Rozdělení lesa - několik pohledů na rozdělení lesních

porostů v ČR-I.

Majetková struktura lesních porostů Genetická hodnota lesních porostů

Majetková struktura lesních porostů

Pozn.:

1) Údaj chybí, uvedeno mezi ostatními soukromými lesy

2) Lesní družstva byla zakládána už od roku 1873, data z doby před rokem 1900 nejsou k dispozici - zahrnuty i lesy společenstevní včetně singulárních

3) Zákonem č. 61/1918 Sb. bylo šlechtictví zrušeno. Od roku 1920 majetek šlechty řazen k ostatním soukr. lesům

4) Pro rok 1945 existují i další odlišné údaje v %: státní 17,0; obecní 23,0; církevní 6,0; družstevní a společenstevní 1,2; ostatní soukromé 52,8

2. 10. 1990 schválen první restituční z. č. 403/1990 Sb. o zmírnění následků některých majetkových křivd

Umožnil vrácení movitého i nemovitého majetku, který byl vlastníkům odejmut podle různých vyhlášek po roce 1955

Problém občanství!

21. 5. 1991 byl schválen zákon č.229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku

Nutnost prokazovat mnoho aspektů oprávněnosti žádostí

Z. č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko bylo právo hospodaření na 7,5 tis. ha lesa převedeno z LČR na Správu NP České Švýcarsko

V roce 2000 nabyly účinnosti další zákony, které rozšířily okruh oprávněných osob pro restituce

Z. č. 114/2000 Sb. převedl k 1. 7. 2000 obcím nemovitosti přidělené v letech 1945 - 48 podle platných právních předpisů, avšak nezapsané do KN - 40 tis. ha

Z. č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem (upravuje některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb.), rozšířil okruh oprávněných osob a stanovil jim nový termín pro uplatnění jejich nároků do 30. června 2001

Např. v roce 2000 převedeno asi 220 ha lesních pozemků

V roce 2000 proveden podle z. č. 111/1998 Sb., o vysokých školách převod 16 tis. ha lesa z majetku státu do vlastnictví vysokých škol, které mají akreditován studijní program v oblasti lesnictví

V roce 2004 podle z. č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem ve třech případech převeden majetek židovským obcím

2007

Nevyřešená otázka tzv. církevního majetku (cca 170 tis. ha = 6,5 % celkové výměry)

tj. majetek jehož původními vlastníky byly církve, náboženské řády a kongregace

Majetek podle ustanovení §29 z. č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku „blokován“ do přijetí zvláštní právní úpravy a nelze jej z vlastnictví ČR převést

Genetická hodnota lesních porostů

Genetická hodnota porostů

Zákon č. 149/2003 Sb. o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin)

ukládá zpracovatelům LHP a LHO povinnost provést tzv. fenotypovou klasifikaci porostů

provádí osoba s licenci k vyhotovování LHP a LHO

podle původu, objemové produkce, morfologických znaků a zdravotního stavu do 4 fenotypových tříd:

fenotypová třída A, jde-li o hospodářsky vysoce hodnotný porost, který je autochtonní nebo, jde-li o porost, který není autochtonní, avšak vyniká množstvím nebo kvalitou produkce, morfologickými znaky a odolností

fenotypová třída B, jde-li o ostatní porosty nadprůměrné objemové produkce a morfologických znaků a dobrého zdravotního stavu

fenotypová třída C, jde-li o porost průměrné objemové produkce a morfologických znaků  a dobrého zdravotního stavu

fenotypová třída D, jde-li o porost, který je geneticky a hospodářsky nevhodný se zřetelně zhoršeným zdravotním stavem nebo se znatelně zhoršenou kvalitou

Dle z. č. 149/2003 Sb. veškerý reprodukční materiál určený k obnově lesa a zalesňování pozemků určených k plnění funkci lesa ► z uznaných zdrojů

Zdroj reprodukčního materiálu uznává krajský úřad Vlastníci lesů budou žádat o uznání i u porostů průměrné

hospodářské hodnoty (fenotypové třídy C) Porost nezařazený do fenotypové třídy A až C nelze uznat

jako zdroj reprodukčního materiálu  Uznávání se provádí u všech druhů dřevin Zdroj se uznává na dobu určitou Doba stanovena v rozhodnutí o uznání

Kriteria pro zařazování porostů z přílohy č. 19 k vyhl. č. 29/2004 Sb.

