Upload
flynn
View
52
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
. SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Mgr. Michal Šafář , Ph.D. Sociální psychologie I. Obsah přednášky I Sociální psychologie –místo v systému, základní přístupy, geneze Sociální percepce – efekt primarity, self-efficacy, afiliace, atraktivita, láska - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE
Mgr. Michal Šafář, Ph.D.
Sociální psychologie I
Obsah přednášky I Sociální psychologie –místo v systému,
základní přístupy, geneze Sociální percepce – efekt primarity, self-
efficacy, afiliace, atraktivita, láska Postoje - definice postoje, složky, předsudky,
změna postojů – kognitivní disonance Jedinec a skupina– dyáda, malá sociální
skupina, pozice, role, status, dynamika, vývoj, typy vedení, sociální facilitace a zahálení, sociální polarizace a deindividuace
Sociální komunikace pojem, druhy, formy, empatické naslouchání, zpětná vazba.
Sociální psychologie - geneze vzniku Proč je potřeba sociální psychologie ?
"Kdyby psychologie, která se zabývá vlohami, pudy, motivy a záměry
jednotlivého
člověka včetně jeho jednání a vztahů k bližním, vyřešila všechny tyto souvislosti,
ocitla by se před zcela novým úkolem. Musela by vysvětlit překvapující
skutečnost,
proč toto individuum, které se pro ni stalo srozumitelným, za určité podmínky cítí,
myslí a jedná zcela jinak, než jak by se to dalo od něho očekávat. Tou podmínkou
je
zařazení do lidské skupiny nebo davu“
S. Freud 1921
Sociální psychologie - geneze vzniku
Norman Triplet 1898 - Sociální facilitace
Theodor Schjelderup-Ebbe 1922 - Klovací řád
Jacob Levi Moreno 1924 - Psychodrama, sociometrie
Elton Mayo 1927 - Hawthornský experiment
Kurt Lewin 1930 - Styly řízení sociálních skupin
Sociální Ψ – experimentální milníky Solomon Asch (1951 – 1956)
Sociální vliv, sociální konformita
„Test zrakového vnímání“, porovnání délek čar na kartičkách
Sedm testovaných osob, dvanáct kartiček
Šest spolupracovníků experimentátora odpovídalo v některých případech špatně – 75 % testovaných osob reagovalo konformně– odpověděli jako ostatní i když byli přesvědčeni, že je to špatně.
http://www.youtube.com/watch?v=DKivdMAgdeA&feature=related
http://www.youtube.com/watch?v=DKivdMAgdeA&feature=related
Sociální Ψ – experimentální milníkyStanley Milgram (1963)
Poslušnost (obedience) Experiment s učením Účastníci obdrželi finanční odměnu (4 $) Vylosován učitel a student (spolupracovník
experimentátora) Za špatnou odpověď elektrický šok Informace, že šoky bolí, ale nezpůsobují
poškození a neohrožují studenta.
Sociální Ψ – experimenty
http://www.youtube.com/watch?v=jcXb1aQruwI
http://www.simplypsychology.pwp.blueyonder.co.uk/milgram.htm
Sociální Ψ – experimentální milníky Philipe Zimbardo (1971)
Standfordský vězeňský experiment Inzerát - 15$ denně za účast na 14 denním
pobytu v simulovaném vězení. Na inzerát se přihlásilo 70 zájemců, na základě
psychotestů vybráno 20 psychicky nejodolnějších, náhodně rozděleni na dozorce a vězně.
Po pěti dnech musel být experiment předčasně ukončen, kvůli vystupňovanému sadismu dozorců a špatnému psychickému stavu vězňů.
Sociální Ψ – experimentální milníky
http://www.youtube.com/watch?v=2o0Nx31yicY&feature=related
Sociální Sociální psychologiepsychologieVymezení: se pokouší porozumět a vysvětlit, jak je naše
prožívání a chování ovlivněno aktuální, implikovanou (nepřímou, podmíněnou) nebo imaginativní přítomností ostatních
zkoumá všechny způsoby, jak je naše prožívání a chování ovlivněno druhými
Sociální psychologie v Sociální psychologie v systému vědsystému věd
Základní psychologické disciplíny
Speciální psychologické disciplíny
Aplikované psychologické disciplíny
obecná psychologie *
patopsychologie * pedagogická psychologie *
vývojová psychologie *
psychodiagnostika psychologie sportu *
sociální psychologie *
zoopsychologie klinická psychologie *
psychologie osobnosti *
neuropsychologie psychologie zdraví *
psychopatologie biopsychologie psychologie práce
experimentální psychologie psychohygiena vojenská psychologie
psychologická metodologie psychometrie inženýrská psychologie
dějiny psychologie diferenciální psychologie poradenská psychologie
Sociální psychologie v Sociální psychologie v systému vědsystému věd
Kulturní antropologie
SociologieSociální psychologie
Sociální Sociální psychologiepsychologie
Základní přístupy:
Psychoanalytický přístup Behaviorální přístupy Kognitivní přístup Humanistický přístup
- Věda pre-paradigmatická (nemá jednotnou teorii, metodu, předmět zkoumání)
Psychoanalytický Psychoanalytický přístuppřístup
S. Freud, T. Adorno, E. Fromm, K. Horney Z ranné dětské zkušenosti a z pudových sil v
nevědomí lze odvodit a interpretovat sociální chování.
