EXERCICNI KNIHOVNY C. 7.

SE ŠTÍTEM PRAVDY

(Apologetické abeceda)

Sestavil D. Konrád M. Kubeš T. J.

»Vyzbrojte se štítem víry(pravdyl) proti ohnivým střelámpekelného nešlechetníka.a (Efó,16)

Nákladem Svazu katol. žen a dívek Cal. republiky v Brně.Vvliskla knlhllskáma Ant. Okáč, Brno-Královo Pole.

Královně Řůžencové,

kterou věřící lid nazývá Věží Davidovoua vzývá co ochránkyní víry Kristovy,

která podle slov církve zmařila všecky bludypo veškeré zemí,

z lásky (: vděčnosti věnováno.

Maria, Snoubenko Ducha svatého, Ducha pravdy,moudrostí, rozumu, rady a vědění, vypros osvícenívšem, kteří v této příručce budou hledat radu a po­učení, by jim byla vpravdě štítem proti záludnýmstřelám satana a veškerých pekelných mocností!

Maria, stánku a dílo Ducha svatého, Ducha bázněBoží, nábožností a síly, vypros od něho mužnostírytířům Kristovým, kteří s touto knížkou v ruce sepostaví na obranu pravdy proti nepřátelům křížeí

Svatý Michaeli, vítězný vůdce nebeských legií,ochránce církve, ochraňuj nás a oroduj za nás|

VE JMÉNU PANE!

ADAM. Začneme od Adama - ­A) Že by všecko lidstvo pocházelo od jednoho

páru? Běloši, černoši, rudoši? Nemožno! Tak velkérozdíly mezi rasami!<<Ale že člověk pochází z opi­ce n. jejího strýčka, je vám samozřejmé! [Darv.]

a) Ze lidstvo je z jediného páru, zastávají věřícíprot. Linné a Cuvier, lhostejní n. nevěřící Hum­boldt, Prichard, Buffon, Baer, Meyer, Ouatrefages,Darwin, Ranke, připouští bezvěrec Virchow. Člověktvoří jediný »živočišný druha (species Homo sa­piens). Jediné kriterlum, jež rozhoduje o přísluš­nosti k témuž druhu, je plození. Japonský trpasličípsík se liší podobou od bernardina víc než dogaod vlka, a přec on, doga i bernardin jsou psi,poněvadž jsou vzájemně schopní plození, ne všakdoga s víkem. Podaří-li se vypěstovat míšence(osla s koněm), je neplodný; míšenci lidských ple­men, na př. mulati (běloch s černoškou), jsou plodní.Cuvier dělí lidstvo ve tři rasy, Linné ve čtyři. (Pes,lev, kůň jsou různé druhy; doga, chrt jsou různérasy či plemena téhož druhu.)

b) Jazykozpyt se nestaví proti původu lidstvaz jednoho páru. (Pott.)

1. Rozdíl řeči se nekryje s rozdílem plemen.Bílá rasa mluvila a mluví nejrozmanitějšími jazyky,od švédštiny, latiny a řečtiny k arabštině, baby­Ionštině, egyptštině. Naopak, jediný turanský (ural­skoaltajský) »jazyka obepíná Maďary, Turky, Finy,všecky Mongoly krom Japonců a Číňanů, Samojedy,Tunguzy. Řeči Indiánů, Eskymáků a španělskýchBasků jsou si podobny! Naopak, na Borneu je ně—kolik set řečí (nářečí), na Timoru 40, Huroni mluvív každé vsi jinak.

2. Kdyby se řeč vyvinula ze zvířecích skřeků.musil by být patrný neustálý pokrok. Pojmů a tudíži slov ovšem přibývá, ale bohatosti forem ubývá!

12 Adam A

Otírají sei Kde je staročeský duál, aorist, supinum?šestý pád pomalu mizí, přechodník z obcovací řečivymizel nadobro. Podobně v jiných jazycích. Qua­trefages pokládá za kolébku lidstva střední Asii,jiní Indii, poněvadž tam jsou zastoupeny všechnytři rasy a sanskrt je otcem všech indoevropskýchjazyků.

3_ Humboldt dokazuje příbuzenství Indiánů sMongoly a Malajci. Chrámové zříceniny v Mexikuse podobají nápadně pagodám tibetským, zříce­niny v Yucataně indickým. Pověsti mexických Azte­ků jsou podobny indickým a tibetským. Aztekovéa peruánští Inkové přišli dle svých pověstí z Asie(»přes moře“), taktéž Australané. Číňané: »Našiotcové přišli od západu.“

c) »Rasy jsou tak rozdílné...a K rozlišení docházíbrzol Židé usazení v africkém Laongu od r. 1500a na malabarském pobřeží (po r. 1500) jsou dnesčerní ]. domorodci, též Portugalci v západní Africe;potomci nemíšených portugalských přistěhovalcůna Ceyloně tmavší než sami domorodci! V Egyptědostává Evropan brzo temnější pleť a kučeravévlasy, v Habeši v jediné generaci přechází dočerna, na Nové Ouinel do hněda.

B) Teorie autochthonů: »Na různých územích sevyvinul člověk samostatně z nižších živočišnýchtvarů.“ Tedy několik plemen, jedno na druhém ne­závislé! Jak potom vysvětlíte

a) příbuznost řeči?b) To, že některé pověsti jsou rozšířeny po celé

zemi? Pád prvního člověka, vina ženy při tom,zmatení jazyků (Babyloňané, Indové, Indiáni, Ne­grové... stavba věže n. žebříku, po kterém chtělido nebei) [Potopa.] Jak vysvětlíte jednotný rázprakultury a prvotného náboženství? Fridr Gr'ábnera P. VII. Schmidt dokázali z faktů:

1. Nikdy nebyl člověk bez kultury; dvě věciu něho vždy a všude shledáme, nástroje a oheň.Vývojovci (evolucionlsté) tvrdí bez důkazu, žezprvu žil ]. zvíře.

A Adam 13

2. Náboženství: zprvu byla víra v jedinéhoBoha rajsky čistá, byť dětsky naivní; ta se pakzvrhla; evolucionisté vysoukali ze sebe teorii, ženapřed byl člověk bez náboženství, pak přes víruv démony, totemismus, animismus a fetišismusdospěl k uctívání předků n. slunce a ohně, k mno­hobožstvi, dvojbožství, jednobožství, odkudž po—krokem se vrací zpět k původnímu stavu bezvyznánL

3. Manželství: zprvu jednoženství, nerozlučitel­nost, pak pokles; u žádného národa nepozorovatvzestup; vždy sestup k rozlukám, volné lásce atd.Evolucionisté proti vší skutečnosti: »Napřed volnéspojení ]. u zvířat, pak manželství.“

4. Právní řád: každý kmen měl své honicí asběrné území (stromy, plody), jednotlivec měl, cozískal prací: šat, kořist, nástroje, zbraně. Evolu­cionisté: »Napřed komunismus j. u zvířat, pak sou­kromý majetek.“ Důkaz?

5. Stát: nikdy nežil člověk isolovaně, vždy vespolečnosti, zprvu patriarchálně, jak dokazuje i ja­zykozpyt

C) Hřích Adamův.a) »Vypravování bible je alegorie; hřešil smil­

stvem.<<Nečistotě oddaní si nedovedou představit,že by kdo mohl hřešit jinak, pýchou, závistí, ne­zřízenou touhou po slávě n. vědění. A, a Eva bylijiž manželé a slyšeli: »Množte se a naplňte zemila

b) »Vypravování bible je báje, mythus.a Delitsch,Harnack, racionalisté. Dukaz? Někteří žádný, ně­kteří: »Zázraky jsou nemožnéa (dokažl), někteří:»| jiné národy mají podobnou báji.a Podobnouzprávu! Nedokázals, že to je báje! Zprávu, vzpo­mínku více nebo méně jasnou na to, co prarodičeprovedli. Vypravování bible je prosté a důstojné,v bájích pokaženo nedůstojnými příměsky. - Je-Iihřích A. báje, nezbývá, leč celou bibli prohlásitza mythus (což oni s radostí činí), protože tatoudálost v ráji je základ &východisko všeho, o čemPísmo sv. mluvi: bídy lidstva z ráje vyhnaného,

14 Adam A

nutnosti vykoupení, záslibu Vykupitele, přípravy naněho (celý St. Zákonl), jeho příchodu, působenía smrti (Nový Zákon!), ospravedlnění člověka, aske­se, t.j. snahy, aby podporován milostí Boží hojilv sobě rány, zasazené hříchem A., především ne­zřízených vášní, a tak dosáhl Boha, pro něhož jestvořen. [Ráj]

c) »Mluvící had je báchorkahc Byl přec nástrojemsatanovým, podobně ]. posedlí! Moc padlého an­děla převyšuje daleko moc lidskou, dokáže věcičlověku nemožné.

d) »Pro jedno jablíčka být vyhnán z ráje a od—souzen k tak těžkému trestul Pro takovou malič­kosti To nevěřímla Jablíčko je maličkost, ale nepo­slušnost neni maličkostí! Když Bůh zakazuje, ne­smím, byť šlo o jediné stéblo trávy, o zrnko maku.

e) Hřích dědičný. »Jak k tomu přijdeme, bychompykali za cizi vlnu?“ Poněvadž člověk je tvor spo­lečenský (animal sociale)l Jako je jednotlivci n.celé společnosti na prospěch dobro, kt. vykonájiný (vynálezy: abeceda, hodinky, elektrické svět­lo... vítězství nad nepřítelem, moudrá vláda...charita Jana Boska, vykoupení skrze Krista. ..), takmu je na škodu i zlo, zaviněné jiným: děti pykajíchudobou n. dědičným zatížením za neřestný živototcův, národ za viny svých vůdců.

f) »Lidská přirozenost jest od narození dobrá;netřeba, leč jen pěstovat vlohy a sklony, vloženédo duše dítěte a dopomoci jim k plnému rozvití.aNa to ať odpoví, kdo měl kdy na starosti výchovudítětel Co nezřízeností se v něm jeví dřív, neždovede promluvit! Hněv, závist, svéhlavost... At'odpoví, kdo vážně pracoval o dosažení dokona­losti; jak urputný boj s vášněmil Máte-Ii pravdu,odkud tolik neřestí v lidstvu? Proč shnily národy,které se vaším receptem o rozvíjení sklonů a ho­vění jim řídily? Což přísloví: »Zádný člověk bez

chybyu? Chcete je popřít?AKOMODACNI SPOR. A) Úvod. Za starověku se

církev přimkla zvyklostem národů, kterým zvěsto—

A Akomodačni spor 15

vala evangelium, pokud nebyly na závadu čistotěvíry n. mravů. Pohanské svátky, svatyně, průvodyi jiné náboženské slavnosti proměnila v křesťanské,Slovanům povolila mateřskou řeč v liturgii atd.Tyto pokyny dal i Řehoř Vel. misionářům, jež poslaldo Anglie. Snaha o takové »přizpůsobenía (ako­modaci) ponenáhlu mizela, když ve stol. 14. a 15.nebylo již v Evropě národů, kt. by bylo třeba při­vést do církve. Začátkem novověku, objevením zá­mořských cest a neznámých zemi, vzplanulo misijníhnutí nanovo. Jesuité se po příkladě misionářů sta­rověkých snažili evangelium přizpůsobit co nejvícsvérázu domorodců. »Ponechat jim, co není protivíře a mravnosti! Sami to přijmout, žijeme-Ii mezinimi! Šat, národní slavnosti i zvyky, které jim přešlyv krev, na nichž lpíl Kdysi splynulo evangeliums řeckolatinskou kulturou, proč by ne s kulturouindickou, japonskou, čínskou?<< P. Nobili T. ]. dletěchto zásad jednal: odíval se a žil navlas j. indičtíbramini.

B) Kdysi - protijosuitsky. Do Číny přišli jesuité1582, P. Ricci se dostal 1600 na císařský dvůr v Pe—kingu, brzo po něm i P. Schall. (Je báchorka, žese »stal Člňanen a vzal si Číňankua.) Misionáři roz­víjeli blahodárnou činnost; řídíce se zásadami prá­vě vytčenými, ponechali obráceným uctívání před­ků, prohlašujíce je za úkon občanský, nikoli boho­služebný (»modloslužebnýa). Japonská vláda přijednání o konkordát s Piem XI. prohlásila totéž!Již r. 1701 a pak 1914 prohlásil čínský císař kultKonfutsiův za občanský, nikoli náboženskýl Zajesuity přišli jiní misionáři a prohlašovali jistézvyky za modloslužbu. S jesuity začali divý a ne­chutný spor, čímž zprotivili »novéa náboženství jaklidu, kt. na svých zvycích lpěl, tak císařům, ženakonec vyhnali misionáře všecky.

Spor se táhl od 1630-1742. V Evropě jej podně­covali jansenisté, bludaři, kteří znali Čínu jen zma­py. Arnauld si počínal jako nepříčetný. [Jansen]Divno, že právě bludaři, kt. neposlali za moře mi­

16 Akomodační spor A

sionáře ani jednoho, jevill doma v tisku největšízájem, by se Číňanům hlásalo »ryzí, neporušenéakřesťanství. Pouze prot. Leibnitz stál na straně T.].R. 1704 poslalo 68 křest'. mandarinů do Říma osvěd­čení, že kult KOnfutsiůvnení náboženský; to osvěd­čovali i pohanští mandarini. Hlavní žalobce jesuitůsvětský kněz Charmont, poměrů v Číně neznalý.Do Číny vyslán mladý, nezkušený legát Tournon.Cestou se zastavil v Indii, kde vznikl podobnýspor (»malabarské obřadya) a zakázal odchylky řikřtu sv., zvyky při svatbě a pod.; jako kdy yněkdo prohlašoval za hřích proti víře naše prosto­národní zvyky vánoční n. velikonoční! Tím obráceníIndů značně ztíženo. V Číně se neradil se zkuše­nými misionáři, netaktností popudil proti soběcísaře, zakázal 1707 uctívání předků i Konfutsia,vyhnán, zemřel 1710, a hned se vykládalo, že hoprý jesuité otrávili. Císař, pohan, správně předví­dal: »Bude-lí Iegátův zákaz potvrzen, odpadnouvšichni křesťané.“ V Evropě tvrdili lidé, situacenaprosto neznalí: »Tyto obavy jsou liché.“ Šířilyse nejnesmyslnější pověsti: jesuité prý hlásajíevangelium Koníutsiovo atd. Spor byl rozhodnutBenediktem XIV. 1742 pro Čínu, 1744 pro Indií, a tov neprospěch jesuitů. Předpověd císařova se spl­nila. Věc tím truchlivější, že 2.000 prvních obráce­ných byli skoro samí učenci a mandarini, ne prostýlid. Jesuité se odrobill, ale misie v Číně zničena:

a) od katolíku, kt. se dali poštvat od jansenístů;b) žárlivosti misionářů, závidících ]esuitům úspě­

chy. K největším odpůrcům T.). patřil kapucín Pa­risot. Dbalý čistoty mravní u jiných, méně dbalýu sebe, pro pohoršlivý život z Indie vyhnán, šeldo Ameriky, i tam vyhnán, pletkami dosáhl, žejmenován misijním prokurátorem, pak utekl z úřadui z církve, přidal se k nevěreckých encyklope­distům, dal se do služeb Pombala, za peníze mupsal proti papeži i T.J. lži. Jesuité byli tehdy osa­moceni; proti nim dominikáni, světští kněží sv. Sul­pice, částečně lazaristé, františkáni, augustiniáni.

A Albigenšti 17

C) Nyní - jooultsky. Plus XI. rozhodl 1936 pro Ja­ponsko, Pius XII. 1939 pro Čínu, že uctíváni předkůje úkon občanský. Podobně úkony, kt. podle »sta—rodávného obyčeje vlastia se konají při svatběn. pohřbu. To vše jsou »úkony, kt. nejsou samy vsobě zlé; ač vznikly z pohanského náboženství,přikazují se ]. projev lásky k vlasti, ne ]. projevynáboženské, jimiž by se katolíci hlásili k pohan­skému náboženství.“ Tím zrušeno rozhodnutí Bene­dikta XIV.,ale nenapravena zkáza, způsobená žár­Iivými, úzkoprsými protivníky jesuitů. Jesuitské mi­sie v Japonsku pomáhall ničit kalvínští Holanďané,v Paraguay je zničil osvícenec Pombal.

Dnes je misionářům zřejmo: chtějí—lik víře obrátitcelé národy, musí nezbytně jejich národní svérázšetřlt. Přijde-ll k nim řeholní sestra v evropskémřeholním hábitě, pozná každý na první pohled:»Cizlnka.a Má-Ii národ (Indie, Japonsko...) svůjstavební sloh a postaví-li věrozvěsti chrám ve styluevropském (barokním a pod.), volá budova: »Po­cházlm z ciziny.a Pak i náboženství Kristovo po­kládá domácí lid za »cizía.

D) Závěr. Sv. Beda (1735) píše o přijetí pohan­ských zvyků, křesťanstvím posvěcených: »Změnou(přizpůsobeníml) přišlo křesťanství pohanské tvrdo­šíjnosti na pomoc, zatím co ů lným odstraněnímby je bylo jen více dráždila“ ím dal misionářůmpokyn 1659: »Nižádným způsobem neraďte oněm(obráceným) národům, aby své obřady, zvyky amravy měnily, jen když nejsou zcela zřejmě naodpor náboženství a dobrým mravům. Víra neza­mítá obřady a zvyky žádného národa, jen kdyžnejsou zvrácené; naopak, přeje si, by jim byly plnéuchovány.a Jesuité se dle toho řídili! - Bůh dalAbrahamovi obřízku; u pohanských sousedů byla uždávno předtím! Sám Buh se tedy přizpůsobil běž­ným zvykůml Totéž vidíme v mnoha zřízeních S. Z.!

ALBIGENŠTI.A) »Albigenskó války - doklad, žecírkev se neostýchá celé kraje zaplavlt krví, jen

18 Albigenští . A

když uhájl nadvládu nad duchovním (a možno-Ii,i nad občanským) životem svobodných národu <<Když se církev nechce dát zardousit, když pakv zápase, jejž sami vyprovokovali, podlehnou jejíprotivníci, je tím vinna ona.

A., jméno společné valdenským a katarům. Ka­tarové (»čistía), přívrženci Novatianovi ve 3. stol.,objevili sej. znovuzrozená starověká pohanskásekta v 12. a 13. st. (Dualismus, dobrý a zlý bůh,hmota je zlá, atd.) Valdští, původně společnostlaických kazatelů, mužů i žen, založená 1176 odlyonského kupce (Petr Valdus. . de Vaux), byzachovávajíce apoštolskou chudobu hlásali pokání- podobně později světec z Assisi! Zesvětačelostfrancouzského kleru byla příčinou, že tito »Iyonštíchudía dosáhli u lidu značné vážnosti. První laickéhnutí v církvi! Papež jim zapověděl kázat, nepo—slechli, & za neposlušnosti přišly v patách bludy.Prohlašovali bibli za jediný pramen víry, zavrho­vali očistec, úctu svatých, odpustky, svátky, pouti,přísahu, vojenskou službu; osobovali si právo slou­žit mši sv., udělovat rozhřešení; špatný kněz prýneplatné uděluje svátosti; odpírall papeži posluš­nost. Kdo by nepoznal ideje, které od nich do jistémíry přejal Hus a Čeští bratříl Sekta Valdova, za­vlečená i k nám, splynula později s husity a Bra­třími, ve Francii s kalvinci, v Německu s luterány,v Italii utvořili samostatnou »autokefalnía společ­nost, církvi ještě nepřátelštější; udržela se dodnes.Valdes je sympatičtější než Hus: chudobu, kt. ji­ným kázal, sám zachovával; Hus nikoli!

B) Je-Ii řeč o křižáckých válkách proti A., jdepouze o katary. Tím jménem se označuje řada sekt,kterou držela pohromadě jen nenávist ke katol.církvi. Byli dědici východních sekt, jichž bludy bylyobchodníky přeneseny na evropský západ. Mani­chejští, Pauliciáni (zakazovali manželství, při schůz­kách tropili pusté orgie; jejich hlavou byl Baaneszvaný Nestoudný, Jr801), Bogomilové. Proč církevproti A. tak příkře vystupovala? Podkopávali spo­

A Albigenští 19

Iečenský řád! Manželství pojímali ]. Pauliciáni, svá­tostí zavrhovali; t. zv. duchovní křest (consolamen­tum) udělovali na smrtelném loži; aby se »pokřtě­nýa neuzdravil a neklesl zas do hříchu, sprovodiliho ze světa, neučinil-Ii to sám. Jejich nauka o zlémbohu vzkřísila pohanskou pověru. [Čarodějnice]Kristus byl prý andělem se zdánlivým tělem. Tito»asketové přísných mravůa, ve skutečnosti fanati­kové, šlapali po nejsv. Svátosti, pálili i bořili katol.chrámy, drancovali kláštery, týrali kněze i řeholnísestry. V Toulousu, jejich baště, se nesměl knězani ukázat, biskup mohl vyjít jen se silnou stráží.V Bésiersu, druhé baště, hověli »čistía (kataři) bez­uzdným neřestem, dopouštěli se násilností, páchalizločiny, vraždili katolíky v kostelích. V Montpellier,jejich centru, nebylo lépe. Navazovali přátelskéstyky s židy i se saracenskými Maury v sousednímŠpanělsku; jejich cíl: zničit církev.

C) Církev se napřed pokoušela je obrátit. Ber­nard (11153), Raoul z Beaulieu (Radulphus Ardens­»Rudo|f Plamennýa 12. st.), Dominik (11221).RaymundV., hrabě toulouský, píše 1177 papeži: »Duchovnímeč slova Božího je nedostatečný; nutno sáhnoutk meči železnému.a Papežové váhali přes 100 let.Po Raymundu V. přišel Raymund Vl., sám bludemnakažený; když Inocenc III. poslal do Provencelegáta Petra de Castelnau, dal ho na zpátečnícestě úkladně zavraždit 1208. Teď Apošt. stolicemlčet nemohla; papež vyhlásil křížovou výpravu,francouzský král jí postavil v čelo Šimona : Mon­fortu. Tamější romanopisci i historikové & Ia Jirá­sek vzdychají: Byl to »vyhlazovací boj barbarskéhoseveru proti vzdělanému jihu.“ Po urputném zápo­lení bylo Bésiersu dobyto 1209, v městě nastalastrašná řež. Po 200 letech se objevují první lži:Cisterciácký opat Arnold, šlechetný a milosrdnýmuž, prý vojáky podněcoval k vraždění! - Petr,král aragonský, oddaný pití a Venuši, se z politikyspojil s A., poražen u Murteau 1213. Tím mohlabýt výprava skončena. Ale Raymund nemyslll smír

20 Albigenští A

s církví upřímně, a Šimon obmýšlel rozšíření svémoci. Tím se křížová výprava zvrhla ve válku po­litíckou, trvající až do 1229, kdy Raymund Vl. pomarném odporu se s církví smířil. Jižní Francie potěchto bojích vypadala j. naše vlast po válkáchhusitských n. 30 leté. V katol. Provenci bývalovšude veselo, trubaduři (romantičtí pěvci) putovaliod hradu k hradu, v míru bylo všeho dost; teďhrady pusté, krajiny vydrancované, smutno všude,umlkl zpěv. Požehnání bludul

D) Starokatollk Fridolín Hoffman vypravuje, žer. 1655 byli valdští usazení v Piemontě (sev. Italii)od katol. nevinně porubání, prý na 4.000. Ve sku­tečnosti vyprovokovali řež sami; vzbouřili se, za­čali pobíjet katolíky, ti sáhli k zbrani; pobito blu­dařů jen několik set.

ALBRECHTBRANIBORSKÝ,Hohenzollern, poslednívelmistr upadlého řádu Něm. rytířů. Lev X. je vy­bízel, by řád reformovali, Luther, by všichni řádopustili a oženili se, A. přijal radu Lutherovu. Velkéstatky,a území řádu (Prusko) učinil svou državoupod ochranou Polska 1525; surovou bezohlednostipřinutil všecko obyvatelstvo k odpadu; dvakrátženat, jeho jediným synem (choromyslným) pruskávévodská větev Hohenzollernů vymřela. Osiander,odpadlý ženatý kněz, jenž ho získal pro nové ná­boženství, mu ztrpčoval náboženskými spory po—slední léta života; nedržel se totiž do posledníhopísmene Lutherova učení!

Bratranec A., téhož jména, arcibiskup mohučský,vlz Tetzel.

ALEXANDERVI., Španěl, z rodu Borgů, si papež­ství koupil, slíbiv voličům velké odměny. Už j. kar­dinál měl 4 dětí, zahrnoval je statky. Janovi dalkus Církevního státu. Cesara, zlosyna, učinil kar­dinálem a arcibiskupem, pak ho podporoval vesnaze dostat aragonskou princeznu, nakonec muopatřil francouzskou; chtěl Círk. stát proměnit vesvětské království a jemu je dát, což překazila

A Aliance 21

smrt 1503. Pověstná je i jeho dcera Lukrecia; nenívšak pravda, že hřešil l s ni. Byl dobrý politik adiplomat; jeho mravy nezušlechtila ani tíara. Kýdiv, že takové poměry v samém středisku křesťan­ství připravovaly vystoupeni Lutherovo! Vy však,kt. hlásáte volnou lásku a »zdravou smyslnosta,máte nejméně práva házet kamením po muži, jenžjednal dle vašich zásadl Proč ho nesrovnávátes Lu­therem, Jos. ll. i jinými vašimi lidmi, po té stráncehoršími než on?

ALFONS LIGUORI. [ProbabiL] Před lety smýkalisvětce blátem, že prý ve své morálce sděluje věcihanebné. - 1. A. nepsal pro děti ani pro lid; jenpro zpovědníky, a těm, jakožto lékařům duší, jenutno leccos povědět, o čem se jinde nemluví. ­2. Psal latinsky. - 3. Kdo touží po jistém druhu Ii­teratury, není odkázán na spisy A. - 4. Před letybylo zvykem smýkat blátem každého katol. mora­listu. V berlínském parlamentě Wlndhorst (ne Lud­vik, vůdce katolíků, nýbrž liberál) se pokryteckypohoršoval nad jesuitou Gurym, že prý »jehoohavnou knihou chvějící rukou takto mrštil na zem,jsa blizek mdlobám.a Obrácený pastor Evers setázal sám sebe, co by asi ůtlocitný pán dělal přičetbě Lutherových Tíschreden (Řeči u stolu), ježjsou plny nejšpinavějších oplzlostí.

ALIANCE.A) »Svatáa A. na vídeňském kongresu1815 po vítězství spojenců nad Napoleonem. »Vnitř—ní i vnější politika mocností opirejž se v budouc­nosti o základ křesťanství, budiž založena na lásce,spravedlnosti a míru.“ Ministr Metternich se smáltomuto »mrtvě narozenému ditětia, jehož otcovébyli tři mocnáři různých vyznání (katol. Rakousko,pravosl. Rusko, prot. Prusko). Bylo zřejmo, žezůstane při pěkných slovech ]. ve společnosti ná­rodů po 1918. Jen praktické křesťanství, ztělesněnév katol. církvi, s určitými a jasnými zásadami asměrnicemi, je s to obrodit lidstvo, ne pouhá vše­

22 Aliance A

obecná, matná fráze o lásce, míru, křest. humanitě.Nezačali brzo potom v Rusku carové pronásle­dovat katolíky s bezpříkladnou krutostí? Nepod—porovaly ostatní vlády liberalismus a protinábo­ženské hnutí? Kdo vyvolal revoluci 1830 a 1848?Proto papež k A. nepřistoupil, dobře věda, žetaková bezbarvá instituce k ničemu nevede.

B) Komedle se opakuje. Po vítězství nad Hitle­rem u nás 1945: »Sbratřeníla Katol. noviny oznamo—valy Husovy slavnosti, bohoslužby sektářů, uveřej­ňovaly nabídky rozloučených k civilnímu sňatku,otiskly prot. článek, že záchrana Brna před zhova­dilostmi prot. Švédů na přímluvu P. Marie 1645byla národním neštěstím atd. Naši »bratřía bezvíry štvali při Husových slavnostech proti církvidál, vynášeli Hitlera nad ní. - »My nebudujeme nazákladě katolickém (církevním), nýbrž křesťan­skému, říkali někteří katolíci. Myslíš pravé křesťan­ství? To je jen v katol. církvi! Proč nepojmenuješvěc pravým jménem? Míníš falešné křesťanství?Pak nemám s tebou co mluvit. Jsem pro sbratření ­s jednou podmínkou: že se na slově Kristově ne­změní ani čárky. Čekali mnoho hlasů při volbách;kolik jich od nekatolíků dostali? Věřící to jednánímátlo. »Posílají nás na cizí bohoslužby, je tedyvíra ]. vírala

ALKOHOLISMUS.»Zvláště v katol. zemích je tatorakovina rozšířena.“ Ba nel Italie n. Španělsko tou­to neřestí prolezlé není! Pravoslavné Rusko, prot.Anglie, prot. severní Německo! Statistické čísliceAnglle z 19. st. mluví zřetelně!

Příčlny: a) Chudoba; lidé, kt. si nemohou dopřátpožitků lepších, hledají odškodnění zde; proto Irovéod prot. Angličanů zotročení a ožebračení hovělitéto neřesti, ač ne tak, jak někteří o nich tvrdí.b) Rány osudu, nezaměstnanost; kde není víryv Boha, chtějí u sklenice »zapomenoum - c) Prů­myslová střediska, dělnické čtvrti. - d) Dědičnézatížení. - e) Příliš velký výdělek; dělník, kt. ne—

A Amerlkanismus 25

dovede n. nemůže spořit (nejistá valutal), neví, cos penězi dělat.

ALZBETA,anglická královna, zvaná panenská ­asi j. bohyně Venuše n. Astarta proto, že nežilav trvalém manželském svazku, nýbrž hověla volnélásce, s čímž se ostatně netajila. »Our queen is aquean.<<(Naše královna je děvka.) Nemanž. dceraJindřicha VIII., frivolni, pánovitá, krutá, krvežíznivá,přitom směšně marnivá, i v stáří. Za vlády nevlastnísestry Marie Katolické se tvářila upřímnou kato­ličkou. Po je'i nenadálé smrti povolána od parla­mentu na trun, přisahala, že bude chránit katol.náboženství, přísahu věrolomně zrušila, aby seudržela na trůně. Oprávněná dědička trůnu bylajejí sestřenice Marie Stuartovna [Stuart.]; tu po19 Ietém žalářováni odpravila. Dala se prohlásit zahlavu anglikánské národní cirkve (za papežku),odpadlo několik biskupů, 2 9.400 kněží jen 189 ­za Jindř. VIII. preláti a světští kněží skoro všichni!Svobodný kdysi parlament byl jejím otrockým ná­strojem; každý se musil před nl plazit, lordovéjen na kolenou s ní mluvit. Vydáván krvavý zákonjeden za druhým. [Angl. Protestant.] Vilém Penn:»Za A. bylo v krátké době pro náboženství po­praveno 5.000 katolíků.“ Prot. Vilém Cobbett: »Ne­plácejte mi o krutostech katolíků! A. dala za jedi­ný rok popravit více katolíků, poněvadž od víryodpadnout nechtěli, než Marie Katol. za celou do­bu své vlády popravila protestantů, že od víryodpadli.<< Prot. Martin Hume vydal dílo: »Zálet—nictví královny A.“ Ještě jako babka měla milce.(Essexa - pak ho popravila)

AMERIKANISMUS,bratr modernismu. [Mod.] Kon­vertita P. Hecker myslil, že prot. v zástupech sepohrnou do církve katol., odstraní-Ii se vše, co je»urážia a »odpuzujea, jak v nauce, tak v zřízenia kázni. Trochu vice »světského duchaa do církve,méně zdůrazňovat autoritu, nejmenší míru povin­

24 Amerlkanismus A

ností, co nejméně závislosti na papeži, činnostučitelského úřadu církve omezit co nejvíce, po­přát jednotlivcům více »svobodya, by se mohlinerušeněji »poddat vedení a vlivu Ducha sv.“(Prot. měli též stále v ústech »Ducha sv.“ a každýmyslil ducha náhon Zamítá »pasivníu ctnosti; ho­dily se prý kdysi, nehodí se do doby dnešní (po­slušnost, pokora, sebezápor atd.); tím přestalKristus Pán být vzorem pro všechny doby. Budou­Ii katolíci pěstovat jen »aktivnía ctnosti, zjednajísi prý vliv na veřejné mínění a budou pány situ­ace. Jako by to nebyla věděla církev až dávnopřed 1875! »Aktívníu ctnosti: násilí, prohnanostdlplomacie... Takovým způsobem se církev vítěz­ství domáhat nesmíl »Kláštery se nehodí do mo­derní aktivní doby. Kdo chce dojít dokonalosti,nepotřebuje církve ani duchovního vedení.<< LevXIII. zavrhl A. 1899, a tím pomlnul.

AMPULLY,nádobky z katakomb s červenou usa­zenínou, jež pokládána za krev mučedníků. Římsoudil r. 1668 a 1865, že ano, Mabillon pochyboval,de Buck zjistil chemicky, že to jest kysličník žele­zltý; byly to tedy nádobky na víno n. svěcenou

vodu.ANARCHISMUS. A) »A. 'e jedině důsledný.<< Dů­

sledný v nevěře a bludul e liberalismus a socialis­mus nepřivodil naprostou zkázu společností, vděčíEvropa jejich nedůslednosti, ne jejich zásadám.Oba popírají Boha i autoritu Božího zákona, a za­stávají aut. lidskou: liberalismus aut. státu, socialis­mus aut. lidu; tam dává zákony stát, zde »Iida. A.je důslednější: »Není-li Boha, není pána, kt. by mělprávo mně rozkazovat, neexistuje žádná aut., lidéjsou si rovni, já jsem svým pánem.a

) A. blouzní 0 řádu bez státu, s největší samo­statností a volností jednotlivce. V názorech se roz­cházejí, jen boj proti aut. (státu) je jim společný.Jejich zásady začal hlásat Godwin (T1836), průkop­níkem byl Proudhon (11865) a Stlrner (11856), do

A Anglikánská sekta 25

značné míry Tolstoj (1'1910,' radí pasivní resistencívůči státu). »Kdo na mne sáhne, by mi vládl, jeuchvatltel a tyran, a já ho prohlašují za nepřítelela(Proudhon.) Společnost bez autority: na poloostrovkrétský Spinalonga jsou vyvážení malomocni a po­necháni osudu. Neni tam řádu, vládne právo silněj­šího; i bezvěrecké revue píši, že ono místo jepravé peklo.

C) K dosažení vytčeného cíle je A-mu dobrýkterýkoli prostředek, l násilí a “vražda (atentáty navládce »nepřátele svobodyal); socialismus chcedosíci cile prostředky Iegitimnimi, ač v praxi seněkdy neštítí násilí ani on. Ptejme se anarchistů, kt.vraždili za vlády komuny v Paříži 1870-71 kdekoho,arciblskupa, kněze, klidné občany, v čem bylyjejich oběti nepřáteli svobody?

ANDELÉ,ďábel, démoni... Pouhou zmínku o nichkvituje »inteligentu ůtrpným n. povzneseným úsmě­vem. »Pohádky pro děti, náboženství pro pověr­člvé baby n. nekulturnl divochya. Ale vyvoláváníduchů v duchařských shromážděnich [Spiritlst.]vám platí za vědu, jíž se obírat nepokládáte zanečestné ani za známku omezenosti! [Satan.]

ANGLIKANSKA SEKTA. A) Ve špinavých vodáchse zrodila. Jindřich VIII., nadějný vládce a roz­hodný zastánce katol. víry proti prot., odtrhl se odŘíma, když po 17Ietém manželství s KateřinouAragonskou (1509-1526) se marně domáhal u pap.Klimenta VII. o rozluku; proces se táhl 7 let. Po­krytecl »Svědomí mne stále blčuje pro mé ,ne­platné' manželství.“ Měl 5 dítekl Když to nepo­mohlo, žádal, by směl mít 2 manželky najednouj. patriarchové S. 2., potom zas, že by i s manžel­kou vstoupil do kláštera, pak ale vystoupil, ji tamnechal a sám se oženil. Věcí se musily zabývatianglické university. Vzplanul totiž nepřičetnouvášní k dvorní dámě Anně Boleynové. Luther v po­dobné záležitosti jednal jinak než papež. [Fillp

26 Angllkánská sekta A

Hes.] Tomáš Cromwell, nízkého původu, králůvsekretář, mu poradil, aby se odtrhl od Říma a pro­hlásil se za hlavu angl. církve, cízoložný knězCranmer ho potají oddal 1533, za to jmenovánarcibiskupem.

Pavel III. vyloučil ]. z církve 1538. Došlo pro­zatím k rozkolu. Kdo nechtěl uznat ]. za hlavu angl.církve, byl krutě odpraven (rozpárán —mnohomnichůl), »milosta k stětl dostal kancléř TomášMorus a biskup Jan Fisher 1535. Zabrány menšíkláštery 1536, pak i velké 1559; tím mnoho chu­dých přišlo o chléb, silnice se plnily loupežníky.Cromwell, »kladivo mnichůu, ukrutník, se rozešels J., byl odpraven 1540, před ním Boleynová 1536­brzo se jí nabažil, zamilovav se do její dvornídámyl Ukrutností i smyslnosti předstihl Nerona.Krev katolíků tekla stále, žaláře plné. Popravenon. pobito 30.000 katolíků, 2 královny, kardinál (dru­hý, Wolsey, včas zemřel), 2 arcib., 18 biskupů, 12vévodů a hrabat, 13 opatů, 164 šlechticů.

Arcibiskupa Tomáše Becketa (t1170í), obhájcepráv církve proti Jindř. Il., citoval do 30 dnů předsoud, a když »se nedostavila, odsouzen provzpouru a velezradu k upálení. (Kostil) Krom t. zv.královské knihy nesměli poddaní nic číst, ani bibli!Statky katolíků zabírány. Věrolomný král slíbilsvobodu svědomí, když byl vážně ohrožen vy­puklým povstáním; katol. uklidnění daným slovemse rozešli; dal zatknout a odpravit jejich vůdce,pronásledoval katol. dál. Měl 6 manželek, 2 od­pravil, nakonec ztloustl, že ani pero v ruce ne­udržel; : pokoje do pok. musil být vožen. (T1547.)

B) Krutosti se vzmáhala. Za Eduarda Vl. zavedenoprot., za Marie obnoveno katolictví, a za Alžbětydefinitivně prot. O krvavých zákonech vydanýchAlžbětou praví prot. Vil. Cobbett: »Původcí záko­níku byli biskupi nové církve. (Rostl až do JiříhoIII., 1820.) Byl složen asi ze 100 usneseni parla­mentu; všecka směřovala k cíli, by byli trestáni(mučení, žalařováni, ožebračováni, za živa rozpá­

A Anglikánská sekta 27

ráni) lidé, jichž jediný zločin byl, že se věrnědrželi víry, v níž žili a umírali po 900 let jejichi naši otcovém

V Anglii zbavoval zákoník katolíky vlech občan­ských práv, ukládal jim dvojnásobně daně, vy­loučil ze všech úřadů, odňal jim patronátní práva(židům ponechánal), ukládal ohromně pokuty n.mrskání těm, kt. se vzpírali být přítomni angl. bo­hoslužbám; katolíci nesměli mít zbraně ani k vlastníobraně doma, ani studovat práva n. lékařství, býtporučníky, vykonávat závěti, vzdálit se z místapobytu více než 7% km, manželka neměla právaprovést závěť svého manžela, soud ji směl uvrh—nout do žaláře, ačli ji manžel nevykoupil měsíčněpokutou 5.000 Kč (chudí!). Zavedena prot. inkvi­sice; každý starší než 16 let mohl být předvolána uloženo mu, by se zřekl víry; kdo odepřel, přišelo pozemky, o právo nabývat pozemků (dědictvíma pod.), uzavřít právní n. obchodní smlouvu. Mšesv. trestána pokutou 45.000 Kč, žalářem, smrtí (roz­páráni), přítomnost při ní pokutou poloviční, ža­lářem, smrtí. Londýn vypadal ]. kanibalská ves; poměstě rozvěšeny hlavy umuč. katolíků na výstrahu.

V Irsku ještě hůř. Na hlavu každého kněze vy­psána cena, země se hemžila j. Anglie slídičii zrádci. Inkvlsice: Mohli předvolat, koho chtěli,a nutit, by pod přísahou udal, kde a kdy byl přimši sv., kdo tam byl, by udal jména tajných katol.učitelů i kněží; kdo se vzpíral, žalařován a mučen.Pozemky byly katolíkům vzaty, z najatých je mohlkdykoliv vyhnat nejen nový pán, nýbrž kterýkolivprot. a sám převzít nájem; mohl vzít katolíku i ko­ně; když dltě projevilo přání, že chce být prot.,bylo rodičům vzato (mnohdy i bez toho!), dánona výchovu prot-ům; celé dědictví připadlo synun. ženě, odpadl-li k prot.; u soudu svědectví ka­tolíků neplatilo; musili platit dvojnásobné daněna vojsko, pán jim mohl zapálit kdykoliv střechunad hlavou atd. Když došlo pro nesnesitelně utla­čováni k vzpouře, byli hromadně popravováni,

28 Anglikánská sekta A

odváženi j. vězňové (otroci) do kolonií, kde robo­taml a jedovatým podnebím rychle hynuli.

C) Věrolomností a násilnostml se držela. Nástup­ce Alžběty, Jakub I., tchán Zimního krále, slíbilsvobodu vyznání, dané slovo nesplnil, pronásle­dování trvalo dál. Za Karla !. puritáni, nepřáteléstátního kalvinského náboženství, zosnovali revo­luci (Ollver Cromwell) a krále popravili. Jakub ll.dal 1687 katolíkům svobodu, za to vyhnán, královéz hannoverského rodu pronásledovali katolíky dál;teprve 1926 se dostalo katolíkům rovnoprávnosti,a to ještě s výhradami

ANTIKA, HELENISMUS. A) Světlo. Hellas, staréŘecko. Malý, tělesně i duševně vyspělý národ,statečný v boji, milovník krásna, založil kulturunepomíjející ceny, rozšířil jí, kamkoli jeho synovépřišli (koloniel), nakonec ji předal Římu. Řeckéumění, řecká a římská literatura, římské právo,organisace vojska i státní správy, stavitelství, so­chařství, epos, lyrika, dějepis, řečnictví, matema­tika, filosofie, státníctví... Řeckořímská kulturamohla být základem a zárukou trvalého blahobytuvšech vrstev obyvatelstva, kdyby... kd. jim bylosvítilo světlo víry Kristovy! Ve skutečnosti bylo všejen pozlátko, zakrývající netušenou hmotou i mrav­ní bídu a hnilobu. Úpadek, rozklad, mravní zvráce­nosti (»řecký hříchu). Horác, jenž na sobě zakusill na kra'janech viděl »požehnánía řecké kultury,pravil, že Hellas vnesla do Latia svou kulturu as ní své neřesti.

B) Stín. Hrstka svobodných, kt. zakoušell blahotéto vzdělanosti, a zástupy otroků, proklínajícíchsvůj osud. Jen fanatický zbožňovatel antiky j. Ma­char mohl říci, že osud těchto ubohých byl zcelasnesitelný. Křesť.charita byla neznámá. [Otroctví]Vznešenější než sochy Fidiovy je dílo Milosrdnésestry, kt. hojí rány trpícího; větší a krásnější díloje útulek pro sirotky, založený za mořem od mi­sionáře, než Homérova Ilias, Sofoklovy tragedie,

A Antlka - helenismus 29

_...

Vergilovy verše, kt. nezachránily ni jedinou poho­zenou dívku před domem neštěstí a hany. Egoista,kt. má všeho dost, čte mé řádky s pohrdavýmúsměvem. Když. Nietzsche zkrušen duševní choro­bou pomalu umíral, smýšlel o ošetřující křest. láscejinak, než jak o ní mluvíval, jsa zdrávl

C) Móda dneška. Do módy přišel výklad křesťan­ství, kt. není nikterak moderní (Kelsos se s nímvytasil v 2. st., Za pravdou K. 553), že prý vznikloz A. (Pod korouhví K. 28.) Jistě? Spasitel světapůsobil jen ve své vlasti a prohlásil výslovně, žeje poslán jen k ztraceným ovcím lidu israelského(Mt 15,24), že jeho úkolem je zdokonalit zákonlidu isr. daný. Třebaže Palestina byla tehdy částířímské veleříše, nebyl náboženský život židů aniv nejmenším ovlivněn římskou kulturou; proto ne­náviděl Řím tento nárůdek, kt. nechtěl o jeho bo­zích, vzdělanosti, mravech ani slyšet, naopak po­kládal jeho bohy za nečisté. Když první hlasateléevangelia opustili půdu Palestiny, kázall sice po­hanům, ale nedali se pohanskými ideami ovlivnit.Což nepokládali pohané křesťanství za odnož ži­dovského náboženství? Uvedený Kelsos jistě, alezároveň tvrdí: 1. Křest'. nauka se nedá ani zdalekapřirovnat k řecké tfii. 2. Co je v ní cenného, pře­jala od řeckých ffů. Již první literát, kt. peremproti křest. bojoval, si odporujel Nepřemožitelnýodpor ke všemu pohanskému, jejž měli židé v krvi,trval i u židů ke Kristu obrácených. Jak musil Pavels těmi vžitými předsudky bojovat! Jednou i Petroviproto činil výtky. (Gal 2,11) Různá zřízení v církvivyrostla ze starozákonní synagogy, ne z pohanské

jsou|| jisté podobnosti, jsou čistě zevnějši.[AMithraJ Theologie sv. Pavla je tak odlišná odvšeho pohanského, že povrchní četba jeho listůnás o tom přesvědčí.

D) Něco doznáme. Vliv A. lze zjistit teprve poz­ději, ne na nauku církve, jen na věci čistě zevnějši.Přibývalo křesťanů obrácených z pohanství, odcho­vaných kulturou helenistickou; ta pochopitelně

30 Antika - helénismus A

pronikla veškeren jejich duševní život. Byli činníliterně a převzali od antické literatury formu. Ře­šili bohoslovné problémy, a k tomu převzali odant. ffie pojmy a výrazy. Starokřest'. umění navá­zalo na umění pozdní A.; různé zvyky n. slavnosti,kt. nebyly v odporu s věroukou n. mravoukoukřest., církev buď trpěla n. převzala n. proměnilaa posvětila. [Akom. spor.) A. poskytla jen roucho,jímž církev oděla zřízení od Krista ustanovené, A.poskytla zlatý podklad, do kt. církev zasadila perlyod Krista jí daně.

ANTONELLI, sekretář Pia IX., kardinál, jáhen,denně přítomen mši sv., týdně přijímal sv. svá­tosti, podporoval charitu, nebyl člověk pustýchmravů. Co se vykládalo o jeho dceři (hraběnceLambertiní), je báchorka odmítnutá i od ital. soudů,zaujatých proti A.

APOKRYFY. Čte-li věřící něco o evangeliu sv.Petra, Jakuba, Tomáše, nesmí myslit, že ti apošto­lové skutečně ty knihy složili. Tyto i jim podobnéknihy vznikly za nejstarších dob; byly bud legen­dy, jimž nepoučení věřili a mylně apoštolům při—pisovali, n. padělky bludařů, kt. jimi chtěli šířitsvé bludy a zúmyslně (podvodné) je prohlašovaliza díla apoštolů.

APOLOGIE, obrana víry, pěstována od nejstar­ších dob. Dnes někt. katolíci, pojímajlce pochybenětoleranci n. chtějlce klidit chválu, že jsou »šle­chetní, tolerantní, širokého rozhledu a srdcea, za­vrhují A. Prý jen poučovat; nemluvit přímo protiHusovi atd. Tak Josef II.: katolíkům zakázal šířitspis proti Lutherovi, veskrze věcný a bez urážek,a mlčel k šíření hanopisu proti hlavě katol. cirkve.Nepřátelé rádi nám učiní poklonu, když jim pone­cháme volné pole. Rozhání-li katolík tmu, jež snadcelá staletí zastírala jisté zjevy, je největší po­prask v řadách těch, kteří »hledají pravdu<<.

A Arbuěs Petr 31

Luther obestřen odjakživa nimbem svatosti, hr­dinství, průkopníka svobody svědomí a mravníčistoty. Tu Janssen po dlouholetém bádání v archi­vech a studiem spisů Lutherových (který prot. bo­hoslovec je čte, studuje, má?) vydal své velkédílo o německé reformaci; vrhli se na něho j. psiod řetězu. Nemohli mu dokázat ani jediný omyln. lež, bojovali frázemi, nadávkami, štvaním. Bro­žury: »Papeženský dějepisec Janssen, zlým duchemposedlý.“ Delbrůck: »Dílo Janssenovo je jedináohromná lež, to dílo trestat pohrdavým mlčenímje málo, měly by se mu uši uříznout, jak Huttendvěma mnichům udělal.“ Rode: »Potřebuje Lutherproti Janssenovi vůbec obhajoby'r'a Počínali si j.zběsllí, poněvadž jim Janssen pověděl o »othLutherovi pravdu, a nikdo ji nemohl vyvrátit. Jiný:»Jen citlivůstkář se může pohoršovat nad Luthe­rovými oplzlostmi.u

Co zkázy zaviní, schází-Ii bojovníkům Kristovýmduch starých neohrožených zastánců víry! Ne­mravný Hutten a jeho společníci připravili Luthe­rovi půdu - jak? Reuchlin (humanista) měl spors kolínskými bohoslovci, s odsouzením Reuchlinav Římě váhali, Reuchlin a Hutten získali mezitímpublikum svými povedenými kousavými »Listy tmá­řůa (151521517) - obsahově i formou bezcenné,ale srší humorem, zvláště jedovatě napadají mni­chy. Odpověd »Lkání tmářůu (Gratius 1518) bylaneslaná nemastná, & odsouzení Reuchlina 1520(z Říma) neučinilo již na nikoho dojem. Zatím 1517vystoupil Luther. - U nás před lety! Machar! Divímse, že se nenašel katol. kněz, kt. by byl stejnějadrným slohem odpověděl (Opletalova odpověďnečinila dojeml) a ukázal, že své blouznění proMark Aurela si vypůjčil od Renana, blouznění pro

' antiku od Schillera a Heina, lži v »Říměa vymyslilsám, následuje rady »patriarchy neznabohůa Vol­

taira.ARBUÉS Petr, lnkvisitor v Aragonii, augustinián,

přepaden v Saragosse na stupních oltáře o půl­

32 Arbués Petr A

noci 14.-15. září 1485, muž sv. života. Vrazl najatiod židů, kt. ohroženi inkvisici mysllll, že vraždazastraší jiné, takže nikdo nepřijme úřad inkvisi­tora; na podplaceni vrahů uložili daň všem sou­věrcům v Aragonii. Těžce zraněný vydechl duši17. září: »Pochválen bud' Ježíš Kristus, umlrám zajeho sv. viru.“

V Německu byl A. neznám do chvíle, kdy bylPiem IX. vřaděn mezl světce. Jakmile četli v no­vlnách, že »inkvisltora prohlášen za svatého, nasta­la štvanice; články, brožury atd. Pověstným se stalobraz Kaulbachův, tehdy v Něm. vystavovaný:»Petr A. z Eplly, velkoinkvlsitor (?) jesuitskýa (??)Že prvni jesulta se objevil na zeměkouli teprve75 let po smrti A., nevadilo. Obraz představujekacířskou odsouzenou rodinu, výraz neviny i ne­beské vznešenosti rozlit po tváři všech, proti nimstoji A. s mnichy, satanský fanatismus i krvežízni­vost šlehá z očí. Kopie obrazu rozhozeny po celémNěm. V brožurách bylo lze číst (prot. univ. prof.Lówenberg): »Za 16 měsíců upálil mnoho set lidí.“A. byl v úřadě necelý rok! Schottmann: »Mnohotisic lidi dal mučit, mnoho tisíc upálita P. Bauerzevrubně prostudoval působeni A. a pak vyzvalSchottmanna 1882, by dokázal vědecky, že A. dalpopravit jediného člověkal Schottmann ztichl, alesvé Ižl neodvolal. »Krvežíznivý stařec<< - bylo mu43 let! Llorente, zarytý nepřltel inkvislce. kt. pře­hání o závod, praví 0 A., že spolu s druhým inkvi­sitorem odsoudil několik lidí.

ARIANI. A) Arlus, alexandrijský kněz, vzdělanýve škole antiošské; jeji zakladatel, jeho učitel Lu­clán (T312), byl ovlivněn Pavlem ze Samosaty:»Kristus je člověk, v němž Syn Boží přebývá ].v chrámě.a Z téže školy vyšel blud Nestorlův'o dvou osobách v Kristu. Arius učil: »Kristus jenejvznešenější všech tvorů, aeon, vyzbrojený bož­skou moci.a Nicejský sněm r. 325 rozhodl spornouotázku, ale neukončil spor; ten teď teprv začal.

A Askese 53

Konstancius ]. skoro všichni cařihrad. císaři, podpo­rovatel bludu, vida, že mu skýtá příležitost mísit sedo církev. věcí a rozhodovat i ve věcech víry,učinil celý východ ariánským; západ vedený pev­nou rukou papežů odolal; A. se brzo rozštěpillv krajní a poloviční, semi-A.; první nazývali SynaBožího Otci nepodobným, anomoios, tito podob­ným, omoi-usios, katolíci rovným, omo-uslos. Nej­větší odpůrce A., Atanáš, žák sv. Antonína poust.,kt. patřil církvi katakomb, předal tedy žákům staréučení. U germánských kmenů utvořili A. národnícírkve; tyto státy ve zmatcích 7-9 st. zašly všecky,jen katol. Frankové (Chlodvíkl) se udrželi; spojeníse světovou církví dosáhli ve středověku vlád­noucího postavení v Evropě.

B) 0 slovech omoi-usios a omo-usios říkají 5 po­směchem nepřátelé: »Takoví byli katolíci! O jedinépísmenko se hádali s protivníky na nůž.a Dejte námtedy dobrý příklad! Nehádáte se vy s námi na nůžo dvě písmenka? »Bůh existuje,“ vy pravíte: »Bůhneexistujea. Škrtněte tedy dvě písmena, a bude­me žít spolu v míru!

ARNOLD Z BRESCIE, kněz, demagog, brojil protisvětskému majetku kněžstva, horoval pro obnovuřímské republiky, zosnoval v Římě povstání protipapeži, »založila republiku. Luza týrala poutníky,pleníla domy kardinálů i chrám sv. Petra. Pří koru­novaci Fridricha 'I. 1155 přepadla poštvaná quavojenskou družinu císařovu, A. prchl, dopaden,z rozkazu Fridrichova vydán, od papežských úřadůpopraven, neznámo, zda s vědomím papežovým.

ASKESE. U Řeků znamenala otužování těla, tre—nování pro veřejné zápasy. V křesťanství přene­seno na duchovní boj protl světu, ďáblu a zvláštětělu; systematická snaha svobodné vůle po doko­nalosti za stálé pomoci milostí Boží, systematickácvičba 1. podrobit nižší část lidské přirozenostičásti vyšší, svíéci starého člověka. ['Sebezáporl;

34 Askese A

2. připodobnit se Kristu, obléci Krista, prací 0 do­sažení ctností. Ze A. je nutná, doznávají po smutnézkušenosti věřící prot. Smiles, Forster a j., nevěřícíPaulsen, St. Mill a ]. Pokání v nejširším smyslu...Kde v člověku dosáhne nižší stránka vrcholu, jeutlučena veškerá inteligence a vzlet, člověk sestává zcela tělesným, a poněvadž nemá automa—tické brzdy j. zvíře, která přikáže »dosta, překročímeze, propadá tělesným zvrácenostem, musí vevlastním bahnu shnit; starý Řím!

ASTROLOGIE. »A., nejstarší věda! Dopište naadresu X. Y., udejte den i místo svého narození,a dostanete přesně určený běh celého vašehoživota.“ (Reklama v pokrokovém časopise u náspřed lety.)

A) Zas vyhrabali »starou vědu, zasutou prachemstaletí.<<Také pokrok! Ta »vědaa má vpravdě úcty­hodné stáří. Egypťané, Chaldové ji pěstovali zvl.od 2. st. před K. j. vědou svatou. Z postaveníhvězd při narození soudili na budoucí osudy člo­věka. Každému sestavili horoskop, věc podobnoukapesním hodinkám; z něho mohl vyčíst, co hokdy do smrti stihne. Církev tu »vědu“ odsuzovalaj. povéru. (Augustin, Lev Vel., Řehoř Vel. »Esaua Jakub, dvojčata, se narodili téže hodiny, zatéhož postavení hvězd, a přec jak různé byly je­jich osudyla) Někt. papežové stíhali A. vyloučením: cirkve, »temnáa středověká scholastika proti nívystupovala. (Za pravdou K. 400.) A. oživla ve 12.st. vlivem arabské ffie. Skoro každý vládce mělna svém dvoře »zkušenéhou astrologa, bez jehožrady nic nepodnikl. Ve st. 14. a 15., za dob úpadkuv církvi a za pohan. renesance, se A. rozšířila poItalii, ve st. 16. za reformace nastal v katol. zemíchpokles, zato slavila A. vítězný vjezd do Německa.Luther proti této »věděa nebrojil j. proti univer­sitám, podporoval ji, co mohl. Prot. hvězdáři Tychode Brahe & Kepler byli A. oddáni. Ve st. 20. zasoživuje, zvl. v theosofických, antroposofických a

A Augsburská konfese 35

okultistických kroužcích; v Něm. vznikla po 1918spousta astrol. sdružení.

8) A. souvisí s Iatalismom; osud člověka prý nezměnitelně předem určen od vyšší moci. »Co semá stát, stane se.“ Tak stoikové, Mohamed (kis­met), někt. bludaři (Kaivín; absolutni predestinace;proto důsledně popřel svobodu vůle). Neodvratnýosud. - Tím se stává fatalista lhostejný k své bu­doucnosti, odpadá nutnost konat dobré; jednomuje fatalismus podnětem k fanatismu (Saracénil),jinému rouškou nepravosti, třetímu omluvou Ie—nosti; důsledně proveden udusi všecku podni­

kavostASYL.U pohanů stál pod ochranou božstva, kdo

se utekl do svatyně & držel se oltáře n. obrazu;nesměli mu ublížit, násilím vyvést a vydat soudu.V církvi požívaly práva A. chrámy, hřbitovy i jináposvátná místa. To zařízení mělo význam zvl.v dobách, kdy soudnictví nebylo řádně upraveno,hlavně když šlo o krevní mstu (příbuzní zavraždě­ného sami ztrestali vraha). Na nejtěžší zločiny sedobrodiní A. nevztahovaio: Řehoř XI. 1591 a Bene­dikt XIII. 1725 vyňaii silniční loupežníky, zákeřniky,padělatelé mincí a pod. Synoda orleánská 511:»Otrokovi, kt. užije práva A., nesmí pán ublížit.<<­»Ale A. se někdy zneužívaio...a Čeho na světěnebylo ještě zneužito?

AUGSBURSKA KONFESE. A) My a vy. My mámeVěřím v Boha, vy, prot., máte různé K. My svékredo (obsah zjevených pravd sv. viry) dostali odBoha (od Krista),prot. své »kredoa od vládce (třebakatolického! Ceská Ki), někdy od ministra, od»vysoké královské konsistořea, jindy se na němusnesii po pohnutých debatách, po dlouhém smlou­vání (»něco slevíme my, něco vy<<);jejich delegátitakové »kredOa, v něž sami nevěřili, oktrojovali(»nakomandovalía) svým lidem.

B) Vy. Prot. Leo: »Kdekdo mluví 0 A. K., a nikdoji nezná. Je prohlašována za úhelný kámen pro­

36 Augsburská konfese A

testantství, k její cti zaveden velký svátek, každo­ročně je oslavována v každé prot. škole, a skoronikdo neví, co v ní je.<< Prot. Harnack: »Prot. sedocela odchýlili od A. K.“ (| od Lutheral) Jak k nídošlo? Měla být podkladem k sjednocení s kato­líky; na jejím základě se měla obě vyznání »do—mluvit“ - j. by katolíci mohli n. směli něco »slevitaze slov Kristových! Kde mluví Bůh, není domlou­vání. Jen mezi lidmi lze smlouvat & slevovat, & toještě ve věci, kde nejde o poznání pravdy; náso­bilka, dějiny, chemie, vůbec žádná věda nepři­pouští »smlouvánía.

C) Melanchton piloval A. K. a pracoval o ní doposledního okamžiku, než byla podána katol. císařiKarlu V. 1530 j. úřední vyznání víry prot., 1551vyšla latinsky ve »zlepšenéma vydání; někt. věcizcela změněny - za rok, z ohledu na kalvíncel(Učení o nejsv. Svátosti.) 1532 německy v »opra­venéma vydání. Všecky tři formy pravdu mít ne­mohly, která byla tedy bludná? Podle všehovšecky! - Jak se stavěl Luther k A. K.? Prot. saminevědí! Prý nesouhlasil, poněvadž se odchýlila odjeho učení, ale udělal nad tím kříž; 4. »vydánia1551 tvrdí v některých věcech pravý opak toho,co vydání 1.-3! Vydává katol. církev Věřím v Bohakaždý rok v novém pozměněném opraveném vy­dání? Co nejzajímavější: Melanchton chtěl toutoA. K. dokázat, že oni, prot., se od učení starécírkve neodchýlili ani o vlas! Slyš některé články:čl. 20: »Není pravda, že zamítáme dobré skutky.“(Opravdu?) 24: »Není pravda, že jsme zavrhli mši.“(Ale jdětel) 25: »Není pravda, že jsme zavrhli zpo­věd'.a (Jistě?) 26: »Není pravda, že jsme zavrhlipůst.“ (Tak!) A. K. uznává pravomoc biskupů, zavr­huje [cesaropapísmusL a přec právě on byl v Ně­mecku zaveden a do krajnosti proveden přičině­ním prot-ů —Ze 4 vydání se různlcich se žádné ne­

odchýlilo od učení staré církve?AUGUSTA,počeštěný Ital, českobratrský biskup,

ctižádostivý, neústupný. Po šmalkaldské vzpouře

A Autonomie vůle 37

svedl Mystopol všecku vinu na Č. bratry, A. radil,by se přetvařovali & nosili děti ke křtu kališnýmkněžím; doma s nich »smyli šelmua a strhli vínek.Pastýři »utekli, zanechavše ovečky v trápeníu, líto­myšlský soused zradil A. za jldášský peníz 1548;17 let v žaláři, třikrát mučen ]. Sarkander, ale netak krutě, nepodlehl. (Zavrhujeme, vy však mučeníSarkandra hájítel) Propuštěn 1564, hádal a rozešelse s Jednotou, když zamítla jeho reformní snahy,1572 »rozmrzev se na tento svět velice.a V žalářinemohl Jednotu spravovat, ale nedovolil zvolltnovou hlavu.

AUTONOMIE VÚLE. A) Vzletné slovo. »Člověkav jeho vlastních očích pozvedl teprve Kant. Vyma­nil ho z nedůstojného područí cizího mravního zá­kona. Řekl mu: ,Poslední a jediný pramen mrav­nosti je tvá vlastní vůle; nedej se vázat cizímzákonem! Netřeba tobě dát se od něho poučovat,co je dobrá a co zIé.' Tím se stal Kant zakladate­lem autonomní laické morálky, jež učí konat dobroproto, že já je za dobro uznávám, ne ze sobeckénaděje v odměnu nebes.“

B) Hubený obsah. »Nekonám-li dobro svobodně,: vnitřního přesvědčení, nelze o zásluze mluvit.“Kdo to popírá? Vynucený »dobrý skuteka, činpouze zevnější, je bezcenný. (Farizeové-l) Aleplyne z toho, že má vůle rozhoduje o tom, co jedobré a zlé? »Já chci, by toto platilo za dobré,a rozum ať mé rozhodnutí podepíše“ Jak by tomubyl rád zločinec, mrskaný výčitkami svědomí!Rozum jen konstatuje: »Tento tvůj čin byl dobrý,špatný.“ Třebaže vůle má otěže domácí vládyv rukou & rozum svou drahou polovičku obyčejněposlouchá, v této věci se přec vůli nepodařilootočit si ho kolem prstu. Svědomí, výrok praktic­kého rozumu, soudícího o mých mravních činech. ..Odkud ten hlas v mém nitru? Ten dozorce, kterýnade mnou bdí, dozírá, kárá, obviňuje, bičuje,jehož n'elze přemluvit n. ošálit, jemuž nic neujde,

38 Autonomie vůle A

který mi nic nepromine? Kdo mi ho přidělil namou životní pouť? Která vyšší autorita ho nademnou ustanovila? Ne můj bližní, neboť i on je jímvázán, at' král n. papež. Ne výchova, neboť ještědříve, než je člověk schopen reflexní úvahy, seten zákon ozývá v jeho srdci, diktuje, káže, bráni.Ne já, jak učí Kant, poněvadž bych ho mohl zru—šit, změnit.

C) Vyvrátíme. »Clověk je svým zákonodárcem,v důsledku toho ! svým soudcem.“ Co z toho ply­ne? 1. Kolik hlav, tolik smyslů... [Subjektivismusl]Každý by si pak mohl »fabrikovata mravnost, jakby chtěl. Neni-Ii vyšší, objektivní směrnice, všemspolečně a pro všechny závazné, pak co jedenprohlásí za dobré, může druhý prohlásit za špatné.2. V pojmu zákonodárce i soudce je obsaženo,že stojí nade mnou a mimo mne. Výrok, že jen »cochráníme v srdci j. zář svých zřítelnic, to nám budejednou soudcem, nikdo víca, je fráze. - 3. Zákono—dárce může svůj zákon zrušit, suspendovat, odněho dispensovat. Určíš-li si denní pořádek &upustíš-li od něho, neozve se v tobě svědomí,leda by tě vinilo z nestálosti. Jde-li však o mravnlzákon? Ten se často staví proti tvým sklonůmi tužbám, ty se mu vymknout nemůžeš, dělej codělej! Utec do Ameriky, vrhni se do víru rozkoší,opljej se, dávej almužny, studuj Kanta - poslednípohled svedené divky tě pronásleduje vždy, všude.Jsi prý svým zákonodárcem, a po letech, nemohasnést výčitky svědomí, se sám vydáváš světskému(tedy cizímul) soudci! - 4. Že se najdou zločinci,v nichž se svědomí již neozývá? Tím hůř pro ně!Neciti-Ii ůd píchnutí, je to jistá známka, že jemrtev. - 5. Jakmile dosáhne člověk užívání rozumu,poznává: a) Na všechno je dobrá a tudíž dovo­lené: ublížit, krást, lhát. b) Co nechceš. aby ti jiníčinili, nečiň ty jim! - c) Konej dobrá, chraň sezlého! Odkud ta povinnost? - At mi ty záhadyvysvětlí, kdo v Boha nevěří! Věřlcimu je věc jasná& pochopitelná: »Bůh dal člověku mravní zákon,

A Autorita 39

nezávisle na jeho vůli n. na lidském ustanovení(výchově, předsudcích, světském zákonodárství,vžitých zvyklostech), závazný pro všecko lidstvoi všechny doby, a jeho základní požadavky »ve­psal každému do srdce.“ (Ř 2)

AUTORITA.l. Slovo hrdé - a prázdné.A) »Popíráme veškerou A., jak božskou, tak lid­

skou.a (Bebel a jiní.) Též vědeckou? Pak jstevyfkli ortel sami nad sebou, odsoudili se k doži—votní nevědomosti! Musíte se totiž sami přesvěd­čit, zda elektrický proud vysokého napětí člověkazabije, sami přepočítat a zjistit správnost všechmatematických, astronomických, chemických a fy­sických tabulek, sami celou zeměkouli procestovati změřit, prostudovat všecky archivy, ba ani továm nepomůže, poněvadž neuznáváte A. oněchpramenů. S každou vědou je u vás konec. S děje—pisem; jak zjistíte správnost dat, když A. pramenůnevěřite a sami do minulého století nemůžete?Jazykozpyt; nemůže věřit žádné mluvnici ni slov—níku. Právo; nevěřite žádnému zákoníku ni práv­níku. Atd. Poněvadž to, co právě řečeno (přepočí­távání...), provést nemůžete, odsoudili jste sek vědecké úrovni Hotentota.

B) »Iamítáme veškerou A.“ a) l otcovskou? Pakjste ve svém státě pochovali rodinu nadobro.b) | státní? [Anarchie.] c) Což ve vašich sdruženích?»Soudruh-předsedaa,'to že není A? Vidíš, Luthere,jaké ovoce tvá setba přinesla! V tvých stopáchšel Kant et Cie. Tys popřel A. duchovní vrchnosti,ale sám jsi mluvil autoritativně, j. neomylný sultán!Nadávkami jsi zasypal ty, kteří se nechtěli tvémuzbrusu novému, ničím nedokázanému učení bezrozmyslu podrobit!

C) »Je nerozumno příjmout slepě nějakou A.;nač mám rozum a úsudekh Slepě přijmout něja­kou A., kt. se nelegltlmuje a žádá ode mne bezvšeho důkazu víru, ]. Mohamed, Hus, Luther, Dar­win, Haeckel, je ovšem nerozumné; zde mám po­

40 Autorita A

vínnost užít rozumu i úsudku a ptát se: »Jakýmprávem ode mne vymáháš víru n. poslušnosthKdyž se však autorita legitimuje, státní úředníkověřenou listinou, prorok zázraky, je nerozumné(& v občanském životě velmi osudné!) popřít jehoA., vzepřít se proti němu; vzpoura proti královudelegátu je vzpoura proti králi! Platí i o církvi,poslané od Krista. »Můj rozum rozhoduje...a Tomusám nevěříš! Je málo věcí, v nichž rozhoduješ ty!

II. Slovo střízlivě - a pravdivé.D) A. je právo něco přikázat n. zakázat. A. je

jednotící pouto lidské společnosti, ať jde o indián­ský kmen s pohlavárem v čele, o evropskou mo­narchii n. republiku, o společek emancipov. damve Lhotě, o církev. Zvířata, byt' žila ve stádech,nemají A., kt. by ukládala závazné zákony; jentvorové obdaření rozumem & svobodnou vůlí mo­hou a musí být řízeni A-tou._

E) Kdo má právo bližnímu co rozkazovat? Sámze sebe nikdol Přirozeností jsme si rovnil Nestačípouhá okolnost, že někdo pochází z královské ro—diny, nestačí síla (»právo silnějšíhOa). Patrno tedy,že A. prýští : jiného pramene. Odkud? »Nemělbys nade mnou moci žádné, kdyby ti nebylo dánoshůry.<<Sám od sebe má A. jen Stvořitel, a ten jisděluje v omezené míře určitým lidem (rodičům,vládci) k blahu a prospěchu společnosti. Viz Řím13! Vy, kt. nevěříte v Boha, namáhejte se v potutváře vysvětlit původ a závaznost A.!

Rousseau je průkopník nauky o suverenitě lidu.(Du contrat social - dílo, jež pomáhalo rozdmýchatrevoluci.) Lid je prý majetnik & tudíž původce adárce vší A.; je tedy svým vlastním vládcem apředstaveným! Dává-Ii lid A., může jí i vzítl Revo­luce hotoval Tvůrcem nauky jsou rozkolní OF vest. 14. na dvoře Ludvíka Bavora. »A. je v lidu, lidji přenáší, na koho chcela Přenáší ji dobrovolně?Pak by ji mohl někdy podržet, t. ]. nebylo by vespolečnosti A. vůbec! Přenáší nutně? Kdo hok tomu přinutil? »Takový pakt (uzavřený svobodně

A Autorita 41

mezi lidem a representantem A.) nemá tolik pev­nosti, důstojnosti a síly, by udělil politickou moc,kolik vymáhá ochrana státu a společný prospěchobčanu (( (Lev XIII.) A. není u lidu, poněvadž lidnevládne; není od lidu, poněvadž ji nemůže od­stranit, tudíž ani učinit; je pro lid (pro jeho dobro),je tam, kde je lid; kde je Robinson sám na lidu­prázdném ostrově, tam není A.

Něco jiného je určit osobu (designovat), kterámá být nositelkou A., na př. volbou presidenta;zvolený dostává A. od Boha, ne od voličů. Zmocníse někdo vlády nezákonně? Nelze-Ii na situaci niczměnit, nutno se podřídit; lepší A. nezákonná nežanarchie. Vždy však platí slovo Písma: »Boha nutnoposlouchat víc než lidí.<<Lev XIII.: »Člověk nikdynemohl dosíci (a nedosáhnel), by nebyl nikohoposlušen (leda v nesmyslné Swiftově satiře o říšikoní). Sama nezbytnost nutí, by každé lidské spo­lečnosti stál někdo v čele. Na způsobu (formě)vlády nezáleží; není důvodu, proč by církev ne­schvalovala vládu jednoho či několika, jen kdyžje spravedlivá. Za reformaci, jejíž vůdci a pomoc­níci napadli zásadně A. církevní, šly náhlé zmatkya revoluce, poněvadž důsledně padla i autoritacivilní. Z onoho bludu vznikla v 18. st. falešná ffiea bezuzdná nevázanost, již mnozí za jedinou svo­bodu pokládají, z toho došlo ke komunismu, so—cialismu, nihilismu.a (Provolání lidové strany Csl.1946 »Českým zemědělcůma: »Lid je zdrojem právaa nositelem státní moci.“ Bludl)

F) A. se vztahuje 1. na rozum (myšleni); vědeckáA.l Pro dějepis a dějezpyt je tato A. (svědectvívěrohodného svědka) jediné kriterium; badatel máúkol dokázat, že A. pramene, odkud čerpá, jeoprávněná (svědek spolehlivý). Sem patří i A.církve j. učitelky národů. - 2. Na jednání. Tato A.jest podklad a základ všeho společenského řádu,má moc zákonodárnou (dávat zákony), soudní(trestat přestupníky) atd. Rodina, obec, stát, církev(úřad královský : pastýřský).

42 Autorita A

Stát nemůže být bez zákonů, zákony ne bez A.,A. ne bez Boha. Základ státu je spravedlnost, zá­klad této je bázeň Boží. Zákon bez sankce (trestupřestupníků): figura bez života, zvon bez srdce.

A. je představenému dána, aby budoval, neaby bořil. (2 Kor 10, 8; 13, 10) A. nesmí potlačovatsvobodu, činit z bližního otroky; její nositel budeskládat přísný počet 2 »vladařstvía. (2d 13, 17)Zneužívání A. je jeden z největších zločinů; mstíse jak na vinníku, tak na Zotročeném lidu. Zesvě­tačelí papežové, kt. stíhali církevními tresty svépolitické odpůrce, zavinili, že úcta k stolci Petrovuupadla, církev. tresty se pohrdalo, jich se nedbalo.Despotismus světské vrchnosti, francouz. králů st.

17. a 18. vedl k revoluci 1789.AVIGNON. Alexander lII. prchá před cís. Fridri­

chem |. do Francie, papež před »ochráncema církvea papežství! Inocenc IV. před cís. Fridrichem II.,v Lyoně slavi církevní sněm, hlásá křížovou výpra­vu proti »katolickémua císaři! Protipapežská poli­tika a boj německých Hohenstaufů tiskne papežena stranu Francie. Fridrich I. obsazuje biskupskéstolce, osobuje si právo obsadit papežský stolec.Po svobodě a nezávislosti církve by bylo veta!Jako 400 let předtím byl papež nucen odklonit seod Cařihradu a přidržet se Karolingů (z toho koru­novace Karla Vel. a zřízení západního císařství),tak nyní nucen opřít se o Francii. Po smrti Fridr. ll.dal Urban IV. Sicilii bratru francouz. krále, Karluz Anjou (neblahý krokl), ten popravil posledníhoHohenstaufa, Konradina. Francie zprvu papežechrání, brzo však sleduje své národnostní zájmy,ochrana se mění v porobu. [Filip IV.] Posledníštace tohoto vývoje je odchod papeže do A.,osudný krok, kt. zavinil západní rozkol. Národovéviděli v papeži vasala Francie, v jeho nařízeníchpolitické zájmy franc. krále. - »Babylonské zajetía(70 let) papežů: 1216 ? nejv. středov. papež Inoc.III., 1314 T Klim. V., kt. šel do A., 1417 konec rozkolu,1517 Luther.

B Bartolomějská noc 43

BABYLONSKAVEŽ. Zmatení jazyků pod B. v. neníbáchorkal Mnozí jazykozpytci soudí, že různostjazyků se nedá vysvětlit stěhováním a vývojemdlouhých dob, ale též ne samostatným vznikemrůznorodých řeči na různých územích - tomu bráníspřízněnost jazyků! Barthélemy, Pott, M. Miiller:»Praotec řeč vytvořil, neznámá krise ji rozvojila.aVěda ještě není s to určit, zda všecky řeči pochá­zejí od jediné n. několika prařečí.

BARTOLOMĚJSKA NOC. Lžou o nás, kde jsoukatolíci zcela bez viny; co se dá čekat tam, kdebez viny nejsou! »Vraždění nevinných prot., pá—chané z návodu jesuitů, na rozkaz katol. krále akrálovny, zákeřně pod pláštěm černé noci, jenproto, že chtěli zůstat věrni své víře.“ Divadla,romány, historie zkrápí slzami soucitu jich rovy,s tichou n. hlasitou kletbou proti původcům onétragedie.

A) Personalie účinkujících osob.!. Napřed ona »katol. královnaa, Kateřina Medí­

cejská, neteř pap. Klimenta VII., od něho oddánas Jindřichem II.; chce po jeho smrti vládnout ne­omezeně, pomocí prot. Proto se účastní jejich bo—hoslužeb, ruší tresty na ně uvalené, nedovolí pro­hlásit usnesení církev. sněmu tridentského, chráníbiskupy přátelící se s prot., papežem sesazené.Dceru Marketu provdá proti její vůli za prot. Jindř.Navarrského [J. IV.], 2. syna nabízí Alžbětě angl.,jež krutě pronásledovala katolíky, dává jí pokyn,by ho převedla k víře prot. Jeho přítel, kt. se protisňatku vzpírá, je otráven. Pap. nuncius píše doŘíma: »Kateřina v Boha nevěří aniž kdo jiný z je­jího okolí.“ Její syn, Karel IX., slaboch, žil v hřiš­ném poměru. Šlo jí tedy o katol. náb. či o politiku?

2. Co »šlechetnýa Gaspar Collgny, pán ze Chatil­lonu? Pletichář, velezrádce, vrah. Odpadl k prot.1559, s Bourbony (Ludvík Condé) byl politickouhlavou prot-ů, 1562 vydal přístav Havre Anglii, 1563uplatil podkoního, by úkladně zavraždil vévodu

44 Bartolomějská noc B

Frant. de Guise, hlavu katol. strany. (Tak řekl vrahPoltrot před soudem; po popravě prohlášen odhlavy kalvínců Bezy za mučedníka kalvin. víry ­gratuluji k takovému mučed.l) V 1. roce občanskéválky (první hugenotské) volal Coligny i Condéna pomoc Anglii a prot. Němce - těmto 1562 slíbillistem, že jim vydá Paříž k drancování, 1. poně­vadž město je »zaujato proti protum 2. by něm.vojáci byli živi na útraty papeženců, poněvadžfrancouzští prot. nemají pro ně peněza! V listuprot. právníka Hotomana ke kurfistu Bedř. čteme,že 20.000 pěších a 10.000 jezdců bylo připraveno,by vtrhli do Francie. Katollci, vidouce nezbytl,volali na pomoc Filipa II. španělského. Tak by bylaFrancie drásána s obou stran, snad i rozchvácena.

3. Protestanté chystali státní převrat. Ve Švýcar­sku vytištěn 1534 hanopis proti katol. víře i králiFrant. I., šířen po Francii, přibit na dveře král.komnat. Za Frant. ll.1559-60 Condé a Colignyzosnovali spiknutí v Amboise, zabito 1200 lidí;zavdalo podnět k občan. válkám hugenotským.Condé zosnoval brzo 2. spiknutí, prot. mu chtělipomoci na trůn, odsouzen na smrt, smrt královamu zjednala svobodu. Prot. se pokusili 1567 zajmoutv Meaux Karla lX. l královnu, zmocnit se vlády,švýcarské vojsko krále zachránilo. Condé stál 1569v čele odboje s 20.000 mužů.

B) Průběh tragedie. Coligny nutil krále k válcese Španělskem. »Jinak budeme nuceni vést válkuproti vámla Vyhrožoval tedy revolucíl 40.000 mužůstále ve zbrani, čekajíce na jeho pokyny. Kateřina,matka králova, byla proti válce, nadto žárliva namoc Colignyho, kt. chtěl ovládat krále místo ní.Dle zásady Macchiavelliho, že státníku účel posvě­cuje prostředky, rozhodla se, že »z ohledu nastátní dobro<< soupeře odklidí.

Bezprostřední podnět k B. n. byla ona svatbaMarkety s Jindř. Navar. v Paříži 18. srpna 1572.Sešlo se mnoho prot. šlechty. Pius V. prý Karlu kekrveprolití radil - on, kt. odpíral dispens k smíše­

B Bartolomějská noc ' 45

nému sňatku i po svatběl Listem jen vybízel krále,by z Francie vyhostil prot-mus; to byla jeho po­vinnost! Neradil však k násilíl Je lež, že B. u. byladlouho dvorem připravena. Máme mnoho součas­ných dokladů (korespondenci tehdejších vyslancův Paříži, zprávy svědkůj! 22. srpna nezdařený aten­tát na Col., král hrozí uprchlému vrahu pomstou,ozbrojení hugenoti procházejí ulice, křičí, že vy­hubí všecky své nepřátele, zvl. rod katol. Guisů,s kt. Kateřina ted' spojena. Vidouc, že je ztracena,v zoufalství žádá syna, by vydal příslušný rozkaz;bylo po půlnoci. Coligny klidil, co sil (zavražděnod Čecha Dianorice). Kateřině a katol. straně šlojen o bezživoti hlavních podněcovatelů rozbroje,íuza však vraždila hugenoty napořád, a s nimi ka­tolíky! Dlužníci své věřitele! V nočním masakrutěžko vrahy pochytat! V provinciích nekázal králvraždit, ale rozkaz s jeho pečetí došel i tam;někde vraždili, jinde se katolíci opřeli, na př.biskup v Lisieux: »Jsem pastýř stáda Kristova ane kat.“

C) Dozvuky tragedie. 1. Počet obětí. Ranke, ne­návidící církev, 50.000; jemu rovný Hase 20.000;Sully 70.000, Perefix 100.000, La Popeliěre 20.000,Masson 10.000. Báchorky, j. »svěcení dýka předvražděním. Úřední zpráva prot. pastorů udává 718,většina vážných historiků: Cimber, Danjou, Michiel,Papirio, Tavenes, de Thorn 2.000. Prot. Jan Lingard1.400, Gandy 1.100.-Herderův nauč. slovník 540.000,Brockhausův n. slov.: Paříž2.000,vprovinciích 20.000.

2. Stanovisko katolíků. Odsuzujeme ono vražděni.»Katol. kněží v Paříži konali děkovné bohoslužby.<<a) Slyšelif sami hrozby hugenotů, že se na kato­lících pomstil b) Úřední zpráva vylíčila vše, jak sevládě hodilo, nikoll věrně dle pravdy. Vy jste mu­sili 1939-45 také »věřita, že Hitler je dobrodinecnašeho národa, a dle toho vypadaly vaše projevyv novinách, ve školách i jinde! Řehoři XIII. ozná­meno, že byl ohrožen králův život & trvání církveve Francii; proto konal děkovné bohoslužby. Ne­

46 Bartolomějská noc 8

blahopřejí si suveréni navzájem i dnes, když někt.unikne atentátu?

3. Vytáhněte trám : vlastního oka! Proč neprolé­váte slzy nad svatomichalskou noci 1565 v Nimes?Bez vyššího rozkazu páchali hugenoti, milovnícisvobody svědomí, daleko horší vraždění katolíků,a ti nepřipravovali spiknutí a převratl Proč neplá­čete nad tisíci katolíků, které osvícení nevěrci v re­voluci utopili v Nantes, upálíli ve Vendée, povraž­dili po celé Francii, bez všeho důvodu? Proč ne­Ikáte nad Hitlerovou 8. n. 30. června 1934? V Mni­chově dle Švéda Brantinga pobil 1600 katol. vůdců.Nad 2.000 pobitými francouzsk. prot. lká celý svět,i my; nad Lidlcemi, Ležáky, mnoha tisíci Čechů, kt.Hitler popravll a mučil, nelká krom nás nikdo, ai naši bezvěrci sympatisují víc s Hitlerem nežs církví. Při Husově slavnosti v B. 1945: »Hitler námudělal mnoho zlého, ale nikoho neupálil j. církevHusa.“ Nacisté upálili v koncentráku katol. inženýraAlexandra Petrovského, na ústupu v Bunči na Mor.ze vzteku zřízence, na valaškomeziříčsku předočima otce hodili do ohně jeho dvě děti. O tomse bude brzo mlčet, poněvadž nacisté bezvěrci

Ěudou jistým našincům sympatičtější než katol.ešll4. Namítáš, že Iíčím vše zcela jinak, než jak jsi

zvyklý? Vidíš, jak se lže. Data jsou vzata z dílaJos. Kervyna, člena franc. a belg. akademie věd,kt. má vše z archivů. (Les Hugenotes, 6 svazků,obdař cenou.) Praví: »B. noc byla vyprovokovánaod prot. Třebaže zahynuli i nevinní, nutno říci, žeFrancie ušetřena zkázy. Kdyby byl Ludvík XVI. za200 let potom proti vzbouřeným podobně zakročil.byl by ušetřil Francii hrůz revoluce.<<

»Prot. byli od katol. církve brutálně vyvražděnima) Ne od církve, od francouzské vlády! b) Ptáš se,jakým právem? Týmž, jakým prot. vlády v Anglii,Skotsku, Ženevě (tam v čele Kalvín), švýcar. kan­tonech, v něm. knížectvich, Cechách před 1621 stí­haly katolíky! Kateřina vzkázala Alžbětě: »Můj syn

! Basilejský sněm 47

se v jednání k jinověrcům řídil vaším příkladem.“Rozdíl byl ten, že katolíci nebyli revolucionáři, ne—chystali převrat, nespojovali se se zahraničníminepřáteli státu; jsouce zcela bez viny, chráníce sijen svob. svěd., nechtíce odpadnouti od víry otců,byli ze země vyháněni, ožebračováni, zabíjeni, ne­ronsky mučeni. Prot. Hagenbach: »Nikoli katol.náboženství, nýbrž moc vášně a moc nevěry zavi­nila B. noc.“

BASILEJSKÝSNĚM. A) Neslavný začátek i konec.Martin V. svolal, jak v Kostnici slíbil, nový clrk.sněm do Pavie 1423; vypuknuvší mor přinutil shro­mážděné přeložit jej do Sieny. Tam došlo k spo—rům ohledně reformy zlořádů; proto se rozešli austanovili, že se sejdou v B. Předsedou sněmu jme—nován kard.Cesarini. Zatím Martin zemřel, Eugen IV.svolal sněm na březen 1431, přišel jediný opat!První sezení 23. července; 14 kněží, ani jedinýbiskup! Hlasovací právo dáno proti církevnímuprávu i kněžím, mezi nimi sesazení a zkrachovanílTo byla důstojná representace církve! Sněm, pokterém se stále volalo! Papež dal si namluvit, žesněmu nelze důvěřovat, přeložil jej za 4 dny po1. sezení do Bologni. Pochybenél Jeho nařízení na—razilo na prudký odpor shromážděných; většinavládců (cís. Zikmund) i franc. kleru stála na straněsněmu, pokračoval tedy v zasedání. Učení boho—slovci na B. :. přítomní obnovili kostnické usne­sení: »Sněm stojí nad papežema. Většinu na B. a.měl nižší klerus. Za 2 roky papež povolil, od 1ó.-25.sezení přestal B. :. být rozkolný; když jim kázal1437 odebrat se do Ferrary, »sesadilia ho (7 bisku­pů, 300 kněžíl), zvolili laika, vévodu savojskéhoAmedea 1439, poslední protipapež Felix V. Doufali,že bude sněm financovat! Evropa byla papežskýchdvojic syta, proto se od sněmu odvrátila, i městskárada sněm vypověděla, neslavně skončil 1449v Lau­sanně; v posled. letech měl »všeobecný círk. sněmuhrstku účastníků! Reformní dekrety nebyly špatné;

48 Basilejský sněm B

snad by byly přinesly leccos dobrého, nebýt sporus papežem. [Kompaktáta.] Tehdy po reformě volalkdekdo, ale každý jako Hus myslil na nápravu jl­ných, ne svou. Eugen IV. byl života čistého, a ne—mohl prosadit reformu v klášteřích (minoritů), očméně u světského klerul B. :. zprvu horlil protiukládání dávek papežem, pak uvalil dávky nakněžstvo sám; potřeboval peněz!

B) Ještě jednou! Po letech se stal pokus B. :.obnovit. Ctižádostivý, dobrodružný světici biskup,Slovinec Ondřej Zamometič OP, dlel 1480 po čtvrtéco císařský vyslanec v Římě. Sixtus IV., jeho přítela bývalý spoluprořesor v Padově, mu snad sllbll,po čem toužil - kardinalát. Nemohl slib splnit, Za­mometič počal brojit (najednou!) proti řím. zlo­řádům, jichž nepopiráme, ale jichž dobrý 2. předtimneviděl. Papež popřál každému co největší volnostslova, ale co Z. tropil, přesahovalo meze. Po mar­ném napomlnánl uvězněn v Andělském hradě, brzopropuštěn. Teď obmýšlel pomstu; přišel do B., vy—dával se za vyslance císaře Bedř. III., za kardinála,v katedrále napadl papeže, ohlásil všeobecný sněm.Věděl, že po něm volá celá Evropa: dobří ]. pojediném léku zlořádů, nedobřl, zvl. kdo prohrálv Římě proces n. se nechtěl podrobit papež. roz­kazům; všichni si slibovali od sněmu nápravu. Někt.vládci a jediný biskup (kostnický) se k Z. připojil,ostatní ho prohlédli; štvavé letáky zaplavovalyNěmecko. Když nad Basileji vyřknut interdikt aměstská rada viděla, že místo užitku klidí škodu,dala Z. zatknout 1482; za dva roky nalezen v ža­lářl oběšený; neznámo, zda odpraven, či sebevrah.Mrtvola vhozena do Rýna.

BEDŘICH viz Fridrich.

BIBLE.!. B. a nevěra - pohrdání.A) »Každó náboženství má své svaté knihy...“

Ale jaké! Indové védy (veda), sbírku Iiturg. zpěvů,temných, nesrozumitelných. Parsové avestu, sbírku

B Bible 49

Iitur . předpisů; mohamedáni korán, nudný, mistynedustojný; budhistě nechutné knihy. B., kniha sva­tá obsahem (naukou), vznešená poesií (Job, lsaiáš),krásná jednoduchostí (Lukáš).

B) Podle učení víry je B. »slovo Boží. z vnuknutíDucha sv. napsané a tudíž všeho omylu prosté.“Jaký div, že se nepřátelé víry na B. vrhli j. dravci.»Jen jediný blud v ní najít! To stačí, by byla vy­vrácena uvedená věta, a tím i víra v božský původkřesťanství. D. i učení církve bude usvědčeno ].dílo lidské, tak padne sama sebou povinnost vě­řícím srdcem přijmout jak nauku, tak i její přiká­zání.“ Jediný blud v B. stačí, souhlasím, jenže na­před ho najít! Kolik staletí pitvaji každé písmenoB., kolik důvtipu vynaložili, a přec neobjevili, že B.někde odporuje zaručeným faktům.

C) Proti B. pracují skoro výhradně vnitřními dů­vody. Vnějších nemají, vnitřními se nejsnáze mani­puluje! » V B.jsou anachronismym Kde jste dokázali(v knihách Mojžíš., nepodstatné, viz je v Lexikonř. Theologie u. K.), jsou důkazem, že k těm knihámpřidány později dodatky. Ale Harnackovy »dů­kazya? [Evang.] Se žádnou knihou se nezachází ].5 B.; j. slídicí psi pídite jen po chybách. »V B. jsoumnohé rozpory.<<Kde je skutečný rozpor? [Evang.]»V číslech jsou rozpory.“ Psaní číslic bylo velmiobtížné, dokud nebyly vynalezeny arabské cifry.Při opisování se vloudily právě sem omyly; jenspisovatel, ne opisovač byl chráněn omylul Nelzetedy 1 B. vypočíst stáří lidského pokolení; »OteCaznamená mnohdy děd, praděd; údaje číselné ne­mají vlivu na čistotu víry.

D) »Historické údaje B. pozbývají na ceně, po­něvadž jsou opředeny bájemlm Dokažte, že to jsoubáje! Stanovíte první článek své víry, nedokázanouvětu: »Zázraky jsou nemožnéa, a pak dite: »V B.jsou zázraky, tedy nemožnosti, tedy B. je báje.<<Když boj protl B. zuřil nejvíce, rozluštil Champolionegyptské písmo (hieroglyfy), Grotenfeld podal klíčk rozluštění klínového písma (assyrského, babylon.),

50 Bible B

v Mesopotamii začaly vykopávky, a »zpod zeměvyvstali svědkové, zasutí přes 3.000 let, by obhájiliB.“ Ukázalo se, že vše, co B. sděluje o těch náro­dech, jejich kultuře, bojích, polit. zřízení, jménavládců, souhlasí s tím, co sdělují objevené nápisya knihovny. Je-Ii pravda toto vše, je pravda i to,coprohlašujete za bájí! [Potopa.]

E) Otřeló námitky: »B. praví, že země stojí aslunce se kolem ní otáčí; slunce přec stojí.“ »Viděljste již někdy slunce vycházet?<< »Abych neviděli“»Jak můžete něco takového tvrdit? Právě jste řekl,že slunce stojí!“ »No, jakpak to mám ,říct'?a »A jakto má 8. ,řlct'l?<<B. není učebnicí přírodních věd:mluví j. rozumný k rozumněmu, jak lidé mluvilitehdy i dnes. Profesor se rozčiluje, že dle B. sluncese »zastavilo na své drázea, a za chvilku spustí:»Popište mi dráhu, již opíše slunce na obloze přirovnodennosti.“

Nepopírám; dlouhá staletí pojímali věřící tytoi podobně výrazy B. doslova; tak je pojímal jistěi ten, jenž je psal. Tu znenadání objeveno, žestavba vesmíru je jiná, než se dotud myslilo; boho­slovců se zmocnilo zděšení: »Tím padá B. a celásv. vírala [Galileo.] Když přihlědli blíže, poznali,že se ona místa B. dají vyložit jinak, než jak bylapotud vykládána, a to bez újmy pravd sv. víry;církev o té věci neučinila nikdy věroučné rozhod­nutíl Opustili obvyklý výklad, nemusili opustitvíru; změnili výklad, ne články víry! (Za pravdou K.426) [Hexahemeron.]

F) »Mojží'š nenapsal Pentateuch, Šalomoun nena—psal Kazatele a Velepíseň.a Kdo je autorem jednot­livých knih, církev něco rozhodla. (Evangelia, Skutkyapoštolské, listy apoštoské.) Kde není jistoty, po­nechává volnost bádáni. Ale všeho s míroul Kdyždokázáno, že knihy Mojžíšovy jsou dílem víceautorů, nemělo pitvání konce. Wellhausen: »Prvníkus pochází od elohisty, druhý od 1. jahvisty, obaspojil 1. redaktor, deuteronomísta napsal předpisyZákona, 2. redaktor vše spojil, přistoupil kněžský

B Bible 51

kodex, 2. jahvista, řada glosa Tedy 7 autorů a kum­panie příštipkářůl To bys musil dokázatl »DuhováB.“ je strakatější než šaškova halena. Pak se vrhlina jiné knihy. Isaiáš prý od dvou autorů; důkaz?»Druhá část od kap. 40 je poesie.“ Pak bys musilGoethovy spisy rozkrájet j. husul Próza, poesie,romány, cestopisy, vědecká pojednání, epika, ly­rika, drama, epigramy... Jako zobonoska řeže listypro nic za nic, je-lí v řezací ráži, tak i oni; nene­chali v klidu ani Abdiáše, jenž napsal 21 veršů;prý dva autoři, jež třetí spojili

G) Samozvaní proroci. Havet: »Doufám, že přijdeden, kdy B. spolu s celým křesťanstvím budev prachu knihoven spát a že jen málo zvědavýchji vyhledá“ Doufáš? Budiž ti přánol - Strauss: »Vědasem, věda tam, v B. to stojí takto, a B. je slovoBoží; může vypravovat n. učit cokoli, proti čemuse náš rozum sebevíc vzpírá, kde mluví Bůh, tammusí rozum mlčet.“ Kdy tak církev rozhodla? Chcešjí insinuovat svůj vylhaný výmysl! Předpokládáš, žev B. jsou nesmysly; proč některé neuvádíš?

H) Inspirace. Strauss: »Bůh spisovatelům vnukal,co mají psát, a co Bůhvnukne, je neomylná pravda. ((Myslíš, že Bůh do každého náhučel j. do gramofonuslovo za slovem? Duch sv. jen osvítil svatopisce,by události správně poznali, při psaní je chránilbludu, ]. učitel, pod jehož dozorem žák píše úlohu.Každý autor svatých knih má svůj sloh, svou indi­vidualitu. Někteří svou knihu sestavili z jiných (2Mák 2, 24. 27); Lukáš »vše pilně vyzvěděl od spo­Iehlivých svědků.“ (Lk, 1, 3) V B. jsou hyperboly(Jn 21, 25); v názorech zeměpisných, astronomic­kých se B. přizpůsobuje tehdejšímu způsobu pojí­mání. Při vypočítávání živočichů čistých a nečistýchneklasifikuje Mojžíš dle vědy 20. st. po K, kdyžk přežívavcům počítá zajíce (Lv 11, 6), netopýrak ptákům (11, 19), když pojímá vesmír dle systémuptolemejského.

Il. B. a bludařl - modloslužba, hantýrování, zmr­začenL

52 Bible B

]) »B. je jediný pramen víry.“ Tak Albigenští,Wiklef, Hus, Luther, reformátořikaždý bludař, když sechtěl vyhnout rozhodnutí církve, kt. mu nebylo vhod.

1. Tuto zásadu, kt. je základ celého vašeho ná­bož. systému, a) najdu jí v B.? Nenajdul Tím padácelý váš systém, nehledě k tomu, že nikdo nenísám sobě svědkem; zvláště mrtvá Iitera nemůževydávat sobě svědectví, že pochází od Boha.Apokryly o sobě též tvrdí, že jsou dílem apoštolů,tedy částí B'. I kdyby tato zásada v B. byla, nic byz toho neplynulo. - b) Dokážete tu zásadu z rozumuj. nějakou početní větu? - c) Rozhodl tak učitelskýúřad církve? Ne, a kdyby, Luther ho neuznává. ­d) Je to tedy nápad bludařů, a ten mám bez dů­kazů přijmout? Vysoukají něco ze sebe ve jménusvobody svědomí, a já mám kývatl Raději uznám,co hlásá odvěká tradice!

2. Odkud víte, které knihy k 8. patří? Protestantémarně tápají za nějakým principem, kt. by určilknihy patřící k B. a byl směrodatný. Tuto kontra—dikci v jejich systému odhalil bezohledně raciona­lismus, Lessing, Semler, Baur, a tím odzvonill Luthe­rovu náboženství; dnes nemáme Iuterány staréráže! Zamítají tradici; kdo jim poví, které knihytvoří B.? Židovský zvyk? Tedy žid. tradice! Ale coN. 2., který v židovské B. není? B. neověřená uči­telským úřadem církve je j. zákoník bez ověřenístátu; hromádka zákonů, kt. nemohou zavazovatnikoho. Ed. Hartmann: »Reformátoři neviděli, že vírav neomylnost B. se opírá výlučně o neomyl. církvea církevní tradice - tradice vydává svědectví biblilaNám dala bibli!

3. Bludaři se dovolávají B., když se jim to hodído krámu; jindy stavějí své nápady nad 8. a chtějí,bychom ji přijali za článek víry. »Neposlechne-licírkve, buď tobě j. pohan.<( Hus neposlechl! »Kdokonal zlé, půjde do ohně věčného“ Luther učil,že netřeba dobrých skutků!

4. Co bylo pramenem víry, než byla evangelianapsána? Co bylo dřív, křesťanství (církev) n. B.?

B Bible 53

Napřed musí být společnost, z jejíhož lůna vzejdouknihy j. výkvět! Křesťanství nevyšlo 2 B.; B. vyšla: křesťanství! Kristus nepsal! Živým slovem bylavíra šířena! »Jděte a učtela Nikoli: »Jděte a pištela

ó. Což divoši & ti, kdo číst neumějí? Kteří nemajídosud písmo? Nemají kdy ani peněz n. schopností?Rozumí každý B.? Pán nezbudoval církev na ne­možnostech! Skýtá nám poklady milostí zdarma, nes podmínkou: »Musíte si za drahé peníze (kdysil)koupit B.“

7. Proč se saml dle B. neřídíte? B. praví: »Pomni,abys den sobotní světil,a vy světíte neděli! 8.zakazuje požívání krve (Sk 15, 29); ten zákaz v B.odvolán nebyl, vy ho nedbáte! Jak vyvrátí LutherKalvína, novokřtěnce a jiné? Nemůže 1 B., ti se jídovolávají též!

8. 8. není úplná Věrouka, neobsahuje všeckoučení víry. Jednotlivé knihy byly psány příležitost­ně. To ví každý bludař; proto se každý k obhájeníbludu schoval za zástěrku: »Usvědčte mne z I.!Dokázali oni svá tvrzení 2 B.? (Hus, Luther?) Mohuse vytasit s největšími nesmysly a chtít, by mneusvědčili z 8. »Je dovoleno oddat starou pannus její kočičkou? Usvěč mne z l., že ne!“

K) „Církev zakazovala číst B. v jazyce mateř­skému Tak křičí ti, kteří nejméně B. čtou! Zakazo­vala 1. tam, kde bludaři prohlašovali čtení 8. zanutné k spasení. - 2. Kde blud. zneužívali překladů(nepřesných!) k šíření bludů! (Za pravdou K.) Protolaikům zakazovala tu a tam číst B. v překladě: sy­noda toulouská albigenským 1229, boloňská blou­znivým begyním 1317. Nikdy však nejednala ]. Jindř.Vlll. [Angl. sekta.] Dodnes dovoluje církev věřícímjen překlady opatřené poznámkami; vždyť theolo­ga stojí studium B. námahu (mnohá místa nejasná!),což teprve laik!

L) »Teprve Luther (,reformace') dal lidu do rukouB.“ Lež; před Lutherem bylo 19 něm. překladů l.;českých překladů B. několik, první č. tištěné B.pocházejí z let 1500. Inocenc Il. (1'1216) chváll

54 Bible B

sdružení můžů a žen, kt. přeložili B. do francouzšti­ny, kárá jen, že se scházejí tajně a vyhýbají sekněžím. Polský překlad 1390, italský v 13. stol. (Ja­kub de Voragine.) Franc. překladů před 1500 užřada, lid dobře znal B., jak zřejmo z lidových rčení.U nás »prostá žena znala B. lépe než v Italii mnohýkněz.“ (Pius II.)

M) luther a B. Prot. Bunsen zjistil v Lutherověpřekladě na 3.000 chyb, některé úmyslně (falšoval,j. činili již starověcí bludaři; Za pravdou K. 527.)Vloženým slovem »jen, pouzea dal Luther jistýmmístům B. zcela jiný smysl: Ř 4, 15: »Zákon (Hospo­dinův) působí pouze hněvu (přivádí jen trest načlověka); 5, 28: »Skrze samotnou víru dojde člověkospravedlněním 3, 20: »Skrze Zákon se nám dostávápoznání hříchu“ přeložil: »Zákon jest jenom pří­čina Božího hněvu.“ Sk 13, 39: »Každý kdo věří, jeospravedlněn“ - přidal: »Beze skutkůa Na výtkyodvětil: »Toto slovo (víra samotná) zůstane v mémevangeliu; byť se všichni papeženští oslí vztekli,nedostanou mi je ven. Tak chci, tak káži. Já do­vedu proroky vykládat, oni nedovedou, já doveduPísmo číst, oni nedovedou“ L., kt. učil: každý simůže B. vykládat svobodně, poň. přitom osvícenDuchem sv.! (0 sobě tvrdí vícekrát, že ho poučilčert; spisy Lutherovy, svazek 22.) V praxi nedovolilLuther svým lidem, by si B. vykládali svobodně;kdo nepřijal výklad jeho, nazván oslem. Jenže jeholidé si nedali »svobodua vzít, užívali jí do krajnosti;Luther: »Vkládají vlastní fantasie do B. Každá ban­da táhne B. na svou stranu a vysvětluje si je dlesvého; přišlo to tak daleko, že dostala jméno ka—cířské knihy, poněvadž všichni kacíři si pomáhajíPísmem.a Jako ty! Hic liber est, in quo quaerit suadogmata quisque; quaerit et invenit dogmata quis­que sua. (O prot-ech protestant Werenfels 11740).­Někteří. prot. (Heldeger, oba Buxtorřové) prohlašo­vali i interpunkci 8. Zákona za inspirovanou.

N) »Každóho, kdo čte 8., osvěcujo Duch sv.“(Žel, že každého jinak!) Tedy i staré sv. Otce?

B Bible 55

Proč tedy jejich výklad zamítáte? Změnili tedyzásadu Lutherovu a řekli: »Každý si může vykládatB., jak chce.“ Tedy i katolíci? Proč jim tedy vnu­cujete výklad svůj? - Každý jak chce - Kolik hlav,tolik smyslů! O slovech »Toto je tělo méa měliprotestanté za 40 let po smrti Lutherově 200 vý­kladů! Píší sáhodlouhé výklady, jak rozumět tomun. onomu místu B., rvou se při tom na nůž - do­klad, že sotva Duch sv. osvěcuje každého při čteníB.! Řekli nakonec: »Rozum jediný je oprávněnvykládat B.(<Každý ovšem přesvědčen, že ten »roz­uma má jen on. (Str. 126.)

0) Tím B. prohlášena za dílo lidské, za mythusa bájí. Tam přišli cestou »svobodného historickéhobádánía. Prot. Beyschlag (1' 1900): »Zmatek názorůa domněnek opřádá už 100 let evangelia ]. popí­navé rostliny pralesa.“ Kdo má právo zde něcorozhodnout, když učitelský úřad církve popřen?Luther vyhodil 2 B., co se mu nehodilo (list sv.Jakuba, nazval světce bláznem), Beyschlag vyhodilpastorální listy sv. Pavla, Harnack evang. sv. Jana,Pfleiderer všechna evangelia atd. Pokud ještě věří,pitvaji každý verš a vysvětlují, jak nutno mu roz­umět - na posměch vlastním zásadám! Luther »opra­vil<<B., luteráni opravují Luthera. Marcion v 2. st.,manichejci v 3. st. vyhodili n. zlalšovall. co se jimv B. nehodilo. - Bez učit. úřadu církve: odešli z cír.,vzali s sebou papírovou B., zlatý poklad zůstal vcír., jejich »paplrové penízea se ukázaly bezcen.l

P) Svobodný výklad B., prskavka, ]. každá frázeo svobodě. Nevěra je nadšením skoro bez sebenad touto svobodomyslností reformátorů (v praxibyli málo svobodomyslníl), proti níž prý brojí»ztrnuláa církev. Proč tedy nedovolíte, profesoři,žákům svobodný výklad disciplinárního řádu, Ho­méra, zákoníku? To by bylo něco pro zloděje!Svob. výklad, jak se komu hodil Rozumnému jdeo správný výklad; jde-li o knihu oficielní, j. je zá­koník n. B., smí autenticky vykládat jen ten, kdoji vydal. Jaké perly vydal svob. výklad B., svědčí

56 Bible B

Registra českobratrského sboru Evančického (»ivanč.hodování<<): », ..aby při večeři Páně každý nejenlízl nebo koštoval, ale napil se, nebo pán Ježíšneráčil říci Iízněte, ale pijte <<Jejich »kalich<< : r.1581 měřil „?>/: mázu, přes 5 litrů.

R) »Bůh s. 1. jest zcela jiný než pravý Bůh N. 2.,židovský jiný než křesťanský. Jehova byl krutý,trojjediný Bůh je láska <<Bůh nebyl povinen zjevitjiž ve 8. Z. veškeru vznešenost své lásky, ani po­žadovat veškeru dokonalost ctnosti, ani rozvinoutveškeru působnost své milosti. Bůhmá právo trestathříšníka již na zemi, k jeho potrestání užíti i tvora,krupobití a hladu stejně j. meče nepřátel, můževyslat k jeho ztrestání krále s armádou.

S) »B. učí hřešit - tim, že popisuje hříchy patri­archů.<<1. Orientálec není a nebyl v jistých věcechpříliš jemnocitný; mluvi bez obalu, o čem my radějimlčíme. Krom toho ]. věrný zpravodaj a dějepisecmluví B. svědomitě o všem. - 2. Proč neřekneš,že při vypravování neřestí též sděluje, jak oka—mžitě přikvačil trest? B. neučí hřešit; podává vý­strahu! - 3. Chce-Ii se kdo naučit hřešit, nemusísáhnout k B., má vaše romány, kina...

T) Nacistó a B. Zříkaji se B., »dědictví Lutherova. <<Už jejich předchůdci. Fridrich II. pruský: »B. jepo každé stránce plná bludu <<Lagarde: »Německýnárod nepotřebuje kmh <<(B!) Schleiermacher: »Neten má náboženství, kdo věří v B., nýbrž ten, kdoB. nepotřebuje.<< Scherr: »B. je požidovštění na­šeho národa <<Nacisté: »Tim, že Luther podržel B.,kt. nepochází z německého ducha, zůstal stát napůl cestě <<Oč se něm. protestanté s námi i mezisebou 300 let rvali na nůž, házejí do starého železa!

U) Poznámky. a) B. není pro křesťanství abso­lutně nutná, ale má velké přednosti: 1. Písmem jezvěčněno, co by bylo jinak jistě ztraceno; co vímeo životě Kristově krom evangelií? - 2. Slovo Kristo­vo zní nám v B. stále - 3. Slovo je omezeno, Písmose dostane do celého světa. V 1. stol. nemělirozhlas!

B Bílá hora 57

b) Proč zakazuje církev B. vydanou od Biblickéspolečnosti? Poněvadž B. společnost je prot. sdru—žení, kt. vydává B. zkomolenou (necelou), nespráv—ně překládanou, bez poznámek.

BILA HORA, protestantská českoněmecká Pana—ma, nikoli č. martyrium! [Defenestrace.] Když básníkSchiller, bídně podporovaný od vévody Výmar­ského, napsal ve finanční tísni 1790 narychlo proGóschenův Dámský kalendář Dějiny 30 leté války,netušil, že celé generace budou z jeho polovičníhorománu čerpat historické vědomosti. Byl snad první,který č. povstání nazval bojem za svobodu svě­domí a za národnost, porážku na B. I-I. porážkousvobody svědomí. Ferd. Il. prý vzal prot. Čechůmi svobodu myšlení! Snad svobodu Ioupení? »Kdybynebyla B. H. učinila konec pustošení, byly by Ce­chy obráceny v poušť.“ (Prot. Gindely.)

A) Situace před B. H. Husův hřích vehnal nášnárod do prot. tábora a na D. H. (Za pravdou Kris­tovou 220.) Za Vladislava Jagel. mučili a popravilikališníci v Praze 10 katol. konšelů. Za poloprotes­tantského Maxmiliána ll., slabomyslného Rudolfa II­a Ihostejného Matyáše byli katol. kněží od prot.vyháněni z far, často ztlučeni. V Kladsku tajemníkzeměpána, Schmitt, nutil žalářem a holí jeho katol.poddané k odpadu, zemřelí katolíci musili být po­chování na mrchovišti. Stanislav a Jiří z Rejzvic,Jan Zelecký starší, Špigl z Packersdorfu nutili ná­silím katol. poddané k účasti na prot. kázání - pravýopak lži, že katol. páni štvali na prot-ské poddanépsy a honili je do katol. kostelů. Paní M. ze Schen—ku si tropila v kostele posměch z katol. bohoslužby,oblečena v bohoslužebná roucha. Ondřej ze Stern­berka pálil katol. chrámy. Největší výtržnosti tro—pilí prot. při průvodech o Božím těle. Při stavběchrámu P. Marie Sněžné v Praze stříleli a kameními oštěpy házeli po nádenících i po řeholnících. Zavpádu pasovských umučili prot. v Praze 14 františ­kánů, drancovali kláštery i kostely, pobíjeli kněze,

58 Bílá hora B

opata Čepia na Karlově krutě umučili, několik kně­ží a řadu katolíků pobilí, šlapali po hostiích, piliz kaiichů, těla mrtvých nechali tři dny na ulici; takchápali »porovnánia s katolíky, o němž viz [ma­jestátll Svoboda vyznání: zdeptání katolíků! Pa­sovští. .hrstka dobrodruhů protáhla zemí, na Pra­chaticků a Krumlovsku vyvraždíla české obyvatel—stvo, ve vylidněných krajích se usadili něm. ko—Ionisté z Bavor. - Pasovští se zmocnili všech města hrazených míst, i Prahy, bez obtíží! Prot. Češinebyli už dávno obávani válečnícii Malátnl, roz­padlí v sekty, novoty luterské jim byly vrcholemmoudrosti, staré domácí řády házeli do haraburdí,samé náboženské hádkyl

Olomouc, město královské - král neměl na svémzboži tolik moci, co každý šlechtic na svém statku!Tito bezohledně vyháněli katol. kněze. Když Ferd.|. z katol. Olomouce vykázal luterské kazatele,způsobili prot. 25. led. 1558 vzbouření, při němž šlokatolíkům o život; 1564 vrazili do katol. chrámu,rušili bohoslužby zpíváním něm. luterských písní,znemožnili mši sv. Ztotožňovat Iuterství s č. národ—nosti a katolictví s habsburskoněmeckým systémemje lež; biskup olomoucký korespondoval s císařemčesky, luteránská nábož. obec německy, dostalačeskou odpověď.

