Upload
others
View
4
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Separace aktivovaného kalu
a vyčištěné odpadní vody Martin Pivokonský
9. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod
Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 e-mail: [email protected]
Aktivační proces je založen na kontaktu čištěné odpadní vody a směsné kultury organismů aktivovaného kalu.
Aktivovaný kal (AK) a nově vzniklou biomasu je nutné od vyčištěné odpadní vody odseparovat z těchto důvodů:
a) aktivační proces je kontinuální kultivací s recyklem biomasy, takže AK je nutné separovat a vracet do systému jako inokulum – tzv. vratný kal
b) biomasa rozptýlená ve vyčištěné vodě zhoršuje kvalitu odtoku z čistírny
Důvody separace kalu
Pivokonský, PřF UK, 2016/17 9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Obr. Blokové schéma technologické linky velkých a středních čistíren městských OV
podmínka funkce aktivačního systému = dobrá flokulace mikroorganismů AK
velké, pevné a kompaktní vločky = předpoklad dobrých sedimentačních vlastností kalu
Kvantifikace a charakterizace separačních vlastnosti kalu:
1. Kalový index
specifický objem kalu usazeného po 30 minutách v 1 l odměrném válci vztažený na koncentraci sušiny
Hodnocení separačních vlastností aktivovaného kalu
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Tab. Klasifikace aktivovaného kalu na základě kalového indexu.
KI = V30/X [ml g-1]
Typ kalu Hodnota KI [ml g-1]
Dobře sedimentující < 100
Lehký 100 – 200
Zbytnělý > 200
V30…objem kalu usazeného po 30 minutách z 1 l aktivační směsi [ml l-1] X…koncentrace aktivovaného kalu [g l-1]
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
2. Zónová sedimentační rychlost
dána rychlostí pohybu rozhraní kal – supernatant při sedimentačním testu
je odečítána z lineární části zahušťovací křivky
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Typ kalu Hodnota ZSR [m.h-1]
Dobře sedimentující < 3
Lehký 2 – 3
Zbytnělý > 3
Tab. Klasifikace aktivovaného kalu na základě zónové sedimentační rychlosti
H
Čas
I – fáze reflokulace agregace mikrovloček do
usaditelných útvarů
II – fáze zónové sedimentace AK sedimentuje jako zóna sedimentační rychlost
vyjádřená jako směrnice přímky proložené křivkou v této oblasti je konstantní a maximální a nazývá se zónová sedimentační rychlost
IV – fáze kompresní všechny částice jsou ve
vzájemném kontaktu a vrstva kalu podléhá zahušťování v celé výšce kalového sloupce
vytlačování vodní fáze z kanálků vrstvy zahuštěného kalu
Schematické znázornění
zahušťovací křivky
III – deformační fáze sedimentační rychlost se zpomaluje a koncentrace
kalu v usazené vrstvě se zvyšuje
II I
III IV
Hodnocení separačních vlastností aktivovaného kalu
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Dobře sedimentující kal musí splňovat následující:
1) Kritéria KI a ZSR pro dobře sedimentující kal (viz předchozí dvě tabulky) 2) Po sedimentaci by měl kal zanechat čirý supernatant a neměl by
zaujímat nadměrný objem 3) Odsazený kal by neměl vzplývat po dobu alespoň 1,5 – 2 hod
3. Mikroskopická analýza aktivovaného kalu
vyhodnocení flokulačních a separačních vlastností na základě charakterizace morfologických vlastností vloček (tvar, velikost, struktura)
kvantifikace a identifikace vláknitých mikroorganismů, které jsou nejčastější příčinou špatných separačních vlastností kalu
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Vláknité bytnění kalu Nezávadný kal
Hodnocení separačních vlastností aktivovaného kalu
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Tab. Individuální hodnocení četnosti výskytu vláknitých organismů v AK
Dobře sedimentující kal musí splňovat v mikroskopickém rozboru následující: Četnost výskytu vláknitých organismů by neměla překročit stupeň 2 a 3,
avšak vláknité organismy by neměly zcela chybět. Vločky by měly být sférického tvaru s kompaktní strukturou. V prostoru mezi vločkami by nemělo být patrné velké množství malých
bakteriálních shluků či jednotlivých buněk – značí nedokonalou flokulaci.
