SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKA UNIVERZITA

V NITRE

Rektor: prof. Ing. Mikuláš Látečka, PhD.

FAKULTA EURÓPSKYCH ŠTÚDIÍ A REGIONÁLNEHO ROZVOJA

Dekan: prof. Ing. Dušan Húska, PhD.

Výhody a nevýhody plynúce zo vstupu Českej republiky do

Európskej únie

Diplomová práca

Katedra európskych štúdií Vedúci katedry: doc. Dr. Ing. Pavol Fekete, PhD. Vedúci práce: Ing. Pavol Schwarcz, PhD.

Bc. Luboš Saleta

Summary:

This thesis discusses about questions of advantages and disadvantages resulting from

the ingoing of the Czech Republic to the European Union. Its aim is to offer compact and

cohered comprehensive survey for sphere of advantages and disadvantages which the Czech

Republic must solve after its ingoing to the European Union. This thesis doesn’t insist on

elaboration of detailed analysis about separate possible advantages and disadvantages and to

offer comprehensive information about them in any case. Its aim is to target the most

frequently featured advantages and disadvantages which the ingoing of the Czech Republic to

the European Union brought and to take up my own subjective viewpoint to these declared

advantages and disadvantages.

In the end of this thesis is expressed my own evaluation of the contemporary situation

which is aimed to the looking over how the ingoing of the Czech Republic to the European

Union can be possible to consider as rather positive or more likely negative resolution.

Key words:

the European Union, advantages of the ingoing to the European Union, disadvantages

of the ingoing to the European Union, expansion of citizens‘ rights, reinforcement of

international position, enhancement of safeness of the Czech Republic, regulation of indirect

taxation, grants from the structural fund of the European Union

Zhrnutie: Táto diplomová práca je zameraná na problematiku výhod a nevýhod, ktoré plynú pre

Českú republiku zo vstupu do Európskej únie. Daná téma je v súčasnej dobe veľmi aktuálna

a zároveň zaujímavá. V období pred vstupom do Európskej únie boli všetky úvahy o

potencionálnych nevýhodách plynúcich z členstva v Európskej únii, považované takmer za

xenofóbne a oneskorené. Pohľad na tieto názory sa však celkom zmenil. Vstup do Európskej

únie nepriniesol Českej republike iba deklarované výhody, ktoré z členstva vyplývajú, ale i

rad nevýhod. Hlavným cieľom diplomovej práce je ucelená komparácia výhod a nevýhod,

ktoré vstup Českej republiky do Európskej únie so sebou priniesol.

Kľúčové slová:

Európska únia, výhody vstupu do Európskej únie, nevýhody vstupu do Európskej únie,

rozšírenie práv občanov, posilnenie medzinárodného postavenia, zvýšenie bezpečnosti Českej

republiky, regulácia nepriamych daní, dotácie zo štrukturálnych fondov Európskej únie

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Čestně prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl

všechnu použitou literaturu související se zaměřením diplomové práce.

Nitra ................................... .................................................

podpis autora DP

Touto cestou vyslovuji poděkování panu Ing. Pavlu Schwarczovi, PhD. za pomoc,

odborné vedení, cenné rady a připomínky při vypracování mé diplomové práce.

Nitra ............................... ..................................................

podpis autora DP

Použité označení:

CVVM – Centrum pro výzkum veřejné mínění

ČNB – Česká národní banka

ČR – Česká republika

ČSU – Český statistický úřad

ECB – Evropská centrální banka

EHP – Evropský hospodářský prostor (EEA)

EHS – Evropský hospodářský společenství

EK – Evropská komise

EMI – Evropský měnový institut

EMS – Evropský měnový systém

ES – Evropské společenství

ESAE – Euroatom – Evropské společenství pro atomovou energii

ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli

EU – Evropská unie

EUB – Evropská ústřední banka

EUR – měnová jednotka euro

HDP – hrubý domácí produkt

HMU – Hospodářský a měnový fond

ISPA – fond na podporu investičních projektů v oblasti infrastruktury životního prostředí a

transevropských dopravních sítí

JEA – Jednotný evropský pakt

MF – Ministerstvo financí ČR

MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

MSP – malé a střední podniky

nař. – nařízení

PHARE – fond podpory rozvoje a restrukturalizace ekonomiky pro země střední Evropy

SAP ČR – Schengenský akční plán ČR

SAPARD – fond na podporu oblasti zemědělství a na rozvoj venkova

SES – Smlouva o Evropském společenství

Obsah

Úvod …………………………………………………………………………………….……9

1 Přehled o současném stavu řešené problematiky …………………….…..….11

1.1 Vývoj evropské integrace …………………………………………………...…...…11

1.2 Cíle a znaky EU ……………………………………………………………...…...…13

1.3 Ekonomický rozměr integrace ……………………………….…………………….14

1.4 Jednotný trh ……………………………………………………………………...….15

1.5 Čtyři svobody …………………………………………………….………………….16

1.6 Volný pohyb zboží ……………………………………………………...………..….16

1.7 Volný pohyb osob a pracovních sil ……………………………………..………….18

1.7.1 Volný pohyb osob ……………………………………………………………..19

Schengenský prostor ………………………………………..…………………19

Vstup ČR do schengenského prostoru ………………………………...………20

1.7.2 Volný pohyb pracovních sil …………………………………………………...21

Přechodná období ……………………………………………………………..22

1.8 Volný pohyb služeb ………………………………………………………...……….24

1.9 Volný pohyb kapitálu ……………………………………………..………………...25

1.9.1 Vstup ČR do eurozóny a zavedení eura v ČR …………………………………27

1.9.2 Maastrichtská kriteria pro přijetí eura ………………………………...……….28

1.10 Možnosti čerpání finanční pomoci z fondů EU ………………………………….29

1.10.1 Programové období 2000 – 2006 ………………….…………………………..29

1.10.2 Programové období 2007 – 2013 …………………………………...…………32

2 Cíl práce ………………………………………….…………………………………...34

3 Metodika práce ………………………………………………………………….…..35

4 Výsledky práce …………………………………………………………...……….…36

4.1 Stručná časová posloupnost cesty ČR do EU ………………………...…………...36

4.2 Analýza stavu ČR v době vstupu do EU …………………...………………….…..37

4.3 Možnosti čerpání finanční pomoci z fondů EU …………………………...……....39

4.4 Vstup ČR do eurozóny a zavedení eura v ČR …………………...…………….….40

4.4.1 Výhody zavedení eura …………………….………………………………..….40

4.4.2 Nevýhody zavedení eura ………………………………………………….…...42

4.4.3 Zhodnocení vstupu ČR do eurozóny a doby pro přijetí eura ………...……..…44

4.5 Výhody vstupu ČR do EU ………………………………….……………………....45

4.5.1 Rozšíření práv občanů České republiky …………………………………….....45

4.5.2 Posílení mezinárodního postavení a bezpečnosti České republiky …………....46

4.5.3 Urychlení reforem a zkvalitnění legislativy ………………………...………....46

4.5.4 Možnost růstu životní úrovně v ČR až na úroveň členských států EU ………..47

4.5.5 Podíl na jednom z největších trhů světa ………………………...…………..…48

4.5.6 Příliv investic …………………...…………………………………………..…49

4.5.7 Volný pohyb osob a pracovních sil ……………………………………….…...50

4.5.8 Možnost studia v zahraničí a uznávání kvalifikace …………………...….…...51

4.5.9 Snížení nezaměstnanosti ……………………………………………………....51

4.5.10 Zavedení evropských standardů, sjednocení zákonů a norem ……………..….52

4.6 Nevýhody vstupu ČR do EU ………………………………………...……………..53

4.6.1 Ztráta suverenity a možnosti svobodně rozhodovat o vlastních zákonech …...53

4.6.2 Zvýšení cen potravin, základních potřeb a služeb …………………...………..54

4.6.3 Harmonizace nepřímých daní ………………………………………………....54

4.6.4 Nárůst hospodářské závislosti na silných zemích EU ………………………....55

4.6.5 Potravinová závislost na zahraničí ………………………….………………....55

4.6.6 Omezení vlastního exportu …………………………………………….……...56

4.6.7 Stírání národní identity …………………………………………………...…...57

4.6.8 Ztráta vlastní zahraniční politiky ………………………….……………….….57

4.7 Souhrn hlavních výhod a nevýhod vstupu ČR do EU …………….…………..….58

4.8 Přehled příležitostí a hrozeb, které jsou spojeny se vstupem ČR

do EU z pohledu průměrného českého podniku …...……………………..………60

4.9 Výzkum agentury CVVM …………………….…...……………………………….61

5 Závěr ………………………………………………..…………………….…….……..64

6 Použitá literatura ………………….………………………………………………..65

Seznam grafů a tabulek ………...……………………..………………….….…….…67

7 Přílohy ………………………………………………………………….….……….….68

Seznam příloh ………………...……………..……………………………………..…68

Úvod

Po roce 1989 se jedním z hlavních cílů Československa stala integrace do

západoevropských struktur. Představitelé Evropské unie (EU) zpočátku vystupovali

v jednáních s postkomunistickými státy velmi opatrně a zdráhali se stanovit závazný termín

pro jejich možné přistoupení. Myšlenka sjednocené Evropy však nekončila u dvanácti nebo

patnácti zemí a bylo jen otázkou času, kdy se EU rozšíří směrem na východ. K prvnímu

„východnímu“ rozšíření došlo v roce 2004 a Česká republika byla jedním z deseti nových

členů. V současné době má Evropská unie 27 členských zemí a ani to ještě není konečný

počet.

Ve své diplomové práci jsem se rozhodl zpracovat problematiku výhod a nevýhod,

které pro Českou republiku plynou ze vstupu do Evropské unie. Toto téma osobně považuji za

poměrně zajímavé a více než aktuální. Pokud si vzpomeneme na období před vstupem do

Evropské unie, kdy veškeré úvahy na téma potencionální nevýhody plynoucí ze členství

v Evropské unii byly považovány téměř za xenofobní a opozdilé, osobně se domnívám, že

pohled na takovéto názory se zcela jistě výrazně změnil. Vstup do Evropské unie nepřinesl

České republice pouze deklarované výhody, které ze členství vyplývají, ale přinesl s sebou i

řadu nevýhod, které před vstupem do Evropské unie nebyly příliš prezentovány a žily ve stínu

deklarovaných výhod. Hlavním cílem této diplomové práce je tedy podat ucelenou komparaci

výhod a nevýhod plynoucích ze vstupu České republiky do Evropské unie.

V úvodní kapitole této diplomové práce považuji za nutné seznámit se stručným

přehledem vývoje evropské integrace, hlavně z ekonomického pohledu, a krátkou historií

vytváření vzájemných vztahů mezi ČR a EU.

V souvislosti s řešenou problematikou, výhod a nevýhod vstupu ČR do EU, považuji

za důležité zaměřit se poněkud podrobněji na dva dílčí cíle, které považuji v současné době za

klíčové vzhledem k dalšímu vývoji ČR jako celku ve sjednocené Evropě.

Můj první dílčí cíl, kterému bych chtěl ve své práci věnovat trochu více prostoru se

týká především možností ČR čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů a kohezního

fondu EU. Myslím si, že finanční pomoc z těchto zdrojů je velice významná výhoda pro ČR

z hlediska ekonomického, sociálního a všeobecného rozvoje celé ČR a tudíž i celé naší

společnosti. V této části své práce bych chtěl především podat ucelený přehled cílů politiky

EU v programových obdobích let 2000 – 2006 a dále 2007 – 2013. Stručně popsat způsoby

finanční pomoci z fondů EU, a hlavně objem finančních prostředků, které byly určeny pro ČR

v období 2004 – 2006, a které jsou vyčleněny pro ČR v novém programovém období 2007 –

2013. V závěru této části práce bych provedl krátké zhodnocení a porovnání obou již

zmiňovaných období.

Dalším neméně významným faktem, který nás po vstupu do EU čeká, je v budoucnu

vstup ČR do eurozóny a faktické zavedení eura v ČR. Tato oblast je také mým druhým

dílčím cílem, kterému bych chtěl ve své diplomové práci věnovat více místa. V řešení této

otázky ale nejsem stoprocentně přesvědčen o výhodách, či nevýhodách zavedení eura v ČR a

důkazem mé nerozhodnosti v těchto otázkách mě stále více utvrzují stanoviska a názory

předních domácích i světových ekonomů, kteří jsou v problematice zavedení eura v ČR velice

nejednotní. Nicméně bych se v této kapitole omezil pouze na seznámení s maastrichtskými

kritérii pro možnost přijetí eura a dále na výčet výhod a případných nevýhod, které by ze

zavedení eura přineslo pro ČR. V závěru bych potom zhodnotil ideální dobu pro zavedení

eura v ČR a s tím spojený vstup ČR do eurozóny.

Při zpracování této diplomové práce bych rád použil metody analýzy a komparace pro

vyhodnocení jednotlivých výhod a nevýhod, se kterými se po vstupu České republiky do

Evropské unie setkáváme. Současně si jsem vědom toho, že zpracování této problematiky

pouze z jednoho úhlu pohledu by působilo dosti subjektivně a z tohoto důvodu jsem se

rozhodl pojmout tuto problematiku nejen tím pohledem, jak ji vidím já, nýbrž bych chtěl

rovněž zhodnotit jednotlivé často uváděné výhody a nevýhody prezentované masovými médii

či vládními institucemi a k těmto často uváděným výhodám a nevýhodám zaujmout své

stanovisko, zda se opravdu i z mého pohledu jedná o pozitiva či negativa v takovém smyslu,

jak jsou v médiích nebo institucemi prezentovány.

Smyslem této diplomové práce není podat vyčerpávající výklad, který by pojal všechny

možné výhody a nevýhody, jelikož, jak se osobně domnívám, není to ani možné, neboť se

stále setkáváme s novými výhodami nebo nevýhodami, které nám členství v Evropské unii

přináší. Nicméně budu se snažit podat co nejkomplexnější výklad, ve kterém budou

zachyceny ty nejpodstatnější a nejzásadnější výhody a nevýhody, kterým Česká republika

musí po vstupu do Evropské unie čelit.

1 Přehled o současném stavu řešené problematiky

V současné době je Česká republika součástí EU již čtvrtým rokem. Zda byl vstup do

EU pro ČR výhodou nebo nevýhodou, o tom je zbytečné polemizovat. V roce 2004, a

v tehdejší vyvíjející se Evropě, ČR neměla ani jinou možnost. Dnes spíše vystupují na povrch

otázky týkající se toho, aby čeští politici a čeští europoslanci ( viz. příloha č. 1 ) dokázali pro

ČR vytvořit takové podmínky existence ve společenství evropských států, které by pro ČR

zajišťovali spíše více výhod než nevýhod, které pro nás v současné době plynou ze členství

v EU.1

1.1 Vývoj evropské integrace

Myšlenka na sjednocení Evropy je velmi stará, v náznacích se objevuje již v úvahách

např. W. Penna nebo J.J.Rousseaua. Za nejvýznamnější projev integračních snah před 2.

světovou válkou lze považovat silné panevropské hnutí. V jeho čele stál hrabě Coudenhove-

Calergi, který ve svém díle „Panevropa“ nastínil svou představu o integraci všech evropských

států na federálním základě – tedy vytvoření Spojených států evropských po vzoru USA2.

Reálnějších podob nabývají myšlenky o politickém a ekonomickém sjednocení Evropy

až po skončení 2. světové války ( viz. příloha č. 2 a příloha č. 3 ). Úzká spolupráce a snahy o

sjednocení Evropy se stávají v té době takřka nutností, a to z několika důvodů:

� je třeba posílit evropský mír a vyhnout se případným dalším konfliktům

mezi evropskými národy,

� je nutné podpořit ekonomickou obnovu Evropy, zajistit hospodářskou

prosperitu a růst životní úrovně,

� je potřeba omezit ochranářskou obchodní politiku zajistit rovný přístup

k surovinám a trhům.

Na zabezpečení spolupráce mezi evropskými zeměmi přišla Francie s návrhem v roce

1950 v tzv. Schumanově deklaraci. Touto deklarací francouzská vláda navrhla, aby veškerá

francouzsko-německá výroba uhlí a oceli byla spravována společným vyšším orgánem

1 BARTÁK K., Průvodce Evropskou unií, Ministerstvo zahraničí ČR, 1. vyd., Praha 1999, ISBN 80-85865-74-6, 80 s. 2 MLÁDENKOVÁ I., M ěnová a finanční politika EU, 1. vyd., Brno, Masarykova univerzita, 2005, ISBN 80-210-3641-9, 91 s.

v rámci organizace, otevřené i pro další evropské země. Tento projekt získal podporu zemí

Beneluxu, zemí Německa a Itálie a také USA. Schumanova deklarace tak vedla ke zřízení

prvního ze tří Společenství, a sice Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). Členy

ESUO byly Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Spolková republika Německo.

Podstatou bylo vytvořit společný trh surovin a výrobků uhelného a ocelářského průmyslu,

přispívat k ekonomickému rozvoji, růstu zaměstnanosti a životní úrovně členských států.

Následně především země Beneluxu prosazovaly návrhy na další rozvoj integrace

zaměřený do hospodářské oblasti a na rozšíření spolupráce z původní oblasti uhlí a oceli na

celé hospodářství. V důsledku toho byly v roce 1957 podepsány tzv. Římské smlouvy, které

vstoupily v platnost v roce 1958 a umožnily vznik dalších dvou Společenství, a sice

Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství atomové

energie (ESAE nebo EUROATOM). Členy se staly stejné státy jako v případě ESUO.3

Základním úkolem EHS bylo podporovat vytvoření společného trhu založeného na tzv.

čtyřech svobodách – volném pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Tento záměr byl na

tehdejší dobu velmi ambiciózní. Z dosavadních oddělených národních trhů měl vzniknout

rozsáhlý hospodářský prostor bez hranic. EUROATOM vznikl jako platforma pro jadernou

energetiku, podporu atomového výzkumu, zvýšení bezpečnosti jaderných zařízení a

především nadnárodní kontrolu zacházení se štěpným materiálem v souvislosti s podporou

mírového využívání atomové energie.4

Vzhledem ke shodné členské základně všech tří výše uvedených společenství, jakož i

v podstatě obdobnému základnímu účelu – společný trh a vzájemná spolupráce na nadnárodní

úrovni – začala být pro tato tři formálně samostatná společenství, vnímána jako určitý

vzájemně se doplňující celek, pro který se vžil výraz „Evropská společenství“. Ta prošla od

50. let minulého století do současnosti významnými změnami. Ekonomická integrace se

pozvolna prohlubovala a vyžadovala si tak užší spolupráci v dalších oblastech, dokonce i na

politickém poli.

