SMARTstavebnictví - Deloitte United States...SMARTstavebnictví • prosinec 2011 3 Peníze na investice do dopravní infrastruktury jsou proti roku 2008 na zhruba poloviční úrovni

SMARTStrategický Management | Analýzy | Rozhovory | Trendy prosinec 2011

stavebnictvíStavebnictví před koncem roku 2011

Změna v uplatňování DPH u stavebních prací

Stavební firmy se dostávají do pásma existenčního ohrožení str. 6

Je třeba začít s přípravami na nový režim str. 15

Evoluce v řízení stavebních zakázekModerní technologie v oblasti zvyšování efektivity str. 4

2

Strategický managementEvoluce v řízení stavebních zakázek .............................4

Výsledkový servisStavebnictví před koncem roku 2011 ...........................6

AnalýzaRezidenční trhy v evropském porovnání ....................10Vývoj výstavby nebytových budov v ČR v letech 2006 - 2010 .................................................12

V kanceláři finančního řediteleNadcházející změna v uplatňování DPH u stavebních prací......................................................15

Obsah

3SMARTstavebnictví • prosinec 2011

Peníze na investice do dopravní infrastruktury jsou proti roku 2008 na zhruba poloviční úrovni. Předchozí ministr dopravy Bárta počítal ve své superstrategii se značným podílem financování formou PPP, dnešní ministr se zatím k alternativním formám financování nevyjádřil. V každém případě zdroje státního rozpočtu se stále snižují, s čerpáním evropských fondů máme problémy a alternativní formy financování jsou v nemilosti. Z čeho tedy budeme platit alespoň minimální rozvoj a rekonstrukce dopravní infrastruktury mi není jasné.

Zeptejte se podnikatelů, investorů či běžných občanů, zda považují naše silnice nebo železnice za dostačující. Máte téměř 100 % pravděpodobnost, že odpověď bude Ne. Chápu, že se musí šetřit, že se nechceme dostat do podobného problému jako Itálie či Španělsko. Ale poslední, co bychom měli krátit, jsou investice do infrastruktury. Peníze „utracené“ ve stavebnictví mají silný multiplikační efekt – tj. generují přínosy do státní kasy v podobě přímých a nepřímých daní jak z vlastního stavebnictví, tak z mnoha navazujících oborů. Rozvoj infrastruktury navíc posiluje naši dlouhodobou konkurenceschopnost, po které tak silně volají naši podnikatelé i politici. Nakonec stavět v době krize je díky silné konkurenci o hodně levnější než v době růstu.

Když se budeme zadlužovat proto, abychom nadále vypláceli štědré sociální dávky projídáme naši budoucnost, protože nic nového nevytváříme. Když se zadlužíme proto, abychom investovali do rozvoje infrastruktury, tlumíme dopad recese a vytváříme podmínky pro budoucí růst. Až bude po krizi, můžeme mít sice zdravé finance, ale mizerné silnice a železnice. Můžeme také mít o něco vyšší dluh, který ale bude pořád výrazně nižší než většina zemí Evropy a infrastrukturu, která bude lákat investory. Banky jsou připraveny infrastrukturní projekty financovat, stavební firmy chtějí stavět a také se podílet na financování, státu se ale do alternativních forem financování nechce. Nezastírám, že třeba PPP projekty nebo odložená splatnost a odkupy pohledávek bankami vytvářejí budoucí závazky pro stát. Ale na jejich splacení se budou podílet přímo dopravci placením mýta, občané poplatky za používání dálnic a podnikatelé vyšším výnosem z daní. Je nejvyšší čas se tím začít seriózně zabývat.

Michal Petrman Deloitte

Glosa na úvod

Nejvyšší čas na zodpovědnost

Když se zadlužíme proto, abychom investovali do rozvoje infrastruktury, tlumíme dopad

recese a vytváříme podmínky pro budoucí růst.

4

Strategický management

Evoluce v řízení stavebních zakázekVliv technologického vývoje – uzavřený systém namísto excelu

Vysoce efektivní proces řízení stavebních zakázek založený na přesných informacích v reálném čase a moderních informačních technologiích je alfou a omegou v oblasti zvyšování výkonnosti stavebních společností.

Společnost Deloitte vyvinula ucelenou metodologii efektivního řízení a sledování stavebních zakázek s názvem ‘Komplexní řešení projekto-vého monitoringu‘. Projektový monitoring v tomto pojetí představuje základní pilíř účinného řízení stavebních zakázek i celé stavební společnosti a je založen na využití speciálně vyvinutého IT nástroje a know-how pro provádění controllingu (sledování) a forecastingu (předpovědi/ plánování) vývoje zakázek.

Základním motivátorem pro implementaci projektového monitoringu v komplexním pojetí musí být snaha top managementu o zvýšení hodnoty stavební společnosti jako celku prostřednictvím kvalitního a predikovatelného řízení stavebních zakázek. Úspěšná implementace proto musí vést k následujícím dílčím cílům:

• Snížení pracovní zátěže (podpůrné činnosti) řídících pracovníků stavby

• Snížení celkových režijních nákladů

• Řízení na základě aktuálních a přesných informací

• Snížení přímých projektových nákladů

Nelze v žádné případě říci, že by již dnes ve firmách v rámci systému řízení neexistovaly controlling a forecasting vývoje zakázek a s tím spojené dílčí IT nástroje. Každá stavební společnost disponuje určitým systémem pro pří-pravu, sledování, vyhodnocování a kontrolu stavebních zakázek, bez toho by nemohla fungovat. Obvykle bývá však tento systém složen z několika samostatných na sebe neuspokojivě navazujících řešení, jež jsou pro účely sledování a vyhodnocování stavebních zakázek propojována např. pomocí MS Excel. Z dlouholetých zkušeností víme, že takové řešení, nazývané též jako ostrovní řešení, dynamicky se rozvíjejícím stavebním společnostem střední a větší velikosti nedostačuje. Naopak je limituje.

Východiskem je zavedení integrovaného komplexního řešení, jež umožňuje efektivní propojení všech stávajících nástrojů pro přípravu, sledování, vyhodnocování a kontrolu stavebních zakázek do uzavře-ného komplexního systému.

Obr. 1 – Ostrovní řešení projektového monitoringu

Komplexní pojetí projektového monitoringu spočívá zejména v podchy-cení celého průběhu stavební zakázky společností, zajištění relevantních dat o skutečném stavu a průběhu zakázky a účinné změně interních pro-cesů a zejména myšlení zainteresovaných pracovníků, a to jak na úrovni vyššího a středního managementu, tak těch, kteří jsou přímo na stavbě.

Obr. 2 – Uzavřený komplexní systém projektového monitoringu

Propojení stávajících řešení a jejich doplnění (případně nahrazení) o moduly

projektového monitoringu

Základními prvky projektového monitoringu je specifické know-how (metodika) a softwarový nástroj specificky vyvinutý pro stavebnictví.

