Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnostZvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru

Název a adresa školy Soukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice, s.r.o., Jeronýmova 28/22,České Budějovice

Kód materiálu Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Název materiálu DUM č. 20 – Slovník pojmů a seznam zkratek

Autor Ing. Kateřina Smejkalová

Tematická oblast Makroekonomie

Anotace DUM je určen pro výklad učiva předmětu Makroekonomie jako příprava na maturitu, dále jako podklad pro výuku makroekonomie v ročnících 1., 2., 3. OA

Ročník Všechny ročníky OA

Datum tvorby Leden 2014

Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

SLOVNÍK POJMŮ (P – Z) A SEZNAM ZKRATEK

SLOVNÍK POJMŮP - Z

P

• Pádivá inflace: Míra inflace dosahující dvou či trojciferných hodnot.

• Parita úrokovým měr: Vede k takovému měnovému kurzu, kdy se očekávané výnosy z aktiv denominovaných v různých měnách vyrovnají.

• Past na likviditu: Situace, kdy jsou ekonomické subjekty při nízké úrokové míře ochotny držet jakékoliv množství peněz. Zvýšení peněžní zásoby tak nepovede k poklesu úrokové míry a díky tomu nevzrostou investice. Měnová politika je neúčinná.

• Peněžní agregáty: Měří se jimi množství peněz v ekonomice. Značí se velkým písmenem M a číslem, např. M1, M2, apod.

P

• Peněžní iluze: Vzniká z důvodu ztotožnění růstu nominálních mezd s růstem reálných mezd ze strany zaměstnanců. Není zde zohledněna změna cenové hladiny!

• Peněžní toky: Toky peněz mezi jednotlivými makroekonomickými subjekty v makroekonomickém koloběhu.

• Peníze: Vše, co funguje jako všeobecně přijímaný prostředek směny. Forma hotovostní i bezhotovostní.

• Phillipsova křivka: V krátkém období zachycuje negativní substituční vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. V dlouhém období je vertikální. Nezaměstnanost je vždy na úrovni potenciálního produktu (Y*).

P

• Plánované investice: Při daném důchodě je firmy plánují uskutečnit. V modelu důchod-výdaje je důležité jejich srovnání se skutečnými investicemi.

• Platební bilance: Systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období.

• Podzaměstnanost: Situace, kdy skutečná míra nezaměstnanosti převyšuje míru přirozenou.

• Politický hospodářský cyklus: Dopad střídání restriktivní a expanzivní politiky vlády během volebního období na kolísání ekonomiky.

• Politika zaměstnanosti: Vládní opatření ve vztahu k nezaměstnanosti. Rozlišujeme pasivní )tlumení dopadů nezaměstnanosti) a aktivní politiku zaměstnanosti (opatření na zvýšení zaměstnanosti).

P

• Poptávková inflace: Pramení ze strany agregátní poptávky (AD).

• Poptávkový šok: Změna agregátní poptávky(AD). Může být pozitivní (růst AD) nebo negativní (pokles AD).

• Potenciální produkt: Produkt, kterého je ekonomika schopna maximálně dosáhnout při zapojení všech výrobních zdrojů (VF) a dané technologii.

• Povinné minimální rezervy: Obchodní banky musí držet určité procento z primárních vkladů u centrální banky.

• Pozitivní ekonomie: Forma ekonomie, která popisuje situace. Nehodnotí.

• Pracovní síla: odpovídá ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu (zaměstnaní + nezaměstnaní)

P

• Produktivita výrobních faktorů: Zdroj ekonomického růstu spolu s množstvím práce, kapitálem a přírodními zdroji. Řadíme sem například technologický pokrok a lidský kapitál.• Progresivní míra zdanění: Dodatečné přírůstky

příjmu jsou zdaňovány vyšší daňovou sazbou.• Prostředek směny: Funkce peněz. Peníze slouží

ke směně statků a služeb.• Protekcionismus: Ochranářská politika

domácího trhu, opatření domácích výrobců v případě mezinárodního obchodu.

P

• Protiinflační politika: Může nabývat podoby monetární a fiskální restrikce a cenové a mzdové regulace.

