stomateam 5/2012

ODBORN ASOPIS PRO STOMATOLOGY, ZUBN TECHNIKY, ZUBN SESTRY, INSTRUMENTKY A HYGIENISTKY RECENZOVAN ODBORN ASOPIS PRE STOMATOLGOV, ZUBNCH TECHNIKOV, INTRUMENTRKY A DENTLNE HYGIENIKY

Fluorescence tvrdch zubnch tkn a vplovch materil

Dosaen lepho stavu rozhran mezi kostnm tpem a implanttem

Kuk v pi dentln hygienistky

Vliv povrchov pravy na stabilitu kompozitnch rekonstrukc

www.stomateam.cz www.stomateam.sk www.facebook.com/stomateam.cz 5/2012 ronk 12

SEMIN DENTLN HYGIENY12. 13. 10. 2012 Praha

PRASKZUBOTECHNICK DNY 11. 12. 10. 2012

3 FOR OPTIMAL TEMPORARIESBezpen a rychl zpracovn Intraorln as: pouze 45 sekund Mchac pomr 1:1 zajisuje homogenn sms

Vynikajc estetika Pirozen vzhled Dostupn v osmi odstnech

Dlouh ivotnost Vysok konen tvrdost Vynikajc odolnost proti zlomen

VOCO GmbH Anton-Flettner-Strae 1-3 27472 Cuxhaven Nmecko Tel. +49 4721 719-0 www.voco.com

Structur 3

3 . Pevnost !

2 . Estetika !

Novy material na korunky a mustky od firmy VOCO

Lesk bez lesten !

Objednejte nyn !

NOVINKA

1. Zpracovan !

VOCO_StomaTeam_0512_Structur3_210x297.indd 1 10.09.2012 9:02:10 Uhr

'+$+!&$+!&!&$"+$$

!

!

!%"! # !!#!# ! $ #%"

,+*!$&%1'+"'&$11$+01$1)%&/1"&'%*(%%%'%...'%1&)+)%)#*''%(&/'),+*!$&%*,&)$"&*"&&2$$)" !+*)*)-

www.3MESPE.com

!!

www.3MESPE.comwww.3MESPE.com

3M (East) AG, o. z., Vajnorsk 142, 831 04 Bratislava, Tel.: 02/49 105 211, Fax: 02/ 44 454 482, Email: [email protected], www.3m.sk, 3M a ESPE s registrovan ochrann znaky 3M alebo 3M Deutschland GmbH. 3M 2012, vetky prva s vyhraden.

Teraz u zvldnem vetko: Total-Etch aj Self-Etch

SINGLE BOND UNIVERSALOdhate silu prvho skutone univerzlneho adhezva

Adhezvum Single Bond Universal inne vyuijete pri vetkch bondovacch technikch, i u preferujete techniku Total-Etch, Self-Etch alebo Selective-Etch. Bond je mon idelne vyui pri fixcii priamych aj nepriamych dentlnych rekontrukci, na vetkch typoch povrchov a bez nutnosti aplikcie primeru. Je navrhnut tak, aby sa bez kompromisov maximlne zjednoduila procedra bondingu. Single Bond Universal je univerzlnym rieenm pre kad ambulanciu, zaruujcim maximlnu silu vzby a rchlos pouitia.

3M ESPE. Kvalita, ktor inpiruje.

Adhezvum

Kvalita, ktor inpiruje

Lacalut prehled.indd 1 03.09.12 15:11

EDITORIAL/EDITORILREDAKN RADA/REDAKN RADAZubn lkastv/Zubn lekrstvoMUDr. Jana Kroulov, Ph.D. vedouc redaktorka [email protected]. Adel El-Lababidi, Ph.D.MUDr. et MUDr. Vladimr MachoMUDr. Marie tefkov, CSc.MUDr. et MUDr. Gabriela PavlkovMUDr. Wanda UrbanovMUDr. Tom Siebert, PhD. zstupca vedceho redaktora [email protected]. Richard Jurkovi, PhD.

Zubn technika/Zubn technikaIva Mondok (Polkov) vedouc redaktorka [email protected] ZubkTom Chlubna Peter Krika, dipl.z.t.

Dentln hygiena/Dentlna hygienaBc. Petra KovBc. Zuzana Zouharov

ODBORN RECENZENTI/ODBORN RECENZENTIProf.MUDr.AlenaDapeci,DrSc.Prof.MUDr.MiroslavEber,CSc.Prof.MUDr.TatjanaDostlov,DrSc.,MBAProf.MUDr.JindichPazdera,CSc.Prof.MUDr.JanKilian,DrSc.Doc.MUDr.KvtoslavaNovkov,CSc.Doc.MUDr.VlastaMerglov,CSc.MUDr.EvaValentovMUDr.LadislavKorbek,CSc.,MBAMgr.OttoWieslerMonikaKosturikov

KONTAKTY VYDAVATELE /KONTAKTY NA VYDAVATEAStomaTeams.r.o.,Terronsk727/7,16000Praha6 tel.:+420222250367,+420222250366 [email protected],www.stomateam.cz/.sk

Ing. Tom Truneek, Ph.D. jednatel +420728577258,[email protected]

David Mondok redaktor, technick zajitn projekt+420724568780,[email protected]

Libor Kokal redaktor, objednvky inzerce CZ +420603541965,[email protected]

Ing. Barbora Macikov (Solrov), ArtD. objednvky inzerce SK +420602322143,[email protected]

Peklady lnk:Mgr.VraTautov,DiS.

FotografienatitulnstrnceDouglasA.Terry,DDS

lnkyseznakouPRjsouprezentansdlenfirem.

lnkyapspvkypublikovanv rubrikchprofesnchorga-nizacjsouplnvkompetencivedentchtoorganizac,kterzrovezodpovdajzajejichkvalituaobsah.

Vechna prva vyhrazena. Koprovn, tak st, a roziovn prosted-nictvmfilmu,rozhlasuatelevize,fotomechanickoureprodukc,zvukovmimdiiasystmynazpracovndatvehodruhujenspsemnmsouhlasemvydavatele.RegistranznakaMKRE7043Mezinrodnstandardnslo:ISSN1214147XNkladaktulnhovydn:15.600ks

Distribuce:Optys,a.s.

Distribuce ptho vydn: 19. 11. 2012

Ven kolegov, mil teni,lto sice kon, ale podzimn dentln sezna zan! Tte se?

Uvejte si vhod pedplatitele StomaTeamu!

Jak jste ji urit zaznamenali, od zatku tohoto roku pravidel-n zaslme StomaTeam pouze oproti pedplatnmu. Pokud vm StomaTeam v posledn dob piel, byl to propagan vtisk zaslan podle nhodnho vbru adresta propaganch vtisk budeme vak rozeslat stle mn. Pro nae pedplatitele jsme pipravili a pipravujeme dal Vhody pedplatitele asopisu StomaTeam.

Informace o pedplatnm a vhodch pedplatitele asopisu StomaTeam naleznete na piloenm letku nebo na www.StomaTeam.cz v sekci Pedplatn.

Na Pragodentu vs ek drek!Vnujte prosm pozornost letku piloenmu ped tituln strnku tohoto vydn!V rmci ve zmnnch Vhod pedplatitele asopisu StomaTeam jsme pro vs v rmci Pragodentu pipravili drek v hodnot 185 K! Mte-li pedplacen StomaTeam, dostanete od ns na naem stn-ku kupon k vyzvednut drku. Pokud jet pedplatn nemte, m-ete vyut zmnn letk, nebo nae internetov strnky sta vyplnit formul, uhradit cenu pedplatnho 297 K a drek je v.

Portl vhodnch nabdek DentalMarket.cz sn vae nkladyV minulm vydn asopisu jsme vs informovali o naem novm portlu www.dentalmarket.cz, kde ji naleznete velmi zajmav nabdky cenov zvhodnnho zbo. Na portlu jsou soustedny zavdc ceny, vhodn nabdky a exkluzivn slevy dentlnho zbo od rznch firem nap dentlnm trhem. Po vloen vaeho e-mai-lu na portlu budete o novch nabdkch automaticky informovni. Vme, e nov nkupn portl vm pome sniovat vae nklady a e pro vs bude vdy njak nabdka zajmav. Pedplatitel StomaTeamu budou navc u vybranch nabdek dle zvhod-nni.

Tme se s vmi nashledanou na naich tradinch podzimnch vzdlvacch akcch, kter pipravujeme v rmci vstav Pragodent a Slovensk dentlne dni.

Vae redakce

OBSAH

Fluorescence tvrdch zubnch tkn a vplovch materil Prof. Irina K. Lutskaya, Dr. Natalia V. Novak, Valery P. Kavetsky

Nov metoda dosaen lepho stavu rozhran mezi kostnm tpem a implanttem George Kotsakis, Srinivas Katta

Jak jin biomateril m tolik zpsob pouit: nzkoviskzn kompozita Douglas A. Terry, DDS

Pirozen kodifikovan dentln modelace II. Alberto Battistelli, Dario Severino a Oto La Manna

Systm parcilnych matrc Palodent Plus a materil SDR idelna dvojica MUDr. Silvia Timkov, PhD., Vladimr Streko

Kuk v pi dentln hygienistky Andrea Zoulov, DiS.

Regenerace kost pomoc sranu vpenatho, plazmy bohat na krevn destiky Ivan Herrera Ustariz

etrn blen POLA v bn praxi PR Schafferov, spol. s r.o., MUDr. Roman Benk

Herbadent prodn program v pi o dutinu stn III. David Mondok, redakce asopisu StomaTeam

Co o ns prozrazuj zuby MUDr. Stanislav Ccha

Dlouhodob stabilita kompozitnch rekonstrukc s dnou pravou povrchu v prbhu asu Daniele Rondoni

Planmeca uzavr rekordn kontrakty PR, PLANMECA

MUDr. Ivo Marek, Ph.D. si pro vybaven nov kliniky STOMMA vybral spolenost PRODENTA PR, PRODENTA s.r.o.

Rchlo, preczne k vysokej estetike Martin Socha

Nov monosti kompozitnch materil v zubn laboratoi tech. dent. Agata Jankowska, Polsko

Zhotoven zirkonov koenov nstavby a Prettau korunky Hanka Urbanov DiS.

EDHF Annual Meeting 2012 tentokrt v Praze! ADH R

5

13

19

37

45

49

57

63

66

69

75

87

89

95

101

104

111

Nae exkluzivn ceny Vae chytr nkupy

Sleva 25%

Sleva 15%

Sleva 15%

www.dentalmarket.cz

Chcete bt pravideln informovni o novch nabdkch?

Jednodue vlote svj e-mail na www.dentalmarket.cz, nebo si ns pidejte na facebooku.

www.facebook.com/dentalmarket.cz

t 7IPEOOBCELZt ;BWEDDFOZt &YLMV[JWOTMFWZQTUSPKBNBUFSJMQSPTUPNBUPMPHJDLPSEJOBDFB[VCOMBCPSBUPF

jedinen wave one eenst 1. nstroj

ve vtin ppad pouze jeden steriln NiTi nstroj na kanlek sniuje celkovou dobu opracovn a o 40 %

reciprokan pohyb respektuje anatomii koenovho kanlku na jedno pouit jako nov standard pro opracovn k.k.

5StomaTeam 5/2012

od

bo

rn

sdl

en

od

bo

rn

ozn

amy

Fluorescence tvrdch zubnch tkn a vplovch materil

Prof. Irina K. Lutskaya, Dr. Natalia V. Novak, Valery P. Kavetsky

Zubn lkai v souasn dob pouvaj ke zhotovovn vpln modern dentln materily, kter odpovdaj vizulnm vlast-nostem pirozench zub a zrove zajiuj potebnou vyso-kou mru stability. Nejpsnj poadavky, tkajc se vizul-nch parametr, jsou kladeny na vpln u mladch pacient. Tito pacienti obvykle povauj za samozejmost dokonale bl zuby a ziv smv, a to i na mstech, kde se kvli specilnm efektm pouv ern svtlo: na diskotkch a v nonch klubech. Ultrafialov zen ernho svtla dl vzhled pi-rozench zub obzvlt fluorescennm. ern svtlo tud pedstavuje test kvality vplovch materil, pokud jde pr-v o fluorescenci.

Efekt fluorescence

Krtk vlnov dlky ( < 400 nm) UV zen a dlouh vlnov dlky ( > 700 nm) infraervenho zen jsou pro lidsk oko neviditeln. Nicmn, jsou-li objekty vystaveny UV zen, me se efekt fluorescence projevit. Fenomn fluorescence zvis na schopnosti jistch ltek pohlcovat energii vyzaova-nou krtkovlnnm spektrlnm psmem, piem je st tto energie emitovna v rozsahu viditelnho svtla. Pod UV svt-lem vydv pirozen zub slab blav-modrou fluorescenci. Tuto skutenost je teba vzt v vahu pi vbru vplovch materil. Pokud vplov materily nedisponuj fluorescen-nmi vlastnostmi, budou pod UV svtlem vypadat pli tmav a zub opaten vpln (obr. 1) bude v stech vypadat jinak, ne ostatn zuby (obr. 2). Fluorescenn spektrum u kompozit me bt ve fialov nebo modro-zelen barv. Krom toho se mohou vplov materily od tvrdch zubnch tkn liit intenzitou fluorescence (obr. 3 a 4). Z dvodu zajitn vyso-

Fluorescenn vlastnosti tvrdch zubnch tkn se li u pacient rznch vkovch skupin, co bylo zji-tno autory tohoto lnku na zklad jedn jimi provdn studie. Vsledek tohoto pozorovn je teba brt v vahu pedevm pi zhotovovn estetickch vpln, protoe existuj velk rozdly i ve fluores-cennm chovn vplovch materil. Studie klinickho ppadu dokazuje, e je skuten dleit, aby zubn lkai vnovali tomuto jevu dostatenou pozornost.

Obr. 1: Fazety na stednch a postrannch hornch ezcch.Obr. 2: Jsou-li zuby vystaveny svtlu krtk vlnov dlky, li se vplov materily z hlediska spektra a intenzity fluorescence.