Základem metodiky implementace komplexního řešení (know-how) je zajištění co nejplynulejší změny obvyklého „ostrovního systému“ v jed-notný, ucelený systém komplexního řešení projektového monitoringu. Metodika komplexního řešení projektového monitoringu zahrnuje především:

• Základní parametry fungování, pojmy, cíle, vedení, uživatele, spolu-práce při sjednocení stávajících účetních, kalkulačních a nákupních systémů (či případné nutné operativní evidence) do uzavřeného a integrovaného systému, rozestavěnost, sledování nákladů a výnosů

• Systém evidence, kvantifikace vývoje rizik a příležitostí na zakázce

• Systém klíčových ukazatelů výkonnosti (KPIs) pro řízení a hodnocení zakázky

• Organizační a funkční zajištění, nebo-li umístění projektového monitoringu v rámci společnosti a nalezení či definice vhodných pracovníků

Správa smluv a dokumentů

Rozpočet Harmonogram

Účetnictví tví

ram

utů

p

Controlling, Forecasting,Budgeting

Stavba

Rozpočet

Harmonogram

Účetnictví Plán

Cash Flow

Prostavěnost Aktuální stav

Primární soupisy


organizace, procesy, metodika, interní legislativa

Know how projektového monitoringu

IT nástroj projektového monitoringu


• Nastavení procesů průchodu stavební zakázky společností (včetně nutných změn interní legislativy)

• Provádění post-implementační podpory – školední a coaching pracovníků

• Provádění kontroly systému a jeho vyhodnocení po zavedení, návrhy úprav a optimalizace celého systému.

Velmi podstatnou součástí projektového monitoringu je IT nástroj, bez kterého není možné hovořit o významném zvýšení efektivity. V rámci technologického vývoje v minulosti papír a tužku nahradily počítače a Excelové tabulky. Evoluce pokročila k dalšímu stádiu a společnosti potřebují výrazně rychlejší a přesnější informace pro rozhodování, což je klíčové z hlediska řízení nákladů, minimalizace rizik a maximalizace hodnoty firmy. Efektivní komplexní nástroj projektového monitoringu je uzavřeným a transparentním systémem podpory rozhodovacích pro-cesů stavební společnosti, který v každém momentu poskytuje aktuální a pravdivé informace (data) o stavu a vývoji zakázek.

Vybrané klíčové funcionality nástroje projektového monitoringu:

• tvorba plánů, očekávaných skutečností, predikcí (forecasting), reportingu

• provázanost kalkulací, rozpočtů, harmonogramů, subdodávek a nákupu materiálu

• do celku integrovaný rozpočet s harmonogramem – tvorba dlouhodobého Cash Flow

• vazba na manažerský informační systém

• eliminace manuálního vícenásobného zadávání vstupů

• práce s prvotními soupisy nikoly s fakturami – relevantní, aktuální informace potřebné k rozhodování

• vlastní struktura Výrobních Jednotek určená k efektivnímu kontrolingu v propojení se strukturou vyžadovanou objednatelem

• ošetření dodatečných a víceprací

• důvodové zprávy překročení nebo úspor v rozpočtu na úrovni jednotkové ceny

• aktuální marže zakázky/ celé společnosti každý den/týden/ měsíc

Softwarový nástroj projektového monitoringu nenahrazuje všechny stávající systémy používané ve společnosti. Jak je vidět z obrázku č. 3, nástroj je propojuje a v případě potřeby nahrazuje jednotlivé stávající systémy používané ve stavební společnosti v komplexní celek.

Obr. 3 – Základní moduly IT nástroje projektového monitoringu

Tento system pak doplňuje o moduly projetkového monitoringu, tedy zejména modul controllingu, forecastingu a reportingu.

V případě softwarových řešení projektového řízení pro stavebnictví nelze počítat s tím, že je možné software nahrát do počítače a hned jej začít používat. Je třeba provést citlivou implementaci systemu do společnosti, některé procesy “narovnat”, některé změnit a některé doplnit. Ladění celého systému pro potřeby konkrétní společnosti trvá poměrně dlouho a je zapotřebí mít na paměti, že změna by měla být evoluční, nikoliv revoluční. Mělo by jít o zásadní posun v rychlosti, efektivitě a přesnosti řízení zakázek i firmy samotné a toho se nedá dosáhnout radikálními, ale postupnými a racionálními změnami. Klíčová je v této souvislosti dlouho-dobá a konzistentní podpora top managementu.

Důležité je také říci, že komplexní systém projektového monitoringu není nástrojem pouze pro finanční či controllingové oddělení, naopak, představuje informační jádro celé firmy a nástroj, který slouží řídícím pracovníkům na všech úrovních.

Problematika řízení zakázek je klíčovou oblastí každé stavební společ-nosti. Firmy, které si uvědomují, že i v této oblasti musí dojít v dnešní technologicky rozvinuté době ke změnám, mohou z této skutečnosti vytěžit svou konkurenční výhodu.

Miroslav Linhart a Petr Hána, Deloitte

modul HARMONOGRAM Procon-X Scheduler nebo MS

Project

Tvorba rozpočtuSledování, záznam

událostí

sledování

plánování

Systém hlášení Faktury

Investorké potzvrzení plnění


Zadávání skutečných

nákladů

Dodavatelská a subdodavatelská plnění

analýzy

Výsledný efekt implementace komplexního řešení projektového monitoringu:

• Snížené režijní náklady společnosti

• Efektivnější organizační struktura z hlediska řízení a realizace stavebních zakázek

• Zoptimalizované procesy a funkční schéma z hlediska řízení a realizace stavebních zakázek

• Nastavená a sjednocená metodika a kompletní interní legislativa řízení a realizace stavebních zakázek

• Snížené přímé náklady zakázek

• „Uvolněné ruce“ odpovědných řídících pracovníků stavby

• Funkční nástroj projektového monitoringu - Integrace stávajících aplikací a instrumentů do uzavřeného komplexního nástroje

• Přesnější aktuální data k rozhodování

• Vyškolení samostatní odborníci projektového monitoringu

• Automatizovaný forecasting a reporting

Výhody Komplexního řešení projektového monitoringu:

• Podpora práce řídících pracovníků napříč stavební společností

• Poskytnutí přesného a aktuálního stavu realizovaných zakázkách

• Eliminace „překvapení“ po dokončení zakázky

• Evidence celého životního cyklu projektu na jednom místě v reálném čase, zvýšení přesnosti predikcí ekonomických ukazatelů

• Snížení rizikovosti zakázek při současném tlaku na udržování jejich cílové rentability

• Podpora rozhodování a zvýšení přehledu o ekonomice zakázek v kombinaci se systémem včasného varování při změnách vývoje

• Podstatný zdroj úspor nákladů vynakládaných na stavební výrobu

6

Výsledkový servis

Pokles poptávky na stavebním trhu zřejmě ještě nedosáhl svého dna. V roce 2011 se dá očekávat snížení produkce stavebnictví v úrovni 5- 6 %, v roce 2012 dojde k dalšímu, i když mírnějšímu propadu produkce, a to zejména i díky nízké základně roku 2011. Signály oživení jsou prozatím v nedohlednu, o čemž svědčí dosavadní vývoj stavební produkce v roce 2011, veřejných zakázek i zakázek registrovaných u stavebních firem.

Od počátku roku ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 činil pokles stavební produkce 4,1%. Za inženýrské stavitelství pak byl pokles téměř 10% a za pozemní stavitelství byl pokles ve sledovaném období 1,4%.

Stavební produkce od počátku roku do konce září klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 14,9 %.