3 ČERNOCH P., Cesta do EU, východní rozšíření Evropské unie a Česká republika v období 1990 – 2004, 1 vyd., LINDE nakladatelství s.r.o., 2003, 48 - 51 s. 4 MACH P., Úskalí evropské integrace, Centrum pro ekonomiku a politiku, 2. vyd., 2003, ISBN 80-86547-16-7, 66 - 67 s.

Dne 1. května 2004 se tedy Česká republika stala novým členským státem Evropské

unie. Završila tak dlouholeté období utužování vztahů s Evropskými společenstvími, které

začalo sektorovým obchodním ujednáním a postupně se rozšiřovalo směrem k užší obchodní

a politické spolupráci. Rozvíjení těsnějších styků s EU ve všech oblastech se stalo

charakteristické především pro samostatnou Českou republiku, která učinila vstup do EU

jednou ze svých hlavních zahraničněpolitických priorit a svůj cíl v roce 2004 plně

realizovala.5

1.2 Cíle a znaky EU

Základními cíli EU je podpora harmonického, vyváženého a trvale udržitelného rozvoje

hospodářského života, vysoké úrovně zaměstnanosti a sociální ochrany, rovného zacházení

s muži a ženami, trvale udržitelného neinflačního růstu, vysokého stupně

konkurenceschopnosti a konvergence ekonomické výkonnosti, vysoké úrovně ochrany a

zlepšování životního prostředí, zvyšování životní úrovně a kvality života, hospodářské a

sociální soudržnosti a solidarity mezi členskými státy.

EU stojí na třech pilířích: Evropské společenství, Společná zahraniční a bezpečnostní

politika, Justice a vnitro6

1. Evropské společenství – podstatou tohoto pilíře je úkol, spočívající v tvorbě vnitřního

trhu, hospodářské a měnové unie, zvyšování životní úrovně a ochrany životního

prostředí, zvyšování úrovně zaměstnanosti a zajištění trvalého hospodářského růstu.

Tento pilíř pracuje na nadnárodním principu.7

Další dva pilíře zůstávají oblastmi spolupráce na mezivládní úrovni.

2. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – úkolem je zabezpečit základní zájmy

a nezávislost EU, posílit bezpečnost EU a jednotlivých členských států, zachovat mír,

upevnit demokracii a právní stát a respektovat lidská práva a základní svobody.

5 MAŇÁK M.: 100otázek a odpovědí o Evropské unii, MZV ČR, 1. vyd., 2000, ISBN 80-85864-77-0, 24 s. 6 BRŮŽEK A., Evropská měnová integrace, 2.vyd., Praha VŠE, 2001, ISBN 8024501589, 74 s. 7 HAD M. - URBAN L., Evropská společenství: První pilíř Evropské unie, Ministerstvo zahraničí ČR, Praha, 2000, ISBN 80-85864-99-6, 91 s.

3. Justice a vnitro – zahrnuje zejména policejní a justiční spolupráci v trestních věcech.

Úkolem třetího pilíře je boj proti terorismu, rasismu, kriminalitě a obchodu s drogami

a se zbraněmi.

1.3 Ekonomický rozměr integrace

„Téměř čtyřicetileté úsilí o efektivní podobu jednotného vnitřního trhu je patrně

největším a nejviditelnějším výsledkem dosavadního průběhu integrace a současně největším

současným lákadlem, oříškem i důvodem vstupu pro země mimo EU. Pro mnohé z nich se

dokonale fungující Jednotný vnitřní trh dokonce stal konečným – ze současné pozice

viditelným – cílem jejich integračního úsilí. V dlouhodobějším horizontu pak zřejmě ještě

větším lákadlem může být dosud velmi křehké a neověřené prostředí Hospodářské a měnové

unie a společné měny euro.“8 ( viz. příloha č. 4 a příloha č. 5 )

Měnová unie stojí na pomyslném vrcholku ekonomické integrace a jejímu zavedení

předchází zejména spuštění plně funkčního vnitřního trhu.

Obecně jsou rozeznávány tyto stupně ekonomické integrace9:

Zóna volného obchodu - členské státy úplně odstraní překážky vzájemného obchodu mezi

sebou, jedná se tedy o volný pohyb zboží a služeb uvnitř této oblasti. Účastníci tohoto

uskupení si zachovávají svoji vlastní obchodní politiku vůči nečlenským zemím, neexistuje

tedy společný celní sazebník vůči nečlenům.

Celní unie – jedná se v podstatě o oblast volného obchodu, která je rozšířena o společnou

obchodní politiku vůči nečlenským státům. Tato společná obchodní politika je realizovaná

především prostřednictvím společného celního sazebníku vůči nečlenským zemím.

Společný trh – je opět o něco výš na stupnici ekonomické integrace. Jde o celní unii, která je

doplněna o volný pohyb výrobních faktorů (práce, kapitál) v rámci tohoto trhu. Společný trh

je tedy charakterizován volným pohybem nejen zboží a služeb, ale i kapitálu a pracovních sil.

V rámci společného trhu však pohyb výrobních faktorů není ještě zcela liberalizován a mezi

8 ZAHRADNÍK P., Vstup do Evropské unie – přínosy a náklady konvergence, 1. vyd., Praha, C. H. Beck, 2003, ISBN 80-7179-472-4, 109 s. 9 MLÁDENKOVÁ I., M ěnová a finanční politika EU, 1. vyd., Brno, Masarykova univerzita, 2005, ISBN 80-210-3641-9, 14 s.

členskými státy vytvářejícími tento trh nadále zůstávají především fyzické (celní a imigrační

kontroly na hranicích) a technické bariéry (normy a technické předpisy, standardy).

Vnit řní trh – fyzické, technické a takové daňové bariéry, které doposud bránily volnému

pohybu zboží, služeb a kapitálu a osob v rámci společného trhu, jsou úplně odstraněny a

dochází k plné liberalizaci volného obchodu tzv. čtyř svobod (zboží, služeb, osob a kapitálu).

Hospodářská a měnová unie – navazuje na dobudovaný vnitřní trh zavedením společné

měny. Stávající členské měny jsou tedy nahrazeny jednou společnou měnou. Dříve pouze

koordinovaná hospodářská politika je stále více nahrazována společnou hospodářskou

politikou zúčastněných zemí. Jednotnou měnovou a devizovou politiku na tomto stupni

provádí Evropská centrální banka.

Politická unie – existující hospodářská a měnová unie je doplněna politickými institucemi,

které přebírají plnou odpovědnost za fungování celé unie.10

Tabulka č. 1 – vývoj ekonomické integrace v rámci EU

Zdroj: MLÁDENKOVÁ I., Měnová a finanční politika EU, 1. vyd., Brno, Masarykova univerzita, 2005, ISBN

80-210-3641-9, 31 s.

10

JANÁČKOVÁ S. - a kol., Euro dříve, nebo později, Centrum pro ekonomiku a politiku, 1. vyd., 2007, ISBN 80-86547-63-9, 53 s.

EHS Celní unie Budování společného trhu

Jednotný evropský akt

Vnitřní trh Měnová unie

1957 1968 70.-80. léta 1986 1993 1999

1.4 Jednotný vnitřní trh

„Jednotný vnitřní trh představuje v zásadě jediný téměř dokončený a završený projekt

evropské integrace v ekonomické oblasti, výsledek téměř čtyřicetiletého systematického úsilí.

Vytvoření Jednotného vnitřního trhu počínaje prvním dnem roku 1993 je tak výsledkem

usilovné snahy o naplnění principu čtyř ekonomických svobod, tedy volného pohybu zboží,

služeb, osob a kapitálu, prostřednictvím odstraňování nadbytečných legislativních,

technických a fiskálních překážek.“11

Z odlišných podmínek jednotlivých členských států EU, z jejich rozdílné ekonomické

úrovně, sociálního, daňového a stavebního práva, rozdílných spotřebitelských preferencí,

různé úrovně mezd či rozdílné úrovně vzdělání mohou vyplývat překážky pro absolutní

naplnění těchto čtyř svobod. Vnitřní trh patří k prvnímu pilíři EU a je základem a motorem

Evropské integrace.

Propojením národních trhů vzniká rozsáhlejší trh, který přináší výhody všem

zúčastněným zemím – větší odbytiště, podniky mohou dosahovat optimálního rozsahu

výroby, protože nevyrábějí pouze pro omezený domácí trh. Navíc v roce 2001 většina

členských zemí zavedla do oběhu společnou evropskou měnu euro. Zavedením jednotného

trhu je postupným procesem, který dosud neskončil.12

1.5 Čtyři svobody

Hranice vždy znamená omezení. Je jedno, jestli jde o hranice fyzické (závory či ploty)

nebo o hranici byrokratickou v podobě cel, vstupních víz či pracovního povolení. Evropa bez

hranic, to je volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb. Evropa jednotného trhu, kde všichni

mají stejná práva a svobody bez ohledu na to, která země je jejich domovem. Rušit hranice a

zachovat přitom národní svébytnost ale není snadné. Stejně jako není snadné zrušit hranice a

bariéry ze dne na den. Zvlášť za situace, kdy se civilizace stále rozvíjí a podmínky světa bez

hranic se neustále mění.

11 ZAHRADNÍK P., Vstup do Evropské unie – přínosy a náklady konvergence, 1. vyd., Praha, C. H. Beck, 2003, ISBN 80-7179-472-4, 43 s. 12 URBAN L., Evropský vnitřní trh a příprava České republiky na začlenění, 1. vyd. Praha, Linde Praha, a. s., 2002, ISBN 80-7201-330-0, 171 – 172 s.

Členské státy se dohodly nejen na odstranění kontroly zboží na vnitřních hranicích, ale

i na zavedení čtyř základních svobod, na kterých je EU postavena. Jde o volný pohyb osob,

zboží, služeb a kapitálu.

1.6 Volný pohyb zboží – je nejdůležitější svoboda jednotného vnitřního trhu. Společenství je

založeno na celní unii, která pokrývá veškerý obchod zboží a zahrnuje jak zákaz vývozních a

dovozních cel, tak i přijetí společného celního sazebníku ve vztahu ke třetím zemím.

Odbouráním všech překážek pro volný pohyb zboží se snižují ceny dováženého zboží

cílových států a výrazně tak dochází k podpoře konkurence v rámci EU.

Volný pohyb zboží znamená zrušení celních bariér, jednotné technické, bezpečnostní a

hygienické předpisy, které umožňují bezproblémový pohyb zboží po Unii. U dovozů

z nečlenských států uplatňuje Unie společný celní tarif.

Právě volný pohyb zboží je jednou ze základních svobod Evropské unie. Umožňuje

občanům, tak i podnikům volný nákup a prodej zboží v kterémkoliv z členských států, mezi

nimiž neexistují dovozní cla, ani kvóty. Zrušení celních bariér bylo také prvním krokem tehdy

ještě Evropského hospodářského společenství. Volný pohyb zboží je možný díky sjednocení

nebo vzájemnému uznávání technických, hygienických a bezpečnostních požadavků na

výrobky. Většinou platí zásada, že výrobek, který je vyroben v souladu s předpisy jedné

země, pak může být volně a bez dalších omezení prodáván i v dalších státech Unie.13

I pro pohyb zboží, ale stále platí některé výjimky, jsou však vždy jasně vymezené.

Například alkohol či tabákové výrobky lze bezcelně vozit přes hranice členských zemí jen

v určitém, přesně stanoveném množství. To občané smějí překročit jen v případě, kdy

prokáží, že je mají pro svou osobní spotřebu, nikoliv pro další prodej.

Volný pohyb zboží je základním předpokladem pro fungování vnitřního trhu EU.

Značného uvolnění pohybu zboží bylo dosaženo již odstraněním tzv. tarifních překážek (tj.

cla a omezení s jim rovnocenným účinkem), které zabraňovaly dalšímu rozvoji kooperace a

specializace mezi podniky v různých členských státech. Samotné odstranění těchto tarifních

13 ADÁMKOVÁ V. - CIHELKOVÁ E., Vnit řní trh Evropské unie, 1. vyd., Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, ISBN 80-245-0056-6, 29 - 32 s.

překážek již přineslo, pro každodenní dodávky komponentů přes hranice, znatelný nárůst

vzájemné obchodní výměny.

Záhy se však ukázalo, že zrušení tarifních překážek nestačí pro uvolnění pohybu zboží

v širším měřítku, protože běžné výrobky narážely i nadále na různé (většinou technické)

požadavky stanovené v národních předpisech jednotlivých členských států, které se od sebe

samozřejmě lišily. Podrobné informace k těmto tzv. netarifním překážkám obchodu a

principům volného pohybu zboží jsou pro Vás k dispozici v části "zboží na vnitřním trhu".

1.7 Volný pohyb osob a pracovních sil – je druhou svobodou vnitřního trhu EU. Jeho

podstatou je rovný přístup ke všem občanům EU bez omezení z důvodu jejich státní

příslušnosti. Umožňuje pracovníkům hledat lepší životní podmínky v rámci zemí EU než jsou

v jejich zemi nebo regionu. Tím jim tedy poskytuje šanci vylepšit si jejich životní standard.

Volný pohyb osob občanům zajišťuje, aby se mohli sami rozhodnout, kde chtějí

pracovat, studovat či žít za stejných podmínek jako občané vybrané země. K této svobodě

výrazně přispěl vstup ČR do Schengenského prostoru.

Volný pohyb osob a pracovních sil je prezentován jako nesporná výhoda po vstupu

České republiky do Evropské unie. V Evropské unii byly zrušeny vnitřní hranice mezi

členskými státy a občané těchto členských států Evropské unie mají tedy možnost pohybovat

se bez jakýchkoli překážek z jednoho členského státu do jiného členského státu Evropské

unie. Tím je jim umožněno to, že se mohou libovolně usazovat nebo stěhovat za prací do

jiného členského státu a to za předpokladu, že nepřijdou o své sociální zabezpečení a jiné

výhody.

Vstup České republiky do Evropské unie ke dni 1.5.2004 přinesl okamžitou aplikaci

pravidel volného pohybu osob, s výjimkou aplikace úprav volného pohybu pracovníků, tj. čl.

39 – 42 Smlouvy o ES a tedy i ustanovení nař. Rady (EHS) 1612/68 v případech, že stávající

členský stát se rozhodne pro aplikaci přechodných období pro volný pohyb pracovníků.

Přechodná období byla z důvodu ochrany domácího trhu práce zavedena některými státy EU

vůči všem přistupujícím státům; výjimkou jsou v tomto směru pouze Kypr a Malta. Pracovní

trhy nových členských států (Polsko, Slovinsko, Slovensko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko,

Estonsko a Kypr) byly českým občanům zpřístupněny (s výjimkou Malty, která uplatňuje

systém automaticky vydávaných pracovních povolení).14

14 TÝČ V., Základy práva Evropské unie pro ekonomy, Linde Praha a.s., 1. vyd., 2002, ISBN 80-7201-296-7, 59 - 61 s.

Země Evropské unie, kterou si občané zvolí jako místo pro svůj život či kariéru, jim

nesmí klást žádné překážky. Naopak – musí jim zajistit např. stejné platové i kariérní

podmínky jako občanům vlastním. Během svého života si lidé žijících v zemích Evropské

unie mohou vyzkoušet studium či práci v několika státech. Informace o odpracovaných letech

a sociálním pojištění se přesně evidují, aby zaměstnanec kvůli své migraci nepřišel o žádné

výhody.15

1.7.1 Volný pohyb osob

Klady volného pohybu osob si ale neuvědomují jen ti, kdo se rozhodnou pro život,

studium či práci v jiné zemi. Velký význam má i pro obyčejnou turistiku. Dne 21.12.2007

vstoupila ČR do Schengenského prostoru.

„Schengen“ Schengenský prostor (slangově kráceno i na Schengen) je území některých evropských

států (zemí Schengenské dohody, slangově zemí Schengenu), na kterém mohou osoby

překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční

kontrolou.

Prostor se označuje podle vesnice Schengen v Lucembursku, u níž byla 14. června

1985 podepsána Schengenská dohoda a v níž byla 19. června 1990 podepsána prováděcí

úmluva. Smluvními státy jsou převážně země Evropské unie, ale i některé nečlenské země

EU. Do schengenského prostoru spadají i některá ze zámořských území členských zemí ( viz

příloha č. 6 ).

Občané všech zemí schengenského prostoru mohou svobodně cestovat v rámci celého

schengenského prostoru a překračovat vnitřní hranice na kterémkoliv místě na tzv. „zelené

hranici“ bez zdržování a formalit. Totéž platí i pro cizince mající tzv. schengenské vízum

opravňující ke vstupu do jedné ze zemí Schengenu – toto vízum jim tedy umožňuje cestovat i

do všech ostatních zemí schengenského prostoru.

Protože vstup do jedné země Schengenu umožňuje cestování celou smluvní oblastí bez

dalších hraničních kontrol, musí se na vnější hranici schengenského prostoru (to znamená i na

hranicích na letištích ) provést hraniční kontrola současně zástupně pro všechny země

15 KADLČÁK R., ŠMEJKAL V., URBAN L., Průvodce podnikatele evropskou unií. 1. vyd., Praha, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000, ISBN 80-85864-83-5, 88 - 92 s.

Schengenu. Podle Schengenských smluv mají přípustná úřední rozhodnutí, která nějaké osobě

zabrání vcestovat, působnost prakticky pro celý schengenský prostor.16

Vstup ČR do schengenského prostoru

Součástí jednání České republiky, dle Hada M., Pikny B., o přistoupení k Evropské unii

bylo též převzetí acquis týkající se justice a vnitřních věcí a acquis Schengenu. Stanovisko

ČR k těmto otázkám bylo vyloženo v Pozičním dokumentu ke kapitole 24: „Spolupráce

v oblastech justice a vnitřních věcí, Schengen“, který byl Evropské komisi předán 30.

listopadu 1999.

V Pozičním dokumentu se konstatuje, že ČR je připravena převzít a implementovat

schengenské acquis ke dni předpokládaném vstupu ČR do EU, tj. k 1. lednu 2003. Výjimku

představovalo pouze zavedení a aplikace schengenského systému na některých letištích, pro

které žádala Česká republika přechodné období do roku 2005.

