REGIONALIZACE POVODÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ …web.natur.cuni.cz/.../cekal_hladny_regionalizace.pdf · 2 4 6 I II III IV V VI VI VII X X XI XI Radbúza - Lhota 1799 0 2 4

Přednáška Povodně v krajině, PřF UK v Praze, ZS 2009/10 1

Čekal, R., Hladný, J., 2009. Regionalizace a sezonalita zatížení povodňovým rizikem

REGIONALIZACE POVODÍ ČESKÉ REGIONALIZACE POVODÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ SEZONÁLNÍ ANALÝZY SEZONÁLNÍ ANALÝZY VÝSKUTY POVODNÍVÝSKUTY POVODNÍ

REGIONALIZACE POVODÍ ČESKÉ REGIONALIZACE POVODÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ SEZONÁLNÍ ANALÝZY SEZONÁLNÍ ANALÝZY VÝSKUTY POVODNÍVÝSKUTY POVODNÍ

RNDr. Radek Čekal, Ph.D.RNDr. Radek Čekal, Ph.D.Ing. Josef Hladný, CSc.Ing. Josef Hladný, CSc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZEPřírodov ědecká fakultaKatedra fyzické geografie a geoekologie

Povodně v krajině, 4. XI. 2009

Obsah přednáškyREGIONALIZACE POVODŇOVÉHO ZATÍŽENÍ V ČR

1 Význam sezonality pro regionalizaci povodňového zatížení krajiny

2 Příprava a výběr dat3 Stabilita sezonality povodňových výskytů v říční síti4 Metody sezonální analýzy výskytu povodní 5 Identifikace vazeb mezi fyzickogeografickým prostředím

a sezonalitou výskytu povodní6 Regionalizace sezonality výskytu povodní na území ČR7 Analýza dlouhodobých změn v sezonalitě výskytu povodní8 Regionalizace povodňového zatížení ČR z hlediska typů

příčinných povětrnostních situací



Regionalizace, region, nejistota…� Poznatky o regionalizaci sezonality výskytu nadprůměrných

průtoků jsou důležitými podklady pro povodňovou ochranu z hlediska zatížení jednotlivých povodí povodňovým nebezpečím, pro poznávání mechanizmu vzniku povodňových situací, k odvozování návrhových hydrologických veličin a vůbec k prohlubování znalostí o povodňovém režimu krajiny.

� Region se v těchto souvislostech chápe jako seskupení menších povodí, která mohou být považována za podobná z hlediska zvolených charakteristik odtokové odezvy. Jeho vymezení tak vychází jednak z požadavku přibližně stejné hodnoty charakteristik v rámci jednoho regionu a jednak z požadavku vzájemných odlišností různých regionů.

� Každé povodí je však svým fyzicko-geografickým prostředím unikátní.

PROTO JE KAŽDÁ REGIONALIZACE VŽDY PROTO JE KAŽDÁ REGIONALIZACE VŽDY SPOJENA S URČITOU DÁVKOU NEJISTOT!!!SPOJENA S URČITOU DÁVKOU NEJISTOT!!!


VÝZNAM SEZONALITY PRO REGIONALIZACI POVODŇOVÉHO

ZATÍŽENÍ KRAJINY

Regionalizace zatížení krajiny povodňovým nebezpečímJednotlivé vodní toky a jejich povodí jsou charakteristické mimo jiné také tím, že se vyznačují zvýšenou nebo sníženou pravděpodobností výskytu povodní. Z hlediska potřeb povodňové ochrany … . Užitečnou informací při různých rozhodováních mohou být však i znalosti opačného charakteru, tj. identifikace roční sezóny s relativně nejmenším povodňovým rizikem.

Rekognoskace meteorologických příčin povodníVyskytuje-li se více povodní vždy v určité kratší části roku, dají se

analyzovat zpětně, na základě známých cirkulačních atmosférických podmínek, jejich nebezpečné typy, což může přispívat k prostorovému zvyšování efektivnosti

prognostických operací v lokálních podmínkách povodí.

Analýza sezonality výskytu povodní představuje jeden z ambiciózních metodických přístupů ke zvýšení poznatků o režimu těchto přírodních disturbancí. Její podstatou je rozbor fyzikálních jevů vedoucích ke vzniku povodní v závislosti na určitém období roku. Konkrétně mohou takto získané poznatky přispět k řešení následujících problémů.




Zpřesňování vstupů při frekvenční analýze povodníObjasnění sezonálního režimu výskytu povodní by mohlo být užitečným podkladem i při odvozování návrhových hydrologických veličin v nepozorovaných profilech vodních toků a to promítnutím vlivu sezonální složky do výpočtu.

Potenciální možnosti využití výrazné sezonality povodníNa výskytu povodňových jevů se podílejí dvě skupiny vlivů, jednak příčinné faktory nahodilého charakteru, které představují tedy nahodilou složku a jednak faktory, které se vyznačují poměrně menším časovým rozptylem a vytvářejí v podstatě jakousi sezonální složku povodní. Blíží-li se poměr sezonální složky na úkor složky nahodilé ke 100 % jde již o mimořádně sevřený rozptyl ve výskytu povodní. Základním předpokladem k tomu je však objektivní a spolehlivé určení sezonální složky povodní.

Sensitivita jednotlivých povodí na sezonální výskyt povodíTytéž meteorologické pochody mohou vyvolávat v různých povodích rozdílné následky anebo stejná meteorologické situace s jinou dobou výskytu může i ve stejném povodí vést k rozdílnému povodňovému vývoji [Chalušová, 2004; Müller, 2007; Vlasák, 2008]. U každého povodí je důležité proto zjistit zda a nakolik jsou

povodňově citlivá na určitý druh příčinných meteorologických situací, jakož i na jejich sezonální výskyt.


Význam sezonality pro regionalizaci povodňového zatížení krajiny

#S#S#S

#S

#S

#S#S

#S

#S

#S#S

#S#S

#S#S#S

#S#S#S

#S#S

#S

#S

#S#S

#S#S

#S

#S#S

#S

#S#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S#S

#S#S#S

#S

#S#S#S#S

#S

#S

#S

#S#S#S

#S

#S#S#S#S

#S#S#S

#S#S

#S

#S

#S#S

#S#S

#S#S

#S#S

#S#S

#S#S

#S

#S

#S#S

#S#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S#S

#S

#S

#S #S#S

#S

#S

#S#S#S

#S

#S

#S#S#S#S

#S#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S#S

#S

#S

#S#S

#S#S

#S #S#S

#S

#S#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S #S

#S#S

#S

#S

#S#S

#S#S

#S#S

#S

#S

#S

#S#S

#S#S

#S#S#S#S

#S

#S#S

#S

#S

#S

#S

#S#S#S#S#S

#S#S

#S

#S

#S#S

#S #S #S

#S

#S#S#S

S

0 102030405060 km

hlav ní rozvodnice úmořístátní hranicevodní nádrževodní toky

#S hydrologické stanice v povodí Labe#S hydrologické stanice v povodí Moravy#S

hydrologické stanice v povodí Odry

Legenda:

Celkem bylo vybráno 181 vodoměrných stanic na území ČR

V povodí Labe 108 stanicV povodí Labe 108 stanic

V povodí Moravy V povodí Moravy 52 52 stanicstanic

V povodí Odry 21 stanicV povodí Odry 21 stanic

PŘÍPRAVA A VÝBĚR DAT




FYZICKO-GEOFRAFICKÉ� plocha povodí [PL v km2],� průměrný sklon svahů [SK v %],� průměrná nadmořská výška [NV v m n. m.],� relativní podíl plochy pokryté lesem [LE v %], loukami [LO v %], ornou půdou [OR v

%] a městskou zástavbou [ME v %] na celkové ploše povodí,� délka údolnice [L v km], � index tvaru povodí [α], � orientace svahů [ORI ve stupních azimutu] a� půdní druh [PU s číslem kategorie propustnosti].

KLIMATOLOGIKÉ� průměrný roční úhrn srážek [SR v mm],� průměrná roční teplota [TER ve °C],� průměrná teplota měsíce březen [TEB ve °C],� průměrná výška sněhové pokrývky 1. března [SN1 v cm] a� průměrná výška sněhové pokrývky 15. března [SN15 v cm].

Pro všechna povodí odpovídající vybraným vodoměrným profilům byla vytvořena databáze následujících Charakteristik za období 1975-2000:

Příprava a výběr dat


STABILITA SEZONALITY POVO-DŇOVÝCH VÝSKYTŮ V ŘÍČNÍ SÍTI

#S#S#S

#S

#S#S

#S

#S

#S

#S#S

#S

#S#S

#S

#S

#S#S

#S

#S

#S #S#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S #S

#S#S

#S

#S

#S

#S

#S#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

00300050

00600160

04800490

0520

0590

0630

0640

0660

0840

0860

0910

1020

1240

13101330

1790

1799

1820

1830

20912101

22302260

25902630

2660

2750

2960

2990

30303410

3900

4030

4215

4410

4480

4520

4570

4620

46304690

4780

3700

1350

13701380

1410

1510

ro zvo dn i ces tá tní hra ni cev od ní ná drž ev od ní to ky

# d at a ba nk ov é čí sl o h yd rol og ic ké st an i ce

Legenda:23 90

0 25 50 75 100 km

Test stability byl realizován vizuálně pomocí sezonálních růžic v těch povodích, kde shodou okolností výběr dovolil využití údajů o povodních z několika stanic na témže toku.