Zaměření na: psychologii davu vůdcovství autoritářskou osobnost totalitní společnost (fašisimus a komunismus) neurotickou potřebu lásky, vysvětlení lidské
agresivity, ...
Autoritářská Autoritářská osobnostosobnost
Jedná se o osobnost, jež má dispozice k předsudkům (rasovým, etnickým)
Silný vztah k moci – submisivní vůči autoritě a současně nepřátelský a opovržlivý vztah vůči lidem s nižším postavením.
Špatně snáší nejistotu a je konvenční a nepřizpůsobivá.
Silná tendence kategorizovat ostatní lidi do skupin MY a ONI a svou vlastní skupinu (MY) chápe jako nadřazenou
Autoritářská Autoritářská osobnostosobnost
Drsná a pedantská výchova v dětství Rigidní obraz, černo-bílé vidění světa Silné nevědomé pocity nenávisti vůči rodičům
přetransformované do nepřátelského chování vůči „slabším odlišným“ ve svém okolí.
Příčiny:
Behaviorální Behaviorální přístupypřístupy
B. F. Skinner, J. B. Rotter, A. Bandura Sociální chování lze vysvětlit z teorií učení
Příklady teorií: místo kontroly (LOC) observační učení
Obsáhly celou oblast sociální psychologie z pohledu teorie učení
Osobnostní charakteristika vztahující se k zvládání náročných životních situací
Internalisté - vnitřní místo kontroly pocit že řídí a ovládají svůj život, odpovědnost,
předpověditelnost
Externalisté - vnější místo kontroly vnímají vliv osudu, náhody, štěstí, neznámých sil
Náročné životní situace lépe zvládají internalisté
Místo kontroly (LOC)
Kognitivní přístupyKognitivní přístupyE. C. Tolman, F. Heider, H. A.
Simon „Jak si lidé vytvářejí dojem o jiných lidech a
sobě samých?“ Důraz na kognitivní procesy, subjektivní
vnímání a hodnocení reality. Příklady teorií:
kognitivní mapy atribuční teorie
Dlouhodobě nejlepší student napíše čtvrtletní písemnou práci na nedostatečnou.
Ve Velké Pardubické vyhraje kůň s nejhorším kurzem (outsider)
Kauzální atribuce
Obecná tendence přisuzovat příčiny jevům (úspěchům a selháním) v našem životě
Kauzální atribuce
Interní
Externí
Stabilní
SCHOPNOSTI
NÁROČNOST
Variabilní
MOTIVACE
NÁHODA
Humanistické Humanistické přístupypřístupy
C. Rogers, A. Maslow Svobodná vůle, individuální zkušenost,
seberealizace Důraz na prožívání, vnitřní zkušenost, život
jedince v jeho přirozeném prostředí
Kvalitativní metody, zakotvená teorie
Sociální percepce - efekt primarity Pro výsledný dojem ze situace má zásadní
význam v jakém pořadí jsou informace prezentovány.
Pennigton (1982) – „Falešný soud“ Pořadí argumentů ovlivňovalo rozsudek poroty
Další výzkumy Prvního dojmu se neradi vzdáváme – zejména
pokud je negativní U pozitivního prvního dojmu je změna snazší
Sociální percepce – self-efficacy Důvěra ve vlastní zdatnost (self-
efficacy) je zásadní charakteristikou ovlivňující okolí a v důsledku i vlastní výkon (A. Bandura, 1989)
Experiment – Porovnání fyzické síly mužů a žen Falešná zpětná vazba – zvyšovala self-
efficacy u žen a snižovala ho u mužů
Výsledek – ženy dosahovaly v testu síly stejné výsledky jako muži
Sociální percepce – self-efficacy Ovlivňuje a působí prostřednictvím:
Myšlení (vysoká sebeúčinost = vysoké
cíle)
Motivace (vysoká sebeúčinost = vytrvalost a odolnost vůči neúspěchu)
Emoce (vysoká sebeúčinost = nižší stres a
úzkost)
Sociální percepce - atraktivita
Atraktivita – tendence vyhledávat přítomnost druhého, spojená s pozitivními pocity.