Obr. 1

Obr. 2

ce kvalitnho estetickho vsledku by tedy ml mt zvolen vplov materil fluorescenn vlastnosti podobajc se vlast-nostem pirozenho zubu.

6StomaTeam 5/2012

o d b o r n s d l e n o d b o r n o z n a m y

Studie autor Optimalizace oeten pomoc kompozita s fluorescennmi vlastnostmi

Clem tto studie bylo optimalizovat kvalitu stomatologic-kho oeten v zubn ordinaci pouitm kompozita s fluo-rescennmi vlastnostmi odpovdajcmi vlastnostem piroze-nch zubnch tkn. Za tmto elem byly nejdve ze veho v laboratoi prozkoumny vizuln vlastnosti zubnch tkn a vplovch materil, piem byla zvltn pozornost v-novna jejich fluorescennm parametrm. Pot byly podle pslunch kritri vyhodnocovny estetick vpln zhotove-n v bnch klinickch podmnkch.

Materily a metodyZ hlediska fluorescennch vlastnost byly zkoumny tyto materily:

40 intaktnch zub extrahovanch na zklad klinick indika-ce u skupiny mladch pacient (do vku 25 let) a u skupiny starch pacient (ve vku 45 a 60 let); 30 strukturlnch mi-krosnmk intaktnch zub; 24 vzork vplovch materil (vetn Grandio a Amaris, oba vyrbn firmou VOCO/Cux-haven). Bylo rovn testovno 60 estetickch vpln zhoto-vench za bnch klinickch podmnek z kompozit Grandio a Amaris. Fluorescenn vlastnosti byly meny v stavu fy-ziky pi Nrodn akademii vd v Blorusk republice pomoc automatickho spektrofluorometru, kter se skld z budi-cho monochromtoru a zznamovho monochromtoru. Jako budic zdroj zde slouila xenonov vbojka. Po postou-pen psoben monochromtoru byl svteln signl zazna-menn chlazenm fotonsobiem v reimu potn foton pi 230800 nm.

Vsledky a diskuze

Obrzek 5 zachycuje vlastnosti fluorescennho spektra na obrouench vzorcch skloviny a dentinu a na extrahovanch intaktnch zubech pacient rznch vkovch skupin. Je patr-n, e nejvy intenzity fluorescennch emis byly zazname-nny na pechodu dentinu a skloviny (PDS) (kivky 1 a 2). Je zde zejm, e v ppad zub nleejcch do skupiny mladch pacient byl pi vlnov dlce 450 nm (kivka 1) namen vrchol intenzity 16400 162. U zub skupiny starch pacient byl pi vlnov dlce 465 nm (kivka 2) namen 12500 152. Tyto vysok hodnoty intenzity fluorescence PDS lze pipisovat exci-taci a nsledn fluorescenci sovanch protein v kolagennch vlknech, kter se v tto sti zubu vyskytuj v hojnm potu.

Obr. 3: Distln hrana zubu 11 je rekonstruovna kompozitem.Obr. 4: Intenzita fluorescence kompozita pesahuje pslun parametry zubu.

Obr. 3

Obr. 4

1 PDS slab mineralizovanho zubu. 2 PDS mineralizovanho zubu. 3 Slab mineralizovan dentin. 4 Mineralizovan dentin. 5 Intaktn zub pacienta z mlad vkov skupiny. 6 Intaktn zub pacienta ze star vkov skupiny. 7 Slab mineralizovan sklovina. 8 Mineralizovan sklovina.

vlnov dlka, nm

inte

nzity

fluo

resc

enn

ch

emis

Obr. 5: Vlastnosti fluorescennho spektra tvrdch zubnch tkn

vlnov dlka, nm

inte

nzity

fluo

resc

enn

ch

emis

Obr. 6: Fluorescenn spektrum vplovch materil:

1 Materil pouit k napodoben PDS 2 Grandio (VOCO) 3 Amaris (VOCO)4 a 6 skloionomern cementy

7StomaTeam 5/2012


Vyeten fluorescenn aktivity dentinu odhalilo, e prmr-n mra fluorescenn aktivity dentinu byla u zub skupiny mladch pacient o 2500 130 vy ne u siln mineralizo-vanch zub starch pacient (kivky 3 a 4). Nejvy inten-zita fluorescence namen na povrchu mlo mineralizova-nho dentinu byla 10500 149 pi 460 nm (kivka 3). Siln mineralizovan dentin na druhou stranu vykazoval nejvy intenzitu fluorescence 8000 141 pi 460500 nm (kivka 4). V ppad slab mineralizovan skloviny odhalila anal-za fluorescennch amplitud povrchu skloviny (kivky 7 a 8) nzkou intenzitu fluorescence o hodnotch 2750 130 pi 450480 nm (kivka 7). Siln mineralizovan sklovina vyka-zoval vrchol intenzity fluorescence o hodnot 2200 130 pi 500 nm (kivka 8). Spolen lze tyto rzn spektrln kiv-ky povaovat za dkaz zcela odlinho spektra fluorescence skloviny u zub mladch a starch pacient. Zkoumn flu-orescence dentinu a skloviny prokzalo, e v celkov fluores-cenn aktivit intaktnch zub u pacient rznch vkovch skupin nedochz k vznamn zmn (kivky 5 a 6). Vrcholy intenzity fluorescence byly u intaktnch zub mladch pa-cient 4500 138 pi 470 nm (kivka 5) a 4250 138 pi 475 nm u starch pacient (kivka 6). Prbh kivek zrove poukazuje na rozdly intenzity v oblastech se stejnou fluores-cenn barvou. Zskan daje lze interpretovat takto: Spojen dentinu a skloviny a dentin intaktnch zub mladch paci-ent vykazuje fluorescenci vysokch intenzit (16400 162 a 10500 149, v odpovdajcm poad, kivky 1 a 3). Tato

intenzita fluorescence intaktnch zub je navc naruovna nzkou intenzitou fluorescence skloviny. Jinmi slovy: svtlo prochzejc dentinem a PDS je oslaben a kdy prochz skrz slab fluorescenn sklovinu, ztrc na sv pvodn intenzi-t. Rozdln intenzity fluorescence byly vypozorovny rovn u testovanch vplovch materil (obr. 6). U kompozit Grandio a Amaris (oba od firmy VOCO) dosahovaly fluores-cenn spektrln kivky vrcholu pi 450 nm.

U Grandio dosahovala intenzita fluorescence hodnoty 6250 32 (kivka 2), a u Amaris 3150 32 (kivka 3). Pro srovnn, kivka 1 zachycuje fluorescenn spektrln kivku materilu pouitho k napodoben pechodu mezi dentinem a sklovi-nou, zatmco kivky 4 a 6 pedstavuj fluorescenn spek-trln kivky skloionomernch cement. Z dvodu zajitn co mon nejpirozenjch fluorescennch vlastnost proto doporuujeme pouvat pi zhotovovn vpln kompozita s prmrnou intenzitou emis, jakou vykazuj materily Gran-dio a Amaris.

Klinick ppad

Odstn vpln zhotoven v zubu 11 neodpovdal pi dennm svtle sousednmu zubu 21 (obr. 7 a 8). Pod UV svtlem byl tento rozdl jet patrnj (obr. 9). Z dvodu npravy tohoto

Obr. 7

Obr. 9

Obr. 8

Obr. 10

Obr. 11Obr. 7: Vpl zhotoven na zubu 11 neodpovd svm odstnem sousedn m zubm.Obr. 8: Zub 11 je ve vestibulrn pozici.Obr. 9: Fluorescenn spektrum vpln zhotoven v zubu 11 neodpovd spektru sousednho zubu 21.Obr. 10: Zub 11po odstrann vplovho materilu.Obr. 11: Zmna fluorescennho spektra a intenzity u devitalizovanho zubu 11.

8StomaTeam 5/2012


v brousek. Preparovan vestibulrn povrch byl pak mrn zkosen, a to jak ve vertiklnm, tak i mezio-distlnm smru. Bylo teba, aby byla fazet siln v krkov oblasti 0,7 mm, ve stedov sti 1,0 mm a pi incizn hran 1,5 mm. Po dokon-en preparace byl zub vyitn proudem vody a pot osu-en vzduchem po dobu 15 a 20 sekund (obr. 10). Zmna odstnu a fluorescence devitalizovanho zubu byla vizuln zkontrolovna pod UV svtlem (obr. 11).

Pprava a zhotovovn vpln

Dalm krokem bylo adhezivn oeten samo-leptacm den-tino-sklovinnm bondem (Futurabond NR, VOCO). Adhezi-vum bylo rovnomrn rozprosteno na preparovan sklovin a dentinu jednorzovm ttekem. Po 30 sekundch doby psoben bylo adhezivum jemn osueno proudem vzduchu a 20 sekund vytvrzovno halogenovou polymeran lampou. Bylo nezbytn chrnit inhibin vrstvu tvoc se na povrchu adheziva ped kontaminac, protoe to je jedin zpsob, jak zajistit stabiln vazbu s kompozitem. Nsledn zhotovovn vpln zahrnovalo dotvarovn obrys dentinu a napodobe-

Obr. 12 Obr. 13

Obr. 14

Obr. 12: Na centrln st zubu je naneno kompozitum Amaris Opaque O1.Obr. 13: Zabarven vestibulrn oblast je zakryta kompozitem Amaris Opaque O1, a to smrem od stedov linie k incizn hran.Obr. 14: Do krkov oblasti zubu 11 je nanena dal opkn vrstva Amaris Opaque O3.

estetickho nedostatku bylo nutn zub 11 opatit kompo-zitn fazetou. Zub 11 a zub 21 byly nejprve vyitny pastou bez obsahu fluoridu. Odstn vplovho materilu (Amaris, VOCO) pro zub 11 odpovdal pi dennm svtle odstnu zubu 21, piem zde byla vnovna zvltn pozornost fyziologic-km a psychologickm aspektm vizulnho vnmn.

Zub je normln rozdlen temi vertiklnmi a temi horizon-tlnmi liniemi na devt segment. Ve vertiklnm smru tak vzniknou okluzln, centrln a krkov segmenty, a v hori-zontlnm meziln, centrln a distln segmenty. Podle toho se stanovuj poadavky na vpl, tj. vdy zvl pro krko-v a centrln segmenty, aproximln hrany a incizn hrany. V tomto ppad byly pro zhotoven dostavby velkho hor-nho ezku poteba dva opkn odstny: lutav odstn na krkovou oblast a svtlej odstn na centrln st. Opkn bl umonila zakryt pigmentace zubu. Byly teba tak ti sklovinn/translucentn odstny: jeden na krkovou oblast, jeden na hlavn st fazety a jeden na incizn hranu.

Men a preparace

Dalm krokem bylo naplnovn vpln vetn men na zubu a odontoskopie. Men na zubu odhalilo, e se na prmru stednch ezk vyskytuje hodn odchylek. Me-ziln povrch zubu 11 pesahoval meziln povrch zubu 21 o 0,2 mm. Tvar naplnovan na vestibulrn stranu se podo-bal tyhelnku: Aproximln kontakty mezi zuby by mly zasahovat od hrotu mezizubn papily po hranu fazety. Pl-novn bylo pot zakoneno vbrem rovn incizn hrany. Po odstrann star vpln proel zub 11 minimln invazivn preparac za pouit diamantovch brousk s postupn jem-nj zrnitost a neustlho chlazen vodou. K prav ob-rysu fazety byl pouit kulat brousek . 1. Okraj preparace v oblasti krku byl kvli vzjemnmu ovlivovn barev situ-ovn ve stejn rovni jako voln gingiva. Laterln povrchy byly preparovny a rozeny do blzkosti bod kontaktu, aby nebyl viditeln nsledn pechod mezi fazetou a zubem. K dokonovn okraj skloviny byl pouit jemn diamanto-

10StomaTeam 5/2012


n laterlnch vlastnost zubu. Za tmto elem byla nejdve ze veho nanesena do krkov oblasti plochou pachtl prvn vrstva opknho materilu Amaris Opaque O1 (obr. 12). Pot bylo na zabarvenou vestibulrn oblast naneseno kompozi-tum, kter bylo naneno od stedu smrem k okrajm (obr. 13). Ve spojen se silnm rozptylem svtla brn opacita selek-tivnmu odrazu a dodv tzv. efekt blho papru. Na pedtm nanesenou vrstvu byla nanesena dal vrstva opknho Ama-ris Opaque O3 (obr. 14), kter byla pomoc irok pachtle rozprostena rznmi smry. Tento postup zahrnoval pesnou reprodukci hran. Opkn vrstvy byly hlavn soust kompo-zitn dostavby, ale bylo nutn, aby se nedotkaly obrys na-vren fazety (obr. 15). V tomto konkrtnm ppad to zna-menalo, e bylo nutn opkn vrstvu nanst a 1,0 mm od incizn hrany, 0,3 a 0,5 pod rove vestibulrnho povrchu a 0,3 a 0,5 mm od aproximlnch hran. Dal fz oeten bylo nanen sklovinnch odstn na posledn nanesenou opkn vrstvu na zubu 11, m byl dokonen proces tvarov-n. Pot byla na vestibulrn oblast a incizln hranu nanesena tenk vrstva translucentnho sklovinnho materilu Amaris Flow HT (High Translucent), kter odpovdal translucenci zubu 12 (obr. 16). Stejn odstn byl pouit k dostavb incizn hrany a potaen okraj fazety.

Obr. 15 Obr. 16

Obr. 17 Obr. 18

Dokonovn

Vpl byla pot dokonena diamantovmi brousky a mikro-jemnmi diamantovmi dokonovacmi brousky. Palatinln oblast byla dokonena jemnm brouskem ve tvaru hruky. Aproximln a krkov oblasti byly uhlazeny tenkm podlouh-lm brouskem a laterln oblasti brusnmi psky. Pot byla fazeta dokonena vyletnm vestibulrn oblasti. Poslednm krokem bylo nanesen fluoridovho laku na okrajov zny fa-zety. Obr. 17 zachycuje dokonenou vpl za dennho svtla a obr. 18 pod UV svtlem.