B) Před katastrofou1. Všeobecné zlodělstvi ve velkém stylu. [De­

fenestracel; tam pověděno, jak vůdcové (direktoři,»viádaa) kradli a co nakradli. Najaté vojsko nepla—tili, odírali dědice 0 odkazy, voják dal pušku zakus chleba. Válku měl vydržovat lid! Města mělaplatit podle »vyššiho šacuňkua (1619iz direktoři slí­bili, že ho spoálí, aby »noapotom příkladem nebyla(jiným zlodějům, ministrům, kt. přijdou po nichl)Nevynechán ani školmistr, šenkýř,věnečnice,švad|í,která učí děvčice, pradlí, kt. pere obojky, čeledín,ovčák, tovaryš, šot s krámem chodící, housknechtz hospody; každý musil platit kopy nebo aspoňgroše. Praha vydala takto na vojsko 3 mil. tolarů,

8 Bílá hora 59

kam se poděly? Když žádány účty, vinill dlrektofigenerály, tito direktory ze zlodějství. Prot. Denis:»Pravdu měli ti i oni.“ Proč se zlobíte na katol.vládce, že byli pro svou věc obětavější než prot.?Ze Španělsko, Toskánsko, Polsko, Círk. stát podpo­řily Ferdinanda II? Pražská prot. Panama!

2. Násilí všeho druhu. Po defenestraci nastalykatol. menšině zlé časy. Zbaveni všech práv, je­suité vyhnáni ze země, ostatní řády a kněží utlsko­váni (jen kapucínům demonstrativně dávána pod­pora), jich domy drancovány, jmění pokradeno,týrání, arcib. Lohelius prchl : Čech, statky konfis­kovány. Katol. emigrace, ta vskutku byla výkvětnároda: profesorské sbory dvou universit a sedmigymnasii. Kde měli prot. většinu, směli být jen oniv městské radě; kde katol. většinu, musil být sta­rosta a polovina členů prot. Když se katol. dovo­lávali práva, ukázali stavové na své kordy: »To jenaše právo a zřízení zemskéla Tedy právo silněj­šího! Do katol. domů v Praze vsazení suroví vojáci.[Dragonády.]

3. Umravňující činnost prot-ů. Nenávist protikatol. vštěpována dítkám v prot. katechismech.Do ornátů oblékány krávy, zvonek ke mši sv. jimdán na ocas. K jak hnusným úkonům ženské uží­valy kalichů, nelze sdělit. Skládány paskvily, malo—vány karikatury, ve Šternberku na jaře misto smrtivynášeli figuru papeže. (Podobnou kratochvlli pro­váděli prot. v Londýně o masopustě až do začátkuminulého stol., a surový Petr I. v Petrohradě; člnillkatolíci v Círk. státě něco podobného s Husemnebo Lutherem?) Kluci na Těšínsku vytloukali por. 1617 okna kostelů, zdobili stěny ohavnými ná­pisy. Za vlády luterství v Broumově 1570-1626 bylopro vraždu, loupež, zpustlost a žhářství trestánotolik osob, ]. nikdy předtím ni potom; v jedinémr. 1605 pět vrahů a jeden zločinec. Při slavnostiBožího těla v Chomutově uspořádali prot. průvod:špinavé prostěradlo na 4 bidlech, pod ním nesenařípa, na cestu sypány ohavnosti, zpívány hnusné

60 Bílá hora .

pisně. Inu, jaké náboženství, takový průvod! Vždyťse prot. hašteřili i mezi sebou! Ve Slavkově bylo11 sekt, v Třebíči 30, a ty nežily v sesterské shodě!Co se od nich mohli nadit katolíci? Umučení [JanaSarkandra] dalo tušit, jak se povede katolíkům,zvítězí-Ii prot.

4. Momentky. Češi 1618-20 myslili j. jejich po­tomci 1918-38, že se Evropa hemží samými přáteli,kt. pro ně do ohně skočí. Proto se pustili do ne­svědomité hazardní hry o osud národa, ač Anglievarovala. - Č. vojsko: najatá sebranka z ciziny, neč. vlaštencil Neplaceni, kradli, co se dalo. Zpívali:»Vem, kde vem, víra sem, víra tam, poberem vše­cko, věř sobě, jak chceš.“ - Litomyšl 1618, děkanHájek s matkou 9 hodin mučen, prot. chátru vedlkalvín. učitel; ký div, že po 1620 Polyxena Lobkov.město trestala? Týž učitel táhl do Litrbachu, tamkněze bili kyji do zad, sekerou do hlavy, oči semu krví zalévaly, mučili, pak se zpili. - 28._srpna1619 schůze odbojných pánů v Praze; lhostejní..­Vilém z Roupova: »Páni ráčí pospíchat k snídani,ale hledte, byste někdy vlasti své neprosnídalim

5. O Hrobech a Broumově se lže napořád. Arcib.Lohelius přišel do Hrobů, svého panství, prot. pod—daní ho ohrožovali kamením, musil prchnout. Paknahlédli, že je zle, prosili, by upustil od soudníhostíhání, že raději zboří svůj prot. kostel, proti prá—vu a jeho zákazu postavený, což učinili 11.-13.pros. 1617. - V Broumově uloupili (»zabralia) lute—ráni katol. kostel; král. komora (1 katolík, ostatniprot.) rozsudek: »Vrátitla Neposlechli. Král rozkazopětoval, odvolali se k defensorům, ti »dovolilia,by si postavili kostel na klášt. pozemku; poddaníopata! Nebyli svob. městem! Majestát dovolil jensvob. městům stavět si kostely svého vyznání! Ma­tyáš sedmkrát kázal kostel zavřít, neposlechli. Nakrál. komisi se luza vedená jakýmsi ševcem zuřivěvrhla a odehnala ji 1618. Prot. Pešek: »Je jisto, žeprot. žádali a sobě osoblli příliš mnoho; chceme-libýt nestranní, musíme doznat, že nebyli v právu

B Bílá hora 61

prot., nýbrž opat.“ Už 1614 se část katolíků, tisnénáod prot., vystěhovala - katol. emigracel

6. Po nezdařené akci u sultána 1620 [Defen.]štval Zimní král Bethlena Gábora, by zpustošilMoravu a Slezsko; 1622 opět Thurn a Velen LadislavŽerotín u sultána, by Bethlena aspoň podporoval.Sultán pomoc poskytl, sedmihradský vévoda Beth­len zrušil příměří s císařem, se 60.000 Sedmihrad­čanů a Turků zaplavil Slovensko a Moravu, pálili,zabíjeli, drancovali, zpustošili Znojemsko, Brněnsko,Kyjovsko, Vyškovsko, 10.000 mužů, žen, dívek aděti přihnali j. stádo do ležení u Hodonína; srdce­rvoucí pláč ubohých oběti českého prot. vlastenectvía prot. lásky k svobodě svěd. bylo daleko slyšet.Odvlečeni, na východ. trzích prodáni do otroctví.Nad emigranty se roni džbery slz, pro tyto ubohénemají naše učebnice ni slova soucitu; z pochopit.důvodů hluboké mlčení, stejně j. o prot. ničenívzácných památek; v tom nezůstala prot. qua zahusitskou. Jakub Horčický 1609: »Knihy staré a trak­táty znamenité, svazky, co v klášteřich a jinde na­cházejí, trhají a pálía [Koniáš] Ze arcibiskup hájilna svých statcích katol. víru, mají mu za zlé; žeprot. zaváděli násilím novou viru, je v pořádku.Srovnej katol. Brno 1645 obležené Švédy. Měšťanévěnovali cínové zboží na výrobu kulek, prádlo nazhotovení doutnáků, kusy nábytku na opevnění,kapucini a bernardýni všecko dřevo ze svých zbo­řených klášterů; i životy; katol. Brno se brání protipřesile, prot. Praha vydírala na chudých, vůdci ne­dali nic, zbaběle se vzdala. Srovnej katol. Prahu

“vedenou jesuity 1648; ubránila se obléhajícímŠvédům!

C) Katastrofa. 1. Harant táhl s Thurnem k Vídni,bombardovali hrad, koule až do pokoje Ferdinan­da II. Thurn pak obléhal Krumlov a Budějovice.»Neušetřím ani dltka v lůně matky, když se ne­vzdátela Krumlov se vzdal, katol. Budějovice po—hrdly hrozbou a rozhodly o osudu č. povstání,Thurn musil odtáhnout, nedobyv; na rovině budě­

62 Bílá hora B

jovické se připravovala porážka B. I-l.Jak zpuchře­Iá byla mravní síla č. národa, když se rozbila o zdijediného města! Bouquoy, císařský generál, dostá­vá do moci hrad za hradem, město za městem;všude ohromné zásoby, jeho vojsko mělo všehodost, vojsko č. stavů hlad! Jediný generál proticelému národu! Zrada Mansfeldova [Defen.] umož­nila rychlý spád a konec. Zradili národ čeští katol.či němečtí prot.? [Hitler.

2. V jižních Čechách se čeští sedlácl bouří pro­ti č. žoldnéřskému vojsku, kt. Iotrovsky pustoší ze­mi, nabízejí se direktorům k dobrovolné vojenskéslužbě, když je propustí z nevolnictví; šlechtici:»Nela Byli by zvítězili, v sousedních zemích byrozdmýcháno podobné hnutí. Stále se mluvilo osvobodě, ale když ji měli sami svým poddanýmdát... Vůdci nechtěli bojovat, poň. zhýralí, aniplatit vojsko, poň. hrabiví, ani dát svobodu sedlá­kům, poň. egoisté, přišli by o laciné robotníky.Kdo v revoluci není hotov k smrti na bojišti, musíbýt přichystán na šibenici! Prot. stavy nechtělyumírat ani bojovat za ideály ]. katolíci. EmigrantSkála ze Zhoře: »Kdyby Češi jen polovinu těch silvyvinuli v bránění svých práv, co v snášení svébídy, žádná moc světa by jich nebyla porazila.“Jen desetinu svých milionů, kt. jim pak byly se—brány, na výzbroj armády!

3. Kandidáti, kteří při volbě za krále propadli,nechali Cechy na holičkách. Vévoda savojský, zvl.kurfirst saský - zradil Čechy za jidáškou cenu obojíLužice. Prot. zavinili odtržení této slovanské zeměod koruny č.; proč o tom naše učebnice mlčí?Kdyby to byli zavinili katolíci! Za 300 let se Lužiceskoro docela poněmčila. B. l-I. »č. vojsko<<... jenu 10 děl stál č. lid; velitelé: 2 Češi a 9 Němců.V katol. vojsku kněží zpovídali, povzbuzovali, protoprohlašováni za fanatiky - plnili přec svou povin­nost! Kolik pastorů pečovalo o náboženskou útě­chu v č. vojskul Ani jedenl Při korunovaci Zimníhokrále jich bylo na 40, u jeho stolu v osudnou ne­

I Bílá hora 63

děli 8. list. též jich nechybělo. Tak shnilé vedenimusilo podlehnoutl

D) Po katastrofě. 1. Fun. Praha, ač plná vojska,se vzdala zbaběle na milost i nemilost; pak mohlvítěz diktovat podmínkyl Prot. sl zavěsili kol krkurůženec, hledali v klášteřích, pokud ještě byly,ochranu pro život i majetek, jejich kazatelé seskryli. Díkastus, hlava kališníků, kt. korunoval Fri­dricha, prohlašoval ho teď v každém kázání za ne­přítele vlasti, blahopřál Ferdinandovi k vítězství;luter. vládcové též! V Berlíně uspořádána slavnostlZimni král rychle ujel z Čech, Thurn, Anhalt, Rou­povec též. První, kdo tak učinil, byl Jan z Gišalyza války židovské; utekl z Gišaly, ponechav ji osu­du a vykládaje, že prý se bude moci o vlast i o ně(a o svou kůžil) lépe starat, když upláchne z do­sahu Římanů. »V čas moroviny jsme nesli zbabělesvé hlavy do ciziny.“ (Mickiew.) Vítězové odváželiz Prahy kořisti za 2 miliony tolarů, Berkovi z Dubévzali 70.000, Vilému Lobkov. 17 beden zlata a stří­bra; kolik vojska se tím dalo vyzbrojitl'MaxmiIiánBavorský odvážel 1.500 vozů, většinou vzácné sbír­ky Rudolfa ll., naplnil jimi mnichovská musea; zby­tek Švédové 1648 do Upsaly.

2. Protestanté nezkrotll ani po B. H., pobíjelikatolíky dál, na př. 1628 na Smiřicku, Novoměstsku;nejeden kněz zavražděn. [Protireformace] - Ferd.nebyl nyní povinen (j. vítěz nad vzbouřenci prot.)dát slíbenou svob. vyznání, j. CSR nebyla povinnapo 1938 zrádným Němcům státi ve slově danémpřed 1938.

3. Odškodnění církve za rozkradené statkybylo minimální. Hrabivost je »interkonfesijnía; ka­tol. páni, kt. se po B. H. stali majetníky býv. statkůcírkevních, protestanty uloupených, neměli se k to­mu, by je vrátili původním držitelům. Nejhůř do­padly kláštery, císařovi rádci pracovali proti vrá—cení zkonfiskovaných církev. statků. Noví majitelé»převzalia statky, ne však břemena na nich váz­noucí, přispívání na obnovu chrámů, far, nemocnic,

64 Bílá hora B

chudí faráři byli povinni ]. dřív platit daně, při—spívat na vydržování konsistoře i alumnátu.

4. Pro dobu po 8. H. vynalezl Jirásek termin»TemnOa; stal se protikatol. šlágrem. Pekař: »Dobapo D. H. nebyla absolutní temno, j. doba před B. H.nebyla absolutní světlo. Kdo věří opaku, je vědec­ké dítě. Jak srovnáte se svým obrazem Temna Bal­bínovu vášnivou obranu č. národa? (Byla by možnátaková kniha za Hitlerova režimu?) Pešinovu nevy­rovnatelnou Závěť, podivuhodnou postavu Vavá­kovu?a Týž: »Kdyb nebyli katol. kněží řádoví (te­dy i jesuité) i sv tští hlídali a rozněcovali oheňč. víry, nadšení a lásky, bylo by po nás veta.“ (Kdohlídal a rozněcoval ten oheň 1939-45? »Kulturníarada v Praze, profesoři, jistě nel) »Mravní stavnároda vyšlého z doby protireformace nebyl horší(byl lepší!) než jeho stav v 16. stol.<<Lepší... Ka­tol. duchovní nebyli tak nevzdělaní a nemravní, j.husitští a Iuterští v 16. stol.! - Kdyby byli prot. zví­tězili, bylo by po katol. víře i po č. řeči veta.

6. Závěrem stat' z Moravských novin, prosinec1942. »Kniha W. Wolmara Prag u. das Reich... Bylato katol. církev, kt. byla příčinou všech národnost­ních a nábož. třenic v našich zemích. Ona byla vin­na pobělohorskou tragedií. R. 1618-20 postupovaliČeši a Němci v příkladné shodě. Na Staroměstskémnáměstí padaly vedle hlav Čechů také hlavy Něm­ců; (Proč jste to neřekli před 1938?) Protiněmeckénazírání (Čechů) připisuje autor habsburské dy­nastii, kt. je mezi Čechy podporovala a otravovalaživot pozdějších let všech pokrokově smýšlejícíchlidí. Kniha je jedinečným přínosemla Co by řeklSvat. Čechl »Lízali na kolenou důtky, kterými Hitlermrskal náš národ.“ Češi a Němci v příkladné shodě- j. za Hitlera, kdož se dal poněmčitlJako lavina sešířilo němectví v naší vlasti, když přijala prot. víru!Vy, kt. roníte slzy nad popravou 27. č. a něm. zrád­ců, neměli jste slova soucitu pro mučené a popra—vené tisíce č. obětí, kt. nevinně za Hitlera krvácely.Svedete zas na katol. církev, co tropili neznabozi?

B Boiševismus 65

BIŘMOVANI. Nevěra: »Napodobení a převzetípohanských zvyků. V každém národě byl dospíva­jící jinoch uveden do sboru mužů náboženskýmiobřady.“ Za starých dob bylo 8. udíleno hned pokřtu, ať jej přijalo dítko n. stařeci Na východědodnesi Až později posunuto přijetí D. na létadospívánli - Prot.: »V Písmě není 0 B. zmínky.“Jméno B. tam není; ale co znamená: »Věřící, kt.od jáhnů pokřtěni, od apoštolů dostávali uklada—nim rukou Ducha um? Sk 8, 14 nn; 19, 5 n.

BOLIVAR,El Iibertador, »Osvoboditela Jižní Ame­riky, vyprostil ze španěl. poddanství Novou Gra­nadu a jiné státy (dnešní Bolívii), spojil Venezueiu,Ecuador, Kolumbii, Peru v jedinou republiku, zajejíhož presidenta se dal provolat. Jenže Peru sebrzo osamostatnilo, a když si počínal despoticky,bylo patrno, že »Osvoboditela se chce stát abso­lutním monarchou, přinucen k reslgnaci 1830; zamálo měsíců potom zemřel. Ani kuře nadarmonehrabe, ani »Osvoboditelu zadarmo vlasti neslou­ží; kolik klášterů zrušil, aby uchvátil jejich majetek(stal se miiionářemi), kolik misionářů a kněží dalkrutě utratit (upálit atd.)l Bylo to vše k »osvobo­zenía nutné? B. nebyl jesuita ani inkvisitor ani vě—říci katolík; kdyby byl věřící a páchal krutosti naprot., byly by toho plné čítanky.

BOETHIUS(1526) píše o útěše ffie, shrnuje vše,co může ffie (rozum neosvícený víroul) na nejvyššíotázky světového řádu odpovědět. Z toho někt.soudí, že B. byl racionalista. Byl věrný katolíkl Psalo nejsv. Trojici, o vtělenl, ale hlavně ff; první apli­koval nauku Aristotelovu na theologil, předchůdce

scholastlků!BOLŠEVISMUS.A) Zjevy ]. Luther, velká revoluce

nebo B. se nezrodí přes noc; byly velkým .dílemzaviněny dlouholetým zneužíváním autority. Carovébyli v tom ohledu náslovníky cařihrad. císařů; srozkolem (»pravoslavným nóboženstvlma) přejala

66 Bolš'eviSmus B

Rus'všechny' stíny, kt. jej“provázely. Zvláště od dobPetra »V'elikéhOa Ild ujařmován. Kateřina Il., bez­ohledný Mikuláš I., Alexander ll. .. Kdo ještě krátcepřed B. převratem viděl, jak zástupy politickýchodsouzenců byly vlečeny na Sibiř, byl proniknutodporem proti carské vládě do hloubi duše. V ná­bož. směru? V lidu pověra, u inteligence nevěra.Kdo mnoho zná, mnoho omluví a sobě vysvětlí! Dnesnejsou poměry v uklidněném Rusku daleko takové]. při prvním otřesu 1917.

B) Čím byl Rousseau Francii 18. st., tím byl Tolstojpro Rusko 19. st. Z počátku spravedlivý žalobcecarského režimu, jenž brzdil rozmach kultury, po­tlačoval svobodu, nedbal, aby odpomohl bídě lidu.Jenže T. nehledal lék tam, kde jedině bylo lze jejnajíti - u Krista a v návratu k pravé víře. Mluvll j.zapadni kolegové o »očištěném nedogmatickémkřesťanstvía,a tím se odcizil nauce Kristově docela.Kdo pouze žaluje, ale neukáže cestu k nápravě,vzbudí jen nespokojenost.

BOLZANO Bern. musil opustit 1820 pražskou ka—zatelnu i profesuru náboženství a fíie, poněvadžhlásal zásady Kantovy a Schellingovy. Napsal:»Možnost zdokonalit křesťanství“ (11848) O tomtoNěmci, nepříteli čsnároda, kt. sí tropll posměchz č. národního probuzenského hnutí, třebaže nebyltakovy šovinista jako Momsen, praví Jirásek: »Zam­klí (církevl) jeho zlatá ústa.<< Zato kydá Jirásekhanu na č. vlasteneckého kněze Kernera.

BRATRSTVÍ,svoboda, rovnost. - B. (liberté, éga­ílté, fraternlté), heslo, jež si na prapór napsalavelká revoluce, se zřejmou příchutí protikřesť. Jakpojímá křesťanství rovnost a B.! [Otroctví.] »Jedenje Bůh a otec všech.“ (Ef 4, 6) Křesťanství 0 B.méně mluví a víc je provádí [Charlta]; místo frázíčín; “0 B. v revoluci lze užít slova císaře Augustao 'Herodovi: »Raději být jeho hys než hyos<<(jehovepřem než synem než jejích bratreml) Robes­

B Budhismus 67

pierre chránil »svobodua a osvědčoval všeobecnéB. guillotinou, šibenicí. [Revoluce, Rasismusj

BRATŘÍ KRISTA PÁNA. Když Masaryk při disputaciv Hradci Král. 1908 mluvil 0 B. K.P., sotva tušil, že

opakuje vývod; Helvidiovy, jež sv. Jeronym kolr. 380 vyvrátil. idé neměli výrazu pro vzdálenějšístupně příbuzenství; v přímé linii užívali slova»oleca a »syna, v pobočné linii »bratra a »sestrau.Dokladů v Bibli dostatek. (Gn 9, 25; 13, 8 atd.) Evan­gelia nazývají (Mt 12, 47; 13, 55; Jn 7) bratranceK.P. jeho bratřími: Jakub, Josef, Šimon, Juda, sy­nové Kleofášovi a Marie, »sestrya (t.j. sestřenice,někteří myslí švagrové) P. Marie. Jakub a Juda byliv apoštolském sboru, pravděpodobně i Šimon. To­též plati o'nejmenovaných, nám neznámých »ses­trácha K.P. (Mar 6, 3)

BUDHISMUS.A) »My Evropané jsme arijci, protonám je přiměřenější náboženství arijské, Budhovo,nikoli semitské, židovské, Kristovou Proč se tedynedržíte římských číslic, jichž vynálezci jsou arljštíŘímané, místo arabských, jež jsme dostali od se­mitů? Na štěstí papež Silvestr Il. nebádal, jsou-liarabské cifry původu arijského (z Indie) či semit­ského (od Arabů) a přinesl je od semitskochamit­ských Maurů ze Španělska do Evropy; s řím. čísli­cemi by se počtářství nedostalo daleko! Nezáležína tom, jakého původu nábož. je, nýbrž je-li pravé;hlásá-li pravdu, nepochází ani od arljců ani od se—mitů, nýbrž s nebe, od Boha, a my jsme povinnije přijmouti j. každou jinou pravdu. Jako neexistujírůzné násobilky (arijská, semitské...), tak neexls—tujl různé pravdy ani několik »pravýchu nábožen­ství. Charakteru lidu a rasy lze nanejvýš přizpů­sobit do jisté míry bohoslužbu (obřad latinský,řecký, slovanský; vlz Akom. spor.) a hlásání nauky,ne nauku samu ve smyslu, že ji lze pozměnit ­pravdu pozměnlt znamená pravdu opustit a upad­nout v blud.

“68 Budhismus B

B) Proč najednou taková starost, by arijci dostali»arijskéa nábož.? Že B. přichází do módy, má svédůvody. 1. B. je nábož. bez Boha, tedy žádná náb.!Snad jediné toho druhu na světě! »Budha bylatheista.a (Max Můller) Později pocítili jeho vyzna—vači tuto mezeru a vyplnili ji tim, že začali Bud­hovi prokazovat božskou poctu. - 2. B. nemá žádnéčlánky viry. »Věř si, co chceš...a Jakési mravnízásady sic má, ale není-li Boha, netřeba jich valnědbát; co mne může stihnout, když se dle nich říditnebudu? - 3. Jaký konec člověka čeká? Nirvana!Rozplynuti v nic! Tedy náboženský nihilismusl (MaxM.) Brahmanismus aspoň učí, že člověk bude odbožstva absorbován j. krůpěj v oceánu, přejdev Brámu; B. nemá ani to! - 4. Základní rys B. pesí­mlsmus, spojený s apatií a nečinnosti (kvietismus).»Všechno na světě je bolest, a člověk marně seproti ní vzplrá.a

C) B. existuje v několika formách (»sektách<<):indický, činský, japonský, tibetský; tento zvláštěje pověrou prosáklý: víra v stěhování duší, modlicímlýnky, stálé vtělování Budhovo. Lamové, jejichduchovní, nevzdělaní a líní. Naši ctitelé Budhoviprý »hledajía a cti »čistýa B. Ale kde je ten »čistýaB.? Leda v knihách, a o těch slyš svědectví znalců:»Kdož s 8. Iaškují, hledají v jeho ,sv. knihách'lesklé perly, které s reklamní okázalosti vystavujína odiv, lákajlce neznalé a jsouce úžasem téměřu vytržení nad krásou nauky B. Ale s pochopitel—nou opatrnosti skrývají všecky temné stránky niz—kosti a ohavnosti,jež se pod povrchem pěkně natře—ným skrývají, jimiž by žádný křesťan rtů. neposkvr—ni|.<<Krom toho směšně nesmyslné zázraky. AskeseB. je veskrze negativni - jen k tomu, by se člověkdostal co nejdříve pryč z tohoto bídného světa,zatím co křesťanská člověka povznáši, ušechťuje,vede k spojeni s Bohem.

D) Historické prameny o životě Budhově pochá—zeji teprve 1 doby po Kristu; obsahují tudíž pře­mnoho zbájeného. Zaručeno je asi toto: Budha,

B Bůh 69

Gautama, Šakya Muni, žil asi 560-470 před K., v do­bě, kdy národ israelský strádal v babylonskémzajeti - současník Danielův. Z počátku žil rozkoš­nicky, měl řadu žen, ve 30. roce se mu dosavadniživot i pohanské nesmyslné temnoty zhnusily, hle—děl se probit k světlu pravdy. Jak? Přemáhánlmsebe a potlačovánlm nezřízených vášni. Je tedyzjev dosti sympatický, ale i dokladem, že člověkbez pomoci Boží, sám na sebe odkázaný, při nej­lepší vůli se pravdy stěží dopracuje. Sokrates, je'­mu zčásti podobný, poznal & doznal 70 let po němsvou neschopnost.

BUH. A) Pytláci. »Není Boha...“ Tak Haeckel veSvětových záhadách. Jakým právem tak můžeemplrlk (přírodovědec) tvrdit, když nemůže nikte—rak své tvrzení empiricky (pokusem, vážkami, zku­mavkou, hmatánim...) dokázat? Sami se honosite,že »pracujetea jen empirii! Co tedy smysly ne­

zjistíte, o tom seŠj. přírodovědci musite zdržet veš­kerého úsudku! evče, drž se svého kopytal Jde0 B., o bytost duchovou, nehmotnou, a duchovýsvět se empirii vymyká nejinak než na př. lidédávno minulí, po jejichž těle nezbylo ani památky.Čl zjistí přírodovědec svou metodou (pokusem),zda existoval Václav il.? Smí se proto osmělit řlci,že neexistoval? K tomu, by jeho existenci zjistil,je povolán někdo jinýl Dějepisec! A ten má k to­mu zcela jinou metodu než vážky a zkumavku!

B) Ve vzduchu lítej, ve vodě plavej, po zemichoď! Pracuješ-li v některé vědě, drž se metodyjeji. sic pohořiš! 1. Kdo je povolán, by se obíralotázkou existence B.? File! A ta má metodu svou,jinou než vážky a zkumavku! Empirik by nejvýšmohl říci, že dovede přírodu bez B. vysvětlit - zdasprávně, je otázka; asi j. Eskymák si dovede »vy­světlita aeroplán bez budovatele a bez pilota,radio bez Marconiho, hodinky bez hodináře. AI.Humboldt byl důslednějšlm než Haeckel: »O 8. ne­máme zkušenosti“ - nemůžeme ho hmatat, fysicky

70 *Bůh B

zjístit, tedy ani tvrdit, že je n. není. 0 velké du­chaplnosti tento výrok nesvědčí; ale v tom dámeza pravdu: mluvi-Ii empirik o existenci B., překročilsféru své pravomoci, pytlačí v cizím revíru, stáváse ffem. Je to nepřípustno? Není, ale nepřípustnýmje, že v cizím revíru se neřídí směrnicemi tamplatnými - jeho »domácí“ směrnice tam neplatí!Matematik může pracovat i v historii, ale nepři­pustné by bylo, kdyby při tom chtěl užívat metodysvé, početní, a ne její, historické, kdyby chtělexistenci Karla V. vypočist.

2. Fíie je oprávněna obírat se otázkou existen—ce B., ale má povinnost řídit se přitom zákonysprávného myšlení. kt. rozumný člověk užívá všudejinde. A to nečiní fiie, kt. stojí na půdě mimo­křesťanské. Přirozená etika či mravověda (»lalckámorálkaa), sociologie a příbuzné vědy někdy pro­hlásí: »My se v mravním směru obejdeme bez B.,společenský řád lze udržet bez B.“ I kdyby mělipravdu, neplynulo by z toho, že B. není: ale majípravdu? Nejpřiléhavější odpověď jim dají fakta:Francle za velké revoluce, mládež 2 beznábožen­ských škol (Paříž, Amerika), nacisté 1939-45; rájna zemi bez Boha!

3. Materialistlcká "ie se zvláště neřídí zákonysprávného myšlení. Opírá se o nedokázanou zá­sadu, že krom hmoty a síly nic neexistuje, a činízávěr. »Není nehmotný svět, tedy ani B.“ Není-Iinic krom hmoty, musí vše vysvětlovat jen ze zá—konů ve hmotě působících. Daří se jim to? Nehleděk tomu, že a) toto základní dogma své »víryu ne­dokázali, b) nedá se život a jeho funkce vysvětlitpouze atomy a ohybem; a jiného hmota schopnanení! [Duše, ivot.] c) Splritísmus, okultismus,hypnosa a jiné temné »vědya prokázaly lidstvuaspoň jednu službu: popravili materialismus. Byt“49% zjevů bylo podvod a 49% pověra, zbývajíještě 2% zjištěných faktů, kt. se pouhou hmotouvysvětlit nedaji! - d) Jasnovidectvíl Zjištěná fakta!Lidé »vidíu do budoucnosti! Předpovídajl věci, kt.

B Bůh 71

závlsl na svobodné volbě lidské vůle, ne věcinutné, j. zatmění slunce. Ač i zde je mnoho pověra falešných proroctví, nejsou tlm vyvráceny při­pady najisto zaručené, ]. předpovědi ]. Boska,proroctví Lehninské a'j. Vysvětlete je vy, kt. uzná­váte jen hmotu! Jsou důkazem, že »mezi "nebem azemí se dějí věci, o kterých smrtelníci nemají anitušenía, že existuje princip (bytost) na hmotě ne­závislý, zákonům hmoty nepodrobený, jenž vidí dobudoucna.

4. My můžeme nejen vyvrátit námitky, můžemedokázat pozitivně, že 8. je, že existuje bytost nad­zemská, mimozemská, netělesná, duchová, vyzbro­jená inteligencí, nekonečnou moudrosti a moci.Dáme jen několik otázek.

C) Troji světový zákon, v celém vesmíru platný:Kde je účinek, tam je příčina.Kde je pořádek. tam je pořadatel.Kde je zákon, tam je zákonodárce.Základní zákony správného myšlení! Každý se

dle nich řídí a je uplatňuje: meteorolog nad zemípři zjevech atmosférických, geograf na zemi, geo­log pod zemí, astronom u dalekohledu, botaniku drobnohledu, chemik v laboratoři, zoolog v Ie­sich a ve vodách, fysik při zjevech přírodních a připokusech, dítě, když ho co bolí, nemocný, kdyžnení »ve své kůžia, služebná, když těsto »nechcekynouta atd. Jen ffie, která má zužitkovat výtěžkyvšech věd, pokládá za přednost tyto zákony správ­ného myšlení popřít a jednat proti nim. Podle _tohoto i dopadá; ať popře matematik násoblIkul Do­pracuje se »př'ekvapujícichrr výsledků, žel, že nezrovna nejsprávnějších. - Slíbené otázky: '

1. Odkud hmota? Svět? Vesmír? a) »Tou otáz­kou se neobírám; beru svět, jak je, počítám s hmo­tou j. s věcí danou (datum), netáži s'e, odkud je,po tom mi nic není.“ Tak smíš mluvit jako empírlk,ne j. ff.; nechceš—li fficky bádat, nemusíš, ale'ne­máš práva nám v—tom bránit n. prohlašovat (do­konce předem!) výsledky našeho bádání za falešné

72 Bůh B

a sebe za řía. »Je l.?a Posltivista: »Nevím.<<Pročnevíš? »Omezuji se jen na zkoumání toho, co vi­dímm Budiž, ale nemáš práva tvrdit, že není víc,než co ty vidíš; smiš zůstat na břehu, ale nesmíšzakazovat těm, kt. se chtějí do moře spustit, aještě méně máš právo tvrdit, že v moři nic není,poněvadž ty se svého břehu v něm nic nevidíši

b) »Svět je náhodou.“ Náhoda, bůh nevědomců.(Demokrít.) Náhoda neznamená »žádná příčinaa,nýbrž nepředvídaný shluk několika příčin.»Náhodousrážkau: oba vlaky po téže koleji, oba s velkourychlosti, špatná výhybka n. signál, hustá mlha n.silná zatáčka atd. Za pravdou Kristovou kap. 3. vy—počteno matematicky, jaká je pravděpodobnost, žeatomy, z kt. je složen vesmír, se shlukly náhodou.

c) »Svět je sám od sebe.“ Co je samo od sebe(pravda 2 X 2 = 4), je aa) nezměniteině: svět, hmo­ta, se neustále měnil bb) Je nezničitelné; hmotuvšak možno zničit - proměnit v energii, rozbítimatomu. cc) “Je věčně; pravda 2 X2 :4 platila odvěčnosti, bude věčně platit, kdežto svět, hmota,pohyb, od věčnosti neníl »Ba jela Dokaži Nemůžeš,já ti však dokáži, že svět od věčnosti neníl Vizdole č. 4. Uveď ml jediný doklad, že někdy něcovzniklo samo od sebel Oheň nevznikl sám od sebe,pole se nezoralo, klas nevyrostl sám od sebe.

Svět má začátek; co má začátek, musi mit příčinu.Tento plot tu včera ještě nebyl, ten dům tu předrokem nestál, tys před lety nebyl, země před věkynebyla. To vše bylo jen možně. Čím se stalo, žeze stavu možnosti přešly do stavu skutečnosti? Bezpříčiny, samy sebou? Pak by každá možná věc semusila stát skutečnou; tvá vila na Šumavě, tvůjzítřejší oběd by tu musil být už dnes. Bez stavitelenebude tvá vlla, bez kuchaře tvůj oběd, bez příčinyžádná věc; kdo n. co dá té věci, existenci, je jejípříčinou, a ta musí být mimo ni.

»36 mnoho přírodu studoval, ale Boha v ní ne­našella Já své hodinky kolikrát rozšrouboval, aiehodlnaře v nich nenašel!

. Bůh 75

»Je pravda, že každá věc má příčinu. Ale neko­nečná řada, nekonečné množství věcí, má příčinusama v sobě.“ Jako kdybys řekl: »Jedna buchta seneupeče sama od sebe, ale nekonečné množstvíbuchet ano.(< Proč se tedy neupekly? Hmotě jeíhostejno, zda : ní bude nekonečné množství hvězdn. buchetl Snad aspoň zde uznáš příčinu? »Musiltu někdo být, kdo zařídil, by se hmota seskupiíav hvězdy a ne v buchtyíu Anebo: »Jeden vůz senehne sám od sebe, ale nekonečné množství vozůano.“ Čím více vozů, tím větši síly třeba, by se hnuly!

2. Odkud pohyb? Je-Ii hmota věčná, máš na vy­branou: bud' byla od věčnosti v klidu n. v pohybu.a) V klidu? Kdo tedy do ní strčil, že se začala hý­bat? Sama dle zákona setrvačnosti z klidu v pohybpřejít nemohla! b) Byla od věčnosti v pohybu? Diezákona entrOpie se energie pohybu ponenáhíu vy­čerpává; kdyby byla hmota od věčnosti v pohybu,už by se dávno zastavila, j. provoz v továrně byse již dávno zastavil, kdyby byli před nekonečnědávnými časy pod kotlem zatopili, třeba mlllonycentů uhlí, a pak přestali přikládat.

3. Odkud pořádek ve vesmíru? a) Sám od sebe?Ukaž mi knihovnu, kde se knihy uspořádaly samyod sebel Silami přírodními? Zkus to, otevři dveřei okna, nech silám přírodním (větru) volnost; udě­lají ti na stolku pořádek? Spíš tí pořádek rozmetajííb) Cl náhodou?“ Může se stát, náhodou že dotebe někdo strčí, že dostaneš neoslazenou kávu,že v loterii vytáhneš ze sáčku číslo 7, že chlapecnajde peníz... Ale strčí-lí onen do tebe pokaždé,dostaneš-Ii pokaždé hořkou kávu, najde-Ii hochdenně cestou ze školy korunu, vytáhneš-li pokaždéz 90 číslic sedmičku, sotva budeš věřit, že to jenáhodou. Náhoda je ojedinělá; v přírodě je pořá­dek stálý, trvalý! Zákony působí s neomylnou jisto­tou, že určíš předem na vteřinu, kdy zítra vyjdeslunce, kdy pozítří; kámen pokaždé padá k zemi,ze žaludu pokaždé vyroste jen dub, nikdy okurka,voda pokaždé zmrzne při 00. A dejme tomu, že by

74 Bůh B

jednou šťastnou náhodou vitr urovnal do abecedy24 písmen, která bys na dvůr vysypal: v příštímokamžiku je týž vítr zase rozházíi Aby se pohro­madě udržely, nestačí tvá »št'astná náhodalu

4. Odkud účelnost \: přírodě? Účelnost je vícenež pořádekl Jedno je pro druhá! Přiměřené, prak­tické, krásné! Rostlina, kt. má kořeny svisle dolů,má tak zařízené listy, že při dešti voda kane postvolu dolů; kde se kořeny šíři vodorovně, padajíkrůpěje vody s konců odstávajících listů co možnádaleko od stvolu. Dokud jsou semena nezralá, jeovoce zelené nenápadně mezi listím, dužina trpká.Když uzrají, vábí ovoce ptáky nápadnou barvou,sladkou chuti, a ti pecky daleko roznesou. Jiné plo—dy jsou opatřeny padákem (pampeliška); přeroz—manitá jsou zařízení, napomáhající k tomu, aby sesemena dostala co nejdále od rostliny. Átd. atd.

Nejzajímavější a pro důkaz existence B. nejdůle­žitější jsou zařízení, kt. se vzájemně podmiňují;u nich se neobejdeš bez bytosti, kt. jest mimo něa která je uvedla ve vzájemný vztah. Podmínkamusí býti totiž dřív než podmíněné: oheň v kam­nech dřív než teplo v pokoji; vláha, světlo a teplodřív než rozkvetlé bylina. Ted však si všimnl hochů,kt. se houpají na kládě; rovnováha houpačky (nut­ná, by houpačka »iungovalaal) je závislá či »pod­míněnáa vzájemným poměrem obou ramen, jejichdélka zas podmíněna vzájemným poměrem oboubřemen: rameno A více zatížené břemenem AAmusí být kratší než rameno B, zatížené břemenemBB, a to v přesné matematické proporcí A: B:388: AA. Nuže, takových zjevů, které se podmi­ňujl vzájemně (A závisí na B, a zároveň B závisí naA), je v přírodě bez počtu. Jediný: květinka...Vše směřuje k tomu, by uzrál plod. Tyčinky jsoupro pestík, pestík pro tyčinky; sladký nektar jepro hmyz (ne pro květinkul), a hmyz je pro květ;obstarává opeleníi Květ láká barvou, úpravou, vů­ní hmyz k nektaru, jímž se živi, ale nedá mu hozadarmo; květ tak upraven, tyčinky a pestlk tak

B Bůh 75

postaveny, by hmyz hledající nektar se o prašníkyotřel n. 0 tyčinky zavadil, a s pelem na hlavě letík jiné rostlině téhož druhu (nikdy včelka nepřelétás lípy na kaštan n. na Iilii... leda až »po druhéia),a tam zavadí o pestík, čímž se pel dostane na bliz­nu a nastane opeiení. Ví hmyz o tom, jakou službuuž tisíce let rostlinám prokazuje? Ale ne každý květpro každý hmyz! Jetell Tam jen čmelák může ope­lení obstarat, j. by byl právě pro jetel stvořen.Jak vysvětlíš? Snad neřekneš die Darwina, že květ»později poznala výhody takového opelení skrzehmyz, a proto začal vyrábět nektar, upravil tyčinky,upravil sám sebe? Ci snad hmyz si »upravila dlekvětu sosák n. dle svého sosáku květ? Zde musilbýt někdo třetí, jenž vše uvedl ve vzájemný vztaha shodu: ústrojí hmyzu i stavbu květu. Proč? Poně­vadž podmínka, ]. řečeno, musí být dřív než podmí­něné, M. dřív než N; při vzájemném podmíněníby musilo být M dřív než N a zároveň N dřív nežM - neuznáš-Ii činitele P, který je ve vztah uvedl. ­Sameček je pro samičku a samička pro samečka(rozmnožovací ústrojí...), a přec se vyvinuli zcelanezávisle na sobě! Zde selže vaše všemohoucí ná­hoda i Darwinova selekce (výběr)ijeho boj o život.

5. Odkud život? Země byla kdysi žhavá, životna ní nemožný, ted tu je. Z neživé hmoty vzniknoutnemohl, jak dlouholetými pokusy dokázal Pasteura Koch. Odkud se vzal? 2 jiné hvězdy? a) Nemátepro to dokladů! b) Tím byste otázku jen posunuli,ne vysvětlili! Odkud se. vzal život tam? c) Sneslyby zárodky života meziplanetární chlad -2730C,v němž i neživá hmota propadá »smrtia? Snesly byrozžhavení při vniknutí do pozemské atmosféry?Snesly by bombardování kosmických paprsků, sil­nějších než Roentgenovy? »První živá buňka vzniklanáhodou, za příznivých okolností, a pak vývojemuž vše vysvětlímeq Dejme tomu, že vše ostatnív světlíte, ale vznik první buňky jste nevysvětlíiíi»štastnou náhodou.a Jako by nebylo ve vaší mocionu »šťastnou náhodua způsobit, j. byste se o to

76 Bůh B

nebyli s vynaložením všeho důvtipu pokoušeli!A výsledek? Zlvou buňku jste ještě nevytvořlli!O tom »vývojla si pohovořímeí [Darwin. Haeckel.]

6. Odkud zákon \: srdcí? Svědomí? »Předsudky,výchova...a Divná věcl Už řadu let vychovávátemládež bez B. a bez náboženství, a přec ani dnesse nevymaní nikdo z područí tohoto zákona; hřímáprovlnilcl do duše, ať je věřící či bez víry. Ublížíš,okradeš, pomluvíš, křivě svědčíš, svedeš a podve­deš dívku... ať v B. věříš či nic, svědomí je tua hřímá. Před skutkem napomíná, varuje, při skutkuje svědkem, dozorcem, po skutku je soudcem, l mu­čltelem, který trýzní nesnesitelně. Výrok nevěrce:»Nevěřím nic, ale v peklo věřím, poněvadž je mámve vlastní duši.“ Je-lí svědomí výplodem předsudkůn. výchovy, jak vysvětlíte, že v duši každého stejnouvede řeč? Může být zatemnělé, otupělé, do jistémíry i padělané, ale základní paragraf tohoto zá­kona do srdce vepsaného je stejný u každéhočlověka, po vší zemi: »Co nechceš, by ti jiní či­nlll . . .a Kde jeden a týž všem společný zákon, tamjeden a týž zákonodárce všech.

D) »Buďto B. věděl, že člověk padne. n. nevěděl.Nevěděl? Není vševědoucíl Věděl, a přece ho ne­chal padnout? Není dobrotivýla Odpovídám: »Vě­děla, ale popírám to, co z toho vyvozuješ: že nebyldobrotivý. Bereš na B. lidské měřítko! Kdyby otecvěděl předem, že syn na studiích zpustne, chybilby, kdyby ho na studie poslal. B. však 1. je suve—rén, absolutní a nejvyšší pán; má právo člověkapostavit kamkoli, dát mu úřad, jaký chce, a člověkmá povinnost B. sloužit v kterékoli situaci, do nížho uvede. 2. B. se zavázal, že dá každému milost,by mohl dostát svému úkolu; jen v případě, žeby mu dal úkol a odepřel potřebné milostí, bymohl člověk B. dobrotu obviňovat. [Optimismus.]Pod Kor. Kristovou kap. 5. 4. Za pravdou Kristovou

kap. 2.-4.BUCHANAN »složíl své krásné parafrase žalmů,

když vězněn v cele portug. kláštera.“ Poněvadž

C Cellbát 77

nedal nikomu pokoji Psal hanopísy, prchl do Fran­cie, Portugalska, v katol. zemi místo popravy lehkévězeníl Vrátil se do Skotska, stal se prot., vydalpamflet proti královně Marii Stuartovně, vychovalv prot. víře jejího syna Jakuba I. Největší latin.básník 16. st., ale opilec. V nemoci 76 letý vypllrázem soudek vína a s rouháním zemřel 1582.

BÝČÍ ZÁPASY. »Surová kratochvíle katol. Španěl­ska, týrání zvířat, k němuž církev mlčí.“ NemlčílKolikrát je zakázala! Pius V. 1567: »Zábava hodnádémonů, ne lidíla Španělé poslechli tak ]. vy, kdyžcírkev zakazuje surovosti daleko větší vám; tamzabíjejí býky, vy zabíjíte nenarozené dítky; nadoním se horšíte, a toto hájíte. Nadto: Co působívětší zesurovění mravů, B. 1., či vaše divadla, kina,volná láska (prostituce v rukavičkách v »Iepšíchkruzích<<)?Kněžím je účast na B. :. zakázána, ženymají tolik taktu, že se tam objeví zřídka. Budou seněkdy soucítní zastánci býků horšlt nad neslýcha—nými krutostmi, kt. páchali v téže zemi bezbožcina katolících 1933-39? Asi j. nad krutostmi husitů,páchanými na katol. u nás!

CAHERA, ctižádostivý, věrolomný, podlý, farářv Litoměřicích, 1523 do Prahy, sahal po arcib. mitře.Přinesl do Prahy list Lutherův, kázal, ]. by chtělkatol. církev ze základů vyvrátit, nutil kallšníkyk odpadu, týral, věrné kněze pronásledoval, spojens prot. primátorem Hlavsou. »Někt. kněží do Lutheravlezli, zženili sea (Rosa.) Kněží kázali proti sobě,babylonský zmatek. (Písecký.) Hlavsa sesazen 1524,primátorem Pašek, C. rázem přesedlal a stal se hu­sitou. »Přeostře zuby a kly kancovými proti Luthe­rovi sekal.a Lísal se ke kanovníkům, chtěl probošt­ství ve St. Boleslavi. Padl s Paškem 1529, s ženoua S dětmi musil ze země, T j. šenkýř u Norimberka.

CELIBAT.A) Co tě nepálí, nohu! Nejvíc se o C.zajímají, kterým po něm nic není. Ukládá církev C.

78 Cellbál C

vám? Žádá-ii jej od těch, kt.. se jí nabízejí za slu­žebníky oltáře, je to její a jejich věc. Nikdo k tétoslužbě není nucen, ]. byly římské vestálky; každýví, jaký doživotní závazek na se bere. Vzal-Il hojednou, nemůže se ho zprostit, ale není tomu taki jinde? Vojín, i dobrovolník, musí věrně při pra­poru stát, sic pyká hlavou. Manželé, když si slíbilivěrnost... Jen nevázanost nemravné nevěry volápo manž. rozluce, a špatní kněží po zrušení C. »C.jezdroj nemravnosti.a Asi j. manželství (jednoženstvíi)Leda náruživci n. tomu, kdo neprozíravě závazekna se vzaL

B) Podezřelá slzy. Divno, že ti, kt. nemohou kně­žím přijít na jméno, prolévají slzy soucitu »nadokovy, jimiž se dali spoutat“ 1. »C, ubíjí ducha avšecek pokrok.“ Dodejte: »Jak je důkazem LevVel., Basil, Ambrož, Efrém, Řehořově Velký, Nazi­anzký, Nyssenský, Jan Zlatoústý, Bernard, AlbertVel., Tomáš Aq., Xaver, Karel, Bosko a celá taarmáda velikánůa Kdo civilisovai barbarské kmeny?V Evropě OB., v Americe T. J., vědu a umění v kláš­teřích pěstovali a mládež dlouhá staletí vychová­vall řeholníci. - »Osada by měla vzor křest'. rodiny.“O to postaráno věřícími laiky; ostatně býv. pastorEvers sděluje, že rodiny pastorů jsou zřídkakdyvzorem; dcerušky udržují poměr, syn někdy bezviry, opilec. - 2. »C. hřeší proti společnosti neméněnež vrazi n. lupiči.“ (Ihering, prot.) Což modernímanželství s 1 n. 2 dětmi n. bezdětná? Vražednicedltek? - 3. Prot. Hase: »C. je bezbožný slib, revo­luce proti zřízení Božímu“ Odpověď j. lherlngovi._4. »Zijící v C. je jen poloviční člověk, poněvadžnesplní svůj účel v přírodě.a Tak mluví, kdo člo­věka degraduje na zvíře a pro vyšší hodnoty nemásmyslu. Michelangelo, prof. Ferrini, Pekař a j. bylitáž svobodní! - 5. Luther dokazuje z bible, že C.je vynález satanův. Smyslný Luther. jemuž C. byldoživotní kietboul Od náruživce žádáme, by 0 po­nenstvi n. nejčistší Panně nelilosofovali - Prot. cen­turiátoři sdělují ]. skutečnost, že Řehoř Vel. nalezl

C Cellbát 79

v jedné nádržce 6.000 dětských hlaviček, což hopřimělo, že C. zrušil. (?)

C) Které důvody přiměly církev k zavedení C.?1. Theologický důvod. »Výkvět lůna panenské—

ho...<(, jehož se kdysi směly dotknout jen rucepanenské, »jehož Matka pannou je, jehož Otec ženynepoznal ...a Je přiměřeno, by i v Eucharistii se hodotýkaly ruce, jež se ženy nedotkly. Židovští kněžímusili zachovávat zdrženlivost aspoň toho týdne,kdy konali službu chrámovou, pohanští kněží, kdyžpřinášeli oběti, u Mayů v Mexiku po celý život,částečně i v Egyptě.

2. Důvod asketický. Hlasatel sebezáporu mábýt věřícím příkladem. Od dob apoštolskych (listysv. Pavla k Tlmot.!) bylo zakázáno po přijetí svě­cení uzavřít sňatek; dovoleno en užívat manželstvíuzavřeného před svěcením. ti Tertuliiána, kol. r.200! Druhý sňatek zakázán bezpodmínečně. Synodav Elvíře 306 uložila v latinské církvi klerlkum C.naprostý, přes 200 synod ten zákon prohlásilo n.zdůraznilo, i papež Siricius (398). - Lev Vel. (1'461)a Řehoř Vel. (? 604) rozšířili C. na jáhny a podjáhny.U katedrálních a jiných větších chrámů žili kněžispolu ]. v klášteře od dob sv. Augustina (1'430).Řehoř VII. nezavedl C., ]. se lže; zanedbávaný zá—kon obnovil a rázně prováděl. Ve východní církvise ukládá C. jen biskupům. Proč? K tomu nutkají

3. důvody sociální. Vyvinula by se biskupskákasta! Ve Quimper (Francie) zasedli na bisk. stolecza sebou otec, syn, vnuk, všichni »ženatía_ Kdyžkázeň církevní upadla a C. nezachováván, převzalisynové úřad po otci knězi n. biskupu (v Anglii,v Německu), z církev. statků zaopatřovány i kněž—ské dcery (věnol), celá rodina žila na útrat církvea chudých. [Alexander VI. Nepotlsmus.] šenltby­chtivý klerik byl v opovržení, řádnou ženu nedostal,leda nevolníci, chtěl však, by eho děti platily zasvobodné, což se přlčilo zákonum státním i církev­nim. Synoda v Toledu 665: »Dětl kněží z trestu bu­dou patřlt k třídě nevolníků“ Synoda lateránské

80 Cellbát C

rozšlřlla to ustanovení i na jiné země, v Německupo r. 1000 za Jindřicha ". Když i vyšší klerus ne­dbal C., byl u lidu v pohrdání, staven na roveň línébohatě šlechtě, kt. vykořisťovala hladové. Takovíblsk., opati a preláti byli vskutku nucení táhnoutse zhýralou šlechtou za jeden provaz; smutnéovoce toho bylo vystoupení Lutherovo. Jde tedyv llstém smyslu 0 sebezachování církve. Jak těžkéoběti ukládá poddaným stát, jde-li mu o zachovánísebel Ve válce! I proti jejich vůli!

D) Dvě poznámky.1. Slzy, prolévané nad »spoutaným katol. kněž­

stvema, ma'í důvod jinde! Byli by katolíci s kněžímiv čele zvít zilí v kulturním bojí po 1870, nebýt C.?Saský kurfirst August káže 1577 všem luterským du­chovním, by podepsall nové »vyznání víry“. Prot.Hospinán píše, že katol. mnich se ptal dvou pas­torů, jak mohli podepsat. »Máme ženu a děti, cojsme měli dělat?“ Lid posměšně zpíval, že pasto­rům ženy domlouvaly: »Schreibet, Iieber Herre,schrelbet, auf dass ihr auf der Pfarre bleibet.uStátní moc nenávidí C.; ví, že ženatým kněžstvemnevyhraje církev žádný boj, přestane být mravnívelmocí, ženatí kněží budou poslušnými roby mi­nlstra kultu. Pravoslavný pop se dle státních zákonůmusil oženítl

2. Nietzsche praví asi toto: »Luther dal duchov­nímu ženu; tím ho připravil o % úcty, které u lidupožíval. Poň. mu dal ženu, musil mu vzít zpověď,ale tím odstraněno křest. kněžstvo, poň. zasypánastudna, do níž věřící skládali svá tajemství.“ Proti C.brojll každý bludař, kt. chtěl v kněžských řadáchnachytat mnoho stoupenců, a nespokojenci se našlivždy. Wlklef, Luther, až k nejnovější sektě. Jakákněze nachytalíl Vznikne sekta, špatní kněží od­plavou, řádní zůstanou.

CENTURlATOŘl. Lutherský bohoslovec Matěj Vla­čič z lstrle, pseudonym Flaclus Illyricus, obral si zažlvotní úkol boj proti papežství. (Rómlsche Hurerell)

C Cesarini 31

»Es stink kein Dreck so iibei in unseren Nasen alsdas Papstum, welches der allergarstigste Teufels­dreck íst, vor Gott und seinen Helllgen stlnket...a(Prot. přece potírají svaté i úctu k nimi) Všichnipapeženci prý jsou honící psi satanovi a synovésatana. Nadávkamí dokazují, že Luther byl v právua jeho revoluce oprávněna; i Baurovl [Evang.j topřipadalo příliš hloupým. V papežku Johanu věřívšichni. Životní dílo FI. jsou církevní dějiny, kt. vy­dával v oddílech po staletích (»centurlea), ziskavv Magdeburce vliv, spolupracovníky a podporo­vatele. Padělal dějepisné prameny. »Flaciův nůžu,kt. pracoval v archivech, se stal přislovečným. První»centuriea vyšla 1559, poslední 1574. Jeho hlavnípomocník byl Matěj Judex. »Nejen všichni služeb­níci slova Božího se musí spojit duchovními zbra­němi proti Antikristu (papeži), nýbrž veškerá svět—ská vrchnost musí vzít do rukou meč a papežencej. katy duší vyhladit.<< Když se Fl. odchýlil v učenío dědíč. hříchu od magdeb. profesorů, byl vypo­věděn, toulal se s ženou a dětmi po Německu,zemřel v chudobě, zapomenut 1575. Toto ohromnédilo tolika profesorů vyvrátil na rozkaz svého du­chovního otce Filipa Nerského jediný muž, CézarBaronlus, napsav 1568-93Cirkevní dějiny (až do 1198)ve 12 svazcích. Usvědčll všecky lži, falšování a ne­poctivosti C., jichž dílo bylo přec zlatým dolemprot. polemiky proti církvll Prot. hledali muže, kt.by se s Baroniovým dílem »vypořádala; úkol svě­řen lsáku Casaubonovi, slavnému polyhistoru (jehosyn se stal kapucíneml), ten se úkolu podjal, nesta­čil ani na 1. svazek Baroniův; došel jen k r. 54 po K.!

CESARINI. Kard. legát, známý z č. dějin, mužmravně bezúhonný; v tehdejší humanistické Italiivzácnosti Pilný, vzdělaný, na vědu nezapomínal anipři diplomatické činnosti. V noci navštěvoval chrá­my, denně se na mši sv. připravoval sv. zpovědi, žllj. kajícnlk, měl jediné biskupství (velcí páni jlchměli kollki), jeho důchodů užíval k podpoře chu­

82 Cesarini C

dých studentů. S 20 letým Vladislavem Ill., králempolským a uherským, padl u Varny, kde se protipřesile půlměsíce hrdině bránil hlouček křest'. bo­

jovníků 1444.CESAROPAPISMUSje snaha vládců, být zároveň

césarem (císařem) a papežem, ovládat stát i církev,být hlavou obojí společnosti, rozhodovat ve věcechsprávy státní i ve věcech víry, mravů a kázně cír­kevní. Tedy uvést církev v područí státu, zotročit,učinit na státě závislou. Zlozvyk pohanských dob!

Zjisti-Ii naši odpůrci případ, že se papež pokou­šel vměšovat do záležitostí státu, spustí poprask.Když nevzdělaní císařové cařihr. chtěli předpisovat,co mají poddaní věřit, co je hřích a co ne, je tov pořádku. Kristus obojí moc (duchovní i světskou)rozdělil! C. cařihr. císařů zavinil odtržení východuod Říma. Po pádu Cařihr. 1453 uděloval patriar­chální důstojnost podáním berly turecký sultán!Obyčejně tomu, kdo více zaplatil! Papeži poddánibýt nechtěli, zato musili otročit napřed císařům apak sultánům. Dědicem cařihradského C. se stalPetr »Velikýa. Ruský C. nemá v dějinách rovného.Ve Francii náběh k C. učinil Filip IV., vrah templářů,s C. laškoval Ludvík XIV., nepokrytě se o něj po­koušel Napoleon: »Žádná nezávislá církevní vrch—nosta - totiž na něm nezávislá! Kanossa, gallkanls—mus. tebroníonismus, josefínismus. vše zastřený C.V prot. zemích, kde vládce byl zároveň hlavoucírkve (sektyl), došlo k C. automaticky. (Angl. sekta;král. kniha Jindřicha VIIl.l] Papež neobsazuje mi­nisterská křesla, proč si vládcové osobují právoobsazovat stolce biskuské? Papež neustanovujepolicajty, proč vlády chtějí »dozírata na náboženství?

CIRKEV. Kanonáda: »Generálové:<< namluví svýmlidem, že C. je netvor, dravec, lítá saň (prof. Fr.Hrubý), otravující dechem evropské ovzduší, a pakvšichni spustí na tohoto zhoubce lidstva kanonádu;svedení netuší, že střílejí do bubáka, kt. si ve fan­tasií vlivem svých »generálůa vytvořili. Místo C.

C Církev 85

karikaturu. Nevěra i nová sekta nenávidí C. víc nežHitlera, C., která nám dala Cyrila, Metoda, Václava,Karla IV., universitu; Hitler nám dal gestapo, zavřeluniversity, chtěl nás zničit. Zřejmo, že za takovounenávistí vězí ďábel; vime tedy, čeho se držet!

A) Vznik: prý vládychtivostí papežů.Pojetí: »Katolíci pojímají C. j. jedinou světovou

náboženskou společnost, pro všecky závaznou.Zprvu bylo jinak. Každá křest'. náboženská obecbyla samosprávná, autonomní, každá nazývána C.;pozdější papežové je samosprávy zbavili, spojilivšecky v jedno pod svým žezlem.a Nejde o slovo,nýbrž o věc! U našich pohan. předků znamenalo»kněza a »knížea totéž; budete z toho dovozovat,že kněz má knížecí práva n. že vládce smí vyko­návat kněžské úkony? Z počátku význam slova C.nebyl ustálen, nazývány tak i jednotlivě obce vě­řících; ale věc sama? »Na té skále vzdělám církevsvou (ne církvel), bude jeden ovčinec...a Pavelněkde nazývá církví jednotlivé obce, jinde mluvío jediné C. Kristově (Kor 14, 5; 15, 19; Gal 1, 13;Ef 5, 25-29; Fil 3, 6; Kol 1, 18, 24; 1 Tim 3,15) Římská„c.a (křest' obec) měla čestný titul matky a učitelkyvšech církví; čti list sv. Klimenta (1101, 650 let předzaložením Církevn. státu, 700 let před korunovacíKarla Vel.!).

Prvním hlasatelům víry se rozvíralo pole široké,celá říše římská; v ní ovládaly hlavně dva kulturníživly, řecký na východě, římský na západě, každýse svým jazykem a kulturou (tato málo rozdílnál).Tento svěráz zavinil, že mezi východem a západemvznikly nezávažné odchylky; týkaly se hlavně litur­gie, ne nauky. Obvyklé rčení »C. vých., řecká,“ a»C. záp., Iatinskáa, neznamenalo, že jde o dvě C.autokefalní, samosprávné; byla to jediná KristovaC., zbudovaná na Petrovi; východ byl podrobenpravomoci papeže, jehož legáti předsedali círk.sněmům tam konaným; papež usnesení sněmů stvr­zoval n. zamítal, k papeži se odvolávali kněží &bisk. ve sporu s patriarchy n. proti rozhodnutím

84 Církev C

sněmů. Co rozdvojilo Řím a Callhrad? [RozkoL]Obce odtržené od jednoty s Římem byly nazýványsekty (oddělení), ne C.

B) »Husove pojetí C. je vznešenějši: Společnosttěch, kt. budou jistě spasení. Za členy C. uznávaljen předurčené k věčnému životu; vy každého, kdouznává papeže za svou hlavu, i předurčené k za­vrženi.a My? Či spíš Kristus? »Nechte koukol mezipšenici až do soudného dne.a Prot. Rothe: »Je ne­smysl společnost, kde jeden o druhém nevi.“ Kdenikdo neví ani o sobě, zda k ní patří, poněvadžnevi, je-li předurčen pro nebe či pro peklo! Hu­sovo a prot. pojetí C. vede k neviditelné C.; ne­viditelná společnost viditelných lidí! Patří-li k C.jen předurčení k věčnému životu, mezi nimi i židéa pohané, nevi ani papež, je-li členem C.; pak nemápráva učit, rozhodovat, dávat zákony; nečlen nesmive státě poroučet! Krom toho zákony zavazuji jenC.: a dle Husa nikdo neví, zda členem C. je; kdotedy je ve svědomí vázán je zachovávat?

C) »Proč nutíte všecky, by do vaší C. vstoupili?aDo naši? Do Kristovy! Nutíme my? Přlkazuje Kristus!Nutíme násilím? Hlásáme jen povinnost; proč ne­obrátlte svou námitku proti Lutherovi, husitům a j.,kteří nutili násilím do své »C.<<- skutečně do své;nebylat' Kristovou C.!

»Proč se staví C. mezi lidi a Boha?“ Poněvadž jitam Kristus postavil! On ji učinil prostředníci mezihříšným lidstvem a Boheml »Nemohl si člověk vy­jednat vše s Bohem sám bez prostředníka?a Mohl,kdyby byl Bůh chtěl! Ale když ustanovil takto, coplatny námitky? »Já nepotřebuji C., by mne k Bohuvedla.<<Pán nezaložil C. pro parádu; C. je loď, kt.nás nese do přístavu spásy. Nevstoupiš? Nedo—sáhneš přístavu! Bůh ti nepošle anděla, by tě donebe dopravil cestou mimořádnou,'j. Habakukado Babylonu. ­

C. je nadpřirozená společnost, založená Kristem,by vedla lldstvo k cíli, pro který je stvořeno, k věč­nému žlvotu. Aby svému úkolu dostála, dal jl Pán

C Církev 85

všecky prostředky spásy: učení, svátosti, moc od­pouštět hříchy (moc klíčů): »Komu odpustíte hříchy,odpuštěny jsou<< (Jn 20, 23), moc zákonodárnou:»Co svážete na zemi, svázáno na nebi... Nepo—slechne-Ii kdo C.: pokládej ho za pohana;<<slovem:trojí úřad: učitelský, kněžský, královský či pastýřský.

»Odsuzujete do pekla všecky, kt. nepatří k vašísamospasltelná C.<<Kdo je mimo C. bez své vlny,toho ponecháme Božímu milosrdenství, tomu sePán o spásu postará, žije-Ii dle zákona do srdcevepsaného! [Auton.] Nám je však daleko snadnějšínež jlm dosíci spásy: máme svátosti a ostatní pro—středky. Proto povoláni k pravé víře, do pravé C.,je největší milost. Prot. popírají nauku o samospá—sitelnosti C., a sami? Luther: »Kdo věří jinak než já,je předurčen do pekla. (Od koho?) Kdo má evan­gelium nepřijme, je syn pekla.“ C. učí: »Kdo evan—gelium Kristovo svou vinou nepřijme, propadá za­vrženl.a Lze-Il v každé C. dosíci spásy, proč prot.tak pronásledují právě katolickou? Když zemřelZwingli, prohlásil Luther, že je v pekle; 0 kom toprohlásila C.?

D) »Tvrdíte, že vaše C. je jediná pravá; to tvrdio sobě i jiné C., proto bud uznat všecky n. žádnou.<<Tvrdíš, že tvůj obraz je Sixtinská Madona, ale totvrdí i jiné obrazárny; buď tedy uznat za pravévšecky n. žádnou. I negramotný ví, že jeden obrazje originál, ostatní kopie, padělky. Člověk má roz­um k tomu, by odlišil pravdu od lžil Pravou C. za­ložil Kristus; jak ji rozeznám od falešné? Dle stáří!Musí dokázat, že trvá 1900 let; Nedokáže? Byla založena později? Ne od Krista? Je dilo lidské, nebožskél Pravá C. je apoštolská (1. známka), sahápůvodem až k apoštolům, učí nauku, kt. učili oni,t. ]. Kristovu. Bludaři vycítili, že zde Achillova pata(slabý bod) jejich systému; proto se chránili tvrdit,že založili C.; prý jen povoláni (od koho?), byupadlou C. napravill, reformovali, k původní apoš—tolské čistotě vrátili. Jim Tertulllán už r. 200 po­směšně: »ó přetrpěllvý Ježíši! Tys tak dlouho sná­

86 Církev C

šel, by tvá C. bloudila, až ti přispěchal na pomocMarcion (Hus, Luther) a tvou C. zachránil.“

E) »Neodpovídalo by lépe duchu lásky, kdybyjednotlivé C. žily sestersky vedle sebe? Proč jensobě vyhražovat existenční právo?“ Až necháš vpokladně ležet sestersky vedle sebe pravé a pa­dělané bankovky! Krom zuřívých útoků na C. lzenajít u prot. frázi o »sesterskýcha C., katol., luther.,kalvín. atd. Jak s katolíky tyto sestry jednaly, viz[Prot. Tolerance, Alžběta, Hugenoti]. Vždyť se imezi sebou rvaly na nůž! »Každá má část pravdy.“Pravda, na př. násobilka, není hrst třešní, které lzemezi děti rozdělit; bud' mám celou pravdu, a tumohu mít bez újmy druhého, n. nemám celou, toznamená, nemám pravdy vůbec! Bloudíml »KaždáC. je oprávněnaa Proč tedy tak bojujete proti katol.C.? Protl ní, často i proti »spolusektámul Jak mátevětšinu, přestává u vás všecka snášenlivost.

»Jednota křesťanství záleží ve vnitřní jednotělásky, ne ve vnější jednotné organisací“ O prot.lásce viz [Prot., Hugen. Inkvis. Toler.]. Co se vnějšíjednoty (správy) týče, bez té není vnitřní jednotamožná! Sotva se který bludař od C. odtrhl, hned sejeho lidé drobili na sektíčky! Husité na tak malémúzemí! Protestanté na tisíc sekt! »Kolik mlynářů,tolik měr, kolik farářů, tolik věra, říkali naši před­kové o prot. Bez organisace se neobejde ani nej­menší společekl Ale žádný spolek, obec, stát nemátakovou organisaci j. C., žádná obecní' rada n. par­lament takovou jednotu smýšlení j. C. Půl miliardykatolíků trvale sjednoceno přes všecky rozdíly ná­rodností a kultury! Prot. Kčhler: »Co vyznamenávářímskouC., jednotné vedeni pod nezávislou vládou,to my nemáme. U nás není sloučení, nýbrž rozlou­čením Prot. Harms: »Co máme společného, dá senapsat na nehet prstu.“ Ed. Hartmann:» Pravé histo­rické křesťanství je jen v římské C.; kdyby existo­vala C. (kdybych věřil v C.!), kt. by mne vedla k cíli,poohlědl bych se po velmocenské C. a raději sepřidržel skály "Petrovy než některé z nesčetných

C Církev 87

prot. sektiče_k.<<Tím vysvětlena 2. známka C. Kristo—vy, jedna a jednotná. [Vlra j. víra.]

F) »Vlastenec se nebude rozpakovat, jde—lio vol­bu cizí římské C. a národní C. Všude se uplatňujenárodní svéráz a sebevědomí, proč ne na poli ná­boženskému 1. Poněvadž náboženství (pravé) jepravda, a ta není národní, nýbrž mezinárodní spo­lečný majetek všech. - 2. Bůh stvořil všecky lidi,všecky povolal kvěčnému životu, Kristus pro všeckyumřel, všecky vykoupil, proto svou C. založil provšecky, ne pouze pro jeden národ: katolickou, t. j.universální, světovou C., třetí známka pravé C. Ná­rodní C.? Výrobek lidský! Podvod - počítá s tím, žemu bude pomocnicí jedna z nejhorších vášní, fana­tický nacionalismus, n. oslňující fráze: vlastenectví.Národní násobilka! Jak dalece se může národnísvéráz v C. uplatnit, viz [Akomod.]

G) »Pohoršlivý život mnoha členů C. nás odvracíod C.a Život Lutherův vám zjednává pro jeho C.sympatie? Opilec, syfilitik, poměr s několika ženšti­nami; četli jste jeho Tischreden? Což kněží husitští?Opilci, rváči? Poukazujete na špatné věřící a kněze;světce nevidíte? Neřekl Pán, že vždy bude koukolmezi pšenici? Víme, že pravá C. musí být svatá(4. známka), musí mít 1. svatého zakladatele - na­ším zakladatelem je Kristus; kdo vaším? Musí mít2. svatou nauku - my ji máme, vy nemáte! [Fil. Hes.Skutky.] Musí mít 3. svaté členy, to jest ovoce na­uky Kristovy. Ale i na nejlepším stromě se najdoučervivé padanky!

Zkaženost C.... Někdy ano, ale jen květy, plody,větve jsou prohnilé, nikdy kořen! Ten vždy zdráv.Bludaři, sekty shnilé od kořene! Proto C. schopnareformy: shnilé větve se odřežou, a z kořene proudínový život. Sekty? Ze shnilého kořene z počátkuněco zelených listů, zdánlivě život lepší než v C.,ale brzo nadobro shnije. Po smutném 14.,15. a polo­vině 16. st. byl v C. nový život, vše se změnilo; kdoneb co obrodi prot-mus? Věroučně je v rozkladu, av mravnosti se »přizpůsobujea moderním proudům!

88 Cirkav C

H) Několik prskavek. 1. »Protestant je ve věcechvíry svoboden, nevázán lidskou autoritou, katolíkje vázán; prot. je samostatný muž, kt. pravdu hledá,katolík je dítě, kt. musí pravdu od jiných přijmout.“Prot. svoboden ve věcech víry - proč neřeknetehned, že i ve věcech mravů? Nevázanost chcete! ­a) Katolík je vázán ve věcech víry a mravů ]. vy vevěcech pravoplsul Nedáte se pravoplsnými pra­vidly vázat? Nenapíšete bez chyby ani řádek! Jstesvobodní v dělání chybi - b) Vázán autoritou bož­skou. na lidskou; lidé (C.) mu jí jen tlumočil Nenívíce vázán než vy, když jde o násobííku: dá sou­hlas (uvěří), když nahlédne a poněvadž nahlédl, žeho dát musí, že tak vymáhá rozum nezvratnými dů­vody pfesvědčený. —c) Prot. že není vázán auto­ritou? Ne síce autoritou papeže, zato autoritou ne­člstěho Luthera, nejvyššího zemského konsístorla,ministra kultu, nesmí se odchýlit od toho, co mutito k věření n. kázání píedplsují. [Cellbát.] Dovo­Ieno mu kázat proti vlastnímu přesvědčení a smýš­Iet proti vlastnímu kázáníl

2. »Prot. je samostatný \: hledání pravdy.“ Zapravdou K. 525. [Hledám Boha. Pravda.] Hledá prav­du, tedy ji ještě nemá,a přec tak nesnášellvýl Hle­dá pravdu s podmínkou, že nesmí hledat v katol. C.

3. »Katolík nesmí myslim Cti Otce a theologylUvidíš, zda nesměli myslitl Zákaz myšlení vyšelteprve od Luthera. [Bible.] Za pravdou K. kap. 20.Ruvllle, obrácený prot. : »Nemyslil jsem, že v katol.C. budu mít takovou svobodu myšlení.“ Ovšem nebláznivou svob., nýbrž svob. správného myšlení,vázanou logickými zákony; ne svob. (»právoa) blou­dit, nýbrž osvobození od bludu.

4. »C. je tmářka, zpátečnlcom Poněvadž se ne.­chce klanět duchu doby,-nechce přijmout za svůjkdejaký šlágr doby. Každá doba má své šlágry, ].prskavkou jimi oslní krátkozraké, poblázní omezené.C. nepiizvukuje, nezanese je do svého kodexu, ne­ovíne je vavřínovým věncem. Proto od současnýchvelobltelů časového šlágru (a těch je většina; víc

C Církev 89

těch, kt. za muzikou běží, než těch, kt. se za ni ne­ohlédnou) nazývána zkostnatěiou, zabedněnou, ne­přítelkou pokroku. Probírejme některé šlágry: 16.st.: Svobodný výklad Písma; 18. st.: Práva člověka,národní církev; 19. st.: Ať žije darvinismus; 20. st.:rasismus. Horečka ovšem pomine; proč aspoň paknevyslovite C. své uznání, když sami vystřlzllvíte?Poněvadž zatím přišly nové šlágry, učení i neučeníopustili staré, běží za novotou, komedie se opakuje.

5. Učitelský úřad C. [Neomylnost. Bible.] Každýbludař popřel uč. úř. C. fakticky, Luther zásadně,a ovoce? - &) Kolik hlav... Drolenl jeho »C.<<i—b)Neuznám-ll ve věcech viry autoritu ustanovenouBohem, uznám autorltu lidskou? Člověk, kt. se navlastní pěst vydává za »muže božího“ (Luther) aosobuje si moc samostatně vykládat slovo Kristovo,předplsovat, co mám věřit n. konat - jakým právem?»Budu—iichtít komu se podrobit, podrobím se pa­peži, ne pastorovl.a (Lesslng.)

6. »C. spoutává svobodu člověka každým kro­kem. Nedosti ji na tom, co káže Bůh, vymýšlí nadto zákony svoje.“ C-ní přikázání... Desatero Bo­žích př. je pro všecky lidi; to proto, že nezměni­teině, bez dispense. Zákony církevní jsou vymá­hány situací, měnitelné, týkají se kázně n. aplikujízákon Boží. Každý spolek má právo dávat členůmzávazně předpisy, proč upíráte to právo C.? »Kdovámi pohrdá, mnou pohrdá; cokoli svážete...uK vydání zákonů bývá C. pohnuta závažnými dů­vody. Vlažnost věřících ji přiměla, by zavedla po­vinnost nedělní mše sv. a velikonočního sv. přijí­mání; dokud chodili dobrovolně a často, nebylozákona třebal Ziořády při uzavírání sňatků přimělyC., by uzavřeny před farářem a svědky atd. Krá­lovský úřad C.! - K tomu poznámka: nacistická ne­věra naši svobodu nespoutávaia?

7. Kdykoli pochybii papež n. biskup, vždy pra­vlte: »C... C. válčila, C. si osobovaia práva...“Proč nejste důslední a místo »naclstěa nedíte: »Ne­věra byla vražednicí našeho národaa?

90 Církev C

(Kněžský úřad C., prostřednice, uděluje svátosti,zjednává odpuštění, jménem věřících přináší Bohuobět': viz nahoře odst. C)

CÍRKEV A KULTURA. A) »C. černá nepiítelka K.a pokroku.“ Co je pokrok? Nový prášek na hmyz?Co je K.? Nová fazóna čepice? Slyš některé pro­testanty: Herder: »Že Evropa nebyla pohlcena odHunů, Saracenů, Tatarů, Turků, Mongolů, je jednaze zásluh křesťanství. Bez římské hierarchie (bezpapeže) by byla Evropa kořisti despotů n. mongol­skou stepí.“ Jan Mijller: »Cím bychom se byli stalibez papeže? Tím, co Turci, kt. trvají v barbarstvímMenzel: »Zakla'f—telé universit byli papežovéa(Stanovisko Lutheovo k universitám, jejich úpadekza Iuterství: Za pravdou K. 368.) Novalis napsal 1799překrásný odstavec o tom, jak blahé a krásné dobyprožívala Evropa, když papež uznáván od všech zaduchovní hlavu, jak kvetla vešk. odvětví věd iumě­ní; vydavatelé to místo vynechali, až ve 4. vydánína zakročení Schlegelovo uveřejněno, v 5. zas po­tlačeno! Harnack: »C. vychovala románské i ger­mánské národy, zcela jinak než vých. církev Řekya vůbec východ'any; přinesla mladým národůmvzdělanost, byla jim matkou a vůdkyní.<<

B) Mnichově mýtili pralesy, proměnili středníEvropu v zahradu, psaly anály (současné dějiny),skládali a opisovali knihy, tím zachovali lidstvustaré písemnictví řecké a latinské; kláštery bylysemeniště věd a umění, vybaveny knihovnami aškolami. Láska k vědám byla taková, že raději sidali vzít pozemky než kus knihovny. Požívat masajim bylo zakázáno, a přec ěstovali lov a chov do­bytka, by měli dostatek kuže na vazbu knih a napergamen. Maso dostali chudí!

C. ukládala biskupům zakládání škol, kdy státunenapado starat se, by děti se naučily číst a psát.Jako slovo rytíř znamenalo »neohroženýa, tak slovo»duchovnía (clerc) znamenalo »učeny, vzdělanýu.První mluvnici nekulturních kmenů pořídili a dodnes

C Církev a kultura 91

pořizují misionáři. Sv. Cyril, hlaholská abeceda aslovanské písemnictví! Krom toho stavby; nejenchrámů, i mostů, silnic, jediných tehdy komunikač­ních spojů! Úpadek vzdělanosti šel vždy ruku v ruces odpadem od víry k prot. (Za pravdou K. 368 n),k nevěře (ve Francii, Za p. K. kap. 20.).

C) Proč tedy C. vykřičena za nepřítelku K.? 2 ne­návisti od těch, kt. vědomě lžou; od nevzdělancůa polovzdělanců, kt. papouškují otřelé fráze. »C.nlčlla vzácné památky, sochy, knihy, perly staréřecko-římské K.“ 1. Kdo zničil vzácných výtvorů K.víc, C. na celém světě za 2.000 let, n. husité v C.a na Moravě za 15 let, prot. v Něm., Holandsku,Francii, Skotsku za 100 let, osvícenci při konfiskacla sekularisaci za 10-20 let, revoluce za několik mě­síců (Francie po 1789, Španělsko po 1934) ? - 2. Pa­mátky opravdu cenné C. neničlla; pohanské chrámyměnila v křesťanské, spisy ukládala v klášterníchknihovnách. —?>.Škoda, že nezničila víc Ovidových& jemu podobných básní! Nebyl by se jich četbouzkazil italský klerus (v době humanismul) a nemohlibyste nám jejich zkažené mravy vytýkat. - 4. Ně­kolik ukázek : vašeho tábora. Táborky nosily kohni plně zástěry knihzvybitých klášterů. (O sanctasimplicitasl). Husité neodsoudili »kacířskéa (katol.)vzácné knihy do t. zv. karceru knihovny (zakázanápříhrada) j. jesuité knihy husitské a prot., nýbrž doohně. Za renesance Bramante bez duvodu ničil sta­rokřest'. umělecké památky v Římě, pomníky atd.Jak řádil Jos. II.! 1870 spálena strassburská knihovnas mnoha vzácnými rukopisy, 1914 Iovaňská, 1917 ka­tedrála remešská, 1756 ostřeloval Bedř. Il. svato­vítský dóm, španělští socialisté 1934-39 bořili chrá­my a věže jedinečné krásy z dob maurských, kt.křest'ané zachovali a proměnili v chrámy své! Bar­barství Zimního krále nazýváte »vyčištěním chrámusv. Vitaa; zničil kdeco, načež začali prot. »čistitai venkovské chrámy, Poděbrady, Rokycany atd.Osvícenci v Římě 1798 drancovali kláštery, mnohozničili n. prodali vetešníkům. Co zničila sekularisace

92 Církev a kultura C

v Německu 1803! Vzácné varhany rozebrány, píšťalyprodány klukům a pod. - 5. Nacistická Hitlerovanevěra šířila světlo? Vytáhněte břevno ze svéhookai Censura (Index], školy, noviny... Nejen po­tlačen každý svobodný projev vlastenecký, potla—čena l svoboda vědy, šířena tma, a kdo pomáhal?Novináři, profesoři, řečníci . .. psali, mluvili, poslou­chali, přlkyvovail!

D) Uznáváme vám, že C. byla vždy nepřítelkoufalešná K. a falešné vědy, stavěla a staví mocnouhráz bludu a lži, a vy jste si jejího vlivu na du­chovní život milionů vědomi! Kolikrát jste se po­koušeli v beránčím rouchu pravé vědy ošálit duše,papež promluví slovo, a miliony věřících od pro­zrazeného vlka prchají!

CÍRKEV... SOCIALNI PÚSOBENI C. O tom viz (C.a kultura, Církevní majetek. Církevní stát, Dělnickáotázka, Charita, Misie, Otroctví, Papež, Rozlukacírkve a státu. Svoboda, Ženal. Učením o důstoj­nosti člověka uplatnila C. ve veřejném l soukromémživotě osobní práva všech, i nejchudších, což bylopohanstvu neznámé. [Rovnosti] Ukládala každémupráci ]. povinnost, byla oporou míru (treuga Dei ­Boží mír, více než % dnů v roce byl klid zbraní),přinesla nauku o božském původu vladařské moci,tim chránila vládce před revolucí a poddané předtyranstvlm (odpovědnost vládce věčnému Soudcll),hlásala čistotu, povznesla ženu, zhojlia rány, na kt.chřadla a hnila rodina, povznesla mezinárodní styk,sbratřlla národy, pokud bylo v její moci, vnesla dosoudnictví l do válčení značnou dávku lidskosti.

CÍRKEVNI MAJETEK. A) »Vezměte církvi a dejtechudýma Někteří dostávají záchvaty Iidumlinostijen když je řeč o C. M.; jinak nevidět, že by ti mi­lovníci chudých na ně příliš z vlastního pamatovali.Pracuji pro ně jazykem; církev k nim posílá vincen­ciány! První, kdo mluvil jako oni, byl Jidáš; »Toneřekl, že by mu chudí leželi na srdci, nýbrž že byl

C Církevní majetek 93

zloděj,“ a chtěl se sám oné sumy zmocnit. (Jn 12, 6)Ostatně, nejednali velci páni kolikrát dle vaší rady?Jenže vyplnili jen první část: »Vezměte církviu; tadruhá (»dejte chudýma) čeká na splnění dodnes!Někdy jim slíbili (Francie při rozluce církve a státu1905), jindy raději nesllbovali [Sekular.], rozkradlia obohatili sebe. Piemont zabral Círk. stát, klášteryvyloupeny, kostely obrány, C. M. »zabavena (ukra—denl), a v lidu bída! Za vlády papežů nezemřelv Římě hlady nikdo; kolik jich tak umřelo za libe­rální vlády italské! l žebráci musili platit daň z al—muženl Při tom analfabetů přibývalo ]. laviny, anipodepsat se neuměli.

Císař Bedř. Il. předpisoval papeži a kněžstvuchudobu, sám žil v nádheře, jeho slovo se stalošlágrem vší proticirkevni kritiky pozdního středo—věku; Wiklet i Hus byli boháči, při tom tak starost—liví o čistotu církve, jíž prý C. M. škodí! Zlodějůmležela na srdci vždy péče o apošt. chudobu cirkve,o návrat k apošt. chudobě. Anglikáni velebí tyto»reformátorya, nevidi, že jejich biskupi žijí ]. lordi.Ze všech, kt. okradli církev, jedině Jos. II. nena—plnil vlastní kapsu. Klášterní statky - mnichové znich měli nejméně; bylit' zavázáni k přísným postům;chudí z nich získali! Klášter v Clugny jeden čas živil17.000 chudých denně. Já bych navrhl jiný prostře­dek: »At' stát přestane dávat subvence na stavbudivadel, at' boháči nechodí na bály a do plesů, .avšecek ten přepych at' dají chudým! Vezměte zbo­hatlým ministrům i jim podob. a dejte chudými Uhlíspálené v krematoriu dejte chudým, spokojte ses hřbitovemhi

B) C. M. nazýván mrtvou rukou, j. by ležel ladem.Ze někt. preláti hromadili mrtvý kov n. 1 C. Mobohacovali příbuzné? Byla to chyba, ale ten zjevse nesmí zevšeobecňovatl Podpor pro nezaměst­nané středověk neznal. Opravdu chudí našli chlébu bran klášterů; kdož pracovat mohl, práci dostal;preláti místo na podpory pro nezaměstnané věno­vall jmění na stavby dómů, kde nuzný si mohl dů­

94 Církevní majetek (:

stojně vydělat chléb. Statky, kt. církev měla, bylydobrovolné dary; žádostiva jich nebyla. Sv. Ro­muald slyšel, že do jeho řádu byl přijat mnich, kt.své jmění daroval klášteru, opomenuv dědice; roz­trhal před opatem darovací listinu! Za cis. KarlaLysého rozchvátíli velmoži C. M., poněvadž prý procírkev je jedem; ale nedali chudým, naplnili kapsysvé. Pařížská VI. synoda: »At' mlčí hrabiví, kt. tvrdí,že církev je příliš bohatá; at“ uváží: byt' měla bo­hatství sebevětší, nikdy nebude příliš veliké, dokudho bude užívat, jak se ho užívat má“ (k charitě).

C) Církev je viditelná společnost, proto jsou jínezbytné hmotná prostředky k vydržování služeb­níků oltáře, k uhrazení výdajů na bohoslužbu, kstavbě chrámů, kdysi i škol, dodnes v misiích atd.Věřícíz počátku přispívali dobrovolně,vnatura|iích,za Tertulliána (1240) i penězi. Když zvlažněli, bylata věc uspořádána zákony a předpisy. Kdo chcecírkev zbavit všeho C. M.? Blouznivci j. Valdští, kt.zapomínají, že církev sestává z lidí a ne z andělů;demagogové j. Hus, kt. tak hledí získat davy; hra­biví j. prot. vládci, kt. chtěli obohatit sebe; nepřá­telé, kt. počítají: »Bude-li církev zbavena prostřed—ků, bude její život podvázán, nemůže vydržovatškoly ani misie, nemožná tisková n. jiná akce, ne­bude mít své lidi“na vlivných místech a my mámevyhráno.“ Slovo »Kristus byl chudý, církev je bo­hatá“ je planá fráze, j. bys řekl: »Kristus měl jenhlouček lidí, proč má církev miliony členů?a Lakotunutno odsouidt, ne však C. M.!

ClRKEVNl STÁT A) Piemontská vláda se pirátskyzmocnila 1860velké části C. s. (Garibaldi), pokradlavšecko C. jmění, utiskovala C. Viktor Emanuel slíbil:»Nenapadnu Řím, francouzská posádka může z něhoklidně odtáhnout“ Sotva 1870 odtáhla, psal Piu IX.:»Nejsvětějši Otče! S dětinnou láskou, s vírou kato­líka obracím se k srdci Vaší Svatosti; roste smělostrevolucionářů, kt. zvláště na území Vaší Svatostichystají posledni ránu proti papežství. Od Boží pro­

C Církevní stát 95

zřetelností vyvolen za strážce osudu italského ná­roda, pokládám za povinnost před tváří katolíkůcelého světa vzít na sebe odpovědnost za udrženípořádku v Italii & bezpečnosti papežského Stolceaatd. A tudíž dovolte, bych Vaše území zabral! Kdy­koli chtěla Italie někoho loupežně obrat, vždy todělala » z láskya k němu, chtěla zavést pořádek ­kde nebylo třeba ho zavádět! Jako Hitlerl Papežo světské panství přišel, a jeho duchovní mocvzrostla, že bychom si měli skoro blahopřát. Coplatilo slovo Lva XIII.a Pia X|.i u nekatol.mocností!

Napoleon ruší C. 8. 1808: »My z Boží milosti (na­jednou!) císař franc., poněvadž darování Karla Vel.(?), našeho vznešeného předchůdce, bylo učiněnok dobru křesťanstva a ne v prospěch nepřátel na­šeho sv. náboženství (najednoul... šlo o Anglii,proti níž nechtěl Pius Vll. s Napoleonem válčitl) . . .aNapoleon, kt. řekl, že by se byl dávno stal prot-em!

C. 5. nebyl pro papeže potěšením. Nejmocnějšípapežové, kt. řídili celou Evropu a krotili cizoložnékrále, nebyli s to držet na uzdě římskou luzu ašlechtu; obé bylo stálým martyriem řádných papežů.Někt. města se stále bouřila, Viterbo musilo býtzbořeno, Assisi tak tak že ušlo témuž osudu. Pius IX.obdržel adresu podepsanou něk. tisíci kněží svéhostátu, by jej dobrovolně dal piemontskému králi.

B) C. S. nebyl darem Konstantina Vel. »Darovacílistina K.“ je padělek z 8. stol.; dokázal 1432 kard.Cusanus. Vznikla v Paříži, by dokázala legitimitufrancouzského císařství proti východořímskému. Pa­pežové se ji nikdy nedovolávali; opírali právaApoštolského stolce o slovo Kristovo, ne o »ca'rpapírua, o vratkou oporu pozemského vládce. Po­nenáhlu darem, odkazy i jinak ziskali značná územíve střed. ltalií. Neužívali ho ]. renesanční pap. 15.st. k obohacování příbuzných, nýbrž k charitě; Ře—hoř Vel.! Longobardský král Aistulf chtěl vládnoutcelé Italii, oblehl Řím, hrozil smrtí všem, kt. ho zakrále nepřijmou; stísněný papež Štěpán volal franc—kého krále Pippina. Dotud byli »ochránci papeže

% Církevní stát C

a Italie“ císařové východořímští (cařihrad.); ale teh­dejší šplnavý a kacířský Konstantin Kopronym bylneschopen i neochoten. Pippin přitáhl 754 a 756,osvobodil papeže a daroval mu jistá území, Alstul­tovl odňata. Karel Vel. potvrdil donaci. Za slabýchnástupců Karlových (Karolingů) byl C. s. ohrožovánod Saracénů; teprve Ota I. ze saského rodu zjednalpořádek. Císařové římskoněmečtí si později osobo­vali výsostná práva dřívějších císařů cařihr. potvrditpapežskou volbu, rozhodovat při sporné volbě.Z toho vznikl zlořád papeže jmenovat. Smutnédoby bojů se stauískýmu císaři skončily teprve Ino­cencem III., kt. obnovil papežskou suverenitu, asmrtí Konradínovou. [Hohenstaufové] Napoleon C. s.zrušil 1808 (1809), 1815 obnoven, 1870 byl zabrán,1929 zas v nepatrných rozměrech obnoven.

C) Láteří se na světskou moc papežů. Míniš timmoc, kterou vykonávali na území svého státu? Bylipři tom v právu ]. každý vládcel Je C. s. pro exis—tenci církve nezbytně nutný? Neni. Církev bylapřed ním, bez něho, bude i po něm. Duchovní mocmá papež od Boha, nemůže mu být vzata ni ome­zena žádnou vládou.

Proč vymáhali papežové suverenitu, naprostounezávislost na kterékoli vládě, nezávislost, jež sebez vlastního území, byt' sebemenšího, dá těžkomysllt? Poněvadž je jiná situace než byla za kata­komb. Postavení papeže ]. hlavy světové církvevymáhá, aby 1. měl svobodný styk s biskupy, 2. svěřícími, kteří jsou ve věcech duchovních podří­zení jeho pravomoci, a těch je na miliony v každéříšll 5. Jednání s vládami; mnoho styčných bodů:zákonodárství manželské i školské, církevní maje­tek, církev. právo, kult, klerus, jeho výchova, jme­nování biskupů. Jak může s vládami svobodné jed­nat, není-lí zcela neodvlslý a suverénní, je-Ii po­droben některé vládě a jejím zákonům, af čínské,ať Italské? Svobodné vydávat nařízení (bully) ivolný zahraniční styk by byl podvázánl Vzpomeňmeslužebnostl, když se Apoštolská stolíce octlavAvi­

C Císařové římskoněmečtí 97

gnoně! »Francouzští papežovéa, povolní nástrojovéfrancouz. králů, lid ni vládcové k nim nemohli mítdůvěru.'»Uznáváme!a Proč tedy tak brojíte protiC. S.? Budou snad »italští papežovéa (závislí na ital­ské vládě) lepší? Ubohý papež! Ať dělá, co dělá,vám se nezavděčí. Když závislý, hubujete, když ne­závislý, hubujete zas! Ze ten nezbytný požadaveknemá co dělat s vládychtivostí, je zřejmo. Lev XIII.by se byl nakonec spokojil, kdyby se byl C. S.omezil pouze na vatikánský palác a zahrady. Žese suverenita papeže i jeho duchovní moc, s nížmusí každý reelní státník počítat, neměří podle ve­likosti jeho území, je zřejmo. U Vatikánu majívšecky vlády diplomatické zástupce; mají je téžv Monaku, San Marinu, Andoře? Měly by je u Cukčů,Samojedů, Kamčadálů, kdyby se osamostatnili?Kamčatka je větší než C. S.!

CISAŘOVE ŘlMSKONĚMEČTí. A) Rozeznávej meziněmeckým králem, voleným od kurfirstů - tato vol­ba nepotřebovala potvrzení papeže, j. jinde neza­sahoval papež do otázky nástupnictví - a mezidůstojenstvim Ř. něm. C., o něž se ucházeli i jinívládcové, třebaže se jí skoro vždy dostalo jen něm.králům. [Přísaha] Korunovace císařská, vykonanávždy papežem n. jeho zástupcem v Římě, nebylaprázdná ceremonie. Nedostával skrze ni právo nanové území; přejímal od církve čestný úřad »ochrán­ce církve a křesťanského lidu.<<Viz 5. modlitbu (Addiv.) v misále! Proto se právem tázal kard. RolandFridricha |.: »Od koho má císař císařství, ne-li odpapeže?a Nikoli území, nýbrž onen čestný úřad aúkol! To přesvědčení trvalo až do novověku; pakse stala důstojnost císařská pouhým titulem, od­padla korunovace v Římě, každý něm. král byl ci­sařem. Poslední císař korunovaný papežem: KarelV. - Inocenc III. píše něm. knížatům: »Jako kandi­dáti svěcení jsou napřed zkoumáni od světitele(jsou-li schopni a hodni), tak má papež, kt. císařekorunuje, právo a povinnost zkoumat... Jinak by

98 Císařová římskoněmečtí C

mohl být přinucen, by pomazal za ochránce křes­ťanství i tyrana, šílence, pohana, kacíře. Jde (nejeno světský, nýbrž i) o církevní úřad ...a

B) Dle intencí církve mělo být císařství meziná­rodní. Z počátku svítila »obě slunce“ vedle sebe.Jak došlo k sporu? Dvě nejvyšší mocnosti v křes­ťanství, duchovní a světská, jedna na druhou odká­zána, s týmiž vzájemnými nároky (C. potvrzuje pa­peže, papež císařel), bez přesného vymezeni vzá­jemné kompetence, bez rozsudího, půjdou vždyruku v ruce? Nebudou se C. mísit do církev. věci,vědomi své fysické převahy a s jistou nadějí vevítězství, kdyžtě budou mít ozbrojenou armádu ana své straně všecky biskupy svého území? Stačí,by přišel C. autokrat, bezohledně sobecký a ctižá—dostivý, a spor vzplane. Přišel! Saští a [hohenstauf­ští) C. chtěli po způsobu řeckých C. duchovní moczotročit; místo co by sloužili zájmům všeho křes—t'anství, hledali zisk svůj, rozšíření moci svého rodu.Papežové byli pevnější než cařihradští patriarcho­vél Idea zvítězila. Císařství podlehlo a pozbylouniversálního významu. [Rehoř VII.]

CIVILISACE. [Kultura.l Rousseau dostal 1. cenu,když dijonská akademie vypsala soutěž: »Je pokroklidstvu k užitkui'a Rousseau odpovídá: »Ne.a Dostalcenu, poněvadž měl nejpěknější sloh! Zdaž s vy­moženostmi a pohodlím moderní C. roste i spoko­jenost? V klášteře vypravuje maličká: »Doma u ra­dia... maminka chce slyšet koncert, tatínek spor­tovní zprávy, maminka otočí vpravo, tatínek vlevo,radio začne »kvíčeta, tatínek s maminkou se začnouhádat.“ Nebýt doma radia, bude denně 0 hádkuméně! Roste C., přibývá nemravnosti (velkoměsta,»hyperkulturnía státy, staré, Hellas, i moderní),vzmáhá se degenerace; jen náboženství je lékemlDo krajnosti vystupňované všestranné pohodlí má

v sobě zárodek hniloby a zkázy národa.COLA Dl RIENZO, syn hospodského a pradleny,

za avignonského papeže Inocence VII. rozdmýchal

C Cuius regio, eius religio 99

v Římě revoluci; po prvé slyšet: »Nacionální (sjed—nocená, bez papežské vlády) Itálie.“ Demagog,tyran, zabit 1354. »Demokratické hnutía... když bylu vesla, prohlásil sám sebe za vládce celého křes­

ťanstvalCUIUS REGIO, EIUS RELIGIO. A) Násilnictví. »Cí

země, toho náboženství.“ ...Neslýchané znásilněnísvědomí, vynalezené, prováděné, 1555 v Augsburkuuzákoněné od protestantů, kt. vyhlašovali, že při­nášejí svob. svěd.l Facka vlastním zásadáml Vlád­cům ve věcech víry nevázanost, poddaným zotro­čení svěd.l »Reformní právoa, vpravdě do nebevolající bezprávíl Vládce má »práv0a (právo silněj­šího), všecky poddané přinutit, po dobrém n. pozlém, by přijali jeho víru (rozuměj: protestantskou;tu zásadu vymyslili a uzákonili prot., ne katolícil).Je-li blahovolný, dovolí těm, kt. chtějí zůstat věrnivíře otců, by se ze země vystěhovali; kam? Celétisíce? Hlasatelé svobody svěd. věděli, že tou zá­sadou knížata přivedou celé kraje a země do prot.tábora. V knížectví anhaltském se tak stalo s bez­příkladnou surovostí (kalvínec Jan Jiří I. 1596),v Leh­nici a Břehu (Brieg) s nemenší zběsilostí (vév. Bedř.ll.), ve Falci musil lid za několik desetiletí sedmkrátzměnit »vírua. Bedř. III. byl luterán, 1563 kalvínec,syn Ludvík zase Iuterán 1576, vyhnal kalvínce, syntohoto Kazimír, kalvínec 1583, luterány stínal, utápěl,upaloval, kolem lámal; čeho se mohli nadít kato­líci? V Oppenheimu musil lid za 100 let změnit»vírua desetkrát! Když však katol. vládci oné prot.zásady (Cuius...) užívali na svém území, ne abypoddaným novou, cizí víru vnutili, nýbrž by sve­dené přivedli zpět k pravé víře, o niž byli připra­veni, tropíte peklo a Iomíte rukama nad »neslýcha­nou nesnášenlivosti a potlačování svobody svěd.a[Ferd. Il. Tolerance.]. Prohlásil tuto zásadu ve svémCírk. státě papež? Nutil někdy násilím své poddanék přijetí své víry?

B) Ovoce. Zásada »Cuius...u zavedla v prot.zemích cesaropapismus v nejohavnější podobě.

100 Cuius regio, eius religio C

Prot. »církveu klesly na státní zřízení, rozplynuly sev státě ]. cukr ve vodě, církevní správu vykonávajíorgány státní. Srov. název »Zemská pruská luterskácírkev.“ Saský kuríirst se ptá pastora, kt. se ucházío místo dvorního kazatele: »Kolik je svátostí?a»Kolik Vaše Výsost ráčí poroučeta Tam po smrtiBedřichově 1525 (8 let po vystoupeni Lutherověl)byl zmatek, kurfirst Jan zavedl »pořádeka: 1527 a 28byly všecky farnosti visitovány, žádný pastor senesměl opovážit jinak kázat, jinak »svátostia udě—Iovat, jinak obřady konat, než jak kurfirst nařídil.Mně je milejší poslouchat papeže než člověka vevěcech víry nevzdělaného, majícího kamarilu mi­lostnicl I velkomyslní mužové v prot. táboře, Gro­tius (11645), Křištan Thomasius (11728), Justus Bóh—mer (T1749) hájili, že vládci přísluší na jeho územínejvyšší církevní moc. Jaký div, že po příkladěprot. se pokoušeli i katol. vládci být papeži nasvém území [Galikanismus. Josef], z církve učinitděvečku státu. Taková církev nemůže požívat úctypoddaných, nemůže jim vlít ani úctu k autoritěmocnáře. Ve Francii to králové v 18. st. zakusilil

C) Pokrytectví. Protestanté hájilí zásadu »Cuius...a,když se hodila do krámu; když katol. vládce od­padl k prot., mohl tak všecek lid strhnout s sebou.Což když se vrátil ke katolictví? Nechtěli o své zá—sadě ani slyšet! Saský král Bedř. August se stal 1697katolíkem, nešel za ním ani jediný poddaný! Pas—toři nehudli »Cuius...<< Král ovšem nenutil. JakubIII., markrabě Boden-Hochberg, se stal katol. 1590,poddaní zůstali prot.; nenutil jich - který prot.vládce jednal tehdy j. on a ponechal svob. svěd.?Christian Ludvík se stal katol. 1665, Mecklenburskozůstalo prot., Chr. umožnil několika katol. kněžímvstup do země, vláda byla proti; 1811 dostali kato­líci na papíře rovnoprávnost s prot., vláda znemož­nila do 1903 svobodné a veřejné vykonávání nábo­ženství. Jakub II. angl. se stal katol., nikdo nešelza ním; když dostal syna a tím dána možnost katol.dynastie, vyhnán, povolán zuřivý prot. Vilém Oranž­

(! Carodějnice 101

ský 1688. Bedř. ll. Hessen—Kassel se stal katol. 1749,musil se zavázat 1754, že bude v zemi chránit prot.víru, své děti v ní vychová. Kristina švédská neče­kala, až ji ze země vyženou, šla sama, by se mohlakatoličkou stát, 1654.

CYRIL A METOD. Němec Lud. Schózer: »Vitejtenám, nesmrtelní vynálezci slovanského písma! Jakdaleko za vámi mnich Ottfried n. kdo byl onenprvní Němec, který se osmělil psát svým mateř­ským jazykem, drže se při tom latinské abecedylaItal opat Pessati: »C. a M. patřili k těm mimořádnýmveleduchům, kt. se občas na zemi z lásky nebeszjevují, jsouce ve všem lidském rodu požehnáníma obdivem. V C. a M. se zosobňuje vše, co je v dě­jinách Slovanstva nejlepší a nejdražším Briickner,něm. prot.: »C.byl filologický genius.a [Slov. Iiturg.]Kol 1900 vyšel v Berlíně prot. pamflet proti C. a M.,v jeho stopách šel katol. Němec Nágle v Praze,naši prot. vítali s netajenou radostí, svobodomy­slní zůstali nerozhodní, prof. Snopek vydal obranu,Pastrnek životopis, kdo četl? Raději brožury o Hu­

sovi, toho znají lépe.ČARODĚJNICE. A) Maličký omyl. »Středověká po­

věraa... Mýlíte sel Novověká pověral V novověkusic nevznikla, ale dosáhla v něm »rozkvětu<<,zvláštěv prot. zemích; ty nakazily bohužel i katolíkyl ULuthera čteš o čertech na každém řádku; katol.církev proti pověře v č. vystupovala od počátkuco nejrozhodněji! Jan Zlatoústý (1407), Hippolyt(1235), Jan Damašský (1'kol 750), synoda freisingská799, Agobard Lyonský (T1840), Rabanus Maurus(T850), Hinkmar Remešský (1'882): »Pohanská pově­raa. Karel Vel. trestal smrtí toho, kdo by č. upálil.Regino z Průmu 906 a Buchard z Wormsu kol. 1000:»C. je nemožná věc.<< V kázání ze st. 8. n. 9. sepraví: »Nikdo by neměl věřit, že existují C.“ Po­dobně Canon episcopalis z 9. st. - Řehoř Vll. (ep.7): »Nemyslete, že si můžete dovolit jakoukoli kru­tost k ženám barbarsky odsouzeným pro č. Raději

102 Carodéjnice C

hleďte pokáním odvracet metly spravedlivých Bo­žich trestů (kt. svádíte na č.), než j. šelmy běsnitproti nevinným a tak hněv Božl vic vyzývat.a Týžžádal dánského krále Haralda, by odstranil proná­sledování nevinných žen, které jsou při nepoho­dách, neúrodě, moru nařčeny z č. V Římě, podžezlem papežů, byla upálena jediná č. (za zmatkůrozkolu r. 1420). Prot. Kurz: »Až do začátku 13. stol.musili mnozí učitelé církevní bojovat proti pověřev č. Mnohé synody jl prohlásil za pohanskou,hříšnou, kacířskou.a Bylat' víra v 32 i jejich usmrco­vání zbytkem pohanských lidských obětí. Jak těžkýje boj proti pověřei At' jdou naši osvícení páni doAfriky k fetišistům a odnaučí je rychle pověrám!Uvidime, budou-li mít větši ůspéch než měla vestředověku církev. Ostatně, zametejte před svýmprahemi Vaše »modernia pověryi [Pověra, Spiritis­mus, Souboj.]

B) Tříska v našem oku. Do 13. st. nenajdeš stopypo soudním stíhání pro pohlavní styk s démony;jen ojedinělé procesy pro užívání čar a kóuzel.Styk s mohamedán. východem od dob křížovýchvýprav a blud katarů o zlém bohu [Aibigenští] po­věru v lidu mocně roznítil, že i mužové vědy po­véře podlehli. V jižní Francii procesy proti č. začaly(požehnání albigenského biudu!); první C. upálenaod inkvisitorů v Toulose 1275. Když Konrád z Mar—burku a jeho pomocník, dominikánský bratr, bylipříbuznými nevinných obětí utiučeni, domáhali sedominikáni dostiučinění v Římě; papež: »Dobře sejim stalo; já jim tolikrát domlouval, a nadarmo.a Připrocesech s č. byli soudci inkvisitoři, třebaže Ale­xander VI. omezil jejich pravomoc jen na bludaře.Mikuláš Eymerícus OP. upaloval kacíře s takovoukrutostí, že za tři roky sesazen; napsal »Traktárproti C.“ 1359, jimž natropil mnoho zla. R. 1431 na­psal Jan Nider OP. spis Formicarius, kde vypočítávávšecky »ohavnosti<<,jichž se č. dopouštějí. Jindřichlnstitoris OP. zuřil proti č. v již. Německu a Tyro­lích 1481-86; přiviekl tam hromadné upalování, na­

č Carodějnice 103

razil na odpor kněží i laiků, vypověděn od biskupaze země, vymohl si od Inocence VIII. potvrzení vúřadě, od 1500 se věnoval potírání C. bratří, f1505na Moravě. Spolu 5 Jak. Sprengerem OP. vydal 1467dílo Malleus maleficarum (Kladivo na č., 29 vydánído 1669!),jež pověru značně podepřelo a natropilozkázu nedohlednou. Č. prý nutno trestat krutěji nežbludaře. Přitom se dovolávají sv. Tomáše Aq. (VizLexikon fiir Theologie u. K.)

C) Břevno ve vašem očku. Bujela tedy tato po­věra i v katol. církví, ale v ní nevznikla a nedošlav ní oficielního schválení ]. v protestantství; inkvi­sitoři nejsou církev! V Německu se rozšířila zvláštěpo zavedení Iuterství. Luther v Postile. »č., čertovyděvky, kt. působí bouře, jezdí na kozlu n. na koštěti,posílají na lidi nemoce, ,bezaubern die ehelichenGliedmassen', mohou proměnit v krávu n. vola.“Jinde: „Nejraději bych je sám upálil.a Liberální Riez­ler: »Luther podnítil mocně pronásledování C.,zatímco v katol. krajích si počínali mírněji. Kalvínci řádillnejkrutěji.a Luther dokazoval obšírně, proč čaro—dějství (»spolek s čertema) pěstují hlavně ženy.

V prot. Wůrzburku bylo pro neúrodu za 2 rokyupáleno 900 žen a dívek ]. č.; v Bamberku 600, veStrassburku 1582 za 14 dní 134 obětí, v prot. Nassav­sku za 7 let 1625-32upáleno 200, v katol. Nassavskuza 22 let 1630-52 jen sedm lidí. Prot. profesor právCarpzow (11666) v Sasku, v kolébce prot., se chlu—bil, že přečtl 55 krát celou bibli a upálil 20.000 Č.Vydal proti nim kruté zákony, strašně mučeny, idítky upalovány. Učený prot. profesor v Jeně Jindř.Pott vydal obšírný spis o pohlavním obcování C.s ďáblem. V Ženevě za Kalvína 1542 krutě umu—čeno mnoho nařčených, že zavinili mor. NástupceKalvínův Beza vytýkal franc. katol. parlamentu, žeje v pronásledováni Č. liknavý. Katol. kněží byli odprot. vážně obviňováni ze společenství se satanem(»čertovo kopytola) Smutně proslula prot. městaHamburg, Stuttgart, Schweizfurt, Esslingen. V Ulmupastor Dietrich naiíkal na kazatelně na nedbalost

104 Čarodějnice č

vrchnosti vůči č. V Rottenburku nad Neckarem 1585se městská rada obávala, že budou takto vyhubenyvšecky ženy. V prot. Wolfenbůtteln kol. r. 1590 upá­leno denně 10-12 ubohých; místo, kde se ortelvykonával, vypadalo ]. lesík pro množství kůlů,k nimž č. přivazovány. V Braniborsku upálena prvníČ. za prot. kurfirsta Jáchyma II. V Anglii byly pro­cesy proti č. zavedeny od »osvícenéa prot. královnyAlžběty 1559; prot. kazatelé je přinesli do Skotska1605, do Skandinavie (v obou zemích 1645-93 celézástupy umučeny a upálenY), do Sev. Ameriky (pu­ritáni Marther a Parris 1712). Indiání říkali: »MeziFrancouze (katol.) Velký duch Č. neposíláa; vidělit',že jen prot. misionáři hromadně »objevujía a stí­hají Č.! Bullinger, nástupce Zwingliův, hověl pověředo krajnosti. Nikde neupáleno tolik č. ]. v prot.Německu; statisíce, i dívky 7 leté! V Berlíně ještě1828 usmrcena dívka, v prot. Holandsku poslednísoudní proces s č. 1883! Nesmyslné zařízení, žesoudce dostal za každou odsouzenou Č. 4-5 tolarů,pověru podporovalo; nesvědomití štvali lidi (Hrdel­ní řád katol. Karla V. byl daleko mírnější než prot.l)Kde dříve nebylo o pověře stopy, začalo upalo­vání, když zavedeno prot., na př. v Quedlinburce.Běsnění prot. proti č. dostoupilo vrcholu kolem r.1700 - všude hořely hranice. Poslední či. na evrop­skě pevnině byla usmrcena v prot. městě Glaru(Švýc.) 1782, tedy za dob velebeněho osvícenství!

Znalec něm. histor. práva Zópfel: »Španělská in­kvisice neodsoudila daleko tolik lidí, co protes­tanté upálili C.“ Lká-Ii někdo přec nad tím, že i ka­tolíci nevinně pro Č. usmrcovali, táži se, kolik ubo­hých umučili v málo letech španělští bezvěrci1954-39? Kolik Calles v Mexiku r. 1926-32? KolikHitlerl Jakým způsobem! [Mexiko.] V Barceloněvolnomyšlenkáři povraždili a upálili r. 1909 přessto katolíků, bez všeho důvodu; od evropskýchbezvěrců hájení j. Calles.

D) Světlo a tma. Kdo vystoupil proti víře v č.?Papež za dob starých i nových, Pius V., když prot.

č Ceská historie 105

nejvíc řádili (11572), Kartusián Beetz 1468, katol.kněží Cassinis 1505, Alciatus 1515, Ponzinibius 1520,Castanega 1529, jesuité: pomlouvaný Becanus 1620,Bedř. Spee (11635) a Tanner (11632), Prot-é? Teprvkazatel Bekker 1690,právník Křišť.Thomasius (11728,spíš osvícenec než prot.), tedy sto let později; prot.pastoři a právníci proti němu zuřilil Prot. právníkBechmann hájil ještě 1749 víru v č., vymáhal upa­lování. Na svém území zakázal procesy proti .arcib. mohučský Schónborn 1647; následovali hojiní katol. vládci, na př. v Meklenburce vévodaKristián, když se vrátil ke katol. víře 1665; za 34 letjeho vlády neupálena ani jedna č. V katol. Franciipřestaly procesy 1670, v prot. Anglii 1712, v prot.Skotsku 1773.

E) V naší vlasti ojedinělé případy. V Náchoděupálena jedna 1540. Kněz Štelcar v »Knize duchov­nía: »č. jsou křivě podezřívány z krupobití, 2 ne­mocí dobytka.a Ženy, kt. se pokoušely o čáry adokázáno jim (bez mučenll), trestány žalářem. Za­městnanec Ferdinanda I. Jaroš obžaloval svou ku­chařku, že jeho ženě učarovala, konšelé ji pro—pustili: »Jaroš nic nedokázal.“ Podobně v Solnici1581, Kutné Hoře 1600. Zato husitský Tábor nařčenétrestal na hrdle. Divno, že ani za prot. dob se u nástato pověra neujala.

