Embed Size (px)
Citation preview
sto
pa
med
věd
a
(pra
vá p
řední)
sto
pa
med
věd
a
(lev
á z
adní
)
sto
pa j
ezev
ce
(pra
vá z
adní
) S
es
tav
il:
Mirosla
v K
uta
l, ilu
stra
ce s
top n
a p
řed
ní s
traně
ob
álk
y: L
udví
k K
unc
, os
tatn
í ilu
str
ace s
top:
Ga
brie
la
Váň
ová
. Te
nto
mat
eriá
l je p
raco
vní a
je u
rčen
výh
radn
ě p
ro v
nitř
ní
pot
řebu
Hnut
í D
UH
A O
lom
ouc
. P
od
ěko
ván
í:
V r
oce
20
19
pro
jekt
Vlč
ích
hlíd
ek
pod
po
řili:
Evr
opsk
á u
nie
– F
on
d s
oud
ržno
sti v
rá
mci
Ope
račn
ího
pro
gra
mu
Živ
otn
ího
p
rost
řed
í, M
inis
ters
tvo v
nitr
a Č
R,
Min
iste
rstv
o š
kols
tví,
mlá
de
že a
těl
ovýc
hov
y Č
R, L
ibe
reck
ý kr
aj,
Olo
mo
ucký
kra
j, K
arl
ova
rský
kra
j, Ú
ste
cký
kra
j.
V r
oce
20
19
vyd
alo
Hn
utí
DU
HA
Olo
mo
uc (
aktu
aliz
ova
né
vyd
ání
).
w
ww
.selm
y.c
z
Čle
nská
sekc
e v
lčíc
h hlíd
ek:
ww
w.s
elm
y.c
z/v
lcih
lid
ky
Naše
str
ánk
a n
a F
acebo
oku
: O
chra
na
velk
ých
šel
em
sto
pa v
lka
sto
pa
lišk
y
sto
pa
zají
ce
Milí
kam
ará
di,
vlk
obec
ný,
rys
ost
rovi
d a
medv
ěd
hnědý
patř
í m
ezi
celo
světo
vě o
hro
žené
dru
hy,
kt
eré
jsou
na
naš
em
územ
í ce
loro
čně
chrá
něny
. P
řest
o
jsou
tyto
še
lmy
stří
leny
pyt
láky
, kt
eří
čas
to m
ají
na s
vé s
traně
i ve
řejn
é m
íněn
í.
Ofici
áln
í pro
gra
m
na
zách
ran
u
velk
ých
šele
m z
ajiš
ťova
ný
min
iste
rstv
em
živ
otn
ího
pro
stře
dí
ješt
ě d
lou
ho p
o n
ávr
atu
prv
níc
h
šele
m d
o B
esk
yd v
podst
atě
neexi
stova
l.
V
polo
vině
90.
let,
z
potř
eby
rych
léh
o
a ú
čin
ného
op
atř
ení
na o
chra
nu v
zácn
ých
šele
m a
v a
tmosf
éře
negativ
níh
o p
osto
je
veře
jno
sti
k nim
se
tak
zro
dila
m
yšle
nka
V
lčíc
h h
lídek.
Je
dnou
z
mála
ce
st,
jak
um
ožn
it vl
kům
, ry
sům
a
medvě
dům
po
kojn
ý ná
vrat
do t
eri
torií,
kde
byli
v m
inulo
sti v
yhu
beni, je
totiž
pří
má o
chra
na v
teré
nu.
Stá
tní
och
rana
pří
rody
bo
huže
l st
ále
ne
má
dost
ate
k pro
stře
dků
ani
lidsk
ých
zd
rojů
na t
o,
aby
mo
hla
úči
nnou o
chra
nu v
elk
ých
šele
m
zajis
tit.
Pro
to
je
nutn
á
pom
oc
dobro
voln
íků.
Hnutí
D
UH
A
se
pro
ble
matic
e
velk
ých
šele
m
věnuje
od
roku
19
95,
soust
avn
ěji
od
roku
1999
(z
ah
áje
n
pro
jekt
Z
ách
rana
a
ná
vrat
velk
ých
pre
dáto
rů)
a
inte
nzi
vně
pak
od
roku
2008,
kdy
zača
lo
post
up
ně
re
aliz
ova
t něko
lik v
ětš
ích p
roje
ktů,
jejic
hž
cíle
m
je
mim
o
jiné
za
mezi
t nele
gáln
ímu
odlo
vu
velk
ých
šele
m
–
vlk
a,
rysa
a m
edvě
da a
um
ožn
it jim
návr
at
na n
aše
úze
mí.
S
oučá
stí
pro
jekt
ů
je
pro
to
ve
dle
osv
ěty
ve
řejn
ost
i, p
řednáše
k na
šk
olá
ch,
mediá
lní
kam
paně
a
och
rany
mig
račn
ích
koridorů
ta
ké
teré
nní
monito
ring
–
Vlč
í hlíd
ky.
Ty
pro
bíh
ají
hla
vně v
zim
ním
obd
obí,
kdy
jso
u š
elm
y n
ejč
ast
ěji
love
ny
(m
ají
totiž
zi
mní
srst
, kt
erá
je c
eněna
víc
e n
ež
letn
í,
záro
veň
také
pro
bíh
á
mys
liveck
á
sezó
na
a
še
lmy
moho
u
být
ulo
veny
jak
při s
pole
čnýc
h h
on
ech
, ta
k při
čeka
né).
Monito
ring p
robíh
á p
ředevš
ím v
obla
ste
ch
pře
dpo
kláda
ného
ča
stějš
ího
vý
skyt
u
velk
ých
šele
m.
Je z
am
ěře
n n
a s
ledová
ní
pobyt
ový
ch
znaků
še
lem
a
zn
ám
ek
možn
éh
o i
leg
áln
ího
lovu
. S
vým
pohyb
em
v
teré
nu
dobro
voln
íci
odra
zují
lovc
e
od
stře
lby
na
chrá
něná
zvíř
ata
. Z
vlášt
ě
důle
žitá
je l
oka
lizace
a p
ravi
deln
á k
on
trola
úje
dí,
n
a
kte
ré
jso
u
tato
zví
řata
lá
kána,
a
jejic
h
dokum
en
tace
, kt
erá
se
p
ředá
vá
pří
slušn
ým
org
án
ům
. P
oče
t kl
aden
ých
úje
dí
v posl
edníc
h l
ete
ch,
také
dík
y na
šim
akt
ivitá
m,
výra
zně p
okl
esl
. O
d r
oku
200
3 je
m
onito
ring z
am
ěře
n i
na s
ledo
vání
dalš
ích
chrá
ně
nýc
h ž
ivoči
chů –
lesn
ích
kurů
(te
třev
hlu
šec,
te
třív
ek
obecn
ý je
řábek
lesn
í)
a s
ov.
Sm
ysle
m V
lčíc
h h
lídek
je n
eje
n ú
činn
ě
zasa
ho
vat
pro
ti ile
gá
lním
u o
dst
řelu
vlk
ů,
rysů
a
m
edvě
dů,
ale
ta
ké
sezn
ám
it ši
roko
u
veře
jnost
s
důle
žito
stí
těch
to
velk
ých
pre
dáto
rů
pro
le
sní
eko
syst
ém
– p
řed
evš
ím s
jejic
h v
livem
na z
dra
votn
í sta
v
a
kondic
i le
sníc
h
kopyt
ník
ů
a p
ro o
bnovu
lesa.
Při
nad
měrn
ě
a
um
ěle
udrž
ova
nýc
h
vyso
kých
sta
vech
zvě
ře n
em
oho
u n
apř.
ry
sové
v
Be
skyd
ech
sa
mi
význ
am
ně
sn
ížit
poče
tnost
srn
čí z
věře
, v
žádné
m
pří
padě
pak
nem
ůže
dojít
k t
om
u,
že b
y pre
dáto
r sv
ou
přiro
zenou
koři
st
zcela
vy
hubil
(čast
á
ob
ava
m
ysliv
ců).
S
tavy
zv
ěře
m
ohou
být
bez
pro
blé
mů
re
gulo
vány
záro
veň č
lově
kem
i še
lmam
i.
Lesn
í e
kosy
stém
je
sl
oži
tý
org
an
ism
us,
sestá
vajíc
í z
de
setit
isíc
ů
dru
hů
a
mili
ónů
vazeb
me
zi
nim
i navz
áje
m,
kde
každ
é
vlákn
o m
á v
pom
ysln
é s
íti
stejn
ou
důle
žito
st
a ja
káko
liv m
eze
ra z
nam
en
á v
ážn
é n
aru
šení
eko
syst
ém
u.
Tak
se n
aše
lesy
, té
měř
sto
let
bez
trva
lé
pří
tom
nost
i ve
lkýc
h
pre
dáto
rů,
ocitly
v o
hro
žení.
P
řem
nože
ná
zvě
ř sp
ásá
zm
laze
ní
– m
alé
se
menáčk
y –
a b
rán
í ta
k přiro
zen
é
obn
ově
le
sa.
Lesn
íci
dne
s m
usí
vy
nakl
ádat
značn
é ú
silí
na o
chra
nu m
lad
ých
stro
mků
, pro
tože
m
ysliv
ci
nejs
ou
scho
pni
stavy
zv
ěře
re
gulo
vat.
