untitledPetr Baudyš, QSL: Máme ešení, které umouje uvést podrobné údaje o výrobcích v jejich tsné blízkosti
roník V., 3/2015 www.retailinfo.cz
str. 10
Nejkompletnjší informace v jednom inzerátu!
Monost vloení fi lmové prezentace.
Vaše inzerce
„Manuál úspchu“ se koupit nedá Letošní rok vypadá pro obchodníky
v Evrop optimisticky, alespo podle vý-
sledk Eurostatu za leden zveejnných
poátkem bezna. Maloobchodní trby v zemích platících eurem se v lednu me- ziron zvýšily nejrychleji za víc ne de- vt let. Rychleji rostly naposledy v srpnu 2005. Také eský obchod se me podle výsledk z posledních msíc tšit na lepší asy.
Vize lepších as však neznamená jis- totu. I tady funguje všeobjímající slvko prmrn. To, e prmrné trby rostou, neznamená, e rostou i ty naše. Ke všemu dnes máme manuály, ale „Manuál úsp- chu“ se koupit nedá. Nezbývá ne krok za krokem sledovat svj obor a své zákazní- ky a vycházet jim vstíc lépe ne konku- rence. Jak prosté…
Minulý msíc pinesl hned nkolik akcí, které by mohly poslouit jako návod i navigace, jak se úspchu dobrat. Bliší informace o nkolika pro obor význam- ných pináší i beznové vydání Retail Info Plus.
Poátkem msíce se tradin sešli pedstavitelé obchodní brane na Retail Summitu. Více ne tisícovka úastník diskutovala o tom, jaká je budoucnost obchodu, jaká jsou eská specifi ka vztahu
obchodu a dodavatel, jak celou brani ovlivují moderní technologie – a pe- devším cesty, jakými by se mohl a ml
obchod nadále rozvíjet. Cesty moného
vývoje obchodu a jeho slueb zákazní-
km z technologického hlediska pináší
kadoroní veletrh EuroCIS v Düsseldor-
fu. Únor je také pravidelným setkáním biobrane na veletrhu BioFach v Norim- berku. A to v eské republice není píliš patrné, svt bioprodukt se neustále roz- rstá. Globální trh s bioprodukty dosáhl v roce 72 mld. USD a v ekologickém rei- mu bylo na celém svt obhospodaová- no 43,1 mil. ha pdy.
Aktuální vydání pináší samozej- m i adu dalších témat a námt. Ces- ta k  úspchu vede peci pes informace a umní je správn vyhodnotit a pouít.
Za tým Retail Info Plus peji zajímavé a inspirativní tení.
Eva Klánová šéfredaktorka klanova@press21.cz
Pidejte se do diskuze ve skupin Retail Info Plus na sociální síti LinkedIn.
Zajímají Vás videorozhovory se známý- mi osobnostmi maloobchodu? Sledujte náš
video-kanál na Youtube.com.
Pokud chcete dostávat elektronický a- sopis pravideln, zaregistrujte se zdarma na www.retailinfo.cz!
Editorial
33/2015
Retail Info Plus Roník IV., 3/2015
Vydavatel: Press21 s. r.o. Holekova 100/9 150 00 Praha 5 – Smíchov tel.: +420 720 704 199
www.press21.cz
e-mail: klanova@press21.cz
e-mail: lovrantova@press21.cz
radomir.mlynek@mafra.cz
(Nevyádané rukopisy a fotografi e
se nevracejí. Redakce neodpovídá za kvalitu zboí a slueb nabízených placenou inzercí.)
Toto íslo vyšlo 9. 3. 2015
Retail Info Plus (Print) ISSN 2336-3932 Retail Info Plus (On-line) ISSN 1805-0042
MK R E 20759
State se leny skupiny Retail Info Plus na sociální síti LinkedIn .
Komunikujte s tvrci asopisu, úastnte se odborných diskuzí a sledujte aktuality vdy mezi prvními!
Horká linka pro znaení, kvalitu a hygienu.
Na otázky Retail Info Plus odpovídal ing. Petr Baudyš,
jednatel poradenské spolenosti QSL 10
Focus Obchod pohledem zákazníka 12
Za sluby na internetu loni eši zaplatili online na 21 miliard
„Obhlídku“ zboí v kamenných obchodech vymují eši za srovnávae
eši se pi nákupu nerozhodují jen podle ceny
Spotebitelská nálada zákazník se meziron zlepšila 13
TOP téma Kadý obal se jednou zmní v odpad. Likvidace obal z maloobchodu 14
Obchod Retail Summit 2015 ve znamení strategií. Na cest od výrobce pes obchodníka ke spotebiteli 16
Úspšní obchodníci a výrobci razí stejnou cestu k zisku 20
Maloobchod v Rusku. Tempo rstu citeln polevilo 22
Shopper Engagement Study 2015. Studie o nakupování eských zákazník 24
Svtový trh biopotravin se stále rozrstá. U ech vede bio
v mléném sortimentu 25
Co zaujme eského zákazníka v zahranií? Dojmy z americké „sámošky“ 26
Podle eho se zákazník pi výbru potravin rozhoduje?
eši nerozumí datm o tucích na obalech potravin 28
Produkty U mléných produkt se zákazník zajímá o sloení. Zákazník
se ptá: co, za kolik a od koho 30
Svt sladkostí ve znamení pestrosti a netradiních chutí.
Nejlevnji se mlsá v Nmecku 32
Zákazník chce kvalitu za málo penz 33
Velikononí svátky v rytmu vtších nákup. Tradice velí
mazanec, beránka i alkohol 34
Velikonoce pinášejí tetinu útraty za sezonní sladkosti 35
Vybavení, technika, design Zameno na propojení stacionárního a online obchodu.
Multichannel ze všech stran 36
Jak (ne)pracovat s P.O.P. komunikací u pokladen 38
IT a logistika Centrum pro regeneraci trakních baterií do vysokozdviných vozík 39
P3 dokonila projekt pro spolenost VF Corporation
Makro implementovalo novou verzi elektronického archivu
Personální management Kouování rozvíjí obchodní dovednosti a stmelí tým 40
Školicí stedisko pro pracovníky prodejen 41
„Manaer prodejny 21. století“
Obaly a technologie Obaly z bioplast jsou trendy. ijeme v dob „plastové“ 42
Podnikání Roní zútování daových záloh 44
Právní poradce: Oznaení CE – peceovaná zkratka 46
Kalendárium Vybrané veletrhy a konference v období
duben – kvten 2015 47
FachPack 2015: Balení & mnohem víc
V píštím ísle najdete... 48
Chcete si pronajmout prostory, které pomohou budovat Váš business? Kontaktujte nás na tel. 221 803 226, na e-mailu markland@markland.cz nebo navštivte www.od-kotva.cz
Obchodní d m Kotva, Nám stí Republiky 8, Praha 1
BUDUJTE SVJ BUSINESS V OD KOTVA EXKLUZIVNÍ LOKALITA // LUXUSNÍ PROSTORY // PREMIOVÍ ZÁKAZNÍCI
A DIFFERENT KIND OF STORE
smuje miliarda korun
prodejen na eském trhu jednu miliardu
korun a stejným tempem hodlá inves-
tovat i letos. Celkov spolenost v R
dosud investovala více ne 20 mld. K.
Na úpravy prodejen spolenost klade
vysoké nároky vetn tch ekologických.
V souasnosti má Lidl 230 prodejen
po celé R a provozuje tyi logistická
centra. Do budoucna plánuje krom
modernizací prodejen také rozšiování
vých prodejen.
Brno/ek – Ve tvrtek 12. února byla
otevena prodejna Kaufl and v Brn-Sla-
tin. Prodejna je umístna na 3  347 m2
prodejní plochy s celkovou nabídkou
pes 20 000 poloek.
zákazníci najdou i smnárnu Euroex-
change a bankomat GE Money Bank. Nová prodejna je vybavena tzv. in-
tegrovaným ešením zabezpeujícím potebu potravináského chlazení, vy- tápní a klimatizaci objektu. Jedná se o  soubor chladicího systému a zaízení,
jeho technologickou souástí je i tepel-
né erpadlo. Systém vyuívá vzájemných
synergií s  cílem vysoké úspory provoz-
ních energetických náklad dosahují-
potravináského chlazení a pípadným
eliminována poteba tradiního zpso-
integrovaný systém zabezpeuje klimati-
2 , jakoto chladicího média
mrazicího okruhu, se zlepšuje energe- tická úinnost systému a sniuje emise skleníkových plyn.
Tesco Hodnocení spokojenosti zákazník pomocí mobilní aplikace
Praha/ek – V patnácti prodejnách Tesco po celé eské republice mohou na- kupující nov hodnotit spokojenost s na- bízeným sortimentem prostednictvím
mobilní aplikace „Tesco zptná vazba“.
