dyslalie. Vyjmenujte a charakterizujte etapy reedukace dyslalie. $Citovan a doporuen literatura$ DVOK, J.: $Logopedick slovnk.$ Logopaedica clinica. r n. Szavou 1999. KLENKOV, J. $Kapitoly z logopedie I. $Brno, Paido 2000. KLENKOV, J. $Kapitoly z logopedie II a III. $Brno, Paido 1998. KLENKOV, J. $Logopedie$. Praha, Grada, 2006. ISBN 80-247-1110-9 (bro.) KOUKOLK, F.$ Lidsk mozek. Funkn systmy. Norma a poruchy.$ 1. VYD. Praha, portl, 2000. ISBN 80-71-78-379-X KRAHULCOV, B. $Dyslalie/patlavost. $ Praha: Beakra, 2007. ISBN 978-80-903863-0-3 KUTLKOV, D.: Logopedick prevence. Portl, Praha, 2002. LECHTA,V. a kol.: $Logopedick repetitorium$. SPN, Bratislava 1990. LECHTA,V$. Symptomatick poruchy ei u dt$ [peloila Jana Kov]. Praha : Portl, 2002. ISBN 80-7178-572-5 LECHTA,V. $Diagnostika naruen komunikan schopnosti$ [ze slovenskho originlu ... peloila Jana Kov]. Praha: Portl, 2003. ISBN 80-7178-801-5 LECHTA,V. a kol. $Terapie naruen komunikan schopnosti$ [ze slovenskho originlu ... peloila Jana Kov]. Praha: Portl, 2005. ISBN 80-7178-961-5 NEUBAUER, K. $Artikulace a fonologick rozliovn hlsek.$ Hradec krlov, Tobi, 2011. ISBN 978-80-7311-118-2 SOVK,M. $Logopedie. $Praha, SPN 1981-a. SOVK, M.: $Uveden do logopedie$. SPN, Praha 1981. ZEZULKOV, E. $Logopedick prevence v pedkolnm vku. $ PdF OU, 2007. 64 s.

#3 Metodika vyvozovn hlsek $V tto kapitole se dozvte: $ jak se vyvozuj vokly a konzonanty dle ortoepick normy. $Po jejm prostudovn byste mli bt schopni: $ popsat etapy reedukace vyvozovn vokl; popsat etapy reedukace konzonant; orientovat se v metodch reedukace dyslalie a uvst konkrtn pklady. $Kl ov slova kapitoly: $dentifikace hlsky, auditivn diferenciace, vyvozen hlsky, fixace hlsky, automatizace hlsky.$

Jednotliv hlsky z fonetickho hlediska nejsou univerzlnmi ustlenmi zvuky, ale promuj se (vkou, trvnm, silou) podle svho postaven a kontextu s ostatnmi hlskami. Je proto nezbytn akceptovat minimln hlsku v pozici iniciln (na zatku slova), mediln (uprosted slova) a finln (na konci slova). #3.1 Vyvozovn vokl $A () Stedn nzk samohlska krtk (dlouh) Identifikace hlsky $ Jazyk je uloen v dutin stn v postaven ze vech samolsek nejnim. Hbet jazyka mrn vyklenut pod patern klenbu, hrot se opr o rozhran dolnch ezk a spodn dsn. Mkk patro tvo pomrn slab zvr. $Auditivn diferenciace A : $ M MA, B BA, P PA, DL DAL, BL BAL, (A) (E) : P P, B B, M M, L L, J J, V V, C C, , H H, AVA EVA, DA EDA,VADA -VEDE, $(A) (O): $ P P, B B, M M, L L, J J, V V, C C, , H H $Vyvozen hlsky: $ (zvn), U, CH, CHICH (vzdychn), PP (loume se), AJAJAJ (divme se), Ve spojen s vokly: AI AU Dle s voklem sousedcm, kterm nen nahrazovno nebo zamovno A (AO A) Jako posledn s voklem, kterm je nahrazovno nebo zamovno ( AE ) Ve spojen s konzonanty: pouze s tmi, kter dt tvo sprvn, nap. MA M AM M, PA P AP P. $Fixace novho mluvnho stereotypu $ Zapojen do slov: MMA , BBA, PAP, MV, AUTA, OLA, EVA, MLA, KVA Zapojen do vt: MMA (EMA, ELA, EVA) [spojka, sloveso] MIMI (U, LLU, AUTO) MMA (EMA, ELA, EVA) MV PP, MMA (EMA, ELA, EVA) , UU, CH $Automatizace sprvn vslovnosti $ AUTO, AUTO JEDE, SLVA, SLVA!, TTA MV, MMA MV., AUTO JEDE T T T, TTO, MMO, U JE TU. $E () Pedn, pedopatrov (palatln) stedov krtk (dlouh) Identifikace hlsky $ Jazyk se posouv dopedu a souasn vzhru, hrot se opr o spodn st dolnch ezk. Rty se aktivn neastn, elistn hel je mal. Mkk patro tvo zvr, kter je pevnj ne pi A. $Auditivn diferenciace (E) (A): $ P P, B B, M M, L L, J J, V V, C C, , H H $ (E) (I): $ P P, B B, M M, L L, J J, V V, C C, , H H $Vyvozen hlsky $ B (oveka be), M (koza me), JJE JJE (divme se), Ve spojen s vokly EI EO EU EA s voklem sousedcm, kterm E nen nahrazovno nebo zamovno (EI E) Jako posledn s voklem, kterm je E nahrazovno nebo zamovno ( EA ) Ve spojen s konzonanty pouze s tmi, kter dt tvo sprvn, nap. ME M BE B JE J EJ J $Fixace novho mluvnho stereotypu $ Zapojen do slov: EMA, EVA, EDA, JJE, JEDE, JENE! MELE, JEDEME, MELEME, MYJE, NESE, PIJE Zapojen do vt EMA, EVA, EDA, HELA [spojka, sloveso] M, B (obrzky zvat) EMA, EVA, EDA, HELA JEDE, MELE, MYJE, PIJE $Automatizace sprvn vslovnosti $ EVO, EDO, EMANE, KDO TU BBU DOSTANE? TEN, TEN, TEN, TEN MUS JT Z KOLA VEN! $I () Pedn, pedopatrov (palatln) vysok krtk (dlouh) Identifikace hlsky $ Jazyk se posouv vce vzhru a kupedu ne pi [e], hbetem se vyklene pod tvrd patro, znan se k nmu pibl. Hrot jazyka se opr o ost zadn plochy dolnch ezk. elistn hel je mal, retn otvor zk, patrohltanov zvr je pevnj ne u vech ostatnch vokl.