D
íky
tom
u,
že
se
do n
aší
pří
rody
velk
é še
lmy
zača
ly v
race
t,
mám
e
dn
es
jedin
ečn
ou
m
ožn
ost
o
bn
ovi
t
ve z
dejš
ích le
sích
ztr
ace
nou
rovn
ová
hu
. V
íce
info
rma
cí
o
význ
am
u
velk
ých
šele
m
najd
ete
v
pu
blik
aci
„V
elk
é
šelm
y v
naši
ch
lesí
ch“
(ke s
taže
ní
na w
ww
.selm
y.cz
). I
pře
s dílč
í úsp
ěch
y och
ranářů
je
pyt
láct
ví
stále
nejv
ážn
ějš
ím
ohro
žením
pro
ve
lké
šelm
y.
V
lete
ch
199
7–20
03
napří
klad
počt
y ry
sů
celo
rep
ublik
ově
pokl
esl
y o
tře
tinu,
ačk
oliv
by
naopak
byl
o
přiro
zené,
aby
se
popula
ce
zvětš
ova
ly a
mla
dí
jedin
ci o
bsa
zova
li n
ová
te
rito
ria.
Oje
din
ělé
nále
zy
upy t
lače
nýc
h
rysů
js
ou
však
jen
zlo
mke
m
toho,
jak
velk
ý p
oče
t zv
ířat
(od
born
é
od
hady
kole
m
50
0
kusů
) m
usel
pad
nout,
a
by
se
jejic
h
sta
vy
takto
sníž
ily.
Vá
m
všem
, kd
o
nám
do
bro
voln
ě
pom
áh
áte
d
osá
hn
out
och
rany
těch
to
krásn
ých š
ele
m v
na
šich
lesí
ch,
dě
kuje
me.
sto
pa
ps
a
sto
pa j
ezevce
sto
pa r
ysa
SE
TK
ÁN
Í S M
YS
LIV
CI
Zac
hov
ejte
klid
a s
lušn
ě poz
dra
vte.
Poku
d s
e v
pro
ble
matic
e ve
lkýc
h š
ele
m a
mys
livost
i dob
ře o
rient
uje
te,
se
vstř
ícněj
ším
i je
dinci
se
pok
uste
o
šelm
ách
dis
kuto
vat
apod.
Pro
veď
te
pak
kr
átký
zá
pis
o zá
kladn
ích
pro
blé
mech
, kt
eré
mys
livci ve v
ztahu
k š
elm
ám
vním
ají, d
o on-lin
e z
áznam
u z
ter
énn
í poc
hůz
ky.
BE
ZP
EČ
NO
ST
A O
ME
ZE
NÍ
·
Z b
ezpeč
nos
tníc
h d
ůvod
ů je
vhod
né,
aby
Vlč
í hlíd
ky b
yly
min
imáln
ě dv
ouč
lenn
é. V
pří
pad
ě, ž
e s
e
rozděl
íte,
uči
ňte
tak
pou
ze n
a k
rátk
ou
dob
u a p
řesn
ě se
dom
luvt
e na
dob
ě a
mís
tě s
razu
.
·
Pře
d odc
hod
em d
o te
rénu
si v
ždy
ulo
žte t
ele
fonní
kont
akt
na k
oor
din
átora
setk
ání
neb
o čl
ena
z j
iné
skupin
ky.
Pozor,
mobi
lní sí
tě m
ají m
noh
de v
hor
ách š
patn
ý si
gná
l.
·
Mějte
s s
ebo
u vž
dy
vodu
a m
enš
í zá
sobu
pot
ravi
n.
·
Neza
pom
eňt
e,
že
vstu
pov
án
í do
nár
odn
ích
přír
odní
ch
reze
rvací
(N
PR
) je
za
kázá
no!
(záko
n
č.
114
/1992
Sb.
o
ochra
ně
pří
rody
a
krajin
y).
Výj
imko
u nejs
ou
ani
V
lčí
hlíd
ky.
Živ
oči
chov
é,
které
sl
edu
jem
e,
pot
řebu
jí kl
idové
zó
ny,
kter
é byc
hom
m
ěli
dod
ržova
t a
zabe
zpeči
t ner
uše
ný
průbě
h
pří
rodn
ích
pro
cesů
, o n
ichž
my
lidé
větš
inou
nem
ám
e a
ni p
otuch
y…
CO
DĚ
LA
T P
ŘI S
ET
KÁ
NÍ
S Š
EL
MA
MI
Vlk
i
rys
jsou
pla
ší
a čl
ově
ku
neu
blíž
í.
Vyc
hut
nej
te s
i ty
to
vzácn
é ok
am
žiky
… M
edv
ěd
rovn
ěž
konflik
ty
nevyhle
dáv
á,
avš
ak
může
dojít
k tom
u, ž
e h
o př
ekva
píte
. Z
achove
jte k
lid a
dbejte
těch
to p
oky
nů:
·
Poku
d
zpoz
oruj
ete
m
edvě
da
dřív
e než
on
zp
ozoru
je
vás,
tiš
e
se
vzd
alte
. K
dyb
y vá
s m
edv
ěd
zare
gis
troval, v
yhně
te s
e očn
ímu
kont
akt
u, d
ělej
te,
že m
edv
ěda
nev
idíte
a p
omalu
se
vzdal
ujte
z m
ísta
se
tkání.
·
Poku
d v
ás
medv
ěd
sledu
je, z
aho
ďte
kus
odě
vu n
ebo
jiný
pře
dmět,
aby
ste u
pout
ali
jeho
pozo
rnos
t.
·
V ž
ádn
ém p
řípad
ě se
nep
okouš
ejte
medv
ěda
ode
hnat
(nev
ykři
kujte
, n
ezv
ede
jte p
ohyb
ujíc
í se
ruce
nad
hla
vu
apod.)
, tím
je
n připo
utáte
m
edv
ědo
vu
poz
orn
ost
na
sebe
. P
okud
by
vás
medv
ěd
napadl,
nep
okouš
ejte
se h
ned
utéct
, ale
lehn
ěte
si n
a ze
m,
schul
te s
e d
o kl
ubí
čka,
hla
vu m
ezi k
ole
na,
ruka
ma
si c
hra
ňte
krk,
lokt
y tla
čte k
e ko
lenů
m.
Chrá
níte
si t
ak
živo
tně
důl
eži
té o
rgán
y. P
odr
obn
ější
dop
oruče
ní
k se
tkání
s m
edv
ědy
na
ww
w.s
elm
y.c
z.
·
Medv
ěd d
okáže
zabí
t je
dno
u ra
nou
kráv
u.
Pře
stože
doc
ház
í ke
každ
oroč
ním
u nap
aden
í čl
ově
ka n
apř.
na S
love
nsk
u, n
ebýv
ají
tato
zra
nění
sm
rteln
á. M
edvě
di
nem
ají
v úm
yslu
lidi
zabí
jet,
boj
í se
ná
s st
ejn
ě ja
ko m
y jic
h.
Při
překv
apiv
ém
set
kání
s č
lově
kem
jso
u st
reso
váni,
cítí s
e o
hrože
ni
a ch
tějí
se b
ráni
t,
pok
ud
nem
ají
kam
uté
ct.
KO
OR
DIN
ÁT
OŘ
I: M
ira K
uta
l: 7
28 8
32 8
89 (
Bro
um
ovsko a
celá
ČR
), K
rist
ýna
Fridr
ichov
á: 7
75 0
49
551
(Lib
ere
cko),
Mic
hal B
ojd
a: 734
233 (
Beskydy,
Javo
rník
y),
Tom
Kra
jča (
Cani
s): 733 3
84
944
(S
lezs
ké B
esk
ydy)
, Mart
in V
áňa
(P
avo
uk)
: 73
4 233
994 (
Javo
rník
y, B
ílé K
arp
aty)
, P
epč
a V
olfo
vá:
776
378 9
93 (
Šum
ava
), M
art
in K
raus (
Kre
ng):
776 6
47 6
94 (
Javo
rník
y),
Anič
ka Ř
ezníč
ková
773
677
055
(Jese
níky
), M
ichal F
elle
r 724 4
45
970 (
Jese
níky),
Honza K
ora
nda:
720 6
45
390 (
Bro
um
ovsko),
H
onz
a D
rapák:
776
500
272
(O
rlick
é h
ory)
, B
ára
Čern
á:
604
555
092 (
Rals
ko,
Koko
říns
ko),
Radek
Kří
ček:
723
435
156 (
Děč
ínsk
o), Š
těpá
nka
Kadl
eco
vá:
608
983
426 (
Kru
šné
hor
y)
OR
GA
NIZ
ÁT
OR
: H
nut
í D
UH
A O
lom
ouc
– M
ira K
uta
l – e
-mail:
info
@selm
y.c
z
Vlč
í hlíd
ky –
Kris
týna
Frid
rich
ová
– v
lci.hlid
ky@
selm
y.c
z
Rys
í hlíd
ky –
Pepč
a V
olfo
vá –
rysi.hlid
ky@
selm
y.c
z
Lit
era
tura
& p
ou
žité
ob
rázk
y: A
nděr
a, M
., H
oráč
ek
I., 1
982
: Poz
nává
me
naš
e sa
vce
. Mla
dá
Fro
nta
, Pra
ha.,
Ba
ng,
P., 2
00
4:
Anim
al tr
acks a
nd s
ign
s. O
xfo
rd U
niv
ers
ity P
ress,
Oxfo
rd.,
Buchne
r, M
., 2
001
: S
top
y.
Aven
tinu
m,
Pra
ha.,
Če
rven
ý, J
., K
oube
k,
P.,
Bu
fka,
L.,
19
99
: V
elké
še
lmy
v na
ší p
říro
dě.
