Sdlen ekonomika
Vymezen metodologickch postup pro zajitn datov
zkladny a ekonomickch vchodisek pro regulatorn oeten
tzv. sdlen ekonomiky
Verze 1.4
Vypracovali:
prof. Ing. Jaromr Veber, CSc.
doc. RNDr. Vladimr Krajk, Ph.D.
doc. Ing. Lubor Hruka, Ph.D.
Ing. Petr Makovsk, Ph.D.
a kolektiv
Projekt Vymezen metodologickch postup pro zajitn datov zkladny a ekonomickch
vchodisek pro regulatorn oeten tzv. sdlen ekonomiky byl realizovna na zklad
vzkumn poteby adu vldy esk republiky, vyhlen v rmci programu BETA
Technologick agentury esk republiky.
slo projektu TB95TACR999
Nzev projektu: Nvrh perspektiv tematickch oblast vzkumu, vvoje a inovac
reagujcch na kontext, obsah a rozsah tzv. tvrt prmyslov revoluce
(Prmysl 4.0)
slo minitendru: TB95TACR999MT01
Nzev minitendru: Vymezen metodologickch postup pro zajitn datov zkladny a
ekonomickch vchodisek pro regulatorn oeten tzv. sdlen
ekonomiky
eitel: Vysok kola podnikn a prva, a.s.
Spolueitel:: ACCENDO Centrum pro vdu a vzkum, z..
Vysok kola podnikn a prva, a.s.
Vltavsk 585/14 150 00 Praha 5 I: 04160081 Tel.: +420 595 228 128 Web: http:/vspp.cz/ E-mail: [email protected]
VPP je lenem skupiny Akademick aliance, a.s.
ACCENDO Centrum pro vdu a vzkum, z..
vabinskho 1749/19, 702 00 Ostrava I: 28614950 Tel.: +420 596 112 649 Web: http:/accendo.cz/ E-mail: [email protected]
ACCENDO je lenem PAAC CONSORTIUM, z.s.
Citan vzor:
VEBER, J.; KRAJK, V.; HRUKA, L. a kol. (2016) Sdlen ekonomika. Praha: VPP.
Zpracovno ke dni: 6. 11. 2016
http://vspp.cz/mailto:[email protected]://accendo.cz/mailto:[email protected]
3
Obsah
vod ........................................................................................................................................... 5
1 Teoretick vchodiska sdlen ekonomiky ........................................................................ 7
1.1 Vymezen pojmu sdlen ekonomika a pojm alternativnch i blzkch ............... 8
1.1.1 Sdlen ekonomika ............................................................................................... 8
1.1.2 Spoluspotebitelstv .............................................................................................. 9
1.1.3 P2P ..................................................................................................................... 10
1.1.4 Pstupov ekonomika ........................................................................................ 10
1.1.5 Cirkulan ekonomika ........................................................................................ 10
1.1.6 Ekonomika hejna much ...................................................................................... 11
1.1.7 Sdlen msto ..................................................................................................... 11
1.2 Segmenty sdlen ekonomiky .................................................................................... 11
1.2.1 Pklady ze zahrani .......................................................................................... 12
1.2.2 Pklady z tuzemska ........................................................................................... 15
1.3 Klady a nedostatky sdlen ekonomiky ..................................................................... 17
1.3.1 Klady sdlen ekonomiky ................................................................................... 17
1.3.2 Negativa sdlen ekonomiky .............................................................................. 19
1.3.3 Pomez klad a zpor ....................................................................................... 19
1.3.4 Otzky k akademickm vahm i praktick diskusi .......................................... 19
1.4 Aktuln studie zamen na sdlenou ekonomiku .................................................... 20
1.5 Stanovisko Komise EU ke sdlen ekonomice .......................................................... 22
1.6 Doporuen OECD .................................................................................................... 23
2 Zdroje, data a metodika jejich sbru ................................................................................ 24
2.1 Nrodn etnictv ..................................................................................................... 24
2.1.1 Dwelling services imputovan njemn .......................................................... 25
2.1.2 Odhad neleglnch neregistrovanch producent .............................................. 25
2.2 Metodik pro sbr dat o nabdce a poptvce po sdlen ekonomice v R .................. 27