$Auditivn diferenciace - : P P, B B, M M, L L, J J, V V, C C, , H H $ - : $ P P, B B, M M, L L, J J, V V, C C, , H H $ - : $ P P, B B, M M, L L, J J, V V, C C, , H H $Vyvozen hlsky CHICHICHI (smch), HIHIHI (smch), HA H H (konk), (oslk), Ve spojen s vokly , IA IU IO , s voklem sousedcm, kterm I je nahrazovno nebo zamovno (IO ), Ve spojen s konzonanty pouze s tmi, kter dt tvo sprvn a kter podpo artikulan postaven I, nap. J V F M H CH $Fixace novho mluvnho stereotypu$ Zapojen do slov MIMI, BIBI, PIPI, FIFI (opice) HIHI, I, MCH, IVA IVO, IDA, MLO, IVO, M Zapojen do vt IVA, IVO, IDA, MLA [spojka, sloveso] - MIMI, BIBI, PIPI, FIFI, HIHI, I $Automatizace sprvn vslovnosti$ F-F-F-F, TO TO FOUK, F-F-F-F, DO KLOBOUKA, F-F-F-F, KLOBOUK LET, F-F-F-F, CHYTME HO DTI? $O () Zadn, zadopatrov (velrn) stedov krtk Identifikace hlsky $ Jazyk se stahuje dozadu (ve srovnn s [a]) a souasn vzhru k mkkmu patru. Hrot jazyka je voln v dutin stn, elistn hel je men ne pi [a]. Rty se aktivn astn artikulace zaokrouhlenm. Patrohltanov zvr je pevnj ne pi [a]. $Auditivn diferenciace - : $ P P, B B, M M, L L, J J, V V, C C, , H H - : P P, B B, M M, L L, J J, V V, C C, , H H $Vyvozen hlsky: $ (divme se), CH CH (povzdech), JOJOJO (souhlasme), NO NO NO (pohrozme), JOHOH (vskme), Ve spojen s vokly OE OI OU OA s voklem sousedcm, kterm O nen nahrazovno nebo zamovno jako posledn s voklem, kterm je O nahrazovno nebo zamovno Ve spojen s konzonanty pouze s tmi, kter dt tvo sprvn, nap. MO M BO B VO V KO K GO G CHO CH HO H $Fixace novho mluvnho stereotypu$ Zapojen do slov: OLO! OTO! LOLA, DODO, OKO, OHO, OTA, KOLO, VODA, VOL, MOJE, LOV, HAL, LANO, TTO Zapojen do vt OLA, OTO, LOLA, DODO [spojka, sloveso] - , CH, JOHOH, HAL, KOLO, LANO, ANO $Automatizace sprvn vslovnosti: $ OTA VOL POD OKNEM:POJTE, DTI, POJTE, VEN. $U () Zadn, zadopatrov (velrn) vysok krtk Identifikace hlsky $ Jazyk je zdvien k patru vce ne u [o]. Hrot jazyka je oddlen od dolnch ezk (voln v dutin stn). elistn hel je mal, rty se astn artikulace aktivn zaokrouhlenm a posunutm dopedu. $Auditivn diferenciace : $ P P, B B, M M, L L, J J, V V, C C, , H H : P P, B B, M M, L L, J J, V V, C C, , H H $Vyvozen hlsky$ (vlak vjd do tunelu), HHH (sova houk), J (divme se), T T T (auto troub), B B B (krva bu), BU BU BU (bubk), BUM BUM BUM (bouchme)

Ve spojen s vokly: UA UE UI UO AU EU IU OU Ve spojen s konzonanty pouze s tmi, kter dt tvo sprvn, nap. H J CH K M B P UCH UM L $Fixace novho mluvnho stereotypu$ Zapojen do slov: L DM KL PL DL MJ PUMA ULA Zapojen do vt UDO ULA [spojka, sloveso] - , H, J..L DM DL PL HL $Automatizace sprvn vslovnosti: $ BUBK DL BUBUBU, A J SE BT NEBUDU, NEBUDU SE BTI VEN, NA BUBKA MM BUBEN. #3.2 Vyvozovn zvrovch konzonant (okluzvy) P B M SOUHLSKY ZVROV (OKLUZVY Auditivn diferenciace P- B $ BBAA PPAA,, BBEE PPEE,, BBII PPII,, BBOO PPOO,, BBUU PPUU,, BBOOUU PPOOUU PPAACC BBCC,, PPEESS BBEEZZ,, BBIIJJ PPIIJJ,, BBLL PPIILLAA,, PPIILLAA BBIILLAA,, BBUU PPUU,, PPUUPPEENN BBUUBBEENN,, LLBBAA LLPPAA,, KKUUBBAA KKUUPPAA BB MM BBAA MMAA,, BBEE MMEE,, BBII MMII,, BBOO MMOO,, BBUU MMUU,, BBOOUU MMOOUU,, BBAALL MMAALL P- M PA - MA, PPEE MMEE,, PPII MMII,, PPOO MMOO,, PPUU MMUU,, PPOOUU MMOOUU,, PPIILLAA MMYYLLAA,, PPIILLAA MMLLAA,, PPLLAA -- MMLLAA $P Zvrov - obouretn (bilabiln), vbuchov explozvaIdentifikace hlsky $ Pekka vdechovmu proudu je tvoena dvojm zvrem k retnmu se pidv jet patrohltanov. Pi explozi se ru oba zvry souasn. U neznlho [p] je zvr pevnj ne pi znlm [b]. Jazyk je pi artikulaci v relativnm klidu. Hrotem se opr bez tlaku o vstupek spodn dsn. Hlska [p] je neznl, pi artikulaci se hlas neastn. $Vyvozen hlsky metodou nepmou: $ PP (loume se), PP (ptek pp), PIF PAF (lovec stl), PUK PUK (led prask) $Vyvozen hlsky metodou pmou: $ Izolovan P P P vytvoen a zruen stnho zvru (dt kontroluje slu vdechovho proudu na dlani, kterou m ped svmi sty) Ve spojen s vokly: P P P P P, P P P P P, PA PA PA PA