Sbornik o lokalnich ekonomikach a udrzitelnem rozvoji

R k a 3 1 . 1 . 4 . 2 . 2 0 0 7

Trast pro ekonomiku a spolenost Kvten 2007

sbor nk ze semine

O P E N O P E N SPACE SPACE O LOKLNCH EKONOMIKCH O LOKLNCH EKONOMIKCH

A U D R I T E L N M R O Z V O J IA U D R I T E L N M R O Z V O J I

O P E N O P E N SPACE SPACE O LOKLNCH EKONOMIKCH O LOKLNCH EKONOMIKCH

A U D R I T E L N M R O Z V O J IA U D R I T E L N M R O Z V O J I

4 : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : OPEN SPACE o loklnch ekonomikch a udr i te lnm rozvoj i : : :

Trast pro ekonomiku a spolenost je esk nezvisl think-tank. Trast podporuje odbornky a zainteresovanou veejnost v prci na ekonomickch a socilnch modelech, konceptech a praktickch eench, podporujcch sociln spravedlnost, udritelnost a korportn odpo-vdnost. Trast chce pedevm otevrat a roziovat odbornou i veejnou diskusi a kritiku pe-vldajcch premis neoklasick ekonomie a neoliberalismu, analyzovat dsledky a mon rizika souasnch politik pro sfru sociln a ekologickou a pro koncepci demokratickho a prvnho sttu a pinet konstruktivn nvrhy monch een, podporovat vznik, rozvoj a fungovn loklnch, etickch, demokratickch ekonomickch alternativ fungujcch v praxi a pispvat k formovn a rozvoji kritickho mylen v esk spolenosti. Jednotliv cle Trastu jsou naplo-vny v rmci tmatickch program:

Pm zahranin investice Program Pm zahranin investice systematicky pracuje na zmapovn nsledk pmch zahraninch investic, jakoto klovho prvku ekonomick globa-lizace, pro ekonomiku a spolenost.

Policy Interventions Program Policy Interventions je platformou pro vechny, kte chtj vnet do veejn debaty o zvanch spoleenskch tmatech nov hly pohledu. Analyzuje-me a diskutujeme nap. otzky dchodov reformy v esk republice.

Lokln etick a demokratick ekonomiky Program Lokln, etick a demokratick eko-nomiky je zamen na hledn a podporu relnch ekonomickch alternativ v esk republice s drazem na mstn produkci pro mstn spotebu, mstn kolobhy financ, a na podnikn se sociln a ekologickou dimenz. Program se zamuje tak na podporu demokratickch forem podnikn (drustevnictv apod.).

Energie Program Energie je zamen na informovn a en osvty o otzkch spojench s udritelnou vrobou a spotebou energie, s nadchzejcm vrcholem v tb ropy a s tm sou-visejcmi socioekonomickmi zmnami.

2007 Trast pro ekonomiku a spolenost

Editor: Stanislav Kutek

5: : : sbor nk ze semine Rk a 31. 1.4. 2. 2007: : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : :

T m a s e m i n ePojem mstn ekonomiky je strun shrnut vsledk mylen ady lid v Britnii, USA a jinde, kte dospli k nzoru, e souasn ekonomick systm, zaloen na tzv. volnm obchod, nen trvale udriteln. Clem je podporovat zmny zdola, kter by posilovaly pozici mstnch zem-dlc (producent jdla) zkrcenm vazeb mezi nimi a jejich zkaznky (pm prodej), podpo-rovat zjem spotebitel o nkup mstnch potravin, a snaha obecn posilovat mstn produkci pro mstn spotebu, nejlpe i s mstnm kapitlem, spe ne lkat zahranin investory do zem. Dal prioritou jsou mstn obnoviteln zdroje energie, vlastnn obcemi nebo mstn-mi sdruenmi tak, aby pjmy zstvaly v mst a dle co nejvc kolovaly, ne z regionu ode-jdou. Podpora mstnch ekonomik souvis se snahou o regeneraci mstnch komunit. Zahrnuje i podporu malch obc, malch a stednch podnikatel i netradinch forem podnikn, vetn drustevnictv a socilnho/etickho a neziskovho podnikn.

O t e c h n i c e O p e n S p a c eSetkn typu open-space je typicky nkolikadenn, pouze s iroce definovanm tmatem. Clem je dt dohromady lidi, kte maj nejrznj nzory na dan tma a pokud mono i praktic-k zkuenosti. Umonit jim diskusi, ve kter by si tbili argumenty a inspirovali se navzjem. Jednotliv astnci mohou prezentovat svoje projekty, tmata, otzky k diskusi, ppadn se astnit pouze pasivn (tzv. motli sed a jsou krsn). astnci mohou t pebhat mezi jednotlivmi bloky od tmatu k tmatu (tzv. melci peltvaj). Obvykl je mt dva a tyi programov bloky jeden a dva dopoledne a dal odpoledne. Konen podoba detailnho programu se tvo a v prbhu akce podle zjmu astnk a za asistence facilittora. Z jednot-livch programovch blok se poizuj zpisy pro ely plnovn dalch akc a zprostedkovn mylenek semine dalm zjemcm.


>>> obsah

1. vod ..............................................................................................................7