Kor
šach
, P
rah
a.,
Dol
ejš,
K.,
19
72:
Sto
pařs
tví.
Pra
ha.,
Dun
gel,
J.,
Gei
lse
r, J
. 20
02:
Atla
s sa
vců
Čes
ké a
Slo
vens
ké r
epu
blik
y. A
cad
em
ia,
Pra
ha.,
Kru
pa,
M:
Lesn
í ku
rové
(76
/13
ZO
ČS
OP
Sa
lam
and
r, le
ták,
úst
ní s
děle
ní)
Šu
haj,
J.,
Kuz
ník
, H
., 20
03.
Ter
itoriá
lní z
nač
ky m
edv
ěda
brt
ník
a v
Ost
ravs
ké p
ánv
i. Ž
iva
,
4: 1
80
–18
1..
Pe
ters
on
, R
. T
., M
oun
tfo
rt,
G., H
ollo
m,
P.
A.
D., 1
966
: A
Fie
ld G
uid
e t
o t
he B
ird
s o
f B
rita
in a
nd
Euro
pe
. T
he R
ivers
i-d
e,
Pre
ss, C
am
brid
ge
. S
eto
n,
E. T
., 1
966.
Krá
l vlk
ů. O
lym
pia,
Pra
ha.
Zaz
nam
enáv
ám
e
pobyt
ové
zn
aky
vlků
, ry
sů,
medv
ědů,
kočk
y div
oké
a
vydry
. O
dliš
uje
me
je
od
dalš
ích
šele
m
(pes,
liš
ka,
jeze
vec,
psí
k m
ývalo
vitý
, ku
na)
, su
dok
opy
tník
ů (jele
n,
srnec
, pra
se d
ivok
é)
a za
jíce.
Dále
si
vším
áme
pobyt
ový
ch
znak
ů le
sníc
h k
urů
(te
třev,
jeřá
bek
), d
ravc
ů a
sov
, např.
pušt
íka b
ěla
vého,
a t
aké
čápa
čern
ého.
Vší
mám
e si
zkr
átka
vše
ho z
ajím
avé
ho,
na c
o na
razí
me,
moh
utn
ých s
trom
ů
nebo n
ezv
ykle
dra
stic
ky h
olo
sečn
ě pro
vedený
ch t
ěžeb
v le
sích
. F
otogra
fie
někt
erý
ch
pobyt
ový
ch z
nak
ů n
ale
znete
i n
a w
ww
.selm
y.c
z.
Nale
zn
em
e-l
i st
op
u
chrá
něné
šelm
y,
důkl
ad
ně
pro
zkoum
ám
e
oko
lí nále
zu
(50
–100 m
etr
ů n
a k
ažd
ou s
tra
nu),
zjis
tím
e,
zda
še
lma
krá
čela
, či
běže
la,
mís
to
co
nejp
řesn
ěji
lokaliz
uje
me
pom
ocí
G
PS
so
uřa
dnic
a pře
devš
ím n
ejz
řete
lnějš
í st
opy
změří
me
a
vyfo
togra
fuje
me
s m
ěří
tkem
(v
edle
sto
py
polo
žit
metr
, po
pří
pa
dě ja
kýko
li
pře
dm
ět
un
ifik
ova
né
velik
osti
–
obča
nsk
ý prů
kaz
nebo
podo
bn
ou k
art
u,
víčk
o z
PE
T
lahve
, m
ince
…).
Po
kud n
ám
pře
jí sn
ěh
ové
(n
ebo
blá
tivé)
po
dm
ínky,
poku
sím
e
se
zhoto
vit
sádro
vý o
dlit
ek.
Může
me t
aké
vyr
azi
t po
sto
pách
pro
ti sm
ěru
pohyb
u
zvíř
ete
a p
oku
sit
se o
bje
vit
jiná z
ajím
avá
mís
ta (
trus,
om
oče
né
paře
zy,
mís
to
kde
šelm
a
odpočí
vala
nebo p
ozo
rova
la o
kolí
apo
d.)
.
Ve
lmi
jed
nodu
še
změř
íme
dé
lku
–
vzd
ále
nost
o
d
pře
dníh
o
kon
ce
prs
tů
k za
dn
ímu
okr
aji
po
sledn
ího
, d
laňo
vého
(neb
o p
atn
ího
) m
ozo
lu,
ne
zap
očí
tává
me
vš
ak
drá
py.
Š
ířku
st
op
y zm
ěří
me
v j
ejím
ne
jširš
ím m
ístě
. V
elm
i dů
leži
té
je v
šak
i u
spo
řád
ání
sto
p v
te
rén
u,
tzv.
sto
pn
í d
ráh
a.
Vzd
ále
no
st
mez
i dvě
ma
řád
ky s
top
téh
ož
živo
čich
a n
azý
vám
e ší
řko
u k
roku
(ro
zkro
k).
Je
da
ná v
elik
ost
í zv
íře
te i
způ
sob
em p
oh
ybu
. D
élka
kr
oku
je
vz
dá
len
ost
m
ezi
d
věm
a
po
so
bě
jdo
ucí
mi
otis
ky
téže
ko
nče
tiny.
Z
mě
řím
e
ji n
ap
říkl
ad ja
ko d
élk
u o
d p
řed
níh
o o
kraje
sto
py
pře
dn
í tla
py
k p
řed
ním
u
okr
aji
téže
tla
py
při
ná
sle
dujíc
ím k
roku
. N
ázo
rně
to
mů
žem
e v
idě
t n
a o
brá
zku
.
Ob
r. 1
. S
top
y š
ele
m m
ěří
me
be
z d
ráp
ů
(a–
dél
ka,
b–š
ířka
).
Orie
nta
ční
rozm
ěry
vyb
ran
ých
st
op
mů
žete
vid
ět
v t
ab
ulc
e
na
str
aně
10
.
• V
yb
ere
me
si co
ne
jzře
teln
ějš
í st
op
y a
zm
ěří
me
dé
lku
a
šířk
u
ne
jmén
ě
pěti
různ
ých
(je
-li
to
mo
žné
) o
tisků
za
dníc
h a
pře
dn
ích
sto
p;
•
sto
py
vyfo
tíme
sp
olu
s
pra
vítk
em,
čím
ví
ce
sto
p, t
ím lé
pe
• zá
sadn
ě f
otím
e k
olm
o n
a st
opu
z co
ne
jmen
ší
vzd
ále
no
sti;
• p
ři vě
tším
po
čtu
nále
zů r
ůzn
ých
stop
níc
h
dra
h
je
do
bré
si
je
dn
otliv
é
nále
zy
na
sn
ímcí
ch o
zna
čit
nap
ř. č
ísle
m n
apsa
ným
d
o s
něh
u n
eb
o j
iným
kó
dem
(zv
lášt
ě p
oku
d fo
tíme
jede
n n
ále
z ví
cekr
át)
, p
ro
po
zdě
jší
sprá
vné
přiř
aze
ní;
• sto
pní
d
ráh
y -
fotím
e sl
ed
3–4
sto
p
(s p
raví
tkem
a z
na
čko
u z
ne
jmen
ší m
ožn
é vz
dá
leno
sti)
a p
ak
jed
notli
vé s
top
y z t
oho
to s
led
u.
Vše
chn
y ú
da
je u
ved
eme
do
pří
slu
šnýc
h p
olíč
ek
v o
n-li
ne
fo
rmu
láři
„Mo
je n
ále
zy –
no
vý“
v čl
en
ské
sekc
i V
H.
Při
více
nál
eze
ch z
a p
och
ůzk
u (
i p
oku
d jd
e o
ste
jný
dru
h še
lmy)
vyt
voří
me
zá
znam
o
ka
ždé
m n
ále
zu z
vláš
ť, s
tejn
ě j
ako
při
nále
zu v
íce
sto
pníc
h d
rah
po
blíž
se
be,
kd
y si
ne
jsm
e ú
pln
ě jis
ti, ž
e j
de
o s
tejn
ého
jed
ince
. P
op
is n
ále
zu a
do
plň
ujíc
í ú
da
je k
něm
u p
odro
bně
ro
zep
íše
me
v p
řísl
ušn
ých
po
líčká
ch.
Rozm
ěry
sto
p a
sto
pn
ích
dra
h š
ele
m n
ám m
oh
ou p
omo
ci u
rčit,
o j
aké
ho
jed
ince
se
jed
ná,
na
pří
kla
d z
da š
lo o
mlá
dě
ne
bo d
osp
ělé
ho r
ysíh
o s
amce
. U
ptá
ků p
ost
upu
jem
e p
odo
bně
: zm
ěří
me
dé
lku
od
po
sledn
ího
člá
nku
pro
stře
dníh
o (
ne
jdel
šíh
o)
prs
tu a
ž p
o k
onco
vý č
lán
ek
za
dn
ího
prs
tu,
je-li
otiskn
ut.
Ta
ké z
azn
amen
ám
e d
élk
u to
hot
o za
dn
ího
prs
tu z
vlášť
. Š
ířka
sto
py
je
dá
na r
ozp
ětím
kra
jníc
h p
rstů
. Sto
py
u p
táků
mě
řím
e i
s o
tisky
drá
pů.
Drž
me
se
osv
ědče
ného
pra
vidla
: čí
m
hlu
bší
a
zřete
lněj
ší
stopa
, tím
le
pší
výsl
edek!