ČESKÁ HISTORIE,skvělá obhajoba církve v_rukoumužů čestných, politická prostitutka v rukou nezna—bohů, hnízdo protikatol. vylhanosti a prolhanosti.[Jan Nepom. Jan Sark. Bílá Hora. Jirásek.]

Pekař si obral za směrnici svého historickéhobádání říci vždy ryzí pravdu, dle vzoru a zásadyPalackého: »Padni, komu padni.a Poněvadž vždynestranně doznal pravdu, vyústilo všecko jeho dě—jezpytné bádání ve prospěch církve. Katollcí, zvyklína soustavné protikatol. lhaní, ho nerozumné poklá­dají za svého člověka; proti tomu se tento libe—rální profesor sám ohradil. V Č. časopise historic—kém, jejž dirigoval, popřál mista protikatol. lžím

106 Česká historie Č

[Hostýn, Jan Sark.], odmitl katol. obhajobu. Vrhljasně světlo na husitské války, Žižku, Jana Nepom.,Bílou horu. Z toho napřed nervosita v protikatol.ležení, pak nadávky. »Hanobitel C. ".a Dokažte mutedy omyll Pekař: »Herben upozornil, že má řeč jeproti programu našeho ministerstva. Tento rytířsvobody svěd. myslí, že historik musí přísahat nahistor. dogmatiku vydanou ministry. Jakým právemse prý stávám já, č. historik, apologetou cirkve?Poněvadž mou povinností je ujmout se ohroženépravdy. Proč se stal apologetou církve náš největšíhistorik, Palacký? Okolnost, že byl prot., potomekstarých husit. Čechů, dodává tomu faktu nemenšihovýznamu než jeho životní zkušenost, moudrost,láska k národu. Jsem nepohodlný společnosti, kt.zabrala všecky velikány C. H. pro sebe, upravila jena svědky své nauky, a tak (pošramocenél) jepředkládá k veřejnému uctívání a k posílení svépochybné pravdy... společnost, kt. doby slávyi úpadku C. H. proměnila v důlní podniky, v kt.těží vzácný agitační materiál pro cíle, kt. jsou vědě,pravdě a obecnému dobru národa protivné; pro­měnila je v chráněné krajiny, jichž podoba nesmíbýt smělcem porušena. Jde o demagogicky hrubézneužití C. H., 0 nepravdy psané a naplněné stra­nickou nenávistí, vnášené organisovanou agitacido mas lidu, kt. má být v určitém směru zlanatiso­ván, rozdělen a podmaněn. Jde o teror proti kaž­dému,' kdo se odváží proti tomuto duchovnímunásilí a též lži se postavit.“ Jinde: »Cíl mých článkůje opřít se duchovnímu násilí a lži. Jsem protiuliční agitaci proti Janu Nep., proti oslavám Hu­sovým, pokud jsou agitaci pro cíle a myšlenky, kt.Hus vášnivě potíral. (Pro nevěrul) Podle termino­logie Herbenovy musil bych to, co se v našichpokrokových kruzích děje s Husem a Komenským,zvát podvodem n. zločinem n. klerikalismemm

V něčem se mýli i Pekař: »Věřící katolík má prá­vo se svého stanoviska sklonit se před mluvouzázraků a neobětovat staré legendární tradice.“

C Československá národní církev 107

To by znamenalo, že věřící katolík smí se držetlegendy proti dokázané pravdě! Jako se vzdalistarého výkladu hexahemeronu, když se ukázalo,že nebyl správný, tak se vzdají i legendy, když seukáže zbájenou. »Kritičtí (protikatol.!) autoři se scho­vávají stále za podivné pseudonymy“ Proč? Jakozákeřnický útočník za křoví!

ČESKOSLOVENSKA NÁRODNÍ CÍRKEV. A) Narodilase v obecním domě na Smíchově 8. ledna 1920.Někteří se tázali, jaký má ideový podklad. Žádný!Řekl jim to Pekař i Šusta. Ženitby chtiví kněží všechstaletí byli vždy nakloněni k odpadu. Jindy řekliupřímně, proč odpadají. Od dob Luthera přišli chti­ví ženitby vždy naráz k poznání, že římská církevje zkažena, že světlo pravého evangelia svítí jinde.Winter: »l( prot. odpadlí kněží jen kvůli ženské.“Pokrytce každý prohlédne! Ze jim v č. c. šlo vý­hradně o ženění, patrno z tehd. kněžských schůzí(před odpadem), z jednání s Římem i s pravoslav­nými; žádali: »Ať se u nás mohou ženit nejen kněží,nýbrž i biskupové, ne jednou, nýbrž i po druhé, potřetí.“ Ze nežádalí hned i o manželskou rozluku!

Jeden mi řekl na otázku, proč si nezaložili »cír­kew dřív: »Rakouská vláda by nás nebyla platila“Ideály! Odpadlí kněží se nestyděli s kazatelen pro—hlásit: »Já jsem vás dodnes podvádělm Kdo námzaručí, že nás nepodvádíš ted? Lháři nelze věřitnikdy! Aby nalákali co nejvíc lidí, musili se posta—rat o vývěsní štít; o ten nebylo nouze. Hus, č. litur­gie, »národnía církev. »Lide československý, súčto­vaI jsi s Vídní, súčtuj i s Římemla Tak 1920. V máji1940 Český zápas: »Stoupenci č. reformace nezapo—mínají na vlídné přijetí, jehož se v Něm. dostalo č.exulantům.a Proč jste tak nepsali 1920? Lid v 17.a 18. stol. říkal č. protestantům »Perlinčaněa, že tíhlik Berlínu. Po 1918 se chlubili č. prot., že »nebylinikdy pro Vídeň.“ Ale pro Berlín! Za vpádu Bedř.II. zpívali: »Brandeburku, podej rukulu Byli hotovistát se Němci. - Na č. :. je patrno, jak je národní

108 Československá národní církev :!

:. vydaná na milost a nemilost polit. převratům:dojde k převratu, musí změnit firmu i tón řečil Mů­že osud pravé :. Kristovy záviset na větru politickésituace? Opírej se o pozemskou instituci sebemoc­nější: zhroutí se, pomine, a ty spolu s ní!

B) Nepopírám, že za Rakouska byl mravní žlvotněkt. kněží tu a tam neutěšený, odpovědní činitelézavírali oči. Z bahna za léta nashromažděného vzni­kají sekty. Za Lutheral Dnes! Zakládají je čistíkněží? Volají po reformě církve, potřebují reformysamil Násilnosti (zabírání kostelů) a státní ramenokaždou sektu drží, podvodem se šíří. Jak nečestnébojuje proti nám c. c., její »nejv. theologu: [Doslov.]

C) č. :. nastalo brzo štípení; radikální směr(Farský) a pravoslavný (Gorazd) házely po soběkamením, častovaly se tituly ne vybranými. Farskýbrzo odvolán před věčného Soudce.

D) Na 1. sněmu jednali o liturgii, sestavení věro—uky atd. Liturgii vzali z řím. církve, přebarvill ji na»českoa, o věrouce řečeno: »č. :. ještě nemá kre—da.a Co je kredo? Souhrn zjevených pravdl Tedybud': a) »Bůh nám ještě nezjevil, co máme věřit.“Kdy vám zjeví? Slíbil? Nebo: b) »Ještě jsme nesle­pili, co budeme lidu k věření předkládat“ Jakýmprávem smíte požadoyat víru svým výmyslům? Ne­bo c) »Ještě nevíme, co označit za slovo Boží.<<Vytedy rozhodnete, co Bůh zjevil a co ne? Rozhod­něte, zda Hus žil n. ne!

E) Jeden z jejich šlágrů, ke kt. dnes každý sahá:»Svob. svěd.a Brzo se ukázalo, že pod knutou Far­ského se nesmí ani hlesnout; kdo volně promluvil,umlčen. Farský, neomylný paša č. e., vydal na svoupěst katechismus, prosáklý nevěreckým racionalis­mem, bezvěrci ve Volné Myšlence jásali! Církevníobce, kt. se ozvaly, exkomunikovány, na vyobco­vacím dekretě podepsán F. Každý musil slíbit, žese podrobí i budoucím usnesením sněmů, t. ]. dik­tátům Farského. Na popud F. škrtl jejich sněm 1924svobodu svěd.l Užili jí 4 roky! Církev katol. schválíkatechismus, kt. obsahuje tradiční učení církve;

Č Československá národní církev 109

najděte mi papeže, kt. jednal j. Farský a oktrojovalcelé církvi učení (výmysly, nápady) své! Své sou­kromé »přesvědčenía! V Postile opisoval F. otřeléodbyté námitky, kt. dnes i nevěra hodila do staréhoželeza, na př., že Kristus byl zdánlivě mrtev. Kdybybyl F. dostal universitní profesuru n. plzeňské arci­děkanství, o kt. se ucházel, nebyl by odpadl!

F) Doznali tedy sami, že jim jde o ženu a o hrnecrýže. Proto učí a káží, co F. poručil. Lidé, kt. psali1922: »My překleneme mezeru mezi vědou a vírou,monismem a dualismem, materialismem a vitalis­mem, ffií a náboženstvím, konfesemi a bezkonfes­ností (proč ne mezi Čechy a Němci?), nebudemtříštit náboženství na pravé a nepravá (vyjma kato­lickél), takže všecka se u nás spojí v jedno náb.spasitelné (katol. jistě nel), přijatelné všem lidemdobré vůle od moře k moři, od pólu k pólu...(<Národní církev se chce stát světovou, mezinárodní!Pro Turky, čínské bonzy atd. To šlo rychle, velmi

rychle!ČEŠTl BRATŘI. A) Začátek. Duchovní zakladatel,

od něhož dostali kredo: Petr Chelčický, nevzdělaný,jeho spis plný nadávek. Papež je Antikrist (pa­pouškuje po Amalrichovi z Beny : Amaury de Ben­nes, 11206, kt. založil sektu Amalrikánů; v nich seprý vtělil Duch sv., proto zavrhovali svátosti a hlá­sali volnou láskul Luther papouškoval po obou),vrchnost duchovní i světská je výmysl ďáblův, Chel­čický zavrhuje přísahu, soukromý majetek, hlásá zá­sady komunistické, oddává se [chiliastickému] blouz­nění, láteří přitom neurvale na všecky vrstvy, kt. sepovznesly nad selskou úroveň, od papeže a králek měšťanům a řeholníkům. Od husitů se oddělili1467,pevnou organisaci jim dal »bratra Lukáš, rychlese šířili, zavedli laické duchovenstvo volené, nesvěcené (ševci, krejčí...), ač z počátku se drželi7 svátostí, a 1 biskup byl posvěcen od valdenskěhobiskupa Štěpána. Zváni pikardi,pronásledováni byliod husitů, zvl. Jiřího z Poděbrad a Rokycany (upa­lování, mučeni), ne od katol.

110 Československá národní církev C

B) Konec. Lutherovy námluvy zprvu nevedly kcíli;později ho č. b. sami prosili za schválení konfese! Za160 let vydali 50 konfesí, lišících se formou i obsa­hem; poslední Komenského prosáklá kalvínstvím.Zasmušilost... Když 1627 opustili vlast, nechtějícese vrátit do katol. církve, přišli z deště pod okap:v cizině musili přijmout vyznání místního vládce, apřec byli z počátku daleko bližší nám než prot-ům.Jejich zásluhy o povznesení č. literatury nepodce—ňuji ani jejich počáteční ukázněný život v duchuzásad křest.; trval asi 30 let, pak spělí dolů, 1490se rozštěpili, bratr Amos byl hlavou »Malé stránky“(trvala asi 50 let), kt. se nepěkně hádala s »Velkoustránkouíí, mající centrum v Mladé Boleslavi. Lukášo Amosovi: »Lakomec, sváděl ženské.“ Miiller, nej­lepší znatel C. |:.: »Nové jednotě zbylo jen jméno. ((Sami Č. b.: »Někteří dopouštějí, aby freje místaměly u těch, kteří šenky se zabývají.“

Č. b. nebyli nikdy násilní j. husité a prot., ale be­ránky nebyli. Luterány nazývají centaury, katolíkyještě hůř. Scéna ve Voticích nebyla ojedinělá: »R.1545 vystoupil Č. b. v husit. kostele na kazatelnu apronášel posměšná a rouhavá slova o husitechmV Rakovníce vyholili psu tonsuru a říkali mu děkan.V Ivančicích založili 1574 školu, správcem učinili

Němce z Wittenberka.DANTE »řekl, že světská moc papežů jest usur­

pece.“ Řekl, zdaž i dokázal? [Církevní vláda, Cír­kevní stát.]

DARWINISMUS.A) Narození. »Sláva, ať žije, mno­gaja létací, volali, když za potlesku učených a ne—učených nastoupil před lety životní pouť. Dneskladou věnce na jeho rakev, i on nastoupil cestu»veškerého tělaa. Proč měl takové úspěchy? Prvnídogma nevěry zní: »Není Boha.“ Tento nedokázanýa nedokazatelný článek své víry musí nevěra držet,děj se co děj, byt' měla i rozum a zákony správ­ného myšlení znásilnit. »Jest jen hmota a pohyb(síla)a. A co živoucí bytost? »Pouhý stroj! Přírodaje sama od sebe, všecko náhodou.“ Tomu všemu

|) Darwinismus 111

věřili pevnou vírou. Tu se objevila nová teorie, |).»Já vím o lepším výkladě života, při němž netřebatak znásilňovat rozum a lze též Boha vymýtit“ Jakby s radostí neopustili hrubý materialismus a jehonesmyslné výklady! Ale nic nového pod sluncem;co hlásá D., učili již starověcí ffové, jenže ne s tak»vědeckýma podkladem. Anaximandros, Empedo—kles, Lucretis Carus. Za pravdou K. k. 2. 3. Za osví­censké doby se ozývají první nesmělé hlasy, žesnad naším praotcem je nějaký opičák (Monbodor. 1773). Předchůdci D.: Gottfried Hermann 1839,Lamarck, Huxley. Když objevena první gorila 1859,nastala štvanice za opičími teoriemi. Vogt sebevě­domě prohlásil: »D. vystrčil Stvořiteli židli za dve—ře.<<Původcem hrubého výstředního D.je [Haeckel],dle italských nevěrců »největší Němec 19. stol. <<

B) Otec D--.mu Karel Darwin vydal dílo: O původudruhů 1858. Držel se celkem faktů a zkušenostívědecky zjištěných; »dobrý pozorovatel, ale špatnýff.“ Někdy povrchní pozorovatel! Mluví o vývojidruhů, člověka se nedotýká. Jiní ten závěr učinil!sami. »| člověk je dílo vývoje.“ Když 1871 v díleO původu člověka přisvědčil, byl D. už dávno vrozkvětu.

C) Kmotří. Z teorie čistě zoologické se D. stal»náboženstvím materialismu. nezůstal přírodovědec­kou naukou, byl vybudován ve "cký systém. Prototen zájem o něj! Ne jen zoologů, i ffů a theologůlApoštolě D-mu si pomáhali dohady i podvody[Haeckel], by svou hypothesu podepřeli; cynicko­fanatický materialismus (Bůchner, Vogt, Haeckel)zpopularisovali jen poslední nedokázaný dohad,takže širší vrstvy lidu vědí o »vznešené nauce D.<<(Ottův slovníkl) jen to, že člověk se vyvinul z opice.Důsledky pro mravní jednání člověka vyvodil zD-mu Nietzsche, ff D-mu; krajní důsledky vyvodil[rasismus, nacismusl a hitlerismus.

D) Odpůrci. Popíráme--|l D., činíme tak z důvodůvědeckých, nikoli věroučných. Sv. víra o původusvěta a života učí jen toto:

112 Darwinismus D

1. Bůh vše stvořil, jak hmotu tak říši duchů(»všechny věci viditelné a neviditelném) Tato prav­da nemá s D. co dělat, protože D. se neobírá pů­vodem vesmíru, pouze původem života.

2. Bůh stvořil člověka bezprostředně, jak dušitak tělo. O původu života a vývinu živočišstva víranic nerozhodla - to zjistit je úkolem vědy.

DuBois Reymond, s počátku přívrženec hrubéhomaterialismu, později jeho odpůrce, ale bez víryv osobního Boha: »Je důstojnější pojetí všemohoucíprapříčíny, soudíme-li, že do hmoty vložila zákony(fysické) a zárodky života, a pak ponechala světsám sobě. Neustálé zasahování do běhu světa sni­žují ji (první příčinu všeho, t. ]. Tvůrce) na příštip­káře.<<Zdaž mu víra odpírá? Nejsme zásadně protivývojové teorii (pokud ji nevztahujete na člověka),jen když ji dokážete! Ale v rozsahu, jak ji hlásá D.,ještě nikdo nedokázal!

E) Vážky. Odvážíme důvody pro a proti. D. seopírá o 4 axiomy; nepravím »důkazya; axiomy - anijeden nedokázal, jsou to 4články darvínístícké víry.

1. Selekce, přirozený (pohlavní) výběr. Je jistože na př. gazela volí za samečka nejstatečnějšíhoze stáda; tím zajištěno přírodou zdraví druhu, alenic víc. Že by na vyběr měly vliv jisté »nově zdě­děné vlastností“, a to způsobem, jakym tvrdíte, žeby konečně vznikl nový druh? Až dokážete! Živo­čich se spíše odvrací od jedince svého druhu, kt.se od ostatních nějakou novou, byť i prospěšnouvlastností liší.

Darwin vychází od výsledků umělého chovu do­mácích zvířat, jímž člověk dosáhl různých odrůd,a tvrdí, že totéž se děje v přírodě, kdež to vedenejen k odrůdám, nýbrž i k novým druhům. Ale:při umělém chovu nutno dbát, aby páření nebylovolně, sic zmizí brzo všecky variace (odchylky);křížení vyrovnává a kompensuje rozdíly! Ví tokaždý pěstitel psů. . objeví se původní typus!Nuže, dá se u zvířat divoce ve stádech žijícíchmyslit, že se nepáří volně? Co u nich zamezí kří­

D Darwinismus 113

žení? M. Wagner: »Čas od času se oddělil pár ta­kových zvláště odlišných a vynikajících individuí:: vyhledal si místo, kde založil isolovanou kolonií.“Nedokázanou domněnku podpírá druhou, ještě ménědokázanou! Jako člověk, kt. platí dluh tím,že uděláu lichváře ještě většíl Což rostliny? Přestaň pěstltrůži, a zdivočíl

Co je druh? Soubor jedinců, kteří jsou schopnlspolu plození. Na podobě nezáleží. Trpasličí japon—ský psík je schopen plození s velkým bernardýnem,oba jsou psi. Chrt je vlku a jezevčík lišce podob—nější než oni dva sobě; přec patří každý k jinémudruhu, poň. nejsou schopni áření. Uvnitř druhu, čímvětší rozdílnost (odrůdyl), trnmpříznivější podmínkyplození; mimo druh, čím větší rozdílnost, tím menšímožnost plození. (Kůň a oslice, kůň a kráva. .)Plodnost jedinců různých druhů jest výjimkou, stej­ně jako plodnost jejich míšenců.

Což rostliny? Některé nemají pražádný sklon kvariaci (tvoření odrůd), pěstěné í divoce rostoucínevykazují žádnou změnu od nejstarších historic—kých dob. Nágeli: »Tvoří se stejné variace za ne­rovných zevnějších okolností, a různé variace zatotožných vnějších podmínek; zřejmo, že variacevznikají z příčin vnitřních, předpokládají stejně jakodědičnost životní princip, který Haeckel popírá.“

Wigand: »Darwin zaměňuje při selekci motiv uži­tečnosti s motivem krásna; ale ani tak nevysvětlídruhové rozdílné vlastnosti; ty nejsou ovlivněnypohlavím aniž vzniknou pouhou selekci“ D. protosahá k druhému axiomu:

2. Dědičnost. »Orgány neužíváním zakrňují amizejí (lišce ještě nezakrněl a nezmizel zbytečnýohon, gorile zbytečné strašné špičákyl), užívánímzesilují (ale u všech ne, pouze u jediného!); orgán,jehož se neužívá, může se proměnit v jiný, jak např. zjištěno u mšic, žijících v mraveništích; může seobjevit z čista jasna nová výhodná vlastnost, a tase dědí, u potomků zesiluje, přizpůsobením se pro—měňuje, až konečně máme nový druh s vlastnostmi

114 Darwinismus D

docela jinými.“ (Máš k tomu doklad?) Ovšem, k to­mu jsou nutné »malé krůčky a dlouhé dobya, to jekouzelná formule D-mu. (Strauss.)

a) Zakrnění orgánu bylo zjištěno; ryby nasazenédo jezírka v temné jeskyni pozbyly očí, předpo­topní kůň měl 4 prsty, pak tři, dva, teď jeden; alevy musíte uvést doklady, že narostly orgány nové!To jste ještě nezjistilil

b) Co platí o mšicích a nižších živočiších, nelzepřenášet na vyšší; někt. červy lze rozřezat a každáčást doroste v nové individium; lze ten pokus pro­vést i s volem?

c) Mali krůčky, dlouhó doby... Jenže vy potře­bujete miliardy Ietl Lord Kelvin podal dukaz, žeživot na zemí byl možný teprve před 15 miliony let;a byt nové bádání jeho důkaz zvrátilo, pohořítestejně; v někt. zemských vrstvách se objevilo na­jednou mnoho docela nových živočišných druhůbez předchozích přechodných tvarů, na př. kopyt­natců a šelem v nejspodnější vrstvě třetihor.

Proto byl Barrande odpůrce D-mu. Fakta se ne­dají znásilňovat, a skutečný vývoj přírody, vědeckyzjištěný, nelze narazit j. botu. na darvinistické ko­pyto. Jiní se utíkají proto k náhlému vývoji, skokem- což jest něco podobného j. vleklý skok. Kde ta­kový »skoka zjištěn, jde o výjimku u nižších orga­nismů za zvláštní situace.

d) Dědičnost. Když se D. vykládal na universitácha byl nedotknutelný článek víry, uveřejnil opatbrněnských augustiniánů Mendel výsledky svýchosmiletých pokusů; 10.000 jich vykonal, kříženímhrachu; nikdo si jich nevšiml, teprv 20 let po jehosmrti na ně upozornil holandský učenec Vries. CoD. 0 dědičnosti bez důkazu tvrdil, se jim hodilo,protože tak mohli vystrčit »Stvořiteli stolici zadveřea; z výzkumů M. se kapitál proti víře v Tvůrcevytlouci nedal. M. zjistil, že potomci nepodrží bezvýjimky nové vlastnosti »rodičůa, že polovina sestále ve všech generacích vrací k původnímu typu­tedy pravý opak toho, co tvrdí D.! Vries křížil bílé

[) Darwinismus 115

květy normální (tvaru souměrného) s červenýmiodchylnými (tvaru pravidelného) téhož druhu; vznik­ly růžové normální. Tyto růžové pěstil dál, dbal,aby se nemlsily s bílými normálními ani s červe­nými odchylnýmí. Výsledek: vždy 75% normálnícha 25% odchylných. Barva: 50% růžových, 25% bl­lých, 25% červených. Tak to šlo stále. Podobnévýsledky při křížení živočišných odrůd. Tím D. na­dobro popraven, nehledě k tomu, že první dvaaxiomy odporují jeden druhému: tam neustálé pro­měňování, zde trvalá dědičnost, za předpokladuvolného páření! »Může se objevit z čista jasnanová vlastnost.“ Může; zdaž se skutečně kdy obje­vila? »Ta se dědí...a Chyba! Může se dědit, alenedědí, jak dokázáno. »Ty můžeš zdědit milion,ten vůčihledě roste a tys konečně miliardáři“

Z teorie D. by nevznikly nové druhy, nýbrž změťdruhů. která by činila rozdělení na rody a druhynemožným, nepřehledné množství individuí, přa­cházejících od formy k formě - leda že by připustilimoc, která tuto proměnlivost omezuje a řídí, a ta­kovou moc mimo přírodu a nad přírodou připustitsamozřejmě nechtějí! I kdyby byl D. dokázán ].fakt, nevylučuje z přírody účelnost a tudíž inteli­genci vše řídící. »Náhodou...(< Je slepá náhoda,že v přírodě organické vládne železný zákon se­lekce, proměnlivosti a dědičnosti? Ty jsou přecD-mu nutněl Náhoda a nutnost se vylučujíl Je-liproměnlivost a dědičnost, obé sobě odporující,nutným zákonem, předpokládá tvůrčí a řídící pří­činu, vedouci vše k ponenáhlému zdokonalovánía zamezující vzájemné vespolné rušení obou zá­konů. - D. předpokládá příčiny všeobecně půso­bici; pak nevysvětlí, proč někde vývoj ve vyššídruh nastal a jinde nikoli.

3. Boj o život. Fráze... Vedou boj o život při­slušníci druhu téhož (tygr s tygrem) či druhů roz­dílných (tygr s kozou)? Na tuto druhou možnostmysli klučina, když se učí: »Liška žije v nepřát. seslepici, kachnou, v přát. se psem, s volem...a Tato

116 Darwinismus D

fráze pomáhá dětem k pochopení učiva, ale jestejně duchaplná, j. kdybych řekl: »Capart žijev »nepfát.a s“bonbonem, bábovkou, jak ji shlédne,vrhne se na ni a nenechá ani drobtu. Líný studentžije v »přátel.a s knihou, ani se jí netkne, neublížíjí, kniha má u něho zlaté časy.“ Boj o život: rvese vlaštovka o život s muškou n. kráva s trávou?Hynou-Ii slabší v tomto boji, čím to, že ještěvšecky mouchy nevymřely? K tomu jsou slabší ži­vočichové, by byli potravou silnějším; proto jsouv takovém množství, aby skýtali potravy sdostatek.Dravec vlastně zamezuje přílišné rozmnožování ně—kterých živočichů; jen člověk má smutnou výsadu,že vyhubí celé druhy, i užitečné (bisona, dronte).Každý přec vidí, že máme vedle silných živočichůi slabých dost. »Potkan vyhubil slabší krysu.a Pročtedy tyto »německéa myší nevyhubily ještě slabší»českéa? Lze obrátit a říci: »V boji o život se spíšeudrží menší, protože jsou nenáročnější, nepotře­bují tolik potravyla Čím to, že velikáni ]. mamut,mastodon, obrovští saurové, vyhynuli? Vnější vlivy(podnebí atd.) postihnou stejně silné j. slabé. Přípovodni se zachrání nikoli silnější, nýbrž ti, kt. včasutekou, při sněhové bouři ti, kt. se skryjí atd.

D. slovem »boj o života myslí obyčejné zápoleníjedinců téhož druhu, asi jako pes se psem o kost.Jenže v přírodě to nevypadá jako na dvoře nebov menažerii. Tygr v džunglích s tygrem o kost ne­zápolí, vrána vráně oči nevyklove. O to se Tvůrcepostaral, by našly obě zobáni dostl Zížala je svémuzpůsobu života zcela přiměřeně, účelně, ba doko­nale přizpůsobena, že netřeba jí se vyvinout v do­konalejší tvar; dokonalejší živočich by dokoncev její situaci zahynul! Jsou-Ii na zemi dravci maso­žraví, musí být i živočichové býložraví,ajsou-li tito,musí být rostliny. Boj o život musí mít meze, kt. senesmějí překročit, sic by ta neb ona říše byla na­dobro vyhubena, následkem čehož by zahynulovšecko rostlinstvo i zvířena. Rovnováha - ta je ne­myslitelná bez řídící příčiny.

D Darwinismus 117

Základní předpoklady D-mujsou v naprostém rez­poru : fakty; D. není neochvějná pravda empirickyvědecky zjištěná, je jen ífcká domněnka. Proto muodpírali učenci prvního řádu, Agassiz, v. Baer, R.Wagner, Volkmann, Th. Bischoff, Murchison, Craw­ford, Beale, Dana, Flourens, CI. Bernard, Ch. Lefěvre,Barrande, Blanchard, jenž řekl: »Iluse, to je prvnísprávné slovo o této teorii, a zůstane i jejím slo­vem poslednim. Darwin chce dokázat, že člověk jez opice, proto se vrhl na anatomii, a ukázal, žev tom oboru mnoho četl, ale nemá pražádné osob­ní zkušenosti.“ Totéž o Haecklovi Brůhl.

4. Ze všeho, zvláště z třetího axiomu plyne:»Méně vhodné v boji o žlvot hyne, jen vhodnějšíse udrží.“ Jenže pro vodu jest vhodnější původnitvar (ryba) než přechodní tvar (mezi rybou a pla­zem - ten se nehodí ani pro vodu ani pro souš)lMohlo by se tedy i obrátit! »Ryba se udržela, apřechodný tvar vyhynul, protože méně vhodný - atak zbořen most mezi rybami a plazy, jejž chcetepostavitlu Porazíme Darwina Darwinem. Píše: »Vlk,jenž měl rychlejší nohy, spíše zajíce chytil než vlkvolnějšího běhu; proto tento vyhynul a onen za­jistil svým potomkům existenci.“ Obrátíme: »Podlevašich zásad o přizpůsobení onen volnější se při­způsobil změněným poměrům a místo zajíců se živilkřečky (n. třeba travouj; zajíc, jenž nedovedl utí­kat, stal se kořistí vlka a vyhynul (»i s potomkya),kdežto rychlonohý své nohy cvičbou tak zdokonalil,že byl rychlejší než vlk, a tento musil vyhynout,protože rychlého zajíce už nedohonilm

Přlzpůsobit se... Do jisté míry je organismusschopen přizpůsobit se změněné situaci (na př.podnebí), a to proto, že živočich není neživý stroj;v hodinkách se menší kolečko většímu nepřizpůsobínikdy, do soudného dne hodinky nepůjdou. Aletak daleko, jak to D. potřebuje, se nepřizpůsobíani živý organismus. Nemá-Ii lev dosti masa, nena­vykne potravě rostlinné, nýbrž vyhyne, jak se stalona někt. ostrovech Indického oceánu.

118 Darwinismus D

Z těchto čtyř nedokázaných a'xiomů vyvozuje D.svou nauku o vývoji. Ale I tam, kde člověk s vy—naložením všeho důvtipu chce vytvořit nové formy,vytvoří pouze odrůdy, nikdy nové druhy. »Dogmao stálosti druhů slavně padlo.“ (Haeckel) U vyššíchdruhů nepadlol A pak, nebyl to »článek vírya, opí­ral se o důkazy!

E) Kritlka. Mějž slovo za všecky Alfréd Volkmann(11877), patřící k největším fysiologům. Nebál se vy­stoupit proti darvinismu, na nějž tehdy (1874) vše­chen »učený<<svět přísahal jako na dogma. Jehodůvody proti jsou: 1. Princip dědičnosti a neustáléproměnlivosti si odporují. - 2. Orgán je v »boji oživota užitečný, je-li plně využit; minimální »ná—běhya jsou bezvýznamné, nemůže se tedy z nichsoučtem nepatrných proměn vytvořit dokonalý or­gán. - 3. Každý určitý tvar, jejž tělesný orgán má,podmiňuje docela určité tvary všech ostatních or­gánů téhož těla. Tělo je vytvořeno podle určitéhotypu (jako šat podle určitého střihu), a tuto věc D.vysvětlit ze svých principů nemůže. - 4. Ještě méněmůže být rozdílnost pohlaví vysvětlena »výběrema(Zuchtwahl). Bylo-li individuum zprvu schopno plo­zení samo a později nikoli. je to zhoršení a ne po­sila pro »boj- o života. Krom toho by musil sameček& samička povstat najednou, a jejich vývoj by semusil brát u každého cestou docela opačnou. Tovšak nevysvětlí D., zde nutno uznat vyšší moc inte­ligentně působící. - 5. Pro každé jednotlivé zvířese hodí jen to, co s ohledem na stavbu ostatníchorgánů je mu upotřebitelné. Pro šelmy je silnýchrup ovšem výhodou. Že u zvířete, kt. celým svýmtypem (kosti, svaly, zažívací ústrojí, smyslové orgá­ny) je dravec, odkázaný na potravu masitou. semůže selekcí vytvořit silnější chrup, je pochopi­telné. Ale- jak přišly všecky orgány k tomu, že sevytvořily podle jednotného plánu? Dravci se podleDarwina vyvinuli z nedravců - jaký byl pro ně zisk,když se u jejich mladých objevily první zárodkyorgánů přiměřených dravcům? - ó. Empirie nás učí,

D Darwinismus 119

že četné orgány zvířete se vyvíjejí najednou a tos určitou tendenci k tvaru, jenž teprve v budouc­ností bude existovat —s vývojem orgánů se vyvíjízvíře, živočich není dřív než jeho orgány, a tudížnelze říci, že z různých možných útvarů se usku—teční ty, kt. jsou pro živočicha nejvhodnější. - 7.Proč »přírodní sílaa, kt. 'e příčina »vývojea, se za­stavila u člověka a nepusobíla dál?

F.)Rodokmen člověka, pověstný Haeckelův Stamm­baum, jenž má tu závadu, že všude vykazuje »ci­telné mezerya, nedostatek přechodních tvarů. Ro­dokmen od prabuňky až k člověku, vědecky mádle nevěřícího Virchowa cenu j. rodokmeny zbá­jených hrdinů Homérových. '

»lídstvo : jednoho páru? Nemožnol<<[Adam.]»člověk : opice?“ Opice je krajně diferencována

jakožto býložravec, žijící ponejvíce na stromech,na zemi leze namáhavě po čtyřech; člověk diferen­cován není, může být obyvatelem jeskyň, hor, ro­vin, stromů, žíví se masem í rostlinstvem; před zá­hubou, kt. mu hrozila z jeho nedíferencovanosti,ho zachránil pouze duch; tedy, Darwine, buď jehopředkové měli duší n. musili zahynoutl Zvíře kromtoho odkázáno na potravu, kt. je »pří rucea, vždyji i má; člověk nikoli, musí ji někdy pracně hledat!

Max Eyth: »Zádají statisíce let k vyplnění mezerymezi zvířetem a člověkem, a přec se ještě nenašlaani jediná známka zvířecího stavu člověka, anijeden důkaz pro toto jejich dogma. Zato nacházímenepochybné známky existence čl. dříve než zbytkyjeho samého, důkazy jeho činnosti, nástroje, kt.dodnes žádné zvíře není s to vyrobit.“ V tom jevysvětlení záhady, jak mohl čl. uniknout záhubě,když je tělesně na tom hůř než kterékoli zvíře!Branca: »CI. se objevuje na zemi ]. pravý homonovus, bez předchůdce, bez přechodu.“ - »Opíce,opicočlovék, člověk ocasatý, čl. nemluva (alalus),čl. pítomec (stupídus), čl. rozumnýa - zde rodo­kmen; škoda, že existuje jen první a poslední člá­nek; vzpomínám zedníka, kt. chtěl dokázat svůj

120 Darwinismus D

šlechtický původ, a měl jen praotce Adama a sebe,mezeru ne a ne vyplnit!

Honosíte se, že přírodní vědy se opírají o empl­rii; co není pokusem zjištěno, zváženo, změřeno,vypočteno, smysly poznáno, není dle vás vědecké,nelze uznat za skutečné a pravdivé; a jak hřešíteproti vlastním zásadám! Viděli jste onoho opico­člověka? Ohmatalí jeho kostru? Nikoli, ale věřítev něho! O neandrtalském předpotopním čl. řeklRanke, že se s ním tropil »poněkudu humbuk, Vir­chow prohlásil onu lebku za abnormalitu. Dle kul­turních předmětů, vedle něho nalezených, je zřej­mo, že není rasa nejstarší, nýbrž degenerované

' (duševně!) Nejstarší byla nám podobnější! Co setýče pekingského člověka, s tím zatím počkáme,až co dokážete.

Klaatsch byl první (kolem r. 1900), jenž odvozuječlověka i opicl od společného neznámého předka,kt. prý »musila existovat v třetihorách. - Pamatujme,že co do společného života a inteligence jsou někt.nižší druhy člověku bližší než opice: bobr, včelka,mravenec... - Není stálý vývoj a zdokonalování;dějiny svědčí, že u čl. je dekadence a degene­race; viz antické obrazyl Římský voják, středověkýrytíř, srší nezdolným zdravím!

»CI. nemá duševní činnosti, kt. by 'mu byla vlast­ní; liší se od duševního života nejpřibuznějšíchssavců jen stupněm.“ Důkaz? Žádnýl [Duše] Šat,zbraně k hájení i k lovu, pokrm připravovaný naohni, smích, cudnost, náboženství, řeč... Ranke:»Kdyby byl čl. vyzbrojen hlasovými orgány oplc,mohl by jich dokonale užít k řeči.“ Proč tedy nemáopice řeč? Za pravdou K. k. 3. 4. Čl. může řeč za­pomenout, i mateřštinu, dlouhým pobytem v cizině;zapomene zvíře nějakou dovednost?

G) Poznámky. Krevní zkouška a jiné zjištěnézjevy svědčí jen o příbuzenství, ne o vývoji. Čl. jetělem člen živočišné říše; čteme již v bibli! - Vývoj:kde zjištěn, tam zjištěny též v organismu latentnísklony k němu, vloženy tedy od Tvůrce, ne způso­

D Daun 121

beny vlivy pouze zevnějšlmi. - Třídy živočišné(ssavci, ptáci, plazi...) jdou vedle sebe; nezdá se,že jedna vznikla z druhé; kmeny (obratlovci, měk­kýši...) jdou rozhodně podle sebe bez závislosti,bez spojení. - Řeč: máme zkušenost tisíciletou, ženikdo se nenaučí mluvit, kdo nebyl od jiného oslo­ven; kdo oslovll prvního mluvícího člověka? - Vzdě­lanost: žádný divošský kmen se vlastní silou kul­turně nepovznesl, nestýkal-Ii se s národem kultur­ním; zato nejeden kult. národ upadl v barbarství(Egypt), zcivilisovaní zdivočeli, když byli sami soběponecháni. (Indiáni, když zbaveni misionářů.) Učil-liPlato, že zvířata pocházejí od člověka, byl po jistéstránce pravdě blíž než D.! - Summa všeho: zdá se,že od Tvůrce pochází několik živočišných tvarů,které se cestou vývoje diferencovaly v množství

druhů.DAUN. Doklad, jak je v osvíceném novověku

možno, že nemotorně vymyšlená anekdota zavdápodnět, by se jí učené hlavy zaměstnávaly několikstaletí. Když D. zvítězil u Hochkirchu, šlo jeho pro­tivníkům o to, by s vypjetím všech sil zmařili ovocevítězství. Bezvěrec Bedř. Il. viděl; »Nejlépe poli­tické válce, lidu tak nesympatické, vtisknout rázválky náboženské.“ Psal ffovi d'Argensovi: »Pokusiljsem se rozzuřit všecky (k boji proti D.), kdož majíaspoň stopu jakési náklonnosti k Lutherovia (kprot.). Jak? Zatáhnout do věci papežel Padělánopapežské breve s datem 30. led. 1759, jímž KlimentXIII. blahopřeje D. k vítězství a posílá mu klobouk& meč, jejž prý sám posvětil ve vánoční noci 1758.Ve vatikánském archivu je listina z 18. srp. 1759,vídeňskému nunciovi sdělujlcí, že breve je padělek;1764 protestoval papež znova skrze nuncia u pol­ské vlády proti nesmyslné anekdotě. Ale padělekdosáhl cíle (»účel posvěc. prostř.<<),prot. rozzuřenik boji, a až do nynějška straší tato báchorka v prot.učebnicích. D'Argens odpověděl: »Nikdy jsem nics větší legraci nečetl. Přeložím breve do latiny avydám je ve dvou sloupcích, latinský & franc. text

122 Daun D

vedle sebe. To dá celé věci ještě větší nátěr prav­děpodobnosti, protože všecky papežské výnosyjsou posílány na císařský dvůr v latině.“

DEDIČNÝHŘICH. O něm jsme poučeni ze zjevení.Nemá tedy smyslu disputovat o něm 5 nevěřícím;nanejvýš lze ukázat: »Vy se marně namáháte vy­světlit jisté zjevy, na př. odkud zlo, vláda hříchu,zkaženost lidstva - my je vysvětlíme! Co sv. víraučí 0 D. h., je plně uspokojivá odpověď na tytootázky.“ Viz Adam B. Za pravdou K. k. 11.

DEFENESTRACE.A) Napřed pohlédneme na »vý­květ českého národaa, v jehož rukou byl tehdyosud naší vlasti. Kdo... Před činem.

Thurn, hlava direktorů, bez víry, darebák, neumělslova č., přísahal pomstu těm, kt. ho zbavili výnos—ného úřadu, Katilina 17. st., doufal, že převratemzbohatne. Co mu záleží na tisících ožebračenýcha osiřelých rodin, na životechl Do vzpoury štvalČechy on; nebyl by pořídil, kdyby nebyli propadliluterství. Byl puvodce D. Podaří-Ii se převrat, budeoslavovaným hrdinou; ne-li, čeká ho šibenice; pro—hnaný ničema se jí včas vyhne, uteče do ciziny.

Mansfeld, nemanž. syn Petra M., kalvínec bezvíry, rodem katol.; nemrava, darebák, šlapal povšem právu, měl kol sebe harem děvčat. Jehovojsko, zkrachovaní šlechtici, dobrodruzi, uteklí stu­denti a kněží, lupiči a lotři, bylo vysokou školouzločinnosti. U stolu se chlubil, co tropil s bezbran—nými ženami a dívkami. Kudy táhl, všude stopy ].po Hunech a Tatarech, neslýchané bestiality. Lou—pežný rytíř 17. st. Poněvadž vrchní velitelství dostalThurn, kul zradu; každý to viděl, musili ho nechat,by nebylo ještě hůř. Thurn dokazoval stavům, žeM. to dělá z prozíravosti! Svěřili mu hájení Plzně1620, slíbil císaři »za odměnua příměří. Na vlastnípěst! Tedy nechat Čechy na holičkách! ngistickévojsko mělo chráněný týl, nemusilo se zdržovatdobýváním Plzně, mohlo přímo k Praze.

D Defenestrace 123

Křllťan Brunšvický, lupič, nevěrec, každý prostře­dek mu dobrý. Prot. mu dali biskupství halberstadt­ské, církevních statků, kolik měli právě k disposici.Pustošil, pálil kláštery, mučil kněze a mnichy. - Ten­to _trojlístek neznabohů nadchl Cechy pro »svatouaválku! A. Schópner uvádí obranný spis jednohotehdejšího prot. šlechtice: »Sotva kdo uvěří, žesvou věc ospravedlníme. Ani my sami neobstojímepřed vlastním svědomím, ba ani Turci neschvalujínaše počínání. Pokud bylo v naší moci, vydali jsmesvou vlast Turkům. Anhalt i ostatní řekli otevřeně,že jim jde o peníze. To bylo poctivě řečeno; alebrát si za záminku válku náboženskouh Jako on,mluvi nepřítel Habsburků, Hippolit & Lapide. [Gust.]

Anhalt, cizinec, neuměl slova č. - Fels, cizinec.Budovec 1607: »Kdo by při tom ,porovnání' (?)

nechtěl vytrvat n. je zrušil, toho vyhoďte oknem ((Šlo o návrh sestavený jimi bez katolíků. Vedl 1620poselstvi k sultánovi (v očích tehd. křesťanstva ne­slýchaná zrada a podlosotl) prose za spojenectvíproti Ferd., přinášeje darů za 70.000 zl.; sultán darypřijal, Cechy ponechal osudu. Za týden po Bíléhoře, 15. listopadu, podepsalo 201 č. pánů list, kdese dožebrávají u Ferd. pardonu, litují, slibují do­brotu. Podepsán Budovec, Harant, Roupovec, An­halt, Thurn. [Majestát.]

Při procesu po Bílé H. zjištěno, že Václav Bílekchystal v Praze bartolomějskou noc, plán, jak vy­vraždit všecky katol. Thurn: »Zivot a jmění katolíkůa mírných prot. musí zahynout.<< Proč o tom mlčíte?

Roupovec, »hlupák č. dějina (Salaba), bezcharak­terní, jeho vinou trpěly nevinné generace 250 let,hrabivec, po Bílé H. ujel, pak žebral ve Vídni opardon; dostal, když slíbil věrnost. R. 1631 přišeldo Čech - s nepřítelem! Se Sasy! Dal v Praze se­jmout hlavy popravených 21. června 1621 a vedljejich pohřeb, bral zase katolíkům kostely, emi­granti pomáhali saským vojákům týrat své č. kra­jany. Komenský jim dal směrnice, jak ničit památky,bořit oltáře. Čechy zas drancovány, páleny, lid

124 Deienestrace D

vražděn & mučen. Se švédským vojskem se Rou­povec vrátil do Čech po druhé, s nim asi 1000 emi­grantů, podporovali švédské Iotry. Generál Banérnakradl v Čechách milion tolarů, Kčnigsmark čtvrtmilionu dukátů, katol. mučeni tak strašně, že radějiv lesních skrýších umírali hlady, 6.000 vsí spáleno.

B) Pří čínu. V předvečer se shromáždily stavy(prot. šlechta). Thurn je štval k odboji vylhanýmizprávami o nebezpečí, kt. mu prý hrozí. Sedli nalep, přísahali, že ho budou chránit, kdyby kdo naňsáhl. Vtom přinesena zpráva (vylhaná snad Thur­nem), že místodržící obsadili stráží zdi i brányhradu, by zjimali ty, kt. přinesou ze shromážděníodpověď; T. pečoval, by ]itření neustalo. Návrh:»Poslat na hrad a žádat, by tam stavy směly přijítv plné zbroji.“ Nic netušící místodržící svolili, ačto bylo proti starodávnému zvyku. T-ův návrh:»Zavraždit místodržícíla Chtěl navždy znemožnitsmír mezi Čechy a Habsburky a pak lovit. Po Prazekolovaly pověsti, místodržící nevěřili, jen Michnatýž den opusti Prahu; znalt' protestanty! T. radilprobodnout, ostatni: »Vyhodit z okena. PřítomenBudovec, Albrecht ze Smiřic, Kinský, Roupovec,Fels, Kaplíř, Oldřich z Vchynic, Jan Litvín. VedeníT-em 23. května na hrad, mluvili spolu německy:po slovní potyčce vyhodili Slavatu, Martinice a pí­saře Fabricia (poněvadž od husitství přešel ke ka—tol.). Všichni zachráněni.

C) Po činu. První věc: začalo se krást ve velkém.Slavata prohlášen za nevěrného syna vlasti, jehopanství Jindř. Hradec a Novou Bystřici vzal Thurn,k tomu jeden velkostatek křižovníků. Roupovecstatky křižovnického probošství u Znojma s 3 vesni­cemi, probošství doksanského, litoměřického, kláš­tera broumovského, Trnovany, Židenice, dům v Pra—ze, mnoho náčiní zlatého a střih., na hotovosti100.000 kop grošů míšenských. Budovec a jiní sedělili o statky, Fels 4 panství a dům v Praze, direk­toři (»ministřia) 1619 rozhodli konfiskovat 31 velko­statků, dali vojskem přepadat zámky bohatých pá­

D Defenestrace 125

nů a pobrat peníze; chtěli srovnat se zemí katol.Plzeň. Vybíjeli bohaté kláštery; j. po 1918 se 0 za—brané velkostatky dělili ti, kt. byli u vesla. Kdyžměli financovat odboj, navrhl Roupovec, by páni,rytíři a měšťané »zatíma půjčili klenoty; až vyhrají,dostanou všecko zpět. Vyzván, by dal dobrý pří­klad. »Položim na oltář vlasti svůj klobouk z čabra­kových (čapích) pera, t. ]. vzdám se úřadu. Zkon­fiskovány statky obou morav. biskupů; kanovnícibrněnští prchli; olomoučtí uvrženi do žaláře, kdehlad, zima, spali na zemi, měšťané jim přinášelipokrm; jeden měl být oběšen, jeho bratr »ob—měkčila vlastence darem 18.000 zi. Poddaní biskupůbyli zproštění přísahy věrnosti - ne od papeže, nato by naše učebnice láteřiiy, nýbrž od direktorů!Katoi. týrání, ožebračováni, žalařováni, zabíjeni, jichdomy loupeny, práva se nikdo nedovolal, někdenesměli kněží udělovati svátosti, za Bedř. Falckéhošmahem vypovídáni ze země. Když Ferd. splácelrovnou měrou, Iká se nad katol. krutostí a nadutiskováním prot-ů. Prot-é smluvíli s Rudolfem II.:»Statky nesmějí být konfisk. z důvodů nábož.a Do­kud se báli o svél Teď sami... Katolíkům netřebasplnit dané slovo!

Při procesu 1621 vypovídali před soudem ně­mecky tito národní mučednici a výkvět č. národa:Bohuslav z Michalovic, Kaplíř ze Sulevic, Ota z Losu,Vilém Konechlumský. Ani slova č. neuměl Schlik,Jesenius, Fridrich z Bílé. Na Bílé Hoře nebojoval anijeden! K. Werner (Večerní C. slovo, září 1943: »Pročnemáme Němce rádia) hájí Němce, že právem po­pravili Cechy, kt. 1959-43 něco proti Říši dělali, byt'sebeméně; uzná též právo císařovo, kt. popravil 27velezrádců, tedy ne tolik, co Hitler? Naši žurnalisté1942 uznávali, že právem popravováni, kt. atentátna Heydricha, místodržitele Hitlerova, schvalovali;schválí i popravu těch, kt. atentát na místodržitelecísařova vykonali? Sám by stačil k- trestu smrtil Přiodsouzení pravosl. bisk. Gorazda 1942 psali: »Spra­vedlivý rozsudek nad zrádci v kněžském rouchu.<<

126 Defenestrace D

Provinilí se obrátili o přímluvu k prot. kurfirstusaskému; ten prchajícího Schlika lapil a vydal cí­sařil Před popravou se směli rozloučit s příbuznými,dostali prot. duchovního; to sami vyhozeným místo­držitelům nepovolili, ani Hitler našim lidem předpopravou, ani osvícenec Pombal.

Ferd. prý jednal krutě. Alžběta Anglická (11603)za 45 let vlády dala mučit, za živa rozpárat sta ka­tolíků, pro víru, ne pro zradu! Nedostali kněze!Ferd. chtěl odstrašit od'pokusu vzpoury všecky, kt.ho přísahou věrnosti uznali za krále j. čeští páni.Nadto nemohl zapomenout krutostí, kt. páchali ma­ďarští prot. vojáci v Rakousku; párali za živa, dě­tem trhali ručky a nožky, kleštěmi maso z těla; pročo tom mlčite? Kdyby to dělali katolícil l v Ra­kousku dal původce povstání popravit 16. září 1620.Jeho zpovědník Lamormain T. ]. prý k této přís­nosti radil; stal se jeho zpovědníkem až 1624!Ostatně Balbín T. J. káral Ferd-vu přísnost. [Bila

ších kruzícha od 1650 do 1800; dnes jeho »dětia(svob. zednářstvo, Volná myšlenka) se daly přijmoutza syny nevěry. Praotec D. jest Luther; L. zůstal

stát na půl cestě, jak doznávají igeho ctitelé. »L.nám jen ukázal cestu (t. j. pryč od íma, od pravdyKristovy...), a naše povinnost je jít po ní dál.“L. zavrhl autoritu i učitelský úřad církve, a podrželjen bibli ]. slovo Boží; ale jak dokáže bez učit.úřadu církve její božský původ? 0 tento nedoká­zaný princip (»Bible je slovo Boží a j. taková jedi­ný pramen virya) se opírá celá budova a systémjeho učení. Racionalismus 17. st. zbořil tento nedo­kázaný axiom a článek jeho víry, prohlásili bibliza dílo lidské, a tím se bortilo vše, co stálo na takvratkých nohách - celý prot-mus. K vzniku D. při­spěly též netušené objevy ve vědách přírodních.Nesčetné záhady byly rozřešeny, objeveny zákony,jimiž se hmotný svět řídí. Newton »určil hvězdámjejich dráhya, vesmír přestal být tajemstvím (do

[) Deismus 127

jisté míryl), a teď jistí lidé myslili, že se obejdei bez ředitele. Asi j. auto bez šoféra! Či stačí autupouhý »stavltelu?

Začalo to v Anglii. Cherbury, otec D. (11648),popřel božský původ křesťanství - za málo let posmrti Alžběty, jež odtrhla definitivně Anglií od víryKristovy. Podobně mělký Locke (11704) a přírodo­vědec Tindal, apoštol D. (11730, bez filosof. schop­ností!) hlásali přirozené náb. (»čisté náb. rozumua).Toland je původce racionalistické biblické kritiky(11722), Collins (11729) hodil do světa prskavku»volné myšlenía, Hobbes (11679) psal o křest'. sposměchem, Woolston (11724) jedovatě, Boling­brock se zarytým záštím.

B) D. popírá každé nadpřirozené náb., tedy křest.a všecek jeho obsah (tajemství... nejsv. Trojice,vtělení, božství Kristovo, božský původ církve, dě­dičný hřích, svátosti atd.). Uznává osobního Boha,pokud ho lze poznat rozumem (z věcí stvořených),prohlašuje ho však za stavitele světa: uznává stvo­ření, popírá prozřetelnost, jež svět spravuje a řídí.Bůh nechává ve vesmíru působit zákony, kt. doněho vložil a kt. jsou prý nezměnitelné (proto jsouzázraky nemožné & modlitba bezúčelná). Bůh sitedy svázal ruce, postavil mezi sebe a člověka ].nepřestupnou hradbu přírodu a je'í zákony, nemůžek čl. promluvit (sdělit mu svou vuli); z toho plyne,že existuje jen přirozená morálka. Stavitel světase tedy po skončené stavbě odebral na trvalý od­počinek! Je lhostejný ke všemu, i ke hříchu. Figura]. král, kt. nesmí ve své zemi do ničeho ani slovapromluvit! A j. se jejich Bůh nestará 0 čl., nemusíse čl. starat o něho - všecka bohoslužba je bez­předmětná. Od takového »bohaa k naprosté nevěřeje jediný krok, a ten krok vyznavači D. učinili. Nej­zuřivější nepřátelé Kristovi 18. st. (Voltaire, d'Alem­bert a j.) byli deisté, jejich žáci vpluli do vod bez­božectví. (Hume v Anglii do vod skepticismu,11776). Tam vedlo náb. čistého rozumu! Naši před­kové (prostý Iid) vystihl předobře stav věci a

128 Delsmus D

deisty nazýval v 18. st. neznabohy. (»Jaképak to jenáb.? Nemodlí se, nechodí do kostela...a)

DEJEPISNÉ LZI. Jsou ]. nezmar. Vyvrat' je, dokažpravý opak - vše nadarmo. Odborníci, kt. by mohlipravdu zjistit, lžou vědomě ze zloby proti katol.víře; polovzdělanci (někdy mají velmi zvučné jmé­no!) opisují a opakují jeden po druhém. O Prou­dhonově protikřesf. díle »Mohamedánsko-arabskékulturní obdobía řekla kritika: »S grandiosnl (vel­kolepou) drzostí beze všeho ohledu na dějepisnéfakty a na primitivní požadavky logiky mrzačí dě­jiny podle Iibosti.a Co se o jesuitech nabájilo, jeneuvěřitelně. »Na popud jesuitů bylo v Mexlkuještě 1877 upáleno 5 čarodějnic.“ Za prvé, o něja­kém zákoně proti čarod. není v M. ani stopy, a zadruhé, jesuité byli 2 M. vypověděni 1873!

DĚJINY.A) »D. posledních tří staletí (tedy od dobLutherových) jsou spiknutí proti pravdě.“ (Montes­quieu, 11755). »Prolezlé ]. zdechlina červya (Scho­penhauer; »wle eine Gassenhure mit Syphilisa).Chápu, že jinak posuzuje tytéž dějinné události vě­řící katolík, jinak prot., jinak lhostejný, jinak bez­věrec. Ale je hnusné, vymýšlet lží, opakovat vy­vrácené lži, psát »historické románya, kt. kapou lží,v kt. jsou historické osoby špiněny s tendencí, byse do duše čtenářů nakapal jed nenávisti proticírkvi. [Jirásek.] Je odporné mít [dvojí loketl.

B) Katol. církev se nemusí dějepisného bádáníbát. Třebaže i v našem táboře se najdou chyby,ne ojedinělé & ne malé, dopadne při nestrannémbádání církev vždy dobře. Co pomluv vyvrátiloPastorovo dílo o papežích! Když napsal Janssen svéD. Německa, trávil jeden prot. duchovní celé ho­diny v archivech, by mu dokázal aspoň nějakounepravdu, nenašell Janssen vylíčil Luthera pravdivě!

C) Každá velká osoba, jíž se D. obírají, má světléI stinné stránky. Vylíčí-Iiji kdo jednostranně, pouzesvětlé n. pouze temné stránky, vznikne obraz do­

D Dělnická otázka 129

cela falešný: bud' máš před sebou anděla n. satana.(Hus, Josef II., Komenský.) Platí i a někt. hnutích.[Humanismus, Renesance.] Obé přineslo Evropěmnoho positivního (kultuře), mnoho negativního(mravnosti) Podle toho, nač kladeš důraz, vylíčíštoto hnutí j. výplod pekla n. j. požehnání nebes.Dějepisec mnohdy lže, i když mlčí, když jisté věcizamlčuje. Mluvit o »krvavé Marii Katola a zamlčo­vat neslýchané krutosti prot. »dobré král. Bětya!Dobře chápeme, že č. prot. tíhli k Berlínu j. katolícik Římu; ale naše historie zamlčovánim toho faktuv letech 1918-38ukázala, že je agitátorka (placenái neplacená) té n. oné strany.

Mluví-Ii historik o jednání katol. mužů, vymáháláska k pravdě, by je nejen vylíčil podle pravdy,nýbrž též 1. se stanoviska katolického, ne ve světlevlastního názoru světového, 2. se stanoviska jejichdoby, ne s hlediska dneška.

DELNICKA OTÁZKA. A) Neprodá-li rolník obilí,nesejde na tom; počká, a po čase uvidi. Neprodá-Ildělník svou »pracovní sílu (nemát' jiného co byzpeněžil . .. je jediný zdroj jeho »příjmůa a výživyll.musí hladovět. Při velké konkurenci musí ji prodat»za každou cenua, snad i pod cenu. Pomíjím, žepři volné konkurenci musí od zaměstnavatele lec­cos snést; neděle, kdy si připadá j. křest'an a ne j.kolečko stroje, mu je často vzata; do továrny musíi jeho žena a děti škole sotva odrostlé, tam jejichmravnost ohrožena (zvl. dívek), svodům otevřenydveře dokořán; muž se snadno stává opilcem, že—na není strážným andělem rodiny, děti divočí. Vidí­li D., že ten, pro kt. se dře, hromadí miliony a žijev nadbytku, není divu, že roztrpčenost ho žene donáruči [socialismu]. [KapitaL]

B) Kdo a jak může odpomoci? Svépomoc D. ne­stačí. Jen zákonodárství může zjednat nápravu. Za—kázat práci děti a žen, dbát o zachovávání neděl­ního klidu, upravit počet pracovních hodin denně.Z toho plynou neocenitelné výhody pro mravnost,

130 Dělnická otázka D

rodinu i pro společnost (vyrůstá zdravější poko­lení). Nesmí se ovšem zapomínat na »zlatou střednícestua, nejít v ochraně D. tak daleko, že by bylruinován zaměstnavatel. Katol. centrum podalo ná—vrh zákona na úpravu D. 0., 1884, Bismarck se jimvysmál, a r. 1887 návrh uzákoněnl

C) lev XIII. vydal 0 D. 0. 1894 encykliku Divinaprovidentia. »Revoluce s pole polit. přešla na polenárodohospodářské, zničila cechy, ale neposkytlaza ně náhrady. Práce. isolována, zbavena vší ochra­ny zákona, vydána na milost a nemilost bezcitnostibohatých zaměstnavatelů. K tomu přistupují úskokymoderní lichvy, kt. s jinou maskou provádí své ne­šlechetnosti dál.<<Pak ukazuje, že socialismus nenís to správně D. 0. řešit, a pokračuje: »Bez pomocícírkve a náb. není z tohoto zmatku východiska.Nepopíráme, že spolupráce jiných činitelů jest ne­postradatelná (vládyl); ale je-li církev ignorována,je všecka lidská námaha marná. Především nutnovyjít od faktu (od nezměnit. řádu), že v občanskéspolečnosti je vyrovnání rozdílu mezi výše a nížepostavenými, mezi boháči a chud., jak blouzní so­cial., naprosto nemožné. Bohaté a chudé sblížitmůže jedině církev! Ona poučuje jak D., tak za­městnavatele o jejich povinnostech. Jen když ve—zmeme příští život za měřítko, můžeme tento životsprávně posoudit. Neexistuje-Ii Bůh a nesmrtelnýživot, mizí pojem mravní povinnosti. Uplatní-Ii sevšak křest. morálka (mravní předpisy), bude bra­trská láska pojit obě třídy, budou žít u vědomí, žespolečný Otec na nebi všecky stvořil a všecky ktémuž cíli povolal. Jen církev má prostředky a mocdostat se k srdci a vůli člověka a vést jeho jednání.Prostředky dostala od Ježíše Krista, pročež jsouobdařeny božskou silou; právě zde rozvíjí církevsvou vítěznou moc. V minulosti obrodila od základuveškerou občanskou společnost.“ Prot. Post: »Nej­větší úspěchy v D. 0. mají orgány katol. církve, tomusí doznat každý nepředpojatý pozorovatel.“Jenže vlády slov papežov. nedbaly, církvi dokonce

D Demokracle 131

svazovány ruce (kulturní bojl znemožňovány misie,katol. školy, práce řeholí), a následek? Socialistékt. měli z počátku sotva 2- 3% hlasů, se v Něm.vzmohli, počet voličů spěl do závratné výše, v někt.okresech přes 70%, a sociální revoluce na obzoru.

DEMOKRACIE. A) Filosofický znamená rovnostvšech; proti tomu nic nenamítáme, jenže 1. se ne­dala a nedá v praxi provést, 2. je známo, že ti,kdož jsou velci demokrati, dokud ničím nejsou, stá­vají se bezohled. autokraty, když se něčim stanou.Krom toho se stává, že na př. Jos. ll., absolutista,byl v jistých věcech značný demokrat, a Robes­pierre, podle jména demokrat, byl násilný diktátor.

B) Politicky znamená D. vládu lidu, republiku,tedy opak monarchie a aristokracie. Přípustná jekaždá státní forma, jen když není proti právůmbožs. a lidským. Existuje i křest. D, sv. vlra tedyrepubliku zásadně nezavrhuje.

C) Sociální D. snaží se provést rovnost ve všem,i v majetku. [SociaL] Že se dostala ve spor s trůny,chápeme; ale proč si napsala do programu i pod­vrácení oltářů?

D) Některá věc může být demokratická, na př.zásadní naprostá rovnost mužů a žen ve veřejnémživotě, a není sociální, není prospěšná společnosti;tak na př. jmenovaná »rovnosta odvádí rodině mat­ku (do továren, ůřadů...): zrušení celibátu učite­lek... někde manžel i manželka přinášejí na spo­Iečnou hromádku, a následkem toho svobodnádivka, na kt. závisí rodiče a sourozenci, nemůžedostat místo.

E) Nevýhody D. Nestálost lidské povahy zaviňujeneustálé polit. změny, převraty a zmatky. Republikyve Střední a Jižní Americe! Hrstka politiků n.důstojníků, někdy jediný dobrodruh s několikalidmi a se zbraní v ruce (tedy ne volboul), sezmocní vlády na několik let. Častá zrada a velkáúplatnost tam, kde není víry v Boha. K vládě sedostanou mnohdy lidé, kt. nejsou politicky vyško­

132 Demokracie D

leni, podléhají frázím a šlágrům dne, povrchnosti,a osudy národa pak spočívají v rukou neschopnýcha nesvědom., kt. hazardně hrají o jeho blaho a čest.Směrodatným činitelem v politice jsou pak vůdco—vé stran, v něž je národ rozdroben. Jen tam, kdevšichni a zvl. veřejní činovníci jsou proniknutí vě­domím odpovědností (bez víry v Boha nemožnol),a proto nejsou prospěcháři, kde svoboda polit. sepojí se svob. hospodářskou, je D. blahodárná; jinaklépe mít krále než vládu »demokratické většiny.<<

F) Řecká D. je báchorka; v Athénách připadalona 20.000 svobodných občanů 200.000 otroků, veSpartě tomu bylo ještě hůř. Otroci neměli ani svo­body ani občan. právl D. za velké revoluce jest ažpříliš známá. A po r. 1919? Brzo se v Evropě na­bažili D. a zavedli diktatury, j. židé se nasytili »re­publikánského<< zřízení a vyžádali si od Samuela, byjim dal krále.

DIAKONISKY.»My prot. máme těž Milosrdné ses­tryla Ale jaké! Teprve 1863 pastor Fliedner založilu Důsseldorfu první dům pro prot. D. (Ve starécírkvi byly D. vdovy a panny, kt. se dobrovolnězasvětily službě církve, vyučovaly dívky pravdámsv. víry, konaly skutky lásky atd.) Býv. prot. pastorEvers: »Na překvapeně obce se snesl déšť sbírek,nařízených : kanceláři církevní byrokracie, na ka­zatelnách seo tom mluvilo, by lid byl s touto novoumódní věcí seznámen a hlavně by opatřen přílivpeněz. Staří kazatelé láteříli na nové a nově na—komandované sbírky. Lid zůstal celému hnutí cizí,poněvadž mu nepřinášelo nižádného užitku. Dostatdo takového domu nemocného n. do vlastního do—mu |). za ošetřovatelku byl luxus, kt. si mohli dovolitjen bohatí. Za 18 let mého působení ani jedináobec mně svěřená neviděla D., tím méně užila je­jich služeb.“ Doživotními sliby se nezavazují, mo­hou odejít a vdát se, kdykoliv chtějí. Dívenky, odnichž bychom nejspíše čekali, že se stanou D., totiždcerušky pánů pastorů, mají nejméně chuti, a ta—

D Dialektický materialismus 153

tínkové je k tomu nikterak nepovzbuzují. S tímsrovnej vznik, trvání a působení katol. Milosrd.

sester!DIALEKTICKÝ [MATERIALISMUS]. Staré haraburdí

v novém kabátě. Stojí na 4 nohách, více méněvratkých.

1. Všechen viditelný svět pojímá j. jednotný ce­lek. Co na tom nového? Tvůrce budoval dle jed­notného plánu, jak hlásal už Augustin a scholastika.Jenže D. m. má přitom zákulisí: jednotný celek,do kt. žádná »cizí moca nezasahuje - chce vysvětlitsvět sebou samými Popírá účelnost. tedy řídící inte—ligenci vesmíru; nynější stadium je výslednice vý­voje ze stadií minulých. Účelnost je »jakási záhadnápamět bez poznání.“ Troubení bez zatroubení!

2. »Vesmír je stav ustavičného dění a změny,vzniku a zániku.“ Víme, jenže tím není vysvětlenpočátek a vznik světa, jak myslíte! Věčný koloběhhmoty z tohoto zjevu nevyvodítel Tedy zase záku­lísí: vymýtit tvůrčí příčinu viditelného světa. »Světje jediný, kt. nebyl stvořen od bohů ani od lidí.“

3. »Ze skrytých změn kvantitativních se pře­chází k změnám kvalltatlvním. Teplem se tělesa roz­tahují, dostávají větší objem, změna kvantitativní,při níž vlastnosti tělesa zůstávají beze změny; alekdyž se v zahřívání pokračuje, přecházejí ze sku­penství tuhého do kapalného, z toho do plynného,což už je změna kvalitativní, máme hmotu s jinýmivlastnostmi.“ I to má zákulisí: chtějí tím podepřítdomněnku dávno vyvrácenou, že život vznikl zhmoty neživé, že k životním i duševním funkcímdošlo touto právě popsanou cestou změn. Saltomortalel Od neživého k živému je větší skok nežod ledu k vodě! [Str. 75.] [Život.]

4. V přírodě všude protiklad, ve všech dějícha věcech, všecko dění, i vývoj, není jiného leč bojtěchto protikladů: pól kladný a záporný, proton aelektron, samička a sameček atd. Tím se vysvětlíi dějiny: nejsou leč třídním bojem. - 1. Není topravda.- 2. Tím nevysvětlena mravnost, věda, umění,

134 Dialektický materialismus D

idea vlastenectví atd. Kdo prý jasně pochopí tytoprotiklady, může předpovědět i budoucnost, ]. např. Marx zánik našeho národa, jíní revoluci, vše­

obecné zchudnutí atd.DITKO.A) Pohanství nemělo úcty k ženě ani k 0.

Ve Spartě stát narozené D. prohlédl j. dobytče;bylo—llslabé, bez okolků je odklidil, by »neohro­žena zdatnost rasya.V Římě položeno D. otci k no­hám; zvedl-li je, dal najevo, že je přijímá; nechal-Ilje ležet, bylo pohozeno. Štěstí pro ně, stalo-Ii sekořistí dravců n. zahynulo-Ii hlady; ubozí hošici,ještě ubožejší dívky od kupců sebrané, od nichživené, pak prodané do otroctví n. k daleko hor­ším účelům. Což pohazování D. u dnešních pohan.národů? Což civilisovaní pohané v Evropě a Ame­rice? Ti vraždí nenarozené D. sami, matkyl Církevprohlašovala za vraždu pohazování n. obětování D.,prohlašuje za vraždu i tuto níčemnost, kt. zeslabujenárod a loupl D. 0 nebe (nepokřtěnél).

B) Božský přítel D. poučil lidstvo, jak drahocennájest duše D., jeho krví vykoupená, k společenstvíandělů povolaná. V jeho šlépějích šli světci, kt. seujímali zvl. opuštěných, zanedbaných I)., Josef Ka—lasanzký, Jeroným Emllianl, Filip Nerl, Jan de laSalle, Jan Bosko. Školy, ústavy, sirotčince, mužskéí ženské řády k výchově D.

C) 2 pochopitel. důvodů věnují v posledních Ie—tech mimořádný zřetel D. socialisté a komunisté.Socialistické »hnutí přátel díteka zavádí výchovunejen beznáboženskou, nýbrž protináboženskou,vštěpuje jim bezvěrecké zásady. Jiní dokonce jimhledí vočkovat třídní nenávist. Pracují školou, orga­nisací (Sdružení), tiskem (dětské revue a knihy)atd. Napodobují křest. výchovné instituce, směřu—jící však k tomu, by vychována bezvěrecká gene­race a tak pro budoucnost připravena a vycvičena

armáda k boji proti církvi a křest.DOBRÉ SKUTKY. luthor nebyl první, kt. prohla­

šoval, že k spasení není 0. s. třeba. Před ním jiníbludaři hlásali totéž. Šimon, otec gnostiků, v 1. st.,

D Dogma 155

Basilides, a Valentiniáni v 2. st. učili totéž, doka—zovali z Písma, o pozdějších nemluvě! Proto jejich»dokonaIía konali bez ostychu největší ohavnosti.Sv. Justin: »Říkají, že jejich hříchy jim nic neškodí.cJako bys slyšel kalvínskou dordrechtskou svnodu(1618-9 v Holandsku)l L. učil, že D. :. jsou hříšné.Amsdorf, od něho na biskupa posvěcený(l), žejsou škodlivé. Melanchtonoví píše L. 1521: »Sta­tečně hřeš (síindige tapfer darauf los), ale věřještě statečněji.<<Takové náboženství je zločincůmvítanél »Netřeba D. 8., můžeš vraždit, Ioupit, smllnit,jsi-li luterán, nebe tě nemine.“ Pak je po všem spo—Iečenském řádě vetal Zwingli a Kalvín učili ]. L.Jeho nauku vyvrátil důkazy z bible lipský švecBockshirn; Písmo sv., jehož se L. stále dovolává,je dokladů plné! Nejen »slaměná epištola onohobláznaa, jako L. nazývá apoštola Jakuba. Prot. Har­nack: »Od počátku musilo být žalováno v něm.reformních církvích na mravní laxnost a chybějícíopravdovost v sebeposvěcováni. Slovo: ,Milujete-limne, zachovávejte má přikázání', ustoupilo zcelav pozadí. (Čí vinou?) Náboženství je nejen smýšle­ní, nýbrž smýšlení a čin, víra účinná v lásce.“

DOBRO, DOBRO PRO DOBRO viz Nebe.

DOGMA. A) »Nedokůzaný výmysl církvea. Slovo D.nahání hrůzu n. nutí moderní myslitele k úsměchu ­a kolik mají oni »dogmata! Rozdíl, že naše D. seopírají o autoritu Boha, u něhož vyloučen omvli klam; jejich D. jsou výmysl lidský ničím nedoká­zaný. Haeckel o své opičí teorii: »Evoluční teoriedůkazů vůbec nepotřebuje.“ Až naprší...l Nevěrcinám své nedokázaná tvrzení vnucují; církev žádá,bych věřil Bohu, když je nade vši pochybnost do­kázáno. že Bůh promluvil. Definování (prohlášeníza článek víry) není »fabrikovánía nových D. Do­cházívá k němu, je-li někt. pravda víry, dotud odevšech věřená, od bluda'r'ů napadena. Na vatikán­ském sněmu 1870 byla prohlášena za D. existence

136 Dogma D

Boha, duše, její nesmrtelnost; bude někdo taknaivní a řekne, že katol. věří v Boha teprve od 1870?

Když bylo prohlášeno za D. Neposkvrněné Po­četí (»je od Boha zjevnou), ptal se Harnack hloupě:„Kdy? Komuh Tolik mohl univ. profesor vědět:»Je od Boha zjeveno“ znamená: tvoří součást učeníKristova (depositum fidei), které Pán apoštolůmodevzdal a církev vždy chránila i hlásala. Formulo­vání D. je víc než neplodné ffické hraní s pojmy.Když na př. šlo na nicejském sněmu 0 D. »Kristusje pravý Bůha, šlo zároveň zároveň o zajištění na­uky o vykoupení, o věc nedozírného významu províru i pro mravní život. Nazvete vy přesné formulo­vání matematických vět hraní s pojmy? Věta Pytha-f/gorova, tři věty Kepplerovy, binomická věta...

B) »D.,ztrnulou, zkostnatělost, brzda všeho myšle­ní a pokroku.<< Asi ]. násobilka! Není výsadou ma­tematiky, že její početní věty jsou naprosto jisté,neomylné, nezměnitelné? Nenazývá se proto schloubou vědou exaktní (přesnou) na rozdíl odvěd empirických a historických a zvl. od metafy­siky (ffie), kde toho tolik visí ve vzduchu? Samádomněnka, více méně nejistá! D.,neochvějný pevnýzáklad, o nějž se opírá Věrouka i mravností

C) D. je žlvot a plné životní síly! Není-Ii to zjevno,je to vina naše; nic platny varhany, chybí-Ii do­vedný varhaník! Exercicie sv. Ignáce, které obro­dily církev a daly jí armádu světců i rytířů, čerpajívšecku sílu : křesťanských D., na nichž jsou zbudo­vány od A do Z. D. 0 dědičném hříchu vzbudí vě­domí nutnosti vykoupení, obé je vzpruha k prácio sebeposvěcenl, což chrání, bychom nepropadlihnilobě náruživostí; D. o budoucím životě činí náspilnými ctností a zásluh, vychovává misionáře; vymáte jen proselytství! D. 0 Neposkvrněném Početía panenské čistotě Mariině vychovalo voje anděl­ských jinochů a dívek, D. 0 primátě Petrově uči­nilo církev nepřemožitelnou mocí, živou, plodnou,ne ztrnulou j. islam. Padnou-li D., víra v Boha, padácelá společnost. [Nevěra]

D Dominikání a Jesuité 137

DOMINIKANI A JESUITÉ.Jak došlo ke sporu mezioběma? Odezírám od malicherné žárlivosti - D. za­ujali v bohosloví a fiii beze sporu první místo; nový

řád 1. se jim vyrovnal a še i předčil. Cano OP byljejich zuřivý nepřítel; ve paň. skládali D. jedovatésatiry na 1., v misiích D. je potírali.

Školy D.a l. se různlly. V morálce zastávali D. pro­babiliorismus, systém dnes nadobro opuštěný, ).byli [probabilisté]. Ve věrouce učení o predestinacia milosti. Molina T. ]. vydal 1588 dílo o milosti,Baňez OP odpověděl 1595: »Apologie proti jakýmsinovým tvrzením jakéhos doktora nazývaného Lud.Molinam Přívrženci prvního systému se nazývajímolinisté, vyznavači Baňezova syst. tomisté, coždělá dojem, j. by sv. Tomáš byl jeho původcem.Aby se mi nevytklo stranictví, podávám kritiku obousyst. slovy františkána a Vicetia, kt. se drží Baňeza.»Dle tomistů je to tak. Všichni lidé se rodí j. synovéhněvu, tvoří masu zavržených; z té masy Bůh, kohochce, bez jakéhokoli zřetele na jejich budoucí zá­sluhy, vybere; ostatní negativně zavrhne, t. j. ne­vyvoli je k spáse (ponechá osudu). Dle molinistů jeto tak: Bůh všem podává dostatečnou milost (to ječlánek víryl); k věčné slávě předurčí ty, 0 kt. pře­dem ví, že budou s jeho milostí spolupůsobit. Víto tak zvaným věděním prostředním (scientia me­dia). U tomistů je první Boží akt úkon vůle: ,Chcispasit, zavrhnout'. U molinistů je první akt úkon roz­umu: ,Vím, že tito budou s milosti spolupůsobit' . . .a

Řečené objasněme přirovnáním. Masa zavrže­ných... tonoucí lidé, poň. Adam převrhl člun. - 1.Kalvín: »Bůh se rozhodl: ty a ty chci nechat utonout,nepodám ruky, by se z vln dostali.<< Pak ať dělají,co chtějí, zahynout musí. Učení bludné. - 2. Baňez:»Bůh se rozhodl: ty a ty chci zachránit, těm podámlano, ostatni nechám.“ Ale co článek víry, že Bůhchce, by všichni byli spasení? By zachánili situaci,pravi: »| ostatním podá Bůh, ale provázek, kt. jimnení nic platný, nemohou se ho chopit, a když, jetak slabý, že jich za něj Bůh nevytáhne.a Článek

138 Dominikáni a Jesulté D

víry je, že Bůh dává každému dostatečnou milost,by došel spásy, ale ten »provázeka je nedostatečný!D. učí, že mezi milosti účinnou. jež dosáhne cíle,a milosti dostatečnou, kt. dle nich není k ničemu,je rozdíl podstatný. »Neníkničemw... samozřejmě.Jaký rozdil, nepodá-li tonoucímu Bůh nic, nebo po­dá-Ii mu slabý provázekl —3. Molina: »Bůh podáválano každému; záleží na tom, zda se ho chopíš.Odmítneš-li, nezachrání tě, ale tvou vinou; milostbyla dostatečná, ale tys její působení zmařil. Cho­piš-li se, přechází milost dostatečná v účinnou, roz­díl podstatný mezi nimi není.“ Přidává však: »Bůhněkdy žádá, abys ho za podání ruky poprosil!<<

Jak ví Bůh předem o každém našem svobodnémčinu, ba i o tom, co bychom konali v té n. onésituaci? A jak srovnat svobodu vůle s Boží vševě­doucnostl? Baňez a D. mluví o tyslcké predeterml­nad: Bůh fysicky každého předurčí k tomuto a nek jinému skutku. Sv. Tomáš mluví o motio, oni opraemotio. Tomista Scheeben, odpůrce molinistů:»Pozdější žáci sv. T. čistý tomistický pojem pozmě­nili, učinili zamotanější, zkostnatělý, z motio udě­lali praemotio, z praemotio praedeterminatio; u aktůvůle tento pojem znamená předcházející vnitřní anezbytné určení (předurčení, přinucení).a Pak ovšem»nejlépea (nám ubohým lidem nejpochopitelněji)vysvětleno, jak to, že od věčnosti Bůh zná všeckynaše skutky, i svobodné; ale zda správně vysvětle—no? Jak při takovém předurčení k tomuto a nek jinému skutku obstojí svob. vůle? »To je tajem­stvíla Molinisté: »To je kontradikce lidmi vynale­zená, ne tajemství od Boha zjevená.<< Pohle: »Moli­nisté odpírají Baňezovi, aby obhájili svobodu vůlea dostatečnost milosti, aby chránili svatost Božípřed poskvrnou fysického předurčení k hříchu.“Molina: »Ve světle svého vědění (scientia media)vidí Bůh od věčnosti, s naprostou jistotou, kterouz nabídnutých milostí vůle přijme a kterou odmítne.<<V bohověd. slovníku piše Wilms OP: »Molina vy­tvořil pojem (scientia media) v bohosloví cizi.a

D Domlnikánl a Jesuité 139

Baňezova praedeterm. physica byla zdomácnělý po­jem? Komu se výraz sc. media nelíbí, at“ řekne:»Per sc. suama; na věci to nic nemění. Pohle: »Mo—linismus sáhl k postulátu sc. media, j. tomismus kpostul. praedeterm. fys.<<Je učení Písma sv. i sv.Otců, že Bůh zná budoucí i svobodně a podmíněnéskutky všech Ildí. »Kdybys byl udeřil do země pět­krát, byl bys potřel Syrii nadobro.“ (4 Kr 14, 19)Toto vědění (scientia futuribilium) nazval Molinasc. media - nové slovo pro starou věc, kdežtopraedeterm. fys. byla nová termínem i věcí.

Stoupencl Baňezovi vynalezli pro mollnlsty pře­zdívku poloviční pelagiáni, semipelagiáni, v 17. st.byla běžná; dnes se tak označují jistí bludaři sta­rověcí. ]. neopláceli, nenazvali je semikalvínci.

Jak srovnat svob. vůle se vševědoucnostíBoží? Užívám obra1u:»Mysli si,že stojíš na věžl apřehlížíš celý kraj, ]. Bůh přehlíží minulost, přitom.i budouc. Myslí si, žes vševědoucíj. on. Vidíš páditke křižovatce dvě auta; pro stromy a domy se nevidíVíš, že jsou od křižov. stejně vzdál., jedou stejněrychle, víš tedy předem, že. .?a »Ze se srazil Natom místě, za tolik vteřinla »Ba víš ještě víc. Jsl-livševěd., víš, jak prudký bude náraz, jaké násl. budemít pro vůz, pro osoby. A teď pověz: zavinil jsisrážku ty, tím, žes to předem vědě|?a »Ne, nýb.šoféři a shoda okolností.“ »Kd. šoféři o tvé vše­vědoucnosti věděli, byli by tím zbaveni povinnéopatrnosti? Směli by říci: ,On tam na věži ví užpředem, jak to s námi při jízdě dopadne, co semá stát, stane se'?<<Toť jakýsi obraz, byt' nedoko­nalý, & jakési vysvětlení záhady. Dejme tomu, že jsitéž všemohoucí j. Bůh. Nemohl bys zamezit srážku,kd. chtěl? Způsobit poruchu ve strojí, hodit jim pře—kážku do cesty, přinutit šoféra (překážkou, nevol­ností), by zastavil? Zde další obraz, že Bůh všeckořídí; může dopustit n. zamezit neštěstí, zmařit plányzlých atd. Baňez vysvětlí záhadu tak: »Šofěři jsoupředurčení, aby jeli tak a ne jinak; musí tak jet;proto Bůh ví předem, jak vše dopadne.“

140 Dominikání a Jesuité D

Molina hledá tajemství na straně nepochopitel­ného Boha: »Nechápeme, jak to Bůh vše vidí a ví.<<Baňez na straně člověka: »Nechápeme, jak se dásrovnat svoboda vůle s fysickým předurčením. (<.Spíšje tajemství v Bohu než v člověku!

DRABIK, náboženský blouznivec [Komenský] zeStrážnice, Iuter. kazatel v Drahotuši, odešel doSedmihradska, v Bratislavě krutě popraven. Pročzamlčujete, že ho stíhali a jeho smrt vymohli luter.kazatelé? Aby se zdálo, že v zemi katol. vládce

ho utratili katolícilDRAGONÁDY. A) louvoís, ministr Ludvíka XIV., se

choval k prot-ům mírně; to si vykládali za slabosta sáhli k vzpouře; 1682 násilím otevřeli zavřenékostely, zvláště v Dauphiné. Rozlícený ministr poslaldo Dauphiné 1.500 dragounů a 2.000 pěších, byzbořili prot. kostely a domy těch, kt. se nepoddají.Katol. i prot. musili odevzdat zbraně, do jejich do­mů usazeni dragouni, do prot. dvakrát víc než dokatol. Ti ovšem řádili, jen vražda a smilstvo jimbylo zakázáno.

B) Toto ministerské nařízení se připisuje na vrubcírkvi. Když 1685 zrušen edikt nanteský o svoboděvyznání, byli rozeslání misionáři do krajů prosá­klých bludem,mezi nimi Fénelon, šlechtic, kt. láskou,vlídností a přesvědčivým kázáním obrátll v okolíPoitiers a Paříže tisíce zbloudilých; tvrdosti D. za­vrhoval (list k Seignelayovi 1686!). Byl oblíben i uprot., teprve 1872 pokálel jeho památku Douen.Od koho katolíci D. odkoukali? Od prot-ů-I Direktořije zaváděli v Praze 1618 do katol. domů, Ferd. toprot-ům oplácell [Protireformace] Koncentráky by­Iy lepší než D.? Také je zavedla církev?

Jindřich Korutanský vložil Míšňany do domů pro­tivné strany, když nesvorní Pražané (strana koru­tanská) jim 1310 otevřeli brány. Vojáci míšenští

týrali, loupili, vybíjeli.DROSTE - VISCHERING. Pius VIII. dal v breve

25. března 1830 biskupům v Porýní instrukce, jak se

D Duše 141

mají stavět k smíšeným sňatkům. Ministr Bunsen daljim 1834 tajnou instrukci, kt. vybízela, by breve ne­zachovávali, kolinský arcib. (11835) a trevírský bis—kup (t 1839) ji přijali. R. 1836 se stal kolínskýmarcib. Kliment August D.; prohlásil, že se bude říditrozkazem papeže. Vláda ho vyzvala 1837, by seúřadu vzdal; odmítl, v noci odvlečen na pevnostMinden. Vláda porušila i listovní tajemství. ŘehořXVI. vše zvěděl, proti násilí protestoval. I vlažníkatol. byli zburcováni; nový přísný rozkaz vlády1838 je utvrdil, jen kanovníci zradili arcibiskupa,na pokyn vlády zvolili zástupce (papež volbu zru—šil). Górres hájil D-a i práva cirkve. Vláda pora­žena, nový král povolil 1840, D. na svobodě, trávilzbytek života v Můnsteru ve Vestfálsku, »aby slou­žil Bohu a připravoval se na smrta. (11845) Nabí­zený kard. klobouk odmítl.

DUŠE. Asi r. 1905 slibovala Volná myšlenka tisí­covku tomu, kdo ji přinese chlup z čertova ocasu.Já dám sto tisíc tomu, kdo mi přinese na špici nožekosmických paprsků, jeden atom n. přitažlivost!Tito lidé ]. zvířata: co nevidí a nehmatají, to proně neexistuje.

A) Co je D.? životní princip organických bytosti!Člověka, zvířeny, rostlin. Zde krom bohoslovce affa má tedy právo mluvit jen badatel, kt. se za­městnává přírodou organickou. Dokáže-li přírodo­vědec, že se při vysvětlování funkcí obejde bez0., padá to daleko více na váhu než výrok: »Já sepři vysvětlení přírody obejdu bez Boha.a (Str. 71.)Proč? Dle zásady »entia non sunt multiplicandaanesmíme předpokládat existenci bytostí, nenutí—linás k tomu závažné důvody. Na př. předpoklad, žena každé hvězdě je anděl, kt. ji pohybuje, padl,když objeven zákon přitažlivosti a učinil ony an­děly zbytečnými.

Dokáže-Il! Rostlinopisec n. zoolog může otázkuo životním principu ignorovat; byl však podán dů­kaz, že Ize životní zjevy uspokojivě bez duše vy­

142 Duše D

světlit? Jinými slovy: dokázal někdo, že mezi při­rodou anorganickou (neživotnou, čistě hmotnou,nerostem) a organickou, t.j. rostlinou, živočichem,není podstatného rozdílu? Ze i organismy nejsouvíc než pouhá hmota, vyzbrojená silami pouze me­chanickými, fysickými, chemickými? Někt. to tvrdí ­kdo tvrdi, ještě nedokázal! Živočich je prý pouhýstroj... Pes, kt. se na cizího vyřití a domácího ne­chá, teiátko, kt. překvapeno hledí »na nová vrataa,je poučí, že zvíře není stroj! Past' iapí cizího i do­mácího, auto vjede bez údivu do nových vrat jakodo starých.

B) Vitalismus či materialismus? Uznáme duši čizavrhneme?

Hmota neživá a organismy.Podstatná rozdíly mezi obojím:

1. Neživá hmota tíhne ke klidu. k vyrovnánienergie (rovnováha krystaiisacel)a teploty: hor­ká kamna a chladný vzduch v pokoji, chladnoucihvězdy, zákon entropie; u org. je snaha po zvýšeníteploty a činnosti, jakož i samočinný pohyb —nej­obecnější a nejnápadnější známka, die níž poznám,že mám před sebou bytost živoucí.

2. Schopnost asimilační, přijímání pokrmů, pod­mínka všeho org. života, jež se uměle napodobitnedá: druhý nápadný a všeobecný zjev, kt. pro­zradí organismus a nedopustí ztotožnit iei s hrno­tou neživou. Org. roste tím, že z okolí přijímá, v se­be pojímá, ve vlastní tělo proměňuje cizí látky, cožnerost nedokáže. Jak »rostoua krystaly? Působenímfysických sil (ochlazováním rostou) se řadí mecha­nicky jeden k druhému.

3. Rozmnožování, schopnost plodit jedince při­rozeností jemu rovné, čímž zajištěno věčné trvánídruhu, zatím co jedinci berou rychle za své. Přitomje celek ideově dřív než části: kuřátkove vejcine napřed oko, zobáček, nožky a potom sešroubo—vání v celistvý útvari V přírodě neživé pravý opak:jedinec (kámen) trvá věčně, nemusí a nemůže semnožit; kde je sloučeni, tam napřed části a potom

D Duše 143

celek, j. při stavbě domu: napřed cihly, trámy, a tyseskupeny v dům.

4. Organismy se neřídí zákony, kt. řídí sesku­pení neživých atomů. Jedna část pro druhou avšecky pro celek, práce mezi ně účelně rozdělena(kořen, listy, květy... srdce, žaludek, p|ice...).Anorg. hmota má části stejnorodé; rozdrobí- li se,může každá existovat pro sebe, org. jsou složenyz částí různorodých, mohou exist. jen j. části celku,ne samy o sobě: oko, noha. Org. maji pohybúčelný, pracují mnohdy o dile, kt. se samy ne­dočkají (květ se nedočká plodu, chroust potom­stva), konají někdy i práce náměstné: sazeniceobrácená dostane kořeny tam, kde bylo dřív listi.V hmotě neživé nehybnost, v org. nepřetržitá stav­ba, za níž se j. přízrak plíží

5. rozklad, desorganisace, zahynutl. Nerost jeschopen jen pohybu; vlivem fysických a chem. sil(ohně, vody, elektřiny...) se sloučeniny rozkládajív prvky, voda v kyslík a vodík, a ty zase v slouče­ninu; prodělávají též změny nepodstatné, vlivemtepla neb zimy mění skupenství (tuhé, kapalné,plynné... led, voda, pára).

ó. Tvary organismu jsou oblé, bez špicí a hran,nepravidelné, podrobené neustálé proměně (stár­noucí tvář, vzrůst), nerosty vynikají pravidelnostíaž geometrickou - krystaly!

Člověku se podaří někdy živou hmotu padělat;1828 Wčhler urinam, dnes cukr, ne však škrob, jásotnevěry... Ten padělek směřuje k rozkladu, ne k ži­votu! Liebig: »Umělevyrobené organismy jsou mrtvěnarozené dítky.a Vyrobte si buňku, podaří-Ii se vámto; ještě nemáte vyhráno, nebude-Ii vaše buňkaschopna života a rozmnožování! Ani bílkovina umělevyrobená není »živáa; od ní k buňce ještě daleko!

Očividno, že rostlina a tím spíše živočich nenípouhý stroj; věda se neobejde bez životního prin­cipu, chce-lí uspokojivě vysvětlit životní funkce.Za pravdou K. k. 2. 6. Proto většina vážných příro­dovědců jsou vitallsté. A člověk že by byl stroj?

144 Duše D

C) Zvíře & člověk. Tvrdíme: D. člověka je pod­statně rozdílná od D.zvířecí, je duchová, nehmotná,neporušitelná či nesmrtelná, schopna života i mimotělo, stvořena s tělem, v těle, v jistém smyslu protělo. Dokud s tělem smrtelným spojena, je na němve všech funkcích závislá, ne však naprosto, zvl.ne co do existence.

1. Závislá co do počátku poznání. Všechno lid­ské poznání začíná smysly; D. v těle »zavřenáa,smysly jsou okénka, jimiž je ve spojení se zevněj­ším světem; je-Ii některé zazděno, byť jediné (chy—bí-Ii jediný smysl, zrak, sluch...), je komunikacese světem, t. j. poznání, neobyč. ztížena. U smyslo­vého poznání zvíře ustává, člověk jde dál! Zvířevnímá zrakem světlo, sluchem zvuk..., čl. hledáa mnohdy najde i příčinu vjemu a zjevu, příčinu, jížnevidí, nehmatá, buď že již minula n. mu jinak jeskrytá. Hmota však nemůže vnímat věc nehmotnou!ČI. poznává i vztahy. na př. vztah prostředku k cíli,a to ho uschopňuje, by vynalezl nástroje. Zvířetijsou nástroji (pokud jich potřebuje, a to výtečný­mi) jeho orgány (na př. krtku jsou nohy rýčem i lo­patou), vynalézt a vyrobit však nedovede ani nej­prostší nástrojl Opici nenapadne, by ovoce sestromu shazovala kamením n. použila tyče, kt. jeopřena o strom; postav několik košů na sebe, vy­šplhá se po nich k ovoci; když je rozházíš, nevtípíse, by je dala dohromady, jak byly předtim; u ohněse ohřívá, ale nepřiloží materiál, jehož vedle jedost. CI. bez ohně, bez domácích zvířat, bez ná­strojů nebyl nikdy; tyto doklady jeho inteligentničinnosti jsou starobylejši než nejstarší nalezenálidská kostral *

2. Čl. nejen vynalézá, na př. umělé světlo; po­znává i negaci, nedostatky, nedokonalosti - věci,jichž nelze vnímat smysly. Zvíře vidí jen světloIouče, čl. ji přirovnává k slunci, postřehne její ne­dostatečnost, snaží se ji zdokonalit, vynalézt lepšísvětlo . .. čl. je bytost pokroková! Zvíře vyrábí věci5 dovedností úžasnou; včelka při stavbě buněk řeší

D Duše 145

matematické problémy, kt. rozřešil čl. za stolem napapíře teprve v 19. st., ale pokrok neudělala zatisíce let ani o píď. Tato dovednost zvířete je nadevši pochybu projev a důkaz inteligence, ne všakjeho, nýbrž někoho jiného - toho, kdo ji do ní vlo­žill ČI. jedná rozumově a rozumně, zvíře lnstiktivně,pudově. Mořský orel hází ryby do hnízda, kde sa­mička jimi krmí mladé; zastřelí-li ji kdo, pokračujesameček klidně ve svém díle, až mláďata rybamizahází a udusi.

3. Čl. poznává budoucnost - tu nelze poznatsmysly; jak možno vidět n. hmatat, co ještě není! ­a činí ochranné přípravy pro ni. Shromažďuje-Iizvíře zásoby pro zimu, táhne-li do teplejších krajů,činí tak pudově: dřív, než jakou zimu poznalo ­mláďata, kt. od »vlastních rodičů<<vychována ne­byla a tedy nemohla být »poučenaa - v menažerii,kde po dlouhé »zkušenostia by mohla poznat, žeje o ně na zimu postaráno; jiná po mnohých zimáchnepřijdou na to, by 'ednala podobně.

4. Čl. 2 poznatku smyslových tvoří pojmy ab­straktní. Poznává tohoto vrabce, tuto lípu, tutohvězdu, a z toho odvodí pojem »jedena. Poznávájablko, broskev, fík, odvodí společné znaky těchtověcí a spojí je v pojem »ovocea. Tím položen zá­klad k myšlení & usuzování; bez abstr. pojmů nenímožný ani nejjednodušší úsudek 1+1: 2, palmaje strom, pták má křídla. Bez abstr. pojmů nenímožná řeč - řečí čl. sděluje své úsudkyl Krom tohovynalézt zvuky n. značky, aby jimi sděloval jinýmsvé myšlenky: slova, písmo, signály, telegraf.

5. Čl. poznává věci nadsmyslnó, tvoří pojmy»ctnost, právo, povinnost, dobro, sláva, vzděla­nost...(< poznává Boha, uvědomuje si mravní zá­sady, objevuje zákony a síly v přírodě skryté aneviditelné. Přitažlivost n. setrvačnost nikdo nevidí,vnímáme jen účinky těchto zákonůl Kdyby smyslybyly s to je vnimat, byl by je člověk »spatřila užza pradávnal Objevil je nedávno - usilovným bá­dáním rozumovými Kdyby zvíře dovedlo vytvořit

146 Duše b

, jediný úsudek (»Já jsema nebo »1+1:2a), bylaby hráz mezi ním a čl. prolomena, nic by je neza­stavilo na dráze pokroku. Dresura: co důvtipu vy­naloženo, aby naučili zvířata myslit, a doposud bo­hužel nenaučili!

Brehm je přesvědčen, že jeho kůň tvoří předstoa­vy. Přesvědčeni neni důkaz! Divno, že jeho kůňsvou schopnost usuzovaci neprojevil! Své smyslovéschopnosti (zrakovou, sluchovou. .) zvíře proje­vujel Jen tleskni na hejno vrabců! »Kdyby kůň osvé síle věděl, nikdo by na něm neposeděLa

6. Svobodná vůle: D. na těle (hmotě) zcela zá­vislá nemůže být svob. Při neživé hmotě nelze osvob. či sebeurčení vůbec mluvit, kámen nemůžesvobodně padat, kam by chtěl. Hmota naprostoumatematickou nutností podléhá a se poddává si­lám, přitažlivosti atd. - okolnost, kt. umožňuje věděuvést fysiku, zvl. mechaniku, na početní formule,zvážit hmotu, změřit sílu & vypočíst velikost jejíhovýkonu. Nechybí ovšem lidí, kt. tvrdí, že i všeckokonání lidské je výslednicí sil, kt. na čl. působí.Těm odpovim Buridanovým oslem: postavili homezi dvě hromádky sena stejně velké a stejněvzdálené, jedna ho táhla vpravo (+ s), druhá vlevo(—s); tyto dvě stejně velké síly se rušily (+ s—s—_—0),nepřitáhla ho k sobě ta ni ona hromádka,ubohý mezi oběma žalostně hlady zahynul.

Ale ani u zvířete, kt. přec není neživou hmotou,nelze o svobodě mluvit. Smyslové toužení (bažení),kt. odpovídá smyslovému poznání, je nesvobodné:upírá se vždy k jednomu předmětu, smyslovémudobru, pod jedním hlediskem, jakožto zdroji tě­lesné rozkoše: kočce je vrabec předmětem tužbyjen j. potrava, ne ]. námět k malbě n. předmětvědeckého bádání. Svoboda předpokládá volbu ­ta je při smyslové baživosti vyloučena; existujevšak při rozumové mohutnosti baživé, t. j. při vůli.Ta pak nejen že mezi různými dobry může svo—bodně volit, nýbrž voli přímo proti tužbám těles­ným. »Tělo žádá proti duchu a duch proti tělu“ ­

D Duše 147

odpírá mu jeho tužby! A svolí-li přec k jeho žá­dostem, af bez boje, at' po krutém bojí, cltí jakověc pokořujíci, že se tělu poddala. Tak houževnatýa urputný odpor, v němž může vůle prosadit svou,byť se tělo vzplralo sebevíc, je důkaz., že vůle atedy duše není na hmotě (tělu) závislá. tedy du­chová, a jako taková i

7. nesmrtelná. D. není složena z částí jakohmotné tělo, proto není možno, aby se v ně zaserozpadla (smrtí), aby byla fysicky zničena, zasaženamečem n. jedem, jako jím nemůže být zasaženapravda 2 X 2 = 4. Jsouc na těle nezávislá, může žíti bez něho, mimo ně, po něm.

D) Bez duše! Obejdu se a vysvětlím vše bez ní!1. »Bez mozku není myšlení; porucha mozku

znamená poruchu myšlení, tedy zdroj myšlení jemozek, a duše je zbytečnáa. Pravím: »Bez houslí jehudba nemožná, porucha houslí znamená poruchukoncertu, tedy muzikant je zbytečný; bez štětcenení obrazu, bez dláta není sochy...a V těle smr­telném není duše s to myslit bez smyslových před­stav; mozek je pouze nástroj, j. péro nástroj k psa­ní - s porouchaným pérem nesvede nic ani nejlepšípísař, a naopak, nejlepší péro nečiní písaře zby­tečným. - »Myšlenka jest Iostorescence mozku.aPak je dáno možnost myšlení měřit (na milimetry . . .)n. vážit (na gramy...) - ?? Krom toho: látky v tělese vyměňují, po 7 letech není prý ani jedině »staréamolekuly, a sebevědomí trvál Vzpomenu si na věc,na niž jsem nemyslil 40 let! »Byla v podvědomí,v buňkách mozkua Jenže právě ty buňky už jsoudávno nahraženy novými!

2. »D. jest pouhá činnost...“ Činnost bez sub­jektu (činitele) je j. pohyb bez hmotyl Chceš-li mitpohyb, musíš napřed mit něco, co by mohlo býthýbáno, případně samo se pohybovalo! - »D. estsoubor sukcesivních (za sebou jdoucích) úkon n.vjemů vědomí a sebevědomí, kde každý následu­jící nutně vyplývá z předcházejícího.<< Pak 1. padásvoboda vůle, což oni ovšem ochotně připouštějí,

148 Duše D

2. máš zas úkony bez subjektu. »Koncert je řadatonů, kde jeden plyne z druhého, bez nástrojů,bez muzikantů.

5. Národové na nejnižším stupni vzdělání si bylivědomí, že člověk záleží nejen z těla, kt. před je­jich očima se rozpadlo, nýbrž i z duše, že za hro­bem žije dál. | nejhrubší pojetí života záhrobníhoto dosvědčuje: stěhování duší, kladení pokrmů nahrob n. nástrojů do hrobu. Sokrates není první, kt.nesmrtelnost duše hlásal, ale první, kt. ji pojímalvznešeněji, ji důrazně hlásal j. nikdo v Řecku předním, a v ní hledal i nacházel útěchu. Čím více rostlakultura, tím jasnější vědomí: »Clověk má D.<<

4. Po ovoci poznáme strom. Popře-li se exis­tence a nesmrtelnost D., pak propadá lidstvo zví­řeckosti. Darvinista Hellwald: »Všude (v lidstvu)vládne boj o život a právo silnějšího. Svobodavůle neexistuje, právě tak j. neexistuje duše, prav­da, mravnost. Slovo mravnost by mělo být ze všechvědeckých spisů navždy vykázáno. Vědecky ne­existuje žádná mravnost, veškeren vývoj kulturyse vyčerpá jediným slovem: účel posvěcuje pro­středky. Všechny Iidumilné a ideální snahy trpícíholidstva jsou pokrytecké předstírání lidumilnosti, zanímž se skrývají hmotné zájmy. (Misionáři? Mučed­níci? Milosrdné sestry?) Přijde doba a musí přijít,kdy se bude každý smát ideálům národnosti a svo­body, j. dnes ideálům víry.“ Doznání upřímněl

Poznámka. »Já jsem tolikrát v lidském těle řezal,ale do duše ještě nikdy neříz|.a »Já jsem tolikrátv zemi kopal, ale do přitažlivosti nikdy nekopl.<<

DVOJI LOKET. Viz Doslov. Kalenovy výtky protimravnosti Č. bratří odmítl jeden náš dějepisec:»Tyto zjevy se nesmějí zevšeobecňovat ani být zavinu kladeny celé bratrské Jednotě“ Dobře, aleproč zevšeobecňujete vy kdejaký ojedinělý ne­pěkný zjev v katol. církvi, v katol. kněžstvu? Jde-lio nás, máte pravidlo: »Ab uno disce omnes; Arca­des ambo.a (Dle jednoho posud všecky; jeden za

D Dvojí loket 149

osmnáct...) Šíří-li katol. církev svou víru slovemsvých hlasatelů, nazýváte to proselytstvím, propa­gandou, znásilňování svědomí; když víru svou šířilihusité palcáty a prot. násilím, je to dle vás zcelav pořádku. Že je hřích šířit ji hříšnými prostředky(vnucovat) n. 2 hříšných pohnutek (ze samolibosti),učila církev vždy.

Jedná-Ii katolík dle svého svědomí, prohlásíte hoza fanatika [Lobkovic]; tvrdí-li Hus, že jedná dlesvého svěd., je vám mravním hrdinou. Bezohled­ného ministra Falka, kt. vší mocí hleděl potlačit ka­tolíky, nazývá Ottův slovník energickým; Ferdinan­da II., jenž se energicky opřel vetřelému luterstvía nechtěl zradit své zásady, fanaticky nesnášelivým.(Jízlivéz- »Znal jen svou samospasitelnou víru.a)Ublíží-Ii se prot-u, je vám mučedníkem; nemůžete-lizapřít, že bylo těžce ublíženo katolíku, hájíte da­rebáky tím, že prý katolík bezpráví vyprovokoval.Když hrstka táboru plenila zemi, vybíjela kláštery,pobíjela bezbranné mnichy i ženy, je vám to hrdin­stvím (» proti přesile katolíkůa); když se katol. zaRudolfa II. bránili proti teroru prot-ů, žasnete nad»opovážlivostí lidí, kt. tvořili sotva 15% národa.“Když prot. vládci prováděli zásadu [Cuius regio],nevidíte v tom nic divného; když po jejich příkladuji prováděli u nás katol. vládci, Ikáte, že náš národoloupen o náboženské sebevědomí. [Dějiny. Děj.lži.) Brání-ll katol. vládce do své země přístupunovému cizímu vetřelému bludu, je vám nesnášen­Iivý; připraví-Ii prot. vládce násilím své poddanéproti jejich vůli o zděděnou víru, je v právu. Poně­vadž papež vyzýval k válečnému tažení proti hu­sitům, je vykřičen Řím za nepřítele č. národa; kdyžKomenský štval Švédy a ostatní sebranku k taženído Čech a ti řádili hůř než Turci, činil to dle vász lásky k vlasti a k své víře. Za to, že Koniáš ničilbezcenné snáře a pověrečné »spisya, vyhlášen zahyenu, fanatika, zhoubce č. literatury; k tomu, žehusité při vybíjení klášterůaJosefII. při rušení kláš­terů zničili ohromné množství vzácných literárních

150 Dvojí loket D

i kulturních č. pokladů, se mlčí. Machar div o roz­um nepřišel při vzpomínce, že »církeVa ničila po­hanské modly; co nádherných staveb, obrazů, dra­hocenných knihoven zničili prot. v Holandsku, Ně­mecku, u nás, v Římě (Sacco di Roma), ve Francii?Což franc. revoluce? Což španělská po 1934? Nadprot. a bezvěreckými Vandaly a Herostraty vámsrdce nepuká!

DZEM, bratr cařl sultána Bájezída II., po nezdař.povstání prchl, vydán Inocenci VIII.; jeho nást.Alex. VI. ho musil vydat Karlu VIII. franc.; 11495v Neapoli. Lež, že byl od AI. otráven; korespon­dence mezi Al. a Bájez. je padělek.

ECK, Dr. Jan, vlastně Maier, nar. 1486 ve švábskévsi Ecku (Eggu), Achilles něm. katolíků; proč taknenáviděn? Poněvadž byl neúnavný, nejobratnějšía nejnebezpečnější odpůrce rodícího se prot-ství,zvítěziv ve veřejných disputacích nad Lutheremi jeho pomocníky. l.. si ho před odpadem vážil,po porážkách zuřil proti »bavorským sviním, kt. ne­chtějí jeho evangelium přijmout.<< Místo Dr. Eckpsal Dreck. Eck byl snad největší něm. bohoslovec16. st., největší profesor ingolstadtské university,neúnavný kazatel a spisovatel, přímý charakter, ne­znal kompromisu. Při »narovnánia v Řezně (smiřo­vačky s prot.) prohlédl záludné tkanivo, dvojsmy­slnou formuli vír , k mrzutosti někt. neprozíravýchkatol. bohoslovcu, kt. naivně soudili, že tím budevšecko nebezpečí bludu zažehnáno; za dob arián­ství dvojsmyslná formule ošálila věřící, nezískalabludaře! V Římě upozornil E.na zlořády v círk. životě;katol. nebyli slepí! Komu šlo o nápravu, nemusílodpadnoutl Podal i důležité návrhy na reformu.

V 12. roce šel na universitu, ve 14. roce doktorffie, v 18 roce univ. profesorem. Ohromné vědění,bystrý úsudek, úžasná paměť; jeho překlad biblevyniká nad Lutherův jak“ slohem, tak přesnosti.Proti Ritiovi popíral, že nebeská tělesa mají duši.

E Emigranti 151

Vymohl 1523, že pětina círk. důchodů v Bavorskubyla určena pro válku proti nevěřícím - tím míněnaválka proti Turkům, ne proti luteránům, jak se lže;ti byli v očích katolíků kacíři, ne nevěřící. V otázceúroků předběhl současníky o celá staletí; tehdy sekřesťanům zakazovalo půjčovat na úroky; ovocetoho bylo, že se chudí stávali kořistí židov. lichvá­řů. Na smrt nemocen zúčastnil se přípravných pracína církevní sněm tridentský. (1'1543) Pomluvy ne­přátel (prý hašteřivý, úplatný, vychloubavý, ne­mravný) vyvrátil za svého života, a že »měl ráddoušek vína?<<Zametejte před svým prahem! Co

doznává sám o sobě opilec Luther?EMIGRANTI.A) či vlnou? Veta za vetu! Když byli

u vesla prot., vyháněli ze země katolíky [Bílá Horal,'když zvítězil Ferd. II., oplácel; naučil se od prot.lCo slz vycedil na papír Jirásek nad E., kt. prý prosvob. svěd. musili opustit vlast, z fanatické nesná­šelivosti katol. císaře. Prý 30.000 rodin - kdyby bylakaždá vyslala na Bílou horu jen 1 muže, bylo byč. vojsko silnější než nepřátelské a nemusili zezemě utíkatl Ze za hranice utíkali prot. výrostci odsvedené dívky i dítka, to Jirásek neřekl. O katol.E. 1618-20 těž ani mukl E. prý byli výkvět č. národa;»Z 19 jmen E. jsou sotva 2 až 3 česká.“ [Pekař.]Většinou to byli cizinci, kt. se za vlády prot. na—stěhovali do země. Morava byla očištěna od 70.000něm. novokřtěnců, kt. Němci ze své země vyhnali.Naše vlast byla stoka, do níž se slévaly všeckybludy; požehnání husitství! Bílá H. ten příliv za­stavila, tím ustalo posilování něm. živlu u nás. Ferd.ll. sice uvedl po Bílé H. něco cizinců k nám, aletřikrát tolik jich vypudil. Mezi E. byll též Lamin—gerové; jen Vilém L. dostal milost a zůstal; jakýmštěstím tento amnestovaný E. byl, dovíš se v Jirás­kově Psohlavcích. [Maxmilián L., utiskovatel Chodů,11696, poslední svého rodu.)

B) Co E. češi? Velmi se zklamali, když si slibo­vali za hranicemi svobodu vyznání; musili přijmoutviru vládce! V Sasku C. bratří luterskou! To bylo to

152 Emigranti !

»vlídné přijetía. [Československá c.rkev.] Nadto sev Něm. rychle odčeštili; katolík Ferd. II. jim národ­nost nebrall V době probuzenské jich nebylo (Pe­kař); buditelé (kněží) navazovali na katolická ná­rodní tradice, ne na Husa. [Probuzen.] Své polskéhostitele E. zradili. [Komenský.] Dojemná historkao Růžovém paloučku, kde se prý E. se slzami loučilis č. domovinou, má tu chybu, že je báchorka. Onalouka dostala jméno odtud, že táboři na ni vy­vlekli kartuziány z kláštera v Tržku u Litomyšle 1422,všecky tam pobili; jejich mučednickou krví palou­ček zrůžověll Ne krvavými slzami E.! - Jsme dalecitoho, bychom si tropili posměch z truchlivých scén,které sděluje Winter, n. 1 Pláče Komenského. Jevšak nízké obviňovat katol. církev a neukázat napravé vinníky, kt. uvedli národ v neštěstí, a pakutekli za hranice n. spravedlivě pykali na staro­městském náměstí; těmto vašim »mučedníkůmamusí E. poděkovat!

C) Zklamaně naděje. - E. myslili, že Gustav Adolfse ujme č. prot-ů; jemu byli Čechy i čeští prot.lhostejní! Byl naším přítelem ]. Anglie, Francie,Italie 1938. Při vpádu Sasů pod Arnimem 1634 vy­dírali E., spolu s nimi se vrátivší, svým krajanůmposlední sousto pro své saské »osvoboditelea, těmale nezáleželo na tom, by vyplnili tužby E., nýbržby vyplenili č. zemi. Martinius z Dražova oslavil»shledáni s vlastía tím, že za všeobecné bídydenně hodoval, »stříbrná flašea byla vždy před nímna stole, po Praze jezdil v krytém voze. Ubozíideální E.! Když musili z Čech, odnášel Hofkircherz Prahy 100.000 tolarů, Sasové velkou kořist, E. vel­ké zklamání. Mírem 1635 uznal saský kurfirst, žecísař není povinen E. do Čech přijmout. Když prot.generál Banér dobyl 1639 saské Perno, oloupil az části vyvraždil č. obec E.; kolik E. povraždil ka­tolík Ferd. ll.? Při vestfálském míru prodali ŠvédiE. za 600.000 tolarů a Francie za ústupky v Elsasku,škrtli podmínku: »E. zpět.“ Drazí »přáteléa udělalis E. dobrý obchod ]. předtím Sasko.