2. Jak podpoit mstn trhy ..................................................................................9

3. Ropn zlom ................................................................................................. 13

4. Lokalizace .................................................................................................. 16

5. Etick finannictv Nov sociln bankovnictv v Evrop ..................................... 19

6. Legislativn pekky lokalizace ...................................................................... 22

7. Webov strnky lokalizace ............................................................................. 24

8. Ben Vail: Community gardening ...................................................................... 27

9. Lokln multipliktor .................................................................................... 29

10. Program semine ........................................................................................ 32


V esk republice psob cel ada organizac a jednotlivc, kte se tak i onak vnuj otz-km mstnho rozvoje, potravin z mstnch zdroj, udriteln ekonomiky, vztahu ekonomiky a ivotnho prosted. Zdlo se nm vak, e tyto aktivity jsou pomrn mlo propojen, a u fakticky nebo na rovni ideov. Pipravili jsme proto semin, na nm by se potkali alespo nkte z tchto lid a sdleli sv mylenky a npady. Zvolili jsme formu Open Space semine, na kterm se straj rozdly mezi lektory a astnky, a kter dv velk prostor diskusi a vz-jemnmu obohacovn. S odstupem nkolika tdn od skonen akce se zd, e i pes poten obavy se zmr semin-e podailo naplnit. Setkali se lid, kterm zle na rozkvtu mstnch ekonomik. Seznmili se lid, kte se dve neznali, by pracuj na podobnch vcech. Ve spolench diskusch vykrysta-lizovaly ti konkrtn projekty. Pi neformlnch rozhovorech ve volnch chvlch byla navzna nov plodn partnerstv mezi organizacemi. Ti zahranin astnci dodali semini na atrak-tivnosti a pinesli nov pohledy zven, kter atmosfru semine vrazn oivily a pispli k podncen tvoivho mylen vech astnkNkte astnci byli mrn zaskoeni zdnlivou nepipravenost semine pramenc ze zvolenho formtu Open Space. Program se tvoil a na mst z pspvk jich samotnch. Vt-ina z astnk nikdy nic podobnho nezaila. Dky peliv pprav celho procesu se vak podailo vyut vech monost, kter Open Space nabz. Pro ns, jakoto organiztory, z toho pramen ponauen, e pt musme vce sil vnovat vysvtlovn pojet semine astn-km jet ped jeho zatkem, aby se mohli lpe pipravit.V tomto sbornku jsme shrnuli to nejzajmavj z diskus, kter na Open Space o loklnch eko-nomikch a udritelnm rozvoji zaznlo. Vtina pspvk byla rekonstruovna z poznmek z diskus a nem proto mon dokonalou formu. Nam clem je vak zejmna pinst informaci o tom, co ve jsme bhem tch t intenzvnch dn prodiskutovali.

Stanislav Kutek a Naa Johanisov, Brno 25. 4. 2007


Na vod diskuse Zuzana shrnula omezen a pleitosti na stran nabdky i poptvky po pro-dukci malch mstnch podnik. Podle jej zkuenosti s podnm mstnch trh je slab nabdka v objemu i sortimentu a naopak velmi siln poptvka. Otzka je, zda to nen poptvka doasn, vyvolan krtkodobou mdou. Lokln produkt z Blch Karpat mot je distribuo-vn velmi iroce po cel R, v mst jeho distribuce nen nijak vrazn.

Shrnut nedostatk a pleitost na stran nabdky i poptvky pin nsledujc tabulka:

Nedostatky a pleitosti na stran nabdky Nedostatky a pleitosti na stran poptvky

Nabdka mal a slab Je teba osvta, e lokln je dobr a prospn

Mon omezen Spotebitel chce pod nco novho

Podmnky podnikn Nco chce stle ve stejn kvalit

Pronjem trit Sp produkty s vy pidanou hodnotou

Pleitosti: Msta maj vy kupn slu

Systm pravidelnho prodeje Msta nemaj vlastn produkci

Dodvka do domu Spotebitel daj na kvalitu

Marketingov mix

Komunitn kuchyn Podpora vech kapitl vrobc metodika Tima Crabtree z Anglie

Vyuit stvajcch provoz Dodvky pmo ke zpracovateli (do kol, restaurac)

Propojen vrobc s veejnou sprvou nap. Valask Mezi pop mstn smen trhy (28000 obyvatel)

Monost vyuit cestovnho ruchu Slevy njmu pro tradin vrobce

Vrobce si mus SM hledat odbyt

Mlko naerno funguje Studie EPS envi kriterium nesm bt vyazovac pi zadvn veejnch zakzek

Dotace na ovoce Legislativn bariry zejmna pro ivoin produkty

Soustedit se na argumentaci proti volnmu trhu Z nesm pout vlastn jablka!?

Zvhodnn mstnch pi veejnch zakzkch Svaz chovatel ovc a koz (SCHOZ) zadal srovnn legislativy esk a zahranin

Dlen zakzek na vce malch

Kriterium erstv je pro velk nesplniteln

Potravinsk firmy na trhu e vkyvy poptvky uvdnm stle novch a novch senzac, ale je otzka, zda je takov zpsob marketingu vhodnou a monou cestou pro mal producenty. Dle se ukazuje, e m vt je u produkt pidan hodnota, tm vt je ance na prodn.


Jedn se teba i o umleck pojet prodvanch produkt. Naopak u produkt denn poteby se tko konkuruje prmyslov produkci.V USA pomohli rozen nabdky mstnch produkt zajmavm zpsobem zzenm komunitn kuchyn na zpracovn produkce malch pstitel (nap. marmeldy). Tito producenti ocen monost zapjen zazen, kter potebuj jen jednou v roce a zrove je mon tmto zpso-bem splnit nron hygienick pedpisy. V Borovanech, kde Zuzana Guthov bydl, je stedn kuchask kola a nabz se tak spojen s n ovem chtl by nkdo dlat marmeldu v komunitn kuchyni?Mstn sprva by mohla podpoit mstn trhy pravidelnm poskytovnm prostor. Krom toho, e tu existuje trn mezera pro bohat, jsou tu prv i veejn sprvy, kter by mohly upednost-ovat mstn produkci. Nap. partnei Rosy, o.p.s. z Rakouska v rmci jednoho svho projektu rad kolnm jdelnm, kde v jejich okol se zsobovat mstnmi potravinami. V Anglii si ady pro dodvky vybraj mstn producenty pouvaj postupy, kter obchzej nazen EU neu-moujc upednostovat drobn dodavatele. Jednotliv kroky jsou nsledujc:

1. s dodavateli se sejdou a vysvtl jim podmnky,2. rozdl zakzku na vce malch zakzek,3. poaduj erstvost a kvalitu.

V R velmi dobe funguje prodej erstvho mlka naerno. V nkterch mstech je velmi obt-n dostat se do poadnku na mlko, poptvka je velk a nabdka nedostauje. Ovem lega-lizovat ern trh mstnch produkt je obtn. Mon je teba se toho nebt a hledat skuliny v legislativ a zrove aktivn usilovat o jej zmnu. Napklad v Roztokch u Prahy tradin dlali emlovku pro dti z jablek ze kolnho sadu. Ovem nov editel koly to oznail za nele-gln a zaal jablka kupovat v obchod, protoe jakmile by nastal sebemen zdravotn problm dt, rodie by k odpovdnosti hnali editele a ten by neml nikde oporu.Zkuenost z Irska je takov, e vtina hygienickch a dalch pedpis se vztahuje na prodej veejnosti. Nejjednodu je proto zaloit klub spotebitel a prodvat pouze lenm klubu. Podle nkterch zprv na Frdlantsku takto funguje klubov hospoda. Na agroturistickch far-mch zase situaci e tm, e hosty zvou k rodinnmu stolu, aby mohli hostm nabdnout svoji produkci.

