SLUNECNI HODINY clanek

8/16/2019 SLUNECNI HODINY clanek

http://slidepdf.com/reader/full/slunecni-hodiny-clanek 1/37

Gymnázium Buďánka

Seminární práce – zeměpis

vedoucí práce – Petr Hopfinger

školní rok - 2005/2006

SLUNEČNÍ HODINY

Ludmila Marečková Prima C



Ludmila Mareč ková – Sluneč ní hodiny 2

OBSAH

ÚVOD ........................................................................................................................................ 3

HISTORIE MĚŘ ENÍ ČASU................................................................................................... 3

PRINCIP SLUNEČNÍCH HODIN .........................................................................................5DENNÍ OBĚH SLUNCE PO OBLOZE ....................................................................................7

VLIV STANOVIŠTĚ HODIN............................................................................................... 7SLUNEČNÍ ČAS ................................................................................................................... 8

PRAVÝ SLUNEČNÍ ČAS (Tp )......................................................................................... 8STŘ EDNÍ SLUNEČNÍ ČAS (Ts )...................................................................................... 8MÍSTNÍ STŘ EDNÍ SLUNEČNÍ ČAS (T)......................................................................... 8SVĚTOVÝ ČAS (UTC)..................................................................................................... 8STŘ EDOEVROPSKÝ ČAS (SEČ) ...................................................................................8

MODEL SLUNEČNÍCH HODIN........................................................................................... 9

TYPY SLUNEČNÍCH HODIN............................................................................................... 9ROZDĚLENÍ ......................................................................................................................... 9HODINY NA PRINCIPU HODINOVÉHO ÚHLU..............................................................9VÍCENÁSOBNÉ SLUNEČNÍ HODINY ............................................................................ 10

HISTORICKÝ SKVOST V MORAVSKÉ TŘ EBOVÉ .................................................. 18POLÁRNÍ PRSTENCOVÉ (armilární) ............................................................................... 24VODOROVNÉ HODINY.................................................................................................... 24HODINY NA KACHLI ....................................................................................................... 25

ZEMĚPISNÁ ŠÍŘ KA A SLUNEČNÍ HODINY .................................................................26

PŘ ESNOST SLUNEČNÍCH HODIN...................................................................................29ČASOVÁ ROVNICE........................................................................................................... 29

LETNÍ ČAS A SLUNEČNÍ HODINY .................................................................................29

VLIV ZEMĚPISNÉ DÉLKY (PŘ EPOČET)....................................................................... 29

SLUNEČNÍ HODINY V UMĚNÍ A V ARCHITEKTUŘ E ............................................... 30

ZÁNIK A OBNOVA HODIN.............................................................................................. 30VÝLET ZA SLUNEČNÍMI HODINAMI ........................................................................... 31

ZÁVĚR ....................................................................................................................................36

SUMMARY ............................................................................................................................. 36

ZDROJE...................................................................................................................................37

SEZNAM PŘ ÍLOH.................................................................................................................. 37




ÚVOD

Čas je pro lidstvo velmi důležitý, proto se lidé také od začátku snažili vytvoř it ně jaký způsob, jak jej měř it. Jedním z prvních způsobů měř ení času jsou sluneční hodiny. Př estože seslunečními hodinami čas měř il už v dávnověku, ještě teď jsou často vidět sluneční hodiny, ať

už jako měř ič času, nebo jako dekorace.

HISTORIE MĚŘENÍ ČASU

Měř ení času a dělení roku na menší části se vyvíjelo spolu s lidstvem od jednoduchéhorozeznávání dne a noci, př es rozdělení ročních období, až po dělení základní časové jednotkynašich př edků - jednoho dne. Objev zákonitostí pohybu planet a rozpoznání dráhy Sluncepomohl urychlit vývoj časoměrných systémů.

Nutnost měř ení času vedla již od počátku civilizace k objevům nejdř íve jednoduchých,

pozdě ji složitých zař ízení. Mezi nejstarší časoměrná zař ízení patř í kahanové, př esýpací avodní hodiny, které sloužily kdykoliv, nebo sluneční hodiny, použitelné jen za slunečníhosvitu. Sluneční hodiny se používaly dlouhá staletí, i když se daly použít jen za př íznivýchpodmínek. Navzdory tomuto omezení byly velmi rozší ř eny v různých velikostech. Odslunečních hodin na náměstí až po př enosné, které sloužily až do konce 18. století.

