01

1. Jak ovlivnila/změnila vaše podnikání ekonomická krize? 2. Kam se podle vašeho názoru posune obor v horizontu pěti let?

František Kukla

Vedoucí výroby, technolog

Strojní divize IV, KB-Blok

systém, s. r. o., Louny

1. Firmu KB-Blok kri-ze neovlivnila vůbec, naopak nám pomoh-la. Všechna ostat-

ní výrobní odvětví možná krize postihla, ale stavebnictví nikoliv. Strojní divize Lou-ny, která patří k firmě KB-Blok, pak krizi mírně pocítila u zahraničních odběratelů. Dnes už je vše v normě a naopak se situa-ce zlepšuje.

2. Doufáme a přejeme si, že se posuneme jen kupředu. Lidé však podle našeho ná-zoru začnou šetřit, a proto se pokusíme jít trhu naproti. Snažíme se zmodernizo-vat naše stávající technologie, vybave-ní a k tomu ještě přidat úsilí více zkušených pracovníků. Zaměřili jsme se na výchovu mladých lidí, kteří vycházejí ze škol bez pa-třičných zkušeností, a zapracováváme si je.

Ing. Pavel Hýsek

Product manager

PILANA Knives, s. r. o.,

Hulín

1. Na počátku roku 2009, kdy se zača-la projevovat rece-se v různých odvět-

vích, jsme byli nuceni snížit ceny našich výrobků až o 20 % a tím dosáhnout konku-

renceschopnosti. Abychom takto význam-né snížení cen mohli zrealizovat, bylo nut-né dohodnout s klíčovými dodavateli nové cenové podmínky. Díky této strategii jsme v roce 2009 dosáhli stejných tržeb jako v roce předchozím. Velmi důležitým fak-torem, který nám umožnil úspěšně zvlád-nout rok 2009 a expandovat s 35% nárůs-tem v roce 2010, bylo rozšíření kvalitního obchodního týmu.

2. Vzhledem k diverzifikaci výrobkové řady a minoritnímu tržnímu podílu naší společ-nosti na celosvětovém trhu plánujeme zvo-lit v následujících letech stabilizačně růs-tovou strategii. Abychom v budoucnu dokázali úspěšně čelit konkurenci, bude ne-zbytné pokračovat s automatizací výroby a zlepšováním procesů celého systému, ale především v udržování vztahů se zákazníky a budování nových obchodních kontaktů.

M a g a z í n p r o o b c h o d n í p a r t n e r y s p o l e č n o s t i t g s b ř e z e n 2 0 1 1

úvodní slovo téma

ANKETA

Firma TGS Nástrojárna, s. r. o, vznikla jako samostatný právní subjekt pod křídly „velkého TGS“. Ve svém podnikatelském záměru má zapsán obor výroba nástrojů pro obrábění. Svoji první zakázku vyrobila před třemi lety a dostala do kolébky nepěkné věno. Narodila se na počátku krize.

Krize, strach a inovacejak se to rýmuje?

Zda se i přesto daří tento podnikatelský záměr naplňovat, na to jsme se zeptali Ing. Václava Diviše, jednatele společnosti.Firmu jsme nezaklá-dali na zelené louce,

ale s počáteční podporou TGS. Byli jsme na tom vlastně lépe než firmy, které vyrost-ly za krásného počasí, a pak se zamrači-lo. Nemuseli jsme propouštět a náš obrat od začátku jenom rostl, protože pros tě ne-měl kam padat. Hořká pilulka ovšem měla podobu významného snížení mezd oproti ještě „neoschlým“ pracovním smlouvám. Ve třetím – zatím posledním – roce naší činnosti se nám podařilo dosáhnout na vý-kon 20 mil. korun za rok v tržních cenách, tak s tímto trendem jsme velmi spokojeni.

Tak jednoduché to zase být nemohlo. V si-tuaci velmi oslabeného trhu a při značné úvěrové náročnosti projektu tady bylo jistě značné riziko insolventnosti.Ano, krize nám vnutila hodně pokory a ne-zapírám, že se někdy objevilo i něco jako strach. Zvláště když nás při tom masíro-vala média svým byznysem se špatnými zprávami. Zažili jsme dobu, kdy se úvěry splácet nemusely. Jediný viník byl „špatný podnikatelský záměr“. Dnes žadatel o úvěr podepisuje bance směnku na celý svůj ma-jetek. Ručení omezené zde neplatí. Zalo-žit firmu na investiční úvěr, v našem přípa-dě 17 mil. korun, také provází značná zátěž

úvěrové služby (splátky, úroky), kterou je bohužel třeba si rozpustit v cenách výrob-ků, a snížit si tím konkurenceschopnost.

Takové nálady jistě v privátním sektoru nebyly výjimkou. Jak se jim dá čelit?Strach produkuje adrenalin, který dává sílu buď ke zběsilému úprku, nebo třeba k obraně. Věřím, že naše výrobky budou zákazníky zajímat a my budeme intenzivně pracovat na jejich vývoji, říkejme tomu tře-ba krizová inovace. Za tuto dobu jsme při-pravili nový katalog s dvaceti skladovými nástroji. Katalog přináší vedle sortimentu i naše zkušenosti ze zkoušek. Podali jsme dvě patentové přihlášky a jeden patent na frézu TurboJet nám již byl udělen. Dal-ší „neokoukaný“ nástroj je fréza Speed 6z na odfrézování zalomených závitníků. Do třetice bych ještě zmínil frézu Super-Slim, která frézuje obvodem do 10 D.Pro odlehčení jsme si dovolili nechat kaž-dý nástroj promluvit něco o sobě „vlastní řečí“. Katalog tiskneme v malých sériích se záměrem půlročního intervalu obměny.

