STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639

Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail: mhrejsova@sosasou.cz, www.sosasouneratovice.cz

1

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185 Název projektu: Moderní škola 21. století

Zařazení materiálu: Šablona: III/2

Stupeň a typ vzdělávání: střední odborné

Vzdělávací oblast: vzdělávání v inf. a kom. Vzdělávací obor: všechny obory SŠ

technologiích

Vyučovací předmět: výpočetní technika Tematický okruh: grafika a multimédia

Sada: 11 Číslo DUM: 2

Ověření materiálu ve výuce: Datum ověření: Ročník: Ověřující učitel:

17.9.2013 2. Ing. Helena Holcová

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639

Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail: mhrejsova@sosasou.cz, www.sosasouneratovice.cz

2

Název listu: Faktory ovlivňující výběr fotoaparátu

Jméno autora: Jan Krejza

Anotace: Základní pohled do historie a současnosti moderních fotoaparátů. Možnosti výběru typů fotoaparátů. Analogové a digitální fotoaparáty.

Klíčová slova: Typy fotoaparátů, princip fungování, digitální fotoaparát, analogový fotoaparát, zrcadlovka

Klíčové kompetence: uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení a

myšlenkové operace,

uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní

Přesahy a vazby:

Fyzika - optika

Organizace (čas, velikost skupiny, prostorová organizace):

25 min, třída žáků včetně žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, digitální fotoaparát

Cílová skupina: Žák, věková skupina 15 – 19 let

Použitá literatura, zdroje:

Autorem materiálu a všech jeho částí je Jan Krejza.

Velikost: 1,33 MB

3

Obsah

Úvod ........................................................................................... 2

Historické fotoaparáty .................................................................... 3 Moderní fotoaparáty ...................................................................... 4

Principy fungování DF .................................................................... 5 Řazení dat .................................................................................... 5

Úloha 1 ........................................................................................ 5 Úloha 2 ........................................................................................ 5

4

Úvod

Při výběru vhodného fotoaparátu hraje roli mnoho faktorů od těch méně důležitých až po ty

zásadní. V první řadě si musíme ujasnit, co budeme s fotoaparátem fotit a jaký máme rozpočet. Není

zcela nemožné vytvořit výtečnou sportovní fotografii levným digitálním kompaktem, ale vzhledem

k reakční době přístroje půjde spíše o dílo náhody. Naopak pro příležitostné rodinné fotky a momentky

z cest nebudeme pořizovat full frame digitální zrcadlovku s nejvyšší možnou řadou objektivů, jednak se

snadno staneme kořistí nenechavců, výbava se pronese a vaši příbuzní se budou na fotografiích tvářit

poněkud nedůvěřivě.

Fotografie architekrury a interiérů je vhodné pořídit fotoaparátem vybaveným objektivem

s kontrolou perspektivy (tzv. Shift-Tilt) anebo rovnou velkoformátovým fotoaparátem, kde je možné,

kromě kontroly perspektivy, ovlivnit i roviny zaostření.

Na krajinnou fotografii a práci v ateliéru jsou vhodné digitální i klasické zrcadlovky, strědo a

velkoformátové přístroje.

Pro zvláštní účely slouží fotoaparáty panoramatické, kdy objektiv obíhá po kružnici a obraz se

zaznamenává na film vedený po válcové ploše (tyto jsou v poslední době nahrazovány skladáním

jednotlivých snímků pořízených digitálním fotoaparátem, nebo je funkce „sweep“ v aparátu

zabudována – jako první s ní přišla před lety firma Sony). Nicméně doba snímání panoramatického

snímku je u digitálních přístrojů nesrovnatelně delší než u filmových staříků, proto stále nacházejí své

místo v reportážní fotografii. Další zvlášní kategorií jsou podvodní fotoaparáty, kde donedávna

dominovaly kinofilmové speciály firmy Nikon, v dnešní době je možné pořídit podvodní příslušenství

k většině suchozemských digitálních fotoaparátů, proto i v této oblasti dominuje digitální fotografie.