PA $Vyvozen hlsky metodou substituce: $ oslabenm B eptem (nebo s drenm nosnho chp) vyslovovat BA B BO B BU B ozve se PA P PO P PU P $Fixace novho mluvnho stereotypu $ Zapojen do slov: P PN PS PAN PATAPAP PAD PADK, PES PENL PEDL PEPA PELIKN, PIPI PIJE PYTEL PP PILA, POLE POKOJ POV POD POSTEL, PUK PUMA PUSA PDA PUPEN PUNOCHA, POUPOUTO POUZE POUP, LUPEN KUPA LPA SYPE DOPIS KOUP KOUPE, HOPLEP TYP ZIP Zapojen do vt: PEPA [spojka, sloveso] PP PIPIPIF PAFPIJE POLE $Automatizace sprvn vslovnosti: $PODZIM, PAD LUPEN PO LUPENU, PEPA STOJ POD LPOU:POJTE, DTI, POJTE CHYTAT, PENZKY SE POSYPOU! POD LPOU JE KUPA DT, POMHAJ PEPOVI! PAK U PEPY NAKUPUJ ZA PENZEK LPOV $Chyby pi vyvozovn hlsky P $ Obouretn zvr je slab, vdechov proud unik mezi rty. Nazalita - st vdechovho proudu unik ven nosn dutinou. Pi artikulaci se astn hlas je znl (zn jako [b]). $B Zvrov - obouretn (bilabiln), vbuchov explozva Identifikace hlsky $ Pekka vdechovmu proudu je tvoena dvojm zvrem k retnmu se pidv jet patrohltanov. Pi explozi se ru oba zvry souasn. U znlho [b] je zvr slab ne pi neznlm [p]. Jazyk je pi artikulaci v relativnm klidu. Hrotem se opr bez tlaku o vstupek spodn dsn. Hlska [b] je znl, pi artikulaci se astn hlas. $Vyvozen hlsky metodou nepmou$ B B (krva bu), BU BU BU (straidlo), BUCH BUCH (bouchn), BIM BAM (zvony zvon), BAF BAF (pes tk), BC (nkdo upadl)

B B (oveka be) $Vyvozen hlsky metodou pmou $Ve spojen s vokly B B B B B AB AB AB AB AB $Vyvozen hlsky metodou substituce: $ dt si lehce pidruje ukazovky chp nosu a vyslovuje M, M, M.. ozve se B, B, B.. nechme fonovat V a zvuk peruujeme piblenm rt (obouretnm zvrem) dt artikuluje neznl P a jeho ozvuenm vyvozuje hlsku B - odhmatnm napodobuje chvn hlasivek na krku logopeda $Fixace novho mluvnho stereotypu$ Zapojen do slov BBA, BABI, BALN BOBO, BOL, BOS BUBO, BUBEN, KUBA, HOUBA BIBI, BIM BAM, BIJE Zapojen do vt BBA, BABI, BOBO, KUBA [spojka, sloveso] B, B, BIBI $Automatizace sprvn vslovnosti BUBENK $ BUBNUJEME NA BUBEN, POJTE DTI, POJTE VEN! BUBNUJEME BUM, BUM, BUM, BUDEME MT NOV DM. $Chyby pi vyvozovn hlsky B $ Obouretn zvr je slab, vdechov proud unik mezi rty. st vdechovho proudu unik ven nosn dutinou [nb]. Hlska nem dostatenou znlost (zn jako [p]). $M Zvrov - obouretn (bilabiln), nosov rezonant Identifikace hlsky $ Pekka vdechovmu proudu je tvoena jednm zvrem retnm, kter je dosti slab, exploze je mlo zeteln. Mkk patro je uvolnno, umouje vstup vdechovmu proudu do dutiny nosn, tak me dutina nosn rezonovat, [m] je hlska znl. Mkk patro vak nen tak hluboko jako pi absolutnm klidu (pipravuje se na artikulaci nsledujc hlsky). $Vyvozen hlsky metodou nepmou $ HAMY HAM (jdlo), M M (krva), M M (koza) $Vyvozen hlsky metodou pmou $ Ve spojen s vokly, M M M M M, M M M M M $Vyvozen hlsky metodou substituce: $ Dt vyslovuje , logoped pibl rty k sob (vytvo bilabiln zvr) ozve se MMM. Doporuuje se vychzet nejdve z krtkho A AMA, aby nebyla podporovna nadmrn nazalizace $Fixace novho mluvnho stereotypu: $ Zapojen do slov M, M, MME, MMA, MIMI UM, EMA, EMO! HAM, BUM, TAM, D M, DM Zapojen do vt: MMA [spojka, sloveso] EMA, MIMI, M [sloveso] MMU, EMU, MIMI MMA, EMA, MCH, MYJE, MV $Automatizace sprvn vslovnosti $ MNOHO MKU, MNOHO MOUKY, MMA DL DTEM VDOLKY. A MY MM POMHME, MKEM VDOLKY POSYPME. $Chyby pi vyvozovn hlsky M $ Obouretn zvr je slab, vdechov proud unik mezi rty. Nadmrn nazalizace. Hlska nem dostatenou znlost (zn jako [p]). $T D N SOUHLSKY ZVROV (OKLUZVY Auditivn diferenciace T- D : $ TTAA DDAA,, TT DD,, TTOO DDOO,, TT DD,, TTUU DDUU,, TT DD,, TTEE DDEE ,, TT DD,, TTYY DDYY,, TT DD,, TTEENN DDEENN,, $ TT -- NN:: $ TTAA NNAA,, TT NN,, TTOO NNOO,, TT NN,, TTUU NNUU,, TT NN,, TTEE NNEE ,, TT NN,, TTYY NNYY,, TT NN,, $ D N: $ DDAA NNAA,, DD NN,, DDOO NNOO,, DD NN,, DDUU NNUU,, DD NN,, DDEE NNEE ,, DD NN,, DDYY NNYY,, DD NN,, prochzej dvmi obdobmi vvoje - dt je ovld ji v dob napodobivho vatln, artikulan vvoj je vak ukonen kolem 3. roku vku, kdy se tvorba hlsek transformuje na alveoly za hornmi ezky