Výběr vhodných vodoměrných stanic na podkladě zvolených kritérií vedl k situaci, že na řadě významných vodních toků nemohla být vzata do úvahy žádná stanice, nebo získané údaje nebyly shledány jako vhodné pro sezonální povodňovou analýzu či muselo být uvažováno pouze s ojedinělými stanicemi a to ponejvíce v úsecích horních toků. Zatímco platnost zjištěné sezonality pro sousední povodí mohla být prověřena na podkladě regionální analýzy, bylo třeba vedle toho ověřit reprezentativnost údajů o sezonalitě zjišťované v horních částech povodí i pro střední a dolní tratě toků.




Povodí Labe

Dou brava - Bí lek0630

02

46

8I

II

III

IV

V

V I

VII

V III

IX

X

X I

X II

Doubrava - Spa čice0640

02

46

8I

II

III

IV

V

V I

VII

VIII

IX

X

X I

XII

Dou brava - Žleby0660

02

46

8I

II

III

IV

V

V I

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Bílina - Chot ějovice2230

02468

10I

II

III

IV

V

VI

V II

V III

IX

X

XI

X II

Bílin a - Trmice2260

02468

10I

II

III

IV

V

VI

V II

V III

IX

X

XI

XII

Stabilita sezonality povodňových výskytů v říční síti

Chrudimka - Hamry0480

-1

1

3

5I

II

III

IV

V

V I

VII

V III

IX

X

XI

XII

Chrud imka - P řemilov0490

- 1

1

3

5I

II

III

IV

V

VI

V II

V III

IX

X

X I

X II

Chrud imka - Svídnice0520

-1

1

3

5I

II

III

IV

V

V I

VII

V III

IX

X

XI

XII

Chrudimka - Nemošice0590

- 1

1

3

5I

II

III

IV

V

VI

V II

V III

IX

X

X I

X II



Povodí Vltavy

Radbúza - Sta ňkov1790

0

2

4

6I

II

III

IV

V

V I

V II

V III

IX

X

XI

X II

Radbúza - Lhota1799

0

2

4

6I

II

III

IV

V

VI

V II

VIII

IX

X

XI

XII

Otava - Rejštejn1370

-113

57

I

II

III

IV

V

VI

VII

V III

IX

X

XI

XII

Otava - Sušice1380

-113

57

I

II

III

IV

V

V I

V II

VIII

IX

X

X I

XII

Otava - Katovice1410

-1135

7I

II

III

IV

V

VI

VII

V III

IX

X

XI

XII

Otava - Písek1510

- 1135

7I

II

III

IV

V

V I

V II

VIII

IX

X

X I

XII

Vyd ra - Mod rava1350

-113

57

I

II

III

IV

V

V I

V II

VIII

IX

X

X I

XII





Povodí Odry

Olše - Jablunkov2960

01

2

3

4I

II

III

IV

V

V I

V II

VIII

IX

X

XI

XII

Olše - Český Těšín2990

01

2

3

4I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Olše - V ěřňovice3030

01

2

3

4I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Opava - Opava2660

0

2

4

6I

II

III

IV

V

VI

VII

V III

IX

X

XI

XII

Opava - D ěhylov2750

0

2

4

6I

II

III

IV

V

V I

V II

VIII

IX

X

XI

XII



Povodí Moravy

Morava - Vlaské3410

-1

1

35

7I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Morava - Krom ěříž4030

-1

1

35

7I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Morava - Strážnice4215

-1

1

35

7I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Vsetínská Be čva - Vsetín3700

0

1

2I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Bečva - Dluhonice3900

0

1

2I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII





Povodí Dyje

Svratka - Borovnice4410

0

2

4

6

8I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

S vratka - Veverská Bitýška4480

0

2

4

6

8I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Svratka - Židlochovice4620

0

2

4

6

8I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Jihlava - Batelov4630

0

1

2I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Jihlava - Ptá čov4690

0

1

2I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Jihlava - ivan čice4780

0

1

2I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII



Výsledky komparativní analýzy prokazují, že:

� konformita sezonality rozvodnění zjištěná v horních úsecích toků se až na malé výjimky zachovává po celé délce toku, pokud není narušena umělým zásahem,

� frekvence rozvodnění se v sezonálním dominantním vychýlení rovněž zachovává, v podružných výskytech se však jejich frekvence může lišit ponejvíce o 1 až 2 případy, jen velmi zřídka o více,

� rozdíly ve frekvenci mohou být způsobeny vlivem mimořádného rozvodnění na přítocích nebo nepřesnosti v určení 1letých průtoků či nedokonalou evidencí případů rozvodnění vyskytujících se

v přechodových obdobích jednotlivých měsíců.




IDENTIFIKACE VAZEB MEZI FYZIKOGEOGRAFICKÝM PROSTŘEDÍM A SEZONALITOU VÝSKYTU POVODNÍV sezonální analýze povodní na území České republiky bylo třeba předem prokázat, zda některé složky fyzickogeografického prostředí synergicky nezesilují nebo tlumí sezonální složku povodňového režimu.

Pro tento druh analýzy byla vybrána jako dostatečně reprezentativní časová jednotka jeden měsíc. Všechny vstupy, byly odvozeny pro jednotlivá povodí přináležející 181 vybraným vodoměrným stanicím. Navíc byly uvažovány i vypočítané hydrologické charakteristiky MD (r) a povodňový index, který by měl posloužit jako další orientační indikátor zatížení jednotlivých oblastí území ČR výskytem povodňových případů.

Výsledná korelační matice byla pořízena pomocí statického programu Statistica. Pro lepší orientaci jsou v ní zvýrazněny

hodnoty korelačních koeficientů již od r > 0,3 žlutě (slabá tendence) a od r > 0,5 červeně (tendence s větší pravděpodobností).


MD ro INDEX SR NV SK PL PU SN1 SN15 TER TEB L α ME OR L O L E I II III IV V V I VII VIII IX X XI XII R S S V V JV J JZ Z SZ

MD 1,0 0 0,26 - 0,33 0,32 0,30 0 ,30 -0, 13 0,2 0 0,2 9 0,29 - 0,16 - 0,24 -0 ,21 0 ,29 -0, 06 -0,3 8 0,0 9 0,35 - 0,51 - 0,38 -0 ,57 -0 ,18 -0,1 2 0,1 4 0,14 0,23 0,21 0,02 -0 ,29 -0, 28 0,0 1 0,2 5 0,38 0,13 0,01 -0 ,10 -0 ,25 -0, 25 0,0 3

ro 0,2 6 1,00 - 0,30 - 0,03 -0 ,17 0 ,08 -0, 09 -0,1 5 -0,1 2 -0,12 0,14 0,10 -0 ,13 0 ,14 0, 20 -0,0 1 -0,10 - 0,05 - 0,20 - 0,15 -0 ,29 -0 ,13 -0,1 1 -0,0 2 -0,19 - 0,16 - 0,14 - 0,25 -0 ,17 -0, 40 -0,1 7 0,1 9 0,32 0,10 0,00 0 ,02 0 ,03 -0, 02 0,0 3

INDEX -0,3 3 -0,30 1,00 - 0,10 -0 ,09 -0 ,15 0, 09 -0,0 1 -0,0 7 -0,08 0,01 0,07 0 ,11 -0 ,16 0, 24 0,0 9 -0,02 - 0,09 0,75 0,73 0 ,77 0 ,64 0,6 4 0,4 1 0,52 0,50 0,23 0,46 0 ,53 0, 64 0,1 1 0,0 4 -0,13 0,01 - 0,10 -0 ,02 0 ,00 -0, 02 -0,1 4

SR 0,3 2 -0,03 - 0,10 1,00 0,69 0 ,73 -0, 19 0,5 1 0,8 9 0,86 - 0,61 - 0,76 -0 ,26 0 ,21 -0, 22 -0,6 9 0,2 1 0,55 - 0,19 - 0,34 -0 ,21 -0 ,01 -0,2 7 -0,1 3 0,23 0,15 0,41 0,16 0 ,06 0, 12 0,2 7 -0,2 5 -0,04 - 0,32 - 0,25 -0 ,22 -0 ,10 0, 14 0,1 2

NV 0,3 0 -0,17 - 0,09 0,69 1,00 0 ,50 -0, 16 0,7 8 0,7 8 0,77 - 0,86 - 0,83 -0 ,19 0 ,22 -0, 52 -0,7 0 0,5 6 0,61 - 0,18 - 0,29 -0 ,19 0 ,09 -0,1 6 -0,1 3 0,10 0,01 0,25 0,22 0 ,04 0, 22 0,2 9 -0,2 1 -0,14 - 0,08 - 0,01 -0 ,08 -0 ,16 -0, 15 -0,0 9

SK 0,3 0 0,08 - 0,15 0,73 0,50 1 ,00 -0, 17 0,3 0 0,6 2 0,56 - 0,52 - 0,63 -0 ,28 0 ,28 -0, 13 -0,6 8 0,1 5 0,58 - 0,31 - 0,33 -0 ,29 0 ,04 -0,1 5 0,0 0 0,21 0,17 0,29 - 0,03 0 ,04 -0, 14 -0,0 6 -0,2 2 0,10 - 0,26 - 0,06 0 ,12 0 ,12 0, 14 0,1 9