! Emžské punktace 153

Když po 1918 pátrali naši vedoucí po potomcíchE. (akce zřejmě protikatolické), uvedli do Čech, covypátrali; posílili tím něm. živel, byli to Němcitělem i duší. Trest přišel 1938. Z uloupených územíTěšínska, Chodská atd. přišlo do Čech a Moravytolik uprchlíků, že vláda byla v úzkých, a E. 2 Ně­

mecka šli za Hitlerem!EMPIRIE.»Naše vědecké poznatky jsou naprosto

zaručená, poněvadž se opírají o nezvratný základ,jen o fakta, zjištěná pokusem, empirií; naše metoc'eanejsou temné ffické pojmy, s kt. pracovala [scho­lastikal, nýbrž vážky, drobnohled, metr, zkumavka,výpočty.<<Uznávám, že věda přírodní má »pracovat<<pouze E-íí, jak už Augustin řekl; kdybyste se vlast­ními zásadami řídili a neupouštěli od E-clré metody,nedošlo by k rozporům mezi vaší »vědoua a vírou.Ale vy proti svým zásadám pytlačíte v cizím re­_víru, rádi si zafilosofujetel Že ne? Nuže, pověztemi, kdo z vás viděl vyvíjet se organismy z neživéhmoty? Kdo z vás zjistil, že meteory už někdy při­nesly zárodky života na naši zem? Jak jste zjistili,že vesmír je nekonečný, hmota věčná? Dokázalijste E-ií, že zázraky jsou nemožné, že Bůh, duše,život za hrobem neexistuje? Flammarion se posmí­vá »nevědeckému metafysickému středověkua, a vevědecké díle otiskuje vyobrazení: »Obyvatelé naJupiteru.<<Viděl je snad? Ve spiritistické seanci jemalovalo jakési medium. lnu, věda je věda!

EMZSKÉ PUNKTACE. Za předsednictví Maxe Ra­kouského, arcibiskupa kolínského a biskupa mijn­sterského, nejmladšího syna Marie Terezie, bratraJosefa II., se sešli do Emže ke schůzce arcib. tre­vírský, mohučský, solnohradský. »Jeho Veličenstvoráčil v nejmilostivějším listě k 4 arcib. říše něm.2 12. října 1785 dát všem biskupům něm. církveblahosklonně přislíbení, že bude jejich bisk. právanejen chránit, že dopomůže i k tomu, by nabylibývalých práv; die allerhóchste reichsoberhauptli­che Zusage...a

154 Emžské punktace E .

Na čem se usnesli? - 1. Papež je a zůstává nadálevrchní dozorce celé církve; jeho starostí je jen roz­hodovat ve věcech víry. Všecku správu mají v ru­kou biskupové, ve věcech kázně mu nepodléhají.­2. Řeholníkům zakázán všecek styk s představený­mi, kt. sídlí mimo Německo. - 3. Manželské pře—kážky zrušeny, pap. předpisy a rozkazy nezavazujíbez schválení biskupů, rozhodnutí řím. kongregacív Německu neplati, nuncíatury zrušeny. - 4. Papežnemá práva obsadit círk. hodnosti (»biskupové ne­dovolí, by v Římě jmenovaní byli v Něm. uznánia),ba ani potvrdit! Faráře stanoví patron, biskupy cí­sař n. ministr, světícího biskupa jmenuje biskup av Římě jen ohlásí. Znemožníli odvolání do Říma. ­Dovolávají se staré církevní kázně - proč ne též,když jde o patrony? »Budou-li něm. biskupi za nej­mocnějšího přispění jeho Veličenstva zas dosazenív držení těchto jim patřících práv. . .a Něm. národnícírkev! Raději se plazit před světskou moci nežposlouchat papeže. [Galíkanismus] Světská moc,jíž se dovolávají proti papeži, jim za málo let vzala,co měli a co jim papež nebral: území atd. Za 8 letMax vyhnán franc. vojskem, ostatní po něm, 1803

zabráno území všech čtyř. [Napoleon]ERASMUS Rotterdamský (Desiderius), nemanž.

dítě, slabý, marnivý, sobecký, Voltaire 16. st., na­kažen pohanským humanismem, pracoval posmě­chem, kousavou satirou, nešetře věcí nejsvětějších;pln nenávisti proti »zastaraléa scholastice, klášte­rům a papeži; náboženský skeptik; vynikal uče­ností, lahodným slohem, ne však hloubkou; odpornělichotíl mocným tohoto světa; liberál, žádal, bykatol. dogmata byla »revidovánaa (reviduj náso­bilkul); tím vším se stal předchůdcem Lutherovým,připravil mu půdu, třebaže s nim měl divý boj osvobodu vůle. Jako L byl členem augustiniánskéhořádu, za 4 léta propuštěn, přijal kněžská svěcení,mši sv. skoro nikdy nesloužil, t1563 ]. katolík, alebez sv. svátostí, v Basileji, po bezradostném mládía toulavém životě.

! Eucharistie 155

EUCHARISTIE.Trojdílný obraz: Kristus Pán a jehoslovo: »“I'oto je tělo mě.“ Luther: »V tomto (spolus chlebem) je tělo mé.<<Kalvín: »V tomto působí t.mě.“ (Zwingliz »Toto znamená t. mě.“) Dole otázka:»Kdo z těch tří má pravdu?“ Luther a Zw. se po­chlubili, že 0 E. byli poučeni od čerta. [Str. 55.1

A) Bedř. Il. pruský: »Největší šílenství, kt. lzev některém náboženství najít, je křesť. bláznovstvíjíst svého Boha.“ Tento neznahoh, jinak bystrý, pře­trumfl hloupostí židy z Kafarnaum Jn 6. Tolik rozumumají i fetišisté, že kdyby jedli, po kouscích ujídalia konečně snědli svého boha, bude po něm, j. bybylo po Bedř., kdyby ho snědl lidožrout. »Nemátek jídlu a pití (k nasycení těla) domy?a (1 Kor11,22.)Sv. přijímání, těsné, něžné, milostiplné spojení sKristem; toto svátostné spojení trvá, dokud “nejsouzpůsoby chleba žaludečními šťávami porušené, na­čež přítomnost Krista pomíjí, milost zůstává. Nenívětším bláznovstvím pantheismus, tvrdící, že všeckoje Bůh? Dle nich požírá bůh sám sebe, když krahu­jec požírá vrabcel - C. bratří: »Kristus by byl musilmít tělo velké j. horu.“

B) »Do hostie strčit Boha...<< a) Bůh je všudypří­tomný, v hostii j. jinde; je snad v tvé kapse zamčenj. v tabatěrce? - b) V E. je přítomno člověčenstvíKristovo; to není všudypřítomné, jak tvrdil Luther.Co vaše moderní teorie o rozpínání vesmíru? Str­káte celý vesmír do »praatomua, kt. pak prý praskla z něho vylezl celý vesmír j. pták Velikán Veliká—novič 2 vejce, stále se roztahuje, takže dnes obsa—huje miliony světů. Věříte-Ii tomuto, není snad tolikk smíchu věřit, že božskou všemohoucností je zá—zračně přítomen Kristus v E.

C) »E. je napodobení obětní hostiny, kterou majímnohá náboženství.“ Je-li podoba, řeknou, že jsmepřevzali; není-ll podoba, prohlašují za bláznovství.Kde podoba, nemusí být závislost n. kopírování!Oběť je zřízení božské, známé již prvnímu člověku,proto ji nacházíme u všech národů. Její první cíl jespojení s Bohem; to vyjadřoval člověk obětní hosti­

156 Eucharistie E

nou, j. by se posadil s božstvem za stůl. Kristus dallidstvu obět' nekonečné ceny a vznešenosti, a s níspojenou netušenou obětní hostinu. Oběti 5. Z.byly jejím předobrazem. »Báje o Tantalovia, kt. po—žíval se stolu bohů... Jeho bozi se musili živitlDávali mu ]. lahůdku. O posvěcení duše ani zmínkyl

D) Že věřící již za apoštolských dob se scházelik lámání chleba (k slavení E.),ví z bible každé dítě.Z počátku přijímali E.denně. Když horlivost ochabla,dala církev přikázání (Inocenc III.): »Aspoň jednoudo roka, v době velikonočním Tím uzákoněn pra­starý zvyk; i pravoslavní, odtržení od církve 1054,jdou aspoň 0 velikonocích k stolu Páněl »V Č.pražská synoda v 14. st. zakázala, že Iaikové ne­smějí častěji k stolu Páně, než jednou měsíčně!“Bylo to usnesení kázeňské, ne věroučné, učiněnéproto, že tehdejší bludaři učili: »Je povinnost denněpřijímat E.“ Krom toho synodální usnesení není ne­om Iné. Pius X. za změněných poměrů rozhodl:»Mužete denně j. za starých dob.“

E) Proč se E. podává pod jednou způsobou?Důvody 1. dogmatlckó: pod zpusobou chleba při­tomno tělo i krev a duše Kristova. - 2. liturglckě;úcta k nejdražší krvi Páně! Kolikrát při přijímáníz kalicha padla husitským kněžím krůpěj na zem!Což, když spěchali s kalichem k nemocnémul Jakby bylo možné hromadné sv. přijímání tisíců pout­níků v Lurdech a jinde? - 3. Hygienické; z téhožkalicha zdraví i nemocní! - Proč ustanovil Pán způ—sobu dvojí? Poněvadž E.je i oběť [mše sv.!j; k pod­statě oběti patří dvojí způsoba, by bylo mystickyvyjádřeno oddělení těla a krve Kristovy, vykonanéna oltáři kříže při jeho obětní smrtí; mše sv. jezpřítomnění oběti golgotské. [Mše sv.]

EUTHANASIE.Přivodit bezbolestnou smrt, narko­tikem, injekcí atd., aby 1. nemocný byl zbavenbolestí, 2. příbuzní zbaveni výloh a obtíží spoje­ných s ošetřováním, 3. nemoc, kde není nadějev uzdravení, byla zkrácena, 4. bylo dle darvinistické

E Evangelia 157

zásady vše, co je méněcenné (Ildé slabého zdraví),vymýceno a tak pečováno o výchovu zdravé rasy,j. při chovu zvířat, 5. společnost byla zbavena lidíneužitečných, choromyslných atd.

Není zakázáno injekcemi a pod. utišit bolesti;je proti pátému přikázání přimo přivodit smrt. Dnesnení úcty ke klíčícímu životu, není úcty ani k životuhasnoucímu. Zvířata to tak dělají (»soudy zvířata):na neduživou vránu se ostatní vrhnou a uklovou ji ­ne tedy pro nějaký »zločina, jak se lidé a la Brehmdomnívali! Kdo pokládá člověka za vyvinuté zvíře,smýšlí a jedná podobně, ne však církev ani věřící,jimž platí desatero. Účel neposvěcuje prostředky!Není dovoleno zavraždit dítě ani starce, anl silného,ani slabého, abychom se vyhnuli obětem!

EVANGELIA.Každé proč má svoje proto.A) Proč a proto. Rozhodující pro pravdu a ne­

pravdu křesťanství je věrohodnost E. »Jsou-li praváa hodná víry, pak jsem ztracen, poněvadž musímuznat Krista za Syna Božího a přijmout nejen jehonauku a církev, nýbrž i přikázání a plnit je.“ Chvá­lím tě za to, zes upřímný; proto nechceš uznat E.za slovo Boží, že bys musil nechat nevázaného žl­vota. Proto ona snaha dokázat, že vznikla co možnápozdě po smrti božského Vykupitele a že jsoutedy mythus (báje). V tom jste všichni zajedno.Strauss: »Kdyby jediné E. pocházelo z 1. stol., padácelá má teoriea (že Kristus je mythus, zbájenáosoba). Když maji dokázat, kdy vznikla, zmatek nadzmatek.

B) S chutí do toho! 1. Bez nože, t. j. bez důkazů.a) Křišt'an Baur. kdysi prý »obávaný protivník

křesťanstvla, dnes docela neškodný: »Matoušovo E.vzniklo kolem r. 130, Lukášovo kol 150, Markovoo něco později, Janovo kol 170.a Nad jeho hrobemLanderer 1860: »Baur, kt. vynaložil celý život, by2 !. vymýtil zázraky, uznává, že obrácení Pavlovose vzpírá vší historické, logické, psychol. analyse;tím, že uznává tento jediný zázrak, uznává všecky,

158 Evangelia E

a minul se s životim cílem.“ Keim: »Mat. před r. 70,Luk. asi 90, Mar. kol 100, Jan asi 130“ Holtzmann:»Mat. a Mar. asi 69 - 96, Lk. po 100“ atd. Strauss:»Všecka E. vznikla po r. 150.a Zoolog Haeckel: »Ve2. stol.“ Pak nová metoda: Mar. je prý výtah z Mat.a Luk. Brzo potom pravý opak: »Mar. je první E.,z něho čerpal Mat. a Luk.<<Netrvalo dlouho, a»přišlia na to, že všichni čerpali z praevangelia,bohužel ztraceného, atd. Harnack si pomáhal »vě­deckya, když se mu některý verš nebo stať neho­dila: zkoumal každé slovo oné nebezpečné stati,a když přišel na to, že někt. slovo je u dotyčnéhoE. vzácné n. přichází jen na onom místě, hned pro­hlásil verš nebo stat“ za pozdější vsuvku. Zacházettak s jeho knihamil Zbylo by víc než desky? Anebos Goethem: »Markéta je zbožná, G. byl neznaboh,nemůže tedy být autorem Fausta.a Harnack dal prostudium !. radu: »Co je vám nesrozumitelné, od­ložte.a Pohodlná metoda, kt. sám prováděl!

b) !. že vznikla v 2. st.? Již Otcové apoštolštiuváději ve svých listech a spisech řadu citátů 2 E.:Kliment Římský (1101), Ignác Antiošský (1107), Po—lykarp, učedník sv. Jana Ev. (T asi 155). Nejinak apo­logeté, na př. Justin, jenž psal asi r. 150, Irenej, žákPolykarpův (psal 177-189), Paplas mluvl kol r. 140o vzniku E. Mat a Mar, Didache (Učení 12 apoštolů)2 80-130, podvržený (nepravý) list sv. Barnabáše2 90-130, podvržené E. Petrovo 1 110-130, spisPastýř (autor Hermas) 2 115-150; ti všichni maji tolikcitátů 1 E.,že bys je z nich mohl celá sestavit! Kromtoho máme dva syrské překlady z 2. st., latinskýz poč. 2. st. - Athenagoras kol 170, List k Diogne­tovi kol 200. Krom citátů narážky na text N. Zákona:Kliment přes 200, Ignác 53, Polykarp 68. - Theofilz Antiochie (? asi 182) a Tacián sestavili již harmoniiE-ií, t.j. snažili se časově seřadit události všech 4 E.Nejstarší rukopisy E. pocházejí ze 4. stol., nejst. ru­kopisy klasických spisovatelů (řeck., řím.) ze st. 9-10.(César, Tacit, Seneka, Horác... Homér a Herodotze st. 10., Plato ze st. 9., Sofokles a Aischylos ze

E Evangelia 159

st. 11., tedy o 500- 700 let později - autoři, kt. psalitolik let před E.! Homér 900 let před Luk.!)

c) Biudaři blízcí apošt. dobám, ebionité v 1. st.a jiní v 2. st., citují E., překrucují jejich text, kdyžbyl nepohodlný jejich bludům, žádný však netvrdí:»E. nejsou apošt. původu, netřeba jich dbát.a Anibludaři se neopovážili pochybovat o jejich pravostia věrohodnosti. Sv. Irenej jmenuje všecky 4 E., mlu­ví o nich způsobem, 2 kt. patrno: E. (asi za 80 letpo smrti Jana Ev.) tvořila uzavřený kodex, knihu,kt. požívala již léta posvátné úcty věřících. SlovaTert. Viz za pravdou K. 525, 529.

d) Matouš vždy upozorňuje, že tou neb onou udá­losti se vyplnilo to neb ono proroctví. Poněvadž připředpovědi Páně o zkáze Jerus. se nezmiňuje ojejím vyplnění, je zřejmo, že napsal E. před r. 70,pravděpodobně po r. 40. Marek před r. 60; ani onnemá zmínky o vyplnění předpovědi Páně. Lukášnapsal Skutky apoštolské, z nichž patrno, že bylysloženy za prvního římského zajetí sv. Pavla (r.61-63), a poněvadž jsou pokračováním jeho E., bylototo napsáno dříve. Jan napsal E. před r. 100. Dnesi protivníci uznávají: Mt Mar Lk napsány před r. 80.

2. S nožem pitvání E. Nejvíce se »jesz na roz­porech, jež zjistili mezi jednotl. E. Odpovídám [ln­spirace]: »Žádné E. nepodává úplný životopis Páně;časový sled zachovává přesně pouze Jan; Luk. ažna nepatrné výjimky; Mat. vůbec nesestavil látkuchronologicky. Sestavit »harmonii E-Iiía (zjistit, jakšly všecky události za sebou) není tak snadné!Nadto mluví Mat. stručně (setnik prosí za uzdraveníslužebníka . .. odjinud víme, že prosil skrze přátele)atd. Uvádite ]. důkaz pro nespolehlivost údajů E.na př. toto: »Mar 6, 3 praví: Není-Ii tento tesař?Mat 31, 55: Není-Ii tento syn tesařův7a Pamatujte,že E. nesděluje vždy vše do slova, nýbrž dle smyslu;musilibyste zavrhnout j. nespolehlivé i denní novinyl

Nepopírám, že při psaní !. měli zvlášť Mat, Mara Luk (»synoptikovéa) písemné záznamy po ruce.Zřejmo z toho, že mají mnoho věcí společných a

160 Evangelia E

nápadně podobných. Marek, průvodce sv. Petra,leccos asi slyšel od něho; libuje si v líčení drob­ností, jež mohl zvědět jen od očitého svědka. Lukáš,lékař, vybral nejkrásnější podobenství, zvl. ta, ježlíčí slitovnou lásku a milosrdenství Boží, a jedinýlíčí podrobně dětství Krista Pána (»mariánský E\m)Mat., apologet mezi Ev. (proti židům), důkaz aobrana mesiášské důstojnosti toho, jejž židé zavrhli.Jan hájí božství Kristovo proti tehd. bludařům.

Kol 220 na rozkaz císařovny Julie Domny napsalFlavius Philostratus životopis Apollonia z Thyany(T97 po K.), hlavního zástupce fřie novopythago­rejské. Chce : něho učinit mravního hrdinu, by i po­hané měli vzor ctnosti jako my. Píše o jeho cestách,čistotě života, zázracích, proroctvích. Kolika ana­chronismů (dějepis. bludů) se dopustill Kolika ze­měpis. nesprávností! Za 120 let po jeho smrti! Nuže,dokázali jste bibli nějaký anachronismus n. omylzeměp.? A přec někt. její části, zvl. E., byly psányza dob všeobecných zmatků a převratů polit. i so­ciálních, neustálých změn vládní formy, mnoho ves­niček a měst zničeno atd. Dionysius Exiguus zavádíletopočet křest., a přizjištění roku narození Páně sezmýlil asi o šest let. V bibli žádný omyll Nadto: E.byly dokumenty veřejně, ve shromáždění věřícíchdenně čítané, takže jakákoliv možnost něco vložitn. padělat byla znemožněna. Jaká bouře nevolepovstala, když sv. Jeronym upravil pouze překlad!Lid nechtěl o novém překladě ani slyšetl

EXERCICIE.Co o nich prot. »vědía a píší: KazatelSeibert v 16. st.: »Při E. jsou oběti omámeny pa­rami i jinými prostředky a uvedeny do stavu, že sedomnívají vydět čerta; řvou jako tur, musí se odříciKrista a sloužit ďáblu.“ Mertz v 19. st.: »Při E. senemluví o jiném leč o samých zjeveních čerta v růz­ných podobách; přítomní jsou takřka hypnotiso­váni.<<Strassburský profesor Ziegler knížku sv. Igná­ce ani neviděl, ale píše 0 E. statečně; taktéž Got­heim, Zikmund Riezler, jenž od Reinhardstóttera

E Exkomunikace 161

opsal: »Vše, co nás obklopuje, veškeré dilo stvo­řeni, jsou prý jen léčky pro slabé hříšniky, vše prýje dílo ďáblovo; člověk se proto nesmí z ničehotěšit. Petr Kanisius nedovolovai, by se (jeho učed­níci) obdivovali kráse krajiny.“ To byli prot.: alei katol. theolog Melchior Canus OP. v 16. st. brojilproti E. a prohlašoval jesuity za předchůdce Anti­kristovy. Pius XI. prohlásil metodu sv. Ignáce zanejlepší; 5 jisté katol. strany u nás slovo papežovoignor., nepřímo potíráno. Označil jsem 1944 totojednání za odboj proti Apošt. stolci, nikoho ne­jmenovav. B. se hned ozval, že on nikdy nebylproti E. sv. Ignáce; jeho ctitelky mi poslaly jménem3. řádu sv. Dom. v Brně jedovatý anonym. dopis,podepsaný fingovanými ženskými podpisy, pročprý mluvim proti B. Odpovědí buď dopis M. J.,písemné potvrzení různ. ústních svědectví: »Terci­ářce sv. Dominika X. Y. se dostalo výtky, že jakodominikánská terc. nemá chodit na jesuitské E.;mně pak ,poučení', že sv. I. napsal své E. podleinstrukcí ,jistého' dominikán. mnicha; obé od OtceMagistra OP, ffa, vůdce miádeže.<< 18. srp. 1944. ­»Má se mi za drzost, že jsem pověsila (na stěnu)obrázek sv. Ign.a 12. čce 1944. K onomu anon. do­pisu: výrok Braitův, Hlubina XVI. 450: »Když se po­stižení (napadené E. sv. Ignácel) brání, lítá babajak na koštěti a naříká, jak jejímu miláčku všichniubližují. Snad mne ty vosy neubodají.a Na téžestraně od téhož autora článek: »Láska a pojemlásky.a Srov. Jk 3, 9.

EXKOMUNIKACE. Nad E. roní slzy nejvíce ti, kt.sami z církve odešli a jiné k témuž zvou. Armádamá právo vyloučit nehodné z důstojnického sboru,každý spolek smí vyloučit ty, kt. nezachovávají'sta­novy n. dělají spolku hanbu, jen církvi se to právoupírá. E.se překládá »kiatbaa; neznamená, že církevproklíná a do pekla odsuzuje. »Anathema situ (slovoužívané o kacířích) : Budiž vyloučen. »Maranatha<<: Pane, přijď (k soudu). '

162 Exkomunikace !

A) U nás. Církevní E. má různé stupně. Ze společ­ností věřících a církve vyloučen, kdo sám členemcírkve být nechce, od ní se sám odloučil odchylnounaukou a v bludu trvá, kdo se nechce podrobit cír—kevním zákonům, kdo tedy ohrožuje nauku, mravyn. kázeň církve. Nesměl být přítomen bohoslužbámkrom kázání, nesmí přijímat svátosti leč v hodiněsmrti, ani získat odpustky, vyloučen z veřejnýchmodliteb církve, zbaven kněžského úřadu i církev­ního pohřbu. (Velká E.) - Malá E.: nesměl přijímatsvátosti, dokud nečinil pokání. Bývala uvalena namalé přestupky, na př. když cizí vstoupil do kláš­terní klausury (ze zvědavostil), když mnich vyšelz kláštera, neposlechl opata. Byl-Ii Jiří z Poděbradv E., neposílala ho tím církev do pekel! Stát trestá­val krutějil Pro maličkost popravili V Čechách, kdonařkl zemské desky, urazil národ, kradl, obvinilsoudce z nespravedlnosti, soudního písaře z falšo­vání. Což za Hitlera? Kdo řekl slovo proti němu,»Říšia n. Němcům, kdo utajil několi kg obilí, kdodal uprchlíkovi skývu chleba nebo přístřeší!

B) U vás. Protestanté nemají E.? Luther vylučovalze své »cirkvea každ., kdo nechtěl poslouchat jakhodiny, 1551 Žitavu atd. Kepler vyloučen, když ne­chtěl přijmout L-ův blud, že Kristus je svým tělemvšude přítomen; v úředních knihách mají stanoveno,kdy bude kdo vyloučen od večeře Páně, zbavenhlasovacího práva v církevní obci, práva kmotrov­ství n. církevních oddavek. Nová sekta vyloučilahned první dobu jednu celou farnost, když chtěliužít slibované svob. svěd. a nemínili přísahat na to,co se jim »shoraa nakomandovalo.

C) Říšská klatba. Rušítel míru byl zbaven občan­ských práv. Neznabozi, osvícenci v revoluci, hlásalisvobodu, rovnost, bratrství, a stíhali smrtí, kdo dalchléb n. přístřeší Girondistům (mírnějším republiká­nům), přívržencům krále, kněžím, byt' i umírali. Těžceraněný Barbaroux a druzi celý den na slunci bez

doušku vody! Prot. Anglie jednala proti katolíkůmprávě tak! Hitler 1942!

F Febronius 163

»Urban ll. prohlásil, že zabit vyloučené z církvenení hřích.“ Kdy a kde prohlásil? Právě on zmírnilzákony ohledně E.!

FAŠISMUS,nacionální stát, kt. pohlcuje jednotlivcei menšiny; vyznačuje se krajní nesnášenlivosti k ji­ným národnostem. V praxi je F. diktatura jednot­livce: »Stát jsem já.<<Osobuje si právo na nábo­ženství, výchovu, vědu, umění; 2 jeho systémuvyloučeno, co nemá vztah k státu; modloslužba sestáteml Je prohlášen za všemohoucí! Svoboda po­tlačena nadobro, jediný člověk myslí a jedná zavšechny, nejsa vázán parlamentem ani omezenrádci; existují leda na papíře!

FANATISMUS,slepé herování pro neodůvodně­nou, obyčejně subjektivní ideu, spojené s naprostounesnášenlivosti (politickou, vědeckou...), a má-Iimoc, i s násilnictvim. Mučedníci nebyli F.; byli jimipo stránce náboženské husité, Kalvín, ctitelé Mo­hameda; v politice X. Y.; ve vědě (dryáčnické,tedy v pavědě) Haeckel. Jedná-li katolík podlesvého svědomí a nechce-Ii být zrádcem své víry,je prohlašován za F. [Dvojí |oket.] - F., nadávkalidí, kt. nejsou s to důvody odpůrce vyvrátit. Prot.dějiny na každé 2. stránce: »Tertullián fanatik, Řeh.VII. f., Ignác f., Ferd. II. f.a Ale Kalvín jim není f.!

FEBRONIUS(pseudonym trevírského světícího bis­kupa Hontheima) pod rouškou vědy a osvícenstvínapadl papežský primát, stal se pomocníkem ne­přátel církve 1763. Učil: »Vládní forma církve nenímonarchická, nýbrž demokratická; všecka moc jev lidu, papeži od lidu svěřená, ne od Krista dánamTím popřel papežovu pravomoc nad církví. »Papežje první mezi rovnými“ (nemá větší moc než bisku.pové). Prot. ]. Můller: »Papež je jen biskup? Asi ].Marie Terezie hraběnka Habsburskála Nevěřící Les—sing: »Co píše F., je neslýchané Iichocení vládcům.Jeho důvody proti právům papeže bud jsou nicot­

164 Febronius F

né n. platí dvojnásob proti vládcům.a - F.: »Rozkazypapeže nabývají platnosti, teprv když je věřícípřijmou. Všeobecný sněm církevní je nad papežem.Papežové ujařmili ponenáhlu církev; ať jí odňatousvobodu vrátí! Vlády at' pomáhají k osvobozenícírkve! At' zamezí svým národům (kněžstvu) styks papežem a tak ho přimějí k poddajnosti, n. aťzačnou církev reformovat sami a založí národnístátní církve.“ F. odvolal 1778, ale jeho spis nesljedovaté plody. [Josef.] [Emžské p.]

FEMA, soudy ve Vestfá'sku; soudci: šlechtici asvobodní sedláci (ne nevolníci). Konaly se veřejně,obyčejně v přírodě, bez mučení obžalovaného, alel bez obhájce; výpovědi svědků zavázaných přísa­hou stačily. Jediný trest: smrt; ten mohl na odsou­zeném, když se nedostavil, vykonat kterýkoli soud­ce, kdekoli ho dopadl. Moc těchto soudů byla ve­liká, bázeň před nimi strašná. Na vrcholu moci stálaF. po r. 1400; předvolala i císaře Bedř. III. 1470. Jenduchovní, ženy a židé jí nepodléhali. Vznika krutostF. nutno vysvětlit tím, že za mezivládí (Něm. bezcísařů před 1273) nebylo, kdo by chránil právo;nevázanost a lupičství se rozmohlo, že ve Vestf.sáhli k svépomocí, založili F.; později se .zvrhla.Poslední pozůstatky zrušeny 1811. - Ještě strašnějšísoudy byly Raungerichte v Rakousku; vznikly zadob naprostého bezprávného stavu; odpomáhali mutím, že soudce obcházel zemi, bez vyšetřováníutratil každého, kdo mu byl od někoho soukroměz nějakého zločinu udán.

FERDINANDII., jeden z nejvíce pomlouvanýchvládců, rehabilitován Hurterem. Kdyby se v prot.zemi mladý král opřel vší energií proti vtírajícímuse katol. náboženství, bez jediné krůpěje krveuchoval zemi pokoj a poddaným zděděnou víru,byl by slaven j. hrdina. Kdyby nadto řekl, že tak činíveden svědomím, byl by veleben ]. velikán ducha.[Husí] Když tak jedná katol. vládce, voláte: »Ea­

F Ferdinand Ii. 165

natik, deSpota, nepřítel svobody svědomía, j. Smileso Filipu ". španělském. Cistý, pevný, měl smysl proprávo; politik nebyl, neznal využít situace a zasta­vit se, když dosažitelného dosáhl. »Jeho zbožnostbezduchá, nebyla s to ho přimět k opravd. sebe­kázni a přemáhání náklonnosti“ Byl opilec a cizo­ložce j. Luther? „Omezenost a bezohlednost v pro­vádění toho, co se mu zdálo být přikázáním B.“Zato Žižka a Luther »cílevědoměa.

A) F. velkovévoda štýrský, 1596, 18Ietý. Tehdyv prot. zemích nuceni katolíci násilím k odpadu odvíry otců k vetřelému rot-mu. [Cuius regio.] Kterýprot. kníže dal katolíkum svob. svěd.? V kat. Štyr­sku dána 1578; jak jí prot. rozuměli? Štvali s kaza­telen k vzpouře; denní bitky, sedláci vláčení odpánů v železech na prot. kázání, přepadáni kněžía biskupi, ohrožen i papežský legát. Kdyby nešloo jiného než 0 pokoj, byl by každý,i nekatolickývládce, povinen učinit přítrž.

F. dovolávaje se zásady, kterou protestanténa augsburském sněmu prohlásili za říšský zákon asami v praxi prováděli, Cuius regio, vypověděl 1598prot. kazatele. Páni na sněmu ve Štyrském Hradcidivou obstrukci, F. pevný. »Do západu slunce všichniprot. kazatelé ze Št. Hradce.“ Reformační komisedostala úkol přivést všechny ke katol. víře, z nižnásilím odvedeni. Ve slovanských krajích Kraňska,Korutan, Št. vítána s jásotem, zbavila lid luterskýchkazatelů, kt. ani neuznali za dobré naučit se řečiIidul Jen šlechta zůstala prot., a ta se pomalu vra­cela ke katolictví, když z prot-mu místo užitku mělaškodu; za novou víru neměl nikdo chuti přinášetoběti! F.: »Raději se vzdám země a odjedu bosv košili, než bych se dal pohnout k něčemu, co jeproti mému svědomí.“

Příval náboženské revoluce narazil na vítěznémpostupu po prvé na evný val, jehož nezdoial.Katol. nabývali sebeduvěry; po příkladu mladéhovládce začala očista od vetřelého náboženství vBavorsku, Rakousku, novotáři tlačeni zpět.

166 Ferdinand ". F

B) F. král český. Matyáš vypsal 1617 sněm k volběF. za krále, prot. stavy se usnesly, že se tomu oprou;když došlo k činu mlčel Budovec i Roupovec, če­kali, že promluví Šlik, ten koktal, že jsou důvodypro F., že mu dává j. věrný poddaný hlas, ostatníza ním, i Thurn. Prot. ukázali, že velkorysé politlkynejsou schopni. Pak se dali veštvat do vzpoury.[Defenest.] Po smrti Matyáše 1619 dal F. písemnýrevers, že ponechá svob. vyznání, jak slíbil při ko­runovaci; nedbali, prohlásili ho za sesazeného, řá­dili. [Bílá H.] F. si musil korunu, kt. mu patřila, do­bývat mečem; pak užil práva vítěze a odplatilrovné rovným.

Proč |=.vykazoval prot. ze země? Poň. prot. vládciVyháněli katolíkyl Saský kurfirst 1635 se přimlouval,by F. dal prot—ům svobodu; sám v Sasku netrpělžádného katolíka! F. vykázal napřed z Prahy něm.prot. kazatele, do jichž kostelů chodilo mnoho Če­chů, pak užil zásady Cuius regio. - Že prot. využilitísně Rudolfa II. a vymohli si majestát, je dobře; žeF. využil situace, Iáteříte. Dr. Prokeš 1934 nazývákonfiskaci statků katolických »závěrečným nařízenímdirektorské vládya, konf. statků prot. »brutálnl sle—pou pomstou“ Když za vlády direktorů 1618-20 sikatol. stěžovali na útisk a dovolávali se práva, uká­zali prot. páni na své kordy: »To je naše právola

C) Katolílr F. a nevěra: Hltler. »Bílá Hora znamenávítězství katol. víty a zdeptáni č. národa.“ Vítězstvíprot-mu by bylo znamenalo totální zničení č. ná­rodal Prot. Denis: »Nebýt Bílé H., byla by snad č.národnost zmizela.“ Pekař: »B.H. zahubila n. vypu­dila část něm. šlechty. Není pravda, že před B.H.byla naše stavovská (šlechtická) společnost ryzečeská.“ F. dal po B. H. jazyku něm. rovnoprávnosts č. - uzákonil to, co v praxi od č. prot. provedenouž předtím!

Rudolf II. mluvil plynně něm., latinsky, španělsky;č. nel C. král, sídlící v Praze, od 24. roku se stýkás nejvyš. úředníky zemskými,jejichž úřední řeč bylač., obejde se bez ní! Tak hluboko kleslo národní

F Ferdinand II. 167

i politické vědomí č. stavů (šlechty) v době docelaklidné; co bude, až na ně dopadne katastrofa?Slezské poselství 1609 mluví v Praze německy, sta­vové odpovídají něm.!

Po vydání [majestátu] zdvihalo němectvi smělejlhlavu; č. páni podporovali akcl, by kostel sv. Křížebyl proměněn v něm., by se postavily něm. kostelysv. Salvatora (Praha |) a Nejsv. Trojice (Praha III),na něž se sbíralo po celém Něm. Kdyby č. sta­vové, v jichž rukou byly otěže vlády a osud národa,jen trochu prozíravě (politickyl) myslili, nebyli byosud národa spojili s osudem luter. náboženství,: kt. kynula mravní i politická záhuba, kt. otevřeloč. hranice přistěhovalcům z Něm.; kde se usadilimizela č. řeč. Nejvíc území poněmčeno před r. 1600vinou prot- ů, ne po 1620 vinou katol. krále, jak sestále lže. Kol 1600 poněmčeno Žatecko, Ústecko,Teplicko, Litoměřicko, z části Kolín, Kutná Hora,Příbram. Tupený katolík Slavata hájil č. ráz svéhopanství Jindř. Hradce, tupený katolík Zdeněk Lob­kovic byl Cech tělem duší. Thurn, Fels, dobrodruzi,jichž rukám svěřen osud naší vlasti, poněmčovallve velkém, Šlikův rod poněmčil velkou část západ.Cech. Bohuslav Felix Hasištejnský : Lobkovic (1'1583)poněmčil Mladoboleslavsko. Když chtěl potvrzeníaugsburská konfese. postavili se proti tomu katolíci:»Jde o něm. víru.(( Přičinil se tedy o utvoření č. kon­fese, poslal ji do Wittenberka něm. prot. bohoslov­cům k schválení. Řízení strany Pod obojí (národní!č.!) měli něm. luterští kazatelé, dosazovaní od prot.šlechty místo vyháněných č. katol. kněží. Neumělislova č., prot. učitelé nejinak. Tak mizela č. řeč zeškol, kostelů, ze srdce lidu, kt. se přiklonil n. bylpřinucen k prot-ství. Hostovinus T.J. píše před 1620,že Klementinum, č. kolej v č. zemi, zbudovaná z č.peněz, je v nebezpečí dostat se do rukou cizinců,že Češi na katolická č. kázání (jesuitská) chodí málo,horlivě na něm. prot. kázání. Katol. vymohli 1615zákon na ochranu č. řeči; prot. znemožnili prová­dění a připustili němčinu na č. sněm. Kolaborantl

168 Ferdinand II. F

poněmčovatelů byl prot. Češi j. po 1959 neznabozlČeši. [Kněžl češtl.]

Národ č. byl od prot. stavů obětován ve pro­spěch Němců, kt. od počátku jeho historie usilovalio jeho vyhubení, j. agrární strana (zvučné jméno»republikánskáa) před r. 1938, spojená s Henleinem.Zaslepení myslili, že jim pomůže k diktatuře; po­mohli s ním Hitlerovi! Takové přátelství s Němcivedlo vždy k poněmčování! Bílá H. zadržela dalšípostup germanisace (Pekař); návrat ke katol. vířezpůsobil, že č. národ se vymanil z objetí Němcůa nebyl poněmčen; bylo štěstí, že selský lid se ne—směl vystěhovat; stal se katolickým, o jeho chatyse rozbil příboj poněmčenl. - Ottův slovník: »F.neznal žádných závazků k prot (( V Něm. na pro­testanty a jich svobodu nesáhl. Prot. vládci »znalizávazky“ ke katolíkům?

D) Katolík F. & osvícenci \! 18. stol. Čechy a Mor.tvořily s Maďarskem od Vlad. 2. Jagel. unii jenosobní, s Rakouskem od 1526 unii personální, čímdál tím více reelni, ale byly uznáv. za samostat.stát. Samostatnosti nás zbavila docela Marie Terezie(ne |=.l) po našich hrdinných obětech a věrnosti veválkách s Bedř. II. Neuměla č.I Napřed ze samostat­ností vyloupnut úhelný kámen, správa financí, svě­řena komisi ve Vídni, č. stavové ani nehlesli, jennejvyšší (posledníl) kancléř Bedř. Harrach se bránil.Potom soudnictví podřízeno nejvyššímu soudu veVídni, pak i politické věci podřízeny Vídni. Tak za­nikla dvorní kancelář sama sebou, bez slova od­poru č. stavů. Konečně zrušila 1749 královské místo­držitelství, složené z nejvyš. úředníků zemských;úředníkem v Čechách se mohl stát i cizinec. Hlavníčinitel při všem byl býv. slezský něm. luteránHaugvic. Tak zničena via facti státní samostatnostČech. Čechy se staly provincií říše Rakouské, vestyku s Prahou se smělo užívat jen němčiny (F.rovnoprávnost řeči něm. s č., Marie T. němčinu zaúřední řeč); krajinské úřady se staly zdrojem ger­manisace, němectvl zas plným- proudem se valilo

F Feudalismus 169

do č. krajů. Na zemském sněmu si počínaly stavytak otrocky, že Marie T. 5 pohrdáním: »Nechci nicmít s lidmi, kt. nemají rozum ni vůli, jimž se musíjen poroučet“ Takovým strážcům byla svěřena sa—mostatnost č. korunyl

FERRER,španělský socialista, odsouzený na smrt13. září 1909, ne proto, že byl bezvěrec; bylo mudokázáno, že zosnoval vzbouření proti státu. Jehodcera se obrátila k Piu X., ale vláda jeho přímluvy

nedbala­FEUDALISMUS, lénní systém, zřízení katol. stře­

dověku. Ano, ale ne zřízení církvelA) Je zřízením germánským. Svob. muž (vassus ­

»vasala) se zavázal mocnějšímu (»pánua) přísahouvěrnosti k doživotní, skoro výlučně vojenské službě.Za to byl pán povinen ho proti každému chránit,k vojenské službě vyzbrojit. Toto řešil Karel Marteltak, že zabíral hromadně církevní statky a »propůj­čovala je (»Lehena) doživotně jako »beneficiaa va­salům. Nevolníci na lénních statcích se stali vlast­nictvím (Leibeigene) vasalovým. Nejvyšším lénnímpánem byl něm. král. Poněvadž při biskupstvích aopatstvích byl úřad spojen se statky a ty lákaly vícnež úřad, udílel král i tyto statky (spolu s úřadem!)jako léno, mnohdy laikům, kt. svěcení nepřijali, vy­držovali si zástupce pro kněžské úkony, sami setoulali po turnajích. [Řehoř Vll.]

Bt Zřejmo, že církvi F. na prospěch nebyl. Zprvuvoleni biskupi od lidu za rozsudí, poněvadž vyni­kali moudrostí, rozhledem, nedali se podplatit. VeFrancii to králové rádi viděli, tam dosáhli biskupii značně světské moci. Dánský král Knut vida, žesurový lid nemá úcty k bisk. chudým, dal jim podílna soudní moci a titul vévodů n. baronů; to vymá­halo l darování pozemků. Po smrti centralisty KarlaVel., kt. měl jen úředníky, byli vedle krále vévo­dové (pod vévody hrabata : vasalové, na svémúzemí samostatní); král bez podpory vasalů byljedním mezi rovnými! Ota I. počítal: »Po smrti bis—

170 Feudalismus |=

kupa připadne veškeren majetek králi; poněvadžbiskup je říšským knížetem, patří právo jmenovatnástupce králi; bude-li volit sobě oddané, zesílí timvlastni moc; proto zesílit moc biskupůla V jednéruce spojena berla a meč... neblahé! Státní a círk.život beztak splynul v kulturní jednotu; z toho procírkev výhody (moc a vliv) i nebezpečí; zesvěta­čení a zpolitisování církve. Budou-li se bisk. cititvíce vasaly krále než duchovními hodnostáři (ktomudojít musilo, když je král jmenoval), postaví sev možném sporu na stranu krále, ne papeže. Přirostoucím vměšování světské moci do věcí církvese dostala církev v její područí; ke sporu dojde,zasedne-li na stolec Petrův papež, kt. bude chtítcírkev od zlořádů očistit. [Řehoř VIl. Frid. l.] I kdyžnebyli bisk. špatní, majetnictví feudálních statkůi vasalská přísaha je nutila k účasti na válečnýchakcích krále. Papežové i světci (Bernard) marněbrojlli proti zlořádu tak vžitému.

FIKCIONALISMUS. K udržení společen. řádu nanižš. stupni vzdělaností je fikce nutná (»lida potře­buje náb. - ]. chomouta a uzdyl); z fikcí se vyvin.dogmata, inteligent se obejde bez náb., dog., fikcí.Odpověd: revoluce 1789, nacismus 1939-45.

FILIP lV. Sličný, francouzský, zločinec na král.trůně, mnohonásobný vrah, podvodník, po KarluMartelovi první velký zloděj círk. statků ve velkémstylu; ]. všichni mu podobní vždy »s prázdnou kap­sou<<,účel mu posvěcoval prostředky, průkopníkabsolutismu, vedoucího k revoluci; první křest'.církevní revolucionář, předchůdce Luthera, LudvíkaXIV., Robespierre. [Galikanismus. Templáři.] Macchi­avellista 14. st. Angl. král chtěl dceru flanderskéhohraběte Dampierra svému synu za manželku, |=. měljiné plány, pozval hraběte s rodinou do Paříže (jehomanželka mu byla kmotroul), uvěznil je, hrabě prchl,dceru Filipinu dal F. utopit. Trest na Francii: stoletáválka s Anglií od 1339.

F Filip IV. 171

A) Aby upevnil svou moc, zakázal F. odvádět doŘíma dávky, čímž získal sympatie platících (lidu).Zfalšoval bullu Unam sanctam, by vzbudil dojem, žepapež uráží franc. národní cítění; na zfalšovanousestavil odpověd: »Aťví tvoje největší Pitomost . . .aCtena po celé zemi! Neslýchaná věc, by před celýmnárodem zesměšňována hlava křesťanstva. Nedo­volil si to ani Jindř. IV.; ten papeže »sesadila [Ře­hoř VII.], k dosazeněmu protipapeži zachoval ze­vnější úctu. Podobně Bedř. I. a ". Papežský legátse chystá v audienci před F. číst smírnou bulu Aus­culta fili, vytržena mu a hozena do ohně, uvržen dožaláře, stěží se zachránil. Lid štván proti papeži.Od té doby zvyk pracovat proti Římu brožuramí,letáky, pomluvami, falšováním listin; tak i Pombalproti jesuitům. F. se odvolával k budoucímu koncilu(Hus se naučil od něho!); chtěl jej svolat na vlastnípěst, bez papeže, ]. kdyby švec chtěl svolat parla­ment bez krále. Jeho stvůra, právník Du Plessis,sestavil žalobu proti Bonifáci VIII. o 29 bodech;o tom můžeš číst v každé učebnici, ale ukázky seneuvádějí, na př., že Bonifác chová u sebe domá­cího čerta. Sdělují & odsuzují učebnice porušovánímezinár. práva, falšování bull atd.? Petr Dubois, prvnípublicista v moderním smyslu, advokát F., žádal:»Církevní stát Francii, papež za to roční pensí (j.Napoleon, j. Italie 1870!),círk. statky zabrat za ročnípensi.a Tak bude Francie první velmocí!

B) Bonifác 86Ietý zajat 1303 ve vlastním paláci,týrán Nogaretem (Pombal 14. st.), z toho zemřel.Ne v návalu zuřivosti, rozbiv si Iebkul Nalezenav rakvi neporušena! Vzdycháte nad popraveným»stařečkema, něm. zrádcem Schlickem 1621; nad Bo—nifácem tolik slz necedítel Ta událost otřásla všemi;papež v očích všech nedotknutelná osoba! F. žádaldrze jeho nástupce, by schválil jeho čin i zásady;činí z církve děvečku Francie.

Benedikt XI. byl 8 měsíců papežem, nechtěl povůli F. prohlásit Bonifáce za bludaře; jakási dívka,přestrojený kluk, prý z kláštera, mu přinesla fíky,

172 Filip IV. s

požil, zemřel. Dal ho otrávit F. či Nogaret, spojens pap. zrádcem Sciarrou Colonnou? Nástupce B. XI.,

do [Avignonu].FILIP HESSENSKÝ,falckrabě, cizoložnlk, chlubil se,

že ani tři týdny nebyl manželce věrný. (11567 nasyfilis) Žádal Luthera, Melanchtona a Bucera, bysměl kromě manželky (žil s ní 16 let, dala mu 8 dí­tek) pojmout ještě dvorní dámu své sestry, 16 letouMarketu; 1539 dostal »zpovědní radua (Beichtrat),podepsanou jmenovanými třemi a jinými pěti apo—štoly nového čistého evangelia, kde mu druhoumanželku dovolují »k spáse jeho těla i duše a kecti Boží, ale at' o tom zachová naprosté mlčeníu.Svatba konána tajně za přítomnosti Melanchtona4. 3. 1540 ve Fuldě, oddán svým dvorním kazatelemMelandrem, který měl tři ženy; téhož dne podě­koval Lutherovi, poslal mu sud rýnského vina (L. darkvitoval 24. S.), Bucerovi dal 100 dukátů. Věc ne­zůstala tajná, a na to byl říšský zákon; L. i ostatnídostali pekelný strach. Co dělat? Bucer psal F., aťje zticha, a bude-lí třeba, at' vše zapře a veřejněprohlásí za pomluvu, at' před notářem a svědkys ním uzavře Marketa kontrakt, že chce být jehosouložnicl, jaké »dobrý Pán Bůh svým milým přáte­lům dáván. Bylot' by »pokoušením Pána Boha, kdybyse vydával n. trval v nebezpečí, z kt. je přec vý­chodiskoa (totiž lhát a zapřít). Po čase mu Bucerpsal: »Kdyby Vaše Milost nebyla denně užívala lží,kt. jsem poradil, bylo by z toho vzniklo mnoho ne­snází. Světu musí být poznání pravdy skrze andělya svaté zamezeno. Takových případů jest bibleplná.<((ll)Luther soudil stejně. Komu účel posvěcovalprostředky? F. píše L-ví 20. 6.: doufá, že mu »věrněa křesťansky přispěje na pomoct, kdyby ho císařvolal k odpovídání. »Jinak bych byl nucen žalob­cům předložit vaši radu, list a podpis, by viděli, comi bylo dovolenou L.stál rozhodně na tom, by věcbyla veřejně zapřena, neboť »k čemu jsem řekl,,ano' potají, k tomu jsem nikterak neřekl ,ano' ve­řejně. Mně nejde o osobu mou, nebot“ co mne se

F Filip Hessenský 173

týče, jde-li o péro, dovedu se převelmi dobře vy­točit, a Vaši Milost nechám vězet v kaši. Budvšechno zapru n. řeknu, že jsem bláznil. Co na tom,když někdo pro ,dobrou věc'(l!) a pro blaho křes­ťanské (luterské) církve řekne pořádnou mastnoulež? Taková lež, z kt. plyne prospěch, nebyla byproti Bohu, tu bych na sebe vzal.“ Později vzkazuje:„Ať si F.nedělá svědomí k vůli nějaké lži pro blahokřesťanství a celého světa.<<Papež jednal jinak, kdyžJindř. 8. žádal o podobný ústupekl [Angl.] L. tehdyprohlásil, že by beze všeho dovolil Jin-vi, co chtěl.

V Orlamůnde se tázal luterán, jemuž jedna ženanestačila, Karlstadta, reformátora, co prý dělat;dostal radu, by si vzal ještě jednu. Luther řeklsaskému kancléři Brůckovi: »Onen manžel musí býtve svědomí pevně ujištěn slovem Božím (Písmeml),že mu to je dovoleno. Vládci do toho nic není.Co mne se týče, doznávám, že nemohu nikomu za­kázat, chce-Ii mít více žen. Písmu to neodporuje“(?? Přečti si Mar 10, 6-12; 1 Kor 7, 11; Ef 5, 28-31 !)F. 16letý poznal už 1520, že v L. se objevil nový

něm. Mohamed.FILOSOFIE A THEOLOGIE či bohověda.A) »Th. prohlašovala F-ii za svou děvečku.a Za po­

mocníci, jež jí připravuje cestu, tedy za přípravku.ano, tak j. ostatní vědy připravují cestu F-li. Ale zaotrokyní? Nikoli!Tak se slovo ancilla pojímat nesmll- »Kant nechce uznat, ani že F. nese 'I'h-Ií vlečku,ani že před ní nese pochodeň.a První nikdo ne­žádá, druhého je F. neschopna. 'I'h-íí svítí na cestusvětlo víry, nikoli pouhého rozumul

B) »F. sl nedá od Th. vázat ruce.“ Kdypak jí Th.ruce vázala? F. pracuje jinou metodou, a ruce jlváží pouze zákony správného myšlení, ]. počtářinásobilka. Th. jest F-íl nanejvýš normou negativní:»Učíš-Ii něčemu, co je ve sporu s vírou, bloudíš.a ­Učení o »dvoli pravdě“ je falešné a od církve od­souzené. Luther, po něm Frohschammer atd.: »Něcomůže být pravdou ve F. a nemusí být pravdou v 'l'h.,a naopak.<< Již Cicero: »Když jde o náb., držím se

174 Filosofie a theologie F

pontifiků (kněží), ne ffům To znamená: »Co zamítámjako ff jakožto bludné, tomu věřím v kostele.“ Jakobych řekl: »Násobilka je pravdivá v hodině počtů,ne v hodině fysiky.a O občanských zákonech možnoa nutno říci, že platí u nás a neplatí jinde, ale zá­kony myšlení? Jsou pevnější, nezměnitelnější & vše—obecnější než samy zák. přírodní, kt. přec platí nacelé zeměkouli! Pravda je souhlas úsudku (poznání)se skutečností, případně obsah tohoto správnéhopoznání. Je skutečnost jiná, když ji pozoruje Afričanna rovníku, a jiná, když ji pozoruje Evropan na 50.stupni šířky? Změní se skutečnost, když odložímbrejle F-le a nasadím si brejle Th-ie? Co je ve F.bílé, nemůže být zároveň v Th. černé.

C) »F. přistupuje dnes k řešení svých problémůbez předsudků.“ Budiž jí přáno! Ba ještě víc, bud'za to velebenal Jenže »bez předs.a znamená u vás,že žádný moderní ff nechce přijmout výtěžky bá­dání těch, kt. pracovali před ním, každý začíná odpočátku; kam by se dostaly jiné vědy, kdyby každýbadatel zavřel oči před tím, co jiní objevili, zjistili,změřili,vypočitali, dokázali, a chtěl začínat nanovo?Fysika na př. odmítne jen to, co je nesprávné n.překonáno, vděčně přijme, co je jisté, dokázané,zaručené, a pokračuje, staví na tom dál! Ale dnešníF.? Každý ff vysouká »svůja systém u stolu ze sebej. pavouk pavučinu, bez ohledu na skutečnost, a dletoho to vypadá. Jeden přináší věci nechutnější &nesmyslnější než druhý, třetí tvrdí pravý opak nežoba dva, čtvrtý se směje všem třem, a pátý prohla­šuje všecky 4 za blázny. (Pod korouhví K., str. 77.)

»Bez předsudkůa - t. ]. nedbá zákonů logiky(správného myšlení), a tím si sama vypíchla oči;vyrazila si z ruky kompas, kormidlo i veslo, pouštíse na moře naslepo; každý napřed zboří, co ostatnípostavili, a pak začne stavět - na písku! Proto ne­může dnes F. 5 místa! Stala se rejdištěm a tržištěmvšemožných bludů a nesmyslů, takže by nemohlabýt ani děvečkou Th.; co by si s takovou služkoupočala! Tolik co houslista s rozkřáplým hrncem! Jak

F Filosofie a theologie 175

nesmyslné definice dobra, náboženství, vědomí, ži­vota dnes F. podává! Marně jsem se pokoušel někt.přeložit. Důhring: »Náb. jest sebeřlzení hlavy a srdceoním vyšším směrem, jenž v myšlenkách a citech jeurčen ohledem na šlechetné rysy ve veškerenstvu.aRozumíš tomu? Schelling: »Dobro: die aus der Akti­vitat zur Potenzialitat zuriickgebrachte Selbstheit.a

Hlavní přikázání Kantovo zni takto: »Jednej tak,jako bys byl svou zásadou zákonodárným členemv říši účelů.“ Život je dle Burdacha rovnice vesmíru.Jaký div, že taková F. přišla u mužů vědy v opovr­žení, zvl. u přírodovědců; ti se dopracují aspoň po­sitivních výsledků, byť se jen červy obíralil Jakýdiv, že pro tyto nesmysly se rozumní lidé od novo­věké F. s nechutí odvracejl, že sami ffi někdy pře­jdou do tábora právě opačného (Feuerbach, žákHegelův, k materialismul), ačli se raději neoddajískepsi n. pesimismu. »Rozmach přírodních věd při­vedl F-íi v nevážnosm Nikolil Sama se v ni přivedla- tím, že opustila pevnou půdu skutečnosti (Descar­tes a zvl. Kant) a odvrátila se od křest. F., honíc seza přízrak a mátohami (idealismus Kantův, Hegelův,Hartmannuv). Právě tak, kdyby matematik popřelnásobilku - pak s číslicemi bude provádět bláznov­ství kdekdo; ale jakých výsledků se asi dopracují?

D) Chlouba matematiky je, že jest exaktní, ne­omylná; čím? Má objektivní skálopevnou normu,o niž se opírá a dle níž kontroluje výpočtya závěry.(Násobilkul) Nazve ji proto někdo ztrnulou, zkost­natělou? Je u ní nemožný pokrok? Jaký pokrok oddob Thalesových, Euklid., Archimed.l Kdyby dle vásměl být pokrok, t.j. neustálé měnění a novotářství,i v násobilce a základních matem. větách, shroutilaby se celá matem., s ní i inženýrství, architektura,fysika, astronomie a na ní závislá geografie, geo­desie, ba i bez ečná plavba po oceánech atd.

Chlouba emp rických věd je, že mají neklamnounormu, vždy tutéž, pokus (ač smysly někdy klamoul),na níž mohou orientovat své věty. | ti, kt. »z pokro­kovostia za zeleným stolem přijímají Kanta, že prý

176 Filosofie & theologie F

smysly nás neustále obelhávají, aniž jsme s to zjistit,jak: v laboratoři svým očím věříl Což historie? Zdeuž se to jaksi viklá. Fakta ještě lze zjistit jakž takž,ač mnohdy jsou bezděky nepřesně referována, ně­kdy zůmyslně překrouc. a vylhána (kolik histor. lžllj

Chlouba dnešní historie je, že je pragmatická, ženereteruje j. analisté pouhá fakta, nýbrž hledá pří­činnou souvislost (najednou příčina, už ji nepopí­rají!); a tu již hledí každý na děje svými brejlemí.Světová válka, kterou jsme zažilil A přec jí každýjinak pojímá, o ní jinak referuje,í o faktech najdemepravý opak ve írancouz. než v něm. pojednáních,a ted' zjišťuj, kdo má pravdul Jeden svádí vinu nadruhého, j. kluci, když se poperou a rozbíjí okno.Ale aspoň tvrdí, že hledají objektivní pravdu, že byrádi ryzí skutečnost. Jen moderní F., nejvyšší 1 při­rozených věd, pokládá za přednost, že má právo nasebeklam a autosugesci, a chtějí to přenést i na Th.,na náboženství.

E) Vědy přírodní zkoumají věci a jevy, hledajíjejich bezprostřední příčiny a účely, příjdou k obje­vení neviděných sil, zákonů přírodních atd. Na ma­teriálu, kt. vědy snesou v jedno, buduje F., hledáposlední příčinu jevů, a přijde k Tvůrci - zjistí exis­tencí Boha (theodícea), objeví zákony správnéhomyšlení (logika - s ní spřízněná kritika a metafysika),zákony správného jednání (etika), jevy a zákonyvnitřního duševního života člověka (psychologie),

všeob. zákony ovládající svět hmoty (kosmologiej.F) F. prokázala 'I'h-gi vždy velké služby, začež jí'I'h.byla vždy vděčná; v síních bohosloveckých uče­Iíšt' se věnoval vždy neobyčejný zřetel F-lí- právem!Tím, že stanoví zákony správného myšlení, dáválidskému duchu pevnou oporu a základ, a to nacestě, kde se nemůže opřít o svědectví smyslů, t.j.ve věcech, kt. nemůže zjistit zrakem, vážkami...Jak důležité, by na poli spekulace (bohoslovnéhobádání) nepřišel rozum na scestí! Zmatené n. ne—přesné pojmy vedly k mnoha bludům theologickým!Nejasný pojem osoby n. přirozenosti zavinil bludné

F Flagelanti 177

učení o nejsv. Trojici n. vtělení Syna Božího! Apo—logie (obrana víry) je další velká služba, kt. F. Th-glískýtá. Nedivno, že rozkvět 111.byl podmíněn roz­machem F., a že velcí theologově byli i velcí ff-ové;Tomáš Aq!

G) Jaký je poměr F. k zjevení (křest. náb.)? Roz­poru mezi nimi být nemůže. 'I'h. i F. má každá svouvlastní metodu a své pole bádání, jsou dvě vědysamostatné. Přijde-li k rozporu, je zřejmo, že F.zbloudila; proč právě F.? Protože slovo Boží, o něžse opírá Th., je neomylně, kdežto lidský rozum,o nějž se opírá a s nímž »pracujea F., se snadnomýlí. - Z mnoha námitek uvádím slovo univ. prof.Drtiny »Úvod do F.a: »Křesťanství zavrhovalo všeckuF. a moudrost <<(Ležl Četl Augustina, Tomáše Aq.,měl vůbec v ruce aspoň jednoho círk. učitele n.scholastika?) »Nebylo žádné snahy po pravdě.“(Lež, kterou vyvrátí jediná stránka Aug. n. Tomáše.)»Středověká F. poučovala člověka o jeho osudu aždo smrti.<<(Dokladl Mateš si F. s astrologií, kt. církevzavrhovalal) »Citování pramenů je povrchní.<< (Do­klad! Sám cituje Kelsa falešně! Nevěda, že se jehospisy ztratilyl Lékaři, uzdrav se sám!) »Cisař bylsvětské rameno papežovo.<< (Cti Tomáše Aq.l) l oDrtinovi platí slovo Leibnitzovo: »Moudři by mělibýt obhájci staré katol. F. proti teoriím nových me­talysiků, kt. jako děti (klucil) si tropí posměchznej­vět. a nejslav. mužůa, jsouce sami ignoranti ]. D.,někdy vědomě lhouce.

H) Seneka je pln chvály F., jemu jest universálnímlékem pro všecky neduhy duše. Byl pohan, neznal

světla KristovalFLAGELANTI.Po černém moru, kt. v Evropě po

r. 1340 zuřil, soudili mnozí, že byl trestem za hříchykřesťanů; chtěli tudiž pokáním odčinit viny svéi bližních. Velké kající průvody procházely celouEvropou, Konajíce veřejné kajici skutky (mrskalise. .); r. 1349 byly církví zakáz., jelikož F. počalipropadat náboženskému blouznění a jiným ne­testem.

178 Fráze F

FRAZE.Jimi se pracuje nejpohodlněji, s největ.úspěchem, poň. většina lidí nedovede samostatněmyslit a usuzovat; toho jsou si naši nepřátelé vě­domi. Na táboru lidu, v brožurách i »vědeckýchadílech ...F. za F., tím více F., čím méně důkazů. Nanejednu jsme si již v tomto dílku posvítili,'ale cožmožno se obírat všemi? Čerpej z této knížky návod,jak máš sám F. odmaskovat a pranýřovat. Slyšíšmluvku, má plná ústa pokroku a svobody. »Prosímvás, povězte mi, co je vlastně pokrok?a - Buďtobude koktat ]. slabý student při matuře, n. tě od­bude novou frází: »Já nejsem žáček, bych se dalod vás zkoušet.“ - »Každý má mít své přesvědčenía»Co je přesv.?c< Př. a pravda je dvojíl - »Mně jejasno, já jsem si jist, já jsem přesvědčen, jen ome­zenec může pochybovat . . .a »Lituji velice, že patřímk těm omezencům, ale prosil bych zdvořile za důkaz;na komando těžko omezenost odložím [Haeckel]. ­»Každý vzdělanec ví...“ »Já nevím, račte mne pře­svědčitla Každé stol. vynalezlo pro katol. nějakouokřídlenou nadávku, kt. papouškoval jeden po dru­hém. Ariáni nás nazývali homousiány, prot. pape­ženci, osvícenci 18. st. obskuranty (tmáři), 19. st.vynalezlo klerikalismus, zpátečníci, ultramontáni, zamých studií papouškovali po M., že katol. jsou de­nuncianti - lidé, kt. nevěděli, co to slovo znamená!(M. touto nadávkou poctil katechety.) »Nebeskékozya už vymřely stejně j. »pryč od Říma.“ Někdyvymysli frázi ti, kt. hledají záštitu pro své ničemnosti.»Pavel byl revolucionář“ - rozuměj: »Máme tedyi my právo na revol.a »Kdyby byl sv. Pavel živ, chodilby mezi lid do hospody, poň. řekl: omnibus omniafactus Sum, s plačícími jsem plakal, s veselícícimi seveselil (a s opilci bych pil!).<<Kolik jste jich užv hos­podě obrátili k pokání? Jiní vymyslí F., by mělireklamní vývěsní štít pro své podezřelé akce. [Ces­koslov. cír. Svob. svěd.] Jiní pracují frázemi protiodpůrcům, nemajíce'věcných důkazů. Nevěra a laHaeckel. Jiní hodí do světa F., by utloukli rivalaz konkurenční žárlivosti.

F Fridrich I. Barbarossa 179

FRIDRICH I. BARBAROSSA, Rudovous t1190, opě­vovaný něm. pověstmi j. u nás Zižka, mohl být po­žehnáním celému křesť.,kdyby své schopnosti nebylpostavil do služeb bezmezné pýchy. Byl to Napo­leon a Hitler 12. stol. Z boloňské university vyšlanesmyslná pohanská idea: »Císař je jediný pramenvšeho práva.“ Udělali císaře (ne papežel) polo­bohem. Reinald v. Dassel, kancléř a zlý démon F-ův,v Něm. tyto ideje živil. »Císař má právo obsazovati papežský stolec ]. biskupské.a Fridrichovo heslo:»Pánem světa jsem já; co se vládci líbí, jest záko­nem.“ Přesvědčen o všemohoucnosti mocnáře, bez­ohedný absolutista, chtěl do svého jha zapřáhnouti církev. Konflikt s papežem, hájícím práva církve,byl nevyhnutelný. Proti platným círk. i stát. zákonůmdosazoval na bisk. stolce i laiky, jak tomu bylo před(heh. VlI.]; ]. vasalové mu musili skládat přísahulénní, ne pouze věrnost, a byli pak jeho nejodda­nější nohsledi v boji s pap. Snad myslil na založenínárodní církve něm. Ottovi Freisingovi diktoval sámdílo »Činy F. l.a Tehdy byl celý cech placených pa­dělatelů pap. listin; nejsprostší lži proti pap. sešířily po zemi, Lucius III. a Urban Ill. uvalili trestyna padělatele, F.jmenoval protipapeže. R.1159dostalAlex. III. 23 hlasy, kandidát F-ův Oktavián 2 hlasy,dal se prohlásit za pap. Viktora IV.; prot. zamlčujípočet hlasů a prohlašují V. za pravého pap.! Poli­tika Vladislava II. byla neblahá (j. Vratislava II., jenžse spojil s Jindř. IV.); za spojenectví a za velkéoběti mu dal F. titul král., jeho nástupci ho zasvzalil

Tehdy si dal český vládce opět uniknout příleži­tost povýšení pražského bisk. na arcib. F. jmenovalkolínským arcib. Reinalda, mohučským Křišťanaz Bu­chu, souložného preláta, jenž vodil F-vi do boje vo­jáky. [Kanossa] Z Říma vypuzen Alex. Ill., protipapežPaschal Ill., stvůra Reinaldova, korunoval F. 1. srpna1167 za císaře po druhé, F. byl na vrcholu úspěchů,2. srpna vypukl mor, zničil velkou část vojska; téžReinald, Přemyslovec Děpold a pražský biskup za­

180 Fridrich I. Barbarossa F

hynuli. Před Anděl. hradem hořel dnem i nocí oheň;vařili mrtvoly, by mohli jejich kosti vzít domů; kdyžvšak počet rostl (25.000!), házeli je do Tibery. F.jmenoval 1168 třetího protípapeže Kalixta; po časedojde k francouz. protipapežůml Po porážce u Leg­nana 1176 nezbývalo leč uzavřít mír. Došlo keschůzcev Benátkách,právě sto let po Kanosse. Pap.projevil nezvyklou šlechetnost a přivinul svého ne­přítele na srdce; je lež, že Alex. Ill. pří vsednutína koně opřel nohu o šíji klečícího F. - Prot. Leo:»Vůči církví jsou i nejmocnější tyrani bezmocníchlapci.“ [Hohenst.]

Když ustal od pronásl. papeže a nechal myšlenekna světovládu, podnikl kříž. výpravu, ale teď jižPán jeho služeb nepřijal, zahynul na cestě tam.Kdyby byl svaté věci věnoval všecko své dřívějšíúsilí nadarmo vynaložené ve službách sebeláskyl

FRIDRICH V. FALCKÝ.Zimní král český. Jeho otecF. IV.byl. karbaník, 11610 1 prostopáš. života, 56 letý.Lid vyssáván, země vymrskaná. Po něm 14 letý |'-'.V.Roupovec (»hlupák čes. dějin,“ Salaba) tvrdil, žepřiveze do Čech bedny zlata, a zatím F. se těšil j.jeho spolukandidátí, že bude odvážet! 22 letý mla­dík zvolen za hlavu čes. státu v době na výsostkritické. Proč zamlčují naše učebnice tyto okolnosti?Poň. by se ukázala nesvědom. i hloupost tehdejšíchvůdců! Zastavil korunovační klenoty pražským ži­dům a poslal 100.000 zlatých Bethlenu Gaborovíradě mu, by zpustošil Moravu, Slezsko, Rakousy,Alpské země. Před svou volbou »nabídla císařskoukorunu vévodovi savojskému, dav si za to od něho»udělita částí Rakous a Uhry. Chtěl přepadnoutJanov, by měl peníze na válku, a zároveň se nabízelFerd. II. za prostředníka! Den před svou volbou mudal hlas při volbě císařské. Jeho s n zemřel ]. otrokv Alžíru, on sám 36 letý 1632. (F-uv tchán, Jakub I.angl., syn skotské Marie Stuart., pronásled. katolíky;byl své katol. matce odňat, vychován ve fanatickéhoprot., její vražednice ho učinila svým nástupcem.

F Fridrich II. Pruský 181

FRIDRICH II. PRUSKÝ, prý Veliký; sám řekl, žeslovo »Velikýa je jen lichocení a zřídkakdy je krá­lům po pravdě dáno.

A) Pamet. Není národním hrdinou; je člověkembez víry & vlasti, cítěním Francouz, bez svědomí acharakteru, účel mu posvěcuje prostředky, zloděja lupič ve velkém, šlapal po všem právu Božími lidském, ve vojsku barbarské tresty. Omlouváloupežné války Ludvíka XIV., Iichotivě se plazí předKateř. ll., Iichotí Ludvíku XV. Biskup soissonsky, kt.tomuto odepřel rozhřešení pro hříšný poměr s Chaetaurouxovou, je prý zbabělý fanatik, král si musilprý vyčítat smrt milované osoby Ch. brzo nato ze­mřela.) Otec F-ův dal vychovatelum rozkaz, by muvštípili co největší odpor proti katol. nábož. a jeho»nesmyslnostem.a To se jim nad pomyšlení zdařilo,jenže bystrého ducha nemohlo uspokojit prot-ství;z toho odpor ke všemu náboženství. Ve Voltairovividěl poloboha, pln blaha, když ho dostal do Ber­lína; ale přátelství ničemy s ničemoul Napřed setitulovali: »Šalomoun severuu, »král filosofůa. Pakse rozešli: »Bezpříkladný tyran, zralý pro okovy,kolo a šibenicia, »největší darebák pod sluncem,zralý pro Sodomu a Gomoru.a Cynik, o nejsv.věcech mluví nejšpinavěji. Ten neznaboh byl hla­vou něm. prot-ů! Egoista, neštítil se žád. prostředků,lži, podvodu, násilí. Prot.: »Necítil se vázán pragm.sankcí (( Necítil se váz. žádným zákonem, Bož. nilidským! »Prostředky, kt. jeho otec nechal nepo­užité (armádul, chtěl využít; viděl, že nejlépe naRakousku.“ [Macchiavellistal] Hloupost Karla VI. aM. Terezie mu pomohla k vítěz. »Krom toho poklá­dal za nutnost (též za právo?) zaokrouhlit hranice.“Slezsko, pěkné zaokrouhlení hranicí

B) životní dilo. Jeho loupežné války: Za pravdouK. [Daun.] Nestyděl se porohlásit 7Ietou válku zasvatou válku proti katolíkům. Angl. ministr. Pitt holíčil v Londýně ]. průkopníka prot--ství. Ve Slezskusi dal fazónu »Spasitele seslaného s nebe“, vevšech kostelích se modlili za vítězství, pastoři:

182 Fridrich II. Pruský F

»Díky Bohu, že vzbudil tak mocného obhájce víry.<<F. měl radost, že se manévr zdařil: »HerrlicherStaatsstreich. Náboženství a moji vojáci vykonajísvou věc.“ Posllal spousty kazatelů do Slezska.

Velebí se jeho tolerance. a) Byl neznaboh, kte­rému všechna náboženství stejně ničemná; b) nenípravda, že tolerantní! Slíbil ve Slezsku rovnopráv­nost katolíkům s prot., pak dekret, že všichni sta­rostové, syndikové, univ. profesoři, vyšší úřednícimusí být prot. Katollci jen k nejnižším úřadům a zavojáky! Tajný rozkaz, by každý katol. kněz sledo­ván tajným slidičem. Popravil kněze Faulhabera,kt. nechtěl prozradit zpovědní tajemství. Lessing:»Všecka náboženská svob. v Berlíně se omezilana to, že každý smí proti nábož. dělat, co chce.Ale ať se někdo opře proti utlačování a vyssávánílidu, proti despotismu, a uvidíte, kt. je nejotroč­tější země v Evropě.“ Jiný 1761: »V Prusku vše—obecná sklíčenost, roste spolu s válečným štěstímF-a. Samý monopol a lichvář, není svobody obcho­du, města v bídném stavu.“

C) Konec. Při smrti F. »v Berlíně hrobové ticho,ale žádný smutek; neslyšet vzdechu, chvály, polito—vání. Tam vedlo tolik vyhraných bitev a vláda sko­ro půl století, každý omrzen až k hnusu.a F. nakonci života: »Největši své vítězství bych za to dal,kdyby bylo v zemi tolik víry, co při mém nastou­pení. Jediná uzda zločinů je (teď) výprask a ši­benice.a Tento nepřítel Kristův a jeho nábož. bylkolikrát v nebezpečí života, jednou málem otrá­ven, jindy rak. voják na něj mířil, jen stisknout,jindy tak tak že unikl; v 7 leté válce všecky zeměv moci nepřátel, jen smrt carevny Anny příčinou,že zase vše dobyl, jeho loupežné války skončilypro něho vítězně. Jak srovnat s prozřetelností Boží?F. byl nástrojem v rukou Božích, a my nevíme,k čemu

GALIKANISMUS. A) »Ausculta filí carissimea (Slyš,nejdražší synu) Tak začíná bulla Bonifáce VIII.;

G Galikanismus 183

otcovsky napomíná [Filipa IV. franc.] pro přehmatyohrožující svobodu a práva církve. Narbonský arci­jáhen Jakub de Normans ji předčítal králi 1302,králův bratranec, hrabě dI'Artois, mu ji vytrhl, vrhldo ohně, po Francii se šířil padělaný »výtaha odPetra Flotte: papež prý tvrdí, že král je mu podro­ben i ve věcech světských; připojena i královahrubá odpověd. (Nebyla v Římě odevzdánal) Kdyžtakto veřejné mínění zpracováno, svolal král par­lament; po prvé volán i 3. stav - když ho král po­třebovali Bisk. a preláti byli zastrašení, že budouplatit za velezrádce, nepřipojí-li se k usnesení sně'mu: »Nebudeme nadále přehmaty papežovy trpět.aPapež i kardinálové marně hleděli vše po dobrémurovnat. Král vše zmařil, došlo k zřejmému nepřá­telství. Papežský stát zabrán, papež uvězněn, pak[Avignon]. Papežové docela v područí franc. králů.

B) Tímto sporem začíná zápas mezi Apoit. stolicia franc. králi o t. zv. galikánské svobody (G.), kt.si králové, podporováni klerem a parlamentem,osobovali. Jejich obsah: Papež nesmí uložit Franciiplacení círk. desátků, uvalit na franc. státní uřed­níky církevní trest, poddané franc. krále zbavitpřísahy věrnosti; jeho legát nesmí bez králova do­volení vykonávat úřad, papežské bully potřebujíkrálova schválení, král smí svolat provinční n. cír­kevní sněmy bez ohledu na papeže, proti papež.rozhodnutím je volno odvolat se ke králi, bisk.bez dovolení krále nesmějí za hranice ni ke kon­cilu (ten prý stojí nad pap.l), rozhodnutí papeže(i ve věc. víryl) je vázáno souhlasem věřícího liduatd. K rozkolu jediný krok! Ve skutečnosti byla ná—rodní církev franc., j. Cařihrad, jen k formální roz­tržce nedošlo. Zakuklený [Cesaropapismus].

Král jmenoval biskupy obyčejně sám, vládní bisk.byli povolný nástroj králův. Raději otročit jemu nežpodrobeni papeži. Teoreticky byl 6. vytvořen zadob západ. rozkolu a na sněmu Kostnickém [Ger­son, d'Ai||y], potvrzen od krále Karla VII. 1438,zrušen od papeže LvaX. 1516 [konkordát sFrant. I.],

184 Gallkanísmus G

ve skutečnosti trval dále. Ludvíku XIV.vítan, Napo­leonovi též. Bossuet vypracoval na shromážděníkleru _vPaříži 1681-2 »Deklaraci franc. klema, t. zv.4 galikánské články. Alexander VIII. je zavrhl 1690,falešná synoda rakous. biskupů v Pistoji 1786 jezařadila mezi »články víry“, Jos. II. je učinil pod­kadem svých proticírk. reforem; teprve Vatikánskýsněm učinll G-mu konec 1870. l velcí mužové (deMaistre, Dupanloup, nekající Lammenais) pro G. doposlední chvíle bojovali. Kdyby byl Napoleon III.nad Němci 1870 zvítězil, bylo by snad došlo potomto rozhodnutí církve k založení národní církvefrancouzské. Tento boj o práva církve proti nezří­zenému nacionalismu přinesl jí název nepřítelkysvobody a národností. [Národní církve.]

GALILEO GALILEI.Jeho historie jest poučná pronás l pro vás. Pro nás - kdyby círk. soud byl dbalzásad vyslovených sv. Augustinem (Za pravdou K.426 nn), byl by nás ušetřil aféry, z níž vytloukátekapitál. Pro vás - kdybyste věc zevrubně studovalia neopisovali vyvrácené námitky,soudili bystejinak.

A) Pro nás.1. G., věřící muž, vystoupil r. 1612 pro Koperní­

níkův systém. (K. svou knihu věnoval papeži PavluIII., byla přijata, neodsouzena žádným z jeho 15nástupcůl) Když se mnozí proti 6. ozvali, že prýjeho nauka odporuje bibli, hájil se 6. takto: »1.Písmo sv. mluví populárně, nikoli výrazy vědec­kými; 2. kde je rozpor mezi Písmem sv. a vědou,nutno od Písma odstoupit.“ Tato druhá věta jepochybenál Správně měl říci: »Kde jest domnělýrozpor, ten nutno přičíst na vrub Ildovému vyja­dřování Písma sv., jež není vědeckou učebnicí, n.na vrub vědě, jež nezaručenou domněnku prohla­šuje za jistou pravdu.“ [Bible.] Círk. soud odsoudiltvrzení 6., že slunce je střed solárního systémua že se země otáčí kolem něho, a uložil mu mlčení(1616; nikoli odvolání, tím méně trest; jeho přítelkard. Bellarmin mu o tom dal písemné osvědčeníl)

G Galileo Galilei 185

G. slíbil, že bude mlčet; když však 1632 vydal novýspis, sešel se druhý soud 1633, jehož členové, žár­Iiví na jeho vědeckou slávu, byli proti 6. zaujati.Jeho kniha zakázána (j. již r. 1616 veškerá koper­nikánská literatura), inkvisitoři v dominikánskémklášteře ho přinutili (hrozili mučeníml), by naukuKoperníkovu i svou odpřisáhl- j. bludnou a kacíř­skou. - O vylhaném mučení 6. je po prvé řečv padělaném »Listě Gm, jejž vyrobil Duca di Ser­monetta koncem 18. st. Inkvisice, jež G. soudila,sestávala z dominikánů, nikoli z jesuitůi Za pokánímu uloženo týdně se modlit sedm kajících žalmů;trest vězení, jímž bludaři stíháni, mu byl proměněn:pět měsíců dlel ]. host v domě svého přítele, arcib.sienského, zahrnován všemožnou pozorností, návště­vami atd., načež dlel na vlastní vile u Florencie;1637 oslepl, 11642 j. věřící katol. Urban VIII. mubyl velmi nakloněn.

Jesuité byli proti učení 6. Prot. Fůlóp: »Přestoteba říci, že chování T. ]. ke G. a zvl. ke Keplerovimusí být označeno j. velmi konciliantní. OP odmí­tali se středověkou zatvrzelostí jakoukoli změnusvětov. názoru a pronásl. hlasatele modern. myšle­nek inkvisicí; prot-é projevili stejnou úzkoprsosta netoleranci. Luther, Melanchton fanaticky protiKoperníkovu systému brojili.<c

2. cm:. soud ovšem pochybil, ale 1. nebyl ne­omylný, 2. i kdyby se ho byl papež zúčastnil, ne­znamenalo by odsouzení 6. proti pap. neomylnostizhola nic, poněvadž neomylnost se vztahuje jen navěci viry a mravů, a nadto je nutno »slavné prohlá­šenía (ex cathedra). Litujeme ovšem, že aféra takskončena. Teprve 16. dubna 1757 vymazány spisyKoperníkovy i 6. z indexu, a při úpravě indexu1814 znova učiněna přiměřená opatření. Když domi­nikán Anfossi, magister s. Palatii, odepřel schváleníastronomickému dílu kanovníka Settele, zrušil PiusVII. jeho rozhodnutí. Ostatně již po r. 1650 nechánizastánci kopernikánského systému na pokoji. (Gas­sendi, Halley, Newton.)

186 Galileo Galilei G

8) Pro vás.1. »Odsouzenim G. vyřkla církev soud sama nad

sebou a nad svým posláním (schopnosti) být vůd­kyní lidstva na poli vědeckoff-ckého bádání.“(Paulsen.) Proč nepoukazujete na to, jaké stano­visko zaujal Luther k »čertovskému otáčení země“?Tu a tam (vlastně velmi často, ne pouze jednoul)vyšlo : péra n. dláta někt. řeckého n. římského»umělcea dílo velmi pochybné ceny; prohlásíPaulsen, že tím antika vyřkla soud sama nad seboua nad svým posláním, být vzorem uměleckého tvo­ření všem věkům? Cicero tak uboze dopadl se svouobhajobou Milona (zastrašen řevem luzy), odsoudiltím sám sebe a svůj řečnický talent? - »Na půlstoletí po smrti 6. byl zastaven všechen pokrokv astronomii.“ Snad ne dekretem círk. soudu? Vždyťtu byli prot., kt. »Antikristovaa rozhodnutí málodbalil Co badatelé nahořejmenovaní (Gassendi . . .)?Jejich výzkumy nenazýváte pokrokem?

2. Proč si nevezmete na mušku protestanty? ­Harvey objevil koloběh krve, po pokusech osmllet vydal své dílo 1628, nastal divý odpor, prot.učenci křičeli: »Jeho nauka je k tomu, by podvrá­tila autoritu bible & základy mravnosti i náb.“ Jehomalá klientela ho opustila (lékařl), stál bez přítele,v nouzi. Až za 25 let jeho vývody uznány. - Ed.Jenner, lékař, po bádání 21 let prvně očkoval 1796vlastního syna, 1798 vydal dílo, uvádí 23 případyúčinného očkování proti neštovicím, s kazatelenproti němu prot. predikanti zuřili, že chce lidi zho­vadit, děti prý dostanou hovadské obličeje, už seukazují rohy, hlas ]. bučení býka, tvář j. kráva. Kdose dal očkovat, toho prot. hnali domů, když seobjevil na ulici, vyhýbali se mu j. pohané malo—mocným. Teprv když dvě šlechtičny daly své dítkyočk., zlomen odpor; pak zas chtěli Jennera při­pravit o čest vynálezu. Zván do Londýna, nabízenomu ročních 10.000 liber, odmítl: »V ranních hodi­nách svého života jsem se musil brát 'po nízk.pěšinkách, navečer nechci se honit za slávou a

G Girard T). 187

potleskem.“ - Robert Mayer, prot. (? 1878), lodnílékař, objevil zákon zachování energie, učenci sena něho vrhli a tak si ho »podalia, že musil na časdo ústavu pro choromyslné. Proč nelkáte také nadtěmito mučedníky vědy? Poň. je mučili prot. osví­cenci 19. st.!

C) Poznámka. Jednání G. připomíná pochybenéjednání cís. Ludvíka Bavora ve sporu s neústupnýmpap. Janem XXII.Svou politickou věc spojil se spo­rem, jejž měli bludaři minorité (fraticelli) s papežemo řeholní chudobu. Tímspor čistě státoprávní dostalráz církevněprávní a věroučný, Ld. dal papeži sámzbraň, zavinil svou exkomunikaci, interdikt, sesa­zení 1324, a 1328 hlásána proti němu kříž. výprava

]. proti ochránci kacířůGIORDANO BRUNO (křestní jm. Filip) z Noly u

Neapole; v 15. roce vstoupil k dominikánům, brojilproti autoritě, obžalován z kacířství, hodil prý svéhožalobce do Tibery a utekl z řádu; toulal se po celéEvropě, v Ženevě se stal kalvíncem; když se ne­mínil podrobit Kalvínovým bludům a tyranií, bylvyobcován; odešel do Helmstadtu k luteránům,anglikáni ho vyhnali z Londýna, po různých toul­kách přišel do Benátek, kde j. zatvrzelý kacířupálen 1600. Od současníků nenáviděn, pozdějšímnesympatický, dnes ho užívají j. Husa co beranaproti církví, vyhlašuji za mučedníka svob. svěd.,myšlení, náb., ba i vědy; žel, že jeho znalosti astro­nomické a matem. byly nevalné (čím se proslavil?),jeho ffická díla temná a nudná (pantheista). »Pla­meny, kt.r spálily jeho tělo, učinily slavným jehojméno.“ (Lewes) Jinak by byl tento docela bez­významný člověk upadl v zapomenutí. Není pravda,že upálen pro tvrzení, že i na jiných hvězdách žijílidé. Že jeho vědomosti byly nicotné, souhlasí i ne­katol. ffové. (Bayle, Bailly, Lewes, Barbieri.) Zednář­ská vláda ital. mu postavila v Římě pomník na »vhod­

ném místěa, j. by hrozil Vatikánu.GIRARD T. J., duchovní vůdce 19leté Kateř. Ca­

diěrovy v Toulonu 1728. Tvrdila 1730, že dostala

188 Gira rd TJ. G

stigmata, ale na její prosby prý neviditelné, bylaprý živa jen Eucharistií, měla prý mnoho vidění;v čci šla do klášt., v srpnu chtěla pryč, v září jípsal 6., že ji z vedení propouští, toho měsíce vy­stoupila, ve spojení s třemi kněžími (dva jeji bratří,světský a dominikán) nařkla 6. z nejtěžší kněžsképroviny; proces trval měsíce, akty vyplnily několiksvazků, vítaná zbraň nepřátelům T. J.; teprv za rok6. osvobozen. (Viněn též z čarodějství.) 11734.

GLEJT. [Hus.] Zikmund i Kostnický sněm viněniz věrolomnosti, prý porušili G. Ani jeden, kdo totoobvinění papouškují, G. nečetl. Uvádíme jeho znění:»Všem věrným poddaným svaté řím. říšel Já Zik­mund... doporoučím vám ct. Mistra Jana Husa, kt.s tímto listem cestuje z Čech na všeobecný sněm,a přeji si, byste ho laskavě přijali, vlídně s nímjednali, poskytli mu pomoc a bezpečí na jeho cestěpo vodě i zemi. Nechte ho s jeho služebníky,koňmi, zavazadly a vším majetkem na všech silni­cích, dvorech, mostech, hradech, místech bez jaké­koli dávky, mýta, cla a jakékoli jiné obtíže volněse ubírat, zastavit a zdržovat se Také dejte jemuijeho družině,bude-Ii třeba, bezpečný doprovod...Dáno ve Špýru 18. října 1414.a

Za 6 let po smrti Husově hejtman karlštejnskýJan Sádlo z Janovic, věrný husita mírné strany,káral radikály, v jichž čele stál Želivský; přišel 20.října 1421 do Prahy : G., by se ospravedlnil, odhusit. radikálů zajat, bez soudu popraven! Pročo tomto porušení G. mlčíte?

GUSTAV ADOLF. A) KDO. Zajatý pirát pravil Ale­xandru Vel.: »Poněvadž ty to děláš s velkým lod'­stvem, sluješ výbojce; já, poněvadž s malou lodicí,pirát a Iotr.<<l jiní, kteří bezprávně přepadli cizízemi, slují výbojci (Cortez, Pizarro, Hitler), jen kdyžse jim podnik zdařil. Dnes je v módě slovo »osvo­boditela. | ke 6. se prý spínaly ruce něm. prot-ů,přišel prý národ osvobodit (od koho?) j. ochránce

G Gustav Adolf 189

prot. víry. Volal ho někdo? Mír s Dánskem byl uza­vřen. V Něm. klid, Ferd. ll. nehnul v Něm. protiprot. ani prstem (jen ve svých dědičných zemích|).Ctižádost hnala 6. přes moře. »Zvítězím-Ii nadNěmci, budou mou kořistía, řekl v Upsale 1629;podrobit si zemi a stát se císařem! Rádce G-ův.Oxenstein řekl 1644: »Pomořany a celý břeh Balt­ského moře jsou baštou švédské komory . . . ty bylypříčinou, proč se 6. chopil zbraně.<<

B) Co. Prot. vévoda Bedř. z Wolfenbiittel dal vesvých prot. kostelích po vtržení G. do Německapředčítat: »Všemohoucí Bůh ztrestej co nejpřísnějity, kt. si berou náboženství za záminku loupení,tyranství a pálení.<< Týž k hraběti Solmsovi, jenžbyl v řadách G.: »Budete za to pykat, že vedeteválku pod rouškou náboženství (prot.!), kt. neniv našich zemích ohroženo.“ Týž králi dánskému:»Máme dostatečné záruky od císaře (Ferd. ll.)vzhledem k občanskému i náboženskému míru.“Důstojník z katol. císař. vojska, jemuž velel Tilly:»Af nám udají jediný kostel, do kt. jsme zavedlinásilím katol. bohoslužbu; v neděli jsme stavělistráže před kalvín. kostely, by kazatelé mohli bo­hoslužby nerušeně konat.a (Acta Mansfeldica 1623.)Prot. Karel Menzel: »Válka 30Ietá, vedená mezikatol. a prot. státy, nazývaná obyčejně válkou ná­boženskou, nebyla zápas o náboženství (Kirchen—tiimer), nýbrž o knížectví (Fůrstentůmer).<< SoučasnýHippolithus a Lapide: »Non de religione, sed deregione agitum Stejně j. před Bílou H. u nás nešloo náb. Že se s vojáky denně modlil? Zvyk! Prosto­pášný Marlborough a krutý O. Cromwell též! Prot.kurfirst 1648: »Naše vlast byla pod záminkou nábo­ženství a svobody tak zbědována, že zbyla pouhákostra. Co zbylo z naší svob. a náb., leč že cizí sis ní hrají?a Švéd Geijer: »Jeho říše mu byla malá.Byl prohnaný diplomat.“

Stále osvědčoval, že chce jen mír, ]. Hitler; obado míru vnesli válku a Evropu o mír připravili!Vyslancům franc. krále: »Mně je jedno, proti komu

190 Gustav Adolf G

válčím; kdyby to musilo být, je mi i Turek dobrýmspojencem a přítelem.a Jako našim vůdcům 1618!Ve franc. agitační brožuře tvrdil: »Je rakouská lež,že vedu náboženskou válku.“ Poněvadž by se katol.franc. lid od nepřítele katol. náboženství odvrátil!Kardinál Richelieu měl cílem zlomit moc Habsburků,proto s 6. spojen. V Německu šířil G. brožury:»Jsem ochráncem prot. náboženství a svob. svěd.aViděl, že tam mu to získá sympatie! Na ochranuprot. náboženství spojen s katol. Francií. Když Po­mořany chtěly odporovat, nepopřál jim ani neutra­lity. Prot. Leo: »Rok co rok se pálí zápal, ve škol­ních síních se pějí hymny G. a jeho Švédům, žemimoděk voláme: ,Jsme osli všech cizinců'.a

Toho názoru jsou katol. i prot. něm. dějepisciKlopp, Gfrórer, K. Menzel, Villermont, Barthold,Theissing. Jinak soudí romanopisec Schiller; G. prýsvětlá postava; zbraní kázal svou víru. (ll) Zatokatol. generál Tilly je mu fanatikem, krvežíznivcem,netvorem. Niebuhr žasne, že Schillerův spis ozna­čen klasickým. Schiller sám dí: »Byl bych špatnýmpramenem pro budoucí historiky. Dějiny jsou mijen skladištěm pro fantasii; osoby si musí dát líbit,co z nich má ruka vytvoří.“ Jako Jirásek!

C) Jak tito prot. osvoboditelé a ochránci něm.i č. luteránů hospodařili, patrno z dat, která zestockholmského archivu uveřejnil Dr. Dudík OB.(»Švédové v Čechách a na Moravě 1640-50<<):»Spá­lili v C., na Mor. a ve Slezsku 396 zámků, 138 měst,2171 vesniček, v celém Něm. 1976 zámků, 1629 měst,18210 vsí, nepočítaje neuveřejněné množství místa vsí spálen'ch v Livonsku, Prusku a Polsku, anltisíce klášteru a šlechtických domů.“ Turci a Tatařinemučili křest'any tak, j. tito vyznavači »čistéhoevangeliaa katolíky i prot. Na č. venkově se tra­dovalo od pokolení do pokolení o neslýchanýchbestialitách Švédů. [Inkvislce.]

HAECKEL.A) Portret a sebepometování. H. hra­běnce Stoně 1905: »Napsal jsem vzácné knihy,

H Haeckel 191

nikdo je nečetl; napsal jsem několik obyčejných,& jdou na dračku. Na př. Světové záhady, jež ne­pokládám za nic velkého (máš pravdu!), vyšly v půlmilionu výtisků a byly přeloženy do všech (do 25)řečí <<Proč? Protože v nich l-l. vyhlásil boj Bohu,křesťanství, mravnosti. Cetl je student, profesor,dělník, od Labe až ke Gangu. (Jírásekl Vzácné Pso­hlavce, prolhané Temnol) Anatom Rab: »Jediné vě­decky cenné dílo H. je jeho morfologie z 1866.<<Paulsen: »H. je fanatik bezbožectví.<< Fysik Chvol­son: »Fysice nerozumí ani zbla.<<Tedy v revíru pří­rodních věd pytlačí.

B) Pytlák. H. popírá jakýkoli vyšší světový řád,oprávnění vyšších hodnot, Boha, duši, není přírodo­vědec, nýbrž ff. Je původce výstředního [darvinis­mul, nauku D. »doplnil<<, t. ]. mezery, nedostatky,vnitřní rozpory »vyplnil<<frázemi; osobuje si právonaprosté autority, před níž se musí každý i bezdůkazů sklonit. Drze: »Vývojová teorie důkazů ne­potřebuje, každý rozumné myslící jí souhlasu ne­odepře.<< (?? Až naprši...l) K odpůrcům své opičíhypothese se choval surově: »Tak zvaní vzdělanci.<<DuBois Reymond je prý hoden »vroucího politováníu všech přátel duchovního pokroku. <<Albrecht Hal­ler je prý fysiologický papež, Reichert nejasnáhlava, výzkumy Hisovy prý pomatenosti.

C) Apoštol nové víry. These: »Zivot se vyvinulz hmoty neživé; za mimořádně příznivých okolnostivznikla na mořském dně první živoucí buňka.<<Jakoby to byl víděll Nezkoušeli to v laboratoři x-krát?Důkaz: »Odmítne-lí kdo pro první počátek orga­nismů domněnku samoplození (vznik z neživé hmo­ty), je nucen pro jejich vznik přijmout nadpřiro­zený tvůrčí akt. (Ovšemžel) Tu by byl jediný pří­pad, kde by zákon příčinnosti (kt. popíráte) pozbylsvé všeobecné platnosti (?? - když uznám Tvůrce,uznávám příčinu; popíráš ji ty, když tvrdíš, že životvznikl z neživé hmoty sám sebou!) a byl nahraženneznámým zázrakem. (Stvoření není zázrak, ale sa­moplození jím je!) Než bychom se odhodlali k víře

192 Haeckel H

v zázraky (rciz v Tvůrcel), je radnějši připustit do­mněnku samoplození“ Riitimeyer: »Tato nauka jejakýsi druh náboženstvia, poň. nemá [empirických]důkazů. H. sám ji prohlásil za »náb. všech roz—umných.a Denní listy v době jeho největ. úspěchůho nazývaly apoštolem nově víry - práveml Netu­šily, co píší. H. skutečně vymáhal víru, a jakou! Myvěříme ve slovo Boží, oni ve slovo H.; naše víradůkazy má, jejich nemá. H. tvůrce a apoštol novéhonáb. - náb. bez Boha! Vlastenectví bez vlasti n. u ne­přítele vlasti! I-l. stále vhod i nevhod dokazoval,jak jeho hypothesa poráží náb. a víru - nahražujevíru v Boha vírou v l-lí

D) Kredo nově víry. »První buňka se musila vytvo­řit cestou čistě chemickou z anorg. sloučeníg uhlí­kových.a Němci musili být první obyvatelé EvropyíOvšem, jakmile se I-I.dostane z neživé hmoty ven,je vyhráno, ted' to jde vesele vpřed: »vývojemavzniknou všecky organismy. »Tak (jak?) vzniklyprvní živoucí bytosti, monery (kt. nikdo v zkameně­linách nezjistill), z těch se vyvinuli prvoci; pře­chodní stav mezi nimi a břichonožci byli prabřicho­nožcí (kt. nikdo neviděl!), a ti musili existovat vprahorách (kde organismy zjištěny ještě nebylyl).Mezi ascidiemi a nejnižšími obratlovci »obstaraliupřechod chordoniové, mezi opicí a člověkem »zpro—středkujea přechod opicočíověk vzpřímený, kt. žilv Lemurii (předhistorická země, kde nyní Indickýoceán - kdo nevěří, at' tam běžíí); z toho se vyvinulčlověk nemluvau... [Darv.] Je cosi odpornéhov drzosti, s kt. I-l. své výmysly světu podává, i vochotě, s kt. učený i neučený svět jeho tvrzeníj. evangelium přijímal. Prostý čtenář ovšem nemátušení, že monery, gastreje, chordonie, praobrat—lovci, praopice, pračlověk existují jen v H. fantasií.To jsou lidé, kt. se chlubí, že »věři jen to, co vidí,že uznávají jen to, co pokusem nade vši pochyb­nost zjištěno.a

E) Dryáčník. H. se neštítil podvodů. Schópfungs­geschichte 1. vydání, str. 142 tři obrazy, stadia zá­

" Haeckel 193

rodku člověka, opice a psa, 100 krát zvětšené, na­vlas stejné; str. 248 zárodky psa, slepice, želvy, téžstejné. Prof. His si na ty obrazy »vzal brejlea, zkou­mal je mikroskopicky, a objevil, že to je týž obraztřikrát reprodukovaný. Růtimeyer zjistil totéž. K 5.vydání praví Hls: »Obraz na str. 42 je podvod, vý­robek H, zárodek člověka 40 krát zvětšený. .-žádný badatel dosud takový zárodek neviděl! Podvodjsou dva obrazy na str. 242, většina obrazů natabuli IV. a V. Tím se H. vzdal práva být počítándo společnosti vážných badatelů & klesl na dema­gogického vůdce jisté strany.(((Citováno podle smys­lu.) Ba ne! V »temnéma středověku by to sic byloučinilo nemožným ve vědeckém světě kohokoli,v osvíceném 19. a 20. st. to H-vl zhola nic neuško­dilol Podvodů se dopustil vlc; pokusil se zfalšovatobecnou nauku o protoplasmě a buňce jakožtospletitých útvarech organických, by překlenul pro­past mezi bytostmi živoucími a neživými; usvědčense omlouval, že měl dobrý úmysl (že mu účel po­svěcoval prostředky), že to jiní učenci dělají takétak. (??) Ve své sbírce jedné opici uřízl ocas, daljí jiné jméno a ucpal jistou mezeru v »rodokmenua.Falšoval citáty Goethovy atd. Přesto od jistých kru—hů oslavován j. badatel 1. řádu, representant vědya šiřitel světla. (Sbírka příkladů I. k. 19)

F) Frázísta. »Ve světovém kulturním boji proti ne­rozumným dogmatům církve, protl klášterům, celi­bátu jakož i na výsost znemravňujícím a veřejnémublahu nanejvýš škodlivým zřízením samospasitelnécírkve (uved nějaký dokladl) nemůžeme vpravděobdržet mocnějšího spojence nad vývojovou teorii.Biogenetický nedotknutelný (??) zákon, kt. patřík těžké střelbě v boji o pravdu (tobě šlo o pravdul),celé řady křesťanských bludů hroutí se bezmocněpod palbou této artillerie, a pyšná stavba římskéhierarchie padá j. domek z karet. Celé knihovnyplné círk. moudrosti se rozplynou v niveč, jakmilesi na ně posvítíme sluncem (bludičkoul) vývojovéteorie. Jen tomu náb. patří budoucnost, kt. se přidá

194 Haeckel H

na stranu darvinismu, ne tomu, kt. proti jeho vítěz­nému postupu bezmocně bojuje.“ Bylo skutečnědosti věřících, kt. se vážně obávali této »těžképalbya. Církev? »Slyšela jsem již více takových oká­zalých mluvků & nadutých frázistů, a přežila jsemvšechny. (( Dnes? Nad tou vítěznou opičí teorií vlast­ní ctitelé zapěli už dávno De profundisl...

HAVLÍČEK,vyloučen z pražsk. bohoslov. alumnátupro »nedost. prospěch a lehké zásadya. Jeho zasodpuzoval nerozumný konservatismus prelátů a ne­důstojný život někt. kněží. Politický rozhled mu ne­upíráme ani lásku k vlasti, pro niž trpěl - nebylamu dojnou krávou. Před Poláky varoval: »Nikdy jímnevěřte.<<Za pamflet Křest sv. Vladimíra se v pozd­ních letech styděl, umíraje přijal sv. svátostí.

HELOISA A ABAELARD,milenci 12. stol. ,jež církevprý udělala nešťastnými. Drtina líčí dojemně, jakzahořeli k sobě vroucí láskou, musili od sebe atd.Od univ. profesora snad bych směl žádat, by sipřečetl jejich korespondenci, než začne vzdychatnad jejich nešt'. láskou. Vše bylo náramně pro­saické; A. (těžko říci, byla--Ii větší jeho učenost čictižádost) byl v 23. roce profesorem ffie na paříž.universitě. K 'eho katedře se. valili studenti z Něm.,Italie, Angl., védska. Paříž nestačila na ubytování.Bylo mu 36 let, když mu. kanovník Fulbert svěřilk výchově neteř H.,čistou, sličnou, nadanou, 17 letou.Nedali pozor na srdce; když F. viděl, co se stalo,žádal A-da, aby pojal H. za choť; A. ochoten, H. sevzpírala, poň. sňatek by mu zamezil přístup kekněžství, kprofesuře theologie, k biskupství. Oddánipřec, ale tajně. Fulbert, chtěje chránit H, 0 sňatkumluvil, H. vše popírala, F. myslil, že z návodu A.,a postaral se způsobem nepěkným, by svěcenípřijmout nemohl. Na radu A. šla H. do kláštera, onsám se honiI za slávou dál, upadl v bludy, opatclugnyacký Petr Ctihodný ho v Římě ospravedlnil,v Clugny A. zemřel 1142 ]. pokorný mnich (ne

H Hexa hemeron 195

knězi). Jeho tělo posláno H-se. »Má mrtvola ti povívýmluvněji, co vlastně miluje, kdo miluje člověka.“(Poslední list A.)

HEXAHEMERON.A) »Bible učí: svět byl stvořenza šest dnů, 6x24 hodiny; to odporuje vědeckýmvýzkumům“ Augustin (1430), Origenes (1'254), jehoučitel Kliment Alexandrijský (? před 215) praví, že»dena znamená periodu neomezené délky, j. namnohých jiných místech bible. O době mesiášské(o celé době N.Z.l) čteme: »Onoho dne budeprýštit z pahorků mléko a med <<(Joel 3,18; Am 9,13). Doba trestu nazývána »den Páněa (Is 13, 6. 9,25,;5 34,;,;8634 Jer30,;7 4610 Ez7,7;Joel 2; Am 5; Sof1 atd.) Hebrejský způsob vyjadřo­vání »prvního dne, druhého dne“ bychom my vy­jádřili: »Za prvé, za druhéa, nebo: »Napřed, potom.“Místo »Bůh stvořil nebe a zemia bychom řekli:»Stvořil tělesa nebeská i naši zemi.a

O světy mimo nás se bible nestará; vše, co sdě­luje, se týká jen zeměkoule. 1. V původním chaosusvětlo, první podmínka všeho života. - 2. »Oblohaa(atmosféra); země přestala být chaotická (»pustáa prázdnáa Gn 1,2). - 3. Rozlišena souš a moře, nasouši se objevily rostliny, dřív než živočich., jsou!podmínka všeho živočišného bytí.- 4. Slunce a mě­síc; rozptýlily se husté mlhy, kt. zemi za dob kambriapokrývaly, a první paprsek slunce ji ozářil. - 5. Zi­vočišstvo ve vodách (trilobité!), pak další druhy ažk prvním obratlovcům (rybám, saurům. ptákům).6. Zivočiš. na zemi (ssavci), nakonec člověk. »Buďměl Mojžíš geologické znalosti ]. my, n. psal z vnuk­nutí Božího.<<(Cuvier.). Někt. theologové vykládajíH. jinak než tato teorie konkordanční; na tom ne­záleží. Náš výklad neznamená, že ony periody bylyod sebe přesně odděleny; zasahovaly jedna do Z.!

B) Srovnáme-li vypravování bible s nechutnýmlkosmogonleml (zprávami o vzniku světa) pohan­skými, vynikne její krása a jednoduchost. Bible ne­podává vědeckou teorii; chce prohlásit 7 pravd:

196 Hexahemeron H

1. Existuje Bůh, Tvůrce vesmíru. 2. Bůh stvořil vše,a to z ničeho; hmota (svět) není sama od sebe, odvěčnosti, ani od »zlého bohaa, jak učili manichejštía jiní bludaři. - 3. Všecka díla Boží jsou dobrá,hmota není zlá, j. tíž bludaři učili. - 4. Člověk jestvořen od Boha, ne od zlého demiurga, nevyvinulse ze zvířete, j. hlásá darwinismus. - 5. Má nesmr­telnou dušl, ustanoven za vládce viditelného tvor­stva. - ó. Manželství je zřízení Boží, ne věc hříšnáa zlá. - 7. Povinnost člověka je pracovat a sedmýden světit. Jako by Mojžíš předvídal budoucí bludyl

HISTORICKÝ ROMÁN. A) I pro něj platí: »Nepro­mluví! křlvóho svědectví.“ Či nemá zesnulý právona dobré jméno, poněvadž se nemůže bránit? Smíleckdo jeho památku pokálet? »H. osoba si musídát v mých rukou všecko líbita (Schiller), mohu jipomluvit a skreslit, jak se mi zlíbí. To Sch. dělal[Gustav Adolf], jeho dramata plná lží na útratydobrého jména osob a katol. církve. Marie Stuar­tovna líčena ]. cizoložná, vražednice manžela; PannaOrleánská, Don Carlos, Fiesco, Valdštýn, Tell, a zvl.»historie 30 leté války“. [Bílá h.] Lessing nepěknězkresloval křest. charaktery, prot. Hausrath psalromány : křest. starověku s protikřest. tendencí,zjednal histor. lžím přístup »do salonů, na toaletnístoly dam, do půjčoven knih, do rukou nesoudnéhopublika.“ Jeho pomocníci Ebers a Dahn závodili velživém znetvoření osob, mravů, názorů starýchkřest.; bludaře a pohany Ilčí ]. osvícené muže n.anděly. Prot. Otto Kraus odsoudil jejich nízkou ten­denci. H. R. je nejjistější prostředek dostat H. Ižlmezi lid. [Jirásek, Třebízský.]

B) )a“ požadavky klademe na I-I.R.? 1. Osobyhistorické musí být líčeny, jak ve skutečnosti vypa­daly. - 2. Zbájenó tak, jak žili lidé jejich stavuv oné době. Smí H. R. líčit husity j. zbabělce? - 3.Na vše musí být vzato hledisko tehdejší doby, nednešní. Co je naivností dnes, nebylo tehdy; co zřej­má pověra, nebylo za ni pokládáno od našich po­

H Hitler 197

hanských předků. Zeyerův Vyšehradl - Nesmí líčitjednostranně: u osob jemu milýchjen světlé stránky,u osob n. Stavu, proti kt. je zaujat, jen stíny. Každávelká postava dějin má vlastnosti dobré i nedobrě;líčím-li jednostranně, mohu Bedř. Il. pruského, Napo­leona, Bismarcka, protipapeže Benedikta XIII., vy­kreslit ]. ideál n. netvora. - 5. Nesmí se zevšeobec­ňovat, jediný kněžský přestupek uvádět j. dokladvšeobecné zchátralosti kněží, klášterů, církve. ­Vzory H. R.: Quo vadis, Ben Hur, Flanderský lev,Fabiola, V říši chrysantem, Tajemná růže woxi­donská.

HITLER.Proč Pán dopustil na naši vlast? - a) Po1918 lámány, tupeny, ze škol vyhazovány kříže,znamení spásy, na kt. pro nás umřel milující JK;ted' vlál nad naš. hlavami zlomený kříž, symbolsatanův & jeho lidí, kt. nás nenáviděli, a vy jstejej musili poníženě zdravit! - b) Stržena socha sv.Panny 3. list. 1918; tím provazem, kt. hozen na šíjíKrálovně nebes, hynula po 1939 č. inteligence. ­c) Kněží prohlašováni za zrádce a udavače, [Fráze]katolíci vylučování z národa; teď strádali v kon­centrac. a krvácell na poprav. Češi na udání ne­přátel sv. víry. Kolik kněží koho udalo? - d) V učeb­nicích partie o Husovi Ihaly, děti i studenti při­pravov. o viru, víra tupena, štváno proti ní; tedzavírány č. střední školy n. poněmčov., vyšší školyzavřeny nadobro. - e) lhalo se ve školách proticírkvi, teď komandovány lži proti vlast. národu,prof. a učit. musili vychval. nepřátele naš. národa.­f) Na staroměst. náměstí, kde potupena sv. Panna,mluvil Frank potupné řeči proti náš. národu, našenoviny je musily otisknout. Za náletů zničena sta­rom. radnice, jediná vzác. památka, kt. vzala zasvé. - g) Lháno o tom, jak církev zotročov. svo­bodu, teď zotročení, a jakél - h) Lháno o círk. cen­zuře, teď hitlerovská cens., a jaká! - i) Nevěralíčena ]. štěstí národů. Callesovy ukrutností zamlčov.n. přičítána vina katolíkům; teď zakoušeli na vlast.

198 Hitler II

těle požehnání nevěry. - k) Křest. líčenoj. jedz Judey, ted' blahé doby nevěry. - li Círk. líčena j.zpátečnlce. nepřit. pokroku; H. kázal židům nositveřejné označení j. za temn. středověku.- m) Papežlíčen ]. nepřítel naš. národa; jediný Pius Xll. sezastal práv slab. národů, musili jste pravému ne­příteli H-ví poklony dělat! - n) Provozována modlo­služba s nekatol., musili jste teď s H.! - o) Kněží.kt. vypomáhali ve vyučování, nesměli učit dějepisu;ted' inteligence: »Na vás kněžích vše závisíla Kos­tely útulek č. jazyka.

Večerní české slovo v září 1943: »Proč nemámeNěmce rádi?“ »Odsuzuji naše lidi do koncentr., nsmrt.“ »Právem.a - »Nadržuji Němcům při rozdílenípotravin atd.“ »Zato za nás bojují, a my sedímepěkně v teplela - »Poněmčují školy!“ »Jak jsi vy­chov. své děti, když se bojíš, že ztratí národnostlaVšecko omlouváno, Písně otroka přetrumfnuty 0tisíc %, jen o mučírn. ani zmínky.

HLEDÁMBOHA. Otřelá fráze, s níž před lety dělánrozruch. Řehoř Vel.: »Hledají a nenalézají, poně­vadž jen naoko (pokrytecky) hledají (ficte quaeorunt).aTváři se,j. by měli nejupřímnější vůli. »BuďtoBůh není n. se nám zůmyslně skrývá, bychom honenašli.“ Ne on před vámi, vy před ním utíkáte!Lidé, kt. stále chtěji ode mne důkazy existenceBoží, a já nakonec přijdu k poznání, že jedinýdůkaz, jenž by je přesvědčil, by byl, kdybych jimdal Pána Boha ohmatat. Jak přicházíš k poznáníexistence neviditelných sil? Elektřiny, kt. nikdo ne­vidí, nehmatá? Zákonem příčinnosti, kt. usuzujez účinku na příčinu! [Přičina. Bůh.] Všude ten zákonplati, všude ho v praxi uznáváte, byť jste ho napapíře popírali; jen když jde 0 Tvůrce, nechceteho uznat Ale jen strpení, brzo vám bude dopřáno,po čem tak toužíte; ani tam nelze Boha vidět n.hmatat, ale »hledajicia bude jeho ruku důkladněcítit, tam konečně naleznete Boha, jenže tak, žejeho objev vás naplní zděšením.

H Hledám Boha 199

HOHENSTAUFOVÉ,nejpyšnější něm. císařský rod.A) Proč došlo Ir bolí : papežem? [Frid. l. Císař.]

Cařihradští cís. dosáhli, že »papežové východu“(cař. patriarchové) se stali jejich poddanými ná­stroji. Po takovém [cesaropapismu] toužili i I-l.Kdyby se nebyli papežové jejich snahám opřeli,byla by církev katol. dopadla j. východní, Evropaby se snad stala kořistí půlměsíce. Šlo tedy o bytí& nebytl církve. Chápeme výrok Bedř. |.: »Závidímsultánovi Sulejmanovi, že nemá nad sebou papeže“(kt. by krotil jeho nevázanost a absolutistickéchoutkyl). Teprve luterstvl dopomohlo cesaropapis—mu k vítězství (v prot. zemíchl); »všemohoucí státuHegelův je vyvrcholením těchto snah. Císař Bedř.ll., poloviční mohamedán, na jehož dvoře bylo bez­mála více Saracénů než křesťanů, nositel čtyř korun,zahynul neslavně v Italii 1250, smířen s církví, protiníž bojoval; jeho vnuk Konradin, posledni H.,16 letý,musil pykat za hříchy předků. Je lež, že Kliment IV.podněcoval Karla z Anjou k jeho zavraždění, žepřihlížel z okna paláce popravě na neapolskémpopravišti 1268 - byl právě ve Viterbul Karelz Anjou hleděl z okenl

B) Jak ten bol depadl? H. nezmoudřelí osudemsaských císařů [Kanossa], ale Rudolf Habsburkzmoudřel osudem I-I-ů.