 1.Informace o původu

Podle dokumentů z dřívějších dob nebo jiných vhodných prostředků (rozmístění stromů v porostu, terénní nepřístupnost) se stanoví, zda se jedná o porosty autochtonní nebo neautochtonní, známého nebo neznámého původu. Porosty fenotypové třídy A by měly být autochtonní nebo alespoň pravděpodobně autochtonní. Do této třídy lze zařadit i porosty neautochtonní, vynikají-li množstvím produkce, jakostí, odolností, případně jinými cennými vlastnostmi

Porosty fenotypové třídy B mohou být autochtonní i neautochtonní známého nebo neznámého původu

2.    Objemová produkce

Porosty fenotypové třídy A a B musí mít objemovou produkci (objemový přírůst dřevní hmoty) vyšší, než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky (bonita)

3.    Morfologické znaky

Stromy v porostech fenotypové třídy A, B musí vykazovat vhodné morfologické znaky (přímost, plnodřevnost, kruhový průřez kmene, vhodný typ větvení a dobrou schopnost přirozeného čistění kmene, minimum dvojáků a točitých kmenů

4.    Zdravotní stav a odolnostní potenciál

Stromy v porostech fenotypové třídy A a B nesmí být napadeny škodlivými činiteli a musí být odolné vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám na místě výskytu (s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí) a musí být přizpůsobeny ekologickým podmínkám oblasti provenience

5. Kvalita dřeva 

Kvalitu dřeva je zapotřebí vzít v úvahu. V jednotlivých případech může být podstatným kriteriem při výběru (výskyt rezonance)

Žádost o uznání zdroje semen nebo porostů za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu

Krajský úřad ....................... Odbor ..............................

Žadatel (vlastník zdroje): jméno: ............ příjmení: .....................

adresa trvalého pobytu ................................................................

obchodní firma nebo název:.........................................................

Žádám(e), aby porosty , resp. zdroje semen* uvedené na str. 2 této žádosti byly uznány za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu

V ................. dne ........Podpis a razítko žadatele (vlastníka zdroje)

Skladba evidenčního čísla uznané jednotky CZ-2-3-DBZ-00005-06-7-A-G999-1

1.) CZ = označení České republiky

2.) Číselný kód kategorie reprodukčního materiálu (hodnoty znaku: 1 = identifikovaný, 2 = selektovaný, 3 = kvalifikovaný, 4 = testovaný

3.) Číselný kód typu zdroje (2A = porost fen. tř. A, 2B = porost fen. tř. B, 2C = porost fen. tř. C, 3 = sem. sad, 4 = rodič. strom, 5 = klon…)

4.) Zkratka dřeviny – v národním nebo mezinárodním tvaru

5.) Pořadové číslo zdroje

6.) Číselný kód oblasti provenience

7.) Číselný kód výškového pásma

8.) Označení orgánu veřejné správy

9.) Označení uznaných jednotek nacházejících se v genové základně

Semenný sad (LS LČR Třeboň)

Mobilní semenný sad (stř. Švédsko – lesní školka Nässja)

Matečnice – Francouzské Středohoří

Primární klonový test (centrální Švédsko)

Výsadba selektovaných klonů (centrální Švédsko)

Genové základny

Myšlenka podřízení hospodaření ochraně genofondu ve velkých lesních celcích s původními populacemi lesních dřevin

Praktikována od poč. 90. let 20. stol. Ing. Jiřím Šindelářem, CSc. specialistou na šlechtění lesních dřevin z VÚLHM Jíloviště Strnady

Podstata a účel genové základny: In situ záchrana autochtonního genofondu – zachování

vlivu vnějších i vnitřních podmínek na populaci Velká rozloha populace zajišťuje dostatečně velký

genofond a zároveň snižuje riziko nežádoucí genetické kontaminace externími (nežádoucími) populacemi

Trvalá geograficky vymezená správní jednotka jejíž existence přechází z desetiletí do desetiletí - jen plní-li fci

Hospodářský zisk je podřízen ochraně genofondu

U smíšených porostů se zařazují do fenotypových tříd všechny v porostu zastoupené dřeviny

tj. všechny druhy dřevin uvedené v příloze k zákonu č. 149/2003 Sb.