Ta je pro operaní systém Android zdar- ma dostupná v obchod Google Play. Pro
instalaci jsou v prodejnách k  dispozici plakáty s QR kódem, který odkáe na Google Play, nebo Apple Store.
Monost hodnocení konkrétního ob- chodu plánuje spolenost Tesco rozšíit bhem letošního roku i do dalších lokací,
stejn tak jako zpístupnit aplikaci i pro
operaní systém iOS. Aplikace umouje zákazníkm po-
dlit se o své hodnocení konkrétní pro-
dejny jednoduše a rychle pomocí mo-
bilního telefonu i tabletu. V nkolika krocích se lze vyjádit nap. ke kvalit
a  šíi nabízeného zboí i pístupu per- sonálu.
Pipojení k internetu, které je pro
odeslání zptné vazby nezbytné, mohou zákaznicí vyuít pímo v obchodech díky
bezdrátovému pipojení, které je pro zá- kazníky poskytováno zdarma.
CBRE Nejvtší objem transakcí probhne letos v maloobchodním sektoru
Praha/ek – Spolenost CBRE ped-
maloobchodního sektoru, kde se v sou-
asné chvíli oekává uzavení tí trans-
akcí o  objemu 800 mil. euro. V roce
2014 bylo v maloobchodním sektoru
uzaveno šest transakcí za 314 mil. euro.
V roce 2012 se na eském trhu usku-
tenilo 21 transakcí, v roce 2013 to bylo
37 a v roce 2014 bylo uzaveno 47 trans-
akcí, piem prmrná cena transakce
vzrostla z 35,5 mil. v roce 2013 na 42,4
mil. v roce 2014.
notlivými segmenty (industriální, ma-
jem o  regiony roste. V Hradci Králové
se nap. ve tvrtém tvrtletí roku 2014
uskutenila transakce, ve které spole-
nost Meyer Bergman pevzala od spo-
leností Heitman, GE Capital a TK De-
velopment nákupní centrum (87,6 mil.
euro). Ve stejném období se odehrála
transakce v Pardubicích, kde za 83 mil.
euro koupila spolenost Atrium Euro-
pean Real Estate od spolenosti AFI
Europe nákupní centrum AFI Palace
Pardubice.
Aktuality
SÚ Defi cit zahraniního obchodu s odvy pekroil 15 miliard
Praha/lk – Pokud ješt v roce 2006 pevyšoval dovoz odvních výrobk a doplk jejich vývoz jen o 3,3 mld. K, v roce 2014 u o 15,5 mld. K. V loském roce byl tak defi cit historicky nejvyšší.
Nejvtším dovozcem tohoto sorti- mentu do eské republiky je dlouho- dob ína, na druhé místo se v roce 2013 posunul Bangladéš a setrval na nm i  v  roce 2014. Na hodnot dovo- zu odvních výrobk a doplk do R v roce 2014 se dovoz z íny a Bangladéše podílel více jak ze dvou ptin (41,1 %). Spolu s Tureckem, které se co by dovozce umístilo na míst tvrtém, byla z tchto zemí do R dovezena bezmála polovina hodnoty veškerého zboí (49,1 %).
Z evropských zemí me asijským dovozcm odvních výrobk a doplk, co do hodnoty dovozu do R, konkuro- vat jen Nmecko. To se v roce 2014 opt vyhouplo na tetí místo a s dovozem ve výši 5,3 mld. K „šlapalo na paty“ dovo- zm z Bangladéše. Z Itálie, která je obec- n vnímána jako centrum módy a luxu- su, bylo v roce 2014 dovezeno zboí jen za 2,3 mld. K.
Hlavními cílovými destinacemi pro vývoz odvních výrobk a doplk z R jsou zem Evropské unie. Spolen ab- sorbovaly zboí za 26,5 mld. K, co odpovídalo zhruba pti šestinám tuzem- ského vývozu tohoto zboí.
(Další informace na http://www.czso. cz/csu/csu.nsf/informace/241029-15. docx)
Lidl Export prostednictvím etzce
Oproti roku 2013 je to nárst o 3,1 %.
eský export míí do 16 zemí Evropy
pedevším na Slovensko, do Polska, Ma-
arska, Rumunska, Chorvatska, Slovin-
Nejvtší úspchy slaví za hranicemi
eské uzeniny (privátní znaka Pikok),
pramenité a ochucené vody (Saguaro),
mléné výrobky (Fruit Jumbo a Pilos),
ale i nkteré druhy alkoholických nápoj
(pivo Argus Maestic).
Rok 2010 2011 2012 2013 2014
Objem vývozu v mld. K 2,5 2,8 3,1 4,0 4,2
* objem vývozu v nákupních cenách Pramen: Lidl
INCOMA GfK Pibyde šest nákupních center
Praha/ek – V roce 2014 bylo dokon-
eno pt nákupních center – dv v Ús-
teckém kraji (Galerie Teplice, Pivovar
Dín), dv v Praze (Quadrio, OC Lu-
iny) a jedno ve Frýdku-Místku (OC
Frýda). Hrubá pronajímatelná plocha
tak zvýšila o 80 tis. m2, co je nejmén
od roku 2011. Obdobn na tom byla ex-
panze nákupních center v eské repub-
lice nap. v letech 2003, 2010 i 2011.
V letech 2015 a 2016 se oproti ro- km 2013 a 2014 opt projeví další sniování intenzity expanze nákupních center. V  tomto období je dohromady plánováno otevení dalších šesti nových obchodních center, v tom ti tradiní (Central Kladno, Galerie Stromovka, AuPark Hradec Králové), dva multi- funkní projekty s významnou obchod- ní slokou (Centrum Palmovka, OD13 Zlín) a  jedno factory outlet centrum (Th e Prague Outlet na severozápad od Prahy) s celkovým rozsahem pes 100 tis. m2 hrubých pronajímatelných ploch.
I v následujícím období (2017–2018) lze navzdory zvyšující se obsazenosti trhu oekávat výstavbu i revitalizaci 2–3 nákupních center ron. V  nej- bliší dob se nap. pipravuje rozšíení nkterých stávajících významných ob- chodních center (Centrum Chodov i Olympia Olomouc).
centra
klamní nosie na frekventovaných mís-
tech v nákupních centrech. Také z  toho
dvodu se Face-Up rozhodl rozšíit je-
jich nabídku. Do OC Arkády Pankrác
Praha umístil dva panely a do nov ote-
veného OC Quadrio pt.
Reklama na interaktivních panelech
je vysílána nejastji v 10vteinových
spotech. Aby bylo dosaeno maximál- ního úinku, obsahuje tzv. interaktivní prvky, kdy se k informaci musí píjemce reklamy „proklikat“. „Investice do ta- kového spotu jsou sice o nco vyšší, ale
zadavatelm se vyplatí. Przkumy toti
prokázaly, e ve chvíli, kdy je konzument
vtaen do dje reklamy a stane se její
souástí, spontánní povdomí o obsahu
je mnohem vyšší,“ íká Marek Jandejsek
z Face-Up Digital. „Stejn tak se ukazuje,
e ve chvíli, kdy je klient reklamou oslo-
ven a ocení její formu, pedává ji dále ve
svém okruhu rodiny a pátel.“
Zamstnání Spolenost Tetra
Pak povila od ledna Charlese Héaulmého ízením regionu Evro- py a stední Asie. Ve své pozici je odpovd- ný za 55 zemí, 43 ob- chodních zastoupení,
13 výrobních závod, 4 550 zamstnan- c a obrat ve výši 3,5 mld. eur. Magorzata Koton byla jmeno- vána novou generální editelkou pro Tetra Pak Polsko & Danube, který zahrnuje eskou
republiku, Slovensko,
vede v CBRE tým Debt
& Structered Finance
nancování komerních nemovitostí pro sted-
ní a východní Evropu),
Do spolenosti CBRE pichází z  Ko- merní banky, kde psobil šest let v pra-
ském týmu fi nanních nemovitostí.
Billa Regionální potraviny našly stálé místo v prodejnách etzce
Praha/ek – Domácí produkty dosta- nou v letošním roce v prodejnách Billa nový rozmr. etzec toti ve vybraných prodejnách zavádí speciální regionál-
ní koutky s lokálními potravinami. Do
konce roku 2016 pokryjí prodejny s re- gionálním sortimentem celou republiku.
Nejvíce lokálních produkt nalezne své místo v tzv. Regionálním regálu. Jed- ná se o klasický elní regál o šíi jedno- ho metru a výšky necelých dvou metr. Regál pouitými materiály evokuje eský venkov. Výrobky od lokálních peka
budou umístny ve speciáln oznae-
ných koších a ostatní výrobky jako mlé- né, maso, uzeniny, i nápoje budou lákat zákazníky k nákupu pomocí stylového
stopperu.