hlska [t] je klovou hlskou pi korekci artikulace substitun metodou: [c] [r] nedokonen artikulanho vvoje [t] a [d] je jednou z astch pin vadnho tvoen [r], [] a sykavek (interdentln tvoen) vadn tvoen ady [l] [n] [d] [t] (posunem hrotu jazyka k dolnm ezkm nebo tlakem na n a nslednm zvednutm jazyka pasivn pohybem doln elisti vzhru; nsledek) je astou pinou nespchu pi artikulaci [r] $ T Zvrov - dsov (alveolrn), vbuchov explozva Identifikace hlsky $ Vdechovmu proudu se do cesty stav dva zvry stn a patrohltanov, pi explozi se oba zvry ru souasn. stn zvr se tvo pitlaenm okraj celho jazyka k okrajm patra ve tvaru podkovy. Hlavn msto artikulace je na alveolch. Rty se artikulace aktivn neastn, jsou v neutrlnm postaven. Hlska [t] je neznl, pi artikulaci se hlas neastn. Exploze pi hlsce[t] je silnj ne pi hlsce [d]. $ Vyvozen hlsky metodou nepmou $ TY TY TY (zlobme se), T T (auto troub), TAK TAK (..velijak), TEN TEN TEN (ten mus jt k kola ven) $ Vyvozen hlsky metodou pmou $ Izolovan velk elistn hel, rty jsou v postaven pro A , mn se s postavenm vokl hrot jazyka se opr za alveolami, okraje jazyka se pibl k dsnm TTTTTTTT Ve spojen s vokly (doln elist zpotku v klidovm postaven) T T T T T T T T T T $ Vyvozen hlsky metodou substituce: $ oslabenm D - eptem (nebo s drenm nosnho chp) vyslovovat DA D DO D DU D ozve se TA T TO T TU T $ Fixace novho mluvnho stereotypu $ Zapojen do slov TEN, OTA, OTO, TETA, TTO, TTA, TTO, TOM, TOME, TNA, AUTO, VATA, TAM, TUDY, PLOT, MOTL, METE, MOT, LT, VT, LT, VT Zapojen do vt TOM, OTA, TTA, TETA [spojka, sloveso] AUTO, METE, MOT, TOME! OTO! TTO! TTO! $Automatizace sprvn vslovnosti$ TO JE TTA, TO JE MMA,TO JE DDEK, TO JE BBA.TO JE VNOUEK, MAL KLOUEK. $Chyby pi vyvozovn hlsky T $ Ozvuen zmna za D (vyvozujeme proto nejdve izolovan a nehlasn, ve spojen s vokly upednostnme poad AT, OT). Nazalizace (tn) v dsledku oslabenho patrohltanovho zvru vdechov proud unik dutinou nosn. Nedostaten alveolingvln zvr umouje niku vdechovmu proudu mezi dsn a hrotem jazyka nebo po stranch jazyka nedochz k explozi. Zvr je tvoen a na tvrdm pate. $D Zvrov - dsov (alveolrn), vbuchov explozva Identifikace hlsky $ Vdechovmu proudu se do cesty stav dva zvry stn a patrohltanov, pi explozi se oba zvry ru souasn. stn zvr se tvo pitlaenm okraj celho jazyka k okrajm patra ve tvaru podkovy. Hlavn msto artikulace je na alveolch. Rty se artikulace aktivn neastn, jsou v neutrlnm postaven. Hlska d je znl, pi artikulaci se hlas astn. Exploze pi hlsce [d] je mrnj ne pi hlsce [t]. $Vyvozen hlsky metodou nepmou $ DDDDD (auto startuje) DA DA DA DA (zvuk motoru) $Vyvozen hlsky metodou pmou$ velk elistn hel, rty jsou v postaven pro A , mn se s postavenm vokl; hrot jazyka se opr za alveolami, okraje jazyka se pibl k dsnm. Ve spojen s vokly (zpotku brada v klidovm postaven) D D D D D DA DO D D D $Vyvozen hlsky metodou substituce: $ dt si lehce pidruje ukazovky chp nosu a vyslovuje NNN, N, N, N.. ozve se DDD, D, D, D dt artikuluje neznl T a jeho ozvuenm vyvozuje hlsku D - odhmatnm (v oblasti hrdla logopeda) napodobuje chvn hlasivek

$Fixace novho mluvnho stereotypu$ Zapojen do slov EDA, EDO, IDA, IDO, DJA, DJO, DODO, LADA, DAN, DON, DANA, DUNAJ DM, DEJ, VEDE, VODA, DV, DM, DM, DOL, BOUDA Zapojen do vt EDA, IDA, DJA, DODO, DANA [spojka, sloveso] DJA, DANA, DM, DM, BOUDU, VEDE $Automatizace sprvn vslovnosti$ DO VODY, PJDEME DO VODY,TO BUDOU ZVODY! TONDA NS POVEDE, TEN PLAVAT DOVEDE. OLDA SE NEDAL,DOPLAVAL NEJDL. $Chyby pi vyvozovn hlsky D$ Ztrta znlosti zmna za T. Nazalizace (dn) v dsledku oslabenho patrohltanovho zvru vdechov proud unik dutinou nosn. Nedostaten alveolingvln zvr umouje niku vdechovmu proudu mezi dsn a hrotem jazyka nebo po stranch jazyka nedochz k explozi. Zvr je tvoen a na tvrdm pate. $N Zvrov - dsov (alveolrn), nosov rezonant Identifikace hlsky$ Pekka vdechovmu