Hodnocení separačních vlastností aktivovaného kalu
Četnost výskytu Mikroskopický obraz
0 vlákna nejsou přítomna
1 vlákna jsou příležitostně, pouze ve vločkách
2 vlákna přítomna ve větším množství, ne ve všech vločkách vlákna přítomna ve všech vločkách, nízká četnost
3 nízká četnost vláken, 1 – 5 na vločku
4 střední četnost vláken, 5 – 20 na vločku
5 vysoká četnost vláken, > 20 na vločku
6 vizuálně přítomno více vláken než vloček
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Separační problémy aktivovaného kalu: 1. Disperzní růst bakterií 2. Tvorba neusaditelných mikrovloček 3. Viskózní (zoogleální bytnění) 4. Vláknité bytnění 5. Tvorba biologické pěny 6. Vzplývání kalu
1) Disperzní růst bakterií
bakterie aktivovaného kalu nemají schopnost aglomerovat a tvořit usaditelné vločky
vyskytují se ve formě dispergovaných shluků či malých shluků, které následkem své nízké sedimentační rychlosti unikají do odtoku a způsobují zhoršení měřených parametrů a značný zákal
Příčiny:
a) technologické parametry procesu čím menší je stáří AK, tím větší část směsné kultury organismů se nachází v disperzním růstu a netvoří glykokalyx potřebný pro účinnou flokulaci
Separační problémy aktivovaného kalu
Pivokonský, PřF UK, 2016/17 9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
b) ložení a charakter odpadní vody změny teploty, pH, obsahu solí (přechodně špatná flokulace) nedostatek živin (N,P), přítomnost toxických látek (trvale nedostatečná flokulace)
2) Tvorba neusaditelných vloček
na odtoku z dosazovací nádrže dochází ke zvýšenému zákalu a ke zhoršení měřených parametrů
rozdělení aktivační směsi při sedimentaci do dvou částí – velké vločky dobře sedimentují, malé vločky zůstávající v supernatantu tvoří jeho zákal
Příčiny:
a) příliš vysoké stáří kalu – nízký přísun substrátu inhibuje produkci extracelulárních polymerů
b) vymizení vláknité populace c) vysoká turbulence vedoucí k mechanickému rozrušování vloček d) působení toxických látek inhibujících syntézu extracelulárních polymerů
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Separační problémy aktivovaného kalu
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
3) Viskózní (zoogleální) bytnění
působeno nadměrnou produkcí extracelulárních biopolymerů (váží velké množství vody a jsou viskózní)
AK získává rosolovitý charakter, špatně se odvodňuje a při provzdušnění pění
Příčiny: a) nedostatek živin b) působením některých toxických látek c) velkým koncentračním gradientem v aktivační systému
4) Vláknité bytnění
vláknité mikroorganismy jsou přirozenou složkou aktivovaného kalu a do jisté míry přispívají ke vzniku pevných a velkých vloček (tvoří jejich kostru)
při zvýšení výskytu vláknitých organismů mohou nastat tyto problémy:
1. vysoký kalový index a nízká zónová rychlost 2. zvýšený objem kalu po sedimentaci – spontánní odtok kalu z DN 3. usazený kal je řídký – nelze udržet požadovanou koncentraci biomasy v AN
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Separační problémy aktivovaného kalu
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
5) Tvorba biologické pěny
některé pěnotvorné mikroorganismy se vyznačují hydrofobním povrchem a tvorbou povrchově aktivních látek - při aeraci v AN způsobují tvorbu biologické pěny
Podmínky pro vznik biologické pěny je přítomnost: a) dispergovaných bublin vzduchu b) povrchově aktivních látek (např. extracelulární biopolymery, syntetické
tenzidy) c) hydrofóbního materiálu (pěnotvorné mikroorganismy, tuky…)
Vytvoření biologické pěny způsobuje řadu operačních problémů: 1. únik pěny mimo AN 2. zachycení nové biomasy do pěny – ovlivnění účinnosti čištění 3. průnik pěny do DN a následné zhoršení sledovaných parametrů kvality
odtoku 4. problémy při vyhnívání kalu (horší odvodnitelnost kalu, nižší tvorba
bioplynu)
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Separační problémy aktivovaného kalu
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
možný pohyb hladiny v provzdušňovacích sekcích – pěna se neakumuluje (lehká pěna)
hladina bez pohybu – hromadění a stabilizace hutné pěny, zvyšování koncentrace biomasy vláknitých mikroorganismů (zejména aktinomycet)
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Srovnávací vzorky četnosti vláknitých organismů – mikroskopický obraz
Aktivovaný kal Odpovídající vzorek biologické pěny
