cv

Rychlý přezkum Podávání zpráv o udržitelnosti: hodnocení orgánů a agentur EU

červen 2019

CS

2

Obsah

Body

Shrnutí I-VIII

Úvod 01-21 Udržitelný rozvoj a udržitelnost 01-05

Podávání zpráv o udržitelnosti 06-11

Důvody pro podávání zpráv o udržitelnosti 12-14

Jaké informace mají zprávy o udržitelnosti obsahovat a kde mají být zveřejňovány 15-21

Rozsah a koncepce zprávy 22-25

Předpoklady pro podávání zpráv o udržitelnosti 26-43 Zapojení zainteresovaných stran 27-28

Vypracování strategie 29-38

Všeobecné uplatňování hlediska udržitelnosti 39-43

Podávání zpráv o udržitelnosti v jednotlivých orgánech a agenturách EU 44-66 Podávání zpráv o udržitelnosti ze strany Komise 47-53

Zprávu Eurostatu o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU 54-56

Informace o udržitelnosti poskytované orgány a agenturami EU 57-66

Kontrola informací o udržitelnosti 67-72

Výzvy pro podávání zpráv o udržitelnosti v orgánech a agenturách EU 73-82

Přílohy Příloha I - Koncepce a metodika

3

Příloha II - Informace týkající se udržitelnosti uveřejňované nebo shromažďované orgány a agenturami EU

Zkratky

Slovník pojmů

Poznámky na konci textu

Tým EÚD

4

Shrnutí I Evropská unie se zavázala k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a plnění jejích 17 cílů udržitelného rozvoje. Tento přezkum hodnotí stav podávání zpráv o plnění cílů udržitelného rozvoje a udržitelnosti na úrovni EU, jakož i podávání zpráv jednotlivými orgány a agenturami EU.

II Podávání zpráv o udržitelnosti spočívá v měření výkonnosti organizace při plnění daného cíle udržitelného rozvoje, zpřístupňování příslušných informací a vyvozování odpovědnosti vůči interním i externím zúčastněným stranám. Podávání zpráv o udržitelnosti je nástrojem pro řízení a vykazování plnění závazků. Obnáší podávání zpráv o tom, jak organizace uplatňuje hlediska udržitelnosti ve svých činnostech, a o jejích environmentálních, sociálních a ekonomických dopadech.

III K předkládání zpráv o udržitelnosti nezavazuje Komisi ani jiné orgány EU žádná zvláštní zákonná povinnost. Vzhledem k tomu, že se EU zavázala k plnění cílů udržitelného rozvoje a k dosažení udržitelného rozvoje obecně, by bylo možné očekávat, že podávání zpráv o udržitelnosti se stane nedílnou součástí podávání zpráv o výkonnosti a dosažených výsledcích.

IV Z tohoto přezkumu vyplývá, že Komise nepodává zprávy o tom, jakým způsobem přispívá rozpočet a politika EU k plnění cílů udržitelného rozvoje. Výjimkou je oblast vnější činnosti, kde Komise začala přizpůsobovat svůj systém vykazování výkonnosti tak, aby cíle udržitelného rozvoje a udržitelnosti zohledňoval. Komise nedávno uveřejnila diskusní dokument, v němž některé své politiky týkající se cílů udržitelného rozvoje popisuje. Statistický úřad EU (Eurostat) zveřejňuje celkový popis „pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU“. Nesnaží se však měřit přínos jednotlivých politik a rozpočtu EU pro Agendu 2030.

V Z tohoto přezkumu rovněž vyplývá, že předpoklady pro smysluplné podávání zpráv o udržitelnosti z velké části dosud neexistují. Komise zveřejnila diskusní dokument, v němž nastínila scénáře pro udržitelnou Evropu, ale v současné době neexistuje žádná unijní strategie, která by se vztahovala na cíle udržitelného rozvoje do roku 2030.

VI Tento přezkum se zabývá rovněž otázkou, co v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti dělají orgány EU (jiné než Komise) a agentury EU. Zjistili jsme, že zprávu o udržitelnosti uveřejňuje jeden orgán EU, Evropská investiční banka, a jedna agentura EU, Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví. Některé další orgány a agentury EU shromažďují určité informace týkající se udržitelnosti a někdy je i zveřejňují, ale tyto

5

informace jsou často jen kusé a neúplné a nezahrnují všechny aspekty udržitelnosti. Tyto informace se týkají především toho, jaké dopady má provozní činnost jednotlivých organizací na udržitelnost, a méně toho, jak udržitelnost zohledňují ve své celkové strategii a ve svých činnostech.

VII Tento přehled poukazuje na přínosy, jaké má pro organizace zapojení do podávání zpráv o udržitelnosti, a popisuje změny, k nimž v oblasti auditu udržitelnosti postupně dochází. Uvádí také příklady postupů uplatňovaných v členských státech, a to jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru.

VIII Zjistili jsme, že v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti ze strany orgánů a agentur EU jsou čtyři úkoly, které je třeba řešit:

o vypracování strategie EU na období po roce 2020, která bude zahrnovat cíle udržitelného rozvoje a problematiku udržitelnosti,

o začlenění hlediska udržitelnosti a cílů udržitelného rozvoje do rozpočtu EU a výkonnostního rámce,

o vytvoření koncepce podávání zpráv o udržitelnosti v jednotlivých orgánech a agenturách EU,

o posílení věrohodnosti podávání zpráv o udržitelnosti prostřednictvím auditů.

6

Úvod

Udržitelný rozvoj a udržitelnost

01 Udržitelný rozvoj se obvykle vymezuje jako „rozvoj, který uspokojuje potřeby dneška, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací uspokojit své vlastní potřeby“1.

02 Bývá chápán jako ucelený přístup opírající se o tři pilíře: environmentální, sociální a ekonomickou soudržnost2. Snaha o spojení těchto tří pilířů nutně nepředpokládá hledání kompromisů mezi ochranou životního prostředí a hospodářským rozvojem3. Udržitelný rozvoj může vést naopak k tvorbě pracovních míst a k růstu4.

03 Otázce udržitelnosti je věnována stále větší pozornost, neboť změna klimatu má již nyní různé nepříznivé dopady na hospodářství i jednotlivé společnosti v jejich různých segmentech5. To je názorným dokladem toho, že environmentální, sociální a hospodářské rozměry udržitelnosti spolu úzce souvisejí. Evropské centrum politické strategie, odborná poradní skupina Komise, zdůraznilo, že opomíjení těchto souvislostí je jedním z hlavních rizik pro udržitelnou budoucnost EU6.

04 Přijetí Agendy 20307 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje Valným shromážděním Organizace spojených národů se stalo cenným čerstvým podnětem k udržitelnému rozvoji na celém světě. Cíle udržitelného rozvoje (obrázek 1) byly stanoveny s ohledem na trojí rozměr udržitelnosti a jejich součástí jsou prvky hospodářského rozvoje, sociálního začleňování a udržitelné environmentální řízení8. Na rozdíl od rozvojových cílů tisíciletí, které jim předcházely, jsou cíle udržitelného rozvoje všeobecné a jsou určeny všem zemím.

7

Obrázek 1 – Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje

Zdroj: https://www.un.org/sustainabledevelopment/news/communications-material/. © OSN.

05 EU a její členské státy9 se zavázaly k plnění Agendy 2030 a k tomu, že budou přispívat k cílům udržitelného rozvoje. Myšlenka udržitelného rozvoje je navíc součástí smluv EU (rámeček 1).

8

Rámeček 1

Závazek a přístup EU k udržitelnému rozvoji

Když se závazek k plnění Agendy 2030 schvaloval, Komise prohlásila, že „Evropská unie se zavázala k rozvoji, který uspokojuje potřeby dneška, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací uspokojit své vlastní potřeby. Podstatou udržitelného rozvoje je důstojný život pro všechny v mezích možností této planety, který dokáže sladit hospodářskou prosperitu a efektivitu, mírovou společnost, sociální začleňování a odpovědnost k životnímu prostředí.“

Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti – Evropské úsilí v oblasti udržitelnosti

Udržitelný rozvoj se stal pro EU jedním z cílů zakotvených v jejích smlouvách ještě před přijetím Agendy 2030:

EU „usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí“ … a „přispívá k … udržitelnému rozvoji této planety…“

Článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU)

Udržitelný rozvoj je důležitou součástí cílů vnější činnosti EU, přičemž EU by zde měla:

d) podporovat udržitelný rozvoj v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích s hlavním cílem vymýcení chudoby;

Čl. 21 odst. 2 SEU.

Podávání zpráv o udržitelnosti

06 Podávání zpráv o udržitelnosti spočívá v měření výkonnosti organizace při plnění daného cíle udržitelného rozvoje, zpřístupňování příslušných informací a vyvozování odpovědnosti vůči interním i externím zúčastněným stranám. Obnáší podávání zpráv o tom, jak organizace uplatňuje hlediska udržitelnosti ve svých činnostech, a o jejích environmentálních, sociálních a ekonomických dopadech. Global Reporting Initiative (GRI), klíčový hráč na poli podpoře tohoto vývoje a vydavatel nejčastěji používané normy10, vymezuje podávání zpráv o udržitelnosti jako „určitou společností nebo organizací zveřejněnou zprávu o hospodářských, environmentálních a sociálních dopadech způsobených každodenní činností této společnosti nebo organizace. Ve zprávě o udržitelnosti jsou rovněž představeny hodnoty a model správy organizace a ukazuje vazbu mezi její strategií a jejím závazkem vztahujícím se k udržitelnému

9

globálnímu hospodářství“11. Zprávy o udržitelnosti soukromých společností stále větší měrou zohledňují cíle udržitelného rozvoje12.

07 S podáváním zpráv o udržitelném rozvoji se začalo v soukromém sektoru a pomalu se šíří i v rámci veřejného sektoru, kde mohou tyto zprávy podávat státní podniky nebo subjekty státní správy. Uvádíme-li v tomto přezkumu příklady ze soukromého sektoru, pak proto, že chceme ukázat, jaké jsou možnosti rozvoje podávání zpráv o udržitelnosti. V soukromém sektoru se podávání zpráv o udržitelnosti označuje různými termíny: „vykazování nefinančních informací“; „podávání zpráv o sociální odpovědnosti podniků“; „podávání zpráv o environmentální, sociální a správní praxi“. Zprávy o udržitelnosti jsou rovněž součástí „rozšířených externích zpráv“ (EER) či „integrovaných zpráv“. V tomto přezkumu používáme důsledně termín „podávání zpráv o udržitelnosti“.

08 Navzdory výše uvedené všezahrnující definici se zprávy o udržitelnosti v soukromém sektoru značně liší, takže některé zprávy informují pouze o vybraných dílčích environmentálních dopadech dané společnosti, např. o jejím využívání vody, a jiné obsahují informace o komplexnějším uplatňování hlediska udržitelnosti v rámci celkového fungování daného podniku, např. o tom, jak změna klimatu snižuje dostupnost vody a ohrožuje jeho obchodní model13. Na obrázku 2 je toto dvojí hledisko názorně předvedeno: možný dopad činnosti určité organizace na změnu klimatu a možný dopad změny klimatu na činnost podniku.

Obrázek 2 – Dvojí hledisko ve zprávách o udržitelnosti na příkladu změny klimatu14

Zdroj: EÚD na základě podkladů Komise pro konzultace o aktualizaci nezávazných pokynů pro vykazování nefinančních informací.

Dopad změny klimatu na organizaciDopad organizace na změnu klimatu

10

09 Směrnicí 2014/95 zavedla EU pro některé velké společnosti povinnost uvádět v rámci vykazování nefinančních informací určité minimální informace o udržitelnosti (rámeček 2). V některých členských státech lze najít příklady podávání zpráv ve veřejném sektoru a ve státní podnikové sféře15 (rámeček 3).

Rámeček 2

Směrnice 2014/95/EU zavedla povinnost podávat zprávy pro některé velké společnosti16

Povinnosti týkající se vykazování informací o udržitelnosti, které v EU v současnosti platí, se vztahují na velké subjekty veřejného zájmu. Celkem se týkají přibližně 7 400 kótovaných společností, bank, pojišťoven a dalších subjektů určených členskými státy17. Podle uvedené směrnice se jedná obecně o velké společnosti s více než 500 zaměstnanci.

Podle studie iniciativy GRI, CSR Europe a Accountancy Europe z roku 2017, která se zabývá prováděním uvedené směrnice, přistoupily některé členské státy k rozšíření oblasti působnosti této směrnice18. Švédsko například snížilo uvedenou hranici z 500 na 250 zaměstnanců a Švédsko i Dánsko vyžadují poskytování nefinančních výkazů od všech velkých společností. Tutéž povinnost mají i španělské společnosti s obratem 2 miliardy EUR a 4 000 zaměstnanci. Některé členské státy uplatňují směrnici na státní podniky a velké obce19.

Několik členských států tuto povinnost uložilo také penzijním fondům a společnostem spravujícím aktiva20. Spojené království a Lucembursko, kde sídlí nejvíce investičních fondů v EU, tento krok neučinily.

Viz bod 18 týkající se druhu vykazovaných informací o udržitelnosti.

11

Rámeček 3

Podávání zpráv o udržitelnosti ve švédských státních podnicích

Švédské státní podniky podávají od roku 2008 zprávy o dopadu udržitelnosti na jejich podnikání a o dopadu jejich podnikání na udržitelnost. Pro 47 švédských státních podniků o celkové hodnotě 53,3 miliardy EUR platí povinnost uvádět ve svých výročních zprávách informace o finančních a nefinančních cílech, které si stanovily, o své výkonnosti a o tom, jak obecně přistupují k řešení otázek udržitelnosti. Stát ve své koncepci vlastnické politiky z roku 2017 uvádí, že státní podniky „by měly analyzovat globální cíle udržitelnosti stanovené v rámci Agendy 2030 a na základě toho pak uvést cíle, na něž má ta která společnost vliv a k jejichž plnění svou činností přispívá“.