PL -0,1 3 -0,09 0,09 - 0,19 -0 ,16 -0 ,17 1, 00 -0,0 6 -0,1 6 -0,15 0,15 0,19 0 ,83 -0 ,15 0, 13 0,1 7 -0,05 - 0,21 0,05 0,14 0 ,17 -0 ,06 0,0 7 0,1 5 -0,06 0,13 - 0,12 0,00 -0 ,03 0, 06 -0,0 9 0,0 4 -0,03 0,07 0,13 0 ,06 0 ,01 -0, 03 0,0 1

PU 0,2 0 -0,15 - 0,01 0,51 0,78 0 ,30 -0, 06 1,0 0 0,5 5 0,55 - 0,69 - 0,67 -0 ,06 0 ,19 -0, 39 -0,5 0 0,3 8 0,44 - 0,14 - 0,21 -0 ,09 0 ,11 -0,1 0 -0,1 2 0,18 0,08 0,28 0,15 0 ,00 0, 22 0,2 5 -0,0 3 -0,02 0,01 - 0,01 -0 ,14 -0 ,26 -0, 22 -0,0 5

SN1 0,2 9 -0,12 - 0,07 0,89 0,78 0 ,62 -0, 16 0,5 5 1,0 0 0,99 - 0,68 - 0,79 -0 ,23 0 ,23 -0, 33 -0,6 5 0,2 6 0,56 - 0,14 - 0,27 -0 ,15 0 ,04 -0,2 4 -0,1 5 0,14 0,07 0,23 0,25 0 ,10 0, 18 0,3 2 -0,3 4 -0,20 - 0,29 - 0,16 -0 ,14 -0 ,08 0, 08 0,0 0

SN15 0,2 9 -0,12 - 0,08 0,86 0,77 0 ,56 -0, 15 0,5 5 0,9 9 1,00 - 0,64 - 0,74 -0 ,20 0 ,21 -0, 33 -0,6 1 0,2 6 0,53 - 0,15 - 0,25 -0 ,16 0 ,03 -0,2 1 -0,1 5 0,12 0,07 0,17 0,24 0 ,08 0, 18 0,3 6 -0,3 3 -0,22 - 0,28 - 0,17 -0 ,16 -0 ,10 0, 06 -0,0 3

T ER -0,1 6 0,14 0,01 - 0,61 -0 ,86 -0 ,52 0, 15 -0,6 9 -0,6 8 -0,64 1,00 0,93 0 ,21 -0 ,26 0, 40 0,6 1 -0,38 - 0,55 0,10 0,22 0 ,10 -0 ,14 0,1 4 0,1 2 -0,18 - 0,01 - 0,29 - 0,24 -0 ,11 -0, 17 -0,1 4 0,2 3 0,14 0,05 - 0,06 -0 ,01 0 ,09 0, 11 -0,0 3

T EB -0,2 4 0,10 0,07 - 0,76 -0 ,83 -0 ,63 0, 19 -0,6 7 -0,7 9 -0,74 0,93 1,00 0 ,26 -0 ,29 0, 35 0,6 7 -0,26 - 0,59 0,14 0,29 0 ,14 -0 ,07 0,2 1 0,1 8 -0,21 - 0,04 - 0,30 - 0,19 -0 ,06 -0, 08 -0,1 4 0,2 6 0,12 0,11 0,00 0 ,04 0 ,07 0, 00 -0,0 8

L -0,2 1 -0,13 0,11 - 0,26 -0 ,19 -0 ,28 0, 83 -0,0 6 -0,2 3 -0,20 0,21 0,26 1 ,00 -0 ,43 0, 12 0,2 7 -0,03 - 0,33 0,13 0,14 0 ,17 -0 ,04 0,1 4 0,0 5 -0,04 0,08 - 0,14 0,00 0 ,02 0, 07 -0,1 0 0,1 0 -0,04 0,14 0,14 0 ,00 -0 ,03 -0, 01 -0,0 1

α 0,2 9 0,14 - 0,16 0,21 0,22 0 ,28 -0, 15 0,1 9 0,2 3 0,21 - 0,26 - 0,29 -0 ,43 1 ,00 -0, 09 -0,2 9 0,0 2 0,39 - 0,19 - 0,16 -0 ,22 -0 ,03 -0,1 9 -0,0 4 -0,03 0,03 0,04 - 0,03 -0 ,07 -0, 11 0,0 5 0,0 4 0,21 - 0,02 0,02 0 ,14 -0 ,01 -0, 26 -0,1 0

M E -0,0 6 0,20 0,24 - 0,22 -0 ,52 -0 ,13 0, 13 -0,3 9 -0,3 3 -0,33 0,40 0,35 0 ,12 -0 ,09 1, 00 0,1 9 -0,31 - 0,35 0,27 0,22 0 ,09 0 ,20 0,2 5 0,2 1 0,08 0,27 - 0,05 - 0,04 0 ,13 -0, 04 -0,2 2 0,1 2 0,20 0,01 0,03 0 ,11 0 ,13 0, 07 0,0 9

OR -0,3 8 -0,01 0,09 - 0,69 -0 ,70 -0 ,68 0, 17 -0,5 0 -0,6 5 -0,61 0,61 0,67 0 ,27 -0 ,29 0, 19 1,0 0 -0,46 - 0,86 0,22 0,32 0 ,26 -0 ,15 0,1 5 0,0 2 -0,16 - 0,10 - 0,33 - 0,15 -0 ,08 -0, 06 -0,2 2 0,2 3 0,02 0,25 0,11 0 ,00 0 ,02 0, 07 -0,0 1

L O 0,0 9 -0,10 - 0,02 0,21 0,56 0 ,15 -0, 05 0,3 8 0,2 6 0,26 - 0,38 - 0,26 -0 ,03 0 ,02 -0, 31 -0,4 6 1,0 0 0,32 - 0,04 - 0,11 -0 ,08 0 ,12 -0,1 1 0,0 0 -0,08 - 0,02 - 0,01 0,22 0 ,16 0, 24 0,2 0 -0,0 7 -0,08 - 0,02 0,08 -0 ,04 -0 ,13 -0, 15 -0,1 8

L E 0,3 5 -0,05 - 0,09 0,55 0,61 0 ,58 -0, 21 0,4 4 0,5 6 0,53 - 0,55 - 0,59 -0 ,33 0 ,39 -0, 35 -0,8 6 0,3 2 1,00 - 0,27 - 0,26 -0 ,25 0 ,12 -0,0 8 0,0 2 0,13 0,06 0,29 0,13 0 ,02 0, 01 0,2 6 -0,2 1 -0,05 - 0,22 - 0,12 0 ,04 0 ,01 -0, 17 -0,0 8

I -0,5 1 -0,20 0,75 - 0,19 -0 ,18 -0 ,31 0, 05 -0,1 4 -0,1 4 -0,15 0,10 0,14 0 ,13 -0 ,19 0, 27 0,2 2 -0,04 - 0,27 1,00 0,62 0 ,72 0 ,40 0,3 7 0,1 0 0,16 0,08 - 0,02 0,31 0 ,50 0, 58 0,0 9 -0,0 4 -0,22 - 0,01 - 0,09 -0 ,01 0 ,09 0, 09 -0,1 6

II -0,3 8 -0,15 0,73 - 0,34 -0 ,29 -0 ,33 0, 14 -0,2 1 -0,2 7 -0,25 0,22 0,29 0 ,14 -0 ,16 0, 22 0,3 2 -0,11 - 0,26 0,62 1,00 0 ,57 0 ,36 0,4 7 0,3 3 0,12 0,21 - 0,05 0,24 0 ,39 0, 41 -0,0 4 0,0 6 -0,13 0,09 0,07 0 ,15 0 ,10 -0, 04 -0,1 8

III -0,5 7 -0,29 0,77 - 0,21 -0 ,19 -0 ,29 0, 17 -0,0 9 -0,1 5 -0,16 0,10 0,14 0 ,17 -0 ,22 0, 09 0,2 6 -0,08 - 0,25 0,72 0,57 1 ,00 0 ,41 0,3 5 0,1 7 0,17 0,09 0,02 0,35 0 ,47 0, 53 0,0 9 -0,1 7 -0,32 - 0,13 - 0,08 0 ,04 0 ,15 0, 16 -0,0 7

IV -0,1 8 -0,13 0,64 - 0,01 0,09 0 ,04 -0, 06 0,1 1 0,0 4 0,03 - 0,14 - 0,07 -0 ,04 -0 ,03 0, 20 -0,1 5 0,1 2 0,12 0,40 0,36 0 ,41 1 ,00 0,4 7 0,1 8 0,23 0,24 0,09 0,24 0 ,46 0, 39 0,1 1 -0,0 3 -0,11 - 0,03 - 0,07 0 ,03 0 ,09 -0, 08 -0,1 3

