Upload
malik-odonnell
View
39
Download
4
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Trénink podle prahových hodnot. Překlad připravil P. Panuška. Energetické systémy. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Trénink podle prahových hodnot
Překlad připravil P. Panuška
Energetické systémy
Zdrojem energie všech buněk, včetně svalových, jsou molekuly, zvané Zdrojem energie všech buněk, včetně svalových, jsou molekuly, zvané adenosintrifosfát, zkráceněadenosintrifosfát, zkráceně ATPATP. . Jestliže je v této molekule enzymaticky Jestliže je v této molekule enzymaticky štěpena fosfátová skupina, vznikne touto reakcí molekula adenosindifosfátu, štěpena fosfátová skupina, vznikne touto reakcí molekula adenosindifosfátu, volný fosfor a uvolňuje se energie, která je využita buňkami při svalové volný fosfor a uvolňuje se energie, která je využita buňkami při svalové aktivitě. Takto vypadá rovnice: aktivitě. Takto vypadá rovnice:
ATP ----- ADP + P + energieATP ----- ADP + P + energieJelikož ATP je jediným zdrojem energie, který můžeme přímo využít při Jelikož ATP je jediným zdrojem energie, který můžeme přímo využít při svalové kontrakci, ATP musí být nepřetržitě dodáván do pracujících svalů, svalové kontrakci, ATP musí být nepřetržitě dodáván do pracujících svalů, aby aktivita mohla pokračovat. Avšak zásoby ATP, uložené přímo ve svalové aby aktivita mohla pokračovat. Avšak zásoby ATP, uložené přímo ve svalové tkáni, které je možno okamžitě použít, jsou velmi limitovány a vystačí při tkáni, které je možno okamžitě použít, jsou velmi limitovány a vystačí při maximální intenzitě svalové práce pouze jenom několik sekund. Je tedy maximální intenzitě svalové práce pouze jenom několik sekund. Je tedy zřejmé, že musí být další způsoby dodávky ATP do zatížených svalů tak, aby zřejmé, že musí být další způsoby dodávky ATP do zatížených svalů tak, aby sportovec mohl pokračovat ve svém výkonu. Existují tři různé cesty pro sportovec mohl pokračovat ve svém výkonu. Existují tři různé cesty pro vytváření ATP během svalové kontrakce. vytváření ATP během svalové kontrakce. 1. ATP-CP systém1. ATP-CP systém 2. Anaerobní glykolýza2. Anaerobní glykolýza 3. Aerobní systém3. Aerobní systém
ATP – CP systém
Kreatin fosfátKreatin fosfát je první „zásobárnou“, která je využívána při začátku cvičení. je první „zásobárnou“, která je využívána při začátku cvičení. Kreatin fosfát je molekula, obsahující také fosfátovou skupinu s vysokým Kreatin fosfát je molekula, obsahující také fosfátovou skupinu s vysokým obsahem energie a v okamžiku, kdy jsou vazby v molekule porušeny, energie obsahem energie a v okamžiku, kdy jsou vazby v molekule porušeny, energie se uvolňuje, to znamená: se uvolňuje, to znamená:
CP --- kreatin + P + energieCP --- kreatin + P + energieTato energie a volný fosfor jsou okamžitě přijímány molekulou ADP a ta se Tato energie a volný fosfor jsou okamžitě přijímány molekulou ADP a ta se obnovuje na využitelný ATP, reakce pak probíhá takto:obnovuje na využitelný ATP, reakce pak probíhá takto:
CP ( kreatin + P + energie ) + ADP ---- kreatin + ATPCP ( kreatin + P + energie ) + ADP ---- kreatin + ATP… … který může být využit jako zdroj energie k další svalové kontrakci. který může být využit jako zdroj energie k další svalové kontrakci. Z několika důvodů většinuZ několika důvodů většinu energie, uloženouenergie, uloženou v nezatížených svalech, obsahují v nezatížených svalech, obsahují právě molekuly CP – zhruba pětkrát více, než molekuly ATP. Když tedy právě molekuly CP – zhruba pětkrát více, než molekuly ATP. Když tedy zatížíme svalstvo, zásoby ATP jsou rychle vyčerpány, další ATP je formován zatížíme svalstvo, zásoby ATP jsou rychle vyčerpány, další ATP je formován z kreatin fosfátu, reakcí popsanou výše, ale znovu je to otázka pouze několika z kreatin fosfátu, reakcí popsanou výše, ale znovu je to otázka pouze několika sekund. CP je tedy okamžitým zdrojem energie, když cvičení začíná, ale při sekund. CP je tedy okamžitým zdrojem energie, když cvičení začíná, ale při vysoké intenzitě zatížení jsou během 10 sekund jeho zásoby vyčerpány. Pro vysoké intenzitě zatížení jsou během 10 sekund jeho zásoby vyčerpány. Pro disciplíny, které trvají velmi krátkou dobu, jako sprinty, skoky či vrhy je to disciplíny, které trvají velmi krátkou dobu, jako sprinty, skoky či vrhy je to dobré, pro veslařský výkon však naprosto nepostačující.dobré, pro veslařský výkon však naprosto nepostačující.
