THE SYMBIOSISKristýna UhrováRoman Kekel

The Symbiosis je jeden z dílčích prací v projektu Altwasser/ na cestě domů ve spolupráci s dalšími studenty a Janem Mléčkou.

Fakulta architektury VUT Brno 2016

V srdci Evropy leží ladem krajina.Kdysi prosperující oblast, domov tří milionů lidí.

Zmrazena vysídlením.Dnes nabízí zapomenutý potenciál.

-Sudety-

Oblast libavá jako demoverze pro jejich ‘rozmrazení/restart’Kompletní návrh řešení prezentovaný na dílčích projektech.

In the heart of Europe lies fallow land.Once prosperous region, a home of three million people.

Frozen by displacement.Today it offers a forgotten potential.

- Sudetenland -

Area Libava is a demo for their ‘unfreeze’.Complete design of solutions presented on specific projects.

Smazání hranice mezi krajinou a sídlem. Krajina se stane sídlem a sídlo se stane krajinou. Nový ekosystém. Symbiotický proces. Vzájemná prospěšnost mezi strukturami. Vývoj závislý jeden na druhém. Postupné prorůstání. Navržená struktura, naplněná technologiemi, zaměřená na propojení lidského fyzična s ekologickým prostředím. Je zabráněno prostorové prázdnotě. Fyzické rozhraní, které interaguje s okolní krajinou. Architektura se stane více biologická. Struktura navržena přírozenými procesy. Reaguje na okolní prostředí.Přizpůsobuje se. Mění se. Roste.Sídlo budoucnosti.

The Symbiosis.

Erasing the boundaries between landscape and habitation. The landscape becomes the habitation and the habitation becomes the landscape. The new ecosystem. Symbiotic process. Mutual benefit between the structures. Expansion dependent on each other. The gradual connection. The proposed structure, full of technologies, connects human physicality with ecological environment. It prevents spatial emptiness. Physical interface that interacts with the surrounding landscape. The architecture becomes more biological. The structure designed by natural processes. Responds to the surrounding environment. Adapting. Changing. Growing.

The Symbiosis.

Symbióza

Symbióza (sym – „spolu“ a bios – „život“) je vědecký termínoznačující jakékoli úzké soužití dvou a více organismů. Jedinec, který vstupuje do daného symbiotického vztahu, se nazývá symbiont. Termín symbióza používá pouze ve smyslu oboustranně výhodného soužití.

Právě díky symbióze se na naší planetě vyvinul život do té podoby, jak jej známe dnes. Příkladem je eukaryotická buňka.

Inspirace přírodními procesy prochází strukturou a ovliňuje celé fungování sídla. Dešťová voda se zachycuje, protéká strukturou, je užívána. Kořeny ji pročišťují a dále se vsakuje do podzemí. Skrz vrty je zpět čerpána jako pitná a koloběh se uzavírá.Energie je brána ze slunce a větrné elektrárny.Teplo je čerpáno z podzemních vrtů.

Symbiosis

Symbiosis (sym - “together” and bios - “life”) is a scientific term used for any close coexistence of two or more organisms.

An individual who enters the symbiotic relationship is calledsymbiont. The term symbiosis is used only for the purposes ofmutually beneficial coexistence.

Thanks to symbiosis with our planet life evolved into the formwe know it today. An example is a eukaryotic cell.

Inspiration goes through natural processes affect the structureand functioning of all habitation. Rainwater is captured, flowing structure is used. The roots purify it and then seeps into the ground. Throughout the wells is pumped back as drinking and the cycle is closed. Power is taken from the sun and wind power. Heat is pumped from underground wells.

Přirozená obnova lesa.

Nový porost vzniká pod ochranou mateřského porostu. Postupné snižování původního lesa tak, aby byly vytvořeny optimální podmínky pro nasemenění, ujmutí a nárůst nových stromů.

Natural regeneration of the forest.