proudu je tvoena jednm zvrem retnm, kter je dosti slab, exploze je mlo zeteln. Mkk patro je uvolnno, umouje vstup vdechovmu proudu do dutiny nosn, tak me dutina nosn rezonovat. [n] je hlska znl, pi artikulaci se hlas astn. $Vyvozen hlsky metodou nepmou$ NY NY NY (uspvn), NE NE NE (nesm!), NA NA NA (krmme slepice) $Vyvozen hlsky metodou pmou: $ Izolovan velk elistn hel, rty jsou v postaven pro A , mn se s postavenm vokl hrot jazyka se opr za alveolami, okraje jazyka se pibl k dsnm NNNNNN (piloenm prstu pod nos dt kontroluje smr vdechovho proudu) ve spojen s vokly (doln elist zpotku v klidovm postaven) N N N N N (innost hlasivek je mon kontrolovat hmatem na hrtanu nebo pod bradou, pop. na temeni hlavy; nedoporuuje se odhmatvat nosn rezonanci na nosnm kdle nebezpe stisku a zmny za D) ANNN ONNN UNNN ENNN YNNN $Vyvozen hlsky metodou substituce: $ Dt vyslovuje , logopedickou sondou (mechanickm polohovnm) lze upravit postaven jazyka $Fixace novho mluvnho stereotypu$ Zapojen do slov NNA, NNO, NENE, NOHY, NINA, NYNY, NYN, NYNEJ, NOV ANO, HANA, HANO, JANA, VNA, VANA, MNA, KOLENO, POLENOJAN, IVAN, PN Zapojen do vtKdo m Nnu, pannu, vanu? HANA JANA VNAKoho vol mma? HANO! JANO! VNO! JE NOV NEN NOV (AUTO.)N je zafixovno, kdy dt sprvn artikuluje slova NEM NEMME $Automatizace sprvn vslovnosti$ VNO, VNO, PODEJ VANU, VYKOUPME NOVOU PANNU. TU JE VODA, TU JE VANA, U JE PANNA VYKOUPAN. $Chyby pi vyvozovn hlsky N$ patrohltanov zvr znemon vdechovmu proudu rezonanci dutiny nosn (zaven huhavost) Nedostaten alveolingvln zvr umouje niku vdechovmu proudu mezi dsn a hrotem jazyka nebo po stranch jazyka Nesprvn poloha jazyka - stn zvr je tvoen a na tvrdm pate, pop. dt vsouv jazyk mezi zuby $ SOUHLSKY ZV ROV (OKLUZVY Auditivn diferenciace - : $ AA AA,, ,, OO OO,, ,, UU UU,, ,, TT DD ,, TTII DDII,, TT DD,, -- :: AA AA,, ,, OO OO,, ,, UU UU,, ,, TT NN ,, TTII DDII,, TT DD,, $ : $ AA AA,, ,, OO OO,, ,, UU UU,, ,, DD NN ,, DDII NNII,, DD NN $ Zvrov - tvrdopatrov (palatln), vbuchov explozva

Identifikace hlsky$ Vdechovmu proudu se do cesty stav dva zvry stn a patrohltanov, pi explozi se oba zvry ru souasn. stn zvr tvo hbet jazyka na tvrdm pate, hrot jazyka se opr o doln ezky, aby mohl vytlait svou hmotu k tvrdmu patru. Exploze je mrn sykav, jako dsledek pevnho pitlaen jazyka k patru. Pi uvolovn zvru vznikne trbina, kudy prudce unik vdechov proud. Rty se artikulace aktivn neastn, jsou v neutrlnm postaven. Hlska [] je neznl, pi artikulaci se hlas neastn. Exploze pi hlsce[] je silnj ne pi hlsce []. $Vyvozen hlsky metodou nepmou $ TIKY TIKY TIKY (hodiny tikaj), UK UK UK (klepn na dvee), A (opovren), $Vyvozen hlsky metodou pmou$ Izolovan (vychzme z artikulanho postaven pro T a postupn stlaujeme hrot jazyka za spodn ezky) Ve spojen s vokly T T $Vyvozen hlsky metodou substituce: $ Dt vyslovuje TY TY TY a logoped polohuje postaven jazyka za doln ezky. Ostatn samohlsky jsou pro spojovn mn vhodn. Doporuuje se tak substituce pomoc hlsky J (tj) zrychlenm vyslovovnm (njitje, tjicho, djel..). Metoda je nefyziologick (riziko fixace hlsky [j] ve slov) $Fixace novho mluvnho stereotypu$ Zapojen do slov OTK, TIK, TLO, TICHO, UK, APE, APKA, KOT, V LT, NA Zapojen do vt OTK, KOT, APKA (pes) [spojka, sloveso] APE, V BOT, V LT $Automatizace sprvn vslovnosti $ MAL KOT SED V BOT, TIE KOUK NA PAVOUKA, JAK SI V KOUT SOUK ST. POTOM CHYT KLUBKO NIT,ZAPLETLO SE, U JE V STI! $Chyby pi vyvozovn hlsky $ Pi stlaovn hrotu jazyka za doln ezky se msto ozve K nebo G (tlo jazyka se posunulo pli dozadu) Mrn oslaben patrohltanovho zvru oslaben exploze. $ Zvrov - tvrdopatrov (palatln), vbuchov explozva Identifikace hlsky $ Vdechovmu proudu se do cesty stav dva zvry stn a patrohltanov, pi explozi se oba zvry ru souasn. stn zvr tvo hbet jazyka na tvrdm pate, hrot jazyka se opr o doln ezky, aby mohl vytlait svou hmotu k tvrdmu patru. Exploze je mrn sykav, jako dsledek pevnho pitlaen jazyka k