V -0,1 2 -0,11 0,64 - 0,27 -0 ,16 -0 ,15 0, 07 -0,1 0 -0,2 4 -0,21 0,14 0,21 0 ,14 -0 ,19 0, 25 0,1 5 -0,11 - 0,08 0,37 0,47 0 ,35 0 ,47 1,0 0 0,3 6 0,38 0,44 0,07 0,16 0 ,24 0, 23 -0,0 3 0,2 3 0,09 0,17 - 0,06 0 ,01 0 ,00 -0, 12 -0,1 1

VI 0,1 4 -0,02 0,41 - 0,13 -0 ,13 0 ,00 0, 15 -0,1 2 -0,1 5 -0,15 0,12 0,18 0 ,05 -0 ,04 0, 21 0,0 2 0,0 0 0,02 0,10 0,33 0 ,17 0 ,18 0,3 6 1,0 0 0,20 0,49 0,11 0,24 0 ,11 0, 11 -0,0 4 0,1 0 0,10 0,08 0,11 0 ,12 -0 ,07 -0, 18 -0,0 5

VII 0,1 4 -0,19 0,52 0,23 0,10 0 ,21 -0, 06 0,1 8 0,1 4 0,12 - 0,18 - 0,21 -0 ,04 -0 ,03 0, 08 -0,1 6 -0,08 0,13 0,16 0,12 0 ,17 0 ,23 0,3 8 0,2 0 1,00 0,59 0,45 0,18 0 ,07 0, 16 0,0 9 0,2 7 0,19 0,14 - 0,19 -0 ,28 -0 ,30 -0, 05 0,0 7

VIII 0,2 3 -0,16 0,50 0,15 0,01 0 ,17 0, 13 0,0 8 0,0 7 0,07 - 0,01 - 0,04 0 ,08 0 ,03 0, 27 -0,1 0 -0,02 0,06 0,08 0,21 0 ,09 0 ,24 0,4 4 0,4 9 0,59 1,00 0,25 0,16 0 ,07 0, 16 -0,0 1 0,2 3 0,17 0,16 0,05 0 ,01 -0 ,12 -0, 18 -0,1 2

IX 0,2 1 -0,14 0,23 0,41 0,25 0 ,29 -0, 12 0,2 8 0,2 3 0,17 - 0,29 - 0,30 -0 ,14 0 ,04 -0, 05 -0,3 3 -0,01 0,29 - 0,02 - 0,05 0 ,02 0 ,09 0,0 7 0,1 1 0,45 0,25 1,00 0,24 0 ,00 0, 19 0,0 6 0,0 5 0,15 - 0,09 - 0,14 -0 ,20 -0 ,15 0, 05 0,1 9

X 0,0 2 -0,25 0,46 0,16 0,22 -0 ,03 0, 00 0,1 5 0,2 5 0,24 - 0,24 - 0,19 0 ,00 -0 ,03 -0, 04 -0,1 5 0,2 2 0,13 0,31 0,24 0 ,35 0 ,24 0,1 6 0,2 4 0,18 0,16 0,24 1,00 0 ,21 0, 55 0,1 8 -0,0 6 -0,10 - 0,06 - 0,13 -0 ,17 -0 ,13 0, 00 0,0 4

XI -0,2 9 -0,17 0,53 0,06 0,04 0 ,04 -0, 03 0,0 0 0,1 0 0,08 - 0,11 - 0,06 0 ,02 -0 ,07 0, 13 -0,0 8 0,1 6 0,02 0,50 0,39 0 ,47 0 ,46 0,2 4 0,1 1 0,07 0,07 0,00 0,21 1 ,00 0, 45 0,0 9 -0,2 0 -0,20 - 0,19 - 0,11 0 ,06 0 ,13 0, 13 -0,0 3

XII -0,2 8 -0,40 0,64 0,12 0,22 -0 ,14 0, 06 0,2 2 0,1 8 0,18 - 0,17 - 0,08 0 ,07 -0 ,11 -0, 04 -0,0 6 0,2 4 0,01 0,58 0,41 0 ,53 0 ,39 0,2 3 0,1 1 0,16 0,16 0,19 0,55 0 ,45 1, 00 0,3 2 -0,1 1 -0,24 - 0,14 - 0,21 -0 ,16 -0 ,05 0, 01 -0,1 4

R 0,0 1 -0,17 0,11 0,27 0,29 -0 ,06 -0, 09 0,2 5 0,3 2 0,36 - 0,14 - 0,14 -0 ,10 0 ,05 -0, 22 -0,2 2 0,2 0 0,26 0,09 - 0,04 0 ,09 0 ,11 -0,0 3 -0,0 4 0,09 - 0,01 0,06 0,18 0 ,09 0, 32 1,0 0 -0,2 9 -0,34 - 0,37 - 0,52 -0 ,48 -0 ,44 -0, 29 -0,3 4

S 0,2 5 0,19 0,04 - 0,25 -0 ,21 -0 ,22 0, 04 -0,0 3 -0,3 4 -0,33 0,23 0,26 0 ,10 0 ,04 0, 12 0,2 3 -0,07 - 0,21 - 0,04 0,06 -0 ,17 -0 ,03 0,2 3 0,1 0 0,27 0,23 0,05 - 0,06 -0 ,20 -0, 11 -0,2 9 1,0 0 0,80 0,72 0,10 -0 ,27 -0 ,43 -0, 43 -0,0 7

SV 0,3 8 0,32 - 0,13 - 0,04 -0 ,14 0 ,10 -0, 03 -0,0 2 -0,2 0 -0,22 0,14 0,12 -0 ,04 0 ,21 0, 20 0,0 2 -0,08 - 0,05 - 0,22 - 0,13 -0 ,32 -0 ,11 0,0 9 0,1 0 0,19 0,17 0,15 - 0,10 -0 ,20 -0, 24 -0,3 4 0,8 0 1,00 0,38 - 0,06 -0 ,20 -0 ,33 -0, 26 0,2 5

V 0,1 3 0,10 0,01 - 0,32 -0 ,08 -0 ,26 0, 07 0,0 1 -0,2 9 -0,28 0,05 0,11 0 ,14 -0 ,02 0, 01 0,2 5 -0,02 - 0,22 - 0,01 0,09 -0 ,13 -0 ,03 0,1 7 0,0 8 0,14 0,16 - 0,09 - 0,06 -0 ,19 -0, 14 -0,3 7 0,7 2 0,38 1,00 0,55 -0 ,03 -0 ,31 -0, 49 -0,3 5

J V 0,0 1 0,00 - 0,10 - 0,25 -0 ,01 -0 ,06 0, 13 -0,0 1 -0,1 6 -0,17 - 0,06 0,00 0 ,14 0 ,02 0, 03 0,1 1 0,0 8 - 0,12 - 0,09 0,07 -0 ,08 -0 ,07 -0,0 6 0,1 1 -0,19 0,05 - 0,14 - 0,13 -0 ,11 -0, 21 -0,5 2 0,1 0 -0,06 0,55 1,00 0 ,60 0 ,10 -0, 32 -0,2 9

J -0,1 0 0,02 - 0,02 - 0,22 -0 ,08 0 ,12 0, 06 -0,1 4 -0,1 4 -0,16 - 0,01 0,04 0 ,00 0 ,14 0, 11 0,0 0 -0,04 0,04 - 0,01 0,15 0 ,04 0 ,03 0,0 1 0,1 2 -0,28 0,01 - 0,20 - 0,17 0 ,06 -0, 16 -0,4 8 -0,2 7 -0,20 - 0,03 0,60 1 ,00 0 ,64 -0, 10 -0,2 1

J Z -0,2 5 0,03 0,00 - 0,10 -0 ,16 0 ,12 0, 01 -0,2 6 -0,0 8 -0,10 0,09 0,07 -0 ,03 -0 ,01 0, 13 0,0 2 -0,13 0,01 0,09 0,10 0 ,15 0 ,09 0,0 0 -0,0 7 -0,30 - 0,12 - 0,15 - 0,13 0 ,13 -0, 05 -0,4 4 -0,4 3 -0,33 - 0,31 0,10 0 ,64 1 ,00 0, 44 -0,0 4

Z -0,2 5 -0,02 - 0,02 0,14 -0 ,15 0 ,14 -0, 03 -0,2 2 0,0 8 0,06 0,11 0,00 -0 ,01 -0 ,26 0, 07 0,0 7 -0,15 - 0,17 0,09 - 0,04 0 ,16 -0 ,08 -0,1 2 -0,1 8 -0,05 - 0,18 0,05 0,00 0 ,13 0, 01 -0,2 9 -0,4 3 -0,26 - 0,49 - 0,32 -0 ,10 0 ,44 1, 00 0,5 6

SZ 0,0 3 0,03 - 0,14 0,12 -0 ,09 0 ,19 0, 01 -0,0 5 0,0 0 -0,03 - 0,03 - 0,08 -0 ,01 -0 ,10 0, 09 -0,0 1 -0,18 - 0,08 - 0,16 - 0,18 -0 ,07 -0 ,13 -0,1 1 -0,0 5 0,07 - 0,12 0,19 0,04 -0 ,03 -0, 14 -0,3 4 -0,0 7 0,25 - 0,35 - 0,29 -0 ,21 -0 ,04 0, 56 1,0 0

- MD Me an Day,- ro rozptyl,- INDEX povo dňový in dex,- SR průměrný ro čn í úhrn srážek (mm),- NV průměrná nadmo řská výška (m n. m.),- SK průměrný sklon svahů (% ),

- PL plo ch a p ovodí (km2),

- PU půdní d ruh (kateg orie propu stnosti),

- SN1 průměrná výška sněhové pokrývky 1. bře zna (cm),- SN15 průměrná výška sněhové pokrývky 15. března (cm),- TER průmě rná ro ční teplota (°C),- TEB průmě rná teplota měsíce březen (°C),- L dél ka ú dolni ce (km), - α in dex tvaru povodí, - LE, LO, OR, ME rela tivní podíl plochy pokryté le se m (LE v %), l oukami (LO v %), ornou půdou (OR v %) a městskou zásta vb ou (ME v %) na celkové plo še po vodí,- I,II,...,XII četnost výskytu povodňo vých situací v jedn otl ivých měsících,- R, S,...,SZ proce ntuá lní p odíl (%) rovin a svahů s ori entací dano u světovými strana mi n a cel kové p loše povodí.