A)
Separační problémy aktivovaného kalu
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Lehká pěna
Stabilní pěna
6) Vzplývání kalu
projevy jsou zdánlivě podobné jako u tvorby pěny hladina DN je pokryta vrstvou plovoucí biomasy – může zhoršovat kvalitu odtoku biomasa je k hladině vynesena bublinkami dusíku, který vzniká prostřednictvím
denitrifikačních procesů v kalu u dna na rozdíl od biologické pěny je mikroskopický obraz plovoucí biomasy i aktivační
směsi totožný
Příčiny:
a) vysoká koncentrace dusičnanů na odtoku z aktivace (nedostatečná denitrifikace)
b) dlouhá doba zdržení usazeného kalu v DN
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Vzplývající kal v DN
Separační problémy aktivovaného kalu
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Největší problém = nadměrný výskyt vláknitých mikroorganismů
Dva přístupy k řešení: 1. Preventivní (specifické) metody potlačování růstu založené zejména na
kinetické a metabolické selekci 2. Nápravné (nespecifické) metody omezení důsledku zvýšené
přítomnosti vláken v aktivovaných kalech
Ovlivňování separačních a zahušťovacích
vlastností
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Microthrix parvicella
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Identifikace vláknitých organismů
Existují metody:
a) konvenční identifikace morfologických, biochemických a fyziologických rysů a
následné porovnání se standardními referencemi
Nevýhody: nedostatek srovnávacích kultur potřeba alespoň 30 stabilních rysů pro rozpoznání nomenklaturního taxonu některé organismy mají nízké růstové rychlosti, tudíž identifikace trvá i
několik týdnů organismy izolované z aktivního kalu mohou vykazovat různé morfologické a
fyziologické a genetické vlastnosti ve srovnání s referenčními kulturami metoda je pracná výsledkem kultury může být ne dominantní organismus, ale organismus s
vyšší rychlostí růstu
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Ovlivňování separačních a zahušťovacích
vlastností
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
b) identifikace do typů založeno na mikroskopické analýze morfologických znaků a na výsledku
barvících technik – Gramovo a Neisserovo barvení
Nevýhoda: možná nepřesnost v taxonomickém zařazení
c) metody molekulární biologie
založené na analýze specifických sekvencích nukleových kyselin
Výhody: rychlost a jednoznačnost identifikace organismu probíhá nezávisle na jeho aktuální morfologii
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Ovlivňování separačních a zahušťovacích
vlastností
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Klasifikace vláknitých organismů
4 skupiny:
Skupina S (Sphaerotilus) – preferují snadno rozložitelné substráty (sacharidy, nižší mastné kyseliny, alkoholy), střední nebo vyšší stáří kalu, nízká koncentrace rozpuštěného O2, rostou jen za oxických podmínek
Skupina C (Cyanophyceae) – bezbarvé sinice, preferují snadno rozložitelné substráty, střední nebo vyšší stáří kalu, deficit základních nutrientů (N a P) a zvýšenou koncentraci redukovaných forem síry, rostou jen za oxických podmínek
Skupina A (all zones growers) – rostou za všech podmínek (oxie, anoxie, anaerobie)
Skupina F (foam – forming microorganism) – způsobují vznik biologických pěn
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Ovlivňování separačních a zahušťovacích
vlastností
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Kinetická selekce
založena na různé rychlosti využívání biologicky rozložitelných substrátů vláknitých a vločkovitých mikroorganismů
Faktory ovlivňující kinetickou selekci:
a) složení odpadních vod – růst vláknitých organismů je podporován lehce rozložitelnými substráty
b) stáří kalu – výskyt některých vláken (pomalu rostoucích organismů) se eliminuje snížením stáří AK a jejich vyplavením ze systému
c) aktuální koncentrace substrátu v reaktoru d) aktuální koncentrace kyslíku – některé vláknité mikroorganismy vykazují
větší afinitu k nízkým koncentracím rozpuštěného kyslíku
Metabolická selekce
kompetice mezi různými fyziologickými skupinami založená na ne/schopnosti využívat substrát v daných podmínkách
zejména v systémech biologického odstraňování nutrientů
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Ovlivňování separačních a zahušťovacích
vlastností – preventivní metody