Vaší nevýhodou při inovaci jsou omezené možnosti vývojových kapacit, kterými dis-ponují všechny rozhodující firmy v tomto oboru. Je možné s nimi soupeřit?Určitě ne v produktivitě, ale pokud handi-cap změníme na výhodu, nemusíme být je-nom diváci. I velcí hráči nechávají na trhu mezery. Naší předností je flexibilita, proto se můžeme zaměřit na konkrétní podmín-ky u zákazníka. K ověřování a optimalizaci

novinek jsme navázali smluvní vztah s Vý-zkumným centrem pro strojírenskou výrob-ní techniku a technologii při ČVUT Praha, kde v týmu Ing. Pavla Zemana, Ph. D., op-timalizujeme aplikační poznatky pro praxi. Tak jsme prověřovali frézu ExtraCut při fré-zování slitiny titanu Ti6Al4V. Chceme také optimalizovat řezné parametry pro frézy na austenitické materiály. Získané poznatky pak vkládáme do našeho katalogu. V tom vidím příslib i pro řešení složitějších zadání.

Jak se bude firma rozvíjet? Jak v tomto prostředí pozvolného růstu ekonomiky ještě dále úspěšně expandovat? Pokládám za správné řídit se pravidlem minimálních výrobních nákladů a v tomto duchu rozumně investovat. Ovšem inves-tovat s větším zajištěním z vlastních zdro-jů a rozhodně nepodléhat lákadlům snad-ných úvěrů. Musíme také stabilizovat tým a o své lidi – nejdůležitější předpoklad úspěchu – dobře pečovat. V řízení zaměst-nanců je vhodné držet se spíše horizontál-ní úrovně, která u malé firmy podporuje sounáležitost a zvyšuje motivaci ve vzta-hu k dosaženému výsledku. A v neposled-ní řadě je to právě ona zmíněná nikdy ne-končící kreativita.

Vážení kolegové, partneři, přátelé,

velmi rád se s vámi opět setkávám u nového čísla Symetrály. Jistě víte, že se náš magazín na chvíli odmlčel. Ta „chvíle“ trvala přesně dvacet pět mě-síců, během kterých jsme toho museli škrtnout mnohem víc než jen výdaje za firemní časopis.

Pro naši generaci to byla premiéra kri-zové reality, jejímiž jsme nebyli auto-ry ani herci. Možná tak kulisami s vel-mi nejistým osudem. Nejbolestivější a zároveň bohužel jedinou účinnou re-akcí na situaci bylo pro TGS propou-štění a spolupracovníky, kteří zůstali, jsme „potrestali“ snížením mzdy.

Když jsem připravoval tento úvodník, četl jsem text, o který se s vámi mu-sím podělit. „Přelom hospodářské kri-ze? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvyklí říkat hos-podářská krize, je jiné jméno pro mrav-ní bídu. Mravní bída je příčina, hospo-dářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat peně-zi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, ne-potřebujeme žádných geniálních ob-ratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejné-mu majetku. Nepodporovat bankro-táře, nedělat dluhy, nevyhazovat hod-noty za nic, nevydírat pracující.“ Tyto věty v roce 1932 vyslovil český pod-nikatel Tomáš Baťa. A je v nich tolik pravdy, že jsem okamžitě hledal, co dál nám vzkazuje a co nás čeká v roce 2011. To ale nechal lišácky na nás.

S přicházejícím mírným optimismem musím konstatovat, že Baťovo varová-ní bylo házení hrachu na zeď. Podnika-telské prostředí, deformované právě zmíněnými sanacemi, krize nepročisti-la a platební morálka se vrátila o pat-náct let nazpět. Slovům jako „podni-kání“, „potenciál“ a „inovace“ jsme propojením s dotační politikou úplně převrátili význam. Přeji tedy nám všem, aby naše ori-entace a úsudek v nadcházející době byly tak jednoduché a upřímné jako měl Baťa před 79 lety. V nové Symet-rále najdete nejen prostor pro vzájem-nou výměnu informací, ale také zábav-né a odpočinkové čtení. Takový by měl být i rok 2011 – úspěšnější, veselejší a plný naděje. Příjemné čtení přeji,

Pavel Diviš

Poděkování lidem z TGS Nástrojárny (zleva): Petr Kopecký – operátor CNC; Karel Císař – ob-chodní reprezentant; Ladislav Blažek – nabíd-ky, aplikace; Ing Martin Egermajer – vedoucí nástrojárny; Slavomír Hrabák – operátor CNC; Květoslav Malý – příprava výroby, koperace

nový Katalog nástroJůTGS Nástrojárna před-stavila nový katalog standardních nástrojů, který vychází v době pozvolna se rozbíhající ekonomiky s očekává-ním nové úspěšné éry českého strojírenství.