Korelační matice parametrů sezonality výskytu povodní a Korelační matice parametrů sezonality výskytu povodní a fyzickogeografických charakteristikfyzickogeografických charakteristik

Identifikace vazeb mezi fyzickogeografickým prostředím a sezonalitou výskytu povodníIdentifikace vazeb mezi fyzickogeografickým prostředím a sezonalitou výskytu povodní




Výsledky korelační analýzy

� Z korelační matice vyplývá, že žádný z uvažovaných fyzickogeografických parametrů nevykazuje jednoznačně výrazný vliv na MD. Pouze se potvrzuje známý poznatek, že na větší části našeho území převažuje zimní režim povodní, což se v matici projevuje tím, že v celostátní hodnotě MD se odráží relativně významněji nepřímoúměrný vliv výskytů povodní v lednu až březnu. Čím menší číslo MD tím se vyskytuje více zimních povodní. Kromě toho lze ze znamének dalšího průběhu jinak slabé tendence pouze odhadovat, že pak až do května se vliv zimního povodňového režimu na hodnotu MD postupně zmenšuje, zatímco u letního režimu od června až do září se jeho vliv mění na přímoúměrný. V listopadu a prosinci vliv zimních povodní opět postupně zesiluje.

� Částečný vliv na hodnotu MD mohou vykazovat oblasti s většími srážkami SR, nadmořskou výškou NV, sklonitostí

SK, zalesněním LE a s převahou svahů se severovýchodní orientací, nepřímoúměrně pak oblastí s menším podílem orné půdy OR.

Identifikace vazeb mezi fyzickogeografickým prostředím a sezonalitou výskytu povodní


METODY SEZONÁLNÍ ANALÝZY VÝSKYTU POVODNÍ:

1. METODA SMĚROVÝCH STATISTIK

2. METODA ČAR KUMULATIVNÍCHČETNOSTÍ VÝSKYTU POVODNÍ

• Zvolené metody byly aplikovány na souborech vybraných povodí s pokud možno neovlivněným režimem odtoku.• Všechny pracují s průtoky separovanými metodou POT (Peaks Over Threshold) tzn. s kalkulací nadprůměrných průtoků nad jejich zvolenou prahovou hodnotou.

3. METODA POVODŇOVÉHO INDEXU




1. Metoda sm ěrových statistik

Každé datum výskytu kulminace může být interpretovánojako směrový vektor daný úhlem Φ a velikostí m (prokterou je v jednotkové kružnici m = 1). Jestliže existujesoubor n povodní, pak lze určit souřadnice x a y aprůměrného data výskytu povodní MD (Mean Day)v daném profilu jako:

Jako doplněk k MD je možno určit míru rozptylu ṝ výskytů povodňových případů.

Hodnoty blízké 0 ukazují na velký rozptyl výskytu povodňových případů během roku a hodnoty blízké k 1vyjadřují vysokou míru sezonality.

Metody sezonální analýzy výskytu povodní


22 yxr +=

∑=

=n

iin

x1

)cos(1 φ

∑=

=n

iin

y1

)sin(1 φ

x

y

Φ1.I.

1.I

V.

1.V II.

1.X

.

2. Metoda čar kumulativn ích četnost í výskytu povodn í

Profil: Josef ův DůlTok: Kamenice

0

0,5

1

1,5

2

2,5

1 41 81 121 161 201 241 281 321 361t [den]

L(t)

3,5 m3/s

4,7 m3/s

6 m3/s

III III

I

III

•• Průběh roku je rozdělen třemi Průběh roku je rozdělen třemi různými typy období vzájemně různými typy období vzájemně odlišnými svou vodností, tj. odlišnými svou vodností, tj. obdobím zvýšené pravděpodobnosti obdobím zvýšené pravděpodobnosti výskytu nadprůměrných průtoků, výskytu nadprůměrných průtoků, tzv.tzv. povodňovým neklidem (I),obdobím povodňového klidu (II) a obdobím přechodovým (III).

•• V rámci vymezených období mají čáry kumulativních četností výskytu nadprůměrných průtoků s různou pravděpodobností překročení QBpřibližně lineární průběh.

Metoda je založena na znázornění součtové čáry výskytůnadprůměrných průtoků L(t), které v čase t překročily zvolenouprahovou hodnotu QB v daném referenčním období. Proměnná t probíháv časovém intervalu (0,T ), který odpovídá řadě dnů v roce.

Období 1975-2000





imim

ni

im f

Q

QINDEX ,

,

1

.max

max,∑

=

==

3. Metoda povod ňového indexu

K identifikaci oblastí, které jsou sezonálně zatěžovány relativně častějšími aextrémnějšími povodněmi byla z dat o proběhlých povodních na základěmaximálních průtoků v měsíci odvozena charakteristika povodňového INDEXU.

Qmax … aritmetický průměr všech kulminačních průtoků, které se vyskytly v uvažovaném referenčním období a pro které platí, že Qmax > Q1letý.

Qmaxm,i … maximální kulminační průtok z řady průtokových kulminací v daném měsíci m v uvažovaném referenčním období, pro které platí, že Qmax,m>Q1letý

fm,i … četnost výskytu všech povodňových kulminací, které se vyskytly v referenčním období v měsíci m a pro něž platí, že v Qmax > Q1letý



- -

--

-

--

---

-

--

-

----

--

---

-- -

-- -

-

--

----

-

--

--

--

-

--

--

--

---

-

-

-

-

--

-

- --

----

--

-

-- -

-

--

-

--

-

-

--

-

--

--

--

--- -

- -

-- --

-

-

- --

-

-

-

- - --

---

-

-

-

---

-

-

- --

-

--

--

-

-

-- -

- -

-

-

- ---

-

-- -

---

-

--

---

--

----

-

-

---

--

-

-

--

¬

¬

¬¬¬

¬

¬

¬ ¬¬

¬

¬¬

¬¬

¬

¬

¬¬ ¬

¬ ¬

¬

¬

¬ ¬¬¬

¬

¬¬ ¬

¬¬¬

¬

¬¬

¬¬¬

¬¬

¬¬¬¬

¬

¬

¬¬¬

¬¬

¬

¬

¬¬

--

-

-

¬¬

¬¬

¬¬

¬

¬¬

¬¬

¬¬

¬¬¬

¬

¬

¬

¬

¬¬

¬

¬¬¬

¬¬¬¬

¬¬

¬

¬¬ ¬

¬

¬¬

¬

¬¬

¬

¬

¬¬

¬

¬¬

¬¬

¬¬

¬¬¬¬

¬ ¬

¬¬ ¬¬

¬

¬

¬¬¬

¬

¬

¬

¬ ¬ ¬¬

¬¬¬

¬

¬¬

¬

¬

¬¬

¬

¬¬

¬¬

¬¬¬

¬¬¬

¬

¬¬¬¬

¬¬

¬¬¬

¬¬ ¬

¬¬ ¬

¬

¬¬

¬¬¬¬

¬

Zima ( 1. - 45 . a 31 5. - 366.)-

Jaro (46. - 135. den v roce)-Léto (136 . - 2 25 .)-

Legenda:

- Směrový ve ktor MD

Pod zim (226. - 314.)-

1.I.

1.IV.

1.VII .