patru. Pi uvolovn zvru vznikne trbina, kudy prudce unik vdechov proud. Rty se artikulace aktivn neastn, jsou v neutrlnm postaven. Hlska [] je znl, pi artikulaci se hlas astn. Exploze pi hlsce[] je mrnj ne pi hlsce []. $Vyvozen hlsky metodou nepmou: $ OBY OBY (ptek zobe) $Vyvozen hlsky metodou pmou$ Izolovan (vychzme z artikulanho postaven pro D a postupn stlaujeme hrot jazyka za spodn ezky) Ve spojen s vokly D D A A A A A $Vyvozen hlsky metodou substituce: $ Dt vyslovuje DY DY DY a logoped polohuje postaven jazyka za doln ezky. Ostatn samohlsky jsou pro spojovn mn vhodn. Doporuuje se tak substituce pomoc hlsky J (dj) zrychlenm vyslovovnm (njitje, tjicho, djel..). Metoda je nefyziologick (riziko fixace hlsky [j] ve slov) $Fixace novho mluvnho stereotypu$ Zapojen do slov DL, OBE, DDA, DTI, BUDK, HODINY, LOD, DKUJI, CHOD, DV (se), DIV (se)

Zapojen do vtDDA, DTI [spojka, sloveso, DL, CHOD] LOD, BUDK $Automatizace sprvn vslovnosti $ DDA DL DTEM LOD, DTI S NIMI CHOD K VOD. DVAJ SE ZA LOD, JAK PO VOD ZVOD. $Chyby pi vyvozovn hlsky $ Absence mken Pi stlaovn hrotu jazyka za doln ezky se msto ozve K nebo G (tlo jazyka se posunulo pli dozadu) Mrn oslaben patrohltanovho zvru oslaben exploze. $ Zvrov - tvrdopatrov (palatln), nosov rezonant Identifikace hlsky $Pekka vdechovmu proudu je tvoena jednm zvrem retnm, kter je dosti slab, exploze je mlo zeteln. Mkk patro je uvolnno, umouje vstup vdechovmu proudu do dutiny nosn, tak me dutina nosn rezonovat. [] je hlska znl, pi artikulaci se hlas astn. $Vyvozen hlsky metodou nepmou $ AF AF (tn tk) $Vyvozen hlsky metodou pmou$ Izolovan (vychzme z artikulanho postaven pro N a postupn stlaujeme hrot jazyka za spodn ezky) Ve spojen s vokly N N A A A A A $Vyvozen hlsky metodou substituce: $ Dt vyslovuje NY NY NY a logoped polohuje postaven jazyka za doln ezky. Ostatn samohlsky jsou pro spojovn mn vhodn. Doporuuje se tak substituce pomoc hlsky J (nj) zrychlenm vyslovovnm (njitje, tjicho, djel..). Metoda je nefyziologick (riziko fixace hlsky [j] ve slov) $Fixace novho mluvnho stereotypu$ Zapojen do slov JENK,TONK, KONK, VON, PAN, NIT, TICHO, TIK, NIC, NCO, NKDE, VODNK Zapojen do vt JENK,TONK PAN [spojka, sloveso] KONKA NIC NCO VODNKA CO VON? $Automatizace sprvn vslovnosti: $ JJ MMMM KKOONN,, PPKKNN KKOONN,, PPAASSUU JJ JJEE NNAA VVHHOONN.. MMMM KKOONNKKYY,, MMMM,, PPAASSUU JJ JJEE SSMM $Chyby pi vyvozovn hlsky $Absence mken Absence nosn rezonance Pi stlaovn hrotu jazyka za doln ezky se msto ozve K nebo G (tlo jazyka se posunulo pli dozadu) $K G SOUHLSKY ZV ROV (OKLUZVY) Auditivn diferenciace K - G : $ KKAA GGAA,, KK GG,, KKOO GGOO,, KK GG,, KKUU GGUU,, KK GG,, KKEE -- GGEE ,, KK GG,, KKYY GGYY,, KK GG,, $ KK -- TT:: $ KKAA TTAA,, KK TT,, KKOO TTOO,, KK TT,, KKUU TTUU,, KK TT,, KKEE -- TTEE ,, KK TT,, KKYY TTYY,, KK TT,, G -D: GGAA DDAA,, GG DD,, GGOO DDOO,, GG DD,, GGUU DDUU,, GG DD,, GGEE -- DDEE ,, GG DD,, GGYY DDYY,, GG DD,, $K Zvrov - mkkopatrov (velrn), vbuchov explozva Identifikace hlsky$ Konsonant [k] se tvo ze vech zvrovch hlsek nejvce vzadu, a na mkkm patru. Zvr tvo zadn dl hbetu jazyka v podob irokho pruhu. Hrot jazyka je voln v dutin stn (me se vak oprat i o vstupek doln dsn). Mkk patro je pozvednuto, tvo patrohltanov zvr. Hlska [k] je neznl, hlas se pi artikulaci neastn. Zvr na pate je pi neznlm [k] pevnj ne pi znlm [g]. $Vyvozen hlsky metodou nepmou$KO KO KO (slepika), KU KU KU (kukaka), K K K (kaenka) $Vyvozen hlsky metodou pmou $ Izolovan mrn elistn hel, rty jsou v neutrlnm postaven hrot jazyka voln za dolnmi ezky, hbet jazyka se vyklene k mkkmu patru K K K Ve spojen s vokly K K K K K, AKA EKE YKY OKO UKU $Vyvozen hlsky metodou substituce: $vychzme z artikulanho postaven pro T a postupn stlaujeme hrot jazyka za spodn ezky (kombinace metody substitun a