3 Konceptuln model sdlen ekonomiky - Model CMCE ................................................ 30
3.1 Obecn model ............................................................................................................ 30
3.2 Analza ubytovn v Praze ........................................................................................ 33
3.2.1 Ubytovn v hromadnch zazench .................................................................. 33
3.2.2 Airbnb ................................................................................................................. 36
3.2.3 Porovnn tradinho modelu a modelu sdlen ekonomiky .............................. 38
4
4 Shrnut a doporuen pro exekutivn orgny .................................................................... 42
4.1 Tradin model distribuce vrobk a slueb.............................................................. 42
4.2 Model distribuce sdlen ekonomika ...................................................................... 43
4.3 Ochrana oprvnnch zjm souvisejcch se sdlenou ekonomikou ....................... 44
4.4 Doporuen pro exekutivn orgny ............................................................................ 44
4.4.1 Regulativn opaten ........................................................................................... 44
4.4.2 Podpora nkterch aktivit na bzi sdlen ekonomiky ....................................... 45
4.5 Shrnut ....................................................................................................................... 45
5 Nvrh dalch poteb a smr vzkumu ........................................................................... 46
Zdroje a pouit literatura ........................................................................................................ 48
Ploha . 1: Sbr dat z Airbnb a postup jejich zpracovn ...................................................... 50
Sbr dat ................................................................................................................................. 50
Postup zpracovn dat a tvorba odhad ................................................................................ 51
5
vod
Princip sdlen a sdlen ekonomiky [sharing economy] nen nic novho a s jistou
nadszkou meme ci, e v lidsk spolenosti se vyskytuje od nepamti.
Jeho pedpokladem je:
existence jistho statku (pop. potenciln kapacita sluby), ochota tento statek i slubu poskytnout jinmu uivateli ze strany jejho vlastnka (a
z dvodu, e je nen schopen po dobu jej ivotnosti vyut, nebo i se zmrem takto
init),
existence subjektu (zejmna fyzick osoby), kter m zjem vyut takov statek i slubu, a to bezplatn nebo i za platu.
Drobn zpjky, pronjmy vc, i poskytnut drobnch slueb byly a jsou ve vtin etnik
zcela bnm jevem, zejmna mezi pbuznmi, sousedy, znmmi apod. Kladem tohoto
pstupu k vyuvn statk i slueb byla a je jednoduchost transakce, nepatrn transakn
nklady, prunost, dleitou roli sehrv i dvra mezi partnery sdlen, kte se dobe znaj.
Pro se o fenomnu sdlen ekonomiky zan hovoit nyn jako o jist alternativ k tradinm
zpsobm prodeje i leasingu zbo a slueb, to zpsobuj nov skutenosti souasn doby:
- nstup modernch informanch a komunikanch technologi a zejmna pak internetu ve spojen s informanmi platformami, pop. i chytrmi telefony, propojujcmi lidi
navzjem, tzn., vznikaj profesionln internetov aplikace, kter umouj sdlen, ovem
mezi vzjemn neznmmi subjekty, na velk vzdlenosti, tzn. mimo prostor uzaven
rodinn i sousedsk komunity,
- posun v ivotnm stylu, hodnotovm ebku zejmna mlad generace, kter mnohem mn lp na vlastnictv vc, hromadn vrobk apod., a vce upednostuje uvn si
ivota, pro adu lid je pijatelnj mt operativn pstup k produktu, vrobku, slub,
kdy ji potebuj, ne ji vlastnit a obas vyuvat posun od prva vlastnickho k prvu
uivatelskmu (by krtkodobmu);
- sten t objevovat nco novho, zskat zitek netradin cestou, mon i jako vzdor vi tradinm modelm uspokojen poteb.
Ve srovnn s tradinmi modely distribuce a uvn zbo jsou pro adu lid modern
pstupy sdlen pijatelnj, distribun systm je pro n pehlednj, otevenj, rychlej,
svobodnj a asto i levnj.
Nelze i pehldnout tu skutenost, e pro uspokojen uritho rozsahu poteb je poteba mn
materilnch statk, co et spotebu materil i energi.
Na druh stran transakce a uvn produkt i slueb prostednictvm sdlen ekonomiky
jsou mnohem mn regulovan, co se lb poskytovatelm, asto i pjemcm. Nicmn na
druh stran:
- vyvolvaj u lid oprvnn obavy zejmna z pohledu bezpenosti, dodrovn hygieny, respektovn dohodnutch podmnek transakce, monosti reklamovn, vymhn nhrady
kody atd.,