Jako první si je mohli vyzkoušet zá- kazníci v 11 prodejnách v Jihoeském
kraji. V prbhu jara budou o regio- nální produkty obohaceny prodejny ve
Stedoeském a Ústeckém kraji. Praha si
bude muset na zaazení do projektu po- kat do listopadu 2016, zato se doká vý-
bru nejlepšího regionálního zboí z celé republiky.
Expert Elektro Rok 2014 byl úspšný
Praha/ek – Sí elektroprodejen Ex-
la 1,5 mld. K bez DPH. V meziro-
ním srovnání jde o 5% nárst. Mezi
nejvyhledávanjší prodejní kategorie
si pipsaly 38% mezironí nárst, násle-
dované velkou bílou technikou se 17%
nárstem.
Expert Elektro zárove pokraoval
v rozšiování své prodejní sít, kdy pro zákazníky otevel další tyi prodejny. Celkem jich nyní v esku provozuje rovných padesát.
Charles Héaulmé
Magorzata Koton
Petr Svoboda
PNS E-shop s doplkovým zboím pro trafi kanty
Praha/ek – První novinová spole- nost a.s. (PNS) nabízí prodejcm tisku nový a pohodlnjší zpsob objednávání doplkového zboí z nabídky PNS. Spo- lenost od poloviny února spustila nový internetový obchod pro tento sortiment. Doposud mohli prodejci doplkové zbo- í od PNS objednávat prostednictvím Kontaktního centra PNS a nebo obchod- ních zástupc.
Design internetového obchodu vy- chází z existujícího on-line katalogu do- plkového zboí. Nový e-shop je uren pouze prodejcm tisku – obchodním partnerm PNS, a to pímo z webových stránek PNS a Kontaktního centra.
Se zahájením provozu internetového obchodu souvisí ješt jedna novinka – PNS poprvé komunikuje s prodejci tisku i prostednictvím SMS zpráv. Do bu- doucna spolenost plánuje další vyuití SMS pro marketingovou komunikaci.
Sledujte @RetailInfoPlus
Aktuality
Ostatní o tradiní výrob peiva jen mluví. My vám dáme mnoho dkaz, e v kadém hypermarketu opravdu peeme.
#35 Náš chléb se skládá jen ze ty základních ingrediencí – z mouky, itného kvasu, vody a soli.
#2 Kadý den vyrábíme erstvé peivo a díky tomu do nj nemusíme pidávat ádné stabilizátory.
#11 Vlastní pekaství máme v kadém hypermarketu. Peivo pro vás kadý den vyrábí více ne 75o rukou našich peka.
#17 Mouku odebíráme od osvdených eských a moravských mlyná a pochází z obilí z eských a moravských polí.
Opravdová
Praha/ek – Hamé se v roce 2014 dai-
lo expandovat, proti pedchozímu roku
2013 zrychlilo svj rst na dvojnásobek.
Trby za vlastní a importované výrob-
ky se meziron zvýšily o 8 % a dosáh-
ly 5,548 mld. K. Tento rst
ovlivnila zejména rostoucí
prakticky na všech klíových
sku (o 15  %), ale i  v  Rusku
(nárst o 16 %). Vzrostl ex-
port i na další trhy: do Izraele,
Polska i do Belgie. Hamé ale
o 4 % vzrostly i trby v esku.
Nejvtší podíl na trbách
paštiky, masové konzervy a hotová jídla.
Tento segment vzrostl meziron o 8 %.
Výraznji se zvýšily i trby za zeleninové
produkty a výrobky z rajat (o 9 %). Cel-
kov fi rma v roce 2014 prodala více ne
100 tis. tun výrobk.
lovinu. Druhým nejvtším odbytištm
Maarsko (7 %) a Rumunsko (8 %).
Do rozvoje výroby smovalo v lo-
ském roce 166 mil. K. Svj nejvtší
závod v Babicích fi rma vybavila novou
plnikou sterilovaných paštik, moderni-
z ovoce Podivín.
konzervovaných ryb norské spolenosti
se sortimentem seafood, hoice, dem
i rajat. V íjnu 2014 oznámila akvizici
spolenosti DOMA, Prešov, je je nej-
vtším slovenským výrobcem majonéz,
Globus Odstartovala jedna z nejvtších marketingových kampaní v historii
etzce Praha/ek – V pondlí 2. bezna od-
startovaly hypermarkety Globus novou marketingovou kampa, ve které budou zákazníkm pedkládat „konkrétní d- kazy“ napíklad o kvalit vlastní peka- ské a eznické výroby. S kampaní se lidé budou dlouhodob potkávat na nko- lika rzných úrovních komunikaních kanál.
Globus se svou propagací dlouhodo- b profi luje jako etzec, ve kterém je „svt ješt v poádku“ a nová kampa na komunikaci chce plynule navázat. Ná- stroji samotného oslovování zákazník pak budou konkrétní informace. Budou jimi napíklad fakta o patnácti pekár- nách Globus, kde pekai nkolikrát den- n zadlávají na chléb z pravého peka- ského kvásku, anebo to, e na pultech jsou vdy erstvá masa a uzeniny díky vlastnímu eznictví v hypermarketech.
„Velká ást zákazník je tak po letech zkreslených sdlení ady konkuren- t ji velmi skeptická a k všeobecným reklamním sdlením nepihlíí. Naše kampa je proto zaloená na ad kon- krétních a  srozumitelných fakt o  na- šich výrobcích a slubách,“ íká Eva Do- lejší, vedoucí marketingu hypermarket Globus s tím, e propagace se bude týkat i vlastních restaurací a erpacích stanic Globus.
SZPI Potraviny na pranýi mají více ne
3 mil. návštvník Brno/ek – Poet návštvník portálu
Potraviny na pranýi (PnP) pesáhl ke konci ledna 2015 ti miliony a mobilní
aplikaci PnP si stáhlo 48 126 spotebite- l. SZPI prostednictvím PnP zveejnila
informace o více ne 2 000 šarích ne- bezpených, falšovaných a nejakostních
potravin, které úední kontrolou zjistila na eském trhu.
Od roku 2015 SZPI provádí kontroly
i v provozovnách spoleného stravování a se zjištním nevyhovujících potravin
(pokrm) z tchto provozoven bude se- znamovat veejnost i prostednictvím
PnP. Pro pehlednost proto nov ná-
vštvníci u kadé poloky naleznou jed-
nu z ikon: cukrárna, erpací stanice, in- ternetový obchod, maloobchod, mobilní stánek s oberstvením, pivnice-bar-her- na, peprava, restaurace, rychlé ober- stvení, velkoobchod, vinárna-vinotéka nebo výroba.
Projekt PnP spustila SZPI v erven-
ci 2012 jako webový portál, na kterém spotebitelé oteveli tém 29 milion stránek.
Projekt PnP v letech 2012, 2013
a  2014 zvítzil v anket eského inter- netu Kišálová lupa v kategorii Veejn
prospšná sluba a mobilní aplikace PnP získala v roce 2014 ocenní Mobilní ap-
likace roku v kategorii Aplikace pro lepší
svt. Cílem projektu je zejména posílit pozici spotebitele a chránit poctivé pro-
vozovatele.
s
Rozhovor
3/201510
Od dubna 2015 bude nov platit oznaování pro další druhy masa.
Od roku 2016 bude platit povinnost uvádt výivové údaje. V em
lze fi rmám nabídnout pi tchto zmnách „pomocnou ruku“? Na
otázky Retail Info Plus odpovídal ing. Petr Baudyš, jednatel pora-
denské spolenosti QSL.
vk pedstavit?
bývá problematikou bezpenosti, kvality
a restaurace.
asné dob eší?
vým povinnostem, je vyplývají ze záko-
na o potravinách, který platí od 1. ledna
2015, bych shrnul hlavní projekty naší
fi rmy do tchto bod:
Zabezpeujeme ádné oznaování po-
jeme správnost údaj na obalu výrob-
ku dle právních pedpis.
Vytváíme komplexní ešení uve-
i mimo EU.
lýzu pedpis pro danou komoditu,
zavedení systému HACCP, vytvoení
BRC a IFS a další mezinárodní stan-
dardy. Díky nám má výrobce nebo
prodejce jistotu, e výrobek, který
uvede na eský i zahraniní trh, má
všechny potebné náleitosti.
nebo u výrobce.
Zaizujeme schvalování potravino-
Zastupujeme naše klienty pi jednání
se státní správou. A v souvislosti s proble-
matikou bezpenosti a kvality potravin
komunikujeme za klienta se sdlovacími
prostedky.
instalace a provozování nového zaízení
Infobox QSL.
nosti sanitace pomocí výrobku Biofi n-
der.
kazníkm nabídnout Vaše fi rma?