Fotografie z expozice Národního technického muzea

Na tvorbě a rozší ř ení slunečních hodin se podílely př edevším církevní ř ády. Ještě v 17. a 18.stol. sloužily sluneční hodiny k výzdobě fasád významných objektů. Nauka o slunečních

hodinách - gnómonika - se ještě v 18. století př ednášela na některých univerzitách. Př evratnývynález, s jejichž př íchodem začíná moderní éra chronometrie. Taktéž nazývané kolečkové




hodiny. Pojem složitosti je u hodinového př ístroje relativní. Ve Švýcarsku a Francii sevyrábělo mnoho hodinek s pohyblivými figurínami na číselníku a s hracími strojky. Načíselnících těchto hodin ožívají biblické a pastorální výjevy nebo prozaičtě jší scény zkaždodenní práce lidí.

Na počátečním vývoji elektrických hodin jsou zř etelné stopy dlouhé éry mechanickýchhodin,a to jak u větších, tak u malých hodin př enosných. V obou př ípadech sloužila elektrickáenergie zprvu jen k natahování mechanického hnacího ústrojí - závaží nebo péra. U věžníchhodin a jiných větších časoměrných zař ízení se setkáváme s elektrickým natahováním již v19. stol., u př enosných hodin se tento princip prosadil teprve kolem roku 1950 společně svývojem prvních spolehlivých miniaturních elektrických článků.

Atomové hodiny měř í čas na základě dnešní definice základní jednotky času v soustavě SI,kterou je 1 sekunda. 1 sekunda je definovaná jako doba rovnající se 9.192.631.770 periodámzář ení, které odpovídá př echodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního

stavu atomu cesia 133.




PRINCIP SLUNEČNÍCH HODIN

Ke snazšímu porozumění činnosti slunečních hodin použijeme poznatky z astronomie azeměpisu. Země vykonává několik pohybů, z nichž jsou nejpatrně jší ve svých důsledcích dva- viz obr.

Země se otáčí kolem své osy jednou za den a jednou za rok oběhne Slunce. Rotace Země kolem své osy je př í činou zdánlivého oběhu Slunce od východu k západu. Roční oběh kolemSlunce má za následek, že zdánlivá denní dráha Slunce po obloze se během roku mění.

Dráha Země není kruhová, ale eliptická. Slunce leží v jednom jejím ohnisku. VzdálenostZemě od Slunce se v průběhu roku mění. Je-li mu nejblíže, je v př ísluní nebo-li perihelu, je-linejdále, mluvíme o odsluní nebo afelu. V důsledku 2. Keplerova zákona je pohyb Země kolem Slunce nerovnoměrný. Nejrychleji se Slunce pohybuje v perihelu, nejpomaleji v afelu.Časový interval od jarní (21. 3.) do podzimní rovnodennosti (23. 9.) trvá 186 dní, kdežtodruhá polovina roku 179 dní (rozdíl celého týdne). Navíc zemská osa není k rovině zemskédráhy kolmá, ale je od kolmice odkloněna př ibližně o 23,5°. Obě uvedené skutečnosti mají zanásledek, že zdánlivý pohyb Slunce po obloze je nerovnoměrný a hodiny na slunečníchhodinách mění v průběhu roku svoji délku.






DENNÍ OBĚH SLUNCE PO OBLOZE

VLIV STANOVIŠT Ě HODINJe tř eba věnovat velkou pozornost výběru stanoviště. Musí se respektovat jak vliv denní doby(v kterou hodinu dojde k zastínění číselníku), tak změnám během roku. Zatímco stromek př edhodinami v létě skoro nestíní, v zimě již může být číselník zastíněn i několik hodin. (viz.obrázek dole)

Př i výběru místa pro hodiny je nutno zahrnout vliv stávajících př ekážek, kdy stíní jiné okolnísvislé př edměty, např íklad stromy.

U nástěnných hodin mohou stínit (zvláště okolo poledne př i letním slunovratu) př edsunutépř edměty ve vodorovném směru, které jsou součástí objektu např .ř ímsa, okap.




SLUNE Č NÍ Č AS

PRAVÝ SLUNEČNÍ ČAS (Tp )

Hodinový úhel Slunce ±12 hodin (poledne Tp = 12 hodin). Plyne nepravidelně ze dvoudůvodů:- Slunce se pohybuje po ekliptice a ne po Světovém rovníku, po kterém měř íme hodinovýúhel.- Země obíhá kolem Slunce po elipse nestejnou rychlostí. Slunce se proto na obloze pohybuje„nerovnoměrně".

STŘEDNÍ SLUNEČNÍ ČAS (Ts )

Hodinový úhel myšleného tělesa, které se pohybuje rovnoměrně po Světovém rovníku, takaby se jeho hodinový úhel co nejméně lišil od hodinového úhlu pravého Slunce ±12 hodin.Rozdíl mezi Tp a Ts udává časová rovnice E = Tp Ts. Pravý a stř ední sluneční čas jsou si rovny16.4, 14.6, 1.9, a 25.12. Největší odchylky jsou 3.11 (+16 minut) a 12.2 (-12 minut).