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Nápravné metody neřeší příčinu nadměrného růstu vláknitých mikroorganismů, ale jen důsledky zvýšené přítomnosti vláknitých mikroorganismů
Tyto metody jsou vhodné k likvidaci momentálních problémů, které narušují účinnost čistících procesů
1. Poškozování vláknitých mikroorganismů
vláknité mikroorganismy vyčnívají z vloček AK – jsou více vystaveny účinkům chemikálií než vločkotvorné organismy (uvnitř vloček, chráněny difuzí)
činidlo – chlor (případně ozon či peroxid vodíku); dávkuje se do místa s největší turbulencí do vratného kalu nebo přímo do AN na základě hodnot kalového indexu. Je nutné dávkovat od nižších koncentrací, při vyšších je třeba kontrolovat
mikroskopický obraz Koncentrace chloru v místě dávkování musí být < 20 mg l-1 Frekvence kontaktu s chlorem 2,5-3 krát denně Může být narušen proces nitrifikace, avšak po skončení chlorace dochází k rychlému
obnovení
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Ovlivňování separačních a zahušťovacích
vlastností – nápravné metody
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
2. Zatěžování vloček aktivovaného kalu
zvyšuje se zónová sedimentační rychlost zvyšováním specifické hmotnosti vloček (dávkováním solí Fe/Al) – kompenzace negativního vlivu vláknitých organismů, které obklopují vločky
lze kombinovat se srážením fosfátů
3. Manipulace s vratným kalem
zvýšením recirkulačního poměru vratného kalu se zkracuje doba zdržení AK (možno jen krátkodobě)
4. Likvidace biologické pěny
biologická pěna (tvořená pěnotvornými vláknitými mikroorganismy) je redukována:
a) použitím vodních sprch (ředění) b) mechanickým stíráním c) chlorem (postřik pěny)
Pivokonský, PřF UK, 2016/17
Ovlivňování separačních a zahušťovacích
vlastností – nápravné metody
9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Pivokonský, PřF UK, 2016/17 9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Dosazovací nádrže separace biomasy (AK) od vyčištěné odpadní vody
Dělení podle způsobu protékání aktivační směsi: Kruhové s horizontálním průtokem (radiální) Pravoúhlé s horizontálním průtokem Nádrže s vertikálním průtokem
Kruhová s horizontálním průtokem o průměru max. 55 m hluboká pro dostatečnou sedimentaci,
zahuštění a uskladnění odsazeného kalu: sedimentační zóna až 2,5 m přechodová zóna min. 1 m zahušťovací zóna 0,7-1,3 m
klasická konstrukce – 4 základní části vstupní (vtokový systém) objekt stírání a odtah (vyklízení) zahuštěného kalu odtokový objekt vyčištěné odpadní vody zařízení na odstraňování plovoucích látek
Pivokonský, PřF UK, 2016/17 9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Kruhová nádrž Vstupní (vtokový systém) objekt Funkce: a) disipace energie vstupující aktivační směsi b) rovnoměrné rozdělení přítoku v
horizontálním směru c) redukce důsledků hustotního proudění
a minimalizace rozrušování vrstvy zahuštěného kalu
d) podpora flokulace – rozhodující pro účinnou separaci a zahuštění aktivovaného kalu
Rozpad na mikrovločky
Aktivovaný kal – vstupní
zóna
Spojování mikrovloček
do makrovloček
Sedimentace v dosazovací
nádrži
Flokulace ve flokulační zóně
Pivokonský, PřF UK, 2016/17 9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Stírání a odtah zahuštěného kalu Shrabovací zařízení: různá konstrukce a tvary hrabel (spirální stírací lišty, žaluziové
konstrukce) hrablo by mělo kopírovat vrstvu kalu (jeho výška se od obvodu ke středu
zvyšuje) kalová jímka v středu nádrže (odtah kalu pod hydrostatickým tlakem)
Kruhová nádrž
Pivokonský, PřF UK, 2016/17 9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Odtokový objekt vyčištěné odpadní vody odvod vody bez kontaminace plovoucími nečistotami nebo přisátí
usazeného kalu odtokový žlab na obvodu ochrana odtokového žlábku před únikem plovoucí biomasy –
norné stěny Stamfordské stěny (deflektory) – pod odtokový žlábek, zabránění
odtoku nerozpuštěných látek
Kruhová nádrž
Stamfordské stěny
norné stěny
Pivokonský, PřF UK, 2016/17 9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Odstraňování plovoucích látek mechanické odstraňování biologické
pěny – zvyšuje se zřeďovací rychlost pro pěnotvorné vláknité organismy
Zařízení: standardní stírací zařízení s jímkou po
obvodu jímka na plovoucí biomasu pohybující se
společně s pojezdovým mostem ponorné žlábky systém vodních sprch, pneumatický