Poziční dokument hodnotil stav zabezpečení přípravy na vstup do EU z hlediska právní

kompatibility a opatření přijímaných k zabezpečení standardů Evropské unie. Též uváděl

konkrétní opatření podniknutá v ČR s cílem zesílit boj proti terorismu a organizovanému

zločinu, potírat drogovou kriminalitu, jakož i kroky směřující k posílení policejní a celní

spolupráce, a soudní spolupráce v trestních a občanskoprávních věcech.17

Zvláštní pozornost věnoval Poziční dokument otázce ochrany osobních údajů

v souvislosti se zavedením SIS a jejich slučitelnost se standardy Rady Evropy v této oblasti.

Další významným dokumentem, jehož cílem je zhodnocení aktuálního stavu a

připravenosti a stanovení úkolů souvisejících s převzetím schengenského acquis, je Zpráva o

připravenosti ČR k převzetí schengenského acquis. Je předkládána vládě ČR každoročně od

roku 2001 a kromě obecného zhodnocení obsahuje rovněž konkrétní harmonogram úkolů pro

zajištění připravenosti na vstup do Schengenu18.

V souvislosti, jak uvádí Ministerstvo vnitra ČR, se vstupem ČR do EU Pracovní

skupina pro schengenskou spolupráci zanikla, bylo proto třeba nově upravit organizaci

přebírání schengenského acquis ČR. Vláda ČR svým usnesením ze dne 21. ledna 2004 č. 77

ke Zprávě o připravenosti ČR k převzetí schengenského acquis uložila ministru vnitra zřídit 16 ČERNOCH P., Cesta do EU, východní rozšíření Evropské unie a Česká republika v období 1990 – 2004, 1 vyd., LINDE nakladatelství s.r.o., 2003, 67 - 68 s. 17 Koordinační a revizní centrum Úřadu vlády ČR, Masopust Z.: Schengenské dohody, Ministerstvo zahraničí ČR, Praha, 2001, ISBN 80-86345-17-3 18 HAD M. - PIKNA B., Druhý a třetí pilíř Evropské unie, Ministerstvo zahraničí ČR, Praha, 2001, ISBN 80-86345-06-8, 52 - 56 s.

mezirezortní pracovní skupinu, která bude pověřena organizací a prováděním hodnotících

kontrolních misí v ČR v souvislosti s dokončením příprav na zapojení ČR do schengenské

spolupráce. Jejím základním úkolem bude provádět hodnocení v závěrečných fázích přípravy

ČR na zahájení evaluačního procesu a vytvořit pro tento účel nezbytné organizační

předpoklady.19

Pracovní skupina Hodnocení Schengenu - Česká republika byla zřízena pokynem

ministra vnitra č. 7 ze dne 11. března 2005 a od té doby vyvíjí aktivity a pravidelně se schází.

Za účelem co nejúčinnější přípravy na hodnocení plánované pro rok 2006 byly v jejím rámci

ustaveny expertní skupiny pro vzdušné hranice, policejní spolupráci, víza a ochranu osobních

údajů, které usměrňovaly přípravu ČR na návštěvy zahraničních expertů a i po jejich skončení

koordinují pokračující přípravu ČR.

Přípravy na rozšíření schengenského systému o nové členské země Evropské unie

probíhají podle plánu a hraniční kontroly se starými členskými státy by měly padnout na

konci roku. Dle vyjádření českého ministra Ivana Langera,20 vstoupí Česká republika do

schengenského prostoru podle plánu na konci letošního roku.

Původně se ČR a další země, které vstoupily do EU v roce 2004, měly napojit na

novou policejní databázi, Schengenský informační systém, tzv. SIS II. Vzhledem ke zpoždění

ve vývoji SIS II však byl nakonec přijat návrh Portugalska rozšířit přechodně stávající SIS I o

„nováčky“.

1.7.2 Volný pohyb pracovních sil

Základem volného pohybu osob je volný pohyb pracovníků. Postupně byla podobná

práva, jaká mají pracovníci, přiznáni i podnikatelům, důchodcům, studentům, rodinným

příslušníkům, turistům. Pro volný pohyb ekonomicky aktivních osob (jako jsou např. studenti,

důchodci) však existuje základní podmínka; pokud se tyto osoby přesunou do některého

členského systému, nesmí se stát přítěží systému sociálního zabezpečení této země.

Zavedením evropského občanství v roce 1993 tento proces završilo, neboť výslovně

přiznává každému občanu Evropské unie právo volně se pohybovat a usazovat na území

kteréhokoli členského státu.21

19 Ministerstvo zahraničních věcí ČR - www.mzv.cz, Ministerstvo vnitra ČR www.mv.cz 20 www.inhned.cz - 32, ze dne 15. února 2007 21 BRŮŽEK A., Evropská měnová integrace, 2. vyd., Praha VŠE, 2001, ISBN 8024501589, 52 s.

Volný pohyb pracovníků zahrnuje významný „balík“ práv:

a) právo ucházet se bez diskriminace o nabízená místa v jiném členském státě

b) právo toto zaměstnání v členském státě vykonávat

c) právo za tímto účelem tam pobývat a zůstat i po ukončení pracovní kariéry

každý český občan má od vstupu ČR do EU všechna tato práva – kromě dočasných omezení

spojených s tzv. přechodným obdobím. Přechodné období potrvá po dobu maximálně sedmi

let po vstupu ČR do EU. Přechodná období uplatněné v Přístupové smlouvě se týká pouze

přístupu na trh práce.22

Přechodná období pro volný pohyb pracovních sil Při vyjednávání o přistoupení k EU Česká republika nakonec souhlasila, po dlouhých

a složitých jednáních, s tím, aby původní členské státy zavedly tzv. přechodné období. Toto

potrvá po dobu maximálně sedmi let po vstupu ČR do EU.

Přechodné období se dělí na 3 samostatné etapy ( viz příloha č. 7 ).V Aktu o

podmínkách přistoupení. Po uplynutí sedmi let po vstupu ( k 1. květnu 2011 ) budou čeští

pracovníci moci pracovat ve všech členských státech bez jakéhokoliv omezení. Nicméně i

v případech, kdy se členský stát rozhodne přechodné omezení využít, budou mít občané ČR

při obsazování volného pracovního místa přednost před občany tzv. třetích – nečlenských

zemí (princip komunitární přednosti).23

Etapy přechodného období pro volný pohyb pracovních sil

Pokud se některý členský stát původní evropské patnáctky rozhodl zavést nějaké

omezení vůči České republice, bude to v praxi znamenat, že:

1.) Po dobu 2 let nebudou mít čeští pracovníci automaticky přístup na trhy práce

původních členských států a bude i nadále zachován systém povolení k zaměstnání

(národní opatření).

2.) Dvouleté omezení mohou tyto členské státy za splnění určitých podmínek prodloužit o

další tři roky (do 30. dubna 2009). Aby mohly omezení prodloužit, budou muset před

30. dubnem 2006 oznámit Evropské komisi, zda hodlají i nadále používat národní

22 TÝČ V., Základy práva Evropské unie pro ekonomy, Linde Praha a.s., 1. vyd., 2002, ISBN 80-7201-296-7, 26 s. 23 MACH P., Úskalí evropské integrace, Centrum pro ekonomiku a politiku, 2. vyd., 2003, ISBN 80-86547-16-7, 70 s.

opatření vůči českým pracovníkům, nebo zda budou napříště uplatňovat bez dalších

národních podmínek pouze acquis communautaire, a zavedou tak volný pohyb

pracovníků s Českou republikou. Acquis communautaire zahrnuje všechny smlouvy,

nařízení, směrnice, soudní rozhodnutí a jiné předpisy přijaté celou EU. Členské státy

se jim musí řídit, pokud si nevyjednají výjimku.

3.) Národní opatření může původní členský stát ponechat v platnost nejdéle do 30. dubna

2009 (pět let po vstupu). Pokud i po tomto datu budou vážné problémy na jeho trhu

práce přetrvávat a oznámí-li příslušný členský stát, že i nadále hodlá používat národní

opatření, pak je výjimečně možné přechodné období prodloužit maximálně o dva

roky.24

Rozsah přechodného období pro volný pohyb pracovních sil

Na základě přechodného období nelze zabraňovat migraci občanů ostatních členských

zemí. Omezení během tohoto období se týká pouze práva přístupu na trh práce a netýká se

jiných složek volného pohybu osob nebo pracovníků v rámci EU jako je:

• přístup migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků ke všem

sociálním a daňovým výhodám, k bydlení či do odborů,

• možnost využít při hledání zaměstnání v jiném členském státě pomoci sítě

EURES,

• koordinace systémů sociálního zabezpečení,

• vzájemné uznávání odborné kvalifikace,

• volební právo do Evropského parlamentu a místních voleb,

• právo volného pohybu ostatních skupin osob (studentů, podnikatelů, turistů či

důchodců) a práva spojená s evropským občanstvím.

Omezení způsobená přechodným obdobím pro volný pohyb pracovníků se nevztahují

na poskytování služeb, které není od okamžiku vstupu ČR do EU nijak omezováno,

s výjimkou několika vyjmenovaných služeb ve vztahu pouze k Rakousku a Německu.

24 KADLČÁK R., ŠMEJKAL V., URBAN L., Průvodce podnikatele evropskou unií. 1. vyd., Praha, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000, ISBN 80-85864-83-5, 66 s.

Postoj vlády ČR k zavádění přechodných období v ůči ostatním stát ům EU Vláda svým usnesením č. 13 ze 7. ledna 2004 rozhodla, že se Česká republika předem

nezříká možnosti zavést přechodné období vůči původním i novým členským státům, ale

pouze na základě vyhodnocení aktuální situace na trhu práce.

V praxi to znamená, že vláda nebude navrhovat automaticky reciproční zavedení

přechodného období, ale bude se vždy řídit situací na trhu práce. Ke dni zpracování této

informace vláda ČR nerozhodla o zavedení žádného opatření. Obecně je vláda ČR zastáncem

zrušení přechodných období ve všech členských státech EU. Ve svých postojích argumentuje

ekonomickými výhodami volného pohybu pracovníků (růst HDP, vznik nových pracovních

míst), které otevření trhů přineslo ve Velké Británii, Irsku a Švédsku (členské státy původní

EU-15, které od počátku přechodná období neuplatňují). Jeden z důležitých argumentů pro

zrušení přechodných období je i oprávněná obava, že restrikce mohou podporovat rozvoj

černého trhu práce.25

Dodržování přechodného období sledují orgány, které mají patřičné pravomoci ke

kontrole dodržování právních předpisů v oblasti zaměstnanosti – MPSV a úřady práce.

1.8 Volný pohyb služeb – tato svoboda souvisí s volným pohybem osob. Jedná se o volný

pohyb služeb založením pobočky nebo dceřinné společnosti na území jiného členského státu

EU a bezprostředním vstupem na jeho trh, nebo například u pojišťovacích nebo bankovních

institucí, poskytování služeb přes hranici, z jejich domovského sídla.

Firmy a živnostníci se nemusí ve svých plánech a záměrech omezovat jen na území

svého státu. Bez ohledu na to, kde má jejich firma domovské sídlo, mohou své služby nabízet

a poskytovat i zájemcům z ostatních států Unie. Státy, kde své služby provozují, jim přitom

nesmějí klást žádné překážky a znevýhodňovat je před domácí konkurencí. Svoboda

podnikání v Evropské unii stojí především na heslu: podnikám-li v souladu s právem své

domácí země, splňuji automaticky i podmínky v ostatních zemích Evropské unie. U některých

povolání je ale nutné doložit vzdělání, potvrzení o praxi či na místě složit dodatečnou

zkoušku.

Podnikatelé se zároveň mohou svobodně rozhodnout, zda zaměstnají občany ze své

země nebo dají práci lidem z hostitelského státu. Zvýšenou pozornost musí ale podnikatel

25 ADÁMKOVÁ V. - CIHELKOVÁ E., Vnit řní trh Evropské unie, 1. vyd., Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, ISBN 80-245-0056-6, 38 s.

věnovat placení daní. Jednotlivé země Unie mají totiž rozdílné daňové systémy a podmínky

pro placení daní se mohou lišit.

S možností poskytovat služby v zahraničí samozřejmě velmi úzce souvisí i právo

založit si v cizině stálou provozovnu. V některých oborech, např. v pojišťovnictví, je to

dokonce povinné. Podnikatelé se však nemusí obávat, že by nedostali povolení k pobytu –

mohou je bez obtíží dostat až na dobu pěti let, s možností automatického prodlužování. Právo

usadit se ve stejné zemi jako podnikatel má i jeho rodina.

Volným pohybem služeb se v evropském kontextu rozumí poskytování služeb přes

hranice, tzv. bez toho, že podnikatel byl, ve státě, kde službu poskytuje, usazený.

Služby ve stále větší míře provázejí zboží jako významná dynamická složka a ve

spojení se zbožím se služby podřizují pravidlům platným pro zboží. Stejně tak se podřizují

volnému pohybu kapitálu a osob. Je proto volný pohyb služeb v rámci jednotného vnitřního

trhu EU stejně důležitý, jako volný pohyb zboží.

Pro svůj význam při propojování ekonomik jednotlivých členských států se služby

překračující hranice členských států těší oproti usazení výhodám spočívajícím v tom, že

poskytovatel služby by neměl být podroben předpisům platným pro místní podnikání (i když

je v jeho zájmu, aby k nim také přihlížel). Z toho důvodu je přes hraniční poskytování služeb

časově omezeno, poskytovatel služby může sice mít v jiném členském státě kancelář, dílnu

apod., ale jen pro toto dočasné použití. Předpokládá se, že službu bude v jiném členském státě

poskytovat jen příležitostně a bez trvalého zaměření na některou zemi, s tím, že profesní

základnu, ze které bude vystupovat vůči zákazníkům, bude mít v členském státě, kde je

usazen.

V podnikatelské usazení se může přeměnit i dočasně poskytovaná služba, jestliže

poskytovatel služby zůstává sice primárně usazen v jiném členském státě, ale na určitý stát se

zaměří a vytvoří si zde nejen dočasně používanou kancelář či dílnu, ale profesní základnu, ze

které se bude prezentovat místní klientele. V takovém případě může hostitelský stát od něj

požadovat, aby se usadil a splnil podmínky platné pro místní podnikatele.26

1.9 Volný pohyb kapitálu – bez této svobody by předcházející tři neměly smysl. Pro volný

pohyb zboží je volný pohyb kapitálu nutný uvolnění běžných plateb mezi subjekty z různých

zemí. Pro volný pohyb osob je důležitý pro zabezpečení možnosti migrujících pracovníků

odesílat část svého výdělku zpět do své mateřské země. Pro volný pohyb služeb je rovněž

26 KADLČÁK R., ŠMEJKAL V., URBAN L., Průvodce podnikatele evropskou unií. 1. vyd., Praha, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000, ISBN 80-85864-83-5, 88 - 89 s.

nezbytný pro otevření finančních trhů mezi jednotlivými státy. Volný pohyb kapitálu a

otevření finančních trhů umožňuje alokaci úspor, kapitálu a investic mezi zeměmi.

„Lze říci, že jádrem konvergence (sbližování) zemí se stalo především přetváření

dřívějšího společného trhu ve skutečně jednotný trh, který by byl obdobou jednotného

vnitřního trhu v rámci jediného národního státu a v němž by byl zajištěn zcela volný pohyb

zboží, služeb, osob a kapitálu. Takový, jemuž by nebránily žádné ze standardně chápaných

překážek drobících tento jednotný trh. Dosažení skutečně jednotného trhu je však podmíněno

tím, že v rámci dodržení rovnosti podmínek v jeho rámci budou všichni jeho účastníci, tj.

členské země, vzájemně přizpůsobovat svá pravidla, normy, právní a správní předpisy atd.

V další fázi přejdou k postupné harmonizaci nejprve daňových, poté celých fiskálních

systémů a osvojí si všechna další potřebná opatření pro zajištění potřebné ekonomické

volnosti firmám, společnostem, domácnostem i jednotlivcům a jejich efektivní spolupráce a

součinnosti.

Jakousi konvergenční nadstavbu vyžadující postup v integraci politické, představující

však v ucelené podobě nejen důsledek, ale současně i vhodný doplněk a napomahatel

jednotného trhu je integrace v záležitostech měnových, ústící v dokonale fungující měnovou

unii“27

Je zřejmé, že společný trh a jednotný vnitřní trh jsou nutnou podmínkou hlubší

hospodářské integrace a patrně nejvýraznějším kladem dosavadního průběhu integrace

v ekonomické sféře. Právě ty by měly být středem pozornosti aktuálního zájmu především

ekonomických subjektů v České republice.

Volný pohyb kapitálu je spolu s vědecko—technickým a inovačním rozmachem hlavní

silou ekonomického rozvoje. Tato podmínka je v ČR v zásadě plněna. Primární podmínkou,

která je splněna, je plně volně směnitelná česká koruna. Dále jde o odstranění všech

národních překážek pro transfer kapitálu s ostatními členskými státy EU a i s třetími zeměmi

a o zavedení pravidel EU o zabezpečení přes hraničních plateb a transferů kapitálu všeho

druhu. V ČR spadá problematika volného pohybu kapitálu především do působnosti

Ministerstva financí.

27

ZAHRADNÍK P., Vstup do Evropské unie – přínosy a náklady konvergence, 1. vyd., Praha, C. H. Beck, 2003, ISBN 80-7179-472-4, 43 s.

Významnou roli v životě každého člověka hrají peníze. Proto bylo jen logické otevřít

hranice i pro pohyb financí. Volnější pohyb kapitálu významně ovlivnilo i zavedení jednotné

měny EURO. Pro firmy i pro obyčejného občana znamená zavedení eura určitou volnost

v oblasti investování, převádění a spoření. Já osobně považuji zavedení eura v ČR za velmi

významný krok ke stabilitě ekonomiky a ve své diplomové práci bych se tedy chtěl této

problematice věnovat trochu více. Zhodnocení výhod a nevýhod zavedení eura v ČR je tedy

jedním z dílčích cílů v této práci.

1.9.1 Vstup ČR do eurozóny a zavedení společné měny euro v ČR

Vstupem do EU přijala ČR závazek účastnit se Hospodářské a měnové unie. Obdržela

dočasnou výjimku pro zavedení eura, než bude schopna plnit všechny požadované závazky.