MÍSTNÍ STŘEDNÍ SLUNEČNÍ ČAS (T)

Stř ední sluneční časy poledníků (pásem po 15°).

SVĚTOVÝ ČAS (UTC)

Místní čas nultého poledníku - prochází Greenwichem.

STŘEDOEVROPSKÝ ČAS (SEČ)

Místní čas 15° východně od Greenwiche. SEČ = UT + 1 h.

Stř ední sluneční čas plyne pomaleji než hvězdný čas. Slunce se př i zdánlivém pohybuopožďuje o cca 1° za den díky oběhu Země kolem Slunce. Stř ední sluneční čas (tedy i světovýčas UT) plyne nepravidelně z těchto důvodů:

- Pohyb severního pólu Země (oběh za 430 dní).- Sezónní nerovnoměrnost rotačního pohybu Země. Moment hybnosti Země závisí nacirkulaci atmosféry a hydrosféry (0,06 s).- Systematické zpomalování rotace Země. Slapové tř ení, zmenšování zploštění Země (reakcena poslední odlednění) (0,0017 s/století).- Náhlé skoky rotace Země. Snad př esuny hmot v Zemi.




MODEL SLUNEČNÍCH HODIN

V pražském Planetáriu jsme si koupili a postavili dř evěný model slunečních hodin:

Ke správnému orientování hodin jsme použili kompas.

TYPY SLUNEČNÍCH HODINZe statistického př ehledu vyplývá, že nejčastě jšími hodinami jsou svislé. Ve východníchČechách tvoř í svislé hodiny př ibližně 95 %. Procentuelní skladba jednotlivých typů hodin byv různých oblastech a zemích byla různá. Některé typy slunečních hodin nejsou u nászastoupeny vůbec, jiné v podstatně menší mí ř e. V České republice nejsou sluneční hodiny

jako architektonický prvek pro doplnění náměstí, různých prostranství a proluk dostatečně využívány. V zahraničí jsou k tomuto účely používány v daleko větší mí ř e.

ROZD Ě

LENÍSluneční hodiny lze rozdělit buď z hlediska principu, na němž pracují, nebo z hlediska polohyčíselníku ke světovým stranám nebo k rovníku.

HODINY NA PRINCIPU HODINOVÉHO ÚHLU

Nejvíce se můžeme setkat se slunečními hodinami, jejichž činnost vychází z principuhodinového úhlu. U těchto hodin, pomineme-li letní čas, je časový údaj jednoznačný bezohledu na roční dobu. Mohou být doplněny tabulkou nebo grafem časové rovnice. Díky tétotabulce lze eliminovat chybu, která vznikne v důsledku př írodních zákonů a odečtený časovýúdaj korigovat tak, aby odpovídal časovému údaji našich hodinek.




Mezi takové hodiny s rovinným číselníkem patř í:

-vodorovné-svislé, např íklad ve formě nástěnných-polární-rovníkové

Nejčastě jší jsou svislé sluneční hodiny s tyčovým ukazatelem orientované jižním směrem.Zeď však může být natočena k východu, západu nebo i k severu. Stínovým ukazatelemnemusí být jen tyčka, ale může být proveden jako kulisa.

Sluneční hodiny lze využít i jako měsí ční hodiny. Aby svit měsíce ve dnech kolem úplňkumohl posloužit k určení času, bývají hodiny doplněny tabulkou nebo grafem, který udáváčasový rozdíl pro př íslušný den př ed úplňkem nebo po něm.

VÍCENÁSOBNÉ SLUNE Č NÍ HODINY

Vícenásobné sluneční hodiny vzniknou buď vícenásobným použitím hodin stejného typunebo kombinacemi hodin různého typu (vodorovné, svislé, polární, rovníkové) na jednomstanovišti nebo tělese. Číselník mohou mít na různých druzích ploch (rovinných, válcových,kulových, obecných). Mohou být na vypouklých plochách nebo v dutinách. Jejich vzájemnoukombinací lze vytvoř it vícenásobných slunečních hodin nespočetné množství.

Na pevných stanovištích se vyskytují nejčastě ji svislé hodiny. Z tohoto důvodu lzevícenásobné sluneční hodiny spatř it nejčastě ji na zdech budov, zpravidla ve dvojicích. Pakbývají označovány jako párové nebo rohové. Můžeme je nalézt na rozích budov nebo navnitř ních zdech (dvorany, atria). Dle toho, jak byla budova orientována př i stavbě, mohou býtorientovány do základních světových stran nebo vůči nim natočeny.