1.X.

r = 0, 47r = 1min

max

- 0 - 0.2 - 0.2 - 0.4 - 0.4 - 0.6 - 0.6 - 0.8 - 0.8 - 1

REGIONALIZACE SEZONALITY VÝSKYTU POVODNÍ NA ÚZEMÍ ČR


1. METODA SMĚROVÝCH STATISTIK1. METODA SMĚROVÝCH STATISTIK



Regionalizace sezonality výskytu povodní na území ČR


###

#

#

#

#

#

#

##

##

#

##

#

##

#

#

#

#

##

#

#

#

##

#

#

#

#

#

#

#

#

#

##

###

#

##

###

#

#

#

##

#

#

##

#

# #

#

##

#

#

#

##

#

#

#

#

#

##

##

#

#

#

##

#

#

#

#

#

#

##

#

#

# ##

#

#

#

##

#

#

###

#

###

#

#

#

#

#

#

##

##

#

##

#

##

#

#

#

#

##

#

#

#

##

#

#

#

#

#

#

#

#

#

##

###

#

##

###

#

#

#

##

#

#

##

#

# #

#

##

#

#

#

##

#

#

#

#

#

##

##

#

#

#

##

#

#

#

#

#

#

##

#

#

# ##

#

#

#

##

#

#

###

#

0030

004 00050

00 60

01 30

01 50

0160

0180

0210

0240

02 50

029 0

0300

034003 50

03600370

0390

04 50

04 60

04 70

04 800490

0520

0590

063 0

064 0

0660

06 90

07 00

07 50

0770

08 20

083 0

0840085 0

086 0

088 0

091 0

0920

094 0

096 0

10 00

10 20

1060

107010801102

111 0114 0

1150

12 401260

12 70

131 01330

1350

13 70

138 013 90

141 0

143 0

1450

1470

150 0

151 0

15 20 153 0

15 601580

16 10

162 0

166 0167 0

171017 20

17 30

1750

1790

17 99

182 0

183 0

187018 80

19 00

190 1 1930 19 40

196 0

209 1

210 1

2120

21 40 2170

218 0

23002350236 02390

0.9 2

0.92 0.732.15

0.23

0.000.73

1.12

1.12

1.151.31

3.351.19

1.191.77

2.27

3.12

4.123.46

1.501.381.31

3.96

3.382.08

0.35

1.92

2.69

2.00

0.08

0.230.31

0.31

0.12

0.54

0.040.96

0.120.58

1.54

0.351.500.62 0.08

0.27 0.58

1.622.27

0.42

3.731.81

0.62

0.92

1.120.62

1.540.23

0.19

0.31

1.421.31

2.04 1.42

0.150.15

0.58

0.0 0

1.000.46

2.811.38

3.31

3.6 9

2.04

2.92

4.04

1.77

0.46

1.46

0.62 0.080.00

1.19

2.00

1.96

0.582.65 0.1 9

1.50

0.000.001.08

1.69

0.62

Vl tava

Jiz

e ra

Úh

l ava

Oh ře

L iboc

Úslav a

S kal ic e

Kocába

Mr li

na

Br zin a

Střela

Pšo

v ka

Berounka

Třemošná

Kamenice

Nežá rka

Sáza va

Ma lš e

Lužnice

S

státní hranicerozvodnicevodní nádrževodní toky

# hydrologické staniceLegenda

0.5

0.9

1.3

1.7

2.1

2.4

2.8

3.2

3.6

4.1

0.0

Pravděpodobnost výskytu Qd větších nebo rovno Q1

0 40 80 120 km

#2.23

3120

Pravděpodobnost výskytuDBČ stanice

22. METODA ČAR KUMULATIVNÍCH. METODA ČAR KUMULATIVNÍCHČETNOSTÍ VÝSKYTU POVODNÍČETNOSTÍ VÝSKYTU POVODNÍ

Povodí Labe a Vltavy

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

##

##

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

##

##

2471

2500

2527

25902630

2660

2740

3040

3090

3120

3130

2540

2550

2560

2750

2753

2930

2960

29903010

30302700

0.27

0.23

0.42

3.042.35

2.23

0.38

3.04

1.38

0.96

1.27

0.46

0.42

1.38

2.08

0.35

0.58

0.31

0.650.42

0.730.46

Odra

Olse

Os tra vic

e

L ubina

Luh a

Opava

S ezin a

Luč ina

H vozd nice

Ciz in

a

Sedlnic

e

Bi lovka

Ondře

jnice

Hus í p.

Por ubka

Vel ká

M orávka

Čelad

e nka

Budišovka

Opav ic e

Ole

šná

Vid

návka

Lo mn ice

Mo h

el nice

Os obl aha

Mo ra v ic e

Stonávka

O pava

Opava

Od ra

Bělá

Sstátní hranicerozvodnicevodní nádrževodní toky

# hydrologické s tanice

Legenda

0.5

0.9

1.3

1.7

2.1

2.4

2.8

3.2

3.6

4.1

0.0

Pravděpodobnost výskytu Qd větš ích nebo rovno Q 1

#2.23

3 120

Pravděpodobnost výskytuD BČ s tanice

0 20 40 km

##

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

##

#

#

#

#

#

#

##

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

##

#

#

#

#

#

#

42904310

4320

4370

4380

4410

4451

4470

4480

4520

4550

4570

4590

4610

4620

4630 46804690

4720

47704780

4800

48602.15 1.732.58

1.81

0.42

0.19

0.04

0.77

1.50

0.31

1.04

1.15

0.150.04

1.00

0.23 0.31

0.46

0.54

1.230.73

0.08

0.27Li tava

Dyj e

Jih la va

Ky j

o vka

Svra

tka

Bě lá

Roky tná

Trkm

anka

Bal inka Osla

va

Jihl

avk a

K ře tí n ka

Bi lý p.

Ole šná

B it ýška

Bo brava

Fryšá vka

Žele

t avka

Byst ři ce

Jevišo vka

B rtn

ice

Mo r

. Dy

je

Ra

k ovec

Dyj e

Dy je

Svita

v a

0 25 50 km

0.5

0.9

1.3

1.7

2.1

2.4

2.8

3.2

3.6

4.1

0.0

Pravděpodobnost výskytu Qd větších nebo rovno Q1

státní hr anicerozvodnicevodní nádrževodní toky

# hydr ologické stanice

Legenda

S

#2.23

3 120

Pravděpodobnost výskytuDBČ stanice

# # #

#

#

#

#

#

#

#

#

####

#

#

#

#

#

#

#

##

#

#

#

##

# # #

#

#

#

#

#

#

#

#

####

#

#

#

#

#

#

#

##

#

#

#

##

34103480

3540

36103620

3640

3660

3690

3790

3870388039003930

3940

37003800

3970

4000

40104020

40304050 4051

4160

4180

42154220

344034301.50

1.19

2.08

1. 62

0.62

1.69

1.77

2.35

2.31

0.23

0.380. 730. 502.73

0.15

0.502. 08

0.50

1.000. 62

1.810.50 0.19

0.08

0.12

3.19

0.88

0.38

0.42

Bečva

Bla

ta

Olšava

Ro

mže

Velička

Va lo

vá

Bře

znic

e

De

sná

Bra

nn

á

Vs. Bečv

a

By

s tri

ce

Bystřička

Mer

ta

Haná

Je

ví č

ka

D řevnice

Se

nic

e

Třebůvka

Bre

z ná

Ve

lička

Morava

Pravděpodobnostvýs kyt u Qd vět šíc h neborovno Q1

0.5

0.9

1.3

1.7

2.1

2.4

2.8

3.2

3.6

4.1

0.0

s tát ní hraniceroz vodni cev odní nádržev odní toky

# hydrologick é s taniceLegendaS

0 30 60 km

#2.2 33120

Pravděpodobnos t v ýsky tuDBČ stanice

22. METODA ČAR KUMULATIVNÍCH. METODA ČAR KUMULATIVNÍCHČETNOSTÍ VÝSKYTU POVODNÍČETNOSTÍ VÝSKYTU POVODNÍ

Regionalizace sezonality výskytu povodní na území ČRRegionalizace sezonality výskytu povodní na území ČR


#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

##

##

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

##

##

24 71

25 00

2 52 7

25 9 02 63 0

2 66 0

27 40

30 40

30 90

3 12 0

31 3 0

25 40

2 55 0

25 60

27 50

27 53

29 30

29 60

2 99 03 01 0

30 30

2 70 0

0.27

0.23

0.42

3.04 2.35

2.230.38

3.04

1.38

0.96

1.27

0.46

0.42

1.38

2.08

0.35

0.58

0.31

0.650.42

0.730.46

Odra

Olse

Os tra vic

e

L ubina

Luh a

Opav

a

S ezin a

Luč ina

Hvozd nice

Ciz in

a

Sedlnic

e

Bi lovka

Ondře

jnice

Husí p.

Por ubka

Vel ká

M orávka

Čelad

e nka

Budišovka

Opavice

Ole

šná

Vid

návka

Lo mn ice

Mo h

el nice

Os obl aha

Moravice

Stonávka

Opava

Opava

Odra

Bělá

Ss tátní hranicerozvodnicevodní nádrževodní toky

# hydrologické s tanice

Legenda

0.5

0.9

1.3

1.7

2.1

2.4

2.8

3.2

3.6

4.1

0.0

Pravděpodobnost výskytu Qd větš ích nebo rovno Q 1

#2.23

3 120

Pravděpodobnos t výsky tuD BČ s tanice

0 20 40 km

##

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

##

#

#

#

#

#

#

##

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

#

##

#

#

#

#

#

#

42904310

4320

4370

4380

4410

4451

4470

4480

4520

4550

4570

45904610

4620

4630 46804690

4720

4770 4780

4800

48602.15 1.732.58

1.81

0.42

0.19

0.04

0.77

1.50

0.31

1.04

1.15

0.150.04

1.00

0.23 0.31

0.46

0.54

1.230.73

0.08

0.27Li tava

Dyj e

Jih la va

Ky j

o vka

Svra

tka

Bě lá

Roky tná

Trkm

anka

Bal inka Osla

va

Jihl

avk a

Křetí nka

Bi lý p.