Euro (EUR) je měna Evropské měnové unie a po americkém dolaru (USD) je druhým

nejdůležitějším reprezentantem ve světovém měnovém systému.28

Se zavedením evropské měny v České republice souhlasí podle průzkumu CVVM z

ledna 2007, 50 procent obyvatel. Jejich počet se v porovnání s průzkumem z dubna 2006

zvýšil na úkor těch, kteří nemají na přijetí eura jednoznačný názor. Podíl odpůrců zavedení

eura zůstal na 43 procentech.29

Pro zavedení eura v České republice je tedy důležité, aby:

• schodek veřejných financí v zemi nepřesáhl tři procenta hrubého domácí produktu

(HDP);

• celkový veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP;

• dále aby si ČR udržela cenovou stabilitu a průměrnou inflaci , která po dobu

jednoho roku nesmí přesáhnout více než 1,5% míru tří členských zemí s nejnižší

inflací;

• dlouhodobé úrokové sazby v ČR nesmí přesáhnout o více než dvě procenta sazby tří

zemí s nejnižší inflací;

28 JANÁČKOVÁ S. - a kol., Euro dříve, nebo později, Centrum pro ekonomiku a politiku, 1. vyd., 2007, ISBN 80-86547-63-9, 29 s. 29 www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100374s_pm40719

• poslední dva roky ČR dodržovala stanovené rozpětí pohybu své měny v mechanismu

směnných kursů (ERM) .30

1.9.2 Maastrichtská kritéria pro přijetí eura

Každý stát, který usiluje o zavedení eura, musí splnit především soubor

ekonomických ukazatelů neboli takzvaná konvergenční kriteria, stanovená v Maastrichtu

v roce 1992 ve Smlouvě o založení Evropského společenství. Maastrichtská kritéria zahrnují

cenovou stabilitu, deficit veřejného rozpočtu, stabilitu devizového kurzu, konvergenci

dlouhodobých úrokových sazeb a shodné statuty centrálních bank

Národní koordinační skupina pro zavedení eura schválila tzv. národní plán, který je

základním rámcem pro praktické přípravy zavedení eura v ČR. Řeší například problematiku

duálního označování cen (obchodníci budou mít povinnost uvádět ceny v korunách i eurech

už pět měsíců před zavedením eura), duálního oběhu koruny a eura (korunovými bankovkami

a mincemi bude možné platit ještě dva týdny po zavedení eura), ochranu spotřebitele nebo

minimalizaci nákladů pro soukromý i veřejný sektor.

Hlavním problémem ČR při plnění konvergenčních kritérií nutných pro vstup do

eurozóny ( viz. příloha č. 8 ) je vysoký deficit veřejných financí, který podle

maastrichtských kritérií nesmí přesáhnout tři procenta HDP.31

Současná vláda se zavázala, že rozpočtovými škrty a dalšími úsporami sníží deficit

veřejných financí na tři procenta HDP v roce 2008. Ostatní podmínky pro přijetí eura by

podle analytiků Česká republika měla být schopna splnit.

1.10 Možnosti čerpání finanční pomoci pro ČR z fondů EU

Od svého přistoupení k Evropské unii 1. května 2004 (a fakticky v řadě případů už i

dříve) má Česká republika nárok na čerpání finančních prostředků ze společného rozpočtu na

základě stejných principů jako ostatní členské státy. Oproti původním členským státům však

30 ČEJKA M. - MOŘKOVSKÁ L. Česká republika a Evropská unie, Masarykova univerzita Brno, 1. vyd., 2002, ISBN 80-210-3042-9, s. 38 – 40 31 JANÁČKOVÁ S. - a kol., Euro dříve, nebo později, Centrum pro ekonomiku a politiku, 1. vyd., 2007, ISBN 80-86547-63-9, 89 s.

přece mělo 10 nových členů určitou nevýhodu. Do EU vstoupily ve druhé polovině

sedmiletého rozpočtového cyklu, jehož nastavení nemohly nijak ovlivnit.32

Čerpání finančních prostředků z jednotlivých fondů EU osobně považuji za jednu

z obrovských a klíčových výhod, které plynou pro ČR ze vstupu do EU. Mým dílčím cílem v

této diplomové práci je tedy logicky se věnovat finanční pomoci EU pro ČR. Ve této části

své diplomové práci jsem se tedy, mimo jiné rozhodl, nastínit a zanalyzovat možnosti a výši

finanční podpory z fondů EU pro ČR.

Česká republika měla možnost čerpat prostředky na nejrůznější projekty již před

vstupem do EU z tzv. předstupních nástrojů. Mezi ně patřila například iniciativa ISPA, fond

Phare či program SAPARD. Po vstupu ČR do EU činnost předvstupních nástrojů skončila a v

současné době pouze dobíhají. Aby mohla Česká republika čerpat prostředky ze

Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, musela vypracovat Národní rozvojový plán, což je

dokument sestavený pro období 2004-2006. Po jeho uplynutí bude následovat plán nový, pro

období 2007-2013, sestavený na základě nových informací, potřeb a cílů. Paralelně k

Národnímu rozvojovému plánu stojí Rámec podpory společenství, což je v podstatě smlouva

mezi Evropskou komisí a Českou republikou, kde se obě strany zavazují poskytnout

prostředky na dosažení stanovených cílů.33

1.10.1 Programové období 2004 – 2006

Členství v EU nám v období 2004-2006 umožňovalo čerpat finanční prostředky EU ze:

1. strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti (neboli Kohezního fondu)

2. komunitárních programů

3. iniciativ Společenství.

Cíle strukturální politiky období 2000 – 2006

Cíl 1 – Podpora rozvoje zaostávajících regionů

Cíl 2 – Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací

Cíl 3 – Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání

32 Ministerstvo financí ČR www.mf.cz 33 http://www.strukturalni-fondy.cz

Rámec podpory společenství ( RPS ) byl naplňován prostřednictvím pěti operačních

programů:

1. OP průmysl a podnikání

2. OP infrastruktura

3. OP rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

4. OP rozvoj lidských zdrojů

5. Společný regionální OP

Graf č. 1 - Procentuální rozdělení finančních prostředků SF mezi jednotlivé operační

programy )

18%

17%

12%22%

31%

OP průmysl a podnikání

OP infrastruktura

OP rozvoj venkova amultifunkční zemědělství

OP rozvoj lidských zdrojů

Společný regionální OP

( Zdroj: www.euroskop.cz )

Řídícím orgánem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj, které neslo celkovou

odpovědnost za provádění regionální a strukturální politiky EU v ČR. Za každý z operačních

programů pak odpovídalo jedno z ministerstev ČR a byl mu přidělen určitý podíl z prostředků

určených pro regiony v ČR.

Komunitární programy jsou soubory aktivit, které Evropské společenství vytvořilo v

průběhu let s cílem podpořit kooperaci mezi členskými státy v různých specifických oblastech,

které souvisejí s politikami Společenství.

Iniciativy Společenství ( INTERREG III., EQUAL, URBAN, LEADER+ ), jsou

v plánovacím období 2000 – 2006, zvláštními programy strukturální politiky Evropské unie k

řešení specifických problémů dotýkajících se celého území EU, které doplňují jednotlivé

programy Evropského společenství nebo usnadňují jejich realizaci.

Tabulka č. 2 - prostředky od EU určené pro ČR v období 2004-2006 [v mil. eur]

2004 2005 2006 2004-2006

Fond soudržnosti 316,9 266,1 362,3 945,3

Strukturální fondy 381,5 528,9 674 1.584,4

Cíl 1 (13 krajů) 339 485,5 629,8 1.454,3

Cíl 2 (Praha) 23,3 23,8 24,2 71,3

Cíl 3(Praha) 19,2 19,6 20 58,8

Iniciativy společenství

28,6

32,1

40,1

100,8

Interreg 21 21,4 26,3 68,7

Equal 7,6 10,7 13,8 32,1

Celkem 727 827,1 1.076,3 2.630,5

Pramen: Evropská komise

1.10.2 Programové období 2007 - 2013

Předpokladem po čerpání prostředků ze Strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (

označovaného jako Kohezní fond) je, stejně jako v období 2004 – 2006, vypracování

Národního rozvojového plánu (NRP). Vláda České republiky přijala na základě definovaných

cílů a priorit NRP ČR pro období 2007-2013 celkem 26 operačních programů určených pro

čerpání prostředků z Evropské unie. OP jsou určeny pro tři nové cíle politiky soudržnosti

Evropské unie, kterými jsou:

Cíl 1: Konvergence

Cíl 2: Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

Cíl 3: Evropská územní spolupráce

Finanční podpora, kterou bude mít na základě dotací ze SF a Fondu soudržnosti ČR v

období 2007-2013 k dispozici, je stanovena ve výši více než 773 mld. korun.

Cíl 1: Konvergence

Tabulka č. 3 - rozdělení finančních zdrojů v cíli Konvergence

Operační program % mil. eur

OP Podnikání a inovace 11,75 3.041,20

OP Výzkum a vývoj pro inovace 8 2.070,60

OP Lidské zdroje a Zaměstnanost 10 2.588,20

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 7 1.811,80

OP Životní prostředí 20 5.176,50

OP Doprava 21,5 5.564,70

Integrovaný operační program 7,5 1.941,20

Regionální operační programy 13,25 3.429,40

OP Technická pomoc 1 258,8

Celkem 100 25.882,30

Pramen: Evropská komise

Cíl 2: Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

Tabulka č. 4 - rozdělení finančních zdrojů v cíli Regionální konkurenceschopnost a

zaměstnanost

Operační program % mil. eur

OP Praha Adaptabilita 29 121,6

OP Praha Konkurenceschopnost 71

Celkem 100 419,3

Pramen: Evropská komise

Cíl 3: Evropská územní spolupráce

Tabulka č. 5 - rozdělení finančních zdrojů v cíli Evropská územní spolupráce

Operační program % mil. eur

OP přeshraniční spolupráce 90 345,6

OP nadnárodní spolupráce 10 38,4

OP meziregionální spolupráce - -

Celkem 100 384

Pramen: Evropská komise

2 Cíl práce

Hlavním cílem mé diplomové práce je podat ucelený a logicky uspořádaný komplexní

přehled o jednotlivých výhodách a nevýhodách, se kterými se Česká republika musí po svém

vstupu do Evropské unie potýkat. Jejím cílem je tedy zaměřit se na nejčastěji uváděné výhody

a nevýhody, které vstup do Evropské unie České republice přinesl a k těmto deklarovaným

výhodám a nevýhodám zaujmout vlastní subjektivní stanovisko.

Pro úspěšné splnění hlavního cíle této diplomové práce se zaměříme na některé dílčí cíle:

- stručný přehled vývoje evropské integrace, především na její ekonomický rozměr

- stručný popis časové posloupnosti cesty ČR do EU

- analýza možností čerpání finanční pomoci ze zdrojů EU

- komparace výhod a nevýhod vstupu ČR do eurozóny a zavedení eura v ČR

- analýza a následné zhodnocení hlavních výhod a nevýhod vstupu ČR do EU

Popisem a zkoumáním těchto dílčích cílů se pokusím podat ucelený a logicky

uspořádaný komplexní přehled o jednotlivých výhodách a nevýhodách, se kterými se Česká

republika musí po svém vstupu do Evropské unie potýkat. V žádném případě si v této

diplomové práci nekladu za cíl zpracovat detailní analýzu o jednotlivých potencionálních

výhodách a nevýhodách a podat o nich vyčerpávající výklad. Mým cílem je zaměřit se na

nejčastěji uváděné výhody a nevýhody, které vstup do Evropské unie České republice přinesl

a k těmto deklarovaným výhodám a nevýhodám zaujmout vlastní subjektivní stanovisko.

V závěru této diplomové práce bych chtěl vyjádřit vlastní hodnocení současné situace,

které je zaměřeno na zvážení toho, jestli lze považovat vstup České republiky do Evropské

unie za spíše pozitivní nebo spíše negativní rozhodnutí.

3 Metodika práce

Metodika práce je přizpůsobena hlavnímu cíli a dílčím cílům práce a z toho také vychází:

Metodika práce:

a) stanovení hlavního cíle práce

b) stanovení dílčích cílů práce

c) získávání podkladových materiálů

d) studium podkladových materiálů

- odborné literatury, právních předpisů a nařízení, názorů odborníků v odborných

článcích a médiích, webových stránek, výsledky výzkumu CVVM

e) analýza a zpracování podkladových materiálů

f) komplexní ucelení a utřídění získaných informací

g) komparace získaných informací

h) hodnocení a vyjádření vlastních názorů na zpracované téma

Metody práce:

a) analýza

- současného stavu postavení České republiky v Evropské unii

- stavu a poměru výhod a nevýhod, se kterými se po vstupu České

republiky do Evropské unie setkáváme

- názorů odborníků, institucí a médií na téma výhod a nevýhod vstupu

b) SWOT analýza

- analýza silných a slabých stránek samotného vstupu ČR do EU

c) komparace

- ucelená komparace výhod a nevýhod plynoucích ze vstupu České

republiky do Evropské unie

d) hodnocení

- shrnutí a zhodnocení tématu práce

- vyjádření vlastních názorů na zpracované téma

e) prezentace názorů veřejného mínění

- studium vhodných dotazníkových otázek podle již provedeného

výzkumu veřejného mínění CVVM ( průzkum z let 2004 a 2005 )

- zhodnocení provedených výzkumů CVVM

4 Výsledky práce

V roce 2004 došlo zatím k největšímu rozšíření Evropské unie v dějinách. Do

společenství se začlenilo 10 států. Není již pravděpodobné, že by někdy v budoucnu

přistoupilo více nových zemí.

4.1 Stručná časová posloupnost cesty ČR do EU34

1996 – ČR oficiálně požádala o členství v EU

1997 – EK předložila program strategie rozšiřování EU nazvaný Agenda 2000 – na

Lucemburském summitu v prosinci roku 1997 ER rozhodla o oficiálním pozvání 11

kandidátských států ke vstupu do EU.

1998 - Lucemburský summit zároveň rozhodl, že v průběhu jara 1998 budou svolány

bilaterální mezivládní konference, které zahájí přístupová jednání s Kyprem, Maďarskem,

Polskem, Estonskem, Českou republikou a Slovinskem, tedy tzv. lucemburskou skupinou.

1998 – byl zahájen samotný proces rozšiřován v Bruselu za účasti ministrů zahraničí 15

členských a 11 kandidátských států včetně ČR Byla zahájena tzv. předvstupní jednání.

2002 – ze strany České republiky a dalších 9 kandidátských států na jedné a EU na straně

druhé byl úspěšně zakončen proces složitých předvstupních vyjednávání na zasedání

Evropské rady ve dnech 12. - 13. prosince 2002 v Kodani.

2002 - Evropská rada rozhodla v souladu se stanoviskem Komise vyjádřeném ve zprávě

z října 2002 o přijetí 10 nových členských států k 1. 5. 2004.

2003 - dne 16. dubna 2003 byla v Aténách slavnostně podepsána Smlouva o přistoupení. Za

ČR se slavnostního aktu zúčastnily ministerský předseda Vladimír Špidla a prezident Václav

Klaus.

2004 - dne 1. května 2004 vstoupila Smlouva o přistoupení v platnost. Česká republika se

stala plnoprávným členem Evropské unie.35

34 KLVA ČOVÁ E., Prohlubování evropské integrace,1.vyd., Praha, Professional Publishing, 2004, ISBN 8086419789, 22 s. 35 BRŮŽEK A., Evropská měnová integrace, 2. vyd., Praha VŠE, 2001, ISBN 8024501589, 101 s.

( Občané České republiky rozhodli o přistoupení ČR do EU v referendu ve dnech 13. - 14.

6. 2003 poměrem 77,33 % kladných hlasů vůči 22,67 % odpůrcům členství. Volební účast

dosáhla 55,21 %. )

4.2 Analýza stavu v ČR v době vstupu do EU

Vstup České republiky do Evropské unie napomohl stabilizaci ekonomiky. Dochází

ke zvyšování životní úrovně a jejímu přibližování průměrné životní úrovni v rozšířené EU.

Také průmysl se stabilizoval. Před vstupem proběhla převážná část privatizace, která velmi

ovlivňovala ekonomiku a sní i sektor průmyslu. Ke stabilitě určitě přispěla vyrovnanost cen.

Těsně po vstupu byla inflace 1 % a zvyšovala se postupně. Také výrobní ceny moc

nevzrostly. Naše ekonomika těží z relativně vysokého stupně kvalifikace pracovní síly

a liberalizace trhů. Malé a střední podniky mohou čerpat prostředky ze strukturálních fondů

Evropské unie, což vedlo k růstu jejich konkurenceschopnosti a snadněji se mohly přizpůsobit

posilování směnného kurzu koruny. Nemalou měrou ovlivnilo fungování ekonomiky

zřizování státních agentur na podporu podnikání, investic a exportu. Vláda přispěla formou

investičních pobídek k přílivu zahraničního kapitálu. Z výše uvedeného vyplývá, že dochází

k vysokému růstu ekonomiky, jenž je v Evropě nadprůměrný.

České podniky se naopak musí potýkat s nepružným trhem práce a nízkou mobilitou

pracovní síly. Nedochází k využití pracovního potenciálu absolventů škol nebo znalostí

a zkušeností obyvatel nad 50 let a žen. Je zde špatná spolupráce mezi školami a podniky,

které mají poptávku po určitých profesích. Firmy jsou zatíženy vysokou energetickou,

materiální a daňovou zátěží. Lidé také nejsou ochotni začít podnikat a nést s tím spojená

rizika. Podnikatelé musí bojovat s nerozvinutým trhem služeb, hlavně v oblasti informačních

technologií. Problémem je také získávání dostatečného množství finančních prostředků.

Nízké jsou náklady na vědu a výzkum. Nedostatečné je zapojování nových metod

a technologií do výrobních a řídících procesů.

Podnikatelský sektor České republiky má mnoho silných stránek. Jedná se například

o průmyslovou tradici, vhodnou geografickou polohu, klasifikovanou pracovní sílu.

Jeho slabá místa jsou v oblasti výzkumu a vývoje, inovací, oblasti úspory energií.

Při plánování budoucího rozvoje se bude třeba zaměřit na výše zmíněná slabá místa.

Významnou měrou k jejich odstranění přispějí strukturální fondy. Důležité bude podporovat

rozvoj podnikatelské infrastruktury a lidských zdrojů. Síla českého průmyslu je založena

na široké základně především zpracovatelského průmyslu. V technických a strojírenských

odvětvích můžeme čerpat z velké tradice. Ekonomice se pomohly přímé zahraniční investice

vyrovnat se ztrátou pracovních příležitostí v těžkém průmyslu. Tyto investice

ale nebyly použity rovnoměrně. Proto se naše země potýká s velkými rozdíly v regionech.