Zvr

Fluorescenn vlastnosti zubnch tkn se li mezi rznmi vkovmi skupinami pacient. Tuto okolnost je teba mt na pamti pedevm pi zhotovovn estetickch vpln a vbru vhodnch vplovch materil. Tak u vplovch materi-l se fluorescenn chovn vrazn li. Zubnm lkam je doporuovno vnovat tomuto jevu dostatenou pozornost a zajistit tak, aby byly jejich vpln co mon nejestetitj, individualizovan a odpovdaly dan vkov skupin: bude tak zarueno, e jejich prce obstoj i z hlediska fluorescen-nch vlastnost.

Obr. 15: Hlavn soust dostavby je opkn kompozitum.Obr. 16: Na hrany vpln je pouito translucentn kompozitum Amaris Flow HT (High Translucent).Obr. 17: Dokonen vpl. Obr. 18: Fluorescenn spektrum a intenzita u zhotoven dostavby odpovd hodnotm pirozen zubn hmoty.

KaVo ESTETICA E30

Chcete vidt novou KaVo ESTETICA E30 v akci?

A mon se zamilovat?

KaVo CZ s.r.o., Trkova 2319/5b, 149 00 Prahatel.: +420 272 090 201, www.kavo.cz

od

352 449 Kv. DPH

za skv

lou cenu

Pijte na Pragodent 2012stnek KaVo je v levm kdle, . 29

nebo na vstav navtivte nae autorizovan prodejceo na vstav navtivte nae autorizovan prodejce

Nov Estetica E30 a dal vrobky KaVo budou tak na akci Semin dentln hygieny ve dnech 12. 13. 10. 2012

ADA4_KaVo_Stomateam_E30_0912.indd 1 6.9.12 17:32

Udv nov smr vdeckho vzkumu v oblasti dentinov hypersenzitivity

Specialista na een dentinov hypersenzitivity.

References: 1. Burwell A et al. J Clin Dent 2010; 21(Spec Iss): 6671. 2. LaTorre G, Greenspan DC. J Clin Dent 2010; in press. 3. Efant SE et al. J Mater Sci Mater Med 2002; 26(6):557565. 4. Clark AE et al. J Dent Res 2002; 81 (Spec Iss A): 2182. 5. GSK data on le. 6. Du MQ et al. Am J Dent 2008; 21(4): 210214. 7. Pradeep AR et al. J Periodontol 2010; 81(8): 11671113. 8. Salian S et al. J Clin Dent 2010; in press. SENSODYNE a grack motiv jsou registrovan ochrann znmky skupiny rem GlaxoSmithKline. Prepared November 2010. Z-10-175.

Nyn je tu skuten prlom, kter vm pome eit problm dentinov hypersenzitivity

Vtejte ve svt novch monost, kter nabz Sensodyne Repair & Protect

novinka

Oznamujeme, e na trh pichz Sensodyne Repair & Protect, kter pin mezi uoridovan zubn pasty pro kadodenn pouit nov monosti technologie NovaMin vyuvajc chemick sloen fosfosiliktu sodno-vpenatho. NovaMin pekrv obnaen dentin a vypluje dentinov tubuly ochrannou vrstvou podobnou hydroxyapatitu,1-5 a tm pacienty prb-n a dlouhodob chrn proti bolesti vznikl v dsled-ku dentinov hypersenzitivity.8-9

13StomaTeam 5/2012

od

bo

rn

sdl

en

od

bo

rn

ozn

amy

Nov metoda dosaen lepho stavu rozhran mezi kostnm tpem a implanttem pro vt primrn stabilitu za pouit fosfosiliktovho tmelu s vpnkem

George Kotsakis1, Srinivas Katta21Soukrom ordinace, Atny, ecko 2editel sekce dentlnch vrobk, NovaBoneProducts, Alachua, FL

Chirurgick zkrok

Po extrakci byla k pprav lka na umstn knickho im-planttu pouita srie chirurgickch vrtk. Posledn vrt-ek byl ponechn na mst a prostor kolem nj a stny lka byly vyplnny tmelem FSV aplikovanm pomoc stkaky. Po zhutnn augmenttu byl posledn vrtek z lka vyjmut a na jeho msto byl zaveden implantt. Konzistence tmelu FSV a jeho viskozita usnadnily dobrou adaptaci tpovho mate-rilu ke stnm lka a zabrnily jeho zhroucen po vyjmut poslednho vrtku. Zhutn tpovho tmelu zvyuje toi-v moment pi zavdn implanttu dky penosu odporu ze spongizn kosti pes tpov tmel na implantt. Na podporu adaptace mkkch tkn byl umstn vhojovac vleek a gin-giva byla stabilizovna horizontlnm matracovm stehem.

Klinick ppad 1

Ped plnovanou extrakc hornho pravho premolru byla provedena modifikovan technika 1 spontnn gingivln augmentace in situ. Korunka byla rozezna a zbvajc ko-en byl odbrouen 2 mm pod okraj gingivy. Vertikln reduk-ce radixu byla opakovna za dal dva tdny. tyi tdny od prvnho chirurgickho zkroku bylo mnostv mkkch tkn pro zakryt nezanoenho implanttu dostaten a zub byl co mon nejvce atraumaticky extrahovn pomoc speciln navrench periotom a luxtor.

Aloplastick materily na kostn tpy byly nedvno vyvinuty tak, aby zubnm lkam rozily nabdku augmentanch materil o kostn nhraky v konzistenci tmelu. Tento lnek pedstavuje uniktn me-todu umstn kostn nhraky z fosfosiliktovho tmelu s vpnkem (FSV tmel) (NovaBoneDentalPutty, NovaBoneProducts, Alachua, FL) do lka ihned po extrakci, ped okamitm zavedenm implanttu. Tato metoda zajiuje vt primrn stabilitu implanttu a zlepuje stav rozhran mezi implanttem a kostnm tpem, co jsou dva zkladn faktory pro spnou oseointegraci.

Obr. 1: a) Klinick snmek pravho hornho premolru vykazujc znmky praskl korunky. b) RTG snmek dotynho zubu ped oetenm. c) Modifikovan technika gingivln augmentace in situ.

Obr. 1a

Obr. 1c

Obr. 1b

14StomaTeam 5/2012


Klinick ppad 2

V tomto ppad byl lev doln molr nejprve oeten koe-novmi vplnmi. Koeny byly oddleny a pot atraumaticky extrahovny. Posledn vrtek pouit k preparaci toly byl ponechn v lku (obr. 3c) a do prostoru kolem vrtku a na

Obr. 2a Obr. 2b

Obr. 2c Obr. 2d

Obr. 2e Obr. 2f

Obr. 2: a) Klinick snmek pravho hornho premolru po dosaen adekvtn augmentace mkkch tkn. b) Atraumatick extrakce bez vzniku chlopn (pohled pes zrctko). c) Posledn implantologick vrtek na mst. d) Tmel FSV vyplnil lko kolem poslednho vrtku a po jeho odstrann se nezhroutil. e) Je zavdn knick implantt s toivm momentem 45N/cm2. f) Hojen po 3 tdnech

Klinick snmek 1 rok po oeten. Vimnte si, e augmentovan mkk tkn zstvaj stabiln.

Klinick snmek ped oetenm.

stny lka byl pomoc kartue nanesen tmel FSV (obr. 3d).Vrtek byl vyjmut (obr. 3e) a do vzniklho prostoru byl za-veden implantt (obr. 3f). Vimnte si, jak si tmel udruje svoji stabilitu, ani by se zhroutil do oblasti preparovan toly. Tmel FSV byl nanesen tak nad implantt (obr. 3f), kter byl sten zanoen (obr. 3g).

15StomaTeam 5/2012


Obr. 3a Obr. 3b

Obr. 3c Obr. 3d

Obr. 3e Obr. 3f

Obr. 3: a) Klinick snmek zlomenho molru. b) Intaktn lko po atraumatick extrakci. c) Vrtek ponechan na mst. d) Tmel FSV nanen kolem vrtku. e) Pohled na tpov tmel v lku po odstrann vrtku. f) Implantt umstn v lku.

Vsledky

Klinicky byly implantty stabiln a nejevily znmky mobility. Na RTG snmku byla trabekulrn struktura ve tpov oblasti nerozeznateln od pilehl kosti. To bylo oveno tak vpo-tem rozdlu hustoty na obou RTG snmcch ped oetenm a po oeten.

Zvr

Popisovan nov chirurgick improvizovan postupy pom-haj zlepit schopnosti rozhran kostnho tpu a implanttu, doshnout lep oseointegrace a zrove zvit stabilitu im-planttu ji v dob jeho zaveden.

Diskuze

Improvizovanou techniku, popsanou v tomto lnku, bylo mon realizovat pedevm dky viskozit a vlastnostem pi pouit tmelu FSV. Konzistence tmelu FSV a jeho viskozita usnaduj dobrou adaptaci tpovho materilu ke stnm lka a zabrauj zhroucen tpu po vyjmut poslednho vr-tku.

Tmel FSV je tet generac syntetickch bioaktivnch kostnch augmentt. Tento materil je soudrn a poskytuje na mst defektu adekvtn retenci, a to i v ppad vplachu a ods-vn. Tmel FSV poskytuje nejen dobrou oporu, ale chemickou interakc s mstnmi tknmi, kter vede ke stimulaci a dife-renciaci kmen bunk s terapeutickm potencilem, 2 napo-mh tak regeneraci kosti. K tomuto uniktnmu fenomnu


(osteostimulaci) 3 dochz vhradn u nhraek na bzi FSV a bylo prokzno, e je lep ne konvenn osteokondukce. V nedvn dob bylo publikovno nkolik lnk zabvaj-cch se innost tmelu FSV na regeneraci kosti. 4, 5

Pouit literatura:1. LangerB..Spontaneousinsitugingivalaugmentation.IntJPeriodonticsRestora-

tiveDent.1994Dec;14(6):52435.2. CarinciF,PalmieriA,MartinelliM,PerrottiV,PiattelliA,BrunelliG,etal.Ge-

neticportraitofosteoblastlikecellsculturedonbioactiveglass.JOralImplantol.2007;33:32733

3. FDA510k(2006)Dateonfile4. LankaM,LahoriM,ShuklaS,KaushikP.IndirectsinusliftwithCPSputty.Den-

talPractice2011;10(3)2426.5. GonshorA,LankaM,SaroffS,JoachimF,CharonJ.Histologicalandclinicale-

valuationofbioactivecalciumphosphosiliatebonegraftputtyinpostextractions-ockets;JIACD20113(7):2131

Obr. 3g Obr. 3h

Obr. 3: g) Tmel FSV pouit k zakryt koronln sti implanttu. h) Oblast po sutue.

a b

a) RTG snmek ped extrakc. b) RTG snmek bezprostedn po zaveden implanttu. Vimnte si, jak tp pilh k implanttu a vypluje prostor mezi stnami alveolrn kosti a implanttem, m pen odpor ze stn kosti na povrch implanttu a zvyuje se tak poten toiv moment pi zavdn.

Nedovolte kazm aby se staly opakovanou hrozbou: SIROInspect.

Vce informac zskte na naich strnkch www.sirona.com nebo kontaktujte nekterho z naich oficilnch distributor ve vaem okol.

Nyn mte kdispozici opravdu silnho a vkonnho partnera pro detekci a pln odstrann kazu. SIROInspect se svou technoloigi FACE spolehliv pomh zabraovat tvorb sekundrnch kaz. Fluorescenn svtlo zvrazn ihned veker infikovan oblasti ve velkm mtku tud je pro Vs snadn zaujmout sprvn a profesionln stanovisko jestli a kde pesn je poteba kaz odstranit. SIROInspect Vm pin skuten inovativn technologii, nejbezpenj a nejsnaz metodu kontroly kaz pracujete pesn tam, kde se bakterie vyskytuje! Enjoy every day. With Sirona.

I-526

-CZ-V0

Navtivte nai expozici na Pragodentu 2012 stnek PK 234

dwhulorydrqh mh mhglq nrphuqgrvwxsq qhnrodexmfsoqv|qwhwlfnnrvwqqkudgdhgqrgxhhhqrmhwhqwrpdwhuloqdyuhqwdnde|vhqheydohvqdgqrdsolnrydosl}dfkryqh{fhohqwqfkyvohgnoe|hqwrsrx}hy|sorydnrvwqfkghihnwmhkrfkhplfn}nodgmhndoflxpirvirvlolnwvorhq}plqhuoeqswrpqfkyolgvnpwohnwhuy|yroydm u|fkorx nrvwq uhjhqhudfl rydrqh revdkxmh yd}heqrxvornx nwhu srpk xgurydw survwru ph}l mhgqrwolypl vwlfhpl frxvqdgxmh uhydvnxodul}dfl uvw wnq d nrvwq uhjhqhudflhlqglnryqsuryhfkq|shulrgrqwoq lpsodqwrorjlfndnudqlridfloqghihnw|

qryrwyrhqnrvwl uh}lgxoqkrwsx

wgq wgq wgq wgq

rydrqh

lrvv

rydrqhghqwoqwphoyvlrvvklvwrpruirorjlh

uhsduw rydrqh y|nd}xmh gdohnr ohs yvohgn| nrvwq uhjhqhudfhsrlwgqhfkysruryqqvsuhsduwhplrvvd wr mdn yh yud}q ywp pqrvwy qry y|wyrhq nrvwl wdn l yh yfh qh gyrmqvreq devruefl uh}lgxoqkr vwhsx

dqlndnrqxvgrvwxsqyhgyrxyholnrvwhfkfpdfp

wndndwphoymhgqru}ryvwndfhrremhpxfp

rpsxohxprxmhqdqhqpdwhuloxsprgrghihnwxgyyholnrvwlfpdfp

Neobyejn snadn aplikaceNekompromisn vsledky20 let klinickho pouvn

uryqqwphoxrydrqhvsuhsduwhplvvqdehghuqswhlmhkdwkhqdqjlslqkrqdylgdlvvhuulqlydvdwwdqvwlwxwhriuwkrsdhglfvxujhu|rilmlqjrvslwdoldqklqdrydrqhsurgxfwvodfkxd

solndqirup|

ssdghqhexghwhvpdwhulohpvsrnrmhqlphwhqpguxkqhsruxhqedohqyuwlwdgrvwdqhwh}swfhorxxkud}hqrxvwnx

kudgq}vwxsfhup|rydrqhurgxfwvorulgd

rudyqwurnrylfhhoremhgqdyn|kxidf}zzzkxidf}

(dvryrvdelrdnwlyqkrkrmhq

Dochz k vystoupen sodkovch, kalciovch

a fosforench iont z malch CPS stic.