Anaerobní glykolýza
JJe e energetickým energetickým systémsystémemem, při kterém je glykogen bourán bez přístupu , při kterém je glykogen bourán bez přístupu kyslíku. Tento proces také poskytuje energii pro resyntézu ATP,. avšak kyslíku. Tento proces také poskytuje energii pro resyntézu ATP,. avšak namísto neškodných produktů, absence kyslíku způsobuje vznik toxické látky namísto neškodných produktů, absence kyslíku způsobuje vznik toxické látky – kyseliny mléčné ( laktátu ). Zjednodušeně: – kyseliny mléčné ( laktátu ). Zjednodušeně:
glykogen ---- kyselina mléčná + ATPglykogen ---- kyselina mléčná + ATPK odbourání laktátu na ,,neutrální´´ vedlejší produkty, kysličník uhličitý a K odbourání laktátu na ,,neutrální´´ vedlejší produkty, kysličník uhličitý a vodu, je potřeba opět kyslíku. Výhodou anaerobní glykolýzy oproti vodu, je potřeba opět kyslíku. Výhodou anaerobní glykolýzy oproti aerobnímu metabolismu je rychlost, s jakou je tento proces ,, nastartován ´´, i aerobnímu metabolismu je rychlost, s jakou je tento proces ,, nastartován ´´, i když z jedné molekuly glykogenu vzniká mnohem méně ATP, než při aerobní když z jedné molekuly glykogenu vzniká mnohem méně ATP, než při aerobní glykolýze. Proces je tak rychlý, že dokonce na krátký okamžik zcela glykolýze. Proces je tak rychlý, že dokonce na krátký okamžik zcela zastupuje aerobní způsob dodávky energie, není to však efektivní cesta, za zastupuje aerobní způsob dodávky energie, není to však efektivní cesta, za prvé proto, že molekula glykogenu není plně využita a je tedy spotřebováno prvé proto, že molekula glykogenu není plně využita a je tedy spotřebováno poměrně značné množstvípoměrně značné množství „ „palivapaliva““ , a tak dochází k rychlému vyčerpání , a tak dochází k rychlému vyčerpání zásob glykogenu, uloženého ve svalové tkáni. Za druhé vzniká vedlejší zásob glykogenu, uloženého ve svalové tkáni. Za druhé vzniká vedlejší produkt, kyselina mléčná. Akumulace laktátu způsobuje svalovou bolest, která produkt, kyselina mléčná. Akumulace laktátu způsobuje svalovou bolest, která se objevuje při velmi intenzivní činnosti, klesá pH v těle a rychle nastupuje se objevuje při velmi intenzivní činnosti, klesá pH v těle a rychle nastupuje únava.únava.