Činnost vodorovných slunečních hodin na volném prostranství není ničím omezena. Jak jepatrné z následujícího obrázku, rozsah jejich pracovní činnosti během dne je vymezen

okamžiky východu (na obrázku levá mezní čára) a západu Slunce (pravá mez).




Svislé (nástěnné) hodiny fungují jen tehdy, svítí-li na stěnu Slunce. Např íklad jižní zeď jeosvětlena, svítí-li slunce z východního až západního směru. V pravé poledne (místního času)svítí slunce vždy z jižního směru. Pro ostatní hodiny se úhel, měř ený ve vodorovné rovině,pod kterým slunce svítí na zeď (azimut slunce), mění v závislosti na roční době. Díky tomu serozsah činnosti nástěnných hodin mění v závislosti na ročním období. Pro základní orientacehodin (J, V, Z) vůči světovým stranám je rozsah jejich činnosti během dne (v zeměpisnýchší ř kách 50°) patrný z obrázků.




Kromě již známých mezí (východ a západ Slunce) jsou zde omezení daná azimutem p ř íslušnéstěny. V závislosti na orientaci zdi se poloha mezí pro okamžiky, kdy na stěnu s př íslušnýmazimutem svítí slunce, mění. Jaký by byl rozsah činnosti hodin na zdi orientované k

jihozápadu je patrné z dalšího obrázku.




Jedním z důvodů použití vícenásobných nástěnných hodin je možnost použít (ve slunnýchdnech) vždy alespoň jedny z nich.

Př íkladem vícenásobných nástěnných hodin je trojice hodin s orientací do základníchsvětových stran, kterou lze spatř it v atriu obecního úř adu (kdysi klášter) v Benešově.




Čtyř i číselníky jsou umístěny na podstavci sochy Jana Nepomuckého v Dobř ívi (okresRokycany).






Sluneční hodiny se vyskytují v párech na ř adě míst, např íklad v Kladrubech (okresPardubice), Ratiboř icích (okres Náchod). Další dvojici hodin můžete vidět na rohuMalostranského náměstí a Tomášské ulice.

V bývalých klášterech a palácích lze spatř it na jedné zdi i několik slunečních hodin s různými

druhy času, kalendář ními údaji (kalendárium), astronomickými údaji (azimut či výška Slunce,délka dne a noci) a podobně. Např íklad v Bř evnovském klášteř e v Praze jsou na jižní stěně dvoje hodiny. Zatímco levé ukazují počet hodin od západu Slunce, pravé ukazují počet hodinod východu Slunce. (Obojí ukazují rovněž poloorlojní čas.)




Nejvíce slunečních hodin na shodné zdi je v České republice v klášteř e premonstrátů v Prazena Strahově. Na jižní zdi je vedle sebe šestero hodin.

Kombinaci pěti svislých a rovníkových hodin je možno spatř it v Moravské Tř ebové, nanádvoř í zámku.

Kombinace různých typů slunečních hodin na jednom tělese se u nás mnoho nevyskytují.Nejznámě jší jsou hodiny z kolonády ve Františkových Lázních.

Z jižní strany jsou umístěny číselníky vodorovných, svislých a ve dvou dutinách polárníchhodin. V dalších dvou dutinách je východní a západní číselník. Ze severní strany jsouviditelné číselníky rovníkových hodin.




Za povšimnutí stojí, že pouze u horních rovníkových hodin je tř eba jako ukazatel tyčka. Vostatních př ípadech je ukazatelem hrana masívu hodin.

Někdy jako vícenásobné hodiny bývá označován číselník s několika systémy hodinových čar.

HISTORICKÝ SKVOST V MORAVSKÉ TŘ

EBOVÉSluneční hodiny v Moravské Tř ebové patř í do první desítky nejstarších hodin v Českérepublice. Jsou zapsány v seznamu nemovitých památek jako ojedinělá památka hodinpultového typu. Svým vzhledem totiž př ipomínají ř ečnický pult.






1. ROVNÍKOVÉ HODINY

Jsou umístěny na horní šikmé ploše směř ující k severu. Jejich název vychází z toho, že plochačíselníku je rovnoběžná s rovníkem. Vůči horizontální rovině má sklon 40° 15'. Stínovýukazatel, kolmý k ploše číselníku, je umístěn př ibližně uprostř ed plochy číselníku. Hodinovéčáry se sbíhají k patě ukazatele. Číslice pro jednotlivé hodiny v rozsahu od 4. ranní do 8.

večerní udávají poloorlojní čas. Jsou umístěny ve stuze tvaru soustř edných kružnic. Půlhodiny jsou vyznačeny ryskami mezi číslicemi. Vzhledem ke sklonu číselníku fungují pouze od jarnído podzimní rovnodennosti.