Podniky s 50 a více zaměstnanci provedly v lednu až září 2011 stavební práce „S“ v hodnotě 161,292 mld.Kč. Oproti stejnému období roku 2010 bylo provedeno o 9,08 % stavebních prací „S“ méně. Nejvyšší pokles „S“ je u firem s více než 1000 zaměstnanci o 21,3% z 63,055 mld. Kč v lednu až září roku 2010 na 49,644 mld. Kč v roce 2011. Nejvyšší nárůst 5,95% měly podniky s 100-199 zaměstnanci. Stavební práce „ZSV“ byly ve sledovaném období v roce 2011 119,840 mld. Kč a 128,220 mld. Kč v roce 2010. V absolutní hodnotě byl pokles o 8,38 mld. Kč, to je 6,54 %. Počet zaměstnanců se oproti lednu až září 2010 snížil o 5 180 – pokles o 5,1 %. Průměrná mzda v podnicích s 50 a více zaměstnanci vč. developerů dosáhla v tomto období roku 2011 28 143 Kč (nárůst o 1,61 %). U podniků s 1000 a více zaměstnanci je průměrná mzda 37 400 Kč – pokles o 0,27%. Produktivita zaměstnanců z „S“ poklesla oproti stejnému období minulého rok o 4,19 %. Produktivita zaměstnanců ze „ZSV“ poklesla o 1,51%.

Podle převažující činnosti – klasifikace ekonomických činností CZ-NACE za podniky s 50 a více zaměstnanci v lednu až září roku 2011 jsou stavební práce „S“ v absolutní hodnotě nejvyšší u výstavby bytových a nebytových budov – 73,480 mld. Kč nárůst proti stejnému období minulého roku 6 %. Následuje výstavba silnic a železnic 54,172 mld. Kč pokles proti stejnému období roku 2010 je 27,35 %. Tyto dvě činnosti tvoří 79,14% celkové z absolutní hodnosty stavebních prací „S“. Nejvyšší nárůst za toto období mají ostatní specializované stavební činnosti 13% absolutně 96,8 mil. Kč.

Nejvyšší produktivity v absolutních hodnotách z „S“ dosahují podniky zaměřené na výstavbu bytových a nebytových budov, nárůst proti stejnému období minulého roku je 14%. Nejvyšší produktivitu ze „ZSV“ měly podniky zaměřené na výstavbu silnic a železnic 1 683,5 mld. Kč, ale s poklesem proti stejnému období roku 2010 o 11%.

Pro nejbližší období na straně poptávky po stavební produkci nejsou zřetelné prorůstové stimuly, nezahajují se větší stavby zejména dopravní infrastruktury financované z veřejných zdrojů, zásoba práce stavebních firem klesá.

U velkých stavebních firem trvá výrazný pokles produkce a to 21 % u „S“ a 6 % „ZSV“. Rozdíl v dynamice poklesu ukazatele S a ZSV je dán omezením využití externích poddodávek u největších stavebních firem..Jedná se zejména o dopad poklesu zakázek dopravních staveb;

Stavební produkce v v nejbližších měsících zaznamená zřejmě další pokles.

Veřejné zakázkyHodnota zadaných veřejných stavebních zakázek má od roku 2009 klesající trend.

Hodnota zadaných veřejných stavebních zakázek v roce 2010 byla oproti roku 2009 o 71,388 mld. Kč nižší, oproti roku 2008 činí tento rozdíl dokonce 86,135 mld. Kč.

Stavebnictví před koncem roku 2011Ve stavebnictví, které se podílí na zaměstnanosti v ekonomice v úrovni 9%, na tvorbě HDP cca 6,5 %, již třetím rokem klesá poptávka po jeho produkci, rentabilita podnikání se snižuje, zvyšuje se převis nabídky nad poptávkou. Pokračuje trend, kdy stavební firmy ztrácejí zásobu práce v důsledku poklesu zakázek. Stavební firmy se dostávají do pásma existenčního ohrožení s výrazným negativním dopadem na zaměstnanost v ekonomice.

Podniky s 50 a více zaměstnanci - srovnání

Stavební práce v mld. Kč (b.c.)

„S“ „ZSV“

01-09 2011

01-09 2010

index 2011/2010

01-09 2011

01-09 2010

index 2011/2010

podniky s 50 a více zaměstnanci

161,292 177,408 90,92 119,840 128,220 93,46

„S“ - produkce stavebnictví ve stálých cenách (dle dodavatelských smluv)„ZSV“ - základní stavební výroba (práce provádená vlastními pracovníky)


V relativním vyjádření klesla meziročně celková hodnota zadaných zakázek v roce 2010 o 37,0 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 12,9 % a u zakázek na inženýrské stavby o 46,2 %, v tom u zakázek na stavby dopravní infrastruktury o 75,7 %. V lednu až říjnu 2011 v meziročním srovnání se stejným obdobím 2010, kdy již došlo

k výraznému omezení v zadávání veřejných zakázek, stoupla od ledna do konce října 2011 celková hodnota zadaných zakázek o 5,0 %, přičemž u zakázek na pozemní stavby klesla o 16,3 % a u zakázek na inženýrské stavby stoupla o 18,5 %, v tom u zakázek na stavby dopravní infrastruktury o 8,9 %.

leden únor březen duben květen červen

PS 2010

PS 2009

IS 2009

10 000

14 000

18 000

22 000

26 000

30 000

34 000

38 000

42 000

46 000

50 000

54 000

IS 2010

PS 2011

IS 2011

2 000

6 000

2,000

10,000

18,000

26,000

34,000

42,000

50,000

58,000

66,000

74,000

82,000

90,000

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září

Stavební produkce „ZSV“ - pozemní a inženýrské stavitelství(od počátku roku, stavební podniky s 50-ti a více zaměstnanci mil. Kč b.c.)

Meziroční srovnání

Směr výstavby Leden - říjen 2011 Leden - říjen 2010 Index v %

Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč

POZEMNÍ STAVBY 1 382 31 186 1 387 37 249 99,6 83,7

Z toho: Občanská infrastruktura 1 187 28 680 1 183 33 100 100,3 86,6

Bytové stavby 195 2 506 204 4 149 95,6 60,4

INŽENÝRSKÉ STAVBY 1 524 69 207 1 775 58 395 85,9 118,5

Z toho: Dopravní infrastruktura 562 22 182 606 20 377 92,7 108,9

Technická infrastruktura 962 47 025 1 169 38 018 82,3 123,7

CELKEM 2 906 100 393 3 162 95 644 91,9 105,0

Meziroční indexy leden – říjen 2009 – 2011

Směr výstavby Index 2011/2010 Index 2011/2009 Index 2010/2009


POZEMNÍ STAVBY 99,6 83,7 79,4 68,3 79,7 81,5

Z toho: Občanská infrastruktura 100,3 86,6 75,8 68,2 75,6 78,7

Bytové stavby 95,6 60,4 110,8 69,5 115,9 115,1

INŽENÝRSKÉ STAVBY 85,9 118,5 84,3 66,7 98,2 56,3

Z toho: Dopravní infrastruktura 92,7 108,9 78,5 32,2 84,6 29,6

Technická infrastruktura 82,3 123,7 88,1 135,1 107,1 109,2

CELKEM 91,9 105,0 81,9 67,2 89,1 64,0

8

Výsledkový servis

Zakázky stavebních podnikůKe konci 3. čtvrtletí 2011 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 12,4 tisíc zakázek. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 158,4 mld. Kč. Z tohoto objemu připadlo na práce v tuzemsku 146,4mld. Kč, a na práce v zahraničí 12,0 mld. Kč.

V porovnání s 3. čtvrtletím 2010, klesl hodnota uzavřených zakázek ke konci 3 čtvrtletí 2011 cca o 5,7 %.Pokračuje tak trend minulého roku, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce.