20 INoVAcíV novém katalogu najdete dvacet inovo-vaných nástrojů. S trochou nadsázky by se tedy dalo říci, že v TGS Nástrojárně jsme s každým novým krizovým měsí-cem zdokonalili jednu frézu.

NoVINKyJde především o nekonvenční nástroje, např. frézy na odfrézování zalomených závitníků, dokončovací fréza SuperSlim a jiné.

oN-LINe: www.tgs.cz.

holoubkov aktuálneexpert

vladimír dlouhýČeskému strojírenství bude po roce 2011 lépeČeský zpracovatelský průmysl a v něm i české strojírenství zažívají určité oživení. To je dob-rá zpráva, pokud vezmeme v úvahu nedávnou recesi, říká bývalý ministr průmyslu a ob-chodu Ing. Vladimír Dlouhý, který nyní působí jako špičkový konzultant zahraničních firem. Jako skeptik k přijetí eura však přiznává, že pokud eurozóna své problémy vyřeší, pak není jiné cesty než do ní vstoupit. Zároveň očekává změnu v náladách investorů a po roce 2011 vidí možné investice zahraničního kapitálu do českého průmyslu.

Můžete mi říct, jakým hrozbám může české strojírenství čelit? Vidíte nějaké další zhoršení současné krize?Český zpracovatelský průmysl a v něm čes-ké strojírenství zažíva-jí oživení, které však není dáno ani tak poptávkou na domácím trhu jako poptávkou ze zahraničí, především pak poptáv-kou v Německu, ve skan-

dinávských zemích. Je to krátkodobá výhoda, že Čes-ká republika spolu s Polskem, Slovenskem, Slovinskem a zčásti s Maďarskem patří k těm zemím střední a vý-chodní Evropy, které mají kapacity, potenciál i dob-rou pracovní sílu, která může dobře navázat na poptáv-ku z Německa a z dalších evropských zemí. Avšak ani růst v těchto zemích není tažen domácí evropskou po-ptávkou, ale spíše exportem do mimoevropských zemí, hlavně do zemí rozvojového světa, které teď prožíva-jí rychlý růst – Čína, Indie, Brazílie, země jihovýchodní Asie, a dokonce i některé země Latinské Ameriky. Tyto tzv. rozvíjející se ekonomiky již krizi plně překonaly, a to v konečném důsledku znamená, že ani situace našeho strojírenství není krátkodobě tak špatná.

A jaké jsou zde hrozby?První z nich je, že nemůžeme být delší dobu závislí pou-ze na exportu. A přitom není zatím úplně jasné, kdy se rozběhne domácí poptávka. Vládní sektor prožívá ob-dobí škrtů, fiskální disciplíny a snižuje svoji poptávku. Tedy první hrozba souvisí s odpovědí na otázku, kdy se rozběhne naše domácí poptávka, jak domácností, tak soukromých investorů. Druhou hrozbou je, že se z nějakého důvodu zpomalí vývoj globální ekonomiky, z důvodů, které je zatím těž-ko odhadovat. Může jít o nějaký světový politický šok nebo to může být nějaký rychlý nárůst cen základních komodit – potravin či cen elektrické energie. Pokud do-jde k nějakému takovému globálnímu šoku, který zpo-malí růst v zemích, jako jsou Čína a Indie, projeví se to i na Evropě, a tedy i na české ekonomice.Třetí riziko je domácí, politické. Momentálně sice ne-hrozí, že ztratíme svou konkurenční výhodu ještě více, než jsme ji ztratili před rokem 2007, kdy naše domácí náklady vzrostly, neboť současná vláda je v tomto smě-ru zodpovědná. Když však připustíme rychlejší mzdový vývoj a další nárůst nákladů českého průmyslu, sníží se naše konkurenceschopnost a zahraniční poptávka a fir-my se obrátí jinam. Opakuji však, že toto riziko v krát-kém období nehrozí.

Jste příznivcem přijetí eura z pohledu podpory rozvoje českého strojírenství? co by tento krok podle vás v současných poměrech vyřešil?Já jsem byl k euru vždycky velmi opatrný. V jednom rozhovoru z roku 2007 jsem řekl, že nechápu, kam Slo-váci tak pospíchají. Důležité je uvědomit si všechny souvislosti takového kroku. Především eurozóna díky svým vnitřním problémům není momentálně na rozší-ření připravena. To, že se rozšířila o Estonsko, je pouze kosmetická změna. Estonsko je ekonomika, která po kri-zi rychle stabilizovala své základní makroekonomické parametry, a navíc je to ekonomika velmi malá a pev-ně zakořeněná ve skandinávském prostoru, a tedy její přijetí není pro eurozónu problémem ani v těchto těž-kých časech. Něco jiného je však rozšíření o další země v regionu, jako jsou Česká republika, Polsko a Maďarsko. Do roku 2015 nebude eurozóna připravena. Nebudeme však při-praveni ani my, protože zde pořád platí jakási maas-trichtská přístupová kritéria, a ta my v následujících ně-kolika letech plnit nebudeme. To jsou důvody technicko-formální. Jsou však i důvody zásadní, ekonomické. Pro českou ekonomiku je výhod-ná větší pružnost směnného kurzu koruny, a to dokon-ce oběma směry. Při další možné krizi, vnějším šoku, nám krátkodobě může pomoci snížení kurzu koruny, protože to zlevní naše vývozy a umožní nám překonat

obtíže. Na druhé straně v delším období můžeme oče-kávat posilování naší měny, které se trendově prosazu-je již od 90. let a které je dané tím, že uzavíráme nůžky ekonomické úrovně vůči průměru eurozóny, tedy zvy-šujeme svou ekonomickou úroveň a rostou jak mzdy, tak produktivita.