Postu
p
je
nás
ledo
vný:
V
ybr
ano
u st
opu
opa
trně
zbav
íme
neč
isto
t.
Sto
pu
může
me
ohra
nič
it tv
rdým
pap
írem
, aby
se
sá
dra
poz
děj
i pří
liš n
erozt
éka
la.
Do p
řipra
vené
nád
obky
nal
ijem
e st
ude
nou
vodu
a p
řisy
pává
me b
ílou
sádr
u.
Sádr
u s
ypem
e do
té
dob
y,
než
se
vytv
oří
m
alý
ko
peče
k sa
hajíc
í
nad
hla
dinu.
P
oté
sm
ěs
dok
ona
le
pro
míc
hám
e.
Podl
e pot
řeby
dál
e p
řisy
pává
me s
ádr
u. S
ádr
a n
esm
í být
ani
říd
ká,
ani
pří
liš h
ustá
. T
akovo
u sá
dru v
lijem
e d
o nej
hlu
bšíh
o m
ísta
a d
o zb
ytku
sto
py s
ádr
u ro
zetř
eme v
ěté
vkou
neb
o prs
tem
,
abychom
zachytili
v o
dlit
ku c
o n
ejv
íce d
etailů
(drá
py).
Pot
é sá
dru n
echám
e u
tuhnou
t; d
le p
očas
í asi
20
–30 m
in.
O t
om
,
že j
e odl
itek
připr
ave
n k
vyjm
utí,
se
př
esv
ědčí
me
velic
e
jedn
oduc
hým
způs
obe
m,
a to
tak,
že
such
ým p
rste
m
pře
jede
me
po
pov
rchu
sá
dry.
Netla
čím
e!
Jest
liže s
e prs
t nez
aba
rvil
od
sádr
y, j
sme
hot
ovi
. O
dlit
ek
opa
trně
vyjm
eme
z p
odkla
du
nap
ř.
pom
ocí
kl
ací
ku,
zaba
líme
do
nov
in
a v
loží
me
do
igel
itové
ho
sáčk
u. D
om
a neb
o
v ch
atě je
j musí
me
ješt
ě dos
uši
t. N
a p
loch
é st
raně
su
chéh
o odl
itku
nes
mí
chybět
: lo
kalit
a,
datu
m
nále
zu,
jméno
nál
ezc
e,
a p
oku
d js
me
si j
isti
urč
ení
m,
tak
i ur
čení
zv
ířet
e.
Tak
ovýt
o odl
itek
naj
edn
ou n
abýv
á fa
ktic
ké p
odoby a
může
me j
ej p
ouží
t ja
ko
dokum
ent
o vý
skyt
u
chrá
něný
ch
šele
m
v dan
é lo
kalit
ě.
Budete
-li
pro
cháze
t ko
lem
hor
skýc
h c
hat
neb
o pen
-
zionů
, nab
ídně
te
pro
hos
ty
zdar
ma
letá
čky
a
bro
žurk
y o
šelm
ách,
kter
é m
ůže
te
dost
at
od
koor
din
átora
. D
ále
je
m
ůže
te
nec
hat
nap
ř.
v info
centr
ech,
v r
esta
uračn
ích
za
říze
níc
h,
na u
nive
rzitá
ch a
pod.
C
o n
ejdří
ve p
o uko
nče
ní p
ochůz
ky v
ypiš
te v
čle
nské
sekci
VH
(w
ww
.selm
y.c
z/v
lcih
lidky)
on--
line
zázn
am
z p
ochůz
ky (
zálo
žka
Moje
pochůzky)
a zá
znam
o
nál
eze
ch,
máte
-li
něj
aké
(zá
ložk
a M
oje
nále
zy).
Osv
ědč
ilo
se
děl
at
si
poz
nám
ky
běhe
m
cest
y
a p
o n
ávr
atu
je p
řeps
at.
Může
te
také
za
vést
ře
č na
šelm
y při
rozh
ovo
ru
s t
uristy
nebo m
ysliv
ci. P
om
ůže
te t
ím p
ři osv
ětov
é
prá
ci,
jejím
ž cí
lem
je
, aby
ve
řej-
nos
t pře
stal
a
tole
rova
t ile
gáln
í lo
v še
lem
. V
aše
prá
ce poslo
uží
jako
ce
nný
zdr
oj
info
rmac
í
i v
pří
pad
ě, ž
e js
te n
a žá
dnou
vzá
cnou
stopu
ani
úje
ď
nen
arazi
li,
pro
to
pro
sím
ode
vzdá
vejte
i „nen
álezo
vé“
poc
hůz
ky.
DO
PO
RU
ČE
NÉ
VY
BA
VE
NÍ V
LČ
ÍCH
HL
ÍDE
K
Zim
ní
vyb
aven
í: V
kaž
dém
pří
pad
ě dop
oruču
jem
e m
ít d
obro
u z
imní
obu
v a v
last
ní n
ávle
ky.
Když
je d
ost
sněh
u, n
ejlé
pe s
e osv
ědč
ily s
něž
nic
e.
Na
pravi
del
nýc
h zá
kladn
ách
Vlč
ích h
lídek
je
vždy
možn
ost
si n
ěkolik
pár
ů z
apů
jčit.
V n
ěkte
rých
ter
éne
ch s
e daj
í dob
ře v
yuží
vat
i běž
ky.
Pro
jdet
e s
ice
velk
é úze
mí, a
le z
ajím
avé
st
opy
vám
při r
ychlé
m s
višt
ění
moho
u uni
knou
t…
Po
travin
y:
nik
dy
si n
ezap
omeňt
e vz
ít s
sebo
u dos
tate
čné
množ
ství
pot
ravi
n a
teku
tin.
Po
třeb
y p
ro m
on
ito
rin
g:
mapa,
metr
, sá
čky
a la
hvič
ky n
a tr
us č
i srs
t, c
hyt
rý t
ele
fon
neb
o G
PS
a f
oto
apar
át,
čelo
vka/b
ate
rka, nůž
, lé
kárn
ička
tato
pří
ručk
a…
Dál
e se
ho
dí:
dal
eko
hle
d,
náh
radn
í bat
erky
do
foťá
ku,
nokto
viz
or.
N
a o
dlé
ván
í sto
p:
sádr
a, k
elím
ek
na
rozm
ícháv
ání, P
ET
láhev
s v
odo
u, s
taré
nov
iny.
PO
HY
B V
TE
ŔE
NU
B
ěhe
m t
erénn
í poc
hůz
ky b
edliv
ě sl
edu
jem
e oko
lí a s
am
ozř
ejm
ost
í je
zac
hov
ání
tic
ha
v le
se,
kde j
sme
jen
na
náv
štěvě
. V
yuží
vám
e p
ředevš
ím t
urist
ické
tra
sy,
pro
jeté
lyž
ařs
ké t
rasy
(ne
chod
it ale
ve
stopě
!),
proje
té
lesn
í ce
sty.
Nepo
uštím
e s
e d
o s
trm
ých
a n
epře
hle
dnýc
h te
rénů,
kde
byc
hom
mohl
i pla
šit
zvěř.
Zazn
am
enává
me
n
ále
zy
úje
dí,
a
ť již
ne
legáln
ích
masi
tých
nebo
velk
é
mn
ožs
tví
rostlin
nýc
h
a
dalš
í podezř
elé
akt
ivity
v
blíz
kost
i pose
dů
nebo
krm
eliš
ť.
Zjiš
těné
skute
čnost
i uve
de
me
do z
ápis
u z
poch
ůzk
y v
sekc
i Mys
liveck
á č
inn
ost.
P
OS
ED
Y –
vší
mám
e si
lid
skýc
h st
op
a s
tavu
pos
edu
, z
toho
uso
udí
me,
zda j
e p
osed
pou
žíva
ný,
neb
o
opu
štěný.
V b
lízko
sti p
osed
ů,
zvlá
ště
zate
plený
ch,
se m
oho
u vy
skyt
ova
t úje
di,
a p
roto
sm
ěrem
, kt
erým
vede
oké
nko
, 20–5
0 m
pro
zkou
mám
e te
rén.
SE
NÍK
Y A
KR
ME
LC
E –
zjis
tím
e, č
ím s
e p
řikrm
uje,
por
ozh
lédn
eme s
e p
o s
topá
ch a
tru
su.
Pro
tože
se
do tě
chto
mís
t v
zim
ě s
tahu
je hro
madn
ě sr
nčí
a
je
lení
zvě
ř, př
íp.
div
očá
ci,
láka
jí ta
to m
ísta
i
jejic
h
pre
dáto
ry. R
ysy
moho
u ta
ké lá
kat hlo
davc
i, kt
eří s
e s
tahu
jí za
obilk
am
i vyp
adáv
ajíc
ími z
e se
na.
ÚJE
DI
(náv
nad
y, lá
kadla
) se
vys
kytu
jí vě
tšin
ou p
oblíž
pos
edů
, zv
lášt
ě z
ate
ple
ných
a s
dob
rým
pří
stupe
m
(asf
alto
vé c
est
y).
Rozl
išuje
me r
ost
linné
úje
di n
a býl
ožr
avc
e a v
šežr
avc
e a m
asi
té n
a m
aso
žravc
e. Z
e zn
ění
§
40
ods
t.
1
záko
na
č.166
/99
Sb.
, o
vete
riná
rní
péč
i (v
ete
rinár
ní
záko
n)
jedn
označ
ně
vypl
ývá,
že
pře
dkl
ádá
ní m
rtvý
ch z
vířa
t či
jaký
chko
li je
jich
část
í na
újedě
je n
ezáko
nné
– a
to
všude
, nej
en
v ch
ráně
ných
úze
míc
h. V
íce
na
ww
w.s
elm
y.c
z.