Z celkového objemu tuzemských zakázek ke konci 3. čtvrtletí 2011 připadalo na veřejné zakázky 87,9 mld. Kč a na soukromé 58,5 mld. Kč. Relace mezi soukromými a veřejnými zakázkami je ovlivněna i tím, že ve statistickém zjišťování jsou zahrnuty především větší stavební podniky, které mají výrazně vyšší podíl veřejných zakázek.

Velké stavební firmy s 500 a více zaměstnanci se na celkovém objemu zakázek které podniky s 50 a více zaměstnanci měly uzavřeny ke konci 3. čtvrtletí 2011 podílejí v úrovni 67,6 %.

Významná je rovněž informace o nových zakázkách, které stavební firmy uzavřely v průběhu 3.čtvrtletí.

Meziroční srovnání

Sektor zadavatele Leden – říjen 2011 Leden – říjen 2010 I. pololetí 2009


Vládní sektor 590 25 946 580 28 686 101,7 90,4

Municipální sektor 2 088 60 256 2 396 55 650 87,1 108,3

Ostatní sektor 228 14 191 186 11 308 122,6 125,5

CELKEM 2 906 100 393 3 162 95 644 91,9 105,0

Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009, klesla od ledna do konce října 2011 celková hodnota zadaných zakázek o 32,8 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 31,7 % a u zakázek na inženýrské stavby o 33,3 %, v tom u zakázek na stavby dopravní infrastruktury o 67,8 %.

Tento vysoký výpadek v zadaných zakázkách se zákonitě projeví v následujících 2 letech poklesem stavební produkce pro veřejný sektor s dopadem do zaměstnanosti.

Největší objem veřejných zakázek v období leden – září 2011 získala společnost Skanska, a.s. - samostatně 5 832 mil. Kč plus podíl z hodnoty 1 826 mil. Kč získaných v 11 sdruženích.

2. v pořadí, společnost EUROVIA, a.s. získala samostatně zakázky v hodnotě 4 155 mil. Kč plus podíl z hodnoty 2 238 mil. Kč získaných v 15 sdruženích.

Společnost Metrostav, a.s. jako 3. v pořadí získala samostatně zakázky v hodnotě 3 252 mil. Kč plus podíl z hodnoty 3 286 mil. Kč získaných v 26 sdruženích.

Hodnota zadaných zakázek v lednu – říjnu 2011 meziročně klesla u vládního sektoru o 9,6 %, u municipálního sektoru vzrostla o 8,3 %, u ostatních zadavatelů vzrostla o 25,5 %.

Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v lednu - říjnu 2011 bylo Ministerstvo financí ČR a jím zřízené organizace, které zadalo 24 zakázek za 6 436 mil. Kč. 2. v pořadí Ředitelství silnic a dálnic zadalo 49 zakázek za 4 671 mil. Kč a 3. v pořadí Správa železniční dopravní cesty, státní organizace zadala 19 zakázek za 3 221 mil. Kč.

U municipálního sektoru v lednu – říjnu 2011 zadalo největší objem zakázek Hlavní město Praha společnost – 47 zakázek za 8 540 mil. Kč. Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s. 2. v pořadí zadal 2 zakázky za 4 608 mil. Kč a 3. v pořadí Statutární město Brno zadalo 61 zakázek za 1 405 mil. Kč.

Vývoj zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.)

Zakázky celkem ke konci čtvrtletí

Pozemní stavitelství - tuzemsko

Inženýrské stavitelství - tuzemsko

0

50

100

150

200

3Q 113Q 103Q 09


Ve 3. čtvrtletí 2011 uzavřely sledované stavební podniky v tuzemsku 11,3 tis. nových stavebních zakázek, což představuje meziroční nárůst počtu zakázek o 2,4%. Celková hodnota těchto zakázek meziročně však poklesla o 32,0% a činila 41,3 mld. Kč, na pozemním stavitelství 19,1 mld. Kč (pokles o 29,4%) a na inženýrském stavitelství 22,2 mld. Kč (pokles o 34,0%). Pokles nových zakázek byl je ovlivněn poklesem zakázek jak inženýrského stavitelství tak pozemního stavitelství. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky ve 3. čtvrtletí 2011 činila 3,6 mil. Kč. a byla o 33,6% nižší.

Výrazné obnovení trendu ztráty zásoby práce proběhlo ve 2 a 3. čtvrtletí 2011. Zda tento trend bude pokračovat i v dalších obdobích bude kriticky záviset na soukromém sektoru jeho ochotě alokovat prostředky do stavebních aktivit. I když se jedná o zakázky stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci, lze tuto informaci o vývoji zakázek považovat za reprezentativní pro celé odvětví stavebnictví.

Při dosavadní restriktivní politice v oblasti investic nelze do konce roku 2011 ani v roce 2012 očekávat zvrat v dosavadních negativních trendech. Lze konstatovat - dokud se nezmění celkové ekonomické klima hledání

volných zdrojů, zejména formou nejrůznějších úspor a škrtů v oblasti investic, na klima podpory dynamiky ekonomiky a zvyšování její výkonnosti (samozřejmě při „rozumných“ úsporách), do té doby nemá stavebnictví šanci na výraznější obnovení své dynamiky. V současné době bez podpory poptávky po produkci stavebnictví ekonomika nevyužívá jeho multiplikačního účinku na ekonomiku.

Nové zakázky stavebních podniků v mld. Kč (b.c.)

Podíl velikostních kat.podniků na zakázkách, „S“hodnotě a průměrná veli-kost zakázky ke konci 3Q 2011

Nové zakázky ve čtvrtletí - tuzemsko

podíl na zak. prům. vel. zak.

Pozemní stavitelství

podíl na S prům. vel přír. zak.

Inženýrské stavitelství

0

10

20

30

40

50

60

70

3Q 113Q 103Q 093Q 08

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

1000 a více500-999250-499100-24950-990

10000

20000

30000

40000

50000

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

1000 a více500-999250-499100-24950-99

30000

40000

50000

Zdeněk Kunc je ředitelem inženýrské činnosti ÚRS PRAHA, a.s. se zaměřením na analýzy, statistiku stavebnictví ČR, koncepce rozvoje a strategie odvětví.

10

Analýza

Rezidenční trhy v evropském porovnáníSpolečnost Deloitte plánuje v nejbližší době zveřejnit již třetí vydání studie mapující vývoj rezidenčního trhu a developmentu v České republice. Obdobně jako v předchozích dvou ročnících bude letošní studie zaměřena na analýzu faktorů ovlivňujících vývoj a nastupující trendy rezidenčního trhu v kontextu doznívajícího ekonomického ochlazení.

Na vypracování studie se v zájmu kontinuity podílel již osvědčený tým odborníků na oblasti developmentu a fungování hypotečního a realit-ního trhu. Cílem očekávané studie bude poskytnout nezávislý, objektivní a ucelený soubor informací o aktuálním stavu, prostředí v oboru a o dalším očekávaném vývoji.

Mimo jiné si připravovaná studie klade za cíl odpovědět aktuálními daty na otázky: „Jaká je dostupnost bydlení v České republice, jaký typ bydlení preferují Češi v porovnání s Evropany a kolik peněz ze svého rozpočtu vydávají obyvatelé jednotlivých zemí na bydlení?“ Pro připomenutí a poskytnutí alespoň některých základ-ních odpovědí (před zveřejněním aktuálních souhrnných informací) si pojďme představit charakteristiky evropského rezidenčního trhu na podkladě dat roku 2009.