Bhem nkolika minut

Interakce velkch CPS stic.

20 hodin

Diferenciace kmenovch bunk.

100 hodin

1 hodina

Iniciace absorpn kaskdy glycerinu/PEG-

trv 3-5 dn

10 hodin

Krystalizace hydroxyapatitov vrstvy.

50 hodin

Shromaovn a xace kmenovch bunk.

PrePrecipitace fosfo-renanu vpenatho a stabilizace krevn

sraeniny.

6 hodin

sodwsrx}hsurvwndnxfp

hglqhqpdqlsxodfhhqsrwhedqlfpfkdwphodsolnxmhphsprgrghihnwxrxlwphpeuq|mhyrolwhoqdmh}ohlwrvwlqglylgxoqkr}yhqvlwxdfh

rpsohwquhvruerydwhoq

phovheh}h}e|wnxuhvruexmhdmhqdkud}hqqryrwyrhqrxnrvwrpvffkvrkohghpqdyholnrvwsyrgqfkghihnwxphphsrnudrydw y gdqreodvwlvoerx

hwhqfhddgdswdfhpho}vwyqdpvwsrdsolndfllysodfkxuq|hwydurydwhoqgru}qfkwydudvnyohvhdgdswxmhqdnrvwqghihnw|dsryufk|lpsodqww

vwhrvwlpxodfhrydrqhy|nd}xmh}yhqsrpunrvwquhjhqhudfhy sruryqq v mlqpl dxjphqwdqpl pdwhulo| gn|xqlnwqpxihqrpqxrvwhrvwlpxodfh

BIOACTIVE SYNTHETIC BONE GRAFT

DentalPutty

inzerce-NovaBone-STOMATEAM.indd 1 7.9.2012 8:49:54

SEMIN DENTLN HYGIENY12. 13. 10. 2012

Zmna programu vyhrazena.

,*,07:1"7*-0/:#B$t745"7*513")")0-&07*$&

Podrobn program a instrukce naleznete na: www.stomateam.cz

Pihlen

Elektronick formul: www.stomateam.cz E-mailem na: [email protected] na slech: + 420 222 250 366, + 420 606 792 458

Stornopoplatky pi zruen asti: 6 dn a vce ped zahjenm akce 30 %, 5 dn a mn 100 % z celkov stky astnickho poplatku.

astnick poplatek1 den 2 dny

1.590 K 2.590 K

Organiztor:

Partnei:

Konference pro dentln hygienistky a zubn sestry

MUDr. Gabriel Pallay, CSc. Andrea Zoulov, DiS..6%S"EFM&M-BCBCJEJ1I%Bc. Zuzana Zouharov Bc. Martina Kocnov

Ptek 12. 10. 2012

14:30 15:30 MUDr. Adel El - Lababidi, Ph.D.Remineralizan technologie NovaMinR Inovace v een dentinov hypersensitivity

15:30 16:30 Ing. Jana Smilkov Blic metody a pouvan preparty

17:00 18:00 Andrea Zoulov, Dis. Kuk v pi dentln hygienistky

18:00 19:00 Bc. Martina Kocnov Blen praktick ukzka na pacientovi

Sobota 13. 10. 2012

9:00 9:50 Bc. Martina Kocnov RTG snmky ve stomatologii

9:50 10:40 MUDr. Gabriel Pallay, CSc.Mikrobiln osdlen dutiny stn a zpsoby efektivnho ovlivovn za pomoci antiseptickch/antibakterilnch prostedk

11:00 11:50 Bc. Zuzana ZouharovNekariogenn defekty tvrdch zubnch tkn oeten dentln hygienistkou

11:50 12:30 Bc. Zuzana ZouharovUkzka prce s pstroji SONICex (odstraova zubnho kamene), DIAGNOdent (vasn nalezen kaz) a HealOzone (lba pomoc oznu)

12:30 13:30 Ren Janouch Brouen kyret praktick ukzka

sleva 200 K pedplatitel asopisu StomaTeam a astnci konferenc orga-

nizovanch StomaTeamem (v prbhu poslednch 12 msc) studenti (dennho studia do 26 let) a astnice na rodiovsk dovolen(V cen je odborn program, oberstven a vstup na PRAGODENT)

Drek

Kad astnice obdr drkov balek od spolenosti Ultradent v hodnot

998 K

19StomaTeam 5/2012

od

bo

rn

sdl

en

od

bo

rn

ozn

amy

Jak jin biomateril m tolik zpsob pouit: nzkoviskzn kompozita

Douglas A. Terry, DDS

Katalyztorem, kter vyvolal vvoj a objev zatkavch kom-pozitnch pryskyic, byl prv vvoj v adhezivn stomatologii s plnnmi adhezivy a peetidly. Nicmn teprve v roce 19961 zskaly tyto biomaterily vlastn identitu a staly se znmmi jako zatkav materily. Sloen tto prvn generace bylo navreno tak, aby zjednoduovalo techniku nanen a roz-ilo rozsah klinickho uit kompozitnch pryskyic.1, 2 Toto prvn sloen zatkavch materil bylo sestaveno za vyuit konvennch hybridnch kompozit se stejnou velikost stic plniv a souasnho snen obsahu plniv a/nebo zven edi-cch monomer.3, 4 Lkai, kte kad den el pi zhotovo-vn estetickch vpln mnoha vzvm, tak dostali k dispozici celou adu materil licch se viskozitou, konzistenc a vlast-nostmi pi zpracovn.

Tyto biomaterily byly vrobci uvdny na trh pro irok roz-sah pouit, kter zahrnoval vechny tdy frontlnch a dis-tlnch kompozitnch vpln, opravy okraj amalgmovch vpln, vykrvn, opravy kompozit, koenov dostavby, opra-vy okraj korunek, podkldn kavit, peetn prohlubn a fi-sur, opravy keramiky, opravy inciznch hran frontlnch zub, preventivn pryskyin vpln, opravy provizornch nhrad, cementovn keramickch fazet, vrobu kompozitnch fazet, vpln s tunelovou preparac, adhezivn cementovn, rekon-strukce defekt skloviny, vpln kavit preparovanch psko-vnm a ml zabrnit opravm konvennch kompozitnch vpln.1, 5 Bohuel ale tato ran sloen zatkavch materil vykazovala ve srovnn s konvennmi hybridnmi kompozity patn klinick efekt zpsoben nedostatenmi mechanic-kmi vlastnostmi, jako je pevnost v ohybu a odolnost vi opoteben.1, 2 Ve skutenosti se mechanick a fyzikln vlast-nosti kompozitnch materil zlepuj v zvislosti na objemu pidanch plniv6 a obsah plniv ve sloen tchto prvnch zatkavch materil byl dajn o 20 a 25 % men, ne

u univerzlnch kompozitnch materil.1 Na tto fzi tkajc se plniv zvis mnoh mechanick vlastnosti, vetn pevnosti v tlaku a/nebo tvrdosti, pevnosti v ohybu, modulu elasticity, koeficientu tepeln roztanosti, absorpce vody a odolnos-ti vi opoteben.6 Snen obsah plniv u prvn generace zatkavch materil dokazuj studie proveden Baynem a kol., kter zjistily, e mechanick vlastnosti tchto materil s nzkou viskozitou dosahovaly prmrn 60 a 80 % hod-not mechanickch vlastnost konvennch hybridnch kompo-zit.1 Jedna vdeck studie zmiuje, e srovnn zatkavch svtlem tuhnoucch kompozitnch pryskyic a konvennch kompozitnch pryskyic stejn znaky mlo velice odlin sloen a mechanick vlastnosti.7 Prvn pokusy o vyuit slo-en zatkavch materil v irok praxi mly za nsledek nedostatky, kter vedly pi pouvn tchto biomateril ke zmatkm a nejistot stran klinick pedvdatelnosti a vkonu. Nedouc smlen marketingu jednotlivch vrobc se tud ukzalo bt nespn a bylo nutn omezit pvodn navr-hovan irok rozsah indikac. Lkai zjistili, e pouit tchto zatkavch kompozit prvn generace nebylo ani stejnou, ani adekvtn nhradou konvennch kompozit s vysokm obsa-hem plniv.Protoe minulost poskytuje informace pro zlepen v budouc-nu, vyaduje nedostatek vzkum zakldajcch se na dka-zech a daj z klinickch studi od lka, aby sami posoudili jednotliv mechanick vlastnosti a urili, zda jsou vlastnosti novho materilu stejn nebo lep, ne u stvajcch mate-ril. Akoli neexistuje pm vztah mezi mechanickmi a fy-ziklnmi vlastnostmi materil na klinick vsledek, mohou naznaovat potenciln spnost vplovho biomaterilu pro specifickou klinickou situaci.1 Posouzen dlouhodob kli-nick ivotnosti vpln zhotovench pomoc tchto biomate-ril nicmn zstv na klinickch studich a dajch z poku-s provedench pro jednotliv specifick klinick pouit.

Rok 1996 byl pro cel svt vzruujcm rokem. Dow Jonesv index doshl rekordn ve 6000, Nobelovu cenu za chemii zskal Curl, Kroto a Smalley za objev fulleren molekul sloench vhradn z uhlku, General Motors uvedli na trh prvn vz modern doby na elektrick pohon, e-bay otevelo dvee pod-nikn, DVD proniklo na japonsk trhy, Will Smith pedvedl na Den nezvislosti sv vystoupen s elek-tinou, David Bowie byl uveden do Rock and Roll Hall of Fame, byly vyvinuty zatkav nzkoviskzn kompozitn pryskyice a svtu pedstaveny jako revolun vplov biomateril.1 Prmrn lovk by tento objev pravdpodobn zaadil mezi nejmn zajmav udlosti, ale pro adhezivn stomatologii je tato udlost vznamnm meznkem.

20StomaTeam 5/2012


Dal generace zatkavch kompozitnch pryskyic

V souasn dob existuje velk mnostv zatkavch mate-ril, kter podstupuj vyhodnocen a neustl zlepovn zakldajc se na vdeckm vzkumu a vvoji. Tyto dal gene-race zatkavch kompozit jsou navrhovny jako alternativy ke konvennm hybridnm kompozitm. Jako v kad pro-fesi, i zde zlepuje neustl vvoj schopnosti vdc, vrobc a lka pracovat efektivnji a poskytuje tak monost vy-tvoen idelnjch kompozit. Hledn idelnho vplovho materilu, kter by byl podobn struktue zubu, odoln vi vkacm silm, ml fyzikln a mechanick vlastnosti po-dobn pirozenmu zubu a disponoval vzhledem podobnm pirozenmu dentinu a sklovin, nicmn pokrauje. V sou-vislosti s tm, jak se pibliuj mechanick vlastnosti vplov-ho materilu sklovin a dentinu, se zvyuje ivotnost vpln.8 Ideln vplov materil by ml splovat ti zkladn poa-davky, a to na funkci, estetiku a biokompatibilitu.9 Krom toho je rozhodujcm faktorem pro zven mechanick pev-nosti, pilnavosti k okrajm a celistvosti okraj optimalizace adheze vplovch biomateril k mineralizovanm tvrdm

tknm zubu, kter zlepuje spolehlivost a ivotnost adheziv-n vpln.8 V souasnosti neexistuje dn vplov materil, kter by vechny tyto poadavky sploval. Nkter z nich by ale mohlo vyeit pouit nanotechnologi.

Volba vplovho materilu

Pi vbru sprvnho materilu pro konkrtn klinickou situaci vyaduje pedpokldan vyuit zven dvou faktor me-chanickch a/nebo estetickch poadavk. Nicmn, existuj i dal promnn tkajc se sloen, kter je ped vplovm oetenm poteba uvit, protoe maj takt potencil ovliv-nit klinick chovn materilu.

Pat mezi n technika nanen, tvar kavity, pedpokldan nanen pi okrajch, intenzita polymeranho svtla, anato-mie a pozice zubu, okluze, orln nvyky pacienta a schop-nost izolovat pracovn pole.1015 S ohledem na pedchoz vahy je pochopiteln, e lkai jsou nejist pi volb bioma-teril a technik, kter by optimalizovaly vlastnosti materil, a doshli tak pedvdatelnch a dlouhodobch vsledk.

Obr. 1a Obr. 1b

Obr. 1a, b: Okluzln pohled ped oetenm na defektn kompozitn vpl s recidivujcm kazem na prvnm levm dolnm molru (a). Hotov distln vpl odhaluje harmonick zalenn zatkav kompozitn pryskyice (G-aenial Universal Flo, GC America) do struktury zubu (b).Obr. 2a, b: Pohled ped oetenm na miskovit nekarizn krkov lze na levm dolnm piku a prvnm premolru (a). Pohled po oeten na dokonen a vyletn vpln z hybridn zatkav kompozitn pryskyice vyuvajc nano-stic (G-aenial Universal Flo, GC America) (b).

Obr. 2a Obr. 2b

21StomaTeam 5/2012


Shrnut ve uvedench zvaovanch faktor (tj. mechanic-kch a estetickch faktor) pi vbru systmu kompozitn pryskyice pro konkrtn klinickou situaci me poskytnout nhled na budouc vbr a pouit.

Mechanick a estetick poadavky

V technologich vroby kompozitnch pryskyic pedstavuj zsadn informace pro zjitn, jak co nejlpe vyut kompo-zitn materily, velikost a mnostv stic. Zmna sloky plni-va zstv ve vvoji kompozitnch pryskyic nejvznamnj promnnou,16 protoe velikost stic plniva, jejich rozloen a pouit mnostv vrazn ovlivuje mechanick vlastnosti a klinickou spnost kompozitnch pryskyic.17 Obecn se mechanick a fyzikln vlastnosti kompozit zlepuj ve vztahu k pidanmu mnostv plniva. Mnoho mechanickch vlast-nost zvis prv na sloce plniva, vetn pevnosti v tlaku a/nebo tvrdosti, pevnosti v ohybu, modulu elasticity, koefi-cientu tepeln roztanosti, absorpce vody a odolnosti vi opoteben.