Do
kum
enta
ce
mas
itýc
h
úje
dí:
M
asité
új
edi
nej
lépe
fo
togr
afu
jem
e,
a
to
tak,
aby
chom
za
bra
li úje
ď
i s
pos
ede
m (
přesn
é urč
ení
mís
ta),
na
dru
hém
, pří
p. t
řetím
sní
mku
by
mě
l být
zach
ycen
det
ail
náv
nad
y.
Vší
mám
e s
i sto
p lid
í a š
ele
m v
oko
lí új
edi
, dr
uhu
masa
, je
ho s
táří
a z
da
a ký
m b
ylo n
ačato
. Ih
ne
d po
náv
ratu
in
form
ujte
koor
din
átora
setk
ání, a
by m
ohl
o b
ýt c
o n
ejdř
ív z
ahá
jeno
šetř
ení
za ú
čele
m o
dstr
aně
ní ú
jedi
. R
ost
linné
úje
di
moho
u nav
štěvo
vat
i m
edv
ědi
. M
asi
té n
ávnad
y urč
ené
liš
kám
vša
k ča
sto
nav
štěvu
jí i
vlci
, vý
jimečn
ě ry
s. P
oku
d by
vša
k n
a ú
jedi
leže
l m
rtvý
pes
, je
to
mo
žná z
nám
ka p
okusu
o n
elegá
lní
lov
vlka
. Liš
ky c
ítí z
psů
resp
ekt
, zatím
co v
lci h
o ch
ápou
jako
vetř
elc
e.
Vší
mám
e si
a
foto
doku
mentu
jem
e
pod
ezř
elé
aut
omobi
ly
a
mot
ork
áře
nac
ház
ejíc
í se
m
imo
cest
y
s pov
ole
ným
vje
zdem
(poznam
ená
me s
i S
PZ
). D
ále
sle
duje
me
chov
ání
turist
ů,
kole
je v
yje
té v
e s
něh
u nap
ř. v
blíz
kost
i pos
edů
a r
eze
rvací
, ne
šetr
ně
pro
vede
né t
ěžb
y v
běž
ném
lese
. Z
aznam
ená
vám
e ta
ké,
zda
ned
ocház
í tě
žbou
, sb
ěrem
lesn
ích p
lodů
či j
iným
i akt
ivita
mi k
poš
kozo
vání
chrá
něný
ch ú
zem
í.
V t
éto
kapito
le v
ám p
řiblíž
íme s
topní
chara
kteris
tiky
jednot
livýc
h d
ruhů
velk
ých š
elem
, kt
eré s
leduje
me,
pří
padně
dru
hů,
se
který
mi j
e m
ožné
jejic
h s
topy
zam
ěnit.
Rys
ost
rovi
d (L
ynx
lynx
) m
á st
opu
ví
cem
éně
ku
lato
u,
se
čtyř
mi
prs
tový
mi
pol
štářk
y (p
řední
konč
etin
y m
ají
sice
pět
prs
tů,
ale
pa
lec /p
rvní
prs
t/
je
pos
unu
t vy
soko
, ta
kže
se
neotiskuje
) o
velik
osti
5–10
cm
.
Někt
eří
ry
si
mají
stopu
m
éně
neb
o ví
ce
asy
metr
icko
u -
podle
to
ho
může
me
urči
t, z
da
se je
dná
o pra
vou,
nebo l
evou
stopu
. N
ejd
elší
je
v to
mto
pří
pad
ě vž
dy
třetí
prst
(pro
stře
dník
),
poto
m
prs
tení
ček
(čtv
rtý
prst
),
uka
zová
k (d
ruhý
prs
t).
Spol
ehl
ivý
znak,
kte
rým
sto
pu r
ysa
odl
iším
e o
d sto
py
psa,
je
dvou
vrc
ho
lové
neb
o ale
spoň
rovn
é za
konč
ení
pře
dní
část
i pat
níh
o m
ozolu
. P
atn
í m
ozo
l psa
je
větš
inou
kula
tý.
Dalš
í ro
zliš
ova
cí
znaky
jsou
uvedeny
v ta
bulc
e
č.
1
a
na
obr
. č.
3.
Rys
se
nej
čast
ěji
poh
ybuje
ch
ůzí
neb
o
pom
alý
m
kluse
m,
kdy
klade
za
dní
tlapu
do
stopy
pře
dní.
Při
nor
máln
í ch
ůzi j
e dél
ka k
roku
kole
m 8
0 cm
, př
i klu
su a
ž 130
cm
, př
i ryc
hlé
m ú
prku
kole
m 1
50
cm,
při
skoku
i
něk
olik
m
etr
ů.
Rozm
ěry
vš
ak
sam
ozře
jmě
závi
sí
na
poh
laví
, st
áří
a ve
likost
i zv
ířete
. P
ředn
í st
opa
je
o
pozn
ání
větš
í než
zadní.
Zat
aži
teln
é drá
py
se
otis
kují
jen
výjim
ečn
ě (k
luzk
ý pov
rch,
zmrz
lý
sníh
, pru
dké
stoup
ání
neb
o
kle
sání
, odr
az
při s
koku
apo
d.).
Rys
rád
využí
vá p
adlý
ch k
menů
a s
kaln
ích
řím
s.
ry
s p
es
1 vr
chol
pat
ního
moz
olu
dv
ouvr
chol
ový
nebo
rov
ný
vrch
ol p
atní
ho m
ozol
u za
kula
cený
2 vš
echn
y pr
sty
maj
í tva
r ov
álný
po
stra
nní p
rsty
maj
í spí
še tr
ojúh
elní
kovi
tý tv
ar
3 m
ezi p
rost
ředn
í a p
ostr
anní
prs
ty
lze
prol
ožit
přím
ky
pros
třed
ní p
rsty
jsou
jako
by p
osaz
eny
na
pos
tran
ních
prs
tech
4 m
ezi j
edno
tlivý
mi p
rsty
jsou
vět
šino
u
pom
ěrně
vel
ké m
ezer
y pr
sty
jsou
blíz
ko s
ebe
4
3
2
3
2
4
1
1
5
Vlk
obe
cný
(Cani
s lu
pus)
má
čtyř
prst
ou
stopu
(pla
tí t
otéž
jako
u r
ysa:
i k
dyž
je p
ředn
í ko
nčet
ina
pět
iprs
tá,
prv
ní
prs
t se
neotis
kuje
) se
zř
ete
lným
i otis
ky
drápů
, zn
ačně
po
dobnou
sto
pám
psa
. O
bzv
lášt
ě pře
dní
stopy
jso
u vc
elk
u k
ula
té.
Na
rozdíl
od
rysa
nej
sou
stopy
vlk
a asy
metr
ické
, pr
ost
ředn
í dva
prs
ty d
osahu
jí st
ejn
é dé
lky
a j
sou
rovn
obě
žné.
Zad
ní s
topy
js
ou
menš
í a
pro
taže
nějš
í, tv
arem
ví
ce
pod
obné
liš
čím
. Jednotliv
ou sto
pu t
edy o
dliš
íme o
d psí
těžk
o. V
zim
ě n
ám
pom
ůže
sle
dova
t st
opn
í drá
hu a
vší
mat
si c
hov
ání
zví
řete
. V
lci s
e v
yznaču
jí tím
, že
při k
lusu
otis
kují
své s
topy
do
pří
mky
(č
áru
jí –
obr
. 5)
; kl
ado
u za
dní, m
enš
í tla
py p
řesn
ě do
stop
větš
ích
pře
dní
ch
tlap
(vzn
iká
dvo
jotisk).
V
lci
čast
o
klušo
u dlo
uhé
úse
ky p
o vr
stevn
ici,
na
rozd
íl od
psa,
kte
rý n
edok
áže
drž
et
směr
, kl
ičku
je a
různ
ě o
dbíh
á k
předm
ětů
m n
a tr
ase
. Jdou-li
vlci
ve
smečc
e hlu
bším
sněh
em,
klado
u sv
é n
ohy
do
stop
prv
ního
vlka
, ta
kže
se
ned
á urč
it,
kolik
vl
ků
sto
py
zanech
alo;
jedi
ně
pře
d p
řeká
žkou
(křo
visk
o,
pad
lý k
men)
se
sto
py r
ozb
íhaj
í.
Medv
ěd
hně
dý (
Urs
us
arc
tos)
má s
topu
sn
adno
roze
znat
eln
ou d
íky
její
velik
ost
i a
tvaru
. O
tisk
předn
í i
zadn
í tla
py
je
pět
iprs
tý,
se
siln
ými
drápy
. M
edv
ědi
patř
í m
ezi plo
skochodce –
to z
nam
ená
, že
doš
lapu
jí st
ejně
jako
na
př.
prim
áti
na
celo
u plo
chu
chod
idla
. Z
adní
sto
pa
tak
připo
mín
á ot
isk
bos
é noh
y čl
ově
ka,
z př
edn
ího
chod
idla
se
běž
ně
otis
kuje
je
n př
edn
í čá
st.
Při
typic
ké
pom
alé
ch
ůzi
je d
élka
kro
ku,
při
níž
je zadn
í šl
ápě
j kl
ade
na d
o pře
dní, p
ouze
50
–60
cm.
