Rehabilitační ošetřování

Úvod, historie rehabilitace

Rehabilitace habilitatis = ohebnost, obratnost, zdatnost, schopnostre = zpět, opětovné dosažení nějakého stavu

Rehabilitace - léčebná = kinezioterapie, fyzikální terapie a balneologie, ergoterapie

sociální využití pacientovy funkční kapacity k nezávislosti pracovní pedagogicko- výchovná = přeškolení

Rehabilitace je kombinované a koordinované využití lékařských, sociálních, výchovných a pracovních prostředků pro nácvik nebo znovuzískání comožná nejvyššího stupně funkční zdatnosti (WHO)

Rehabilitace studuje člověka za zvlášť změněných podmínek jeho zdravotního stavu se zřetelem na jeho kompenzace funkcí a možnosti jeho resocializace. Pro toto studium používá metodik a postupů, jejichž soubor je pro ni specifický. Cíl: v optimálním případě návrat zdraví, tj. stav fyzické, psychické a sociální pohody.

StarověkČína – kolem r. 1 200 př.n.l. – tance, dechová a relaxační cvičení, masáže, akupunktura, autohypnóza. Dbali na souhru tělesna i duševnaTai- tchi – přesné pohyby v přesném sleduŠenga – určena hlavně starším lidem ,cvičení převážně v sedu a lehuKong – fu – systém cvičení snad ze 3 tisíciletí př.n.l.

Dějiny léčebné gymnastiky

Indie – kolem roku 3 000 př.n.l. využití tělesných cvičení jako metody k udržování zdraví = AjurvédaRozvinuli základy klimatoterapie2 tis. Let př.n.l. systém jógy – Jógasutra

Egypt – lékaři = kněží, horké a studené koupele, natírání těla mastmi, masáže, jednoduché prvky léčebné gymnastiky

Řecko, Řím – Asklépion = patron lékařůHippokrates – tvůrce medicíny, doporučoval tělesná cvičeníGalénos – nejvýznamnější lékař starověku, fyziologické základy cvičení, zásada přiměřenosti, pokus o formulaci teoretických principů gymnastiky

Římané – jiný vztah k pohybu, pojímali jej jako představení, konzumenti kultury

Celý starověk vyzdvihoval význam tělesné kultury

StředověkTělesná krása x ošklivost trpícího člověka

Zánik instituce olympijských her v r. 393 Tělesná krása a zdatnost ceněna jen u vyhraněných „profesí“ - rytířský stav, jinak prohlášena za zkaženou, inklinující ke zlu

Škola v Salernu 10-11 stol. – středisko vzdělání lékařůRozvoj lázní – vanové koupele a parní lázně – lazebníci = maséři a ranhojičiPaulus z Aigíny

Arábie – Avicena – Abú-Ali-Ibn-Sína – Kanón medicíny – obsahoval základy medicíny, filosofie, anatomie, fyziologie, farmakologie, patologie, terapie

Renesance – oživení antických vzorů tělesné kulturyParacelsus – koupele, doeta, klimatoterapie, přiměřený pohyb, tvůrce vodoléčby

Ambroise Paré – chirurg, ortopéd, vojenský lékař – konstruktér ortopedických aparátů, korzetů, dlah pro usnadnění chůze

Terapeutický tým

lékař

zdravotní sestra

fyzioterapeut

ergoterapeut

psycholog

rodina

Léčebná rehabilitace je soubor opatření,

který směřuje k :

obnovení poškozených a ztracených funkcí

zlepšení poškozených funkcí

udržení funkce nebo zpomalení regrese

náhradě ztracených a poškozených funkcí

Léčebná rehabilitace

Fyzioterapiepohybová léčba, obsahujeléčebnou tělesnou výchovu,léčebné sporty,speciální fyzioterapeutické metodiky

Fyzikální terapieelektroléčba, vodoléčba,masáže, mechanoterapie,termoterapie, léčba světlem

Ergoterapiepohybová i psychologická léčbazahrnuje hodnocení a testování fyzických i mentálníchschopností, řeší soběstačnost, vybavení a práci pacienta s kompenzačními pomůckami, úpravu prostředí

Zdravotní sestra nenahrazuje fyzioterapeuta nebo ergoterapeuta

Fyzioterapeut nebo ergoterapeut nenahrazuje zdravotní sestru

Spolupráce

obou zdravotnických specializací je nutností v komplexní péči o pacienta

Vliv imobility na lidský organismus

Imobilita – přechodná nebo trvalá ztráta nebo omezení pohybových schopností vlivem nemoci nebo úrazu

Přechodná imobilitaKrátkodobá, vynucený stav klidu na lůžku(pooperační nebo horečnatý stav)

Dlouhodobá imobilitaPříčina komplikací a sekundárních změn(polytrauma, vleklé onemocnění

Trvalá imobilitaVýpadek motorických funkcí různého rozsahu(pacient zůstává závislý na druhé osobě, stupeň závislosti ovlivňují různé faktory)

Komplikace z imobility

Sekundární změny zhoršují funkční stav nemocného,

stupeň jeho nezávislosti

Prevence komplikací a sekundárních změn

polohování pasivní pohyby dechová gymnastika aktivní cvičení zdravých částí těla vertikalizace péče o kůži a osobní hygiena péče o vyprazdňování dietoterapie a pitný režim psychická a fyzická aktivace