10 Agenda z roku 2030 vybízí vlády k tomu, aby OSN posílaly dobrovolné národní zprávy o pokroku své země při uskutečňování cílů udržitelného rozvoje. V těchto zprávách by mělo být uvedeno, jakého výkonu daná země při zajišťování udržitelného rozvoje dosahuje. K březnu 2019 podalo takovou zprávu 24 z 28 členských států EU21. Podávání zpráv OSN může probíhat také na úrovni EU a Rada a Parlament již požádaly Komisi, aby takovou zprávu pro OSN připravila22 (bod 56).

11 Obrázek 3 ukazuje přehled různých úrovní podávání zpráv o udržitelném rozvoji.

12

Obrázek 3 – Kdo může vydávat zprávy o udržitelnosti?

Zdroj: Evropský účetní dvůr.

Důvody pro podávání zpráv o udržitelnosti

12 Společnosti v soukromém sektoru podávají zprávy o udržitelnosti převážně na základě požadavků investorů, občanské společnosti a spotřebitelů. Finanční trhy a investoři vyvíjejí na společnosti rostoucí tlak, aby zveřejňovaly rizika spojená s udržitelností. Důvodem toho je, že rizika spojená s udržitelností jsou také stále více považována za finanční rizika. Zveřejňují-li například společnosti svá rizika a příležitosti spojené s klimatem, umožňují tím investorům lépe posoudit hodnotu investic a aktiv a účinnějším způsobem přijímat podnikatelská rozhodnutí23.

13 Podnikání a veřejný sektor mají odlišné cíle: zatímco podniky musejí vposled vytvářet zisk, veřejný sektor se zabývá poskytováním veřejných statků. Spokojenost zúčastněných stran je však klíčová pro obě strany, a motivace pro podávání zpráv i jeho přínosy mohou být proto v soukromém i ve veřejném sektoru podobné. Obrázek 4 znázorňuje různé motivace ve vztahu ke dvěma hlavním účelům, jimž podávání zpráv

Politické fórum OSN na vysoké úrovni

Parlament a další zainteresované strany

Majitelé, rozhodující činitelé atd.

Podávání zpráv na celostátní úrovni

Zprávy vlád členských států

Podávání zpráv na úrovni EU

Zprávy Komise EU

Podávání zpráv na úrovni organizace

Zprávy od:• soukromých společností• neziskových organizací• veřejných organizací

(univerzit, nemocnic atd.)• jednotlivých orgánů a

agentur EU

13

může sloužit: 1) nástroj řízení a 2) nástroj vykazování odpovědnosti organizace nebo jejího vedení.

14 Celkově lze říci, že „zprávy o udržitelnosti ve veřejném sektoru poskytují rámec pro propojení finanční výkonnosti s tím, jak daná organizace využívá významné zdroje a vztahy, na nichž závisí, a jaký má na ně dopad“24. Má-li určitá veřejná organizace povinnost vykazovat klíčové výsledky, lze tímto způsobem zvýšit její transparentnost a odpovědnost a nabídnout určitá vodítka pro její správu a etické jednání25.

Obrázek 4 – Vnitřní a vnější důvody pro podávání zpráv o udržitelnosti

Zdroj: EÚD

Jaké informace mají zprávy o udržitelnosti obsahovat a kde mají být zveřejňovány

15 Z hlediska rozhodování o tom, co se má ve zprávě uvádět, je klíčový pojem „významnosti“. Očekává se, že zveřejňovány budou pouze „významné“ nebo důležité skutečnosti. Poskytované informace se proto mohou významně lišit podle toho, jak ta která organizace posoudí jejich významnost. Ve srovnání s finančním výkaznictvím, kde je významnost definována na základě finančních kritérií, je definice významnosti pro účely podávání zpráv o udržitelnosti složitější a někdy méně názorná (rámeček 4).

Podávání zpráv jako nástroj řízeníVnitřní motivace

Podávání zpráv jako nástroj vykazování odpovědnostiVnější motivace

• Lepší řízení rizik• Úspora zdrojů a peněz• Získání lepších informací pro rozhodování• Vyšší spokojenost zaměstnanců

• Lepší komunikace se zainteresovanými stranami

• Zvýšení odpovědnosti a transparentnosti• Získání dobrého a věrohodného jména• Budování důvěry

14

Rámeček 4

Různé definice významnosti pro finanční a nefinanční výkaznictví

Pro účely finančního výkaznictví definuje EU „významnou“ informaci jako informaci, o níž by bylo možné rozumně předpokládat, že by její opomenutí nebo nesprávné uvedení mělo vliv na rozhodnutí, která uživatelé činí na základě účetní závěrky podniku. Významnost jednotlivých položek se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými položkami“26.

V případě nefinančního výkaznictví se za významné považují informace, které jsou zveřejněny „v rozsahu nezbytném pro pochopení vývoje, výkonnosti, postavení a dopadu činnosti společnosti“.27

Podle iniciativy GRI by zprávy o udržitelnosti měly zahrnovat „aspekty, které: odrážejí význačné ekonomické, environmentální a sociální dopady organizace; nebo které podstatně ovlivňují hodnocení a rozhodnutí zúčastněných stran“,28 tzn. že významnost organizace by měla být hodnocena i s přihlédnutím k tomu, co považují za významné pro tuto organizaci zainteresované strany (např. pohled investorů).

16 Rámeček 5 znázorňuje, co může nefinanční výkaznictví znamenat v praxi.

Rámeček 5

Nefinanční výkaznictví v bance a pivovaru

Banka může dojít k závěru, že její vlastní spotřeba vody v kancelářích a pobočkách nepředstavuje významný problém, který by měl být uveden ve zprávě vedení podniku. Za významné může považovat spíše informace o sociálním a environmentálním dopadu projektů, které financuje, a o své úloze v podpoře reálné ekonomiky města, regionu či země29.

Naopak pivovar může svou spotřebu vody při výrobě piva považovat za významnou otázku, a může ji proto učinit součástí zprávy vedení podniku. Může také zveřejnit, jaké dopady má změna klimatu na jeho podnikání, protože v důsledku této změny může být v jeho výrobních provozech na různých místech nedostatek vody.

17 Pro objasnění toho, co je významné a co lze považovat za relevantní hospodářské, environmentální a sociální aspekty, vypracovalo několik organizací pokyny (nebo dobrovolné normy) pro podávání zpráv o udržitelnosti v soukromém sektoru: například GRI, Mezinárodní rada pro integrované výkaznictví (IIRC – International Integrated Reporting Council) a Rada pro environmentální účetní standardy (SASB – Sustainability Accounting Standards Board). Nejčastěji používané jsou pokyny GRI. V roce 2019 se v rámci dialogu o podávání korporátních zpráv („Corporate Reporting Dialogue“) podařilo shromáždit několik těchto organizací,30 které spolu jednaly o možnosti lepšího

15

sjednocení různých rámců pro podávání zpráv s cílem usnadnit jejich přípravu a zvýšit kvalitu informací, které jsou v těchto zprávách uváděny, aby byly užitečné pro klíčové zainteresované strany, zejména pro investory31.

18 Směrnice EU 2014/95 o nefinančním výkaznictví a pokyny Komise umožňují využívat všech těchto stávajících rámců32. Zprávy musejí obsahovat přinejmenším informace týkající se environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství”33. Jedna podskupina subjektů má povinnost podávat zprávy týkající se rozmanitosti (např. pokud jde o zastoupení mužů a žen).

19 Cílem směrnice bylo od samého počátku zajistit, aby zprávy obsahovaly informace jak o dopadech činnosti společností na udržitelnost, tak i o tom, jaké mají výzvy v oblasti udržitelnosti dopady na společnosti. Na základě šetření se však ukázalo, že organizace se ve svých zprávách zaměřují spíše na to první, tedy na problematiku, jakou představuje například jejich dopad na životní prostředí. Méně častěji ve svých zprávách uvádějí, jak je ovlivňují rizika týkající se udržitelnosti a jak tato rizika zohledňují ve svém obchodním modelu34.

20 Podle Komise „stále existují značné mezery a s ohledem na potřeby investorů a dalších zúčastněných stran je naléhavě zapotřebí dosáhnout ještě větší kvantity, kvality a srovnatelnosti zveřejňovaných informací“35. V souladu s mezinárodním vývojem36 uspořádala Komise na jaře 2019 veřejnou konzultaci o aktualizaci pokynů pro provádění směrnice s cílem poskytnout více informací o zveřejňování informací týkajících se klimat37. Zvláštní právní úprava byla navržena také pro finanční sektor, kde Komise zjistila, že institucionální investoři, správci aktiv a finanční poradci neberou ani dnes systematický ohled na činitele udržitelnosti a rizika v rámci investičního procesu38.

21 Organizace mohou zveřejňovat informace jako samostatnou zprávu nebo jako součást své finanční nebo výroční zprávy nebo je mohou předkládat i v jiné podobě. Například směrnice EU ponechává tyto možnosti otevřené a pouze menšina členských států39 se rozhodla požadovat zveřejňování informací v integrované podobě40. Pokud jde o vyvozování odpovědnosti a transparentnost ve vztahu k zainteresovaným stranám, několik profesních organizací doporučuje, aby organizace zveřejňovaly informace ve výročních nebo finančních zprávách nebo ve výročních zprávách o hospodaření, aby se tyto hodnoty zlepšily41. V případě Evropské komise jsme již dříve doporučili, aby předložila jednu zprávu nebo soubor zpráv o plnění závazků. Součástí obsahu by měla být mimo jiné zpráva o nefinanční výkonnosti, informace o činnostech a prohlášení o střednědobé a dlouhodobé fiskální udržitelnosti42.

16

Rozsah a koncepce zprávy 22 Tento přezkum přináší přehled o tom, jak EU a její orgány a agentury podávají zprávy o udržitelném rozvoji. Hodnotí stav podávání zpráv o plnění cílů udržitelného rozvoje a udržitelnosti na úrovni EU, jakož i podávání zpráv jednotlivými orgány a agenturami EU.

23 Tento přezkum jsme prováděli především z těchto čtyř důvodů:

o Rada a Evropský parlament vyzvaly Komisi, aby do roku 2019 podala OSN zprávu o vnitřním a vnějším provádění Agendy 2030 ze strany EU43. Evropský parlament vyzval rovněž k podávání výročních zpráv o pokroku EU při uskutečňování cílů udržitelného rozvoje44.

o Rok 2018 byl prvním rokem, kdy pro velké subjekty veřejného zájmu platila na základě právních předpisů EU povinnost poskytovat informace o udržitelnosti45. V souladu s přístupem založeným na zásadě, že je třeba jít příkladem, jsme chtěli zjistit, co orgány a agentury EU v této oblasti učinily.

o Vzhledem k blížícímu se roku 2030 „členské státy EU, podniky i občanská společnost všeobecně uznávají, že je zapotřebí přijmout větší závazek,“ protože jedině tak bude možné dosáhnout cílů udržitelného rozvoje46. Podávání zpráv o udržitelnosti může napomoci tomu, aby nezůstalo jen u závazku.

o Podávání zpráv o udržitelném rozvoji je jedním z požadavků v rámci cílů udržitelného rozvoje, který má vést „společnosti, zejména velké a nadnárodní společnosti, k zavedení udržitelných postupů a k začlenění informací o udržitelnosti do jejich cyklu podávání zpráv.

24 V tomto přehledu zkoumáme nezbytné předpoklady pro smysluplné podávání zpráv o udržitelnosti a přinášíme informace o tom, jaký je v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti v institucích EU aktuální stav. Posuzujeme úlohu auditorů v této oblasti a zvažujeme výzvy, které s sebou podávání zpráv o udržitelnosti do budoucna přináší.

25 Tento přezkum není auditem. Jedná se o přezkum založený především na veřejně dostupných informacích. Využíváme pro něj materiály, z nichž čerpaly naše výroční zprávy a řada zvláštních zpráv. Uskutečnili jsme také rozhovory a průzkum. Více informací o použité metodice lze najít v příloze I.

17

Předpoklady pro podávání zpráv o udržitelnosti 26 Zpráva o udržitelnosti je výsledkem určitého procesu. V tomto oddíle jsou popsány předpoklady smysluplného podávání zpráv o udržitelnosti, které jsou založené na stávajících pokynech a rámcích. Zaměřujeme se hlavně na tři klíčové předpoklady:

o zapojení zainteresovaných stran,

o vypracování strategie,

o obecné uplatňování hlediska udržitelnosti v rozpočtovém procesu na základě cílů měřených za pomoci ukazatelů.

Zapojení zainteresovaných stran

27 Zapojení zainteresovaných stran má klíčový význam v celém procesu podávání zpráv o udržitelnosti. Komise uznává, že názory občanů a dalších zainteresovaných stran jsou pro tvorbu politik EU důležité47. Kromě Rady a Parlamentu, jimž se Komise zodpovídá, jsou občané EU, jsou pro orgány a agentury EU zainteresovanými stranami při podávání zpráv o udržitelnosti (obrázek 5) daňoví poplatníci, podniky a občanská společnost.

18

Obrázek 5 – Strany zainteresované na podávání zpráv o udržitelnosti

Zdroj: EÚD, na základě informací GRI 101.