V
zim
ě
nal
eznem
e
sto
pu
jen
vzácn
ě,
pro
tože
m
ed
vědi
sp
í (n
epra
vým
zim
ním
spán
kem
).
Obr.
5.
Sto
pn
í drá
ha v
lka.
Pes
(Canis
fa
mili
aris)
–
sto
py
velm
i
variabiln
í, za
měni
teln
é s
liščí
mi
vlčí
mi.
K
odl
išení
možn
o pou
žít
výše
uve
den
á pra
vid
la.
U n
ěkte
rých
psů
se
neo
tisku
jí dr
ápy
, a
je
tedy
možn
á zá
měna
s ry
sem
.
Zaz
nam
ená
me
dru
h ko
řisti,
poh
laví
, st
áří,
kond
ici,
mís
ta p
oraně
ní,
dál
e kd
e b
ylo
zvíř
e nač
até,
zda
byl
o n
ačat
é
více
dru
hy
zvíř
at,
vším
áme s
i st
op
v ok
olí.
Nejle
pší
způs
ob
doku
me
nta
ce j
e f
oto
gra
fie
(neb
o vi
deoz
ázn
am
).
Zab
erem
e je
dnak
celé
mís
to z
dál
ky,
dal
ší s
ním
ky v
ěnu
jem
e det
ailů
m n
a tě
le k
ořis
ti (s
topy
po
zubech,
drá
pech
atd
.).
Podr
obně
ji o
moni
toring
u st
ržené
ko
řist
i ve
zv
lášt
ní
Met
odi
ce
(ke
staže
ní
na w
ww
.selm
y.c
z/k
orist)
.
Rys při l
ovu
vyu
žívá
mom
entu
pře
kvape
ní a
po k
rátk
ém p
roná
sledo
vání, p
okud
je ú
spěšn
ý, k
oři
st z
abí
jí uduše
ním
neb
o zl
omení
m
vazu
(n
a ka
dáve
ru či
stá r
ána
po
rysí
m st
isku
s
min
imáln
í kr
evní
podlit
inou).
Při
závě
rečn
ém b
oji s
e r
ys z
mítajíc
í se
koř
ist
snaž
í zachytit
tla
pam
i s v
ytaž
ený
mi o
strý
mi d
rápy
, a
tak
doc
ház
í ča
sto
k
pro
řízn
utí
kůže
obě
ti hlu
boko
do
masa
. U
smrc
eno
u ko
řist
větš
inou
nač
íná
na
kýtá
ch (
vzácn
ěji
na
ple
cích
),
a pok
ud
nen
í vy
rušo
ván,
pra
videl
ně
se
k ní
vr
ací
a
během
3–7 n
ocí
ji se
žere
. P
one
chává
je
n v
nitř
nos
ti, k
ost
ru,
hla
vu a
kůži
, kt
erou
běh
em ž
raní
pos
tupn
ě oh
rnuje
pře
s hla
vu.
Nesp
otř
ebo
vanou
kořist
rys
pře
krýv
á tr
avi
na-m
i, lis
tím
nebo
sněhem
.
Tak
é
psi
loví
ko
řist
št
vaní
m,
chova
jí se
vš
ak
chao
tičtě
ji než
vlc
i,
kořis
t ko
ušou
bez
ro
zmys
lu
po c
elé
m t
ěle
, a p
okud
ji st
rhno
u, c
hyt
nou
ji za
hrd
lo a
tře
pou
s ní.
Kořist
psů
má č
ast
o n
a ce
lém
těle
pot
rhan
ou k
ůži
a s
ilně
roze
rvané
rány
na
hrd
le a
hla
vě.
Čast
o ko
řist
ani
nena
čnou,
pok
ud
ano
, vy
tahu
jí st
řeva
a z
ačn
ou
vnitř
nos
tmi t
rávi
cího
trakt
u.
Liš
ky
loví
převá
žně
drobn
é sa
vce
a
ptá
ky,
obč
as
nem
ocnou
sp
árk
ato
u zv
ěř,
kt
ero
u
dlouh
o št
vou
a o
pako
vaně
kouš
ou
po
těle
, us
mrc
ují
pro
hryz
ává
ním
hrd
la m
alý
mi
ost
rým
i zo
ubky
(pro
děra
vělá
kůže
). J
ako
pře
dch
ozí
pso
vité
šelm
y, i
liška
nač
íná
kořis
t na
břiše
. Č
ast
o o
ddělu
je h
lavu
a k
onč
etin
y, k
teré
odta
huje
pry
č.
Může
se p
řiživ
ova
t i n
a ka
dáve
rech
ulo
venýc
h v
lky
neb
o ry
sy.
Dra
vci
a kr
kavc
ovi
tí se r
ovn
ěž
moho
u př
iživ
ova
t na
kadá
vere
ch u
love
ných
jin
ými
živo
čich
y. T
ypic
ké j
e
vyšk
ubáv
ání
srs
ti, o
tisky
zobá
ku n
a ok
rajíc
h p
loch
ých k
ost
í, v
yklo
vává
ní o
čí. Ž
iví se
pře
devš
ím v
nitř
nos
tmi.
A
B
C
D
E
foto
gra
fie,
náčr
tek,
zm
ěří
me v
elik
ost
, vz
dále
nost
od
zem
ě,
stáří
šk
rábanců
, pří
padně
se
bere
me
chlu
py
Rys
za
nech
ává
v
kůře
ch
arakt
erist
ické
rý
hy
(bro
usí
si
drá
py)
; m
edv
ěd
kůru
odí
rá d
rápy
a č
ast
o t
aké
vyh
ryzá
vá
zuba
ma
až
do
dře
va,
větš
inou
do
výšk
y 1,
5 až
2,5
m
.
Otírá
ním
o
poš
koze
né
stro
my
se
„par
fém
uje
“ pry
skyř
icí,
ve k
teré
pak
zůst
ávají
zach
yce
ny je
ho ch
lupy
. V
ybír
á s
i st
rom
y zd
aleka
vid
iteln
é, n
ejča
stěji
jehl
ičnan
y o
prů
měr
u 2
0–
40 c
m.
Med
věd
í tr
us
vypad
á ve
lmi
různ
orodě
(3
–6
cm
tlust
ý vá
lec,
nep
ravi
del
ná
hro
mada
a
nebo
i ří
dké
le
jno
podobné
krav
ském
u),
ch
ara
kter
istic
ká
je
rozp
oznate
lnost
je
dno
tlivý
ch
souč
ást
í zp
ůso
ben
á ned
okona
lým
tr
áve
ním
. B
ěhe
m v
ege
tačn
í se
zóny,
kdy
se m
edv
ědi
živ
í hla
vně r
ostlin
nou s
travou,
obsahuje
mno
žstv
í se
men
lesn
ích p
lodů
. V
ydří
tru
s nac
ház
íme
na k
am
enec
h p
odél
řek,
čast
o p
od m
ost
y. J
e p
rotá
hlého
tva
ru,
slože
ný
z ko
stí
a šu
pin
ryb č
i jin
ých
zbyt
ků v
odn
ích ž
ivoči
chů
(kru
nýřů
raků
, la
stur
škebl
í).
Výr
azn
ě p
áchne
ryb
ino
u.
Může
me n
ajít
také
zbyt
ky p
otra
vy v
ydry
: oca
sy č
i za
dní
část
i tě
la r
yb;
vydr
y to
tiž z
ačí
nají
konz
um
ova
t ry
by t
éměř
výhra
dně
od h
lavy.
Tru
s t
etře
va m
á h
ouse
nkovi
tý t
var,
zhr
uba
1 c
m s
ilný
a 2
–6 c
m d
louh
ý, p
řiče
mž
slepi
ce m
ají
trus
menš
í (T
ab.
3).
Pla
tí p
řitom
, že
dél
ka k
olís
á v
íce
než
tlo
ušť
ka (
z dův
odu
rozp
adn
utí
trusu
je t
aké m
ožná
zám
ěna
s tr
use
m
jeřá
bka
o d
élce
cca
2,5
cm
, ale
tlo
ušťk
a je
vžd
y m
ax.
0,6
cm
). O
bsa
huje
zbyt
ky je
hlič
í, p
upen
ů, b
obu
lí, j
ade
r.
Býv
á u
kládá
n p
od s
trom
y, k
de
ptá
ci h
řaduj
í, v
čer
stvé
m s
tavu
býv
á zb
arve
n v
zele
nožl
utý
ch o
dstínec
h (
v zi
mě
slože
n h
lavn
ě ze
zb
ytků
jehl
ičí)
, poz
děj
i hně
dý až
šedý
. P
od
stro
my
může
me
nal
ézt
i
kašo
vito
u hm
otu
– v
ýpra
š sl
epé
ho s
třeva
.
Jeřá
bek
má v
álc
ovi
tý t
rus
stej
ně
zbar
vený
, dél
ky a
si 1
,5–2 c
m a
šíř
ky 0
,5–0,6
cm
, na j
ednom
konci
tupě
plo
chý,
na
opa
čném
zaob
lený
a s
bílý
m p
ovla
kem
(ky
selin
a m
očo
vá –
„m
oč
ptá
ků“)
. D
ále
pla
tí, ž
e t
rus
jeřá
bka
je
na p
ovrc
hu k
om
paktn
ějš
í (z
obe
menš
í čá
sti;
trus
tetř
eva
je t
voře
n z
větš
ích č
ást
í, z
nic
hž
něk
teré
z n
ěho
trčí
jakoby v
en).