»Kdo papeže požírá, zdechne na to.“ (Bedř. II.pruský.) »Neradno strkat prsty do záležitostí církve,sic je zdravé nevytáhneme.a (Ludvík Filip.) Ale procírkev měl boj též neblahó následky. Papežové hle­dali bezpečí a ochranu před císaři u franc. králů(Alex. III. Inoc. IV. prchají do Francie); ochrana jimtam skýtaná se později změnila v otroctví. [Avig­non.] Bedř. |. jmenoval německé protipapeže; za200 let zvolen francouzský protip.; tím zaviněn roz­kol, kt. připravil půdu Lutherovi. Pádem H. pozbylocísařství universálního významu, zpronevěřilo seúkolu sloužit zájmům církve; jen ještě Zikmund nasněmu v Kostnici naposled jim posloužil tím, žepomohl odstranit rozkol. Místo císařství nastoupila

200 Hledám Boha H

Francie, národnostní moc, kt. brzo sledovala svénárodnostní zájmy. [Filip IV.], pln stejných ideí j. II.,se pokusil církev zotročit, zajal Bonifáce VIII., dalzvolit franc. papeže.

_ HOSIUS Stanislav, biskup ermlandský (T 1579).V době, kdy prot-ství vnikalo i do Polska, byl skut­kem i perem neúnavně činný, zachránil Polsko předIuterstvím i před rozkolem. Zikmund ||. chtěl býttotiž rozloučen od 2. manželky Kateřiny (vzal si ji: polit. důvodů?), papež odmítl. [Angl.] Sněmschválil 1555 návrh na založení polské národnícírkve, biskupové mlčelil Hlavní dílo H. Obhajobakatol víry, přeložené do všech evrop. jazyků i doarabštiny, vyšlo ve 32 vydáních. »Kdo o věcech sv.viry dovede psát a mluvit zcela chladně, je jí srd­cem cizi.a Odpad velké části křesťanů byl zaviněnprávě takovouto »opatrnostía. | dnes někt. katolícimilují apologií v papučích.

HOSTÝN. Polemika 0 H. mezi Flajšhansem a ob­hájci H. je doklad, jak nečestnými zbraněmi odpůrciproti nám bojují. Fl.: »Balbín ve své knize vydané1665 si spletl vpád Turků (r. 1663! - lid je též nazý­val Tatary) se vpádem Mongolů (ve 13. st.), a po­ložil začátek poutí na H. do 13. stol., zatím co za­čaly teprv po 1665a, po vydání Balbínovy knihy...B. věděl 0 H. a o poutích, už když knihu psal! Zadva roky po vpádu Turků si je spletl s Tatary (z 13.st.; j. kdyby si někdo r. 1940 spletl přivtélení Čechk Německu 1939 se spojením Cech s rakouskýmizeměmi v osobní unii 1526l) »Hostýnský zázrak jetedy jesuitský výmysl, o poutích na H. nebylo před1665 ani stopy.“ Dr. Neumann mu dokázal: a) KnihaB-va dostala schválení k tisku 15. září 1663, tedy třitýdny před vpádem Turků, jak na 1. listě knihy lzečíst; FI. se nestyděl falšovat, že byla schválena1664; B. si tedy roku 1663 spletl budoucí bitvu u sv.Gottharda 1. srpna 1664 s »domnělou bitvou pod H.r. 1241.<(- b) Dr. N. uvádí z vídeňského archivu do­

H Humanismus a renesance 201

klady z 1641 a 1642, že se na H. zpovídalo při pou—tích, konaných »na památku vítězství nad Tatary.a ­c) Další doklady: : 1625: Volný, Kirchliche Topo­graphie; 1641: Schmidl, Historia S. J.; Středovsk',Rubinus Moraviae atd. Ale FI. vedl stále svou,časopis historický, kt. Fl-vi a jeho falšování svésloupce otevřel, odmítl uveřejnit odpověd Dra N.d) Dr. N. dokázal Fl-vi celou řadu vědomého falšo­vání & překrucování textů historických - muži, kt.stojí v 1. řadě »bojovníků za pravdua a láteří na»padělatelea Hanku, že zfalšoval královédvorskýrukopisl Lékaři, uzdrav se sáml

HŘÍCH. Dědičný viz Adam. - [Mravnost.]A) »H. se neubráníme, proč tedy proti němu bo­

jovat?“ Vy se mu neubráníte! Neužíváte prostředků,jež podává sv. víra! Kdybyste se jich chopili, mod­litby, sebezáporu, sv. svátostí, útěku před příleži­tostí, ubránili byste se s milostí Boží těžkých hříchů.Okolnost, že prostředků jmenovaných užít nechcete,není a nebude vám omluvou, tak j. svou smrtí jevinen tonoucí, kt. se podávané ruky chopit nechce,nemocný, kt. lék odmítl, vyhořelý, kt. nechtěl hasit.

B) Divno mi, jak můžete 0 H. mluvit vy, kt. nevě­říte v Boha. Co je H.? Přestoupit zákon Božíl Čemuříkáte vy H.? Není-Ii měřítkem lidského jednání zá­kon Boží, pak má každý pro své mravní jednáníměřítko & zákon svůj, a potom? Kolik hlav, toliksmyslů; co tobě je "„ nemusí jím být jinémul

HUMANISMUS A RENESANCE či obrození.A) Sv. Pavel kázal křesťanskou R., H. hlásal a při­

nášel pohanskou R. Pád středov. císařství [Hohens­tauf.] a po něm středov. papežství [Bonifác VIII.,Avignon. Rozkoll jsou přechod k pozdnímu středo­věku. Záliba pro antické umění, zvl. řeckou i řím—skou literaturu, ovládla Evropu po r. 1300, vzmáhalase vždy víc. Toto hnutl dostalo jméno H. Mocnýrozmach nastal, když před pádem Cařihradu 1453i po něm přineseno do Italie mnoho vzácných pa­

202 Humanismus a renesance H

mátek řecké poesie od uprchlíků. (Bessarion, vlzUnie.) Dokud stáli pěstitelé H. na půdě křesťanské,bylo jejich působení blahodárné; pěstěna literatura,ffie obohacena novými ideami objeveno a vydánomnoho starokřesf. spisovatelů, buzen zájem provědy, zvl. přírodní, zeměpis, archeologii, vznikáhistorická kritika, do výchoVy vneseny nové myš­lenky a metody. V Anglii zvl. sv. Tomáš Moruspěstil H., ve Španělsku ctnostný kardinál Ximenes;tam se I-I. nezvrhl. Ani Německo nezpohanštělo,kritika zlořádů byla z počátku věcná.

B) Hůř bylo v Italll. Když světlo víry potlačilo po­hanskou tmu, věnovali se křesťané studiu antikyvelmi opatrně; nechybělo však nikdy horlivých čte­nářů Cicerona (Jeronym) n. Platona. Za tisíc letpotom se zdálo, že pohanství dávno pochovanénení již nebezpečné těm, kt. křesťanské zásadyvssáli na klíně matky, proto je bez obavy vzkřisiliz hrobu (renesance : znovuzrození). Papežové bylinejhorlivější podpůrci H., soudice, že ze starýchknih si věřící osvojí jen krásu slohovou; jak se zkla­malil S pěknou formou ožil i ohavný obsah, frivol­nost upadlého Řecka a zvláště Říma ovládla litera­turu, umění i život, ideálem li. se stala řecká »radostz života“ t. j. bezuzdné rozkošnictví. »Kultura ve­zdejšího životaa (Diesseitskultur), mysl i srdce od—vráceno od nadpřiroz. statků, neneslo se vzhůru,vždy více dolů, k zemi.

Jedovaté plody dozrály brzo. Kazatelé místoPísma sv. se dovolávali klasiků, místo evangeliía sv. Pavla uváděli Platona, Cicerona, Seneku, mo­rálka klesla s výše křest'. dokonalosti zpět na úro­veň těchto pohanů, politika od mravnosti oddělenaa učiněna prohnanou, mládež vychovávána lascivně,i umění se stává kluzkým. Z toho odpor ke Kristověnauce o odříkání, úsměch ze zbožnosti a vírylidu, z neuhlazené latiny mnichů, z obsahu jejichknih; zesměšňování k|ášt.; konečně zřejmá nevěra.Utočilo se na papeže, nauku církve, Písmo sv., víruv nesmrt. duše. Pravou nesmrt. viděli po příkl. sta—

H Humanismus a renesance 203

rých básníků .a heroů ve slávě, za tou se honlli(korunováni básníkůl). Nevyrovnatelná pýcha a do­mýšlivost šla ruku v ruce s nejhrubši poživavostí.

Prot. Pflug: »R. svými malbami proměnila nábo­ženství v kult krásna; středověké katolictví zůstalo,ale žár cítění zhasl, vyznání se stalo zevnějši for­mou života.“ Prot. Brieger: »Luterství vytvořilo (pře­vzalo od HJ) nový životní ideál: vrátilo člověkatomuto světu.“ l-I. připravil půdu Lutherovi tím, že1. naplnil církev zlořády, kt. byly L-vi zbraní protlcírkvi, 2. naplnil křesťany rozkošnictvim, kt. byloL-vi vnadidlem pro lid.

Papež, kardlnálovó, blsk., preláti, vše bylo zami—Iováno do antiky; zapomněli, že 1. cil církve jevýchova lidstva pro nebe, tedy svatost života,zbožnost, nadpřirozené hodnoty, ne kultura vezdej­šího života. Pěstili o překot umění, zapomínali, žejsou tu pro duše. Tak zpohanštěl klerus (neman­želské děti prelátů), zesvětštila cirkev. Staré zlo—řády nebyly odstraněny [Kostnice], nové přibyly.[Nepotismus.] O nápravě »v hlavě a ůdecha ne—chtěli papež a preláti ani slyšet. Vše se zvrhlo vevýdělkářství: cirkevni úřady, ba i [odpustky]. Pojetístátu macchiavellistické: »Stát neni vázán ni církvini Božím zákonem.<< I papež., vládci Círk. státu,hověli těm názorům; Alex. Vl. se spolčil s Turky,nepřáteli křest'anstva, Lev X. z politiky nevystoupilhned rázné proti Lutherovi, Kliment VII. se protiKarlu V. spojil s franc. Frant. I. a tak pomáhal s nimzachraňovat prot-ství v Německu.

Erasmus, kněz, král humanistů, jedovatě zesměš­ňoval všecek církevní život; jeho spisy na indexnepřišly! Ani prstem se proti němu nehnulo! Proč?Byl učenec, básnik, H-nista, proto přimhouřili očinad jeho nehodným životem, v nepochopitelnébezstarostnosti ho nechali podkopávat základycírkve. Heslo: »Harmonické vypěstěni celého člověkai jeho schopnosti se stanoviska čistě přirozeného,bez ohledu na náboženství a na to, že má a zdamá vyšší cíl než zemi.<<Schopných bojovníků proti

204 Humanismus a renesance I-l

revoluci, kt. se na severu chystala, by v takovémkněžstvu marně hledal.

C) Zakladatel H. je Petrarka. věřící, ale mravů nebezúhonných. Rienzo & on přišli do Prahy ke KarlulV. Napadal všecky vědy, i scholastiku, ffii a theo­logii, přijal nižší svěcení, měl církevní důchody,hřímal proti mravnímu úpadku kněží i mnichů, sámnejsa lepší. Velebil chudobu, sám žil v přepychu(j. Husl); chválil samotu, sám dlel na knížecích dvo­rech, toulal se od města k městu, by sklízel vavříny;měl krásné slovo pro pravě přátelství, sám měl rádjen ty, kdo ho pokrytecky oslavovali: (T1374.) ­Jeho přítel Boccaccio byl pohan v pravém smyslu.(t1375.) Teprv na konci života jej přivedl kartusiánCiani k lepšímu smýšlení. Jeho Decamerone jsounovely urážející všechen stud. Marsupíni žil a ze—mřel bez svátostí. Vavřinec Valla hlásal emancipacitěla, tupil panenství, mnichy a řeholní život; doufal,že papež brzo nebude víc než farář města Říma.Beccadelll (T1471),autor nejšpinav. veršů, ]. studentnapsal »Hermafrodita; sv. Bernardín Sienský kázalveřejně proti němu. Alfons neapolský ho pozvalke dvoru, kde s Vallou si vzájemně spllali, jsoucezajedno jen v pokryteckém patolízalství chlebo­dárce; tito »oslavovateléa ho stáli ročně 120.000dukátů. - Filelío. jim rovný, chválil toho, kdo víczaplatil, v Miláně tyrana Viscontiho. Nikdo nedo­vedl dotěrně žebrati ]. on. Měl souložnice. tři ženy,dětí bez počtu; naříkal, že má nouzi, a měl šest slu­žebných. Od Mikuláše V. (T1455\ chtěl kardinálskýklobouk, spokojil se s 500 dukátů; odvděčil se muza ně životopisem, kde ho tak nestoudně chválil,že Mikuláš jej hodil do ohně. Pomponatíus (1'1526)papíral nesmrt. duše a Boží prozřetelnost.

E) Prot. Kórting: »H-em ožil pohanský římský ego­Ismus, řím. nemilosrdnost, řím. pohrdání člověkem,řím. poživačnost, řím. bezbožnost. Kultura R. bylabeznáboženská, veskrze nemravné, její duch docelaprotikřest'.a H. popřel závaznost mravního zákona,desatera, zvl. v politice (Macchiavelli), zavedl

I-l Humaníta 205

zvláštní morálku pro »silná individuau (nadčlověkalNietzsche, Herrenmorall), stal se průkopníkem řím.právního nazírání o všemohoucnosti státu, kt. nepři­pouští žádnou jinou svobodnou instituci, ani církev.Novopohanství: H., prot-ství, liberalismus, smutnýtrojlístek novověkých dějin, jehož dítky jsou revo­luce náboženská i politická

F) Podobně se zvrhl novo-H. \! Německu. Kanov­ník v Gotě Mutianus (t1526) staví svátosti na roveňřeckým mysteriím, zesměšňuje sv. Magdalenu v jejísvátek. »Existuje jen jeden bůh a jedna bohyně,mající různá jména: Jupiter, Apollo, Mojžíš, Kristus.“Byl revolucionář, vedl pustý život, měl zhoubný vlivna mladé l-I-sty. vytvořili za jeho vedení erfurtskýkroužek; tam vládl duch nevázané kritiky a rozklad­něho posměchu. Zesměšňovali víru a církev, čímžznechutili lidu zbožnost i náboženské úkony. Onijsou bezprostřední příprava na Luthera. [Hutten.]Reformace dopuštěna od Pána; musila přijít, bylanutným řezem vředu na těle církve. Jako divý orkánmnoho zničila a odvála, ale odplavila i prohnilý,znemravnělý vyšší klerus a pohoršení, kt. dával.

Obrátila oči věrných ke Kristu.HUMANITA (|idumilnost). Al »My hlásáme náb.

humanity. lidství . . .a Jak vypadá toto náb.? Odezíráode všeho náb. i od národnosti, vytklo si za cílvšeobecné bratrství, mluví o rozvoji »všech čistělidských sklonůa (by mohli popřít vše božské! čistělidských, rozuměj: hlavně tělesnýchl), je tudíž za­hroceno silně protikřesťansky, popírá nadpřirozenýřád, zjevení, tajemství sv. víry. Vzorem a ideálem jejim »starořecká Hm, a nevidí tisíce [otroků] a jichsmutný úděl! Kdo si představuje staré Řecko dletoho, co čte v Homérovi, tomu ovšem tehd. životpřipadá pohádkově. Jenže skutečnost vypadalajinak než báseň! Ovoce oné H.: pověra v náb.(sotva kdo ví, že Řekové měli lidské oběti, a toještě v 1. stol. před Kr.), skepse ve flii, otroctví napoli sociálním, po stránce etické nemravnost (řeckýhřích; ženy počítaly léta dle toho, kolikátého muže

206 Humanita H

již mají), barbarské války a nelidské vykořist'ovánípodrobených. (Heloti ve Spartě.) Očití svědkové,sv. Pavel, Tertullián a Augustin líčí onu řeckořím. H.jinak, než se jeví jistým zbožňovatelům antiky v rů­žovém světle bájí, pověstí a básníl

B) Pravou H. přineslo a hlásalo křest. »Objevilase lidumilnost (humanitas) Boha a Spasitele našeho]. Kristam (Tit 3, 4.) [Charita.] »Kdo mluví o vše­obecně lásce k lidstvu a ignoruje při tom Krista,jistě se nikdy nepokusil o to, by provedl to, čemuučí, sic by brzo poznal, že bez Krista neprovedi­telno.a (Bosen.) H. předpokládá účinnou lásku kbližnímu (vzletné řeči nejsou HJ), ta se však ne­obejde bez obětí, a k oběti pro bližního, známéhoi neznámého, neuschopni nikdo leč jen Kristus.

C) Falešná H. 1. Frázovitá, theatrální. Za osvíce­neckě doby v Paříži uspořádali slavnost, vyhledalinějakou matku s mnoha dětmi, vyšperkována ]. krá­lovna, tvořila s dítkami středisko slavnosti, nevě­řící lidumilové ji pak bohatě obdarovanou okázalepropustili; sami se ovšem pěkně pobavili - za režiitakové slavnosti mohlo být pomoženo tisícerýmjiným hladovějícímí - 2. H., kt. šetří zločince aškodí nevinným. Volá po odstranění trestu smrti zavraždu, by každý vrah měl jistotu, že nedopadnetak zle. Odstranila tělesné tresty; pro dospělého jeovšem tělesný trest nečestný, ale zločinec, kt. siz ničeho svědomí nedělá a jedná jako zvíře, musíbýt »přiveden k pořádkua j. zvíře, t. j. výpraskem.Zvláště pro jisté zločince (znásilňování dívek, ob­chod 5 děvčaty) je jediný účinný lék karabáč. Vime,proč se nad tímto mnohý inteligent bude horšit;ví, kdo by v jeho domě přišel první na řadu. - 3.Bezvěrecká: Koncentráky! - 4. Státní. Forster: »Zije­me v sociálním věku, a přec nikde tak mnoho ego­lsmu ]. ted, žádná účast na bídě a strasti druhého.Máme sic rozmanitá »pojištěnla, komandovanáshora - vyssávajlcí ty, kterým prý chtějí pomoci.“

D) Směr zcela opačný, jenž zavrhuje křest. H-u.soucit, slovo Páně: »Blahoslavení milosrdní.<< Man—

H Hus 207

deville: »Křest'. poškozuje všeobecné dobro tím,že káže soucit a dobročinění, poněvadž tím ničívášeň, pro společné dobro nezbytnou.“ Snad la­kotu, vyděračství, utiskovánl? Tyto neřesti jsou pro­spěšné jen pro tvoje dobro! Rád bych věděl, jakbys mluvil a soudil, kdybys neměl každý den při­pravený stůl a zakoušel trochu hladu! [Darwinův] bojo život tuto nauku »vědeckya podepřel, Nietzschejl oblékl ve fíický háv. Návrat k staropohanskémubezohlednému egoismu n. k zvířecímu »boji o ži­vot.“ Inu, buďto spěje lidstvo v neustálém pokrokuvpřed, nebo nespěje; také »pokroka, vzad, ]. raci!

HUS. Rci: Má duchovní vrchnost nad svými pod­řízenými v mezích své duchovní pravomoci stejnoumoc j. světská vrchnost nad svými poddanými v me­zích světské pravomoci, či nemá? Smí jí podřízenýodepřít poslušnost, smí proti ní bouřit ostatní pod­řízené, či nesmí? Smí kdo o svých odpůrcích lhát?Pak si utvoř sám úsudek, byl-li H. mravní velikán,či demagog. Čtu-li různá díla 0 H., nacházím vě­domé lži (Ottův slovník!) n. naprostou neznalostzákladních principů, o kt. se opírá budova církve(též Pekař a Winter), n. historické omyly (též Pekař,Winter). Důkazy dolel ­

A) Portrét H. Narozen v Husinci u Klecan, ne uPrachatic, nadání prostředního, stal se vůdcem wik­Iefské strany, teprve když ji opustil Stanisl. zeZnojma a Páleč - těm se H. rovnat nemohl. Kázánídochovaná jsou rozvláčná, nudná. Již v 30. rocepatřil k nejbohat. kněžím v Praze; jeho ctitel Flaiš­hans: »Krom zaopatření měl ročně 60 kop grošů(: 200.000 KČS).((V 2. vydání Flajšhans o jeho pří­jmech ani muk! Stejně Novotnýl »Chudýa H. opí­soval z Wiklefa: »Církev musí být chudá, pak budenáprava; král- ať vezme církvi statky. Psi se o kosthryžů, vezmi kost a přestanút'm Svou kost dát ne­chtěl! Milíč, kt. též kázal o chudobě, se výnosnýchstatků zřekl! Od kněží žádá 1412, by chodili j. Kris­tus pěšky, ale o sobě praví, že se vozí, poněvadž

208 Hus H

pěšky nemůže. Zavalitý, j. svědčí nejstarší obrazy!Učí, ale sám nečiní! Jan Kapistrán i jeho nástupceJakub de Marchia, kt. kázall proti husitům, chodilibosi, pěšky, chudí; stejně horlivě hájili svob. svěd.katolíků, j. H. svob. svěd. husitů; proč nejsou pro­hlašováni za hrdiny j. H., a H. za fanatika ]. oni?

B) Působení H. \: Praze.a) Po neblahé volbě třetího papeže chtěl Václav

IV., by se jeho země přidaly k němu. Arcib. i kněžízůstali věrni zákonitému římsk. papeži, H. dal raduwiklefitům, by krále poslechli; tušil, že světské ra­meno mu může být dobrél Dříve velebil arcibisku­pa Zbyňka do nebe. Když Zbyněk proti němu v ­stoupil, spílal mu s kazatelny: »Blbec, zloděj, ru ýd'ábel, lotr, zrádce.“ Štval proti své církevní vrch­nosti, věda, že král nad ním drží ruku. Husovi pří­vrženci týrall, olupovali, z far vyháněli katol. kněze,sami je zabírali (wiklefská chudoba!), H. je k tomupovzbuzoval; po jednom jeho kázání se hnal roze­štvaný lid k arcib. paláci; málem by byl Zbyňkaztloukl a dům vydrancoval, arcib. musil z Prahyutéci, nejsa životem jist. Zkus štvát proti světskévrchnosti, projdeš-li se zdravou kůží! Páleč: »Kdoměl pokoj před tvým jedovatým jazykem? Jen tvíspoluapoštolé! Jen ty s nimi jsi ctnostný, všichniostatní špatníla Ondřej z Brodu: »l-l. neohroženýzastánce pravdy a neúprosný karatel zlořádů, při­mhuřuje obě oči nad křivopřísežníky, lotry, rouhači,vrahy, zloději, zhýralci, jen když patří k jeho stra­ně.“ Arcibiskupu Konrádu z Vechty vytýkal svato­kupectví; když odpadl k husitství, ztichly žalobynaráz. Kněze častoval. I-l. nadávkami, když všakangl. poselstvo nazvalo Wiklefa bludařem, řekl:»Nesud'te a nebudete souzeni“ (Jaký pán, takýkrám; husitští kněží byli zhýralí, nevzdělaní, la­komí,suroví,opilci, nečistí; tak svědčí i prot. Denisl)

b) V Praze hlásány 1412 odpustky. Jan XXIII.chtělpeníze na válku proti neapolskému králi; H. a jeholidé začali brojit, Prahou chodily obscénní průvody,bulla papežská spálena (i H. »koniášovala). Tři su­

209\: IC m

roví chasníci v různých kostelích při kázáních ztro­pili výtržnosti, popraveni, H. se postavil v čeloulice, prohlašoval je za mučedníky. Pražská uni­versita, docela česká, vydala dekret 12. čce proti»fanatíckému řádění ".a a stížnost ke králi; tenboje se vzbouření, vykázal Husa z Prahy, H. bouřillid na venkově. Stanislava ze Znojma a Pálče vy­nášel do nebe; když se bludů zřekli, házel po nichblátem.

c) Pro buřičstvi dán do klatby od arcib. (zákazkázat a sloužit mši sv.), neposlechl. Volán k papežido Bologne 1410, nešel, ač se k papeži odvolával.(Milíč, maje dobré svědomí, se cesty k papeži ne­báll) Dán do klatby od pap. 1411, odvolal se k círk.sněmu. Píše papeži, by ho klatby zbavil, chlubí sedoma, že neposlechne, i kdyby pap. fůru bull doČech poslal. Jeho právní zástupce u pap. ho stál1100 dukátů; H-va chudoba! Píše 1411: »Nejsv.Otčela 1412: »At' mi satanáš, jenž zaujal křesloPetrovo, a jeho kardináli, nejpyšnější vtělení d'ábli,dokáží, že jsou předurčení k věčné spáse, a pakje uznám za nástupce apoštolů (za své předsta­vené).<< At' H. dokáže, že je předurčen k spáse, ajá ho uznám za kazatele! Když se ucházel o tučnáobročí, nežádal důkaz, že arcib. je předurčen kspáse! Od krále to též nežádal! Ondřej z Brodu:»Odkud víš, že mezi vyvolené patříš ty? Nebudeštrpět za pravdu, nýbrž pro bludy Wiklefovy.a Páleč:»H. je prost vší bázně Boží; myslí, že on jedinýmoudrý, jediný rozumí Písmu, všemi pohrdá...a

C) Učení H. . 'a) Pekař: »H. učil o církvi správně (po katolicku);

šlo (na sněmu) spíše o velké nedorozumění: zemřelpro nápravu kněžstva, kterou obmýšlel a hlásal.aChyba! Novotný: »H. mluvil před sněmem j. kacíř.aKrofta: »Již 1412 se rozešel s naukou církve.“ Ger­son, kancléř pařížské university, jenž sám důrazněnaléhal na nápravu církve a po té stránce by bylmusil 5 H. sympatisovat, vyňal z jeho latin. spisuo církvi 20 bludných vět, Páleč 42. Pařížská uni­

210 Hus I-l

versita zavrhla učení H. 0 předurčení, neviditelnosticírkve, i že vrchnost ztráci moc, je-ii v těžkémhříchu, n. nevi-li, je-Ii předurčena k spáse. Svýmibludy učinil H. iid soudcem nad vrchností duchovníi světskou, což znamená anarchismus a podvracenívšeho řádu. Bible sama prý dostačí, tedy věřicijsou neomylní.

b) Některé věty, pro něž byl H. odsouzen: 7.Petr není a nebyl hlavou církve. 11. Když nám toBůh nezjeví, nevi nikdo, zda tento papež jest hla­vou církve. 20. Je-Ii pap. špatný, je apoštol ďáblův,syn zavržení, není hlavou církve, poň. neni jejimůdem. 13. Je-ii lakomý, není náměstek Petrův, nýbržJidášův. 23. Pap. nemá být nazýván »Vaše Sva­tostiu z ohledu na úřad, poň. pak i kat by musilbýt nazýván svatým, ba i ďábel, poň. je vykona­vatel vůle Boži. 25. Wikief byl nespravedlivě od­souzen. 17. Kněz, kt. řádně žije, není povinen po­siechnouti papeže. 16. Člověk, kt. je v hříchu, afkoná cokoli (i dobréi), všecko je hřích; čl. ctnostný,ať páchá cokoli, vše je ctnostné. 30. Je-li předsta­vený, ať světský, at“ duchovní, v těžkém hříchu,pozbývá vší moci; podřízený není povinen ho po­slouchat.“ Montanisté a donatisté učili již 1.200 a1.000 let před H., že kněz v těžkém hříchu neplatnéuděluje sv. svátosti. - Že svým učením se I-l. odnauky církve odchýlil, musí uznat, kdo zná kate­chismus; že církev má právo vyloučit toho, kdose jejími zákony řídit nechce, jeji členy proti jejímzákonům štve a jejímu učení odcizuje, musi doznati nepřítel. H. byl v Kostnici odsouzen ]. kacíř protyto věroučné bludy, ne že štval proti arcib. akleru; na toto provinění jsou kázeňské (disciplinár­ní) tresty, ty ho stihly již v Praze: suspense, zákazkázat a udělovat svátosti.

c) Tvrdí se, že tyto věty byly ze souvislosti vy­trženy. podložen jim zcela jiný smysl. Tvrdil to H.;již na sněmu provedena kontrola, nejnověji pro­vedl Dr. Sedlák; ukázalo se, že to není pravda.Z jeho současných přívrženců se nikdo neodvážil

H Hus 211

jej tak hájit krom Petra z Mladenovic. Proč H. tolikusiloval, by se jeho spisy nedostaly sněmu dorukou? Spis Proti tajnému odpůrci se podařilo jehopřátelům vykroutit sněmovnikům : rukou, k velkéradosti H. (Tam plno bludů, že církev podrobenasvětské moci atd.) Spis o církvi jim nevykroutllilUčení H. je přepjaté Wiklefovo bludařství, k němužnamíchal něco bludů valdenských.

D) H. na Kostnickém sněmu.a) Sám se k němu odvolával, mysle: »Však on se

nesejdela Mimo očekávání svolán, vyžádal si[glejt]. Chtěl i písemnou záruku, jež by mu zaručilanedotknutelnost; neměl čisté svědomí ani chuti být»mučedníkem.a Přes výsl. zákaz sloužil v Kostnici vsvém bytě mši sv. (suspendovaný knězl), z Prahyzvyklý nedbat zákonů. Po svém zvyku začal láteřitna preláty. Proto uvězněn; žalář nebyl tak zlý, jakse líčí; dostal topivo, slušné lůžko, v nemocnici muJan 23. poslal svého lékaře, H. sám píše, že členovépapežské kurie s ním jednají »velmi vlídněa. Jindypsal, že »sluhové Antikristovia mu odpírají veřejnéslyšení, leč by zaplatil 2000 dukátů. Tázán pod pří­sahou, zda tu lež napsal, doznal.

b) Výslech. Ottův slovník & Cie lžou: »Když bylH. na smrt nemocen, přivedení do vězení svědci,by přísahali a vypovídali proti ".a Vyšetřování bylopřerušeno! Jen k přísaze byli přivedenil »Historickývýznam H. je v tom, že žádal, by mu jeho přesvěd­čení bylo vyvráceno; žádal za volnost názorů protinařízené slepé poslušnosti.“ Tedy chtěl „být pře­svědčena; zamlčují, že chtěl být přesvědčen : Pís­ma. Proč ne z Mahabharaty? Každý bludař ví, žePísmo není souhrn všech věroučných pravd! Doká­zal H. své bludy z Písma? Lžou, že církev žádalaslepou poslušnost. Pokud nešlo o popírání neomyl­ného slova Kristova, měla každá bohoslovná školavolnost názorů, i když si odporovaly! »Odsouzenna základě překroucených dat zkombinované ža­loby, že se vydával za 4. božskou osobu...u Lež!Viz nahoře odsouzené větyl - Podá-ll církev důkaz,

že to a to je vskutku slovo Kristovo, tedy Boží,proti kt. nemůže mít křest'an námitek, je důkazproveden!

c) Na sněmu dostal H. třikrát veřejné slyšení,mohl se hájitl Tázán na Wiklefa, zapíral; že prýse nedrží ani jednoho jeho článku. (Viz nahoře větu25l) Proč tedy psal potupné poznámky k papežskébulle? To prý psal Jesenický; ano, ale opisoval H.!Tázán, zda s nimi souhlasí, prý na! Tázán na kázánív betlémské kapli, zapíral, co očití svědci pod pří­sahou tvrdili! Vzata tedy za podklad jednání jeholatinská kniha 0 církvi, od něho vlastnoručně psa­ná. Teď nemohl zapřít; protahoval jednání, vytáčelse... nebyl tak neohrožený! Jeho přátelé, vidouce,že vše zapírá, zapřísahali ho, by zůstal »pevnýa!Prot. Palacký: »Sněm mu vyšel všemožně vstříc.“

d) Domnělé krutosti. H. si stěžoval na uvěznění.Páleč: »Kněží, kt. byli následkem tvých štvavýchkázání zabíjeni, týrání, olupováni, nebyli z kamenea též cítiliia Světské rameno, jehož se H. k ochraněa šíření svých bludů dovolával (»Vrchnost má lidk pravdě puditi...a j. Lutherl), dopadlo nakonecna něho. Upálení, viz Kacíř. Roníte slzy nad krutousmrtí H. Kolik slz jste vyronili nad neslýchanými»zvěrstvy husitských banda (Pekař), kt. rafinovaněmučily katolíky?

e) Odsouzení. Každý soudce má právo posoudit,je-Ii jednáni obžalovaného ve shodě se zákony činic; stát má nejvyšší soud, od kt. není odvolání;církev těch práv nemá? Není-Ii všeobecný sněms papežem nejvyšší soud ve věcech víry, kohouznáte za kompetentního? (Nemo iudex in propriacausal) Ci jen v církvi může být každý soudcemve vlastní při? Kt. společnost na to přistoupí, po—praví sama sebe. Jakým tribunálem byly Žižkovybandy? Od koho zmocněny? Samozvanl nevzdělanísoudci ve věcech víry, nevyšetřovaly ]. sněm Husa,hovadsky bez okolků mučily a pobíjely všecky,i ženy a děti, když' se nechtěly přidat k jejich po—věrám. - Při třetim slyšení byl učiněn konec prů­

" Hus 213

tahům: »Odpověz prostě, učil jsi tak, “či neučil?<<Co na tom nespravedlivého? Nejedná tak každýsoudce? »Udělals to n. ne?“ Byl-IiH. nespravedlivěnařčen, proč neřekl: »Neučila? V komisi byli nej­větší učenci, Gerson, d'AilIy, Zabarelli. Předloženámu formule: »Nikdy jsem toho neučil, a kdyby, bylbych špatně jednal, nechci se těch článků držet.“Kde jaké překrucování slov? - Při degradaci H.nebylo pronášeno proklínání, jak tvrdí Palacký;viz celý obřad v Pontiíikálul »Odnímáme toběkněžské roucho, poň. ses ho osvědčil nehodným...aKacířům prý netřeba stát v slově, viz Kacíř.

E) Důsledky učení H. Když se malá knížka hemžítolika bludy, kolik jich hlásal za dlouhého půso­bení? Pastor: »Jeho nauka by byla vedla k sociálnírevoluci, kdyby byla v praxi provedena; k revoluci,jejíž konce byly nedozírné. Jen »věřícía (přívrženciH.!) měli právo na majetek, ale i oni tak dlouho,dokud jejich přesvědčení souhlasilo s náhledyvládnoucími v zemi. V těchto zásadách vězí zru­šení všeho soukrom. vlastnictví, H. vypověděl vál­ku všemu společensk. řádu, nadto učinil nejistoukaždou státní moc (věta 30.)...<( Mezinárodní ne—bezpečí H. radikalismu patrno v projevu, kt. učinilvyslanec kardinála Brandy 1424 v Polsku: »Velkáčást bludařů (č. wikleíistů : husitů) tvrdí, že všemusí být společné, že se nemají platit daně anicla ani prokazovat vrchnosti poslušnost, čímž pod­rývány základy kultury. Surovým násilím chtějí od­stranit všecka lidská i božská práva. (Třebaže sinamlouvali, že bojuji pro zákon Božíl) Přijde to takdaleko, že ani vládci ve svých říších, ani občanév městech, aniž kdo v svém domě bude bezpečenpřed jejich drzostí.a (Palacký.) Hófler: »Lituji, že H.a Jeronym Pražský nezůstali déle na živu, by vidéliohavnosti a hrůzy, kt. zavinila jejich nauka. Krvavéválky, nejpustší mravní výstředností, zpustošeníČech, zničení náboženství, vědy a umění, blaho­bytu a mravnosti!<< Le Blanc: »l—I.je probouzející segenius moderní revoluce.“ Prot. Denis: »Husem za­

214 Hus H

číná vlastně revoluce, kt. vede nezbytné k zničeníkatol. jednoty.“ Prot. Zóllner: »Ať si byl I-I.důsled­ků své nauky vědom, či zda běžel slepě za svýmmistrem Wiklefem, je Ihostejno; nemůže však po­přít ani nejnadšenější chvalořečník I-l., že zákrokproti takovým naukám byl čin sebezachování aobrany ]. se strany církve, tak se strany státu.“ Týž:»Vystoupení H. je předehra selské bouře v Něm.“

F) Rehabilitace H., 0 kt. mluvi Pekař, revise pro­cesu, o kt. jiní. Kostnický sněm byl tehdy bez zá—konitého papeže, bylo by tedy možno jeho usne­sení revidovat; ale v případě H-vě musí církevi dnes stvrdit rozsudek sněmu. Učení H. je zřejmýblud, šlo o základní věroučné pravdy. Pekař: »H.žádal jiné vůdčí autority než je papež. Jeho mocje prý světského původu, od římských císařů.“ Při­tom Pekař myslí, že H. se od učení církve ne­odchýlill Papežští legáti se ho 15. č. 1412 táží:»Chceš být poslušen rozkazů apoštolských?a »Zesrdce rád; ale nemíním rozkazy papeže, nýb.apoštolů JK; rozkazů řím. biskupa jen potud, po­kud se srovnávají s rozk. apoštolů.“ Zap: »Tatodisputace H-va byla vyhlášení skutečné revoluceproti vládě círk. I-l. přestal uznávat vážnost a plat—nost moci papeže a círk. představených. Hráze po­slušenství k církvi jednou protrženy, nikdo netušil,jaké záhuby“to způsobía! Už při disputaci 1399 seukázalo, že l-l. závisí na Wiklefovi. H. začal též ].luther »přibíjením na kostelní vrataa, ale jen1thesi: »SIuší-Ii schvalovat papežské bully.“

G) »Velilrost H. je v tom, že se opřel a nepo­slechl nejvyšší autoritu.a Proč tedy trestáte žáky,kt. se vzeprou proti vám a neposlechnou? Je-Ii de­magogické štvaní proti zákonité autoritě a revo­lucionářství ctnost, proč ji sami neschvalujete anetrpíte u svých podřízených? »H. brojil proti špat­nému životu kněží.“ Pokud se nepřidali k němulByli ti, kt. za ním běželi, dobří? Pak aspoň něcodobrých kněží v církvi bylol Byli špatní? Pak nemělcírkvi co vytýkatl Úpadek byl, ale ne takový, jak

H Hus 215

se líčí; mnichové se dali raději upálit než by odešliz klášterů, zapřeli své »přesvědčeníu a oženili se.»H. byl bojovník za pravdu, proto ho ctime.<< Zapravdu 1. objektivni (skutečnou), či 2. subjektivní(domnělou, svou)? Jestliže 1., proč se té pravdysami nedržite? Jestliže 2., pak je stejné úcty hodenKoniáš, poň. i on bojoval při nejmenším za subjek­tivní pravdu; pak je stejné úcty hoden i derviš, kt.se dá oběsit za Mohameda a tak »potvrdía jehopravdu. - »H. miloval pravdula Ale nemluvil vždypravdul Výroky před sněmem a list 1 Kostnice doPrahy poslaný jsou toho dokladem! - »H. byl no­ohrožený reíormátorla Neohrožený ]. v bajce kozana střeše; jiný by se též nebál, kdyby ho král chrá­nil! Ref. - zapomínal bohužel reformovat kohosi,jenž toho měl nejvic zapotřebí! Samozvaný, falešnýref., učil, a sám nečinil. Řehoř VII., pravý ref., konal,co od jiných žádal; pomlouván od historiků, cožčasto známka, že je velký muž, zatím co ničemy,zvláště špatné kněze, si dají neznabozl do erbu.

H) Winter: »Nejprve H., pak většina národa sevzepřela autoritě cirkve, kt. rozvojem středově­kým (?? »Cokoli svážete na zemi...“ Mt 16, 19; 18,18; »neposlechne-Ii cirkve, budiž tobě jako pohanuib 17.) uvykla chtít naprostou poslušnost bez zkou­mání pravdy.“ Tomáš Aq. nezkoumai pravdu? Vevěcech kázně je ovšem povinen každý poslechnoutvrchnost bez zkoumáni důvodů; doma, ve škole,na vojně, ve státě. Prohlaste, že jsme povinni po—slouchat (státních zákonů!), až prozkoumáme aschválíme důvody, a bude anarchie. Kt. stát, spo­lek, vesnický učitel, generál, kaprál s vámi budesouhlasit? Co se víry týče, smi každý bádat; alenemá-Ii všeobecný církevní sněm právo konsta—tovat, je-Ii X. n. Y. bludař, kdo má to právo?Dogma, slovo věčné Pravdy, je nepohnutelný bodj. v matematice násobilka; je nesmysl vyšetřovat,má-Ii pravdu Kristus či H. Jiné náboženské společ­nosti jsou dilo lidské; dovoluji svým členům zkou­mat, jsou-li její články pravé? Dovolily to táborské

216 Hus H

bandy? A šlo o výmysly jejich, ne o slovo Kristovo!Zamítli autoritu církve, a pak rozhodovali nevě—domci, neškolen! páni na zemských sněmech, comá kdo věřit - bez udání důvodů! Bez zkoumánípravdy! Husité upálili na př. u Prahy 23. čce 142!měšťana Václava Ševce, poň. dle jejich náhledu»bludný smysl měl o Velebné svátosti.“

Z toho všeho náboženská anarchie, nad níž Win­ter Iká; co dovoleno I-I-vl proti cirkvi (»svobodasvědomía), dovoleno jiným proti H.! Chelčickému,Adamitům . .. Proč husité tyto lidi, zvláště C. bratry,pronásledovali? V církvi byl nařčený z bludu vždyvyslýchán, odezíraje od jistých zjevů v inkvisici;vyslýchal Žižka ty, kt. pobil? Odvolají-li se dvasoupeři k rozhodčímu soudu, zavazují se mlčky, žese rozsudku podrobí. Kdyby byl papež rozhod! veprospěch H., a arcibiskup neposlechl, byl by H.věděl, co říci. »Neposlechne-Ii církve, bud' toběco pohan.a Papež rozhod! proti H., zapověděl mukázat, H. kázal dál, opře! se proti rozsudku, roze­štva! lid. Kdyby veřejně tupil a zavrhoval rozsudeknejvyššího státního soudu ten, kdo u něho prohrál,a nechtěl se podrobit! Nehlesnete, popraví-Ii státstát spiklence, kt. chtějí odtrhnout část území; ne­můžete pochopit, že církev vylučuje ty, kt. chtéjjod ní odtrhnout tisíce věřících!

Ironie osudu: po vybit! výstředních táborů senedrželi kališníci v ničem učení H., lišili se od katol.jen přijímáním pod obojí, kt. zavedl Jakoubek zeStříbra; měli by se nazývat jakubité, ne husité!

HUSITSTVI.A) »H. bylo čistě č. hnutí. samorostlé,vypučelo z č. půdy.<<Ba ne! Bylo to wiklefství, po.míchané s valdenským chiliastickým blouzněním(Pekař), tedy anglofrancouzské »náboženstvíu pře­sazené do č. půdy [Wiklef.] »H. hnutí bylo projevmohutné č. národní síly, spontánní projev č. ducha.“Rci raděj: »Vzplanutí vášníla Proto nemělo trvání.Vášeň rychle vyhasne, jak vzplanula, zůstane popel.Po mocném výbuchu ochablost, z kt. kořistíli ne­

H Husitství 217

přátelé č. národa. Co dobrého : nábož. třenic?Každé království roti sobě rozdělené zpustne.Docela jinak boj panělů za osvobození z jařmaMaurů, boj za víru i národnost, zoceloval a sjedno­til Španělsko, založil velmocenské postavení! Win­ter: »Listem poslaným do Kostnice 2. září 1415 stalose odtržení většiny národa od cirkve římské (kato­lickél) Stavy v něm upřely kostnickému sboruprávo k odsouzeni Husa. (Upři nejvyššímu říšskémusoudu právo odsoudit občana vlastní říše!) O spra­vedlnosti tehdejší stolice římské psal Waldhauser,že ji u kurie marně hledat. (Brala úplatky ve věcechsprávy, na př. při udílení úřadů, ne ve věcech víryl)Češi se odtrhli od veškerého křesťanstva a sebeprohlásili za pravou církev.<<Ať se vesnice odtrhneod republiky a sebe za republiku prohlásil Mnozímoravští páni, kt. na ten list přitiskli svou pečet',za velkou odměnu se pak přidali k Zikmundovi.Mnohé bašty husitské vyvráceny, Ostroh, Mor. Tře­bová atd., páni se vraceli do církve, by zachránilistatkyl Korybutovič dobyl katol. Uničova a tampřijímal pod obojí, přidal se k H., by se stal č.králem! Někde bylo ideálů poskrovnul '

B) Mravní stránka H. Kompaktáta: »Aby smrtelnihřichové a jiní neřádové stavění byli.“ Sami lou­pili, vraždili, mučili, opíjeli se, kostely bořili atd.l protivníci doznávají, že původní horlivost (byla-líjakái) rychle upadla. Rokycana: »Lid spíše biřiceposlechne než kněze (vida vás, že neposlouchátepapeže!). Ant' málo po jejich vůli nekáže, hned hovyženú. (J. vy jste se odtrhli od kostnického sněmu,když vám nebyl po vůlil) Dřív bylo v Praze vic sv.přijímáni v jednom kostele než nyní ve všech.Každý se rychle modlí, leda aby odbyl, a my kněžítéž jedno vr, vr.“ Koranda, bídný husita: »Dřivebyli lidé v Čechách zbožnější, ctnostnější, k sobědobrotivější, ježto cizozemci toho pochvalovali“Č. bratři 1543: »Kněží I-I. zhovadili pijani, lakomci,zlolajci, jich manželství neřádná.a Příslovi: »Kněž­ská kuchařka je po smrti čertova kobyla.a Proto se

218 Husitství I-I

k tomu daly jen ubohé, přinucené bídou. Někdysi farář od muže jeho ženu koupil. Zámrský: »Kněžíneberou sobě manželky poctivé, nýbrž mošny vy­mrskané, cejchované, poběhlé.a Řádný jinoch sehusitským knězem nestal. K svěcení si pomáhalilstí; šli do Italie, tam se zřekli H., přijali svěcení,vrátili se, konali »pokánía za líčený odpad, přijatido H. »církvea, ujali se fary.

Cl Kulturní stránka H. Universita, pýcha našíPrahy, zcela upadlá; za Karla IV. eldorádo věd, tedmnohý univ. profesor šel na radnici za písaře;v každém městě byli v 15. a 16. st. (do příchodujesuitůl) bývalí univ. mistři (profesoři). Veleslavínk tchánovi do tiskárny, univ. děkan Prokop Lupáčdo Domažlic. Země zůstala zaostalé o celé století;malířská pražská škola, založená Karlem IV., vzalaza své, knihy, vzácné památky umělecké, stavby,malby atd. ničeny zvl. tábory; táborky nosily doohně plné zástěry knih, plné radosti, že očišťujícírkev od ďábelské učenosti (o sancta simplicitas!),zničeny kvetoucí lidové školy, emauzský klášter,kde pěstěna slovanská liturgie. Tomáš ze Štítnéhodává tušit; co by byl náš národ vykonal na polič. písemnictví, kdyby jeho vývoj nepřerušili. Lidovářeč Štítného čistá, nikdo se mu nevyrovnal, psalz lásky k mateřské řeči česky. Hus teprve poslednídvě léta z agitačních důvodů. C. bratři zas poněkudtento zlatý důl zasypaný I-I-vímodkryli.

Vandalství H-ů posuzují i katolíci příliš mírné.Stačí přečíst kroniku Zapovu, kt. s hnutím H. cel­kem sympatisuje. - Chlliastické blouznění: »Praha]. nový Babel bude zničena, spásu najdou jenPlzeň, Klatovy, Žatec, Louny, Slaný; pak sestoupí]. K., založí na zemi říši, kde nebude pánů ní robů.aMěšťané i sedláci prodávali domy i statky, spě­chali do jmenovaných měst; za dvě léta vystřízli­věli, když bvli bez peněz!

Dl Hospodářská, politická a národnostní stránkaH. Do H. vojů se drala kdejaká sebranka z ciziny(nemáte Zikmundovi co vytýkatl), země drancována,

H Husitstvl 219

pustošena a neobdělávána, sedlákům se zallbilovíce loupení než orba; církevní statky rozebralipáni, chudí přišli o obživu, po H.válkách venkovskýlid upadl v jařmo daleko těžší než řed nimi.Všecek majetek do rukou židů a Němcu, prolínalido země, bohatli, bez hluku zaujali výnosné živ­nosti, Češi jim neodplrali městských práv, 1483 jimzemě otevřena dokořán; na silniclch loupežníci»bud' Češi pod způsobů & postavů německú, n.Němci od Čechů přijatía. Češi německých obyčejůse »chytajla. (Král Vladislav 1508.) Tvrdošljné drženlkompaktát zavinilo, že jsme přišli o domácí dy­nastii, cizinec Vladislav Jagello přivedl mnoho Ma­ďarů do země, Ferdinand I. Němců. Kněz Václ.Rosa: »Na pražském mostě nebylo slova českéhoslyšet, aniž kdo z Čechů směl co říci. Ženám, pan­nám, děvám spllali (cizáci), a tak divnější byl Čechna mostě než jelen se zlatými rohy.<<PodobněEneáš Sylvius, ještě před Jiřlm z Poděbrad. - AutorAlexandreidy: »Němci chtie doždáti, aby na mostěv Praze nebylo viděti Čecha.“ Slovanský lid vevlastní zemi v opovržení, města se uzavírala protivšemu českému, do rad a cechů domáci nepřijímáni!

E) Náboženská stránka H. Tomek: »Od Husa do1648 byla v Čechách náb. anarchie.“ Čechy bylykaluž, do níž se stékaly a v níž se rodily kdejakébludy. Hus byl přítomen výslechu jednoho praž­ského kaclřského faráře; není zapsáno, že by bylpro něho prosil o svob. svěd.! 1418 přišli do Prahyjacisi »pikartia, poněvadž slyšeli, že v Čechách jesvob. evangelia. »Jamnicia se v noci scházeli v ja­mách (jeskyních). Chvojnovštl tropili orgie, Adamitétéž, Chelčický mluví o rotě neznámé, jež má obe­censtvi žen; přidávali se k nl táboři, každý sedláksi založil »církeVa. Plačtivl bratři, Habrovanštl, no­vokřtěnci, sobotáři atd. Zámrský: »Všichni se Kris­tem zastiraji, pravou církvi a pravdou se vychlou­bajl, jiné do pekla strkajím Legát Vescovo: »Tazemě je pravý Babel. Arlánské, nestoriánské, uni­tářské bludy.u S anarchil spolu náboženská lhostej­

220 Husitství H

nost, i u venkovského lidu. Jan Pernštejn: »Zijí j.dobytčata.a Mnozí měli »viděnía (husité se jichdovolávali co důkazůl), od klidných, pobožnýchfanatiků Vilémovských až k Luciperiánům (snad cti­telé ďábla?). Jiří z Poděbrad a Rokycana dali mno­hé zmrzačit n. upálit. V kostelích rvačky, shazoványsochy s oltářů. Rokycana: »Mnohé by našel, anit'sejdouce se do krčmy a sžerouce se tuť budoutlamati o krvi Boží.“ Č. bratří, nejlepší z nich, od H.mučeni, moření hladem, upalování, od těch, kt. sehoršili, že upálen Hus! To vše je výkvět jedovatédračí setby, z Oxfordu přinesené, Husem vypěs­těné; nejhorší ovoce, že celý národ za sto let běželdo náručí Lutherovi a němectví, nepříteli našehonároda.

HUSITSKÉ VÁLKY, »hrdlnská doba č. dějin.“ Asij. 30Ietá válka h. doba švédských dějin, j. lupič­ské války Bedř. ll. h. d. pruských dějin, ]. řáděnínacistů h. d. něm. dějin. Pekař: »Na zvěrstva bo­hatá válka.<<Bestiality, na něž nelze být hrdý! Prot.Denis: »Lid se zpil vražděním, ženy zuřily vztekleji& divěji než muži.“ Táboři proti katol. krajanům sipočínali zběsileji než ve vojích ZikmundovýchNěmci, prali se i s mírnými husity. H. v. byl bez­právní stav, ]. občanské války vůbec; sněmy senescházely, nejvyšší autority nebylo, práva nikdonedbal, nebylo, kdo by koho mohl k tomu nutit,beztrestně se valily k nebi sloupy dýmu pálenýchvsí, měst, klášterů, hradů, bez mstitele se neslk nebi zoufalý nářek nešťastných; kdo byl dnesbohat, stál zítra nad ssutinami svého majetku.Krásná země, posetá tolika krásnými památníkykulturní vyspělosti, proměněna v moře trosek,úrodná role v ůhor. Táboři zajatým mužům rvalivousy, zneuctívaly panny i ženy, stříhali vrkoče,strhávali závoje (na př. v Praze 21. kv. 1420 chodícepo ulicích). Husita Vavřinec z Březové přirovnáváŽižku k Neronovi. »Lotrovský lid, kt. provádí ta apodobná zvěrstva.<< Chelčický: »Lid bezbožský,

H Husitské války 221

plný vražd a zlodějstvi.a Počet obětí: Palacký:»600.000.(< Balbín: »Doma i v cizině 100.000 kněží,mnichů a řeholnic, 3 miliony všech katolíků.“ Zni­čeno na 550 klášterů; kolik drahocenných památek

' v nich! Na rozkaz »br. Žižk (( se řádilo v kostelích.B) »Papež hlásal protl echám kříž, posílal do

Čech křižáky, Zikmund své voje...<< Litujeme, žek tomu došlo; ale proč se nehoršíte, že Komenskýposílal do Čech prot. vojska, štval prot. vládcek výpravám do Čech? Proč stáli husité tvrdošíjněna požadavku kalicha, když tím zaplavili zemi krvia bídou všeho druhu? Nebyl jejích kalich jen dě—tinským vrtochem? [Kompaktáta] Turek by vám snadřekl, že vina byla oboustranná; křesťan musí do­znat, že jsouce křest. a nechtějice se podrobit nej­vyšší autoritě, vším křestanstvem uznávané, mělivětší vinu než Řím.

C) »H. v. byl boj o národnost.“ Byla ohrožována?Kým? Nebyl za Karla IV. č. jazyk na jisté cestěstát se obcovacím jazykem střední Evropy? Městabyla sice většinou německá; hlásila se ke kato­Iíctví ze vzdoru proti Čechům, ne z oddanostik církvíl Po 1918 se též Němci hlásili okázale kekatol. víře, z oposicel Po 1934za změněné politickésituace běželi za novým národním nábož.l V měs­tech (Olomouc, Brno atd.) podněcovali Němce mniši,zvl. žebraví kazatelé. Jen jedno ovoce přineslohnutí husitské, pomohlo k právu č. chrámové písni.

D) »Ve vojsku Zikmundově byla sebranka z celéEvropy, z Rakous, Bavor, Uher, Anglie, Portugalska,Francie, Italie, divocí Rácové, Jazygové, kucovalašiod Černého moře, lidé, kt. doma žili v hanebnýchděrách, tonuli v barbarství, přicházeli dělat pořádeka obnovit jednotu církve, ničili, co píle věků posta­vila, nešetřili katolíků ani husitů.“ Jenže ti v cizízemi, husité ve vlastnil Nejhůře Kumáni z uhersképusty, hotoví d'ábli, děti nabodávali na kůl, těhotnéženy párali, muže zavěšovali nad oheň, panenzneužívali až k smrti, lid prchal ze statků, chalou­pek, z tvrzí do Zd'ánského pralesa, kde byl raději

222 Husitské války H

mezi vlky, kanci, mědvědy, rysy; moravské Slo­vácko hrozně zpustošeno. Žel, že právě tehdy měliČ. tak výtečné válečníky; nebýt toho, byl by dřívkonec hrůz. [Lipany.]

E) „N. v. byl boj o demokracii.“ [Lipany, Žižka.)Po porážce u Lipan táboři, zvyklí žít z loupeží,

se nevrátili po 15 Ietém lenošení k pluhu, rozešlise do různých evropských vojsk; tehdy se objeviliv Evropě cikáni, a poň. se jim státy zavíraly, po—mohli si přes hranice tvrdíce, že jsou Bohemi, Češi(táboři); od té doby si nás na západě matous cikány, poslední ovoce I-I.v.

HUTTENOldřich, náčelník Iuplčské rytířské bandy,humanista, připravoval jedovatými satirami půdunáboženské revoluci Lutherově; zemřel v 36. rocena syfilis. Úsudky prot.: Jarcke: »Nejnižšími neřestmimravně zchátralý, za živa hnil, potuloval se hned ].žebrák po Evropě, hned j. cizopasník po dvorechvládců; vícekrát spráskán, ne však víc, než zaslou­žil.“ Menzel: »I-I.je veleben j. ideál rytířskosti (odprot.) neprávem; vlastní rodina se ho zbavila j.vředu, obtížen ohavnou nemocí, nic mu nemohlobýt vítanější nad revoluci.“ Paulsen: »Divno, ]. mohlStrauss toho bidáka prohlásit za průkopníka něm.svobody a kultury. ,Napadl Říml' Myslím, že k tomuby bylo třeba lepších zbraní & lepších mužů. Tohobídáka doporučil ministr Falk něm. mládeži za ideál,jehož má následovatla Vorreiter: »Luther vlivem H.pozbyl vlády nad sebou a pracoval od r. 1518 pro

Antikrista“HYPATIA,dle Ottova slovníku »dovedla mocně

čelit křesťanství, jež tehdy v Alexandrii biskupCyril hájil, proto naštvanou luzou rozsápána r. 415.<<Před lety vydán pamflet: »Šavle, meč, kropáča;tvrdí: »Mnichové ji přepadli, rozsápali, tělo zaneslido kostela, lektor Petr ji tam dorazil, načež masoseškrabali s kostí.<<Všecko lež. Byla rozsápána lu­zou, ne samými křesťany, poněvadž přátelila 5 místo­držícím (Orestes); ten ovšem byl nepřítelem katol.

CH Charita 223

biskupa sv. Cyrila, obhájce božského mateřstvíPanny Marie. Teprv za 100 let novoplatonik Damas­cius, nepřítel křest., obvinil Cyrila z účasti. BiskupSynesius si 5 H. dopisovall Pravda bohužel je, žeklerik Petr se připojil k luze.

CHARITA.čtyři doby. A) I nepřátelé, nejsou-li za­slepeni protikřesť. fanatismem j. Machar, nechtějí-lise učiniti směšnými, musí doznat, že antika, po­hanství ve svém výkvětu, nemělo 0 CH. ani zdání,že ten kvítek vy učel teprve v zahradě církve.U Pers., Číň., lndu bylo o chudé lépe postaránonež u Řeků a Římanů. »V Athénách se chudým roz­dílelo obilí ze státních sýpekla Pouze chudýmobčanům! »V Římě bylo o nezaměstnané postará­nola O luzu, od níž kandidáti »presidentských a mi­nist. křesela kupovali za jídlo, pití a cirkus hlasy,by si pak vydání vynahradili odírá'nim provincií,svěřených jejich správě. U Israelitů bylo zamezeno,by nevznikl proletariát: jubilejní rok, každý SD.;pro­dané polnosti musily být vráceny původnímu ma­jiteli; nehledě k jiným předpisům, na př. 0 paběr­cích, zástavách, půjčování, pohostinství, desátcích.

B) Křesťanská CI-I.Sotva se začalo křest'. šířit, vě­novalo něžnou péči chudým. Apoštolé posvětili 7jáhnů (Sk 6), navržených od obce, by měli výhradnípéči o chudé; Pavei na misijních cestách konásbírky pro chudé. Julián odpadlík svědčí, že křest.byli chudí, ale ne žebráci. Ale kdo byl práce scho­pen, musil si chléb vydělávat (Ef 4, 28; 2 Sol 3,10),domácím připomínána povinnost starat se o vlastní,by nepřipadli na obtíž křest'. obci. (1 Tím 5, 8. 16)Když dostala církev svobodu, byla země rázemposeta Iidumilnýmiústavy. Péčeo nemocné, sirotky,vdovy, pohozené děti, poutníky (ti, kt. za chlebemn. z jiných důvodů chodili světem), o ubohé dívky,kt. bída nutila n. ohrožovala, by si hříchem vydělá­valy chléb. Péči o Ch. měl biskup. Předpisovalsbírky, sám dával diecési nejkrásnější příkladl Skorokaždý svatý biskup, oplývající statky, založil zvlast—

224 Charita CH

ních prostředků řadu lidumilných institucí; když všerozdal, sám si vypůjčoval, spal na slámě, neměl vícoděvu než to,co měl na sobě.

Od 7. st. mizí úřední organisovaná péče církveo chudé, vzmáhá se privátní CH. U [klášterů] našlitisícové obživu, práci, chudí denně obdarování.Zakládány nemocnice, sirotčince, řády k vykupo­vání zajatých, Milosrd. bratří i sester; místo veřej­ného pokání ukládána almužna, cechy pečovaly opříslušníky svých řemesel atd. Bernardín di Feltre(11494) a B. dí Busti (11500) OF, nadšení kazateléNeposkvr. Početí, vykonali pro chudinu nesmírněmnoho, nemajíce ani haléře; B. di Feltre založilústavy »montes pietatíSa, kde se chudým půjčovalona mírný úrok, by byli chráněni před Iichváři, B. diBusti mu pomáhal.

C) Přišla reformace, s ní rušení klášterů, učení, žek spáse netřeba dobrých skutků. Následky? Luther:»Za vlády papežství byli lidé štědří a dávali rádi,ted' nikdo nedá nic, druh odírá druha, každý chcevšecko mít sám <<(Čí vinou?) »Cím déle je evan­gelium (rozuměj luterstvíl) kázáno, tím více se lidéutápěji (ersaufen) v lakotě a přepychu.“ Měl L. sámlásku k chudině? »Jako pohaněč oslů musí oslymrskat, tak musí vrchnost quu (rozuměj poddané)bít, rdousit, věšet, pálit, kolem lámat, honit a krotit,]. honíme prasata a jinou divou zvěř, by se lid bála tak držen na uzdě.“ Melanchton: »Bujný, krve­žíznivý národ, takže by se s nimi mělo zcela poprávu daleko tvrději nakládat.“ Prot. Mertz: »Re­formace neznamenala pánům, vládcům a městůmnic jiného, než že při tom jsou hlavní osoby soudce,notář a žalářník. Vzali církvi, ale nedali chudým;vydržovali si tím více koní, psů a souložnic. Selskýlid se octl v tísnivé porobě, řemesla upadla, v pa­tách za reformaci se plížilo ochuzovánl a olupováníchudších vrstev.“ Prot. Burnet, obhájce angl. refor­mace: »Za Eduarda Vl.ujařmila venkovské obyvatel­stvo šlechta, a sotva zavedeno kalvínství, obnovenoformálně otroctví.<< Prot. Hyndman: »Za 8 let po

CH Charita 225

zrušení klášterů (v Anglii) byly zákony týkající sechudiny přímo hanebné. Dopaden-li nezaměstnanýna silnici, vypáleno mu na tváři znamení, stal seotrokem toho, kdo ho udal. Potřeboval-Ii podnikatelotroka, chytil prvniho nezaměst., kt. potkal a kt.nepříslušel do místní obce, přivlekl ho k úřadůma dostal, co chtěl. Mohl ho mrskat a tak nutit k nej­odpornějším pracím, mohl ho prodat. Když se podruhé pokusil o útěk, byl popravena Jakub |.: »Kdobude dopaden při žebrotě, bude popraven a nesmípřed smrtí dostati duchovniho.<< Za Jindř. VIII., ru­šitele klášterů, bylo popraveno 72.000 nezaměst.,za Alžběty žebráci věšeni hromadně v dlouhýchřadách - v době, kdy Vincenc Paulánský v katol.Francii zakládal charitativní řády a spolky.

Prý teprv po reformaci uloženo obcím, by seo své chudé staraly. (Německo 1530, 13 let po vy­stoupení Luth., Francie 1536, kdy se do ní prot-stvívalilo), n. že zavedena všeobecná daň pro chudé(Anglie 1572). Ovšem, protože přestala dobrovolnáCH. věřícího lidu a zmizely kláštery! Obce se pakpřely, má-Ii se o chudého starat obec pobytu čidomovská.

D) Moderní CH. mimo církev napodobuje sv. Vin­cence, kt. začal působit po 1600, s rozdílem, žekatol. vincenciáni (založení 1833) stejně j. řády jímzaložené nemají placených činovníků; z moderníCh., kterou vzal na starost i stát (nemocenské po­jištění atd.), žijí a tyjí ti, kt. podpory nepotřebují.Ovšem, katolíci jsou sobečtí, poň. konají dobré2 naděje ve věčnou odměnu; nekatolíci prý konají»dobro pro dobrou - pro měsíční gáži!

Papežům se vytýká, že Iichvařili obilím. Aaudé:»Za válek, kdy byly uzavřeny hranice a nebylo že­leznic a parolodi, bylo těžko zásobovat města(Řím), kde se nic nerodilo.<<Od dob pohan. úpadkubylo římské obyvatelstvo zvyklé na laciný chléb,chtělo dostávat od papežů, co kdysi od císařů. Do­vozem »Iacinéhoa obilí z venkova byl zatížen ven­kovský lid! Papež. zřídili tedy ministerstvo pro péči

226 Charita Ch

o zásobování Říma. Při známé italské úplatnostinení divu, že se úřednici obohacovali nekalým způ­sobem; nechtěl-Ii papež všecky pověsit, musil lec­cos trpět. Úplatností slynuli tam i prelátil Když sestal Inocenc III. papežem (1198),dal chudým všeckydary, kt. dostal při holdování, všecky dary chrámusv. Petra, 10% všech příjmů. V době hladu živildenně 8.000 chudých, nepočítaje ty, kt. byli v útul­cích (hospitálech). Takových příkladů lze najíti nasta! Alexandrijská círk. obec živila za Jana Almuž­nika (1'620) denně 7.500 chudých. [Spolia, Soudnic­tví, Tortura, Indiáni, Paraguay.]

E) Moderní bezvěrecká Ch. viz Humanita C).

CHILIASMUS: »JK. brzo přijde, vzkřísí jen svatéa,s nimi přemůže nepřátelské mocnosti, založí prosvětce a jejich spolubojovníky říši radosti na zemi,trvající 1000 let. Každý bude mít manželek po li­bosti. Pak teprv přijde Antikrist, bude od JK. po­ražen, a pak všeobecné vzkříšení.“ Krom hrubéhoCh. existuje jemnější. Husité též hlásali Ch.

IN CAENA DOMINI, bulla, třikrát ročně (sz. naZeI. čtvrtek - odtud název) od 1364 do 1770 ve všechkostelích předčítaná. »Doklad panovačnosti a chti­vého útisku papežství.“ (J. Huber.) »Proklínání všechnepřátel církve.“ (Hase.) Měli jste ji v rukou? Cohrozného obsahovala? Seznam zločinů, od nichžsi rozhřešení vyhradil papež (časem se leccos při­dávalo a měnilo): 1. kacířství; 3. námořní lupičství;4. olupování ztroskot. lodí a trosečníků; 5. ukládánínových nezákonných daní a mýt; 6. padělání papež.listin; 7. dodávání zbraní Saracénům a kacířům kboji proti křesť. n. katolíkům; 9. a 12. zamezovánívolného styku věřících s papežem; 10. olupování,zajímání, vražděni putujících do Říma; 13. 15.-17.19. zasahování do círk. pravomoci; 20. uchvacováníCírk. státu. Jaká panovačnost? Nevyhražuje si papeži biskup dodnes rozhřešení (»reservátya) od hříchůzvl. těžkých? Nevyhražuje světská soudní moc zlo­

| Index, censu ra 227

činy vyšším tribunálům? Šlo přec jen o círk. trestylProč brojill vládcové od konce 16. stol. proti to­muto »neoprávněnému (prý) zasahování“ do jejichpravomoci? Asi pro článek 5., jemu podobný 18.,pro čl. 13-19! | Rud. Il., Filip II. špaň., Marie Ter.zakazovali bullu prohlašovat! Ze prý je příčinounepokojů v lidu! Pius V.: »Příčinou jsou nesnesi—telné daně, kt. vládcové ukládajíla Lupičstvístíhánodnes státním soudnictvim; tehdy byly státy ne­schopné, nechtěly n. nemohly [Féma]; tak pone­chána lotrům volnost. Jen církev se ujímala, pokudmohla, ubohých.

INDEX, CENSURA. A) Napřed máte slovo vy; mybudeme odpovidat. »|. doklad, že církev je utlačo­vatelka každého svob. projevu, drží své lidi vetmě, poněvadž jen ve tmě může žít a růst.“ Nevěramiluje světlo, rozhání tmu, není-li pravda? HitlerovaC. je doklad! Hubují na církev, H-vu C. prováděli,jí se podrobili! Psali: »Do Wienu, do Leitmeritzua,a byli zticha. Kdyby byl papež poručil č. spisova­telům psát: »Do Romy, fisicaal Berghoff v JiráskověVěku řekl Srnovi, že nerad dal jeho knihu na státníI.; bezvěrci se před H. plazili, s chutí škrtali. »Kul­turnia (?) rada v Praze... prof. X. Y. škrtal výrokyneznaboha Nietzscha, proroka nacistů, poň. stavělydo jasného světla nevěru, katolíka Windthorsta, poň.hájily víru, historická fakta, na př. že César porazilGermány, že Stanley objevil prameny Nilu (poň. bylAngličan; kdyby papež zakázal nám psát o obje­vech Newtona, poň. byl protestanti Nebyli bystetak ztichal). Dokud trvalo přátelství s ltalil a Rus­kem, nesmělo se o ně zavadit, ani napsat, že Italovébyli poraženi u Visa 1866, ani přísloví (|), kde byloslovo Talián; když přátelství přestalo, smělo se donich prát. Škrtli chrámovou piseň,poň.v ní 0 Kristu:»Tys náš vůdce, my tvá legie.<< Škrtli: »Vrabci spus—tili válečný pokřik, vlastnost charakteru je samo­statnostMV Př.chtěli škrtnout: »Soběský porazil 1683u Vídně Turkya. poň. autor prý asi misto Prušáky

228 Index, censura I

napsal Turky; na štěstí měli po ruce malý naučnýslovník. Ochotní Hitlerovi otroci Iáteřilí, že papežzotročovall Ne 0 církvi, o vás platí: »C. je mladšíz dvou hanebných sester, z nichž prvá sluje inkvi­sice; je živoucím doznáním vládců, že dovedou jenšlapat po zblbělých otrocich, ne však vládnout svo­bodným národům, C. je něco, co stojí hluboko podkatem (( (Nestroy 1848 Freiheit im Kra'hwinkel.) Škr­tali slova »Duchovní vůdce, vůdce v horácha, poň.H. byl jediným vůdcem. Kdyby byl papež zakázalpsát »hlavička cvočku, hlava spolku, hlavice kvě­tůa, poň. jedinou hlavou církve je on! Kdyby bylzakázal konstatovat historická fakta o špat. pape­žích a podobně!

B) Ted“ máme slovo my. a vy odpovídejte! Odkoho se církev naučila zavést I.? Zavedl po prvéJindř. VIII. angl. 1526, za 20 let 20 vydáníl Uvězněn,popraven, kdo napsal, vytiskl, vydal, svázal, prodal,choval, dal knihu, kt. neměla schválení anqlikán.biskupa. V Římě l. po prvé Pavel IV. 1559, bezvýznamu; Pius IV. 1564, měl vliv.

Prot. neměli I. a C.? V Anglii bezohledná prot. C.,lidu vzata i bible, směl číst jen »Královskou knihua,udržován v nevědomosti, zotročen víc než za nej­větších despotů v říši carů. Ve Strassburku bylyvšechny katol. knihy zakázány již 1524, za 7 let poodpadu Lutherově. Když L. zvěděl 1529, že JeronymEmser, katolík, chce vydatí překlad N. Z., zakročilu vévody Jindř. mecklenburského, by »ke cti evan­gelia a záchraně dušía tisk zamezil. Tiskař, kt. chtělknihu vydat, musil do žaláře! L. zkonfiskoval knihu,kt. chtěl vydat prot. Agricola, dřív než vyšla, poň.mu nebyla po chutíl Vrchnostem katol. upřel L.1523 »právo a moca zakazovat jeho knihy, ale sámse dovolával světského ramene proti vydávání knih,kt. odporovaly jeho nauce. Právo schválit n. za­vrhovat knihy, kt. náleželo papeží, a rozhodovato věcech víry, přiznal L. wittenberské universitě,kde pánem byl on; od jejího rozhodnutí nebylo od­volání. Spisy Zwingliovy a jiných sektářů byly ve

| Index, censu ra 229

Wittenberce dány na I., Melanchton žádal C. conejpřísnější; L. i M. vymohli od saského kurfirsta1528: »Kdo by knihy odporující L-vu učení kupoval,prodával, četl, bude trestán vězením, ztrátou těla(smrtíl) i majetku; i ten, kdo o tom zví a neudám1539 zakázáno tiskařům v Lipsku uveřejnit bez před­chozího schválení jakoukoliv tiskovinu; každý týdenobcházeli dva radní páni knihkupce, zda nechystají,co by odporovalo »evangeliua. Kurfirst August prozjednodušení agendy rozhodl 1571,že v Sasku smějíbýt jen 4 tiskárny - podpora a svoboda vědyl_

l v ostatních prot. zemích zavedena C.; změnil—Iivládce své názory, změnlla se i C.; kdo dnes něconapsal, nemohl vědět, zda za půl roku při změněsituace nepůjde jeho kniha na I. Týž August za­kázal vydat jedno dílo Melanchtonovo, trest 3000zl.!Knížatům byla C. velmi vhod. Mohli potlačit každýprojev jim nemilý. Prot. Kap mluví s odporem o prot.C. Bedř. Staphylus píše 1560: »Kdvž začal Lutherpsát, řeklo se, že by bylo proti křest. svoboděnedovolit lidu knihy (jeho) číst; teď, když někt.odpadají i od Iuterství, vracejí se prot. k praxístaré církve, zakazují knihy svých odpůrců.“ V prot.slezském městě Lówenberg 1556 nařízeno, by byla»zřízena inkvísicea a odnímala lidu »jedovatéa (t. j.katolické) knihy. Prot. farář Radecker měl radost,že vrchnost takto »zakročila, po dobrém n. pozléma. O tomto prot. »koniášstvía Jirásek ani ne­híesl. V Callesově Mexiku po r. 1926 usmrceno aumučeno mnoho dívek a dětí, poněvadž roznášelykatol. tisk (noviny). Věřil by kdo, že v nejsvobodo­myslnějším státě na zeměkouli mají též I.? Do USAnedostaneš přes hranice jedinou knihu; patří-li mezízapověděné, přijdeš o ni a platíš velkou pokutu.Hitler zakazoval i poslouchat cizí rozhlas, by senikdo nedověděl pravdy. Koncentrák, poprava...

Dokud nebyl tisk (knihy se psaly), byla státní icírk. praxe odsoudit špatnou knihu k spálení rukoukata. Ještě Lev X. a sněm wormský v 16. st. Kdyžtisk, rychle se šířily v mnoha výtiscích, bylo třeba

230 Index, censu ra I

sáhnout k jinému způsobu, by poddaní chráněnipřed zkázou špatné četby: (2.15 |.

C) Svoboda tisku Za Jos. ll.asmělo se psát protipapeži i cirkvi, círk. dějiny lživě skreslovat, alekatol. nesměli o Luthera ani zavadit. Biskupové mu­sili dát do státní C. kapesní církevní kalendář, ka­techismus, vynechat partil o přivlastnění odpustkůzemřelým atd. Stát sestavil seznam zakázaných knih.Za katol. Ludv. XVI.směl ve Francii každý neznabohpsát, co chtěl; v republice jakobíni »demokratia, kt.prohlásili svobodu tisku za jedno z »práv člověka“,zavedli »C. společnosti svobodya, s podotknutím,že se jí žádný jakobín nemusí bát. Rád věříml Našič. kulturní rady v Praze se nemusil bát žádný na­cista! Jakobíni nebyli ničím proti Hitlerově C. Zá­kon 4. říj. 1933 mu dal neomezené právo na všecektisk, všecky noviny »usměrněnya, soustavně všichniohlupování. Když se nevěra dostane k moci! VáclavIV. čte na zdi: »Venceslaus alter Nero.a Připsal: »Sinon fui, adhuc ero.<<(»Václav druhý Nero.a - »Nebyl­li jsem, ještě budu.a) A věc odbyta. Když něcopodobného proti H., zatýkání. decimování, popravynevinných, když nevypátrán vinník. Za H. »usměr­ňována tisk dle polit. situace týden od týdne. Přitom psáno o »brutálním postupu Anglie proti indic­kému tisku.“

Byla u nás před 1958 svob. tisku? Pro neznabohy!Svob. lhaníl Každý směl po katol. a jejich vířeplivat, nazývat je zrádci národa. Po zabrání Sudetzačaly katol. noviny bez poznámky otlskovat věrněčlánky agrárních novin, skutečných zrádců národa,kt. zaprodáni Hitlerovi podporovali Henleina; pro­jev ministra Berana 1. led. 1938: »My jsme chybili,Němce utiskovali.<<Shora přišel zákaz články otisko­vatl Někde profesoři zakazovali číst studentům Pe­kaře, katol. revue atd.

D) Rozumnó slovo. Oprávněná je svoboda nezá—vadného tisku. Špatný tisk má na svob. stejné právoj. zloděj a vrah. Zákeřnik a nečistý volají po svob.darebák a revolucionář (dokud se nedostane k mo­

| Index, censura 231

cil) po svob. tisku, by mohl své černě plány bez­trestně a ve velkém provádět. Stát právem bdí, bytísk nešířil podvratné ideje, ohrožující jeho exis­tenci. (CSR ponechala Henleinovi a jeho agrárnímspojencům svob. tisku, vedlo to k zabrání pohraničía republiky!), stíhá vydávání a šíření velezrád.tisku; církev toho práva nemá? Vykřičena za utlačo­vatelku svobody, když zakazuje bezbožecký a obs­cénní tiskl Špatná společnost kazí dobré mravy,špatná kniha daleko víc! »Proč bych nemohl všeckočíst?“ Proč ne všecko jíst? Stát zakazuje volně pro­dávat jedy, podezřelé houby, dohlíží na potraviny,jen duše smějí být otravovány? Jakobíni, prot.,carské Rusko, Hitler, všichni potlačili tisk jím nepo­hodlný, každý sebenevinnější a sebeoprávněnějšísvobodný projev; církev má k tisku, kt. ohrožujejejí trvání, mlčetl I kdyby nezakázala, je věcí hrdostia cti (ne bázeňl) nečíst věc, kt. šlape po tom, comi svaté. Zákon Páně: »Varuj se blízké příležitostiazakazuje, by ses špatné četby chránil.

Jiní myslí, že svob. tisku je svob. lhaní, že z křovíanonymity je dovoleno napadnouti a morálně utloucikohokoli. Zvláště politický tisk. Před každým »ta­ženíma proti jesuítům, katol. škole, nerozlučitelnostimanželské atd. se tiskem zpracuje veřejné mínění,a pak jde vše hladce. [Pombal.] Před volbami! Úkoltisku je vznešený, zušlechťovat, být učitelem liduna nejširším podkadě, být ve službě pravdy, bojo­vat za právo a spravedlnost, proti zlu (dovolenýmiprostředkyl), hájit i práva Boží. Tisk má na du­chovní život nejširších vrstev vliv nedozírný; žel, žese ho zneužívá, podněcuje třídní nenávist, štve, fana­tisuje masy, seje sváry a nespokojenost, ruší pokoja společenský řád, podkopává mravnost a víru.Mravní zákon a náboženství jsou nedotknutelné anepřekročitelné meze i proti tisku (a umění); stejněrozhlas. Prolhaná řeč Hitlerova 12. září 1938 0 ma­sakrech prováděných na Němcích v ČSR poštvalaproti nám celou Evropu. Ve svobodné Anglii po-rstřehli dřív než u nás, kam vede nevázanost tisku.

232 Index, censura [

Za 13 let, 1808-21, 101 proces, 94 novináři zavření,12 robotovat do kolonií; 1817 zákony proti tisku,brzo žaláře plné novinářů.

Kt. knihy církev zakazuje? Ohrožující víru n. mrav­nost, společenský řád a církevní kázeň (brojící protiautoritě atd.); překlady bible, modlící knihy a obra­zy Páně i svatých, nevyhovující předpisům cirkev­ním. Z důležitých důvodů- dostane věřící dovoleníčíst zakázané knihy (studující bohosloví), vyjmaknihy obscénní; pro ty se nedá žádný rozumný dů­vod uvést. Že někdy sbor, jemuž papež svěřil C.,se unáhlil a dal na I. knihu nezávadnou? [Galileo.]Jsme lidé omylům podrobení! Onen sbor není cír­kev, není neomylný. Kdo dal na |. více nezávadnýchknih, Řím, prot., n. Hitler?

E) Jindy a nyní. Ve středověku směl mnich, ka­zatel, laik, poustevník, šlehat mravní zlořády. VCírk.státě taková svob., že směli psát i hanopisy na pa­peže, jen proti Bohu, Kristu, víře ne. Sestav tedsám stupnici: Svob. tisku a katolíci - protestanté ­nevěra, tato chce svob. tisku v katol. zemích, bymohla růst a katolíky svádět k odpadu; nedala jinikde, kde byla sama u vesla, ani v osvíceném

20. stol.INDIFERENTISMUS,lhostejnost u víře, k nejvyšším

pravdám a otázkám života, k vlastní spáse. [Tole­rance. Víra ]. víra.] »Je lhostejno, co věříš, jen kdyžjsi ctnostně živ.a Je lh., jaké násobílky užíváš, jenkdyž příklad správně vypočtešl Je jim lh., kterévíry se držíš, poněvadž pokládají všechny za stejnécenné (bezcenné a zbytečnél), ]. u propadléhokuponu je ti jedno, jaký kupon to je. I. pocházíz duchovní lenosti n. tupostí, v praxi totožný s ne­věrou. Interkonfesionalismus je totéž co |. »Vše­obecné křesťanství“ t. j. žádné křesťanstvíl Chi­méral Je nějaké »všeobecné ovoce?“ Znamená tozapřít katol. víru, popřít božský původ katol. církve.

|NDIVIDUALITA.»Církevje nepřítelka I-ty.a Pozor!Individualismu, ano; I-ty, nikoli. I. je opak šablono­

I lnkvisice 233

vitosti, samorostlý rozvoj schopností a osobníhocharakteru (svérázu), byt' i byl tento rozvoj řízenshora; ]. sadař nezasahuje do vývoje stromku, aleřídí a usměrňuje jej, by nerostl na křivo, nevy­čerpával své síly neužitečnými planými výhonky.I. byla v církvi vždy a všude pěstována, i v klášt.,kde jsou všichni vázáni společnými pravidly a poslušnosti. Jestliže se |. potlačovala n. potlačuje, je

to vina vychovatele, ne církve. Čti životopisysvětců! Jaká rozmanitost povah a charakterů! Ind­viduallsmus je něco jiného; trhá člověka ze spo­Iečnosti, k níž ho víže nejedno pouto, činí ho vlast­ním zákonodárcem, soudcem, cílem, jeho vůli i roz—um prohlašuje za autonomní. »Norma mravnosti jeto, co lahodí; člověk je odpověden sám za sebe.“Egoismus Nietzschova nadčlověka,hovění pudůmčlověk je takto isolován, boj všech proti všem

[Hobbes].INKVISICE.Vlasy vstávají hrůzou na hlavě. Dábel­

ská krutost cirkve, té nepřítelky svob. svěd... Ne­zapřeme pravdu, ale chceme ji též od vás.

l. Pravda o I. A) Církevní I.1. Vznik. [Albig.] I když stát dopřává svobodu

tisku, vyučování, shromažďování, dozírá, by setiskem, ve škole, na táborech lidu nešířily idejepodvratné, velezrádné; »usměrňujea dokonce i idejeloyální, a nic se nenamítá; každý ví, že mu jdeo sebezachování; jen církvi se to právo upírá.dbá-Ii, by víra nebyla porušena bludy, a nechce-lisama sobě kopat hrob. K ochraně víry užívalavšech zákonítých prostředků. K vyhledávání, vy­šetřování (»inquisitiOa) a trestání zatvrzel. bludařůzřízen církevní soud, I., j. ve státě k pátrání pozrádcích. Správu l. měl v každé diecési biskup.Inocenc lV. ji svěřil v celé církvi 1248 dominikánům(kt. k tomu doporučil Řehoři IX. císař Bedř. II.)v menší míře františkánům, a bohužel, schválil mu­čenl obžalovaných a podezřelých; frant. toho právaneužívali. - Někteří I-ři si trouíali: Walleis v Prazenazval 1315 papeže Jana XXlI. při kázání kacířem.

234 lnkvisice I

2. Úřad lnkvisitorů nebyl snadný. Někt. přiupřímné snaze obrátit zbloudilé dosáhli korunymučednické. [Arbués.] Ale došlo i ke krutostem.Robert le Bougre OP. upálil kol 1238 v okolí Rouenutisíce nevinných. Františkáni žádali Filipa IV. franc.,by krutosti I-rů omezil 1301, ale Filip poznal, že [.je výtečný prostředek, by se zbavil politickýchodpůrců. Užil jí, by se zmocnil statků [templářů].Světský kněz Konrád z Marburku s pomocníkemKonrádem Dorseo OP. řádil přes všecky domluvyarcib. mohučského, kolínského, trevírského, odsu­zoval bez zjištění viny, oba ubiti 1233. Stížnost OP.proti vrahům papež odmltll I-tor Arnold Badet OP.v Toulousu potíral kacíře, a sám byl astrolog!

3. Obviněný z kacířství si nesměl vzít obhájce,zřídkakdy se našel svědek svědčící v jeho pro­spěch, z obavy, by sám nebyl pokládán za bludaře.Při výslechu mučeni, zatvrzelí odevzdání světskémurameni; těm, kdo se bludů zřekli, ukládány církevnítresty, pouť a jiné kající skutky. Často došlo k ne­omluvit. bezpráví; leckdo křivě obžalován a od­souzen ze msty (j. u nás 1939-45) n. uvržen do ža­láře tak strašného, že byl téměř za živa pohřben(l. v koncentrácích 20. st.); statky propadly konfis—kací (j. u nás 1959-45),sebral je soudcel Nelidskostil-rů nesmíme zevšeobecňovat; vždy byli takoví, kt.svůj úřad pojímali apoštolsky, záleželo jim naobrácení bloudících.

4. Tresty. Prot. Brockhausův slovník: »Čtvery:podmínečné exkomunikace; dobré skutky (pouti...);pranýř n. tělesné tresty; konfiskace statků, žalář,upálení. (Poenae comminatoriae - minores - infa­mantes - maiores.) Tresty tělesné, zvl. smrti, pone­chávala církev vždy světské vrchnosti.“

B) Španělská I. 1. Když Špaň. vyrváno z mociMaurů, zůstalo v zemi mnoho M., kt. přijali křest(»Morlskovéa), v srdci zůstali mohamedány. Vetřelise na nejdůl. místa ve státě, i na bisk. stolce, sňatkyvešli v příbuzenství s mocnými rody, nahromadilivelké bohatství. Podobní byli Maranové, židé, kt.

I Inkvisice 255

pokrytecky přijali křest. Obojí »chystali státní pře­vrat, společně spiknutí proti křest'. vládě“ (prot.Huber). Král s nich nesměl spouštět oka. Na vyhle­dávání těchto nebezp. zakuklen. vyznavačů Moha­meda a Mojžíše zřídil Ferd. Aragonský 1478 prosevillskou diecési I., jeho chot', Iidumilná IsabellaKastilská, váhala, Sixtus IV. odepřel souhlas; povolilteprv, když Španělsko přerušilo diplomatické styky.Již za rok ho docházely stížnosti. Vystoupil co nej­rozhodněji proti krutostem |., hrozil Michalu Mi­rillovi a Janu de St. Martino sesazením; stížnostineustávaly; rozhodl, že odvolání od rozsudků I.bude přijímat sám; Ferd. i Karel V. apelace k pa­peži zamezovalil Ustanovil tedy svým zástupcemsevillského arcib., radil I-rům, by kající bludařepotají rozhřešili a propustili, by tak unikli hanběa ztrátě občanských práv; ujímal se děti odsou­zenců, chtěje jim zachránit jmění (propadlo státul).Inocenc VIII. činil l-ům ostré výtky, Julius II. a LevX. zřídili v Římě apelační soud, kt. mnoho rozsudkůzrušil n. zmírnil, Lev X. chtěl úplnou reformu l.,vida,co zlého tropí a že dosavadní domluvy marné.Karel V. pokus zmařil, l. se pokládala za vyňatouz pravomoci papeže, I-ll vícekráte ztrestáni exko­munikaci (toledští k velké nevoli Karla V.). PapežPavel III. zamezil zavedení I. v Neapolsku, ježpatřilo Španělsku, Pius IV. s Karlem Boromejskýmji zamezil v Miláně (patřil též Šp.).

2. Špaň. |. svěřena hlavně dominikánům. Gene­rální l-tor Torquemada byl vzorný řeholník, aletvrdý; ze strachu, že bude zavražděn, měl na ces­tách vždy stráž 250 mužů. Vypracoval soudní řádpro I., krutější než při církevní l. - Lid s I. sympa­tisoval, poň. byla namířena proti pyšné šlechtě avyděračským židov. lichvářům. Státní pokladna mělaze zkonfiskovaných staků značný příjem. I-ll nebylivždy proniknuti duchem Kristovým.

3. Špaň. I. dostala brzo státní ráz, soudila zlo­činy, kt. neměly s vírou co dělat, vraždu, Iichvu,zvláště politické zločiny. Skrze I. mohl král zne­

236 lnkvisice I

škodnit muže, mající nejvyšší říšské hodnosti (to­ledského arcib. Carranzu 1599). Znenáhla ovládlil-cl nevěrečti osvícenci a zednáři, hnali své odpůr­ce, i kněze, před I. »pro urážku náboženstvím [Pom­bal. Malag.] Ve Francii viděli, jak výtečným nástro­jem je I. králi k dosažení politických cílů. LudvíkXIV. doporouči vnukovi Filipu V., zvolenému zašpaň. krále, by si I. »vážila. Musila posílat do vy­hnanství biskupy jemu nemilé. Za Ferd. VI. byl duchI. duch vzpoury proti papeži, opírala se o krále aotročila mu. Za Karla III. slepý nástroj jeho zvůle,v naprostém rozkladu, Napoleon zrušil 1809, Ferd.Vll. obnovil 1814, Pius VIl. svolil, bude-li odstraněnomučení a trest smrti, 1821 zrušena v Portug., 1834ve Španělsku.

4. l-fí vyřízovali někdy své osobní věci tím, žeprotivníky žalařovali, dávali jejich spisy na index,atd. Daniel Papebroch T. ]. vydal s Hollandem aHenschenem 14 svazků Životů svatých; vrhli se naněho karmelitáni založení ve stol. 12., že popíraljejich původ od Eliáše & Elisea; obžalovali hov Římě, že je kaciř; španělská |. dala všech 14svazků na index 1695, na naléhání Leopolda I. zru­šen rozsudek papežem 1698. Calderon v dramatěLas órdenes militares zavadil o otázku Neposkv.Početí, jež tehdy budila všeobecný zájem (obhájcijesuité). Cald. se vyslovil pro Nep. P., I. mu poru­čiía, by někt. verše škrtl n. změnil; odepřel, I. zkon—fiskovala rukopis i opisy a zakázala drama provo­zovat. Prescott: »Hloupost l-rů OP. byla příčinou,že rohlašovány za kacířstvo věty vzaté ze sv.Otcua. (Církevní !. žalařovala írantiškány, obhájceNep. Početí, prý pro kacířství, ač církev nic neroz­hodla a každý měl volnost mínění.)

C) Na vysvětlení krutostí l.: »Nikdy nekonáme zlotak plné a vesele, j. když je konáme v souhlase sesvým svědomím, z rozkazu svědomí, že tím slouží­me Bohu.“ Léčka dáblova: »Ted' smíš s dobrýmsvědomím tropit ničemnosti, kt. by jindy dovolenynebyly.“ Cavour: »Kdyby to, co konáme, nebylo

I Inkvisice 237

pro Italii, bylo by to Iotrovstvím I-řl: »Kdyby to ne­bylo pro víru a pro Krista (?), bylo by to lotrovství.aBedř. II. pruský: »Když se lidé domnívají, že bojujípro čest Boží, myslí, že vše je dovoleno, a poskvr­ňují oltáře nejdobrotivější bytosti krví nevinných“

Il. lež o I. 1. Krutosti I. přeháníte. Začal zednářskýkněz Llorente, proti kt. vystoupili prot. dějepisciPrescott, Peschel (»Llorente udává počet popravza 7 let 10.220, vpravdě jich bylo za prvních 23 let2.000<<- méně ve velkém Španělsku než za 5 letvmalém Protektorátěl) Goms: »Za celou dobu trvá­ní |. 4.000 poprav.a Cobbet: »Od počátku do koncenenapáchala l. tolik krutostí, co Alžběta anglic­ká proti katolíkům za jeden roku (a co Hitler u násza 5 let!). Není pravda, že Torquemada utratil 114.401Ildí, jednou naráz 100.000 (?l), celá I. 341.021. Llo­rente i Švýcar Schumacher tvrdí, že mají ta číslaze sevillského archivu; divná věc, že jednotlivépoložky u obou se různí, jen součet je stejný!V koncentracích za 6 let prý umučeno 11 milionů;l. mučila, by vynutila doznání od domněle provi­nilých, v koncent. mučili, by působili kratochvílisobě a bolest (přebolestnou smrt) jiným; l. z po­věry [Čarod.], v koncent. ze zloby; v I. katolíci,v koncent. nevěrcil Není pravda, že I. podvázalavšecek život ve Špaň. Literatura a umění slavilyzlatou dobu. Lope de Vega, Calderon, Cervantes,dějepisci Mariana, Zurita, Pulgar, »malíř Neposkvr—něněa Murillo, zámořské objevy (Kolumbus, Cortez),university; španělština byla řečí evropských salonů,návštěva Španělska patřila k vzdělání.

2. Auto da 16. actus fidei, úkon víry, nebylo, jakse líčí. V chrámě n. na náměstí přečten po kázáníza přítomnosti zástupců státu rozsudek; kdo sebludů zřekl, dostal rozhřešení po mši sv., nekajíc—ník žalář n. smrt. Za 350 let upáleno v celém Špaň.jen několik prot. Poslední poprava I.v Mexiku 1815.Někdy při auto da té nepopraven ani jeden; v To­ledu při 4 auto da té bylo 3.350 obžalovaných,žádná poprava. Prot. Townsend viděl I. v Barceloně,

238 lnkvisice I

vydal o ní dílo 1792, nazývá l-ry lidumilnými. Nezna­bozi umučili ve Španělsku za 5 let 1933-38 více ka­tolíků než !. bludařů za 350 let.- Č. bratří, mučeniod husitů 1461, musili odvolat, i Řehoř, své »bludnésmýšlení o večeři Páněa, vedeni v průvodu k PanněMarii Týnské, před Rokycanou musili osvědčit: »Vě­říme v přepodstatnění, v sedm svátostí, v orodo­vání svatých.a Někt. zůstali v žaláři do 1463, nežse odhodlali odvolat. Husitské auto de fél

3. V gymnasijní učebnici dějepisu jsem četl1932 doslova, že ve špaň. I. řádili jezuitů, že zave­dena na popud jich zakladatele Ignáce : Loyly(narodil se 13 let po vzniku l.), že Galileo byl od­souzen od jesuitských I-rů!

Ill. Zametejte před svým prahem!Proč nemluvíte o krutostech protestantská I.?

»Ani nevíme, že nějaká prot. I. bylala Vzácné prav­divé slovo z vašich ústí O prot. I. se v učebnicíchnedočtete. [Kalvín. Skot.] Ted' slovo o anglická I.Prot. Gervinus (T1871): »Farizejská svatost anglickédvorní církve si zakládala na tom, nazývat prot-musotcem svobody; ve skutečnosti se chovala svobo­dymilovná Anglie k svým katol. dítkám ]. krvaváchůva. Své farizejství projevila Anglie též tím, žepřívržence katol. náboženství nemučila a nezabíjelapro víru; prý pro velezradula Kdo odpadl k prot­ství, přestal být velezrádcem. BI. Janu Ogilvie T.].slibováno nadto nejvýnosnější místo v díecési adcera anglik. biskupa. Prot. Vilém Penn: »V máloletech zhynulo v žalářich 5.000 osob pro víru.“ Prot.Mackintosh: »Za 25 let do 1685 uvězněno pro víru25.000 osob, zničeno 15.000 rodin.“ Katolíci za živarozpáráni, na rozkaz Alžběty někdy hodně pomalu,kat pracoval nožem v útrobách odsouzenců. V Irskusměl soudce předvolat každého katol., přinutit hok přísaze, vymáhat výpověd, kdy a kde byl přimši sv., 0 kt. katol. kněžích a učitelích ví, kde seskrývají, ti všichni za živa rozpáráni. Běda, kdyžnechtěl prozradit! Slídiči a zrádci se Anglie hem­žíla (j. Protektorát), na udání vypsány premie, pro­

[ Inocenc III. 239

hledávány domy chudých i zámky šlechticů, píděnopo kněžích a knihách. [Index.] »Vysoký vyšetřujícídvůra, opatřený mimořádnými pravomocemi inkvi­sičními, nevázaný obvyklými právními formami, smělvniknout kdykoli do domu, zabavit všecky písem­nosti a každého zatknout. [Alžběta angl.]

INOCENC Ill., jeden z největ. papežů, pomlou­vaný. Prot. Hurter chtěl ukázat světu, jaký netvorseděl na stolci Petrově, jal se studovat archivy,před jeho zrakem vyvstala postava světce. Hurterse pak stal katolíkem.

A) Snaha o povznesení církve. Zvolen v 37. roceproti své vůli. Spravedlnost byla v Římě úplatná. I.

zjednal |pořádek, že se zdálo, »j. by nikde na světěkromě íma spravedlnosti nebylo.<< Měl ohromnéjmění a žil chudě. [Charita] Penězoměnci a zlatnícimusili z jeho paláce; vystavět tři sirotčince, dětinosily jasně modrý šat, připomínal jim nebe, kdemají Otce. Jeho Iegáti byli stále na cestách poEvropě, by urovnali kdejaké nebezpečí. Za 18 letvlády napsal 3855 listůl Je obviňován, že pokládalvšechny vládce za své vasaly a tak s nimi jednal.Čtěme jeho listy k Janu Il. angl., k Filipu II. franc.,ke králi uher., dánskému, kastilskému, k dóžeti be­nátskému, ke knížeti srbskémul I když musil vy­loučit Filipa II. z církve, uznával, že ve věcech čas­ných nemá král nad sebou představeného. Někt.dobrovolně odevzdali své země papeži v ochranu,ale Inocenc IV. odmítl nabídku Davida Waleského1244, poněvadž byl poddaným angl. krále a nemělpráva se svým územím volně naložit.

B) Boj proti mocným tohoto světa.1. Proti pýlo života. V Německu dva králové

zápolili o korunu. Koho potvrdí I.? Situace těžká,konečně oba sesazení, Bedř. Il. zvolen. Přemysl l.se držel politiky papežské, což mu vyneslo dě­dičný titul krále. [Kanosa, Frid. l.]

2. Proti žádosti těla. o svatost manželství. -FilipII. franc. zapudil Ingeborgu, žil s Anežkou Merán­

240 Inocenc III. |

skou. Biskupové mlčeli, schvalovali. l. vyřkl nadFrancii interdikt, za 13 let král povolil, boje sevzbouření lidu, ke kt. se již chýlilo.

3. Proti žádosti očí. Jan II. Bezzemek angl. vy­díral neslýchaným způsobem poddané, pustošilvlastní zemi, pálil, vraždil, mučil, sáhl i na cudnostžen a dívek, I. zbavil jeho lid přísahy věrnosti, po­věřil franc. krále provedením rozsudku 1212. Jan serychle s I. smířil a odevzdal mu Anglii ]. léno (v pod­danství papeže!), zavázav se k ročnímu poplatku.

C) »|. prohlásil papeže za poloboham Galfried Vi­nisauf mu věnoval báseň: »Non Deus es nec homo,inter utrumq, quem Deus elegit socium, socialiteregit tecum, partitus mundum, tibi terras, sibi cae­lum.<<(»Nejsi Bůh ani člověk, ale mezi oběma. Bůhsi tě zvolil za společníka, s tebou se rozdělil 0 svět,sobě ponechav nebe a tobě zemi.<<)|. odmitl, anihaléř nehodil hladovému pochlebníku, za to se stalGalfried jeho nejhorším hanopiscem. Novotný (Č.dějiny) se nestyděl zfalšovat Galfriedův výrok, místoes napsal est. a připsal jej papeži, j. by byl |. osobě řekl: »Není (papež) ani Bůh ani člověk...aKrom toho, vy, kt. se horšite, že I. ovládal krále, asami vyznáváte Nietzscheovu ffii o nadčlověku: ne­jste pokrytci? Dle vašeho doznání jednal |. dle vašíffiel S Hitlerem jste vy modloslužbu neprovozovali?

INOCENC Vlll., 11492, žil ženat na nemravnémaragonském dvoře, nejsa lepší než jiní (dvě ne­manž. děti). Přijav svěcení, nechal nevázanosti, alej. papež propadl všeobecnému tehdy nepotismu.Příbuzné, zvl. syna a dceru, obohacoval, dočkav sena nich jen hanby. Synovi vystrojil ve svém palácisvatbu s dcerou Lorenza Medici. Pomáhal si k pe­nězům nečestně, zaváděl při kurii různé úřady adraze je prodával (500 dukátů). Pak musil mlčet,když tito úřednici vydírali lid a dali se podplácet.Od Johanitů si vyžádal vydáni zajatého [Džema],bratra sultána Bajazeta II., a dal si od B. hodněplatit za to, že jeho soupeře drží ve vězení. Zlo­

I Interim 241

činci se mohli vyhnout trestním jednáním, když za­platili. Kardinálové pochybné mravné ceny měli pa­láce, oddávali se zábavám. Proti nápravě v hlavěa v údech, po kt. voláno 150 let, se vzpíral kdekdo,zatím co na severu se stahovaly hrozivé mraky.Luther vystoupil 25 let po smrti I.

INTERDIKTje církevní trest, kt. stíhá jednotlivcen. komunity (osobní l.), kraje n. celé země (místníl.) Bylo zakázáno udělovat svátosti krom křtu a za­opatření nemocných, sloužit mši sv. vyjma o Ho­dech Božích, Božím Těle, Nanebevzetí P. M. Dnesje dovoleno udělovat svátosti, kázat, ale prostě,bez slavnosti. Postižený osobním I. nedostane cír­kevní pohřeb. Dokud byla víra v lidu, měl |. vý­znam; církev jím přiměla krále, aby zrušili nedovo—Iený poměra přijali zapuzenou manželku [|noc. III.],věřícím uvedla na vědomost velikost zločinu, kt.byl trestán, neposlušné přiměla, by se podrobilicírk. zákonům. Dnes, v době nábož. lhostejnosti,by neměl I. účinku, proto ho církev sotva kdy užije.Místní I. vyřkl naposled papež nad Sicilií 1730, nadfarností jej může vyřknout biskup. - Proč se na I.tak horšíte? Když Hitler zavřel »na tři rokya naševysoké školy 1939 a nechal je zavřené navždy, bylijste ztichal Když zrušil spolčovací právo, postřílela pověsil tisíce nevinných Cechůl Stát smí zavřítpro různé přečiny kulturní ústavy, proč by tedycírkev nesměla zavřít své chrámy? Vy do nich ne­chodíte! Co tedy křičíte? Co je horší, I. n. stanné

právo?INTERIM. Čím to, že protestanté spojení ve

Schmalkaldskou jednotu, po porážce u Můhlberku1547 přece zůstali v Něm. pány situace? Tehdy bylosnadno jejich rejdům učinit konec, ale Karel V. serozešel s papežem, na nešťastnou radu rádců (Gran­velly) si osobil právo, že nábož. poměry v Něm.urovná sám, nedbaje úmluvy s Pavlem III. Trident­skému sněmu poroučel, by nečinil věroučná roz­hodnutí. Když odmítl a pro vypuklou epidemii se

242 Interim !

odebral z Tridentu do Boloně, prohlásil jeho všeckausneseni za neplatná. Na círk. statky uvalil těžkábřemena, 1548 vydal v Augsburku »|.a, prozatímnírozhodnutí, jímž »urovnala nábož. zmatky tak, žeprot-ům mlčky ponechány uloupené círk. statky, že­natým kněžím ženské, lidu přijímání pod obojí.»Mistrovské dílo polovičatosti, jímž vítězství uMůhlberku bylo prostě zahozeno.a Prot. se ho »pro­zatím“ drželi, a když nabyli nových sil, vymáhalidalší výhody, loupili další círk. statky. [Restit. ediktl

přišel pozdě!INVESTITURA.Boj o |. A) V Německu: [Kanossa.]B) V Anglii bylo o málo lépe. Vilém Dobyvatel

(11087) investoval biskupya opaty podáním prstenua berly. Řehoř Vll. protestoval, ale víc neučinil,poň. dosazováni muži většinou řádni. Vilém II., ná­stupce, prodával biskupství j. v dražbě tomu, kdonejvíc nabídl, třeba ženatým rytiřům, kt. neumělipsát; zabíral [círk. majetekj, uvaloval naň ohromnédávky, opatství a biskupství pokládal za král. léno,kt. osadí, až a kým bude chtít; hřbitovy proměňovalv obory pro chov zvěře; sv. Anselm mu nemohl dátohromný poplatek za své arcib., musil prchnout.Král zastřelen na honě, nikdo neví, kým. NástupceJindřich I. po dlouhém odporu povolil, papež svolil,by biskupi a opati před svěcením složili přísahuvěrnosti; Jindř. ll. chtěl církev ujařmit; arcib. TomášBecket jediný se cpřel, zavražděn ve svém chrámě.Král ztrestán vlastními syny; stále se proti němubouřili ]. on proti církvi. - Ve Francii se Filip |. dalpohnout Řehořem VII. a vzdal se |.

C) Příčinou boje o I. byly zlořády vzniklé vlivem[feudalismu]. Králové zprvu nežádali od biskupůfeudální přísahu, ale r. 858 již vidíme, jak se biskupina shromáždění v Ouiercy brání složit přísahu & takse prohlásit za vasaly. Jakmile je král za takovépokládal, uděloval biskupství ]. Iéna, komu chtěl;velcí páni dávali dcerám za věno biskupství (stat­kyl), malí páni fary! I. se stala zdrojem simonie(kupování círk. hodnosti), mařila svobodnou volbu,

1 Jan Nepomucký 243

uváděla na biskupské stolce nehodné. Řehoř chtělosvobodit církev z okovů feudalismu. »Nežádámnic nového, jen obnovit staré zřízení. Nejchudšíženě je dovoleno, by uzavřela sňatek s mužempodle své volby, jen církvi se vnucuje, koho ona

nechce.“IRSKÉ KRVEPROLITI 1641, když Irové, štvaní hůře

než škodná zvěř, se vzepřeli proti angl. utlačova­telům, by zbrani hájili víru i existenci. Povstánípotlačeno, útisk je horší. »Přitom mnoho prot-ůod katol. Irů povražděnola O' Flaherty, kt. vše bed­livě studoval, zjistil, že Irové spáchali 17 vražd.

JAN JENŠTEJN,pražský arcibiskup, lživě skreslený)iráskem (Mezi Proudy), otřel se o něho Třebizský.Pekař: »J., muž velmi vzdělaný, v nejednom trak­tátu řeší palčivou otázku své doby, v tom již i zá­kladní problémy husitství (ne však palcáteml) Mužsv. života, asketa, mystik, básník, horlivě oddanýmyšlence nápravy mravů a prohloubení zbožnostiv kleru i lidu. Přítel myšlenky, by selské usedlostina rozsáhlých statcích církevních se staly plnýmdědičným majetkem sedláků, j. později doporu­čoval Hus.<<(Jenže tento rozdával z cizího, ). ). zesvého!) Přímá povaha ). pochopitelně u Václava IV.narazila, ne však ůhořovitá povaha Husova.

JAN NEPOMUCKÝ. Další doklad, jak mrzskýchzbraní se chápe nevěra proti víře a církvi.

A) Je 1. N. historická osoba? V bulle svatořečeníje mylné datum úmrtí. Palacký, Pekař a jiní: »Omyl.aHerben s fanatickým záštím: »Podvodl PodvodnícijesuitévČechách, podvodníci kardinálové v ŘímělaPáni, kt. si tropí posměch z papežské neomylnosti,jsou najednou papežštější než my, j. kdysi Bismarck.[Neomylnost.] »Papež prohlásil za světce muže, kt.zemřel 1385, toho se musíme držet; historický Janz Pomuku zemřel 1393, proto je váš ). N. osobazbájená, výmysl jesuitů.a Obracím váš důkaz protivám! »Tvrdili jste, že Hus se narodil v Husinci u

244 Jan Nepomucký )

Prachatic, konali jste tam pouti, vodili tam žactvo,do jeho světnice vstupovali s posvátnou úctou, j.Turek do Mekky (Kálall), odnášeli jste si ostatky(třisky...), třebaže pro »řimskou modloslužbUa sostatky máte jen úsměch. Chodili jste se dívat naskálu, kde Hus na cestě z Prahy odpočíval, i naotisk jeho hlavy na ní, třebaže v zázraky nevěříte.Pekař vám dokázal, že Hus v Kostnici upálený senarodil v Husinci u Prahy! »Váša Mistr tedy ne­existoval! Uctíváte falešného Husa! Vymyslili jsteho, byste potírali katol. církev i úctu sv. 1. N. Tedys vaší strany podvodla

B) Byl :|. N. mučedník? Církev prohlásila za světcemuže, jehož kostra je ve stříbrné rakví u sv. Vítav Praze, at' se 'menoval z Pomuku n. 2, Nepomuku,kt. dle pramenu byl generální vikář Jana Jenštejnaa jehož jazyk nalezen neporušený při otevřenírakve (četl jsi již někdy vědecké vyvrácení tohotohistor. faktu? Jen posměch n. úsměch; přinesli bydůkazy, kd. jaké měli!), a kt. dle současných histo­riků byl na rozkaz Václava IV. mučen a svržen doVltavy, poň. hájil práva církve proti libovůli vládce(pokus o nekanonické zřízení biskupství plzeňské­hol) Pekař srovnává ). N. 5 angl. mučedníkem To­mášem Becketem a dovozuje právem, že smrt prohájení práv církve stačí k prohlášení za mučedníka,i kd. se nedokázalo, že šlo o zpovědní tajemstvi.

C) Byl ). N. vlastenec? Hlásil se vždy k českénárodnosti; v Padově při doktorských promocíchasistoval vždy Čechům a Polákům (brali k tomu jenSlovanai), byl tam zvolen za »rektoraa č. poslu­chačů; okolnost, že Jenštejn ho jmenoval gener.vikářem, svědčí o jeho schopnostech.

D) Byl ]. N. svatého života? Dr. Herben mu vytýkázločiny: 1. Nikdy neexistoval. - 2. »Měl mnoho obro­či.a Pouze dvě, a to před tridentským sněmem do­voleno! —3. »Stavěl v Praze domy.a Pouze jeden,se společníkem; práce zednická ho stála asi25.000 Kč; Hus měl ročně krom zaopatření 60.000 Kč!Machar měl víc peněz než 1. N.! - 4. »Daleko široko

1 Jan Nepomucký 245

věděli lidé o Mistru Johánkovi, když si chtěli vy­půjčit peníze.“ Pekař: »Herben protestuje proti úctěJ. N. ve jménu národní mravnosti, a sám užívá k je—jímu potlačení prostředků nemravných, totiž lži.Názorná ukázka, jak se vzdělává pravda vědou,jež nenalézá dosti ostrých slov proti »drzostia dě­jepisců falšu'ících prý skutečnostkr Jde celkemo nepatrné pujčky několika grošů venkovským kně­žím, kt. přišli ke konsistoři a v Praze se octli v pe­něžní tísni. Jen jedna velká půjčka, & to bezúročné!Pekař: »Hus též půjčovalla

E) Byl J. H. zpovědník královny Žofie? Pekař:»Zdá se.“ Gel. Dobner, kt. věc zevrubně studoval1784: »Ano.<<Tomáš Ebendorfer, vídeňský profesor,kt. dlel v Praze 1433: »Jak se vypravuje.a PodobněBavor Hagen, kt. psal po 1400. Byla tedy tradicev lidu rozšířena. Žídek ve spise, věnovaném Jiřímuz Poděbrad, 1470 určitě: »Ano.<< Palacký: »Kromsporu o opatství kladrubské působily při mučení). N. i jiné příčiny.“ Proč Václav IV. sám Jana mučil,pročsním zůstal sám, šlo-li o věc veřejně známou?Proč po mučení dán ). do úst roubík, by nemohlmluvit? Lid se bál o věci mluvit, dokud Václav žil.