28 Nedávným příkladem zapojení zainteresovaných stran bylo vytvoření platformy mnoha zúčastněných stran o provádění cílů udržitelného rozvoje, která vznikla z podnětu Komise jako poradní uskupení s cílem podporovat Komisi a všechny zainteresované strany podílející se na provádění cílů udržitelného rozvoje na úrovni EU.48. Platformu tvoří 30 zástupců občanské společnosti a veřejného a soukromého sektoru49.

Vypracování strategie

29 Má-li mít podávání zpráv smysl, musí být pevnou součástí strategických cílů dané organizace a celého jejího politického či podnikového cyklu. Hledisko udržitelnosti se tak stane nedílnou součástí jejího rámce řízení výkonnosti (obrázek 6)50. Jednotlivé kroky musí být vzájemně sladěny a náležité využívání informací je důležité v rámci celého procesu.

Strany zainteresované na

podávání zpráv o udržitelnosti

Zaměstnanci

Zákonodárce

Místní obceOrganizace občanské

společnosti

Podnikatelská obec

Mezinárodní společenství Občané

Daňoví poplatníci

Výzkum a akademická obec

19

Obrázek 6 – Klíčové kroky k začlenění udržitelnosti podniku do výkonnostních rámců

Zdroj: Evropský účetní dvůr.

30 Podle OECD a Společného výzkumného střediska EU je vzhledem k tomu, že v oblasti cílů udržitelného rozvoje existuje množství synergií a komplementarit – ale také možností kompromisů –51, zapotřebí uplatňovat systematický přístup, protože jedině tak je možné zajistit soudržnost politik a zjišťovat, jaké jsou mezi složitě provázanými cíli udržitelného rozvoje interakce, a těmto interakcím rozumět a řídit je. Zabývali jsme se otázkou, zda EU a zejména Komise mají strategie, které by vymezovaly cíle a záměry, jejichž plnění by bylo možné vykazovat.

31 Poté, co byla v roce 2015 přijata Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, uveřejnila Komise sdělení, v němž uvádí, že EU ve své činnosti i ve své celkové strategii cíle udržitelného rozvoje již zohledňuje (strategie Evropa 2020 a 10 priorit Junckerovy Komise)52. Komise tudíž nepovažovala za nutné tento strategický rámec jakkoli měnit. V důsledku toho jsou stávající cíle – kromě některých cílů týkajících se energetiky a klimatu53 – stanoveny a sledovány do roku 2020, nikoli do roku 203054.

Průběžné používání informací

Posuzování rizik

Strategie

Politiky a cíle

Měření, monitorování a

přezkum

Zprávy a komunikace

Ověřování spolehlivosti

20

32 Jedním z důvodů tohoto přístupu je podle Komise skutečnost, že v době, kdy byla Agenda 2030 uveřejněna, tedy v roce 2015, již probíhal víceletý finanční rámec EU na období 2014–2020 (obrázek 7).

Obrázek 7 – Časový rozvrh klíčových strategií EU a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030

Zdroj: Evropský účetní dvůr.

33 V několika našich předchozích zprávách jsme poukázali na politické obtíže dané těmito okolnostmi a na překrývání a časový nesoulad strategických rámců a funkčních období55. V roce 2018, kdy se připravoval VFR na období 2021–2027, však žádná celková strategie EU pro období po roce 2020 neexistovala. Již dříve jsme zdůraznili, že návrhy na VFR na období 2021–2027 byly zveřejněny bez toho, aby se opíraly o nějakou společnou strategii EU nebo soubor cílů56.

34 Komise nás informovala, že podle jejího názoru jsou politické cíle dohodnuté v Bratislavském prohlášení z roku 2016 a v Římském prohlášení57 z roku 2017 pro vypracování koncepce VFR na období 2021–2027 dostatečné. V některých návrzích VFR se výslovně uvádí, že přispívat k plnění cílů udržitelného rozvoje patří mezi cíle daného nástroje (např. programu Horizont Evropa).

35 Evropský parlament58, Evropská rada59 a Rada EU60 opakovaně vyzývaly k tomu, aby byla pro účely Agendy 2030 zavedena určitá strategie. V roce 2017 vyzval Evropský parlament i Rada Komisi k předložení zastřešující strategie provádění cílů udržitelného rozvoje61. Podle Rady měla být taková strategie zavedena nejpozději v polovině roku 2018, aby se podle ní mohly řídit všechny politiky a programy EU, včetně průběžných a dlouhodobých cílů, a aby Evropa měla svou vizi udržitelné Evropy i mimo rámec Agendy 2030. V roce 2018 byla Evropská rada toho názoru, že by měl vzniknout

Strategie Evropa 20202010–2020

Junckerova Komise2014-2019

Víceletý finanční rámec2014–2020

Agenda 20302015-2030

2010 2015 2020. 2025 2030.

21

diskusní dokument Komise, který do roku 2019 připraví půdu pro ucelenou prováděcí strategii62.

36 Komise v lednu 2019 uveřejnila „diskusní dokument“63 o udržitelném rozvoji, který měl podle původního plánu vyjít již dříve. Tento dokument obsahuje tři budoucí scénáře, které mají sloužit jako inspirace pro práci příští Komise, jejímž cílem by mělo být podpořit směřování k udržitelné Evropě do roku 2030:

1) zastřešující strategie EU pro plnění cílů udržitelný rozvoj, kterou by se řídily všechny činnosti EU a jejích členských států;

2) pokračující zohledňování cílů udržitelného rozvoje ve všech příslušných politikách EU ze strany Komise, aniž by byla vynucována opatření na straně členských států;

3) zvýšení priority vnější činnosti a konsolidace současných ambicí v oblasti udržitelnosti na úrovni EU.

37 V diskusním dokumentu jsou zpracovány příslušné analýzy a údaje. Jsou v něm rovněž popsány vybrané politické iniciativy Komise týkající se cílů udržitelného rozvoje a představeny oblasti politiky, které jsou pro udržitelný rozvoj důležité. To je krok správným směrem. Dokument se však zabývá spíše vývojem v EU nežli otázkou, jaké má politika EU dopady či jakým způsobem přispívá rozpočet EU k uskutečňování cílů udržitelného rozvoje.

38 V diskusním dokumentu se poukazuje na některé oblasti, ve kterých Komise podle svých vlastních slov měla vynaložit větší úsilí. Dokument nicméně neobsahuje analýzu mezer, která by ukázala, jak se cíle udržitelného rozvoje slučují se stávajícími prioritami; a chybí v něm také posouzení toho, co je třeba učinit na poli politické a legislativní práce EU64. Rada vyzvala k provedení takové analýzy mezer v roce 2017 a Parlament tuto žádost po zveřejnění diskusního dokumentu v roce 2019 vznesl znovu65.

Všeobecné uplatňování hlediska udržitelnosti

39 Všeobecné zohledňování problematiky udržitelnosti v hlavních rozpočtových procesech a v podnikových cílech a politikách je dalším předpokladem podávání zpráv o udržitelnosti.

40 Komise v roce 2016 prohlásila, že „začlení cílů udržitelného rozvoje do politik a iniciativ Evropské unie a udržitelný rozvoj se stane hlavní zásadou, kterou se budou

22

řídit všechny její politiky“66. V návaznosti na to začala poskytovat určité informace o tom, zda a jakým způsobem se tato snaha o všeobecné uplatňování hlediska udržitelnosti reálně naplňuje. Od roku 2017 obsahují programové výkazy obecné popisy (bez uvedení finančních hodnot), ve kterých je uvedeno, jak daný program přispívá k plnění cílů udržitelného rozvoje. V roce 2018 vypracovala Komise schéma, které mapuje vybrané výdajové programy z hlediska cílů udržitelného rozvoje, a upozornila na nejnovější iniciativy. Podle jejích odhadů přispívá k plnění jednoho nebo více cílů udržitelného rozvoje téměř každý program67. Komise nicméně zdůrazňuje, že tyto informace slouží „komunikačním účelům“ (a nikoli účelům podávání zpráv). Kromě oblastí vnější činnosti EU neexistuje žádný systematický rámec pro analýzu ani podávání zpráv o tom, jak jednotlivé programy nebo rozpočtové kapitoly přispívají k uskutečňování cílů udržitelného rozvoje.

41 Skupina European Think Thanks Group vyslovila názor, že Komisí provedené mapování problematiky udržitelnosti je sice pro účely komunikace užitečné, ale nepomohlo Komisi k tomu, aby se ve všech oblastech její politiky stala udržitelnost prioritou financování ze strany EU68. Evropský parlament vyzval rovněž Komisi k tomu, aby zajistila „výraznější zohledňování problematiky udržitelného rozvoje v rámci všech mechanismů financování a rozpočtových položek“ a „aby posílila odpovědnost lidí za dosahování kolektivních výsledků prostřednictvím VFR“69.

42 Zajistit všeobecné zohledňování průřezových otázek (jako je změna klimatu nebo rovnost žen a mužů) v rámci rozpočtu není snadný úkol. Naše zpráva z roku 2016 o všeobecném zohledňování problematiky klimatu70 zdůraznila, že zohledňování byť i jediného cíle udržitelného rozvoje (zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně) v rámci celého rozpočtu EU s sebou nese hned několik problémů. Poukázali jsme na potřebu komplexního rámce pro podávání zpráv, jehož součástí by byly i ukazatele umožňující sledování skutečných výdajů na opatření v oblasti klimatu a souvisejících výsledků. Tyto ukazatele by mohly posloužit pro měření pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v oblasti klimatu.

43 Cíle udržitelného rozvoje lze kromě mapování rozpočtů použít také ke zlepšení ukazatelů, hodnocení rozpočtu nebo sledování výdajů (obrázek 8). Některé členské státy se začleňováním Agendy 2030 do svých rozpočtových procesů už začaly. V současné době je mapování rozpočtů z hlediska cílů udržitelného rozvoje častější než jejich využívání jako nástroje pro řízení výkonnosti v oblasti přidělování zdrojů a vyjednávání.

23

Obrázek 8 – Jak mohou být cíle udržitelného rozvoje využívány v rámci rozpočtového procesu

Zdroj: EÚD na základě studie Elisabeth Hege, Laura Brimont, Integrating SDGs into national budgetary processes (Začleňování cílů udržitelného rozvoje do národních rozpočtových procesů), Institut du développement durable et des relations internationales, č. 5/18, červenec 2018.

Příprava rozpočtu

• používání cílů udržitelného rozvoje jako nástroje pro rozhodování o přidělování zdrojů

• přetvoření koncepce systémů rozpočtových klasifikací

V návrhu rozpočtu

• poskytování lepších informací popisujících vazby rozpočtu na cíle udržitelného rozvoje

• mapování stávajících kategorií podle cílů udržitelného rozvoje

• zveřejnění souboru ukazatelů pro politickou debatu o rozpočtu

Plnění a sledování rozpočtu

• lepší hodnocení výkonnost rozpočtu

• zohledňování cílů udržitelného rozvoje v přezkumech výdajů

• navržení systému přehledného vykazování informací o rozpočtu pro občany

• sledování výdajů u konkrétních průřezových cílů udržitelného rozvoje, jako je rovnost žen a mužů, klima nebo výživa

24

Podávání zpráv o udržitelnosti v jednotlivých orgánech a agenturách EU 44 EU se zavázala k plnění cílů udržitelného rozvoje a udržitelnosti, a uskutečňování cílů udržitelného rozvoje a udržitelnosti je proto nedílnou součástí výkonu EU a jejích orgánů. Lze tudíž očekávat, že také podávání zpráv o udržitelnosti bude nedílnou součástí podávání zpráv o výkonnosti. V současnosti nezavazuje k předkládání zpráv o udržitelnosti Komisi ani jiné orgány EU žádná zvláštní zákonná povinnost.

45 V tomto oddíle analyzujeme, jakým způsobem Komise a další orgány a agentury EU zprávy o udržitelnosti podávají. Snažili jsme se zjistit, zda orgány a agentury EU poskytují informace o udržitelnosti na základě svých rámců pro vykazování výkonnosti, ať už v samostatné zprávě o udržitelnosti, nebo v jakékoli jiné podobě.

46 V následujícím textu se zaměřujeme na:

i) zprávy o udržitelnosti, které Komise podává jako součást svého rámce pro podávání zpráv,

ii) zprávy Eurostatu,

iii) podávání zpráv o udržitelnosti, které připravil jeden orgán EU a jedna agentura EU, a další související činnosti.

Podávání zpráv o udržitelnosti ze strany Komise

47 Podávání zpráv o výkonnosti spočívá v systematickém shromažďování údajů a předkládání informací o provádění veřejných politik, které zahrnují jak výdajové nástroje (jako jsou granty), tak i nevýdajové nástroje (jako jsou regulační opatření). Jeho účelem je posoudit účinnost a účelnost politik na základě srovnání dosažených výsledků se stanovenými cíli a vynaloženými náklady (finančními i nefinančními, včetně nákladů pro zainteresované strany). Stejně jako každá zpráva o výkonnosti slouží i zprávy o udržitelnosti dvěma základním účelům: 1) jsou nástrojem pro vykazování odpovědnosti a 2) nástrojem řízení.

48 Cílem, kvůli jehož naplňování byl vytvořen rámec Komise pro vykazování výkonnosti, je měřit výkonnost Komise na základě cílů, záměrů a ukazatelů. Zprávy mají

  25 

 

podobu samostatných dokumentů (obrázek 9). Pravidelně hodnotíme několik aspektů níže uvedeného výkonnostního rámce, včetně toho, zda tyto informace využívá vedení71. 