Bytový fondMezinárodní srovnání stavu bytového fondu ukazují, že Česká repub-lika v roce 2009 dosahovala úrovně 93 % průměru EU27 v počtu bytů ve vztahu k počtu obyvatel. Prostor pro novou výstavbu tak je závislý především na přírůstku obyvatel a obměně staršího bytového fondu.

Dle údajů Českého statistického úřadu a následného dopočtu se v abso-lutním vyjádření v roce 2009 v České republice nacházelo 4 622 000 bytů, což v přepočtu představuje 441 bytů na 1000 obyvatel. Údaje umožňující evropské srovnání uvádějí hodnotu evropského průměru na počtu 471 bytů na 1000 obyvatel.

V zemích porovnatelných s Českou republikou, jakými jsou např. Belgie, či Nizozemsko, bytový fond v roce 2009 dosahoval 442 respektive 431 bytů na 1000 obyvatel. Obecně lze říci, že pod evropským průměrem se převážně nacházejí státy bývalého východního bloku. Údaje o celkovém bytovém fondu v jednotlivých zemích Evropské unie se dle jednotlivých institucí, jež statistiky jak na evropské, tak na národní úrovni vypracová-vají, v závislosti na používané metodice liší. Vlastnická strukturaV České republice je v porovnání se srovnatelnými zeměmi západní Evropy relativně nízký podíl nájemního bydlení. Počet domácností v nájemních bytech na 1000 obyvatel například v proce 2009 dosahoval pouze 37 % úrovně Německa, nebo 64 % úrovně Rakouska.

Především v posledních 15 letech se zvýšil podíl bytů v osobním vlastnictví, a to zejména díky privatizacím obecních bytových fondů, převodům družstevních bytů do osobního vlastnictví a také díky aktiv-nímu působení developerských společností, jež se převážně přikláněly k realizaci projektů zaměřených na přímý odprodej. Projekty bytové výstavby zaměřené na nájemní bydlení se v průběhu minulého období realizovaly pouze sporadicky.

Významným specifikem českého rezidenčního trhu je „družstevní výstavba“ a „družstevní bydlení“, které se v ostatních zemích EU nevysky-tuje v tak rozsáhlém měřítku.

0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0

1,2

1,4

Bytový fond Index počtu bytů na 1000 obyvatel

Průměr EU 27 = 1

2008 2009Zdroj: National statistical offices/Euromonitor International, výpočet Deloitte

0,93

Bytový fondIndex počtu bytů na 1000 obyvatelPrůměr EU 27 = 1

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

Bytový fond dle vlastnictvíPočet domácností na 1000 obyvatel, rok 2009

Majitel bytu Nájemce bytu OstatníZdroj: National statistical offices/Euromonitor International

Bytový fond dle vlastnictvíPočet domácností na 1000 obyvatel, rok 2009


Na 1000 obyvatel připadalo v roce 2009 v České republice téměř 112 domácností bydlících v družstevním bytě. Přes pokles v důsledku odpro-dejů bytů jednotlivým členům bytových družstev však tvoří tento typ bydlení přibližně sedminu všech obydlených bytů v České republice.

Spotřebitelské výdaje na bydleníCelkové spotřebitelské výdaje na bydlení v roce 2009 dosahovaly v České republice 51 % průměru Evropské unie, a země tak patřila k evropským státům s poměrně nízkými spotřebitelskými výdaji na bydlení, zejména ve srovnání se západní Evropou.

Průměrné spotřebitelské výdaje na bydlení v Evropské unii v roce 2009 dosahovaly 3 100 EUR na obyvatele. Nejnižší výdaje na bydlení ze všech evropských zemí jsou již dlouhodobě pozorovány v Bulharsku a v Litvě, kde hodnoty v procentuálním vyjádření v roce 2009 činily 18 % respek-tive 23 % celoevropského průměru. Z porovnání průměrných hodnot východní a západní Evropy je zřejmé, že východní Evropa za západem výrazně zaostává, když celkové výdaje na bydlení v roce 2009 činily pouhých 18 % celoevropského průměru. západní Evropa naopak tento průměr v roce 2009 překročila o 6 % (stejně jako v roce 2008).

Ve srovnání celkových ročních spotřebitelských výdajů domácností na opravy a údržbu na 1000 obyvatel zaujímala v roce 2009 Česká republika v žebříčku porovnávaných zemí jednu z nejnižších pozic. V České republice bylo stejně jako v roce 2008 i v roce 2009 na opravy a údržbu vydáno pouze 16 % celoevropského průměru (1 680 EUR na obyvatele).

V mezinárodním porovnání mělo nejnižší celkové spotřebitelské výdaje na opravy a údržbu bytů v roce 2009 Finsko (7,1 EUR na obyvatele) se 4 % celoevropského průměru. Nejvyšší spotřebitelské výdaje na opravy a údržbu bytů na 1000 obyvatel zaznamenala v roce 2009 Velká Británie (více než dvojnásobek celoevropského průměru) a Polsko (66 % nad průměrem EU). Ze srovnání průměrných hodnot východní a západní Evropy je zřejmé, že východ Evropy zaostával v roce 2009 za západem o 45 %.

Je odhadováno, že stáří většiny bytů, které se na českém rezidenčním trhu nacházejí, dosahuje 25 – 45 let. Dá se proto očekávat, že v průběhu budoucích let bude na trhu s byty stále častěji docházet k rekonstrukcím a revitalizacím (zejména bytů v panelových domech) a tedy i k zvýšeným investicím do oprav a údržby bytového fondu.

Intenzita bytové výstavby v EvropěRezidenční výstavba v České republice v roce 2009 dosáhla 85 % průměrné hodnoty Evropské unie v ukazateli intenzity bytové výstavby, tzn. počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel.

V porovnání evropských zemí předčila Česká republika v tomto ukazateli vývoje rezidenčního trhu v roce 2009 například Německo, či Velkou Británii. V České republice bylo dokončeno 3,67, v Německu 1,9 a ve Velké Británii pak 2,5 bytu na 1000 obyvatel. Nejvíce dokončených bytů v roce 2009 zaznamenalo stejně jako v roce 2008 Irsko. V Evropské unii bylo v roce 2009 dokončeno v průměru 4,3 bytu na 1000 obyvatel.

0,51

0,0

0,2

0,4

0,6

0,8

1,0

1,2

1,4

1,6

1,8

2,0

Celkové spotřebitelské výdeje na bydleníIndex celkových ročních výdajů na 1000 obyvatel

Průměr EU 27 = 1


Celkové spotřebitelské výdaje na bydleníIndex celkových ročních výdajů na 1000 obyvatelPrůměr EU 27 = 1

0,16

0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

Celkové spotřebitelské výdaje na opravy a údržbu bytůIndex celkových ročních výdajů na 1000 obyvatel

Průměr EU 27 = 1


Domácnosti v České republice mají ročně jedno z nejnižších vydání na opravy a údržbu bytů v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie

0,420,44

0,560,580,580,580,630,650,67

0,740,74

0,850,88

0,981,001,001,051,051,07

1,211,371,40

2,403,28

4,23

0,00 0,50 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50

ItálieNěmecko

RumunskoLitva

BelgieVelká Británie

RakouskoEstonsko

SlovenskoBulharsko

PolskoČeská republika

MaďarskoLotyšskoŠvédsko

EU 27Slovinsko

PortugalskoFrancie

NizozemskoDánskoFinskoŘecko

ŠpanělskoIrsko

Intenzita bytové výstavbyIndex počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel, rok 2009

Průměr EU 27 = 1

Zdroj: National statistical offices/Euromonitor International, výpočet Deloitte

Celkové spotřebitelské výdaje na opravy a údržbu bytůIndex celkových ročních výdajů na 1000 obyvatelPrůměr EU 27 = 1

Intenzita bytové výstavbyIndex počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel, rok 2009Průměr EU 27 = 1

Petr Hána je senior consultant v oddělení poradenství společnosti Deloitte se zameřením na oblast nemovitostí a stavebnictví.