Estetick vzhled povrchu vpln z kompozitn pryskyice je rovn pmm odrazem velikosti stic. Estetick vpln vyaduj, aby mly biomaterily optick vlastnosti podobn struktue zubu. Protoe kompozitn pryskyice neobsahuj krystaly hydroxyapatitu, sklovinn tyinky, ani dentinov ka-nlky, vyaduje kompozitn vpl vytvoen iluze, e je svtlo

odreno, lmno, peneno a absorbovno dentinovmi a sklovinnmi mikrostrukturami. Vytvoen pirozenho ana-tomickho povrchu vyaduje podobnou orientaci skloviny a dentinu. Novj sloen kompozitnch pryskyic disponuj optickmi vlastnostmi, kter dlaj zub polychromatickm. Velikost a rozloen stic plniva mimoto mohou ovlivovat barvu a estetiku vpln skrze fenomn nazvan efekt dvo-jit vrstvy, znm tak jako chameleon efekt nebo efekt prolnut.1820 Tento mechanismus se uplatuje ve vztahu mezi pirozenou strukturou zubu a estetickmi materily. Dochz k nmu, kdy se jako vpl nanese kompozitn ma-teril a rozptlen svtlo do n vstupuje z okolnch tvrdch zubnch tkn, a vychz-li z vpln, je odstn zmnn ab-sorpc barvy ze zubu a sousednch zub. Tato barevn zmna zvis na koeficientech rozptylu a absorpce okolnch tvrdch zubnch tkn. A vplovho materilu, kter mohou vytvoit neviditeln sladn odstnu prolnutm s barvou zubu.21 Kro-m toho je kvalita povrchu kompozitn vpln ovlivovna sloenm a vlastnostmi plniva obsaenho v kompozitu.22, 23 Novj sloen nano-kompozit m zmnn sloky plniva co se te drobnj velikosti, tvaru, orientace a koncentrace, co zlepuje nejen jeho fyzikln a mechanick vlastnosti, ale tak optick vlastnosti. Tyto systmy hybridnch kompozit s sticemi plniva ve velikosti nano-stic umouj vt mru letn pryskyice, co me ovlivnit barevnou integraci mezi materilem a strukturou zubu.

Nanotechnologie spolu s kompozitnmi pryskyicemi

Nanotechnologie nebo molekulrn vroba24 me kompo-zitnm pryskyicm poskytnout velikost stic plniv, kter je vrazn men, plniva lze rozpoutt ve vych koncentracch a polymerovat v systmu pryskyice s molekulami, kter lze navrhnout tak, aby byly kompatibiln, spoj-li se s polymerem, a budou tak mt uniktn vlastnosti (fyzikln, mechanick a optick). Krom toho je pro zven mechanick pevnosti, adaptace k okrajm a tsnosti rozhodujcm faktorem opti-malizace pilnavosti vplovch biomateril k mineralizova-nm tvrdm tknm zubu, kter zrove zvyuje spolehlivost a ivotnost adhezivn vpln. V souasn dob jsou velikosti stic mnoha konvennch kompozit tak odlin od struktu-rln velikosti krystal hydroxyapatitu, dentinovch kanlk a sklovinnch tyinek, e je zde potencil pro ohroen pi-lnavosti mezi makroskopickm (40 nm a 0,7 m) vplovm materilem a nanoskopickou (o velikosti 1 a 10 nanometr) strukturou zubu.25 Nanotechnologie vak m potencil konti-nuitu mezi strukturou zubu a sticemi plniv o nano-velikosti zlepit a poskytnout tak stabilnj a pirozen rozhran mezi mineralizovanmi tvrdmi tknmi zubu a tmito pokrokov-mi vplovmi biomaterily.

Nedvno vyvinut systm nano-hybridn zatkav kompozit-n pryskyice (G-aenial Universal Flo, GC America) s nejvt pravdpodobnost m fyzikln, mechanick a optick vlast-nosti, kter tyto mechanick a fyzikln poadavky spluj. Vlastnosti a klinick chovn takovhoto biomaterilu jsou

Obr. 3a

Obr. 3b

Obr. 3a, b: Pohled ped oetenm na velk horn ezky s odlmanou inciz (a). Hotov pechodov fazety z dal generace zatkavch kompozitnch pryskyic (G-aenial Universal Flo, GC America) (b).

22StomaTeam 5/2012


zvisl na jeho struktue. Nov technologie pryskyinch pl-niv umouje vy obsah plniva, protoe stice jsou men velikosti, jednotnho tvaru a rozloen. Uniktn chemie na pozad pryskyinch plniv umouje stice uspodat velmi blzko sebe a men vzdlenost mezi sticemi spolu s jejich homogennm rozptlenm napomh zpevnn a ochran pryskyin matrix.2628 Vlastn chemick oeten stic plni-va navc umouje vyhovujc smen povrchu plniva mono-merem a tm i lep rozptlen a stabiln a pevnj vazbu mezi plnivem a pryskyic. Vzkumy jasn ukazuj, e obsah plniva a spojovac inidla maj svj vznam pi urovn vlastnos-t, jako je pevnost a odolnost vi opoteben.2832 Souasn studie uvdj, e zatkav kompozita maj napt pi smro-vn srovnateln s konvennmi kompozity.4, 33, 34

Podle vrobc tato dal generace sloen zatkavch prysky-ic dajn nabz mechanick, fyzikln a estetick vlastnosti podobn nebo lep ne mnoh konvenn hybridn kompo-zita.35 Mezi klinick vlastnosti materilu pat snadnj nan-en a manipulace, lep adaptace k vnitnm stnm kavity, lep odolnost vi opoteben, vt elasticita, barevn st-lost, lep letitelnost a zachovn lesku a rentgenkontrast-nost podobn sklovin. Na zklad uvdnch pslunch vlastnost je toto nov navren sloen indikovno pro pou-it pi zhotovovn frontlnch i distlnch vpln.

Vplov oeten pomoc zatkavch kompozitnch pryskyic nov generace

S ohledem na pedchoz vahy je pochopiteln, e jsou l-kai nejist pi volb biomateril a technik, kter by opti-malizovaly vlastnosti materil, a doshli tak pedvdatelnch a dlouhodobch vsledk. Nsledujc diskuze me poskyt-nout nhled na budouc vbr a pouit tchto zatkavch materil nov generace.

Frontln a distln kompozitn vpln

Souasn zlepen v technologii prav pryskyic, optimaliza-ce vlastnost materilu a vvoj inovativnch technik nanen doshly toho, e je zhotovovn pmch kompozitnch v-pln uivatelsky pvtivj a spolehliv. A donedvna byly zatkav materily klinicky indikovny a akceptovny coby vplov materily pro situace se slabm zatenm, jako je podkldn vpln, peetn, preventivn pryskyin vpln, mal vpln kavit I. tdy, substruktury II. tdy, mal vpln kavit III. tdy a vpln kavit V. tdy.1

Obr. 4a Obr. 4b

Obr. 4dObr. 4c

Obr. 4ad: Kompozitn maketa je klem k spnosti, co se te funkce, estetiky a fonetiky. Tento kompozitn prototyp byl zhotoven pomoc nepm/pm techniky vyuvajc diagnostickou voskovou modelaci, prhledn vinyl polysiloxanov kl a zatkav kompozitn pryskyice dal generace.

ad ceco scelta tr.indd 1 05/09/12 12.26

24StomaTeam 5/2012


Vyuit nov vyvinutch optimalizovanch hybridnch zat-kavch kompozitnch pryskyic s nano-sticemi (G-aenial Universal Flo, GC America) nicmn lkai umouje doplnit jeden vplov materil, kter se jev tak, e m vylepen vechny mechanick a fyzikln vlastnosti, a za pomoci tech-nik postupnho vrstven vytvoit vnitn barvu. Studie navc prokzaly, e pouit zatkavch kompozit redukuje u vpln vskyt mikronetsnost a pr.3639 Dal studie poukazuj na to, e techniky postupnho vrstven mohou inn redukovat vliv napt pi smrovn a zlepit tsnost pi okrajch.5, 4042 Za elem redukce mezer pi okrajch, zlepen celistvosti okraj a snen smrovn pi pouit zatkavch kompozit je tak navrhovna zen polymerace.4348 V ppad pouit pesnch technik zhotovovn vpln, konzervativnho adhe-zivnho zpsobu preparace35 a dkladnjho postupu poui-t adheziva lze tato pokrokov sloen zatkavch materil (G-aenial Universal Flo, GC America) pout pro vpln kavit I. (obr. 1a, b), II., III., IV. a V. tdy (obr. 2a, b), k uzaven di-astema a pmmu fazetovn (obr. 3a, b).

Kompozitn maketa

Kompozitn maketa je vynikajcm nstrojem pro lep po-rozumn pacienta a vysvtlen klinickho postupu na vizu-lnm prototypu. Takovto kompozitn prototyp umouje pacientovi a stomatologickmu tmu (zubn technik, lka a chirurg) stanovit parametry profilu rt, dlku incize a po-lohu vi dsnm a simulovat konen vsledek. Nepmou/pmou techniku vyuvajc prhledn materil lze pout k penesen tchto informac do dutiny stn. Tento proces je mon provst intraorln bez anestezie a me poskytnout informace o sprvn poloze rt a fonetickch poadavcch.49 K dublovn diagnostick voskov modelace lze pout pr-hledn vinyl polysiloxanov otiskovac materil (Memosil 2, Heraeus Kulzer). Kl lze umstit do st a pout jako proste-dek pro penos zatkavho kompozita (G-aenial Universal Flo, GC America) aplikovanho injekt. K vytvoen tako-vto makety by mlo dojt ped dokonenm plnu oeten, aby bylo potvrzeno, e byla vyeena vechna oekvn pa-cienta i stomatologickho tmu. (obr. 4 ad)

Peetidla a preventivn pryskyin vpln

Dal generaci zatkavch materil lze vyut jako kompo-zitn povrchov peetidla prohlubn a fisur a na preventivn pryskyin vpln. Tyto materily s vysokm obsahem nano-plniv je mon polymerovat v tenkch vrstvch a s minimln, vzduchem inhibovanou vrstvou, a jsou tud navreny pro pe-etn vekerch prasklin nebo mikroskopickch pr, kter mohou vzniknout bhem dokonovn pmch a nepmch vpln a peetn okluzlnch prohlubn a fisur. Sloen tchto materil m potencil zvit odolnost vi opoteben u dis-tlnch kompozitnch vpln, protoe mezi sticemi plniv je men vzdlenost a je vt jejich hustota, m poskytuj vt zpevnn a ochranu pryskyin matrice (obr. 5).2628

Provizorn nhrady: vroba, pravy a opravy

Provizorn nhrady jsou klem k funkci, estetice a fonetice, a tak mapou k spchu estetick rekonstrukce.6 Kompozit-n provizorn nhrady je mon efektivn vyrobit zhotovenm potenho otisku pracovnho sdrovho modelu nebo dia-gnostick voskov modelace z prhlednho vinyl polysiloxa-novho otiskovacho materilu (Memosil 2, Heraeus Kulzer). Pot, co se na oblast preparace nanese izolan prostedek, nasad se prhledn kl a je mon do prostoru korunek in-jektovat zatkavou kompozitn pryskyici, kter zsk pedem uren tvar a obrys. prav tvaru, dlky a obrysu, stejn jako odstrann vekerch povrchovch defekt, lze po pprav povrchu doshnout postupnm vrstvenm zatkav kompo-zitn pryskyice. K tvarovn a prav prbhu gingivy v bez-zubch oblastech (tj. mezileny vejitho tvaru) a k posunut a vytvarovn mezizubnch papil pi proteticko-implantolo-gickm oeten lze vyut tak dlouhodob provizorn n-hrady. Provizorn nhrady je mimoto mon po prav povr-chu kompozitnm primerem a dokonen vekerch vnitnch individualizac esteticky zlepit odbrouenm labilnho nebo buklnho povrchu a nanesenm posledn vrstvy zatkavho kompozita (obr. 6ae).

Obr. 5: Tato pokrokov sloen zatkavch materil maj potencil zvit odolnost vi opoteben a lze je pout jako peetidla a na preventivn pryskyin vpln.

Obr. 5

25StomaTeam 5/2012


Kompozitn dlahovn zub

Provizorn dlahovn 50 je technikou pouvanou ke stabilizaci a imobilizaci zub. Tento postup m ve stomatologii irok pouit ortodoncie, parodontologie, orln chirurgie, dt-sk stomatologie a veobecn stomatologie. Umouje fixaci zub pomoc nanesen svtlem tuhnoucho zatkavho nebo chemicky tuhnoucho kompozitnho materilu na povrch skloviny naleptan kyselinou v kombinaci s ohebnm nere-zovm drtem, 51 ortodontickch zmk,51, 52 nebo vztue-mi se sklennmi vlkny. Obecn pijman klinick pouit zahrnuje: umstn provizorn fixovan sten nhrady,50

prevenci nadmrn erupce protjch zub,50 fixaci ortodon-tickho retaineru,50 parodontologick dlahovn,50 pipojen implantt k pirozenm zubm,50 podporu pro resekci koe-ne, 50 stabilizaci traumaticky posunutch zub,50 transplanto-vanch zub a zub se zlomenm koenem,51 a ortodontic-kou extruzi zlomench zub (obr. 7a, b).53, 54

Poslen vnitn adaptace

U nkterch tvar kavit nejsou ptomny dn voln povr-chov plochy. Pomr mezi volnmi a bondem oetenmi po-vrchy vpln (C-faktor) 5557 je tud vysok, m vznik smr-ovac napt, kter je vy ne pevnost vazby.58 Dsledkem me bt sten oddlen od komplexnho rozhran zub-nch struktur vytvejc mezery pi okrajch a/nebo praskliny skloviny.59 Proces selektivnho bondovn vytv uvnit kavity voln povrchy, kter sniuj konfiguran faktor vpln. Pod-loka utsuje dentin, kter dosud nepilnul k vplni, a vznik mezer se proto omezuje na vnitn stranu kavity, m v kavit vznik voln povrch a sniuje se tak C-faktor. Je tak umonn vt tok bhem polymerace, jeho vsledkem je adaptace pi okrajch odolnj vi napt.60

Obr. 6a Obr. 6b

Obr. 6c Obr. 6d

Obr. 6eObr. 6ae: Provizorn nhrady jsou zkladem pro navrhovn a pravy tvaru mkkch tkn pi plastickch chirurgickch zkrocch na parodontu. Dal generace zatkavch materil zde byla pouita nepmou/pmou metodou k replikaci diagnostick voskov modelace a k prav mkkch tkn pi chirurgickm zkroku na pojivovch tknch. Provizorn nhrada je nhledem na definitivn protetick oeten.