V R zejm mezi lidmi chyb hodnota lokln je dobr a prospn. Nakupovat lokln pro-dukci je vzhledem k rozttnosti nabdky obtn. Existuj vak pklady skupin, kter ji del- dobu spn zajiuj svm lenm nkup mstnch a bio potravin (Bioklub v Brn, Praha coop). Vyut by se dalo i krabicovho sytmu, kter je bn ve zemch star EU. Nap. skupi-na lid v Irsku si nala pole, najala si zahradnka schopnho pstovat irok sortiment zeleniny po 40 tdn. Lid zaplatili urit poplatek za tdenn dodvky krabice se sms zeleniny, kter byla zrovna v sezn.


Vechny jmenovan pklady jsou vak marginln, je otzka, zda se mohou vce rozit. Na Kub dajn po pdu RVHP a krizi v dodvkch energie dolo velmi rychle k rozvoji mstskch zahrdek a zsobovn mstnmi produkty. Je vak otzka, zda v situaci, kdy se velmi rozmoh-ly supermarkety nadnrodnch etzc, radnice jsou zkorumpovan a zastupitel nerozhoduj v zjmu ekonomickho rozvoje ani obyvatel, me dojt k rozvoji tchto koncept. V souvislosti s ropnm zlomem mon dojde k nrstu doby prce potebn na vydln si na potraviny kv-li rstu cen energie a to me vst k vtmu rozvoji koncept lokalizace.


Pedstavitel ropnho prmyslu u nkolik let varuj, e nelze oekvat nekonen rst t-by ropy. Zavme zatek poslednch dn vku ropy, ekl Mike Bowlin, Pedseda ARCO v noru 1999.

Bhem poslednch ty let varovn zeslila. Nemme u dal dobr projekty. Nen to otzka penz kdyby ropn spolenosti mly fantastick projekty, dlaly by je (tili by nov ropn pole). To ekl v listopadu 2004 Matt Simmons, editel ropn investin banky Simmons and Company International. Chevron a nedvno Shell umstili do asopis a novin reklamy, ve kterch oznamuj, e nov nalezit ropy nejsou objevovna dostaten rychle, aby pokryla rostouc spotebu. V lednu 2006 ekl vkonn editel Shell, Jeroen van der Veer: Podle mho nzoru jsme u asi za vrcholem tby snadno dosaiteln ropy. Snadno dosaitelnou ropou ml na mysli ropu, jej vyten vyaduje mal investice do komplexnch zazen a infrastruktury (a tedy mlo energie). Vldy vak namsto toho radji poslouchaly Mezinrodn energetickou agenturu, kter vldnou ekonomov povaujc ropu jednodue za dal komoditu a kte v, e vzroste-li jej cena, vzroste i produkce, protoe vy cena vede k rstu zdroj, kter mohou bt se ziskem vnovny na tbu. Tito ekonomov kaj, e pokud dojde k dostatenmu investovn do svtov tby ropy (okolo 3 trilion americkch dolar), poroste svtov produkce ropy dalch alespo 25 let. Ropa by mohla dojt pi cen 20 USD, ale pi cen 60 USD mme dostatek ropy na nkolik dalch desetilet, prohlauje profesor Kenneth Rogoff z Harvardsk univerzity a bval hlavn ekonom Mezinrodnho mnovho fondu.Ropa ale nen komodita jako jin. Je primrn produkovna jako zdroj energie, a pokud se spo-tebuje vce energie na jej vyten a rafinaci, ne je j obsaeno v rop sam, neme bt tento proces ziskov, bez ohledu na to, kam a se vyplh cena. S tm, jak mus bt postupn teny obtnj zdroje ropy, kles ist energetick zisk ukazatel energetick nvratnosti investo-van energie (EROEI) kles. V uritm bod se vrhnut dodatench zdroj tedy energie do sil vyprodukovat dal ropu stane bezpedmtnm. Pokud se to stane na jednom ropnm poli, zastav se tba. A tato situace nastane na vce ropnch polch, svtov produkce zane klesat.

Na mnoha ropnch polch u produkce kles. Nkte petro-geologov pedpovdaj, e bhem nsledujcch pti let pokles tby z tchto ropnch pol postupn pev rostouc produkci z novch ropnch pol a celkov svtov produkce ropy zane klesat. Nebude to zpsobeno tm, e by EROEI byl vude zporn, ale protoe rozvoj novch projekt nebude stait kvli nedostat-ku vrtnch souprav a zkuench tm pracovnk. V prosinci 2006 upozornil Chris Skrebowski, redaktor asopisu Petroleum Review, e se nedostaten rozvjej velk projekty, kter by vyvily klesajc produkci ze zralch ropnch pol a kter by uspokojily globln poptvku po roce 2007.

Vrchol ve svtov tb ropy bude znamenat zsadn zmnu ve zpsobu fungovn svtov eko-nomiky. Existuje velmi tsn vazba mezi mrou rstu svtov spoteby ropy a celkovou svtovou


produkc statk a slueb. Nebude-li tedy nalezen jin zdroj energie, kter by nahradil ropu, nebo pokud nebude velmi rychle zvena efektivita pouvn stvajcch zdroj energie, sv-tov produkce bude klesat.

To pravdpodobn povede k rozevrn nek mezi bohatmi a chudmi. Lze oekvat, e ceny ropy vrazn vzrostou spolu s rstem vzcnosti, jestlie bude distribuce ropy ponechna vhrad-n trhu. Bohat obyvatel planety si budou moci dovolit pokraovat v nakupovn ropy a dky tomu budou moci dle zvyovat svoji produktivitu, zatmco chud lidi si nebudou moci energii z ropy dovolit, ani pro svcen a vaen. Navc dojde k rstu cen potravin, a to ze dvou dvod. Prvnm je, e modern zemdlsk produkce je energeticky velmi nron. Druhm dvodem je, e stle vce zemdlsk pdy bude vyuvno pro produkci biopaliv, kter by nahradila tenc se dodvky ropy.