Aerobní systém
JJe proces, kdy je glykogen, přijatý potravou,e proces, kdy je glykogen, přijatý potravou, sloučensloučen s kyslíkem, kterýs kyslíkem, který tělo tělo získává z vdechovaného vzduchu, přičemž vzniká kysličník uhličitý, voda a získává z vdechovaného vzduchu, přičemž vzniká kysličník uhličitý, voda a energie, kterou je možno využít pro resyntézu ATP..Velmi zjednodušeně je energie, kterou je možno využít pro resyntézu ATP..Velmi zjednodušeně je možno proces popsat takto:možno proces popsat takto:
glykogen + O2 ---- CO2 + H2O + ATPglykogen + O2 ---- CO2 + H2O + ATPAerobní systém zahrnuje řadu složitějších pochodů a zejména je nutná Aerobní systém zahrnuje řadu složitějších pochodů a zejména je nutná nepřetržitá dodávka kyslíku. Je to tedy relativně pomalejší proces. Tento typ nepřetržitá dodávka kyslíku. Je to tedy relativně pomalejší proces. Tento typ metabolismu se nazývá aerobní (metabolismu se nazývá aerobní („„with airwith air““ ), právě pro nutnost přístupu kyslíku. ), právě pro nutnost přístupu kyslíku. Celý systém je schopen přeměňovat mimo Celý systém je schopen přeměňovat mimo sacharidsacharidů i tuk a bílkoviny a ů i tuk a bílkoviny a poskytuje poměrně značné množstvíposkytuje poměrně značné množství ATP. Ve skutečnosti většina ATP, ATP. Ve skutečnosti většina ATP, potřebná při zatížení, trvajícím déle než tři, čtyři minuty, přichází touto cestou . potřebná při zatížení, trvajícím déle než tři, čtyři minuty, přichází touto cestou . Vznikající metabolity, kysličník uhličitý a voda jsou pro organismus neškodné a Vznikající metabolity, kysličník uhličitý a voda jsou pro organismus neškodné a mohou být snadno využity nebo v případě potřeby vyloučeny z těla. Proces je mohou být snadno využity nebo v případě potřeby vyloučeny z těla. Proces je však limitován dvojicí faktorů: množstvím základního zdroje, přijímaného však limitován dvojicí faktorů: množstvím základního zdroje, přijímaného v potravě (glykogenu), množstvím O2 a rychlostí s jakou je transportní systém v potravě (glykogenu), množstvím O2 a rychlostí s jakou je transportní systém (srdce a plíce) schopen dopravit tento kyslík do pracujících svalů. (srdce a plíce) schopen dopravit tento kyslík do pracujících svalů.
Typy metabolismu
1.1. ATP – CP systém ( anaerobně – alaktacidní ): rychlé rozběhnutí, ATP – CP systém ( anaerobně – alaktacidní ): rychlé rozběhnutí, trvání do deseti sekund, využitelnost zejména při rychlostních a trvání do deseti sekund, využitelnost zejména při rychlostních a silových disciplínách, malé množství ATP vyrobeno z molekuly CP, silových disciplínách, malé množství ATP vyrobeno z molekuly CP, neškodlivé vedlejší produkty,bez přístupu kyslíku. neškodlivé vedlejší produkty,bez přístupu kyslíku.
2.2. Anaerobní glykolýza ( anaerobně – laktacidní systém ): rychlé Anaerobní glykolýza ( anaerobně – laktacidní systém ): rychlé rozběhnutí systému, nízké využití molekuly glykogenu k výrobě ATP, rozběhnutí systému, nízké využití molekuly glykogenu k výrobě ATP, časově limitovaný proces, vzhledem k rychlé tvorbě laktátu. časově limitovaný proces, vzhledem k rychlé tvorbě laktátu.
3.3. Aerobní glykolýza ( aerobní systém ): vysoce efektivní využití Aerobní glykolýza ( aerobní systém ): vysoce efektivní využití molekuly glykogenu pro výrobu ATP, pomalejší spouštění systému, molekuly glykogenu pro výrobu ATP, pomalejší spouštění systému, potřebná dodávka kyslíku, možno provádět svalovou kontrakci potřebná dodávka kyslíku, možno provádět svalovou kontrakci poměrně dlouhou dobu, nevznikají toxické produkty. poměrně dlouhou dobu, nevznikají toxické produkty.