26StomaTeam 5/2012


Kombinace zatkavho a viskznho kompozita zajiuje dky celkov ni viskozit tsnj kontakt s dentinovm vazeb-nm prostedkem a vede k lep vnitn adaptaci.61 Tato nov generace zatkavch kompozit je plnna hmotnostn z 69 % sticemi o prmrn velikosti 200 nm. Nzk modul elasti-city kompozit psob jako prun tlumi, kter kompenzuje napt pi polymeranm smrovn tokem, odstrauje ne-pohodl pi vkn a teoreticky eliminuje deformaci hrbolk nebo vznik mezer a sniuje vskyt mikroskopickch netsnos-t.38, 6281 Pokud je modul elasticity nzk, bude se kompozitum vytahovat, aby se pizpsobilo pirozenmu modulu zubu. Vnitn vrstva tud me absorbovat napt vznikajc polyme-ranm smrovnm pryskyinho kompozita prunm pro-dlouenm.82, 83 Zatkav materily s ni viskozitou mohou rovn zvit kapacitu smivosti 61 vpln, co vede k uce-lenj vnitn meziplon adaptaci redukujc vznik mezer,84 kter mohou pispt k oslaben povrchu a vzniku mikrosko-pickch netsnost. Teprve na zklad porozumn tomuto sloitmu mechanismu mezi polymeranm smrovnm a pilnavost me lka volit pro kadou konkrtn klinickou situaci techniky zhotovovn a vplov materily, kter za-brauj vzniku mezer ji v dob nanen (obr. 8).

Intraorln opravy zlomench keramickch nhrad

Pouit kompozitnch pryskyic na intraorln opravy kera-mickch nhrad me prodlouit ivotnost a zlepit estetiku zlomench nhrad a nabdnout pacientovi a lkai nklado-v efektivn alternativu vmny nhrady.85 Intraorln oprava ji existujc keramick nhrady je technikou, kter vyadu-je znalosti chemie na pozad biomateril. Pilnavost mezi keramickm materilem a kompozitnmi pryskyicemi je v-sledkem fyzikln-chemick interakce na rozhran keramiky a pryskyice zahrnujc dva soubn mechanismy che-mickou vazbu a mikromechanickou retenci.86 Pro spnost opravy je zkladem odpovdajc pprava povrchu. Nkter z prav povrchu, kter jsou doporuovny za elem dosa-en mikromechanickho retennho mechanismu adheze u rznch typ celokeramickch systm, zahrnuj mecha-nick zdrsnn povrchu keramiky hrubm diamantovm brouskem, opskovn sticemi aluminy a naleptn kyseli-

nou fluorovodkovou. Vzhledem k odlin chemick struktu-e siliktov a vysoce pevn keramiky, jsou zapoteb rzn chemick pravy povrchu. Nsledujc postupy jsou standard-nmi postupy pouvanmi autorem za elem vytvoen vaz-by mezi kompozitn pryskyic a rznmi keramickmi mikro-strukturami.

Nhrady ze kemiit keramiky

Povrch odlomen intaktn keramick nhrady na bzi ke-mku by se ml z dvodu zdrsnn povrchu naleptat 4 a

Obr. 7a Obr. 7b

Obr. 8

Obr. 7a, b: Provizorn dlahovn je technikou pro stabilizaci a imobilizaci zub. Tento postup vyuv svtlem tuhnoucch adhezivnch a zatkavch materil nanench na povrchy skloviny naleptan kyselinou v kombinaci s ohebnm nerezovm ortodontickm drtem.Obr. 8: Zatkav kompozitn pryskyice (G-aenial Universal Flo, GC America) zajiuje tsnj kontakt s dentinovm vazebnm prostedkem, dsledkem eho dochz k lep vnitn adaptaci. Tyto materily lze pout v kombinaci s konvennmi hybridnmi kompozity nebo nezvisle za elem kompenzace napt pi polymeranm smrovn tokem.

& $" "' "#$((""$"!!

#%"($"' !# &$"#"

! & """"$""')

Smiles & Technologies

2012

bmmYmemmmYdYd

bd e em m Ym emb

d mmYmYmmYmYY

28StomaTeam 5/2012


9,8% kyselinou fluorovodkovou (HF), piem doba aplikace zvis na krystalickm obsahu konkrtn keramick hmoty. Vy krystalick obsah vyaduje krat dobu leptn kyselinou a ni koncentraci. Pot se na povrch naleptan keramiky nan silanizan spojovac prostedek. Je dleit nenan-et nadmrn mnostv nebo tlustou vrstvu silanu, protoe by se dal vrstvy hydrolyzovanho silanu nespojily s povr-chem keramiky a dsledkem by mohlo bt vytvoen mn ne optimln vazby s keramikou.87, 88 Kadou obnaenou strukturu zubuje poteba upravit technikou total-etch nebo samo-leptac technikou. Ped tmito povrchovmi pravami a nanesenm primeru lze veker obnaen kovov substruk-tury mikroskopicky naleptat. V zvislosti na barv podkladu (tj. opkn, translucentn) se zvol odstn zatkavho nebo konvennho kompozita a to se na oblast injektuje a adap-tuje ttekem a/nebo aproximlnm nstrojem s dlouhou pracovn plochou. (obr. 9 a, b).

Nhrady z vysoce pevn keramiky

Tradin postupy vytven vazby (tj. leptn kyselinou a nan-en silanu) u keramiky na bzi kemku nemohou poskytnout dlouhodob odolnou vazbu u nesiliktovch, kyselinm odol-nch, vysoce pevnch keramickch materil (tj. alumina, zir-

kon). Konvenn leptadla na bzi kyselin hust povrch tchto materil dostaten nezdrsn89 a chemick reakce vznikajc silanizac tchto nesiliktovch keramik nen mon. Aplika-ce silanu me nicmn poskytnout lep smitelnost.89102 Siliktov/silanov vrstva nebo pouit keramickho primeru obsahujcho monomer fosftu po opskovn zvyuje pev-nost ve smyku mezi zirkonovou keramikou a kompozitn pryskyic.103, 104

Autorem pouvan postupy pravy povrchu vysoce pevnch keramik (tj. aluminy a zirkonu) zahrnuj dv metody. Jedna z metod vyaduje potaen odlomenho povrchu intaktn n-hrady kemkem CoJet-Sand (Rocatec/CoJet System, 3M ESPE), pot nsleduje nanen spojovacho prostedku v podob silanu (ESPE Sil). Nanesen kemiit vrstvy na vy-soce pevnou keramiku, jako je zirkon, vytv vazebn pro-stor pro molekuly silanu, zatmco silan poskytuje smitel-nost a chemick spojen s kompozity na bzi metakrylt. Dal uivatelsky pzniv metoda spov v nanesen bn prodvanho primeru, kter obsahuje monomery fosfontu nebo fosftu, opt na odlomen povrchy intaktn nhrady. Monomery fosftu tvo kovalentn vazby s povrchem zirko-nu a maj polymerovateln pryskyin zakonen, kter ko-polymeruj s kompozity na bzi metakrylt. Nedvn vvoj v oblasti rznch specilnch keramickch primer poukazuje na jejich vznam. V souasn dob existuje nkolik systm

Obr. 9a

Obr. 9b

Obr. 9 a, b: Intraorln oprava hornho pravho piku na fixnm metalokeramickm mstku pomoc zatkav kompozitn pryskyice s vysokm obsahem plniv (G-aenial Universal Flo, GC America).

29StomaTeam 5/2012


keramickch primer na pravu povrchu zirkonu, jako Mo-nobond Plus (Ivoclar Vivadent),Clearfil Ceramic Primer (Kura-ray), AZ-Primer (Shofu Dental), Metal/Zirconia Primer (Ivoclar Vivadent)a Z-Prime Plus (Bisco). Za elem dalho zlepen pevnosti vazby mezi kompozitn pryskyic a vysoce pevnmi keramickmi materily se doporuuje ped nanenm ke-ramickho primeru jet opskovn malmi sticemi oxidu hlinitho (nap. 30 m).

prava povrchu v ppad jakkoli obnaen struktury zubu zstv stejn (tj. technika total etch nebo samo-leptac p-pravky). Odstn zatkav nebo konvenn kompozitn prysky-ice by se ml vybrat v zvislosti na barv podkladu (tj. opk-n, translucentn), injektovat nebo nanet po cel oblasti a uzpsobovat ttekem a/nebo aproximlnm nstrojem s dlouhou epel.

Stabilizace, zajitn a utsnn spony kofferdamu

Tento postup umouje zajitn a stabilizaci spony kofferda-mu pomoc zatkav kompozitn pryskyice. Spona se umst ped kofferdamem, umisuje se a stabilizuje prsty, a pouv se postup selektivnho leptn. Na sklovin se 37,5% gelem kyseliny fosforen po dobu 15 sekund nalept nkolik bod, pot se oplachuje po dobu 5 sekund a osu proudem vzdu-chu. Koronrn smrem k ramenm spony se na sklovinu a dentin nanese samo-leptac adhezivum (G-aenial Bond, GC America), nech se 10 sekund psobit, 5 sekund oschnout a pot se 10 sekund vytvrzuje svtlem a osuuje. Dle se nan a po dobu 10 sekund vytvrzuje svtlem zatkav kompozitn pryskyice (G-aenial Universal Flo, GC America). Tento postup umouje stabilizaci, izolaci a utsuje pracovn pole bhem endodontickho nebo chirurgickho zkroku (obr. 10 a, b).82

Vytven vertikln zarky za elem registrace mezielistnch vztah

Zatkavou kompozitn pryskyici lze pout k pesn regis-traci mezielistnch vztah za elem sestaven model pro vrobu fixn protetick nhrady. Metoda vyuv knickch zarek z kompozitn pryskyice pipravench na sklovin pi-

Obr. 11

Obr. 10a Obr. 10b

Obr. 10 a, b: Po umstn spony na kofferdam se na strukturu zubu nan a vytvrzuje svtlem samo-leptac adhezivum (G-aenial Bond, GC America). (a) Pot se nanese a vytvrd svtlem zatkav kompozitn pryskyice. Tato technika stabilizuje, zajiuje a utsuje pracovn pole ped zahjenm endodontickho a/nebo vplovho oeten. (b)Obr. 11: Pi preparaci korunek v celm zubnm oblouku lze ze zatkav kompozitn pryskyice vyrobit knickou zarku na podprnm hrbolku preparovanho koncovho zubu. Zarka umouje zachovn vertiklnho rozmru a slou jako tet referenn bod pro stabiln okluzn vztah pi monti definitivnch sdrovch model do okludoru.

30StomaTeam 5/2012


Obr. 12dObr. 12a

Obr. 12e

Obr. 12b

Obr. 12c

Obr. 12 ae: K rekonstrukci anatomick morfologie naruen vlivem opoteben nebo odlomen lze pout nepmou/pmou techniku. (a) Leptn povrchu kavity kyselinou. (b) Pot se na star kompozitn pryskyici nanese silan, rozproste se proudem vzduchu do tenk vrstvy a vytvrd svtlem. (c) K dublovn modelu ped oetenm se pouv prhledn vinyl polysiloxanov materil, prhledn kl se umst na oblast oeten a skrze mal otvor nad zubem se injektuje a pot vytvrd svtlem po dobu 40 sekund zatkav kompozitn pryskyice (G-aenial Universal Flo, GC America). (d) Opraven povrch kompozitn vpln obnovuje odolnost vi opoteben a estetiku. (e)

lovho zubu nebo vyrobench z knickho kompozitnho prvku, kter zachovv vertikln rozmry okluze a funguje jako tet referenn bod pro stabilizaci mezielistnch vzta-h pi monti definitivnch sdrovch model do okludoru (obr. 11).105

pravy povrchu nebo opravy kompozitnch vpln

Cyklick a tlakov napt, ke ktermu v stech dochz pi vkn nebo parafunkcch, me dosahovat meznch hodnot a vst ke ztrt struktury zubu.106108 Tyto opakovan ohybo-v sly mohou zpsobit rovn selhn adhezivnch vpln na rozhran dentinu a pryskyice, jeho dsledkem mohou bt

Distribuce v CR:Resorba s.r.o.Haltravsk 578344 01 Domalice

Tel. +42 (0) 379 - 724 - 233Fax. +42 (0) 379 - 723 - 184

[email protected]

RESORBA Wundversorgung GmbH & Co. KGAm Flachmoor 16 90475 Nrnberg, Germanywww.resorba.com www.diedentalbox.com