Vycházíme pedevším ze zkušeností
mi retailovými etzci a státní správou.
Navíc disponujeme adou mezinárod-
ticeti zemí svta.
robc, navrením vhodných laborator-
pováním pi jednaní se státní správou.
Dodavatelm pomáháme s uvedením
vy a analýzou právních pedpis, které se
vztahují k jejich výrobkm.
box QSL, co si pod tímto názvem me-
me pedstavit a k emu slouí?
Snad stokrát jsme slyšeli na seminá-
ích a etli v dvodových zprávách no-
vých pedpis od úedník a politik,
e vtšina zmn je z dvodu, aby byl zá-
kazník v moment výbru potravin lépe
informovaný.
chodníky ohledn znaení nebalených
typu: „Kdy, jak a kam mám informace
o výrobku umístit? Co má být uvede-
no pímo u výrobku? Co má být v tsn
blízkosti potravin? A co je vlastn tsná
blízkost?“
a také zastávám názor, e by zákazník
ml být lépe informován o  sloení
výrobk, pvodu potraviny a alerge-
nech. Na druhou stranu po dvanácti
letech praxe v  mezinárodním etz-
ci dobe vím, jak nároné, nákladné
a pracné je uvést veškeré údaje o vý-
robku vas a správn. Nejde o to, e
by obchodník nechtl, ale obchod
bu dané údaje nemá, nebo je ne-
stihne vymnit. Jsou-li nkteré úda-
je u  výrobk nepesné, není to v  99
procentech úmysl, snaha o klamání
zákazníka.
bude nadále vyvíjet. Od dubna 2015
bude nov platit oznaování pro dal-
Legislativa se v oblasti potravin bude nadále vyvíjet
Horká linka pro znaení, kvalitu a hygienu
Zvládly fi rmy novinky v legislativní
oblasti, které vstoupily v platnost za po-
slední období?
prodeje a dovozu potravin, ví, e riziko
nedodrování pedpis je veliké. Fir-
my, které svoje psobení berou v tomto
oboru ván, plní pedpisy v termínu.
To se týká jak výrobc, tak obchodních
etzc i restaurací. Potravinové skan-
dály v  rámci EU, navýšení pokut v zá-
kon o  potravinách v R a medializace
výsledk kontrol ze strany statní správy
nutí výrobce a obchodníky zapracovávat
veškeré novinky do svých provoz v ter-
mínu a peliv.
pinést i uritá nejistota v termínech pi-
pravovaných pedpis. Pokud obchodník
není nadšený, kdy ji musí za pl roku
mnit. A to v ad pípad bude muset.
Krom legislativy EU zde jsou i národní
pedpisy a vyhlášky, z nich nkteré platí
a nkteré se pipravují. To znamená dal-
ší povinnosti pro výrobce a obchodníky
v oblasti oznaování.
hraniím?
sadní rozdíly v pijímání pedpis.
Co obecn íkáte novému zákonu
o  potravinách, co se osvdilo a  na-
opak?
nový zákona 139/2014
bylo na stran státní
stupovala SOCR, tak-
sledovat podobný legislativní proces jed-
nou z pohledu státního úedníka a jed-
nou z pohledu jednatele vlastní fi rmy.
Zákon 139 z roku 2014 je technickou
novelou zákona z roku 110/1997. Jedním
z cíl bylo pizpsobit terminologii poa-
davkm EU a zlepšit informovanost spo-
tebitel. V prbhu roku 2014 jsme se
úastnili na legislativním procesu pípra-
vy zákona o potravinách vetn pravidel
pro oznaování balených a nebalených
potravin.
a  jsou stejná. Obchodníci vdy vítali zá-
kon o potravinách jako základní normu
pro prodej potravin. Logicky ale argu-
mentovali proti povinnostem nad rámec
pravidel EU. Jde kupíkladu o povinnost
uvádt pt zemí, odkud obchodníci na-
kupují potraviny i zavedení termínu
„hlavní sloka“.
o  dobrý nápad v zájmu spotebitele, ale
jeliko nevznikly píslušné vyhlášky, z-
stal nápad v pli cesty. Podstatné je, e
byl zákon schválen.
sterstva zemdlství i PK a SOCR se da-
nému tématu vnovali maximáln. To, e
se njaké vci nedotáhly do konce nebo
nkteré pipomínky nebyly vyslyšeny, ne-
znamená, e by potravinový zákon nebyl
ku prospchu vci.
kozí atd. Od roku 2016 bude platit povin-
nost uvádt výivové údaje.
jednoduché ešení – zaízení s názvem
Infobox QSL, díky nmu me obchod-
ník uvést všechny podrobné údaje o vý-
robcích v jejich tsné blízkosti.
Bhem svého psobení v Tescu a ve
státní správ jsem asto cestoval mezi Vel-
kou Británií, USA a Nizozemskem. Jedna
z vcí, která m vdy zaujala, bylo to, e
zákazníci si v zahranií daleko více stují
pímo v obchod na kvalitu výrobk ne
u nás. Díky Infoboxu QSL bude moci zá-
kazník v obchod okamit reagovat na
nekvalitní zboí, které najde v regálu.
Zmínil jste Biofi nder pro ovení
úinnosti sanitace. Jak funguje?
c a ji má desítky spokojených zákazní-
k. Jedna z vcí, která je rozhodující pi
bezpenosti potravin, je sanitace a její
úinnost. Zpsob, jakým získáte infor-
maci o ovení úinnosti sanitace, me
být rzný, ale nkdy velmi zdlouhavý.
Biofi nder je uren k detekci mikroorga-
nism, kdy do 10 vtein zjistíte, zda vaše
sanitace byla úinná.
nost sanitace a nepítomnost mikroorga-
nism, nanesete jemnou vrstvu Biofi nde-
ru. Pokud výrobek nezane pnit, je vše
v poádku a reakce je negativní. Pokud se
objeví pna, je nutné problém s výskytem
mikroorganism ešit.
laboratoi, take vím pesn, co je akre-
ditovaná metoda, a kdy se má pouívat.
Na druhou stranu také vím, co je neakre-
ditovaná metoda, a kdy se má pouívat.
Podstatou je zjistit, kde je problém, a to
velmi rychle, protoe as je rozhodující.
Biofi nder je „policajt“, který vám
ekne, zda máte dobe umyto. Vytvoili
jsme tým s Mikrobiologickým ústavem
VŠCHT Praha a fi rmou Blavo Chemi-
cals a prezentovali Biofi nder na nkolika
konferencích, státní správ, výrobcm
nk k metodám, které ji na trhu existují.
Pro dokonalé ištní meme nabídnout
enzymatické istie pro ošetení povrch
i CIP systém.
Rozhovor
113/2015
http://www.qualitysl.cz
Focus
3/201512
Obchod pohledem zákazníka eši se pi nákupu nerozhodují jen podle ceny
O tom, jak se eští spotebitelé pi
nakupování chovají, u podle studie
spolenosti EY Consumers on Board:
How to Copilot the Multichannel
Journey, nerozhoduje pouze cena zboí,
by je nadále hlavním kritériem. Stále
dleitjší je pi rozhodování také kva-
lita zboí, recenze a doporuení jiných
uivatel nebo délka a rozsah záruky.
eský spotebitel rovn zaíná na- kupovat konkrétní znaky, koefi cient vrnosti ke znace vzrostl u všech sle- dovaných kategorií, nejvíce u telekomu- nikaních technologií, potravin, utilit a obleení.
Dva ze tí ech pro svj nákup vy- uívají slueb internetu, buto pímo k  poízení zboí, nebo alespo k  vy- hledání recenzí, doporuení i srov- nání cen. Nástup technologií a nových moností pro spotebitele tak v posled- ních letech výrazn pispívá k promn spotebitelského chování a eského spo- tebitele vbec. V rámci globální studie Consumers on Board bylo dotazováno 500 eských spotebitel.
Rzné kategorie zboí nakupujeme rozlinými zpsoby. Výbr mobilních telefon a operátor je výrazn ovlivnn cenou, kde jsme znan nad svtovým prmrem, dále pak roste význam kva- lity, doporuení a vrnosti znace. Jiná je situace pi nákupu potravin, kde je klíovým parametrem kvalita a doporu- ení, dále pak s mírn klesajícím tren- dem cena a naopak zvyšující se váhu má
povdomí a loajalita ke znace. Zajímavé srovnání se svtem nabízí
i vrnost ke znace. V pedešlém pr-
zkumu byli eši o nco mén loajální
ke znakám zboí, které nakupují, dnes jsou na svtovém prmru, vtší vrnost znace vykazují dokonce pi nákupu
aut, spotební elektroniky, telekomuni-
kací a potravin.