Rychlost poklesu dodvek ropy a v dalch letech i plynu a uhl nebude stait k tomu, aby-chom pedeli rstu atmosfrick koncentrace sklenkovch plyn za nebezpenou hranici. FEASTA proto navrhuje, aby objem emis, kter mohou bt vyputny ani by jejich vyputn vedlo k nrstu globln teploty vymu ne 2 C, byl sdlen rovnm dlem per capita. Schop-nost Zem absorbovat emise je toti soust globlnch veejnch statk a pat vem. Kad dospl lovk na planet by dostal certifikt na ron podl na celkovch emisch sklenkovch plyn. Lid by tyto certifikty prodali bankm a ty by je prodvaly producentm fosilnch paliv. Ti by byli povinni nakoupit dostatek certifikt, aby pokryli emise z paliva, kter prodaj.

A protoe objem na emitovanch certifiktech za rok by byl ni, ne potenciln produkce fosilnch paliv, vzcnm zdrojem by se stal prv objem emis, namsto paliva. Pjem, kter by chud lid zskali z prodeje certifikt by jim umonil nadle nakupovat potraviny a energii. Dolo by k znovunastolen rovnovhy mezi bohatmi a chudmi zemmi. Bohat zem, kter vyuvaj velk mnostv energie, by musely nakupovat certifikty od chudch zem a dodvat jim na opltku materily a spotebn zbo.

Nvrh FEASTy by nejen zamezil tomu, aby vrchol v tb ropy pinesl dal polarizaci mezi boha-tmi a chudmi, jak ji znme dnes. Poskytnul by t een obrovskch problm, kter pin hrozba klimatick zmny.

Vce informac viz: http://www.feasta.org/documents/energy/rationing2007.htm a t www.capandshare.org.


Tato diskuse mla za cl zamyslet se nad tm, co ve zahrnuje lokalizace, jakch st ivota se dotk a jak. V prvn ad je teba si uvdomit, e lokalizaci lze tak nazvat re-lokalizac, nebo oznauje nvrat k pvodnmu mstnmu/loklnmu ivotu. Lokalizace se me dt v mno-ha rovinch. Nkter aspekty lokalizace jsou nap.:

politika (sprva) oban vesnice, msto i oblasti maj moc init rozhodnut, je na n maj dopad, rozhodnut jsou na rovni nich sprvnch celk radji ne sttn a regionln.

ochrana ivotnho prosted (udriteln rozvoj) souasn nelokalizovan zpsob ivota, vetn prce, produkce a spoteby m globln charakter, intenzivn vyuv energii, dopra-vu, pdu i vodu, a tak m negativn vliv na stav ivotnho prosted.

kulturn ivot zachovn a rozvoj mstn kultury a tradic, jakoto jedinen hodnoty v pro-tikladu k materiln i nemateriln celosvtov kultue, pevn ovlivnn USA.

kvalita ivota lokalizace jako draz na kvalitn vztahy mezi lidmi sdlejcmi stejnou komu-nitu a jej prodn a kulturn zzem.

duch msta ven si jedinenosti a nenahraditelnosti msta. ekonomika rozvoj ekonomickch aktivit, kter podporuj ekonomickou sobstanost

a nezvislost definovan lokality. energie zabezpeen zdroj energie z mstnch zdroj. produkce potravin pstovn, zpracovvn a konzumace potravin v dan lokalit.

Extrmem pojet lokalizace je zcela nezvisl komunita, ale kad msto nen schopn vyrobit ve co je nutn pro ivot a mus tento problm eit, nap. smnou. Clem lokalizace tedy nemus bt pln nezvislost komunit, nbr relativn sobstanost mstn komunity s monost smny s jinmi komunitami, nejlpe blzkmi. Msteko usilujc o lokalizaci se tak nemus zci po-ta, traktor i toaletnho papru proto, e se nevyrb pmo na mst. Ale co se te nap. potravin, zdroj energie, zpracovn prodnch produkt, slueb apod., bude se snait vytvoit podmnky, kter podpo mstn producenty a sluby (nap. mstn vroba energie z biomasy nebo kdy se ve kolch, na adech, v mstn restauraci pednostn va z mstnch surovin a jen ty, co nejsou dostupn, se berou odjinud).Nkte autoi v tto souvislosti mluv o glokalizaci, Naa Johanisov podotkla, e nadnrodn firmy vak pouvaj stejn termn, kdy vytvej poboky, kter vytvej produkty uzpsoben potebm mstnch komunit.Snaha o lokalizaci me pramenit z rznch dvod, nap. z dvodu obnoven venkovskho eko-nomickho i kulturnho ivota, strach z nestability dodvky a cen energie odjinud, revitalizace mstn prody a zemdlsk krajiny a dalch. Souasn svtov situaci vak naznauje, e prav-dpodobn budeme muset zlokalizovat svj ivot v dsledku nedostatku ropy. Jak ji vysvtlil Richard Douthwaite, ijeme v civilizaci, jej fungovn je z velk mry zvisl na rop jako na zdroji energie, dopravnho paliva, i produkt bn spoteby (nap. plasty, lky apod.). Jeliko loiska ropy nejsou nevyerpateln, dve i pozdji se budeme muset vyrovnvat s klesajcm mnostvm tto suroviny a v dsledku budeme nuceni lokalizovat svj ivot.