12

Analýza

Vývoj výstavby nebytových budov v ČR v letech 2006 - 2010V roce 2010 bylo na území České republiky dokončeno celkem 1 416 nových nebytových budov, o 108 staveb více než v předchozím roce 2009, ale zase o 229 budov méně než v roce 2007. Ve srovnání s výchozím rokem pětileté časové řady 2006 se postavilo naopak o 409 budov více. Tento vývoj je odrazem celkového vývoje stavebnictví, kdy se v roce 2007 výrazně zvýšil počet dokončených staveb způsobený obavou stavebníků ze zvýšení daně z přidané hodnoty od roku 2008.

V celém hodnoceném pětiletém období 2006-2010 bylo postaveno 6 737 nových nebytových budov, v nichž bylo dokončeno 1 211 bytů. Celkem bylo v hodnoceném pětiletí postaveno 481 (7,1 % úhrnného počtu) nových budov, v nichž byl dokončen alespoň jeden byt. Byty dokončené v nových nebytových budovách tvořily v období 2006-2010 pouze nepatrný zlomek (0,65 %) celkového počtu bytů dokončených v ČR, ale také jejich podíl na úhrnu celkem dokončených bytů v neby-tových budovách (32,4 %) je poměrně nízký, většina těchto bytů totiž během posledních pěti let vznikla v již existujících nebytových budovách.

Z celkového počtu nových nebytových budov dokončených v období 2006-2010 bylo postaveno 2 895 hotelů a obdobných budov, 277 admi-nistrativních budov, 1 013 budov pro obchod, 837 budov pro dopravu a telekomunikace, 714 budov pro průmysl a skladování, 313 budov pro kulturu a vzdělávání a 688 ostatních nebytových budov (budovy pro zemědělství, budovy pro bohoslužby a náboženské aktivity, budovy nápravných ústavů, věznic, vazebních zařízení, kasáren, budovy pro činnost politických stran a spolků aj.). Ve skupině ostatních nebytových budov byl dokončen (po hotelích a obdobných budovách) druhý největší počet bytů.

V mezikrajském srovnání se nejvíce nových nebytových budov nachází v Jihomoravském kraji, kde byla v období 2006-2010 postavena téměř pětina všech těchto staveb. Nejméně nebytových budov bylo dokončeno v hlavním městě Praze. Téměř ve všech krajích bylo, podobně jako v republi-kovém úhrnu, dokončeno nejvíce hotelů a obdobných budov, pouze v hlavním městě Praze byly stavěny nejčastěji administrativní budovy a budovy pro obchod.

Ze 77 okresů České republiky bylo v pětiletém úhrnu dokončeno v 57 okresech více než 50 nebytových budov, na druhé straně na Strakonicku a Jesenicku nebylo dosaženo ani hranice 10 dokončených staveb.

Z jednotlivých okresů se jednoznačně nejvyšší počet nebytových budov nachází na Znojemsku s 392 dokončenými budovami, které předsta-vují 5,8 % celostátního počtu a téměř dvojnásobek úhrnu nebytových budov dokončených v období 2006-2010 v pořadí druhém okrese (Brno-venkov). Třetí největší počet budov byl postaven v dalším jihomo-ravském okrese Blansko. Převážná část nebytových budov postavených na Znojemsku (76,8 %) připadá na hotely a obdobné budovy a budovy pro dopravu a telekomunikace. Z dalších skupin nebytových budov byly administrativní budovy, budovy pro obchod a budovy pro kulturu a vzdělávání nejčastěji stavěny v hlavním městě Praze. Nejvíce budov pro průmysl a skladování bylo v hodnoceném pětiletí realizováno v okrese Brno-venkov.

V posledních pěti letech byla výstavba nových nebytových budov rozmístěna do obcí různých velikostních kategorií víceméně rovnoměrně, nejvíce (více než 900 budov) se stavělo v obcích se 2-5 tis. obyvateli a také ve městech s 20-50 tis. obyvateli. Naopak nejméně nových neby-tových budov (466) bylo dokončeno ve městech s 50-100 tis. obyvateli. Ve velkoměstech bylo postaveno přibližně 40 % republikového úhrnu bytů dokončených v nových nebytových budovách.


Z konkrétních obcí vynikají v počtu nebytových budov dokončených v období 2006-2010 kromě Znojma a čtyř největších měst přede-vším další krajská města Ústí nad Labem, Hradec Králové a České Budějovice, a dále Cheb a Kopřivnice. Zatímco Znojmo vyčnívá v počtu dokončených hotelů a obdobných budov (které mají nadpoloviční převahu i ve výstavbě nebytových budov v Plzni) a budov pro dopravu a telekomunikace (z této skupiny se ovšem téměř stejný počet budov postavil i v Kopřivnici a Rumburku), Praha pochopitelně opět domi-nuje ve výstavbě administrativních budov, budov pro obchod a budov pru kulturu a vzdělávání. Nejvíce budov pro průmysl a skladování bylo v posledním pětiletí realizováno na území města Ostravy a Plzně.

V průměru pětiletého období 2006-2010 byla jedna nebytová budova postavena na stavebním pozemku o průměrné rozloze 3 706 m2. Vlastní stavba měla podlahovou plochu 976 m2, zastavěnou plochu 648 m2 a obestavěný prostor 6 250 m3. Průměrná doba výstavby jedné budovy, u níž byly pořizovací náklady vyčísleny na 16 284 tis. Kč, činila 74 měsíců. Z 6 737 nových nebytových budov postavených v období 2006-2010 bylo 4 449 (66,0 %) zděných budov, 542 (8,0 %) budov bylo monto-vaných, dřevěnou nosnou konstrukci mělo 840 budov (12,5 %) a 906 budov (13,4 %) bylo postaveno za použití jiných technologií, včetně kombinací různých způsobů nosné konstrukce.

Z jednotlivých skupin nebytových budov podle klasifikace CZ-CC měly zdaleka největší stavební pozemky budovy pro průmysl a skladování (10,0 tis. m2), zatímco hotely a obdobné budovy (kde měly významné zastoupení i ubytovací buňky pro nepřizpůsobivé obyvatele) a budovy pro dopravu a telekomunikace (mezi nimiž převažovaly garáže) byly realizovány na pozemcích v průměru 1,4, resp. 1,9 tis. m2. Tyto stavby měly také nejmenší prostorové parametry, jimiž naopak vynikají budovy pro průmysl a skladování. Největší průměrnou podlahovou plochu mají ovšem administrativní budovy, které vykazují druhý největší obestavěný prostor, zatímco druhá největší zastavěná plocha byla u budov pro obchod. Nejdéle trvala výstavba prostorově nejméně náročných budov pro dopravu a telekomunikace a hotelů a obdobných budov. Nejdráže se stavěly administrativní budovy, jejich výstavba stála v průměru více než 88 mil. Kč, naopak na pořízení jedné budovy pro dopravu a telekomunikace a jednoho ubytovacího či stravovacího zařízení byly vynaloženy nejmenší náklady (pouze mezi 2 a 2,5 mil. Kč).