The new vegetation grows under the protection of parent stand. Gradual reduction of the original forest in order to create the optimum conditions for seeding, rooting and growth of the new trees.

dnestoday

Smrk ztepilýPicea abiesNorway spruce

2100

Buk lesní Fagus sylvatica

European beech

STROM

za jeden letní den vyprodukuje 1000 litrů kyslíku (průměrně vzrostlý stoletý)(člověk za stejné období spotřebuje asi 300 litrů)

odpaří za den přes 100 litrů vody(funguje stejně účinně jako klimatizační jednotka o výkonu 3 až 5 kW)

dopadající záření snižuje na 1/10akumuluje uhlík ve dřevěpodporuje koloběh vody ovlivňuje pH a rychlost dekompozice (spad listů či jehlic)zachovává bohatství půdní fauny a flóryje dominantní růstovou formou většiny přírodních ekosystémů

je duchovní symbolkulturní památkaorientační bodtvoří aleje podél významných stezekvysazuje se u kapliček, křížků, kostelíků

zpevňuje hráze rybníků pohledově odděluje různé části kulturní krajinyomezuje hluk a znečištěnífunguje jako větrolamvětšina druhů je schopna se dožít několika set let

TREE

in one summer day produces 1,000 liters of oxygen (average sized centenarian)(person for the same period consumes about 300 liters)

evaporated per a day over 100 liters of water(It works just as an air conditioning unit with an output of 3-5 kW)

incoming radiation is reduced to 1/10accumulates carbon in the woodsupports water cycleaffects the pH and decomposition rate (bleed Leaf)preserves the richness of soil fauna and floraIt is the dominant form of the most natural ecosystems

spiritual symbolcultural heritagelandmarkconsists alleys along major routesplanted close to the crosses, chapels

strengthens the dam pondsvisually separates different parts of the cultural landscapereduces noise and pollutionIt acts as a windbreakmmost species are able to live for several hundred years

Technologie

V příštích desetiletích se naše planeta přelidní a nedostatek obydlí se stane obrovským problémem.

Technologie výroby trojrozměrných objektů formou tisku spočívá na principu lepení vhodného materiálu ve vrstvách, nanášeného tiskovou hlavicí. Proces je řízen počítačem na základě 3D modelu.

Hlavními výhodami 3D tisknutých struktur jsou rychlost, nízká cena a také energetická nenáročnost nové stavby, protože nebude potřeba dalších izolačních vrstev.

Nespornou výhodou celého projektu 3D tisk je i vznik mnoha pracovních míst. Stroje, které ponesou trysky chrlící stavební směs, budou sice pracovat s milimetrovou přesností díky řídícímu počítačovému modelu, zcela automatické však nebudou. Doplňování materiálu a obsluha pomocných strojů bude i nadále vyžadovat lidskou sílu, nemluvě o projektování samotných digitálních modelů.

Materiál

plnivo - smrkové dřevopojivo - PLA materiál (kyselina polymléčná)výztuž - skelné vlákno

smrkové dřevoDřevo smrku je smetanově bílé až nahnědlé, s výraznými letokruhy. Smrk je i přes svou měkkost houževnatý, velice pevný a pružný. Smrkové dřevo má velmi výhodné vlastnosti pro opracování.Dobře snáší teplo a zimu.

PLAPLA se od klasických plastů odlišuje tím, že je vyroben z obnovitelných zdrojů. Hlavní surovinou pro jeho výrobu je rostlinná biomasa (kukuřičný škrob) a přírodní látky jako např. celulóza. Je zdravotně nezávadný a je možné ho ekologicky likvidovat, bez zátěže životního prostředí. Při tom si zachovává pružnost, tvrdost a odolnost jako jiné plasty. Je považován za univerzální materiál pro 3D tisk, který je jednoducho předvídatelný: při zahřátí roztaje, při ochlazení ztuhne.

skelné vláknoSklo je odolné proti ohni a mnoha chemikáliím, má poměrně vysokou pevnost v tahu a nízký modul pružnosti. Zvyšují pevnost v tahu za ohybu a v úderu. Průměrná hmotnost je asi 2500 kg/m3, bod tání až přes 1000° C, dlouhodobě snáší sklo teploty až 450° C.

Technologie

In the future decades, our planet will be overpopulation and deficiency of housing will become a huge problem.

Technology of creating a structure involves the use and transfor-mation of wood waste by using 3D printing. The main advantag-es of 3D printed structures are speed, low cost, mass and energy variability modesty, because it does not need additional insula-tion layers.

Indisputable advantage of the whole project 3D printing is the creation of many jobs. Machines that bear jets spewing construc-tion mixture will still be working with millimeter accuracy thanks to the managing computer model, however, are not completely automated. Material and auxiliary machinery operation will still require manpower and also the design of digital models.

Material

filler - spruce woodbinder - PLA material (polylactic acid)reinforcement - fiberglass

spruce woodSpruce wood is creamy white to brownish, with distinct rings. Spruce, despite its softness tough, very strong and flexible. Spruce has very favorable properties for working. Good tolerate heat and cold.