Prot. Brockhausův slovník: »Dle aktů svatořečenívytrpěl 1. N. smrt muč. pro své nepovolné hájenícírk. práv proti vůli krále Václava; nicméně tosamo by nebylo dostatečným pro bezmezný hněvkrálův, kd. (jak dle nejnov. bádání dějepisného sezdá být jisto) odpírání J-vo prozradit zpovědní ta­jemství j. zpovědníka královny nebylo zuřívostkrálovu stupňovalo na nejv. míru, takže ho dalkrutě umučit. Jazyk dle přisežných protokolovanýchvýpovědí 40 svědků nabyl 1725 živé temně červe­né barvy.“

F) Bylo cílem úcty ). N. potlačit kult Husův? Kdyby). N. byl agitační prostředek, byli by k němu jesuitésáhli hned po 1620, ne za půl století, když prot-stvízažehnáno! Něm. prot. Otto Abel (1'1854) byl prvni,kt. tvrdil, že úcta J. N. měla nahradit úctu Husa;naši neznabozi se toho chytli: »Potlačit úctu H.!a

246 Jan Nepomucký )

). N. byl prohlášen za blahosl. 1721, když už nikdoHusa nectíl! Pekař: »C. prot-é nevěděli před 1620o Husovi ani stý díl toho, co víme dnes. Byl uctívánod nepatrného zbytku starověkých husitů, kt.v pod­statě stálí na půdě katol. a byli od prot. potíránívíc než katolíci. Hlavní zásluhu o svatořečení mělzednář, nepřítel jesuitů Špork! Je tedy lež tvrzeníHerbenovo a Fr. Hrubého, že tehdejší kněží se ne­štítilí žádného prostředku, by zmrzačilí a zastrašílizotročené č. duše a zabili novým svatým Jana Husav č. národě. Životopis ). N. od jesuity Balbína, vě­novaný svatovítské kapitole, jejímž členem byli přítel Balbínův, Jan Pešina, byl od ní odmítnut]. příliš legendární 1670! Češi, na kt. se románštínárodové dívali s pohrdáním ]. na kacíře, chtělinabýt úcty ciziny; proto si přáli svatořečení ). N.Úcta svatojanská byla přes 150 let vznešený projeva výraz č. náboženského cítění (zvláště v dobětemna), a co v ní bylo estetického půvabu! Čímbyla Praha 16. května! 0 to vše jste nás svou ne­návistnou agitaci ochudili! Viděl jsem sochy svatýchrozbité pod dojmem vaších slov, viděl jsem ohro­žené památky největší umělecké ceny... A cožryzí etický proud úcty svatojanskékt

Při korunovaci Leopolda II. sí směli Pražané vy­žádat milost. »Chceme slavit svátek ). N. j. předvládou Josefa II.<<J. N. byl poutem, kt. pojilo Habs­burky nám nevalně nakloněné s naším národem.Ferd. I., II., III., Rudolf II., Jos. I. usilovali o blaho—řečení, s Karlem VI. král polský, university pražská,vídeňská, rady tří měst pražských. Barrande ho ctil,v Drážďanech je mu zasvěcen chrám, v Bavorskujeho socha na mostech, v Mexiku ctěn. Docelazněmčená Praha se rozhlaholila č. řečí každý rok16. května a byla toho dne »opět českáa. (KronikaPrahy ll.) Měšťané by snad byli zapomněli česky,kd. toho dne nemusílí'mluvit s venkovskými příbuz­nými, kt. přišli k hrobu ). N. (tamtéž), úcta ). N. za­chránila národ před úplnou germanísací, kt. šlav 18. st. ztuha. Jos. ll. věděl, proč zakazuje poutě

1 Jan Nepomucký 247

k :|. N. 1783; přišly přec, byt' bez korouhví, hudbya kněží. R. 1784: »Poutníci nebudtež do Prahy vůbecvpuštěním Šli jeden za druhýml C. řeč se zas ozý­vala v pražských zdech, lidské zákazy byly marné,č. srdce od Krkonoš k Šumavě, ; Moravy, ze Slez­ska, u hrobu !. N. se cítili zase Cechy, poněvadžslyšeli č. hovor, vzpruženi k národnímu zápasu sevraceli. Jako po 1938 ze zabraného pohraničí naSv. Hostýn! Úcta ). N. utvrzovala, sílila vlasteneckénárodní vědomí. Udržoval a sílil po 1938 Hus, Ko­menský, Masaryk, českomoravská »církeVa?

G) Kdo vymyslll báchorku o dvou Jar-lech? Hájekz Libočan 1541. Našel v jednom pramenu datum1383, v jiných 1393; dle svého zvyku si snadno po­mohl: »Byli dva, jeden umučen pro zpovědní ta­jemství 1383, druhý pro spor s arcib. 1393.(( Leto­počet nemá s papežskou neomylnosti co dělat!Ostatně, byť bylo sebezaručenější, že se kdo na­rodil n. zemřel 1900, nemůže to být prohlášeno začlánek víryl Proces svatořečení (do r. 1729) konánpřísněji než jindy, poň. v Římě věděli, že věc neníjistým kruhům v C. milá; 50 let se Řím vzpíral, pro­motor fidei (kardinál, kt. je povinen činit námitkya zamezit příznivý výsledek) byl obávaný a učenýLambertini, pozdější Benedikt XIV., kt. v podobnéfunkci zamezil zavedení svátku Srdce Páně. HistorikFr. Hrubý: »Lítá saň římská ohýbala a lámala takdlouho č. národ, až jej dovedla k 1. N.“ [Jan Sark.]Řím nevnutil ]. N. nám, Češi si ho těžce vymáhaliv Římě! V Č. měl ). N. sochy i kaple před 1729, naKarlově mostě 1683! Pekař: »Kněží Dobner 1784i Eliáš Sandrich 1747 chtějí opravit omyl Hájkův,Herben má odvahu (drzostl) nazvat opětovnýmpodvodem i tuto snahu spojenou pro kněze histo­riky s obětí pozoruhodnou, má odvahu vyčítat Pa­lackému i Tomkovi nemužnost charakteru.“ H., ko­ryfej pokrokové strany, kt. byl zapleten po 1900do aféry zpronevěry penězl Tehdy to strana s Ma­sarykem v čele ututlala, sám Machar vyslovil hnus!Proč neláteří Fr. Hrubý po 1939 na »lítou saň ber—

248 Jan Nepomucký )

Iínskow? Ta lámala č. národ vícl Hrdinství za Hitlerafučl Láteří, když se nemají čeho bátl

JAN SARKANDER.- C. časopis historický ropůjčilFr. Hrubómu své stránky k útoku na 1. S.; igut mudokázal, že prameny prot. přijímá bez okolků, ka­tolické n. svědčící pro 1. S. odmítá, zamlčuje, fal­šuje. Co se mu nehodí, prohlásí bez důkazů zapozdější přídavek. »). S. vystřídal za 7 let 9 far.“Pouze čtyři! Charváty, Zdounky, Boskovice, Hole­šov. »Lad. Lobkovic začal protireformaci v Hole­šově teprv 1615, když Řím dal svolení k sňatkus příbuznou jen s podmínkami: nevěsta přestoupík pravé víře, odpřisáhne kacířství, Lobkovic přinutípoddané ke katol. náboženství.<< Lež! V bulle řečjen o přestupu nevěstyl »Záchrana Holešova předLisovčíky (J. S. šel jim s monstrancí vstříc a pohnulje, že upustili od drancování) je legenda.“ »Doka­zujea tím, že příslušné prameny falšuje, ignoruje,podezřívá z pozdějších vsuvek. Je rozhorlen, žekatol. vrchnost nutila poddané ke katol. víře, aleani slova, že prot. páni nutili katolíky k prot-ství.Rozhořčen, že katolíci po navrácení kostelů z nichodstranili vše, co připomínalo prot-ství, ale ani muko tom, že totéž konali prot., když kradli chrámykatolíkům. Hrubý soudil, že nikdo nepůjde do kro­měřížského archivu se na buIIu podívat. Šigut šel!Studentka gymnasia v B. profesorce: »Zde máteodpověď Šigutovula Příští hodinu: »Takový hloupýkatecheta si troufá odporovat univ. profesoru! ­Také důkaz!

JANSENISMUS.Jansenius, biskup v Ypern, netušil,jakou zkázu zaviní jeho kniha Augustinus, do nížse mu vplížilo pět bludů. Zemřel 1638 ). syn katol.církve, ale ty věty se u jeho stoupencu staly dračísetbou. Jako ze semene z nich vyrostl ). Podrouškou zbožnosti a uctivosti k Bohu hlásali rigoris­mus, stavěli zeď mezi Boha a člověka, : »uctivostiase vzdalovali sv. přijímání, odvraceli jiné, dostá­

Jan XII. 249

vali čím dále tím více zabarvení kalvínské. Vytýkalikatolíkům »přemrštěnosta v úctě mariánské, sebepokládali za věrné syny církve; mnozí bisk. a kněžíšli s nimi. Rozhodnutí papežská neprohlašovali siceza kacířská j. jiní, jen zachovávali »uctivé mlčenía,ale nepodrobili se jim nikdy. Jejich blud se rozlezlpo Francii nenápadně ]. rakovina, nakazil i Rakou­sko. Největší krb J-mu byl ženský klášter PortRoyal u Paříže. Abatyší jmenována 8 letá AndělaArnauldová 1599, žila světácky, pak upadla doopaku. Z jejich 19 sourozenců 5 sester vstoupilos ní, i její bratři oddáni J-mu. Ant. A. byl hlavouhnutí. Po něm Ouesnel, nejučenější; jeho spis Ré­flexions rostl rok od roku obsahem i množstvímbludů. [Pascal.] Odpůrci J-mu byli hlavně jesuité.). způsobil mnoho škod, odcizil věřící církvi, pravézbožnosti a svátostem, pomáhal zrušit řád T. J.,poskytl zbraně k boji proti církvi.

JAN XII. Po násilné smrti Jana 8. (ubit při vzpouře—týž, kt. znova potvrdil slovanskou liturgii, sv. Me­toda vysvobodil ze zajetí solnohradského arcib.)začíná nejsmutnější období papežských dějin. Za80 let (882-963) se vystřídalo 24 papežů. Někt. sedostali na stolec násilím, jiní lstí n. penězi; za t. zv.vlády žen dosazováni od nich; někt. vyhnáni a se­sazení, zas se tiary zmocnili; jiní otrávení n. zhy­nuli ve vyhnanství n. v žaláři, kam je uvrhl novýuchvatitel. Zena konsula a senátora Thecfylakta,jenž měl vládu Říma v rukou, Theodora starší,vládla neomezeně sama; po ní její dcery, Maroziaa Theodora mladší. (Marozia třikrát vdaná, horšínež matka.) Th. starší pomohla k tiaře Janu X., Ma­rozia ho pak svrhla (v žaláři zavražděn), učinila pa­pežem Lva Vl., Štěp. VII., konečně svého syna, JanaXI., 19letého, 931-936. Po třetí svatbě uvržena Ma­rozia i s Janem XI. od syna z prvého manž. dožaláře, kde oba zemřeli, snad násilně. Její vnukJan Xll. se stal pap. 955, 18letý, celý život trávilv nepravostech a cizoložství. Svržen, dosazen Lev

250 Jan Xll. !

VIII., laik, kt. v jednom dnu přijal všecka svěcení.Jan Xll. se vrátil s ozbrojenou mocí, pomstil sekrutě, brzo náhle zemřel. Benedikt Vl. zardoušenv žaláři. Bonifác VII. (na vraždě spoluvinenl) bylpap. jen několik týdnů. Jan XIX. byl laik. BenediktIX., kluk zchátralých mravů, vyhnán. A přec i v tom­to smutném období nosilo tiaru několik mužů sva­tého života, vynikajících vlastností: Lev VII., Jan XlIl.,Silvestr ll., Benedikt VIII. Lvem IX. začíná r. 948dlouhá řada vzorných a velkých pa ežů. Rádcemjeho a pěti dalších byl Hildebrand- ehoř Vll.!

JAN XXIII.,muž, kt. do stavu duchovního nepatřil,tím méně na Petrův stolec; nebyl však takový ne­tvor, jak líčí nepřátelé církve. Zprvu námořní dů­stojník - těm se říkalo »pirátia, a z toho vzniklapomluva, že byl námořním loupežnikem - prosto­pášník, otec dvou dětí, Istivý, násilný, intrikami sipomohl k papežství. Nebyl zákonitým papežem(papežská trojice - zvolen v Pise 1410). Na přánícísaře Zikmunda svolal sněm do Kostnice; vida,že je zle (žaloby proti němul), prchl, dopaden,uvězněn. Martin V. mu vymohl svobodu 1418, zlo­meného muže jmenoval děkanem kardinálskéhosboru (11419 kajícně).

JERONYM PRAŽSKÝ.Charakter ne právě příklad­ný. Z Oxfordu, kde studoval, přinesl 1401 do Prahyspisy Wiklefovy, byl v šíření jeho bludů neúnavněčinný, v Praze i na cestách po Něm., Rakousku,Uhrách, Polsku. Nevolán přišel do Kostnice na po­moc Husovi 4. dub. 1415, brzo prchl, dopaden, apřiveden zpět 23. kv., zřekl se bludů Wiklef. i Hus.(23. září). Nebyl propuštěn, jak doufal; 23. kv. 1416prohlásil před sněmem, že odvolání lituje, j. zatvr­zelý kacíř upálen 30. kv.

JESUITÉ.Stihlo-Ii starý Řím nějaké neštěstí, volalaqua: »To křest'anéla Přišla-Ii povodeň, zemětřesení,krupobití, mor na dobytek n. na lidi, vypukl požár,

] Jesuité 251

bylo příliš horko n. zima, mokro n. sucho, vším bylivinni křest'. Novověk není jinýl Luther při epidemii1521: »Timjsou vinni papeženci.a Děti se bojí bubá­ků, inteligenti J-ů. Górres: »Každý hlupec (í kato­líkl), kt. rozkřápne hrnec, hází střepy na 1., každýpo nich plivne, všecko zlé spáchali oni.“ Kdo sechce stát populární, pomáhá neznabohům po ).plivat. Všecka nenávist proti církvi se vybíjí na ).Oni zavinili válku 30 letou, 1866 a 1870, otrávili Kli­menta XIV., legáta Tournona, spáchali atentát naportug. Jos. II., připravili atentát na angl. Jakuba I.i Karla II. (tajného přítele cirkvel), na holand. Vi­léma Oranžského. Pompadourová strašnými mukamivynucovala na Damiensovi doznání, že hokatentátuna Ludv. XV. navedli J.; kdyby byl ubožák na mu­čidlech doznal, měli by neznabozi o jednu »zbraňaproti !. víc, v každé čítance bys o tom četl! Atd.atd. V Madridě za cholery 1834 vzniklo povstáníproti 1., že prý otrávili studny; když se totéž svá­dívalo na židy, řekne se »středověká pověraa;když v osvíc. 19. st. na J., neřekne se nic. Když vestředověku někdo náhle zemřel, byly tím vinnyčarodějnice, v novověku ). Touto »básnía byl osla­ven 1905 Hus: »Narodil se v chýši rolnické, poznalspády jesuitské. Poň. měl srdce otevřené, pronásle­doval ptáky černé. Ti aby panství uhájili, křivějsou jej obžalovali a v Kostnici na hranici upálili.aNepřátelé J-ů: nevěrci, prot. všech odstínů, a s ni­mi jedna katol. instituce.

A) Odkud ta všeobecná nenávist? Don lňigo (Ene­co) Yaňez de Oňez y Loyla, podpisujíci se od 1537Ignacio, založil 1534 apoštolský řád, schválený 1540Pavlem llI. Řízením Božím, ne vůlí Ignácovou, stalse baštou církve proti prot-ství, rytířským šikem,kt. dobýval a dobyl církvi mnoho ztracených posic,celé národy jí přivedl zpět. Protireformace by senebyla bez 1. zdařila; nevěra, kt. neuznává, že Pánmohl církev zachránit i jinak, dochází logicky k zá­věru: »Nebýt 1., byla by církev vzala za své“ Tutojejich nejvrouc. tužbu ). zhatili! Odtud ta nenávist!

252 Jesuité )

Všecky řády v Německu i u nás byly tehdy upadlé,neschopny opřít se přívalu prot-ství. Jen nový řádkapucínů pracoval s 1. o spáse duší. ). vnesli no­vého ducha do prohnilého života církve i řeholi.

B) Protijesuítskó lží. Jsou jich celé svazky. VizDuhr, Bajky o ). Aspoň několik.

1. Monita secreta (Tajné instrukce), dávané prý»spolehlivým členůma řádu, jak zvl. ve zpovědnicivymámit od zámožných vdov dědictví, pomáhat sik biskupstvím, působit na vládce. . samé nečestnépraktiky, pomáhat řádu k penězům, vlivu, moci.Monita secreta vydal v Krakově 1614 s falešnýmdatem 1612 Zahorowski (z řádu pro nehodný životpropuštěn 1613); prý podle špaň. originálu, kt.nikdo neviděl! Konvertita Scioppius je vydal 1634s poznámkou, že >>kdosi<<je našel v knihovně ).v Paderborně a daroval kapucínům, jiní, že nale­zeny v Praze atd. Jsou v naprostém rozporu se sta­novami řádu, kde na př. stoji: »Nikdy at' se zpo­vědníci (zvl. králů) nepletou do politiky, nepro­půjčují se žadatelům za přímluvce u králů. Círk.důstojenství jsou povinni odmítat, fundace nesmějídomy kazatelů přijímat <<Odkazy odmítly mnohdyi koleje (studijní domy). Lamormaini, zpovědníkFerd. II., dostal od generála řádu přísné pokyny,by se nikdy nemísil do záležitostí státních atd. Kdotoho nedbal, byl z řádu propuštěn. Hned jak Mo­nita secreta vyšla, dokázali :|., že jsou padělek.Za 400 let trvání řádu bylo propuštěno tisíce členů,někt. odpadli, jiní se řádu mstili hanopisy (Hoens­broech), žádný netvrdil, že M. s. existují. Pří zru­šení řádu se dostala do rukou nepřátel nejtajnějšíkorespondence J., ještě dnes ji lze v archivechzkoumat; objevili jste nejmenší stopu po M. s.?To však nevadí nevěrcům ani prot., by dodnes ne­vydávali M. s. za doklad zvrhlosti ). (Liberální sesa­zený kněz Aug. Theiner uvádí 315 žalob proti J.;dokázal jich jen 6 a i ty nadsazenél)

2. Maďarský (též český) formulář proklínací. ].jej prý dávali násilně obráceným. »Musili prokíít

J Jesuitě 253

rodiče, rozkaz papežův cenit výš než přikázáníBoží, ctít papeže větší poklonou než Krista, kd. nazem přišel, Maria Panna stojí nad Kristema atd.Najděte mi jedinou tuto větu v někt. 2 milionůspisů LI Původce byl 1676 prot. kazatel Lani, provelezradu odsouzený na galéry, do latiny přeložil1683 prot. kazatel Reiser z Bratislavy, z buřičstvíodsouzen, utekl. Prot. vydávají Mad. prokl. formu­lář dodnes. Zádej, by uvedli jediný doklad, kdy hobylo užito! Mad. synoda 1638: »Při přestupu kekatol. víře se nesmí užívat jiného formuláře kromtridentského“ Tedy jen vyznání víry!

5. Morálka :|., o níž se otřel i katol. redaktoru nás 1935 (»učí, jak ošidít svědomí a vyhnout secírkevním trestůma), si berou na mušku pokrytečtí»přísnia jansenisté (Arnauld 1643, [Pascal]) i ne­mravní neznabozi; najednou dostávají útlocitnésvědomí! Kuno Fischer, Harnack. Všichni, kdo ).morálku tupí, čerpají své vědomosti ne ze spisů J.,nýbrž ze spisů jich nepřátel, kde vědomě lži apomluvy, vše překrouceno. (Jansenista De Pont—charteau 7 svazkůl) Kd. ). hlásali jinou morálku nežkatolickou, trpěla by je církev na bohoslov. uče­lištích? Schválila by jejich knihy, na nichž se vzdě­lávají kandidáti kněžství? Kníže moralistů, sv.Alfons Lig.: »). jsou v morálce mistři, ani přílišpřísni, ani laxní, proto se jich celkem držím.u [Účelposvěcuje prostř. Probabilismus.]

4. Drobnosti. »Představený ). má právo poručithřích.“ »Obligare ad peccatuma páni přeložili fa­lešně »zavázat ke hříchua místo »pod hříchema. ­»J. tvrdili, že majestát podepsaný Rudolfem neza­vazuje krále ve svědomí.“ Lež, kt. odmítá současnýčlen řádu Tanner v době, kdy se tím mohl honositj. činem ve prospěch katol. víryl - »Z Čech byli 1.1618 vypuzeni k vůli listu, kt. dostal P. Lamormainive Št. Hradci od P. Rumera z Pasova.a a) List jepadělek. b) Datován r. 1619, tedy za rok po vypu­zení !. z Čech! - »Po smrti vévody bavor. Albrechtabyl v jeho těle nalezen kámen s jesuitskou hlavou,

254 Jesuité ]

jedné ženě v Německu se narodilo dítko s jesuit­ským kloboukem.“ Prot. tomu věřili! - »). vyhrabalia potupně spálili kosti Rokycanovy.<< Neschvalu­jeme, ale váš mistr Jeronym Pražský rozmetal 28.září 1412 v chrámě P. Marie Sněžné ostatky svatých,husité tak činili všude, prot. nejinak, tisíce rakvísvětců vylomeno a kosti bud' spáleny n. rozmetány,Jindř. VlII. angl. rakev sv. Tomáše Becketa. Atd. atd.

C) školství 1., jež špiní Jirásek. Prot. Pfalc 1880:»Ve školním regulativu ). spatřujeme ]. v zrcadle nakaždé stránce základni rysy nynější školské orga­nisace a kázně. Zasneme, s jakou Vážností, přísnostia vytrvalostí se podjali !. od počátku školství avýchovy, chápeme, proč svým výsledkem předstihlidaleko státní a městské školství 16. a 17. st. Usilu­je-Ii stát v 18. a ještě spíš v 19. st. 0 zvelebeníškolství vždy více a přísněji, blíží se čim dále hlou­běji vzorům J.“ Zbědovaná universita pražská, od­kud profesoři utíkali a chápali se řemesla, přive­dena k životu po 200 letech od ]. »Videre Pragamet audire Arriagam.a (Arriaga, špaň. profesor boho­sloví.) Tělesné tresty, tehdy všeobecné, omezili namíru nejmenší, nejvýš 6 šlehů; nebylo lze ihnedodstranit; jinde jich užíváno až k zmrzačenll Prot.Smiles o prot. angl. školách 19. st.: »Jeden hochv bluecoatské škole se oběsil, nemoha snášet dal­ších útrap; býv. žák téže školy sděluje, jak surověse v tom bohatě nadaném (»nóbla) ústavě trestá(což v méně »nóbla školách?). Anglikánský duchov­ní sděluje, že ve škole Christ-Hospital malý hochzmrskán do krve, druh mu v noci z ran vytáhl 12třísek březové metly.a ). působili na ctižádost, či­nili učení zajímavým a radostným. Na vyšších ško­lách musili žáci přednášky »předvídata, sami pro­studovat v knize; profesor čtvrt hodiny zkoušel,by viděl, zda prostudovali, půl hodiny byla diskuse,každý směl přednést dotazy a námitky, sice ječinil profesor sám, načež čtvrt hodiny zopakování.S tím srovnej bezduchou metodu dneškal Profesorodřiká, co je v knize, doma se to »nadfea, příští

) Jesuité 255

hodinu nadřenou lekci odříká žák; běda, kdo bypřišel s námitkou, zvl. v dějepisné hodině protinějaké historické lžil Disputace ve škole i veřejnébystřily rozum a podněcovaly horlivost.

Winter, Život círk. v Čechách: »Přední lákadlojejich škol bylo, že učili zadarmo.“ Co v tom zlého?Proč to nedělali jiní? Po zrušení řádu a po zave­dení němčiny do škol místo latiny Josefem II. 1784musili žáci platit školné, gymnasium 12 zl., ffie 18 zl.,universita 30 zl., tehdy kapitáll Od té doby ne­dostatek studujících i kněží. »Ano i za mše, zpo­vídáni a kázání J. peněz nebrali“ K'dyž jiní brali,vytýká se jim hamižnost! »Ve škole zacházeli s žákyvlídně, zakázáno nadávat, což jinde bylo zvykem.Brzo byla v Praze řeč, že u ). se naučí za tři měsícevíc než jinde za 2 roky. Zaváděli veřejné hádky(disputace); byl to nový způsob lákavě reklamy.“Co v tom zlého? »Dissident, kt. se osmělil k hádce,byl překřičen.a Žádám doklad! Jinde Winter každétvrzení dokládá, jen zde nic! - Ono bití v prot.angl. školách odpověď na to, co Jirásek ve Věkovio piaristic. školách!

D) Zrušení řádu. 1. Výroky prot-ů. Jan Můller,současník: »S řádem T. J. padla bašta vší autority.“Schoel, současník: »Aby revolucionáři mohli po­

razit monarchie, musili napřed napadnout církev;by mohli zdolat církev, musili ji napřed isolovat,zbavit ji ochrany této svaté falangy, .kt. se zasvě­tila hájení sv. Stolicem Podobně Ranke a Reumont.- Fischer: »Pombal, Choiseul, Aranda byli nejpro­hnanější intrikánim - J. byli oporou a) víry protibludu a nevěře, odtud zuřivost prot., jansenistů,encyklopedistů; b) autorlty papeže, odtud hněvvládců, zvláště bourbon. dvorů, a galikánů. Ti i onisi podali ruce k společ. tažení, blud a nevěra pra­covaly erem, vlády násilím; lákal je i majetekkolejí. (gád měl v Evropě přes 600 domů.)

2. Kdo? Jak? Nepřátelé a zbraně.a) Francie. Při sporu Ludv. XIV. s Inocencem Xl.

hájil krále pařížský parlament, prot., jansenisté. J.

256 Jesuité )

odsuzovali [galíkanismus] j. neoprávněnou usurpacifranc. králů. Pompadourová nenáviděla :|.,poněvadžjí P. Sacy odepřel rozhřešení pro hříšný poměrs Ludv. XV. Ministr Choiseul jí pomáhal (117852 prostopášného života). Francie zaplavena letáky,kde vypočítány zločiny 1.: simonie, rouhání, čaro­dějství, kacířství ariánské, nestoriánské, pelagián­ské, luterské (!l), atentát na krále; učí prý kralo­vraždě, jsou nepřátelé státu. - Záminka: P. La Va­lette se pustil na Martinique do obchodních spe­kulací; dopadly zle, ohromné dluhy nechtěli J.platit, poněvadž jednal na svou pěst; parlamentpařížský jim zavřel 1761 koleje, zrušil řád 1762, přesprotest biskupů, král schválil 1764. Španěl. vyslanecv Paříži Monino, nepřítel J., dotíral houževnatě,Římu vyhrožoval, že se Špaň. odtrhne od církve.

b) Portugalsko. Pombal chtěl církev zotročit,sám neomezeně vládnout, proto zlomit moc šlechtya vyššího kleru; využil atentátu spáchaného najednoho dvořana pro milostné pletky - prý ). nakrále Jos. Emanuela ll., slabého, nečistého. Mnoho). a šlechty uvězněno a mučeno. [Malag. Pombal.]Nadto lákalo domnělé bohatství ]. v misiich. [Pa­raguay.] Někt. necháni v strašných žalářích, živís mrtvými, ostatní barbarským způsobem odvezenido Círk. státu, statky zabrány 1759.

c) Španělsko. Ministr Aranda poštval Karla III.falšovanou korespondenci J-ů pro krále velmi uráž­livou a velezrádnou. Večer 2. dub. 1767 jich domyznenadání přepadeny, každému nechán oděv abrevíř, bez vyšetřování vyhnáni ze Špaň. i z kolonií.

d) Neapolské, kde vládl syn Karla III. MinistrTanucci l královna Karola, dcera Marie Ter., nená­viděli 1., podporováni královým zpovědníkem La­tillou. Následováno příkladu Španělska 1767, stejně]. Parma, kde vládl bratr Karla III. Parmskému vé­vodovi, svému vasalovi, hrozil Kliment Xlll. církev­ními tresty, Bourbcuni povstali j. jeden muž, vzali

apeži Avignon atd., hrozili rozkolem a obleženímíma, nezruší-li řád. V lednu 1769 všichni jejich

J Jesuité 257

vyslanci odevzdali mu noty vlád. »Nemám vojskaani děl, můžete se mnou dělat, co chcete, ale neníve vaší moci, znásilnit mé svědomí.“ 2. únorazemřel; bourbonští ministři prosadili volbu KlimentaXIV., hrozili, že obsadí Círk..stát.

2. ). měll nepřátele l v kleru. Francouzský kar­dinál Bernis, milec Pompadourové, pozdější arcib.v Albi; portug. kardinál Saldanha, pomocník Pom­balův, omezil činnost 1. co nejvíce, za to dostalarcibiskupství lisabonské. Nechybělo ani kněží skri­bentů 2. a 3. řádu. Někt. z nenávisti, jiní, aby sezavděčili vládě. Veřejné mínění zpracováno pam­flety, řád zesměšňován, vládci zpracováni vymyšle­nými »připravovanými atentátya atd. Marie Ter.zpracována námluvami; její dcera dostane franc.prince, Ludvíka XVI., s podmínkou, že M. T. nebudečinit námitek proti zrušení J.; Jos. II. a Kounic vy­datně pomáhali. Měla osud řádu v rukou, většina ).byla v její říši, ponechala je osudu, ač vykonalitolik pro katol. víru, bez níž by byl v Rakouskupadl trůn jejich předků. Za 20 let padla hlava jejídcery »nevěstya rukou kata, a spolčení s Franciínepomohlo k znovudobytí ztraceného Slezska.

3. Ovoce. Kliment XIV., jemuž poslední generálRicci pomohl ke kardinalátu, povolil nátlaku, volilmenší zlo, zrušil ). 1773. Umíraje pravil: »Přinucenjsem učinil.“ Nepřátelé církve jásali, církevní auto­rita pozbyla opory, jenže též autorita králů! Bour­bonské trůny padaly jeden za druhým, dnes neníani jednoho, ). tu jsou! Revoluce vypukla za 16 letpo zrušení řádu! Duch-proticirkevní revoluce, roz­dmýchaný Lutherem, háral i v srdclch mnoha kato­líků, jenže za revolucí církevní šla v patách revo­luce politická. Kolonie portugalské (Brazilie) i špaň.ovanuty revolučním duchem Evropy se osamostat­nily, obě říše přestaly být velmoceml.

Posl. generál T.J. Ricci píše 19. list. 1775, pět dnípřed smrtí: »Mé vězení je tvrdé; odpouštim všem,osvědčují před věčným Soudem, před nímž budubrzo stát, že řád nedal důvodu k svému zrušení,

258 Jesuité ]

obžaloby byly vylhané.<<Jeho věznitel, Pius VI., pakvězněn od Napol.! Bývalí členové vzpomínali nařád s láskou a pietou (buditel Vydral), žili svatě,působili blahodárně; po ovoci poznáme stromlČím to, že řád tak zvrhlý rodil světce a učence,kt. státy podržely v službách? Goethe: »Takový,na kterého všichni láteří (j. na I.), musí být výtečnýchlapík.“ Smiles: »Povalečstvl nikdo nebude ). vy­týkat, at o nich smýšlí, jak chce“ Bohatství? Byloznačné (přes 1500 domů!), ale ne obrovské, jak seIlčí. Ve Francii zabrané statky sotva stačily, by čle­nové zrušeného řádu dostali malou pensi; v Ra­kousku důchody, kt. stačily na vydržování gymnasiiza správy J., nestačily ted; :|. měli profesory bez­platné! Mnoho gymnasii bylo zavřeno, ke škoděnadaných hochů z venkova.

4. Obnova. Zrušení domů se mělo dít takto: dodomu přišla úřední komise, přečetla shromážděnýmpapežský výnos, členové se rozešli. Kateřina II.ruská, nečistá, nevěrecká, nedala papežské breveohlásit. »Však západní mocnosti budou ode mneještě ]. žádám Zádalyl Revoluce státečky vykurý­rovala! Pro gymnasia v Neapolsku nejdřív! Pius VII.vyhohovuje žádosti biskupů a knížat obnovil řád1814. Téhož roku na ]. zanevřel car Alex. |., poň.ho připravili o katolickou souložnici; 1820 je vyká­zal z Ruska, kde našli před bouří ochranu! Jindevítáni s otevřenou náručí, nestačili zakládat novédomy, po světě roznesli ducha Ignácova ti, kt. bylitakřka relikvie starého řádu.

E) Úsudky někt. nestranných prot. Naučný slovnikBrockhausův: »Prot. nezapomněli J-ům nikdy proti­reformaci (t.j. katolickou obnovu - a my mámeLutherovi zapomenout reformaci, t. j. náboženskourevoluci?) ...Pověstná Monita secreta z r. 1614jsou padělek vystouplého člena; vražda tyrana,zásada »účel posvěcuje prostředkya, atentáty naGustava Ad. atd. jsou odkazovány do říše bájí,přehánění n. jednostranného výkladu někt. vět.Úsudek o ). se různí podle partají l v katol. táboře.“

) Jesuité 259

Prot. naučný slovník je k ). nestrannější a spravedl.než někt. katolíci!

Fůlóp, Macht u. Geheimnis der 1.: »Od doby, covelký dominikán Tomáš Aq. se stal mistrem scho­lastiky, pokládali se členové tohoto řádu za jedi­ně povolané odborníky ve všech bohoslovnýchotázkách, a neradi viděli, když příslušníci jinýchřádů je chtěli o tuto přednost připravit. S ohyzd­nou bezohledností se vrhli na Molinu T. ). ('ehodílo a svob. vůle a milosti); 1595 přišla do ímaobrovská bedna, obsahující všecek materiál špaň.inkvisice proti Molinovi. Boj o svob. vůle vedl). k boji proti jansenistůmm Cituje Voltaira: »Konányvšemožné pokusy, učinit J-y nenáviděnými, alePascal dosáhl víc, tím, že je zesměšnil. Nenávistproti ). vedla rychle k utvoření sekty (jansenistů).Jansenismus přišel v paříž. dámských salonech domódy. Jans. získávali přívržence domnělými zázra—ky; málo platno dovolávat se jiných divů, nebot“tehdy byly jen jans. zázraky v módě.“ »). učinilitomistický systém (nauku sv. Tomáše) pilířem svémorálky, t. že neexistují svobodné úkony mravněbezbarvé, nýbrž jen dobré n. zlé, a že cíl, jejžčlověk sleduje, činí úkon mravně dobrým n. špat­ným. Není však pravda, že ]. hlásali: ,Učel posvě­cuje prostředky, i špatné'. Tato zásada nepocházíod J., nýbrž od Machiavelliho; ]. uči, že není dovo­leno učinit sebemenší zlé, aby z toho pošlo dobro.Přesto nepřátelé J-ů vyplnili tím celé knihovny.“Kasuistlka: »Jak těžko bylo zpovědníku správněposoudit ty neb ony kupecké praktiky, a duchov­nímu žijicímu v celibátě vždy správně posoudithříchy proti šestému přikázání! Kdyžtě k němu bezpřestání přicházeli mužové i ženy s dotazy...Svou velkou zkušenost ze zpovědnice uložili ].v příručních kasuistických příručkách, kde řešenyvšemožné případy a na nic nezapomenuto. Se všídůstojnou vážností, které je latina schopna, jednajíkasuisté o choulostivých problémech. | o nemno­hých právech, která mají zločinci, jsou duchovní

bedlivě poučováni. Jak o neřestech, tak i o ctnos—tech je jednáno“ (Kasuistika je část mravovědy,kt. na rozmanitých případech ukazuje, jak nutnopodobně V praxi řešit.) »Pascal měl posměváčkyna své straně, a to bylo veřejnosti důležitější nežotázka, má-Ii též pravdu.“ Voltaire: »Obratně při­psal celému řádu výstřední názory jednotlivců; toby byl mohl dominikánským kasuistům učinit též.<<Fůlóp rozbirá zevrubně nedozírný vliv, kt. měli ).na evropskou politiku, ale konec konců vyrozumi­me, že zpovědnici mluvili do svědomí vládcům,by nepoškodili zájmy sv. viry, nedávali přednimi přednost zájmům osobním, že J. se snažilizjednat spolek mezi katol. vládci k obraně víry —co na tom zlého n. prohnaného? Diví se, že odpíralisouhlas k hřišnému poměru Pompadourové k Ludv.XV., čímž si mocnou milostnici znepřátelili a zavi­nili zrušení řádu - tedy jim účel neposvěcovalprostř.? »Ač byli ]. jinak ůstupni, neznali ohledů,šlo-li o pohlavni hříchy. Odpírali rozhřešení Lud.XIV., XV., jejich milostnicím. - »Zbožné vyučováni,exercicie, domluvy zesvětačelému kněžstvu, vlíd­nost k prot., to byly prostředky J-ů k obrácení.Když si prot. uvědomili velké úspěchy J., prohla—šovali exercicie za dílo ďábelské (j. Melchior CanoOP) atd. Nebylo snadno J-ům sestoupit na úroveňbezduché sprostoty, na níž stály prot. útoky protinim.“ 0 knize Fůlópově píší l prot. revue: »Vešk.dějiny této nejženiálnější organisace všech dob(řádu T. J.) v ní podány, vynutí i na nejzarytějšimnepříteli J-ů úctu k nim: dobytí Číny a Japonskapro křesťanství, založeni ideálního komunist. státuv Americe.“

NB. Výrok: »Sint ut sunt aut non sínta učinil Kli­ment XIII., nikoli generál 1-ů Ricci.

JESUITÉ A ČESKÝ NAROD. Naši dějepisci je Iičíj. nepřátele !. n., Francouzi j. nepřátele svého ná—roda, Němci ]. nepřátele svého národa; komu tedybyli přáteli? V něm. učebnicích se jen hemží perla—

) Jesuité & český národ 261

mi tohoto druhu: »!.z Mnichova a Vídně zamezovalísjednocení něm. národa.<< Kteří? Na takový kouseknestačil kaplan, to musil být chlapík, a vy neznáteani jméno! Sledujme, co píše Winter |. c.

A) »Jakožto vojíni papežovi za katol. víru snažilise být všude vzhůru, kde šlo o zeslabení a bez­ohledné zničení protivníka.“ Bezohledné? Doklady!Zničení protivníka? Kterého? »Prot. bludula Mělitedy prot-ský blud podporovat? Je něco podléhov tom, že někdo je rytířem své víry? Pak byli podlíhusité, jimž šlo též o zničení protivníka, at' Zikmun­dových vojáků n. katol. krajanů v klášteříchl Denis:»Nikde neb Ia jejich činnost tak podivuhodná ahrozná j. v echách.a V čem hrozná? Upalovali blu­daře ]. husité katolíky? Pustošili j. husité? BrallJ. prot. rodičům dětí a dávali je na výchovu katolí­kům, j. Alžběta angl. katolické děti rodičům vzatédávala prot. fanatikům? Winter: »Organisace ). jeústrojí do nejmenších částeček promyšlené a účel­ně složené v neodolatelnou strašlivou moc.“ Naorganisaci husitských vojů se proto nehoršítel Proty máte slova obdivu! Co je čestnější, boj palcátyn. zbraněmi ducha? Že se lživý blud hroutil podzbraněmi pravdy? Jeho vinal

B) Winter se horší, že 1556 Pavel IV. posílal :|. doČech se slovy: »Posílám vás j. beránky mezi vlkyaMěl říci: ») vlky mezi beránky?a Posvítíme se naty č. prot. beránky, jak je líčí v téže knize Winter.Farář Havel v Nebuželích žaluje 1604. že je meziprot. j. mezi vlky! V Bernarticích u Bechyně 1605mezi mší sv. zbořili faru, kněze vyhnali. Chasa ha­vířská 1607 vytloukla sedlecký klášter i kostel. V Li­toměřicích chasa div kameny neubila 1604 doksan­ského probošta na pouti; téhož roku sedláci vybiliklášter v Doksanech, zbitý probošt přišel polomrtevna Strahov. V Ústí n. L. se vrhli prot. na dům katol.starosty Schóssera, skrýval se tři dny na střeše,nalezen, shozen, ubodán 270 ranami. V Opavě pře­padli katolické domy, několik katol. ubito, uvedli dokostelů své kazatele. O Pasovských viz jinde. »Ani

262 Jesuité a český národ )

bychom se tuze nepozastavili(l) nad tím, že luzavybíjela kláštery, stařičkého děkana vyšehradskéhok smrti utloukla. Mniši a kněží se za šera n. dopostranních ulic nesměli odvážit ani v klidných do­bách; i studenti se dávali do praček s mnichy tišekráčejícími.u

Čeho se mohli nadít J.? 1560 útok na Klementinum,zničena okna, kamna. K Božímu hrobu šli prot.s výsměchem a kloboukem na hlavě. V Chomutovězničili nábytek, knihovnu, meči sekali do knih, ažkusy lítaly, pak do sklepů a špižíren. Jiří Lobkovicse prý zachoval k vzbouřencum krutě. Jak naklá­dali se vzbouřenými sedláky v Německu prot. páni?»Krutěa —vzal jim výsady a musili hradit škodu12.000 kop grošů! Dva odsouzeni na smrt; byli sku­tečně stati? Hitler by s nimi jinak naložil, kdybyto udělali jemul Po Bílé hoře nejeden J. misionářzbit (Chanovský atd.) n. ubit (Brunátný atd.). Již1558 se pustili na misie do vsi kol Prahy. Z počátkuurážky, bití, ale zbitý přišel zas. Obrácení skorožádné; 1562 obrácena žena, 14 let byla kuplířkou;»J-ům to stálo za to, by to do kroniky zapsali“Lidé j. Winter nechápou apoštolského ducha J., kt.po příkladě Páně přinášeli oběti pro jedinou duši.Winter se diví, že jeden ). z Prahy vážil do Žatcenákladnou cestu, by připravil na smrt odsouzence.

C) »1-ům šlo nejprv o to, by se katol. věc zesílila: mdloby.a (Je to co špatného, neužívá-li se k tomumučírny, žalářů, kterými zesilovalí svou moc prot-é?)»Všude se snažili o lepší kázeň kněžstva, sami mujsouce vzorem. Luteráni se dali v nářek, že zeměpředtím pokojná (??) divně se bouří. Tolik je jisto,že od příchodu ). pokládána všecka smiřlivost (ná­boženské smiřovačkyl) a snášenlivost se strany ka­tolické za mdlobu.u Poň. ona »snášenlivosta zname­nala nechat vetřelému prot-ství volnou ruku! »Drželise hesla svého generála Layneza: S kacíři ne sesmlouvat, těm jenom čelit.<<Jde-li o zásady, jekaždý kompromis zradou! Kam vedly smiřovačkyv Čechách, svědčí sám Winter; k bitkám atd.! Hus,

) Jesuité a český národ 263

[Luther, Kalvínl radili svým lidem k snášenlivostia k smlouvání? Ti měli jiné prostředky než zbraněduchal »V zápase s prot-stvím sloužila l-ům jejichskromnost, přívětivost. Konali mnohé skutky milo­srdenství, kázali v žalářích, prosili za uvězněné,dvakrát týdně chodili do pražských nemocnic, čisti­li, kázali, rektor jednou sám žebral, by pomohlubohému žebráku na mostě; za to by ho byli má­lem zblli. Provázeli zločince na popravu (takék posílení své moci a vymáhání peněz?), až na mílecesty za nimi jezdili; jiní kněží se jich štítili, i ka­lišní a C. bratří. Jinověrci brzo prohlédli skromnost1., že je líčená (důkaz?); napadení (??) jinověrci sebránili všelijak (l).a Týž Winter praví, že nadávkami,pamflety a pod. Divná obrana! 1. přiváděli k vířeKristově skutky milosrdenství, Luther k své víře ši­benici, Alžběta mučlrnou!

Prot. pramen 1608: »Dáblu divné kratochvilné di­vadlo zarážejl, když se do strašlivých larev strojia nováčkům (novicům) k tomu tartasu vyvolanýms hrozným bučenim vstříc vybíhají, chtíce je vypro­vokovati. Ale to se jim ne vždycky dobře zdaří,jakož se léta 1602 (6 let předtím!) v Praze trefílo,když pěti Jezovitům v ďábelské způsobě mládežděsícím šestý, a ten bezpochyby opravdu satan,se přimísil, kt. jednoho z těch pěti přetvořenýchďáblů v půli ujal, jej tak zmačkal, že v 3 dnechzcepeněl.a Kdyby nebyla zmínka o »opravdovémsatanášia, věřili by tomu naši dějepisci na slovo,třebaže žádné jméno neuvedeno!

D) Též uznání. »Nemohlo být v oněch dobáchvšestrannějších lidí nad ). Mohl být snadno poslánz gymnasijnlho učitelství na universitu, zaměnit sto­lici theologickou za ífickou, snadno přešel v du­chovní správu a byl prostým knězem. Hojnost vše­likých vědeckých knih, kt. J. v málo desítkách letpo založení vydali, svědčí, že krom toho talento—vaný ). mohl být astronom, mechanik, fysik, mate­matik, filolog. Nebylo v jejich programu germani­sovat. V Praze se musili cizí ). učit denně hodinu

264 Jesuité a český národ :|

česky.<<Winter mluví o vlastnostech ducha pozděj­ších i.; Balbín, Kořínek (11680): »Já se za řeč ma­teřskou j. mnozí nepotatílí Čechové nestydím.“V době moru se 1. v Plzni (kamž přišli, neměli tamklášterl) »zalichotilia kdekomu. (Proč to prot. pastořinedělali j. oni? Kalvín! Nepracovali tedy 1. proosobní ziskl) P. Haies povolaný za zpovědníkahraběte Lamboy se ujímá poddaných, utiskovanýchrobotami, vydíráním, hrozí že nebude zpovědníkem,»nedojde-li k nápravěa Luther psal pánům o sedlá­cích jinakl

E) Drobnosti. Winter: Mandát, jímž vypovědělidírektoři 1. z Čech 1618, odůvodnili: »Co od J. zku­sila Anglie [Alžbětal], Uhry (umučen GrodeckýT.J., Ponkrácz T. ll), Nidrlant (mučení Gorkumštíl)atd.“ Do mouky v koleji před odchodem namíchaliprý jedu; kronika C. Lípy: »Kdesi (kde?) z té mouky1619 pomřelo mnoho vojáků.<<

Zásluhy ]. o č. národnost. [Probuzenství.] - Vlček0 P. Fab. Veselém: »Prototyp bombastického slohu). školy.“ V Ottově slovníku týž: »Hrůznými popisypekla, zjevením ďáblů, zatracenců atd. mocně do­jímal své poděšené posluchače.a Co slovo, to lež!Přečti si jeho kázání, jsou spíš humorná! - Za celoudobu, co byl č. národ »ovládána J-ty, nebylo na­psáno dílo, kde by se Češi n. 1. tak plazili předHabsburky ]. Moravec před Hitlerem v díle Tři rokypřed mikrofonem, a novináři 1939-45 nejinak.

Arne Novák, Dějiny č. literatury: »Řád T. ]. vy­choval řadu vynikajících kazatelů, od Jiřího Plaché­ho a Albr. Chanovskěho až k Ant. Koníášovi. Mezistaršími kazatelí ]. vynikl Jan Barner (11708), kt.k nám uvedl í ukázky cizího umění kazatelského,Dan. Nitsch (11729), kt. dovedl kázání zpestřovatučeností, exotismem atd. Nejmohutnější osobnostíbyl Boh. Bílovský (11725), exjesuita, básník vyni­kající učeností, Albr. Chanovský, muž svatého ži­vota (11643), Felix Kadlinský (11675), jeho spisyv duchu uvědomělého češství; nad něho vynikl ly—rickým uměním Bedřich Bridel, horlivý misionář

) Ježíš Kristus '265

života svatého a obětavosti bezpřlkladné, při oše­třování nemocných morem 11680. Jan Tanner (1'1694),Balbínovi velmi podobný, velké učenosti, horlivýa výmluvný, stal se ]. Balbín předmětem řádovépersekuce, patrně z duvodů rovněž národně politic­kých; nadšený vlastenec Matěj Šteyer (1'1692), vy­nikající kazatel a misionář, stejně znalý dobovýchpotřeb j. staré domácí tradice. Jiří Konstanc (11693)bojoval proti nezadržitelnému úpadku češtiny, Vác­lav Rosa, jediný laik v zástupu učených J.“ 01689).

JEZIŠ KRISTUS. »Já si Krista vážím, ale...“ Vím,Pilát byl první, kt. si K. vážil, a vydal ho na smrtlVážil si ho, ale nevěřil v něho; ]. on, vydávají X.na smrt všichni, kdož si ho »vážla, až po Masaryka.Strauss jménem všech: »Já jsem ho stáhl s trůnuSyna Božího a Vykupitele, na němž byl dosud uctí­ván; vykázal jsem mu místo v lavici geniálních lidí,by se 'mu tam dostávalo cti, jlž obdařujeme velkéduchy.<< Srazit mu s hlavy korunu, vyrazit mu z ru­kou žezlo božského majestátu, prohlásit ho za pou­hého člověka! »Uctlvejte si ho j. největšího geniavšech věků, jenom ne j. Syna Božího.a Masaryk:»Ježíšovství, ne Kristovství.a To znamená: »Ne Kristus(Mesiáš, Vykupitel), jen Ježlš : Nazaretaa - synJosefův, pouhý člověk- A)“Je málo pravd, proti kt. nevěra zuřivě bojuje.Existence osobního Boha, božství ]. K., existencenesmrtelné duše, oprávněnost církve. Poč právěproti těmto pravdám? Poněvadž za všemi stojípožadavek: »Zapři sám sebe!“

1. Existence Boha, nejvyššího zákonodárce. »Je-liváš Bůh mrtvý j. pohanští bozi n. aspoň ke všemulhostejný j. deistický Bůh, nedává-Ii přikázání, ne—ukládá-li závazku, kt. se příčí vášním, nechámevašeho Boha na pokoji, nemáme nic proti němu, at'si existuje v jedné n. v třech osobách.“

2. Božství !. K. »Uznáváme vám, že J. K. je ff,učitel, největší učitel Iidstva...<< Proč? Poněvadžff má »nejednu upotřebitelnou myšlenku, kt. s ra­

266 Ježíš Kristus )

dosti a vděčně přijmeme; ale koho napadne pro­hlašovat každé jeho slovo za neomylnou pravdu,každý jeho požadavek za závazný? Sami ffové tonežádají, a kdyby, za blázny by je každý prohlásil.

Jejich mravní požadavky jsou jen návrhz, pokusyo řešení mravních a sociálních problémů iní-li ). !(.nárok na jméno a autoritu ffa, rádi mu obé přiřkne­me; činí-Ii nárok na důstojnost a autoritu Syna Bo­žího, nemožno - musilit' bychom uznat každý jehopožadavek za závazný, přiznat mu právo dávat zá­kony všeobecně závazné a tudíž uznat za svou po­vinnost je plnit; proti tomu naše vášně protestují.“

3. Existence duše. »Není-li duše nebo není-linesmrtelná, dobře, uznáváme vám, že :|. K. je Bůh ­netřeba se nám bát věčného trestu za přestoupenijeho zákonůla

4. Církev. »Kdyby mlčela a nechala nás na po­koji, nerušila nás a neprohlašovala se za zřízeníbožské, za jedinou směrodatnou učitelku lidstva,nemluvila o VI. přikázání, nechala volnost každénauce (každému bludul) a jednání (zvůli, by sikaždý dělal, co chcel), nezavadili bychom o ni aniprstem, stejně ]. o ,clrkve' jiné.“

) Pod Korouhvi K. kap. 21. důkaz božství K.a) »Z každého slova K-va vane nadlidská moud­

rost, ani nepřátelé se jí nemohou ubránit; moudrostse stupňuje v neomylnost; mýlit se je lidské, jemujediný omyl dosud nedokázán! Je si své neomyl­nosti vědom! Neomylnost přechází ve vševědouc­nost; zpytuje ledví a srdce, přehlíží budoucnost,předpovědi, jichž splnění vidíme vlastníma očimaden co denl »Brány pekelné mou církev nepřemo­hou, budete v nenávisti u všech pro jméno mé, jájsem s vámi do skonáni světa.<<Jeho slova jsoutvůrčí: řekl, a stalo se. »Učte všecky národyZemě plná misionářůl »Co Bůh spojil, člověk neroz­Iučuj...a Zdálo se nemožné provést nerozlučitel­nost manželskoul »Komu odpustíte hříchy, odpuště­ny jsou. .a Zpovědnice od té doby obléhány!»Toto je tělo mé. . .a Denně tisíce mší sv.! »Nebe

J Ježíš Kristus 267

a země pominou, slova má nepominou.a K. nepo­minul, žije, kraluje, vítězí, je činný.

b) K vševědoucnosti se pojí všemohoucnost. [Zá­zraky.] K. je soběstačný, je Bůh; nepřijímá, jen dá­vá. Božské je i jeho dílo. [Církev.]

»To vše nám nestačí.<<Jak má tedy vypadat dů­kaz, by vás přesvědčil? K. pravil: 1. »Zkoumejte máslova, že jsou duch a život.“ Slovo K. stačilo ne­vzdělaným Samaritánům (Jn 4, 2), že v něm poznaliMesiáše a Syna Božího, ač tam neučinil ni jedenzázrak. - 2. »Zkoumejte Písma, že o mně věštilamSplnění proroctví, jichž bylo bez počtul - 3. »Zkou­mejte skutky; nevěříte-Ii slovům, věřte skutkům.aJak odpovídá nevěra? a) »Slova - najdeme je i ujiných ffů.a U kterých? Leda nepatrné stopy, tu atam! - b) Splněná proroctví? Písmo neuznávají,v prouoky nevěří. - c) Skutky-[Zázraky.] Staly seprý dávno, nelze jich zjistit n. jsou prý nemožně.Jak vás tedy má K. přesvědčit o svém božství? Codělat, by vám jeho důkazy byly dostatečné? Snaddát své božství ohmatat? Čtvrtý a pátý důkaz,předpovědi K. a vznik, vývoj i trvání jeho díla viznahoře. Šestý důkaz: Po mravní stránce je K. beznejmenšího hříchu a nedokonalosti. Chybit je ještělidštější než se mýlitl Prot. Forster: »Je-Ii postava). K. v evangeliu výmysl, pak ten, kdo tehdy takovýcharakter zbájil, at' pohan n. žid, je větší div nežten, jejž vykreslil.a

C) Prohlašovat K. za mythus vyšlo 2 módy, a zasese do ní vrací. Prý velká podoba mezi 1. K. a sta­rolndlckými legendami. Pak tedy křesťanství nenínábož. výlučně semitské, jak tvrdíte, kdyžtě vznikloz prvků arijskýchl Podoba - j. mezi Cěsarem a Ka­mimurou! Ve staroind. legend. je řeč o Bohu, kt.k lidem sestoupí, ale ne o Bohu, kt. se za lid budeobětovat - smrti potupnou! Proto bylo křesf. bláz­novstvím pohanům a židům pohoršenim! Pavel vě—děl, že káže zcela nové nábož.! Teprv v Maha­bhartě z 5. st. čteme: »Sám Bůh přijde k lidem,ůkladným vrahem bude zraněn do paty, a tak za

268 Ježíš Kristus 1

lid umře.<<Bible má tu zprávu Gn 3, 15 o několikstol. dřív! - »Kdyby byli evangelisté znali hebrejskýtext bible, nebyli by vymyslili legendu o ukřižo­vání J. K.a Evangelisté neznali hebrejsky? Za zele­ným stolem skládali legendy? Namluvíli lidu, kt.viděl před málo lety !. K. žít a umírat, že byl ukři­žován, vymyslili celý soudní proces veřejně konanýlPohan Tacitus píše asi 70 let po smrti K.: »Bylukřižován za Pontského Piláta.a Také ovlivněn le­gendou? Tvrdíte, že evangelia vznikla v 2. st., Tá­citus psal tedy dle vás před evangelisty! Ze Pavelpsal listy v l. stol., nepopírá nikdo; píše na každéstránce: »K. ukřižovaný“ Vaše legenda a mythuspohoří tím víc, čím obratněji jste věc navlékli avznik evangelií posunuli!

D) luther též hlásal: »Já si 1. K. vážíma; protozamítl úctu mariánskou, odtrhl se od církve, by tímvíce si mohl vážit ). K. Jeho žáci? Přestali v 1. K.věřit a pokáleli ho blátem. Bahrdt (11792 »bohoslo­vecký dobrodruh 18. stol., doktor železného čelaa,frivolní, několikrát změnil »přesvědčení<<, jinak věřil]. kazatel, jinak j. univ. profesor, jinak j. nadřízenýpastorů, se svou služkou si zařídil hostinec, by sipřivydělal): »J. K. od jedné perské karavany dostalléky, nosil je s sebou v příruční lékárničce a takuzdravoval. Jinoch naimský byl v mdlobách, nemrtev, přivedl ho k vědomí kafrem; v Káně namí­chal do vody trochu ovocné šťávy; po jezeře krá­čel tak, že měl pod nohama kus dřeva, a učednícito neviděli, poň. byla noc.“ Atd. atd. Také »vě­decký“ výklad! Osvícenci mu věřili na slovo a osla­vovali hol Tato moudrost vnikla i do tehdejšíchprot. zpěvníkůl Bahrdt se stal terčem vtipů, kdyžpřišel do módy Reimarus (11768), deista; prohla­šoval ]. i(. za podvodníka, zázraky za podvod akejkle; tehdejší osvícenci nevěděli, že tento »vý­klada měl už pohan Kelsos v 2. st. Reimarus bylporažen od těch, kt. přišli po něm a byli z počátkujeho žáky. Ještě dál šli Bruno a Edgar BaueraLudvík Feuerbach ve st. 19. - Strauss: »Zázraky ). K.

) Ježíš Kristus 269

jsou mythus.a (bájel; tři roky před smrtí (T1873):„Osoba ]. K. je háje.“ Haco začal tím, že věřilv božství i zmrtvýchvstání ]. K.; když končil 50. roksvé profesury (1876), popřel obé! Dnes je bílouvranou prot., věřící v božství Zl. K. Tím přestávajíbýt křesťany, padá zjevení i bible, kterou prohlásilLuther za jediný pramen víryl

E) Jiní pokládají evangelia též za bájí, přitomobšírně mluví o 1. K. Odkud berou své vědomostio něm? Židovští autoři (Flavius, talmud) mají o 1. K.jen nepatrné zmínky, pohanští právě tak! Tacit,Suetonl Co víme o 1. K., čerpáme výhradně z evan­gelií! »Ovšem, ale nutno z nich vyloučit, co přimí­sila fantasie pozděj. dob, by zbyl ,historický' J. K.“Co znamená váš »historickýa ). K.? »Tak, jak sku­tečně vypadal a žil, j. člověk, ne ]. divotvorce;nutno vymýtit z evangelií zázraky, a zbude očištěnýhistorický ). K.“ Zbudou desky a ne »očlštěnýa :|. K.!Rcete: »Jsme předem rozhodnuti neuznat J. K. zaSyna Božího; evangelia jsou jediný historický ra­men, z něhož o 1. K. čerpáme; proto si je uprav me,jak se nám do našeho systému hodí. Zázr. prohlá­síme za pozdější výmysl a přídavek.<< Věc má há­ček: Zázr. jsou s působením ). K. nerozlučně spjaty.,:|. K. se jich stále dovolává, na ně odkazuje, sebeza Syna Božího prohlašuje, mluví o tom, že přijdeve slávě soudit všecko lidstvo, že jeho slovo anijeho církev nepomine, předpovídá své zmrtvých­vstání atd. Zázrakem bylo jeho narození, zázr. pro­vázely jeho působení i skonání, jeho zázr. se hnedpo jeho odchodu dovolávali apoštolé, když jehoučení hlásali; neměl jsem pravdu, že po vyloučenízázr. z evangelií zbudou desky? | v řečech, kde1. K. rozvádí mravní zásady, mluví o věčné odměněn. trestu, jehož se jim dostane od něho v densoudu. Pokuste sezživota Césarova vymýtitvšeckyjeho válečné činy, byste měli »historickéhOa Cé—sara! Krom toho při tom »mýtěnía, kolik hlav, toliksmyslů; ten vymýtí to, onen ono, každý portretuje,historického' ). K., každý jinak, žádný dle pravdy!

270 Ježíš Kristus )

F) Zmrtvýchvstání ). K. Reimarus: »Podvod.a Prvnivýklad vyrobený od velerady v den Z-ní: Učednícitělo ukradlil G. Paulus: »Zdánlivě mrtev.“ Straussodpovídá: »Psychologicky a historicky nesmysl!Zdánlivě mrtvý by se sotva plížil, nestál by předočima apoštolů ]. vítěz. Mythus to jela Na konciživota se drží farizeů j. Reimar: »Světový humbuk“Pohan Kelsos v 2. st.: »Halucinace, autosugesceaDivná autosugesce, když evangelisté sdělují, ženikdo nechtěl ženám věřit, apoštolé ani svým očím,Tomáš svým druhům, takže je 1. K. káral, dal se odnevěřících dotknout, pojedl před nimi. Kelsova vý­kladu se chopili moderní. - Nejmodernější: »Kdyžse zjevují spiritistům duchové, proč se nemohlzjevit ). K.?u Jiní: »Egyptská báje! Bůh Osiris též

umřel a vstal.<<Táži se: »Jakž' mají jeho lidé podílna jeho druhém životě?“ dnýl Osiris vstal, ao lidi se nestará, ]. K. umřel za nás a vstal, by námdal záruku našeho Z-ní. »Prázdný hrob v neděli ránoje pozdější výmysl. Pavel 0 prázdném hrobu nemáni slova.“ Ale mluví o Z-ní ). K.! Tedy K. vzkříšen,ale tělo zůstalo v hrobě mrtvé! Zato o prázdnémhrobě mluví vojáci a židé, kt. s tím rozeslali poslydo všech měst, že prý tělo ukradeno! Z-ní ). K.daloapoštolům silu, jež přemáhala svět, je oporou viryi naděje. »NevstaI-Ii ). K., jsme nejubožejší ze všechlidí - poněvadž si odpíráme rozkoše pro nejistounadějila »Nevstal-Ii 1. K., jsme falešní svědci.a Budanebo, tomu se nemohou odpůrci vyhnout. Čestnínechtějí říci, že apoštolé byli podvodníci, rozumnínemohou uvěřit, že by na tak hloupý podvod j. naIep sedl celý svět, motají se sem a tam, jeden bal­van odvalí, druhý se jim do cesty zas navalí, vylo­žit nemohou, ale urputně proti zmrtvýchvstáníbojují, poněvadž je základní článek naší viry. - »Jakmohl J. K. projít kamenem hrobovým, jak mohlzavřenými dveřmi.<< Vysvětlete mi, jak hmotnépaprsky Roentgenovy mohou pronikat hmotou, a jávám pak vysvětlím, jak ji proniklo oslavené tělo K.!Táž odpověď na otázku o panenském zrození ]. K.

) Jirásek 271

G) Harnack: „Vtělení Syna Božího se stalo základ­ním článkem křesťanské víry.“ Neprav: »se staloa,rci: »Od prvopočátku bylola Cti listy sv. Pavlal Vírav božství ]. K. trvá v církvi od chvíle, kdy Natha­nael ln 1, 50, Petr Mt 16, Marta Jn 11 vyznali. »Tys'Mesiáš, Syn Boha živého.“ - Zidovi dobré vůlebych řekl: » Vaše nábož. je od počátku spjatos ideou Mesiáše Osvoboditele, v ráji slíbeného askrze proroky zvěstovaného. Nevěříš v proroky?Pak sám prohlašuješ své náboženství za podvoda klam; věříš v ně? Pak je nespomo: Buď se jejichpředpovědi vyplnily na J. K., n. se nevyplnily anevyplní na nikom. Na př. proroctví Danielovoo 70 ročních týdnech. Počítej si j. chceš, přijdešk počátku 1. st. po K., ani o vlas dále, a zbořeníJerusalema i chrámu (jakož i konec obětí) Danielempředpověděné se' už dávno stalo (r. 70), takžemarně na Mesiáše čekáte. Krom toho vy sami jstenejlepší doklad pravdivosti slov ). K.; předpově­dělt' o vás, že budete rozptýleni mezi všeckynárody.“ (Lk 21, 24)

JIRASEK.Mistr v nakapávánl jedu protikatol. záštído mladých duší. Tím nebezpečnější, čím lahod­nější sloh, čím vlastenečtěji zabarveny jeho spisy.[Temno.] Lži v Temnu hájil, že to je román, nehistorie. [Historický román.] Proč jej tedy profesořidávali v dějepisných hodinách číst? Temno špiníjesuity, »Mezi proudya Jana z Jenštejna, »U násafaráře v Červ. Kostelci Fr. Kernera (»P. Kosteleckýa)11876, 82 letý, j. ramenáře, pokrytce, kt. prý udáváP. Havlovického (Regnera) - byl Regnerův zpověd­ník, jím zvolen za sekretáře, když se R. stal viká­řem! Učitel Krušina, kt. s Kernerem na téže škole10 let působil, šel do pense 1906. Od něho i odjiných jistě !. slyšel a věděl o působnosti tohotovlasteneckého, štědrého, Iidumilného kněze. »).hořel láskou k vlasti.“ Ale j. spisovatel byl bezcha­rakterní! Malá ukázka 1 F. L. Věka. Ústy pověstnéhoSrny poučuje 1. jeho i nás: »Za Jos. II. byla svo­

272 Jirásek )

boda.<< (Pro darebákyl) [Josef.] »Born, ten rozháněltmula Psal jízlivou satiru o mnišském životě; pročne o opilci cizoložcl Lutherovi, o husit. kněžích jemu

_rovných? Royko... po přečtení jeho knihy mladýVěk: »To se mi teprve otvírají očila (R., kněz zeŠtýrska, 11819, osvícenec, psal o kostnickém sněmuv duchu protikatolickém, dle Ottova slovníku »ne­ohrožený přítel pravdym) Kdyby byl !. četl sv.Bernarda, Gersona, Bertholda z Řezna, byl by po­znal, že už v 12.-15. st. vystupovali katol. kněžíproti zlořádům v církvi, ale ne jízlivě! Z ušlechtilékřesťanské Iáskya touhy po nápravě, dávajíce samipříklad, ne j. Luther a Hus, o kt. platí: »Uzdrav se

sámlaJIŘÍ Z PODĚBRAD, poslední náš král z č. krve,

zjev rozhodně sympatický, vládce požívající váž­nosti u mocnářů celé Evropy, nejmužnější tehdejšípanovník, nadaný bystrozrakem a prozíravostí jakožádný současník sedící na trůně.

A) Byl :|. kacíř? Ve smyslu, v jakém tehdy poEvropě prohlašován, rozhodně ne. Šlo mu jen o[kompaktáta], kt. se tehdy omezovala jen na přijí­mání pod obojí, tedy věc čistě kázeňskou. LudvíkXI.: »Pak bych i já byl kacířem, poň. jsem při koru­novací přijímal pod obojí.“ Pročítáme-lí však řeči:|., je zřejmo, že neměl zcela správné názory 0 po­pežském primátě a snad ani o Eucharistii,pokládajepřijímání pod obojí za více než věc kázeňskou.

B) Korunovační přísaha. Den před korunovací, ó.květ. 1458, složil tajně přísahu biskupovi, kt. ho mělkorunovat: »Věren jednotě s církví, poslušen církve,odvrátlm národ od bludula Obhájci :|.: »Pojímalkatolictví ve smyslu, jak byl zaručen kompaktáty,přesvědčen, že husité jsou částí katol. církve; protisektářství vystoupil rázně, i proti Č. bratřím.aOdpůrci 1.: »Věrolomný křivopřísežník.a Jisto je,že stín obojetnosti v jeho jednání byl; dovtípil se,že papež po'imá text přísahy jinak než on. Pročtajně? Ale i ím byl poněkud »diplomatickýa, textnebyl jasný! Mělo stát: »Pod jednou, pod obojí.“

1 Jiří z Poděbrad 273

C) O smír : Římem se ). upřímně namáhal; ne abyse udržel na trůně - kd. mu bylo šlo o to, byl byjednal jinak! Chtěl, by on i celý národ byl spojens křesťanstvím pod poslušenstvím papeže - s jedi—nou podmínkou: kompaktáta. Posilal do Říma po­selstev bez počtu, ucházel se o přímluvu cizíchvládců, přestal papeži psát teprv 1465, když po­tupen posel odevzdávajicí jeho list. Žádná strananechtěla povolit. (Moudřejši ustoupil) Když před­chůdci Pia Il. mlčky kompaktáta schválili n. trpěli,radila prozíravost, aby je trpěl i Pius ll. On i PavelII. neměli rozhledu, neviděli, jak papežská vážnostrozkolem 1378-1417otřesená upadá; ke křížové vý­pravě proti Turkům, jíž se postavil v čelo Pius ll.,nepřišel nikdo... bullu Pavla II. proti 1. přijalivládcové lhostejné, v Německu protiřímské smýšle­ní. Pius, humanista, někdejší stoupenec konciliárnlteorie (že církevní sněm je nad papežem). Obapap. se domnívali, že jsou doby Inocence lll., chtělimocí prosadit svou. Sv. Polykarp přišel k papežiAnicetovi v 2. st., by vyjednával otázku slavenívelikonoc, rozešli se neshodnuvše se, ale nepři—kládali té kázeňské otázce význam; sv. Viktor chtěl

ve 3. st. všloučit z církve ty, kt. slavili velikonocejinak než im, sv. Irenej mu připomněl, že b ne—bylo rozumné tolik duší zbavit požehnání cir evnijednoty pro věc čistě kázeňskou. Kardinal Carvajal,rádce obou papežů, neměl rozhledu ]. Irenej a Pol.l

Marně varoval v Římě vratislavský biskup Jošta olomoucký Tas: »Docházejl mne denně ůpěnlivéprosby chudiny, bych zabránil válce, že lidu je mi­lejšl dávat daně třeba kacířskému králi než hledětna své spálené chatrče a pošlapané obilí.“ Pavlovizáleželo více na zlomení odporu ). než na potla—čení nebezpečí tureckého, vyhlásil křížovou .výpra­vu, »proti 1., uchvatiteli č. koruny, křivopřísežníku,svatokrádci, kacíři“ Matyáš Korvinus, uherský král,zet' 1., se chopil vítané příležitosti, ne z lásky knáb.! Z politiky, by se zmocnil č. koruny! Platnější.služby .by byl křesťanstvu prokázal, kd. byl táhl na

274 Jiří z Poděbrad )

Turkyl Věrolomně zrušil slovo J-mu dané; tím při­spěl ke lži, že dle církve netřeba kacířům státv daném slově.

D) Ovoce: Tím, že Pavel vyhlásil kříž. výpravuproti 1., zaplavil naši vlast zbytečně potoky krvea všemožným neštěstím, podlomil blahobyt, kt. sezačal za Jiřího vzmáhat, rozdmýchal v národěsmýšlení protiřímské, Č. bratří se Říma zřekli zcela,a když vystoupil Luther, přidal se náš národ auto­maticky k protiřím. hnutí, i za cenu svého odnárod­nění. Od víry odpadal národ za národem, žádnýnechtěl smír s Římem jako 1., proti žádnému ne­mohli papežové hlásat křížovou výpravu. Kdybybyli Jiřímu povolili, byl by č. národ k Římu Inul &stal se baštou proti německému Iuterstvl. Přijímánípod obojí povolil Řím až za Ferd. I., když bylopozdě - nikdo o ně nestál, většina národa luterská!

E) Přehled. 1415 zemřel Hus. Za 50 let vyřkl PavelII. klatbu nad 1., 1466. Za 50 let vystoupil Luther1517. Za 50 let se Češi zřekli kompaktát 1567. Za50 let svržení místodržící z oken hradu 1618 a za­čala 50 letá válka [Bílá hora], kt. vyloupla z č. ko—runy obojí Lužici & zeslabila moc církve v Něm. Za50 let po Bílé h. kolem r. 1670 byla odtržena odcírkve už řada zemi, aniž je Evropa nazývala po­tupně kacíři j. nás za ). Za 100 let po vydání klatbyna ). vyřkl Pius V. 1570 klatbu nad Alžbětou anglic­kou skutečně odpadlou a sesadil ji, a nikdo tohonedbal, ani v Anglii, ani jinde. Proti ). a č. národuvolána do zbraně celá Evropa, a přec církvi & vířeod nás nebezpečí nehrozilo; při vystoupení Luthe­rově byli odpovědní činitelé až příliš klidni (ne­tečnil), a ten víru i církev ohrozil. Za 60 let potom,

co vyhlášena proti ). křížová výcprava a Němci í Ma­ďaři vybídnuti k tažení do ech, přitáhli prot.Němci 1527 do Říma & vydrancovali jej nadobro;r. 1526 Turci vítězstvím u Mohače ovládli Uhry.

Alžběta anglická pronásledovala katolíky krutě,a přec žádný nezradil vlast, když Filip ". španělskýproti ní vypravil loďstvo. Jiří katolíky nepronásl.,

1 Jiří z Poděbrad 275

a mnozí páni vlast i krále zradili, spojili se s ne­přáteli, jiní vlivem papežské klatby ho opustili, kd.Češi zůstali svorni, nic by nebyl pořídil Matyáš niloupeživé hordy křižáků, vlast by byla zůstala to­lika ran uchráněna. Mečem šířil víru Karel Vel.v Sasku, ze Saska vyšlehl oheň prot-mu; mečemobracel k víře Prusy řád něm. rytířů, odpadli k Iu—terství ti i oni; vyhlazeni Polabané, poň. nechtělipřijmout víru mečem vnucovanou, celé Polabí od­padlo k Iuterství; české »kacířstvía za ). přišli vy­plenit Maďaři, sami pak odpadli ke kalvínství.

Než ). umřel, dal zvolit za č. krále ne Vikto­rina, svého schopného a udatného syna (rozum­nější než J., po smrti J. odstoupil od kalichal),nýbrž katol. 15letého Vladislava polského Jagel­lovce, od něhož si sliboval, že smíří rozháranouč. zemi i národ s Římem; skrze Jag. uvedena nač. trůn německá dynastie habsburská, kt. přešlav Iotrinsku, proti č. národu krajně zaujatou.

Carvajal pokládal přijímání pod obojí za strašnékacířství (věc tak nepatrného významul) a nepozo­roval hnilobu, které jinde bylo tolik a která hrozilacírkvi otravou krve n. operací na život a na smrt ­předzvěsti luterství! Východním rozkolníkům jednes církev ochotna k větším oůstupkůml I luterá­nům kdysi! Lev XIII. Jihoslovanům slovanskou litur­gii 1900; sjednocení Řekové mají svou liturgii s při­jímáním pod obojí a se ženatým kněžstveml

F) Ironie osudu! Syn Viktorin, od vojska milovaný,poražen a zajat zradou švakra Jindř. z Lipé, dvěléta dlel v zajetí Maďarů, po smrti ). vstoupil doslužeb Matyáše, poslední léta žil v soukromí anouzi, od nespolehl. spojenců ožebračen, 11500.Sotva by jeho vláda přinesla vlasti tolik bídy coJagellovců, C. by nebyly spojeny s Uhrami. Třetísyn Hynek přátelil s Mat., od Maďarů zrazen, olou­pen o dědictví, 140 lety následkem zhýralého ži­vota; jediný představitel Boccacciovy renesanceu nás; jeho frivolní »Májový sena nemá u náspodobného.

276 Joana Papežka J

JOANA PAPEŽKA. A) Báchorka, z níž kořistil i Hus(na sněmu kostnickém, 8. Vl. 1415: »Církev se dalaoklamat v osobě Anežky.a) Vznikla dost pozdě;1. zmínka o 1. je v kronice města Met (Jan deMailly, kol 1250), 2. u Martina »Polákaa z Opavy(t1278), jenž vypravuje: »Anežka, dívka z Mohuče,se odebrala s milencem přestrojena za hocha doAthén na studie, přišla do Říma, po Lvu IV. (1855)zvolena za papeže; za 2% roku při círk. pruvoděse stala matkou a náhle zemřela.“ (Maillyz »Uka—menována Iidem.<<)Ve 14. st. věděli též, že se jme—novala Joana. Báchorka byla vyvrácena i od prot.;1. z nich Blondel (11655), prot. ztropili povyk, ne­chtěli jeho důkazy aní vyslechnoutl Po něm Leib­nitz, pak Bayle, nepřítel papežů; o katol. autorechnemluvě. Přesto jí uvádí j. zaručený fakt prot. histo­rik Hase (11890), u nás ji vykládá nejeden profesor.Po Lvu IV. hned Benedikt III.! »Umístilia ji tedy k r.1100; po Urbanu Il. (11099) zvolen hned Paschal II.

B) Jak báchorka vznikla? V době, kdy u nás vládlsv. Václav a Boleslav, sténal Řím pod vládou ženJan Xll.], dosazovaly na papežský trůn své milce.tyři Janové nosili tehdy tiaru: Jan X. (1 929), Jan XI.

(1936), Jan XII. (1964), Jan XIII. (? 972). Lid naříkal:»Máme ženskou za papeže.“ Z Janů udělali J-ul

C) V angl. pronásledování stál před soudem 1587P. Anderton; prot. biskup se vytasil též s papež—kou J., Anderton odpověděl: »Vám nejméně pří­sluší vytýkat nám, že jsme měli papežku. Základvaší víry přec je, že hlavou vaší církve je královna.Nevidím v tom rozdilu, zda je hlavou církve pa­pežka J. n. papežka Alžběta. Jakým právem vytýkátenám, co vy sami pokládáte za svou chloubu a čest?a

JOSEF ". Života nečistého a pustého (doznávájeho ctitel Pelcll), srdce dobrého, jediný z uchva­titelů církevních statků, kt. neobohatil jimi sebe.[Bolivar. Reformace. Sekularisace. Bílá h. Defen.]

A) Vlastnosti. Jeho otec Frant. Lotring (nešťastnávolba Marie Ter.!), osvícenec, přivedl do Vídně

1 Josef II. 277

řadu lidí bez víry, z nich vybráni vychovatelé pro]. Pochybenou výchovou přiveden na cesty ne­správné. Svéhlavost léčili tak, že břichomluvecskrytý za záclonou ho napomínal, Marie T. vydávalaza hlas nebes! Když hoch na to přišel, začal mítodpor k náboženství, přesto zůstal věřícím katol.Právník Martini ho naplnil zásadami osvícenskými.

Jeho povaha byla směsice: v osobním styku de­mokrat (ne pouze na plná ústa; skutkeml), prostý,snížil se ke každému; na trůně autokrat: obíral sesvětodějnými plány, a propadal malichernostem.Vůli měl dobrou. (»Jsem první služebník státua),měl pochopení pro potřeby chudiny, ale chybělomu hlubší porozumění pro duši lidu a pro stávajícípoměry; chtěl vše uspořádat dle jedné (státnil)šablony (1. Kateřina II.), ne dle oprávněn. poža­davků poddaných; dle abstraktních pojmů a teo­rémů, jež mu osvícenská ffie o státu vštipila, vy­soukavši je ze sebe za stolem u knih, ne z praxe.»Ffii (bezvěreckoul) chci učinit zákonodárkyní vesvých státech.“ Proto byl stále ve sporu se skuteč­ností, neučinil svůj lid šťastným, jak zamýšlel. Pra­coval překotně, nepopřál myšlenkám času, by uzrá­ly, vydal naspěch 100 dvorních dekretů! Plurimaeleges, pessima res publ.; kde předpisů bez počtu,tam správa (v!áda) nejhorší. Mnohé musil odvolattak rychle, jak je vydal. Kde překážky přemohl,zanechal za sebou trosky; kde musil povolit, na—řikal na »nevděka poddaných.

B) Reformy. Nepřátelé církve schvalují, že ujař—moval církev, nepřátelé našeho národa, že potíralč. řeč, naši nevěrci mu to odpouštějí z radosti, žepotíral církev!

1. :|. a č. národ. Marie T. se začala ke koncivlády starat i 0 školy obecně, o kt. se dotud sta­rala jen církev. Farář Ferd. Kindermann v Kaplici

poněmčil celý kraé'; za to vrchním inspektoremobecných škol v ., pak biskupem litoměřickým,poněmčil mnoho obcí, zvl. ve své diecesi. Vyučo­vací řeč na všech školách němčina, učitelem č. děti

278 Josef II. )

se nemohl stát, kdo nebyl náležitě poněmčen.V tom pokračoval J. Osvícenští lotringové, ne ka­tol. Habsburkové, potlačili č. řeč; !. šel cestou ná­silného centralismu, nikoli přirozeného federalismu.V Maďarsku byla úřední řeč latina, čímž chráněniSlováci a jiní národové v Uhrách. I jim chtěl ).vnutit němčinu; od té doby začali maďarisovat,zvl. šlechta. Letohrádek Hvězdu proměnil v pra­chárnu, král. pražský hrad chtěl v dělostřeleckékasárny - jen tu se vlastenectví Čechů vzepřelo.

2. J. a katol. církev. Autokrat j. on nemohl býtv přátelství s Římem. O bullách Unig. a In caena D.se musilo zachovat nejhlubší mlčení pod trestemnejvyšší nemilosti (reskript 4. kv. 1781). V breviářizalepována místa, kde řeč o Řehoři VII. Pod zá—minkou »obvyklé řečia otevřeny brány němčiněi do katol. chrámů, kt. byly vždy ochranou národ­ních jazyků. (Mussolini podobně! Zakazoval Slo­vincům pobožnosti i kázání v mateřštiněl) Pouzedo věcí viry se :|. nepletl; ostatní podléhalo stát­nim zákonům: kazeň, bohoslužba, život atd.

a) Josefínismus je galikanismus upravený pro ra­kouské poměry. Už za Marie T. si stát osobovalpráva nad církví, J. chtěl založit národní církev ra­kouskou. Svou říši, kdys baštu proti prot-ství, ote­vřel osvícenským zásadám, kt. nebyly leč poslednídůsledky rozkladných zásad prot-mu. Cílem státumu byl časný blahobyt občanů, ale jen jak si hopředstavoval 1. Tomu cíli chtěl podřídit i církev,měla být policejním zřízením, kt. musí držet nauzdě vzpurné živly. Tedy služka státu! Kněží ozna­movali po kázání státní nařízení, musili kázat »po­krokověa, na př. 0 užitečnosti hnojení atd.

b) Toleranční patent: ]. byl tolerantní ke všem,vyjma stoprocentní katolíky a deisty. Po vydánípatentu se v Č. prováděla pustá agitace, 35.000odpadů jen proto, že se lidu namlouvalo: »To jecísařská vira.cz Nedovedli před úřady říci, ke kt.víře chtějí přejít, co ta nová víra učí, místo »hel—vetskáa řikali »hervejskáa atd. Odpadlictvi bylo

1 Josef II. 279

v módě. Svobody, udělené židům a prot-ům, divněse vyjímají vedle omezování svobody církve katol.Přitom polovičatý: modlitebny musily být bez věží,vchod ne z ulice, čímž je urážel; katolíky pobouřil,prot-ům se nezavděčil, chtěli víc. I jeho toleranceměla meze, C. bratřím ji nedall - »Nekatoličtí kaza­telé smějí, jak bylo dosud zvykem, navštěvovatsvé lidí ve vězení...a Nevedlo se jim tedy před1. tak zle!' c) Svoboda tisku. [Index.] Vídeň se hemžila pro­

tikatol. hanopisy. Cynické pamflety Eyblovy: »Coje papež? Co je biskup?a

d) »Frater kostelníkm (Výrok Bedř. ll.) poroučel,kolik svic má při bohoslužbě hořet, kolik oltářův kostele, : chrámů odstranil »zbytečnéa okrasy;zakazoval zpěv v chóru a styk s představenýmimimo Rakousko řeholníkům, slavné pohřby, pocho­vávání v rakvích (jen v p,rostěradle z úspornýchdůvodůl), pouti, průvody, uctívání ostatků, Božíhrob o velikonocích, privilegované oltáře (obdaře­né odpustky pro duše v očistci - vadily i ty státu?Připravovaly občany 0 čas n. peníze?) Zakázal svě­tit svátky našich zemských patronů. Předpisoval,o čem kázat; kněží musili kázání uschovat kvůlimožné kontrole.

e) Výchova kněžského dorostu, proticírkevní, ka­sárenská, v generálních seminářích. Předpisovalpro ně učebnice v duchu liberálním. Profesoři po­chybné pravověrnostl a mravní ceny. Když ředite­lem generálního semináře v Lovani jmenován ne­čistý nevěrec Stčger, všech 280bohoslovců opustilorázem ústav. Styk biskupů s Římem podvázán.

f) Manželský patent 1785. »Manželství je smlouvaobčanskála Rozluka usnadněna, obě strany smělyzas v nové manželství vstoupit, ale vždy jen předfarářeml

g) Kláštery. »Rušením klášterů prokázal službukultuře, státu, společnost.a Uvidíme. Jak smýšlelo kl., svědčí, že do jednoho kl. v Miláně poslalsestram plátno, by šily pro vojsko košile. Židovské

280 Josef II. J

smýšlení: co nepřináší hmotný užitek, je bezúčelné.Proč neposlal plátno komtesám do zámků? Tammají právo zahálet? Co je větší'povalečství, vstá­vat ve 3 hod. ráno, zpívat v chóru žalmy, vyšívatkostelní roucha, odbýt oběd za 25 minut, či vstávatv 9 hod., brnkat na piano, zevlovat v zahradě, se­dět hodiny u tabule, tančit, číst romány, přijímatnávštěvy? Pro komtesy robotoval selský lid, sestrysi zahrádku vzdělávaly samyl Jiný by poslal plátnona vojenské košile pánům v laboratoři, archivechatd. 1 téhož důvodu: »Pokládám vaši práci za zby­tečnou, hnojení pole je nutné, ne bádání v univers.knihovnáchla

Zrušil 738 klášterů. Jakým právem? Právem sil­nějšíhol Jako Hitler vyloupil pražská musea! Děje­pisci ve svém proticírk. zášti a fanatismu k tomutleskají; omezenci-nepomní, že zničeno tolik děje­pisných pramenů, nemluvě“ o uměleckých, draho­cenných památkách! Van Svieten, lékař J-ův, nastížnost řekl s úšklebkem: »Bohosloveckých knihnení co litovat.“ Jako mohamedán Omar, když spá­lil r. 642 proslulou alexandrijskou knihovnu: »Je-liv ní to, co v koráně, je zbytečná; je-li v ní cojiného, je škodlivá.<<Jenže Omar byl barbar, Svietenosvícenecl Při zrušení klášt. na Karlově kladl vozkavzácné rukopisy na blátivou cestu, by mohl vyjet.Podobně v Lilienfeldu a jinde. llioneus, torso zesbírek Rudolfa II., prodán za 45 kr, Mnichov koupilpozději pro své museum za 6.000 dukátů. Viz Cin­kův spis o Velehradě! Neuvěřitelno, co kulturních,uměleckých pokladů zničeno v jediném klášt. Copřečkalo bouře husitské a řádění prot., bylo zni­čeno řáděním osvícenské vlády. Lkáte nad snáři,kt. spálil Koniáš, schvalujete vandalství osvícencůpo 1780. Vzácně monstrance napěchovány do be­den, ušlapány, kov prodán na váhu. Knihy a vzácnérukopisy kus za 1 kr, kramářům na sýr. »Kněžímzvedl ). žlab.a Ba ne; chudí, kt. našli dřív u klášt.obživu n. almužnu, na tom byli zle! Též chudí stu­denti! [Jesuité.]

] Julián odpadlík 281

»Klášterů byl nadbytek, far málo, lidu prospělorušení kl., založení far.<<K úpravě círk. poměrů měl). přikročit ve srozumění s Apošt. stolici, ne plýt­vat církevním jměním, z kt. se dalo rozumným hos­podařením ziskat daleko víc. Schválíte,odpomůže-listát nedostatku obecných škol tim, že v dražbáchpod cenou rozprodá umělecké sbírky museí a

obrazáren i s budovami?JUBlLEJNl ROK. K Bonifáci VIIl. přišel 1299 ze

Savojska stařec 107 letý, tvrdil, že před 100 letyputoval do Říma s otcem na milostivé léto, prohlá­šené Inocencem III. a obdařené plnomocnými od—pustky (pouť do Říma, přijetí svátostí...), a žeInocenc ustanovil, by takové léto se slavilo každých100 let. Bonifác ohlásil tedy 1. R. 1300. Později ko­náno každých 50, 33, konečně 25 let, a za mimořád—ných přiležitostí. Jeho cílem bylo i sbratřeni ná­rodů. Bonifác IX. dovolil j. neslýchanou výsaduPraze a čtyřem něm. městům, by věřící získali od­

pustky doma. (1390)JULIAN ODPADLIK. Zil čistě, muž sebezáporu a

práce, statečný vojevůdce, prozíravý vládce, alemarnivý, ctižádostivý, nestálý, neupřímný. SynovecKonstantina Vel.; na císař. dvoře byl slovy naváděnk dobrému, příkladem k zlému; musil hledět navraždu otce (Konstantia Chlora) a bratra Galla, anedat nic najevo. Nenávist 5 osob přenášel najejich víru. Jeho učitel Mardonius byl v srdci po­han. Špatné knihy (pohana Libania) a špatná spo­lečnost mu zhnusila křesťanství. Chtěl vzkřísitmrtvolu, římské pohanství. [Machar.] Bojoval »mo­dernímia zbraněmi: odňal křesťanům výsady, školy,zamezil přístup k úřadům, podporoval bludaře,židy, nepřátelům křesťanství ponechal zvůli, protikřesť. si mohli dovolit vše, lži perem, násilí. Liba­nius, nepřítel křest'. a miláček 1.: »Mnohý si myslí,že teď je proti křest'. dovoleno vše.“ Krvavé pro­následování jen tu a tam, ale bylo by k němudošlo, kdyby !. nebyl padl ve válce s Perš.: jím Vy­hynul rod Konstantínův a padlo do hrobu pohanství.

282 Julius ll. )

JULIUS II. (11513), více válečník než papež. Vy,kt. prohlašujete tento svět za cíl člověka, co sehoršíte pokrytecky na pap., kt. jednal dle vašínauky? J. kardinál žil rozpustile, j. papež mravně,ale pro vnitřní život církve nevykonal nic, což siumíraje zle vyčítal. Neprovedená povinná reformav hlavě a údech! Humanistický duch v církvil Vš'epřipravilo půdu Lutherovi, dává jistou oprávněnostvýtce: »Když nechceš ty, budu reformovat já.“

JUS PRIMAE NOCTIS. Synoda v Karthagu zákon398: »Po příkladě Tobiášově zdrží se manželé posvatbě jednu až tři noci.<<Někde byla věc přiká—zána, od 16. st. po sněmu tridentském jen raděna.Rituál (kniha obřadů) římský 1624: »Kněz af poučínovomanžely z Písma příkladem Tobiášovým a slo­vy anděla Rafaela, jak svatě mají žít.“ J.P. N. nebolijus Domini, právo Pána; nikoli jus domini, právosvětského pánal Jak vznikla ona lež? Lakota kněžíji zavinila! Biskup amienský i jeho faráři vymáhalipoplatky za dispens od uvedeného příkazu synodykarthaginské. Jinde vymáhali světští (snad i du­chovní) páni od nevolníků taxy za dovolení k uza­vřeni sňatku, tedy ne za to, že se vzdají »práva|). n.<<Tak tvrdí po zevrubných studiích L. Veuillota A. de Foras v dějinách francouzských, K. Schmidtv dějinách něm. Že někde byli tak zvrhlí páni, ne­popíráme, ale jeden případ není zákon. První bylzjištěn teprv ve století Lutherově od Jindř. Martina

(11883) v Histoire de France.KAClŘI, t. j. pokřtění, kt. popírají někt. článek

víry, nevědomě, bez hříchu (haeresis materialis), n.vědomě (haeresis formalis, tito jsou ipso facto vy­loučeni z církve. [Exkomunikace.])

A) Trestání K. církví a státem.1. Stará církev. Do r. 400 zavrhovali všichni spi­

sovatelé a učitelé církve násilně obrácení K.;Origen,Cyprián, Laktanc. Jen poučovat, zatvrzelé stíhattresty duchovními. Když pro manichejce a donatistyustanoven trest smrti, Augustin z počátku radil po­

K Kacíři 283

kuty a vyhnanství, ne smrt n. mučení. Ale vizme,co donatísté tropilil Věřícím vylupovali oči, plnilinehašeným vápnem a octem, házeli je do ohně n.propastí, zneuctívali ženy, věřící se jejich »nábož­néhoa pozdravu děsili víc než řevu lva. Pro tytozločiny by je trestal každý moderní stát! Ecclesiahorret, non sitit sanguinem - církev se hrozí prolé­vat krev. Kdo hlasoval pro trest smrti, je irregulární,kněz nesmí vykonávat funkce, laik nesmí přijmoutsvěcení. Bičování a žalář zaveden později, v kláš­teřích, j. trest za bludné učení. Násilné obrácenína víru zavrhoval Řehoř Vel., synoda toledská (visi—goti židyl), Mikuláš I., Kliment III. (židyl), Inocenc III.

2. Stát. Když dal církvi svobodu a křesťanstvíprohlásil za státní náboženství, nabídl samozvaněcírkvi pomocné rámě k ochraně víry - dar danajský(zrádný), meč dvojsečný! Císaři cařihradští prohlá­sil! nejednou nauku církve za K., hleděli ji vše­možně vyplenit, : ochránců víry se stali jej! pro­následovatelé. [Obrazoborci.] Theodosius a Justiniántrestali !(. sesazením s úřadů, konfiskací statků,vyhnanstvím. K-ství bylo provinění proti státnímunábož.! Tytéž tresty byly i pro viny daleko menší!Co trestal smrtí Hitler? Neodevzdání 40 kg obilí!První popravený !(. byI'PrisciIIian, bezvýznamný,odvolal se k surovému proticísaři Maximovi, byv odbiskupského soudu obžalován z čarodějství (Trevír384). Jan Zlatoústý: »Poprava K. je nesmiřitelný zlo­čin.“ Podobně Ambrož, papež Siricius; Martin Tour­ský tak důrazně, že ho pokládal! za tajného K.!

| na západě pokládáno K-ství za zločin proti­státní a krutě trestáno. Nedivnol Každý středověkýblud měl podvratný ráz a ohrožoval veřejnou mrav—nost i společenský řád, nevyjímaje Husa. [Albig.]K. byli vskutku rušitelé míru, jinak by nebyl státtak. ochotně své rámě propůjčil! Šlo mu o sebe!Ota IV. 1210: »Konfiskace statků, strhnout dům.czUtlačovate! církve Jindř. !|. anglický: »Kdo u sebepřechovává !(., dám mu zbořit dům.“ Petr Aragon­ský hrozil smrti 1198.

284 Kacíři K

Upalování K. Po prvé v 11. st. v Něm. a Francii,barbarský pozůstatek ze starogermánských pověrproti čarodějství. (Když spálena věc n. osoba, zni­čen i zlý vliv, jejž by mohla po smrti na živé vy­konávat.) Uzákonil Bedř. II. pro Lombardsko 1224,pro Něm. 1232 - muž poloviční Saracén, kt. snadautorem díla O třech podvodnících (Mojžíš, Moha­med, Kristus), kt. celý život bojoval proti papežům.Zřejmo, že trest na K. ustanovil jen z polit. důvodů,pro jejich revoluční zásady. (Maxmilián ll. Bavor.nechtěl vidět u podaných polit. zásady, jimž sámhověll) Katol. Karel V. zrušil upalování K. 1532,odpadlý Jindř. VIII. a Kalvín ho užívali proti jino—věrcům dál! Beza, kalvinec, schvaluje, hájí! Husitése horšili po upálení Husa, byli lepší než katolíci?

3. Středověká církev. Papežové souhlasilistres­táním K., ale ne smrtí. Ludv. VII. žádal větší přísnostke K., papež Alex. Ill. »Křest'anům více sluší od­pouštět než hovět krutosti.a Podobně Lucius Il.,Inocenc llI., synoda tourská, sněm lateránský 1215.V Lutychu biskupové: Wazo: »Nezabíjejme ty, kt.chce náš Stvořitel a Vykupitel mít na živu, by sevypletli z osidel démonů.<< Adalbero ". tam s ná­mahou uchránil před rozlíceným lidem uvězněnéK.; nezdařilo se arcibiskupu kolínskěmu. Když sesynoda v Beauvais radila, jak naložit s uvězně­nými K., vypáčil lid žalář a upálil je za městem,»obávaje se mírnosti kněžía. (Guibert de Nogent,11. st.) Bernard: »Víra se má šířit poučováním, ne

násilím.a Podobně jiní. V Římě za celo1u2dobu pa­pežské vlády usmrceno 7 K, ve st. [Arnold]z rozkazu přítomného císaře Bedř. l.,1vze stol. 16.šest (sťati n. upálení). Zato Kalvín »ženevský pa­peža dal za 4 roky upálit 58 K. [Luther.] V Italii byolapoprava K. výjimkou, v Miláně v 11. st. proti vůliarcibiskupa! Vydala-1i církev světskému rameni K.k potrestání, žádala vždy, by bylo šetřeno jejichživota. Dodnes v pontifikálu poznámka ze starýchdob: »Ať to biskup řekne ze srdce, upřímně, ne j.planou frázi.“

K Kacíři 285

8) Jak nakládali bludaři : domnělými K., t. j. 5 ka­tolíky? Nebyli přesvědčeni, že pro ně je upáleníjediný trest?

1. Husité upalovali každého, kdo věřil jinak nežoni; beze všeho vyšetřování! [Hus.] Ariánští Vanda­lové byli krutější než Nero. [Obrazoborci.]

2. Protestanté. [Kalvín.] Když Luther začínal, jsav moři katolíků osamocený, pro své odchylné učeníod každého pokládán za K. a tedy v nebezpečíupálení, mluvil o svob. svěd. Sotva se jeho naukarozšířila, mluvil jinakl Po 1530 bez obalu, že K. (t.j.neluteráni) mají být zabíjení. Současný Ulenbergz Kolína n/R.: »Když viděl, že jeho učedníci odněho odpadají a svob. svěd. užívají proti němu, j.on ji předtím užil proti církvi, začal pomýšlet nanásilné zakročení proti nim.“ Prot. Brandeburg(1'1898): »Když mnozí pro své svéd. činili nárokna totéž právo j. Luther a šli jinou cestou než on,počalo být reformátorovi úzko, a vždy ostřeji sevyslovoval, že jeho cesta je jediné správná; na­konec byl stejně nesnášenlivý j. katol. církev. (??)V každé sebemenší odchylce od svého míněmvětřil K-ství; přívržence Zwinglíovy pokládal zahorší než papežence.a Proč? Konkurent! Proto munebezpečnější než církevl

a) Některá lutherovy výroky: »Zloděje trestámeprovazem, vrahy mečem, K. ohněm. Nebudiž s nimidlouho jednáno, bez výslechu a vyšetřování budižI(. veřejně trestán“ (Tak nejednala ani inkvisice!Tam byl výslechl) L-vi byl K. každý, kdo nepřijaljeho učení, kdežto církvi ten, kdo se odchýlí odnauky Kristovy! »Kdo mou nauku nepřijme, patřído nejhlubší propasti pekla. Vrchnost je povinnačisté evangelium (t. ] .L-vy bludy) násilím lidu vnu­covat. Kdo učí proti někt. článku víry (luterskéí),nebud trpěn, ]. veřejný rouhač spálen. Žádné okol­ky (Disputíeren) s ním! Kdo chce kázat n. učit, aťse vykáže posláním n. rozkazem (ty ses vykázal,průkopníku svob._hlásání slova Božího?), n. at' jezticha; nechceoli, at' vrchnosttakového kluka odpo—

286 Kacíři

ručí pravému mistru, jenž slove mistr Janek (Hans,!. j. kat).a Lanckraběti hessenskému piše 1536: »K.musí být stíháni tělesnými tresty, případně smrti;je povinností vrchnosti, aby K. na svém území tres—tala.a Škoda, že se dle toho neřídil Karel V., kdyžL. vystoupil! »Kdokoli o křtu, dědičném hříchu atd.učí jinak než já, bud trestán smrti.“ Prot. Schenkel:»L. brzo odpadl docela od zásad o svob. svěd.Tyranie “svědomí je nanovo uzákoněna, stát jeochotný vykonavatel luterské nesnášenlivosti,“

b) Melanchton, »mírný, holubice prot-mw, schva­loval upálení Servetovo. [Kalvín] »Lituji své dří­vější mirnosti. Jsem názoru, že všichni K. mají býttrestáni smrti, byt' nehlásali podvratných nauk.“ Najeho radu byli v Jené 1536 popraveni novokřtěnci;žádal jejich úplné vyplenění. Vícekrát žádal po­pravu sektářů, kt. učili jinak než on, a sám svéučení neustále měnil! Chtěl, by i odpůrci jeho»augsburské konfesea, již bez konce měnil, bylistíháni tělesnými tresty. Jan Hofmeister (16. st.):»Vétšího násilí (znásilňování svědomí) nebylo nikdynež je ted' v evangelické víře, kde nesmi nikdojinak kázat ani jednat než jak chce Dr. Martin Lut—her a jeho odpadlici. Kdyby šlo po jejich, podletoho, co psal Bucer augsburským, byla by už dávnov Něm. potopa, ne vody, nýbrž krve.a

c) Ostatni. Bucer: »Vrchnost je povinna vyhubitK. mečem a ohněm, ba i ženy a děti zardousit. ZeKristus takové krutosti nekázal? Za jeho dob ještěvrchnost evangelium nepřijala, proto ji nemohl ta­kový rozkaz dát.“ Prot. Hagen: »Reformátoři jsoutak nestoudni, že ještě mluví o svobodě svědomí,kdyžtě zavrhují nárok na právní existenci.“ Prot.Kóhler: »Trest smrti pro K. (t. j. neluterány) byl odnejvyšší prot. autority' (od Luthera) uzákoněn. Starézákony proti K. z římského práva dostaly tak odreformace schválení. <<Jakým právem vytýkají prot.tedy katolíkům, že jich kdysi užívali? Dóllinger:»Nic nesprávnějšího nad náhled, že reformace bylazastánkyní a průkopníci svobody svědomí. L. [

K Kacíři 287

všichni reformátoři hovělí názorům, kt. nynější prot.u katol. vládců středověku tak přísně odsuzují acírkví na vrub připisují, totiž, že vyznavače jinévíry nutno krutě trestat a usmrcovat.a Rozdíl je ten,že katol. vládci si počínali ]. rytíři, kt. zradu poklá­dali za největší zločin, zrádné spolubojovníky,prchající od praporu, stíhali; reformátoři si počínali]. zrádci, kt. prapor opustili & dosáhnuvše pomocínepřítele moci, sváděli k zradě věrné, mučíce ty,kt. se svést nedali, nazývajíce zrádci je a ne sebe.

d) švýcarske, země svobody... Bulllnger, ná­stupce Zwingliův, 1535: »K. mají být trestáni natěle i životě.“ 1560: »K pravé víře (t. j. k jeho!)smějí být lidé nuceni. Takové přinucování je dobréa má skvělé příklady v Písmě. Neposlušní bud'težtrestáni. Vrchnost má K. (t. ]. katolíkyl) trestat &usmrcovat.<< Tak smýšleli a mluvili prot., kde mělivrchnost na své straně. V územích s vrchností katol.měli zásady docela jiné!

e) Stejné zásady (»zabíjet a vyplenit K., t. j.katolíky), hlásají nepokrytě různé prot. konfese:švýcarská z r. 1536 a 1566, franc. 1559, belgická1561, skotská 1560, uherská 1562 (»K. musí být přís­něji trestáni než jiní zločincia), česká 1609 atd. Sa­mi měli v každé zemi jiné učení, ba v téže zemistřídali konfesi za konfesí, jedna odporovala druhé[Augsburská konfesej, ale v tom byli zajedno, žekatolíky nutno vyplenit j. škodnou zvěř. Š»Modlá­řea). V Heidelberce 1572: »Zákon Mojžíšuv káže,by K. byli vyhubeni, bez ohledu na to, chtějí-Ii se»polepšita (přijmout jejich víru) či nic.“ Luther tvr­dil, že nás Kristus zbavil všeho zákona, i Božího,a najednou se dovolávají Zákona! Kalvínec JanSylvanus se odchýlil od kalvín. učení, nástupceKalvínův Beza psal ze Ženevy: »Na smrt s ním,byť i litoval a odvolal. (( Odvolal, od prot. falckéhokurfirsta popraven »z vnuknutí Ducha sv.“

f) Papež smýšlel jinakl Kliment Vll. prosí katol.vítězné kantony před bitvou u Kapelu, by zwingli­ánů šetřili, poslechli, klídili malý vděk! Když se

288 Kacíři K.

po čase prot. vzmohli, vrhli se na katol. s největšíkrutosti. Pavel Ill. vyzývá Frant. I. franc. k mirnostik hugenotům, přimlouvá se za zrušení trestu smrtipro K. Jak se hugenoti odvděčili? [Bart. noc.] Katol.parlament pařížský se vyslovil proti popravám K.r. 1555, 1559; v prot. Bernu (Švýcarsko) popravy províru ještě 1753. Pius V. varoval Filipa ll. špaň., byv Nizozemí neprolěval krev. Když se tam prot.zmocnili vlády, bylo jinak.

9) Počet obětí luterské inkvizice je nepřehledný.V jediném Norimberce upáleno za 40 let 1577-1617pro pouhé podezření z K-ství a čarodějství 356osob, zmrzačeno 345. Jinde stínáni, žalařováni ka­tolíci i prot. sektáři, kt. se uchýlili od »oficielníakonfese n. od »víry<<,kt. byla právě »v oběhu.aSkratschenbach: »Ze všech církví, co jich kdy bylo,byla Iuterská nejnesnášenlivější. ! členy své ses­terské církve, kalvínce, pronásledovala, žalařovala,z nebeské blaženosti vylučovala. Ve vlastním lůněměla hnízdo rozporu. Ultraluteráni a melanchtonovcisi vzájemně odpírali večeři Páně a pohřeb; ossi­androvci (»naše ospravedlnění skrze Krista pocházíod jeho božská přirozenostia) se nenáviděli sestancharovci (»...od jeho lidská přirozenosti<<)nasmrt.“ Fecht: »Do pekla přijdou všichni neluteráni.Luterští do nebe, byť bezbožně žili a na smrtelnémloži neprojevili ani nejmenší známky lítosti.a

Na Jana Bannlera byli luter. kazatelé rozllceni,že bičoval jejich neřestný život (reformace, nápra­val), prchl do Švédska, wittenberská universita hoprohlásila za K.; třebaže našel ohlas v lidu, propadlkatu. Kuhlmann z Vratislavě prchl do Moskvy, obža­lován u cara od Iuter. kazatelů, křivě, prosili, bybyl popraven; ač se ho jesuité zastávali, po straš­ných mukách upálen 1690. V Kralovci strašně umu­čen 1636 Jan Adelgreil. Vzato z díla prot. ArnoldaDějiny církve a kacířstev, 4 díly, spousta dokladůo »krvežíznivosti luter. i kalvín. duchovních, jichprocedury proti svědkům pravdy, znásilňování svě­domí.“ Přitom praví prot. Rosa kol 1800: »Něm.

K Kacíři 289

prot. bohoslovci nejsou vázáni žádným jiným zá­konem, leč jen vlastními nápady.<< Tedy ani biblí!

h) Severní Amerika, též země svobody... Prot.mluvili krásně o snášenlivosti, dokud byli v men­šině; jak se domohli moci (nepravím »většinya),začali řádit. T. zv. modré zákony... kněží zabíjeni,katol. násilím nuceni k odpadu, ožebračováni; nej­mírnější trest: probodenl jazyka žhavým železema vyhnanství. Nešetřeno ani prot., kt. nepatřili kvládnoucím sektám presbyteriánů a puritánů; kva­keři a jiní vyhledávání a věšeni.

C) »SIovo_dan6 Kmeváže ve svědomí, netřebamu dostát, tak učila církev.“ Kde? Kdy? Kdo? Sv.Ambrož: »Slovo i nepříteli dané vážela (De Offi­ciis.) Augustin: »Nutno i nepříteli stát vslově.a (Ep.139 ad Bonif.) Savedra: »Úmluvy s nevěřícími a K.musí být přísně dodrženy, tak žádá spravedlnost;j. není katolíku dovoleno někoho zabít n. nenávi­dět, poněvadž je jiného náboženství, tak nenídovoleno takového podvést n. nedostát slovu.“(Christ. Princ. Z.) Tanner T. ]. [Bílá hora]. - Ferd. Ill.Kastilský (11252) odnímal Maurům území za územím,byl by hravě dobyl i Granady, neučinil tak, poně­vadž slíbil mír.

»Kostnlcký sněm prohlásil, že slovo K-ům danéneváže, když šlo o porušení Husova [glejtu].a Takprot. Gieseler v tendenčním díle Kirchengeschichte||., vydaném asi 1830; od něho to opisují (jehodíla dnes bezcenná). Cituje dva dekrety sněmu.První je nepravý, »objevena (prý) od orientalistyHardta po r. 1700 ve Vídni (kde?) a zařaděn bezevšech důkazů do usnesení 19. sezení sněmu. Padě—lek, nebot' a) žádné dřívější vydání aktů sněmov­ních ho nemá; b) scházejí na něm obvyklé podpisysněmovních otců. Druhý doklad je" pravý, ale zfal­šován od Gieselera samého; vynechal větu: »Kdotakto K-ovi co slíbil, není mu už zhola nic povinen,splnil-ll vše, co na něm je.a Smysl: Císař dal HUSOVÍcestovní pas, zaručující -osobní bezpečnost nacestě. Dostál-Ii danému slovu, nemá již povinnosti

290 Kacíři K

(ani práva) chránit ho před rozsudkem sněmu. Prot.Leo cituje glejt doslovně: »Může takový cestovnípas zaručit majetníku beztrestnost za přečiny, jichžse cestou dopustil? Hus se v Kostnici provinil; kdotu ještě mluví o poručení glejtu, činí z vrchnostiblázna.<< - Becan T. ]. zpovědník císaře Ferd. ll.:»UzavřeIa-li katol. vrchnost s jinověrci úmluvu o svob.vyznání jejich náboženství, je touto smlouvou vá­zána.“ Něco jiného znamená slovo téhož Becana:»Přinutil-Ii tě nepřítel k smlouvě lstí, násilím, na­háněním strachu, smíš ji zrušit.“

Kdo v této peci sedá, jiného tam hledál Danáslovo rušili věrolomně husité a prot., ne myl Sbírkapříkladů I. 20. G., Pod Kor. K. V Říčanech slíbilihusité volný odchod 1420, pak katolíky upálili;stejně v Rokycanech. Vilém Oranžský slíbil holand­ským katolíkum svob. vyznání 1579, již 1581 zakázalkatol. bohoslužby. Bedř. |. dánský přísahal při ko­runovaci 1523, že bude chránit katol. víru, brzozrušil slovo. Alžběta anglická podobně. Jinak nežBecan učil prot. právník Frosch v 16. st.: »Vrchnostmá právo na svém území náboženství reformovat(rozuměj: zavést prot-ství, vyhladit katolíky, ne na­opak!), o tom není pochyby, ba je to její povin­nost. Proto slib, jejž dalo město Augsburk KarluV. 1530, že nezavede náboženské novoty, je ne­platný.“ Prot. kazatelé ve Strassburku žádali 1553městskou radu, by zavřela poslední kostel, kt. zbylkatolíkům po násilném zabrání všech; rada se vy­mlouvala na smlouvu učiněnou s císařem a bisku­pem, kazatelé svob. svěd. prohlásili, že slib netřebaplnit, za rok dokonce, že je hřích jej plnit.

D)Doklady uvedené pod B)padají na vrub prot-ů,ne katolického novověku, n. středověku. Blouzněniněkt. středověkých bludařů nebylo státu nebez­pečně, ale státní zákony nečinily rozdílu. ŠumařJan Bčhm vystoupil v Bavorsku, prý z rozkazu P.Marie, hlásal nové království Boží, popraven 1476.Ve 14. stol. mluvili někt.: »Nosil Pán Ježíš řeholníroucho? Poručil je nosit?“ (Nosil klobouk? Poručil

! Kalvín 291

jej nosit?) - »Usvědčte mne z Písma.a Hus si mátiblbli s trestním zákoníkem. Nač není paragraf, to

smí pachatel dělat.KALVIN. A) Pravá podoba. Luther byl tempera—

ment, tělesný, sprostý; !( chladný právník, zachmu­řený rigorlsta, důstojnější než Luther; tím lépe seukázalo, jak je prot. systém plný kontradíkcí, jedenčlánek odporuje druhému. K. viděl, že nauka L.0 ospravedlnění je falešná; to ho vedlo k absolutnípredestinaci; j. právník poznal, že učení L. 0 ne­viditelné církvi [Hus] je fantóm, že zevnější určitáforma je nezbytná, má-li být společnosti zaručenotrvání. Proto zorganisoval obec, učinil ji zákono­dárkyní, jejímž příkazům se musil každý podrobitlbezpodmínečně- facka základní zásadě prot! [Indi­vidualismulj Svob. svěd. tím potlačena nadobro;za K. v praxi: kdo jinak smýšlel než on, utracen;za jeho nástu ce Bezy i v teorii. [Svob. svěd.]Ničením obrazu i památek předstihli kalvínci husity.