Mezi skupinou budov pro dopravu a telekomunikaci zdaleka nejvíce (z více než 90 %) převládá zděná nosná konstrukce, která je u budov pro průmysl a skladování zastoupena jen z 35,7 %. Tato skupina nebytových budov se vyznačuje zvláště odlišnou strukturou staveb podle nosné konstrukce – více než téměř čtvrtinový podíl montovaných staveb a 37,5% podíl „jiných“ technologií představují nejvyšší zastoupení těchto typů konstrukcí ze všech skupin nebytových budov. Dřevěná nosná konstrukce hraje ve většině skupin nebytových budov nepodstatnou roli, s výjimkou hotelů a obdobných budov, kde je zastoupena čtvrtinovým podílem. Jedná se zřejmě o menší ubytovací zařízení srubového charak-teru ve venkovských a horských oblastech, kde dřevěné stavby snáze ladí s přírodním charakterem okolní krajiny.

V mezikrajském srovnání charakteristik výstavby nebytových budov je u všech vybraných ukazatelů na nejčelnějším místě hlavní město Praha, která dominuje zejména v prostorových parametrech vlastních staveb a hlavně v pořizovacích hodnotách. Nadprůměrně velké nebytové stavby se realizovaly ještě v Plzeňském, Moravskoslezském a v Libereckém kraji,

budovy malých rozměrů byly dokončovány v Ústeckém, v Karlovarském kraji a také v kraji Vysočina. Nejdelší dobu trvala výstavba nebytových budov v Plzeňském a v Jihomoravském kraji, nejrychleji se stavělo v hlavním městě Praze, kde byly vynaloženy na výstavbu zdaleka největší stavební náklady, nejlevněji se stavělo v kraji Vysočina.

V hlavním městě Praze se stavěly na nejrozsáhlejších pozemcích hotely a obdobné budovy, budovy pro dopravu a telekomunikace a budovy pro kulturu a vzdělávání, zatímco Plzeňský kraj dominuje ve velikosti stavebních pozemků pro budovy pro obchod, Olomoucký kraj ve skupině administrativních budov a Karlovarský kraj vykazuje nejvyšší plošné nároky pro budovy pro průmysl a skladování. V tomto nejmenším kraji republiky naopak stačí na výstavbu stravovacích a ubytovacích zařízení a budov pro kulturu a vzdělávání pozemky o výměře pouhých cca 600 m2. Ve třech krajích (Plzeňském, Karlovarském a v kraji Vysočina) se stavěly stavby pro dopravu a telekomunikace (prakticky výhradně garáže) na pozemcích o velikosti jen 200-250 m2.

Ve většině skupin nebytových budov (kromě budov pro průmysl a skladování, kde jsou jejich velikostní parametry v jednotlivých krajích víceméně srovnatelné a žádný kraj se výrazně nevyčleňuje ani vyso-kými ani nízkými hodnotami) jsou plošně i objemově největší nebytové budovy stavěny v hlavním městě Praze, z toho velikost hotelů a obdob-ných budov a administrativní budov nesnese s ostatními kraji jakékoli srovnání. Naopak ve skupině stravovacích a ubytovacích zařízení v Ústeckém kraji a kromě Moravskoslezského kraje ve všech moravských krajích a ve skupině budov pro dopravu a telekomunikaci v Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém a ve většině moravských krajů (kromě Zlínského) byly realizovány nebytové budovy velmi malých rozměrů.

V ukazateli průměrné doby výstavby se výrazně vyčleňuje hlavní město Praha rychlostavbami do dvou let ve skupinách vyznačujících se jinak velmi dlouhými lhůtami výstavby – hotelů a obdobných budov a budov pro dopravu a telekomunikaci (např. stravovací a ubytovací zařízení v Plzeňském kraji se stavěla déle než 10 let, výstavba budov pro dopravu a telekomunikace trvala v Plzeňském kraji déle než 11 let, v Jihomoravském kraji dokonce téměř 13 let). Ještě rychleji (v průměru 17 měsíců) se v Praze dokončovaly budovy pro průmysl a skladování (proti Karlovarskému kraji a kraji Vysočina s průměrnou délkou výstavby téměř 4 roky). Administrativní budovy a budovy pro kulturu a vzdělávání se v žádném kraji nestavěly déle než 4 roky, resp. 4,5 let.

Budovy pro průmysl a skladování se nejnákladněji stavěly v Moravskoslezském kraji, výstavba ostatních skupin nebytových budov byla naproti tomu nejdražší v hlavním městě Praze, v případě hotelů a obdobných budov, administrativních budov a budov pro obchod s výrazným předstihem před ostatními kraji. V případě budov pro dopravu a telekomunikace dominuje hlavní město Praha zásluhou nádražních budov společně s Jihočeským krajem, v případě budov pro kulturu a vzdělávání je následováno Středočeským krajem. Nejméně nákladná výstavba nebytových budov probíhala v kraji Vysočina, z jednotlivých skupin budov se navíc stavěly relativně levné hotely v Jihomoravském kraji, Zlínský kraj byl regionem se zdaleka nejlevnější výstavbou admini-strativních budov, Karlovarský kraj zaostával v pořizovacích hodnotách budov pro kulturu a vzdělávání, zatímco pouhých 100-300 tis. Kč stačilo na výstavbu jedné budovy pro dopravu a telekomunikace (v převážné většině se jednalo o samostatnou garáž) v krajích Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Olomouckém, Moravskoslezském a Vysočina.

14

Analýza

Strukturou nových nebytových budov podle nosné konstrukce se od ostatních krajů výrazně odlišuje hlavní město Praha nadpolovičním podílem budov budovaných „jinými“ technologiemi a naopak pouze přibližně třetinovým zastoupením zděných konstrukcí, jejichž podíl se v ostatních krajích pohybuje mezi 50 % až 75 %. Podíl montovaných staveb je ve všech krajích na úrovni 4-14% zastoupení, zatímco téměř pětina nebytových budov dokončených v Libereckém kraji je dřevěná. Proti tomu v hlavním městě Praze hraje dřevěná nosná konstrukce jen doplňkovou roli.

V meziokresním srovnání jsou největší nebytové budovy realizo-vány ve všech čtyřech okresech největších měst a dále na Liberecku, Pardubicku, Olomoucku, Mladoboleslavsku, Jičínsku a v okrese Praha-východ. Budovy nejmenších prostorových rozměrů se stavějí na Chrudimsku, Bruntálsku, Šumperku, Znojemsku, Benešovsku, Sokolovsku, Strakonicku, Kutnohorsku a Mělnicku. Velikost staveb se většinou promítá i do nákladů na výstavbu, kromě výše uvedených okresů se navíc velmi draho stavělo na Českobudějovicku a Domažlicku. Na druhém pólu s nejnižšími pořizovacími náklady figurují kromě okresů s nejnižšími prostorovými parametry nových nebytových budov okresy Rakovník, Jihlava, Kolín a Blansko. Nejrychleji (méně než 2,5 let) probí-hala výstavba nebytových budov na Opavsku, Prachaticku a v hl. městě Praze, déle než 10 let se stavělo v okresech Plzeň-sever, Děčín, Vyškov, Brno-venkov, Šumperk a zejména Tachov, kde výstavba jedné budovy probíhala déle než 15 let.