• Přebytek spotřebitele: Rozdíl mezi tím, co je spotřebitel ochoten zaplatit, a tím, co skutečně platí.

• Přebytek výrobce: Rozdíl mezi částkou, kterou obdrží výrobce a jeho náklady.

• Přidaná hodnota: Rozdíl mezi tržbami z prodeje a hodnotou nakoupených meziproduktů.

• Příjem: prostředky přijaté za určité období.• Příjmy státního rozpočtu: Daňové (daně, cla, sociální pojištění) a

nedaňové (prodej státního majetku, splátky dřívějších úvěrů)• Přímé zahraniční investice: Součást platební bilance. Vznik podílu

na řízení společnosti.• Přirozená míra nezaměstnanosti: Míra nezaměstnanosti, která

existuje, pokud ekonomika pracuje na úrovni potenciálního produktu.

R

• Reálná úroková míra: Nominální úroková míra snížená o inflaci.

• Reálné toky: toky fyzického množství statků a služeb mezi jednotlivými makroekonomickými subjekty v makroekonomickém koloběhu.

• Reálný důchod: Množství statků a služeb, které lze koupit za daný nominální důchod. Zohledňujeme vliv cenové hladiny.

• Reálný HDP: HDP v cenách výchozího roku = stálých cenách.

• Reálný měnový kurz: Ovlivňuje konkurenceschopnost dané ekonomiky. Součin nominálního měnového kurzu a podílu zahraniční a domácí cenové hladiny.

R

• Recese: Fáze hospodářského cyklu, spojená s kontrakcí, která trvá déle než šest měsíců. Reálný produkt klesá.

• Repo operace: Úkon, v jehož rámci centrální banka přijímá od obchodní banky přebytečnou likviditu a jako kolaterál ji předává dohodnuté cenné papíry. Současně se v rámci této transakce obě strany zavazují, že po uplynutí doby splatnosti centrální banka vrátí obchodní bance zapůjčenou jistu navýšenou o dohodnutý úrok a obchodní banka vrátí bance centrální zapůjčený kolaterál.

• Restriktivní fiskální politika: Politika, v jejímž rámci se vláda prostřednictvím poklesu výdajů či pomocí růstu příjmů snaží omezit krátkodobý ekonomický růst a nadměrnou zaměstnanost.

• Restriktivní měnová politika: Politika, v jejímž rámci se centrální banka prostřednictvím snížení tempa růstu peněžní zásoby snaží zvýšit úrokové sazby a omezit krátkodobý ekonomický růst.

R

• Rovnováha na trhu peněz: V bodě, kdy se nabídka peněz setká s poptávkou po penězích. • Rovnovážný produkt: Produkt, při kterém se

plánované výdaje přesně rovnají skutečně vytvořenému produktu.

S

• Saldo státního rozpočtu: Příjmy státní rozpočtu – výdaje státního rozpočtu.

• Setrvačná inflace: Inflace vznikající přeměnou inflačního očekávání ve skutečnou inflaci.

• Skutečné investice: Takové, které ekonomické subjekty (firmy) skutečně realizují. V modelu důchod-výdaje je důležité jejich srovnání s plánovanými investicemi.

• Skutečné saldo rozpočtu: Skutečné příjmy – skutečné výdaje rozpočtu

• Spekulační motiv: Jeden z motivů poptávky po penězích. Ekonomické subjekty poptávají peníze jako jednu z forem bohatství. Spekulují na výnos cenných papírů.

S

• Spotřební výdaje domácností: Výdaje domácností na statky trvanlivé a netrvanlivé a na služby.• Stálé pravidlo růstu peněžní zásoby: Peněžní

zásoba by měla neustále růst stabilním tempem bez ohledu na vývoj ekonomiky.• Státní dluh: Dluh vlády, který vzniká načítáním

deficitů vládních rozpočtů.• Státní rozpočet: Dokument, který obsahuje plán

finančních aktivit centrální vlády pro konkrétně stanovené rozpočtové období, jež je v případě České republiky totožné s kalendářním rokem.