mechanick) dt eptem vyslovuje tatatata tetetete - logopedickou sondou (ptl nebo dt vlastnm ukazovkem) upravme polohu jazyka ozve se kakakaka kekekeke $Fixace novho mluvnho stereotypu $ Zapojen do slov KAM, KVA, KJA, KAPE, KOUPE, KOPA, KUDY, KUPA PKA, DKA, OKO, FKY, DKY, LKY, HOUK, KOUK BALK, MALK, PUK, LK, V K Zapojen do vt KJA [spojka, sloveso] KOUPE, KOPE, BALK, FKY, PUK, EHO JE KOPA? $Automatizace sprvn vslovnosti $KJA KOUK NA KUKA KU, NA VYSOKM BUKU. VOL NA NI: "KUKU, KUKU!" ONA NA N J: "KLUKU!" $Chyby pi vyvozovn hlsky K $Nahrazovn K jinou hlskou, nejastji T- L Oslaben patrohltanov zvr hlska zn jako KCH $G Zvrov - mkkopatrov (velrn), vbuchov explozva Identifikace hlsky $ Konsonant [g] se tvo ze vech zvrovch hlsek nejvce vzadu, a na mkkm patru. Zvr tvo zadn dl hbetu jazyka v podob irokho pruhu. Hrot jazyka je voln v dutin stn (me se vak oprat i o vstupek doln dsn). Mkk patro je pozvednuto, tvo patrohltanov zvr. Hlska [g] je znl, hlas se pi artikulaci astn. Zvr na pate je pi znlm [g] slab ne pi neznlm [k]. $Vyvozen hlsky metodou nepmou $ GA GA GA (husa), Vyvozen hlsky metodou pmou Izolovan: mrn elistn hel, rty jsou v neutrlnm postaven, hrot jazyka voln za dolnmi ezky, hbet jazyka se vyklene k mkkmu patru G G G Ve spojen s vokly G G G G G AGA EGE YGY OGO UGU $Vyvozen hlsky metodou substituce: $ vychzme z artikulanho postaven pro D a postupn stlaujeme hrot jazyka za spodn ezky (kombinace metody substitun a mechanick) dt eptem vyslovuje dadada dedede - logopedickou sondou (ptl nebo dt vlastnm ukazovkem) upravme polohu jazyka ozve se gagaga gegege $Fixace novho mluvnho stereotypu $ Zapojen do slov GL, GUMA, GUSTA, GUL, GBINA, GALOE DOGA, ANGNA, AGAVE, LEGO, OLGA, MAGDA, Zapojen do vt GUSTA, GBINA, AUGUST [spojka, sloveso] GUMU, GALOE, DOGU, LEGO, KDO D GL? $Automatizace sprvn vslovnosti: $ GUSTA M M GUMOV, KDO M TAK TAKOV? DVAT GLY GUSTA UM, GUSTA JE KLUK JAKO Z GUMY. $Chyby pi vyvozovn hlsky K $ Nahrazovn G jinou hlskou, nejastji D Oslaben patrohltanov zvr hlska zn jako N, NG Zmna G za K #3.3 Vyvozovn polozvrovch konzonant (semiokluzvy) $C SOUHLSKY POLOZV ROV (semiokluzvy) $ Auditivn diferenciace C - : CCAA AA,, CC ,, CCOO OO,, CC ,, CCUU UU,, CC ,, CCEE -- EE ,, CC ,, CCII ,, CC MMIICCKKAA -- MMYYKKAA $C Polozvrov (semiokluzva), alveolrn, afrikt (polosykavka) Identifikace hlsky$ Pi artikulaci souhlsky [c] pipomn postaven jazyka postaven pro [t], ale zvr nesah a na ezky. Hrot jazyka se opr o doln ezky, podobn jako pi ostrch sykavkch. Mkk patro tvo pevn patrohltanov uzvr. Rty maj postaven podobn jako pi ostrch sykavkch [s], [z]. [C] je hlska neznl. Fyziologick je tak vslovnost znlho [c] = [dz], a to v ppadech, nsleduje-li prov znl souhlska (leckdo ledzgdo). $Vyvozen hlsky metodou nepmou$ C C C (cvrek), CIK CIK (ptek), CINK CINK (zvonek) $Vyvozen hlsky metodou pmou: $ Izolovan Hrot jazyka se dotk dolnch ezk

Zuby jsou kleovit seveny (bez elistnho hlu), v nkterch ppadech se mrn pedsune mandibula dopedu Rty jsou v klidovm postaven (raztko), protaeny ve vodorovnm smru Tie a krtce vyslovujeme C C C Ve spojen s vokly (volme vokly, kter co nejdle podpo artikulan postaven) CI CE CA CO CU, C C C C C, ICI ECE ACA OCO UCU $Vyvozen hlsky metodou substituce: $ Vychzme ze substitun hlsky T (bu na zatku, uprosted nebo na konci slova). Dt pibl ezky k sob tak, aby vydechovan vzduch mohl na ost zub vytvoit charakteristick sykot (nkdy je nutn mrn pedsunout doln elist). Koutky st se oddl do stran (do smvu), hrot jazyka usmrnme za doln ezky. Logoped eptem pedkv TTT, dt opakuje. Nraz vdechovho proudu dt odhmatv na dlani ruky, kterou pidruje nejprve ped sty logopeda, pak ped svmi sty. Pouijeme podprn artikulan postaven vokly I - E : IT ET AT OT UT ; TI TE TA - TO TU vyslovujeme krtce a eptem, pozdji zesilujeme hlas $Fixace novho mluvnho stereotypu$ Zapojen do slov CL, CN, CILKA, CINK, CIHLA, CVKA, CIBULE, CEL CEP, CENA, COP, CULK, CUP, CUPE NIC, VC, PEC, KLEC, VC, BC MICKA, KLCKA, PCKA, OPICE, POLICE, UDICE, KYTICE, POKLICE, VEJCE, NECKY, PLACKY, TCKY VCE, LCE, PCE, OVOCE