Evropan jsou na tom v tomto ohledu podle Johna Howarda Kunstlera lpe ne severoameria-n. Ve sv knize The Long Emergency (2005) je Kunstler optimistitj k Evrop ne k sever-n Americe, protoe evropsk msta si zachovala funkn strukturu a nerozvinula se zde tolik suburbanizace pohlcujc ve velkm pdu a tradin struktury. Ji dnes je znt, jak je americk zahranin politika ovlivnna potebou ropy, sta pipomenout angaovanost USA na Stednm vchod. Amerika si toti u vlastn ropn zlom zaila v 70. letech, kdy byla jednm z nejvtch producent ropy , a to ji uinilo zranitelnj vi dalm vvozcm ropy. Ropn zlom nen jedin problm, pichz tak zmna klimatu a een budeme v budoucnu muset hledat pedevm na lokln rovni.Pravdpodobn jedin reln een je postaven na pijet snenho materilnho ivotnho standardu, nebo nevm, e vznikne technologie, kter by mohla udret n souasn zp-sob ivota. K tomuto dobrovolnmu uskrovnn ale asi nedojde a me vzniknout boj o zdroje, polarizace vztah uvnit zem i mezi zemmi. Standa Kutek tak nastnil, e v ppad vn krize me dojt k nekontrolovanmu odlesnn naeho zem, jeliko devo bude n nej-bli dosaiteln zdroj energie. Tom krdlant na druhou stranu oponuje, e lokalizace vytvo- zvhodnn a znevhodnn oblasti, kehk solidarita bude naruena a vzniknou konflikty mezi regiony.Richard Douthwaite vysvtlil, jak takov nucen lokalizaceme nastat ve svtovm mtku. V krizi se svtov banky budou snait zastavit inflaci zvenm rokovch sazeb; tm se zv nezamstnanost, protoe se zru rozvojov projekty. Tm se nsledn sn kupn sla a znovu se budou ruit dal rozvojov projekty. Jako reakce opt klesne poptvka i cena energie, take nebude motivace zavst obnoviteln zdroje a nastane krize jako ve 30. letech. Stejn jako tehdy na nkterch mstech by se mohly zavst mstn mny a cirkulace penz v komunit, take by k lokalizaci dolo, ale mnohem drastitj cestou.Lokalizace se vak me uskuteovat i na zklad naich rozhodnut, zaloench na zhodno-cen na situace a pedpokldanho vvoje. Vyplv vak z toho velk poteba osvtlit tuto problematiku veejnosti. A v neposledn ad je teba zachovat, a to i politickou cestou, zdroje (nap. pdu, eleznin infrastrukturu apod.), je komunita me vyuvat.

2 0 : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : OPEN SPACE o loklnch ekonomikch a udr i te lnm rozvoj i : : :

Pod pojmem nov sociln bankovnictv rozumme nov zpsob finannictv, kter se sna eit sociln a enviromentln poteby a mikropoteby lid. Nov sociln bankovnictv lze dlit do pti vzjemn se pekrvajcch se skupin.

k o m u n i t n b a n k o v n i c t v

Pvod nalezneme v Chicagu 70. let. Prkopnkem kumunitnho bankovnictv byla South Shore Bank zaloen tymi profesionly. Jej zakladatel koupili posledn poboku jist banky, kter mla ukonit svoji innost. Nelo o posledn poboku banky, ale o posledn poboku v mst: jinmi slo-vy ve tvrti South Shore se zavrala posledn bankovn poboka. vr South Shore byla toti red-lined oblast erven ormovan oblast. Red-lining znamen, e si pojiovna nebo banka na map ormuj zem, kde ji nemaj zjem poskytovat sv sluby, protoe jde o relativn chudou obec, oblast i mstskou st. Lid ijc v tto oblasti pak tko zskvaj jejich sluby, a to i tehdy, pokud disponuj kapitlem. Jsou oznaeni jako unbankable (doslova nebankovateln). V tchto oblastech se dobe uplatuj princip reinvestovn, tj. optovn investovn penz v danm mst. Zakladatel South Shore Bank, kte koupili poboku v red-lined oblasti si na pzniv vvoj svho podniku pokali tyi roky, kdy konen pestali prodlvat. Dnes se South Shore Bank ad mezi vrazn ziskov banky s nvratnost 15 % ron (ukazatel ROE). Pro srovn-n, nejlep banky ve vcarsku a Britnii se mohou pochlubit a 25 %. Dalm pkladem komu-nitnho bankovnictv je nap. neziskov vpjn fond Aston Reinvestment Trust v Birminghamu.esk Republika pedstavuje v rmci Evropy marginln bankovn oblast. Nevytvoil se prak-ticky dn bankovn sektor. Funguj zde pevn zahranin banky, kter pouze otevely sv poboky a vyzobvaj nejvhodnj investice, tj.banky nepln poteby svch zkaznk, ale prodvaj produkty. Stejn situace panuje v cel stedn a vchodn Evrop. Je tzv. underban-ked, tedy nedostaten bankovn obslouen. Nedostatek bank pociuj hlavn zanajc podnikatel, kte obtn hledaj investin vr (tj.vr na podnikatelsk zmr). Snadno lze zskat pouze vr spotebitelsk, kter m ale mnohem vt rok. Pro investin zmr je asto poteba mt 300 % zruku na 100 % vru. Obdobn situace je i v pojiovnictv. Zde se oblasti dl dle atraktivnosti a riskantnosti, a od toho se pak odvj ve pojistnho. Jako problm lze vnmat i liberalizaci bank v Evrop. Pro pklad uveme 80. lta v Britnii za vldy Margaret Thatcherov, kdy dva miliny rodin ztratily pstup k bankovnm slubm. Banka je toti klasifi-kovala jako nezajmav nebo riskantn klienty.V posledn dob miz diverzita bank. Napklad v Belgii bhem jednoho roku vymizely vechny typy bank fungujc na regionln a lokln rovni a byly nahrazeny konvennmi bankami. Sami manaei si situaci asi pln neuvdomuj a napluj pouze svoje priority.

v z j e m n b a n k o v n i c t v , s o c i l n e k o n o m i k a

Jedn se o odlin druh bankovnictv ne na kter jsme zvykl my. Mn n pohled na penze. Do tto skupiny adme nap. bezron bankovnictv (banka JAK ve vdsku) nebo systmy


mstn mny (LETS). Ve vcarsku funguje drustvo pro ekonomickou vmnu majc vlastn mnu Wirtschaftsring s asi 80 tisci leny. V rmci drustva se plat rok jen 1,75 %, kter je defacto jen poplatkem za nklady. lenov obchoduj nejen se zbom, ale asto i se slubami. Drustvo vzniklo v 30.letech, v dob hospodsk krize. Obdobn systmy vznikaly i v jinch zemch. Jejich innost byla ovem zastavena sttem nebo centrln bankou.Do tohoto typu bankovnictv adme tak drustevn sektor a mstsk banky, kter zavaj v poslednch 2030 letech znanou revitalizaci. vrov drustva (credit unions) pedstavuj velmi tradin systmy vr a spoen. lenov si spo a pjuj navzjem. Na tomto principu fungovaly nm znm kampeliky.V souasnosti se drustevn banky rozvj v Irsku, Pobalt a Polsku. Tyto zem si podaly o vjim-ku z evropsk bankovn direktivy. Tak Velk Britnie m vjimku. Obecn plat, e v zemch, kde to legislativa dovoluje, se sektor vzjemnho bankovnictv hodn rozvj. Nkter banky se spe-cializuj na lokln nebo sociln ekonomiku. Existuje siln mra korelace mezi rozvojem regionu a socilnm bankovnictvm, kter je jednm z faktor prosperity zpadnch zem.Vtina dnench bank neposkytuje sluby, ale prodv produkty. Neorientuje se na jednotlivce ale spe na clovou skupinu. Relation banking si oproti klasickmu bankovnictv zakld na osobnch vztazch s klientem.