Obrázek 9 – Rámec Komise pro podávání zpráv o výkonnosti 

 Zdroj: Evropský účetní dvůr. 

49 Součástí podávání zpráv o výkonnosti rozpočtu EU jsou tyto klíčové dokumenty:  

1) programové výkazy, které mapují vztah mezi programy EU a cíli udržitelného rozvoje; 

2) přehled výkonnosti programů, který představuje všechny výdajové programy EU za období 2014–2020 a na cíle udržitelného rozvoje odkazuje v rámci několika programů72; 

3) výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU, která ukazuje, jak je rozpočet EU využíván k naplňování politických priorit EU. O cílech udržitelného rozvoje se zmiňuje většinou jen povšechně73 a odkazuje na ně jako na cíle, které jsou „všeobecně zohledňovány“. Tento dokument však zároveň upozorňuje na to, že informace uváděné v programových výkazech nepředstavují oficiální zprávy o tom, jakým způsobem rozpočet EU přispívá k provádění cílů udržitelného rozvoje74; 

4) souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie, která na úrovni EU představuje výsledky dosažené v rámci opatření EU a jejího rozpočtu. Informace o tom, jakým 

26

způsobem přispívá rozpočet nebo jednotlivé politiky EU k plnění cílů udržitelného rozvoje, tato zpráva neobsahuje.

50 Kromě těchto čtyř zpráv podává každé generální ředitelství Komise a šest agentur Komisí přímo řízených (výkonné agentury) každoroční zprávy o svých výsledcích, iniciativách a využívání zdrojů v rámci svých výročních zpráv o činnosti. Většina výročních zpráv Komise o činnosti za rok 2018, kterými jsme se zabývali, odkazuje na cíle udržitelného rozvoje povšechným způsobem. Generální ředitelství odpovědná za vnější činnost EU poskytují o cílech udržitelného rozvoje nejvíce informací, zatímco ve zprávách generálního ředitelství pro energetiku nebo generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu jsme se o nich nenašli jedinou zmínku75.

51 Výroční zprávy zveřejňují rovněž agentury, které nejsou přímo řízeny Komisí (decentralizované agentury), Komise nicméně nevydává žádné pokyny, které by stanovily, jak mají být tyto zprávy sestavovány, a informace o výkonnosti těchto agentur také neuvádí ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti. Agentury však založily dobrovolnou síť (síť pro zvyšování výkonnosti), v jejímž rámci byl vypracován seznam ukazatelů výkonnosti. V některých výročních zprávách agentur za rok 2017 se na cíle udržitelného rozvoje sice obecně odkazuje, ale žádná neobsahuje systematické informace o problematice udržitelnosti ani svou výkonnost neuvádí do souvislosti s cíli udržitelného rozvoje.

52 Komise ve svých zprávách o výkonnosti informace týkající se problematiky udržitelnosti sice podává, ale tyto informace nejsou sestavovány ani podávány systematickým způsobem. Komise nicméně měří svůj podíl na plnění cílů udržitelného rozvoje v oblasti vnější činnosti a podává o tom zprávu. V říjnu 2018 například přijala „revidovaný rámec EU pro výsledky mezinárodní spolupráce a rozvoje“76. Odráží se v tom vývoj, k němuž dochází v zemích, jako je Dánsko, Francie, Chile, Itálie, Jižní Korea, Nizozemsko, Norsko a Portugalsko, kde interinstitucionální koordinaci cílů udržitelného rozvoje řídí ministerstva zahraničních věcí77.

53 Podle Komise tento revidovaný rámec umožní podávat zprávy o tom, jak činnost financovaná z EU78 přispívá k provádění cílů udržitelného rozvoje v partnerských zemích, a to jak v současném VFR na období 2014–2020, tak i v průběhu příštího VFR na období 2021–2027. Očekává se také, že bude využíván i v rámci Komise pro podávání zpráv a pro účely podávání zpráv, které každé čtyři roky předkládají EU a členské státy Organizaci spojených národů (bod 5679). Dokument poukazuje na to, že takový rámec pro vykazování výsledků může přispět k účinnému provádění, transparentnosti, odpovědnosti a „jednotnému sdělování informací o tom, jak EU přispívá k pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v partnerských zemích“80.

27

Zprávu Eurostatu o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU

54 Eurostat vydává již od roku 2017 výroční zprávy, ve kterých poskytuje informace o „pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU“81. Účelem zprávy je podat kvantitativní hodnocení pokroku EU při plnění cílů udržitelného rozvoje. Komise nicméně to, jak politiky EU a její rozpočet přispívají k Agendě 2030, nijak neměří.

55 Zpráva Eurostatu přináší informace o různých ukazatelích a o pokroku v otázkách týkajících se cílů udržitelného rozvoje a obsahuje údaje rozčleněné podle jednotlivých členských států. Ukazatele, které Komise vybrala na základě konzultace se zainteresovanými stranami, tvoří především statistické informace shromažďované členskými státy. Ukazatele se vyhodnocují na základě srovnání s cíli strategie EU 2020 nebo jinými politickými cíli, jsou-li k dispozici. Ve zprávě se rovněž upozorňuje na politická opatření EU v konkrétních oblastech, ale k měření úspěšnost politické činnost EU v dané oblasti se tyto ukazatele nepoužívají. Některé ukazatele zahrnují také určité problémové otázky (rámeček 6). Evropský parlament uvítal zprávu Eurostatu jako „ krok vpřed k vytvoření plně funkčního monitorovacího mechanismu EU“, ale zároveň poukázal na to, že „samotný Eurostat nemůže komplexně zachytit všechny rozměry pokroku v oblasti cílů udržitelného rozvoje“82. Již dříve jsme kriticky poukázali na to, že zpráva Eurostatu neměří pokrok při plnění závazku přijatého v rámci cílů udržitelného rozvoje, že do roku 2030 bude dosaženo neutrality z hlediska degradace půdy83.

28

Rámeček 6

Příklad ukazatelů Eurostatu týkajících se plnění cílů udržitelného rozvoje v roce 2019

Cíl č. 13 – Přijmout bezodkladná opatření pro boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů

Pokrok se měří na základě následujících ukazatelů84:

1) Emise skleníkových plynů z paliv z územního hlediska (měřené podle cílů stanovených do roku 2020);

2) Intenzita emisí skleníkových plynů ze spotřebované energie;

3) Střední odchylka povrchové teploty;

4) Hospodářské ztráty související s klimatem;

5) Podíl na mezinárodním závazku ve výši 100 miliard USD na výdajích souvisejících s klimatem.

S uvedenými ukazateli jsou spojeny následující problémy:

S ukazatelem č. 1:

a) I když se jedná o mezinárodně dohodnutý ukazatel, odborná skupina Komise i studie poukázaly na to, že výlučné zaměření na tato rizika měření nezohledňuje vedlejší účinky, k nimž dochází v situaci, kdy vyspělé země své emise skleníkových plynů snižují tím způsobem, že výrobu spojenou s intenzivními emisemi zadávají ve třetích zemích a dovážejí už hotové výrobky85;

b) Snižování emisí skleníkových plynů se řídí cíli stanovenými do roku 2020, přestože existují cíle stanové do roku 2030 a do roku 205086. Již dříve jsme dospěli k závěru, že dosažení dlouhodobějších cílů bude vyžadovat výrazně větší úsilí87.

Se všemi vykazovanými ukazateli:

c) V důsledku omezení na straně údajů nelze vypočítat žádné vývojové trendy88.

56 Komise má v úmyslu učinit zprávu Eurostatu a zprávu o dopadu vnější činnosti EU na plnění cílů udržitelného rozvoje89 obsahem zprávy, kterou bude v roce 2019 předkládat Organizaci spojených národů. To znamená, že zpráva z roku 2019 nebude obsahovat informace o tom, jak se na plnění těchto cílů podílí EU svým rozpočtem a svými politikami s výjimkou vnější činnosti.

29

Informace o udržitelnosti poskytované orgány a agenturami EU

57 Zjistili jsme, že zprávu o udržitelnosti uveřejňuje jeden orgán EU (Evropská investiční banka, EIB) a jedna agentura EU (Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, EUIPO) (rámeček 7).

Rámeček 7

Zprávy o udržitelnosti, které podává EIB a EUIPO

Zpráva EIB

Evropská investiční banka (EIB) je orgánem EU se sídlem v Lucemburku. Je „finančně autonomní“ a má kapitál 243 miliardy EUR a více než 3 800 zaměstnanců90. EIB jakožto „banka EU“ financuje investice po celém světě a poskytuje v této oblasti poradenství91. Svou první zprávu o udržitelnosti uveřejnila v roce 200792 a od roku 200893 ji začala sestavovat v souladu s pokyny GRI pro podávání zpráv.

Její nejnovější zprávu (z roku 2018) tvoří dva dokumenty: zpráva o udržitelnosti94 a informace o podávání zpráv o udržitelnosti v roce 2018. První zpráva se zabývá přístupem EIB k udržitelnému a inovativnímu financování a investování. Ukazuje, jak jsou při posuzování projektů zohledňovány otázky udržitelnosti95, a uvádí příklady zapojení zainteresovaných stran a informace o tom, jak byla zajištěna odpovědnost v rámci organizace.

Druhá zpráva, která je určena odborníkům (analytikům, nevládním organizacím, akademické obci atd.), obsahuje ucelené a standardizované informace o environmentálních, sociálních a správních aspektech a o výkonnosti EIB.

Zpráva EUIPO

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví je decentralizovanou agenturou EU, která sídlí ve španělském Alicante. Jedná se o plně samofinancovanou organizaci96, která má rozpočet 401 milionů EUR a celkem 995 zaměstnanců97. Mezi úkoly tohoto úřadu patří registrování obchodních značek EU, průmyslové vzory Společenství, evropská a mezinárodní spolupráce a ochrana a prosazování práv duševního vlastnictví.

V roce 2016 agentura zavedla rámec pro udržitelnost podniků, vytvořila strategii sociální odpovědnosti podniků a předložila svou první zprávu o udržitelnosti (za rozpočtový rok 2016) vypracovanou na základě standardů GRI. Stala se tak vůbec první agenturou EU, která takovou zprávu o udržitelnosti vypracovala. Pro svou zprávu za rok 2017 se agentura rozhodla uvést svůj obsah dobrovolně do souladu se směrnicí EU o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti98.

30

58 EIB a EUIPO ve svých zprávách o udržitelnosti analyzovaly a zveřejnily svá rizika týkající se udržitelnosti. Tato práce byla provedena na základě interních a externích rozhovorů. Obrázek 10 znázorňuje posouzení významnosti podle EIB.

Obrázek 10 – Posouzení významnosti otázek udržitelnosti ze strany EIB

Výklad: Klima a životní prostředí považují za velmi důležité zainteresované strany i EIB, zatímco etice a bezúhonnosti přikládají větší význam zainteresované strany než EIB. Zdroj: EIB (2019): Zpráva o udržitelnosti za rok 2018, s. 11.

59 Zprávy o udržitelnosti EIB i EUIPO obsahují informace o tom, jak tyto organizace zohledňují otázky udržitelnosti ve svých politikách a činnostech, i tom, jaký je dopad těchto organizací na udržitelnost. Jak názorně dokládá příklad EIB (rámeček 8), dopad obchodní činnosti určité organizace na udržitelnost může být mnohem větší než její vlastní provoz.

Transparentnost a odpovědnost

Klima a životní prostředí:

Znečištění a emise

MSP a tvorba pracovních míst

Biologická rozmanitost a ekosystémy

Inovace a dovednosti

Rozmanitost a začleňování

Rozvoj a učení zaměstnanců

Zapojení obcí a zainteresovaných stran

Boj proti korupci

Zdraví a dobré životní podmínky

Informace a kybernetická bezpečnost

Lidská práva a zranitelné skupiny

Environmentální a sociální normy

Infrastruktura

Etika a bezúhonnost

Velm

i rel

evan

tní

Velmi vysoká

Rele

vanc

e pr

o za

inte

reso

vané

str

any

Významné hospodářské, environmentální a sociální dopady dané organizace

Významné

Důležité

31

Rámeček 8

Uhlíková stopa vybraných úvěrových operací EIB ve srovnání s vlastním dopadem EIB

EIB zveřejňuje informace o uhlíkové stopě projektů, které financuje

Zdroj: Zpráva EIB o udržitelnosti za rok 2017.

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, CO2 se měří v milionech tun (Mt) a celková absolutní hmotnost emisí činila 5,2 Mt CO2e. V poměrných hodnotách umožnily financované projekty snížit emise v porovnání s alternativními možnostmi o 2,9 Mt CO2e.

Vlastní uhlíková stopa EIB dosahovala hodnoty 22 024 tun CO2e.

Z toho je názorně vidět, že analyzování a vykazování dopadu obchodní činnosti určité organizace může být mnohem významnější než vykazování vlastního dopadu samotné organizace.

60 Ostatní orgány a agentury EU sice zprávy o udržitelnosti nezveřejňují, shromažďují však a někdy i zveřejňují informace, které se udržitelnosti týkají, byť jsou to často informace kusé, které nepokrývají všechny významné aspekty udržitelnosti. Náš průzkum provedený u všech orgánů a agentur EU tento stav potvrdil.