S

• Strukturální nezaměstnanost: Nezaměstnanost vznikající z důvodu kvalifikačního či prostorového nesouladu mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. • Strukturální saldo rozpočtu: Rozdíl mezi

hypotetickými příjmy, které by byly dosaženy při potenciálním produktu a skutečnými náklady.• Světová ekonomika: Otevřený sociálně-

ekonomický systém, který je poměrně významně ovlivňován svým vnějším okolím, tj. globálním politicko-ekologickým systémem.

T

• Technologický pokrok: Způsobuje růst produktu i bez zvýšení počtu výrobních faktorů. Jde o zlepšení technologie (výrobní postupy, organizace, vzdělávání, apod.)

• Transakční motiv: Jeden z motivů poptávky po penězích. Ekonomické subjekty poptávají peníze z důvodu provádění běžných výdajů.

• Transfery: Výdaje vlády, za které stát nedostává žádnou protihodnotu.

• Trend: Dlouhodobý vývoj produktu, potenciální produkt. Růst potenciálního produktu. Ekonomický růst.

• Tržní ceny: Ceny, za které nakupujeme v obchodech. Jsou v nich zahrnuty i nepřímé dane.

U

• Účetní bilance: Zachycuje majetek (aktiva) a zdroje jeho krytí (pasiva)

• Účetní vyrovnanost platební bilance: Dvojitý zápis. Celkový součet kreditních položek se musí rovnat celkovému součtu debetních položek. Výsledek tedy musí být roven nule!

• Uchovatel hodnoty: Jedna z funkcí peněz. V penězích lidé mohou držet část svého bohatství.

• Úrok: Odměna věřiteli za poskytnutí půjčky. Násobek úrokové míry a jistiny.

• Úrokový diferenciál: Rozdíl mezi domácí úrokovou mírou a zahraniční úrokovou mírou

V

• Valuty: Hotovostní forma zahraniční měny.• Veřejný dluh: Dluh vládního (veřejného) sektoru• Veřejné rozpočty: Rozpočty vládní (veřejného sektoru)• Vestavěné stabilizátory: Nástroje fiskální politiky,

které působí v ekonomice automaticky (př. podpory v nezaměstnanosti a progresivní míra zdanění)

• Vládní nákupy statků a služeb: Část státních výdajů, za které stát dostává protihodnotu v podobě statků a služeb. Dělíme je na běžné a investiční.

• Volný obchod: Význam pro problematiku makroekonomie - volný mezinárodní obchod bez překážek ze strany vlád.

V

• Volný plovoucí měnový kurz (floating): Výše měnového kurzu je dána nabídkou a poptávkou na měnovém trhu. Centrální banka do výše měnového kurzu nezasahuje. Devizový kurz, který „má dovoleno“ od centrální banky volně se pohybovat, tj. oslabovat i posilovat podle aktuálního vývoje nabídky a poptávky po dané měně. V praxi se málokdy vyskytuje zcela čistý floating, obvykle se centrální banky více či méně snaží vyhlazovat velmi výrazné výkyvy kurzu tzv. devizovými intervencemi nebo jinými nástroji centrální banky.

• Vrchol: V problematice hospodářského cyklu. Odděluje od sebe fázi expanze a recese.

V

• Výdaje státního rozpočtu: Vládní nákupy statků a služeb + transfery vlády.

• Výdajová metoda: Jedna z metod zjišťování HDP sčítáním spotřebních výdajů domácností, investičních výdajů firem, vládních nákupů statků a služeb, čistého exportu.

• Výrobní metoda: Metoda zjišťování HDP, při kterém se sečtou přidané hodnoty na všech stupních výroby.

• Vytěsňovací efekt: Zvýšení vládních nákupů statků a služeb má za následek zvýšení úrokové míry a v důsledku toho klesnou soukromé výdaje, zejména investice.

Z

• Zahraniční dluh: Dluh rezidentů (domácích subjektů) v zahraničí• Zahraniční efekt: Vysvětluje klesající tvar křivky

agregátní poptávky. Pokles ceny domácího zboží zvýší poptávku zahraničních subjektů.• Základní makroekonomická identita: Celkové

úspory ekonomiky = celkové investice• Zákon jediné ceny: Cena identického zboží by

měla být stejná bez ohledu na místo prodeje.