Faktory atraktivity expozice podobnost (postojů, socioekonomických
charakteristik, preference volnočasových aktivit) komplementarita interpersonálního stylu
(submise X dominance)
Sociální percepce - láska
Láska – kladný, silný emocionální vztah k jiné osobě
Druhy lásky (Lee, 1988) eros – láska erotická, důraz na fyzickou krásu a
přitažlivost,
ludus – hravá láska, bez svazku nebo žárlivosti
storge – láska kamarádská s malým důrazem na vášeň
pragma – racionální láska řízená osobním prospěchem
mania – volná láska založená na uspokojení sexuální potřeby
agapé – altruistická, zaměřená na péči o druhého
Sociální percepce - láska
Teorie lásky podle Sternberga (1988) Intimita (důvěrnost) – míra emoční
blízkosti, důvěry s níž se svěřujeme druhému Touha (vášeň, pobláznění) – stupeň
intenzivní emoční a sexuální přitažlivosti pociťované ke druhému
Závazek (oddanost) – stupeň úmyslu, rozhodnutí setrvat ve vztahu s druhým
PostojeVymezení:
hodnotící vztah sklon ustáleným způsobem reagovat na předměty,
osoby, situace a sebe sama
připravenost reagovat určitým způsobem na motivačně závažný podnět
naučená přednastavení k celkově příznivé nebo nepříznivé reakci na daný objekt, osobu či událost
poznatky, city a tendence jednat ve vztahu k rozličným předmětům a jevům ve světě individua
PostojePostojeCharakteristika:
uspořádávají svět do přehlednější struktury (to co nám někdy uškodilo - záporný postoj - v budoucnu se tomu vyhneme a naopak)
patří do struktury dynamiky osobnosti- motiv (pomoci babičce přes cestu- cítit se
slušným člověkem),- postoj (slabším a nemohoucím se má pomáhat )- vlastnost (altruismus)
jsou naučené v průběhu života - v rodině a od tzv. významných druhých
PostojeStruktura:
Postoj má tři složky:1. Kognitivní (informace a vědomosti o
předmětu postoje)
2. Afektivní (- + a intenzita postoje)
3. Behaviorální (připravenost jednat určitým, typickým
způsobem)
Postoje Dodnes se vede spor zda skutečně má postoj
tři složky
- Lapier (1934) - experiment s Američany čínské národnosti při
ubytování v hotelech - chování není v souladu s postoji
- Ajzen (1988) - lidé se chovají v souladu se svými postoji - ty se
však liší svou globálností a konkrétností
Změna postojeAno Ne
Podporujete trest smrti ?
Změna postojeAno Ne
Podporujete trest smrti ?
Změna postojeAno Ne
Podporujete trest smrti ?
Změna postojeCharakteristika postoje ve vztahu k jeho změně
Extrémnost – čím je postoj extrémnější, tím je odolnější ke změně
Multiplexita – množství faktů které podporují postoj Více faktů – lze snáze měnit intenzitu Méně faktů – lze snáze změnit v protiklad
Konzistence – soulad postojů (čím vyšší konzistence, tím odolnější vůči změně)
Síla a množství uspokojovaných potřeb – čím více, tím vyšší odolnost vůči změně
Centrálnost x periférnost – čím je postoj centrálnější (vztažený k důležitější hodnotě) tím je odolnější vůči změně
Změna postoje – kognitivní disonance Kognitivní disonance (myšlenkový
nesoulad) Objevuje se, když se naše postoje dostanou
do rozporu Pokud se dostaneme do stavu kognitivní
disonance, tak: změníme některý z rozporných postojů nebo přidáme nový postoj, který umožní
reinterpretaci situace
Festinger, Schachter – výzkum u Apokalyptické sekty
„Konec světa nenastal díky našim motlitbám“
Specifické postoje – předsudky a stereotypy
Předsudek – silně emočně nabitý, kriticky nezhodnocený postoj utváří se na základě náboženské víry či
ideologického přesvědčení, nezávisí na aktuální situaci a neopírá se o porozumění
Stereotyp – souhrn postojů o osobnostních charakteristikách celé skupiny lidí hodnocení jedince podle vlastností