PLAPLA materiel from conventional plastics differs in that it is made from renewable resources. The main raw material for its production is a plant biomass (corn starch) and natural substances such as e.g. cellulose. It is harmless and can be ecologically recyclate of without environmental burden. While maintaining flexibility, hardness and durability as other plastics. It is considered a universal material for 3D printing, which is easily predictable: when heated, melts, solidifies on cooling.

glass fiberGlass is resistant to fire and many chemicals, has a relatively high tensile strength and low modulus of elasticity. Increase the tensile strength and flexural impact. The average weight is about 2500 kg / m3, melting point to above 1000 ° C, a long glass can withstand temperatures up to 450 ° C.

Buňka

Základním prvkem je svazek obytných buněk, který postupně narůstá spolu se stromy. Funguje jako vodič energií a vody k jednotlivým uzavřeným buňkám. Vybíhají z něj komunikace spojující ho s ostatními.Jednotlivé buňky jsou flexibilní. Mohou mít funkci obytnou, veřejnou, komunitní, sociální, komunikační,… Při stálém obydlení mohou jednu obsadit 1 – 8 lidí. Jsou navzájem propojitelné.

The cell

The basic element of the structure are the living cells, which are gradually increasing along with the trees. It acts as a conductor of energy and wa-ter to individual sealed cells. Extending horizontal roads are connecting with the others.Individual cells are flexible. They have the function of residential, public, community, social, communication ... One cell can be inhabited by 1-8 people. They are connected with each other.

Buňka

Základním prvkem je svazek obytných buněk, který postupně narůstá spolu se stromy. Funguje jako vodič energií a vody k jednotlivým uzavřeným buňkám. Vybíhají z něj komunikace spojující ho s ostatními.Jednotlivé buňky jsou flexibilní. Mohou mít funkci obytnou, veřejnou, komunitní, sociální, komunikační,… Při stálém obydlení mohou jednu obsadit 1 – 8 lidí. Jsou navzájem propojitelné.

The cell

The basic element of the structure are the living cells, which are gradually increasing along with the trees. It acts as a conductor of energy and wa-ter to individual sealed cells. Extending horizontal roads are connecting with the others.Individual cells are flexible. They have the function of residential, public, community, social, communication ... One cell can be inhabited by 1-8 people. They are connected with each other.

URBANISMUS

Každá lidská činnost má metaforu v nějaké přírodní struktuře.

Principy se opakují se v různých úrovních a měřít-kách.

I velmi malé struktury nám mohou ukázat růst velkých urbanistických systémů.

Existují dva základní principy prostorových struktur – síť a strom. Jedna zcela necentralizovaná druhá vysoce hierarchická a rozvětvující se.

Kombinace je rizom, neboli oddenek.

1/strom/tree

2/oddenek/rhizome

3/síť/mesh

RIZOM

Původně botanický termín pro oddenek, vyjadřuje nehierarchické, neoznačující a necentralistické uspořádání, distribuci a komunikaci jevů, myšlenek, poznatků a informací.

,,...každý bod rizomu může být propojený s každým. A musí být. Nejsou zde žádné body či pozice, které můžeme najít ve struktuře stromu či kořene. Existují pouze linie.”

Má mnohé vstupy, nemá počátek ani konec, je stále ve stavu mezi, mezi věcmi, odkud se rozrůstá a šiří všemi směry.

Rizom může být rozdělen, rozbit - začne znovu růst ze svých starých nebo nových.

RHIZOME

Originally a botanical term, expressing non-hierarchical, not indicating a non centralized organization, distribution and communication of phenomena, ideas, knowledge and information.

,,…any point of a rhizome can be connected to anything other, and must be. This is very different from the tree or root, which plots a point, fixes an order…. There are no points or positions in a rhizome, such as those found in a structure, tree, or root. There are only lines. “

RIZOM

Původně botanický termín pro oddenek, vyjadřuje nehierarchické, neoznačující a necentralistické uspořádání, distribuci a komunikaci jevů, myšlenek, poznatků a informací.

,,...každý bod rizomu může být propojený s každým. A musí být. Nejsou zde žádné body či pozice, které můžeme najít ve struktuře stromu či kořene. Existují pouze linie.”

Má mnohé vstupy, nemá počátek ani konec, je stále ve stavu mezi, mezi věcmi, odkud se rozrůstá a šiří všemi směry.

Rizom může být rozdělen, rozbit - začne znovu růst ze svých starých nebo nových.

RHIZOME

Originally a botanical term, expressing non-hierarchical, not indicating a non centralized organization, distribution and communication of phenomena, ideas, knowledge and information.