A co musíme udělat pro přijetí eura? Kdy už bude ten správný čas?Nejde jen o ta známá maastrichtská kritéria. Musíme provést základní strukturální změny v reálné ekonomi-ce, abychom se nedostali do situace Řecka nebo Portu-galska. Nesmíme připustit, abychom krátkodobě splnili kritéria pro vstup do deurozóny, ale naše trhy a vlastně ani celá společnost na euro nebyly svými strukturální-mi charakteristikami připravené. Dále: budeme se muset vyhnout „slovenskému“ pro-blému. Slováci podle mého názoru zakotvili přecho-dový kurz mezi bývalou slovenskou korunou a eurem na příliš vysoké úrovni, a podkopali si tak budoucí kon-kurenceschopnost své ekonomiky. Lze sice namítnout, že Slovensko má rychlejší růst než česká ekonomika, ale také mělo největší propad v roce 2009. A dlouhodo-bější trendy ukazují, že Slovensko se svojí konkurence-schopností bude mít problémy. Jako ekonomika, která byla menší a otevřená, mohla růst ještě rychleji. Slová-ci mají nižší úroveň mezd a nůžky v ekonomické úrovni mohli zavírat daleko rychleji. Jak jsem už řekl, naše měna bude spíše posilovat a za-tím není vůbec zřejmé, při jaké hodnotě bude pro nás výhodné jednou korunu do eura „překlopit“.

Takže to jsou domácí argumenty proti přijetí eura a to jsem ani nezmínil nejasnou situaci uvnitř eurozóny sa-motné. Ale současně chci varovat. Dnes je nám bez eura lépe, ale sledujme eurozónu. Prochází totiž obrov-ským vnitřním přerodem, obrovskými změnami. Ne-lze ani vyloučit, že dojde k jistému vnitřnímu konsenzu uvnitř německé, skandinávské i francouzské společ-nosti. Tyto země si na jedné straně uchovají svou eko-nomickou sílu a na druhé straně, ač neradi, budou ochotni projevit větší míru solidarity s jižními zeměmi a Irskem. Je proto nutné sledovat, kam se fungování eurozóny bude vyvíjet, případně se těmto změnám přizpůsobit, neboť to může být dobré i pro nás – mám na mysli vše, co povede k větší konkurenceschopnosti, produktivitě a posilování našich komparativních výhod. A ještě něco: pokud by měl převládnout názor, že do eurozóny nikdy nevstoupíme, pak bychom měli mít alespoň základní představu o alternativě, měl by existo-vat nějaký plán B.

Myslíte si, že kdyby existoval ten plán B, tak by zů-stal…Já vás přeruším, já si ho neumím představit.

Neumíte si ho představit?Já si nedokážu představit jiné zakotvení české ekono-miky než v rakousko-německo- skandinávsko-holand-ském ekonomickém prostoru. Navíc ekonomika před-určuje i politické zakotvení a já si nedokážu představit zakotvení české společnosti a české politiky jinde. My-slím si, že Evropská unie a eurozóna přežijí ve stávající podobě, a proto plán B asi nebude potřeba, prostě jen k eurozóně přistoupíme mnohem později, než jsme si před pár lety mysleli. Plán B by měl smysl ve dvou případech. Prvním je úpl-ný rozpad eurozóny a návrat k národním měnám, a to si nepřejme, tím bychom velmi utrpěli všichni. Druhým takovým případem je rozštěpení eurozóny, vyčlenění samostatné skupiny kolem Německa, ke které bychom se přirozeně napojili. Jsme malá ekonomika a vždy bu-deme na německý trh navázáni. Avšak tato skupina by patrně fungovala na mnohem federalističtějších prin-cipech než dnešní eurozóna a Německo by bylo zcela rozhodující zemí. Pak při diskusi o rozpočtu nebudeme jezdit do Bruselu, ale do Berlína. Na základě historic-kých zkušeností, chceme to?

Druhou část rozhovoru s Vladimírem Dlouhým si mů-žete přečíst v příštím čísle Symetrály.