Obr.1 Panoramatický přístroj Horizon 202.

5

Obr.2 Vodotěsné kompakty kinofilmový Canon AS1 a digitální Sony

Mezi méně důležité faktory výběru fotoaparátu patří například značka či barva přístroje.

Historické fotoaparáty

Historicky nejstarším typem je velkoformátová kamera, ta je dodnes konstruována jako dvě

rovnoběžné desky spojené měchem, v přední desce je otvor pro objektiv s pevnou ohniskovou

vzdáleností. V objektivu je zabudována jak clona, tak závěrka. Zadní deska je opatřena matnicí (mléčné

sklo) a šuplíkem pro zasunutí kazety s filmem. Velkoformátová se jí říka proto, že záznamovým médiem

je plochý film o velikosti 4“x5“ a více. Obrovskou výhodou je naprostá kontrola nad perspektivou

(korekce kacejících se linií u architektury), jinými slovy lze libovolně měnit rovinu objektivu vůči objektu

a zároveň lze posouvat rovinu filmu vůči rovině zaostření objektivu. Výsledkem mohou být působivé

snímky s vychýlenou rovinou ostrosti. Daní za tak vysokou variabilitu jsou vysoké pořizovací náklady,

hmotnost a neakčnost systému. Další nevýhodou je skutečnost, že zobrazení objektivu je z principu

stranově a výškově obracené, kompozice obrazu na matnici pod charakteristickým suknem (jeptiškou)

vyžaduje určitou praxi a trpělivost.

Těžkopátdnost velkoformátových kamer vedla k systému středoformátových kamer

s průhledovým hledáčkem odvozených od kamer velkoformátových, jde o tzv. měchové fotoaparáty.

Objektiv je opět spojen se zadni deskou měchem, celý systém je důvtipně skladný. Zadní část obsahuje

zásobník s civkami na svitkový film šíře 6cm. Hledáček je primitivní průhledový rámeček, do kterého se

komponuje scéna jen přibližně. Ostření se provádí nastavením odhadnuté vzdálenosti na o kroužku

objektivu.

Dalším článkem ve vývoji byla tzv. box kamera, což byla v podstatě měchová kamera bez

měchu, tedy bez možnosti zmenšit rozměry v případě, že kamera není využívána.

Velkým mezníkem byly kompaktní kamery s přímou kontrolou ostření. Souběžně se zrodily

dvouoké zrcadlovky a kamery s průhledovým dálkoměrem. Dvouoké zrcadlovky (Twin Lens Reflex)

jsou podobné box kameře s tím rozdílem, že mají dva spřažené objektivy umístěné nad sebou. Horní

objektiv slouží ke kompozici obrazu a ostření. Světlo jím prochází a odráží se přes zrcadlo na matnici,

obraz se tím výškově obrátí, což usnadňuje kompozici. Nicméně obraz je stále stranově obrácen.

Vrchním objektivem lze pohybovat a tím ostřit, tyto pohyby se přenášejí na spodní objektiv, který se

6

stará o přnos obrazu na film šíře 6cm. Tento objektiv je osazen clonou a závěrkou. Nevýhodou

systému TLR je paralaxa, tedy skutežnost, že oba objektivy neleží na jedné ose a tudíž se zejména pro

blízké scény projevuje vertikálním rozdílem toho, co vidíme a toho co zaznamenáváme. Typickým

zástupcem je německá legenda Rolleiflex, japonská Mamiya 330, která disponuje výměnnými objektivy

anebo česká flexareta. Zástupcem současných českých fotografů užívajících TLR je Voita. V. Sláma,

nebo sdružení Paralaxa. Oproti tomu jsou dálkoměry koncipovány jako jednoobjektivové kompaktní

fotoaparáty na klasický kinofilm formátu 24x35mm. Zaostřování je realizováno průhledovým

dálkoměrem, což je hledáček opatřený kompozičním rámečkem, do kterého se promíta přes optickou

soustavu spřaženou s mechanismem ostřní obraz z malého objektivu umístěneho vedle hledáčku.