61 Shromažďované či zveřejňované informace se týkají především toho, jaké dopady má na udržitelnost provozní činnost jednotlivých organizací (například informace o spotřebě papíru či vody), a méně pak toho, jak udržitelnost zohledňují ve své celkové strategii a ve svých činnostech. Při takto interně zaměřeném podávání zpráv hrozí, že nejvýznamnější otázky týkající se dané organizace zůstanou stranou. Tyto zprávy také

2015 2016 2017

Počet projektů 73 70 55

Celková hodnota kontraktů EIB (in mld. EUR) 11,2 17,7 9,4

Absolutní množství emisí (v Mt CO2e/rok) 4,6 2,4 5,2

Pohlcování uhlíku v lesnictví (v Mt CO2e/rok) 3,5 0,3

Poměrné množství emisí (v Mt CO2e/rok) -3,1 -2,7 -2,9

Uhlíková stopa projektů EIB, 2015–2017

32

neobsahují žádné výslovné informace o tom, jak se cíle udržitelného rozvoje promítají do politiky a jednotlivých činností dané organizace.

62 Informace zveřejňované orgány a institucemi EU se týkají jejich správy, náboru zaměstnanců a dopadu organizace na životní prostředí. Informace zveřejňují v různých zprávách (např. ve zprávách vypracovaných pro systém environmentálního řízení a auditu (EMAS)) a/nebo na internetu. Shromažďují se i další informace, ale nejsou zveřejňovány (příloha II).

63 Orgány a agentury EU jsme také oslovili s dotazem, zda mají zavedeny nějaké systémy řízení, které by jim podávání zpráv o udržitelnosti alespoň částečně usnadňovaly (obrázek 11). Takové systémy řízení slouží organizacím, které chtějí zlepšit svůj dopad na životní prostředí (EMAS, ISO 14001) nebo na zdraví a bezpečnost svých zaměstnanců (Řada OHSAS: Posuzování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, 18001, ISO 45001).

Obrázek 11 – Systémy řízení zavedené orgány a agenturami EU

Zdroj: Evropský účetní dvůr.

64 Zavedené systémy řízení se týkají především environmentálních aspektů. Nějaký systém řízení, například EMAS a/nebo ISO 14001, mají zavedeny už tři čtvrtiny orgánů EU99 a 10 % agentur EU. Oba tyto systémy umožňují organizacím zjišťovat a sledovat dopad svých činností, výrobků a služeb na životní prostředí. Systém EMAS vyžaduje na rozdíl od normy ISO14001, aby veřejná zpráva uplatňovala soubor základních ukazatelů týkajících se energetické účinnosti, materiálové účinnosti, odpadu, biologické rozmanitosti a emisí. Pokud jde o další mezinárodní systémy řízení, které připadají v úvahu, jako jsou systémy pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OHSAS 18001)

2

1

1

2

7

9

9

9

1

4

1

1

3

1

3

1

1

2

1

1

1

3

1

2

0 5 10 15 20 25

Žádné

ISO 45001 (Zdraví a bezpečnost)

OSHAS 18001 (Zdraví a bezpečnost)

ISO 50001 (Hospodaření s energií)

Ostatní

ISO 14001 (Environmentální řízení)

EMAS (Environmentální řízení)

Zavedené systémy řízení

Orgány EUAgentury EU: méně než 100 zaměstnanců Agentury EU: 100–250 zaměstnanců Agentury EU: 250–500 zaměstnanců Agentury EU: více než 500 zaměstnanců

33

nebo systémy týkající se hospodaření s energií (ISO 5001), míra jejich implementace je velmi nízká.

65 Na otázku, proč nezveřejňují samostatnou zprávu o udržitelnosti, většina orgánů a agentur EU odpověděla, že o tom dosud neuvažovaly; druhou nejčastější odpovědí bylo to, že jim chybí potřebné metodické znalosti (obrázek 12).

Obrázek 12 – Hlavní důvody nevydávání zpráv o udržitelnosti

Zdroj: Evropský účetní dvůr.

66 Podle našeho průzkumu se respondenti domnívají, že podávání zpráv o udržitelnosti může mít své přínosy, spočívající zejména v tom, že se zvýšit důvěryhodnost a transparentnost. Respondenti byli rovněž toho názoru, že podávání zpráv o udržitelnosti by zvýšilo jejich pracovní zatížení. (obrázek 13).

58 %

25 % 25 %

17 %

8 %

46 %

15 %

7 %

17 %

10 %

0 %

25 %

50 %

75 %

Nebylo dosud zvažováno Chybí potřebné metodickéznalosti

Podávají zprávy jinýmzpůsobem (výkazy EMAS,výroční zpráva o činnosti,

zpráva o lidských zdrojích aj.)

Chybí ukazatele Příliš velké pracovní zatížení

Orgány EU Agentury EU

34

Obrázek 13 – Možné přínosy a nevýhody podávání zpráv o udržitelnosti

Zdroj: Evropský účetní dvůr.

75 %

58 %

50 %

67 %

75 %

75 %

51 %

49 %

54 %

61 %

63 %

73 %

0 % 20 % 40 % 60 % 80 %

Zvyšuje pracovní zatížení

Zlepšuje strategii řízení a politiku

Zvyšuje povědomí o vnitřních procesech danéorganizace

Umožňuje lépe odhalovat rizika a příležitosti

Zvyšuje transparentnost

Zvyšuje důvěryhodnost

Podávání zpráv o udržitelnosti ...

Orgány EU Agentury EU

35

Kontrola informací o udržitelnosti 67 Audity účetních závěrek a zpráv o výkonnosti zvyšuje jejich hodnotu z hlediska vyvozování odpovědnosti. Ověřování spolehlivosti zpráv o udržitelnosti externím subjektem může zvýšit jejich věrohodnost a posílit důvěru zainteresovaných stran v informace, které jsou v nich uvedené. Může omezit riziko zkreslování ekologických informací (greenwashing) a využívání zpráv k sebeprezentaci před veřejností. Ověřování spolehlivosti informací může zvýšit hodnotu informací pro systémy vnitřní kontroly a řízení a zlepšit informovanost na úrovni vedení100.

68 Kontrola zpráv o udržitelnosti s sebou nese odlišné typy problémů, než jaké jsou spojeny s audity účetních závěrek. Spíše než v prověřování finančních údajů nebo číselných hodnot může například spočívat v prověřování „narativu“101. U většiny zpráv o udržitelnosti, které podávají velké společnosti, se externí audity nebo přezkumy provádějí,102 neexistuje však žádná obecně uznávaná norma takového auditu či ověřování spolehlivosti zpráv o udržitelnosti. Směrnice EU například ukládá, že auditoři mají zjišťovat, zda nějaká zpráva o udržitelnosti existuje, ale nezabývá se jejím vlastním obsahem. V některých členských státech, jako je Francie nebo Itálie, byla tato směrnice provedena odlišným způsobem a povinnost zabývat se i vlastním obsahem zpráv auditorům ukládá103.

69 Zcela nedávno, v únoru 2019, uveřejnila Rada pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (IAASB – International Auditing and Assurance Standards Board) podklady pro konzultaci na téma ověřování spolehlivosti rozšířených externích zpráv104. Podávání rozšířených externích zpráv má mnoho různých podob: například podávání integrovaných zpráv, podávání zpráv o udržitelnosti či jiných zpráv subjektů o environmentálních, sociálních a správních aspektech.

70 Podle ISAE 3000 je v případě ověřovací zakázky s omezeným zadáním (přezkum) „závěr ověřovatele formulován způsobem, který vyjadřuje, že na základě provedených postupů neshledal ověřovatel nic, co by zavdávalo důvod k domněnce, že předmětné informace jsou ve významné míře uvedeny nesprávně“. V takovém případě je riziko zadání sníženo na úroveň, která je za okolností daného zadání přijatelná, ale riziko je větší než v případě ověřovací zakázky s odůvodněním105. Ze dvou zmíněných zpráv o udržitelnosti, které orgány a agentury EU podávají, je jedna z nich, zpráva EIB, předmětem externího auditu a je pro ni vypracováno ověření spolehlivosti s omezeným zadáním. U zprávy EUIPO se audit neprovádí.

36

71 Většina nejvyšších kontrolních orgánů má zkušenosti s výkonnostními audity, jichž by mohly využít i pro zpracování zpráv o udržitelnosti a provádění auditů plnění cílů udržitelného rozvoje. Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních orgánů (INTOSAI) vybídla nejvyšší kontrolní orgány, aby prováděly výkonnostní audity připravenosti vlád provádět cíle udržitelného rozvoje nebo některé z nich. Několik nejvyšších kontrolních orgánů výsledky těchto auditů již uveřejnilo a některé provedly také analýzu toho, jak vláda monitoruje a vykazuje plnění cílů udržitelného rozvoje (rámeček 9)106. Cíle udržitelného rozvoje mohou sloužit jako kritéria auditů107. Jedna z norem pro veřejný audit (ISSAI 140) se v současné době novelizuje a vede se diskuse o tom, zda se má rozšířit, aby zahrnovala jeden z aspektů, který je pro zprávy o udržitelnosti relevantní, a sice audit plnění cílů udržitelného rozvoje.

72 Audit výsledků dosažených při plnění konkrétních cílů udržitelného rozvoje a zpráv členských států předkládaných Organizaci spojených národů však není jedinou úlohou, kterou mohou nejvyšší kontrolní orgány plnit. Začne-li informace o udržitelnosti zpřístupňovat větší počet organizací veřejného sektoru, bude se třeba zabývat otázkou, jak může práce auditorů přispět ke zlepšení kvality informací, které tyto organizace předkládají. Může nastat situace, kdy bude zapotřebí, aby nejvyšší kontrolní orgány získaly nové schopnosti nebo aby v rámci svého auditorské práce začaly uplatňovat nové přístupy.

37

Rámeček 9

Výsledky auditů nejvyšších kontrolních orgánů ve vztahu k podávání zpráv o udržitelnosti

Některé nejvyšší kontrolní orgány odhalily ve své zemi v souvislosti s naplňováním Agendy 2030 nedostatky, které monitorování a podávání zpráv komplikovaly. Například v Rakousku, které přijalo ve vztahu k Agendě 2030 průřezový přístup, nejvyšší rakouský kontrolní orgán zjistil, že nebyla náležitě vymezena celková odpovědnost, což vedlo k tomu, že plnění cílů probíhalo roztříštěně. Důsledkem toho byla i nedostatečná koordinace při hodnocení a podávání zpráv a rakouská národní zpráva o pokroku při plnění cílů nepřinesla žádný ucelený přehled108.

Některé nejvyšší kontrolní orgány provedly rovněž audit přípravy dobrovolných národních zpráv v průběhu kooperačního auditu INTOSAI „Připravenost k plnění cílů udržitelného rozvoje“. Některé z těchto orgánů doporučily, aby tato hodnocení nebyla chápána jen jako výsledek, ale spíše jako průběžný proces:

o Rakouský nejvyšší kontrolní orgán shledal, že vláda plánovala podat zprávu OSN až v roce 2020. Vydal proto doporučení, aby vláda podala zprávu co nejdříve a činila tak nejméně jednou za volební období.

o Nizozemský nejvyšší kontrolní orgán konstatoval, že vláda podala zprávu OSN v roce 2017 a že v této zprávě podala přehled o situaci ohledně Agendy do roku 2030 a o dosavadním pokroku. Ústřední vládě nicméně doporučil, aby důležitá témata týkající se cílů udržitelného rozvoje zahrnula do své výroční finanční zprávy109.

o Polský nejvyšší kontrolní orgán uznal, že dobrovolný národní přezkum byl připraven dobře, zároveň však doporučil, aby pokrok byl přezkoumáván pravidelně110.

38

Výzvy pro podávání zpráv o udržitelnosti v orgánech a agenturách EU 73 EU se zavázala k uskutečňování cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030. Z našeho přezkumu vyplynulo, že Komise a další orgány a agentury EU pracují na některých bodech, které jsou nezbytným předpokladem smysluplného podávání zpráv o udržitelnosti. Obecně lze však říci, že z větší části nejsou dosud splněny nezbytné předpoklady pro podávání zpráv o udržitelnosti. Zprávy o udržitelnosti zveřejňuje jeden orgán EU a jedna agentura, které se také zabývají základní strategií, bez níž se podávání takových zpráv neobejde. Ostatní orgány a agentury příslušné informace zveřejňují nebo sbírají. Poukázali jsme také na postupy, které se v členských státech používají v soukromém či veřejném sektoru a které mohou sloužit jako příklady. Zjistili jsme, že existuje několik výzev, které je třeba řešit.

Výzva č. 1: vypracování strategie EU na období po roce 2020, která bude zahrnovat cíle udržitelného rozvoje a problematiku udržitelnosti,

74 Ani přes nejrůznější výzvy společných normotvůrců a zainteresovaných stran neexistuje žádná dlouhodobá strategie EU pro udržitelný rozvoj do roku 2030, která by stanovila možné cíle a záměry, o jejichž uskutečňování by bylo možné podávat zprávy v rámci výkonnostního rámce Komise (body 30–35). Tato strategie by určovala, které cíle udržitelného rozvoje jsou pro EU relevantní. Komise vydala „diskusní dokument“, který má posloužit jako podkladový materiál pro příští Komisi a který nastiňuje tři scénáře pro budoucí udržitelnou Evropu. V diskusním dokumentu se poukazuje na některé oblasti, ve kterých Komise podle svých vlastních slov měla vynaložit větší úsilí. Neobsahuje nicméně analýzu mezer, která by umožnila určit, co je třeba učinit pro dosažení cílů udržitelného rozvoje v oblasti rozpočtu, politiky EU a/nebo jejích právních předpisů. (body 36–38).