Na tyto problémy se specializuje pomoc ze strukturálních fondů.36

36 http://euods.pspace.cz/?c_id=60

4.3 Možnosti čerpání finanční pomoci ze zdrojů EU

Tabulka č. 6 - srovnání cílů a nástrojů politiky soudržnosti v minulém a současném programovém období

2000 – 2006 2007 - 2013

Cíle Finanční nástroj Cíle Finanční nástroj

Fond soudržnosti Fond soudržnosti

Cíl 1

ERDF

ESF

EAGGF – orientační sekce

FIFG

Konvergence

Fond soudržnosti

ERDF

ESF

Cíl 2 ERDF

ESF

Cíl 3 ESF

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

- regionální úroveň

- národní úroveň

ERDF

ESF

INTERREG ERDF

URBAN ERDF

EQUAL ESF

LEADER+ EAGGF – orientační sekce

Evropská územní spolupráce

ERDF

Rozvoj venkova a restrukturalizace rybolovu mimo rámec Cíle 1

EAGGF – záruční sekce

FIFG

Problematika rozvoje venkova a rybolovu nebude nadále součástí politiky soudržnosti, ale zařadí se pod Společnou zemědělskou politiku.

9 CÍLŮ 6 FINANČNÍCH NÁSTROJŮ

3 CÍLE 3 FINANČNÍ NÁSTROJE

Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/old/1135676046.srovn-n-c-l-a-n-stroj-politiky-soudr-nosti

Období let 2004 - 2006 se všeobecně vyznačovalo pro ČR malou zkušeností všech

zainteresovaných subjektů s možnostmi čerpání finanční pomoci z fondů EU a právě v této

otázce jsme v tomto období dosti zaostávali za ostatními nově přistoupivšími státy, jako bylo

např. Polsko či Slovensko.

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v programovém období 2007 – 2013 došlo ke

zmenšení počtu cílů i nástrojů. Dojde proto k efektivnějšímu využívání finančních prostředků.

Osobně považuji možnost čerpání finančních prostředků ze zdrojů EU pro ČR jako jednu

z mála velkých výhod, ale je třeba této výhody umět plně využít. Pro plné využití finanční

pomoci ze zdrojů EU je třeba spolupráce všech zainteresovaných subjektů, jak místních,

regionálních, národních i nadnárodních. K úspěšnému a plnému získávání finančních

prostředků je třeba spolupráce jak na vertikální, tak na horizontální úrovni. Významnou a

klíčovou roli v otázce získávání peněz hrají především kvalitní, bezchybné a perfektně

zpracované programy rozvoje a na ně navazující plány a konkrétní projekty. V této oblasti

máme ještě určité rezervy, především co se týká odborně vyškolených odborníků na

zpracování dokumentů pro získávání prostředků, která si myslím pramení hlavně z malé

informovanosti. Tu je potřeba také zlepšit.37

4.4 Vstup ČR do eurozóny a zavedení měny euro v ČR

Zatímco možnosti čerpání finanční pomoci ze zdrojů EU považuji za velkou a

jednoznačnou výhodu pro ČR v otázce zavedení eura, a s tím spojenému vstupu do eurozóny,

nejsem tak jednoznačně přesvědčen o tom, zda v této otázce v současné době převažují spíše

nevýhody, či výhody, které by se zavedením eura v ČR souvisely. Nyní se budu krátce snažit

vyjmenovat ty nejdůležitější klady a zápory zavedení eura v ČR.

4.4.1 Výhody zavedení eura Jednoznačnou výhodou patrnou pro většinu obyvatel České republiky budou nižší

náklady na konverzi měn. Nejen zahraniční obchod se zeměmi eurozóny, ale i běžné

cestování po Evropě bude zbaveno části nákladů v podobě směnárenských poplatků. A

vzhledem k tomu, že je euro jednou ze tří světových měn, můžeme tuto výhodu do jisté míry

rozšířit z eurozóny do celosvětového měřítka.

37 : http://euods.pspace.cz/?c_id=119

Široká veřejnost jistě ocení i vyšší cenovou transparentnost, kterou euro přinese.

Spotřebitelé budou moci jednoduše porovnávat ceny v jednotlivých zemích EU a pro firmy

bude snadnější porovnávání nákladů, což povede ke zvýšené intenzitě konkurenčního

prostředí.

Mezi výhody přijetí jednotné měny bezesporu patří eliminace kurzového rizika vůči

zemím eurozóny. V důsledku otevřené ekonomiky s velkým podílem zahraničního obchodu je

kurzovému riziku vystavena řada českých firem. Česká republika patří mezi tranzitivní

ekonomiky, pro které je dlouhodobě charakteristické posilování měny, což je problémem pro

naše exportéry. S odpadnutím kurzového rizika také souvisí šance na přilákání většího počtu

investorů.

Jako další výhodu můžeme uvést disciplinační vliv na hospodářskou politiku vlády. Na

členské státy eurozóny jsou kladeny požadavky jako např. vyrovnanost veřejných rozpočtů

a provádění strukturálních reforem na podporu dlouhodobě udržitelného růstu. Ty by měly

mít pozitivní dopady na provádění hospodářské politiky, protože při jejich nedodržování hrozí

sankce ze strany orgánů EU. Na jednu stranu tedy lze považovat určité omezení národní

fiskální politiky za nevýhodu. Na druhou stranu ale potěší daňové poplatníky, protože vláda

nebude moci plýtvat veřejnými financemi a dál nekontrolovaně zemi zadlužovat.

Ministerstvo financí mezi výhodami společné měny euro uvádí také posílení image ČR,

hospodářský růst a zvýšení mobility osob, zboží, služeb a kapitálu. Česká národní banka ve

svém výčtu výhod zmiňuje navíc snížení rizika vzniku měnových turbulencí, snížení rizikové

prémie, usnadnění obchodních transakcí, stabilizace úrokových sazeb a účast na formulaci

a realizaci společné měnové politiky. Poslední uváděná výhoda dle ČNB je podle mého

názoru do jisté míry omezená, vzhledem k budoucí síle hlasu České republiky v rámci celé

eurozóny a odlišným potřebám měnových politik jednotlivých členských států.

Mezi hlavní výhody společné evropské měny tedy shrnuto patří:38

• usnadnění obchodních transakcí;

• snížení kurzového rizika (výkyvů kurzu například vůči dolaru či jenu);

• úspora nákladů na nákup a prodej cizích měn;

• vedení účtů v cizích měnách;

• spotřebitelé i podnikatelé mohou snáze porovnávat ceny zboží a služeb 38 JANÁČKOVÁ S. - a kol., Euro dříve, nebo později, Centrum pro ekonomiku a politiku, 1. vyd., 2007, ISBN 80-86547-63-9, 40 s.

Členství v eurozóně dále představuje trvalý tlak na státy, aby nevykazovaly vysoký

schodek veřejných financí a snižovaly zadluženost. Společná evropská měna přináší pro

obyvatele také praktické výhody při cestování bez potřeby směny peněz. V neposlední řadě

je euro také symbolem společné identity, hodnot a postupu evropské integrace.

4.4.2 Nevýhody zavedení eura

Nejmarkantnější nevýhodou pro Českou republiku bude, že se svým členstvím

v eurozóně vzdá samostatné měnové politiky. To představuje ztrátu významných nástrojů,

zejména měnového kurzu, které mohou napomáhat při zmírňování negativních dopadů

rozdílného domácího a zahraničního ekonomického vývoje. Tuto nevýhodu je možné

částečně eliminovat tím, že bude přijetí eura načasováno až na dobu, kdy bude česká

ekonomika dostatečně sladěná s ekonomikou eurozóny. Dostatečná cyklická i strukturální

sladěnost je důležitá i z hlediska reakcí na hospodářské poruchy. Ekonomický šok by mohl

mít v případě nezvratitelně zafixovaného kurzu asymetrické negativní dopady. S odevzdáním

měnové politiky souvisí také ztráta národní měnové suverenity, kterou bude provázet i snížení

úlohy České národní banky ve vnitřní ekonomice.

Negativně můžeme vnímat také nutnost upravit legislativu pro potřeby zavedení eura.

V tomto případě se však jedná pouze o krátkodobý dopad. Mezi jednorázové náklady řadíme

rovněž nezbytné úpravy informačních systémů a celkově bude proces přechodu na euro

vyžadovat značnou investici.

Výše zmíněné nevýhody zavedení společné měny se příliš nedotknou široké veřejnosti.

Občané se zajímají spíše o to, jak konkrétně sami pocítí změnu národní měny, a mezi

obavami jednoznačně dominuje strach ze zdražování. Na základě zkušeností zemí první vlny

zavedení eura se objevil syndrom tzv. vnímané inflace. Mnoho obyvatel eurozóny si období,

kdy vlastní měnu vyměnili za euro, ztotožnili s obdobím velkého zdražování. Skutečně

naměřená inflace ale zdaleka nedosahovala výše inflace subjektivně vnímané lidmi z

eurozóny. Obyvatelé Německa si dokonce vytvořili termín „Teuro“, které je spojením slov

teuer39 a euro. V oblasti ochrany spotřebitele bude významná funkce kontrolních orgánů,

jejichž úkolem bude monitorovat, zda prodejci přechodu na euro a zaokrouhlování

nevyužívají k nezákonnému zdražování. Česká veřejnost se může rovněž obávat, že

v důsledku nahrazení koruny eurem uvidí na výplatních páskách menší cifry. Nicméně

v tomto případě se jedná pouze o subjektivně vnímanou nevýhodu, nikoli o skutečný náklad.

39 drahý

Mezi hlavní nevýhody společné evropské měny tedy shrnuto patří: 40

• ztráta samostatné měnové politiky;

• stanovování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (obtížnější reagování na

ekonomické změny prostřednictvím měnového kurzu nebo úrokových sazeb);

• pro některé státy také ztráta určitého národního symbolu.

• Odpůrci rychlého přijetí kritizují zejména pravidla pro jeho přijetí, obávají se určité

ztráty konkurenceschopnosti při převzetí celoevropské měny a poukazují na nižší

úrokové míry u úvěrů v českých korunách (2,5 procenta), než je tomu v eurozóně

(3,75 procenta).

Spotřebitelé v řadě zemí eurozóny si při přechodu na bankovky a mince eura v lednu

2002 často stěžovali, že se jim výrazně zvýšily ceny běžného zboží a služeb. V zemích jako

Německo a Itálie takové zdražování zřetelně snížilo nadšení pro jednotnou měnu.

Ve Slovinsku, zatím poslední zemi, která přijala euro, se však hladina spotřebitelských cen

v zemi zvedla jen slabě. Inflace se podle statistiků zvýšila jen o 0,3 procentního bodu.

4.4.3 Zhodnocení vstupu ČR do eurozóny a doby pro přijetí eura

O tom, že společná měna Evropské unie za nějaký čas nahradí v pozici národní měny

českou korunu, již není pochyb. Otázkou však stále zůstává, kdy pro tento krok nastane

nejvhodnější doba. Příliš brzké přijetí eura v podmínkách nedostatečně sladěné národní

ekonomiky s ekonomikou eurozóny by mohlo způsobit velmi vážné problémy. Hlavním

rizikem je ztráta měnového kurzu jako významného, ne-li jediného, nástroje k vyrovnávání

ekonomických výkyvů.

Podobně jako uspěchaný vstup do eurozóny je nebezpečím také přílišné zpoždění

tohoto kroku. Pokud by Česká republika zavedení eura neustále odkládala, ať už vlivem

neplnění maastrichtských kritérií či z důvodu nečinnosti, ohrozilo by to pověst země a

následně by mohlo přijít zhoršení hodnocení ratingových agentur. Dále by výrazné zaostání

za ostatními zeměmi střední Evropy znamenalo odliv zahraničních investorů.

Přestože v současnosti neexistuje nové cílové datum pro zavedení eura, vláda a někteří

odborníci hovoří o roku 2012. Stejně jako u původního pracovního termínu, kterým byl rok

40 JANÁČKOVÁ S. - a kol., Euro dříve, nebo později, Centrum pro ekonomiku a politiku, 1. vyd., 2007, ISBN 80-86547-63-9, 22 s.

2010, se již teď ozývají pochybovačné hlasy. V současné době, tedy na počátku roku 2008, se

dokonce takoví odborníci a specialisté v oblasti politiky a ekonomie, jakými jsou prezident

ČR Václav Klaus a kandidát na prezidenta ČR Jan Švejnar nedokážou shodnout ani na

přibližném datu vstupu ČR do eurozóny a přijetí eura v ČR. Samotného mě překvapuje jak

diametrálně odlišné názory na tuto problematiku oba prosazují. Např. Václav Klaus by byl

pro zavedení eura až někdy v roce 2019 – 2020 ( „ Rychlé přijetí eura by bylo pro ekonomiku

tragickou chybou, hrozí především rychlejší růst cen“ ), tak Jan Švejnar je jednoznačně pro

zavedení eura v ČR v horizontu cca 2. – 3. let ( „ Otálení je nešťastné řešení. Jestliže se

napojíme na euro, bude tendence, aby byl rychlejší růst mezd. ) Podotýkám, že právě popisuji

v doslovných citacích názory dvou světových ekonomických veličin, které v oboru ekonomie

již řadu let něco znamenají a jsou uznáváni na půdě univerzit celého ekonomického světa.

Já osobně vstup do eurozóny v roce 2012 sice považuji za reálný, je to však podmíněno

úspěšnou důslednou reformou veřejných financí. O roce 2012 si tedy myslím, že je to

splnitelný, první možný termín pro přijetí eura, za velmi pravděpodobný ho však nepovažuji.

Přikláním se spíše k pozdějšímu datu zavedení eura v horizontu let 2013 až 2014.

4.5 Výhody vstupu České republiky do Evropské unie

V této kapitole diplomové práce bych se rád věnoval problematice výhod, které Česká

republika svým vstupem do Evropské unie získala. Již v úvodu této kapitoly bych však chtěl

upozornit na skutečnost, že pojetí samotných výhod není zatím příliš jednotné. Osobně se

domnívám, že by bylo dobré, pokud by si každý položil otázku ve smyslu, jaká pozitiva

dokážeme na vstupu do Evropské unie spatřovat. Jsem přesvědčen o tom, že stále ještě většina

obyvatel České republiky žije v přesvědčení o jednoznačné prospěšnosti vstupu České

republiky do Evropské unie. Ostatně nemohu se těmto lidem divit, jelikož vládní instituce a

masová média mezi námi neustále takovouto informaci šíří. Pokud se však nad touto otázkou

zamyslíme důkladněji a zauvažujeme o nejčastěji uváděných kladech vstupu České republiky

do Evropské unie, které jsou hojně prezentovány v naší společnosti, zjistíme, že tyto často

uváděné klady nejsou zase až tak jednoznačné, jak by se na první pohled mohly zdát.

V této části diplomové práce bych se tedy chtěl věnovat nejčastěji prezentovaným

výhodám, které slýcháme ze strany masových médií a vládních institucí, a u těchto výhod

bych chtěl provést analýzu a komparaci s mým osobním postojem k jednotlivým

prezentovaným výhodám plynoucím ze vstupu České republiky do Evropské unie.41

41

http://www.euroskop.cz

4.5.1 Rozšíření práv občanů ČR

Občanství Evropské unie je jedním z nejdůležitějších rysů, který přinesla Smlouva o

Evropské unii, čili - jak se běžně říká - Maastrichtská smlouva. Občanství však v tomto

případě neznamená státní příslušnost; souvisí spíše s právy a svobodami, které vám náleží

jako členu unie. Občanství EU tak doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je.

Poskytnutá občanská práva jsou právy navíc. Práv přenesených na občany Evropy je v

současnosti málo, ačkoli v budoucnosti potenciál jejich rozšíření je značný.

Jde především o tato práva:

- občané EU mají právo cestovat, svobodně pracovat a žít v kterémkoli členském státě.

Toto bohužel neplatí plně, viz přechodná období u nových členských států.

- každý občan unie (nejen zaměstnanci podniků a firem, studenti, důchodci a uchazeči o

práci) má právo na sociální zabezpečení v jiném členském státě, než je jeho vlastní.

- jako občan EU můžete bydlet v jiném členském státě než ve svém vlastním a volit tam

v místních, resp. obecních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu. V tomto

státě se můžete v těchto volbách ucházet o zvolení, a to za stejných podmínek jako

jeho příslušníci.

- všichni občané EU mají právo na konzulární či diplomatickou ochranu, navštíví-li zemi,

která není členem EU. Mohou využívat zařízení ostatních členských států, pokud jejich

vlastní země zde nemá zastoupení.42

4.5.2 Posílení mezinárodního postavení a bezpečnosti České republiky

Jednou z nejupřednostňovanějších výhod je bezesporu posílení mezinárodního

postavení a bezpečnosti České republiky, jelikož samotným vstupem do Evropské unie se

Česká republika stala poprvé v historii vnitřním státem. Za vnitřní stát se v současné době

můžeme považovat zejména díky tomu, že Česká republika společně s ostatními členskými

státy Evropské unie nyní vystupuje navenek jako jeden kompaktní celek států se společnými

zájmy, mezi které se řadí především zajištění bezpečnosti všech členských států Evropské

unie, ekonomická stabilita a prosperita členských států a pevné zakotvení demokratických

principů, na jejichž základě bude v jednotlivých členských státech Evropské unie jednáno.

Osobně se domnívám, že tuto skutečnost opravdu lze považovat za výhodu, protože se

tímto Česká republika stala méně zranitelnější a skutečně tak získala větší bezpečnost pro své

42 MACH P., Antidiskriminační zákon, pomoc slabším nebo převrácení práva, Centrum pro ekonomiku a politiku, 1. vyd., 2006, ISBN 80-86547-55-8, 41 s.

obyvatele. Současně se mírně změnilo i samotné vnímání České republiky ostatními státy a

Česká republika je nyní brána jako jeden ze členských států Evropské unie, což ji přikládá na

významu ve spolupráci s ostatními členskými státy Evropské unie.