přisuzovaných skupině
Sociální skupina Sportovní tým, školní třída, klienti na kurzu = malá sociální skupina
1. komunikující tváří v tvář 2. mající vytvořeny důvěrné vzájemné vztahy 3. se společnými normami, zájmy a cíli 4. pocit skupinové identity - MY
Členění skupin Podle vzniku primární x
sekundární Podle spontánnosti formální x neformální
Podle členství vlastní x nevlastní x
referenční
Struktura sociální skupiny I Pozice Status Role dlouhodobé, situační
Typy rolí ve skupině:
formální Vůdce
neformální socioemocionální
problémový
Struktura sociální skupiny II Jiné členění
alfa - imponující vůdce beta - expert gama - pasivní, přizpůsobiví, konformní omega - okraj skupiny P - typický protivník
Konflikt rolí inter a intra rolový
Struktura sociální skupiny IIISociální normy
závazný způsob chování členů
skupiny
sankce a odměny
institucionální, voluntaristické,
evoluční
Skupinová dynamika I
Skupinová koheze
uspokojováním osobních potřeb společný cíl přátelská atmosféra sympatie členů skupinový deviant (outsider,
gama) soutěžení s jinou skupinou vnější nepřítel
Skupinová dynamika II
Mírné napětí pro sportovní tým může být přínosem
Ve škole a při volnočasových aktivitách spíše NE - důraz na důvěru a bezpečí ve skupině
Skupinová tenze
Skupina v zátěžiMírná zátěž
Zvyšuje se skupinová koheze Zvyšuje se orientace na cíl Zvyšuje se komunikace Autoritativnější vedení Menší ohled na potřeby jednotlivých
členů Náznaky konfliktů
Vysoká zátěž Klesá koheze, zvyšuje se tenze Klesá kooperace, rozpory v motivaci Nepřátelská atmosféra, agresivní
komunikace Zkreslování situace
Skupina v zátěži
Jedinec v nové skupině
Pocity jedince v nové skupině nejistota z neznámého pocity úzkosti, nedostatečnosti, obavy,
agrese nedůvěra
Typické chování pozorování ostatních
vyčkávání, co se bude dít
nízká aktivita
HLEDÁNÍ
DOSAHOVÁNÍ KONFLIKT
CÍLE
KOOPERACE
Čtyři etapy rozvoje skupiny
Hledání závislost na vedoucím - on nejlépe ví, jak a
co se má dělat každý jednotlivec se soustředí na sebe jak se zařadit jak mnoho mám síly a moci co se ode mne očekává zdvořilé testování být ve střehu a opatrný nejistota, obrany
Konflikt, protest zesilují osobní pocity
zvyšuje se zájem o ostatní
potřeba sebeprosazení, hledání svého
místa
objeví se první konflikty
frustrace
Kooperace a utváření norem
vztahy nadřízenosti a podřízenosti
přijaty
skupina se stává organizovanou
vytvářejí je týmové dovednosti
ustanovují se postupy a systémy
orientace na výkon a cíl
Dosahování cíle dospělost skupiny každý má svoji roli lidé cítí vzájemnou závislost blízkost flexibilita, efektivnost vzájemná podpora sdílení, tolerance
Skupina a výkon jedince
Přítomnost druhých zvyšuje motivaci zvyšuje výkon
snižuje výkon
(Zajonc 1976)
Sociální zahálení Čím více jedinců se podílí na činnosti, která
má pouze jeden výsledek, tím nižší úsilí každý jedinec vynakládá.
Sociální facilitace Pouhá přítomnost druhých zvyšuje výkonnost
jedince (1898 Triplet, 1937 Cher)
Skupinová polarizace Skupinové rozhodnutí bývá rizikovější, než
rozhodnutí kteréhokoliv z jejich členů samostatně. (J. A. F. Stoner, 1961) rozdělení odpovědnosti navozuje větší počet
bezpečí, difuzi odpovědnosti
Moscovici, Zavaloni (1969) – skupinová rozhodnutí jsou někdy konzervativnější
Nejde o riziko, ale skupinovou polarizaci – skupina generuje extrémnější, radikálnější názory v kterémkoliv směru
Deindividuace Člověk ve skupině, za určitých podmínek:
smyslové přetížení anonymita zvýšená aktivace
snížené sebeuvědomování
Ztrácí zábrany a chová se v rozporu se svými vnitřními hodnotami a normami (svědomím) zvyšuje se agresivita, impulsivnost, krutost