Výzva č. 2: začlenění hlediska udržitelnosti a cílů udržitelného rozvoje do rozpočtu EU a výkonnostního rámce,

75 V tomto přezkumu bylo zdůrazněno, že podávání zpráv o udržitelnosti je určitý proces, jehož součástí není jen uveřejnění zprávy. Komise nepodává zprávy o tom, jakým způsobem přispívá rozpočet a politika EU k plnění cílů udržitelného rozvoje. Komise ve svém diskusním dokumentu popisuje, jak se vybrané politiky Komise vztahují k cílům udržitelného rozvoje. Komise začala na cíle udržitelného rozvoje odkazovat v programových výkazech, nijak ale nemonitoruje, jak politiky a rozpočet EU

39

přispívají k uskutečňování udržitelného rozvoje a k plnění cílů udržitelného rozvoje, a nepodává o tom ani žádné zprávy (body 38–42). Od roku 2017 provádí Eurostat každoroční pravidelné monitorování plnění cílů udržitelného rozvoje, v jehož rámci poskytuje statistické přehledy trendů souvisejících s plněním cílů udržitelného rozvoje v EU.

76 Komise má rozsáhlé zkušenosti s podáváním zpráv o výkonnosti a její systém výkonového rozpočtování má ve srovnání se všemi ostatními zeměmi OECD výrazně vyšší hodnocení111. Avšak dosáhnout toho, aby se součástí těchto zpráv o výkonnosti staly zprávy o udržitelnosti, bude nesnadný úkol. Komise by nicméně díky tomu mohla v souladu s našimi doporučeními k výroční zprávě za rok 2017 zjednodušit ukazatele výkonnosti a lépe sladit dílčí cíle jednotlivých programů a politik s obecnými cíli na vysoké úrovni112.

77 Jak již bylo řečeno, zajistit všeobecné zohledňování průřezových politik v rámci rozpočtu není snadný úkol. Pokud by všeobecné zohledňování průřezových politik a stanovování priorit bylo účinné, bylo by možné nasměrovat finanční prostředky EU do oblastí, kde jsou nejvíce potřebné nebo kde mohou vytvářet největší evropskou přidanou hodnotu (body 39–43).

78 Komise nyní upravuje svůj systém vykazování výkonnosti v oblasti vnější činnosti (bod 52), aby umožňoval měřit a vykazovat, jak EU v této oblasti politiky přispívá k uskutečňování cílů udržitelného rozvoje. Tento stav odráží situaci v některých zemích, kde je oblast rozvojové pomoci také napřed, protože již dříve se v ní musela řešit problematika rozvojových cílů tisíciletí (bod 52).

79 Jednou z výzev pro podávání zpráv se do budoucna stane otázka, jak budou poskytnuté informace zohledňovány při rozhodování. I při značné pokročilosti rámce EU pro výkonové rozpočtování existuje již nyní prostor pro hledání nových řešení otázky, jakým způsobem se budou informace využívat (bod 48).

Výzva č. 3: vytvoření koncepce podávání zpráv o udržitelnosti v jednotlivých orgánech a agenturách EU,

80 Mezi orgány a agenturami EU jsme objevili dva příklady podávání zpráv o udržitelnosti: EIB a EUIPO. Oba představují příklady toho, jak lze podávání zpráv o udržitelnosti zohledňovat v rámci všech procesů dané organizace. EIB a EUIPO tyto postupy rozpracovaly, ačkoli nemají žádnou zákonnou povinnost předkládat zprávy o udržitelnosti, a to bez jakýchkoli pokynů nebo systematického řízení na úrovni EU (bod 57 a rámeček 7).

40

81 Z našeho průzkumu vyplývá, že orgány a agentury EU si potenciální přínosy podávání zpráv o udržitelnosti uvědomují. Uvědomují si především to, že umožňuje zvýšit důvěryhodnost a transparentnost. Zjistili jsme také, že jiné orgány a agentury EU sice nezveřejňují zprávy o udržitelnosti, shromažďují však a zveřejňují některé informace týkající se udržitelnosti, i když v kusé podobě a bez toho, aby pokrývaly všechny významné aspekty. Informace, které shromažďují a zveřejňují, se týkají hlavně toho, jaké dopady má fungování organizace na udržitelnost (např. používání papíru nebo vody), a méně pak toho, jak je udržitelnost zohledňována v rámci jejich celkové činnosti (body 60–66).

Výzva č. 4: posílení věrohodnosti podávání zpráv o udržitelnosti prostřednictvím auditů.

82 V soukromém sektoru bývá u zpráv o udržitelnosti stále častěji prováděn omezený externí audit nebo přezkum, neexistuje však žádná obecně uznávaná norma auditu či ověřování spolehlivosti zpráv o udržitelnosti. Při provádění auditů zpráv o udržitelnosti mohou nejvyšším kontrolním institucím posloužit jejich zkušenosti s auditem výkonnosti. Ve chvíli, kdy zprávy o udržitelnosti začnou zveřejňovat i další veřejné instituce, budou muset nejvyšší kontrolní orgány zvážit, do jaké míry mohou pro takové zprávy zajistit ověření jejich spolehlivosti. Jednou z klíčových výzev bude zohlednění dlouhodobé povahy a složitosti environmentální, sociální a ekonomické udržitelnosti. Může tak nastat situace, kdy bude zapotřebí, aby nejvyšší kontrolní orgány získaly nové schopnosti nebo aby v rámci svého auditorské práce začaly uplatňovat nové přístupy (body 67–72).

41

Přílohy

Příloha I - Koncepce a metodika Uskutečnili jsme rozhovory s následujícími osobami a subjekty:

Evropská komise Rada Evropské unie

Další ostatní orgány a

instituce EU

Mezinárodní instituce, sdružení a

auditorské společnosti

Komisaři: první místopředseda Franz Timmermans, první místopředseda Jyrki Katainen, komisař Günther Oettinger a jejich kabinety

pracovní skupina pro Agendu pro udržitelný rozvoj 2030

Evropská investiční banka: oddělení sociální odpovědnosti podniků

Accountancy Europe

generální tajemník Komise

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví: Koordinace vnitřní kontroly

KPMG, PWC, E&Y, Deloitte

generální ředitel útvaru interního auditu

oslovení generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky Unie

nejvyšší kontrolní orgán Kanady

ředitel Evropského centra politické strategie

OECD: oddělení rozpočtu a veřejných výdajů, útvar pro soudržnost politik ve prospěch rozvoje

generální ředitelství Evropské komise (GŘ) Rozpočet, Eurostat, Lidské zdroje a Bezpečnost, Generální ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, Evropské centrum politické strategie

42

Průzkum:

Na Komisi, Radu, Evropský parlament, Soudní dvůr Evropské unie, Evropský účetní dvůr, Evropskému veřejnému ochránci práv, Evropský hospodářský a sociální výbor, Evropský výbor regionů, Evropskou centrální banku a Evropskou investiční banku, Evropskou službu pro vnější činnost a Evropský úřad pro ochranu údajů a do všech 41 agentur EU (výkonných, decentralizovaných a dalších institucí) jsme zaslali krátký dotazník. Odpovědělo 100 % dotázaných.

V analýze odpovědí, které jsou uvedeny v grafech, nedávají některé odpovědi v součtu 100%, a to buď z důvodu zaokrouhlování, nebo proto, že respondenti uvedli na jednu otázku více odpovědí.

Dokumentární přezkum:

Provedli jsme přezkum a analýzu relevantních dokumentů, jako jsou výroční zprávy o činnosti všech generálních ředitelství Komise, usnesení Evropského parlamentu, závěry Rady, rezoluce OSN, zprávy auditorů nejvyšších kontrolních orgánů, dokumenty ze sítě pro zvyšování výkonnosti agentur Unie a různé akademické studie a informační dokumenty o podávání zpráv o udržitelnosti a cílech udržitelného rozvoje.

Příloha II - Informace týkající se udržitelnosti uveřejňované nebo shromažďované orgány a agenturami EU

ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ OBECNÝCH INFORMACÍStruktura řízení 92% ||||||||||||||||||||||| 95% |||||||||||||||||||||||| 0% 3% | 8% || 3% |Posuzování rizik 83% ||||||||||||||||||||| 90% ||||||||||||||||||||||| 17% |||| 7% || 0% 3% |Etika jednání 92% ||||||||||||||||||||||| 58% ||||||||||||||| 0% 10% ||| 8% || 32% ||||||||Zapojení zainteresovaných stran 33% |||||||| 51% ||||||||||||| 8% || 10% ||| 58% ||||||||||||||| 39% ||||||||||Matice významnosti 17% |||| 15% |||| 8% || 10% ||| 75% ||||||||||||||||||| 75% |||||||||||||||||||HOSPODÁŘSKÉBoj proti korupci a úplatkářství 83% ||||||||||||||||||||| 80% |||||||||||||||||||| 8% || 10% ||| 8% || 10% |||ENVIRONMENTÁLNÍEnergie, voda, biologická rozmanitost 83% ||||||||||||||||||||| 34% ||||||||| 0% 29% ||||||| 17% |||| 37% |||||||||SOCIÁLNÍŘízení rozmanitosti 92% ||||||||||||||||||||||| 63% |||||||||||||||| 0% 5% | 8% || 32% ||||||||Nábor 92% ||||||||||||||||||||||| 90% ||||||||||||||||||||||| 8% || 5% | 0 5% |Školení a vzdělávání 83% ||||||||||||||||||||| 75% ||||||||||||||||||| 17% |||| 20% ||||| 0 5% |Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 75% ||||||||||||||||||| 22% |||||| 17% |||| 29% ||||||| 8% || 49% ||||||||||||Zapojení a rozvoj obcí 42% ||||||||||| 20% ||||| 17% |||| 12% ||| 42% ||||||||||| 68% |||||||||||||||||Hodnocení stavu lidských práv 25% |||||| 14% |||| 0% 3% | 75% ||||||||||||||||||| 83% |||||||||||||||||||||JINÉNefinanční informace 92% ||||||||||||||||||||||| 85% ||||||||||||||||||||| 0% 5% | 8% || 10% |||Hodnocení plnění cílů udržitelného rozvoje 50% ||||||||||||| 20% ||||| 17% |||| 5% | 33% |||||||| 75% |||||||||||||||||||Další otázky týkající se cílů udržitelného rozvoje 33% |||||||| 15% |||| 0% 0 67% ||||||||||||||||| 85% |||||||||||||||||||||

Shromažďované informace Neuveřejňované

Agentury EU Orgány EU Agentury EU

Neshromažďované informace

Orgány EUOrgány EU Agentury EUUveřejňované

43

44

Zkratky EER: Rozšířené externí zprávy

EIB: Evropská investiční banka

EMAS: Systém environmentálního řízení a auditu

EUIPO: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

GRI: Global Reporting Initiative

IAASB: Rada pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy

IIRC: Mezinárodní rada pro integrované výkaznictví

INTOSAI WGEA: Pracovní skupina pro environmentální účetnictví Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních institucí

ISO: Mezinárodní organizace pro normalizaci

Mt: milion tun

NKO: nejvyšší kontrolní orgán

SASB: Rada pro environmentální účetní standardy

SDG: cíle udržitelného rozvoje

VFR: Víceletý finanční rámec

45

Slovník pojmů Decentralizovaná agentura: Připravuje a provádí politiky EU. Má svůj vlastní rozpočet a je zřízena na dobu neurčitou.

EMAS: Systém environmentálního řízení vytvořený nařízením Evropského parlamentu a Rady. Organizace potřebují mít certifikaci od nezávislého externího ověřovatele.

Matice významnosti: Zobrazovací metoda, která umožňuje určit, zda je určité téma významné. Má dva rozměry: a) význačnost hospodářských, environmentálních a sociálních dopadů; a b) vliv na hodnocení a rozhodování zainteresovaných stran.

Platforma zainteresovaných stran: Platforma, která Evropské komisi poskytuje podporu a poradenství v souvislosti s prováděním cílů udržitelného rozvoje na úrovni EU. Platformu tvoří 30 vysokých zástupců veřejného sektoru, občanské společnosti a soukromého sektoru. Byla zřízena v květnu 2017.

Výkonná agentura: Subjekt pověřený plněním výkonnými a provozními úkoly souvisejícími s programy EU. Zdrojem rozpočtu, který provádí, je Komise. Je zřízena na dobu určitou.

46

Poznámky na konci textu

1 Brundtland, G. H., Report of the World Commission on Environment and

Development: Our Common Future (Zpráva Světového výboru pro životní prostředí a rozvoj: Naše společná budoucnost), 1987.

2 Sachs, J. D., The age of sustainable development (Věk udržitelného rozvoje). Columbia University Press, New York, (2015).

3 Emas, R., The Concept of Sustainable Development: Definition and Defining Principles (Pojem udržitelného růstu: jeho definice a vymezení jeho principů), Brief for GSDR 2015.

4 Schwab, A. K., Sandler, D., Brower D. J., Hazard Mitigation and Preparedness: An Introductory Text for Emergency Management and Planning Professionals (Zmírňování rizik a připravenost: odborný úvod do problematiky zvládání mimořádných událostí a plánování), II. vyd., 2016. Komise pro podnikání a udržitelný rozvoj zjistila, že dosažení cílů udržitelného rozvoje by mohlo otevřít tržní příležitosti v hodnotě 12 bilionů USD ve čtyřech hospodářských odvětvích: potravinářství a zemědělství, města, energetika a materiály a zdraví a blahobyt; vytvořit 380 milionů nových pracovních míst; viz její zpráva nazvaná Better World, Better Business (Lepší svět, lepší podnikání), http://report.businesscommission.org/report, 2017.