2. SEVERNÍ HODINY




Okolo horního okraje číselníku je umístěn nápis "RENOVATUM 1763". Ranní část číselníku(vpravo) obsahuje pouze hodinové čáry pro 4., 5. a 6. hodinu. Večerní část (vlevo) obsahujehodinové čáry pro 6., 7. a 8. hodinu. Ukazatel byl vetknut šikmo vzhůru a podepř envodorovnou opěrou. Číslice 49, umístěná ve stř ední části číselníku, udává př ibližně

zeměpisnou ší ř ku stanoviště ve stupních.

3. VÝCHODNÍ HODINY

Stínový ukazatel je vetknut kolmo k ploše číselníku. Jeho konec opatř ený kuličkou ukazuje tř i

druhy času:

poloorlojní hodiny s hodinovými čárami a arabskými číslicemi 7 až 11 v horní části číselníku(bývaly vyznačeny červeně); část vlevo od ukazatele s odpovídajícími číslicemi 4, 5 chybí,

hodiny počítané od východu Slunce s hodinovými čárami (zleva doprava šikmo dolů) ačíslicemi 1 až 6 (bývaly vyznačeny modř e),

hodiny počítané od západu Slunce s hodinovými čárami (shora dolů mírně šikmo zleva dolů)a číslicemi 9 až 18 (bývaly vyznačeny zeleně).

Červenými čárami byly navíc vyznačeny vstupy do jednotlivých zví ř etníkových znamení.Historické prameny uvádí, že barevnost čar byla doplněna př i jejich renovaci pro rozlišenírůzných časových systémů.




4. SPODNÍ JIŽNÍ HODINY

Číselník má tvar kruhu. Nad patou šikmého ukazatele je uveden letopočet jejich vzniku 1558.Ve stuze tvaru soustř edných kružnic jsou číslice pro poloorlojní čas a půlhodinové rysky.Druhý časový systém používá šikmé čáry směř ující šikmo zleva dolů směrem doprava, zř ejmě

pro hodiny počítané od západu Slunce. Historické prameny blíže tento číselník nepopisují.

5. HORNÍ JIŽNÍ HODINY

Obdobně jako u východních hodin jsou na číselníku hodinové čáry pro tř i druhy času.




Paprskovitě se sbíhající hodinové čáry k patě kolmého ukazatele jsou v horní části číselníkuzleva doprava popsány číslicemi 1 až 8 ve stř ední části číselníku. Údajně se jednalo otemporální hodiny. Hodinové čáry a odpovídající číslice byly vyznačeny žlutě. Červenýmičárami byly opět vyznačeny vstupy do jednotlivých zví ř etníkových znamení. Na levém apravém kraji číselníku jsou umístěny př íslušné znaky zvěrokruhu. Pro období od 21. 6. do 20.

12. se užívalo levé strany, v období od 21. 12. do 20. 6. se užívalo pravé strany. Kolmýukazatel měl délku 12,4 cm.

Hodiny počítané od západu Slunce (šikmo dolů zleva doprava) s číslicemi 14 až 24 apř íslušná čísla byly vyznačeny zeleně, hodiny počítané od východu Slunce (šikmo dolů zprava doleva) s číslicemi 1 až 10 (umístěny v horní části) a př íslušná čísla byly vyznačenémodř e.

6. ZÁPADNÍ HODINY

Provedení číselníku je obdobné vzhledu východních hodin. Hodinové čáry tentokrát směř ujíšikmo zleva dolů směrem doprava. Na číselníku jsou opět vyznačeny tř i druhy času:poloorlojní hodiny s arabskými číslicemi 4 až 11, vyznačené černě,hodiny počítané od východu Slunce s číslicemi 6 až 14 vyznačené modř e,hodiny počítané od západu Slunce s číslicemi 18 až 24 vyznačené zeleně.Vstupy do jednotlivých zví ř etníkových znamení byly vyznačeny červenými čárami.




POLÁRNÍ PRSTENCOVÉ (armilární)

Jsou to hodiny, které sestávají z jednoho či více prstenců. Číselník je umístěn na prstencisoustř edném se stínovým ukazatelem. Hodinové čáry jsou na prstenci rovnoměrně

rozmístěny. Pro instalaci hodin pak stačí umístit na vodorovnou plochu a zorientovatseverojižním směrem.

VODOROVNÉ HODINY

Jsou určené k montáži na vodorovnou plochu.