Za sluby na internetu loni eši zaplatili online na 21 miliard
Nejen zboí, ale také sluby si eši
kupují na internetu stále astji. Jen
v loském roce za n utratili online ko-
lem 21 mld. K. A 60 % všech plateb za
sluby na internetu pokrývají online pla-
tební metody. Nejsilnjší kategorií slueb
na internetu je online sázení a cestování.
Zájem je o nákup letenek a roste i poet
jízdenek zaplacených online. Vyplývá to z dat platební brány PayU v R.
„Sluby byly dosud vnímány v sou-
vislosti s e-commerce spíše okrajov,
tko se mily. Aktuáln u pedstavují
nezanedbatelný segment v e-commerce
se v roce 2013 zaplatilo online za sluby
18 miliard, v loském roce to bylo zhru-
ba o šestinu více,“ upesnil Gabriel Ka-
lapoš, editel platební brány PayU v R. Podle nj stojí úspch segmentu slu-
eb na internetu nejen na ros- toucí poptávce, ale i na zpso- bu platby za n. Za sluby toti zákazníci v dr- tivé vtšin pla- tí pedem, a to nejvíce online platebními me- todami (a 60 % všech plateb za sluby na inter- netu).
„Obhlídku“ zboí v kamenných obchodech vymují
eši za srovnávae Vyuít nabídku srovnáva cen zboí
i si vybrat pímo mezi svými oblíbený- mi e-shopy, to je první krok, který on- line nakupující volí. Stále mén se ped objednáním zboí vydávají na „obhlíd- ku“ do kamenných obchod. Vyplývá to
z przkumu Asociace pro elektronickou
komerci (APEK). Rozhodování mezi nabídkou nkoli-
ka e-shop, které si sám nakupující na-
jde, taková je cesta k objednávce zboí
pro 30 % internetových zákazník. Dal- ších 25 % pak zane porovnáním cen
pomocí specializovaných srovnáva – a potom zjišují více o obchodu, který
nabízí nejlevnjší monost koup vybra-
ného produktu. 16 % spotebitel zane rovnou ve svém oblíbeném e-shopu.
„tvrtina nakupujících zaíná pímo od nejvýhodnjší ceny, jak jí nabídnou
srovnávae. Další ale vybírají mezi ob- chody, pro které se rozhodnou sami i nakupují pímo ve svých nejoblíbenj- ších,“ shrnuje výkonný editel APEK Jan Vetyška.
Dvra v nakupování po internetu a  dobré zkušenosti potvrzuje pohled na strategii výbru zboí. Zatímco ješt
v roce 2012 si obas zašlo do kamenného
obchodu prohlédnout a vyzkoušet 56 % nakupujících, loni u to bylo jen 46 %. Tém vdy pak takový postup volí jen
5 % nakupujících. „ím dál mén zákaz-
ník vyráí do bných obchod na „ob- hlídku“. E-shopy v poslední dob hodn
zapracovaly na vizuálním i informaním komfortu, navíc mají dvru spotebite-
l. Ti tedy rovnou objednávají vybrané
produkty bez dalšího váhání,“ dopluje Jan Vetyška.
Fo to
: S h
u tt
e rs
to ck
.c o
Spotebitelská nálada zákazník se meziron zlepšila Podle výsledk studie Incoma Shop-
ping Monitor 2015 82 % domácností stá- le uvádí, e souasná ekonomická situace má vliv na zmnu jejich nákupního cho- vání. Poprvé od nástupu krize ale jejich podíl meziron klesl. Nejvíce pociují vliv krize kmenoví zákazníci diskontních prodejen (Penny Market, Lidl), násle- dují kmenoví zákazníci prodejen Albert supermarket. Naopak relativn nejmén jsou krizí ovlivnni zákazníci etzc Billa a Albert hypermarket.
Studie potvrzuje dominantní pozici na eském maloobchodním trhu; 47 % domácností je uvádí jako své hlavní ná- kupní místo, tj. jako prodejnu, ve které za posledních 6 msíc utratily nejvtší ást výdaj za potraviny a základní ne- potravináské zboí (drogerii a kosme- tiku). Diskonty (Lidl, Penny Market) si
udrují druhou pozici, dává jim pednost 24 % domácností. Obliba supermarket (Albert, Billa, Tesco) mírn klesla a mají 16% preference. Menším prodejnám (COOP, Hruška, Flosman / Flop) dává pednost 13 % eských domácností.
Nejoblíbenjším etzcem je Kauf- land, jako své hlavní nákupní místo ho uvádí 23 % domácností (o 3 % více ne loni). Na druhém míst zstává Penny Market, preferuje ho 14 % domácností. Tetí píka patí prodejnám Tesco, které získaly 13 % preferencí (všechny formáty dohromady). Na tvrtém míst jsou pro- dejny Albert; oba formáty dohromady mají 12% preference. TOP 5 uzavírá et- zec Lidl (9 % domácností).
Stejními dvody pro výbr prodej- ny jako hlavního nákupního místa jsou – krom dobré dostupnosti – šíe sor-
timentu, slevové akce a cenová úrove zboí v  prodejn. Zákazníci hypermar- ket kladou nadprmrný draz na ši- roký výbr zboí, diskonty zákazníci volí pedevším kvli píznivé cenové hladin, pro supermarkety se rozhodují hlavn kvli jejich snadné dostupnosti. U men- ších prodejen je nadprmrn asto jako dvod návštvy jmenován ochotný per- sonál a rychlé odbavení.
V prmru nejmladší kmenové zá- kazníky mají diskonty Lidl a hypermar- kety Globus a Tesco. Nejvyšší prmrné píjmy mají domácnosti zákazník hy- permarketu Globus, s nevelkým odstu- pem následují zákazníci hypermarket Albert / Interspar a Tesco. Nejvtší podíl kmenových zákazník s maturitou nebo s vysokoškolským vzdláním má Globus a Billa.
Pavel Cabal, Zdenk Skála, Incoma GfK
HLAVNÍ NÁKUPNÍ MÍSTO
msíních výdaj za potraviny?
nákupu potravin a základního nepotravináského zboí?
Následující lánek je reakcí na etné dotazy týkající se odpad
z obal v obchod. Kolik jich vlastn je a co se s nimi dje?
A ni EKO-KOM, který má monopol
na organizaní a fi nanní zajišt- ní sbru a zpracování obalového
materiálu v R, neví pesn, kolik oba-
lového odpadu vzniká v maloobchod
a jaký je jeho podíl na celkovém mnoství
tohoto druhu odpadu. V eské legislativ
je toti výjimka z evidence obal urená
pro omezení administrativní záte ma-
loobchodu.
vzniká práv v prodejnách. Zjednodušen
eeno, pokud na sebe povinnost zajistit
vyuití obalu vezme dodavatel baleného
zboí, nemusí maloobchod tyto obaly evi-
dovat a ani vykazovat. Z tohoto dvodu
není moné mnoství obalového odpadu,
které vzniká v maloobchodu urit ani na
základ znalosti mnoství obal, které
prodejnou prochází,“ vysvtluje Šárka
lový odpad ze skupinových a pepravních
obal, které nejsou primárn urené spo-
tebiteli. Vtší ást tohoto odpadu tvoí
papír, lepenka a plastové folie. Jejich svoz
zajišují svozové fi rmy, které pak odpad
pedávají na dotídní nebo pímo do
recyklace. Z hlediska evidencí odpad se
tedy jedná o ivnostenský odpad. „Data
o tomto druhu odpadu získáváme od od-
padových fi rem, ale bez toho, aby byly
rozlišovány jednotlivé ivnostenské sek-
zejících maloobchodem bude více mén
kopírovat celkové sloení obal uvád-
ných na trh v R,“ upesnila Nováková.
Obchod a separace
padu jsou povinní nakládat se svým od-
padem podle zákona o odpadech. Tedy
primárn pedcházet vzniku, pokud ji
vznikne oddlen ho ukládat (tídit)
a dále s ním nakládat v souladu se záko-
nem resp. pedat osob oprávnné k na-
kládání s odpadem.
pedpisy. Problematické jsou však nkte-
ré malé obchody. Dodrování pedpis
a správné nakládání s odpady kontroluje
IP. To, aby byl odpad dotídn a ped-
nostn recyklován, i alespo vyuit, e-
šíme smlouvami s odpadovými fi rmami,
které odpad od obchodník odváejí.
Tyto fi rmy nám pak dodávají evidenci
tchto odpad a zpsob naloení s nimi,
ovšem agregovanou s jinými ivnosten-
skými provozy. Tato evidence je pedm-
tem auditu,“ íká Šárka Nováková.
