Stanovení profilu návštěvníka, monitoring návštěvníků

Názory návštěvnické veřejnosti na ochranu přírody

Stanovení profilu návštěvníka a Monitoring počtu návštěvníků

Proč je důležité znát tyto informace?

Metody:Profil návštěvníka (názory, požadavky): 1) nepřímá metoda – pozorování a vyhodnoco-vání chování návštěvníka osobami, které s nimi díky profesi přicházejí do styku. Vyhodnocení tržeb (vleky, prodané zboží, množství ubytovaných).

2) přímá metoda – anketování, řízený rozhovor atd.

Monitoring počtu návštěvníků: 1) kontinuální sčítání pomocí přístrojových počítadel/kamer – probíhá během části nebo celého roku

2) Kontinuální sčítání lidskou silou – omezeno na část roku

3) Vyhodnocování jiných údajů, které se týkají většiny nebo všech návštěvníků – (např. zakoupených vstupenek ke vstupu do placeného území)

Monitoring počtu návštěvníků

1) kontinuální sčítání pomocí přístrojových počítadel/kamer Výhody: poměrně přesná data o počtech (za předp. správného fungování!); nižší investice na provoz; možnost provozu po celý rok. Nevýhody: nemožnost přímého kontaktu a zjištění dalších pozorovatelných charakteristik procházejících návštěvníků (např. cyklista, skupina důchodců apod.); snadná zranitelnost (klima, podmínky, vandalismus) → nutná kontrola; každý typ počítadla je nějak limitován; naměřená data se týkají jen části území (a celková návštěvnost se stejně musí odhadnout), pokud má území mnoho přístupových cest.

• sčítání lidskou silouVýhody: možnost anketování, přesné zaznamenání, dalších charakteristik(např. lyžař, pejskař, rodina), lze použít do některých lokalit, kde přístroje nefungujíNevýhody: měření vždy jen pro část roku, lidský faktor - ovlivnění sčítání sčítačem a možná chyba díky lidskému faktoru, nasbíraní data se budou týkat jen části území

3) Vyhodnocování jiných komplexních údajů (např. zakoupených vstupenek ke vstupu)Výhody: nepřímo (levně) získané údaje, data pro celé území Nevýhody: konkrétní nevýhody podle typu údajů

Turnikety s infra paprskem

Tuby s tlakovým čidlem

Nášlapné dlaždicezdroj: www.eco-compteur.com

Vyhodnocení monitoringu počtu prošlých turistů:

● Do statistického vyhodnocení zahrnout nějaké subjektivní ohodnocení počasí !! Např. podle stupnice: hezké počasí: 1, průměrné počasí 2, ošklivé 3 apod. Je to důležité, protože počasí ovlivňuje pohyb a množství turistů.

● Rozlišovat dny (svátky, všední den, den před svátkem atd.) Je to důležité, protože druh dne ovlivňuje pohyb a množství turistů.

● Rozlišovat roční doby (jaro, léto, podzim, zima)

● Chceme-li pokrýt delší časové období jednorázovými měřeními, je lepší počítání provést několikrát do roka v kratších intervalech než jedno delší a jednorázové.

Stanovení profilu návštěvníka (jeho názory, požadavky):

1) nepřímá metoda – pozorování a vyhodnocování chování a názorů návštěvníka osobami, které s nimi díky profesi nejčastěji přicházejí do styku. Vyhodnocení „žádaného“ (tržeb): např. vleky, prodané zboží, množství ubytovaných.

Výhody: opakovaný kontakt, možnost lehkého získání cenných informacíNevýhody: záleží na štěstí, ovlivněno lidským faktorem, pouze částečná

informace 2) přímá metoda – ankety, řízené diskuze atd.

Výhody: cílené získání požadovaných informací, úplnější informace o sociálních poměrech respondentů, možnost statistického vyhodnoceníNevýhody: často nesprávné formulace otázek, většinou pouze jednorázový vzorek, možnost ovlivnění tazatelem (výběr respondentů, působení přítomnosti r.), v případě nepřímého dotazovaní nenáhodný výběr.

nepřímé dotazování – je např. dotazování přes lokální časopis, nebo tzv. obálková metoda. Oboje má výhody a nevýhody.

U dotazníku je třeba aby bylo zachováno: ● přehlednost dotazníku● rozumné množství otázek ● princip jednoduchosti odpovědí respondentůaby obsahoval: ● otázky k tématu položené formou otevřených otázek (libovolná odpověď tazatele) nebo zavřených otázek (takové, kde lze odpověď pouze zaškrtnout z nabízených možností), polozavřených otázek (kombinace obou předchozích možností)● otázky týkající se sociodemografických charakteristik respondenta formou spíše uzavřených otázek● typ, styl a neutralita položených otázek je rozhodující pro výsledek.