Pro instalaci hodin je tř eba zajistit aby číselník ležel na vodorovné ploše, navíc musí býtzorientován severojižním směrem. Pokud souhlasí zeměpisná ší ř ka stanoviště na kterémbudou hodiny umístěny se zeměpisnou ší ř kou pro kterou byly navrženy, pak máte vyhráno.Pokud ne, pak budou sloužit jako dekorace.




HODINY NA KACHLIHodiny lze zakoupit ve formě nástěnných na různě velikých kachlích.

Takové hodiny můžeme vidět jak u nás, tak v cizině

Hodiny jsou zpravidla navrženy pro jižní stěnu a konkrétní stanoviště (zeměpisné souř adnice).Pokud by byly dobř e navrženy, bylo by je možno použít na jižní zdi v zemi, kde bylyzakoupeny.

Jenže ona neplatí ani ta první podmínka. Většina kachlíků má číselník gnómonicky chybný.






Př i správně zorientovaném ukazateli ukazují hodiny na jižní stěně př enesené z jiné zeměpisnéší ř ky jen př esně 6. hodinu ranní i odpolední a pravé poledne. Ostatní časové údaje jsounepř esné. Pokud bychom pouze př enesli jižní číselník v rámci České republiky, budouodchylky malé - viz další obrázek

Snad kromě kostelů je málokterá zeď orientována př esně na jih. Nyní si ukážeme pro shodnéstanoviště, jak by měl vypadat číselník pro různé azimuty stěn. Aby obrázek byl ještě př ehledný, jsou v něm porovnávány jen 3 číselníky. Jižní, natočený o 10° a o 20°.




Z obrázků si lze př edstavit jaká je "př esnost" číselníku navrženého sice pro správnéstanoviště, ale pro odlišný azimut stěny. Pro výše uvedené azimuty, př i správně instalovanémukazateli v naší zeměpisné ší ř ce kromě dvanácté hodiny je ještě celkem př esná 11. hodina.Rozdíly se jak směrem k dopoledním hodinám, tak k odpoledním hodinám zvyšují. V krajníchčástech číselníku jsou odchylky již větší než 1 hodina.

V př ípadě, že si někdo nainstaluje jižní hodiny navržené pro odlišnou zeměpisnou ší ř kou naobecně orientované zdi u nás, oba vlivy se sečtou. Jak mohou být takové hodiny "př esné" ?

Hodiny mohou v takovém př ípadě posloužit pouze jako dekorace.




PŘESNOST SLUNEČNÍCH HODIN

Hodnoty rozdílu mezičasem udávaným slunečními hodinami a časem našich hodinek seběhem roku mění. Rozdíl popisuje:

Č ASOVÁ ROVNICE

Na vodorovné ose jsou měsíce (a dny) v roce. Na svislé ose jsou časové rozdíly mezi pravýmslunečním časem a stř edním (rovnoměrně plynoucím). Čtyř ikrát do roka (15. dubna, 14.června, 31. srpna a 24. prosince) je časová rovnice rovna nule. Tehdy jsou časové údajeslunečních hodin a rovnoměrným časem našich hodinek shodné. Kladné hodnoty (15. 4. -14.6. a 31. 8. - 24. 12.) znamenají, že čas měř ený slunečními hodinami př edbíhá rovnoměrnýčas našich hodinek a záporné hodnoty (14. 6. - 31. 8. a 24. 12. - 15. 4.) naopak, že se údajslunečních hodin zpožďuje.

Dalším důvodem, proč se časový údaj odečtený ze slunečních hodin od údaje našich hodinekliší, vzniká tím, že sluneční hodiny zpravidla udávají pravý sluneční čas místního poledníku.Údaj našich hodinek naopak vychází z pásmového času, tj. času odpovídajícím času stř edníhopoledníku daného pásma (u nás poledník 15° východně od Greenwiche). Jednotlivé okamžiky(východ, pravé sluneční poledne či západ Slunce) na stanovištích východně od tohoto

poledníku nastávají dř íve (nap

ř . v

Českém T

ěšín

ě o 13 minut), na stanovištích západn

ě nastávají pozdě ji (v Aši o 11 minut).

LETNÍ ČAS A SLUNEČNÍ HODINY

V období letního času se k času odečtenému na slunečních hodinách musí př ipočítat jednahodina.