5 European Political Strategy Centre, Europe’s Sustainability Puzzle (Otázka evropské udržitelnosti), 2019, s. 6. „Lidé, kteří jsou sociálně, ekonomicky, kulturně, politicky, institucionálně nebo jinak marginalizováni, jsou na změnu klimatu a na některé reakce spojené s přizpůsobováním se této změně a jejím zmírňováním obzvláště citliví“. AR5 Climate Change: Impacts, Adaptation, and Vulnerability, Summary for Policy Makers (Pátá hodnotící zpráva o změně klimatu: Dopady, adaptace a zranitelnost. Shrnutí pro tvůrce politiky), 2014, s. 6. https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/ar5_wgII_spm_en.pdf; Situační zpráva EÚD: Opatření EU v oblasti energetiky a změny klimatu.

6 https://ec.europa.eu/epsc/sites/epsc/files/epsc_sustainability-puzzle.pdf; Viz především riziko č. 1 „Jednostranné zaměření na vysoký růst bez ohledu na potřebu udržitelnosti“ a riziko č. 2 „Opomíjení vzájemných souvislostí mezi sociální a environmentální politikou, jehož důsledkem je neuspokojivá podoba obou“.

47

7 Rezoluce přijatá Valným shromážděním, Transforming our world: the 2030 Agenda for Sustainable Development (Přeměna našeho světa: agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030, dále jen „Agenda 2030“), 2015.

8 Evropské komise, Technická zpráva Společného výzkumného střediska, Interlinkages and policy coherence for the Sustainable Development Goals implementation (Vzájemné souvislosti a soudržnost politiky s ohledem na plnění cílů udržitelného rozvoje), 2019, p. 4: http://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC115163/sdg_interlinkages_jrc115163_final_on_line.pdf.

9 Členské státy se k plnění Agendy 2030 zavázaly přijetím příslušné rezoluce OSN.

10 V databázi Global Reporting Initiative (GRI), která shromažďuje zprávy o udržitelnosti, obsahuje celkem více než 50 000 zpráv, přičemž přibližně 32 000 zpráv je vypracováno podle standardu GRI. http://database.globalreporting.org/. (duben 2019); G&A Flash Report (Blesková zpráva společnosti G&A), 85 % společností hodnocených podle indexu S&P 500® uveřejnilo v roce 2017 zprávy o udržitelnosti, 2018: https://www.ga-institute.com/press-releases/article/flash-report-85-of-sp-500-indexR-companies-publish-sustainability-reports-in-2017.html; „Co se lze dozvědět ze zpráv společností o udržitelnosti? Náměty týkající se výzkumu a praktické činnosti shromážděné na základě 9 500 zpráv společností o udržitelnosti, které byly uveřejněny v letech 1999–2015, za použití metody tematického modelování“, PLoS one, č. 12, Székely, N., vom Brocke, J., 2017: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5389611/#pone.0174807.ref002.

11 https://www.globalreporting.org/information/sustainability-reporting/Pages/default.aspx.

12 PwC, From promise to reality: Does business really care about the SDGs? (Od slibů ke skutečnosti: Mají podniky opravdu zájem plnit cíle udržitelného rozvoje?) Lucemburk, 2018. GRI a celosvětová úmluva OSN, Integrating the SDGs into corporate reporting (Začlenění cílů udržitelného rozvoje do zpráv o udržitelnosti), 2018.

13 INTOSAI WGEA, Sustainability reporting (Podávání zpráv o udržitelnosti), 2013; GRI, The external assurance of sustainability reporting (Externí zajišťování spolehlivosti zpráv o udržitelnosti), 2013.

14 https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/business_economy_euro/banking_and_ finance/documents/2019-non-financial-reporting-guidelines-consultation-document_en.pdf.

15 Německo, Nizozemsko, Slovensko, Spojené království a Švédsko.

48

16 Odkazujeme-li v této zprávě na směrnici o uvádění nefinančních informací (NFRD), pak pouze kvůli přiblížení klíčových pojmů souvisejících s podáváním zpráv o udržitelnosti. Nechceme tím říci, že směrnice o uvádění nefinančních informací (NFRD) by mohla být vhodným právním nástrojem použitelným k prosazování praxe podávání zpráv mezi orgány a agenturami EU.

17 Technická skupina odborníků EU pro udržitelné finance, Report on climate-related disclosures, frequently asked questions (Zpráva o zveřejňování informací týkajících se klimatu. Často kladené otázky): https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/business_economy_euro/banking_and_finance/documents/sustainable-finance-teg-subgroup-disclosures-progress-report-faq_en.pdf.

18 GRI, CSR Europe, Accountancy Europe, Provádění směrnice 2014/95/EU v členských státech, 2017.

19 Bulharsko, Dánsko, Litva, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Švédsko.

20 Bulharsko, Česká republika, Francie, Chorvatsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko.

21 Rakousko a Bulharsko zprávu nepodaly, Chorvatsko a Spojené království se chystají podat zprávu v roce 2019, https://sustainabledevelopment.un.org/vnrs/.

22 Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti: Reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 – závěry Rady, červen 2017; https://www.consilium.europa.eu/media/23989/st10370-en17.pdf; a zpráva Evropského parlamentu o úsilí EU v oblasti udržitelnosti (2017/2009(INI)), http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-8-2017-0239_EN.pdf).

23 Viz doporučení pracovní skupiny pro zveřejňování informací týkajících se klimatu, 2017, https://www.fsb-tcfd.org/wp-content/uploads/2017/06/FINAL-2017-TCFD-Report-11052018.pdf, a zprávu technické skupiny odborníků pro udržitelné finance: Report on climate-related disclosures (Zpráva o zveřejňování informací týkajících se klimatu), leden 2019 https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/business_economy_euro/banking_and_finance/documents/190110-sustainable-finance-teg-report-climate-related-disclosures_en.pdf.

24 GRI, Public sector sustainability reporting: Remove the clutter, reduce the burden (Podávání zpráv o udržitelnosti ve veřejném sektoru: cesta k odstranění nepořádků a omezení zátěže), (2012), s. 4.

25 GRI, Public sector sustainability reporting: Remove the clutter, reduce the burden (Podávání zpráv o udržitelnosti ve veřejném sektoru: cesta k odstranění nepořádků a omezení zátěže), (2012), s. 4.

49

26 Čl. 2 odst. 16 směrnice o účetnictví (2013/34/EU). Obecnost i praktická použitelnost této definice bývá zpochybňována a v současné době se tato definice přezkoumává. Mělo by v ní být jasně řečeno mimo jiné to, že dopady nejsou míněny pouze dopady způsobené danou společností, ale také dopady na tuto společnost (viz obr. 2), podklady Komise pro konzultace o aktualizaci nezávazných pokynů pro vykazování nefinančních informací; pokud jde o kritiku, viz https://www.accountancyeurope.eu/wp-content/uploads/190201-TEG_report_climate_related_ACE_response_final.pdf.

27 Článek 19 směrnice o účetnictví (2013/34/EU).

28 GRI, G4 Sustainability Reporting Guidelines, Implementation Manual, (Pokyny pro podávání zpráv o udržitelnosti 4. generace. Praktická příručka), 2013, s. 11.

29 Příklad banky je převzatý ze sdělení Komise: Pokyny pro vykazování nefinančních informací (metodika vykazování nefinančních informací) (Úř. věst. C 215, 5.7.2017, s. 1).

30 Projekt zveřejňování informací o uhlíku (CDP – Carbon Disclosure Project), Rada pro přípravu norem zveřejňování informací týkajících se klimatu (Climate Disclosure Standards Board (CDSB), Global Reporting Initiative (GRI), Mezinárodní rada pro integrované výkaznictví (IIRC – International Integrated Reporting Council) a Rada pro environmentální účetní standardy (SASB – Sustainability Accounting Standards Board).

31 https://corporatereportingdialogue.com/better-alignment-project/.

32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU, říjen 2014; sdělení Komise: Pokyny pro vykazování nefinančních informací (metodika vykazování nefinančních informací) (Úř. věst. C 215, 5.7.2017, s. 1).

33 Článek 19a směrnice 2014/95/EU.

34 Viz například: Alliance for Corporate Transparency, The state of corporate sustainability disclosure under the EU Non Financial Reporting Directive (Stav zveřejňování korporátních informací týkajících se udržitelnosti podle směrnice EU o nefinančním výkaznictví), 2019:http://allianceforcorporatetransparency.org/news/companies-failing.html.Odpověď Accountancy Europe na zprávu technické skupiny odborníkůo zveřejňování informací týkajících se klimatu:https://www.accountancyeurope.eu/wp-content/uploads/190201-TEG_report_climate_related_ACE_response_final.pdf.

35 Podklady Komise pro konzultace o aktualizaci nezávazných pokynů pro vykazování nefinančních informací, 2019.

50

36 V roce 2018 zveřejnila pracovní skupina Rady pro finanční stabilitu (FSB) pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu (TCFD) doporučení pro dobrovolné a systematické zpřístupňování informací o finančních rizicích souvisejících se změnou klimatu, jimiž se mohou řídit společnosti při poskytování informací investorům, poskytovatelům půjček, pojišťovnám a dalším zúčastněným stranám.

37 Podklady Komise pro konzultace o aktualizaci nezávazných pokynů pro vykazování nefinančních informací, 2019, s. 5.

38 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341/EU. Návrh v současné době projednává Evropský parlament a Rada.

39 Estonsko, Francie, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Řecko, Slovensko a Spojené království.

40 Článek 19a směrnice 2014/95/EU. Accountancy Europe, Member State Implementation of Directive 2014/95/EU („Provádění směrnice 2014/95/EU v členských státech“), 2017.

41 International Integrated Reporting Council (Mezinárodní rada pro integrované výkaznictví) (2013), International IR Framework (Mezinárodní rámec pro integrované podávání zpráv), s. 1; 18; Normy GRI, Foundation, 2016; Accountancy Europe: https://www.accountancyeurope.eu/wp-content/uploads/190201-TEG_report_climate_related_ACE_response_final.pdf; pracovní skupina pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu (TCFD), Phase I Report of the Task Force on Climate-Related Financial Disclosures (Zpráva pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu z I. fáze), 2016.

42 Zvláštní zpráva č. 27/2016 „Správa a řízení v Evropské komisi – osvědčené postupy?“, 2016.

43 Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti: Udržitelná budoucnost Evropy: Reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 – závěry Rady, červen 2017, a zpráva Evropského parlamentu o úsilí EU v oblasti udržitelnosti (2017/2009(INI)): http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-8-2017-0239_EN.pdf; Komise chápe výzvu Rady a Evropského parlamentu jako závazek podávat zprávy pouze na politickém fóru OSN na vysoké úrovni.

44 Evropský parlament, Zpráva o úsilí EU v oblasti udržitelnosti (2017/2009(INI)): http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-8-2017-0239_EN.pdf.

45 Článek 19a směrnice 2014/95/EU.

51

46 Komise, Diskusní dokument: Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030, leden 2019, s. 33.

47 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zlepšení právní úpravy pro dosažení lepších výsledků – Agenda EU, COM (2015) final. Uveřejnili jsme podkladový dokument o auditu veřejných konzultací Komise: https://www.eca.europa.eu/en/Pages/DocItem.aspx?did=4604.

48 Rozhodnutí Komise ze dne 22. 5. 2017 o vytvoření platformy mnoha zúčastněných stran o provádění cílů udržitelného rozvoje v EU C(2017) 2941 final.

49 SDG Multi-Stakeholder Platform, Europe moving towards a sustainable future (Platforma mnoha zúčastněných stran o provádění cílů udržitelného rozvoje, „Evropa na cestě k udržitelné budoucnosti“), říjen 2018, https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/sdg_multi-stakeholder_platform_input_to_reflection_paper_sustainable_europe2030.pdf.

50 INTOSAI WGEA, Sustainability reporting (Podávání zpráv o udržitelnosti), 2013; GRI, The external assurance of sustainability reporting (Externí zajišťování spolehlivosti zpráv o udržitelnosti), 2013; AA1000 Stakeholder Engagement Standard (Norma AA1000 o zapojení zúčastněných stran), 2015.

51 Miola A., Borchardt S., Neher F., Buscaglia D. (2019), Interlinkages and policy coherence for the Sustainable Development Goals implementation, An operational method to identify

trade-offs and co-benefits in a systemic way (Vzájemná provázanost a soudržnost různých oblastí politiky v zájmu provádění cílů udržitelného rozvoje. Operativní metoda pro systematické zjišťování možností kompromisů a společných přínosů), Společné výzkumné středisko, 2019. OECD, Policy Coherence for Sustainable Development. Towards sustainable and resilient societies (Soudržnost politik ve prospěch udržitelného rozvoje. Na cestě k udržitelným a odolným společnostem), 2018.

52 COM (2016) 739 final. Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti. Evropské úsilí v oblasti udržitelnosti.

52

53 Do roku 2030: Alespoň 40% snížení emisí skleníkových plynů (oproti hodnotám z roku 1990); nejméně 32% podíl obnovitelné energie na celkové energii; zlepšení energetické účinnosti nejméně o 32,5 %. Sdělení Komise: Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030, COM/2014/015 final; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2002/EU, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001/EU ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

54 Pokud jde o cíle sledované v rámci monitorování na úrovni EU, viz Eurostat, Sustainable development in the European Union (Udržitelný rozvoj v Evropské unii), 2018.

55 Evropský účetní dvůr, výroční zpráva za rok 2017; Evropský účetní dvůr, stanovisko č. 6/2018: Stanovisko Evropského účetního dvora k návrhu Komise ze dne 29. května 2018 o nařízení o společných ustanoveních, COM(2018) 375 final2018; Evropský účetní dvůr, Informační dokument: Návrh Komise týkající se víceletého finančního rámce na období 2021–2027, 2018.