náš týM posiluJe ve všech sMěrech Pokud po pře-čtení titulku čekáte, že se dozvíte více o tom, které partie naši za-městnanci po-silují ve fit-ness centru, pak vás mož-ná zklameme. Co vás však

docela jistě nezklame, je pracovní nasazení našich sed-mi nových kolegů, kteří rozšířili „holoubkovský tým“ ve druhé polovině starého roku a začátkem nového. Po delší době je to opět dobrá zpráva a zároveň zname-ní, že se ekonomika a celý náš obor pozvolna vzpamato-vává a obchody se znovu začínají hýbat. Situace v posledních dvou letech byla jako jízda za sa-fety carem ve formuli 1. Některé kolegyně se odebra-ly na zastávku v boxech (mateřská) a bohužel jsme ztra-tili i několik velmi zkušených zaměstnanců. Snížili jsme personální stav téměř o třetinu a po této zkušenosti po-stupujeme v personálních otázkách obezřetně, abychom „nepřepálili“ nový začátek. Současně si však dobře uvě-domujeme, že kvalitní lidé jsou základním stavebním ka-menem našeho úspěchu a největším bohatstvím firmy. Nyní tedy skutečně posilujeme ve všech směrech, od lo-gistiky až po obchodní tým nástrojů a strojů. Jak se říká: Kdo je připraven, není překvapen. A my v TGS jsme při-praveni přijímat nové výzvy a naplno využívat všechny nové příležitosti.

horké zbozí

Krásné nové stroJeSpolečnost TGS výrazně rozšiřuje sortiment strojů, a to jak v oblasti soustruhů, tak i obráběcích center. Do port-folia nově přibyla zařízení od čtyř významných dodava-telů, konkrétně od firem Perfect Jet, Proking Machinery, KDM a BIGLIA.

perfect JetSortiment obráběcích center Harford nově doplňuje nabíd-ka tchajwanských strojů Perfect Jet. Jedná se o stroje pro vrtání hlubokých otvorů a obráběcí centra řady MV s po-jezdem stojanu.

proKing MachineryStávající nabídka soustruhů se rozšiřuje o velké stroje tcha-jwanského dodavatele, společnosti Proking Machinery. Tchajwanské stroje nabízejí maximální průměr soustruže-ní až 1500 mm a vzdálenost mezi hroty až 12 000 mm.

KdMDalší novinkou v sortimentu TGS jsou stroje od korejské firmy KDM (Korea Dream Machinery), která se již od roku 1989 specializuje výhradně na vertikální soustruhy s veli-kostí stolu až tři metry.

bigliaNejnovějším přírůstkem v portfoliu TGS jsou stroje od re-nomovaného italského výrobce, společnosti BIGLIA. Kon-krétně se jedná o hi-tech soustruhy se dvěma a více revol-verovými hlavami a Y osami.

nase kone

cestování

pořiďte si vlastní ufoJako malí kluci – pomyslíte si ně-kdy, když je vidíte. Ve skutečnos-ti je ale Rc modelářství už téměř celým stoletím prověřené hobby, které si žádá hned několik odbor-ností najednou. Ale je pravda, že když se protnou a výsledek se po-daří, pak je to skvělá zábava.

Maroko nabízí mnohem víc než jen nád-herné pláže s úchvatnou lagunou u Ad--Dakhly. Zejména výčet kulturních a tech-nických památek by vydal na dlouhý seznam. Metropole Rabat se například pyšní mauzoleem jednoho z nejvýznam-nějších vládců země Mohammeda V. Du-chovní a kulturní středisko Fés, založené už v roce 789 n. l. a zapsané na seznam památek UNESCO, je doslova živou en-cyklopedií marocké historie i stavitelství. A samozřejmě nelze nezmínit Casablan-ku, po staletí největší africký přístav. Pří-mo poseté zajímavými pamětihodnostmi a honosnými paláci je pak legendární krá-lovské město Marrákeš.

A právě v Marrákeši najdete mešitu Kou-toubia s pověstí nejdokonalejší islámské

stavby v severní Africe. Její základní ká-men byl položen roku 1158 a dokončena byla o 41 let později. Při stavbě byl zacho-ván pětinásobný poměr výšky k šířce zá-kladny a její nepřehlédnutelnou dominan-tou se stal 77 metrů vysoký pískovcový minaret (skoro o 20 metrů vyšší než Pet-řínská rozhledna). Dvojice symbolických mosazných koulí na vrcholu minaretu představuje nejenom zajímavý architek-tonický prvek; jejich původním posláním bylo chránit stavbu před rabováním či zlo-ději. Minaret byl navíc použit jako model pro podobné objekty v Seville a další pro-slulou marockou věž Hassan v Rabatu. Mešitu Koutoubia při svojí návštěvě Mar-rákeše docela určitě nepřehlédnete, pro-tože její minaret je dobře vidět z celého starého města.

Maroko však stojí za pozornost nejenom díky Koutobii. Pro zemi totiž bylo odjakživa velmi příznačné skoro až harmonické mí-sení kultur. Zdánlivě islámský kolorit, kte-rý by některé současníky mohl od návště-vy odradit, totiž země získala až s poslední vlnou všech vlivů, které utvářely její ráz. První, kdo na tomto území zanechal výraz-ný otisk, byli už starověcí Féničané. Po nich přišli Římani, ale také germánští Vandalo-vé a Byzantinci. Odjakživa se zde mísily nej-rozmanitější tradice, dovednosti, pradávné znalosti a s tím i náboženské směry. Na roz-díl od okolních zemí se však příslušníci těch nejsilnějších z nich, židé, křesťané a musli-mové, naučili žít v Maroku s plným respek-tem k sobě navzájem. Díky němu tak dnes turisté mohou v Maroku, na rozdíl od jiných afrických zemí, cítit relativně bezpečně.