Výjimkou umělí kříženci topolu

Uvedeno 50 druhů dřevin, z nichž některé nejsou v lesích ČR pěstovány

Klasifikaci podléhají porosty dřevin od určitého věku:

OL, BR a TP starší 30 let

DG, JDO a VJ starší 40 let

Porosty ostatních dřevin starší 60 let

Z dřevin vyskytujících se v lesích ČR se zařazují do fen. tříd:

01            Smrk ztepilý Picea abies (L.) Karsten10            Jedle bělokorá             Abies alba Mill. 11            Jedle obrovská             Abies grandis (Douglas) Lindl. 18            Douglaska tisolistá        Pseudotsuga menziesii (Mirb.) 20            Borovice lesní                Pinus sylvestris L.21            Borovice černá              Pinus nigra Arnold24            Borovice limba                Pinus cembra L. 25            Borovice pokroucená    Pinus contorta Loud. 30            Modřín opadavý              Larix decidua Mill. 31            Modřín japonský             Larix kaempferi (Lamb.) Carr.

40            Dub letní                    Quercus robur L. 42            Dub zimní                    Quercus petraea

(Mattuschka) 43            Dub červený            Quercus rubra L. 44            Dub pýřitý (šípák)    Quercus pubescens Villd. 48            Dub cer                    Quercus cerris L.    50            Buk lesní                    Fagus silvatica L. 51            Habr obecný         Carpinus betulus L. 52            Javor mléč            Acer platanoides L. 53            Javor klen            Acer pseudoplatanus L. 57            Jasan ztepilý          Fraxinus excelsior L. 61            Jilm horský          Ulmus glabra Hudson 62            Jilm vaz                    Ulmus laevis Pallas 63            Trnovník akát        Robinia pseudoacacia L. 64            Bříza bělokorá        Betula pendula Roth. 65            Bříza pýřitá                 Betula pubescens Ehrh. 74            Třešeň ptačí                Cerasus avium (L.) Moench. 80            Lípa malolistá           Tilia cordata Mill.

81            Lípa velkolistá                     Tilia platyphyllos Scop. 83            Olše lepkavá                       Alnus glutinosa (L.) Gaertner 84            Olše šedá                            Alnus incana (L.) Moench. 86            Topol osika                          Populus tremula L. 87            Topol bílý (linda)                  Populus alba L. 88            Topol černý                          Populus nigra L. 90            Topol ssp. – umělí kříž.        Populus ssp. x. hybridus 94            Kaštanovník jedlý                 Castanea sativa Mill.

Nezařazují se:

smrk pichlavý, smrk černý, smrk omorika, bor. Banksova

dub letní slavonský, dub bahenní, javor babyka, javor jasanolistý, jasan americký, jasan úzkolistý

jilm habrolistý, jeřáb ptačí, jeřáb břek, jeřáb muk, ořešák královský, střemcha obecná, hrušeň planá, jabloň lesní, lípa stříbrná, olše zelená

jírov. maďal, vrba jíva, vr. bílá, vr. křehká, pajasan žláznatý

ŠLECHTITELSKÉ PROGRAMY SMRKU ZTEPILÉHO V ČR A EU –

prof. Jaroslav Kobliha, Ing. Tomáš Funda Fakulta lesnická a dřevařská ČZU Přehled genových základen na území ČR, stav ke 3. čtvrtletí 2006 – VÚLHM Studijní materiál pro kurzy HÚL - ÚHÚL 2005 HÚL učebnice pro 4. ročník středních lesnických škol – Štipl – Hranice 1997 Foto na snímku č. 22 Ing. Jiří Franc www.mze.cz www.uhul.cz http://oryx.mendelu.cz/honza/hul1/ http://de.wikipedia.org/wiki/Bild:Szvert_gr.png http://www.sci.muni.cz/botany/rolecek/fbrezin1.htm http://photoblog.jenickuv.net/foto/les.jpg http://www.orlickehory.net/digifoto/velke/les_pod_destnou.jpg