Anketování:● náhodný výběr respondentů ! Ano – např. každá druhá žena, každý třetí muž, který mě mine. Ne – kdokoli kdo přijde a bude ochoten odpovídat (jen ať už mám rychle těch xxx dotazníků zodpovězených). Toto není náhodný výběr, ale často se tak dělá!

Vyhodnocování:příslušné statistické metody

Dotazníky v Krkonoších

Vize 2050 Hošek a kol. 2006 – nebyl k dispozici Novák 2001 – místní obyvateléMachová 2005 – místní obyvateléKolpron 2003 – turisté ve střediscíchKolpron 2005 – turisté na hřebenechČihař a kol. 1996 – turisté na hřebenechprobíháCzech Tourism 2005 – ?? asi turisté ve střediscích

Př. profilu návštěvníka v Krkonoších (Kolpron 2003)

• Celkový roční počet návštěvníků Krkonoš se pohybuje kolem 5,4 mil. osob. • Nejsilnější sezónou je zima (cca 300 000 osob/10 dní), následuje léto (cca 200 000 osob/10 dní), ve špičkách vedlejší sezóny se počet návštěvníků snižuje jen velmi málo (cca 150 000 osob/10 dní). • Dvě hlavní skupiny návštěvníků tvoří Češi a Němci. Zatímco první skupina je dominantní v letním období, podíl německých turistů stoupá ve vedlejších sezónách, zejména na jaře. Ostatní národnosti jsou zastoupeny výrazně méně. • Zatímco tuzemští návštěvníci míří spíše do východního sektoru Krkonoš, zahraniční turisté mají v největší oblibě střední část hor (středisko Špindlerův Mlýn). • Mezi tuzemskými návštěvníky převládají Pražané, nejvýrazněji v zimě. V tomto ročním období cestují zejména do východního a středního sektoru. Hodně turistů přijíždí také z Královéhradeckého kraje; v tomto případě volí spíše vedlejší sezónu a upřednostňují východní sektor Krkonoš. • Zhruba 10 % návštěvníků přijíždí do Krkonoš na jeden den, tzn. neubytuje se. Jejich podíl je vyšší ve vedlejších sezónách, naopak v zimě výrazně klesá. • Nejčastější délka pobytu je 5-7 dní, přičemž těžiště spočívá v týdenních pobytových zájezdech, které se projevují zejména v hlavních sezónách. • Nejčastěji se turisté ubytovávají v hotelech a penzionech, přičemž v sezóně se kloní spíše k penzionům, zatímco mimo sezónu převažují hotely. • Pro hotelový typ ubytování je charakteristický sektor střed, ve východním sektoru převažují penziony, v západní části Krkonoš se často objevuje ubytování v objektech individuální rekreace (zejména Rokytnice nad Jizerou). • Kempy a penziony jsou nejčastěji voleny pro kratší pobyty, týdenní pobyty jsou charakteristické pro podnikové chaty, k ubytování na delší dobu jsou využívány zejména hotely. • Cizinci volí ubytování téměř výhradně v hotelech a penzionech s důrazem na prvně jmenované, v případě Čechů mají důležité postavení podnikové chaty.

Názory veřejnosti na ochranu přírody z dotazníků - shrnutí

Cíle turistů v Krkonoších: převažující 1) příroda a její krásy, 2) místo klidu a odpočinku 3) sportovní vyžití (v zimním období se dostává na 1.místo). Czech turism- 30% turistika a sport, relaxace (procházky) 21%, poznání 19%, ostatní zbytek

Požadavky související s ochranou přírodyS tím souvisí časté požadavky na: 1) omezení počtu osob, 2) vjezdu aut, 3) nové výstavby Za negativní jevy se považuje: 1) špatný stav lesů, 2) problém odpadky → velmi konkrétně, na zvýšení počtu odpadkových košů (KOLPRON 2005, Čihař 2006)Kolem poloviny návštěvníků, jak tuzemských, tak zahraničních, se kloní k názoru, že vstup do ohrožených částí Krkonoš by měl být omezen (či zcela vyloučen) (KOLPRON 2005, Čihař 2006), 43% by uvítalo možnost vstupu s kvalifikovaným průvodcem. .