RC modelem se rozumí rádiovým sig-nálem řízená napodobenina dopravní-ho prostředku. Nejčastěji je to letadlo nebo kopie závodního či terénního vozu ve zmenšeném provedení. Jejich pohyb je věrný skutečným předlohám a omezen pouze dosahem signálu. K ovládání slou-ží většinou vysílačka s řadou páček či vo-lantem, jejíž signál předává servomoto-rům uvnitř modelů informace k letu, jízdě či plavbě.

I když se jedná o pouhé hobby, svým adeptům nepřináší jen pouhou radost z nevšední kratochvíle. U RC modelaření si můžete osvojit velkou škálu užitečných vlastností a dovedností, jako je manuální zručnost i logické myšlení, trpělivost i ku-ráž samostatně řešit technické problémy. A nádavkem odhalíte procesy elektronic-kých zařízení, případně získáte hlubší po-znatky z oblasti aerodynamiky a mecha-niky. Velmi zajímavá je i historie. Proces dálkového ovládání rádiem je na světě už

od roku 1893, kdy slovutný Nikola Tesla takto rozpohyboval za daným účelem vy-robenou loď. Během druhé světové vál-ky se pak Německo pokusilo podobným způsobem vylepšit řadu svých zbraní. Re-gulérní začátek RC modelářství se datuje do roku 1929 s vydáním prvního čísla ča-sopisu Model Airplane News. Zlaté časy pro rádiem řízené modely nastaly v 50. le-tech a trvají dodnes, jak o tom svědčí me-zinárodní soutěž v Lakelandu na Floridě, které se účastnilo celkem 125 RC modelá-řů ze všech zemí světa.

Postavit i zakoupit lze dnes prakticky coko-liv. Od hraček přes propracovanější mode-ly až po ty skutečně monstrózní, které mě-řítkem už nemají ke svému originálu příliš

daleko a na jejichž provoz si troufne jen dlouholetý a velmi zkušený modelář. V poslední době však RC modely pokroči-ly ještě dál. S nadšením Foxe Muldera si totiž můžete pořídit i vlastní UFO. To při-cházelo na trh nejprve jen jako miniatur-ní RC kuriozita, s níž jste mohli létat napříč obývacím pokojem. První modely byly špatně ovladatelné, a po pádu se navíc ni-čilo jejich gyroskopické zařízení udržují-cí stabilitu. Problémy se povedlo vyřešit, a tak si dnes můžete objednat hned něko-lik typů těchto mimozemských plavidel. To největší z nich, Silverlit X-UFO, je vy-baveno čtyřmi nezávislými elektromotory i elektronickým gyroskopem a lze na něj namontovat i malou kameru. A třebaže lé-tající talíř z klasických sci-fi snímků připo-míná více inovativním tvarem než noto-ricky známým designem, pokud si s ním vyletíte v noci, pak světelné sloupy tryska-jící k zemi z jeho konstrukce si už s blízkým setkáním třetího druhu příliš nezadají.

RC modelaření je hobby, které přináší radost

Gurmán, gurmet, gastrono-mie... Ještě před pár lety by tyhle výrazy leckomu zněly tak trochu jako sprosté slovo. A dnes? Jedno z nejoblíbeněj-ších témat, jasný trend. Dobré jídlo a pití si užíváme se stále větší chutí, krize nekrize. Pojď-te se projít světem kulinárních zážitků, kde hrají prim věda a technika.

pravda o ruMuŽe tuzemák není rum, to už nejspíš víte. Náš národní nápoj s plachet-nicí na lahvi je totiž likér, namícha-ný z bramborového lihu, vody, cukru a rumové esence. Oproti tomu skuteč-ný rum jako třeba Havana Club nebo Bacardi je ušlechtilý destilát z cuk-rové třtiny. Jeho výroba je z technic-kého hlediska velice zajímavá. Třtina se hned po sklizni rozdrtí, povaří, ne-chá zkvasit a předestiluje. Nejdůleži-tější fází je několikaleté zrání v dubo-vých sudech, kde rum díky kontaktu se dřevem získává svoji jemnost a zlata-vou barvu. Jak je tedy možné, že ně-které rumy jsou bezbarvé? Jednoduše. Z tmavého vyzrálého rumu se barva odstraní filtrací, obvykle přes silnou vrstvu dřevěného uhlí.

MoleKulární aMarounyZ kuchařů a barmanů vyhlášených světových restaurací se stávají expe-rimentující chemici. Pracují s tekutým dusíkem, arabskou gumou nebo třeba s CO2 a jídla i nápoje se pod jejich ru-kama mění k nepoznání. Odborně se tomu říká molekulární gastronomie. Kouřící zmrzlina z vaječného koňaku, mojito ve formě pěny nebo okurko-vý salát v želé? Žádný problém. Mo-lekulární kouzlení můžete vyzkoušet i doma. Rozmixujte salátovou okur-ku s cukrem a octem, vymačkejte šťá-vu a přidejte do ní rozpuštěnou želati-nu. Promíchejte, nechte vychladit, želé rozřezejte na velké kostky a podávejte místo salátu. Zázrak.

hi-tech sáMošKaV německém Norimberku mají restau-raci s’Baggers, která vypadá, jako by sem spadla z Marsu. Celý podnik je totiž prošpikovaný hustou sítí spletitých kon-strukcí vedoucích odkudsi z výšin přímo doprostřed stolů. A navíc tu nejsou číš-níci ani servírky. Jak to funguje? Jed-noduše. Host si na dotykovém disple-ji u stolu vybere, na co má právě chuť a odešle objednávku do prvního patra. Tam kuchař (jediný živý personál) vše připraví a po chvíli už od stropu po kli-katé kovové dvoukolejce přijíždí jídlo a pití hostovi až pod nos. Pro zaplace-ní pak stačí vložit kreditku do terminálu a potvrdit platbu. Prostě srandovní sa-moobsluha třetího tisíciletí.