m i k r o k r e d i t y , m i k r o v r y

Veobecn plat, e se velkm bankm nevyplat poskytovat mal vry. V roce 2006 zskal Moha-med Yunus Nobelovu cenu za objev mikrokredit. Ty se zamuj na drobn podnikatele. Yunuso-va banka slouila jen chudm a tzv. nebankovatelnm lidem v Bangladi. Principem je organi-zovn lid do skupin po pti, kte si vzjemn ru. Jakmile zane prvn splcet, me si druh zadat o pjku. Banka m v souasnosti 6 milin klient s velkm podlem en. Na podobnm principu funguj dal ti banky v Bangladi a rozvj se v Evrop (Francie, Irsko,panlsko).

e t i c k i n v e s t o v n

Ekobanovnictv zahrnuje eko-fondy, eko-banky, etick banky. Dalo by se ci, e ekobankovnic-tv je evropskou vsadou. K pednostem pat osobnj pstup. Ekobanky a fondy asto znaj podrobn projetky, do kterch investuj. Pravdpodobn nejmlad bankou tohoto druhu je Banca Etica V Itlii.Etick investovn funguje na principu, kdy penze jdou do etickho fondu, ze kterho se finan-cuj jen urit sektory. Klienti si mohou me vybrat sektor, do kterho budou jejich penze investovny. Maj tak zarueno, e jejich prostedky nebudou pouity na financovn zbran, tabku i jadern energie. Produkty tohoto typu nabz i komern banky stednho proudu ty ovem v rmci svch standardnch pstup neznaj projekty, do kterch investuj a jejich p-stup ke klientm bv neosobn.

2 3: : : sbor nk ze semine Rk a 31. 1.4. 2. 2007: : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : :

Souasn esk legislativa brn rozvoji mstn zejmna ivoin produkce a jejmu uplat-nn na trhu. Evropsk legislativa v tto oblasti je asto pitvrzena legislativou eskou a ta jet upravovna rigorznm vkladem individulnch ednk.Mal producenti a zpracovatel se ji lta dovolvaj zmrnn poadavk na zazen svch pro-vozoven. Je zajmav, e nazen ES je flexibilnj ne nae nazen a dovoluje a oddluje velk provoz od malho, co m jist pozitivn dopady, kter jsou nepehldnuteln u naich soused napklad Rakousko, kde je mnohem vce tchto malch farem zpracovvajcch ml-ko nebo maso na sv farm a prodvajch je ze dvora, mnohdy v horch podmnkch, ne mme v R. Zd se, e esk sprvn ady vyaduj vce, ne legislativa EU.Dsledkem toho je znik malch zemdlskch farem (resp. nevznikn novch), vyrbjcch-krajov a mstn produkty, nechu a bezmoc stvajcch maloproducent a malch zpracovatel cokoli zpracovvat a prodvat pmmu spotebiteli na trhu i ze dvora, nebo do mstnho obchodu. To m ir dopady na padek venkova.Jihoesk Rosa, o. p. s. uspodala v nedvn dob exkurzi, jej astnci navtvili mal a stedn farmy v Rakousku. Exkurze se zastnili t ednci, kte v R podobn innosti dus. Clem bylo pesvdit je o poteb diferencovanho pstupu. Vsledkem je domluven asti malch zpracovatel a producent na pravch legislativnch poadavk. Z tto exkur-ze vzela brourka Sbornk pspvk z konference: Mstn produkty produkce a zpracovn potravin v malch provozech, esk a rakousk zkuenost.

Je paradoxn, e nkte ednci dokonce malm zpracovatelm a producentm rad, jak obejt psn pravidla.

Co by mohlo pomoci zlepit situaci: zmapovat pklady dobr a povolen praxe, publikovat pklady vyzkouench a bezpench obchvat, ukzat, co jinde (v R, EU) jde.

Co je k tomu poteba: zjistit, kdo dl nco podobnho (nap. Svaz chovatel ovc a koz), zajis-tit financovn (nap. ze zdroj programu LEADER+)

Richard Douthwaite poukzal na dv vznamn podmnky, kter mus bt splnny, aby mohli mal zpracovatel a producenti prosperovat:

Je dleit, aby systm umooval lidem zahjit podnikn bez velkch investic (aby nemu-seli zskvat prostedky potebn na investice vyadovan pro zahjen oficiln produkce v ern ekonomice).

Mal podnikatel mou poslit sv pozice, kdy se budou sdruovat (zkuenosti m nap. odbytov drustvo Romney nebo Svaz chovatel ovc a koz).


V souvislosti s vrcholem v celkovm objemu svtov tby ropy a problematikou globln-ho oteplovn stoj ped spolenost nkolik novch, avak zcela zsadnch kol. Jednm z nich je LOKALIZACE, postupn nvrat k mstnm produktm, slubm a energetickm zdro-jm. Bylo by dobr vytvoit internetov strnky, kter by psobily ve dvou rovinch osvtov, v oblasti propagace lokalizace a praktick, jako konkrtn prostedek pro ty, kte k lokalizaci ji vdom smuj. Strnky by mohly fungovat na domn www.lokalne.cz, nebo www.lokalizace.cz jsou to vak pouze pracovn nvrhy.

Hlavn mylenkou navrhovanho projektu je vytvoit webov strnky na tma lokalizace s mo-nost aktivnho spoluvytven obsahu webu nvtvnky. Je teba vytvoit internetov portl, kter by obsahoval zkladn teoretick informace (ropn zlom, fakta, souvislosti; lokalizace pojet konceptu, jeho monosti a cle), jejich mon a pedpokldan dsledky (nezbytnost budoucho omezen transportu zbo, nutnost mstnch zdroj) a dle praktick kontakty, nvody a zpsoby fungovn nkupu loklnch produkt a slueb. Praktick st internetovho portlu s tipy na mstn zdroje, sluby a produkty bude vytvoena formou oteven databze (princip wikipedie), do kter budou uivatel moci voln pispvat (pod redaknm dohledem).