Systém umožňuje výměnu objektivů, společně s objektivem je třeba změnit i kompoziční rámeček.

Zástupcem je legendární Leica nebo Bessa R oběpůvodně německé, dnes japonské. Dálkoměry byly a

jsou oblíbené díky své kompaktnosti, diskrétnosti a pohotovosti mezi reportážními fotografy. Za

všechny zmiňme H.C. Bressona. Za naše fotografy Jana Šibíka či Jindřich Štreit.

Obr.3 Dálkoměrný fotoaparát Bessa R2a.

Vznik funkční jednookké zrcadlovky (Single Lens Reflex)byl jen otázkou času, tělo je jen o něco

větší než dálkoměr, pracovat může s kinofilmem nabo i se svitkem šíře 6cm. Obraz prochází jediným

výměnným objektivem. V režimu kompozice je v cestě paprsku zrcadlo, které odkloní paprsek do

pětibokého hranolu, který obraz strnově obrátí, takže na matnici vidíme obraz tak jak ho vnímame ve

skutečnosti. V režimu snímání se zrcadlo sklopí a paprsky mohou procházet na film, před filmem je

lamelová žávěrka, kterou určujeme expoziční čas. Clona a ostřící mechanizmus je zabudován

v objektivu. U systému SLR se hojmě rozšířily pankreatické (zoom) objektivy, tedy objektivy

s proměnnou ohniskovou vzdáleností.

Samostatnou kapitolou je systém instantní fotografie Polaroid, jde v podstatě o hledáčkový typ

fotoaparátu se speciálním médiem, které umožňuje vidět výsledek do nekolika vteřin, bez mokrého

procesu.

Moderní Fotoaparáty

Rozvojelektroniky a její integrace umožnil vývoj chytrých fotoaparátů ve všech segmentech.

Nejdostupnější byly kompaktní kinofilmové fotoaparáty typu point and shoot. Jsou opatřeny expoziční

a ostřící automatikou, většina pak i posunem filmu. Optika byla většinou jednoduchá s pevným

ohniskem, dražší modely měly zoom objektiv.

7

Další skupinou jsou pokročilé SLR jako prvni například Nikon 4s, vybavené veškerou elektronikou. Tyto

fotoaparáty vyráběly v kinofilmovém formátu výhradně Nikon a Canon. Ve sředním formátu pak

Mamiya a Hasselblad.

Oba tyto systémy se uplatnily s nástupem digitální fotografie.

Principy fungování DF

Digitální fotoaparát funguje po optické stránce stejně jako fotoaparát klasický, světlo prochází

objektivem, kde se nastaví ohnisková vzdálenost zoomem, množství světla a hloubka ostrosti clonou.

Následně prochází závěrkou (mechanickou, elektromechanickou či elektronickou), otevřením závěrky

se určí expoziční čas a následně dopadá na senzor, což je jediný principiální rozdíl.

Velký rozdíl je v rozměru snímače, v digitální fotografii se především kvůli ceně používají plochy

snímače nepoměrně menší vzhledem kekinofilmu, či středoformátu.

Obraz zachycený snímačemje zpracovám obrazovým procesorem a uložen do paměti

fotoaparátu. Obraz můžeme zároveň zbšžně zkontrolovat na displeji přístroje.

Z výše uvedeného vyplývá, že je DF závislý na zdroji elektrické energie, což není případ

mechanických přístrojů na film.

Úloha 1

V národním tecnickém muzeu nalezměte a pořiďte fotografie:

Velkoformátové kamery, měchového přístroje, dvouoké zrcadlovky, jednooké zrcadlovky, dalkoměru

leica a panoramatického přístroje – nejzdařilejší snímky budou součástí tohoto textu.

Úloha 2

Pomocí internetu nebo tabulky 1 v kapitole 3 nalezněte velikost snímače nebo filmu

následujících fotoaparátů a seřaďte je podle velikosti plochy snímače.

Nikon D3200

Nikon D800

Canon A4000

Leica M9

Nikon F5

Mamiya 645Pro

Toyo –View 45CX