Z

• Zdroje ekonomického růstu: Množství výrobních faktorů a jejich produktivita. • Změna devizových rezerv: Součást platební

bilance. Růst značíme znaménkem mínus, pokles znaménkem plus. • Zprostředkující cíle měnové politiky: Cíle

ovlivňovány nástroji centrální banky. Peněžní zásoba, úroková míra, měnový kurz.• Zúčtovací jednotka: Jedna z funkcí peněz. V

penězích je vyjadřována hodnota statků a služeb.

SEZNAM ZKRATEK

Výdajový multiplikátor

Míra opotřebení, míra rizika

Míra inflace skutečná

míra inflace očekávaná

A plánované autonomní výdaje

AD Agregátní poptávka

AS Agregátní nabídka

APC Průměrný sklon ke spotřebě

APS Průměrný sklon k úsporám

b Citlivost autonomní spotřeby na úrokovou míru

BS Saldo rozpočtu

c Mezní sklon ke spotřebě

C spotřeba

Ca Autonomní spotřeba

CPI Index spotřebitelských cen

ČDP Čistý domácí produkt

D Běžné vklady

DPH Daň z přidané hodnoty

e Výkonnost pracovníků

E Nominální měnový kurz; počet zaměstnaných; rovnováha

F Termínový měnový kurz

g Tempo růstu potenciálního produktu

G Vládní nákupy statků a služeb

GBS Hrubé úspory firem

h Citlivost poptávky po penězích na změny reálného důchodu

H Volný čas

HDP Hrubý domácí produkt

HNP (HND) Hrubý národní důchod

i Úroková míra

I Výdaje na investice

Nominální úroková míra

Plánované investice

Reálná úroková míra

Neplánované investice

k Citlivost poptávky po penězích

K kapitál

L Počet zaměstnaných (množství práce)

LAS Dlouhodobá agregátní nabídka

m Mezní sklon k dovozu (importu)

M Dovoz (import)

M1, M2, M3 Peněžní agregáty (úzký, střední, široký)

Autonomní import

MB Měnová báze

MD Poptávka po penězích

MS Nabídka peněz

n Míra růstu obyvatelstva; míra nalezení práce

NX Čistý export

NT Čisté daně

P Cenová hladina

PL Produktivita práce

PPI Index cen výrobců

PS Osobní úspory; pracovní síla

Q Množství produkce

r Reálná úroková míra

R Reálný měnový kurz; povinné rezervy obchodních bank

s Mezní sklon k úsporám

S úspory

Autonomní úspory

SAS Krátkodobá agregátní nabídka

t Daňová sazba

Autonomní daně

TC Celkové náklady

TR Transferové platby

u Míra nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti

U Počet nezaměstnaných

v Kapitálový koeficient

V Rychlost obratu peněz

w Mzdová sazba

W Bohatství

X Vývoz (export)

Xa Autonomní export

y Produkt/pracovník

Y Reálný HDP

Potenciální produkt

YD Disponibilní důchod

CVIČENÍ

• Vytvořte lístky z papíru. Na každý napište jeden pojem nebo jednu značku. K tomuto pojmu/značce pak vytvořte druhý lístek s definicí pojmu/názvem. Zamíchejte a přiřazujte k pojmu definici, ke značce název.

CVIČENÍ:

• Zapište slovy následující matematická vyjádření prostřednictvím značek.

• HDP = C + I + G + NX• c + s = 1• C = Ca + cYD• S = -Sa + sYD• HDP = C + I• HDP = C + S• I = S• YD = HDP – Ta – t*HDP + TR

•

• Deflátor HDP = * 100

• BS = Ta + tY – G - TR

ZDROJE:

• BELLOVÁ, Jana a Zdeněk MENDL. Občanský a společenskovědní základ: základní kurz. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2011, 112 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-7402-093-3.

• PAVELKA, Tomáš a Zdeněk MENDL. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-86175-58-4.

• Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007. ISBN 978-80-7261-174-4.

• http://ekonomie.vse.cz/• Vlastní poznámky ze studia na FM VSE v Praze