Tab
. 3:
Dru
h
délk
a st
op
y ší
řka
stop
y dé
lka
trusu
(cm
) tlo
ušťk
a tru
su (c
m)
jeřá
bek
lesn
í 5–
6 4–
5 1,
5–2
0,5–
0,6
tetř
ev h
luše
c –
koho
ut
8–12
7–
11
3–6
1–1,
2
tetř
ev h
luše
c –
slep
ice
6–8
5–7
2–3
0,8–
1 N
ejlé
pe
nah
rávk
a na
dikt
afo
n či
jin
é za
říze
ní.
Zapí
šem
e
jako
sa
most
atn
ý nál
ezo
vý
zázn
am
do
on
-lin
e
form
ulá
ře,
kde
se s
naž
íme z
vuky
pod
robně
pop
sat,
poz
nam
ená
me,
odk
ud
byl
y sl
yšet,
odha
dova
ný p
očet
zvíř
at a
pří
pad
ně p
řiloží
me n
ahrá
vku.
Pro
rys
a j
sou
char
akt
eris
tické
soc
iáln
í hla
sy v
dob
ě pář
ení
(úno
r až
bře
zen)
– k
víle
ní n
ebo
hrdel
ní
hla
sy –
zní
jako
„au
um“
až
kilo
met
r dal
eko
. V
lci v
yjí
nej
čast
ěji
v d
ruhé
pol
ovi
ně
léta
a
začá
tkem
pod
zim
u.
Vyt
í je
zp
ůsob
kom
uni
kace
vl
čí
smečk
y m
ezi
se
bou,
p
říp.
osa
mělý
ch
vlků
s
ost
atn
ími (
vlci
nev
yjí
na m
ěsí
c).
Medv
ědi
se o
zýva
jí hlu
boký
m m
ruče
-ním
, nen
í vš
ak
pří
liš d
ale
ko s
lyši
teln
é.
Liš
ka o
becn
á (V
ulp
es v
ulpes
) –
stopy
i s
topn
í dr
áhy
jso
u z
menše
nin
ou v
lčíc
h,
avš
ak
více
pro
taže
né
a pla
tí pr
avi
dlo
pro
lože
ní
pří
mky
mezi
dvě
ma
vnitř
ním
i a d
věm
a v
něj
-
ším
i pr
stový
mi
mozo
ly (
str.
18)
. S
topn
í drá
hy
pso
vitý
ch š
ele
m v
ytvá
řejí
dle
způs
obu
poh
ybu c
hara
kter
istic
ké o
brazc
e (o
br.
7).
Ob
r. 7
. Li
ška
v c
hůzi
(A
), k
lusu
(B
), b
ěhu
(C
) a
úp
rku
(D
) P
sík
mýv
alo
vitý
(N
ycte
reut
es
procy
onoi
des
) je
výc
hod
oasi
jská
, k
nám
zavl
eče
ná
šelm
a,
v so
učasn
ost
i tr
vale
us
aze
ná
moza
ikovi
tě
na
celé
m
územ
í st
átu.
Sto
py
pod
obné
liš
čím
, avš
ak ši
rší,
s v
ějíř
ovi
tě r
ozt
aže
ným
i prs
ty a
výr
azn
ější
m s
tředn
ím m
ozole
m.
Jeze
vec
lesn
í (M
ele
s m
ele
s) m
á pět
i-prs
té
konč
etin
y s
náp
adně
dlo
uhým
i drá
py.
Tva
r st
op
je p
odobn
ý st
opá
m
medv
ědí
m,
avš
ak
zcela
jin
é ve
likost
i. N
a t
vrdší
m p
odkl
adě
se
pal
ec
otis
kuje
nev
ýrazn
ě.
Sto
py
se
stáčí
sm
ěrem
dovnitř
sto
pní
dráhy
(obr
. 6).
Men
ší d
ruhy
čel
edi
Lasi
covi
té (
Mus
telid
ae)
maj
í pě
tiprs
té
konč
etin
y a
pohy
bují
se
nejč
astě
ji po
skok
y,
při
nich
ž vznik
ají
typi
cké
stop
ní
dráh
y –
dvojic
e
sto
p
vzdá
lené
od
se
be
pod
le
rych
lost
i po
hybu
, př
i ú
prku
vz
nik
ají
obra
zce
pod
obn
é za
ječí
m
(obr
. 8)
. S
topy
ku
ny
lesn
í (M
arte
s m
arte
s),
kolč
avy
(Mus
tela
niv
alis
) a
hran
osta
je
(Mus
tela
erm
inea
) js
ou v
elm
i po
dob
né,
prot
o se
k h
rubé
or
ient
aci m
ůžem
e ří
dit
rozm
ěry
uved
eným
i v t
abul
ce č
. 2.
Z
ajíc
po
lní
(Lep
us
euro
pae
us)
má
pětip
rsté
př
ední
a č
tyřp
rsté
zad
ní k
onče
tiny,
obo
jí hu
stě
osrs
těné
, be
z ná
šlap
nýc
h m
ozol
ů.
Jedn
otliv
é st
opy
lze
zam
ěnit
za v
lčí
nebo
liš
čí (
str.
17)
. S
topn
í dr
áha
je v
šak
napr
osto
cha
rakte
rist
ická
: ob
ě za
dní
jsou
ot
iště
ny
vedl
e se
be
před
men
ším
i pře
dním
i, le
žící
mi z
a se
bou.
A
B
Ob
r. 8
. K
uny
a l
asi
čky
se
ne
jča
stě
ji p
ohy
bu
jí p
osko
ky (
A).
M
ůže
me
ale
n
alé
zt
i
sto
pní
drá
hu
p
rcha
jícíh
o
zvíř
ete
(B
).
Vydra
ří
ční
(Lut
ra l
utr
a) (
obr
. 9)
má
typic
ká p
ětip
rstá
chodid
la
opatř
ená
plo
vací
blá
nou,
je
jíž
otis
k vš
ak
na
tvrd
ších
pod
klade
ch,
stej
ně
jako
pát
ý prs
t, n
em
usí
být
vžd
y zř
eteln
ý. P
ředn
í st
opa
(A
) je
okr
ouh
lá.
Zad
ní
tlapk
a je
sic
e p
rotá
hlá
, ale
ve s
topě
se
větš
inou n
eotis-
kuje
zadn
í čá
st,
takž
e pře
dní
i za
dní
stopy
vyp
adaj
í podobn
ě.
Zví
ře s
e poh
ybuje
lasi
covi
tým
i pos
koky
(dvo
jotis
kové
pár
ové
sto
py
– B
), p
lížení
m i
ryc
h-lý
m b
ěhem
(st
opy
v š
ikm
é p
řím
ce v
edl
e s
ebe
).
Vyd
ra j
e v
áza
ná
na
vodu
, pro
to p
o je
jích s
topá
ch
pátr
áme v
oko
lí vo
dníc
h n
ádrž
í a p
otoků
. V
hlu
boké
m sn
ěhu js
ou ty
pi c
ké h
lubo
ké st
opn
í drá
hy,
tune
ly n
ebo
sklu
zavk
y.
A
C
Nale
zené
chlu
py a
tru
s še
lem
loka
lizuje
me
pom
ocí
GP
S s
ouř
adn
ic a
zdo
kum
ent
uje
me
na
mís
tě f
oto
gra
fií
(s m
ěří
tkem
), b
erem
e p
ro odb
orné
zpra
cová
ní (
u m
edv
ěda
sta
čí v
zore
k tr
usu
). C
hlu
py s
bír
ám
e d
o sáčk
u
s obs
ahe
m s
ilika
gelu
, př
ípad
ně d
o či
stého
pap
írové
ho,
sáčk
u (d
osta
nete
od
koor
din
átora
). T
rus
– pokud j
e
starš
í,
pom
ocí
kl
ací
ků
ho
celý
vl
oží
me
do
čist
ého
uza
víra
teln
ého
sáčk
u;
do
ma
ho
pro
dlo
uhod
oběj
ší
uch
ová
vání
buď
vys
uším
e n
ebo
zmra
zím
e.
V p
řípa
dě,
že n
ajdet
e če
rstv
ý (je
ště v
lhký
) tr
us
velk
é š
elm
y, p
ostu
pujte
nás
ledo
vně:
·
nej
dří
ve v
yfot
it tr
us
(či m
oč
ve s
něh
u) s
měří
tkem
, lo
kaliz
ova
t G
PS
souř
adn
icem
i;
·
pak
pom
ocí
spec
iáln
í šp
achtle n
ebo
klací
ku o
debra
t vz
orek
a dát
do
lahv
ičky
s 9
5% l
ihem
(dosta
nete
od
koor
din
átor
a h
lídek
);
·
ned
otýk
at
se v
ršku
ote
vřené
lahv
ičky
a d
ávat
pozo
r, a
by n
edoš
lo k
e ko
ntam
inaci
vzo
rku
vaší
kůží
(D
NA
) – n
esaha
t na
ode
bír
ací
konc
e š
pac
htle
;
·
vzore
k by
měl n
apln
it la
hvič
ku m
ax.
do
1/5, a
by b
yl v
každ
é pol
oze
lahv
ičky
vžd
y p
onoř
ený
;
·
zbyt
ek
nal
eze
néh
o tr
usu
sebr
at
do
sáčk
u na
pot
ravn
í ana
lýzu
nebo
ho
ods
trani
t (u
krýt
) ta
k, a
by n
emohl
být
sebr
án
jiným
mapo
vate
lem
jako
dup
licitn
í vz
ore
k;
·
co n
ejdř
íve v
zork
y u
ložt
e d
o ch
lad
u –
nej
lépe
do m
razá
ku n
ebo
ale
spoň
do
ledn
ice –
a c
o n
ejd
říve
ode
vzde
jte k
oor
din
átoro
vi h
lídek
·
poku
d
nem
áte
la
hvič
ky
či
sáčk
y s
přede
m
vyzn
ače
ným
i evi
denč
ním
i kó
dy
(k
dos
tání
u
koord
inát
orů
),
nez
apom
eňt
e nál
ez
ozn
ači
t št
ítke
m
s dat
em,
loka
litou,
jm
éne
m
nál
ezc
e
a n
ázv
em d
ruhu
zví
řete
U r
ysíh
o a
med
věd
ího
tru
su
se
bud
ou a
nalý
zou
DN
A r
ozliš
ova
t ko
nkré
tní
jedi
nci
, vl
čích
vzo
rků s
e bud
e ově
řova
t, zd
a jd
e opr
avd
u o
vlka
, a
příp
adně
odk
ud
vlk
poc
ház
í. P
ro t
yto
úče
ly j
e s
mys
lupl
né
sbír
at j
en
ČE
RS
TV
Ý t
rus.