N a v r e n k r o k y k v y t v o e n p o r t l u :

przkum existujcho webu (nap. v esk republice funguje soukrom web www.mie.cz, kter se sna mapovat lokln vrobky v R)

konzultace s programtorem, kter um udlat interaktivn strnky definovn obsahu realizace reklama na existenci strnek administrace strnek po skonen financovn me fungovat dobrovoln, organizace i

jednotlivci se mohou stdat

Jak ji bylo eeno, webov strnky by slouily primrn jako zdroj zkladnch informac o lokalizaci (nap. obsah pojmu, k emu je lokalizace dobr, zpsob certifikace, apod.) Dle by obsahovaly seznam eskho zbo s co nejpodrobnjmi informacemi pro spotebitele. Dky strnkm by byla jednodu koordinace lid, kte chtj nco loklnho aktivn podnikat. Byl by ponechn prostor pro vytvoen vlastnch odbytovch skupinek (pro spolen objednvn potravin, dalho zbo, rozvjen aktivit) s monost propojen s konkrtnm producentem. Na strnkch by zjemci nalezli odkazy na dal zajmav webov strnky, existujc lokln pro-jekty (nap. PRVO Podpora Rozvoje Venkovskch Oblast), kontakty na fungujc samozsobi-telsk skupiny u ns. Bylo by mon vyut bazaru / bleho trhu pouitch vc a tak placen inzerce pro esk firmy.


Veker esk vrobky, kter by byly na webovch strnkch uvedeny by byly podrobeny nsle-dujcm kritrim:

pvod surovin pvod prce ekologinost procesu vroby komern zzem vrobce (kdo je vlastnk, odkud m kapitl, kam plyne zisk) sociln pidan hodnota podl primrnho producenta na zisku vlastnictv certifikt (regionln produkt, ekologicky etrn vrobek, KLASA) osobn koment k vrobku kontakt na vrobce, kde se d zbo koupit

Pravdpodobn bude nutn administrace obsahu strnek. Pstup veejnosti na strnky by mohl bt zajitn bu pes administrtora nebo po obdren hesla i bt naprosto voln. Nutn je uivatelsk jednoduchost strnek. lenny by mohly bt podle tmat lokalizace (energetika, zbo, sluby, ochrana ivotnho prosted) nebo podle sekc (obecn informace, aktivity, inici-ativy pehled vrobk, slueb). Nvtvnk by ml monost zapojit do chat a diskuz. Uite-n by t bylo propojit strnky s dalmi enviromentlnmi weby a informanmi servery mst.


Clem komunitnho zahradnictv je spravedliv rozdlen a sdlen spolench prostor. My-lenka je rozdlit jeden velk pozemek na nkolik plotem neoddlench st, na kterch pak vzniknou veejn zahrdky. Vedle poskytovn jdla se zde mohou potkvat a seznamovat lid a organizovat spolen akce.Tento velk pozemek me bt vlastnn drustvem, soukromou osobou i me bt bezplatn propjovn obc. Mus se stanovit veobecn platn pravidla pro vechny uivatele pozemku. Dle je poteba vyeit zdroj vody a hnojiva (nap. kompostovan zbytky z udrovn obecn zelen) a dal detaily jako napklad zamykatelnou klnu pro spolen zahradnick nstroje. Financovat takov projekt je mono bu sttn i obecn dotac nebo sponzorskm darem sou-krom osoby. elem spolen zahrady me bt produkce vlastnho zdravho jdla, vzdlvn (kurzy o zpsobu pstovn a zpracovni ovoce a zeleniny) nebo me fungovat jako msto pro seznmen se a podn spolench akc. V USA je do takovchto celk sdrueno vtinou kolem stovky lid. Jde to ovem i v potu menm, kter usnadn domluvu mezi leny. Kad, kdo vyuv spolenou pdu plat poplatky podle rozlohy, kterou vyuv, piem velmi chud lenov plat mn.Komunitn zahradu v esk republice najdeme v okrese Prachatice. Obec Zabrd, vesnika bez koly a obchodu, poskytla zdarma oplocen pozemek, na kterm lid bhem roku hospoda. Obec navc jet kad jaro a podzim zajiuje ppravu pdy (zorn a pohnojen). V esk Republice by se pro podobn el mohly vyut hranin zny chrnnch oblast ve spoluprci se sttn sprvou. Voln plochy mezi klasickou bytovou zstavbou ve mstech by se mohly zkul-tivovat vnitrobloky i minitrvnky podl chodnk. Vzksily by se pstitelsk prce ve kolch, kde si ci mohou pstovat jdlo do koln kuchyn (v esk republice je to stle legislativn problm).

K o m u n i t o u p o d p o r o v a n z e m d l s t v

Mezi mon varianty CSA (z anglick ho Community Supported Agriculture komunitou podpo-rovan zemdlstv) pat tzv. krabicov systm, kdy si lid pedplat na celou sezonu obsahov neuren mix (jeho sloen je seznn) ovoce a zeleniny uritho objemu nebo vhy. Dalmi variantami jsou prodej ze dvora, samosbr za zvhodnnou cenu (funguje hlavn u seznn-ho ovoce jako jsou jahody), manuln pomoc na farm (rzn pedem domluven pomr prce a penz za zbo), farmsk trhy.


S mylenkou multipliktoru piel ve 20. letech minulho stolet slavn anglick ekonom John Maynard Keynes. Pvodn byl multipliktor vyuvn ke studiu nrodn ekonomiky, nap. vlivu vldnch vdaj. Londnsk organizace NEF (Nadace pro novou ekonomiku, New Economics Foundation) multipliktor upravila tak, aby se dal pouvat pro sledovn role mal organizace, podniku nebo obce v mstn ekonomice. LM3 nenabz njakou pesnou hodnotu ale spe informaci o kolobhu penz.Lokln multipliktor umouje obecnmu adu, obchodu, podniku nebo neziskov organizaci vypotat, jakou roli hraj v mstn ekonomice. A u pracujete v kterkoliv organizaci, mete si zm-it, kolik vaich vdaj zstane v mstn ekonomice a kolik jich odtee nenvratn pry. Na zklad vsledk pak mete svoje aktivity upravit tak, aby vce prospvaly mstu a regionu, kde ijete.Lokln multipliktor sleduje kolobh penz v mst i regionu. m vckrt se penze oto ve va obci, tm vce bohatstv pinesou vem jejm obyvatelm. Vae trata je pjmem nkoho jinho, jeho trata je zase pjmem nkoho dalho atd. Je obtn zkoumat tok penz dle ne do t otoen proto se lokln multipliktor oznauje zkratkou LM3.