Prot. Galiffe: »K. odsouzen pro rozmanité pře­stupky proti mravnosti.“ Prot. Stapleton: »V Noyonupro nemravnost, kt. nechci blíž označit, odsouzenk upálení; biskup ho zachránil, jen vyhnán z města;jeho příbuzní se namáhali, by ta škandální historkase dostala z městsk. archivu.“ Brozio: »K. zneužívaljínochů, sváděl ženy.“ Prot. Schlůsselberg: »K. zažíva za živa hnil, červi z těla, ]. jiní ukrutnící dějin,Sulla, Galeríus, Bismarck.“

Učení K. se rozšířilo do Anglie, Holandska,Skotska, Francie, protože to byly koloniální státy,zavlečeno i za moře, zvl. do Ameriky. K. dal svýmlidem tento svět ]. výhradní působiště (zčásti | L.,to proto, že člověk »nemůže pro spásu vykonatnic n. jen pramálo, vše koná v něm a místo něhoBůha); tím 1. je naplnil horečnou prací i honbouza ziskem, připravil půdu kapitalismu; 2. vychová­val z nich pokrytce: puritánský duch, & výlučněpozemské cílel

B) Svědcl. Prot. Otto, Henne, Am, Rhyn: »K. bylprohlášen za nápravce mravů. Pravá historie, čer­

292 Kalvín K

pající z pramenů, ukazuje nesprávnost toho tvrzení.Právě u jeho horliv. přívrženců nebyly mravy takčisté, jak obdivovatelé jeho theorogie tvrdívajl.Nemravnost se vzmáhala v Ženevě, kde K. neome­zeně vládl, rok od roku. Muži a ženy se koupallspolečně v týchž místnostech, pohazování dítek,ve staré (katol.) Ž. neslýchané, přibývalo rok odroku; v kostele musila být oběma pohlavím určenaoddělená místa, protože by ženy nebyly před do­těrností mužů jisty. Bonnivard, kt. z rozkazu vládyza dobrou odměnu ve své báchorkové kronicevychvaluje vládnoucí systém K-ův,byl 4kráte ženat,přesto se nezdržel přestupků proti 6. přikázání.Vychvalovaná prostota mravů za vlády K. se divněodráží od tehd. přepychových hostin, jichž stará Z.neznala. Když se dokonce od zřejmých ctitelů K.dovídáme, že po jeho smrti nemravnost v Z. zleřádila, musí si každý samostatně soudící dát otázku,v čem vlastně záležel onen blahodárný vliv K. naZ.? Lichva, od K. dovolená a hájená, kvetla“ Prot.Arnold: »K. byl násilný tyran, takže mu pro krutostpřezdívali Kain; pomluvač; dle svědectví Grotiova(prot.!) při nadávkách a spílání téměř běsnil. Kal­vínci krvežíz., znásilňovatelé svědomí.a Tak vypa­dal K., jenž j. Hus u svých přívrženců přimhouřílobě oči; jen pro ostatní platily jeho přísné mravnípředpisy. (Zákaz divadel a kratochvílí, byt' sebe­nevinnějších, zákaz nosit poněkud nádhernějšíoděv atd.) »Z. měla temný vzhled, dusívé ovzduší,

jako by na všem životě spočíval “jakýsi tlak, jakoby vše zahaleno v černý závoj..C) Vláda. Nám jde hlavně o vypsání inkvizice.

od K. v 2. zavedené. Prot. Stáhelin: »Kalvínův re­žim v 2. nemá v dějinách sobě rovného. Kdosmýšlel jinak než on, toho pokládal za nástrojďáblův; na vyhlazení takových jsou prý násilnéprostředky nejen dovoleny, nýbrž i přikázánya.Jeho |., jak ji nazývá prot. B. Benrath, sestávalaze »sborua, kt. dohlížel na nauku (právo, jež papežiK. upírall), a z »konsistořea, jež měla každý tok

!( Kalvín 293

v každém domě vykonat několik domovních pro­hlídek a udat, objevila-li něco proti »evangeliua,t. ]. proti učení K. Zavedl kdy někt. papež něcopodobného v Římě, v Círk. státě? Slídičský systémpěstěn ve velkém; každý udavač dostal část po­kuty. Inkvisiční proces byl i pro tehdejší _tvrdédoby neobyč. krutý. Mučidel bylo užito při vy­šetřovánl, nová mučídla vynalezena s rafinovanouprohnaností. »O kterých se zdá, že jsou vinni, buď­tež tak dlouho zazděni, až se přiznají“ K. sámudával »podezřeléa; pouhé podezření, že se od­chyluje od nauky K., stačilo k mučení a odsouzení;děti mukami nuceny, by svědčily (křivě!) proti ro­dičům. Prot. Galina: »K. výslovně se domáhal I-cek vyhubení kacířského (katoll) pokolení. Řekl, žeobžalovaný musí býti tak dlouho mučen, až sepřizná. Odsoudil na smrt 414 mužů a žen, že ne­přijali jeho víru.“

Týž, protestant Kamschulte, prot. Philippson: »Za4 léta (od r. 1542) bylo z 15.000 obyvatelů 2.pro kacířství zatčeno (a mučeno) 800-900; 76 vy­hnáno z města, 58 popraveno.“ Tedy asi šestinavšech mužů. »Když vypukl mor, byly 34 ženy upá­leny n. rozpárány (protože jej prý učarovaly), mezinimi katova matka. Rámě kata klesalo pod tíhou»prácea. A přec u mnohých těchto upál. ubožákůse nepodařilo ani nejrafínov. mučením vynutit do­znání; ale podezření stačilo. Popravu předcházelohrozné tělesné zmrzačení (rozpárání). Jakub Grůetpro urážku K. mučen na skřipci a sťat.“ Prot. Stři­helin: »Servet, stíhaný katolickou I. (pro bludyo nejsv. Trojici), prchal přes 2., tam polapen, vle­čen před prot. I., jež byla v jeho záležitosti souddocela nekompetentní (cizinec, přečin spáchal nacizím území, nebyl kalvínec), a od hlasatelů svo­body svěd. upálen. Muky a smrtelný zápas bylyzúmyslně prodlužoványla Theodor Beza dokazujezvláštním spisem, že kacíře (katolíky) nutno trestatsmrtí; svobodu svěd. prohlašuje za dogma ďábel­ské. (Najednou! Proč ne před odpadem?) Prot.

294 Kalvín K

Niebuhr: »K. sekta byla od prvopoč. surově tyran—ská; všude, v Anglii, Holandsku, Ženevě, postavilaneméně popravišt' než l., nemá však ani jedné zezásluh katol. náb.“ Prot. Kolb: »Terorismus mu (K.)byl prostředkem k provedení jeho záměrů. Sotvakdy který papež vládl tak neomezeně, byť i s ná­těrem Iidovosti, j. K. Předstihl daleko středověk,jak praví Hůsser, nebot“ co ve staré církvi při všíteoretické přísnosti bylo mlrněno velkodušnostív praxi, provedl on co nejostřeji do.. posledníhodůsledku. Při tom byl stranický do krajnosti...a

KANOSSA. Canusia, pevný hrad markraběte tos—kánského, zbořené 1255.

A) Chce-li se nezbedník v círk. ústavě vyhnoutlacino trestu, ví, jak to navléci: jde k představe­nému domu (řediteli), vyzná zkroušeně, odprosí,poprosi snad i za pokání; tím svému bezprostřed­nímu představenému (prefektovi) vyrazí zbraň zruky; vina »odčiněna, odpuštěnaa, tedy před tres—tem bezpečen. Tak jednal )lndř. IV. ve sporu 5 [Re—hoř. Vll.]. Boj o investituru: papež nebojoval o mocnad císařem, nýbrž o osvobození cirkve z otroc—kého područí císařů, o očistu mravů upadlého du­chovenstva. Proč ti, kt. velebí reformátory, poň.prý brojill proti zlořádům v církvi, nevelebi i Ř.?Proč ti, kt. nad zlořády v kleru se tak pohoršují,nejsou vděčni Ř., že je chtěl odstranit? Proč ti, kt.prohlašují za velikost, když se Hus postavll proticírk. sněmu, nepokládaji za veliké, že se Ř. opřelcísaři a jeho spojencům, jsa sám bez opory?

B) Investltura: císař podáním berlya prstenu udě­loval biskupství, j. by duchovní moc pocházela odcísaře - a jakým lidem uděloval! Bisk. statky lákaly,o mitru se ucházeli u císaře lidé bez vzdělání, bezpovolání k duchovnímu stavu, cís. milci, šlechtici,bohatí i zchudli. Často si biskupství za velké sumykoupili (simonie), někdy ani svěcení nepřijali, vy­držovali si zástupce, kt. konal duchovní funkce,sami brali důchody, žijíce j. kavalíři na cís. dvoře

K Kanossa 295

n. na svých statcích, n. se toulali po Evropě. Nižšíduchovenstvo? Nevzdělané, nezachovávali slib sv.čistoty (nikolatismus), Jaký div, že církev hluboceupadalal Vždyt' císařově jmenovali i papežel

C) Těmto zlořádům chtěl Ř. učinit přítrž. ). IV.,něm. král, prostopášník; jeho 2. manž., ruská prin­cezna Praxeda, sdědila na synodě (nikoli sněmul)v Kostnici 1094 jeho hanebné výstředností i ne—lidské týrání; 1. manž. Berta snášela vše s anděl­skou trpělivostí, neopustila ho, když opuštěn odevšech, třebaže on se domáhal rozluky. Jeho mravnízvrácenosti neměly mezí (následek špatné výcho—vy!). Takový muž se pochopitelně papežským na—řízením o odstranění simonie nepodrobil; kdyžvolán k odpovídání, svolal do Wormsu sněm, »se­sadila Ř., 24. led. 1076. Nebylo lze jinak leč králeexkomunikovat. Následky byly truchlivější než tušil.Opuštěn naráz ode všech podřízených knížat i odvětšiny biskupů; viděl, že jde o korunu; 2. ún. 1077se měl dostavit před říšský sněm v Augsburku;nečekal nic dobréhol Kdyby s něho byla klatbasňata, pak by bylo vyhráno! Ř. se chystal do Augsb.,]. ho předešel, šel mu vstříc a stihl ho na hradě K.,kam už před ním přišlo mnoho bisk. i světskýchhodnostářů, by si vymohli osvobození od klatby.

D) Podle různých současn. zpráv (Berthold a j.):»Nenadále 25. led. 1077 se objevil ]. u K., prošel1. a 2. hradbou do 2. dvora, kde bydlili služební(v jejich obydlí se mohl zdržovat), u 3. hradby stálpřed bránou, bos (t. j. v sandálech), v kajícím rouše(ve vlněněm šatě - latinský výraz neznamená »v ko­šilial), po tři dny od východu slunce do západu(tedy ne v noci! Od 8 hodin do čtyř), načež odešeldo osady pod hradem, kde pojedl a spal.“ (Věřícítehdy po celý 40denní půst nic nepožívali předzáp. sluncel) Takto si chtěl vynutit, by byl přijatna milost. Ř. prohlédl jeho záměr. »Je—linevinen,proč se bojí jít na sněm? Jak možno soudit obža­lovaného bez žalobců?a Měl toho na odpovídánívíc než pouhý odboj proti Ř., a kurfirsti se chystali

296 Kanossa K

k volbě nového krále! Paní hradu Matylda s druži­nou se za J. neustále přimlouvala, Ř. povolil, 28.led. otevřena brána, ]. od Ř. laskavě přijat, při mšisv. osloven: »Tys mne obvinil ze simonie & jinýchzločinů ...a ]. Osvědčoval lítost, přísahou a písemněse zavázal, že vyhoví požadavkům Ř. Není všakpravda, že ho Ř. vyzval, by na důkaz své nevinypřijal (bez sv. zpovědil) nejsv. Svátost, a aby Bůhsám mezi nimi rozhodl. [Ordalie.] Pak pozván ]. odŘ. ke stolu a ve cti propuštěn. On, jenž Ř. zahrnultolika potupami a pomluvamil Danému slovu zůstalvěren 14 dní, pak začal odboj nanovo; Ř. dobřepředvídal. Mezitím knížata shromážděna v Augs­burku vytýkali Ř., že je příliš mírný: »My Vám zůstalivěrni, pročež tento člověk s námi tak krutě naklá­dal, mnohé o majetek, ba i o život připravil; a kdyžse Vám vrhl k nohám, dostal svobodu, by mohlnanovo škodit.“ Potom zvolili Rudolfa Švábského, Ř.volbu schválil teprv po letech, když J. novými zlo­činy ukázal, že je nepolepšitelný. K. byla'pro Ř.politickou porážkou.

E) Veřejná pokání, kt. ]. dobrovolně na se vzal,nebylo tehdy nic pokořujícího; podroboVali se mumocnější vládci než on. Největší pokoření ho stihlo

v lngelheimu 1105; tam gadl na kolena před synema před knížaty, prosil, y ho zbavili říšské klatby,doznal kromě modlářství všechny zločiny, kt. muvytýkali. Za sto let po K. došlo k Benátkám; tam1177 poklekl jiný nepřítel papežův před náměstkaPetrova, [Fridrich I.] před Alexandra III. Odtud po­řekadlo - nepřátelům církve, kt. prohlašují: »Do K.my nepůjdeme!a se odpovídá: »Ale do Benátekla

KANT.A) Podle nevěř. Hegela » postavil všeckovzhůru nohama.<< Jeho dílo »nejgeniálnější, a nakontradikce nejbohatší v dějinách ffie.a [Auton.,Příč.] Jeho ctitelé ho velmi oslavují, a málo čtou!Je temný, nesrozumit.l K. je ff liberálního raciona­Iistického prot-mu. Popřel zákon příčinnosti (já mo­hu popřít násobilku i vlastní existenci - popřít n.

K Karel Veliký 297

tvrdit není dokázatl), a tím prohlásil důkazy exis­tence Tvůrce za nicotné - prot. kazatelům velmivítané! Biolog prof. Reinke dokazuje vědecky exis­tenci Boha, prot. bohoslovci se chovali odmítavě!

B) Nic nového pod sluncem, ani K-vy fráze o»praktickém rozumua, o »neznámém x.<<Ve 4. knizeMakabejské (apokryf) je řeč o »vládě zbožnéhorozumu nad pudya. Mikuláš d'Autrecourt (Ultricu­ria), děkan v Metách, hlásal již 1346: »O věcech ave věcech přirozených nelze mít žádné jistoty;nelze dokázat, že všecky věci, kt. se nám jeví(,zdají'), jsou skutečně pravdivé.“ Jeho 53 vět od­soudil Kliment Vl. j. ffcké bludy, ohrožující pravost

víry.KAREL VELIKÝ, velký muž, César křest. středo­

věku, ochránce a podpůrce věd, školství i umění,organisátor, civilisátor velké části Evropy, dozíralpřísně na život kleiu, neostýchal se j. vládce veškole se učit, o ostat. výteč. vlastnostech nemluvě.Stínů prost nebyl: násilné obrácení Sasů mečem,poprava 4.500Sasů ve Verden, dlouhé války a krve­prolévání, trestem smrti vnucovaný křest. PapežHadrian I. i biskupové byli proti znásilňov. svědomí.(Požehnání na tom nebylo, právě ze Saska vzešelpo 650 letech odpad, Lutherl) Měl nemanž. děti,několikfmllostnic, 4 manželky, zapuzoval jednu zadruhoů (Desiderata, Hildegarda, Fastrada, Luitgarda)atd. Za »svatéhOa byl prohlášen na přání cís. Bedř.|. od protipapeže Paschala III. 1165; v martyrologiu(oficielním seznamu svatých) jeho jméno není;církev pouze trpí jeho úctu v Cáchách, j. trpělasjednoceným utrakvistům svátek »svatéhOa MistraJana Husi. (Ještě za Ferd. I.) - Církev mu vděčímnoho; pokládal ji však za instituci kulturní (vědy,umění, hospodářství); čistě náboženské úkoly (sva­tost života) přicházely u něho v úvahu na 2. místě.Podobný směr se za [humanismu a renesance) zlevymstil. - K. sjednotil něm. kmeny v 1 národ (před­tím se potírali j. cizincil) a připravil vyhlazovacíboj proti polabským Slovanům.

298 Katolická akce K

KATOLICKA AKCE. Pius Xi., encyklika Ubi arcano23. pros. 1922. Organisovaný laický apoštolát, jehožcílem je pokřesťanění společnosti Krista vzdálené.Prostředkem k tomu je spolupráce laiků s ducho­venstvem, ne jak někt. pojímali, že by papež byldal laikům podíl na řízení církve. K. a. je politikyvzdálena, neztotožňuje se se žádnou polit. stranou;jde jí jen o to, by za nyněj. nedostatku kněží avzrostlých duchovních potřeb lidu laikové » pomá­hali“ zachraňovati duše, nahradit a napravit, cozanedbáno n. poškozeno beznábož. výchovou aškolou. Laik se snadno dostane i tam, kam knězipřístup nemožný. Nepřátelé se organisují k práciproti Kristu, zakládají mezinár. svazy; proč se takrozčilují, když papež vyzval katolíky, by se téžspojili ke zorganísované práci pro Krista?

KATEŘINASIENSKA,dle Španělů prý hrubá- proč-'Po zvolení protípapeže Bened. XIII.psala: »Ti ďáblichtějí rozsápat církev Kristovu.<( B. byl Španěl! ­Čtěte její listyl Proniknuty láskou Kristovou a po­korou. Pohnula papeže k návratu z Avignonu, dalapodnět k reformě dominikánů v Něm. a Italii.

KLAŠTERY.VZenevě potkává nevěrec Lacordaira:»Což je tato rasa nesmrtelná?a bruči pro sebe.»Ano, duby a mnichové jsou nesmrtelní“ Řekniprofesoru, kt. každou hodinu na K. láteří, že nebýtjich, byl by bez chleba. K-ni kronikáři psali dějinystředověku, jehož se ted zneužívá proti K.; mni­chové opisovali a zachovali Homéra, Vergila aostatní klasické autory, které profesor žáčkůmvykládá. Ať je aspoň chlebodárcům trochu vděčen!

A) Vznik K. »Esseni dali podnět...a E., židé, asi200 let před Kr., vedli na poušti pospolitý životkající, bez žen, na modlení a postech. Ký div, žetuto myšlenku pojali už dříve mužové věřící v Bohaa nesmrtelnost duše? Lze je nazvat předchůdci křes­ťanských mnichů a poustevníků. Křesťanství neza­mítá dobrého nic, at' najde kdekoli! - »K. vznikly

K Kláštery 299

z egyptské modlosl. Serapionovy n. 2 budhismu.<<Kde vidíte podobu, hned větříte vývoj a závislost.Co praví dějiny? Před Kl. byli poustevníci! Odchá­zeli na egypt, poušť, by unikli pronásledování(Pavel, 1. poustevník 1250), n. 2 touhy po samotě(Antonin, t270), zvlášť když po r.313 se do osvobo­zené církve hrnuli nehodní. Antonín teprve po 20letech přijal k sobě jiné; tak vznikly eremitáže,osady, kde měl každý svou chatrč; scházeli se jenk modlitbám. První organisaci dal Kl-ům Pachomiuspo r. 320: 2 mužské a 2 ženské K. Zák Antonínův,Hilarion, přinesl tento způsob života do Palestiny,Basil jej poznal na cestách a zavedl v Malé Asii,Atanáš do Italie, kde byl ve vyhnanství; tam sedostalo K-ům pevné organisace od Benedikta (t529), patriarchy mnichů západu; první K. ve Franciizaložil Martin Tourský. (1'410) Benediktini, dlouhojediný řád na západě, největší dobrodinec Evropy.Odnože benediktinů jsou cisterciáci, trapisté a j.Za rozkvětu měli 2.000 K., dali církvi 30 papežů,2.000 kardinálů, 2.600 arcibiskupů, 4.000 biskupů,50.000 světců a blahoslavených, nečítaje desetitisí—ce biskupů a světců, vyšlých z jejich škol. Řádyk vykupování zajatců z otroctví Saracenů; jen Tri­nitáři osvobodili skoro milion ubohých za 5 miliardfranků (tehdy! 70% vyžebralil) a za 7.000 vlastníchčlenů, kt. se dali v otroctví za bližní! Moderní»lidumilnéa instituce jsou někdy zlodějny; chudítam nanesou povinných příspěvků na miliony anedostanou někdy nic, někdy bídnou almužnu.

Bi Nepřátelé K. 1. Pohanští “| (Libanius, Eunapius)říkali mnichům »černía tedy prastará nadávka!

2. Bludařl (Wiklefovo tkanivo prohlédli nej­dříve mnichové a varovali lidl), dnes neznabozi.Není známo, že by tolik brojíli proti pověrč. der­višům a ještě pověrčivějším tibet. budhistickým K.| pravoslavné nechají na pokoji. Dojde-li k revo­luci, rozluce církve a státu, pronásledování kato­líků, platí první útok K-ům. Luther, uteklý mnich,nemohl jim na jméno přijít. Když se přidali k němu,

300 Kláštery K

utíkali z K. a ženili se, byli nejlepší lidé pod slun­cem. Jaké K. za ním běžely! Zchátralé! (Něm. ry­tířil) Usilovala někdy světská moc o zrušení sku­tečně upadlých?

3. Proti K. zuří nejvíc ti, jimž po nich nic není.Ohrožují Milosrdné sestry stát? Pletou se do polí­tiky? Překážejí komu? »Jsme ve stol. svobody.“Nešly tam svobodně? Nemají volnost odejít, kdyžvyprší lhůta slibů, n. vyžádat si dovolení od círk.úřadů? Jeden: »Ohrožují v boji o život pracujícíhodělníka, poň. pracují zdarma.“ Druhý: »Ziji na útratypracujícího lidu, zvl. žebravé řády.<< Kdo z vásobou má tedy pravdu? Jeden tvrdí, že pracujímnoho, druhý, že málo! Láteříte na bohaté K., j.zadlužení potentáti odjakživa, na žebravé, na změk­čilý (prý) život v K. (stůl...), na jejich přísnouaskesi, na sliby - ]. by vás k nim kdo nutil! »Slíbyjsou nemorální; zavazují se jimi na celý život, ne­vědouce, do jaké situace přijdou, a ta může jejichzávazek učinit nesnesitelným.a Neplatí totéž i ovolbě stavu, na př. vojenského? Ostatně mohoujich být zbaveni, jak už řečeno. Důvod vašeho bojeproti K. je jinde! »Výčitkou je nám pouhý pohledna něho“ (na věřícího, čistého, ctnostného). Ne­hledě k tomu, že K. byly církvi vždy baštou protlbludařům a jejich pomocníkůml

4. »Strpěli bychom Milosrdné sestry, ale rozji­mavě řády jsou neužitečné, parasiti společnosti.“8 vašeho hlediska, snad, ač byste udělali lépe, kd.zametali před vlastním prahem. K. tráví podle vásčas »neužitečnou modlitboua, a vy? Zábavy, kina,tance, to není zahálení? »To patří k vzdělánílaA vede někdy do kriminálu! Parasiti... platíte vystátu na ně nějakou daň? »Sbírají odkazy.“ Odká­že-lí dáma několik tisíc na pohřeb svého amorka,vyplní se její odkaz do posledního písmene, aleodkaz na založení K. jsou »ztracené peníze...“ provás ztracené!

5. »Iebravě řády...a Řeholní bratr odpovídána posměšnou poznámku důstojníka: »My oba živ

K Kláštery 301

jeme z lidu; já z toho, co mi dobrovolně dají, vyz toho, co na nich stát vyždíme.a Žijí ]. tibetštílamové, lenošící a živí z práce jiných? Frant. :Assisi ustanovil za úkol svého řádu konání misií,nesměli za ně nic žádat a spokojit se dary lidu.Jeho duchovní synové zachytili v pádu klesajícíEvropu. Stačí uvést několik lidových kazatelů (Anto­nln Pad., Bernardín Sienský, B. di Bustis, B.di Feltre)a representantů vědy (Alex. z Halu, Bonaventura,Duns Skotus, Roger Baco).

C) Dvě položky: aktiva a pasiva - pro a proti.1. Aktiva. a) Kulturní význam K-ů, K. & vzděla­

nost. Čím byli OB střední a severní Evropěl Mi­sionáři, zemědělci, učiteli, kronikáři, staviteli, malíři,pěstovali vědy a umění v celém tehdejším rozsahu.(Za pravd. K. kap. ZO.) Fuldský opat Ratgar bylsesazen, poněvadž bránil mnichům vědu pěstovat!Psaní knih a práce zemědělské, dotud zaměstnáníotroků, stalo se čestným zaměstnáním sluhů BožíchlK. byly jediné učiliště za dob, kdy se stát o vzdě­lání lidu zhola nestaral! Platí i o stavbě silnic amostů, mýcení lesů, zřizování útulků pro nemocné,chudé, poutníky; nevolní sedláci neměli možnost,rytíři chuť (turnaje!). Knihovny, v K. prací dlouhýchstaletí pořízené, zničeny v mžiku od husitů, prot.,osvícenců, v revoluci. [Sekularisace. Jos. ll.]

b) Tím nastíněn i sociální význam K. V době, kdynebylo hotelů, byly K. asylem, kde každý cizinecvítán a přijat, bezplatně pohoštěn; u brány K.tisícechudých nacházelo denně chléb. Clugnyacký i(.živil jednu dobu 17.000 chudých (Neumann, Z dějinč. K. do válek husít.) Mnohdy zápolily s nedostat­kem (velké dávky král. komoře atd.), chudí u brányse měli lépe než mnichové. - »To vše bylo kdysi;svou úlohu vyplnily, dnes zbytečné.“ Jesuité v Číně,[Paraguay], s jinými řády vzámořských misiich konajídodnes u divochů totéž, co kdysi OB v Evropě.Miiosrdní bratři a sestry žebrají, ne pro sebe! Pronemocné, kt. zdarma ošetřují! V osvíc. 17. a 18. stol.Maurini, odnož OB, vydali za 100 let 710 vzácných

302 Kláštery K

děl, z nich 200 in folio. Poslední generál podstoupils 41 mnichy mučednickou smrt ve franc. revoluci. ­Harnack: »Vždy to byly K., kt. klesající církev za­chránily, zesvětštělou očistily, napadenou hájily.<<To však je ve vašich očích spíš přitěžující okolnost,není-li pravda?

c) Taktéž mravní význam K. dnešnímu znemrav­nělému světu nic neznamená. Čtu v dějepisnéučebnici: »K. znamenaly ú adek mravnosti.“ Zatodnešní doba znamená vzrust mravnosti! Rozlukoumanželství, zabíjením nenarozených dítek, zásadou,že přemáhat se je nemravné! Úpadek zaviněnobyčejně velkým bohatstvím. Clugny zkvétalo 250let, od r. 910; upadlo, když se volba opatů ne­mohla dit svobodně (vnucovánili. Podobně jinde.Laičtí opati, světáci, obyč. šlechtičtí synkové, kt.šlo o důchody, kt. chtěli tatlci lacino zaopatřit,v K. ani nesidlili, vyžírali je, platili si zástupce,potloukali se světem; ty prohlásíte za představiteleřeholního života? Jindř. Il. angl. vnutil K-u Corveycizího mnicha neřádného života, všichni opustili K.!Raumer: »Kroniky K-ů zapsaly každý případ po­kleslé kázně; pokládali jej tedy za výjimku; ne­zapsaly, když kázeň zachována.“ Bernard přísně vy­týká pokleslou kázeň některým K.; nebylo třebateprv Husa, aby na to upozornili Jak. de Paradiso,současník Husův, cisterciák, píše proti upadlým K.prudčeji než Husl

2. Passlva. a) úpadek K. Doznáte tedy, že bylynapřed na výši, poň. úpadek je možný jen s výše!Upadlě K. nedělaly nic jiného, než co prohlašujeteza práva lidské přirozenosti vy sami! Volnou lásku,požívavost! Jak vzorný byl život v č. K. předHusem, viz Neumann I. c. Ze nebyly všecky ve­skrze zkažené ani potom, viz Winter (nevelký pří­tel KJ), Život círk. v Čechách: »Za doby luterskévždy více se vzmáhající úpadek K., nebývalý. Neza Husa, kt. proti nim brojil. Až když vzduch v Ce­chách byl luterský, nakaženy i K. Nejobyčejnějšídůvod k útěku z K. byla ženská; řídko číst, že by

K Kláštery 303

mnich prchl z jiného důvodu. Takoví se nejraději­tiskli k luterským n. husitským farám, tam bývaliv bezpeči. Husit. konsistoř bez obtíží přijímalauteklé mnichy.“ Pohoršování nad upadlými K. jepokrytectví, sic byste sympatisovali s jesuity, kt.všemožně pracovali o nápravě spolu s arcib. Bru­sem a Lohellem, jsouce sami vzoreml Láteříte naupadlý život kněží 11. stol., a proklínáte ŘehořeVII., kt. chtěl zjednat nápravul

[Matěj z Janova] Jeho výtky jsou přehnané, ne—objektivní, někdy si odporuje. K. prý upadlé, ajinde dí, že škoda tak výtečných mužů v K-řeztracenýchl Upadlé K. nerodí mučedníky j. naše č.K. za dob husitských! V Německu byly upadlé,a tam vše běželo za Lutherem, utíkali z K. a ženili(vdávaly) se. - »V každém řádě dřív n. pozdějinastal úpadek.“ U kartusiánů a jesuitů nikolil NB.Jak dlouho vydržely vaše nejlepší sekty? Proč unich nemluvíte o tom, jak upadly, a to velmi rychle!Proč nepovíte, že se K. 2 úpadku obyčejně zaszvedly (Sv. Havel, Reichenau, St. Blasien) n. bylypapežem zrušeny? Ze Brus reformoval napřed svůjřád (křížovníky), než začal jiné (Hus a Luther na—opak!) Neuvěřitelná ohavnost zpuštění byla v 15.a 16. stol. v jistém řádě (viz Wintera), a přece sezvedl; kt. sekta se z úpadku zvedla?

b) »Bohatství K... “ Kdyby se rozdělilo mezi jed­notlivé členy, připadlo by na každého pramálo;kdyby se v každé rodině šeřilo j. v K., byl byvětší blahobyt (kouření, pití, toileta, zábavyl) Po­tentáti vždy myslili, že K. jsou nevycerpat. dclempeněz. Pro sebe i pro průvod, třebas i vojsko, žá—dal císař zdarma pohostinství v K.; Velehrad a jinétak přišly na mizinu. Winter: »Casté berně... Zvl.Vladislav Jagel. nařizoval K-ům válečnou hotovost(nadělení ze spojení s Uhramil); vůbec v 16. stol.bylo co chvíli třeba platit na tureckou vojnu. Většíškodu než z berní mívaly K. : nucených půjček.Král vydal K-ům rozkaz, aby bez otálení položiliurčitou sumu, aniž se řeklo, nač; a nebyly ty ,ša­

304 Kláštery !(

cuňky' malé. Zvláště za Rud. ll. Tepelšti musiliodprodat 9 vsí, zastání neměl K. nikde. l kapitolaarcib., když jí uloženo 1579 na Turka platit, ne právěšlechetně ukázala na K-y. Králové na místě dopense posílali své dvorské služebníky a jiné do K.,by je tam do smrti živili. Bývali to drabanti, har­cíři... Lze si pomyslit, ]. radost mívaly z takovéhostarého, hrubého drabanta jeptišky. Podle seznamu: 1590-1601 byli to většinou Němci n. jiní cizinci,Cech jediný: pokousali ho chrti Rudolfa II., poslalho do K., by ho tam živili. Mnohý vysloužilec přišeli s ženou. Vdovy chtěly být živeny po smrti mužedál Ročně stál jeden asi 20 kop grošů.“ I v Ně­meckul Brotbriefe (Litterae panis, vitalitií) byl pí­semný průkaz, takřka poukázka od císaře danálaikům, by byl v K. živen dočasně n. do smrti.

c) Smiles cituje St. Pierre: »Zběsilá touha pomnišském životě je hlíza duše.“ Zapomněl, coprávě za dob tohoto kněze vykonali MaurinilHaeckel: »Církevní umění je kontradikce, poněvadžcírkev byla vždy protivnice umění.<<Leda nemrav­ného n. tvého podvodnického »uměnía! Paulsen:»Kde je tajemství katol. církve, už tolikrát prohlá­šené a pokládané za mrtvou? Jistě v tom, že v nívždy muži i ženy najdou sílu, by obětovali život.(Mysli KJ) Třebaže jen jednotlivci, je jejich oběťtak působivá, že vyváží rozkladný vliv těch, kteřív církvi hledali jen pohodlný život. Ti drží církev,ne tajní radovéla Proč neuvažoval, odkud tu síluk oběti berou, a proč protestanté nemají K.? Har­nack se těší, že jednou dojde i u prot. ke K., bynebyli zahanbeni od katolíků. - Luther přece pro­hlásil K. za ďáblův výmysl!

D) Zabírání a rušení K-ů nepokládají ani katol.vládci za zlodějství. [Sekular. Církev. majetek.]»Národ K-ům kdys jmění dal, národ jim je může zasvzít.“ a) Co komu dám, nemám právo mu ukrást. ­b) K-ům nedal jmění »národa, t. j. zadlužená vláda;dostaly je od osob soukromých. - c) Souhlasíš, kdvžkdyž ti »národa vezme dům a pole, kt. tvůj děd

K Klerikalismus 305

zdědil, otec i ty dlouholetou prací zvelebil? KarelMartel byl první přítel i ochránce církve, Karel Vel.druhý, kt. odměňovali zasloužilé (vysloužilél) dů­stojníky a hojili nemocnou státní kasu zabíránímcírk. statků, kt. oni církvi nedalil OB dostali lánypralesa a pustiny, a když je proměnili v role apostavili domy, přišel »národa a ukradli Arnulfbavorský, Jan Bezzemek, Jindřich VIII., Václav IV.,Fridrich II. pruský se o zábor K-ů velmi »zajlmali.<<[Jos. Il.] Jak smečka psů se na K. vrhli prot. vládci,povzbuzováni Lutherem. »Josef neuznával potřebu,nutnost, užitečnost K-ůa. Hitler neuznával potřebu,nutnost, užitečnost č. škol! Prostý lid nevidí, k čemudraze placené laboratoře, kde s ohromným nákla­dem se vyrobí půl kapky »těžké vody“, k čemuhvězdárny, kde se věnuje mnoho času, energie apeněz na vypočítání elementů nicotného asteroidu;podle vás je tedy »lida v právu, když laboratořea hvězdárny rozbijel K-y stály míň a vykonaly prodobro lidstva vic! Neměl-Ii Jos. II. pochopení pro»imponderabiliau, pro duševní dobra, nezazlivejtelidu, že nemá porozumění pro vaše »imponderabí­liaa, pro vědu atd.!

KLERIKALISMUS.Gambettův ('r1882, ministerskýpředseda franc.) šlágr, kt. za několik desetiletí sestal strašákem celé »vzdělanéa Evropy. Co je K.?»Zneužívání náboženství k politice.“ Pak byl nej­větší klerikál nevěrec [Pombal]. »Zneužívání státnímoci k církevním účelům.“ Pak byl největší klerikál[Luther a Kalvínl. »Neoprávněné vměšování klerudo záležitostí, kt. nemají s náboženstvím co dělat.“Přímo nemají s náboženstvím co dělat, ale nepřímo!Mlčet, když lid volí do parlamentu nevěrce, kt.odhlasují rozluku manžel., proticírkevní zákony, za­vrou katol. školy, ruší kláštery atd. Zde musí pastýřibýt na stráži a varovat před vlky, kt. přicházejív rouše beránčím! Obyčejně však nazývají našinepřátelé K. každé uplatnění nábož. zásad ve ve­řejnosti, ať jde o nábož. průvod & pouť, o katol.

306 Klerikalismus K

politickou stranu, školu, manželství, svobodné vy­znání víry. Nakonec je u nich K. víra vůbec; pakje slovo K. nadávka.

KNEZl.A) Horší se kdo na stát, že vykonává svoumoc skrze pověřené »úřední osobya? Diví se kdo,že v kult. státě nemůže vyučovat, soudit, ověřovatprávní listiny každý, koho by napadlo? Když církevnechce k vykonávání bohoslužebných úkonů při­pustit leč osoby vyzbrojené »úřední pravomocía,nejde vám to do hlavy! U národů na nejnižšímstupni vzdělanosti existují »úředně oprávněnéaosoby ke konání soudní moci (pohlaváři) a boho­služebných úkonů (kněží), u kult. národů i učitelé.Proč se divíte, že ani v církvi si nesmi osobit tentotrojí úřad (pastýřský, kněžský, učitelský), kdo bychtěl? Sekty, kt. to zaváděly, byly náb. blouznivci,a brzo zkrachovaly.

B) Protestanté: »V Písmě není rozdílu mezi K.a laikyl Toto rozlišení vzniklo později, osobivostíŘímala Čti Skutky apošt. 14, 22! Patrno, že obce siduchovní nevolily ]. u vás; dostávaly je od apoš­tolů! Ef 4, 11; 1 Kor 12, 29; Sk 20, 28! Jak byl Pavela Barnabáš posvěcen na K.! Harnack: »Hierarchiese vyvinula znenáhla z polit. situace.“ Cti listy sv.Ignáce Antiošského 1107! V prvních dnech, u sa­mého zřízení církve, se shledáváš s hierarchií!První Otcové mluví o rozdílu mezi laiky a K. j.o věci samozřejmé!

C) Nietzsche: »V každé společnosti kněžský orga­nisované je 'hřích nutností. je opora jejich moci,kněz žije z hříchu, má zapotřebí, aby se hřešilo.aV každé společnosti se soudní organisací jsou Iotřinutnostíl Soudce, právník, žije z lotrovství, má za­potřebí, aby se kradlo, vraždilo! V každé společ­nosti, kde jsou lékaři, je nemoc a smrt nutností,lékař má zapotřebí, by se stonalo... Není to spíšnaopak? »Ve společnosti, kde se vyskytují zločiny,je soudnictví nutné; kde jsou nemoci, je lékařnutný. Ve společ. tělesně i duševně dokonalé ne­

!( Kněží čeští 307

bude soudců, lékařů ani K.a Není pochyby; kdybynebylo hříchu, nebylo by stavu K. - poň. by nebylotřeba prostředníka mezi Bohem a lidmi, j. by ne­bylo ani třeba Vykupitele. Syn Boží by by! přišel,ale ne j. Vykup.; některé kněžské úkony by byly(obět'!), ale snad by je vykonával otec rodiny,vládce (kníže : K.); nebylo by odpouštění hříchů.Vaši moudrost obracím proti vám. »Tam, kde nejsou!(., nejsou nutny hříchy.<<Tam, kde nejsou lékaři,nejsou nutny nemoci! Odstraňte tedy ze světa lé­kaře, a nemoci pominoul Odstraňte soudní aparát,& !otrů nebude! K. jsou vinni, že se hřeší, lékaři,že se stůně, soudci, že se krade!

D) Odkud ta nenávist K.? Albing: »Na špatné K.se nejvíce horší ti, kt. dobré K. pokládají za zby—tečném Chápu, že se rozčilují, když K. špatným ži­votem zavdávaji podnět. Ale proč tato nenávistse obrací i proti řádným K., proč tak rozšířena,mnohdy tanatícká? Někdy sice vočkováno (dětemz domova, dělníku z novin), ale namnoze pramenje jiný: »Výčitkou je nám pouhý pohled na ně­ho. .a (Md 2) Pohled na K. burcuje svědomí, při­pominá věčnost. Nevěrec je klidný, potká--Ii pastoran. rabina, jen pohled na katol. kněze na něho pů­sobí j. červený šátek na krocana. Nevěra bojujes katol. K. o vládu nad duchy a vycifuje, že pro­hraje. Zůstala by klidná, kdyby v kostele bylysamé babičky, ale naše kazatelny a zpovědniceskýtají jiný pohled! »Jediné kázání, jediná zpověďb , co má kniha postavilala »Nepotřebujemekněžilu Vy ne, kt. k Bohu nechcete, ale věřící!Přejte jim to potěšení!

KNEZI ČEŠTI. Nenáviděni, od učitelů, profesorů,i novinářů 1918-38 hanobeni. [Probuzenství.] Jen K.zachránili našemu národu řeč; čti Raisovy Zapadlévlastence!

A) Před 1910 řekl Masaryk: »Katecheti jsou vlá­dou placení udavačí.a Že se nedočkal 1939-45!V Prostějově učinil salvatorián P. Metod důvěrně

308 Kněží čeští K

vlasteneckou poznámku; učitel: »Má čest nedovolí,by se v mé třídě takové řeči vedly.“ Zavolal hnedškolní úřady, ty P. Metoda hned vydaly gestapu,popraven 3. července 1942. Učitel udal gestapuvlastence K. a řekl, že to udělá každému! Pak volal:»At' žije ČSR.“ Udavači se Čechy a Morava 1939-45hemžila; kolik mezi nimi K.? Za to řada i(. vykrvá­cela na popravištích, v koncentrácích. Kolik K. 2 ná­rodních »církvía? Jeden byl Gauleiter, jiní psaliloyálně, dělali H-vi poklony. »My jsme byli nu­cenil“ Katol. K. byli také nucenil Každý dostal psa­níčko, kde vyzýván, by s kazatelny užíval svéhovlivu na lid ve prospěch Říše, hrozeno jim šibenici:»Ne-lí, věz, že Říše i vláda protektorátu má pro­středků dost, by tě za toto tvé chování exemplárněpotrestalaa K. na kazatelnách nehlesli ani slovem!Riskovali... Byli tedy charakternější než mnohýbezvěrecl Nemůžete popřít, že tam bylo větší pro­cento odrodilců n. pokryteckých čechohitlerovcůnež u K.!

B) Po 1918 vylučování K. 2 č. národa, prý zrádci.[Vlast. Index.]

KNEŽÍ ŠPATNI, i biskupi a papežové! Stará pís­nička; chcete říci, že jsou pokrytci, když jinak učía jinak žijí. Vezměme vážky a odvážíme pokrytectvínaše a p. vaše!

A) Buď máte pravdu, když hlásáte volnou lásku,právo nadčlověka, že není života za hrobem, n.pravdu nemáte. Máte-Ii, jste pokrytci, horšíte-li sena K., kt. se vaší naukou řídí, nečistí, vládychtiví,hrabiví; nemáte—Ii,je ničemné hlásat vědomou lež,byste zastřelí své neřesti. Uzdrav se sám!

B)U nás a u vás. Vaši duchovní husitští, prot.,českobratrští byli vždy vzorem mravnosti? Tahejtenapřed trám z vlastního oka, a pak třísku z našeho!My pravdu o špatných papežích netajime [Alex.Vl., Inoc. VIII.],vy o svých lidech anol Velmi váženéprot. dílo Světové dějiny (Baldanus-Weber) píše:»[Luther] upřímně zápolil po ideálních statcích, bylmuž modlitby, veselý, milovník zpěvu, trpěl poroz­

K . Kněží špatní 309

umění pro nevinné zábavy, měl smysl pro umění,byl korouhevník duchovní svobody, v jeho spisechohnivý zápal.a L. byl nemrava, syfilitik, cizoložce,opilec, žráč, zotročil kdekterý svob. projev osob­ního mínění, jeho spisy kapou oplzlostmi, jeho lidébořili umělecké památky. [Husité, Kalvín, Knox.]Na prot. lakomé, nemravné kazatele Iáteřil sám L.

C) Odkud se hra" v církvi špatní opati a bisk.?Když si je nevolil klerus, mnichové a lid, když byliod vládců vnucenil Tento nešvar začal v 6. st'. zaMerovingů. Král odměňoval své vojáky tím, že jimdal biskupství, a ti těžili z jeho statků, za roční daň»dovolilia svým K. souložnice atd. [Řeh. VII. lnvest.]

D) Kdy bylo hromadné pohoršení v řadách K.?1. Když biskupi a opati měli ohromné důchody, ao ty se drali šlechtičtí synkové; když štědří věřícízřídili mnoho obročí, kde K. měl celé zaopatřenía žádnou práci (denně mši sv.); zahálka matkahříchů! Sekretář Pia Vll. kard. Paca děkoval Pánu,že státy rozkradly bisk. statky; ustalo pohoršení!2. Před revolucí 1789 byl vyšší klerus ve Franciibohatý, 131 bísk. milionáři, krom 4 samí šlechtici;kaplani byli žebráci uprostřed žebráck. lidu, ročně200 franků, z kt. ještě musili platit velké daně;chudoba nutí k lecčemu! - 3. Ve st. 14. a 15. po­hanská zkaženost ovládla velkou část ital. kleru.[Humanis.] Vytýkáte církvi, že zakazuje jisté knihyčíst, zbožňujete antiku; špatné knihy i antika sesvou »zdravou smyslnosti“ zavinila špatné K., bis­kupy, pap. Buďte hezky zticha! - 4. Špatní pap.byli za vlády žen. [Jan XI.]

E) Ještě jednou vážky. Kolik světců a velikánůducha se zrodilo v řadách katol. K., kolik u vás?Naši svatí K. vyváží pohoršení špatných; u vás není,kdo by je vyvažoval. Krom toho: co špatné, dělávětší rozruch než dobré; špatnost se vtiskne liduv paměť a je od dějepisců zaznamenána; ctnost jeklidná, a poň. u K. ji lid předpokládá, připadá musamozřejmou a pomine ji mlčením. U nás po 1918!Odpady a ženění odpadlých působilo rozruch, psa—

310 Kněží špatní K

Io se o něm, círk. soudy se jím obíraly; psalo sei o řádných K.? Bude-Ii kdo psát r. 2.500 0 círk.životě u nás v 20. st., doví se z archivů jen o nečist.K., a bude myslit, že byli všichni takoví - byla jich

menšina!KNOX Jan. - A) činnost. Protikatol. smýšlející

Lecky: »Nikdo v reformaci nezuřil tak j. K., žádnáfrakce nebyla tak nesnášenlivá, tak k jinověrcůmzarputile fanatické j. Skotsko.“ K. se spojoval s ro­tami vrahů a zločinců, každý spojenec mu byl ví­taný, jen když »pomáhala proti katol.! Mše sv.zakázána trestem smrti, ohromné statky círk. za­brány, ale nebyly »dány chudýma; sta žen upáleno,sta jich umíralo na mučidlech, r. 1678 v hlav. městěza 1 den upáleno deset žen! Zfanatisoval své pří­vržence k občanské válce proti katol. královněMarii Stuart., hřímal s kazatelny i tiskem: »Prot. jsouve svědomí zavázáni M. St. zabít a všecky knězes ní. Sovy lze vypíašit jen zapálením jejich hnízd.aDoporoučí revoluci a protistátní násilí »na ochranuslova Božího proti modlářůmm Když pak jeho »Spo­lečnost (kongregace) Páněa zvítězila nad »SPoI:satanovua, a vláda (»občanská m0C(<)se dostalado rukou kalvínců (puritánů), přeladil K. svůj kla—rineta hlásal: »Občanská moc (světská vrchnost) májedině právo zařídit a změnit náb. v zemi.<<Skotskose stalo vzorným státem politického i náb. zotro­čení, jakého nebylo nikdy předtím ani potom. Kaž­dičké hnutí nejen veřejné, i soukromého a rodin­ného života bylo potahováno před »presbyteriuma,inkvisiční puritánský tribunál.

B) Zivot K. Katol. kněz, v Anglii se oženil, pakprot. kazatel, spojenec prot. vrahů kardinála Bea­tona 1546, uprchl do Ženevy, kde »vychována odKalvína, vrátil se do vlasti, jím rozeštvaná quaproti katol. »modloslužebníkůma ničila kostely,klášt., vzácné památky umělecké i písemnictví.Po­kládal se za proroka od Boha poslaného, jehožnauka není podrobena žádné autoritě. Nazýval sedruhým Eliášem - zbabělec, kt. pokaždé ze Skotska

!( Koedukace 311

utekl, když bylo zle! V 60. roce po druhé ženats 16 letým děvčetem. Smutkem ho naplnilo, že ukra—dené círk. statky zabrala šlechta a že on i jehokazatelé odbyti malým odškodněním. (11572) - Smi­les: »K., 1 upřímných nejupřímnějšíall

KOEDUKACE.»Pohlaví na sebe navyknou, hochodkouká od dívky jemnost, ona od něho pevnost.“Zkušenost 1918-38ukázala, že dívka odkoukala odchlapce klackovitost, on od ní zženštilost. Aprioris­tické deklamování nezvrátí skutečnost, nesetře, codo lidské přirozenosti vloženo. Nejen tělesně, i du­ševně jsou obě pohlaví rozlišena. Proti přírodějedná vychovatel, kt. toho rozdílu nedbá a jejspolečnou výchovou stírá. Zkušenost pak zvrátívšecku patřičnou moudrost, kt. své zásady fabrikujeza stolem bez ohledu na skutečnost. Výrok nekatol.profesora: »Hoch i dívka denně pospolu, žijí v ne­ustálém erotickém rozechvění, jistá vášeň před­časně probuzena, stále drážděna; četbou, tancem,společn. výlety, spol. tělocvikem, spol. koupánímvybičována na nejvyšší stupeň, ke škodě zdraví,studia a pevnosti vůle.“

My katol. se bojíme promluvit o věcech, kt. znákaždý hoch, bychom prý »nenarazilia; naši nepřá—telé nejsou k nám tak šetrni! K. má leccos na své­domíl Tu starší studentka hledá jistý zákrok, tamprofesor zve jinou starší, že s ní bude v svém bytěopakovat učivo, a vzpírá-li se čistá dívka, odpykáve škole zle. Vždyt' i před jistými lékaři nutno va­rovat: »Nechod' tam sama!“ l v katol. táboře slyšet:»Vychovatel musí moderní mládeži rozuměta-chce-Iise stát oblíbeným, musí vyjít jisté vášni vstříc n.aspoň »neviděta. Po 1918: »V katol. spolcích oběpohlaví spolul Sic hochy nedostanem! Hoch musídívku povahově poznat, jisté něžnosti nelze dneszakazovat, povahy se doplní, by jejich »Iidstvíabylo celé, duševní přátelství oba zušlechtí.a A zjed­ná Iékařkám vedlejší příjem! Mládež raději nežKristaslyší takové vůdce, po letech proklíná svůdce!

312 Komenský !(

KOMENSKÝ.A) Líčen' mládeži jednostranně, zá­sluhy zveličovány, nepěkné vlastností zamlčeny,život a působení líčeno se silným protikatol. zahro­cením. Dějepisné učebnice Iáteří, že papež vyzývalkatol. vládce k tažení proti husitům, by našemu ná­rodu zachráněna zděděná svatovácl víra; pročzatajují, že K s ostatními emigranty štvaJ Švédy,Sasy, Francouze, Sedmihradce i Turky k tažení dotěžce zkoušených Čech, by zachránil vetřelé pro­testantství! Co od nich ve 30 leté válce č. lid za­kusil! [Gustav, Emigranti, Toleranční patent, Válka30letá.] Ještě po vestfálském míru štval K. k válce- vyznavač nauky, kt. válku co hřích zavrhovalalJinak učil, jinak jednali »Bůh lidu svému, když zemipohanů dával, poroučel tak: Oltáře jejich zbořte,modly ztroskotejte, rytiny spaltel Pročež, co Israeli­té činili, i vy čiňte, proklatě modlářství (katol. ná­bož.) z gruntu vykořeňte.a Knížatům radí: »Vymet'tez katol. chrámů všechny Antikristovy modlářskénevěstčí šperky i obrazy, kazte neřádya (ozdobychrámové). Tak čteme v jeho Haggaeus redivivus.V »dojemnéma dílku »Kšaft umírající matkya píšeo katol. církví: »Ty ses stala macechou, změnilases v upíra, který ssaje krev svých dítek. Odkazujíkrálům země horlivost, by tě j. nečistou ohněmspálili“ Nazývá ji záletnicí. . tolerancel Měl tedyK. chuť k upalování katolíků!

bl Jeho pověrčlvost a lehkověrnost v různá po­dezřelá proroctví mu způsobila již za jeho životaevropskou ostudu. Napřed navštívil blouznivceKottera, kt. předpovídal pád a zánik papežstvíi vítězství prot. »církvea a rehabilitaci Zimníhokrále. Jeho »proroctvía přeložil K. 1625 do češtinya odevzdal 1626 vypuzenému Fridr. Falckému (v Ho­landsku). R. 1627 se zdržoval u 16 leté Kristiny Po­ňatovské, kt. předpovídala totéž; odebral ses listem od ní k Valdštýnovi; nebyl přijat. odešels ní do Lešna 1628, a když ani jeho souvěrci ne­chtěli jejím proroctvím věřit, hájil jejich božskýpůvod Spisem O pravých a falešných procích. Pak

K Kometa 513

věřil proroctvlm opilce [Drablka], kt. předpovědělvítězství protestantů na r. 1656. Všecka tato »vi—děnia přeložil do latiny ve spise Světlo v temno­tách; klidll za to posměch vědeckého světa. Ne­pěkně pochleboval švéd. králi Karlu Gustavovi,stavěje ho nad Alexandra Vel.

C) Katol. Poláci přijali vlídně č. emigranty; zlese jim odplatili. Za války švédskopolské sympati­sovali s prot. nepřáteli Polska, K. se radoval z vi­tězství Švédů, vyzýval vévodu sedmihradského, byse spojil se Švédy a napadl Polsko. Lešno měliv rukou Švédové; Poláci se blížili 1656 a vyzvaliŠvédy ke kapitulaci; K. Švédy povzbuzoval, by sedrželi, a když Poláci města dobyli, spálili je, cožkladeno za vinu jemu. (Prot. Krasinski, Švéd Mare­sius; obviňuje ho, že město Švédům zradil.) S tímsrovnej, co piše Novotný o Praze, hájené od stu­dentů jesuitskě koleje 1648: »Strašnějšího dokladuoúčincích jesuitské výchovy si nelze učinit.“ Ovšem,K. by byl Prahu zradil, a Švédové by ji byli spálili!Prvni »biskupa Bratrské jednoty Řehoř žil neženaty;

K., poslední »biskupa, byl ženat třikráte.KOMETA. »Papež Kalixt III. vydal 1456 bullu proti

kometě, kt. se tehdy objevila (Halleyova), a stíhalnezvaného hosta blesky církev. trestům - 1. Popřejtemu to potěšeníl V astronomií není papež neomyl­nýl - 2. Je to báchorka, kt. se vyskytuje po prvéu Laplace 1829-tedy trochu pozdě! Arago se směje1832, že papež K. vyloučil z církve! Četli pánovéjeho bullu? Nařídil v ní modlitby a prosebné prů­vody za odvrácení tureckého vpádu, ne za odvrá—cení K.! Aby nikdo nezmeškal předepsané modlit­by, nařidil polední zvonění, a to pak zůstalo. »Dolitanie vložena invokace: Od ďábla, komety aTurků vysvoboď nás, Panela Račte mi ukázat mod­lící knížku, kde jste tu invokaci objevili! AntonínFlorentský (11459) mluví 0 K. 2 r. 1456; má celoukapitolu o K-ách, ale o modlitbě proti K. ani slova.Eneáš Silvius (Pius ll.) taktéž, Jan Kapistrán poklá­dá onu K. za záruku vítězství nad Turky, a Palo­

314 Kometa !(

Iianus dokonce vytýkal círk. vrchnosti, že si »tako­vých zlých znamení nevšímá“ - Za Ludvíka Pobož­ného přišla též K. Lid se strachoval, jeden astronomna jeho dvoře uvedl slova proroka: »Nebojte seznamení nebes, jichž se pohané bojí, neboť jáHospodin, Bůh váš, jsem s vámi.“ Král na to:»Pravda, ne hvězd se bát, ale toho, kt. je stvořil.uNebyl tedy středověk tak příliš pověrčivý!

KOMPAKTATA, čtyři články husitů, jimiž vyjádřiliv červenci 1420 svůj program a jichž schválení uči­nili podmínkou smíru s církví na sněmu basilejském.

A) CO? Podáváme krátce s poznámkami papež.legáta Ferdinanda, biskupa z Luky: 1. »Zřízená &svobodné kázání slova Božího“ Co znamená zří­zené kázání? Snad kněze k tomu úkolu od církvepověřeného! Ne však, by si kázal, kdo by chtěla co by chtěl, i proti učení církvel Nemyslete, ževy jediní znáte všecku pravdu slova Božího, žedosud nebylo dáno ji žádnému člověku poznat!(Jak husité ono »svob.a kázání pojímali, patrnoz dějin jejich hnutí: svým predikantům, kt. utekliod pluhu n. verpánku a kázali dle jejich pověr,svobodu - všem ostatním, katolíkům i sektářům,smrt. Pronásledovali i C. bratry.) - 2. »Aby všichnikněží, od papeže počínaje, opustili svou nádheru,lakotu a nezřízené panování a žili po příkladěKrista a apoštolů.“ Nelze toho hanět, usilujete-Iio to dovolenými prostředky; nesluší se vám všakpod takovou záminkou je vyhánět a jejich statkyrozchvacovat, byste tak, chtíce jejich Iakotu zmen­šit, zveličovali lakotu svou; zdálo by se, že vámjde víc o jejich jmění než o touhu po zdokonaleníjejich života. - 3. »Aby hříchové smrtelnl a jiní ne­řádová byli stavovánlm Špatně se očišťuje (přidá­vám: špatně očišťuje jiné), kdo ve špíně trvá. (Lé­kaři, uzdrav se sám!) Při drancování klášterů do­cházelo k odporným scénám; boží bojovníci sezpili; opilství, loupeže a vraždy dle nich nebylihříchové smrtelnl? - 4. Přijímání pod obojí.

K Kompaktáta 315

8) Jak? Na basilejskóm sněmu byla K. upravenaa povolena. Winter nemá jasné hledisko. »Řím ne­chtěl upřímně mír s Čechy, byl nespravedliv, K.upravil tak, že je mohli přijmout jen katolíci. Kdochtěl z kalicha přijímat, měl učinit vyznání víry aodříci se bludu; klade důraz na katol. učení oEucharistii. Za takových podmínek nevím, komu takoncese byla udělena. Katolíci o ni nestáli, a všich­ni »podobojía (i prot.l) byli vočích katolíků bludni.aCož může katol. církev pokládat za své členy blu­daře, prot., turky, židy? Schválit učení těch, kt. učípravý opak toho, co církev? Jak zmatený názor0 církvil Buď se husité pokládali za členy katol.církve n. nepokládali. V 1. případě byla církevv právu, v 2. případě byl nerozum od cizí církvežádat schválení své nauky! Viz, jak dopadli prot.i českoslov. sekta, když navazovali s pravoslavnoucírkvíl »Máte jinou nauku, nemáme spolu co jed­natla Winter se diví, že kališná konsistoř vystupo­vala proti prot. kněžím na svých farách; zdaž byprot. snesli, kdyby na jejich faru dosazen katolík?»Dolanští píší universitě, že se jim vnucuje neob­vyklé nábož. (katolické; což předtím katolíkům odnekatolických pánů?), že dostali kněze jiného ná­bož.“ Tedy husité se za katolíky nepokládali, acírkev je méla pokládat za své! »Kališník Bene­šovský byl tak jalový husita, že na slovo poslouchalarcibiskupa.“ Co tedy husité v církvi hledali? Ba­bylonská anarchie náboženská, o kt. Winter častomluvi, má důvod, že se odtrhli od učitelskéhoúřadu církve, že každý »svob. kázala slovo Boží.Winter se horší, že papež si »osoboval rozhodovato věcech víry nad husity a Cechya, nediví se, žesvětská vrchnost, nevzdělaní páni, na svých stat­cích ve věcech víry rozhodovali, co se má »držetao Svátosti, jak sloužena mše, s kánonem či bezněho, s pozdvihovánim či bez něho, v ornátě abez něho atd. Bude se W. horšit, že arcib. nechtěltrpět kněze ve Wittenberku svěcenó (!|), jichž bylov Čechách plno? »Svěcenéa od luteránů!

516 Kompaktáta K

C) Do kdy? a) Církev. Pius ll. zrušil K. 1462. Pekařnazývá jeho čin felonii, věrolomností. To je chyba!Basilejský sněm byl rozkolný, odtržený od papeže,jeho usnesení ho nevázala! Kdyby se byli Češi 1420spokojili s kalichem j. privilegiem, byli by jej snaddostali už tehdy, ale pražští Mistři prohlásili kalichza nezbytný k spáse; tedy táboři byli (i dle Pekaře)zřejmí kacíři; kališníci chtěli smir s církvi. Chybyřímské kurie viz [Jiři].

b) Husité. Na sněmu v Praze 1524 přijali 20 člán­ků Lutherových, jež předložil Cahera, zřekli se Husai jeho spisů, pokud se nesrovnávají s Písmem(Huse, čims hřešil, tím jsi trestáni), 1567 hodili doharaburdi i K., pro něž krvácela celá vlast a po­bouřena Evropa. Říkali posměšně »vopaktátaa.Zchátralá husitstvil Kdyby se byli nicotných K.vzdali dřív, nebyl by na trun dosedl cizinec, nebyloby došlo k Bílé hoře, nebyl by náš národ poněm­čen. Luther Čechy pohrdal, 1519 se okázale Husa“! »českého kacířstvaa odříkal, teprve později začals Husem sympatisovat, a Češi, bývalí nepřáteléNěmců, přijali s otevřenou náručí jejich nové ná­bož.; s ním se valiio do Čech němectví, 1618 volíza krále něm. kalvínce Fridricha Falckého. Křížovácesta našeho národa: Hus, K.,náboženská anarchie,Jagellonci, Habsburkové, Iuterství, poněmčováni,zvláště pohraničí, Bílá hora, ztráta Lužice, 50 letáválka, ztráta samostatnosti za Marie Ter., Lotringové.

KONCENTRAČNI TÁBORY. Čtu v něm. nauč. slov­níku, že prý v Něm. od 1933 »Erziehungslager fůrGegner des neuen Staates, um sie zu nationalerAufbau- u. Gemeinschaftsarbeit zu erziehenm Bu­dou-Ii si příští generace dle toho tvořit představu

o . T.!KONEC SVĚTA A) Ze země ve stavu, v kt. nyní

je, věčně nepotrvá, že nastane stadium, kdy životna ní bude nemožný, o tom nemá věda nejmenšípochybnosti. Způsob, jak se to stane, může býtrozličný: meziplanetární katastrofa (srážka s kome­

K Konec světa 317

tou), n. země zahyne »marasmema, energie ves—miru se ponenáhlu vyčerpá j. stářím tělesné sílyčlověka, slunce i země vychladne; voda vniká dozemské kůry, slučuje se tam s pevnými látkami,bez vody však není život možný; radioaktivníchlátek ubývá, a s nimi mizí další podmínka života;atd. Jako mrtvý vrak bude zeměkoule plout ves­mírem. Sv. víra toto poslední slovo pozměňuje &doplňuje to, co věda zbádat nemůže: K. 5. nezna­mená zničení, nýbrž přechod k dokonalejšímu stavu.Tak čteme u proroků, u sv. Pavla i ve Zjevení sv.Jana. »Učinim nebe nové a zemi nOVOu.a

B) Kdy bude K. S.? »Nemistná otázkal Kdyby námbylo k užitku to vědět, kdo by mohl lépe poučitnež Pán sám své učedníky, když se ho na to tá­zali? On však odpověděl: ,Nepřísluší vám znát do­by, jež Otec sobě vyhradil! Nadarmo se tedy na­máháme vypočíst a určit, kolik let bude ještě světtrvat, kdyžtě z úst věčné Pravdy jsme slyšeli, ženám po tom nic není. Všechny výpočty maří a v tévěci nám ustati káže ten, jenž pravi: NepříslušlVám...“ (Aug. De civ. Dei 18. 53) Sv. Tomáš Aq.dodává: »Ceho Pán ani apoštolům nezjevil, kdyžse ho na to tázali, zjeví tím méně jiným. Protovšichni, kt. se pokoušeli vypočíst onu hodinu, 1 ne­pravdy byli usvědčení. Všechny dosavadni dohadyse ukázaly nepravdivými, a nepravdivými se ukážíi dohady těch, kt. neustávaji hádat, kdy konecsvěta bude.“

C) Již ve středověku byli samozvaní proroci, kt.předpovídali brzký konec světa. [Chlllastickó] blouz­něni zachvátilo mnohé bludaře, i husity. (Chillonznamená tisíc.) Na konci světa nastane prý doba1000 letého kralování Kristova na zemi, vyvoleníbudou odměněni napřed »tureckým nebema. Předlety v české katol. literatuře tento blud zveličena přidán jiný: »Někteří vyvolení půjdou do nebe,ostatni zůstanou na zemi, budou se dobře mít apohlavně rozmnožovat“ Jak může katolík něco ta­kového napsat, je mi záhadou. Pán přec praví:

318 Konec světa l(

»Po vzkříšení se nebudou ženit ani vdávat“ SlovoPáně: »Hledte, by vás nikdo nesvedlm

D) Kdykoli přišly těžké metly na lidstvo, našli seblouznivci, kt. ze Zjevení sv. Jana i odjinud počí­tali, že »to už začlnáa. Tak i po 1918. Já bych sipokládal za hřích chtít počítat; vždyt' bych tímukázal, že nevěřím slovu Páně: »O tom dnu nevědíani andělé v nebi.a Pátý sněm lateránský vyloučilz církve každého, kdo se opovážil v kázání »po­čítat“ konec světa. Od 3. st. bylo již učiněno 43výpočtů; 34 data již minula, 5 jich spadá do 20. st.(do let 1911-1994), tři po r. 2000, jedno »popřávázemi ještě několik tisíciletí. Flammarion, kt. si zesv. víry tropil posměch, si zahrál na proroka apředpověděl konec světa na květen 1910 (dočkalse neslavného vyplnění svého proroctví). SlovoPáně, že ten den a hodina (ta doba) zůstane ne­známá, bude platit vždy. (Mt 24, 37 nn.)

E) Pán označil sice některá znamení (jiná připo­juje sv. Pavel), kt. ohlásí jeho příchod; ale jensouhrn všech nás oprávní k určitému úsudku.1. Evangelium bude rozšířeno po celém světě. - 2.židé (většina národa) přijmou evangelium. - 5. Paknastane v církvi všeobecné vření a velký odpad. ­4. Jeho původce bude Antikrist, nástroj satanův;skrze falešně proroky a zázraky mnohé svede.Svět, morálně od A. ovládaný, bude veskrze pro—hnilý j. mrtvola, zralý k zavržení a ke zkáze. - 5.Války, revoluce, zemětřesení, hlad; snad následekvlády A. - ó. Příchod Henochův a Eliášův, kazatelůpokání. - 7. Velké pohromy; svět »v posledním ta­ženía se bude téměř 2 veřejí vymykat; znamenina nebi: »Slunce se zatmí a měsíc nedá světlasvého, hvězdy budou padat s nebe.a Pán mluvílidově, má na mysli zemskou atmosféru; snad déšt'meteoritů. - 8. Lidé budou hrůzou schnout. - 9. »Apak teprve přijde Syn člověka.“ - 10. Světový po­

žár... po vykonání soudu či před ním?KONFESE. A) [Augsb.] Katolíci se mýlí, když

myslí, že lze přesně říci: »Toto učí luteráni, toto

K Konfese 319

kalvínia atd. Nutno mluvit jinak: »Takto učil Luther,toto byl náhled jeho pomocníka Melanchtona, ko­legy Bucera.a Brzo bylo Lutherovi nanic z oné »svo­bodya, kt. okázale hlásal, když ji potřeboval prosebe. »Přijmout a věřit, co tvrdím jála Jenže prot.takové svobodě nechtěli rozumět; ale pak »koliksyslů, tolik děr, kolik pastorů, tolik věna Bylozjevno, že se musi sjednotit aspoň v základníchčláncích. A ted' nastala hotová štvanice, vyráběnaK. jedna za druhou (úřední formule-obsahujícíhlavní články náb.) Již za 13 let po vystoupení L.byl v jeho táboře zmatek nad zmatek. Augsb. K.vydána 1530, 1531, 1532, tedy za 3 roky ve třechvydáních, každé »pozměněné a poopravenéa, r.1551 ve 4. vyd. Šmalkadské články, od L. 536sestavené, od prot. bohoslovců (kromě Buceral)nečtené, 1537 podepsané, 1538 vytištěné. Nová jed­notná »formule Svornosti“ (Formula Concordiae), přiníž o skutečném sjednocení nelze mluvitl Na roz­kaz kurfirsta saského Augusta vypracována od protbohoslovců v Torgau (1566), ale protože všichniprot. stavové s ní nebyli srozuměni (šlechtici aměsta... ti rozhodovali o věcech viryl), byla zno­va přepracována v Bergen 1567 od kancléře JakubaAndreae. (Současný prot.: »Byl opilec, prohnanýďáblův pastor, Teufelspfaffe, milovník klukovin,jedovatý pomluvač.a) Tuto formuli musili podepsatvšichni duchovní, kazatelé, učitelé, universitní škol­ník (!), úředníci; 8.000 duchovních ji podepsalo, anižji četlo. [Celib.] Prot. Leo: »Jen jeden farář a dvaučitelé odmítli podpis, pročež zbaveni místa; ostat­ní faráři pozbyli posledni stopy mužnosti, by vytr­vali při svém přesvědčení.“ Prot. Heidrich: »TatoK. měla obnovit (to, co nebylo! Totiž prý) ohro­ženou jednotu luterské církve a vyplenit jed kal­vínského a melanchtonského bludu.a(ll) Chytráus,kt. jen nerad podepsal, napsal o osmi bohoslov—cích, kt. ji sestavili: »Mnozí přirovnávají oněchosm bídných kolegů k Aristotelově spolku osmiraublřů, kt. se pohádali; napřed byli čtyři od čtyř,

320 Koníese !(

pak dva ode dvou, nakonec 'eden od jednohozaškrcen.a Kalvínci sestavili v ruzných zemích nes­četné K., z nichž se 24 pokládají za „nejvýznam­nějšía, (Kolik bylo bezvýznamných?) V maličkémŠvýcarsku bylo »důležitýcha K.od 1523-1566»pouzea12; při jedné pomáhal luterán Bucerl

B) česká K., kt. sestavili čeští prot. (25 článků)a podali katol. cisaři(l) Maxmiliánovi II. k schvá­lení 1575; div, že nepozvali ještě židy a Turky; tak»opatrněa (bezbarvě!) byla sestavena, by ji mohlipřijmout utrakvisté, luteráni, kalvlnci, Č. bratři. TatoČeská K. nebyla jediná ani poslední K. českýchprot.; vždyť Č. bratří sami jich měli kolikl Rozhá­ranost náb. touto obojetnou K. ovšem odstraněnanebyla. Jinde nebylo lépe; kolik je polských K.!Kolik angl., uher.! Belgická, skotská atd.

KONFUTSE. Khung-fu-tse (fu-tse znamená Mistr,rabbi), čínský ministra státník, žil 551-478 před K. Posesazení se věnoval ffické a dějepisné činnosti,oddán rozkošnictvl. Reformoval náb., upravil staré»svaté knihya. Jeho náb. je bez Boha, nejvyšší cílčlověka je blaho státu. (Hegell Nic nového...)Jeho nauka, později vlivem budhismu a taoismupozměněná, stala se čínským státním náb., přimí­šeno uctívání přírody a předků. K-ví později pro­kazovány božské pocty, r. 194 před K. mu přine­sena první obět', r. 1 po K. povýšen do šlechtic­kého stavu, r. 54 slaveny svátky k jeho poctě, dnesmu zasvěceno mnoho chrámů; v lidu je jeho náb.smíšeno s nesčetnými pověrami, s uctíváním bůžkůatd. Tedy jakási podoba s [budhismemll

KONIÁŠ. A) Rci slovo k jeho obhajobě, a jsi pro­hlášen za fanatika a zrádce národa. Jsi hrdina?Pak se nelekni lidí, kt. na Jiráskovo [Temno] pří—sahají ]. na evang. Co je větší hrdinství, pomlou­vaného se zastat proti všem, n. se připojit k du­chovnímu proletariátu nevzdělanců a polovzdělan­ců, a spolu s nimi j. smečka psů se vrhnout na

K Koniáš 321

toho, proti němuž je poštvali? - K., čistý a nadanýstudent, vzdal se vábné budoucnosti, z láskyk zbloudilým se stal chudým misionářem, 37 letobcházel zvl. vých. Čechy, trpěl nemoci, hlad, nouzi,pronásl., rány od ubohých prot. beránků, v mrazutrval až 8 hod. ve zpovědnici (kdo to nezkusil,neví, co to znamená), kázával denně až pětkrát,ne s řetězy, jak lžou Jiráskově; ne sice nasládle,nýbrž mohutně a důrazně, a s láskou. Zlomen útra­pami a stářím 11760. Ottův Slovník naučný lže:»Hřímaje hlavně horoucím peklem, uměl mukyzatracenců malovat tak živými barvami, že mnozíodcházeli potřeštěni.a (Podobně lže 0 P. Fab. Ve­selém T. J.) Jejich káz. jste vůbec nečetlií K-vaPostila, Chof Beránkova a zvl. Zlatá dennice:najděte mi tam hrůzy, o kt. mluvíte! Z každé strán­ky vane vroucí láska k vlasti a k duším, ani stopyzášti n. jedovatosti proti bludařům, kterou Temnoproti katol. misionářům sršíl K., obětavý u římnývlastenec, mluví proti bludům, nespilá svudcům.»Arcikacířa neni nadávka, je překlad latinskéhoheresiarcha, »zakladatel kacířství“ [Komen]

B) »Husité, Pikardští, Táboríté, Jamníci, Pivničníci,Adamité, Kališníci, jedni proti druhým knihy vydá­vali. Vloudilo se do Čech i Iuterství, kalvín., zwin­glián., a ti všichni vespolek zápasili. ó zlořečenéknihy, kt. v Čechách tak hrozného krveprolití přes200 let příčinou bylyla Arne Novák nazval "K. roku1910 hyenou; ničil prý zběsile kdekterou č. knihu.1. Kdo zničil více vzácn. knih. K. se všemi jesuitydohromady, či Žižka s božími bojovníky a osví­cený rušitel klášterů [Jos. |l.]? Kdo zbořil vícenádherných staveb, K. a jesuité, či Žižka a husité?Kdy upadla pražská universita tak, že byla na po­směch celé Evropě, za 'esuitů či za husitů? - 2. »K.spálil 60.000 vzác. č. in ha Tak poprvé Pelcl, svob.zednář 01801). Prý tak stojí v řádové pohrobnívzpomínce na K. Tam udán počet 30.000, tedy lžeš!Veřejně pálil K. knihy dvakrát, 1728 a 1731, načežodváděl všechny závadné lidu odňaté do Král.

322 Koniáš K

Hradce bisk. konsistoři. Mnoho jich bylo i v tamníknihovně T. J., jak svědčí P. Vydra T. J. - 3. K. ničili něm., Iranc., latin. tiskoviny. - 4. »Vzácnéa - pročje tedy znova nevydáváte? _Uchovalyse v pražskéuniv. knihovně a v klášterních karcerech! Tomek:»Plody náboženské zhýralostim Hanuš: »Nelze jebez velkého hnusu číst.<<Pověrečné škváry, snáře,zažehnávání atd. Co bylo jen poněkud stylistickyn. historicky cenné, uchováno v knihovnách T. ].Uznávají to Svátek, Hanuš, Vlček, katolíkům azvláště jesuitům málo nakloněni. Truhlář: »Jesuitéve svých knihovnách zachránili Husovu Postilu.<<Měli páni K-ův »Klíča v rukou? Dočetli by se, že»neodsuzuje na smrta všechny č. knihy bez vý­jímky; podává návod, co nutno pozměnit, by knihapozbyla svého kacířského rázu a mohla být liduponechána. I Chelčického Postila byla jen poně­kud opravena. Jak »cennéa byly knihy, v duchuprot. psané a v lidu kolující, sděluje Vavák; jaksprostými nemravnými písněmi zušlechťovalí IidlVydavatel Vavákův si netroufal ani vše doslovauvést! - 5. Místo spálených nebo odňatých škvárůdával K. lidu dobré české knihy, ale od zadluženévlády Karla VI. málo podporován. Hrabě Fr. Špork,nepřítel jesuitů a zednář, změnil docela smýšleníod chvíle, kdy po prvé slyšel K. kázat; pomáhalmu ve vydávání č. knih. P. Steyer T. ]. založil »Dě­dictví svatovácl.a, jež za 80 let rozdalo 80.000 č. knih,

C) Arne Novák, Dějiny literatury č. 1939 mluvíjinak než 1910. »K., od dob osvícenských (Pelcll)problematická postava, kterou odpůrci proměniliv protikacíř. zuřivce. Podoben značně Steyerovi,vyniká nad něho kazatelskou virtuositou, sebeza­píravostí při misiích, měl výborný smysl organisační,stejně rozuměl lidové duši a jejím potřebám, vy­nikal českým uvědoměním národním a láskou k ja­zykovému dědictví, kt. skvěle ovládl. Zpracovals nemalým uměním nejeden kus duchovní lyriky.Děsivá představa K. j. protireformačniho zloduchabyla utvrzena novější beletrii. zvl. Čechem a Ji—

K Kostnický sněm 323

ráskem. Příkře stranický ten obraz přispěl k tomu,že se č. baroko 17. st. považuje přes své velkéhodnoty kulturní šmahem za dobu temna; je topo stránce kulturní i slovesné nespravedlivé“

D) Prohnané prot. agitátoryličíJirásek jako apoš­toly pro svatou věc. Apoštolské působení K., kt.se v pravdě stravoval z lásky k svedeným, chtějenárodu vrátit uloupenou víru svatovácl. a vyprostitze spárů cizáckých bludů, je prohlašováno za fa­natismus. V jedné povídce líčí Jir. vlastence z po­čátku 19. st., jak ve svém pokoji »koniášujeu; rádbych věděl, kdo měl ke »koniášovánía větší právo,zda napsali pověrečných škvárů více katol. než prot.

KONKORDAT,smlouva církve se státem o věcechcírk. n. společným obojímu foru. Církev zůstáváK-u věrna, i když stát, jak se často stává, K-u nedbán. jej věrolomně ruší.

KONNERSREUTH.[Zjevení.] Církev nerozhodla anipro ani proti. Některé podobné mystické stavy lzevysvětlit docela přirozeně; jasnovidcil Bylo byukvapené všecko prohlašovat za dílo nadpřirozené,stejně ]. předem odmítat a popírat jakýkoli nad­přirozený vliv. Mnohdy oba prvky bývají smíšené;kdo je s to je rozeznat?

KONSTANTIN,jenž ediktem Milánským dal r. 313křesťanům svobodu a rovnoprávnost s pohany, na­zýván od někt. historiků »Velikým<<- proč ne odevšech? Ukrutníku Herodovi tento titul dávají, so­beckému vyssavači lidu, Ludvíku XIV., opilci a bar­barovi Petru |., Fridr. ll.; myslím, že bych uhodl,proč ne K.! Měl ovšem ! chyby nemalé; církev honeuctívá jako světce (jen pravoslavníl), ale prouspořádání římské říše (nejen pro církevl) má

význam veliký.KOSTNICKÝSNĚM, nejslavnější v celém středo­

věku, počtem i vzděláním účastníků; pomluva, žebyl shromaždištěm lidí nízké úrovně.

324 Kostnický sněm !(

A) Svolán působením cís. Zikmunda, kt. tím vy­hověl tužbám všeho křesťanstva, od Jana 23., kt.šel jen nerad, ač dal slovo, tuše, co ho čeká. Císařse tu ukázal naposled v dějinách co ochráncecírkve, držel energicky i(. :. pohromadě, když Januprchl, ze všech sil se namáhal, aby církví dánazas jednota. Na rozhraní Německa, Francie, Italie,na neutrální půdě (ani Italie, ani Francie) pone­náhlu se shromáždilo 33 kardinálů, 3 patriarchové,343 arcibiskupů a biskupů, 2.148 opatů, profesorů,doktorů bohosloví, velmistři všech rytíř. řádů, 1.500rytířů, vše s komonstvem, 5.000 kněží, přicházeli aodcházeli, jednou tam bylo zároveň 18.000duchov­nich, 39 vévodů, 173 knížat a říšských hrabat, za­stoupeno 38 universit, vyslanci všech evropskýchdvorů, i cařihradského a tureckého; pruměrně100.000cizinců; »elíta všeho křesťanstvau. (Palacký.)Poslední velkolepá manifestace evropského zápa—du ještě docela křesťanského a jedné víry. Že semezi tolika nahrnulo do i(. i všelijaké chásky, nenídivu; neděje se tak při každém velkém meziná­rodním shromáždění?

B) Úkol. - 1. Odsoudit bludy Wikleíovy, Husovy,Jeronyma Pražského, dominikána Falkenbergra,frantíškána Jana Parva. - 2. Odstranit [Rozkol]. ­3. Zjednat nápravu v hlavě a ůdech; tento úkolnesplněn. Jednak se K. 8. protáhl příliš dlouho(1414-18), jednak neměli k ní směrodatní činiteléchuti, zvláště papež Martin V. Kd. bylo k reformnímdekretům došlo, nebylo by luterské hnutí vzniklon. by nebylo mělo větších důsledků než wiklefské.

C) »K. :. nebyl zákonítý.a [Hus.]

KRISTINA ŠVÉDSKÁ, dcera a nástupce [GustavaAdolfaj, od mládí vychována v luterství, ale jejímuvelkému duchu toto náb. nedostačilo. V 18. rocese ujala vlády, za dvě léta korunována 1650; nadvůr zvala největší učence evropské. Již v pěthodin ráno rokovala denně s Descartesem. Několikkrálů žádalo o její ruku pro sebe n. pro syny,

K Krutost 325

odmítla. (»Nevím, zda bych zrodila nějakého Ale­xandra n. spíše Nerona...a) Věnovala se tím vícevědě. (»Ví více než všecky franc. akademie i s pa­řížskou universitou dohromadya; vévoda de Guise.)Mužný charakter. Jesuité Mecedo, Malines a Casatijí vysvětlili katol. viru. »Dovolil by papež, bychbyla potají katol. a jednou za rok přijímala s prot.večeři Páně?a »Ne.a »Pak nezbývá, leč se vzdátkoruny.“ 1651 učinila první pokus, dala se však pře­mluvit; od šlechticů k posled. sedláku ji každý mi­loval; 1654 svolala sněm, vešla s korunou na hlavě,zřekla se trůnu, u přítomnosti všech vyslanců a ce­lého dvora; dle zvyku ji měl nejvyšší říšský úředníksejmout korunu, nemohl se k tomu odhodlat; sňalasi ji sama. Když odložila král. plášť, byl na kusyroztrhán, každý chtěl mít památku. K. v občanskémoděvu opustila zemi, v Brusselu o vánocích složilavyznání víry, v Loretě obětovala sv. Panně »korunupozemskou (zlatý votivní dar), by jí za to vypro­sila korunu nebeskan, v Římě přijala od papežeAlexandra VII. biřmování na jméno Alex., žila tamj. prostá dáma, 11689. Láska jejich bývalých pod­daných vyhasla velmi brzo; když nedocházela zeŠvédska slíbená roční pense, vyhradil jí papežroční příjem. Byla vždy hrdá na svou víru. Lidéhmotaři a hrabiví, tehdy j. dnes, nemohli pochopit,že by kdo z ušlechtilých pohnutek se mohl státkatol.; leda když katol. odpadne k prot., uznávají»vznešenéa pohnutky; proto o jejím rozhodnutí ší­řeny nesmyslné domněnky i pomluvy. Jedna se jídostala do rukou, připsala slova: »Chi Io scrive, nonlo sa; chi Io sa, non Io scrive.a (Kdo to napsal, tento neví; _kdo to ví, ten by to nepsal.) Srovnejme

s ní [Alžbětu angl.]!KRUTOST. A) [Tort.] Byla větši K. v katol. »bar­

barskému středověku, či v prot. a nověr. »osvíc. hu­mánníma novověku, v nacistických koncentrácích?Středověká katol. zásada: »Církev nežizní po krví.“Kněz a biskup, kt. hlasoval při soudu pro trestsmrti, byl irregulární, nesměl vykonávat kněžské

526 Krutost K

funkce. Bohužel, někdy se toho círk. předpisu ne­dbalo. [|nkv. Carod.] Vydávat bludaře světskémuramenu je zvyk dosti pozdní. Alex. III. 1162: »Lépeodpustit vinným než vzít život nevinným.a Po prvépověřil světské rámě zákrokem proti krutostem, kt.[Albigenští] páchali na katol., Inocenc III. 1199;

trestáni konfiskací majetku a vrpověděním ze země.B) Jinou zásadu měl Zwingl. »Evangelium (jeholjžízní po krvila Prot. tuto zásadu svědomitě plnili.Angl. Kalv. Kac. Knox.] Revoluce 1789-95, Mazzinihoímská republika 1848-9, kde za dva roky sprovo­

zeno ze světa víc lidí než od špaň. inkvisice za 200let, a jak krutěl V katol. středověké Italli byla za­ložena první bratrstva na pomoc uvězněných, o kt.se nikdo nestaral, v prot. novověké Angli se ne­mohli katol. anl za peníze k uvězněným dostat adát jim jíst. V Římě byla l nemocnice pro zajatce.Středov. žaláře byly sice zlé, ale 1. církev učenímo skutcích tělesného milosrdenství (»zajaté a vězněosvobozovata, hmotně podporovat) vybízela věřící,by—jim jejich úděl ulehčovali, což přestalo, kdyžprot. zavrhli nutnost dobrých skutků. - 2. ZalářePombalovy v 18. st., pařížská Bastila 1789, londýnskýTower za Alžběty, koncentráky byly horšíl - 3. Za­kládall prot-é řády k vysvobozov. vězňů? Bratrstva,kt. odsouzeným před popravou zjednávala útěchutělesnou i duchovní? V katol. středověku byla ve

všech větších městech!KRVINA, povinnost, by příbuzný zavražděného

zabll vraha, někdy i jeho příbuzné. Jich vraždumstí zase jiní; tak jediná vražda má za následekcelou řadu vražd. U nekult. a necivilisov. národů,dnes K. ještě na Korsice, Balkáně i jinde. Mojžíšnemohl K. odstranit, ale omezil: 1. Jen pro úmysl­nou vraždu. Nm 35,19;Dt19,11nn.-2.Stíhala jen pa­chatele, ne jeho příbuzné. Církev byla vždy proti K.

KŘEST. »Přljali jste jej z perského kultu Mithra­va.<<Velké víry třeba, byste tomu věřili! Taurobo­Iion... Velekněz Mithrův, oděn velekn. rouchem,

K Křesťanství 527

sestoupil do jámy, horkou krví vyvrhnutého býka,kt. na něho stékala, krOpÍI líce, oči, polykal, věřil,že dosáhne nadlidské sily, pak moditba za plodnostdobytka a země. Julián Odpadlík se mu podrobil,aby smyl svatý K. - »Převzali jste K. 2 kultu egypt­ské Isldy.<<Isis, zosobnění přírody, její zasvěcenclkonali ten K. ve veřej. lázních! - »K. je analogienáboženských obřadů očistných u židů, kam...“Omývání je přirozený symbol vnitřní očisty, protoje najdeme i v jiných náboženstvích! Pojat zevně,neni K. v křesťanství originelní; zato jeho podstata,účinky, význam! Znovuzrození, odpuštění dědičnéhohříchu, vlití milosti, vtisknutl nezrušitelného zna­mení, právo na nebeské dědictví! Čtěte, co 0 K.učí Pavell »K'. vznikl v Babylonii.“ Mandáové, zby—tek gnostické sekty, původně pohané, jich bůh Ea,otec hlavního boha Marduka, později přijali prvkyžidovské, křesťanské, parsismu (staroperské nábo­ženství), falešně nazýváni křesťané Jana Křtitele.Z počátku sympatisovali s křesťanstvím, nestoriáníse pokoušeli o obrácení, pak začali křesťany nená­vidět. Obřad, kt. říkají K., je snad původu pohan­ského, časté omývánl (ponořování), krom toho majípožívání obětního pokrmu, »sbratřenía, mazání ole­jem, oddavky, svěcení kněží - zřejmě přijali od nás,ve 4. a 5. stol.!

KŘESTANSTVI. Krátká konfrontace s nepřáteli i»přáteliu.

A) K. a nevěra. »Vědecké výklady“ vzniku a ví­tězství K. - škoda, že každy jinýl

1. Jak vznlklo?»Vývojemu. Fichte učí: »K. jest nutný produkt své

doby; kdyby ho nebyl založil Pavel (!!?) v tétoformě, byl by je musil založit jiný, v téže formě.“Pod Kor. Kr. 16. pozn.; 396. pozn. Produkt své doby?Jak tedy vysvětlit, že ona doba se na svůj »pro­dukta s fanatickou zuřivostí vrhla? Židovstvo i po­han.? Co je produktem doby, je přijato a vítános otevřenou náručí, na př. luterství, produkt shni­

328 Křesťanství K

lého círk. života, revoluce, produkt shnilého stát­ního režimu, hitlerismus a rasismus, produkt něm.fanatického šovinismu.

O vývoji lze mluvit jen u živých bytostí, před­pokládá životní sílu, ponenáhlý, nenápadný pře­chod z jedné formy k druhé, na př. z dětství k do­spělosti, ze staročeštiny k novočeštině, ne však,když zbořím boudu a postavim palác, když v ziměvznikne pod okapem malá ledová hora nebov Chile ložiska guana. Tedy a) život, b) předchozítvary, c) když vývoj ukončen, není tu to, co bylodřív. Házíš slovem vývoj, na nic při tom nemysle.K. 2 pohanství - kde jsou tedy přechodní tvary?Honba za nimi horší než Haeckelova za opicočlo­věkem. Zde vám nelze vložit miliony let ]. Haecke­lovil »Malé krůčky, dlouhé doby...<< Zde krátkádoba, sedmimílovými kroky. Před r. 30 nebylo poK. ani slechu, a r. 60 je K-nů plná římská řišel Tacit:»Nesčetné množstvía (mučedníků)i Odkud se vzali?Jako by s nebe spadlil

Z listů sv. Pavla zřejmo, že se k víře v božstvíKristovo nepropracoval; od počátku svého obrá­cení (dle jeho údajů za 1-2 roky po smrti Páně)v ně věřili Ta víra byla všeobecná u K-nů, jimž

psali Věří stegně j. onl Co prohnilé, nutně zahyne.Ze shnilého íma se nevyvinuli zdraví národové;nastoupili místo něhol Do hnijící země musí býtvloženo sírně odjinud, a to se vyvine v stroml Zi­votní sila K. rozvíjí činnost 2.000 let, jejím plodůmse obdivují í nepřátelé... musila být do lidstvavlita odjinud, nevzklíčila sama ze shnilého pokolení!

Strauss: »Ježiš vzal ze židovstva čistě duchovní amravní hodnoty (jenže je zdokonalil tak, že smyslníhrabivi židé nechtěli o nich ani slyšet!), z hele­nismu humanitu (které tam bylo pramálo! ...otroc­tví!) a radost z života (špinavou, jíž Řecko i Římshni|!), a obojí stmelil v nové náb.“ Židé nenávi­děli z duše pohanskou kulturu, Římané pohrdaližidy, obé stmelit znamenalo spojit oheň a vodul ­Carriére (T1895): »K. vzniklo vzájemným stykem

K Křesťanství 329

Keltů, Germánů, Slovanů, Římanů, Řeků, jejich stů­hováním a boji.<<Chyba, že tu bylo před stěhov.národů, že jeho kolébkou je Palestina, že bojepustoší a ničí, nedají vznik ani umění, tím ménězjevu velkolepému ]. je K.! - Draper: »K. je výtvorpolitiky řím. císařů.“ Divno, že cís. je nejkrutějipronásledovali! - Zeller (1'1908): »Kdo nemůže n.nechce pochopit, že !(. je produkt vyžilého židov­stva a pohanstva, galileismu a helenismu, ten at“mlčí, věda nemá na něm podílu“ Také důkaz!

Nietzsche: »K. je náb. protiarijské par execellen­ce.“ Tedy semitské. Jeho slovo se stalo okřídl.frázi něm. rasismu. Každá rasa má svého boha j.Fillšt'ané, Babylon atd. Také pokrok! Proč tedy ne­zahodíte i abecedu, kt. je též darem semitsky mlu­vících chamitů (Feničanů), pití kávy, kt. pochází zesemit Arabie atd.? Pravdu přijmu od kohokoli,je mezinárodní, nad rasami! Je nějaká semitskénásobilka, arijcům nepřijatelná? Přitom N. tvrdí, žetoto »výlučně protiarijské náb.a má mnoho z »arij­skéhoa budhismu, a jiní jeho vznik odvozují z bájíarijských Indů! - Malvert: »K se vyvinulo z arij­ského kultu slunce (( Důkaz?a Monstrance! Má po­dobu sluncela Jenže vznikla ve st. 14., podobygotické vlžky; až ve st. 17. poodobu slunce! »Svato­zář je důkaz, že křesťanský Bůh i Kristus je zosob­nění slunce <<Jenže hlava Kristova zdobena svato­září až kol r. 300, podoby kříže, a by! zvyk zdobitsvatozáří i hlavy vysoce postavených osob až dodob gotiky! »Maria zobrazována j. egyptská Isis,černá bohyněm Jenže chemicky zjištěno: sošky sv.Panny nebyly původně černé, zčernala za dlouhévěky rumělka, jíž byly natřeny! »K. je ve svémvzniku reakcí proti židovstvu.a Pravý opak toho,co tvrdí Niet.! Dle N. je dítkem židovstva! »KdyžK. poznalo svou neschopnost k obrácení pohanů!(Kdy? Kde? Snad sv. Pavel?), rozhodlo se, že sepřikloní k pohanstvu.a (Kdy? Jak?) Renan má v téžeknize tři »vědeckéa výklady o vzniku !(. (MarcAurěle.)

330 Křesťanství K

»Nebýt organisátorského talentu Pavlova, byl byKristus zmizel ]. bezvýznamný rabín v zmatku aspletl tehd. sekt. Kristus dal obsah, Pavel se s nímnáhodou spojil, dopomohl K. ke cti světového náb.Byl Kristu tím, čím Husovi Žižka, Chelčickému bratrŘehoř, Lutherovi Melanchton.a Četli jste vůbec listysv. Pavla? Mel. viděl v L. kolegu, o jehož prosto­páš. životě divně zpívá, Pavel věří v Krista j. v SynaBožího a Boha. Pán užil Pavla za nástroj, by skrzeněho rozsvítil světlo své pravdy pohanům a polo­žil základy k církvi světově; P. si toho byl vědom.Zázraky, jimiž P. své nebeské poslání potvrzoval,jsou také ovoce jeho organis. talentu?

»Každé náb. má mythy, báje, tedy i I(.<<Každénáb., kt. vzniklo, dokud neuměli psát! Za dob Krist.už písmo bylo, jeho slova (učení) jsou zaručenějšínež dějep. díla Herodotova, Liviova, Tacitova![Evang.] Rosenberg, jehož kniha »Mythus 20. st.“byla evangeliem nacistů, učebnicí na všech něm.školách, na posměch vší histor. pravdě: »K. snůškaohavnosti, kloaka, kt. pojala všecko bahnisko z vý­chod národů.“ Neřesti, proti kt. K. nejvíc brojilo!

2. Jak se rozšířilo a vzrostlo? Renan: »VítězstviK. nutno vysvětlit neslých. štěstím (náhodou...vítězství po urput. bojích se přičítá statečnostil),touhou doby po absurdnostech.<< Pak divno, že ne­zvít. egyptské náb.; tam nesmyslností bez počtul- »leu se zhnusili nečistí bozi, toužil po čistšímnáb.a Kdo z obou má pravdu? Žádnýl »Lida toužilpo »panis et circenseSa, naplnit zadarmo žaludeka vidět v cirku vraždící se zápasníky. - Schopen­hauer: »Ze I(. zvítězilo nad žldovstvem a řeckými řím. pohanstvem, vděčí svému pesimismu, ten mudal síly; v nové době zapomnělo svého poslánía zvrhlo se v mělký optimismus.“ Nahoře Strauss:»Radost z života.“ Kdo má pravdu? Smrt Kristovanebyl projev pesimismu, neutíkal sebevraždou z ži­vota, obětoval život z lásky!

»Všecek svět sjednocen pod žezlem jedin. vlád—ce, řím. císaře; tím strženy hranice mezi národy,

K Křesťanství 531

jež by byly nepřestupnou hradbou šiřitelům K.aNepopírám tyto přirozené výhody; souhlasím, žeTvůrce sám tak připravil situaci k rozhlášení pravdyKristovy. Přesto se K. probíjelo za těžk. bojů, anijednu posicl nezískalo hravě, jak tvrdíte.

a) Boie : nepřáteli vnějšíml. s židov., řeckou tfii,řím. státní mocí. Židé a řím. stát pronásledovalkrvavě, řecká ffie žádala ]. racionalísté dnes doko—nalé pochopení všech tajemství, bojovala spisy.Kelsos kol 178; »modernía námitky najdeme již uněho, vyvrací je Origen. (Vzkříšení Kristovo halu­cinace žen atd.) Porfyrios před r. 300 provádí přís­nou »kritiku bíblea, chce porazit K. jeho vlast. zbra­něml, vytýká evangeliím, že si odporují, popírázázraky Kristovy, zvl. jeho vzkříšení, apoštolé hofalešně vylíčill, zkomollll jeho nauku; j. bys slyšeldnešní nepřátele K.!

bl Boje : např. vnitřnlml.Obrácení židé se nedo'vedli vyzout 2 názorů mojž. Zákona, obrác. Řekovése vzpírali sebezáporu, bludné nauky se v K. obje­vily už před r. 100, faleš. bratrů nechybělo. (2 Kor11) K. znamenalo opustit vžité názory a nevázanýživot. Jde-li o to, je každý velmi kritický a nedů­věřivý! Bludaři věděll, jak do toho: ve všem slevíli,proto za nimi kdekdo běžel. »Bud' se K. rozšířilopomocí zázraků, pak má nebeskou legitimaci,nutno je j. náb. s nebe poslané přijmout; n. serozšíř. bez zázr., pak je samo největší zázr., jakýse dá myslit.a (Jan Zlatoůstý.)

Kmeny germán. a slovan.: poslední případ, žeobrácen celý národ. U nevzděl. Germ. nerozhodo­vala pravda, nýb. moc, někdy politika. Chlodvík:»Přijmu K.,pomůže-li mi K-ský Bůh kvítězství.a Kdyžpokřtěn král, pokř. všecek lid. Germáni napředpokřtěni, pak vyučení. Přl hromadném obrácenízůstalo v mysll mnoho pohanství, v mravech mn.surovosti, bylo třeba dlouhých věků, než je kvasK. nadobro změnil. Přec pomalu vzestup, K.zušlech­ťovalo. Prot-mus opak! Ať k němu přinuceni n.dobrovolně, vždy spěla mravnost rychle dolů.. ­

332 Křesťanství K

Starověké bludy: smíšení pohan. názorů 5 K-skounaukou; středověk: smíšení pohan. mravů (pověr,surovosti) s K-ským náboženstvím.

3. Čím to, že se K. dodnes drží? Ed. Hartmann:»Spěje k rozkladu.“ Prot-ské K., ano; katolické K.?Plno životní síly! (Pod korouhví K. - Za pravdou K.)»K. umírá.“ Tak volali už za Tertulllána kol. r. 200.Najděte podobný zjevvdějináchl Nauku, kt.obno­víla tvářnost země, z řím. bahniska zahradu Illií,z padlé ženy následovníci Mariinu, z vlků beránky(ti u téhož stolu - pán s otrokyl), sbratřila velkés malými, nepřátelské národy, posvětila manželství,a je dnes od milionů vyznávána ]. před tisíciletím.»Sekty, vzniklé reakcí proti upadlému životu vcírkvi,též povznesly náboženský život.“ a) Kolik jich na­počtete? b) Na jak dlouho? Nejvýš dvě tři desíti­Ietí; i C. bratří! - Každá sekta, kt. začala tím, žechtěla K. zlepšit, přivést k »původní čistotěa, skon­čila tím,že se 5 K.nadobro rozešla.Táboři,prot-é atd.

B) K. a protestantismus. Je K., t. j. nauka a náb.Kristovo, uskutečněno v církvi katol. nebo v prot.?Prot. od svého vzniku volají: »Církev katol. se jiždávno odchýlila od původní čisté nauky Kristovy,Luther & Cie obnovil původní čisté ryzí K.“ Nevíteasl, že tak mluvili již bludaři ve 2. a 3. st. (Zapravdou K. 529), že jim Tertullián odsekl: »Pře­dobrý &přetrpělivý Pane Ježíši! Tvé učení nadobrozkaženo, a tys musil tak dlouho čekat, až nějaký

Marcion se nad tebou ustrnul a tvé pravdě £ —mohl k právula Ale teď zdolat těžký probl m:dokdy zůstalo K. čisté? Kdy se učení Kristovo za­čalo kazit? Claude (T1687): »V 7. neb 8. stoletímJenže to nejde! Papež již seděl pevně v křesle,a různé »ohavnostia, jež reformátoři církvi vytýkali,byly všeobecně rozšířeny. Proto Boh.Arnold (1'1714)»Za doby Konstantina I. r. 313.a Tedy jakmile církevdostala svobodu! Ale přihlédnuv bedlivěji poznal,že již v katakombách »satan řádila; vždyť už tehdypapeženství kvetlol Bludaři byli podle něho lidé,od kněží nespravedlivě pronásl. Angl. úřední Kniha

K Křesťanství 353

kazatelů tvrdí, že K. udrželo původní ryzost doKonst. - Priestley, výtečný chemik a špatný theolog(11804), mínil, že do smrti Hadriánovy r. 138. Ko­nečně Semler (t1791) prohlásil, že K. bylo hned ponanebevst. Páně veskrze zkaženo; už za nejstar.dob »všude bujela pověra a hloupost, ba i ne­mravnosta. Jiní zase míní, že odpověď na otázku,kdy a jak se začalo K. kazit, není ještě vyjasněná.(Uhlhorn; Bestmann, kt. tvrdí, že náb. Mohamedovoje čistší než katol.; Ritschl; Baur, kt. přichází k zá­věru, že K. se propracovalo k čistotě pravdy v He—gelovi, nevěrci! Tedy ne v Lutherovil Kovář: »Pra­vou cestu ukázal lidstvu teprv Masaryk.“ Soudí j.Semler: hned po smrti JK byla jeho nauka zkažena.)

Prot. sami se zřekli fráze, již pracovali kdysi:»). prameny jsou čistší, čím blíže zdroji, tak i K.Jeho první doby představují čisté K., později sezkazílo, zvrhlo v ohavný náb. systém, jemuž dánojméno katol.a 'I'h. Moore vydal na poč. 19. st. knihu»Cesty jednoho Ira za pravým náb.“ Uvěřil onéfrázi a jsa jist, že se katolictví od pův. ryzího K.zcela vzdálilo, jal se studovat nejstarší círk. Otce.Tam najde »ryzí Km, nauku prot.! Začal: Kliment.první apoštolský otec (T101), učedník apoštolů,v listě ke Korint. prohlašuje pravomoc stolcePetrova; sám jsa papež vykonává autoritu nejvyš.rozhodčího v církvi! - Ignác Antiošský (1107) za­stává skutečnou přitom. Páně v Eucharistii (protidoketům, j. by měl s kalvinci co dělat!), papež­ský primát, tradici (»Držte se pevně tradic apoštol­skýcha, nebyla tedy bible jediný pramen víryl). ­O jeho mučed. smrti poznamenáno: »Ostatky se­brány, přineseny do Antiochie, ve výroční denjeho skonu konány u nich zádušní bohoslužby.“Tedy mše sv., oběť N. 2. a úcta ostatků i svatýchna samém počátku 2. st.! - Hermas, autor spiskuPastýř, kol 150, mluví o nutnosti dobrých skutků,postu atd., 0 závaznosti Zákona Božího, čímž seLutherův [antinomismus] a popírání [dobr. skutkůjřiti v trosky. - Justin (T asi 167) hlásá přítomnost

334 Křesťanství K

Páně v Eucharistii, proměnu slovem kněze (»Totoje tělo méa), obětní charakter mše sv., Maria jePanna a druhá Eva. O mši sv. a postu má zmínkui Dldache apostolorum (Učení apoštolů), vzniklápřed r. 100. - Irenej (1'202) uvádí nepřetržitou řadupapežů až k sv. Petru; není tedy papežství usur­pace! Mluví o tradici římské církve, »založené, jakkaždý ví, sv. Petrem a Pavlema, varuje před roz­kolníky, kt. se odtrhují od římské církve. »Při vý­kladu Písma se musí křesťan řídit tim, co pravípastýři církve.<<Mše sv. je oběť, Maria P. je druháEva, naše prostřednice. O tradici mluví důrazně aobšírně: »Má větší význam než psané slovo, jepodkladem jednoty víry v církvi, rozšířené po ce­Iém světě.<< - Tertullián (? asi 240) mluví o znameníkříže, modlitbě za zesnulé (očistecl), úctě svatých,Eucharistii, tradici; církev je jediné oprávněná vy­kládat bibli. - Kliment Alex. (? před 215) o Eucha­ristii, obrazích Kristových. Orlgenes (? 254) o samo“spasit. církve (mimo církev není spásy), primátě,tradici, vzývání svatých, očistci, vznešenosti MarieP., Eucharistii. Hippolyt Římský (1'235) o mši sv.Cyprián (T258) o pokání, dostiučinéní, dobr. skut­cích, obcování svatých, tradici, primátě Petrově,nutnosti jednoty s Římem, mši sv.

Moore: »Na svých výzkumných cestách jsem ne­našel mezi nejstar. Otci círk. ani jediného prot.Do r. 300 černou papežskou tmu. Tu jsem připadlna opačný manévr: hledat u Otců přemrštěnosti, kt.katolíkům vytýkáme, na př., že se klanějí Marii.“Ale pravý opak! Epifania. pravi: »M. budiž ucti­vána; Otci, Synu a Duchu se klanějme, ale nikdoať se neklaní Marii.“ Z mučednických aktů sv.Perpetuy (r. 202) byl by zvěděi o víře v očistec,v katakombách by byl objevil nejeden nápis ob­sahu katol. (obcov. svatých, modl. za zesnuléapod.)

»Když jsem nenašel protestantů v řadách Otců,najdu je snad v zástupu bludařůh Nač přišel!Šimon, otec gnostiků: »Netřeba dobr. skutků; mi­lost nelze ztratit; kdo věří, nemusí dbát zákona

K Křesťanství 335

Božího ni jeho hrozeb, smí žlt podle svých chou­tek, poň. člověka vykupuje milost, ne skutky spra—vedlnosti.u Drahá lthakol Konečně po dlouhém pu­tování první prot.l Kalv. a Luth. učení! Gnosticismusje podstatou a kořenem prot-mul Basilides po­pírá svob. vůle, hlásá absolutni predestinaci, Barde­sanes taktéž. Manes: »Lidská přirozenost je veskrzezkažená, vyvolení (t. j. manichejští) nemohou hře­šit.a Proto tropili valentiniánl a basilidiáni ohav­nosti nepopsatelné. Justin: »Val. praví, že jejichhříchy jlm zhola nic neškodí.“ J. bychom slyšellkalv. synodu dordrechtskou! Kalvín jen vyleštilstaré zrezavělé zbraně někdejš. bludařů. Gnosti­kové dokazovali všecko z Písma! Novaciáni ve 3.st. popírali círk. pravomoc, autoritu i tradici, ape—Iovali na rozum (jako všichni bludaři před nimi apo nich); donatisté po prvé nazvali církev velkounevěstkou babylonskou j. Komenský, Eunomius ajiní: »Kdo přijme pravdu (tim rozuměl své nápady),nevypadne nikdy z milosti.“ Marcion, Donát, No­vatus, Arius se stali bludaři. poň. se nestali bis­kupy, Vigilantius psal posměšné pamflety proticirkvi.

C) K. v katol. církvi uskutečněné & jeho přáteléi nepřátelé.

1. Přátelé - armáda učenců, lidumilů, světců,velkých státníků, generálů, otců vlasti, umělců, ge­niů. Jména: Pod korouhví K., Za pravdou K., Poutník.

2. Nepřátelé: ukrutníci ]. Nero, Diolecián, Hitler;nečistí ]. Jindř. VIII., Luther, Voltaire & Cie, novo—dobí vyznavači volné lásky; pyšní fanatikové j.HaeckeL

Nečistý Goethe: »Křlžspolu s tabákem, cizopas­ným hmyzem a česnekem čítám k věcem, kt. jsoumi protivné j. jedov. had.“ O kříži: »Starres Hólz­chen quer auf Hóltzchenm Sám o sobě: »DekadentníNichtchristm - Strauss: »Ukřižovaný... člověčenstvove své nejsmutnější podobě, rozbité na všechúdech, ztělesnění křest. pasivity.a Proto nemůžemodernímu člov., kt. má radost na životě & činech,

336 Křest'anství K

být výrazem náboženského vědomí. K jakým činůmten Ukřiž. vedl a vede! Milosrd. sestry, misionáři,mučednlci, katedrály, university atd.! Trpělívost, si­lu, vytrvánl, Iidumilnost, obětavostl

Paulson: »K. zabllo \! člověku přirozenost; pův.forma K. byl útěk ze světa; když se stalo státnímnáb., našlo jakýs útulek v klášt.a Cti Jn 14, 17; 15,11; Gal 5, 22; R 8 18; 2 Kor 7, 4; Fil 4, 4: »Radujte sevždycky v Pánu!u »K. podceňovalo rozum a přiro­zeně poznání, s nedůvěrou se k němu chovalo (tosnad Luther?); ctnosti rozumu, svoboda, odvahamyšlení, síla pochybování (?), což tvoří životní síluvědeckého bádání, to vše bylo v očích K. bez­cenné a nebezpečné; nikde nenajdeme povzbuzeni,jež by tělo i duši učinilo vnímavou pro krásný po­žitek životaa. (Jaký požitek? »Hled'te na lilie pol­ní . . .a) - »K, je původně boj se světem.“ Ano, sdu­chem světa, jeho žádostí oči, těla a cti! Ale P.praví: »To jest, se souhrnem všech činností a snah,zřízení, ústavů“, a dodává: »V kt. člověk vidí svůjživotní cíl. Kd. všichni přijali K., nebylo by už světani státu; historická doba by už byla skončila.“ Vestředověku nepřijali všichni K.? Tu přeladí své in­strumenty a začnou o špatn. papežlch atd. Přecbyli dle vaš. gusta a receptu zde vámi daného!»Syllabus Pia IX. proklel všecku moderni vědu a[kulturu]!a Odpověď na vše: kdo zcivilisoval Evro­pu? Proč ještě dnes bezvěrecké vlád za mořemvelmi rády užívají spolupráce misionářu k civilisacidivochů? Samy nejsou s to! [Klášt.] Jindř. I., Oto I.,Konrád lll. neuměli číst ni psát; o Jindř. IV. se vy­právělo j. div, že dovede přečíst dopis. Vědy jenv klášt.! Prot. Steinhausen: »Cirkev byla 1. a nejdůl.kulturní moc středověku, učitelkou a vychovatelkounárodů, vedla i k vyššímu blahobytu.“ Goethe: »At'je pokrok kultury sebevětší, at“ přírodní vědy roz­sahem a hloubkou rostou, vznešenost a mravní kul­tura K. jimi předstižena nebudel<<

Nietzsche: »K. pro svůj soucit se slabými a zne—tvořenými je hanebnějšl než kterákoli jiná neřest.

K Křížové výpravy. Křižáci - 337

Pokora, čistota, svatost, chudoba natropily nevý­slovně více škod než kterékoli ohavnosti a zločiny.“Nacismus a gestapo to vše napravilyl Machar: »K.je jed z Judey, kt. zavinil všecku dekadenci odzániku antické éry.“ Vy jste se k »zdravé anticeavrátili! Čím to, že národy hnijí? Sodomií atd.?

Proč nepronásl. císařové židy, kt. též neobětovali .státním bohům, věřili v jedn. Boha? Poň. židovstvobylo ztrnulé, nemělo vliv na. duch. život, neproni­kaío vrstvy řím. obyvatelstva. Carské Rusko ne­chalo Samojedy, Eskymáky atd. při jejich pohanství,a zle řádilo jen proti katol., poň. ohrožov. »státnínáb.a; nebylo nebezpečí, že pravoslavní se stanoupohany, ale katolíkyl

KRIZOVÉ VÝPRAVY. KŘIZACI.A) Kořenský v díle pro mládež: »K.v., fanatismus.“

Pak jsou fanat. i polární výpravyl Co obětí na .ži­votech a penězích stály ony! Mají vznešenější cílnež K. v.? - »Snaha papežů rozšířit svůj vliv na vý­chodu P. měli co dělat se západem; právě boj oinvestituru! Byla by sobecká idea jedince s to po200 let celé národy mít k tomu, by opouštěli vlasta podjímali se nadlidských oběti, táhli do ciziny,odkud se sotva kdy vrátí? To dovede jen nadšenípro náboženský ideál, jehož nechápe člověk náb.lhostejný. mesli se do života a smýšlení tehd. dob!Nejrozmanitější národové, i nepřátelé, se sbratřili,by osvob. Boží hrob. Celý západ sjednocen, ovlá­dán jedinou velkou myšlenkou, v Evropě přikázán»Mír Božía (Treuga Dei), všeobecný zákaz válčení;měl lepší výsledek než odzbrojovací konferencev 20. st.! K. v. jsou výmluvný projev universalismu,který vzal za své rozštěpením Evropy ve dva náb.tábory. [Luther.] Čekali bychom sice, že v čelohnutí se postaví císař, »světský ochránce všehokřesťanstvía; že vidíme v čele papeže? Cís. mocpoklesla! Jindř. IV.!

B) »Jaký užitek K. v. přineslyh Mnohýl Rozmachněkt. věd, zvl. zeměpisu; podnět k pozděj. obje­

338 Křížové výpravy. Křižáci K

vům zámořským; zájem o východní jazyky, Iiterat.,poesii, tfii, umění, techniku; napodobeny orientálnístavby a textilie (koberce), byzantská ornamentika;kultura západu a vých. se sblížily. Ani vědy přír.nepřišly zkrátka. Sociální význam: rytířské řády; navýchodě tři velké zadržely příval Saracénů, na záp.řada menších jej zlomila (maurské Španělsko!). Ka­zeň v těchto řádech byla přísná. V boji zápasili j.lvi, doma vzali zástěru a ošetřovali nemocné. Za­klení i jiné drobné přestupky přísně stíhány; kdose dotkl ženy, byl vyloučen z řádu a zbaven šlech­tictví.

C) »Křižáci tropili též nepravostim Bohužel! SamiSaracéni tvrdili, že porážka křesťanů byla trestemza jejich neřesti. Vůdcové mnohdy hašteřivostí zma­řili zdárný výsledek K v. (rytíř. řády byly na sebežárlivé). Řekové (cařihr. císařové) spíše překáželi,ke K. se přidaly zástupy ničemníků, kt. takto chtěliuniknouti soudnímu stíhání n. se zbavit dluhů; protona K. v. tak málo požehnání.

D) Dětská K. v. Pasáček Štěpán ve Francii vrhltuto blouznivou myšlenku v lid; prý dostal psaníčkood Krista Pána pro krále; hříchy K. prý zavinily ne­zdar. Universita radila králi, by výpravu zakázal, alenebylo ho poslechnuto; i ženy a dívky se k dět­skému tažení přidávaly. Někt. lodi se dostaly doBrindisi, biskup je poslal domů (něm. dětí 20.000).Měli tedy někteří také rozum! Franc. děti byly oddvou obchodníků naloděny na 7 lodí v Marseille;dvě se ztroskotaly, pět přistálo v Egyptě, 15000dětí prodáno do otroctví; zázrak milosti, že skorovšecky zůstaly věrné víře.Oba kupci padli do rukouBedř. Il., dal je lámat kolem.

KULTURA,pěstění, vzdělávání a vzdělání člověka(lidstva)

A) Pravá K. vzdělává člověka všestranně. tělo iducha, rozum i vůli (a srdce), čímž ho vpravdě zu­šlechtuje. Jednostranné vzdělání, pouze těla (sport)nebo pouze rozumu, naplnit poznatky, namnoze

K Kultura 339

pro život neužitečnými, ;je falešná; nemá ohledu namravní stránku (ctnost) a vede do zkázy; i národy!Tak K. řecká, římská, babyl., egypt., fenická přivo­dily hnilobu, j. je zkázou shnilá evropská civilisaceJaponsku a byla jí Indiánům i jiným národům, kamse dostala. Civilisace má na zřeteli vnější tělesnoustránku K. Zvrhne-li se K. v civil., stávají se tytovnější věci cílem, lidstvo propadá rozkošnictví, po­žívavosti, přepychu, zesvětačl a odkřesťaní seškola, stát i společnost.