systém, ventilátory
Zásady zpracování zachycené pěny: 1. Nevrací se zpět do usazovací nádrže!!! 2. Nestabilizuje se společně s primárním a
přebytečným kalem ve vyhnívací nádrži 3. Optimálně se samostatně odvodňuje
Kruhová nádrž zařízení s jímkou po obvodu
jímka na plovoucí biomasu
systém vodních sprch
pneumatický systém
ventilátor
Pivokonský, PřF UK, 2016/17 9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Dosazovací nádrže Pravoúhlé s horizontálním průtokem délka max. 60 m u podélně protýkaných délka : šířka = 10-20 : 1 klasická konstrukce – 4 základní části
vstupní (vtokový systém) objekt stírání a odtah (vyklízení) zahuštěného kalu odtokový objekt vyčištěné odpadní vody zařízení na odstraňování plovoucích látek
Flokulační zóna (pádlová
míchadla)
Aktivovaný kal – vstupní
zóna
Usazovací zóna s
pojezdovým mostem
Stírání usazeného
kalu do kalové jímky
Pivokonský, PřF UK, 2016/17 9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Dosazovací nádrže Pravoúhlé s vertikálním průtokem čtvercový půdorys o straně 3-6 m
AK stoupá k hladině
Aktivovaný kal – vtokový
válec
AK přepadá pilovým
přepadem do odtokového
žlabu
AK odtéká potrubím
Hydrostatický odvod
usazeného kalu
Pivokonský, PřF UK, 2016/17 9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Dosazovací nádrže dominance separace a zahušťování v gravitačních dosazovacích
nádržích ALE! spojeno s mnoha problémy a nevýhodami: extenzivní proces, záběr rozsáhlé stavební plochy koncentrace nerozpuštěných látek na odtoku až 10-15 mg l-1 (možnost
patogenních organismů)
účinnost ovlivňována vlastnostmi kalu – poměr mezi vločkotvornými a vláknitými organismy
složitý provoz odtok není vlastnostmi vhodný ke zpětnému využití
Nová technologie = MEMBRÁNOVÁ SEPARACE kombinace konvenčního aktivačního procesu a účinné separace pevné
(aktivovaný kal) a tekuté (vyčištěná odpadní voda) fáze filtrace na přepážce s prvky filtrace objemové nejčastěji mikrofiltrace (póry 0,1-0,5 µm, tlak 0,5 MPa) – zachytí se jemný
písek, částice hlíny, uhelný prach, většina bakterií; projdou viry
Pivokonský, PřF UK, 2016/17 9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Membránová separace Konstrukční řešení Membrány s definovanou velikostí pórů uspořádány: a) do desek sestavovaných do filtračních modulů b) z membrán tvořena dutá vlákna sestavovaná do filtračních modulů Z prostoru za membránou odsáván permeát (část pro praní membrán)
Podle výrobního materiálu: a) membrány polymerní – tenká membránová vrstva z plastu nanesená na
nosič (ploché membrány) nebo přímo extrudované (dutá vlákna) b) membrány anorganické – keramické, uhlíkové
Umístění modulů: a) do samostatné kontejnerové jednotky (externí moduly) – aktivační
směs se přečerpává z aktivační nádrže a zpět se vrací zakoncentrovaný kal
b) přímo do aktivační nádrže (reaktor s membránovým separátorem kalu) – kal se nepřečerpává, značná energetická úspora, přebytečný kal se odebírá přímo z nádrže
Membránová separace
– moduly
Pivokonský, PřF UK, 2016/17 9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Pivokonský, PřF UK, 2016/17 9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Membránová separace Výhody: malá zastavěná plocha možnost využití stávajících nádrží na existujících ČOV vysoká kvalita permeátu – možnost zpětného využití (závlahy, mytí,
technologie) eliminace vlivu kvality kalu na účinnost separace provoz při vysoké koncentraci biomasy (možnost snižování objemu
nádrží, snížení produkce přebytečného kalu)
Nevýhody: vyšší investiční náklady komplikované strojní vybavení + vyšší provozní náklady vyšší nároky na kvalitu obsluhy a údržby problémy s aerací nebo s tvorbou biologické pěny při vyšších
koncentracích AK nutnost kvalitního předčištění a zajištění rovnoměrného průtoku nutnost pravidelného čištění a regenerace membrán
Pivokonský, PřF UK, 2016/17 9. přednáška – Separace aktivovaného kalu a vyčištěné odpadní vody
Membránová separace Využití: pro hustě obydlené a průmyslové zóny v oblastech zdrojů vod při ekonomicky výhodném využití permeátu při využití permeátu při ke krajinotvorným účelům nebo pro dotaci
deficitního zvodnělého podloží při výstavbě ČOV v oblastech s extrémně vysokými cenami pozemků v případě, že je výstavba ČOV limitována velikostí stavební parcely pro ČOV ve specifických podmínkách (např. infekční provozy nemocnic)