U vtších producent odpad jsou
pímo pistaveny kontejnerové nástavby
domluv s odbratelem odkládají pesn
defi novaný druh odpadního materiálu,
nap. papírovou lepenku nebo stretch fo-
lie. Pokud je to dodreno, nemusí ji tento
dopad na dotiovací zaízení a je rovnou
odvezen ke zpracovateli. Standardn jsou
však pedtídné vyuitelné sloky oba-
lového odpadu z obchod odvezeny na
dotiovací zaízení, kde jsou dotídny
podle jednotlivých druh materiál (plas-
ty) i šarí (papír) a odtud u putují jako
druhotná surovina ke zpracovatelm.
recyklovat (silné zneištní, pípadn n-
jaký druh kompozitních obal), vyuije
se energeticky na výrobu tepla i energie.
Pokud ani to není moné, odveze se na
skládku – co je však a poslední varianta.
Jak je odpad dále
ce recykluje papír, následuje sklo, kovy,
plasty a nápojové kartony. Celková míra
recyklace obalového odpadu systémem
odpovídá 635 892 tunám obalových od-
pad.
padu na hlavu za rok 2013, to iní v pr-
mru 39,7 kg, co nás ve srovnání s Ev-
ropou adí na pední píky. „Narstající
Kadý obal se jednou zmní v odpad
Likvidace obal z maloobchodu
ukazuje, e systém tídní je dostate-
n dostupný a pro obany srozumitelný
a pohodlný. Tídní odpad se tak v sou-
asnosti aktivn vnuje ji více ne 70 %
obyvatel R,“ dodává Nováková.
m, je tedy neziskovou spoleností cha-
rakterem podobnou obecn prospšným
jej rozdlit mezi akcionáe, ale musí ho
zdanit a uloit do rezervního fondu, úe-
lov vázaného opt na zajištní zptného
odbru a vyuití obalových odpad.
Výrobci a dovozci baleného zboí,
kteí uzavou smlouvu o sdrueném pl-
nní zajištní zptného odbru a vyuití
obalových odpad, kvartáln vykazují
EKO-KOMu mnoství obal dodaných
ného pro jednotlivé druhy obal, hradí
smluvní odmnu za zajištní sbru a vy-
uití obal. Smluvní podmínky i ceny
jsou podle zákona jednotné pro všechny
výrobce, dovozce i obchodníky.
dy související se zajištním sbru a vyui-
tím obalových odpad – provoz sbrné
sít 250 tis. barevných kontejner, jejich
svoz, dotídní, motivace spotebitel ke
tídní a v pípad poklesu cen na trhu
druhotných surovin se ásten fi nann
podílí i na fi nální recyklaci.
„S odpady pímo nenakládáme, ani je
v ádném okamiku nevlastníme, tedy je
nememe ani prodávat, nicmén naše
platby zejména úpravcm odpadu, zo-
hledují mnící se prodejní ceny výstup-
ních druhotných surovin. Naše innost
pi organizaci odpadových slueb je pod
stálou kontrolou Úadu pro hospodá-
skou sout,“ uvádí Nováková.
jsou zohlednny povinnosti vyplývající
vyuití v poadovaných procentech. Pro
skupinové, pepravní a prmyslové obaly,
které se ke spotebitelm nedostanou, se
vztahuje pouze povinnost zajištní vyui-
tí. To je také zohlednno ve výši poplatku.
Obchodník si sám vybírá fi rmu, která
od nj odveze obalové odpady. Tato fi r-
ma však za odvoz a vyuití tchto obal
dostává platbu od EKO-KOMu, urenou
na úhradu rozdílu mezi náklady dotíd-
ní a evidence a prodejní cenou výstupní
druhotné suroviny.
ze zákona, obchodník za obaly neplatí
(výjimkou me být situace, kdy pímo
doveze balené zboí ze zahranií a nepo-
aduje od dodavatele, aby zajistil jejich
zptný odbr a vyuití, pak se sám dostá-
vá do postavení dovozce).
se spotebitel, bez ohledu na to, zda jde
o prodejní nebo skupinové i pepravní
balení, nese veškeré náklady EKO-KOM.
Za obalový odpad, který vznikne
v provozovn, nese odpovdnost obchod-
ník, který ho musí pedat osob oprávn-
né k pevzetí odpadu. Tato osoba dostá-
vá od EKO-KOMu platbu, pokrývající
náklady na dotídní a úpravu odpadu
pro úel recyklace a s tím spojenou evi-
denci, nedostává však platbu pokrývající
náklady na dopravu od obchodníka do
zaízení pro nakládání s odpady. Toto e-
šení bylo zvoleno ve snaze minimalizovat
administrativu samotného obchodníka,
obal a ani evidenci odpad, a ve vtšin
pípad nemá ani dvod s AOS vstupovat
do smluvního vztahu.
Jak to vidí obchodníci? Z oslovených obchodník se k tématu
vyjádil Kaufl and, Ahold a Lidl.
Kaufl and podle Radany Ardeltové,
specialistky pro PR a komunikaci, ron
produkuje cca 22 000 tun papíru a 1 200
tun plast. V kategorii Papír jde pevá-
n o karton – dle kategorizace papíren
1.04. V oblasti Plast se jedná pedevším
o stretchovou fólii irou a smsné plasty.
Jde ovšem o statistiky produkce odpa-
d spolenosti Kaufl and, nikoliv odpad
z obal, které si zákazníci odnesou dom,
a tam se z obalu stane odpad. S uvedeným
odpadem nakládá Kaufl and v souladu se
zákonem . 185/2001 Sb., o odpadech,
a to pedáváním oprávnné osob. V pra-
xi to znamená, e odpad pedává akredi-
tovaným fi rmám, které se dále postarají
o jeho likvidaci, pípadn recyklaci.
„Pravideln vyhodnocujeme monos-
zelenina,“ uvádí R. Ardeltová.
uzavenou smlouvu s autorizovanou
konných pedpis musí evidovat veškeré
obaly a obalové materiály uvádné na trh
v eské republice. Jejich registraci prová-
dí bu pímo sami dodavatelé výrobku,
nebo obchodník, jako tomu je nap. v pí-
pad výrobk z dovozu nebo u produkt
vlastních znaek. „Z toho dvodu máme
dokonalý pehled o všech obalech uvád-
ných na trh, o jejich tídní a následném
zpracování,“ íká Pavel Huml, editel
Real Estate obchodního etzce Albert
„Obaly, které zstávají v naší distribuní
síti, tídíme na vyuitelné a nevyuitelné.
Ty vyuitelné odevzdáváme odpadovým
smsného komunálního odpadu. Díky
pehledným statistikám máme samo-
Jedná se ale o interní informace, které
nejsme oprávnni sdílet se tetími strana-
mi,“ vysvtluje. Souástí fi remní strategie
je sniování objemu obalového odpadu.
„Snaíme se toho docílit napíklad vyu-
íváním vícerázových vratných peprav-
obalových materiál,“ uzavel Huml.
uvedla, e spolenost se v kadé fázi své
inností chová odpovdn a takto se snaí
nakládat s veškerým zboím vetn oba-
lových materiál. Odpady jako fólie, kov,
papír a plast z prodejen urené k likvidaci
jsou vraceny na logistické sklady. Roztí-
dný odpad se dále nabízí zpracovatelm.
Alena Adámková
str. 1 8
Jaká je budoucnost obchodu, jaká jsou eská specifi ka vztahu ob-
chodu a dodavatel, jak celou brani ovlivují moderní technolo-
gie – a pedevším cesty, jakými by se mohl a ml obchod nadále
rozvíjet. Tak lze ve strunosti piblíit obsah letošního nejvtšího
setkání obchodník a dodavatel.
M aloobchodní trh konen zno- vu roste a spotebitelé jsou po dlouhé dob pipraveni utrácet.