.RODJHQ\DLFtPDWHULiOSUR]XEQtFKLUXUJLL

W

YDULDQWQVDQWLELRWLFNRXRFKUDQRXJHQWDPLFLQHPSURUL]LNRYpSDFLHQW\QDSGLDEHWLN\NXiN\SDFLHQW\VHVQtHQRXLPXQLWRX

3$5$625%+'&RQH*(17$&2//+'&RQH.RODJHQRYiNXHONDSURRHWHQt]XEQtKRONDSRH[WUDNFL

EH]SHQpDU\FKOp]DVWDYHQtNUYiFHQt

]DEUiQQtDWURILHDOYHROiUQtKRKHEHQX

U\FKOiLQWHJUDFHGRRNROQtWNiQ

PD[LPiOQtEH]SHQRVWSURGXNWXDY\QLNDMtFtELRNRPSDWLELOLWD

5(62'2179VWHEDWHOQiNRODJHQRYiPHPEUiQD

SLUR]HQStQ]HVtWQiEH]FKHPLFNFKStVDG

GiVH]YOiGREHPRGHORYDWRERXVWUDQQSRXLWHOQi

SRVN\WXMHGHILQRYDQRXUHJHQHUDQtPDWULFL

GORXKRGREp]OHSHQtHVWHWLFNFKDIXQNQtFKYVOHGNSHGHYtPYHIURQWiOQtPVHJPHQWX

3$5$625%6RPEUHUR9VWHEDWHOQiPHPEUiQDVNXHONRX

]DNU\WtDVRXDVQYSO]XEQtKRONDRFKUDQDNRVWQtKROND

MLSRUHODWLYQNUiWNpGREVHY\WYRtVWDELOQtNRVWQtSRGNODGSURLPSODQWiW

DWUDXPDWLFNGtN\RSWLPiOQtPXSHFKRGXPH]LMHKORXDYOiNQHP

LFtPDWHULiO5(625%$3URNDGRXLQGLNDFLRSWLPiOQtLFtPDWHULiO

5(627(;25$/VHVSHFLiOQtPLHUQPLVYWORQHRGUiHMtFtPLMHKODPL

YVWHEDWHOQpDQHYVWHEDWHOQpLFtPDWHULiO\

2011

-07

P11

49

5(6B)O\HU,'6B$B&6LQGG

32StomaTeam 5/2012


Utsovn endodontickch pstupovch otvor

Hlavnm clem u endodonticky oetovanch zub je do-shnout dlouhodobho apikln-periodontlnho zdrav.115 Pokrok v oblasti endodontickch materil a technik lkai umouje doclit optimlnho apiklnho utsnn, kter za-brauje vniknut bakteri.116, 117 Nicmn, nen-li koronln st systmu koenovch kanlk dn utsnna, me se stt potencilnm zdrojem pro invazi bakteri a selhn endo-dontickho oeten.117124 Pro dosaen konenho spchu oeten je proto nezbytn naprost utsnn pstupovho otvoru mezi jednotlivmi endodontickmi oetenmi. 125 Jed-na studie ukazuje, e dobr koronln utsnn vede k vraz-n nimu vskytu zntu v okol koene.115, 126 Nedostaten koronln utsnn me dovolit slinm proniknout do apikl-n oblasti zubu, a to bhem krtk doby, pouhch t dn115, 119 a endotoxinm z mikroorganism, jako je Actinobacillus ac-tinomycetemcomitans bhem 20 dn.127 Existuj rzn po-

Obr. 13bObr. 13a

Obr. 13c

Obr. 13dObr. 13 ad: Po endodontickm oeten se pstupov otvor (tj. zub, kompozitum) zdrsn diamantovm brouskem. (a) Pot se na zdrsnn povrch nanese silan (G-aenial Bond, GC America), nech se 10 sekund psobit, osu se proudem vzduchu a 10 sekund se vytvrzuje svtlem. (b) Svtlem vytvrzen kompozitn pryskyice (G-aenial Universal Flo, GC America) se injektuje do otvoru, vytvaruje a vytvrd svtlem po dobu 40 sekund. (c) Pechodn utsnn endodontickho pstupovho otvoru sniuje potencil pro kontaminaci bakteriemi. (d)

mikroskopick netsnosti a sten nebo pln poruen retence vpln.109 Vplov materil dn vzan na hmo-tu skloviny a dentinu sniuje vskyt kontraknch mezer pi okrajch, vskyt mikroskopickch netsnost, zbarven okraj a recidivu zubnho kazu, zlepuje retenci, posiluje strukturu zubu a rozptyluje a sniuje funkn napt na rozhran po ce-lm zubu a souasn zlepuje pirozenou estetiku a odolnost vi opoteben.110114 Nepmou/pmou techniku lze pout k rekonstrukci anatomick morfologie naruen opotebenm nebo odlomenm. Ve uveden postup vyuv prhledn kl, kter je mon vyrobit z modelu situace ped oetenm nebo z diagnostick voskov modelace. Po preparaci okraj a povrchov prav struktury zubu a biomaterilu je mon kl umstit na oetovanou oblast a skrze mal otvor nad zubem injektovat a vytvrdit svtlem zatkavou kompozitn pryskyici (G-aenial Universal Flo, GC America) (obr. 12 ae).

33StomaTeam 5/2012


mocn materily (tj. Cavit G, zinkoxideugenol a skloionome-ry),117, 125, 128 kter se pouvaj k uzaven stvajc koronln vpln, ale nemus poskytovat odpovdajc utsnn a nkte-r mohou ovlivovat budouc potebn adhezivn postupy. Jednm materilem a metodou, kter lze pout k utsnn endodontickho pstupovho otvoru je jednoduch tech-nika spovajc v pouit samo-leptacch adheziv a/nebo dal generace zatkavch materil. Tento bioadhezivn postup um obnovit nebo poskytnout pechodn utsnn do doby, kdy bude mon umstit novou nhradu (obr. 13 a-d).

Opravy zub ve snmatelnch nhradch

Uml zuby pro snmateln nhrady se vyrb z nkolika od-linch materil (nap. keramick, akryltov, kompozitn) a existuje nekonen mnostv jejich tvar a rozmr. Obec-n lze ci, e ke zlomen zub na snmatelnch nhradch dochz za mimodnch situac a je nutn jejich vmna. Vmnu lze v laboratoi provst pomrn snadno, pokud je k dispozici odpovdajc invent prefabrikovanch zub. Nic-mn, v ppad patin pravy povrchu tchto zlomench prvk lze jejich opravu provst s pomoc zatkavch kompo-zitnch pryskyic v zubn ordinaci (obr. 14 ac).

Odstrann citlivosti zubu v oblasti krku

Pro hypersenzitivitu krkovho dentinu existuje cel ada rz-nch etiologickch faktor a predispozinch vliv. Vce ne 90 % hypersenzitivnch zn se vyskytuje prv v oblasti kr-ku, a to na vestibulrn stran postiench zub. V ppad ideln anatomick pozice je prosted dutiny stn vystavena u vtiny zub pouze sklovina, dentin chrnn sklovinou nebo cementem nen citliv. K citlivosti zubu v oblasti krku dochz, je-li tato vrstva skloviny nebo cementu odstranna a pod n uloen dentinov kanlky jsou oteven a vystaven prosted dutiny stn.129 Zvldnut hypersenzitivity krkovho dentinu zan prevenc a odstrannm predispozinch fakto-r spojench s pokraujcm obnaenm dentinovch kanlk. Jednm z innch postup oeten je uzaven distlnch za-konen obnaench dentinovch kanlk. Klinickou techni-kou, kter v poslednch letech postupn zskv na popularit a je v souasn dob povaovna za jednu z nejinnjch a nejrychleji psobcch metod desenzibilizace, je impregna-ce adhezivn pryskyic. Tento postup sniujc citlivost spov v nanesen dentinovho adheziva a zatkavho kompozita, kter spolu vytvo hybridn vrstvu, a tato pryskyin barira brn dalmu en toxin a invazi bakteri do den, piem dochz k minimlnmu nedoucmu zntu den (obr. 15).

Obr. 14a

Obr. 14b

Obr. 14c

Obr. 14 ac: Odlomen keramick zuby ve snmateln nhrad lze efektivn opravit pmo v ordinaci. (ab) Pot, co se na keramick materil na bzi kemku nanese silan a adhezivum, pokrauje se nanenm, tvarovnm a svtelnm vytvrzovnm zatkav kompozitn pryskyice dal generace (G-aenial Universal Flo, GC America). (c) Dokonen a vyletn opraven keramick zuby.

Kdo jste ho znali, vzpomete s nmi.Manelka s rodinou

MUDr. Jan Straka

27. 8. 2012 zemel MUDr. Jan Straka, dlouholet prim zubnho oddlen Polikliniky koda v Mlad Boleslavi,

pot a do dchodu soukrom stomatolog.

34StomaTeam 5/2012


Obr. 15

Obr. 15: Hypersenzitivitu krkovho dentinu lze takt efektivn odstranit za pouit samoleptacho adheziva a zatkav kompozitn pryskyice.

Zvr

Srovnme-li v historii star a nov, me nm odpovdi v podob znalost, moudrosti a pravdy poskytnout pouze as. Znalosti dvjch postup a touha tvoit jsou omezov-ny materily, kter maj lkai pro vplov oeten k dispo-zici. Pokrok v technologich vroby kompozitnch pryskyic se neustle posouv tak, aby nadle zlepoval prci ve stomato-logii. Neustl technologick prlomy umouj lkai nejen porozumt zkladnm stavebnm kamenm ideln kom-pozitn vpln, ale tak vyuvat a maximalizovat potencil novch materil, a doshnout tak pedvdatelnjch a este-tickch vsledk. Zatmco trh zaplavuj neustle nov npady a koncepce, nemli bychom podceovat vliv, kter me mt nov produkt na plnovn, prbh a vlastn pracovn postup. Vvoj slibuje zjednoduen klinickho pouit pro estetick a vplov techniky a nakonec tak zlepen rovn zdravotn pe poskytovan souasnm stomatologickm pacientm. Protoe odpov stran spnosti materilu me poskyt-nout pouze as, budou v budoucnu nutn klinick studie, kter posoud dlouhodob pnos sloen tchto novch prys-kyic. Klinick pouit uveden v tomto lnku poukazuje na potencil tchto forem kompozit plnnch nanosticemi, kter dvaj nov rozmr monostem oeten pro ir roz-sah klinickch situac.

Pouitou literaturu naleznete na www.stomateam.cz

CYAN MAGENTA YELOW BLACK

LEASINGVRzdravotnicktechniky

Vyuijte vhodn financovn, kter pome zvit Vai konkurenceschopnost a rstov potencil.V rmci veletrhu Pragodent nabzme zvhodnn podmnky financovn.Nezvazn nabdka leasingu a vru na www.kalkulace.vbl.czProdej pouit lkask techniky na www.medical.vbl.czPro vce informac volejte 800 181 800len Skupiny Volksbank a VR-LEASING AG www.vbleasing.cz

Bond 008

NanoWISE

NOVINKA!

NOVINKA!

Nano-hybridn kompozit bez kompromisu

Samoleptac adhezivum bez rozpoutdel

NanoWise je svtlem tuhnouc nano-hybridn kompozit tvoen uniktn sms metakrylt, pigment a plniv.Nano-hybridn kompozit NanoWISE pin dokonal propojen nejlepch mechanickch a estetickch vlastnost.

Rozpoutdla, jako je aceton, alkohol nebo voda, jsou obsaena ve vech prodvanch vazebnch prostedcch.

Tato rozpoutdla mohou nedopatenm pispvat k oslaben pevnosti vazby a citlivosti po oeten. Bond 008 tyto problmy eliminuje.

Balen:

NanoWISE Trial Kit obj. . 41226013 x 4 g NanoWISE stkaky ve VITA odstnech A2, A3, A3.51 x 4 g NanoWISE stkaka ve stednm opknm odstnu

NanoWISE Intro Kit obj. . 41226025 x 4 g NanoWISE stkaky ve VITA odstnech A2, A3, A3.5, B2, B31 x 4 g NanoWISE stkaka ve stednm opknm odstnu1 x 4 g NanoWISE stkaka v tmavm opknm odstnu 1 x 2 g Opticor Flow kompozit odstn A2 + 10 aplikanch kanylNanoWISE doplkov balen1 x 4g stkaka jednoho z odstn(A1, A2, A3, A3.5, A4, B1, B2, B3, C2, C3, C4, D2, D3, incizln, svtl opkn, stedn opkn, tmav opkn)

Bez suenet as pacienta i lkae, vyhnete se otzce jak such je dost such

Samoleptacbez nutnosti leptn kyselinou

Jedna vrstvavelmi snadn pouit, kter vrazn zkracuje dlku postupu prce s adhezivem

Vestrann pouitelnlze jej pout spolu se svtlem tuhnoucmi i duln tuhnoucmi materily (pokud se prvn vrstva duln tuhnoucho materilu vytvrd svtlem)

Uniktn aplikacettikov hrot umouje snadn a rovnomrn nanesen materilu, kter zajiuje kompletn pokryt a optimln vsledky

www.spofadental.com

Kompozit je optimln plnn. Vsledn procento pryskyice pispv k velmi nzk objemov kontrakci.

Modelovatelnost kompozita je vynikajc a velice snadn.

Pi zpracovn se nelep a skvle se adaptujeke stnm kavity.

Aplikovan kompozit vytv hladk povrch, jednotliv vrstvy se dobe spojuj bez vzniku bublin i spr.

Odstny kompozitu byly vyvinuty tak, aby vyhovly vestrannm nronm poadavkm estetiky.

A!NOVINKA

Ba

N3 x1 x

N5 x1 x1 x1 xN1 x(Asv

ke ke stnmnm kakakakakavitvitvitvitvity.y.y.y.y.yyy. poa

Balen:

Bond 008 obj. . 4122516 2x 1 ml adheziva Bond 008 ve stkace2x 10 aplikanch jehel se ttikovm hrotem

ADA4_Stomateam_Nanowise_Bond008_0912.indd 1 5.9.12 12:40

StomaTeam 5/201237

info

rma

n

serv

isin

form

an

se

rvis

Pirozen kodifikovan dentln modelace II.