KULINÁr

technologie K sežrání

MarokoNěkdo se za exotickými zážitky vydává podle knižního průvodce, jiný na doporuče-ní přátel. Ať tak, či onak, žádný obdivovatel technického umu cizích kultur by si ne-měl nechat ujít Maroko. Pokud už máte dost pošmourného počasí, naordinujte si marocký prodloužený víkend.

Soldier of Love je teprve šestým studiovým albem kapely Sade vy-daným během jejich 25leté kari-éry a je to první deska od vydání Lover’s Rock v roce 2000. Pro sa-motnou Sade, coby základní pilíř skladatelské části kapely, je to jed-noduše záležitost integrity a autenti-city. „Desku nahrávám, jenom když mám pocit, že mám lidem co sdělit. Nezajímá mě vydávání hudby jenom z důvodu prodeje. Sade není vý-robní značka.” Celé to začalo v roce 2008, kdy se po dlouhé době kapela sešla ve studiu Petera Gabriela Real World nedaleko bydliště Sade na

venkově v jihozápadní Anglii. Bylo to poprvé, co se tito čtyři muzikan-ti sešli od chvíle, kdy v roce 2001 za-končili turné k desce Lover’s Rock. Basista Paul Denman přijel z Los Angeles, kde pracuje jako manažer punkové kapely svého syna nazvané Orange. Kytarista a saxofonista Stu-art Matthewman přerušil svoji prá-ci na filmovém soundtracku v New Yorku a klávesista Andrew Hale ne-chal práce konzultanta v umělec-ké oblasti. Během několika čtrnácti-denních sezení ve studiu Real World Sade načrtla materiál pro nové al-bum, které, alespoň jak to oni cítili,

mělo být pravděpodobně jejich do-sud nejambicióznějším projektem.Sade se těší fenomenálnímu úspě-chu jak ve Velké Británii, tak na me-zinárodní úrovni v celém rozsahu svých dvaceti pěti roků kariéry. Její skladby jsou známé především pro svůj nadčasový zvuk. Od vydání de-butového alba Diamond Life z roku 1984 se všech 5 nahrávek Sade ob-jevilo v Top 10 na obou březích oce-ánu. Jejich prodej celkem činil více než 57 milionů alb na celém světě až do dnešního dne a učinil ze Sade nejprodávanější ženskou umělkyni všech dob v Británii.

Číslo 01/2011, vychází čtvrtletně

vydavatel: Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, 171 00, Praha 7 - Troja Dotazy směřujte na: info@bpublishing.cz

redaKční rada: Pavel Diviš, Václav Diviš, Adam Szabó, Petra Netrvalová

šéfredaKtor: Petr Smetana

autoři: Vladimír Iliev, Ivan Šiler

art director: Jakub Kaše

foto: Profimedia.cz, archiv TGS

registrační číslo: MK ČR E18515

počet výtisKů: 3500

FOTO

/ M

ICH

AL

RŮ

ŽIČ

KA

/ M

F D

NE

S /

Pro

fimed

ia

kultura

Patří mezi sedm největších divů České republi-ky, vedle Karlova mostu, Pražského hradu a po-dobných skvostů naší země. Pokud chcete tento technický zázrak spatřit, musíte se vydat na Mo-ravu, do Hrubého Jeseníku. Řeč je pochopitelně o unikátní vodní elektrárně Dlouhé Stráně.

výlet do historieStavba v horském masivu zvaném Mravenečník byla zahá-jena už v roce 1978, ale elektrárna byla do ostrého provo-zu uvedena až 20. června 1996. Důvodů, proč se práce na elektrárně táhly bezmála dvacet let, bylo mnoho. Už na za-čátku osmdesátých let totiž tehdejší vláda rozhodla o útlu-mu stavby a zdálo se, že stavba nebude vůbec dokončena. V roce 1985 pak došlo k zásadnímu přepracování projektu, později vše ještě zkomplikovala skutečnost, že lokalita leží v chráněné krajinné oblasti…

vodní reKordManKaNakonec se ale věci daly zdárně do pohybu a dnes je elek-trárna Dlouhé Stráně držitelkou hned několika „nej“. Kro-mě toho, že je největším divem Česka, má také nejvýkon-nější reverzní vodní turbínu v Evropě, využívá největší spád vody v ČR a zároveň má nejvyšší výkon (650 MW) ze všech vodních elektráren energetické společnosti ČEZ, kte-rá je provozovatelem Dlouhých Strání. Elektrárna dokáže přejít z klidové fáze do plného turbínového výkonu za pou-hých 100 vteřin!