4.5.3 Urychlení reforem a zkvalitnění legislativy

Rovněž zkvalitnění legislativy a urychlení reforem je pokládáno za jednu z nesporných

výhod, které nám vstup do Evropské unie přinesl. Mnohá opatření, která byla přijata, měly za

cíl sjednotit české normy s právem Evropské unie. Pokud bychom s jejich přijetím otáleli,

oddalovali bychom pouze den, kdy bychom je nakonec museli přijmout, jelikož jejich

bezproblémové přijetí bylo i v našem vlastním zájmu.

Tato reforma, jejímž cílem bylo sjednotit české právní předpisy s právními předpisy

Evropské unie, proběhla i na základě hodnocení ze strany Evropské unie poměrně rychle.

Jako důvod pro toto relativně bezproblémové přijetí se uvažuje skutečnost, že tato reforma

byla započata ještě před samotným vstupem České republiky do Evropské unie. V té době

bylo takto rozhodnuto i proto, že Česká republika se tímto způsobem mohla vyvarovat

případným omylů při vytváření legislativy vlastní.

4.5.4 Možnost růstu životní úrovně a mezd v České republice až na úroveň členských

států Evropské unie

Osobně se domnívám, že toto tvrzení je pravdivé pouze zčásti. Nepopírám, že tuto

možnost by Česká republika neměla, nicméně na druhou stranu je tato její možnost omezena

možnostmi její ekonomiky, tedy nikoliv členstvím v Evropské unii. Přistoupením do

Evropské unie je růst České republiky především řízený, což mnohdy jako výhoda být

nemusí.. Situace v růstu životní úrovně však spěje k tomu, že další generace by již mohly být

na úrovni výdělku průměrného občana Evropské unie.

Pokud ovšem chci kalkulovat s průměrnou výší výdělku na úrovni občana Evropské

unie pro občany České republiky, nesmím zapomenout podotknout, že s deklarovanou

průměrnou výší výdělku na úrovni občanů v jiných vyspělých státech Evropské unie rovněž

souvisí i skutečnost, že by v takovém případě zahraniční investoři, kteří by v České republice

chtěli zakládat své podniky, nesměli u nás už dále hledat levnou pracovní sílu. Musíme si

v této situaci uvědomit, že jakákoliv zahraniční investice, která do České republiky přichází,

jde v současné době stále ještě za levnou pracovní sílou. Pokud bychom tedy chtěli mít

průměrné příjmy, které jsou ve vyspělých členských státech Evropské unie, zahraniční

investoři by zcela jistě začali hledat místo pro své investice v jiných státech. S největší

pravděpodobností by tato místa pro své podnikání hledali dále směrem na východ, kde je

levné pracovní síly dostatek.

V současné době ale pozvolna přestává být naše pracovní síla pro zahraniční investory

levná. Není tajemstvím, že tito zahraniční investoři začínají zcela vážně uvažovat o budování

svých výrobních poboček dále na východ od České republiky.

Tímto se dostáváme do situace, kdy nám na jednu stranu vlastně průměrný výdělek

roste, nicméně na druhou stranu se vystavujeme riziku, že zahraniční investoři budou

odcházet za levnější pracovní sílou, což v České republice vyvolá růst nezaměstnanosti,

jelikož odchod zahraničního investora bude zcela jistě znamenat hromadné propouštění

zaměstnanců. Díky zmíněnému vývoji, který se dá předpokládat v situaci, kdy by mzdy

neustále rostly, osobně nepovažuji tuto široce prezentovanou výhodu jako čistě kladný aspekt

vyplývající ze vstupu České republiky do Evropské unie, jelikož stále je třeba mít na zřeteli

následky, které by mohly být růstem mezd vyvolány.

4.5.5 Podíl na jednom z největších trhů světa

Chápání podílu na jednom z největších trhů světa je uváděno jako jedna z velkých

výhod ČR po vstupu do EU.

K tomuto deklarovanému kladu plynoucímu ze vstupu České republiky do Evropské

unie jsem osobně zastáncem poměrně radikálního názoru, jelikož jsem přesvědčen že ne

všechny firmy a podniky v ČR jsou schopny uspět na přeplněném západoevropském trhu.

Chtěl bych hlavně poukázat na jednu skutečnost, čímž bych zdůvodnil i mnou zaujaté

stanovisko k této médii prezentované výhodě. Měli bychom si uvědomit, že evropský obchod

se neřídí pouze pravidlem kvantity a kvality, ale je řízen především strategickými

schopnostmi a jednáním silných velkých nadnárodních společností. Z toho si můžeme velice

lehce vyvodit, že na západních trzích nemají zájem o naše výrobky, ale zajímají se především

o naši levnou pracovní sílu, i když připouštím, že samotná skutečnost levné pracovní síly, již

přestává také pomalu platit, jelikož v současné době existuje řada zemí, které mají výrazně

levnější pracovní sílu, než může nabídnout Česká republika. V tomto okamžiku se zcela

podsouvá otázka, zda ještě vůbec máme šanci s něčím na západních trzích uspět.

Rád bych na tuto otázku reagoval, jelikož jsem přesvědčen o tom, že prosadit se na

západním trhu je pro naše podniky v dnešní době již téměř nemožné. Na druhou stranu je

třeba si uvědomit, že nenasycenými trhy stále ještě zůstává východní Evropa a Rusko a zde je

tedy ještě široké pole působnosti pro realizaci obchodních plánů firem. Na druhou stranu

možnost uplatnění ve východní Evropě a v Rusku příliš nesouvisí s často prezentovanou

výhodou, kdy Česká republika vstupem do Evropské unie měla získat podíl na jednotném trhu

Evropské unie. Spíše se obávám té situace, že velké zahraniční společnosti postupně a

systematicky zničí naše podniky a drobné české živnostníky, jelikož nebude v jejich silách

neustále čelit tvrdé konkurenci z jejich strany.

V tomto případě se tedy nemohu ztotožnit s často uváděnou výhodou, jelikož zde spíše

spatřuji riziko pro naše podniky, než nějakou výraznou šanci pro jejich uplatnění na

jednotném trhu Evropské unie. Jak jsem však uvedl, šance pro realizaci obchodních aktivit a

naplnění podnikatelských plánů nabízí východní Evropa a Rusko. Z tohoto důvodu bych

osobně doporučil českým podnikům zaměřit se spíše tímto směrem, než se za každou cenu

snažit prosadit v těžké konkurenci silných západních firem.

Pokud se podíváme pravdě do očí, uvědomíme si, že státy evropské patnáctky chtěly

ke stávajícím 370 milionům spotřebitelů Evropské unie získat volný přístup k dalším 107

milionům spotřebitelů kandidátských zemí.43

4.5.6 Příliv investic

Pokud bychom toto tvrzení o přílivu investic chtěli považovat za výhodu pro Českou

republiku, museli bychom nadefinovat i určité hranice, které by nesměly být překročeny. Je

pravda, že k nám stále proudí investice, jelikož navzdory všemu není náš trh stále plně

nasycen a současně dokážeme nabídnout poměrně stabilní podnikatelské prostředí. Řada

zahraničních investorů si je plně vědoma toho, že každé investované euro v České republice

se převedením na koruny okamžitě výrazně zhodnocuje. Je to i samozřejmé, jelikož pokud by

tomu tak nebylo, hledali by si zahraniční investoři jiná místa, kam by mohli investovat svůj

kapitál. Samotný potenciál růstu České republiky, který však v žádném případě nevyplývá

z našeho členství v Evropské unii, ale ze vzdělanosti a schopností obyvatel České republiky

nezávisle na jakékoliv zemi, je pro zahraniční investory velkým lákadlem.

Pokud bychom dokázali tuto situaci udržet, domnívám se, že bychom byli schopni

vyhnout se problémům s nezaměstnaností, avšak i přesto se nemohu ubránit myšlence, že

příliš vysoký příliv zahraničních investic by mohl vést k tomu, že Česká republika by se stala

jakousi ziskovou továrnou pro ostatní členské státy Evropské unie a samotná naše produkce

by byla v porovnání tím pádem velice nepatrná. Za zmínku jistě také stojí, že zisky

zahraničních investorů se nezdaňují v České republice, ale v těch zemích, odkud zahraniční

investoři pocházejí, z čehož logicky vyplývá, že Česká republika na takovýchto zahraničních

investicích příliš neprofituje a v konečném důsledku to pro ni tak výhodné není.

43

http://euods.pspace.cz/?c_id=58: http://euods.pspace.cz/?c_id=58

Pokud bych svá tvrzení aplikoval do praxe, chtěl bych je demonstrovat na příkladě

snižování příjmů do státního rozpočtu, k čemuž dochází díky tomu, že zisky zahraničních

investorů se nezdaňují v České republice, ale v jejich členském státě. Tato skutečnost má za

následek prohlubování státního dluhu. Pokud se však budeme i nadále snažit vykrývat státní

dluh prodejem například dalších státních podniků k úspěšnému vyřešení takovéto situace jistě

nedospějeme. Z tohoto důvodu je důležité udržet si řadu domácích podniků, jejich základnu

neustále zvyšovat a tím tak přispívat ke zvyšování příjmů do státního rozpočtu a financování

vzniklého státního dluhu. Pokud bychom postupovali obráceně, mohlo by to mít katastrofální

následky.

Tímto jsem chtěl demonstrovat, že pouhé konstatování přílivu investic jako typické

výhody plynoucí ze vstupu České republiky do Evropské unie, jak se s tím můžeme v mnoha

médiích setkat, není tak jednostranné, jak by se mohlo zdát, ale má i druhou stranu mince,

která již pro Českou republiku ani zdaleka není výhodná. Pokud bych tento poznatek shrnul,

chtěl bych zdůraznit, že předpoklad přílivu investic lze chápat jako výhodný pouze do určité

hranice, za kterou by se v žádném případě nemělo jít. Jednoduše řečeno mezi zahraničními

investicemi a domácím kapitálem by měla platit rovnováha.44

4.5.7 Volný pohyb osob a pracovních sil

Volný pohyb osob a pracovních sil je prezentován jako nesporná výhoda po vstupu

České republiky do Evropské unie. Občané států EU se mohou libovolně usazovat nebo

stěhovat za prací do jiného členského státu a to za předpokladu, že nepřijdou o své sociální

zabezpečení a jiné výhody.

Volný pohyb pracovníků podléhá přechodným ustanovením, které byly explicitně

vysvětleny ve Smlouvě o přistoupení. V praxi to znamenalo, že státní příslušníci z nových

členských států, mezi kterými byla i Česká republika, nezískaly automatický přístup na

pracovní trhy ostatních členských států Evropské unie. Toto opatření bylo chápáno jako

výrazné omezení deklarovaných svobod a po vstupu do Evropské unie v květnu 2004

vyvolalo velkou nevoli. Již v tomto období však existovaly výjimky. Velká Británie, Irsko a

Švédsko zaujaly vstřícný postoj k přístupu na vlastní trh práce a od občanů z nově

přistupujících států již od května 2004 nepožadují získání pracovního povolení.

Osobně si myslím, že v počátečních letech tato přechodná opatření zabránila velké

migraci pracovníků.. V roce 2011, po úplném uvolnění trhu práce v EU a vzhledem ke stále

se postupnému vyrovnávání životní úrovně nových států a států EU – 15, nedojde

44 http://euods.pspace.cz/?c_id=53.

k masovému odchodu pracovních sil z ČR do států, a především do „ západních“ států EU.

Lidé nebudou mít potřebu stěhovat se za prací do jiného členského státu Evropské unie, když

by tam poté žili na podobné životní úrovni jako mohou žít v České republice. Pokud by se

tato moje hypotéza naplnila, byl by zároveň splněn i cíl přechodných ustanovení, které

zabraňují plnému volnému pohybu pracovníků, tedy snížit migraci obyvatel z nově

přistupujících členských států na minimum. Použitá metoda, jak toho docílit, je právě

zmíněné postupné vyrovnání životních úrovní v jednotlivých členských státech Evropské unie

s regulací volného pohybu pracovníků.

Na druhou stranu je mi sympatická evropská právní úprava volného pohybu

pracovníků v Evropské unii, jelikož je výrazným posílením práv pro občany České republiky.

Evropská právní úprava volného pohybu pracovníků v Evropské unii mimo jiné také

pracovníkům zajišťuje:

- zachování důstojnosti a solidní jednání při práci v jiném členském státě EU

- požívat stejných sociálních a daňových výhod jako pracovníci tuzemští

- využívat na stejném základě a za stejných podmínek jako tuzemští pracovníci

vzdělávání na odborných školách a ve střediscích pro rekvalifikaci

- zákaz veškeré diskriminace ze strany zaměstnavatele 45

- zachování stejného přístupu k zaměstnání, odměňování a jiných pracovních podmínek

nebo podmínek skončení pracovního poměru

- rovného zacházení v oblasti členství v odborových organizacích a v oblasti výkonu

práv spojených s odborovou činností a hlasovacího práva. ( může být však vyloučen

z účasti ve vedení subjektů veřejného práva a z výkonu veřejnoprávních funkcí )

- může být volen do orgánů zastupujících pracovníky v podnicích

- požívá všech práv a výhod udělovaných vlastním státním příslušníkům v oblasti

ubytování, včetně vlastnictví ubytování, které potřebuje 46

- v oblasti sociálního zabezpečení je pracovník pojištěn v tom členském státě Evropské

unie, ve kterém pracuje

- rodina pracovníka má právo na stejné dávky v rámci sociálního zabezpečení jako

státní občané hostitelského členského státu ( nemocenská a mateřská dovolená,

invalidní příspěvky, starobní dávky a vdovské příspěvky, dávky splatné při pracovním

úrazu, nemoci z povolání, úmrtí a nezaměstnanosti nebo rodičovské příspěvky - na

druhou stranu však pracovník musí platit stejné příspěvky jako platí státní příslušníci

45 Článek 7 odst. 4 Nařízení rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství. 46 Článek 9 odst. 1 Nařízení rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.

hostitelského členského státu )47

4.5.8 Možnost studia v zahraničí a uznávání kvalifikace

Možnost studia v zahraničí se v dnešní době stává dosti moderním trendem a tuto

možnost považuji za výhodu.. Na druhou stranu bychom si měli uvědomit, že studium

v zahraničí i v případě, kdy student na takový studijní pobyt získá grant, není nikdy levnou

záležitostí, a proto pro mnoho rodin v České republice se toto pozitivum stává

bezvýznamným, jelikož i přes veškeré možnosti studia v zahraničí, nemají finanční

prostředky na to, aby svým dětem toto studium umožnili. Samozřejmě dnes existuje řada

možností jak skloubit vlastní studium např. s prací v cizí zemi, ale to již s sebou přináší další

problémy a rizika.

U uznávání odborné kvalifikace došlo díky vstupu do Evropské unie k určitému

sjednocení, což občanům České republiky v případě, že by se chtěli ucházet o zaměstnání

v jiném členském státě Evropské unie přineslo skutečnou výhodu. Chtěl bych podotknout, že

pro uznávání odborné kvalifikace platí stejné zásady jak pro zaměstnané osoby tak i pro

osoby samostatně výdělečně činné. S uznáváním odborné kvalifikace souvisí i odborné

požadavky pro přístup k zaměstnání. Mezi tyto odborné požadavky jistě spadají jazykové

schopnosti a profesionální zkušenosti.

4.5.9 Snížení nezaměstnanosti

Snížení nezaměstnanosti je také jedna z výhod, které se v tisku uvádí. Již v úvodu této

podkapitoly bych se však chtěl vyjádřit, že snížení nezaměstnanosti za výhodu plynoucí ze

vstupu do Evropské unie osobně nepovažuji z toho důvodu, že díky závazným ustanovením o

volném pohybu osob nehrozí, že by se obyvatelé České republiky rozhodli masově vydat za

prací do jiných členských států Evropské unie.

V řešení otázky zaměstnanosti dochází k migraci pracovních sil a to většinou k migraci

z ekonomicky slabší země do ekonomicky silnější. V bohatších zemích s vyspělou

ekonomikou je ale většinou zájem o pracovníky, kteří vykonávají práci na podřadných

pracovních pozicích za finanční odměnu, za kterou by v daném státě příliš mnoho lidí nebylo

ochotno pracovat.

Do České republiky za prací přichází většinou státní příslušníci z východně položených

zemí a Češi zase odcházejí za prací na západ.

47 http://www.gastroform.cz/catalog/newsdesk_info.php/newsPath/14/newsdesk_id/79

Pokud by tedy cesta snížení nezaměstnanosti měla vést touto cestou, jak jsem nyní

nastínil, v praxi se tento způsob řešení zřejmě příliš neosvědčí, protože bude narážet na silný

odpor ze strany bohatších států Evropské unie, kteří budou chtít uchránit svůj trh práce před

destabilizací těmito migračními zásahy ze strany chudších států Evropské unie.

4.5.10 Zavedení evropských standardů, sjednocení zákonů a norem

Tuto problematiku můžeme do jisté míry vnímat jako pravdivou, pokud na ni budeme

nahlížet z určitého úhlu pohledu. Sjednocení norem a standardizace je ve většině oblastí

přínosem, zejména pokud se jedná o dopravní předpisy, elektroinstalace a napětí v síti apod.

Nicméně podívejme se na tuto situaci i z úhlu opačného. Je třeba si uvědomit, že přemíra

standardů se může stát brzdou hospodářského rozvoje a komplikovat obchodní vztahy.

Klasickým případem jsou například normy na vzhled nebo na rozměry zemědělských

produktů a mnoho dalších.

Evropské standardy s sebou tedy přináší další vedlejší náklady, které je třeba vynaložit

na jejich realizaci a následné dodržování.

4.6 Nevýhody vstupu České republiky do EU

V této kapitole diplomové práce jsem analýze podrobil i nevýhody, které souvisí se

vstupem České republiky do Evropské unie. Stejně jako celou řadu výhod plynoucích

ze vstupu České republiky do Evropské unie jsem našel i mnoho nevýhod. Považuji za

důležité dodat, že i v případě České republiky nelze negativní dopady vstupu do Evropské

unie považovat jen za důsledky samotného fungování a struktury této instituce a nejsme to

pouze my, kdo za členství „platí“. Evropská unie investovala do přistupujících států miliardy.

A druhou otázkou je, nakolik efektivně jsme tyto sumy uměli využít a jak racionálně s nimi

vláda naložila. Bohužel zde neplatí jednoduchá rovnice prosazovaná bývalou levicovou

vládou, že čím více peněz dostane některá země od Evropské unie, tím je na tom lépe. Více

peněz ještě neznamená větší blahobyt, pokud se neumějí použít rozumně. Tato zásada platí

hlavně nyní, v době globalizace, kdy hospodářský trend stále představuje USA a nad budoucí

konkurenceschopností Evropské unie vůči trhům v Asii stále ještě zůstává spousta

nezodpovězených otázek.48

48

http://neeu.wz.cz/.