Alberto Battistelli, Dario Severino a Oto La Manna

Vvoj zub a funkn tvar

Modelace funkce (dynamick) je nronj ne modelace tvaru (statickho). Zznam prostor je pesnj ne zznam pohyb. Klasick gnatologie nm poskytla velk mnostv znalost, co se te zvldnut kadodennch klinickch stav, ale a pli asto obtuje pirozen tvar zub ve prospch umlch a nepirozench forem. Podle Wheelera (Dental Anatomy, Physiology and Occlusion W.B. S.Company USA 1940) neexistuje ani tvar, ani funkce, ale pouze funkn tvar, jinmi slovy, zuby maj od svho prvopotku dan dispozice pro okluzi. Plat zejmna to, e korunka zubu je jedin orgn, kter vznik ve sv konen velikosti (obr. 1). Kolem tetho msce ivota v dloze vznik zeslenm epitelu primitivn dutiny stn tvar skloviny, kter bude zkladem korunky zubu (obr. 2). V tomto stdiu jet neexistuje elistn kloub, tzn. e tvar zub je uren pouze geneticky. Konstruk-n prvky zubu (hrbolky a lity) jsou tud ptomny jet ped proeznm (obr. 1), ji s pedpokladem pro I. tdu okluze, kterou ale mohou naru-it disharmonie v kostn zkladn. Odtud vznik ortodoncie. Tvar zubu zskv funkn tvar nikoli posunem lit a hrbolk, ale posunem a rotac celho zubu pi hledn rovnovhy (obr. 3). Na tomto piroze-nm principu je zalo-ena AFG (anatomick funkn geometrie), kter na zklad znak

V minulm vydn asopisu StomaTeam jsme vm pinesli prvn ukzku z jedinen publikace italskch autor. Nejen podle naeho redaknho nzoru jsme se v tto knize konen dokali propojen do-savadnch gnatologickch technik a artikulanch teori v logicky konzistentn celek korespondujc s relnou prax. Dovolujeme si ci, e metoda AFG (anatomick funkn geometrie) Modelling je pelo-movm dlem v pojet modern estetick a funkn stomatologie. Budete pekvapeni, nakolik logickm a vstebatelnm zpsobem jsou zde propojeny nejdleitj aspekty na prce exaktn parametry a umleck intuice.

lidsk normality vyvozuje celou funkci ji pedem danou pi-rozenm tvarem zub.

AFG zahrnuje pouit opakujcch se anatomickch kontrol-nch bod s odchylkou 0,5 mm. Tyto body tvo ppravn nkres tvaru zubu.

Obr. 1

Obr. 2 Obr. 3

38StomaTeam 5/2012

i n f o r m a n s e r v i s i n f o r m a n s e r v i s

Dvat se nebo vidt

V mld jsme ve kole asto vedeni k tomu, abychom si zapa-matovali nepirozen schematick vzory, kter nm zakoen v mysli a ovlivuj vrazovost naich gest. Tvary, kter pak vzni-kaj v naich rukou, nepedstavuj realitu, kterou se pokou-me reprodukovat, ale tu, kterou mme uloenou v mozku. AFG do tohoto mechanismu zasahuje a upravuje sprvnou koordinaci mozku a ruky pomoc novho zpsobu ukldn pirozench tvar zub, kter spadaj do numerickch mode-l normality. Dvat se neznamen vidt. Abychom skuten vidli, potebujeme asociativn pam a zrove schopnost odhalovat opakujc se makroskopick prvky. Je logick, e to, co vidme nejastji, si snadno zapamatujeme. V prod se ve li, dvme-li se na vci mikroskopicky. Makroskopicky se mnoho prvk opakuje, musme se pouze dvat na muli (obr. 4), na korl (obr. 5 a 6), ale i na zuby, a uvdomovat si to (obr. 7). Proces memorovn je pmo spojen s technikami, kter pouvaj umlci po tisce let pi vrn reprodukci tvar

lidskho tla (obr. 8 a 9). Z naeho hlu pohledu existuj ty-i dleit kritria, na nich se zakld technika reprodukce pirozenho tvaru: znalost normln anatomie (men), pi-jet zkladnho tvaru s normlnmi pirozenmi vlastnostmi mozkem (i na numerickm zkladu), znalost neviditelnho pozad anatomie zub (srovnn lini a men), vysledovn a reprodukce anatomickch detail.

Anatomick opakovn a seln kdy

Pestoe je pravda, e anatomie lovka nen nikdy syme-trick, je stejn tak pravda, e makroskopicky se mnoho vc symetricky opakuje, a tuto skutenost lpe vnm oko zvykl st neviditeln pozad. To, co bylo mon pozorovat v pedchoz kapitole u mule, je mon pozorovat tak u lid-sk lebky a po strukturu zubu (obr. 10), a poukazuje to na jist druh opakovn u kost i st zubu. Pi pozorovn po-

vrchu zub ve dvou kvadrantech (obr. 11) je zarejc, e se pirozen tvar zd bt naprosto shodn, a je tud obtnj nalzt odlinosti ne podobnosti. Nicmn smysl pro harmo-nii, kter vnmme pi pozorovn normlnho zubnho ob-louku, nen dn vhradn touto symetri, ale tak soustavou imaginrnch lini, kter stejn jako u vech jinch kompozic prochzej referennmi body (obr. 12). prava pouze jedin vzdlenosti me naruit harmonii uvnit jednotlivho zubu a tak ohrozit jeho funknost a tm i celho zubnho oblou-ku. Je zejm, e kad pokus o vytvoen tvaru bez pomcek,

Obr. 4

Obr. 7

Obr. 9

Obr. 5

Obr. 6 Obr. 8

39StomaTeam 5/2012


kter nam tyto vzdlenosti, vede jednoznan k chybm. Na poadu dne je MEN! (obr. 13).

AFG klasifikace hrbolk

Po uven skutenosti, e nejdlei-tjmi makroskopickmi referenn-mi body v zubnm oblouku jsou hr-bolky a e v klasickm gnatologickm nzvoslov vyaduje definice hrbolku nejmn pt slov (mezio-bukln hrbolek hornho levho molru), jsme se rozhodli popis co nejvce zjednoduit pouitm jed-noho psmene. Kad psmeno oznauje urit hrbolek, kte-r je pedmtem zjmu protetiky. Oznaen psmeny zan u hornch nebo dolnch sedmiek a pokrauje pes piky, piem vynechv ezky. Na obr. 14 a 15 je zachyceno schma nov klasifikace. Zjednoduuje se tak uren gnato-logickho typu a lze mezi sebou snadnji porovnvat jed-notliv hrbolky. Vechny horn a doln bukln hrbolky maj sv psmeno. Odpovdajc palatinln nebo lingvln hrbolky maj stejn psmeno doplnn slovkou 1 (jedna), (obr. 16 a 17). Zakrnl hrbolky, jako Carribelliho u horn estky, disto-bukln u doln estky anebo distln u doln ptky se oznauj eckmi psmeny. AFG je jedinou monost, jak sledovat ne-viditeln pozad jednotlivch st zub a zubnho oblouku. Tyto prvky na sebe vzjemn psob pi hypotetick optick he, kterou lze popsat jako linie, diagonly a prostory, kter jsou vzjemn harmonick a funkn, a kter cvien mysl za vech okolnost odhal.

Zmit Jak?

Na zklad ji zmnnch Gaussovch teori tkajcch se m-en vzjemn vzdlenosti dvou hvzd, z nich byla odvozena kivka numerickch prmr, je pi biologickch mench, mme-li vzjemnou vzdlenost dvou hrbolk, mon zskat pouze orientan prmrn hodnoty. Nemusme se tud za-bvat tm, zda je zskan men naprosto pesn, ale zda je dobr pro prci, kterou musme udlat. Je dleit pijmout tento zpsob mylen za sv a ne se ztratit v mikroskopu. Abychom mohli tuto modelan techniku pouvat co neje-fektivnji, je nezbytn mt nstroje k men, kter jsou velice jednoduch a snadno se shn (obr. 18 a 23). Pli sloit nstroje, mc s pesnost na setiny (digitln midla), ne-jsou pro tento el vhodn. Mechanick midla nebo kru-tka mc s pesnost na desetiny jsou dostaujc. Zvlt vhodn jsou dentln midla. Midlo nen pouze nstrojem pro men vzdlenost, ale hlavn kadodennm uitelem, kter nm umouje napravit chyby vznikajc naimi neust-le se upevujcmi zvyky. Je to tedy skuten nstroj, kter pi manuln fzi prce upravuje nae neuro-motorick schop-nosti.

Obr. 10 Obr. 11

Obr. 12

Obr. 13

40StomaTeam 5/2012


Obr. 15Obr. 14

Obr. 18 Obr. 19

Obr. 20 Obr. 21

Obr. 16 Obr. 17

jedinen wave one eenst 2. endomotor

X-SmartTM plus ve, co jste mli rdi na X-SmartTM a navc plus WaveOne reciprokan pohyb a kontinuln rotace

vbr nstroje na prvn pohled dky ISO barevnmu kdovn tlatko On/Off na mikromotoru

vynikajc pehled a pstup dky miniaturn hlavice kolnka


Srovnvac men a prvn AFG kl

Podle toho, co jsme se nauili z metod pouvanch uml-ci, se sname dostat anatomick sti zub do vzjemnho vztahu. Po dlouhm a pelivm pozorovn tisc model a lidskch st jsme schopni ci, e i mezi zcela odlinmi for-

Kniha italskch autor je urena vem dentlnm odbornkm, kte chtj pokroit v nronm umn tvorby anatomie umlch zub.

Pekvapiv funknm zpsobem jsou zde spojeny nejdleitj aspekty na prce exaktn parametry a umleck intuice. Prvn mylenka, kter se dostav po soustednm prostudovn knihy? Prv jsem pln pochopil, jak spojit sv znalosti artikulanch a podobnch teori s pirozenou morfologi zub! Budete mt chu si nabyt znalosti okamit vyzkouet v praxi.

Metoda AFG (anatomick funkn geometrie) je vsledkem matematick, statistick a geometrick analzy 200 st a 3000 pirozench zub vzkum pot pokraoval na kadodennch ppadech po dalch 19 let. AFG dopluje vechny znm gnatologick techniky.

pikov rekonstrukce chrupu jsou stle zaloeny pedevm na lidskm umu kniha vm pome toto umn povit na mistrovskou rove

AFG Modelling(ANATOMIC FUNCIONAL GEOMETRY)

Pirozen kodifikovan dentln modelace Alberto Battistelli, Dario Severino and Oto La Manna

314 stran 865 fotografi

ndhern zpracovan kniha velkho formtu ilustrovan asnmi fotografiemi

vcejazyn text vetn pekladu do etiny

Vce informac na www.stomateam.cz/knihy

Cena: 2990 K (124 ) + potovn a balnObjednvejte na: [email protected], +420 222 250 367, +420 724 954 996, +421 911 577 259

NYN DOSTUPN I V ETIN

mami zub se nachz jist konstantn vztahy. Prvnm vzta-hem, kter m sv praktick vyuit, a kter jsme ze zskanch daj vyvodili, je mezio-distln rozmr dolnho druhho e-zku nazvme jej prvnm klem. Tento rozmr se uvnit zubnho oblouku asto opakuje. Jeho nejvznamnj vyuit spov v urovn okluznho vztahu (obr. 24).

Obr. 22 Obr. 24

Obr. 23

COMPONEER00

1197

PRO V SMV.

Pekvapte pacienty jejich novm smvem bhem jedn nvtvy!

Inovativn. et as. Pekvapiv jednoduch. COMPONEER je pm kompozitn fazetov systm, kter se pouv pro rychl, snadn a bezpen nhrady jednoho nebo vce zub. Nabz nov perspektivy pro Vs a Vae pacienty. Vichni mte tedy dvod k smvu. www.componeer.info

Vhody materilu COMPONEER: Nen poteba dn laborato | Sta jedno oeten | Prodn estetick opravy za pouit run techniky | Snadn aplikace s prefabrikovanmi kompozitnmi fazetami | Vynikajc vsledek | Atraktivn pidan hodnota

Hu-Fa Dental a.s.Moravn 909765 02 Otrokovicetel: 577 926 226 - 228fax: 577 926 [email protected] www.hufa.cz

`bWkkk

ccb`cckcWkkddf[

W""

W

k

MERTENDENTAL

W`kW

kW`cb

k

x

kW`kk`

Wcc

ck`ck`

WbW`

WcWb

xk

kbWcb

`W`

Wk`kk

kb

bc

kW`kk`

Wcc

ckkb

WubcWb

k

c`b`ckc

c`bcc

k

`ckcb`W`

Wk`k

k

k

bbc

kW`c

`W`

W`Wkc

kW

W`k

`

cW`

`kWkxb

k`ck

kWubW

kbW`

k`

W`

W`

W`

k

x

k

x

k

x

x

kW`kk`

Wc

kW`kk`

Wc

kW`kk`

Wc

kW`kk`

Wc

kW`kk`

Wc

kW`kk`

Wc

kW`kk`

Wcc

ck`ck`

cc

k`ck`

cc

k`ck`

cc

k`ck`

cc

k`ck`

cc

k`ck`

cc

k`ck`

cc

k`ck`

cc

k`ck`

cc

k`ck`

cc

k`ck`

cc

k`ck`

cc

k`ck`

WbW`

WcWb

xk

WbW`

WcWb

xk

WbW`

WcWb

xk

WbW`

WcWb

xk

WbW`

WcWb

xk

WbW`

WcWb

xk

WbW`

WcWb

xk

WbW`

WcWb

xk

WbW`

WcWb

xk

WbW`

WcWb

xk

WbW`

WcWb

xk

WbW`

WcWb

xk

WbW`

WcWb

xk

kbWcb

`W`

Wk`kk

kbWcb

`W`

Wk`kk

kbWcb

`W`

Wk`kk

kbWcb

`W`

Wk`kk

kbWcb

`W`

Wk`kk

kbWcb

`W`

Wk`kk

kbWcb

`W`

Wk`kk

kbWcb

`W`

Wk`kk

kbWcb

`W`

Wk`kk

kbWcb

`W`

Wk`kk

kbWcb

`W`

Wk`kk

kb

bc

kb

bc

kW`kk`

Wc

kW`kk`

Wc

kW`kk`

Wcc

ckkb

WubcWb

k

ckkb

WubcWb

k

ckkb

WubcWb

k

c`b`ckc

c`bcc

k

c`b`ckc

c`bcc

k

c`b`ckc

c`bcc

k

`ckcb`W`

Wk`k

k

`ckcb`W`

Wk`k

k

k

bbc

k

bbc

k

bbc

k

bbc

kW`c

`W`

kW`c

`W`

kW`c

`W`

kW`c

`W`

kW`c

`W`

kW`c

`W`

kW`c

`W`

kW`c

Documents

stomateam 5/2012