VLIV ZEMĚPISNÉ DÉLKY (PŘEPOČET)

Sluneční hodiny se v

ětšinou konstruují pro místní poledník. Vaše hodinky ukazujístř edoevropský čas, tedy vlastně čas 15. poledníku (v zimě, a to ještě př ibližně). To znamená,




že pro každý stupeň zeměpisné délky na východ si musíte od času slunečních hodin odečíst 4minuty, a jste-li od 15. poledníku západně, musíte na každý stupeň tyto 4 minuty př ičíst.Slůvko př ibližně znamená, že zdánlivý pohyb Slunce po obloze není zcela rovnoměrný, a takastronomické poledne, kdy je Slunce na obloze nejvýše, nastává podle vašich hodinek někdypř ed dvanáctou hodinou, někdy po ní. Pro praktické použití v dnešní době se proto používá

rovnoměrně plynoucí čas stř ední, který v podobě pásmového stř edoevropského času (což jevlastně stř ední čas pro 15. poledník) ukazují i ty vaše hodinky. Slunce se jím ovšem neř ídí, astejně tak i sluneční hodiny, které ukazují tzv. čas pravý. Rozdíl od času stř edního v závislostina konkrétním datu někdy nemusí být velký, jindy může činit i čtvrt hodiny. Naši př edkové sesložitostí časové rovnice nezabývali dobu mezi východem a západem Slunce klidně rozdělilina 12 hodin, a tak měli v létě hodiny delší, v zimě kratší a určitě jim to i vyhovovalo.

SLUNEČNÍ HODINY V UMĚNÍ A V ARCHITEKTUŘE

Dř íve byly sluneční hodiny umísťovány na významných místech – zámky, kostely, kláštery,zájezdní hostince apod. Byly zpravidla výsadou bohatých nebo učených. Mohou být umístěnyi na sloupku nebo na zemi, zdi, chodníku, v parku, veř ejném prostranství apod., s jedním čivícenásobným rovinným číselníkem, s údaji časovými (místní čas, časy na různýchpolednících) i kalendář ními (kř ivky pro konkrétní datum nebo pro vstup do zví ř etníkovéhoznamení).

.

ZÁNIK A OBNOVA HODIN

Sluneční hodiny patř í mezi neprávem opomíjené památky umu tehdejších zhotovitelů. Ti měli jak hluboké teoretické znalosti (astronomie, matematika a další vědy), tak výtvarné ař emeslnické schopnosti. Výsledky jejich činnosti byly dokumentovány v historickýchpramenech velmi ojediněle. Jedním ze soupisů starých slunečních hodin je práce E. Zinnera,který v letech 1923 až 1940 podnikal za hodinami cesty po celé Evropě. Ve své práci "AlteSonnenuhren an europäischen gebäuden", vydané v r. 1964 ve Wiesbadenu uvádí v Čecháchcelkem 23 hodin. Dalším zdrojem zpráv o slunečních hodinách jsou novinové články.Např íklad Jana B. Parmy: Za slunečními a měsí čními hodinami. (Lidová demokracie, 12. 7.1975 )

Zatímco některé z významně jších zanikly (vila Portheimka v Praze na Smíchově), některébyly restaurovány (na radnici v Brně, na zámku v Litomyšli, v Českém Krumlově ) a na místě

jiných byly zhotoveny nové (Ledburská zahrada v Praze na Malé Straně )




Za hodnotné jsou zpravidla považovány staré sluneční hodiny z doby do poloviny 19. století.Zatímco některým byla věnována pozornost a byly restaurovány, jiné zanikly zubem času,neporozuměním, či z jiných důvodů. Na př íkladu párových hodin z r. 1811 na budově tzv.Kavalierhausu př íslušející k zámku v Ratiboř icích lze spatř it odlišný stav hodin zř ejmě v důsledku odlišné péče o ně. Jihovýchodní číselník, který je viditelný z parku, je

zachovalejší. Jihozápadní číselník není z parku viditelný, proto bývá návštěvníkům Ratiboř icukryt.

Pokud hodiny nejsou včas restaurovány zaniknou. Př i restaurování hodin je nutné, abyrestaurátor nepř istupoval k obnově bez znalosti teorie slunečních hodin. Jak uvádí na několikapř íkladech Bedř ich Polák v článku "Několik př ipomínek k restaurování slunečních hodin",uvedeném v časopise Památky a př íroda, č. 7 v r. 1982, bez studia gnómonické literatury nebopomoci znalce, dochází př i obnově k poškození hodin a tím ke znehodnocení památky.Např íklad obrazy rovnoběžek př íslušejících vstupu do znamení zvěrokruhu mají správně tvarhyperbol a obraz rovníku tvar př ímky. V ř adě př ípadů lze na číselnících spatř it na jejich místě

jiné tvary.