P i k l a d p o u i t l o k l n h o m u l t i p l i k t o r u

(Tento pklad je pevzat z lnku Nadi Johanisov Lokln ekonomika v praxi, kter vyel v Sedm generaci . 5/2004.)

Jste starosta obce a prv jste vydal jednu libru. Z toho jste 20 penc utratil mimo obec, ale 80 penc jste zaplatil mstn holice, kter vs zrovna osthala, vykld facilittor setkn. Pedv penze, libru v drobnch, jednomu z astnk a instruuje ho, aby pedal 80 penc jedn z ostatnch astnic.

Vy jste kadenice. Mla jste obtn den, a tak jste si koupila v supermarketu okoldu za 60 penc. Take ty odtekly jinam, mimo zdej obec a region. Ale zbylch 20 penc jste dala svmu synovi za to, e umyl ndob. Kadenice pedv 20 penc dalmu astnkovi, kter se na as stv jejm synem. Mstn tedy vydala jen 25 % svho pjmu, podstatn mn ne sta-rosta. Syn si koup potaov hry pes internet, a tm miz z obce zbytek starostovy libry. Sto procent jeho pjmu prv odplynulo mimo mstn region.

V ppad starostovy libry byl lokln multipliktor roven dvma. Jedna libra, kterou nkde vydlal a zase utratil, toti vygenerovala dal libru pjm pro mstn v prvnm kole 80 penc pro kadenici a v dalm kole 20 penc pro jejho syna. Celkem tedy lokln pjmy vdlek starosty, kadenice a jejho syna inily ve tech kolech dv libry. Vydlme-li je pvodnm psunem penz (starostovou jednou librou), dostvme hodnotu multipliktoru 2. Na tomto principu lze pomoc dotaznk ve vtm mit lokln multipliktor indiktor zdrav lokln ekonomiky namsto u fiktivnho starosty teba u skutenho obchodu, obecnho adu, koly i instalatrsk firmy, prost jakkoliv ekonomick jednotky.


Lokln multipliktor je velmi dobrm indiktorem trval udritelnosti. Pomh popsat mru lokalizace mstn ekonomiky (obce, regionu), tedy nakolik se penze uvnit takto definovan ekonomiky otej a kolik jich utk nenvratn pry. Vpoet loklnho multipliktoru je prv-nm krokem k uvdomn si vznamu lokln ekonomik pro dosaen udritelnho rozvoje.

LOKLN LHOTA(80% pjm* je utraceno ve vsi)

GLOBLN LHOTA(pouze 20% pjm* je utraceno ve vsi)

pjem z*stv v mst10,- K' 8,- K'8,- K' 6,40 K'6,40 K' 5,12 K'

celkem 24,40 K'LM3 = 24,40/10 = 2,44

pjem z*stv v mst10,- K' 2,- K'2,- K' 0,40 K'0,40 K' 0,08 K'

celkem 12,40 K'LM3 = 12,40/10 = 1,24


t v r t e k 1 . n o r a11001230 Jak podpoit mstn trhy (Zuzana Guthov)14001530 Peak Oil (Richard Douthwaite)16001730 Lokalizace (Benjamin Vail)

p t e k 2 . n o r a9301100 New Social Banking (Christophe Guene)11001230 Pekky lokalizace (Jitka Doubnerov) Webov strnky lokalizace (Jitka Klinkerov) Vytven partnerstv v regionu (Martina Filipov)14001700 Provzen vychzka do okol (Mirek Dvorsk)17001830 Jak jsou nae poteby v oblasti etickho investovn (Christophe Guene)

s o b o t a 3 . n o r a9001030 Lokln multipliktor (Stanislav Kutek) Udriteln rozvoj venkova s vyuitm mstn biomasy a bioplynu (Zdenk tekl) Komunitn zahrady, komunitou podporovan zemdlstv zkuenosti z USA (Ben-

jamin Vail)11001230 Ochrana venkova (krajiny) rozvojem (Ji Jureka) Monosti energetick sobstanosti lokln, regionln (Jana Tesaov)14001530 Kroky k zaloen etickho fondu (Christophe Guene)16001800 Jak mohou mstn penn systmy napomoci lokalizaci (Richard Douthwaite)

K o n t a k t n a p o a d a t e l e :

Open Space o loklnch ekonomikch a udritelnm rozvoji podal Trast pro ekonomiku a spo-lenost ve spoluprci se Severomoravskm regionlnm sdruenm SOP Valask Mezi.

Trast pro ekonomiku a spolenostDvokova 13602 00 BRNO

tel.: 542 213 274fax: 542 213 373e-mail: [email protected]

Severomoravsk regionln sdruen SOP Valask Mezipotovn schrnka 49, U Rajky 15757 01 Valask Mezi

tel.: 571 621 602fax: 571 621 602e-mail: [email protected]


P o d k o v n z a f i n a n n p o d p o r u :

Open space o loklnch ekonomikch a udritelnm rozvoji se uskutenil dky laskav podpoe Velvyslanectv Spojench stt americkch v R, Nadaci Open Society Fund Praha a podpoe z projektu Evropskho socilnho fondu, jeho nositelem bylo Regionln sdruen SOP Vala-sk Mezi.

Tato broura vyla dky podpoe Velvyslanectv Spojench stt americkch v R.

T r a s t p r o e k o n o m i k u a s p o l e n o s t

Open space o loklnch ekonomikch a udritelnm rozvojiSbornk ze semine

Editor: Stanislav KutekVedouc edinch ad TESu: Jan DrahokoupilSazba: Radim ainka, www.larvagrafik.com

1. vydn, 2007, nklad 160 vtisk.Tisk: Votp s. r. o.

ISBN: 978-80-239-9620-3

ISBN 978-80-239-9620-3

Documents

Sbornik o lokalnich ekonomikach a udrzitelnem rozvoji