4.6.1 Ztráta státní suverenity a ztráta možnosti svobodně rozhodovat o vlastních

zákonech

Jakýkoliv stát, který vstupuje do Evropské unie, se dobrovolně vzdává své státní

suverenity a možnosti svobodně rozhodovat o svých vlastních zákonech. Evropská unie

deklaruje jednotnou zahraniční politiku, zavedla jednotnou měnu, zavádí jednotné zákony,

které jsou nadřazené právním systémům členských států, buduje jednotnou zemědělskou

politiku s centrálním plánováním atd. Státní suverenita každého členského státu je díky tomu

potlačena na minimum. Na druhou stranu každý nový přistupující stát si toto plně uvědomuje

a svým vstupem do Evropské unie k tomuto dává souhlas.

4.6.2 Zvýšení cen potravin, základních potřeb a služeb

V okamžiku vstupu České republiky do Evropské unie se spustil mechanismus

zvyšování cen potravin a služeb na úroveň, jež je běžná v členských zemích Evropské unie.

Ceny pečiva a základních potravin, ceny služeb, hrazených lékařských výkonů a léků rapidně

vzrostly. Celková finanční zátěž obyvatelstva se zvýšila, nicméně narážíme na problém, že

mzdy tak rychle nestoupají, za což s největší pravděpodobností může i rostoucí

nezaměstnanost, která tlačí cenu lidské práce dolů a snaha nadnárodních společností co

nejdéle udržet levnou pracovní sílu, díky které jsou generovány vyšší zisky.

4.6.3 Harmonizace nepřímých daní

Problematika harmonizace nepřímých daní významně zasáhla Českou republiku,

jelikož Česká republika měla v době vstupu do Evropské unie značnou část služeb ve snížené

sazbě daně z přidané hodnoty a vstupem do Evropské unie byla nucena přesunout tyto služby

ze snížené sazby daně z přidané hodnoty do sazby základní, čímž došlo k výraznému zdražení

služeb. Současně byl snížen i limit pro registraci k dani z přidané hodnoty na hodnotu obratu

dosahujícího jeden milion korun, což v praxi znamená větší zatížení drobných podnikatelů.

Pro daň z přidané hodnoty Evropská unie stanovuje minimální sazby. Snížená sazba

nesmí být nižší než 5 % a základní sazba nesmí být nižší než 15 %. Dále je směrnicemi

Evropského shromáždění stanoven seznam zboží a služeb, které podléhají základní sazbě.

Nicméně, z těchto pravidel existuje i spousta výjimek.49

49 http://euods.pspace.cz/?c_id=52.

V této souvislosti lze za zarážející pokládat skutečnost, že osm současných členských

států Evropské unie má vyjednanou trvalou výjimku na určité zboží a služby, na které může

až do odvolání uplatňovat speciální nízkou sazbu daně z přidané hodnoty (nižší než 5 %,

kterou stanovuje směrnice ES). Abych byl konkrétní, například Velká Británie uplatňuje u

osmi položek nulovou sazbu daně z přidané hodnoty. Jedná se například o potraviny, dětské

pleny, vodné, dopravu, knihy, noviny a časopisy atd. Lucembursko uplatňuje u 14 položek

tříprocentní sazbu daně z přidané hodnoty. Těmito položkami jsou například potraviny,

doprava, knihy, noviny, časopisy, zemědělské práce, ubytovací služby a další. Navzdory tomu

Česká republika nebyla schopna vyjednat ani jednu trvalou výjimku kromě minimálního

limitu na registraci k dani z přidané hodnoty ve výši 35 000 eur za rok. To osobně považuji

přinejmenším za pozoruhodné a vhodné k diskusi, kde se ve vyjednáváních s největší

pravděpodobností stala chyba.

Avšak nejen problematika daně z přidané hodnoty musela být harmonizována. Stranou

nezůstaly ani spotřební daně, jakožto daně nepřímé, které musely být rovněž harmonizovány.

Zdražení se tedy týkalo i alkoholických nápojů, cigaret, nafty a benzínu. Zdražení u tohoto

typu zboží však proběhlo i navzdory tomu, že některé sazby už v té době splňovaly limity

stanovené Evropskou unií. V oblasti spotřebních daní však neexistují tak velké disproporce

jako u daně z přidané hodnoty a Evropská unie stanovuje pouze minimální sazby pro

jednotlivé komodity.

4.6.4 Nárůst hospodářské závislosti na silných zemích EU

Plyne ze systému dotační politiky a z nutnosti porovnávat kupní sílu občanů České

republiky s kupní silou západních členských zemí Evropské unie. Většina výrobních

prostředků přechází do rukou zahraničních investorů a my se stáváme čím dál více závislí

na těch, kteří nám dávají práci.

4.6.5 Potravinová závislost na zahraničí

Postupné zanikání českého zemědělství je jedním z nejpalčivějších problémů

spojených se vstupem České republiky do Evropské unie. Současná dotační politika Evropské

unie a kvóty stanovené pro jednotlivé zemědělské produkty směřují k jedinému – v dohledné

době drtivá většina českých zemědělských družstev bude zlikvidována a ostatní se budou

věnovat údržbě krajiny a pěstování technických plodin. Následně může dojít k nepříjemné

situaci, kdy levnou půdu koupí zahraniční zemědělské subjekty, které znovu obnoví

hospodaření a posléze budou dostávat dotace srovnatelné se zemědělci v současných zemích

Evropské unie. Jedná se o plán zaměřený na přesun hospodářství z přeplněného Holandska a

Belgie na volné plochy ve východních zemích Evropy. Evropská komise již dříve určila, že

východní Evropa bude zaměřena na rostlinnou výrobu a maso se bude produkovat především

v západní Evropě.

Vztah mezi námi a Evropskou unií je tedy asymetrický a nespravedlivý. Největší

nespravedlnost tohoto vztahu spočívá v tom, že naši zemědělci mají dostávat pouze 25 %

podíl z CAP oproti 100 %, které čerpají zemědělci ze stávajících členských zemí Evropské

unie. Toto je jasná nespravedlnost, která ukazuje, že instituce Evropské unie hájily při

jednáních o přistoupení pouze zájmy stávajících členských zemí a nikoliv zájmy zemí

přistupujících.50

Některé země si vyjednaly jako podmínku možnosti nákupu půdy na svém území

minimálně tříletý trvalý pobyt a tříleté podnikání v zemědělství na svém území. Takto to mají

v přístupové smlouvě například Slovensko, Estonsko, Litva, Lotyšsko nebo Maďarsko. Česká

vláda nic takového bohužel nevyjednala.

Česká vláda dojednala přechodné období jen pro 41 potravinářských podniků kvůli

splnění veterinárních a hygienických norem a pro 9 podniků s klecovými chovy nosnic kvůli

splnění podmínek výšky klece. Ostatní státy vyjednaly přechodná období pro celé sektory v

délce i několika let.

Navíc tehdejší levicový kabinet nad rámec přístupové smlouvy sám o své vůli zkrátil

období pro přípravu na nové hygienické podmínky v potravinářském a zpracovatelském

průmyslu o několik měsíců tím, že stanovil splnění podmínek Evropské unie do 31. prosince

2003 místo ke dni vstupu České republiky do Evropské unie. Toto rozhodnutí způsobilo

uzavření více než 500 podniků, které šibeniční termín nestihly ještě před vstupem do

Evropské unie.

4.6.5 Omezení vlastního exportu

Omezení vlastního exportu uváděné jako negativum se na první pohled může zdát jako

nesmyslné, když se nám vstupem do Evropské unie otevřel jednotný trh, jak jsme i mohli a

neustále můžeme slýchat ze strany masových médií.

Nicméně je třeba si uvědomit, že Evropská unie je zahlcena nadvýrobou, což ji nutí

otevírat se směrem na východ, kde lze stále ještě najít nenasycené trhy a odbytiště. Do

konkurenčního prostředí západních zemí se nám daří, respektive spíše nedaří pronikat velmi

těžko. Na druhou stranu je zde vidina, že východní trhy, ke kterým máme již tradičně blízko,

50 http://euods.pspace.cz/?c_id=54.

by se nám mohly stát zdrojem vítaných příjmů. Export potravin do Ruska se stane jistě velice

lukrativním obchodem, nicméně pokud skutečně bude dále docházet k postupné likvidaci

českého zemědělství, může si o tomto obchodu Česká republika pouze nechat zdát. V tomto

případě totiž budou na východních trzích profitovat zahraniční zemědělské společnosti, které

postupem času budou hospodařit u nás.

Podle mého názoru ke stejné situaci dojde i v průmyslu a obchodu, kdy velké

nadnárodní společnosti využijí naší strategické polohy, aby tak rozvinuly své obchodní styky

s Ruskem a našim podnikům tak zůstane pouze druhořadá role.

4.6.6 Stírání národní identity

Se ztrátou státní suverenity odchází i vlastenectví, národní uvědomění a národní čest.

Tyto hodnoty jsou historicky ověřené jako jedny z hnacích motorů pokroku, výzkumu a

rozvoje kultury dané země.

Mnoho významných českých umělců a tvůrců bylo inspirováno právě vztahem ke

svému národu (příkladem B. Smetana, A. Jirásek, B. Němcová, J. K. Tyl a další). Duchovní a

kulturní odkaz generací předků je jedním z největších nehmotných bohatství národa, který má

vliv na rozvoj morálního i hospodářského potenciálu země. Pokud se ho dobrovolně

zřekneme ve prospěch velké Evropy, rozplyne se toto bohatství vniveč a již nikdy se ho

nepodaří obnovit. Na druhou stranu je to cena, kterou je nutné zaplatit za úspěšnou integraci.

4.6.8 Ztráta vlastní zahraniční politiky

Evropská unie buduje společnou zahraniční politiku, což musí všechny členské státy

Evropské unie respektovat. Není možné, aby stát tuto společnou zahraniční politiku

nerespektoval a to i bez ohledu na to, zda společná zahraniční politika je namířena proti státu,

se kterým má nějaký členský stát Evropské unie dobré vztahy. Svým způsobem to vyúsťuje i

v další negativum, kdy jednání v souladu s předpisy Evropské unie probíhá mnohdy bez

ohledu na morální a etické chování.

4.7 Souhrn hlavních výhod a nevýhod vstupu ČR do EU

Ekonomická oblast:

výhody:

- otevření evropského trhu, více zboží, volný pohyb zboží, služeb a kapitálu

- evropské peníze pro ČR = dotace, fondy pro rozvojové projekty v ČR, podpora našeho

hospodářství

- ekonomický a hospodářský růst ČR

- urychlení ekonomických reforem

- lepší podmínky pro mladé lidi, větší příležitosti pro podnikání, studium a práci

- zlepšení sociálních podmínek občanů = růst životní úrovně, platů, apod.

- společná měna EURO

nevýhody:

- negativní dopady na ekonomiku, malé a střední podniky jsou neschopny konkurovat a

krachují

- problémy s exportem – silný západoevropský trh

- zvýšení cen potravin, základních potřeb a služeb – neustálé zdražování neadekvátně

růstu mezd

- rozdílný růst mezd mezi jednotlivými sociálními skupinami

- harmonizace nepřímých daní

- nárůst hospodářské závislosti na silných zemích EU

- negativní dopady na zemědělství, omezování jejich produkce

Sociální oblast:

výhody:

- rozšíření práv občanů

- snížení nezaměstnanosti

- otevření hranic, volný pohyb osob a pracovních sil, možnost cestování

- možnost pracovat v zemích EU, nové pracovní příležitosti

- možnost studovat v zemích EU

nevýhody:

- pokles životní úrovně, menší mzdy v porovnání se mzdami v EU, růst cen, malá kupní

síla

- přechodná období některých států EU omezující možnost volně pracovat v těchto

zemích

- přistěhovalci, větší kriminalita, organizovaný zločin

Politická oblast:

výhody:

- větší spolupráce mezi státy, uplatňování společných politik

- větší prestiž ČR ve světě, všeobecné otevírání se světu

- posílení mezinárodního postavení ČR

- zkvalitnění a sjednocení legislativy – zavedení evropských standardů, sjednocení

zákonů a norem

- zlepšení vojenské bezpečnosti ČR

nevýhody:

- ztráta národní suverenity, tradic, identity

- omezení vlastní zahraniční politiky

- mnohdy špatná práce europoslanců v Evropském parlamentu, malé prosazování zájmů

ČR

4.8 Stručný přehled příležitostí a hrozeb, které jsou spojeny se vstupem ČR do EU z pohledu průměrného českého podniku

příležitosti, přínosy nároky a hrozby

- nové trhy v EU a mimo EU - noví, silní a zkušení konkurenti

- zvýšení tempa růstu poptávky - pozice „bažanta“ mezi „mazáky“

- stabilní podnikatelské prostředí - vyšší náklady výroby

- lepší vymahatelnost práva - konkurence přes necenové

- snazší dovoz a vývoz faktory

- diverzifikace dodavatelů a odběratelů - absorpce nového práva

- snazší korporace, joint-ventures a fůze - strategické nároky

- veřejné zakázky v celé EU - jazykové nároky

- větší dostupnost kapitálu - tlak spotřebitelů, odborů, ekologů

- vyšší konkurence na trhu práce - odliv mozků

- vědeckotechnická spolupráce a rozvoj - dopady strukturálních změn na

- možnost finanční podpory z fondů EU poptávku

- lepší nabídka bankovních a finančních služeb - lepší vymahatelnost práva

- liberalizace síťových odvětví - veřejné zakázky

Mezi příležitostmi nalézáme ty, které jsou spojeny s otevřením nových trhů, stabilním

právním prostředím a s možnostmi, které nabízejí strukturální fondy. Mezi hrozbami

nalézáme především silnější a zkušenou konkurenci a to, co by se dalo nazvat postavením

„méně zkušeného nováčka“. Dalo by se říct, že vstup ČR do Unie nemusí z hlediska

ekonomických dopadů představovat žádný převratný a neočekávaný převrat.

4.9 Výzkum agentury CVVM, který byl proveden v ČR při vstupu do EU

Na závěr své diplomové práce bych chtěl zařadit některé dílčí výsledky průzkumu

veřejného mínění, který provedla agentura CVVM v období, kdy ČR vstoupila do EU. Jedná

se o průzkum, který byl proveden na celém území ČR u 1000. respondentů ve věkové hranici

od 15. do 64. let. Občané měli možnost pouze jedné odpovědi v jednotlivých otázkách.

Respondenti se v tomto průzkumu vyjadřovali k otázkám nestrannosti rozhodování orgánů

EU, osobní spokojenosti s fungováním demokracie v ČR, zájmu o práci v některé zemi EU,

očekávání zvýšení či spíše snížení životní úrovně v ČR po vstupu do EU, přijetí či nepřijetí

eura, dále zda vstup je všeobecně dobrou nebo špatnou věcí pro občany ČR, zda se cítí jako

občané EU, zda souhlasí a jsou spokojeni se vstupem ČR do EU. Všechny výsledky tohoto

průzkumu jsem zařadil do přílohové části této práce, konkrétně do přílohy č. 9. Výsledky

průzkumu CVVM, které se týkali vyjmenování největších přínosů a naopak záporů, které jsou

podle občanů spojené se vstupem ČR do EU jsou zpracovány v následujících dvou tabulkách.

Výzkum byl opět proveden na celém území ČR u 1000. respondentů ve věkové hranici od 15.

do 64. let, ale tentokrát měli občané možnost dvou odpovědí.

Tabulka č. 7 – dotazník CVVM - co je, podle Vás, největším přínosem pro ČR plynoucím

ze členství ČR v EU? ( možnost dvou odpovědí )

Otevření hranic, volný pohyb osob, možnost cestování – 41%

Možnost pracovat v zemích EU, nové pracovní příležitosti – 19%

Otevření evropského trhu, více zboží, volný pohyb zboží a služeb – 15%

Větší prestiž ČR ve světě, všeobecné otevírání se světu – 12%

Evropské peníze pro ČR = dotace, fondy pro rozvojové projekty v ČR – 8,5%

Možnost studovat v zemích EU – 7%

Ekonomický a hospodářský růst ČR – 5%

Větší spolupráce mezi státy, společná politika – 3,5%

Zlepšení vojenské bezpečnosti ČR – 2,5%

Zlepšení sociálních podmínek občanů = růst životní úrovně, platů, apod. – 2,5%

Lepší podmínky pro mladé lidi, větší příležitosti pro podnikání, studium a práci – 2%

Společná měna EURO – 2%

Žádné výhody nevidím – 10%

Nevím, nedokážu posoudit, jiná odpověď – 70%

Zdroj: http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100021

Tabulka č. 8 – dotazník CVVM - co Vám osobně nejvíc vadí na členství ČR v EU?

( možnost dvou odpovědí )

Nemožnost sami o sobě rozhodovat, podřízenost cizím právním předpisům – 30%

Druhořadé postavení v EU, nestejné podmínky pro jednotlivé státy – 14%

Pokles živ. úrovně, menší mzdy v porovnání se mzdami v E, malá kupní síla - 12%

Negativní dopady na zemědělství, omezování jejich produkce – 10%

Negativní dopady na ekonomiku, MSP nejsou schopny konkurovat a krachují – 8,5%

Ztráta národní suverenity a tradic – 8%

Přistěhovalci, větší kriminalita, berou nám práci – 5,5%

Úřednická byrokracie, větší moc úředníků, zbytečně složité papírování – 5%

Přechodná období států EU omezující možnost volně pracovat v těchto zemích – 4,5%

Zavedení EURA, konec koruny – 3%

Špatná práce europoslanců v Evropském parlamentu, malé prosazování zájmů ČR – 3,5%

Růst kriminality, organizovaný zločin – 3%

Vysoké náklady na členství v EU – různé platby a poplatky, které musí ČR platit EU – 2,5%

Nic mi nevadí – 9%

Jiná odpověď – 13%

Nezajímá mě to – 12%

Nevím, neumím odpovědět – 56,5%

Zdroj: http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100021

Zhodnocení výsledků výzkumu CVVM

Jak tedy vyplývá z výzkumu CVVM byly zmapovány postoje českých občanů ke

vstupu a členství České republiky v Evropské unii a k procesu evropské integrace vůbec.Mezi

českými občany existuje jistá část těch, kteří nesouhlasí s členstvím naší země v Evropské

unii a se vším, co s Evropskou unii souvisí, a je velmi pravděpodobné, že jejich názor nemůže

téměř nic zviklat. Na druhou stranu lze v české populaci najít rovněž určitý podíl příznivců

evropské integrace, kteří jsou s členstvím naší země v Evropské unii velmi spokojeni, cítí se

být evropskými občany a jsou na tuto skutečnost náležitě hrdí. Většina české populace nemá k

otázkám Evropské unie zcela vyhraněný postoj a tak, i když převážná většina Čechů je

spokojena s tím, že se Česká republika stala členem Evropské unie, jsou čeští občané ve

většině případů rovněž schopni vnímat i negativní stránky, které s sebou členství v této

mezinárodní organizaci přináší. Na druhou stranu vnímají obyvatelé České republiky i

pozitiva, která, vzhledem ke skutečnosti, že čtyři z deseti respondentů označili naše členství v

Evropské unii za dobrou věc, u řady lidí převažují.