56 Evropský účetní dvůr, Stanovisko k návrhu nařízení o společných ustanoveních, 2018.

57 https://www.consilium.europa.eu/en/policies/eu-future-reflection/bratislava-declaration-and-roadmap/; https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2017/03/25/rome-declaration/pdf.

58 http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-8-2019-0220_CS.html?redirect.

59 https://www.consilium.europa.eu/media/39019/st08286-en19.pdf.

60 http://www.europarl.europa.eu/cmsdata/160360/DEVE%20study%20on%20EU%20 SDG%20implementation%20formatted.pdf.

61 Usnesení Evropského parlamentu (2016/2696(RSP)). Závěry Rady (20. června 2017). Evropský hospodářský a sociální výbor vydal podobné výzvy, a sice v roce 2016 https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/opinions/sustainable-development-mappingeus-internal-and-external-policies a v roce 2017 https://www.eesc.europa.eu/en/news-media/press-releases/paving-way-forward-eesc-contribution-commissions2018-work-programme.

62 https://www.consilium.europa.eu/media/36775/18-euco-final-conclusions-en.pdf

63 Komise, Diskusní dokument: Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030, leden 2019.

53

64 Tematická sekce Vnější vztahy, Evropský parlament, Evropský přístup k provádění cílů udržitelného rozvoje: osvědčené postupy a další postup,

Evropský parlament. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2019 o Výroční strategické zprávě o plnění cílů udržitelného rozvoje (2018/2279(INI)).

65 Závěry Rady (20. června 2017). Ve svém usnesení z roku 2019 Evropský parlament zopakoval výzvu, aby taková analýza mezer byla vypracována do konce roku 2019. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2019 o Výroční strategické zprávě o plnění cílů udržitelného rozvoje (2018/2279(INI)).

66 Sdělení Komise, Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti – Evropské úsilí v oblasti udržitelnosti, COM (2016) 739 final.

67 Evropská komise, Rozpočtový oběžník na rok 2020, Stálé pokyny, Brusel, prosinec 2018, s. 1. 15 a příloha IX.

68 Voituriez, T., Hege, E., Maci, G., Hackenesch, C., Steering the EU towards a sustainability transformation (Směrování EU k transformaci udržitelnosti), European Think Tanks Group, 2018.

69 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2019: Výroční strategická zpráva o plnění cílů udržitelného rozvoje (2018/2279(INI)).

70 Evropský účetní dvůr, Zvláštní zpráva č. 31/2016: Alespoň pětina rozpočtu EU by měla být vynaložena na opatření v oblasti klimatu: na tomto cíli se ambiciózně pracuje, ale existuje vážné riziko, že nebude splněn, 2016.

71 Viz kapitola „Rozpočet EU a dosahování výsledků“ v naší výroční zprávě a také v našich zvláštních zprávách. V naší výroční zprávě za rok 2017 jsme zjistili, že Komise může při svém rozhodování využívat informace o výkonnosti jen do určité míry, protože velká část rozpočtových prostředků EU je přidělena na sedm let dopředu. https://www.eca.europa.eu/en/Pages/BrowsePublications.aspx?k=&ty=Annual%20Report&y=2018&top.

72 Jako je například: Copernicus, Evropský statistický program, Evropský fond pro udržitelný rozvoj, Spolupráce s Grónskem, nástroj pro rozvojovou spolupráci, (rozpočet EU na období 2014–2020, přehled výkonnosti programů. COM(2018) 600 – květen 2018).

73 Cíle udržitelného rozvoje jsou konkrétně uvedeny v souvislosti s rozpočtovou položkou č. 2 (přírodní zdroje): „Programy v rámci rozpočtové položky č. 2 přispívají k plnění závazků EU souvisejících s uskutečňováním cílů udržitelného rozvoje a prováděním Agendy 2030.“ Na žádné jiné rozpočtové položky se však žádný takový výkaz nevztahuje.

54

74 Komise, Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rozpočtový rok 2017, COM(2018) 457 final, 2018, s. 19.

75 https://ec.europa.eu/info/publications/annual-activity-reports_en.

76 Komise, pracovní dokument útvarů Komise, Revidovaný rámec EU pro výsledky mezinárodní spolupráce a rozvoj v souladu s cíli udržitelného rozvoje Agendy pro udržitelný rozvoj roku 2030 a novým evropským konsensem o rozvoji, SWD (2018) 444 final, Brusel, říjen 2018.

77 OECD, Policy Coherence for Sustainable Development (Soudržnost politik ve prospěch udržitelného rozvoje), 2018, s. 108. OECD v tomto dokumentu konstatuje, že v Dánsku, Francii, Chile, Itálii, Koreji, Nizozemsku, Norsku a Portugalsku řídí institucionální koordinaci cílů udržitelného rozvoje ministerstva zahraničních věcí.

78 Evropský parlament, Rada, Komise, Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise: Nový evropský konsenzus o rozvoji – Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost, 2017/C 210/01, červen 2017.

79 Komise, pracovní dokument útvarů Komise, Revidovaný rámec EU pro výsledky mezinárodní spolupráce a rozvoj v souladu s cíli udržitelného rozvoje Agendy pro udržitelný rozvoj roku 2030 a novým evropským konsensem o rozvoji, SWD (2018) 444 final, Brusel, říjen 2018.

80 Komise, pracovní dokument útvarů Komise, Revidovaný rámec EU pro výsledky mezinárodní spolupráce a rozvoj v souladu s cíli udržitelného rozvoje Agendy pro udržitelný rozvoj roku 2030 a novým evropským konsensem o rozvoji, SWD (2018) 444 final, Brusel, říjen 2018.

81 Eurostat, Sustainable Development in the European Union -: EUMonitoring report on progress towards the SDGs in an EU context – 2018 editions (Udržitelný rozvoj v Evropské unii: monitorovací zpráva o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU) – vydání z roku 2018: https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-statistical-books/-/KS-01-18-656.

82 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2019: Výroční strategická zpráva o plnění cílů udržitelného rozvoje (2018/2279(INI)).

83 Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 33/2018, Desertifikace v EU: boj s touto rostoucí hrozbou vyžaduje více opatření, 2018.

55

84 Eurostat, EU SDG Indicator set 2019. Result of the review in preparation of the 2019 edition of the EU SDG monitoring report (Soubor ukazatelů EU pro cíle udržitelného rozvoje v roce 2019. Výsledek přezkumu v rámci připravovaného vydání monitorovací zprávy EU o plnění cílů udržitelného rozvoje v roce 2019), konečné znění ze dne 8. 1. 2019.

85 Evropský hospodářský a sociální výbor, Study on Exposing EU policy gaps to address the Sustainable Development Goals (Studie o mezerách v politice EU při řešení problematiky cílů udržitelného rozvoje), 2019.

86 Evropská komise, Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050, COM(2011) 112 final, 8. března 2011: „S cílem udržet změnu klimatu pod 2°C Evropská rada v únoru 2011 znovu potvrdila cíl EU snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80–95 % ve srovnání s úrovní v roce 1990.“

87 Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 24/2018: Prokázání zachycování a ukládání uhlíku a inovačních obnovitelných zdrojů energie v EU v komerčním měřítku: zamýšlený pokrok nebyl v posledním desetiletí dosažen, 2018; Situační zpráva Evropského účetního dvora z roku 2017 Opatření EU v oblasti energetiky a změny klimatu.

88 Eurostat, Sustainable Development in the European Union: Monitoring report on progress towards the SDGs in an EU context (Udržitelný rozvoj v Evropské unii: monitorovací zpráva o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU) – vydání z roku 2018. https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-statistical-books/-/KS-01-18-656.

89 Společně se zprávou EU z roku 2019 o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a s diskusním dokumentem.

90 https://www.eib.org/en/about/index.htm.

91 Evropská investiční banka, Zpráva o činnosti 2007.

92 Skupina Evropské investiční banky, Vývoj odpovědnosti podniků v roce 2007, 2007.

93 Skupina Evropské investiční banky, Vývoj odpovědnosti podniků v roce 2008, 2007.

94 Skupina Evropské investiční banky, Zpráva o udržitelnosti, 2018.

95 Posuzování a řízení environmentálních a sociálních dopadů a rizik; předcházení znečišťování a jeho omezování; biologická rozmanitost a ekosystémy; normy týkající se klimatu; kulturní dědictví; nedobrovolné přesídlování; práva a zájmy zranitelných skupin; pracovní normy; zdraví zaměstnanců a veřejné zdraví; bezpečnost a zajištění ochrany; zapojení zúčastněných stran.

96 Evropský účetní dvůr, Shrnutí výsledků ročních auditů Účetního dvora týkajících se evropských agentur a dalších subjektů za rozpočtový rok 2016 (2017/C 417/01), 2017, s. 7.

56

97 Evropský účetní dvůr, Výroční zpráva o evropských agenturách za rozpočtový rok 2017, 2018.

98 Pravidla zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti velkými společnostmi stanoví směrnice 2014/95/EU.

99 Evropský veřejný ochránce práv, Evropská služba pro vnější činnost a Evropský úřad pro ochranu údajů systém EMAS dosud nezavedli.

100 https://www.globalreporting.org/resourcelibrary/GRI-Assurance.pdf.

101 INTOSAI WGEA, Sustainability Reporting: Concepts, Frameworks and the Role of Supreme Audit Institutions (Podávání zpráv o udržitelnosti: pojmy, rámce a úloha nejvyšších kontrolních úřadů), červen 2013.

102 Viz https://assets.kpmg/content/dam/kpmg/xx/pdf/2017/10/kpmg-survey-of-corporate-responsibility-reporting-2017.pdf.

103 GRI, CSR Europe, Accountancy Europe, Accountancy Europe, Member State Implementation of Directive 2014/95/EU (Provádění směrnice 2014/95/EU v členských státech), 2017.

104 Podávání rozšířených externích zpráv (EER), Ověřování spolehlivosti, Konzultační podklady IAASB, únor 2019.

105 International Standard on Assurance Engagements (ISAE) 3000 Revised, Assurance Engagements Other than Audits or Reviews of Historical Financial Information (Revize mezinárodního standardu pro ověřovací zakázky (ISAE) 3000, Ověřovací zakázky kromě auditů a přezkumů finančních informací za minulá období), 2013.

106 http://www.intosai.org/about-us/sdgs-sais-and-regions.html.

107 Evropský účetní dvůr, Zvláštní zpráva č. 33/2018, Desertifikace v EU: boj s touto rostoucí hrozbou vyžaduje více opatření, 2018.

108 Rechnungshof, Zpráva rakouského Účetního dvora, Cíle udržitelného rozvoje OSN, Provádění Agendy 2030 v Rakousku, Shrnutí, 2018.

109 Algemene Rekenkamer, dopis ze dne 13. září 2017 od nizozemského Účetního dvora adresovaný Dolní sněmovně o přípravách vlády na dosažení cílů udržitelného rozvoje, 2017.

110 NIK, Zpráva o výkonnostním auditu připravenosti na plnění cílů Agendy udržitelného rozvoje do roku 2030 v Polsku, 2018.

57

111 R. Downes, D. Moretti, S Nicol, Budgeting and Performance in the European Union: A review in the context of EU Budget Focused on Results (Rozpočet a výkonnost v Evropské unii – přezkum v kontextu rozpočtu EU zaměřeného na výsledky), ředitelství pro veřejnou správu OECD, 2017.

112 https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/annualreports-2017/annualreports-2017-EN.pdf, strana 128, doporučení č. 3.

cv

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR 12, rue Alcide De Gasperi 1615 Lucemburk LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1

Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx Internetová stránka: eca.europa.euTwitter: @EUAuditors

© Evropská unie, 2019

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

Evropská unie (EU) a její členské státy se zavázaly k provádění Agendy 2030 a plnění 17 cílů udržitelného rozvoje. Tento přezkum hodnotí stav podávání zpráv o plnění cílů udržitelného rozvoje a udržitelnosti na úrovni EU a stav podávání zpráv jednotlivými orgány a agenturami EU.Podávání zpráv o udržitelnosti spočívá v měření výkonnosti organizace při plnění daného cíle udržitelného rozvoje, zpřístupňování příslušných informací a vyvozování odpovědnosti vůči interním i externím zúčastněným stranám. Obsahuje informace o tom, jakým způsobem daná organizace uplatňuje hlediska udržitelnosti ve svých činnostech, a o environmentálních, sociálních a ekonomických dopadech této organizace.Z tohoto přezkumu je zřejmé, že Komise nepodává zprávy o tom, jakým způsobem přispívá rozpočet a politika EU k plnění cílů udržitelného rozvoje. Výjimkou je oblast vnější činnosti, kde Komise začala přizpůsobovat svůj systém vykazování výkonnosti tak, aby cíle udržitelného rozvoje a udržitelnosti zohledňoval. Komise nedávno uveřejnila diskusní dokument, v němž některé své politiky týkající se cílů udržitelného rozvoje popisuje. Podávání zpráv o udržitelnosti není v současné době začleněno do výkonnostního rámce Komise a nezbytné předpoklady pro smysluplné podávání zpráv o udržitelnosti, jako například určitá dlouhodobá strategie, do značné míry ještě neexistují. V současné době zveřejňuje zprávy o udržitelnosti jeden orgán EU, Evropská investiční banka a jedna agentura EU, Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví.Tento přezkum není auditem. Zabývá se novou problematikou, zjišťuje fakta a vychází především z veřejně dostupných informací a předchozí práce.