B) Š»Církev. nepřítelka Km Pouze falešné K.l [Cír.a K.] Mluví se o lnieríoritě katolíků, uvádějí sedoklady, jak jsou pozadu za prot. Protmus je prý»náb. vezdejšího životaa (Diesseitsrelig.), tedy reel­nější než »katolictví, náb. onoho světa.“ (Jenseits­rel.) Zda reelnější, je otázka. Ale první část větyje pravdivá; prot. zprvu hlásali, že chtějí obroditzesvětačelou církev, zavést čisté pravé Kristovoapoštolské původní křest'.,očištěné od pozemskýchcílů; ted' od nevěrců chválu, že jsou »náb. vezdej­šiho života“, & právem! Jejich K. nebyla a není ne—sena myšlenkou na Boha; - sekularisována, zesvět­štěna, stala se beznáb. a protináb., jejich náb.stanovisko není theocentrické j. katol., je antro­pocentrické j. pohanů: žijí a pracují jen pro tentosvět. Ovoce subjektivismul

»My nejsme omezováni Božím zákonem j. vy vhonbě za pozem. cíly; viz Antinom.); proto nemu­žete s námi konkurovatla - 1. Omezení jste jimi i vy,jenže jich nedbátel Přestupujete je, ale ne bez­trestně! - 2. Měříte-li podle toho výši K., pak stojízlodějský žid nad vámi; ten si též nic nedělá .z 8.a 7. přikáz., ale nad vás vyniká prohnaností! - 3.Záleží K. jen v hmotných dobrech? - 4. »Konku—rencea: s lichvářem a podob. těžko katolík konku­ruje! - 5. Jenže bez Božího požehnání marné i vašepočínání! - 6. Kde nebyli katol. ujařmeni stát. zá­kony, nezůstali za vámi nikde: v obchodu, prům.,politice, zvl. ve vědě a umění, kde vám přestupo­vání 7. a 8. přik. nepřináší výhod! Kde jsou katol.

340 Kultura K

ze spolupráce vylučování a rozvoj jim násilím zne­možňován, tam ovšem jsou pozadu. Před 1800 bylov Něm. vysokých škol katol. 18; od prot. vlád zru­šeny, 1900 žádná. V katol. Elsasku mezi 72 univ.profesory jen 4 katol. Vilém II. chtěl jednoho kato­líka jmenovat univ. profesoremvBerlině; prot. prof.znemožnilil Lenz: »Berlín je bašta prot., jděte ji­namla Prot. Anglie se stala pani oceánů a koloniípirátstvím, její dobyvatelé byli piráti nejhoršíhokalibru; takový způsob nabývání kolonií katolíkůmjejich víra zakazuje! lnferiorita irských katol. vizAngl. Jak mohli tito oloupeni a na žebráckou mošnuodkázaní konkurovat s prot. velkostatkáiil Odpo­vědnost za truchlivé následky této čistě pozemsképrot. K. [Liber. Soc.) nemají katol.l - »Ve Špaň.vítězství katol. znamenalo úpadek kvetoucí maur­ské K.a Právě po vítěz. katolictví nastal rozkvět K.!Kolumbus, Cervantes, Lope de Vega, Calderon atd.Úpadek nastal později: neblahá politika, změkč.život, rytíř. romány atd.

KULTURNÍ BOJ, slovo vynalezené 1873 pokrok.poslancem Virc—howem,přírodovědcem; doklad, ženešlo o boj proti kněžské (papežské) vládychtivostiv státě, nýb. o boj proti křest. kultuře! Boj dvouživotních názorů, křest. a protíkřest. Původce Bis­marck a Falk; B. tvrdil, že K. b. byl vyprovok. pro­hlášením pap. neomylnosti, čímž se pap. stal většíabsolutista než kterýkoli absol. vládce, a ohroziltím suverenitu něm. státul »Umírajícía církev pro—hlášením dogmatu ohrozila svrchovanost velmocí,kde jí patřila třetina obyvat.l

A) Kurážně do toho! - Ottův Slov. naučný má tytoperly (III. 101 od Tůmy, autora písně Hranice vzplá­la, románu V plamenech kostnických, humoresek):»Katol. strana brojila protl důvěrn. poměru meziNěm. a Italií (viděla dál než Bis.|), požadovala, byv Něm. byly prováděny zákony církve, na př. učenío neomyl. pap. (zákonl). Pap. nechtěl přesídlit doKolína n. Rýn., čímž B. utvrzen v domněnce, že mu

K Kulturní boj 341

je činit s francouzsk. pikly. Pap-.osobně (??) zakro­čiI u cís., vyzývaje ho k poslušnosti. Shovívavý (rcl:tolerantní) ministr Můhler odstraněn, nahrazen ráz­ným - (rciz bezohledným, nesnáš.) min. Falkemm Ateď se vrhl B. 5 F. na katolíky. V témže Ot. slov.čteš Špaň. 703: »Camarilla skládala se z fanatic.kněží, popuzovall Ferd. VII. k nejukrut. pronásled.liberálů.“ Kdo přitiskne katolíky, je energický, kdonekatolíky, je fanatik!

Po každé válce, při každ. převratě, ať jde o ví­těze n. o poražené, vrhnou se jistí činitelé nacírkev. Tak 1866, 1870, 1918. Bism., povzbuzen úspě­chy své politiky, pokořiv Rak. a Francii, chtěl po­kořit k radosti Viléma I. i církev, upravit poměrc. k státu na způsob [galik. a 'josef.] Zničit všecekvliv papeže na něm. katolíky, zřídit prot-ské císař­ství, pomoci racionalismu k vít. nad křest., provéstdůsledně ideu všemohoucnostl státu. Sjednotit ka­tol. v národní církev něm., státu ve všem podro­benou; kázeň církevní splyne se státní, policejní.Doufal, že katol. půjdou s ním, zvl. když u někt.viděl nechuť k prohláš. článku o neomyl. pap.,jakož | vzniklou sektu starokatol. (Dóllinger.) Falk,ministr vyučování, zarytý nepřítel katol., byl nej­horlív. pomocník B-ův, většina sněmu šla s ním.Chtěl K. b. učinit mezinárodním, ale sklaplo mu.

»Vývoj událostí šel ráz na ráz. Od 8. čce 1871 do7. červ. 1876 zákon za zák., zvl. májové zák. 1873.Z Něm. vykázány řády, především jesuíté, zastáncipap. autority, zavřeny alumnáty, zrušeny články 15.16. 18. pruské ústavy, zaručující církvi svobodu;kněží, kt. se nechtěli podrobit, nuceni hladem (vza­ty jim příjmy) a žalářem k poddajnosti (sedm blsk.uvězněno); kněží od vlády neschválení nesmělisloužit mši sv.a udělovat sv. svátosti (i umírajícíml);zaveden kazatelský paragraf; bisk. mělí skládat pří­sahu, kněží se podrobit podmínkám, jež znamenalyodtržení od Říma; sta far osiřelých (staří kněží vy­mírali, noví nechtěli vládní přísahu složit); tisícekatol. dítek bez náb. vyučování, statísíce věřících

342 Kulturní boj K

bez sv. svátosti, círk. ústavy zavřeny, v tisku štva­nice proti katol. Domovní prohlídky a pronásledo­vání věrných kněží, omezení svobodné volby před­stavených atd. Ohrožen nejvnitřnější život katolíkůi svobody cirkve. Lid si však počínal vzorně, apevně sdružen kol pastýřů neodstoupíl od víry anio vlas. Před volbou pap. 1878 rozeslal B. encykliku,kde litoval biskupy, že »pap. je chce připravit ovšecka práva“ - on nikolil

B) Zalostně od toho! 8. i Falk poznali, že se pře­počítali. Katol. se semkli v polit. stranu »centrumaza vedení Mallinckrodta a Windthorsta, »Gedeonaněm. katolíkůa, pevně B-vi čelili, B. vytýkal W-vi»Kadavergehorsama vůči pap. (po letech zas, ženechce pap. poslechnout!). »My do Kanossy ne­půjdema, prohlásil nadutě na vrcholu moci 1872.Po letech? Nechtěl-li zažít porážku, kt. by ho bylastála kancléřství, byl rád, že mu Lev XIII. cestu doK. co možná bezbolestnou upravil. Po 1882 se začaliprůkopníci K. b. ztrácet ]. farizeově při scéně 5 že­nou 'cizol.; každý si umýval ruce, i B. Utikall jakokluci od rozbit. okna. »Já ne...“ »Já taky ne!“ Po­krokový prot. Hanel: »Probůh, kam se podělí titobojovníci? Dnes najednou se nechce nikdo ke K. b.znát.“ Marcard: »Levice byla K. bojI kmotřenkou,teď nechce být nikdo jeho otcemla Pokrok. prot.Beseler: »Pyšná státní lod' sklání před Vatikánemvlajku.“ R. 1884 se omlouval Bism., že byl do K. b.vtažen, poň. prý katol. kněží chtěli Prusko popol­štitl Ze prý má centrum rád a že by litoval, kd. serozpadlo! On, kt. proti němu pracoval j. proti stra­ně státu nepřátelské a nebezpečněl Ponenáhluodvoláván zákon za zákonem; když katolíci dostalizas svobodu, dal Vilém II. kancléřovi pokyn, bypožádal za propuštění ze stát. služeb (1890); brzypotom, 14. břez., zemřel 80 letý jeho velký odpůrceWindthorst (»na frontěa, 10.hl. byl ještě v parlam.l),do posl. chvíle činný.

C) Kdo měl užitek z K. b.? Socialisté! Za celou tudobu ziskali řadu mandátů, B. s hrůzou pozoroval-,'

I. Laická morálka 343

kam K. b. vede. - Lva Xlll. si vážil, navrhl ho zarozhodčího ve sporu se Špaň., a pak od něho vy­znamenán vysokým círk. řádem. Katolíci se zděsili:»B. od pap. vyznamenán, Wind., zachránce církvev Něm. nikolila Chtěli mu vymoci též, ale W. jepoučil, že se nevyznají v mezinár. politice. Katolíkza své práce musí čekat odměnu odjinud a jinde!

LAICISMUS se narodil ve Francii 1866. Popirákrál. moc Kristovu nad národy, autoritu církve, jejíprávo být učit. národů. Místo zjeveného náb.(křest.) zavádí t. zv. přirozené (»laická morálkaa).Chce odkřest'anit (učinit bezbožeckým) stát i školu(»Iaická beznáb. šk.rr), hlásá kulturu čistě světskou.Náb. prohlašuje za věc soukromou; z dějin víme,že při tom žádný stát kromě USA nezůstal - to bylvždy první krok k tomu, aby zaujal stanovisko knáb. i církvi nepřátelské; Francie sama! Též víme,že' [laická škola i morálkal ve výchově vždy zkra­chovala. I.. je tedy nové jméno pro starý boj proti

křest. [Liber.]LAICKA MORALKA. A) »My také vychováváme

dobré lidi, jenže bez Krista a jeho zjeveného náb.,bez desatera; opíráme se o pohnutky čistě přiro­zené, a ty plně dostači k tomu, by kdo ctnosti do­sáhl a jí pilen byl.“ Vychováváte - zdaž jste užvychovali? »Já také učím hrát na housle, ale beznom Leda šumaře! »Já také stavím, ale bez plánů.<<Leda budou v poli! Forster, jenž se zprvu braltouto cestou, poznal, že bez _náb. je vše vratké.Útočí-Ii vášeň na mladou duši, nezadrží ji před hří­chem pěkné deklamování o ctnosti a čestnosti.

B) »Mravnost bez Boha.“ Plavba bez vody! Plodbez stromul Leda vosková jablíčka! »Bez Bohaa ­tedy s bodáky, jak řekl Napoleon! Bodáky všakneudrží mravnost, dosáhnou jen, by navenek ne­bylo vnitřní bahno tak příliš vidět, by zločinci byliopatrnější. »Bez náb. se lidé ubijí pro jednu hruškun. pěkné děvče.“ (Napol.) Pařížský soudce Guillot:»|.. škola udělala naprostý krach; kde není víry

344 Laická morálka I.

v Boha, tam není lásky k vlasti.“ Prot. Buisson, jenžpracoval 20 let pro Iaicisování školy: »Mravní krach,jak všichni doznávají.u Ve Francii pochází 10%míad. zločinců ze škol katol., 90% ze škol I.., bez­náb. V Italii po 1870 vyhozeno náb. ze škol, početmlad. zloč. stoupl za 30 let o 100%. U nás 20 letl.. m. bez Boha vychovalo zrádce a udavače, kt. se1939-45jen hemžilo. Po ovoci poznáte strom!

LAICKÝAPOŠTOLATje stár ]. církev. Pavel dopo­rouči modlitbám věřících ty, kt. pracovali s ním orozšíření evangelia; misionáři v zámoří vzdělávajíkatechisty ŠlaikY). by vyučovali krajany; atd. Pándal apoštolu'm vznešené poslání: »Jděte do celéhosvěta a podrobte všechny národy mému žezlula[. ap. má podíl na tomto vznešeném poslání církve;slovem, .přikladem, charitou, vyučováním, pomociv duchovní správě atd. se stávají Iaikové pomoc­níky a spolupracovníky církve učící. Luther prohlá­sil všeobecné kněžství všech věřících - správněVšeob. Iaictvi! Učinil z kněží laiky, ne z laiků kněze!Nemají oběť ni svátostí krom jediné, již mohouudílet i laikové, již prot. už'nedovedou užívat.

[KatoL akce.]LAS CASAS, světský kněz na Kubě, pln lásky a

šlechetnosti k ubohým, vida smutný úděl indián.otroků, hynoucich ve špaň. koloniích, navrhl, by propráce v plantážích bylo užito silnějších pracovníků,africk. černochů. Karel V. a kard. Ximenes souhla­sili; netušili, že tím dán podnět k otrokářství, khonbě na černé otroky a nelidským krutostem. Sv.Petr Klaver T. J. se věnoval těmto černým ubožá­kům, přivážených do Ameriky na trhy! Las C. vstou­pil do řádu sv. Dominika, byl biskupem v Chlapa

(Mex.), T 1566.LEZ. Prot. právníci, fíi i theologové po příkladě

Luther. prohlašují lež za dovolenou: Hugo Grotius,Schopenhauer, Hartmann, Paulsen, Wundt, lhering,o nevěřících & la Voltaire nemluvě. Tedy ůčel jimposv. prostředky! A tito lidé Iáteří na »jesuítskou

L Legendy 345

prohnanostu, že dovoluje restrikcl, mluví o »všeli­jakých Noldinech, kt. učí, jak ošidit svědomía, samilžou slovem i tiskem. Co je restrikce? Vyhýbaváodpověď na nemístnou otázku (sz. je-li tázanýzavázán k mlčení) n. užltí běžně fráze. »Pán nenídomaa - každý ví, že to znamená: »Nechce tě při­jmout.“ »Nemáma (peněz), t. j. k vyhazování; zdvo­řilé odmítnutí! »Nevíma, t. ]. nic ti do toho není, n.»Nesmím prozradit.“ Kněz tázán na věc, již májedině ze sv. zpovědi, musí říci »Nevíma i podpřísahou! Vyhýbavá odpověď sama by byla pro­zrazením zpov. tajem. Podobně úředník tázán naúřední taj.: »Nebyl tento pán v kriminále? Nenínemanželský syn?“ Ale nutno se mít na pozoru,bychom nepřekročili mezi a nedopustili se skutečnělži; ta je vždy hříšná! Restrikce je dovolena jen zezávažných důvodů; kdo jí užívá ]. denního chleba,nemá k prolhanosti daleko!

LEGENDY.»Doklad středověké lehkověrnosti; křes­ťanstvím vzbuzená žádostivost zázračných činů audálostí, čehož mnišská vychytralost zneužila k pod­vodům; vymýšleli zázr., po kt. lid bažil, naplnili jimiživoty svatých v I..; tak šly na odbyt a nejvíc sešířilym Kdo hledá zůmyslný podvod, vezmi Jiráska:Temno, U nás. Mezi proudy; kdo Iehkověrné čte­náře, viz čtenáře Temna; kdo žádostivost katol.ničemností, viz tytéž. |... životy svatých; vypravo­vatel viděl ve světcích vzor dokon. života, to, coby sám být měl a chtěl. Zpracovával poeticky, nesuše kronikářsky, promítal do nich často sám sebe,co cítil, miloval, proč horoval; slovem: idealisoval.Vezd. život byl světcům a skladatelům I.. přípravouna lepší život, žili v neust. spojení s oním ž. v myš­leni na něj, v touze po něm, ve styku s Bohem,s vyšším světem; vše hleděly [. vznítit i v srdcičtouciho. Z onoho spojení s nadpřirozenem mimo—děk se rodily zázraky, zprvu jen ]. ilustrace sv.pravd, a ]. takové i pojímány. Podoba s ušlecht.histor. romány! Později pojaty za skutečně, vkus

346 Legendy I.

se zvrátil, zázrak je hlavní, vše se jim hemží; tu atam čerpaly |.. z východ. pramenů, z pohan. mythů(srov. Dantovu Commedial); Barlaam a Josafat i zbudhist. zdroje. Pro výchovu lidu, dějiny církve,kultury a umění, jazykozpyt měly [. význam neoce­nit., skýtaly látku k eposum, dram., náb. hrám. Od15. století pojímány od katolíků kriticky, prosaickýprot-mus odmítavě (popírá uctívání sv.l), osvícenciprohlásili za podvod kněží.

LIBERALISMUS,blud a kacířství moder. doby, pry»otčina svobodya (Heine). Tříhlavá saň.

A) Humanismus byl přípravou na reformaci, ref. :»náboženská revolucea byla průkopníci rev. poli­tické a. matka l-mu. Hum., ref. a I.., trojzubec, jímžse satan vrhl na církev; ]. jindy, zvučné jméno(I.. : svobodomyslnost) maskuje zkázonosnou věc.I..prohlašuje neomezenou svobodu jednotlivce, a tove všech oborech. Je tedy příbuzný [individualis­muj, spolu s [racionalismem] hlásá autonomii roz­umu, nadto i autonomii vůle. Výstřední I.. zavrhujevšecku autoritu, vede k [anarchismu]; umírněný |..autoritu omezuje. Lze mluvit o náb., polit., a hospo­dářském I.., tedy o tříhlavém draku.

B) Náboženský I.. hlásá nezávislost na zákoněBožím. »Člověk může věřit, myslit a konat, co chce.“Umírněný I.. přidává: »Pokud tím nepoškozuje prá­va bližního“ Tedy bezmezně hovět choutkám, zvl.tělesnostil I.. prohlašuje náb. za věc soukromou,mluví o naprosté toleranci (»neutralitěa), jež vedek náb. lhostejnosti, nevěře, mravní nevázanosti, anakonec se z hlasatele tolerance stává zarytým ne­přít. zjeveného náb. (křest'.). K tomu nezbytnědojde, je-Ii rozum prohlášen za soudce nad obsa­hem nauky Kristovy [racion.l]. Prot. K. Frantz: » Prol.. je příznačné a s nim nerozlučně spojeno, že ode­zirá ode všeho, co patří k náb.; plyne to z jehočistě negativ. pojetí svobody, výstředního [indivi­dualismu].<<Vše zlaicisováno, vymaněno úplně z vli­vu náb.: stát, škola, život. I.. provádí »duchovní se­

I. Liberalismus 547

kularisacia: duchovní statky křesťanství, z nichžlidstvo staletí žilo, »zestátňujea, zbavuje všehonáb. nátěru. Jeho vzorem je antický pohanský stát,ant. bezbožecká kultura. |.. svůj vzor předstihli Mo­derní kultura l-mu je kult. čistě materielni, bezná—bož.; za úkol moderní doby pokládá vyvracetpravdy zjeveného náb.; mravní zákony nahrazenypravidly slušnosti a [laickou morálkouj, moderniliteratura i umění zapřaženo do služeb mravní ne­závislosti a nevěry. l do katol. tábora vnikl I..: [ga­likan., josefin., amerikanis., modernis.] Napřed ome­zoval autoritu papeže, stavěl ho na roveň bisk.,což bylo liberálním bisk. vhod; pak začal omezovati aut. bisk., stavěl je na roveň kněžím; nakonecvyrovnal i rozdíl mezi kněžími a laiky; po stráncevěroučné popíral články víry z větší n. menší části.

C) Politický l.. vznikl j. reakce proti absolutismuvládců, k němuž logicky i fakticky vedla reformace.Vymanit se ze svírajících pout policejního státu!»Úkolem státu je bdít nad svobodou jednotlivce,ponechat mu ji a chránit ji, ve vyznání, v umění,tisku, divadle atd <<Kdo by neviděl, že z takové»svob.<( se brzo vyklube nevázanost? Jaké budepostavení církve v tomto »svobodomyslnéma státě?Ve jménu svob. vytlačena církev z veřej. života,ze škol, z manžel. práva atd., ve jménu svob. ru­šeny klášt., jejich jmění rozkradeno. Nesmí se-prýtrpět »stát ve státě—((,svobodná církev ve »svobo­domyslnéma státě; k boji proti ní musí stát poskyt­nout pomocné rámě - stejně i k boji proti prole­taríátu. Tím zapírá L vlastní zásady (tolerance): jenáb. věcí soukromou, když proti němu stát rozvíříkult. boj a násilím je potlačuje? L vede ponenáhluk absolutismu, proti kt. se původně vzepřel; místoabsolutist. králů despotičtí diktátoři, místo LudvíkaNapoleon!

D) Hospodářský l.. prohlásil volnou konkurenci.»Stát nemá práva vměšovat se do smlouvy (do náb.ano?), kt. dělník uzavřel s chlebodárcem svobodně,jak chce.“ Toto pojetí »svobodya, na papíře tak

348 Liberalismus [

smavé, uvedeno v praxi vedlo k vítězství kapita­lismu, k vyssávání dělníka, a konec? Jednak reakcí,jednak důsledným provedením zásad l.. vznikl [so­cialismusl: »|.. čtvrtého stavua. [. zdůrazňoval soukr.majetek, poň. to byla jediná ochrana 3. stavu protizvůli šlechty a krále (franc.). Sociálně bezohledný,v podstatě vláda peněz, jež nazval Bloy »krvi chu­dého.a [. mluví k chud.: »Poslouchej, sic tě zastřelí,uděláš-Ii revoluci; dři se, sic tě zavrou, budeš-Iikrást; nemáš-Il co jíst, umři; my za tvé útrapy ne­můžem“

E) l.. začal prohlášením svobody jednotlivce aatomisovánim (rozdrobením) společnosti, skončilabsolutismem a prohlášením všemohoucnosti státu.Pius IX. zavrhl I..; 80. věta jeho Syllabu byla divěnapadena; odmítá totiž, že »papež může a má sesmířit a přizpůsobit moder. pokroku, l-mu a civi­Iisacia. Pius IX. vysvětlil, jak tomu rozumět: »Jmé­nem civilisace se dnes mini zeslabení a dokoncezničení cirkve Kristovy, s takovou civil. se papežsmířit nemuze (< I.., životní názor 3. stavu (měšťan­stva), kt. byl původcem revoluce 1789 proti šlechtěa králi.

LIPANY.Pekař: »Den vítězství nad tábory a sirot­ky U |. 30. kv. 1434 byl šťastný den česk. dějin.Názor Palackého, že U |.. poražena česká demo­kracie, je myln'. Obce táb. & sirotčí nebyly po |..zbaveny práv. šlo jen o to, by vlast byla zbavena,zhoubců zemských', neustálých bojů, kt. ničily ži­voty & statky, šířily bídu a mor. K náb. katol. n.kališnic. nebyl nikdo nucen; teprv za husit. JiříhoPoděb. odsouzeno učení táborů ]. kacíř. Jiří bojovalproti nim u l..; dobyl 1452 Tábora a uvěznil jehoduch. vůdce. Živel katol. byl silnější, než se obyč.myslí! Síla T. nestačila, by byl potřen katol. odpor;14 let se katol. bránili a nedali si vnutit husit. víru.Nebýt I.., trvala by obč. válka bez konce. Ještě nabojišti [. chtěli odpůrci s T. smírl Ve vojsku T. byliIotři z domova i ciziny. Tehd. husité by se byli di­

[ Liturgie 349

vili, kd. jim byl nějaký prorok řekl, že v 19. a 20.stol. budou Ceši ronit slzy nad I.. j. nad neštěstím.Pražská universita, kde byli stranníci a druzi Husovi,vášnivě odsuzovala běsnění táb. vojsk, šlechtai měšťanstvo jásali nad porážkou »lotrovské sběřeaU |.. - Prokopa Holého líčí j. hrdinu Eneáš Silvius(pozd. Pius ll.), humanista, jemuž šlo o řečnickýefekt. Ceskou nesvornost nesluší se lstivě svádětna popuzování z Říma. l.. učinily konec bratrovra­žed. zápolení, jež přivedlo kvetoucí králov. na po­kraj záhuby. Všecky křížové výpravy Zikmundovyzpůsobily jen malý díl škod, kt. nahromadila do­mácí válka za 15 let.“ - NB. »Tábor se dal povýšitod Zikm. na město královské, j. vyznamenání přijalod něho znak, v kt. nebyl palcát a kalich, nýb.dvojhlavý cís. orell Ironie dějin nemohla pro slav—nou baštu husitství vymyslit povedenější závěr:v Táboře vstupuje císařský (později rakouský)dvojhl. orel po prvé na č. půdu! Na pečetí Zikmund.výsady je nápis, že Řím řídí osudy světa.“ »Táborbude naším programemu, řekl 1918 Masaryk.

LITURGIE.A) Modloslužba? Tak nazývaná od hu­sitů, prot., č. bratři a jiných sektářů, z nevědomosti(j. úcta Matky Boží, světců a obrazů), z bezmyšlen­kovitosti, (papouškování), ze zlomyslností a nená­visti. - »Obřady pocházejí : pohanstva.<< Vítěznýkřik těch, kt. by jindy rádi zhynulé pohanstvo vzkří­silil Víme, i pohané uctívali božstvo obřady - jestit'věc přirozená, že »věci svaté nutno konat svatěaa důstojně.

B) Bohoslužba! Obřady se obracejí k fantasií,- jetato duševní mohutnost něco vedlejšího? Nepočítás ní a nevyužitkuje jí škola do krajnosti? Názorněvyučováníl Což občanské slavnosti? Prapory, prů­vody, hudba, kroje, střelba? Proč se tedy církvivytýká, když se chápe týchž prostředků, by vzbu­dila ve věřících přiměřenou náladu? O reklamnítendenci lze mluvit u prot., kteří [. potírají a samiatrakcemi vábí, zvl. v USA. [. je »forma slušného

350 Liturgie [.

jednání s Králem všech králů.“ Proč při příchoduvládce vyrukuje důstojnický sbor v gala s prapo­rem, bílá družička s kyticí? Proč ho prostě nena­loží na žebřiňák a nezavezou do nějaké ubikace?Proti etiketě a dvornímu ceremomielu se nic ne­namítá, každý ji shledává přiměřenou; troufal bysi kdo k audienci v rozedraných šatech bez přede­psaných úklon? Na Tvůrce netřeba mit tolik ohleduco na vládce? Otec odežene děcko, kt. mu přijdeblahopřát ušpiněné.

»Bůh našich nádher. chrámů a bohoslužeb ne­potřebujela Ale věřící jich potřebují! Král nádher.uvítání potřebuje? Jan Zlatoůstý: »Kdybys bylpouhý duch, byl by ti Pán dal neviditelné svá­tosti.a Člověk složený z ducha i těla se neobejdebez zevnějš. projevů toho, co cítí. Pán měl ohledna vidit. část naší přirozenosti; proto nám nevidi­telnou milost podává ve svátostech j. ve vidit.schráně; podobně církev zavedla obřady, v něž j.v roucho obléká a tělesným očím předvádí i ne­vidit. poklady sv. viry. I.. je tedy víc než projevhlubokých myšlenek. Ze [. odpovídá nejvnitř. touzeduše, chtějící se povznést k Bohu, svědčí nejlépeprot.; neuspokojeni mrazivou bohoslužbou v ho­lých zdech prot. modliteben se obracejí ke katol.víře. (Za pravdou K. 633 n.) Prot. Hase: »Při l.. jsoumilionové věřících denně povznášeni k nebesům& byli povzn. po celá staletí.“ Obřady jsou umě­lecký rám, do kt. vsazen vzácný obraz; zlatý pod­klad, do kt. zasazen drahokam. Samotný rám ovšemnení k ničemu. Kdo byl kdy přítomen svěcení chrá­mu, oltáře n. kněží a sledoval obřady s knížkouv ruce, musí doznat, že byly výmluvnější než ká­zání, jak pro svěcence, tak pro přítomné. Platíi o křtu sv., 0 nejsv. oběti. Goethe na cestáchv Italii přítomen v dómu zádušní mši sv., a mo­hutné Dies irae tohoto muže bez víry dojalo dohloubi duše, že je pojal do Fausta. Z úcty k Nej­vyššímu a pro povzbuzení věřících bere církevk L, co nejdražšího příroda skýtá: nádheru a vý­

l. Liturgie 351

stavnost chrámů, zlato a hedvábí, vůni kadidla asvětlo voskovic, krásu květů, maleb i soch, písněi hudbu.

Augustin: »Nikdy nesjednotíš lidi ve jménu nábo­ženství v jedno společenství, nebude-li je pojitpouto jistých znamení.“ La Hogue: »Zkušenost učí,že většina lidí k mravnímu jednání je vedena a' přiněm držena veřejnou bohoslužbou; kde zrušena,tam propadá lid barbarství, bezstarostné nevědo­mosti svých povinností přirozených i sociálních“Kde zmizela [. a s ní spojená cvičba modlitby, tamse dostavila náboženská nevědomost. Prot. volal!po apoštolské prostotě, a kam je přivedla? OdBoha docela odvedla!

C) Farlzejství? U nás? »Kristus pravil, že se mámeOtci klanět v duchu a pravdě, tím odsoudil fari­zejskou zbožnost, jež se omezovala jen na zevnějšíceremonie, zkostnatělé, bezduché“ Hájlme farizeje?Omezuje-li se kdo na zevnější úkony, na bez­myšlenk. odříkání modliteb na způsob budhist.modlicích mlýnků, na poutě, obrázečky, medailky,tomu plati slovo Páně: »Pokrytci! Napřed život dlevíryla Pán však neřekl: »Pouzo v duchu (nejsmepřec andělé bez těla!); chtě! říci, že !. bez vnitř­ního smýšlení je tělo bez ducha. V řecké (pravo­slavné) církvi ovšem [. zkostnatěla od doby, cose východ odtrhl od Říma: mrtvý ceremoniel, bez­životná starobylost. Jak docela jinak katol. církev!Je j. strom, plný životní síly, stále nové výhonky,nové života schopné ratolesti, nové květy a plody.Kolik nových pobožnosti, o nichž odtržený východnemá zdání! Eucharistická (výstav, 40denní pobož­nost), Boží tělo, průvod, k Srdci Páně. Ale při no—votě patrno, že všechny tyto plody puči ze země,kt. zorali apoštolé, s touže životní sílou, kt. se pro­jevovala v katakombách a celá staletí oživovalaEvropu. »Proč nedopřeje církev svobodu kultuhTaž se, proč ji nedopřeje Bůhl Předepsal-l! on sám,jak ho máme ctít, pak ho musím uctívat, jak chceon, “ne, jak bych chtěl já. Církev zavedla jen ob­

352 Liturgie !.

řady; jde-li o veřej. společnou bohopoctu, musíbýt jednota, nemožno nechat každému volnost; jepři národ. slavnostech jinak? Přesný program atd.!

D) Farlzejství u vás! »Proč se nádhera bohoslužbynevěnuje chudýmh Zas chudí, poslední trumf, kdyžjste všecky karty vyházeli. Někt. dostávají návalydobročinnosti, když jde 0 cizí kasu. Zasnou, žemisál nebo kalich stoji několik set, ale nehorši se,že lecjaká královská milostnice má na prstech av uších šperků za celé tisíce, a to z daní »chudéholidua. Proč se uhlí spálené v krematoriích nedáchudým? »Lid potřebuje chleba a ne slavností.“Proč to neřeknete o národních slavn.? Ty stojí vícenež cirkevníl Co stojí jediné uvítání králel Opatřitchléb je povinností státu, ne církve, ač se i o tostarala, jak mohla. [Cher.] Ne samým chlebem živje člověk. Nádhera l. pochází z dobrovol. odkazůn. ze soukrom. majetku duchovních i laiků; pročnemyslíte na chudé, odkáže-li někdo tisíce na zbu—dování musea? Dal už někdo ukradený majetekcírkve chudým? A kdyby- až ho »chudía opilci pro­piji a všechen odputuje do židovských kas, copotom? Odkud budete potom brát »na chudéa?Okrást paláce lidi nenapadne nikoho, jenom obíratdomy Božil Císař Leopold I. odvětil komusi: »Do­volte, bych užíval peněz pro charitu, misie a obno­vu chrámů, kdyžtě jiným vládcům dovolujete, byje vyhazovali na stavbu zámků pro milostnice“Lze řiciz'nDovoIte katolíkům, by dali Bohu, co jinídávají ďáblu.“ Z nádhery chrámů těží i nejchudšížebráci, kt. do vašich salonů a divadel přístupunemají!

E) latinská řeč \! I.. »Jaký smysl má mluvit k Bohuv řeči, kt. nikdo nerozumi?a Bůh a kněz jí snad roz­umějí?! A lid? Vězte, že 1. oběť (mše sv.) je úkona ne kázání; 2. římská [. se koná potichu, takže bylid nerozuměl, i kdyby kněz po česku mluvil - kdysipo celý kanon byl oltář zahalen záclonou; 3. lat.řeč je ochrana proti vzniku národ. církví a 4. ochra­nou jednotné I.., 5. projevem a vyjádřením římsko­

|. Lobkovic Zdeněk 353

katol. jednoty víry. Krom toho 6. úcta k nejsv. ta­jemstvím vymáhá, by se kněz objevil u oltáře v pa­ramentech, ne ve všedním rouše, by mluvil jaZykemmrtvým, nikoli živým, kde by bylo nasnadě profa­nováni svatých tajemství; konečně 7. v osadáchnárodnostně smíšených se sejdou všichni věřícíaspoň při mši sv., když ne jindy a jinde. VýchodníI.., nevyjímaje staroslovanskou, se konají vesměsv mrtvém jazyce, ve staré vymřelé řečtině, syrštině,koptštině. Tím nepodněcujeme význam, jejž mohlapro náš národ mít [. slovanská, význam, kt. dnesjiž nemá. Krom toho náš lid rád zpívá - co by mutedy byla platna l.. v jeho jazyce?

Mateřská řeč v l.. [Slovan. I..] Zprvu konána I..v obcovací řeči lidu, židokřest'ané v Palestině asivymřelou hebrejštinou, držíce se způsobu syna­gogy (aramsky mluvící lidé jí rozumělil), pohano­křesťané řecky a latinsky. Obě řeči vymřely, pře­šedše v novořečtinu a v románské jazyky, l-ckéknihy se neměnily, věrozvěsti je nesly k národům,kt. obrátili, jich užívali při bohosl. Synody 8. a 9. st.(Remeš, Tours,.Arles) přikazovaly, by se kázání ko­nalo v řeči lidu, aby lid rozuměl. Ve 14. st. se za­čala utěšeně rozvíjet katol. píseň, ale česká dovo­lena jen před bohosl. a po ní. Ovoce husit. bouříbylo, že české písni pomoženo k právu, napřed dohusit. kostelů, pak i do katol. Od té doby hlaholív našich chrámech víc a'víc. Poslední dobou semodlí někde u nás řeholní sestry, neznající latinu,

círk. hodiny česky.LOBKOVICZDENĚK,uvědomělý katol. a vlastenec.

Roupovec, Šlik, Thurn, Kinský, z Michalovic, z Losu,z Bílé, Kaplíř, Koněchlumský byli prot. a Němci n.Češi německy smýšlející. [Defen.] Chomutovští prot.byli 1616 proti č. jazyku, I.. vymohl od sněmu i Rud.ll., by »každý, kdo by obyvatelem českého králov­ství být chtěl, jazyka č. povědom byl, j. v jinýchzemích, kdo tam živnost vésti chce, jazyka, kt. se ?­tam mluvi, povědom být musí.<< [Slavata] 'Katel. 'šlechta odmítala od zněmč. konšelů soudní spisy

354 Lobkovic Zdeněk [

v něm. řeči; 1590 ochránili v C. Dubě č. řeč na sou­dě i v Chrámě bratří Opperštorfové, Kadanl vracelněm. spisy Jar. Kolovrat; 1578: »| abyste věděli, žejá před právem vaším nikoli té vůle nejsem, jlnouřečí dát mluvit než přirozenou řečí č.<<Tak Winter.

B) Týž W.: »|.. vymohl královský rozkaz, by doměst (královských, kde pánem katol. králl) za kon­!ely nebyli dosazováni sektáři, poň. Iíd je po jichpříkladě; osazu'jí fary (nekat. kněžímil) a školy,určují kněžím, co kazet.“ Byli prot. ve svých městechsvobodómyslnějšl? Když v Praze 1570 první katol.konšel, prohlásili za provokaci! »L psal : kancelářelisty výhružné.a Jen výtky, že král. města podporujibludařel Výhružně mluvili prot., když nechtěl po­depsat majestátl

C) Že Hus odpíral papeži & postavil se proti sně­mu, nechtěje jednaot proti svému »přesvědčenía(proti Wiklef, bludůml), velebíte ho j. velikána,když L odpíral císaři a skoro osamocen proti všemprohlásil, že nepodepíše majestát, poň. je to protijeho svědomí (proti pravdě Kristověl), je to »fana:tismus a ničemnosta. Nedal se pohnout prosbami

přátel ni hrozbami prot- ů. Podobně ta 'emnik Meln­zel. I.. byl charakter, neznal bázně. gekl Rud.»Jestliže tímto způsobem (povolností prot--ům!)Matyáš sobě cestu do pekla strojí, je naděje, žeVaše Milost jeho v tom následovat neráčí.u Bázli­vým katolíkům, kt. podepsali, slíbil Budovec: »Zato všelijakým dobrým a příjemn. přátelstvím sevám odsluhoVati budemea Jak se odsluh.? Stern­berka, kt. podepsal, za tři týdny po [defenestraci]do vězení tuhého dali, odkud za rok s námahouutekl. Jiným katol. podobně se odsluh.l Jste-Ii pyšnína svého Husa, máme my právo být hrdí na tytoneohrož. muže, L, Slavatu a Martinice, kt. radějiobět. život než by zradili své přesvědč. a pro vlrusnášeli příkoří dost. »Ať nás meče kaclřů rozsekají,my necouvnem. “

LOBKOVICOVA Polyxena, dcera Vratislava zPernštýna, dárkyně milostné sošky Jezulátka chrá'­

I. Lurdy 355

mu P. Marie Vítězné, vychována od matky Mami­que'zové de Lara (Španělkou) v horlivou lidúmilnoukatoličku. Winter: »Reformovala' od r. 1606, vedoucsi při tom jako mužatka tvrdé.“ Zato o táborkáchse dovídáme, že si počínaly »hrdinskya, když po­bíjely bezbranné, a Alžběta angl. »energickya, kdyžnásilně odváděla od víry otců, mučila, popravo­vala. Ze byla někdy I.. přísná? Za krutosti, kt. pá­chali její prot. poddaní na katol. kněžích!

LORETA. U Ankony již v 11. st. kaple P. Marie,poutníky hojně navšť., nazývaná »dům P. M. Loret­skéa. Milostný obraz tam přenesen z Tersata(Řeky), s protějš. dalmatského břehu. To zavdalopodnět k legendě. Po zboření Nazareta sultánemBeibarsem 1263 prý domek P. M. přenesen odandělů do T., pak do Italie, a po přechodném po­bytu na dvou místech postaven, kde nyní stojí.Pap. se chovali k legendě zdrženlivě, až Sixtus V.,pocházející z'tamního kraje, ji uznal za histor.událost. (11590) Takové uznání není rozhodnutí vevěci víry, nemá s neomylnosti co dělatl P. GrísarT. ). ukázal, jak legenda vznikla (materiál, z kterého1.. d. vystavěn, pochází z blízkých horl); je tedyzlomyslnost, mluví-li nepřátelé o zúmyslném pod—vodu. Proč neprohláslte za podvod národní po—věsti (Říp, Vyšehrad, Praha, Libuše, Přemysl)? Cožfalešný Husův domek v Husinci u Prachatic, poutnímísto č. liberálů? '

LURDY. »Lurdský švindl.u (Prot. Kálal a j.) »Su­gesce“ (Profesor lékař. Thomayer, Praha.) Církevz počátku naprosto zdrženlivě, pak komise, kt.skoro 4 roky vyšetřovala, 1862 prohlásila zjeveníza nadpřir. Ale ani tak nezavazuje církev k věření.—1858-1908, za 50 let, hodně přes 3.500 uzdr., o kt.úřední šetření prohlásilo: »Přlrozeně nelze vy­světlitm l prot. lékaři a profesoři lék.! Zlomeniny,rakov., tuberk., slepota sugescíl Proč tedy se ne­chopíte v podob. příp. takového léčení i vy? Kálal

356 Lurdy [.

ni Thom. v I..“nebyli; přec L. nejsou na konci světa!Špinavý Zola viděl tři zázr. »Nevěřím.a Privátněřekl, že [. na něj hlub. dojem, pak ale je pošpinilv knize »l.(( Dr. Boissarie, kt. ho v l.. prováděl, housvědčil ze lží; vymlouval se j. Jirásek, že psal

román.LUTHER,největší historická lež. Drama o 5 jed­

náních.Úvodem. Jak portretují I.. jeho ctitelů. Ze pojetí

prot. historiků a bohoslovců je jiné než naše, jevysvětlitelné; vidí ve vítězství prot mu vítězstvípravdy, osvobození od papež. jha atd. Ale že za­mlčují, íalšují, tedy podvádějí, nelze omluvit.

|.. dle nich druhý Eliáš, muž Boží, »otec La, prů­kopník svobody, charakter, genius, ideál neohro­ženosti, apoštol pravdy, hotový pro ni umřít atd.Brieger cituje výroky hry, ale jen ty, kt. se muhodí, by z něho učinil ideál ctnosti. »Protikřes­t'anský režim papežův bude zničen bez násilí, jenslovy Kristovými. Kdo mé učení správně čte a murozumí, nekuje vzpouru, sic se ode mne ničemunenaučil. Kázat chci, říci chci, psát chci, že mše jezlo, ale nutit násilím nechci nikoho, víra musí býtpřijata bez nucení. Vezměte si příklad ze mne: byljsem proti odpustkům, ale bez násilí.“ Tak psalz Wartburka, a Brieger připojuje: »Té síly a nadějev proskribovaném, stiženém klatbou, sedícím vskrýšila Jenže tehdy nebyl I.. pánem situace, protokrotký. Proč neuvádí jeho pozdější výroky? Po­dáme obraz l.., jak se portretoval sám ve spisecha listech, jak ho portret. jeho přátelé. Nelze uvádětmísta, odkud který výrok vzat. Kdo chce kontrolo—vat, at' vezme: Janssen, Geschichte d. deut. Volkes;Evers (býv. pastor, výtečný znalec l-vy korespon­dence): Martin l.; Busenbacher, l-s Abenteuer,Frankfurt n. M. 1903. Grisar, |.. Mně je divno jenjedno: I.. syn církve, dle vás veskrze prohnilé, při­loží k pyskům hlásnici a začne mocně troubito očistě a ctnosti, a armáda kněží, dle vás veskrzezkažených, radostně běží za tím apoštolem ctnosti;

I. Luther 557

masy běží vždy za tím, kdo jim padne do noty!Jakou písničku l.. zpival, že těm zkaženým tak donoty'padl?

Pravý l-ův portret, : jeho listů a spisů.A) Vstup. Studios. Martin Luder (Luders), po dok­

torátu změnil jméno, jak tehdy humanistům zvykem.Otec vrah, musil utéci z Móhra, nechat tam statek,do Eisíebenu, kde kameníkem. Tam 1483 *syn;v prchlivosti ho někdy skoro zmrzačil, matka projediný ořech nemilosrdně zbila, ve škole za půl­dne 15krát zbit. Se sousedy se nesnášeli. Na studiedo Eisenachu 1499; mladá vdova Voršila Cottaová16Ietého k sobě; zkazila ho ]. pi WarensováRousseaua; její nemanž. syn Jindř., kt. pozdějiu L bydlil, byl asi plod hříchu s |.. Proč o něm l..i jeho přátelé hluboké mlčení? - 1501 do Erfurtu,navázal se studenty nejhorší sorty; jejich orgieJanssen ll. l-va milá četba: nemravný Terenc; tohosi vzal i do noviciátu, nic jiného! Přitom navště­voval pi Cottovou i jiné »přítelkya v Eisenachu.Později mluví o hříš., kt. v mládí páchal. »Od při­rozenosti jsem měl sklon ke všem neřestem, kromíakoty, nejvíc k tělesnosti.a

B) První jednání. Drama se zauzluje. V klášteře.Šel tam, třebaže otec i přátelé zbraňovalí. Znalihol Fr. Augustinus... augustinián; 1507 knězem.Téhož roku začal chodit do domu přítele Spalatinapod záminkou opakování učiva. Agrikola, jehopřítel a pak sok: »S. bydlil u vdovy, kt. měla sličnoudceru; vedle ní [. sedával; nakonec se k ní chovaltak, že 1508 mu matka zakázala přístup.<<|.. řekl k S.:»Nedám si pokoje, dokud si nebudu moci vzít téžhezké děvče.“ »Jsi přec mnichía »Co mi do toho!“Opak Husa, kt. neni viněn z nečistoty, ale mezitunami zlata sedě chudobu vychvaloval. l.. netoužilpo mamonu, ale smyslný. Z počátku skrupulant;myslil, že vlastní sílou tělesnost zlomí; chtěl cítit, žeje ve stavu milosti; když se výsledek nedostavil,prodělával strašně vnitřní boje (»zuřil jsem běsní­cím svědomima); pak, místo co by spjal ruce

358 Luther |.

k modl., upadl do 2. extrému: »Tělesná žádost sepřemoci nedá.<<Za rok po svěcení myslí na ženitbu!Ono děvče bylo podnětem k rozchodu s církví aa k reformaci! l.. později: »Prostý sedlák, nehezkéděvče, voda, špinavý pytel nebude nikdo drážditke kacířství; k tomu nutný labužnický jazyk, hodnětolarů, hezké děvče.“ Z klášt. utéci mohl, ale oženitse? Církevní exkomunikace, přísné zákony státní,ztráta profesuryl 1508 byl prof. ve Wittenberce;v Erfurtě byli rádi, že šel; byl nesnesit. svou do­mýšlivostí.

Zprvu pom'šlel dosíci zákonitou cestou dispensod slibů. Do íma jde Dr. Mecheln 1509 se stížnostíspolubratří proti provinciálovi Staupitzovi, L mupřidělen za společníka. Ústně od papeže dispens!Oldekop, žák, ministrant a zprvu ctitel l.., zvěděl1519 v Římě: »l. žádal, by směl. 10 let v Italii stu­dovat ve světsk. šatech, ne v klášt. svého řádu.“Papež odepřel, věda, jací mnichové a proč za ta­kové dovol. žádají.

Zde začalo jeho nepřát. proti pap. Píše 1539:»Nemohu se papeži dost pomstít. Popravoval cí­saře (které7) j. darebáky, což by se dalo ještěsnést; ale že mě krásné mládí tak zbědovallu Žemu nedopřál ženitbul Jindy: »Pap. tyranství přesa­huje tyran. všech Turků. Ze kněžské manželstvízakázal ďábel a že ďábel založil stav mnišský, jezřejmo : lTim 3, 4.<<Katol. vévoda saský Jiří, kt.měl styky s nejvyš. kruhy círk., píše 1531: »Je obec­ně známo, proč [. tak běsni proti pap.: poň. munedovolil se oženit, poň. ho neudělal biskupemn. ka'rdin.a Jako Jindř. 8. n. Farský! Proč neutekl I..: klášt.? Pýcha mu bránila! Byl by zůstal bez­význam. člověkeml Prozatím mlčet a shromažďovatpřívržencel Brieger: »|.. vylévá misku svého hněvuna zločiny řím. tyranů, kt. po libosti manželstvítrhají a zas klíží, vymýšlejíce nicotné překážkymanželské“ Důvod byl jinýl (Víte, že [. na svoupěst 1551 rozloučil manželství Erharda Kotze, tře­baže K-va žena ho za rozhodčího. neuznala aniž

I. Luther 359

ho kdo k tomu ustanovil?) l.. 1545: »Pap. můževykládat Písmo a vymýtit bludy ]. osel dovedehvízdat a správně se chopit not._a 1520: »Soudím,že k podvedení papeže je nám vše dovoleno.<<Lhát, nadávat, bouřit sel Toho »dovolenia užíval!Z dálky se lépe lže! 1530: »Až bude dosaž. pokoje,budeme moci své lži, lsti a prohnanosti napravímJenže pokoje s církví dosaž. nebylo, musil lhát aždo konce.

1511 zase I.. ve W. Aby zakryl své fiasko v Římě,píše chvalořeči o pap. Za 10 let na něj svoláváoheň a síru. Jednou tedy lhal, buď 1511 n. po 1520.Karlstadt ho promuje 1512 na doktora bohosloví(dotud byl Dr. ffie). Jeho vědomosti bídné. »Neznaljsem řecky, hebrejsky (nastávající prof. exegesel),nerozuměl jsem, co odpustky jsou.<< Vzorný Dr.bohosloví! Ted' začal studovat spisy bludařů. jaksvědčí Beek Aquisgranum: Wiklifa. Occama, jenžhájí větu o dvojí pravdě [fíie] a jehož systém jeplný nesrovnalostí; na př.: a) Bůh, bezohledný vlád­ce, svévole jediná směrnice jeho jednání! b) Člo­věk je s to vlastní silou, bez milosti Boží, zacho­vávat zákon B. a tak dojít spásy. Jak ty dvě větysjednotit? Ze skrupulů neviděl I.. východiska lečv nauce: »Vira sama, bez skutků, člověka spasí.<<U bludařů sbírá doklady, že pap. moc je usurpace,špatnosti papežů, začíná zrezavělé zbraně dřívěj.bludařů horlivě čistit a připravovat k bitce. Periodachameleonstvi a pokrytectví. Přidává se k Staupit­zovi, proti kt. do Říma šel, S. mu nechá zvůli, I..neplní povinnosti řeholníka, S. ho měl vyloučit!Byly chvíle, kdy [. »Boha nenáviděl, a když vidělobraz Kristův, raději by byl viděl dábla.<< Pozdějipočítá k hřichům svého mládí: »Sloužil jsem mši,Syna B. obětoval a mučil.a Tedy svatokrádeže, kt.mu svěd. stále vytýkalol Proto pak mši nenáviděl!Trýzní mu byl i život řeholní, proto proti slibům aklášt. tak brojil

Začíná si budovat nový názor životní: »Jako nenív mé moci nebýt mužem n. ukousnout si nos n.

360 Luther [

zadržet Ham u. Mist, tak není v mé moci být bezženy. Jak blaze zvířeti, že může hovět všem chtí­čům bez bázně před soudem! Za to štěstí vděčítomu, že nemá svob. vůli. Učiňme tedy člověka ajeho konání výslednici neodolateln. pudů! Žádnáodpovědnost, ž. trest! Rozum je největ. děvka, kt.ďábel má.“ Doznal, že tomu nemohl věřit, ale ohlu­šoval svědomí. Lidí nachytal dost; těm byla jehonauka Ihost., ale byli mu vydatn. pomocníky, jakv kultu Venuše, tak v založ. nového »státua. V jehokázání i přednáškách bludy, r. 1515 už ho někteřínazývali bludařem. 26. pros. 1515 před inteligencíkázal zřejmé bludy. Věděl, že bude musit odvolatn. vyloučen z círk. Nikdo ani nehlesl, tím méněkdo psal do Říma. Chtěl svou exkomunikaci vy­provokovat? Kd. z clr. odešel, nikdo by si ho ne­všiml; bude-Ii vyloučen, bude stát j. mučedník zapravdu, dav poběží za ním, pap. zakročl i protiním, bude vykřičen za tyrana, a I.. za osvoboditele.[. byl na kazat. vždy smělejší. »Člověk nemůžechtít leč zlé, musí konat zlé.“ 1517 spis o desateru:»Cím ohavnější nečistota, tím líbeznějšl čistota v nískryta; č. záleží v tom, že při vší nečistotě držíšpevně předsevzetí čistoty.“ Jinde: »Příkázání Božínutno ze svědomí vyhodit. Na šibenici s Mojžíšem(desaterem)l Kd. někdo zůstávaje věřícím spáchalcizoložstvo, nic mu neuškodí. Já se nikdy nezpo­vídal z toho, co jsem měl s ženami. (Tedy i zpovědisvatokrád.!) Zákon o zlodějstvl si vykládáš, že ne­váže, máš-li hlad; tak si smíš vyložit i slib čistoty,že neváže, je-Ii příliš těžký. Byl bys blázen, kd.ze strachu před zákonem umřel hlady, a ještě většíbl., kd. ses neoženil, cítíš-Ii nesnesít. oheň.“

C) Druhá jednání: obrat. These. »Kostky jsou vrže­ny.<<Odpustky. - Hlásání odpustků Tetzelem bylol-vl vítáno: 1. Postará se, by T. přišel s prázdnoudo Říma, ]. [. před lety s prázdnou z Říma. 2. Protonapadne odp. samy, udělá z nich karikaturu, by sije lid zhnusil a nedal almužnu. 3. Kazatele odp.,pap. legáta, uvede v opovržení, tím připravena

1- Luther 361

půda k opovržení papežem, pap. zakročí, lid budena straně I.., od pap. hromadně odpadne, poň.zakročení bude mít zahrocení proti lidu, ne proti |..Tedy napřed vodu zkalit, v kalné vodě lovit. Vy­provokuje spor s pap.! I.. nebude osamoceni 11.list. 1517 k Langovi se podepsal. »|.. Osvoboditelu j.všici demagogovél Druhý Mesiáš! V káz. zahrnovalTetzela i odpustky nadávkami. Proč l-vl předsta­vení k tomu mlčeli? Měli škodolibou radost, poň.hlásání odp. bylo svěřeno dominikánu T.; meziaugustiniány a dom. žárlivostl Oldekop: »Hnětlo L,že nebyl hlásáním odp. pověřen on.<<

T. vymohl, že l.. byl do 60 dnů předvolán doŘíma. I.. začal neurvale kázat proti Apošt. stolici,den ze dne zpupnější, letáky. Kurt. Bedř. mu vzká­zal, že T. odešel do Braniborska, ať tedy na T. i naodpustky zapomene. Nebylo vidět, že by |.. na svéunivers. přednášky pilněji myslil. Na jeho podněta s jeho spolupůs. vydány Listy proti tmářům, kdezesměšňov. surově katol. bohoslovci. Studenti vkrát­ce divocí a vzpurní, že rektor, prof. ani občané sinevěděli rady, rvačky a vraždy. 31. říj. 1517 přibill.. na dveře zámeckého kostela pověstné these,95. Snad žádný náš prof. dějepisu je nečetl; prot.též je neznají; jsou až příliš krotkél Do hlasatelůodp. se pouští, o biskupech: »Spali.<<O papeži:»9. Duch. sv. nám dobře činl skrz pap. 26. Pap. činídobře, že uděluje duším v očistci odp. per modumsuffragii, non potestate clavis. 38. Udílením odp.papežem se nesmí nikt. pohrdat. 81. Volné hlásáníodp. zaviňuje, že ani učeným mužům nelze úctupapeži povinnou chránit před pomluvami laiků n.před jejich úskoč. otázkami, na př.: 82. Proč pap.nevyprázdní celý očistec, 86. proč nevystaví sámchrám sv. Petra, maje víc peněz než největší bo­háči. 90. Tyto otázky laiků, zaviněné neroz. hlásá­nlm odp., činí papeže i círk. směšnou v očích ne­přátel. 91. Kd. odp. byly hlásány dle úmyslu pap.,nebylo by takých otázek. - Nejsem tak opovážliv,bych svému soukr. mínění dával přednost... Mohu

362 Luther I.

se sic mýlit, ale nechci být kaciř.a 18. říj. 1520 Lan­govi: »Jsem přesvěd., že papežství je sídlo pra­vého a živ. Antikrista, proti jehož špatnosti poklá­dám vše za dovol. Jsem mu povinen tolik posluš­nosti, co živému Antikr. Nenávidím z duše onohomuže hříchu a syna zavržení.<< Papeži 3. břez. 1519:»Nejsv. Otče, já spodina člověčenstva a prachzemě... Račte své otcov. ucho, kt. vpravdě zastu­puje Krista, věnovat milostivě své ovečce a mi­lostivě slyšet toto mé bečeni. Osvědčuji předBohem, že jsem nlkdy neměl v úmyslu napadnoutmoc Vaší Svatosti.“

Staupitz: »I.-va záležitost je hlučně velebenanávštěvníky bordelů. (( To byli první přívrženci l-vi!|.. 20. ún. 1519: »Jsem člověk zapletený v ožralství,nečistotu, všelijaké společnosti a jiné obtíže.“ Odté doby užívá I..výrazů, kt. mohl pochytit jen v bor­delech. Jeho snaha, uchvátit diktaturu na wittenb.universitě: 9. pros. 1519 odstranil tomistickou logikul fysiku, místo ni Ovidovy Metamorfosy. Profesorysobě nemilé pryč, místo nich mladíky oddanéjemu. Melanchton s děsem poznal, za kým běží,ale neměl mravní síly chybu uznat a od l.. pryč.»Proroka Storch l-vi 1522. »Uvádíš-Il nové náb.v svět, jaké činíš zázraky, bych tě uznal za vyslanceBož.?“ I..: »Věz, že jsi pitomý osel, vzteklý pes, čer­tovo prase (( Po čase I.. novokřtěncům: »Kde mátepečeť n. diplom od vrchnosti (světskél) n. zázraky,že vás Bůh poslal?.

Politická situace byla l-vi přízniva. Na nedůst.kramaření s odpustky se všeobecně reptalo, 5 po­volan. míst se neozval ni jeden hlas; proto prostýmnich si vystoupením proti odp. zjednal rázempopularitu. Saský kurf. Bedř. (»Moudrýa - dle [. bylidiot, pitím: »Nerozeznal kuchaře od sklepnlka<<;viz Ostatky) vymohl, že se směl ospravedlnit předkard. Kajetánem 1518 v Augsburku. Dokázány muzřejmě bludy, odvolal se k papeži lépe zpravenubýti majícímu, pakkcírk. sněmu. Mluvil dost krotce,jeho přátelé utik. jeden za druh., Stupitz též, zba­

I. Luther 363

viv L-a slibu poslušnosti (jakým právem?), o atřllmu koně, v noci mu tajně otevřeli brány, 2 . říj.Pak dělal zas hrdinul

1519 veřej. diaputace v Lipsku. [. proti všem pra­vldlům disp., přesto byl Eckem poražen, ale ne­přišel ani o jedín. přívržence; těm bylo L-vo učenívedlejší! 5. čce L.: »Divím se, že se nlkdo nenašel,kdo by českou zem ke cti římské církve vyvrátil.Odporní pikarti (Č. bratříl), anl 50 let staří. Češijsou rouhači, zrádci Krista, chtějí ve jménu Božímk čertu, a Němce poslat ve jm. čena k Bohu. Spíšse naučí osel číst, než by mohli být přivedeni napravou cestu Č., ten prabídný národ, kt. si připi—suje monopol na rozum. Bídní kacíři“ V C. se mod­lill husité za L.! Viz list faráře ]. Podušky a prof.Vác. Rožďalovického z Prahyl 6. čce: »Nejsem pa­tron Čechů, morových kacířů.a Když husité začalis [. navazovat, »poznala, že Hus byl nesprav. od­souzenl Humanisté šířili hnusné pamflety proti ví­tězn. Eckovi, by setřell dojem.

V lednu 1519 TMax. l., mezivládí L-vl pomohlo.Lev X. neměl rozhledu. »Mnichové se hádají“Hoogstratens žádal, by L. byl odsouzen j. bludař,zakázáno mu proti L. psát. Kd. se byli blskupi něm.1519-20 věci rázně chopili, mohlo být nebezpečízažehnáno. Klášterní vazba by stačila. Sám I.. topak doznall Lev neměl jiné starosti, než zmařitvolbu Karla V. Proč? Poň. byl pánem Neapolska, atak mocný vládce by byl papeže zastínill Krátko­zraká politika, nedbala prospěchu církve, jen roz­šíření vlastní moci, Círk. státu a svého rodu. (Me­dicil) Kard. Kajetán neprohlédl intriky kurfiřtů, řeklLvu X., že většina je pro Bedř. sask., proto Lev proněho; poň. B. byl ochránce L., upustil Lev od zá­kroku proti [. Frant. I. franc. též byl pro Bedř., Levspolčen s F.l Z polit. důvodů proces proti L. zasta­ven, propásli příležitost učinit blud neškodným. L.dovedně dal svému boji proti Římu zabarvení na­cionalistické.- Na papeže trest: Karel V.,jehož volbuchtěl Lev zmařit, je poslední císař papežem koru­

364 Luther |.

novaný. Jeho roty za Klim. Vll., kt. byl Medicej ].Lev, vydrancovaly 1527 Řím. Kard. Kajetán: »Dánina pospas a v kořist ne nevěřícím, nýb. křesťanůmspravedl. soudem Božímu KI. VIl. i kurie: udržet siPapež. stát a bisk. statky, nerušeně vést světáckýnemravný život. Proto nechtěli slyšet o svolání círk.sněmu a nápravě zlořádů, oč Karel V. usiloval. Tatopolitika Lva X. podvrátila vážnost pap. autority,podnítila revoluci. Hrdinská námaha papežů protipůlměsíci odměněna tím, že Turci na Řím ruku ne­vložili; roty luteránů, vyznavačů náboženství, kterévzniklo a zmohutnělo neprozíravostí papežů, Římzhubily. Pak vládci dle jména katolíci Círk. státzrušili: Napoleon, Viktor Eman. - 1530, když I.. prosvou věc horečně činný, Klim. Vll. posílá legátak cís. s požadavky, by Círk. státu postoupena Mo­dena a Ferrara; takové starosti, když ohrož. církev!Cís. byl víc pečliv o blaho víry než pap., legátCampeggio rád dobré živobytí; pokládá za oběť,že musí denně s katol. bohoslovci (Eckem) konfe­rovat nejmíň 4 hodinyl Píše do Říma, by začátekkoncilu, na kt. cís. naléhá, pod růz. záminkami od­dalovalil Cís. prý stále »fantasíruje po koncilu.“

Nedivno, že to l-vl prospělo. 1521 volán na říšskýsněm do Wormsu; hrdina se tam vydal, až dostalod cís. ujištění, že mu nebude zkřiven ani vlas.Pak se chvástal, že půjde do W. »hájit pravdu, byt'pršelo samými čertyu. Kurt. Bedř. se ptá Erasma,proč se proti [. tak brojí? »Poň. sáhl mnichům nabřicha a prelátům na měšecm Nemastný vtip získalB. pro I.., dal ho zavězt na hrad Wartburg, kde ne­poznán (»Junker Jórga, mladý Jiříkl prý »chráněnpřed nepřát., věnoval se překlád. bible.“ Už 1520vydal paličské spisy proti pap. o všeobecnémkněžství všech: »Co vylezlo ze křtu, je posvěcenoza kněze, bisk., papeže.“ Zájemci poznali, co tímmíní; za 9 měs. plno kněž. svateb. Ted mohl I.. mlu­vit otevřeněji; zdobrovolnil i křest, ba ani víranení nutná; když upozorněn, že to neklape s jeho»sola tides, že jen víra člověka spasía, zuřil, j.

I. Luther 365

vždy, když mu přátelé n. nepř. ukázali na nedůsled­nosti, kt. jeho nauka oplývá.

Dovedl si j. Hus koupit přívržence za cizí peníze.Hodil šlechtě círk. majetek; ti, kt. na to přistoupili,byli navždy k [. ukováni, ačli nechtěli vrátit. Jehoučení jim bylo lhost., musili mu nechat a nechalivolnou ruku. Ve Wormsu se s [. shledal [Filip. Hes.]a hrabě Hoier z Mansfeldu: »Byl jsem dosud při l.,ale poznal jsem, že je darebák, každou chvíli seopije, má rád u sebe hezké (: prodejnél) ženskéa vede lehký život, hraje na flétnu (pod okny, do­staveníčkal) . . .a l..: »Kdo nemiluje víno, zpěv a ženy,zůstane blázen celý život.<<1535: »Pivo zde dobré,lituji, že nemohu být stále se studenty při pitkácha pletkách se sklepnicemim Odpustky už dávnopustil z hlavy. 1520 »O babylon. zajetía: »Dosudbyla tělesnost v zajetí, on, Martin der Befreier, do­voluje dvě ženy najednou; žena ať obcuje s jiným,třeba s bratrem svého muže, n. at' uteče s jinýmna neznámé místo<<.V nov. vydání toto místo jehoctitelé vynechali! Osvoboditel od mravního křest'.zákonal Z počátku pro každou kněžskou svatbu ho­mérský smích, [. si stěž., že slovu Bož. se světposmívá! Staupitzovi píše: »Ze moje obec sestává1 návštěvníků bordelů, tomu se nedivím ani ne­bojím.“ Spodina quy! Vypukla epidemie nečistoty,jaké křest. dotud nevidělo. [. se podřekl: »Kněží,mniši, jeptišky utíkají ne z křest. úmyslu, nýb. žeevang. svoboda je přiklop pro jejich klukoviny.(<Zbankrotělé šlechtě se sbíhaly sliny v ústech připomyšlení na círk. statky, kt. jim l.. j. vnadidlo hodil.

Jak žil l.. na Wartburce? Za 6 týdnů píše: »Místoco bych hořel srdcem, hořím tělem. Touha po žensk.,zahálka; už 8 dní jsem se ani nemodlil ani nestud..<(Opisováni překladu Mikul. : Lyry, jak fádní! »ZenaJana z Berlipsu vyčenichala, že jsem na W., bylaby mne ráda viděla, nešlo to; uvedli mne do jinéhopokoje, ji do mé cimry; celou noc špektákl j. byv komoře bylo tisíc čertům (Zdá se, že sloužící přišlina to, jakého hosta [. má, turecká muzikal) Dáma

366 Luther [

byla někdejší přítelkou I.. v Eisenachu, |.. vymyslllhistorku o čertu, kt. se mu zjevil & po kt. hodilkalamářem (tu kaňku seškrabovali jeho ctitelé ještěpo staletíchl), pod hradem se později vypravovalo(svědčí Ambros. Catharinus), že strašidlo v podoběhezké mladé dámy ho v noci obtěžovalo. Ctitel l..,farář v Tebra: »Jakou má |.. moc nad dušemi, bai nad tělem bližnlchla Modrá kazajka činila I.. ne­poznatelným, toulal se po okolí, stěžuje si zase na»jisté obtížea. (Syfilis, svědčí i prot. Gottlieb) Jemu smutno; ve Witten. jeho lidé celé noci u hrncůmasa a piva, a on? Když slyšel, že Karlstadt, »hlavaa střed bláznivého wittenb. životaa, si vzal 15 letoufeines Mágdlein, by svým příkladem osvobodilpodvedené kněze ze žaláře ďáblova, neměl [. naW. stání, a v březnu 1922 ve Wittenberce.

D) Třetí jednání. Revolucionář. Drama vrcholí. Nascéně samí prot. Co zjednalo l-vi úspěch? 1. Jehonauka odvázala od řetězu kdekterou vášeň. chel:»O to bylo skvostné kázánll Nemodlit se, nepostitse, nechodit k zpov.! 2. Lid viděl zástupy světáck.prelátů, líní, vyjídali bezstarostně obročí, boháči,o lid se nestarali, lld musil velké dávky do Říma.l.., chudý, neměl ani netoužil po tom, co tito měliv nadbytku, dovedl strhnout dav, dotýkaje sezájmů, kt. zaměstnávaly mysli všech. Výtky byly ažpříliš oprávněné, než by bylo lze vinit [. ze lži.l žebravé řády upadlé, OP, františk., august. »Mistrslova 5 vypočítavou demagogii, vědomou soběsvých cílů, neštítící se žád. prostředků, vypracoval[. své řeči l spisy. Revolucionářství l-vo lidu impo­novalo. Prostý mnich se vrhl na to, co dotud po­kládáno za nedotknut., pod jeho pádnými ranamise bortila stavba, poklád. celá staletí za neroz­bornou: církev, pap. Posledni papežův poddaný,jemu přísahou zavázaný k posluš., tupí nejsurověj.výrazy hlavu církve a podrývá autoritu toho, ke kt.dotud vzhllžell na kolenou, a nemá strachl Velcípáni, knížata mu nebránill, dokonce souhlasili! Ne­vzdělané luze to vždy imponuje; že byl prost

|. Luther 367

bázně jen j. koza v bajce, kt. Iáteřila na vlka sestřechy, si neuvědomili. Tak stál |.. před nimi v glo—riole druhého Eliáše. ­

Kópke: »Prot. u nás zvěděli po prvé s úžasemod jednoho ze svých nejučeněj. historiků, K. Men­zela, že jsou revolucionáři. Brzo potom prohlásilprot. leo: I.. je demagog, kt. násilnou pěstí rozbildílo, o jehož vznešenosti a hloubce neměl ponětí“Hansen (Dán): »Co se stalo na poč. 16. st., je ne­méně revoluce než to, co se stalo na konci st. 18.I.. byl v prav. slova smyslu otec vší revoluce; j.všlci rev. provozoval nad dušemi t ranii, tutéž, j.byla ta, proti kt. se vzepřel.a (??) Krchmann: »Ne­mohu dát l-vi jméno reformátor, nýb. devastator(ničitel).<<Droysen: »Nikdy nebylo revoluce, kt. bybyla tak do základu vše zvrátila a strašněji bořilanež Lva.“ Stark: »Ve spisech někt. reformátorů lzenajít zásady, kt. by nějakému jakobínu 18. st. dě­laly čest. [. na př. řekl: Vládci jsou obyčejně nej­větší blázni n. nejv. darebáci pod sluncem.“ Sek­tendorf: »l. řekl, že je skoro nemožné, by vládcenebyl lotr. Nevybizel l.. k noyádě na způsob Car­riěra v Nantech, když řekl, že by nejraději všeckyty ničemné darebáky, pap., kard. a všecku bisk.havěť utopil (versáufen) v Tyrrhenském moři?aArnold Ruge: »Reformátoři 16. st. zavedli místoduchovní autority duch. anarchii.a Dokud se zdálo,že l-vi jde o nápravu neudržit. poměrů církev.v Něm., šel za ním Důrer, Pirkheimer, Cochláus,Mutian. Když se ukázalo jeho revol. štvaní a obec­ně známou stala jeho nemravnost, opustil ho i Eras­mus a Reuchlln. Kdo zbyl? Znemrav. humanisté, kt.se dávno s vírou rozešli; souložní kněží; uteklimniši & jeptišky; spodina luzy; zkrachovaní vládci,kt. šilhali po církev. majetku a měli moc vehnat dol-va tábora všecky poddané, což i učinili; rytířskýproletariát, revolucionáři z povolání.

lupiči... Sickingen shromáždil kolem sebe banduiotrů, dal se vyšít na rukavice: »Všecko vitězstvípochází od Bohaa; by slovu Bož. otevřeli dveře,

368 Luther I.

pálili klášt., kostely, vsi, pobíjeli pokojné obyvat.,s ohromnou kořistí se vrátil na svůj zámek. Takvypadala náb. válka, do kt. l.. štvall Absberg byl10 let postrach všech; utínal ruce a nohy každému,kdo mu do rukou padl, klid. pocestným atd. Bedř.Braniborský byl »šlechetnýa; kázal svým lidem, byobrali o vše, koho přepadnou, ale život mu přáli.Vládci pomohli l-vi kvítěz., bez nich by nebyl získalni jednu ves, před nimi se |.. plazil; když je ne­získal, přeladil harfu a nadával jim sprostě. Coch­I'a'us: »L chce dát žebrákům do pytle všecky klášt.,vyjma šlechtickém Ozbrojenl studenti a luza zničiliv málo dnech řadu vzác. knihoven.

Neustále štval proti autoritě (stát by takovéhooběsil), mínil duchovní, utiskovaní sedláci domyslilia vzepřeli se i proti světské - ta jim pila krev!Vzbouřenci se hlásili k [. j. k otci svého činu, I.. odtoho utíkal; prý ne knížata, ale »blbí mniši a bisk.jsou vinni jejich útiskemm Dokud je štval protipánům, byli pro něho. 1523 Dantiscus: »Slyšel jsemsedláky proklínat Lu, po smutném konci vzpoury,když je zradil a táhl s pány! Když zvonilo na Iuter.kázání, říkali: »Zabiják (Mordglocke) zvoní <<Na stavsí a městeček spál., klášt. a zámků bez počtu,100-150.000 sedláků pobito. I.. píše 1525 »Proti vra­žed. rotám sedlákůa: »Loupí a běsní j. vzteklí psi.Je samá lež, co přinesli pod jménem evangelia(od koho to odkoukall?) v 12 článcích (požadavcíchpánům). Dábelské dílo provozují, zvl. arciďábelz Můhlhausen (Můnzer). Tři strašné hříchy: zrušilipřísahu věrnosti, kt. vrchnosti složili (j. [. přísahuvěrnosti církvil), drancují kláštery(!l) a zámky, kt.nejsou jejich, a to vše pod rouškou evang., nadcož není ohavnějšího hříchu. Nepomůže dovolávatse Mojžíše, že všecky věci jsou k společ. užívání,poň. v N. 2. Mojžíš neplatí. (Když [. dovolil dvěmanželky, dovolával se Mojžíšel) Proto je rdousit,bodat, stejně ]. je nutno zabít vzteklého psa. Nicdábelštějšlho nad vzbouřence. (l. sám byl vzb.proti církvil) Všichni rovnou do pekla. (Najednou!

I. Luther 369

Přec není třeba dobr. skutků, víra sama stačí,sedláci byli věřící luteráni! Z Wartburku psal l..Melanchtonovi: Statečně hřeš, statečněj věř, nebineujdešlj Myslím, že není ani jeden čert v pekle,všichni vjeli do sedláků.“

I.. bezzásadni, bezcharakt., nauka plná nedůsled­nosti. »Vůle není svob.“ Nač tedy kázat a obracet,když člověk jede do nebe n. do pekla dle toho,kt. jezdec na něm sedí, Bůh n. ďábel? Proč na­pomínat (sedlákyl) a vychovávat? Kd. |.. domyslil,musil by dojít ke Kalvlnově absol. predestinaci.[Bible] jediný pramen vlry,a|e platí jen l-ův výkladbible, třebaže dle něho Duch sv. osvěcuje každého(i papeže?), by jí rozuměl. lavrhuje tradici, alekdyž Zwingli se v učení o Eucharistii dovolávalbible, piše l.: »Je nebezpečné a děsivé věřit něcoproti svornému svědectví a nauce celé křest.cirkve, nauce, kt. od počátku přes 1500 let svorněhlásána. Kdo o tom pochybuje, zavrhuje nejencelou křesť. církev ]. zatracenou kaciřku, nýb.i Krista a apoštoly, kt. zavedli článek: ,Věřím ve sv.církev křesťanskou' (obecnoul t. ]. katolickoul).Také svědčí proti nim jich vlastni názory, poň. jsounejednotni ve výkladu bible.a Obrať to na sebe.a porazils sám sebel Bullinger mu odepsal: »Platí-Iil-ův důvod, pak stojí papežství ještě pevně; pa­peženci se dovolávají církve a dlouhé doby. Tímje všecka nauka l-va sražena k zemi, poň. učí jinak,než římská církev dlouhá léta učila. l.. nechce protinám bojovat Písmem, nýb. mečem; volá císaře akniž., by nás pobili. Zda to je dle ducha Bož., at'soudí věřící sami, a nepobíjejí na l-vo vyzvánilidi, kt. nemohou věřit, co věří I..“ Uvádíme ]. jedinýdoklad nedůstojnosti a nesnášenlivosti »apoštolanáb. svobodya. Jindy: »Kd. cirk. sněm dovolil n.přikázal přijímání pod obojí způsobou, navzdor bychse držel jedné způs.a Hloubavějši nechápou, jakmůže paní pastorová vino od večeře Páně zbylédát do kuchyně, když dle l.. v něm je krev Páně?Učebnice prot. náb.: »Učení o ospravedlnění skrz

370 Luther [

víru samotnou je nová, l-em vytvořená a celécírkvi nabídnutá spása.a »Nabídla též zlodějům círk.statky, j. zde zločincům nebe. Nabídni někomukrálovský zámek! Sami prot. prohlašují tedy tutonauku za dílo lidské, l-vo. Do Strassb. píše: »Před5 lety jsem pomýšlel popřít přítomnost Páně vEuchar., poň. tím bych dal papežství největší štu­lec.<< Kurf. saský Jan Bedř. vyhnal 1541 katol. bis­kupa naumburgsk., řádně zvolen., a dal od |.. »po­světita s asistencí tři farářů Mik. z Amsdorfu. |..zavrhl svěcení kněžstval Poslechl - takový hrdinaby byl hotov pro své učení umřít? Pak psal: »Po­světili jsme biskupa bez křižma, másla, sádla, špe­ku, kolomazi.<<Tento luterský biskup udržoval po­měr s někol., i s ženou svého jáhna v Magdeb.;svědčí Melanchtonl l-vl účel posvěc. prostředky.

E) čtvrtá jednání. Rychlý spád. Několik monologůa dialogů hrdiny. Encykliky, bully luter. papeže. ­Prot. dějiny: »|.. duchovní rádce knížat. k |.. j. k ora­kulu se obraceli ve všech otázk. z celého Něm.,silou svého ducha ovládal všea byl všude.Vevang.církvi něm. je svým slovem nejdůlež. lidskou auto­ritou, zaujímá místo nejvýš. biskupa.“ Bisk'. na svoupěst! Své ženě někdy psal »al'lerheiligste frau—dok­torina. Evers: »Byl pod pantoflem.<< Na kláštery abisk. oheň a síru. 1534 svému Spalatinovi: »Pravémubisk. míšeňskému! Jeptiškám neradím, by z klášt.utíkaly, nevědí-Ii o ženiších. Starým jept. bude nej­lépe, když v kl. zůstanou.“ Mužský kl. v Herforděpřijal prot-mus, poslal l-ví »dáreka, I..: »Mně setakové kl. nadmíru líbí.“

1555 po visitaci saské »církvea: »Mám visitací pokrk;'jsem nucen hledět na tolik škandálů a nemámmoci je hojit.a Co [. dělal (viz dole), nebyl škand.?Menius mu z Eisenachu poslal vzpurn. kazatele, I..mu ho vrátil: »Kd. do Wittenb. měl přijmout vy­vrhelevšech provincií, kam bychom přišli? Tíží násnade vši míru škandály vnější i vnitřní.“ Linkovi1535: »Ted' začíná nové tyranství, tito tyrani násspoutají-tuhými okovy j. papež a bisk.“ Dodej:

[ Luther 371

»A j. vás jáía 1530: »Nechám lid křičet nad. rasov—skými pouty až do nebe, nad úředníky...a Učil,že obec má právo soudit o učení, dosazovat asesaz. kazatele - dokud to bylo proti Římu! 1535láteří na pány a magistráty, že sesazují kazatele,které jim I.. poslal! 1534: »Dáme-Ii lidu právo pas­torydle libosti měnit, kam přijdemela Cicero stálese chlubil, že zachránil Řím před Katilinou, I.., žeosvob. lid od tyranství pap., a že místo co byz vděčnosti za to se podrobili l-ví, volaji jen posvobodě, citují kazatele na radnici. »To je ovocejejich víry? Ať jsou prokletí, amen. Musím přijít(do Torgau) a na kazatelně tu svini (radnici) zaštětiny potahat.a 1531 vydal dvě exkomunikačníbully. Zitavský magistrát vyhnal'kazatele. »Nemátepráva... To je věc zemsk. knížete, by to spolus biskupy (prot.l!) urovnal. Vidím, že vám na tomzhola nic nezáleží, co mne mrzí n. co se mi zdánesprávným, nehledě k tomu, že byste měli mítna mne ohled, jenž jsem tak těžce evangelionzjednal & udržel, jehož jste se stali účastni a jehožproti nám užíváte. Proto vás prohlašují za odříznutéúdy Kristovy.a »Myslíte, mladíci, že můžete v círk­vích (kostelích) poroučet a renty, kt. jste nezaložili,kt. nejsou vaše, loupit a dávat, komu chcete? (Odkoho to odkoukali?) Ziv je Hospodin, nepodám-Iisi tebe (Štěp. Rotha, vedoucího v Z.) a ony žitavskébestie v něj. pamfletu. Vylučuji tě s tvými tovaryšize společenství Pána naša Nic si z toho nedělali!

I.. nazývá Norimberk 1532 Ninivem, při pohleduna ně »se mně - kéž by ne Kristu! - chce vrhnout.Luza navyklá na staré řády chce mít u Vás mši:nechte jí, luza musí svhnít (sich ausfáulen), pakbude lépe. Bylo by lépe, kd. světská vrchnost při-_nutila všecky učit se katechismu, at' tomu věří činic.“ »Veiejná exkomunikace, má-li mít účinek, musíbýt zřízena jen mocí policejní“ 1533 Norimberkpíše k wittenberskě stolici, prose o rozhodnutí:Osiander chce podržet zpověď, Link proti; vjeli sido vlasů. [. dělá O-ví poklony, Linkovi píše:" »O.

372 Luther !.

je na své názory posedlý, ale ne abys to vyplkallJe vzdálen čistoty naší nauky; nikomu ten list ne­ukazujla Že netrval I.. na zpovědi, dostal od Nor.100 tolarů. - Princ Anhalt-Dessau odpadl k l., pří­buzný katol. vévody sask. Jiřího a kard. mohuč.! |..mu píše před návštěvou obou 1535: »Kd. přišlo napřetřes náb., zřekněte se mne a převeďte řečjinam.“ Tedy »zapřete vírula - 1533 do Magdeb.:»Chcete-Ii mě pokládat za pap., j. já vás za bisk.,Bůh buď za to od nás obou pochválen“ - Bez kon­ce vydává L výnosy, j. nejvyšší instance, neomylná.Do Brunšviku: »Zaveďte obřady zas, dětem a hlu­pákům to prOSpívá.a Když se od něho odchýlili:»Víte, že vše novotářství, zvl. ve věcech božs., jevelmi nebezpečnéla Ty sám? Mluví o všeobec.kněžství, a řádí proti »nicht berutene Furiena, protikazat., kt. on nepovolal. Paní Jórgerin: děkuje ji zadar a dovoluje, by povolala kazatele sama! 1534:»Trestání sluhů slova Bož. vyhraženo visítatorům,vyjma vraždu, buřičstvi, cizol., žhářství.u Čistí slu­hové slova B.!

1527 Přítel l-ův Agricola rozváděl do důsledkůl-ův [antinomismus], že zákon vykoupené neváže.Za 10 let se oba chytli. I.. se z demagoga stal nej­vyšším bisk., vlastní revoluční dogma se mu teďnehodilo, byl nejvyš.kurfirstův úředník, ]. takový seneobešel bez zákona. Teď exist. jen »jehOa církev,a v ní nejv. autoritou pro všecky závaznou on!Vztekal se, když A. dokázal, že jeho věty jsou jendůsledek l-va učení; nazýval ho Grickel, odňal muprofesuru, zkonfisk. jeho knihu dřív než vyšla, při­nutil ho k odvolání; sám sebe popravuje: »Jak mimohou přičítat, že jsem někdy desatero zavrhovallaNeomylný zapomněl, co učil! Zotročoval každésvob. hnutí a projev ve vlast. táboře. »Opovážli­vost, že chtějí něco nového přinést na světlo, takželidé říkají: ,Myslím, že to je druhý Pavel; což jsoujen ve Wittenb. vševědoucí? Já mám také rozuml'aZa života [. bylo už 34 prot. sektl - R.1539 se posekalzlesprot. juristy. (Dreckkunst,des Papsts Furze atd.)

[ Luther 373

Ovoce čistého evang. I.. nazývá Lipsko 1546 horšínež Sodomu. 1545: »Wittenb. dostane po mé smrtine tanec sv. Víta, nýb. tanec Belzebuba. Jen pryčz té Sodomylu 1543 se zas objevily na dveř. kos­tela these; ted ne proti odpustk.: proti hroznémuvzrůstu prodejn. žen ve W.; varuje studenty stykus nimi, ale při vzpomínce na Rosinu (dolel) se ná­pravci mravů vysmáli. Víme, kdo tvořil jeho prvníobec! Chce je po 25 letech odnaučit, čemu je sámnaučil! »Ty děvky jsou poslané od čerta, šeredné,odporné, smradlavé, nakažené syfilí, jak ukazujedenní zkušenost.“ Tedy ne pro desatero n. z láskyk Bohu se hříchu varovatl

F) Páté jednání. Svatba. »Komedio končí vesele.“(Erasmus.) - Na Velký pátek 1523 přivezl Koppe,handllř sýrem, v krytém voze do Wittenb. cister­ciačky šlechtičny z Nimpsch, otrhané, bez peněz,se 24 |etou(!) abatyší Kateřinou z Bory. Nikdo ne­věděl, jaký kontraband veze. Přišly k I.., kt. jesvými spisy z klást. vyvábil a k sobě přivábil;hrozné haló ve W., |.. utekl,_ káže Spalatínovi, byjim opatřil-chléb n. ženichy; proti posměchu »seozbrojlm modlitbou (kt. dávno nekonall), a bude-Iitřeba, jsem hotov jednou vykonat zázrak.“ V brzkubyl zase ve W., »nevěstya ubytoval ve svém klást.,denně s nimi pusté orgie, o kt. nechce prot. Gott­lieb mluvit, odkazuje na pramen: Coll. Medit.Lutheri 1571, ||. Pro syfilis hledá |.. pomoc u lékařeWolf. Rycharda, od něho dopis z Ulmu 11. červ.1523: velmi sympatisuje s jeho naukou, že netřebadob. skutků, a radí náplast. Proč nehledal L pomocu lékařů ve W.? Jeptišky začaly se studenty, vět­šína prostituci, tři zbyly, l-ův harem, jiné přibyly.Kateřina měla poměr s několika studenty!

Dokud byl l.. neženat, dala se držet fikce, žebrojí proti Římu z_náb. horlivosti; l-vo »čisté ev.“: právní titul k zabírání bisk. a klášt. statků (velmivýnosnél), kurt. Bedř. zářil v nimbu ochránce věciBoží. Oženl-li se l.., padne tato fikce; zřejmo, žečisté ev. ze zdroje velmi nečist.! Výsměch celé

374 Luther l.

Evropy, kurf. blamován nejvíc, nadto veřejný úsu­dek: _»Statky vrátitla Proto všichni proti l-vě že—nitbě, ale »muži Božímu“ nesnesitelno, by jen projiné kaštany z ohně a sám s prázdnou. Tak on ná­pravu křest'. života nepojímall Upraviv kolegůmcestu do manž. ráje, chtěl ]. poslední Mohykántéž! Z kurf. si nic nedělal, ale své lidi musil res­pektovat! Právník Schijrpf: »Ožení-Ii se ten mnich,bude se celý svět i ďábel smát, a on zhatí celésvé dílo.“ To právě nel Vždyť si všichni rozuměli!Zůstane-li svob., zatím co jiným radí ženitbu, budeobklopen nimbem »muže Bm; dotud byl příklopempro všechny jejich ničemnosti. Mohli vytrub. dosvěta, že celé hnutí je »duchovnía - ačli se jejichprorok obětuje jeden za všecky. !( tomu se ne­měl! Ne být Farským, nýb. Brodským. Na horizontuvyvstávala nesmrtelná blamáž, proto se Mel. děsilmyšlenky na svatbu evangelic. papeže!

Všecky jept., s kt. L orgie, už pod čepcem, zbylytři; najednou jistě příznaky. Stůj co stůj je někomuna krkl Dvě se podařilo, Kačku nabízí Baumgart­nerovi, kt. s ní už styky: »Pospěš si, sic tě konkurentpředejdela B. ji konkurentovi rád přenechal! 4%měsíce-čekal I.. na odpověď, marně. Kuplíř Ams­dorf-jí našel ženicha, Kačka ho nechtěla! FarářGlatz z Orlamiinde; byl to asi podivný nevybíravýpatron! I.. ji Amsdorfovl, K. by radš než l.., ale A.nechtěl; oba spoj. silami třetímu. Všecky spekulacel-vy zkrachovaly. Ctitel l-ův Nielsen z Kodaně:»Oba, l.. i A., měli nevysvětlitelný spěch, by jiprovdali“ Velmi vysvětlitelný spěch! I.. píše 1523:»Odpustím, má-Ii kněz po celý život dvě n. třiděvky.<( 1525 duben: »Nemyslím na svatbu, aleBůh činlvá- často, čeho se nejmlň nadějem.a TedyBůh vinen jeho svatbou! »Bezženství je pekelnátrýzeň.<< Máj: »Čertu na vzdory se přec ožením.<<Červen: »Poň. Bůh to ode mne žádám

13. červ. pozval tři přátele k večeři, Melanchtonane! Řekl, že se žení. Nebyl tedy oddán ni církevněni civilně. Jonas vyplkal: »Viděl jsem nevěstu ležet,

[ Luther 375

žena Cranachova (malíř nestoud. obrazů) u ní.“Nielsen: »Za družičku.u Vdaná! Svatebním hostembyl čápl Erasmus za 4 měsíce: »K.nebyla vestálkou.Za 14 dní po svatbě matkou.“ Prot. Kleis »l-ůvsvatý život a smrta podobně; prot. v Haller: »Za8 dní.a Ve skutečnosti nazítří! Děcko zašantročeno,snad mrtvě naroz. 14. červ. sděluje Cranach pře­kvapeným či nepřekv. radním, co se včera nahonemu Lutherů stalo, měst. rada mu 6 džbánů vína. Prot.hledí zatušovat tajnou a zrychlenou svatbu, uvá­dějí 14. č., Mel., Bugenhagen, Jonas, l.. sám 13.,později [. též 14. Matthesius lže: »13. zasnoub., 27.svatba do kostela.“ Tarn L nikdy nebyl! Vinovypili 27. č., když byla K. mobilní. [. 46 let.|<. 26 let.

Všeob. smích, obrov. škandál ve W. (byl už celýluterskýl), přátelé rozpačiti, hlavní pilíř čistého ev.v bryndě, z kt. nemožno se dostat, ale ted spoj.silami mouřenina obílit! I Mel., který zprvu zuřil.Píše Camerariusovi, 16. č„ ten jeho list zfalšoval,by [. ne v tak nepřízn. světle, a uveřejnil, originálobjeven 1883! Kolik listů, vypisujících l-vy ničem­nosti, zfalšováno podobně! [. 16. č.: »Ani rozumnílidé (prot.!) nechtějí uznat toto zbožné a svatédílo Boží. Učinil jsem se opovrženým, že andělése smějí a čerti vva 17. č.: »Zapletl jsem se svéděvce do copů, Bůh tou svatbou si ze mne udělalbláznaa (Geáfft.) 20. č. lká nad posměchem celéhoW.: »Bůh mne podivuhodné hodíl do Svatby 5 K.,a ted' si pro toto Boží dílo musím dát líbit výsměchvlast. Iidí.<<Pěkné medové týdny! 22. čce piše Lin­kovi, obraz pro manželství bere ze svinskéhochlívka a psí boudy. V Tischreden před přátelipopisuje beze studu vlastnosti jejího těla, viz prot.Gottlieb Hamburger Briefe. Mel.: »Jeptišky zatáhly[. do kaše, padl do ni až po uši; svatba ho uděláslušnějším, odloží nestoudnost, pro kt. jsme hočasto kárall. Spolužití s jeptiškami by snad i ušlech­tilého zkazilo. Ten člověk nanejvýš íehkomyslný.aPoň. [. nebyl oddán, ani v prot. modlitebně, byl

376 Luther I.

jeho svazek s K. i před státem konkubinát, jehoděti nemanž.

Kčstlln: »|.. ve věcech ,Iásky' mluvll ze zkuše­nosti.“ Nuže: »Af muž neváhá jít k služce! Většinaženatých žije v cizol. Brzo přijde doba, kdy mymuži budeme smět mít více žen.“ Služka RoslnaTruchsessová přišla do domu I.. j. »cudná panenka“,1549 ]. děvka jej opustila, nechavši mu děcko; vy­právěla po W., kdo jeho otcem. Studenti gratulacek novému přírustku, 57Ietý I.. zuřil. (Pannich, Kate­chismus 1781.) Po W. zpívány špinavě písně ke cti

»Jeho Svatosti Šapeže a panny Rosinya j. vojácio Césarovl po lmě. [. byl ve W. pašou, proč ne­ucpal studentům ústa? Gottlieb: »Dnes 2 hochachtějí udělat synovce.a [. později: »Rosínu mi pa­peženci poslali do cesty.“ Její syn Ondřej zle od[. mrskán. Když s druhou služkou leckovou, vyhnalji dříve, než byl škandál. Ve W. [. i jeho rodinav opovržení. Před hosty Kateřina: »Proč se málokdy modlíme?<<L: »Cert pohání papežence, by sepořád modlíli.a Divný to čertl - Třikrát v 10 měsícíchmusil l.. 1 W. utéci 1546, nakonec nechal rodinuv bídě, že Mel. musil půjčit peníze, zatím co v Eis­Iebenu [. pil a smilnil, 63letýl Tam před jeho do­mem studna, kde ženy a dívky, l. píše ženě nakraji hrobu, že s nimi styky. Žádná, jen poněkudsličná, nebyla před [. jista. »Misceor feminis.a»Šesté přikáz. vytýká nám všem, nikoho nevyjímaje,že jsme kurvaři. Pokušením lze snadno odpomoci,jen když tu jsou děvčata a ženy.“

Od 1523 zván ke křtinám a svatbám, tančil s děv­čaty, často zpit, že domů musili vésti, jinak pro­vázel sám tanečnice domů. Mel.: »Přitom takovoukocovinu, že vracellu Jonas sluhovi, kt. čistil jeholože: »Dr. to tak dělá denně.“ I..: »Zeru j. Němeca chlastám j. Čech.“ I..: »Bůh mi může přičíst kdobru, když se občas k jeho cti napiji.a Bohumiláopice!

Gottlieb: »L řekl o sobě: Myslím, že Dr. l.. je bůh;jak by mohlo být jinak jeho slovo a jméno tak

[ Luther 377

mocné, že z žebráků činí pány, z oslů doktory, zkluků svaté, : hhhh perly? Jednou se budou klanětmému lejnu. My staří musime být tak dlouho naživu, ab. se mohli podívat čertu do Moji lidéjsou sv..., věří j. sv. . ., žiji ]. sv..., umírají j. sv...“Málo dnů před smrtí Jonasovi, že nemůže věřit, cokáže. Tedy finale: masa lidu nevěří, jeho přátelénev., prorok sám nev., luterské města Sodomy.

G) Epilog. Cestovní pas l.. Náb.přesvědčení: Žádné. Měnil své názory každýden. Rodiče |.. nebyli zbožní, I.. byl pověrčlvý. »Ča­rodějnice bych nejraději sám upaloval, žádné mi­losrd. s nimi.“ S čertem se stále potýkal, stále »zje­venía. Neštítil se k svým cílům využít i lidovýchpověr, proti nimž katol. psali. Po celém Něm. 1523šířeny otisky dvou oblud, kt. se prý objevily v Ří—mně & Míšni, jedna mnich s hlavou telete; nápis»papežoosel a mnichotelea, výklad pořídil [. a Mel.!Viděli v nich »proroctvía pádu papež. a mnichů!Můnzer: »Tys arcid'ábel, činiš Boha příčinou zla;jsi slepec a chceš být vůdcem celému světu. Tvílidé říkají: ,Zatracení kněží, jak mi činili dosudspásu trpkou', a činí ho (l.) přikrývkou svých ha­nebností (Schanddeckel), dají si kázat medově slad­kého Krista, kt. za ně sám vše vykonal a vše za­darmo dává. [. je jedovatý černý havran, otravujePísmo, nestrpl odporu, odkazuje všecky své pro­tivníky ďáblu. On i jeho kazat. jsou otroci (Tiere)břicha; myslí, že nikdo není křesťan,kdo do posled.písmene nepřijme jejich víru.“ Karlstadt užil [svo­body svěd.], nepřísahal na všecky nápady I.., protood něho pokládán za nepřít.; sešli se v Jeněv host.u Černého medvěda, před svědky si vynadali.V Orlamů'nde, kde K. »působlla, disputoval s I..jakýsi švec, znalý bible; div tam l.. nezabili. VeWitt. hrozil [. násilím 1523, nepodrobi-li se jeho roz­kazům a učení; jeho evang. svoboda!

Jeronym Emser domlouval l-ví jako Páleč Husovi:»Třikrát jsem tě bratrsky varoval a pro Boha prosil,bys těch věcí z lásky k ubohým nechal; řekls: Do

378 Luther l.

toho ať čert uhodí; ta věc k vůli Bohu nezačala,k vůli Bohu nebudiž ani skončena“ _

Řeč: Jedinečná. Nelze otisknout, ni v cizí řeči.Jen hotovou nevinnost: »Vy zatracení židé, mělibyste číst jedinou bibli, kt. má svině pod ocasem,písmena, kt. odtamtud vypadávají, žrát a chlastat.“Prot. Bullinger: »Nikdo nepsal svinštěji.a Šemham­foraš, a ještě svinštější Gegen Hans Worst, protikatol. vévodovi brunšvick. Tuto knihu si netroufalotiskn. ani Weislinger, kt. jinak není úzkostllv. Ma­junke: »Fantasie nejspustiejš. člověka nemůže býttakové skladiště sv... obrazů.“ l. »Má ústa jsouústa Kristova“ Prot. malovali [. se svatozáři! Certamá v každé větě. Jeho spisy pastoři nestudují, ačse vydávají purgované. Aurifaber sám nechápe,že ze »svatých [. ústa vyšlo to a ono.

Postava: |.. sám o sobě: »Vypasený Dr.“Nadání: Bedř. ll.: »Netřeba myslit, že Hus, [. a

Kalvín byli n'adprůměrni duchové. Nevědomosttehd. doby byla jak stvořená pro vládu fanatiků areformátorů“ Bedř. II. Hohenzollern, pruský.

Povaha (skromnost, přímost): Prot. Thiench: »l-vlchybí klidná vznešenost ducha, jež si je jista správ­nosti svého jednání a čistého cíle své věci. Jehozpůsob psaní byl nešťastný vzor pro luterské bo­hoslovce: mysliliť, že nadávat je důkazem silnévíry a dobré věci, že v tom se jeví hrdinské horlenínového Eliáše“ [. prohlašuje každého protivníkaza posedlého ďáblem. »Já je chci přeřvat, jsou tozlotřilcl (Lotterbuben), lepí se na mne ]. bláto nakola vozu, nejsou hodni pást prasata.“ Papeži píše3. bř. 1519: »Osvědčujl před Bohem, že jsem nemělnikdy v úmyslu dotknout se řím. církve, nedávámpřed ní přednost ničemu na nebi ani na zemi.“ Za10 dní Spalatinovi: »Nevím, je-Ii papež Antikrist čijeho apoštol.a Výraz, kt. se stal dogmatem všechprot. Vévodu sask. Jiřího, kt. nechtěl za [. jít, na­zývá dráždanským prasetem, zákeřníkem. Jindř.brunšvického šaškem; kard. a biskupy papežskouholotou, bandou. Lichotil i humanistům, odjichž

péra si sliboval značnou podporu. Mutianovi: »Nej—učenější muži, vůči němuž jsem já nevzdělanec,zvyklý vždy jen mezi husami křičet“ Když Iichocenínepomohlo, změnil tón řeči,sprostě nadával. [Toler.]Pamflety nejnižšího kalibru vydával pod cizím jmé­nem, falšoval listy (jeden přičetl papeži, druhý cí­sařl Ferd.). Něm. historik Hčíler (T1897): »Pouličnímzpůsobem mluvení a psaní l-vým zesurověl něm.národ takřka pod jeho rukama. Zde nelze nic omlu­vit, nic okrášlit. Jed bohoslovné nenávisti vnikalze světnic odpadlých mnichů do vrchních í spod­ních vrstev národa, vše rozežíraje, vše naplňujemorovým dechem. l-va řeč překonala cynismemvše, co dotud bylo slyšeno; je v nejkřiklavěj. roz­poru _se vznešenosti předmětu, 0 kt. šlo.“ V boho­slov. pojednáních a kázáních! Srovnej |.. s August.,Bern., Tomášem Aq., Bonav.l Tomáš Morus: »|.. ne—má v ústech jiného leč záchody, hnůj a ...a (La­trinas, stercora, merdas.) Bohoslovce Iovaňské na—zývá- I.. »svině, osli, líná břicha;a bohosl. fakultu pa­řížskou »zatracená synagoga dáblova, největší du­chovní kurva, na kt. kdy slunce svítilo, papežovakomora kurevní (Hurenkammer)a atd. Jak Oldecopsvědčí, psal 1522: »Kdybych našel sv. kříž (na němžpněl Pán), hodil bych jej do stoky.“ Jinde: »Hrob,v němž odpočíval Pán, leží Bohu na srdci právětolik, co krávy celého Švýcarska“ Jinde: »Celá rotařímských rasů; celý Rýn by nestačil, aby všecky'tykluky utopil.“ Bullu Večeře Páně nazval Bulle vomAbendfressen.Jinde: »Méučení nesmí nikdo soudit,ani andělé; já budu i anděly soudit; celý svět neníhoden, by mi řeménky obuvi rozvázal; kdyby Mariaa všichni svatí na zem přišli, ruce by mi pod nohypodíožili.a' Zásluhy: Heine: »Stvořil něm. spisovnou řeč.“

Onno Klopp, prot. historik (později katol.): »Čímvíce se vzmáhaío prot., tím více mizela skvostnápróza; sám |.. ji opouští, hází kol sebe jen poulič­ními nadávk.; každé desetiletí lze pak znamenatkrok zpět.“ - »|.. dal něm. lidu biblia Před I.. bylo

380 Luther [

19 něm. překladů bible, přesnější, jazykově vybrou­šenějšíl - »l. je zakladat. n. aspoň reformátor škol­ství.“ [Prot.] Po vystoupení [. hluboký úpadek škol,zvl. universitl [. je nazýval Mordsgruben. - »|.. jeprůkopník moderního (t. ]. nevěr.) názoru světo­vého.a Bohužell Jenže vaší chvály by se nejvícezděsil on sám. Vy jste vstoupili v jeho stopy adůsledně domyslili (pokud bylo ve vaší moci, i pro­vedli), co on začal. [. vám ukázal cestu: »Pryč odŘíma.“ Vy jste dokonali: »Pryč od Krista, od Boha,ode všeho náb.“ To zbylo z jeho »zlepšenéhoukřesťanství!

LUTHER A JEHO MODERNÍ VYZNAVACI. Místovšech. at' mluví prof. Skratschenbach, kazatel han­nover. »církvea. Uvádíme z jeho přednášek na unl­versitě v Góttingách 1829 - doklad, jak byli užtehdy vzdáleni I..!

A) »Staří bludaři učinili po prvé rozum rozhod­čím ve věcech víry (jakým právem? Smím já učinitsebe rozhodčím královských rozkazů7), a tak sestali předchůdci prot-mu. Bezohledná volnost na­dávek a osobních útoků, kt. si I.. dovoloval, dalajeho veřejným projevům v očích lidu (nevzděla­néhol) moc, proti kt. nemohl podstoupit úspěšnýboj nikdo, kdo se chtěl jen poněkud držet v me—zích slušnosti. Kd. jeho vztah k 2. pohlaví nebyltakový, jak jej sám líčí, byl by mu chyběl mocnýimpuls, by sledoval své cíle bez ohedu na jakou­koli slušnost. Zavedením zásady, že ve věcechvíry a bible rozhoduje soukromý úsudek každého,se vyčerpává vešk. zásluha, kt. [. pravdě (?) a ra­cionalismu prokázal. (V politice, hudbě, ševcov. ne­rozhoduje soukr. ús.; ve víře ano?) Svaté Otce za­vrhoval, kdekoli odporovali jeho nápadům, ale jinakse jich rád dovolával. Kd. byl v tomto směru nevě­domec j. Kalvín, byl by tuto komedii světu ušetřil.O Eucharistii vnutil své církvi polopapeženskou apololuterskou zrůdu vlastního mozku. Na úkol za­ložit samostatný nábož. systém byl krátký. Ani

I. Luther a jeho moderni vyznavači 381

jedna jeho nauka se neudržela v církvi, jež nesejeho jméno. V tom dědil úděl dřívěj. bludařů: učed­níkům nezanechali víc než jméno. Neměl ochrannouautoritu, kterou jen římská církev odjakživa svénauce propůjčuje. Právě učení, jež prohlásil I.. zastěžejní bod své reformy a jež jen ohřálo starouzavrženou nauku gnostiků (ospravedlnění pouhouvírou, bez dobrých skutků), přišlo ještě za jehoživota ve zlou pověst pro zhoubné následky, kt.jeho učedníci (Agricola; viz nahoře) z něho odvozo­vali. Když byl nucen proti jejich důsledkům bo­jovat, vyřkl ortel nad vlastní zásadou. Bucer:»Většina přijímá evangelium (Iuterství!) jen proto,by svrhli jho kázně, pust, zpověď, a bez překážkyhověli chtíčům.a Důkaz, jak málo se |.. hodil zaučitele morálky nebo náb., je způsob, jak falšovalbibli. (»Cizoložství, vražda atd. neškodí dítkámBožím, nýbrž pomáhají k dobrému, jak čteme vbibli, Řím 8, 28.<()Naprosté otroctví vůle (není svo­bodnál) vzato j. většina l-vých nauk z gnosticismu.Zašel až k rouhání (jako gn.), že Bůh je původcehříchu, ale při skládání augsbur. konfese svolil kvsunutí článku o svob. vůle. (Osvícenec Bayle: »Se­trvají-li luteráni na této cestě, budou-li zavrhovatjeden článek předchůdců za 2., nezbude z augsb.konfese nic.a) Zrůdná dogmata, kt. si I.. troufalsvětu předložiti Tak málo měl jeho duch oné moci,vlastní jen velk. duchům, dát svému dílu pečet“trvanlivosti! Byl bohaté vyzbrojen surovou mocíútočit a bořit, ale prázden vznešeného ducha refor­mátora (pravého, j. byl Řeh. VII., Bernard a j.), jenžmění, by Iepšil, boří, by stavěl, rozptyluje mrakyminulosti, by dal jisté světlo budoucnosti. Co ne­vzal do svého systému z papeženství, zesnulo ještěza jeho života tichou smrtí.“

B) »Dokud I.. bojoval s Římem, hájil právo sou­kromého úsudku s důvěrou a mužností mučedníka.Sotva své učení osvobodil od papežen. okovů,ukoval sám jiné okovy jiným, stejně nesnesitelné.Svou nesnášenlivost postavil j. hráz proti každé

382 Luther & jeho moderní vyznavači [

snaze jiných, kt. pracovali o díle nápravy. Brzy bylozjevno, že tento hulákajícl průkopník práv soukro­mého úsudku (svob. svěd.!) omezuje tato právajen na sebe. Jeho surové a zarputilé nepřát. protiKarlstadtovi a Zwinglimu, jež mělo důvod jenv tom, že i oni měli své názory, ukazuje, jak velkýbyl rozdil mezi teorií a praxi l-vy snášenlivosti.O učednících Zw. řekl: »Všichni jedou do pekel,čert po nich jezdí, že nemohou jinéoho leč Ihát.aOsobóval si neomylnost neslých. způsobem; nej­menší odchylku od jeho nápadů prohlašoval zahřích proti Bohu. V boji proti papeži nesnesl nej—men. odporu, ale sám terorisoval každého. »Zrušiljsem pozdvihování navzdor papeži, a podržel jsemje tak dlouho, bych dopálil Karlstadta.a Naprostábezzásadnostl Melanchton: »Kolikrát mi [. nafac­koval; jsem jeho otrokem.“ [. se chlubil, že jedruhým papežem. Jeho učedníci místo neomylnosticírkve zavedli neom. konfesl, kt. vyskakovaly j.houby po dešti. I.. předstihl všecko bláznovstvísektářů. Prokazovali bychom mu velkou čest, kd.v jeho útocích na epištolu sv. Jakuba chtěli vidětbyť jen zárodek vážné kritiky bible. Fanatický ne­snášenlivec, povč-l—rčivýl]. stará baba, spolureformá­tory nazýval kacíři, rouhači, ďábly (oni jeho Anti­kristem!); nemožno, ab. uchovali (prot.!) sebemenšístín úcty jeho památce. Melanchton stejně pověr­čivý jako l.. Když se u Augsburku narodilo tele s 2hlavami, psal M. l-vi, že to je dobré znamení, žepapežství padne a augsb. konfese bude císařemschválena! M. byl astrologa _

Cl Baron Riesbeck psal o Frankfurtu: »Jediné, copoškozuje mravnost, svobodu myšlení, pokrok ob­chodu a průmyslu, je inkvisice, kt. zde Iuterští du­chovní vykonávají.“ Rousseau: »Ze všech sekt jeluterská nejnedůsledn., nesnášenlivá j. římská, srozdílem, že neví, proč, velké důvody této jí schá­zejla. Chce říci: »Řlm. církev je nesnáš., poň. svéučení pokládá za slovo Boží, což Lo svém říci ne-'může.“ Green: »První krok rozluky od církve řím.“je

[ Luther & šesté přikázání 383

první krok k nevěře.<<Prot. Bayle: »Kd. se byl některýprot. kazatel neoženil, byl by v podezření, žev něm vězí ještě kus papeženství.a Oecolampadiusodpadlý kněz, jenž roku 1528 užil této svobodysvěd., vzal si hezkou slečinku, jež pak oblažilaještě tři. Bucer, býv. dominikán, měl tři za sebou.»Jednota prot. nezáleží v tom, co věří, nýb. v tom,co nevěří; vědí, proti čemu jsou, ne, pro co jsou...co nechtějí mít, ne co chtějí mít.“ Markýz Wor­cester. - Tak soudili prot. před 150 lety.

LUTHERA ŠESTÉ PŘIKAZANI je titul knihy vydanév Hallu 1893. Jenže tam nejšpinavější oplzlosti l-vydestilovány tak, že zbyla čistá vodička. Jeho listya spisy mu vydávají jiné svědectví! Kolde: »Jsoufalšovány.u Kdy? Od koho? Od jeho ctitelů? Tibyli první, kt. jeho svinské Tischreden vydali a jeholisty j. drahou památku chovali! Nehledě k tomu,že by musily být zíalš. od A do Z. Opízlostmi kapekaždá strana! Jeho fantasie vypadala ]. jistá míst­nost na nádraží, na oplzlosti myslil od rána do ve­čera. Čím srdce překypuje, tim oplývá pero i ústal

A) Lemniovi 1538, 55Ietý, báseň, 10 veršů. 12krát opakuje »merda, merdosus (výraz ohavnějšínež hnůj): »Ventre urges merdam vellesque cacarelibenter ingentem.<< Toto “celkem nevinné. OpatPrechtl chtěl 1817 vydat l-ův spis »Proti apežstvíod ďábla založenémua, dle prot. prý l- v odkazněm. národu; Kčstlin: »Poslední velké svědectví [.proti pap.<< Prechtl musil na rozkaz prot. úřadůněkt. místa vynechat! Prot. se stydí za slova svéhozakládat.! O mravnosti l-vě chystal spis Jan Weis­linge'r (11755), autor dílka »Zobej ptáčku n. umři.<(Čerpal jedině z listů [. a jeho přátel; prot. úřadyzakáz. toto zobání vydatí Teprv Evers, Kleis,Janssen,Busenbacher mohli vydat podobná díla. Busenb.:»Lidem, kt. j. Grassmann ve Štětíně na lovu po ne­řádstvu očenichávají katol. zpovědnice, bud dánarada', jak snadno a rychle dosíci, co hledajíz' vzítdo rukou l-vo Wider Hans Worst, najdou v plnosti

384 Luther a šesté přikázání [

prima kvalita.<<Jeho »Řeči u stolu“ svědomitě za­pisoval Aurifaber, leccos vynechal už on, & přecpraví: »Je' to odvážný podnik, uveřejnlm-li všeckaslova, kt. ze sv. úst l-vých vyšla.“ Přesto ni katol.ní prot. censura nedovolí otisknout do slova!

B) Spalatinovi 1525: »Je div, že jsem se ještě ne­stal ženskou, když s tolika udržují pohl. styky (mis­ceor feminis). Měl jsem tři najednou, tak silně jsemje ,miloval', že dvě mi utekly (sám je dostal podčepecl), třetí sotva levici držim, a snad i tu miněkdo urve od huby.a Ta mu zůstalal l.: »Bohu jemilejší jeptiška těhotná než modlivá; žena, kt. mámimo'manž. děti, je 8. milejší než mniši a jept.aSvou Kačku nazval kurvou. Oldekop. »V době, kdyumírá jeho příznivec Bedř. saský, kdy 100.000 sed­Iáku pobito a tolik žen a dltek se stalo vdovamia sirotky, stal se l. ženichem, j. by chtěl ukázat,že prolití krve sedláků mu dělá radost.a 1542 senestydí psát, že Kačka »sí pomohlaa; jeho kázání0 manž. 1522 nechtějí dějepisci otisknout, jak jehnusné. Oldekop: »|.. vydal 1522 knihu, jaká vydánanebyla, co svět stojí.“ Karel V. po setkání s ním1521: »Toto nové učení je víc hovadské než lidskémMelanchtonovi 1521: »Ožením-lí se j. řeholník (ještěneodložil habítl), neučinlm nic horšího, než že v do­savad. způsobu života budu pokrač. Raděj ustouplmod úřadu proroka, je-li jedinou překážkou ženítby,a přenechám vše tobě.“ To Mel. nechtěli Být hlavounového náb.! 1520: »Jsem odpůrce rozluky manž.,raděj bych dovolil dvojženství.a 1523 pokrok, uždovoluje rozl.l Na jeho svin. kázáních se nepo­horšoval nikdo; i ženy a děti na ně chodily! Ovocel-vy pětiletky, od října 1517! Novomanželům Mel—chiorovým p_osílá k svatbě 1525 gratulaci, kt. ne­možno ani v latině otisknout. Caelius nad hrobeml.: »Mládež dnes bez studu a kázně, staří samálakota, lichva, cizolož.<( O svatbě I..historik: »Schmie—riger Standeswechselm 60Ietý l..: »Růžena se po­tlouká .se mnou po farách a roznáší na mne kle­vety.u