Integrovaný systém dodávky energie
Jednotlivé typy metabolismu jsou propojeny v integrovaný systém.Jednotlivé typy metabolismu jsou propojeny v integrovaný systém. Při Při vyčerpání jednoho zdroje energie je dodávka zajištěna dalším zdrojem. vyčerpání jednoho zdroje energie je dodávka zajištěna dalším zdrojem.
10'' 1' 2' 10' 30' 120'Čas
CP-ATP systém
Anaerobní glykolýza
Aerobní systém
Energetické zásoby
4 s 8 s 60 – 90 min. více než 2 hod.
Tuk
Glykogen
CP
ATP
ATP: 5 kJ = 1,2 kcalCP: 15 kJ = 3,6 kcalGlykogen: 5000 kJ = 1200 kcalTuk 200000 kJ = 48000 kcal
mol ATP/min
ATP/CP 3,6
Anaerobní glyklolýza 1,6
Aerobní systém (glykogen) 1,0
Svalový glykogen
Průměrný muž, vážící 75 kg, má v játrech, svalech a krevním oběhu Průměrný muž, vážící 75 kg, má v játrech, svalech a krevním oběhu množství sacharidů, odpovídající asi 7500 kJ. množství sacharidů, odpovídající asi 7500 kJ.
Svalový glykogen 6000 kJSvalový glykogen 6000 kJ
Jaterní glykogen 1200 kJJaterní glykogen 1200 kJ
Krevní glykogen 300 kJKrevní glykogen 300 kJ
Tyto omezené zásoby předurčují, jak dlouho může trvat zatížení. Tyto omezené zásoby předurčují, jak dlouho může trvat zatížení. Biochemické změny v důsledku tréninku ovlivňují množství glykogenu , které Biochemické změny v důsledku tréninku ovlivňují množství glykogenu , které jsme schopni ve svalech ukládat, tím se vytrvalostní schopnosti zvyšují.jsme schopni ve svalech ukládat, tím se vytrvalostní schopnosti zvyšují.
Svalový glykogen na 1 kg svaluSvalový glykogen na 1 kg svalu
Netrénovaný sval 13 gNetrénovaný sval 13 g
Trénovaný sval 32 gTrénovaný sval 32 g
Zásobený trénovaný sval 35-40 gZásobený trénovaný sval 35-40 g
Vysoká koncentrace laktátu
Vyšší koncentrace laktátu narušuje enzymatickou aktivitu ve svalových buňkách ( procesy aerobního metabolismu ), je snížena vytrvalostní kapacita organizmu
Opakujeme-li zatížení vysoké intenzity při nedostatečném odpočinku, aerobní schopnost je snížena výrazně.
Jsou narušeny koordinační schopnosti. Trénink techniky je neefektivní již při zatížení, kdy koncentrace laktátu je vyšší než 6 mmol/l.
Zvyšujeme riziko poranění.
Čas zotavení
0
2
4
6
8
10
12
14
1 5 10 15 20
Čas zotavení
Ko
nce
ntr
ace
la (
mm
ol/
l) Pasivníodpočinek
Stálé zatíženínízké intenzity
Intervalovézatížení nízkéintenzity
Motto knihy
Optimální tréninkové zatížení je možné stanovit se znalostí prahových hodnot – hranice AP a ANP
Řízení tréninku podle hodnot tepové frekvence pak přináší zlepšení sportovní výkonnosti, dokonce i při případném nižším tréninkovém objemu zatížení
Efektivní tréninkové zatížení respektuje principy dodávky energie při pohybové činnosti.
Veslařský trénink ovlivňuje rozvoj všech tří energetických systémů.
ATP – CP systém
Sprint s maximálním úsilím vyčerpá zásoby ATP, CP v organizmu již po několika sekundách, přesto můžeme zařazovat zatížení s poměrně vysokým počtem opakování rychlostních úseků.