Preference podle národností:Češi považují Krkonoše za místo klidu a odpočinku (požadavky na omezení vjezdu aut, skútrů, omezení počtu turistů, omezení nové výstavby, zvýšení ochrany přírody). Cizinci by ocenili spíše kvalitní infrastrukturu a vybavenost (požadavky na zlepšení služeb, větší počet a lepší údržbu běžeckých a sjezdových tratí, více příležitostí pro parkování, lepší stav silnic, rozšíření hromadné dopravy atd.).

Obě skupiny si přejí snížit ceny!!!

Názory místních obyvatel, Špindlerův Mlýn 2000 a 2004Zdroj: Machová Hana, 2005, dipl. práce, Přír. fak.,UK Praha

Současnou existenci NP v 2005 hodnotilo kladně 43% (2000 jen 33%), negativně 19%, zbytek nevíStav životního prostředí se od 1989 v očích místních zlepšil pro 50%, 30% nezměnil, 20% zhoršil

Vliv turistických Aktivit podle škodlivosti:

Nejmenší – pěší turistika, větší – freeride lyžování a snowboardig, největší – motorismus, jízda na sněžných skútrechEkologický problém: nazvalo 57,1%; jmenovali nejčastěji výstavbu bytových domů a těžbu dřeva.

Řešit by se přednostně měla: infrastruktura a služba, odpady

Režim ochrany přírody se zdál: 33% vyhovující, 36% přísný, zbytek se nevyjádřil

Vstup do nejohroženějších oblastí by 43% povolilo (hlavně vysokoškoláci), 31% spíše vyloučilo, 24% zcela vyloučilo; nadpoloviční většina by preferovala vstup s kvalifikovaným průvodcem, 18% by bylo i pro placení vstupného

S činností správy KRNAP jako úřadu byli respondenti spíše nespokojeni (43%) než spokojeni (33%), zbytek se nedokázal vyjádřit

S činností správy KRNAP jako organizací pečující o přírodní hodnotybyla situace opačná - 60% kladných, negativních 24%, zbytek se nedokázalo vyjádřit

S činností správy KRNAP jako kulturně-výchovné organizaci se kladně vyjádřilo 73% a negativně 13%

Názory veřejnosti na ochranu přírody z jiných zdrojů

Zdroje jsou různé, občas se i někdo zastaví na Správě KRNAP osobně, popř. telefonuje, stěžuje si přes ředitele, píše výhružné dopisy apod. Naopak prosby místních lidí, udělat něco s něčím nekalým

Jedním z nejlepších zdrojů je internet – servery s rozdílnou tématikou, nejčastěji sportovní,Nebo ty, kde se řeší různé kauzy (např. Luční bouda).

Nejkontroverznější asi je server WWW.HORYDOLY.CZ (Jakub Turek) – napadá systém ochrany přírody,České dráhy, ČHS a současnou politickou situaci.

P. Turek vyhledává témata zákazů a sporné kauzy a napadá orgány st. správy za jakékoli stanovisko, když není zcela kladné. Bohužel ani souhlas vydaný s podmínkami není košer. Skutečnosti však často překrucuje a nafukuje, proto se mu (i mezi diskutujícími) říká „outdoorový bulvár“. Ke kauze se občas rozpoutá diskuze od čtenářů. Razí životní styl nedodržovat jakékoli zákazy a tak má i rubriku, co se dělat nesmí, ale běžně se dělá, kde podrobně popisuje i způsob a cesty.

jiné servery: např. WWW.LEZEC.CZ

Co pociťuje jako hlavní problémy Správa KRNAP?

Nekoncepčnost plánování obcí a státu celkově („rozvoj“ je zaklínadlo č. 1) Udržitelný rozvoj?? ►vliv na okolní biotopy a krajinu celkově

„Nekontrolovaná“ a nekončící výstavba spojená se zvyšováním kapacity lůžek,Využívání místních zdrojů vody, produkce odpadních vod, zábor plochy-parkoviště, ztráta původního krajinného rázu, často vznik apartmánových bytů, solení silnic atd.)

Nehospodaření nebo nedostatečný management historicky vzniklých lučních společenstvech, minimum farem, přírodě šetrných aktivit.(druhová změna, invazní druhy atd.)

V určitých částech roku velmi živelný turismus (rušení zvěře).

Nekvalitní lesní hospodaření z minulosti, pomalá náprava.

Nekvalitní současná ekologická výchova.

Málo kvalitních lidí a prostoru pro realizaci zajímavých projektů.

Děkuji za pozornost