Zatímco hotely a obdobné budovy největších rozměrů byly budovány v hlavním městě Praze (nejmenší hotely a obdobné budovy naopak nalé-záme na Přerovsku), výrazně nejrozsáhlejší a nejprostornější budovy pro obchod se během období 2006-2010 dokončovaly v okrese Plzeň-sever (a zdaleka nejmenší naopak na Jihlavsku) a zásluhou výstavby autobu-sového nádraží v parametrech budov pro dopravu a telekomunikace dominoval okres České Budějovice.

Zatímco extrémní hodnoty prostorových ukazatelů se v případě hotelů a dopravních budov promítly i do největších, popř. nejmenších pořizova-cích nákladů, nejnákladnější budovy pro obchod byly v uplynulém pětiletí realizovány v okresech Liberec, Brno-venkov a hl.m. Praha, nejlevněji se stavělo na Rychnovsku.

Značné meziokresní rozdíly jsou patrné v ukazateli průměrné doby výstavby, zejména u stravovacích a ubytovacích zařízení a u budov pro dopravu a telekomunikace, kde proti desetiměsíční výstavbě doprav-ních budov v okrese Plzeň-jih stojí hotely v okresech Brno-venkov a Zlín s průměrnou dobou výstavby přesahující 20 let. Ještě déle se stavěly hotely a obdobné budovy v okrese Tachov (260 měsíců). Na druhé straně se ve stejném okrese vůbec nejrychleji stavěly budovy pro obchod (pouze 1 rok), nejdelší dobu trvala jejich výstavba v okrese Kutná Hora (77 měsíců).

V průměru pětiletého období 2006-2010 byly největší pozemky soustře-děny do největších měst se 100 tis. a více obyvateli, kde se stavěly také nebytové budovy největších rozměrů, jejich výstavba byla také výrazně nejnákladnější. Ve velkoměstech trvala výstavba nebytových budov navíc nejkratší dobu. Směrem k nejmenším obcím prostorové parametry nových budov i jejich pořizovací náklady většinou klesají, zároveň se prodlužuje doba jejich výstavby.

RNDr. Jiří Klíma je ředitelem úseku regionálního rozvoje a bydlení, ÚRS PRAHA, a.s.


V kanceláři finančního ředitele

Nadcházející změna v uplatňování DPH u stavebních prací K 1. lednu 2012 zavádí Česká republika u stavebních a montážních prací mechanismus tuzemského přenesení daňové povinnosti (reverse charge). Plátci DPH, kteří dodávají nebo odebírají stavební nebo montážní práce, by měli začít s přípravami na nový režim DPH.

K 1. lednu 2012 se zcela změní způsob uplatňování DPH u stavebních nebo montážních prací (dále jen „stavební práce“). Nově budou dodava-telé vybraných stavebních prací vystavovat faktury bez DPH i pro domácí dodavatele. Odpovědnost za uplatnění DPH a potenciálně i za úhradu DPH správci daně pak ponese zejména odběratel. Tento postup se nazývá mechanismus tuzemského přenesení daňové povinnosti, neboli tuzemský reverse charge.

Jak bude nový systém fungovat? Plátce DPH poskytující stavební práce bude muset určit, zda poskytnuté stavební práce odpovídají klasifikaci produkce Českého statistického úřadu platné k 1. lednu 2008 podle kódů CZ-CPA 41-43. Pokud ano, dodavatel musí vystavit fakturu bez DPH, kde uvede, že výši daně je povinen doplnit a přiznat odběratel. Na konci zdanitelného období bude dodavatel povinen podat elektronicky evidenci, která bude obsahovat shrnutí provedených stavebních prací pro finanční úřad.

Plátce DPH v pozici odběratele bude muset na přijaté faktuře za vybrané stavební práce doplnit částku DPH. Následně bude muset v daňovém přiznání k DPH uvést samovyměřenou DPH a příslušnou DPH uhradit. Nakonec bude muset finančnímu úřadu předložit elektronickou evidenci odebraných stavebních prací.

Jaké jsou přínosy?Výhody vyplývající z uplatnění tuzemské reverse charge se vztahují zejména k peněžním tokům. Dodavatel především nebude muset finanč-nímu úřadu platit DPH při poskytnutí určitých stavebních prací. Odběratel zároveň nebude muset ve skutečnosti platit DPH dodavateli a následně čekat na její vrácení prostřednictvím přiznání k DPH.

Mechanismus tuzemské reverse charge je výhodný zejména pro finanční úřady, protože funguje jako prevence proti tzv. kolotočovým podvodům, kdy DPH nárokovanou odběratelem dodavatel v podstatě nikdy nezaplatí.

Jaké jsou nevýhody?Pokud bude mechanismus tuzemské reverse charge uplatněn smluvními stranami nesprávně, může dojít na straně dodavatele nebo odběratele k významným nedoplatkům na DPH. Obecně neexistuje žádná „bezpečná možnost“, jak postupovat. Pokud dodavatel uplatní DPH u plnění, které je předmětem tuzemské reverse charge, odběratel ztrácí nárok na odpočet takové DPH. Pokud na druhé straně dodavatel na plnění, které není předmětem mechanismu tuzemské reverse charge, DPH neuplatní, finanční úřad mu může doměřit dodatečnou DPH, včetně související penalizace.

Naše doporučení Nový režim uplatňování DPH u stavebních prací je poměrně kompliko-vaný a přináší řadu nejasností. Pokud se účastníte poskytování nebo odběru stavebních prací po 1. lednu 2012, zvažte prosím následující:

• Jsou obě strany plátci DPH?

• Je dodáváno zboží nebo jsou poskytovány služby?

• Jsou stavební práce zahrnuty do příslušných kódů CZ-CPA?

• Byla v roce 2011 zaplacena záloha?

Možná budete muset zahájit jednání o této problematice se svými kolegy i obchodními partnery, kteří nemusí být se změnou obeznámeni. Zvažte nutnost úpravy znění smluvní dokumentace, aby byla v souladu s touto změnou zákona o DPH. Aktualizaci může vyžadovat i účetní software, aby byl schopen zpracovávat data ve formátu požadovaném českým zákonem o DPH.

Máte-li jakékoli otázky ohledně zavedení tuzemské reverse charge u stavebních prací, jsme vám jako vždy k dispozici.

Petr Tušakovský je manažer oddělení nepřímých daní, Deloitte

[email protected]

© 2011 Deloitte Česká republika, SPS v ČR, ÚRS Praha

Ing. Václav Matyáš, SPS v Č[email protected]

Ing. Miloslav Mašek, SPS v Č[email protected]

Ing. Michal Petrman, [email protected]

Ing. Miroslav Linhart, [email protected]

Ing. Zdeněk Kunc, ÚRS [email protected]

Ing. František Glazar, ÚRS [email protected]

www.sps.cz

www.deloitte.cz

www.urspraha.cz

Kontakty:

Documents

SMARTstavebnictví - Deloitte United States...SMARTstavebnictví • prosinec 2011 3 Peníze na investice do dopravní infrastruktury jsou proti roku 2008 na zhruba poloviční úrovni