5 Závěr

Tato diplomová práce pojednávala o jednotlivých výhodách a nevýhodách, které

vyplývají ze vstupu České republiky do Evropské unie. Chtěl bych říci, že během zpracování

diplomové práce jsem objevil značné množství různých výhod a nevýhod, které pro Českou

republiku po vstupu do Evropské unie vyvstaly a které může buď v případě výhod využívat ve

svůj prospěch nebo v případě nevýhod jim musí čelit a zvládnout je, pokud možno co nejlépe.

Cílem této diplomové práce bylo podat ucelený a logicky uspořádaný přehled o

jednotlivých potencionálních výhodách a nevýhodách, které členství v Evropské unii České

republice přináší. Chtěl bych zdůraznit, že s ohledem na stanovený rozsah diplomové práce

nebylo možné rozebrat každou výhodu a nevýhodu zcela detailně, a proto jsem při

vyhodnocování jednotlivých výhod a nevýhod přistoupil detailně pouze k určitým

nejmarkantnějším a pro praxi nejdůležitějším výhodám a nevýhodám, které osobně považuji

pro Českou republiku za klíčové. Osobně si myslím, že v současné době spíše převládají

informace o nevýhodách, které nám vstup do Evropské unie přinesl a z tohoto důvodu jsem ve

své práci rozpracoval detailněji skutečné výhody, které nám vstup do Evropské unie přinesl,

nikoliv výhody, které se předvídaly a v praxi se poté příliš neosvědčily. Jelikož jsem se snažil

o co možná nejobjektivnější přístup při zpracování této práce, aby nepůsobila příliš

jednostranně a tendenčně zaměřená, rozhodl jsem se do diplomové práce zařadit i nejčastěji

uváděné výhody a nevýhody v tisku, ke kterým jsem vždy vyjádřil své stanovisko, aby bylo

zřetelné, jestli se s prezentovaným názorem ztotožňuji či nikoliv.

Na samotný závěr této diplomové práce bych chtěl podotknout, že výhody a nevýhody

vstupu České republiky do Evropské unie nemůžeme chápat pouze v černobílém provedení,

jelikož musíme mít stále na paměti, že na všechny aspekty, které jsem v této diplomové práci

uvedl, se dá nahlížet z mnoha úhlů pohledu a každý takový jednotlivý pohled nám může

vytvářet o nich naprosto jinou představu. Z tohoto důvodu si nedovolím tvrdit, že by se vstup

České republiky do Evropské unie vázal pouze na čisté výhody nebo čisté nevýhody, ale

jedná se spíše o to, že každá výhoda s sebou přináší i určité nevýhody, stejně jako nevýhoda

může s sebou přinášet navíc i výhody, které by Česká republika měla využít ve svůj prospěch.

6 Použitá literatura

1. ADÁMKOVÁ V. - CIHELKOVÁ E., Vnit řní trh Evropské unie, 1. vyd., Vysoká

škola ekonomická v Praze, 2000, ISBN 80-245-0056-6, 60 s.

2. BARTÁK K., Průvodce Evropskou unií, Ministerstvo zahraničí ČR, 1. vyd., Praha

1999, ISBN 80-85865-74-6, 88 s.

3. BRŮŽEK A., Evropská měnová integrace, 2. vyd., Praha VŠE, 2001, ISBN

8024501589, 138 s.

4. ČEJKA M. - MOŘKOVSKÁ L. Česká republika a Evropská unie, Masarykova

univerzita Brno, 1. vyd., 2002, ISBN 80-210-3042-9, s. 112

5. ČERNOCH P., Cesta do EU, východní rozšíření Evropské unie a Česká republika

v období 1990 – 2004, 1 vyd., LINDE nakladatelství s.r.o., 2003, 98 s.

6. HAD M. - PIKNA B., Druhý a třetí pilíř Evropské unie, Ministerstvo zahraničí ČR,

Praha, 2001, ISBN 80-86345-06-8, 87 s.

7. HAD M. - URBAN L., Evropská společenství: První pilíř Evropské unie, Ministerstvo

zahraničí ČR, Praha, 2000, ISBN 80-85864-99-6, 101 s.

8. JANÁČKOVÁ S. - a kol., Euro dříve, nebo později, Centrum pro ekonomiku

a politiku, 1. vyd., 2007, ISBN 80-86547-63-9, 89 s.

9. JANÁČKOVÁ S., Svazující integrace, Centrum pro ekonomiku a politiku, 1. vyd.,

2005, ISBN 80-86547-47-7, 101 s.

10. KADLČÁK R., ŠMEJKAL V., URBAN L., Průvodce podnikatele evropskou unií.

1. vyd., Praha, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000, ISBN 80-

85864-83-5, 123 s.

11. KLVA ČOVÁ E., Prohlubování evropské integrace,1.vyd., Praha, Professional

Publishing, 2004, ISBN 8086419789, 212 s.

12. Koordinační a revizní centrum Úřadu vlády ČR, MASOPUST Z., Schengenské

dohody, Ministerstvo zahraničí ČR, Praha, 2001, ISBN 80-86345-17-3

13. MACH P., Úskalí evropské integrace, Centrum pro ekonomiku a politiku, 2. vyd.,

2003, ISBN 80-86547-16-7, 94 s.

14. MACH P., Antidiskriminační zákon, pomoc slabším nebo převrácení práva, Centrum

pro ekonomiku a politiku, 1. vyd., 2006, ISBN 80-86547-55-8, 90 s.

15. MAŇÁK M.: 100otázek a odpovědí o Evropské unii, MZV ČR, 1. vyd., 2000, ISBN

80-85864-77-0, 84 s.

16. MLÁDENKOVÁ I., M ěnová a finanční politika EU, 1. vyd., Brno, Masarykova

univerzita, 2005, ISBN 80-210-3641-9, 91 s.

17. ŠÍBL D. – ČIDEROVÁ D., Slovenská republika a Európska únia: Potrebujú sa

navzájom?, 1. vyd. Bratislava, Centrum európskych štúdií, 2002, ISBN 80–88984–11-

4, 91 s.

18. TÝČ V., Základy práva Evropské unie pro ekonomy, Linde Praha a.s., 1. vyd., 2002,

ISBN 80-7201-296-7, 248 s.

19. URBAN L., Evropský vnitřní trh a příprava České republiky na začlenění, 1. vyd.

Praha, Linde Praha, a. s., 2002, ISBN 80-7201-330-0, 247 s.

20. ZAHRADNÍK P., Vstup do Evropské unie – přínosy a náklady konvergence, 1. vyd.,

Praha, C. H. Beck, 2003, ISBN 80-7179-472-4, 359 s.

21. Nařízení rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků

uvnitř Společenství.

22. Směrnice evropského parlamentu a rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu

občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na

území členských států.

23. Centrum pro výzkum veřejného mínění - www.cvvm.cz

24. Česká Národní banka - www.cnb.cz

25. www.eurodesk.cz

26. www.euroskop.cz

27. www.evropska-unie.cz

28. www.eu.ods.cz

29. Ministerstvo financí ČR - www.mf.cz

30. Ministerstvo vnitra ČR - www.mv.cz

31. Ministerstvo zahraničních věcí ČR - www.mzv.cz

32. URL: http://neeu.wz.cz/.

33. URL: http://vfronta.czweb.org/texty/ne_eu_04.htm.

34. URL: http://www.euroskop.cz.

35. URL: http://zpravy.idnes.cz/eunie.asp?y=eunie/poradna_ostatni.htm.

Seznam grafů a tabulek:

Seznam grafů

graf č. 1 - procentuální rozdělení finančních prostředků ze strukturálních fondů mezi

jednotlivé operační programy

Seznam tabulek

tabulka č. 1 – vývoj ekonomické integrace v rámci EU

tabulka č. 2 - prostředky od EU určené pro ČR v období 2004-2006

tabulka č. 3 - rozdělení finančních zdrojů v cíli Konvergence

tabulka č. 4 - rozdělení finančních zdrojů v cíli Regionální konkurenceschopnost a

zaměstnanost

tabulka č. 5 - rozdělení finančních zdrojů v cíli Evropská územní spolupráce tabulka č. 6 - srovnání cílů a nástrojů politiky soudržnosti v minulém a současném

programovém období

tabulka č. 7 - dotazník CVVM - co je, podle Vás, největším přínosem pro ČR

plynoucím ze členství ČR v EU?

tabulka č. 8 - dotazník CVVM - co Vám osobně nejvíc vadí na členství ČR v EU?

7 Přílohy

Seznam příloh:

příloha č. 1 - fotografie poslankyň a poslanců z ČR v Evropském parlamentu ve volebním

období 2004-2009

příloha č. 2 – vývoj postupného rozšiřování EU 1952 – 1995

příloha č. 3 – schéma postupného rozšiřování EU 1957 – 2004

příloha č. 4 – euro bankovky

příloha č. 5 – euro mince

příloha č. 6 – Schengenský prostor

příloha č. 7 – přechodná opatření - stav k 1.8.2006

příloha č. 8 – země eurozóny

příloha č. 9 – výzkum agentury CVVM

graf č. 2 - myslíte si, že budou rozhodnutí orgánů EU hájit i zájmy ČR

graf č. 3 - cítíte osobně spokojenost s tím, jak nyní funguje demokracie v ČR?

graf č. 4 - budete mít zájem o práci v zemích EU po vstupu ČR do EU?

graf č. 5 - očekáváte zvýšení životní úrovně v ČR vstupem do EU?

graf č. 6 - souhlasíte s tím, aby bylo v ČR přijato EURO?

graf č. 7 - myslíte si, že je členství ČR v EU všeobecně dobrá nebo špatná věc?

graf č. 8 - cítíte se dnes nejen jako občan ČR, ale i jako občan EU?

graf č. 9 - jste spokojen s tím, že se ČR stala členem EU ?

graf č. 10 - souhlasíte s členstvím ČR v NATO?

Příloha č. 1 - fotografie poslankyň a poslanců z České republiky v Evropském parlamentu

ve volebním období 2004-2009

Příloha č. 2 –vývoj postupného rozšiřování EU 1952 – 1995

Příloha č. 3 – schéma postupného rozšiřování EU 1957 – 2004

Příloha č. 4 – euro bankovky

Bankovky jsou pro všechny země stejné.

Příloha č. 5 – euro mince

Mince mají stejný rozměr, hmotnost a tvar.

- mají stejnou i „ lícovou „ ( tzv. evropskou ) stranu s uvedením hodnoty a jsou

zhotoveny ze stejného materiálu.

- „ rubová „ strana ( tzv. národní ) je v jednotlivých zemích různá. To však nemá vliv

na použití mincí v jiných zemích eurozóny.

Příloha č. 6 – Schengenský prostor

Tmavě modrá barva označuje plné členy schengenského prostoru - Belgie, Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Španělsko, a mimo EU – Island a Norsko

Světle modrá barva označuje signatáře, kteří se dosud plně neúčastní ( Švýcarsko, Rumunsko, Bulharsko, Kypr )

Žluté tečky jsou malé státy, které nejsou členy EU, ale mají zájem o vstup do schengenského prostoru

Tyrkysová tečka – Monako- není signatářem Schengenské dohody, ale fakticky se stalo součástí schengenského prostoru díky bilaterálním úmluvám s Francií.

Zámořská území

Schengenský prostor není automaticky rozšířen i na všechna zámořská území členských států. Tak např. do schengenského prostoru jsou zahrnuty i portugalské Azory, španělské Kanárské ostrovy i exklávy Ceuta a Melilla v Africe. Naopak sem nepatří všechna zámořská území Francie, norské Špicberky nebo např. i německý ostrov Helgoland.

Příloha č. 7 – přechodná opatření - stav k 1.8.2006

EU/EHS/Švýcarsko Přechodná období

Aplikace

Belgie ANO Částečné uvolnění pracovního trhu pro nedostatkové profese od 30.4. 2006.

Dánsko ANO Zjednodušení systému vydávání pracovních povolení od 1.7.2006.

Estonsko NE Od počátku neuplatňuje.

Finsko NE Zrušení přechodného období s účinností od 1.5.2006.

Francie ANO Částečné uvolnění pracovního trhu pro nedostatkové profese od 1.5. 2006.

Irsko NE Od počátku neuplatňuje (pro EU8 systém povinné registrace).

Island NE Zrušení přechodného období s účinností od 1.5.2006.

Itálie NE Zrušení přechodného období s účinností od 27.7.2006.

Kypr NE Od počátku neuplatňuje.

Lichtenštejnsko ANO

Na české občany se nevztahuje smlouva o volném pohybu osob mezi EU/EHP a Švýcarskem. Vůči českým občanům Lichtenštejnsko uplatňuje přechodné období týkající se pohybu osob a přístupu na trh práce.

Lucembursko ANO

Prodloužení přechodného období na další období 1.5.2006-30.4.2009 (předpokládána revize v květnu 2007). Zjednodušení systému vydávání pracovních povolení pro určité profese.

Litva NE Od počátku neuplatňuje.

Lotyšsko NE Od počátku neuplatňuje.

Maďarsko NE Přechodná období uplatňuje vůči původním zemím EU, které jej samy aplikují.

Malta ANO Uplatňuje systém automaticky vydávaných pracovních povolení.

Německo ANO Prodloužení přechodného období na další období 1.5.2006-30.4.2009.

Nizozemsko ANO Částečné uvolnění pracovního trhu pro nedostatkové profese od 1.6.2006. Zrušení přechodných období; avizováno od 1.1.2007.

Norsko ANO Prodloužení přechodného období na další období 1.5.2006-30.4.2009.

Polsko NE Přechodná období uplatňuje vůči původním zemím EU, které jej samy aplikují.

Portugalsko NE Zrušení přechodného období s účinností od 1.5.2006.

Rakousko ANO Prodloužení přechodného období na další období 1.5.2006-30.4.2009.

Řecko NE Zrušení přechodného období s účinností od 1.5.2006.

Slovensko NE Přechodná období uplatňuje vůči původním zemím EU, které jej samy aplikují.

Slovinsko NE Přechodná období uplatňuje vůči původním zemím EU, které jej samy aplikují.

Španělsko NE Zrušení přechodného období s účinností od 1.5.2006.

Švédsko NE Od počátku neuplatňuje.

Švýcarsko ANO Přechodná období pro zaměstnané osoby a poskytovatele služeb v určitých odvětvích (účinná nejdéle do 30. dubna 2011).

Velká Británie NE Od počátku neuplatňuje (pro EU8 systém povinné registrace).

Příloha č. 8 – země eurozóny

Členské státy EU, které jsou členy eurozóny - Belgie, Německo, Irsko, Řecko, Španělsko,

Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko, Finsko, Kypr,

Malta

Členské státy EU, které nejsou členy eurozóny - Bulharsko, Česká republika, Dánsko,

Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Švédsko a Spojené

království jsou sice členy EU, jednotnou měnu však nezavedly.

Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, a Slovensko jsou členy Mechanismu směnných kurzů

II (ERM II). To znamená, že dánská koruna, estonská koruna, lotyšský lats, litevský litas, a

slovenská koruna jsou navázány na euro. Očekává se, že v budoucnu vstoupí do mechanismu

ERM II více států.

Příloha č. 9 – výzkum agentury CVVM

Graf č. 2 - myslíte si, že budou rozhodnutí orgánů EU hájit i zájmy ČR?

3%

27%

48%

14%

8%

RozhodněANOSpíše ANO

Spíše NE

Rozhodně NE

Zdroj: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100391s_pm40908

Graf č. 3 - cítíte osobně spokojenost s tím, jak nyní funguje demokracie v ČR?

27%

50%

21% 1%1%Rozhodně ANOSpíše ANO

Spíše NERozhodně NE

Neví

Zdroj: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100390s_PS40907

Graf č. 4 - budete mít zájem o práci v zemích EU po vstupu ČR do EU?

15%

18%

20%21%

26% ANO pokusím se i sehnat práci sámANO ale jen když příjde dobrá nabídka

Spíše NERozhodně NE

Nevím

Zdroj: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100472s_pm50419

Graf č. 5 - očekáváte zvýšení životní úrovně v ČR vstupem do EU?

14%

45%

32%

9%

Zvýší se

Nezmění se

Sníží se

Nevím

Zdroj: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100362s_eu40608

Graf. č. 6 - souhlasíte s tím, aby bylo v ČR přijato EURO?

19%

33%21%

16%

11%

RozhodněANOSpíše ANO

Spíše NE

Rozhodně NE

Zdroj: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100374s_pm40719

Graf č. 7 - myslíte si, že je členství ČR v EU všeobecně dobrá nebo špatná věc?

41%

39%

11%

9%Dobrá věc

Ani dobrá, ani špatná

Špatná věc

Nevím, nedokážu posoudit

Zdroj: http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100021

Graf č. 8 - cítíte se dnes nejen jako občan ČR, ale i jako občan EU?

10%

39%41%

10%

ANO často

Ano někdy

NE nikdy

Nevím

Zdroj: http://www.cvvm.cas.cz/upl/nase_spolecnost/100021

Graf č. 9 - jste spokojen s tím, že se ČR stala členem EU ?

18%

46%

16%

6%

14%

Rozhodně ANOSpíše ANO

Spíše NERozhodně NE

Neví

Zdroj: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100374s_pm40719

Graf č. 10 - souhlasíte s členstvím ČR v NATO?

27%

35%

16%

12%

10%

Rozhodně ANOSpíše ANO

Spíše NERozhodně NE

Neví

Zdroj: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100472s_pm50419