Ole šná

B it ýška

Bo brava

Fryšá vka

Žele

t avka

Byst ři ce

Jevišo vka

B rtn

ice

Mo r

. Dy

je

Ra

k ovec

Dyj e

Dy je

Svita

v a

0 25 50 km

0.5

0.9

1.3

1.7

2.1

2.4

2.8

3.2

3.6

4.1

0.0

Pravděpodobnos t výsky tu Qd větš ích nebo rovno Q1

s tátní hr anicerozvodnicevodní nádrževodní toky

# hydr ologické s tanice

Legenda

S

#2.23

3 120

Pravděpodobnos t výsky tuDBČ stanice

# # #

#

#

#

#

#

#

#

#

####

#

#

#

#

#

#

#

##

#

#

#

##

# # #

#

#

#

#

#

#

#

#

####

#

#

#

#

#

#

#

##

#

#

#

##

34103480

3540

36103620

3640

3660

3690

3790

3870388039003930

3940

37003800

3970

4000

40104020

40304050 4051

4160

4180

42154220

344034301.50

1.19

2.08

1. 62

0.62

1.69

1.77

2.35

2.31

0.23

0.380. 730. 502.73

0.15

0.502. 08

0.50

1.000. 62

1.810.50 0.19

0.08

0.12

3.19

0.88

0.38

0.42

Bečva

Bla

ta

Olšava

Ro

mže

Velička

Va lo

vá

Bře

znic

e

De

sná

Bra

nn

á

Vs. Bečv

a

By

s tri

ce

Bys třička

Mer

ta

Haná

Je

ví č

ka

D řevnice

Se

nic

e

Třebůvka

Bre

z ná

Ve

lička

Morava

Pravděpodobnostvýs kyt u Qd vět šíc h neborovno Q1

0.5

0.9

1.3

1.7

2.1

2.4

2.8

3.2

3.6

4.1

0.0

s tát ní hraniceroz vodni cev odní nádržev odní toky

# hydrologick é s taniceLegendaS

0 30 60 km

#2.2 33120

Pravděpodobnos t v ýsky tuDBČ stanice

Povodí DyjePovodí Dyje

Povodí MoravyPovodí Moravy

Povodí OdryPovodí Odry



Legenda Zobrazení hodnot m ěsíčního povod ňového indexu ve sledovaných prof ilech za období 197 5 - 2000

Leden

Únor

Březen

Duben

Kv ěten

Červen

Červenec

Srpen

Září

Hodnotapovodňovéhoindexu

0 - 0.50.5 - 22 - 55 - 1010 - 1515 - 2020 - 26

Říjen

Listopad

Prosinec

3. METODA POVODŇOVÉHO INDEXU3. METODA POVODŇOVÉHO INDEXURegionalizace sezonality výskytu povodní na území ČRRegionalizace sezonality výskytu povodní na území ČR


ANALÝZA DLOUHODOBÝCH ZMĚN V SEZONALITĚ VÝSKYTU POVODNÍ


Test časové stability čáry P(t)

Před aplikací metody součtové čáry P(t) na celém území ČR bylo třeba ještěpředem ověřit, zda se charakteristické části jejího průběhu nemění s časem. V testu byly srovnávány frekvence povodňových epizod a jejich časové údaje v ročním průběhu u několika dlouhodobých řad průměrných denních průtoků, rozdělených na tři stejná dílčí období (1922-1948, 1949-1974 a 1975-2000).

pr ofi l: Krom ěřížDBČ: 4030tok : M oravaplocha: 7014,44 km 2

0,0

0,5

1,01,5

2,0

2,5

3,0

3,5

1 41 81

121

161

201

241

281

321

361

p rof il : Krom ěřížDBČ: 4030tok: Moravap loc ha : 7014 ,44 km 2

0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

1

41

81

121

161

201

241

281

321

361

p ro fil : Krom ěřížDBČ: 4030tok: Moravap loc ha : 7014 ,44 km 2

0,00,20,4

0,60,81,01,21,4

1,6

1 41 81

121

161

201

241

281

321

361

0,0

1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

6,0

1 41 81 121 161 201 241 281 321 361

p ro fil : Bechyn ěDBČ: 1330tok: Luž nicep loc ha : km 2

0 ,0

0 ,5

1 ,0

1 ,5

2 ,0

1 41 81 121 161 201 241 281 321 361

pr ofi l: BechyněDBČ: 1330tok : Luž niceplocha: km 2

0 ,00 ,20 ,40 ,60 ,81 ,01 ,21 ,41 ,6

1 41 81 121 161 201 241 281 321 361

p rofi l : Bechyn ěDBČ: 1330tok: Luž nicep locha : km 2

MORAVAMORAVAprofil Kroměřížprofil Kroměříž

LUŽNICELUŽNICEprofil Bechyněprofil Bechyně



Analýza dlouhodobých změn v sezonalitě výskytu povodní


Ze zobrazení lze vyčíst, že počet povodní se mění, pokud jde o dobu jejich výskytu zůstávají však konformně zachována charakteristická období se zvýšenou pravděpodobností rozvodnění a obdobími povodňového klidu. Zachovává se zhruba i prostorová relativita měnících se pravděpodobností výskytu rozvodnění v jednotlivých dílčích obdobích. To znamená, že pokud je frekvenční pravděpodobnost v určitém profilu v jednom období oproti hodnotám v jiných vodoměrných profilech významná, zůstává významná i v jiných obdobích.

Výsledky testu časové stability čary P(t)

0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

1 41 81 121 161 201 241 281 321 361

profil : HamryDBČ: 0480tok: Chrudimka

ploc ha: km 2

0,00,20,4

0,60,81,01,2

1,41,6

1 41 81 121 161 201 241 281 321 361

profi l: Hamr yDBČ: 0480tok: C hr udimka

plocha: km 2

0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0

1,2

1 41 81 121 161201 241 281 321 361

profi l: Hamr yDBČ: 0480tok : Chr udimkaplocha: km 2CHRUDIMKACHRUDIMKA

profil Hamryprofil Hamry



�stejně jako u zkoumání časové stability čáry P(t) byly i u této metody využity stanice s delší dobou pozorování,

�bylo vybráno celkem 26 stanic a to konkrétně pro srovnávací období: 1923-1948, 1949-1974 a 1975-2000,

Metoda polárních grafů a výpočet MD a r

1921-1948M=193r o=0,36

0

2

4

6

8

10

I

II

III

IV

V

VI

V II

V III

IX

X

XI

X II

1949-1977M=183r o=0,78

0

2

4

6

8

10

I

II

III

IV

V

VI

V II

V III

IX

X

X I

XII

1978-2006M=174r o=0,61

0

2

4

6

8

10

I

II

III

IV

V

VI

V II

V III

IX

X

X I

XII

1921-1948M=65

r o=0,45

0

2

4

6

8

10

I

II

III

IV

V

VI

V II

V III

IX

X

XI

X II

1949-1977M=62

r o=0,46

0

2

4

6

8

10

I

II

III

IV

V

VI

V II

V III

IX

X

X I

XII

1978-2006M=59

r o=0,53

0

2

4

6

8

10

I

II

III

IV

V

VI

V II

V III

IX

X

X I

XII

Odra v Bohumíně

Labe v Děčíně





Výsledky komparativní analýzy1. Počet povodní v měsících roku u jednotlivých dílčích období kolísá,

sezonalita jejich výskytu však zůstává převážně stejná.Dominantní vychýlení v četnosti povodňového výskytu (u zimních a jarních povodní převážně v měsíci březnu, u letních převážně v červenci a v srpnu), soudě podle průběhu studovaných referenčních období se v průměru zachovává.

2. Zimní režim výskytu povodní je více konformní než režim letní. To znamená, že povodně letní se vyznačují oproti zimním a jarním povodním větší rozkolísaností a v posledním období menší frekvencí výskytu.

3. Změny v MD při porovnání jejich průměrných hodnot z povodí s hodnotami v závěrových profilech (anebo mezi sebou) nevykazují na základě aplikovaných metodických přístupů vždy jednoznačné trendy.

Souhrnně nelze zatím prohlásit, že všechny tyto nejednotné variability frekvence povodňových výskytů jsou důsledkem změny klimatu, pohybují stále ještě v intervalu možné rozkolísanosti porovnávaných veličin.



Analýza změn povodňové aktivity ve dvou 13letých období 1975-1987 a 1988-2000

Z hlediska četnosti výskytu průtoků nad Q1 byl největší úbytek v lednu (zejména pak v povodí Labe), naopak celkový nárůst počtu výskytů těchto událostí vykazoval měsíc březen (zejména díky povodí Labe), viz obrázek.




Analýza změn povodňové aktivity ve dvou 13letých období 1975-1987 a 1988-2000


Z hlediska hodnot měsíčního povodňového indexu vykazovaly největší změny během roku -leden (značný pokles), -březen a červenec (vzestup hodnot povodňového indexu v období 1988-2000 oproti období 1975-1987), viz obrázek.

REGIONALIZACE POVODŇOVĚHO ZATÍŽNÍ ČR Z HLEDISKA TYPŮ PŘÍČINNÝCH POVĚTRNOSTNÍCH SITUACÍ


U všech povodňových situací ve vybraných 181 vodoměrných stanic na území ČR byla podle Brádkova katalogu synoptických situací určena příčinná povětrnostní situace.