obří vodní nádržeZ temene hory stavaři odtěžili téměř 1,5 milionu m3 horni-ny, která následně posloužila jako základ obvodové hráze horní nádrže. V nadmořské výšce 1350 metrů tak vzniklo umělé jezero o rozloze devíti fotbalových hřišť a celkovém objemu 2,72 milionů m3. V noci čerpadla naplní nádrž vo-dou, která pak v době energetických špiček padá 1,5 kilo-metru dlouhým potrubím do spodní nádrže v údolí. Dolní nádrž, která pojme až 3,4 mil. m3 vody, vznikla přehrazením říčky Divoká Desná.

srdce uvnitř sKályZa zmínku a za vidění rozhodně stojí také impozantní pod-zemní strojovna, vybudovaná v samém nitru skály. Proud roztáčí dvě šestisettunové Francisovy turbíny umístěné v kaverně o rozměrech 87,5 x 25,5 metru a výšce zhruba osmi podlaží. Další gigantickou kavernu bylo třeba vylá-mat, vyztužit 413 tunami ocelových konstrukcí a 5800 m3 betonu – pro komoru transformátorů. Součástí podzemní-ho systému elektrárny je také 8,5 km tunelů a štol.

tip na výletPřečerpávací vodní nádrž Dlouhé Stráně rozhodně stojí za vidění, je otevřena široké veřejnosti a co do návštěvnosti může klidně soupeřit s nejednou proslulou kulturní či his-torickou památkou. V areálu je k dispozici také informační centrum, exkurze trvá zhruba tři hodiny a můžete si ji re-zervovat na www.dlouhe-strane.cz.

divy sveta

symetrála 01

Koncert

sade14. Května 2011, praha

hudbaMichal pavlíčeK srdeční záležitosti

výstavygeJša a saMuraJ do 3. 4. 2011

Před čtyřmi lety vstoupil Michal Pavlíček do čes-ké beatové Síně slávy. A právem. Těžko by-

chom totiž na domácí scéně našli profesionálního rockera, který se ctí domácí muzikantské legendy prošel tolika hudebními žánry, kapelami i životními peripetiemi. Velkorysý třídeskový sólový komplet odpoví-dá Pavlíčkovu pohledu na věc: „Vní-mám hudbu jako ničím neohrani-čený pocit a tohle je moje srdeční menu.“ Představuje se na ní jako zpěvák, skladatel i komponista, a to od skalního rocku, fusion „kytaro-vek“ přes akustické balady i symfo-nické polohy. Některé skladby otex-tovali rockoví lyrici jako Jan Sahara Hedl či Jáchym Topol, jako host zde nechybí ani Bára Basiková. Poslu-chače navíc autor zaujme i citem působivého náladotvůrce. Suma su-márum – 33 skvělých skladeb a pís-ní zasloužilého klasika.

Samuraj zůstává nejznámější iko-nou cti a válečné-ho umění feudální historie Japon-ska. Gejša vždy elegantně balan-covala mezi smy-slností a spole-čenskou etiketou.

Výstava v pražském Náprstkově mu-zeu si klade za cíl, abyste se i v sou-časnosti mohli seznámit s životem obou v nejryzejší podobě. Na muž-ský element odkazují dva přízemní výstavní sály. V nich je shromáždě-no na 780 předmětů, přičemž největ-ší pozornosti se těší čepele samu-rajských mečů a sbírka mečových záštit, která dosud nebyla jako ce-lek nikdy vystavena. Dámy s pověstí svébytných kulturních a vzdělaných společnic jsou pak zastoupeny na-příklad svými ozdobami, typickými a vždy originálními kimony včetně rozmanitých pásů, ale také hudební-mi nástroji, které dobře ovládaly. Vý-stava si dobře všímá i preciznosti ja-ponských tradičních řemesel a jejich zvláštností.

KnihaJauMe oliveseportolánový atlas

Portolánové mapy odvodi-ly svůj nezvyklý název od italské-ho termínu por-tolano – portola-ni, což lze přeložit jako „vztahující se k přístavům“ pří-padně „písemné

námořní pokyny“. Středověké por-tolány byly původně určeny pro na-vigaci a plavbu podél mořských po-břeží. Známé jsou od 15. století, ale postupně se z nich stala umělecká díla vyhledávaná zámožnými kupci či aristokraty. Tak tomu bylo i s ná-kladně zdobeným atlasem Katalánce Jaumeho Oliveseho z roku 1563, kte-rý na pergamenových listech s po-zoruhodnou přesností zdokumento-val oblast Středozemního a Černého moře i severní část Atlantského oce-ánu. Dlouho bylo nemyslitelné, aby se takto vzácná rukopisná relikvie uchovávaná vědeckou knihovnou v Olomouci dostala do rukou his-torických či technických nadšenců. Nyní ji ale díky výpravné publikaci můžete docenit i vy.

uříznutá horasade není výrobní značKaPo doslova fenomenálním úspě-chu alba Soldier of Love, jehož se prodalo v celém světě na tři miliony kopií, se britská zpě-vačka Sade Adu, narozená v Ni-gérii, rozhodla uspořádat vel-kolepé světové turné. Tento comeback čítá na 70 zastávek v největších arénách. 14. května 2011 se dočká i Česká republi-ka – tento legendární hlas bude moci slyšet publikum v pražské o2 areně.