Jak však zdraznil v úvodu letošního Re-
tail Summitu Vladimír Dlouhý, prezident
Hospodáské komory R, nememe
je podle nj v ad smr rizikový. es-
ký obchodní trh se krom toho potýká
s vysokou mírou saturace a bylo by velmi
riskantní domnívat se, e na nm lze pe-
ít bez zásadní zmny strategie a dalších
inovací.
zem obchodu a cestovního ruchu R,
VŠE Praha a spoleností Blue Events, na-
vázal na pedchozích 20 roník tradiní
konference o rozvoji obchodu a obhájil
povst nejvtšího setkání obchodník
a spoleenského veera do hotelu Clarion
zavítalo rekordních 1072 úastník. Za
nejvtší pínos akce vtšina oznaila prá-
v jeho vysokou návštvnost a hodnotu,
kterou díky tomu summit pináší pro
networking, neformální osobní kontakty
ním trhu.
ných pohled jako jsou nové strategie, i
inovace produkt, slueb a obchodních
formát. Nejvtší pozornost byla vno-
vána distribuním cestám i kanálm,
tedy hledání nových cest mezi výrobci,
obchodníky a spotebiteli. Práv tato
oblast je nejvíce ovlivnna prudkým vý-
vojem nových technologií, které na ma-
loobchodním trhu odstartovaly digitální
kazník ví, co chce. Chce, abychom ho
znali, chce nakupovat pohodln kdeko-
liv, kdykoliv a zpsobem, který si sám
vybere. A chce mít stejnou zkušenost se
znakou bez ohledu na to, jestli navštíví
webovou stránku, kamennou prodejnu
bytu. Uspokojení této poptávky je jednou
z nejpravdpodobnjších cest k úspchu
na budoucím obchodním trhu.
km adu inspirativních vystoupení, kte-
rá mohou hledam nových cest ukázat
smr. Libor Malý, podnikatel – vizioná
a pedseda obanského sdruení Ada-
to, poukázal na to, e v dnešní dob za-
mstnanci (a zejména ti korporátní) stále
díve a rychleji dospívají do stavu vyer-
pání i dokonce vyhoení. Mají peníze,
ale chybí jim vnitní spokojenost. Umí
sniovat náklady, nkdy i zvyšovat výno-
sy, plnit stále nové vyšší cíle, ale nemají
energii na to uívat si radost a šíit kolem
sebe laskavost. Proto pichází as na „hle-
dání nových cest pro radost“ a pro vci
„od srdce“.
sadních moností, jak lze i stagnující a na
první pohled saturovaný trh dále rozví-
jet. Strun eeno, jde o oslovení nových
spotebitelských segment, všestrannou
zvládnutí všech komunikaních monos-
slední ad o zavádní úspšných inovací.
Práv této problematice se na summi-
tu vnoval Johan Sjöstrand, mezinárodní
Retail Summit 2015 ve znamení strategií
Na cest od výrobce pes obchodníka ke spotebiteli
MasterCard Inovace v obchod 2014
– zleva: Miroslav Lukeš, generální editel
MasterCard pro R/SK a Rakousko, Marek
Sacha a Tomáš upr za rohlik.cz a Richard
Walitza, editel pro inovace a mobilní
ešení MasterCard pro R/SK a Rakousko.
Fo to
: B lu
e E
ve n
INFOBOX QSL – INFORMACE
O POTRAVINÁCH NA JEDNOM MÍST ešíte, jak co nejlépe splnit normy
nového zákona o potravinách?
Pemýšlíte, kam umístit informace
týkající se nebalených potravin?
je na vyádání mohli pedloit zákaz-
níkm?
telné?
gislativní zmny, kvli kterým bude-
te muset oznaování opt mnit?
Máme pro vás ešení Infobox QSL = moderní elektronické
zaízení, které obsahuje všechny povin-
né informace o balených i nebalených
potravinách. Zákazník piloením áro-
ní i pvodu. V Infoboxu QSL má zá-
kazník VŠECHNY informace o VŠECH
vašich produktech na jednom míst
v dobe itelné podob.
obsluný pult s dotykovou obrazovkou
napojený na databázi vašich produkt
se všemi informacemi, k nim má mít
spotebitel ze zákona pístup. Jakmile
pult instalujete na prodejn a zprovozní-
te napojení na databázi, má spotebitel
cestu k informacím otevenou. Ovládání
je intuitivní a odpovídá souasným ko-
munikaním trendm.
nou a nate árový EAN kód. Zobrazí
se mu informace z obalu v podob, kte-
rá je na rozdíl od etikety dobe itelná.
V  pípad nebalené potraviny si zá-
kazník výrobek dohledá podle názvu
nebo speciálního kódu. Na obrazovce
se mu zobrazí veškeré údaje, na které má
ze zákona právo. Vám jakoto prodejci
odpadnou starosti s umisováním infor-
mací v blízkosti potraviny i tisknutím
a pedkládáním informací na vyádání.
Infobox QSL toho ale umí víc. Napí-
klad v dob neinnosti me obrazovka
poutat pozornost na rzné akce a sle-
vy, které v obchod probíhají. Další vý-
hodou je snadná a rychlá aktualizace
informací. Údaje staí zmnit v databá-
zi a  rázem budou aktuální pro všechny
vaše prodejny.
Moderní kniha pání a stíností Ve svt je bné, e si zákazník na
nekvalitní zboí stuje pímo v obcho-
d, u nás se to zatím dje v menší míe.
A to je škoda, protoe názor zákazníka
je nejdleitjší.
Spolen s nahlášením problému me
odeslat i své kontaktní údaje a obchod
jej tak me informovat o ešení.
Pehlednost a snadná itelnost Jednou z nejvtších nepíjemností,
které elí zákazníci, je špatná itelnost
sloení výrobku. ešením je Infobox
QSL, který pehledn a iteln zobra-
zí zákazníkovi sloení poadovaného
lupu.
mít pro zákazníky vdy pipravené in-
formace o sloení, alergenech atp. To
vyaduje vysoké náklady na tisk papí-
rových seznam, které se musí aktuali-
zovat a udrovat v itelné podob. Tomu
se mete vyhnout s Infoboxem QSL, kte-
rý zaruí, e správné a aktuální informa-
ce budou zákazníkm snadno dostupné.
www.infoboxqsl.cz
Vaši zákazníci ocení, e se ke všem
informacím o potravinách dosta-
komfort pi nakupování, nebudou
doptávat personálu.
provozních náklad
Infobox QSL vyeší problém s umístním informací, které mají být
„v tsné blízkosti“ produktu, stejn jako informací, které mají být poskyt- nuty na vyádání. Nebudete muset tisknout stále aktualizované materiály a školit personál. Všechny informace
budete komunikovat a  spravovat na jednom míst.
3. Moderní forma komunikace ádné papíry, ale dotyková obra-
zovka nabízející plný uivatelský komfort. Pomocí Infoboxu QSL m-
ete komunikovat slevové akce. Zá- kazníci vám skrze nj mohou dávat
okamitou zptnou vazbu.
k
p
v
h
i
z
v
M
http://www.infoboxqsl.cz
Obchod
3/201518
expert na inovace spolenosti Nielsen. Konstatoval, e na trh se uvádí velké mnoství nových výrobk, které ped- stavují významné investice jak ve smyslu penz, tak vynaloeného asu. Nových výrobk, kterým se podaí prorazit a do- sáhnout prlomového úspchu je však alostn málo. Co mají tyto produk- ty spoleného? Rozsáhlé analýzy fi rmy Nielsen ukazují, e se v prvé ad jedná o  jasné zacílení na spotebitele a uspo- kojení jeho poptávky. Vstupní analýza, vlastní vývoj novinky a její uvedení do prodeje musí vdy vycházet z poptávkové strany trhu a nebýt jen prostým kopírová- ním konkurence i naplováním ambicí výrobce.
Další velmi zásadní cestu k rozvoji trhu pedstavuje zlepšení vztah mezi obchodníky a výrobci. Vztahy mezi vý- robou a obchodem se zabýval jak vstup- ní top-to-top diskusní panel klíových hrá trhu za úasti prezidentky SOCR R Marty Novákové a ministra Mariana Jureky, tak specializovaná diskuse orga- nizovaná iniciativou ECR R/SR. V jejím rámci byla také pedstavena nová evrop- ská Supply Chain iniciativa, vstupující i na eský a slovenský trh s cílem prosadit zásady poctivého obchodu. Tato samo- regulaní iniciativa, podporována mj. ze strany EuroCommerce, má v tuto chvíli v celé Evrop ji tém devt set len – obchodník i výrobc.
V prbhu dvou konferenních dn
probhlo také 12 specializovaných dis-
kusních sekcí. Vbec nejlépe byly úastní-
ky hodnoceny diskusní sekce se strategic-
kým zamením (strategie, inovace, zisk).
V hitparád specializovaných workshop
místo „získala“ sekce Inovace jako cesta
k profi tabilnímu rstu a na tetím skoni-
ly Cesty k zisku.
zejména rychle postupující mobilní tech-
nologie, které zásadn mní chování spo-
tebitel.
Czech Republic, v pímém penosu vidí-
me rychlý rozvoj omnichannel retailingu
jako další fázi vývoje marketingové a pro-
dejní strategie napí prodejními a ko-
munikaními kanály, tentokrát se silným
zapojením technologických vymoeností
bilních technologií a platebních metod.
„Moderní technologie nám obrovsky
Je teba precizn porozumt ješt kom-
plikovanjším vztahm píin a  násled-
k, a také se obas vrátit k samým koe-
nm obchodního podnikání,“ pipomnl
vý trh vykazuje rozsáhlé sblíení s e-
commerce a signalizuje rozvoj výše ped-
stavených integrovaných obchodních
kat na to, e brzy pijde den, kdy zákazníci
budou více dvovat svému chytrému te-
lefonu ne njaké lidské obsluze v tradiní
prodejn. Lze oekávat silný vzestup digi-
tálních pomocník, mezi n patí mo-
bilní platby, chytré mobilní poradenství
a provedení nákupním procesem.
voje maloobchodu, která slubu indivi-
duálního prodeje postupn odsunula do
pozadí. Tradiní znaková pyramida, tj.