Zapojen do vt CILKA [spojka, sloveso] CINK CIBULI CEDNK CUPE OVOCE PLACKY VEJCE [podstatn jmno] JE NA PECI NEN NA PECI [podstatn jmno] JE OVOCE NEN OVOCE $Automatizace sprvn vslovnosti$ CO TO CINK ZA VESNIC? KLUCI JEDOU PO SILNICI. HOP KONKU, CINKY CINKY, A JSME DOMA U MAMINKY. VENKU BUDE VNICE, KLUCI U JSOU V POSTLCE. $Chyby pi vyvozovn hlsky C$ nediferencovn sykavek, nesprvn poloha jazyka, hrot jazyka nesmuje za doln ezky, vdechov proud neprochz stedem dutiny stn, $ Polozvrov (semiokluzva), alveolrn, afrikt (polosykavka) Identifikace hlsky $ Konsonant [] m tak uritou podobu s tvoenm hlsky [t], ale men ne je pbuznost [t] a [c]. Hrot jazyka je ve styku s alveolrnm vstupkem (podobn postaven jako pi tup sykavce [], tiskne se k patru pevnji, zvr je pevnj. elistn hel je nepatrn vt pi [c]. Rty jsou zaokrouhleny. Patrohltanov uzvr je pevn. Je to hlska neznl. Tak u[] je varianta znl [] =[d], a to ve slovech, kdy nsleduje znl prov souhlska (a bych). $Vyvozen hlsky metodou nepmou $ I (voln na koiku), K K (kaenka), IK IK (rma) $Vyvozen hlsky metodou pmou$ Izolovan hrot jazyka se zved k alveolm, Zuby jsou kleovit seveny (bez elistnho hlu), v nkterch ppadech se mrn pedsune mandibula dopedu, Rty jsou zaokrouhleny (raztko), koutky se pibl k sob. Tie a krtce vyslovujeme Ve spojen s vokly (volme vokly slova, kter co nejdle podpo artikulan postaven) O U A E I, O U A E I, OO UU AA $Vyvozen hlsky metodou substituce: $ Vychzme ze substitun hlsky (bu na zatku, uprosted nebo na konci slova) Pouijeme podprn artikulan postaven vokly O - U : O U A E I ; O U A - E I vyslovujeme krtce a eptem, pozdji hlas zesilujeme

$Fixace novho mluvnho stereotypu$ Zapojen do slov OLEK, KOKA, OKA, POK UNK, P, KA ENK, EK, EPICE, OVEKA H, BI, EVIKA, KOIKA, OPIKA, KULI KA KUKA KA, OKA F, NA, BOH, KOL, PEK Zapojen do vt ENDA, EVIKA [spojka, sloveso] OLEK, KOKA UNK, P [podstatn jmno] M OKA NEM OKA [podstatn jmno] POK NEPOK ENDA, EVIKA, BABIKA M KOL NEM KOL $Automatizace sprvn vslovnosti$ BABIKA PEE KOL, OT MAL PEK. KOL JE PKN PEEN, OKOLDOU MEN. $Chyby pi vyvozovn hlsky $ nediferencovn sykavek, nesprvn poloha jazyka, hrot jazyka nesmuje k alveolm, vdechov proud neprochz stedem dutiny stn $Shrnut kapitoly $ Jednotliv hlsky z fonetickho hlediska nejsou univerzlnmi ustlenmi zvuky, ale promuj se podle svho postaven a kontextu s ostatnmi hlskami. Pi reedukaci je nezbytn akceptovat alespo hlsku v pozici iniciln, mediln a finln. Osobn pln reedukace dyslalie sestavujeme v chronologick nvaznosti jednotlivch etap a s respektem k individulnm potebm kadho dtte. $Kontroln otzky a koly: $ Popite vyvozovn vokl dle jednotlivch etap. Popite vyvozovn konzonant (zvrov okluzvy) dle jednotlivch etap. Popite vyvozovn konzonant (polozvrov semiokluzvy) dle jednotlivch etap. Vysvtlete pojem $auditivn diferenciace$ . Uvete pklady orientan diagnostiky auditn diferenciace. $Citovan a doporuen literatura$ DVOK, J.: $Logopedick slovnk.$ Logopaedica clinica. r n. Szavou 1999. KBELE, F. ,VIMR, L. $Brousek pro tvj jazek.$ Praha: Albatros, 1998. KLENKOV, J. $Kapitoly z logopedie I. $ Brno, Paido 2000. KLENKOV, J. $Kapitoly z logopedie II a III. $ Brno, Paido 1998. KLENKOV, J. $Logopedie$. Praha, Grada, 2006. ISBN 80-247-1110-9 (bro.) KRAHULCOV, B. $Dyslalie/patlavost. $ Praha: Beakra, 2007. ISBN 978-80-903863-0-3 KUTLKOV, D.: Logopedick prevence. Portl, Praha, 2002. LECHTA,V. $Diagnostika naruen komunikan schopnosti$ [ze slovenskho originlu ... peloila Jana Kov]. Praha: Portl, 2003. ISBN 80-7178-801-5 LECHTA,V. a kol. $Terapie naruen komunikan schopnosti$ [ze slovenskho originlu ... peloila Jana Kov]. Praha: Portl, 2005. ISBN 80-7178-961-5 NEUBAUER, K. $Artikulace a fonologick rozliovn hlsek.$ Hradec Krlov, Tobi, 2011. ISBN 978-80-7311-118-2 SIRKOV, M. $Zlat klek$. $100 kanek ke sprvn vslovnosti$. Praha: SPN, 1991. ZEZULKOV, E. $Logopedick prevence v pedkolnm vku. $ PdF OU, 2007. 64 s.