V př ípadě, že se na číselníku hodin př ed jejich obnovou vyskytují gnómonické chyby, zůstávána rozhodnutí restaurátora, zda bude zachována historická věrnost nebo naopak obnovenagnómonická správnost. V př ípadě hodin na bývalém zámku v Hoř icích se lze jen dohadovat

jaká byla jejich původní podoba, respektive, zda nesprávný tvar obraz u rovníku a obratníků vznikl teprve př i některé z restaurací.

VÝLET ZA SLUNE Č NÍMI HODINAMIJednou o víkendu př išel táta s nápadem, že se pů jdeme podívat na některé pražské slunečníhodiny. Na internetu jsme si našli souř adnice všech slunečních hodin v okruhu patnáctikilometrů od Václavského náměstí, a tak jsme dobili baterie do GPSky a zadali souř adnice.Popojížděli jsme autem a vždy když byly nablízku hodiny, tak jsme vylezli, a trochu siprotáhli nohy.

První jsme se jeli podívat na hodiny u kina Galaxie, kam celkem často chodíme, takže jsem sedivila, že jsem si jich už dř íve nevšimla. Když jsme dorazili, zjistila jsem, že jsou napodstavci spolu se sochou od Olbrama Zoubka. O té soše jsem věděla, protože se mi už

dlouho líbila, ale že díky sloupku a vydlážděným číslům to jsou zároveň sluneční hodiny jsemsi nikdy nevšimla. Když jsme si je prohlédli, táta nás vyfotografoval a šli jsme k autu.




Druhou zastávku jsme udělali v Bř evnovském klášteř e (viz. strana 16). Procházeli jsme se poparku a hledali čtvery hodiny. Na návodu jsme měli napsáno, že troje jsou ve vnitř ním dvoř e,a jedny jsou v chodbě, kde se zrcadlem u dveř í odráží světlo na strop. Ty na nádvoř í jsmenašli, ale do chodby jsme se nedostali, což je škoda, protože by mě zajímalo, jak fungují avypadají.




Zvedli jsme kotvy, a vydali jsme se na Petř ín, př ed hvězdárnu M.R.Štefánika. Hodiny př edhvězdárnou jsou asi nejsložitě jší, co jsme ten den viděli, taky se nám líbilo, že jsme jenemuseli hledat.




Prošli jsme se parkem, a zamí ř ili k autu. Dál naše cesta směř ovala do Strahovského kláštera, aabychom se prošli, tak jsme auto nechali až vedle Keplerova gymnázia. V Praze zrovna v tudobu všechno kvetlo, a tak jsme šli pomalu a prohlíželi si domy, stromy a záhony. Když jsmese ale dostali k refektář i a ptali se na tamě jší hodiny u pokladny, zjistili jsme tak, že se k nimdnes bohužel nedostaneme.

Cestou k autu jsem se dívala do návodu, a zjistila jsem, že na Pohoř elci, na náměstí, kde jsmeprávě byli, mají být na dvorku jednoho domu další, naše poslední hodiny. Dveř e do dvora

byly otevř ené, a tak jsme se dostali na krásný starý dvorek, kde byly balkóny postavené natrámech. Když jsme prošli kolem kůlen, na protě jší zdi jsme spatř ili už dost zničené hledanésluneční hodiny.

Potom jsme se už všichni shledávali moc unavenými, a tak jsme jeli domů.






ZÁVĚR

Tato práce vám může posloužit jako inspirace ke zhotovení slunečních hodin, nebo k výletnícestě tř eba na víkend. V př íloze a na různých internetových stránkách jsou vypsány slunečníhodiny v okolí Prahy. My jsme si výlet Prahou za slunečními hodinami užili, jak jste si určitě

př ečetli v poslední kapitole.

SUMMARY

People measure time using the Sun from the old ages. Sun dials show the sun time which isdifferent from our central European time. Sun time runs irregularly because the Earth turnsaround the Sun with different speed over the year. Sun dials are on many houses, towers andchurches. I have seen many of them on our trips with my family. I made several photographsmyself. I chose writing about sun dials because I like how they look. I think sun dials are alsoabout art not only about geography and physics.

Lidé měř í čas s použitím Slunce od dávnověku. Sluneční hodiny ale ukazují sluneční čas,který se liší od stř edoevropského času. Sluneční čas je totiž nerovnoměrný, protože Země obíhá kolem Slunce různou rychlostí v různém období roku. Sluneční hodiny jsou na mnohadomech, věžích a kostelech. Mnoho z nich jsem viděla na výletech s rodiči. Některé fotografie

jsem poř ídila sama. Chtěla jsem napsat práci o slunečních hodinách, protože se mi líbí.Myslím si totiž, že sluneční hodiny nejsou jen o fyzice a zeměpisu, ale také o výtvarnémumění.



Documents

SLUNECNI HODINY clanek