Nále
z tr
usu
či
chlu
pů z
adá
me
jako
sam
ost
atný
zázn
am p
řes
on-lin
e fo
rmulá
ř „M
oje
nál
ezy
nov
ý“, kd
e pop
íšem
e o
koln
osti
nál
ezu
. S
ebr
ané
vzo
rky
co n
ejdří
ve o
devz
dám
e k
oor
din
átoro
vi s
etk
ání
, kt
erý
se
pos
tará
o je
jich d
alš
í zp
raco
vání
. T
rus m
onitoro
vaný
ch z
vířa
t lo
kaliz
uje
me p
om
ocí
GP
S s
ouř
adn
ic a
v p
řípad
ě nej
edn
označ
né identifikace d
ruhu
sebere
me a
vys
uší
me,
pro
rozl
išení
jsou
směr
oda
tné r
ozm
ěry
uve
den
é v
tab.
3.
Tru
s
vlk
a
připo
mín
á psí
tr
us,
ale
obs
ahu
je
i úlo
mky
ko
stí
a ku
sy
srst
i. T
var
trusu
je
vá
lcovi
tý,
v prů
měru
má k
ole
m 3
cm
. V
lk je
j ukl
ádá
v h
rom
ádk
ách
na
nápa
dná
mís
ta.
Liš
ka u
kládá
svů
j tr
us,
vále
ček
o p
rům
ěru
2–2,
5 c
m,
na
velm
i dob
ře v
idite
lná
mís
ta.
Na j
edn
é s
traně
je t
rus
výra
zně p
rota
žený
, sl
ože
ní z
ále
ží n
a dru
hu p
otra
vy.
Může
obs
aho
vat
i nestr
avite
lné
část
i peř
í, s
rsti
a k
ostí,
nebo i z
bytk
y p
o p
lod
ech (
jeřa
bin
y, š
ípky
), p
odle
toho
býv
á i
char
akt
erist
icky
zbar
ven.
Rys ča
sto
trus
uvn
itř s
vého
ter
itoria
zahr
abá
vá.
V z
imě
při
sledo
vání
sto
pní
drá
hy j
ej l
ze o
bje
vit, j
e vš
ak
pot
řeba
poz
orně
sledo
vat
teré
n a p
rohlé
dnou
t po
dez
řelá
mís
ta.
Skl
ádá
se z
jedn
otliv
ých v
álc
ovitý
ch n
ebo
kulo
vitý
ch k
ous
ků s
e za
špič
atě
lým
konc
em o
prů
měru
kole
m 2
,5 c
m.
Zpočá
tku j
e t
mavý
a l
esk
lý,
pos
tupe
m
času
svě
tlá. O
bsa
huj
e m
noh
o ch
lupů
, ale
žádné
stopy
rost
linné
pot
ravy
. P
roni
kavě
pác
hne
.
Tab
. 2:
Ori
enta
ční
rozm
ěry
zák
lad
níc
h c
ha
rakt
eris
tik v
ybra
ný
ch d
ruh
ů
lesn
ích
sav
ců (
tuč
ně
vyzn
ač
en
é š
elm
y, je
jic
hž v
ýs
ky
t m
on
ito
ruje
me):
Dru
h
Sto
py:
dél
ka x
šířk
a (c
m)
Dél
ka k
roku
(cm
) Ší
řka
rozk
roku
P
očet
otis
ků p
rstů
O
tisk
drá
pů
př
ední
za
dní
med
věd
hně
dý
10–1
2 ×
10–2
0 17
–30
× 10
–17
podl
e ve
likos
ti 15
-25
5 an
o
rys
ost
rovi
d
6–10
× 6
–10
troch
u m
enší
50
–130
7–
12
4 ne
vlk
obec
ný
9–14
× 8
–10
8–10
× 7
–9
70–1
10
15–2
5 4
ano
kočk
a
div
oká
3,
5–4,
5 ×
3–4
stej
né ro
změr
y 15
-30
3-7
4 ne
kočk
a
do
mác
í 2,
5–3,
5 ×
3 st
ejné
rozm
ěry
15-3
0 3-
7 4
ne
liška
ob
ecn
á 4–
6 ×
3–4
4–6
× 3–
4 30
–80
5–15
4
ano
vyd
ra
říč
ní
5–6,
5 ×
5–6,
5 6–
9(–1
2) ×
6
podl
e zp
ůsob
u po
hybu
8–
13
5 an
o
jeze
vec
lesn
í 5–
7 ×
4–6
6–8
× 4–
5 20
–50
10–1
5 5
ano
pes
do
mác
í po
dle
rasy
po
dle
rasy
po
dle
rasy
po
dle
rasy
4
ano
psí
k
mýv
alo
vitý
4–
5 ×
5–6
men
ší
25–3
0 6–
10
4 an
o
kun
a
lesn
í/ska
lní
4–4,
5 ×
3–
3,5
× 3
50–6
0 8–
10
5 an
o
lasi
ce
hra
no
staj
2–
2,5
× 1,
5 2–
2,5
× 1–
1,2
15–2
0(–7
0)
4–5
5 an
o
lasi
ce
kolč
ava
1,5–
2 ×
0,7–
1 st
ejné
rozm
ezí
15–5
0 3–
5 5
ano
zajíc
po
lní
5–6
× 3–
4 6–
15 ×
3–5
dé
lka s
koků
: 50–
300
7–10
4(
5)
někd
y
Kočk
a div
oká
(F
elis
silv
est
ris)
zane
cháv
á pře
dní
i z
adn
í st
opy
čty
řprs
té,
bez
tis
ků d
rápů
(ty
jsou z
ata
žite
lné),
2–3×
menš
í než
sto
py r
ysa.
Její
stopy
vš
ak
od
stop
kočk
y dom
ácí
rozliš
íme
stěží
. O
bec
ně
pla
tí, ž
e st
opy
div
oké
ko
čky
jsou
širš
í, p
olšt
ářk
y st
op
kočk
y dom
ácí
nao
pak
více
stě
snan
é k
sobě
. V
blíz
kosti o
sad i
v l
ese s
e m
ohou v
yskyto
vat
sto
py o
bou d
ruhů
, pro
to m
usí
me b
ýt p
ři urč
ová
ní
poz
orní a
sle
dova
t, o
dkud
nebo
kam
vedo
u.
B
Tet
řev
hlu
šec
(Tet
rao
uroga
llus)
(obr
. 10A
, 11A
) dos
ahu
je t
ém
ěř v
elik
ost
i kr
oca
na
a m
á ši
roký
, za
kula
cený
oca
s.
Sam
ci
jsou
tmaví
, sa
mic
e
rezavohn
ědé,
s č
erve
nohnědou
skvrn
ou n
a hru
di.
Tet
řev
má s
topy
8–12 c
m
dlo
uhé
a
7–11
cm
širo
ké.
Sam
ice
asi
o tř
etin
u
menš
í (p
řibl
ižně
6–8
cm
dlo
uhé,
5–7 c
m š
iroké
). T
ypic
ké j
e š
iroké
roze
vření
kra
jníc
h p
rstů
sví
rajíc
ích
úhe
l té
měř
180
°. U
tetř
evů s
e d
obře
otis
kují
i drá
py a
zadní
prs
t, k
terý
býv
á 2,5
–3 c
m d
louh
ý. S
topy
se s
táče
jí do
stře
du s
topn
í dr
áhy
(vi
z o
br.
10A
).
Jeřá
bek
lesn
í (B
ona
sia b
onas
ia)
(obr
. 10B
, 11B
) dos
ahu
je a
si p
olovi
ční
veli-
kost
i tet
řeva
. O
bě
poh
laví
jsou
svrc
hu
reza
vohně
dá,
s še
dým
i oca
sním
i pery
zakonč
eným
i vý
razn
ou č
ern
ou
pás
kou.
Sam
ci m
ají
na
hrd
le s
větle
ohr
ani
čeno
u če
rnou
skvrn
u.
Sto
py j
sou
dlo
uhé
5–6 c
m a
širo
ké 4
–5 c
m.
Ve s
topn
í drá
ze s
ledu
je s
tředn
í pr
st p
řibl
ižně
směr
chůz
e,
neb
o se
jen
m
írně
vtá
čí d
ovnitř
(vi
z ob
r. 1
0B).
A
A
B –
jeřá
be
k le
sní.