Největší počet povodní za období 1975-2000 na území ČR způsobují povětrnostní situace Wc (cca 26 %), NEc (cca 10 %)a B (cca 9 %).

Rozdělíme-li rok na letní a zimní polovinu pak nejvyšší podíly příčinných meteorologických situací v letním půlroce vykazují situace: NEc (23 %), C (17 %) a B (15 %). V zimní části roku pak situace Wc (44 %), NWc (13 %) a SWc2 (10 %).

Následuje grafické znázornění regionalizace povodňového zatížemí území ČR podle typů příčinných povětrnostních situací v letním a zimním půlroce za referenční období 1975-2000.



Regionalizace povodňového zatížení ČR z hlediska typů příčinných povětrnostních situací


LETNÍ PŮLROK (duben-září) 1975-2000



LETNÍ PŮLROK (duben-září) 1975-2000





ZIMNÍ PŮLROK (říjen-březen) 1975-2000



ZIMNÍ PŮLROK (říjen-březen) 1975-2000



DĚKUJEME ZA POZORNOST !!!DĚKUJEME ZA POZORNOST !!!

RNDr. Radek Čekal, [email protected]

Ing. Josef Hladný, [email protected]

DRUHOVÁ SKLADBA A FREKVENCE PŘÍČINNÝCH METEOROLOGICKÝCH SITUACÍ

#S#S#S

#S

#S#S#S#S

#S#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S #S

#S

#S

#S#S

#S

#S#S#S

#S

#S#S #S #S#S

#S#S

#S

#S#S

#S

#S#S

#S#S #S #S

#S

#S

#S

#S

#S #S#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S#S

#S

#S#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S#S#S#S

#S

#S#S

#S

#S#S #S#S#S

#S

#S#S

#S#S #S

#S #S

#S

#S #S #S

#S

#S#S

#S#S

#S

#S #S #S

#S

#S#S

0030 00 40

01 30

0180

02 40

02 70

029 0

030003 20

03 50

039 0

045 0

0480

0580

0630

06900710

077 0

08 300850

088 0

092 0

09400960

1000

1060

108 0110 2

114 0

124 0

126 0135 0

1390

14 30

1450

156 0

1580

16 60

17 101720 1750

179 0

1820

18 80

19 00

19 01193 0

194 0

1960

2091

212 0

218 0

223 0

2471

250 0

25 9030 40

3090

312 0

25 40255 0

25 60

2753

29 60

301 0

27 0034 10

3430344 0

3480

354036 10

36 2036 40

3660369 0 387 0

388039 30

394 0

370 0

380040004010

402 0

405 0405 1

4160

429 04310 43 80

4410

445 1

447 0

45 20

455 0

45 90

46 30 4680472 0

4770

480 048 60

1130

Vymezené oblasti

#S Povodí to ků v Krkonoších a Jizerských horách

#S Povodí to ků v podkrko noší

#S Povodí to ků v Ol ických horách

#S Povodí to ků v oblasti stře dního Labe

#S Povodí to ků v oblasti Šumavy

#S Povodí Lužn ice

#S Povodí toků Sázavy

#S Povodí toků Berounky

#S Povodí toků v oblasti Tepelské vrchoviny

#S Povodí toků v Krušných horách

#S Povodí Svratky

#S Povodí Dyje

#S Povodí Opavy

#S Povodí Olše

#S Povodí Moravy

#S Povodí Bečvy

0 20 40 60 80 100 km





#S#S

#S

#S

#S#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S#S#S

#S

#S#S

#S#S#S

#S#S#S

#S#S

#S

#S#S

#S

#S

#S #S

#S

#S

#S

#S

#S #S#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S#S #S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S #S#S#S

#S

#S#S

#S

#S#S

#S#S

#S

#S#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S

#S #S#S

#S

#S

#S

1130

0030 0040

0130

0180

0240

0270

0290

03000320

0350

0390

0450

0480

0580

0630

0690 07100 770

0830

0850

088 0

0920

09400960

1000

1060

1080 11021140

124 0

12601350

1 390

1430

14 50

1 560

15 80

1660

1710172017 50

1790

182 0

1880

1900

1901 1930

1940

1960

2091

2120

2180

2230

2471

2500

2590

3040

3090

3120

25402550

2560

2753

2960

3010

27003410

3430

3440

3480

35403610

3620

36 40

36603690 3870

38803930

3940

3700

380 040004010

4020

40504051

4 160

42904310 4380

4410

4451

4470

4520

4550

45 90

4630 46804720

4770

4800

4 860

D- 10 D-9 D-8 D-7 D-6 D-5 D-4 D-3 D- 2 D-1 D D+1 D+2 D+3 D+4 D+5 D-10 D- 9 D-8 D-7 D-6 D-5 D-4 D-3 D-2 D- 1 D D+1 D+2 D+3 D+4 D+5

A A A A A A A Ap2 B B A p2 A p1 Ap1 A p1 A A Wc W c W c Wc W c W c Wc W c Wc W c W c Wc W c W c Wc W c

A p2 Ap3 A p1 Ap1 Ap2 A p1 Ap1 B B p Bp B A p2 Ap2 A p2 Ap1 Ap1 NW c NW c NWc NW c NW c NWc NW c NW c NWc NW c NWc NW c NW c NWc NW c NW c

A p3 B A p2 Ap2 Ap3 A p2 Ap2 Bp C C B p B Ap3 B B B Wcs W cs W cs Wcs W cs W cs Wcs W cs Wcs W cs W cs Wcs B B B B

B Bp A p3 Ap3 B B B E c E c Nc C B p B B p Bp Bp NE c Nc Nc NEc NEc B B SW c2 Nc B B B Nc Nc Nc Nc

B p Ec B B Bp B p Bp Nc Nc NWc Nc Nc Ec C C C S Wc2 SW c2 S Wc2 S W c1 SW c1 S Wc1 SW c2 Bp S Wc2 Nc Nc Nc SW c2 NE c NEc NEc

E a Nc B p Bp Nc E a Ea NWc NW c SW c2 NE c NEc Nc E c Ec Ec A A V fz Vfz SW c2 S Wc2 A W a C NEc NE c NE c V fz S Wc2 Vfz V fz

Nc NWc E c Ec NE c Nc NW c S Wc2 SW c2 V fz NW c NW c NE a Nc NEc NE c B p A p2 A A V fz Vfz B p C SW c1 SW c1 S Wc1 A p1 V fz A A

NW c Sa Nc Nc NWc NEc SW a Vfz Vfz W c S Wc2 SW c2 NE c NEa NW c NWc NE a A p3 Ap2 A p2 A A Wa SW c2 SW c2 S Wc2 A p4 Ap1 B p Ap1

S Ea SEa NEc NEc SE c NW c SW c2 Wc W c W cs S Wc3 SW c3 NWc NEc S Ea SE a SE a B p Ap3 A p3 Ap2 Bp C Vfz V fz Vfz Ec Ap4 E c Bp

S Ec SE c NW c NW c S Wa S W a V fz Wcs W cs Vfz V fz Sa NW c S Ec SE c S Wc3 NEa Bp B p Bp W a Ap2 A p1 NEa Bp S Ec Ec

SW c2 SW a S a Sa S Wc1 SW c1 W a Wc Wa SW a S a SW c2 S Wc2 S Ea SEa S W c3 SW c3 A p2 C Ec C SW c3

SW c3 S Wc1 SE a S Ec S Wc2 SW c2 W c Wcs W c S Wc2 SE a SW c3 S Wc3 SW c3 S Wc3 Wa W a C Cv NE a C

W c S Wc2 S Ec SW a S Wc3 Vfz W cs W cs S Wc3 S Ec V fz Vfz W a Cv SE c

W cs S Wc3 S Wa SW c1 Vfz Wa W a S Wa W a W a C

W a S W c1 SW c2 W c Wc W c S Wc2 W c W c

W c S W c2 SW c3 W cs Wcs W cs S Wc3 W cs W cs

W cs S W c3 V fz Vfz

Wa W a Wc

Wc W c Wcs

Wcs W cs

Povodí toků v oblasti ŠUMAVY a LUŽNICE

Typy povětrnostních situací v intervalu dnů D-10 až D+5

Druhová skladba a frekvence příčinných meteorologických situací

Povodí tok ů v oblasti Šumavy

Wc

Wcs

SWc2

SWc3

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

D-10 D-9 D-8 D-7 D-6 D-5 D-4 D-3 D-2 D-1 D D+1 D+2 D+3 D+4 D+5

Povodí Lužnice

Wc

NWc

Wcs

B

0%

20%

40%

60%

80%

100%

D-10 D-9 D-8 D-7 D-6 D-5 D-4 D-3 D-2 D-1 D D+1 D+2 D+3 D+4 D+5

A Ap1 Ap2 Ap3 Ap4 B Bp C Cv Ea Ec Nc NEa NEc

NWa NWc Sa SEa SEc SWa SWc1 SWc2 SWc3 Vfz Wa Wal Wc Wcs


Druhová skladba a frekvence příčinných meteorologických situací

Documents

REGIONALIZACE POVODÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA ZÁKLADĚ …web.natur.cuni.cz/.../cekal_hladny_regionalizace.pdf · 2 4 6 I II III IV V VI VI VII X X XI XI Radbúza - Lhota 1799 0 2 4