úrove ekonomické, standardní a prémi-
ové znaky u nenapomáhá k lepšímu vý- Spolená fotka vítz ocenní MasterCard Obchodník roku 2014.
(Podrobné informace najdete v Retail Info Plus 1–2/2015 str. 28–3, www. retailinfo.cz)
Názory odborník Jak se ji stalo tradicí, natáel i na letošním roníku Retail Summitu asopis Retail Info Plus roz- hovory s jeho úastníky, které najdete na našem video kanálu na Youtube.com a které budou opt postupn uveejovány také v jednotlivých vydáních asopisu.
Vzdlání, obchod, výroba potravin, technologie, chování zákazníka…
Marta Nováková – SOCR
Pavla Cihláová – GS1
Jan ák – Makro
Daniel Jesenský – Dago
omnichannel retailingu. Stední – stan-
miový maloobchod projde dramatickou
sadn odlišit a nabídnou unikátní sluby
a atmosféru. Zásadní roli pitom budou
hrát lokalita a personál, spoluvytváející
unikátní identitu prodejny jako místa,
kde zákazníci budou cílen vypínat své
digitální pomocníky a uívat si nákup.
Stejní otázkou pro peití tradiní-
ho maloobchodu tak je, jak zlepšit zá- itek z nakupování. Manfred Litschka, regionální šéf agentury TCC, zdraz- nil, e zákazníci by mli být motivová- ni k  opakovaným nákupm, a musí za to dostat výraznjší pidanou hodnotu. Akní ceny a slevy pitom ji nejsou do- staující odpovdí. Atraktivní monost pedstavuje i Dobrá karta umoující za- pojení pedplacené karty do pipravova- ného COOP vrnostního programu, jak ji pedstavili Marek Rehberger z SOB
a Roman Bruzl za Západoeské konzum-
ní drustvo Sušice.
Retail Summit byl i letos spojen s ud-
lením ocenní nejúspšnjším obchodní-
Card tak byly bhem slavnostního veera
udleny ceny Obchodník roku 2014.
Rozhodnutí o vítzi kategorie „Inova-
ce v obchod“ ovlivnili svým hlasováním
pímo úastníci summitu v rámci progra-
mového bloku vnovaného inovacím.
O vítzství se utkalo Sportisimo, dro- gerie Teta a online supermarket rohlik. cz, kteí pedstavili své nejvýznamnjší inovace loského roku. Úastníci poté hlasováním rozhodli o vítzi. Tím se stal rohlik.cz.
Online supermarket rohlik.cz sází na potenciál online trhu s potravinami, kte- rý je v eské republice dosud nevyuitý, ale v zahranií tvoí a 10 % z celého trhu potravin. Zákazníci mohou vybírat z na- bídky více ne pti tisíc poloek potravin
a dalšího zboí, které jim je dorueno do
90 minut. Rohlik.cz vyuívá vlastní logis-
tiku, proto dokáe doruit nákup co nej-
rychleji a v co nejpesnjší dobu.
Rohlik.cz nyní rozváí zboí po Praze,
do konce kvtna plánuje rozšíení sluby
i do dalších mst. Poet objednávek ros-
te kadý msíc o desítky procent. „První
msíce provozu se celý tým rohlik.cz hod-
n nauil. Pece jen je logistika potravin
extrémn obtíný obor. Na konci roku
jsme se pesthovali do tyikrát vtšího
skladu. V letošním roce bychom chtli
dosáhnout na trby 400 milión korun,
plánem pro rok 2016 je více ne miliarda. Nejpozdji bhem jara spustíme rohlik.cz v Brn a u bhem bezna chceme rozší- it doruování také na okolí Prahy. Ješt v první polovin roku by pak mla pijít na adu další eská i zahraniní msta,“ íká k plánm online supermarketu jeho spoluzakladatel Tomáš upr.
Více k jednotlivým tématm najdete v Retail
Info Plus 1–2/2015 na www.retailinfo.cz!
Eva Klánová s vyuitím konferenních materiál
zisku mezi nejvíce navštívené a k nejlépe hodnoceným. Úastníci
této ásti konference ocenili zejména „pirozený prbh a návaz-
nost píspvk, super atmosféru a informan cenná vystoupení
Hornbachu a Kofoly“.
V ystoupení Jaroslava Padry, jedna- tele Hornbachu, a Jiího Vlasáka, marketingového editele Kofoly,
jasn naznaily smr, kterým by se eský
maloobchod ve své cest za tolik nezbyt-
ným zvyšováním zisku ml ubírat. Poj-
me se tedy na n podívat detailnji.
Nadšení zákazníci
bachu je dodávat hodnotu zákazníkm.
Kadé strategické rozhodnutí se musí
provit z tohoto pohledu a je teba dolo-
it, co z toho bude mít zákazník. Není to
formalita i fráze – v Hornbachu ví, e
cesta k zisku vede pes zákazníka. A pro-
toe jde o fi rmu, její výsledovka signa-
lizuje fi nanní úspch, není radno brát
tuto fi lozofi i na lehkou váhu.
Úastníky diskuse zaujal i velmi jasný
názor na redukci náklad. Podle Hornba-
chu nelze jen brát, ale je teba i dávat, a to
opt s ohledem na to, co je podstatné pro
zákazníky. Jaroslav Padra se jasn vyme-
zil proti snahám k drastickému omezová-
ní náklad. Snahy „odnauit krávu rát“
k zisku nevedou, toho lze dosáhnout jen
prostednictvím rozumn uspoených
kékoliv keovité, jednorázové kampan
nevedou.
malizované náklady.
do diskuse pkn zostra a promluvil jist
ad dodavatel zejména rychloobrát-
citem, e Retail Summit je kadoron
krátkým okamikem pímí v dlouhotr-
vající zákopové válce mezi výrobci a ob-
chodníky, a e si cestu za ziskem, který je
naším spoleným cílem, navzájem docela
slušn komplikujeme.
smysln házíme klacky pod nohy. Vychá-
zel pitom z velmi relevantní defi nice zis-
ku – a to, e zisk je pedevším odmnou
podnikatele za podstoupení podnikatel-
ada jiných odvtví – teba bankéi) na to,
e „risk je zisk“ tak trochu pozapomnli.
Spíše se snaí vylepšit si své výsledovky
vybíráním rzných poplatk a nikoliv
podnikáním v hlavním pedmtu své
innosti, tedy v maloobchodní innosti.
Ale vrame se k vystoupení Jiího Vla-
sáka a jeho tem ukázkám nesmyslnosti
zákopové války mezi výrobci a obchod-
níky.
o mari. A stejn jako nkteré bitvy koní
Pyrrhovým vítzstvím, kdy de facto ob
strany prohrají, bitva o mari takka ni-
kdy nemá vítze, ale jen dva poraené.
Píklad ze ivota: Kofola se nedáv-
no s  jedním etzcem petahovala tak
dlouho o pl procenta, a nakonec došlo
k perušení spolupráce. Tvrdá ísla pre-
zentovaná Jiím Vlasákem potvrdila, e
prodej celé kategorie v daném etzci vý-
razn spadl a s ním pochopiteln i mare
a také zisk obou válících stran. Takový
výpadek má dlouhodobé dsledky a trvá
velmi dlouho, ne se podaí vrátit objemy
prodeje na pedchozí úrove. Není pote-
ba zdrazovat, e si peklenutí výpadku
vyádalo také znané marketingové ná-
klady.
pomíná, e daleko vtší ztrátou jsou ušlé
píleitosti, navdy ztracený obrat a zisk.
A tato ztráta se týká jak výrobce, tak
i prodejce. Bitvu o mari lze jen tko vy-
hrát. Pitom ešení bylo tak jednoduché.
Kdy etzec tolik touil po pl procentu
navíc, mohl spolenou aktivitou s Kofo-
lou vytáhnout prodeje o 5 % a všichni by
si pišli na své.
Fo to
: B lu
e E
ve n
záludnjší. Lze ho nazvat „vyvolání zmat-
ku“ a urit stojí za pozornost, protoe se
ji i u nás stal osvdenou bojovou tak-
tikou. Píklad je z kategorie sirup, kte-
rá byla donedávna perfektn rostoucí.
V loském roce se to zmnilo a celá kate-
gorie drasticky klesla o 6 %. Pro?
Do roku 2013 se v kategorii prodávalo
relativn pehledné mnoství produkt
vdl, co miluje, co si chce koupit. Vy-
stavení na prodejní ploše bylo pehledné
a srozumitelné. V roce 2014 se katego- rie dramaticky rozrostla o adu nových poloek, zpravidla typických „mee-too“ produkt bez silné inovaní hodnoty. etzce inkasovaly