,,…any point of a rhizome can be connected to anything other, and must be. This is very different from the tree or root, which plots a point, fixes an order…. There are no points or positions in a rhizome, such as those found in a structure, tree, or root. There are only lines. “

Podstatu fungování rizomatického modelu ilustrují Deleuze a Guattari na četných příkladech, které nacházejí na rozmanitých úrovních života a kultury – v přírodě a biologii (orchideje a osy, hlízy, krysy), sociální organizaci (nomádství), urbanistice (územní struktura Amsterdamu), vědě (způsob fungování mozku, viry), technologii (počítačové komunikační sítě), psychologii (schizoanalýza), neurologii (krátkodobá paměť), filozofii (Friedrich Nietzsche), hudbě (ritornel, notopis Sylvana Bussotiho), literatuře (díla Heinricha von Kleista, Marcela Schwoba či Armanda Farrachiho) a dokonce i ve sportu (hybné principy surfingu, windsurfingu či deltaplánu). Svou koncepci vztahují i na markantní geokulturní rozdíly mezi Západní a Východní civilizací: zatímco první dominuje arborescentní, pro druhou je příznačný spíše rizomatický model. Dnes bychom k jejich výčtu jevů s rizomatickou organizační strukturou mohli přidat třeba horizontální genový transfer, hypertext, internet či terorismus. Nadčasový pojem rizomu nabývá své aktuálnosti zejména v podmínkách nové kreativity a nové senzibility jako reflexivní kategorie fuze vědeckého, estetického a uměleckého myšlení.

Rizom je definován principy: propojení, heterogenity, multiplicity, ruptury, kartografie, dekalkománie

The fundamental workings of rhizom model illustrates Deleuze and the Guattari with many examples on various levels of life and culture - in nature and biology (orchids and the axis, tubers, rats), a social organization (nomadism), urbanism (spatial structure of Amsterdam), science (way of functioning of the brain, viruses), technology (computer communication network), psychology (schizoanalysis), neurology (short-term memory), philosophy (Friedrich Nietzsche), music (ritornellos, music notation of Sylvan Bussoti), literature (works of Heinrich von Kleist, Marcel Schwob and Armand Farrachii) and even in sports (driving principles surfing, windsurfing or Delta Flyer). Its concept apply to geocultural differences between Western and Eastern civilizations: while the first is dominated by arborescent model, the second is characterized more by Rhizome model. Today, we may add horizontal gene transfer, hypertext, internet or terrorism. The timeless concept of rhizome takes its relevance especially in terms of new creativity and new sensibilities as a reflexive fusion of scientific, aesthetic and the artistic thinking.The principles of a rhizome are defined as: connection, heterogeneity, multiplicity, rupture, cartography, decalcomania.

neurony v mozkubrain neurons

Claudia C. Martin/notový zápis inspirovaný rizomemrhizome sheet music

spojení 10.000 neuronů a 30 milionů připojení v mozku, které tvoří jeden neokortikální sloupec. (Různé barvy odpovídají různým úrovním elektrické aktivity.)connectivity of the 10,000 neurons and 30 million connections that make up a single neocortical column. (The different colors correspond to different levels of electrical activity.)

Struktura

V první fázi se vytyčí síť strategických bodů na základě reliéfu a specifických vlastností místa. Jsou to prvotní impulsy, od kterých se síť organicky rozvětvuje do okolí a postupně s ním srůstá.

Každá část se z počátku vyvíjí téměř nezávisle na druhých strukturách a buduje si tak soběstačnost. Ze solitérů se během několika desetiletí stane pevná a živoucí struktura, která si sama najde nejlepší vztahy a vzájemné spojení.

V tomto principu se bude chovat podobně jako její základní přírodní jednotka – strom. Nejdříve zakoření a pak začne vyrůstat a hledat pro sebe nejlepší tvar a umístění větví a listů. Dále se bude snažit spojit s ostatními svazky buněk.

Structure

In the first phase, the network will identify strategic points and specific characteristics of the place. They are first impulses, from which the network organically by principle of rhizome, branching into the environment and gradually grow together with others.

Each part of the early developed almost independently of the other structures and the network is a sustainable. From solitaires will become a strong and vibrant structure in a few decades that itself finds the best relations and connections.

In principle, this will be like the natural base unit - tree. First, take rooting and growing, and then start to look for the best shape and location of branches and leaves. In the next step will connect with other cells.

THE SYMBIOSIS

THE SYMBIOSIS