Intenzita může být maximální ( 6 – 8 s ) a submaximální (20 – 30 s ) Hlavní hledisko – vyčerpání zásob ATP, CP - bez akumulace
laktátu. Odpočinkový interval musí umožnit resyntézu zásob ATP, CP – 3 až 5 min., dle trénovanosti sportovce. Jestliže je přestávka krátká, je aktivován anaerobní metabolismus.
Hodnoty tepové frekvence nejsou přesným ukazatelem pro řízení tréninku tohoto typu, mnohem důležitější je hodnota koncentrace laktátu
ATP – CP systém
6-8s
6-8s
6-8s
6-8s
Zás
ob
y A
TP
, C
P
odpočinek3 – 5 min.
odpočinek3 – 5 min.
odpočinek3 – 5 min.
Anaerobní systém
Prodloužení doby zatížení na submaximální úrovni – je aktivován anaerobní systém dodávky energie.
Nejvyšší hodnoty laktátu při výkonu v době trvání 1 – 3 min. a dochází k maximálnímu využití metabolického systému.
V tréninku používáme intervalové zatížení ( 30 s – 3 min.). Odpočinkový interval 30 s až několik minut, opět v závislosti na trénovanosti organismu, možno také určit hodnotami tepové frekvence ( 120 – 140 tepů/min.), koncentrace laktátu v krvi neklesá k nízkým hodnotám.
Vhodný trénink anaerobního systému jsou přípravné závody. Neplánujte vrcholné výkony, kdy sportovec dosáhne maximálních
hodnot koncentrace laktátu v krvi do jednoho týdne.
4 x 2‘ - uklidnění do 120 tepů/min.
250 250
225 225
200 200
175 175
150 150
125 125
100 100
75 75
50 50
25 25
00:00:00 0:05:00 0:10:00 0:15:00
tepy/min tepy/min
Èas
Osoba
Záznam
Druh aktivity
Poznámka
Datum
Èas
Trvání
Výbìr
Max. TF
Tepová frekvence Limity 1
Limity 2
Limity 3
Premysl Panuska
25.2.2004 16:17
veslování
16:17:00
25.2.2004
0:16:08.4
0:00:00 - 0:16:05 (0:16:05.0)
188
149 / 175 0 - 166
80 - 160
80 - 160
149 tepy/min
Èas: 0:00:00 TF: 119 tepy/min
Vytrvalostní zatížení – trénink aerobního systému
Intenzivní vytrvalostní trénink, (ANP)
Anaerobní kapacit Vytrvalostní trénink střední intenzity (2 – 4 mmol/l)
Základní vytrvalost II Objemový vytrvalostní trénink (2 mmol/l)
Základní vytrvalost I Regenerační trénink
Intenzivní vytrvalostní trénink
Intervalové zatížení ( délka 2 – 8 min.) na hranici 90% TFmax - u trénovaných osob.
Aerobní systém je plně v činnosti, intenzita zatížení je nad hranicí ANP. Hodnoty laktátu 4 – 6 mmol/l krve.
Odpočinek 4 – 6 min., počet opakování 5 – 8x. Tento typ zatížení je v tréninkovém programu nejvýše 2 x v týdnu!!!
Intervalové zatížení ( délka 8 – 15 min.) na hranici 85 – 90% TFmax. Hodnoty laktátu 3 – 4 mmol/l krve, odpočinek 5 min. Počet opakování 4 – 5x. Možno 1x – 2x v týdnu,
Zařazujeme do tréninkového programu pouze v případě, kdy sportovec nejeví známky vysokého stupně únavy – je nutno zvažovat nebezpečí vyčerpání či přetrénování.
2000 m, 3000 m, 2000 m
250 250
225 225
200 200
175 175
150 150
125 125
100 100
75 75
50 50
25 25
00:00:00 0:10:00 0:20:00 0:30:00 0:40:00
tepy/min tepy/min
Èas
Osoba
Záznam
Druh aktivity
Poznámka
Datum
Èas
Trvání
Výbìr
Max. TF
Tepová frekvence Limity 1Premysl Panuska
11.2.2004 16:17
veslování
16:17:10
11.2.2004
0:41:35.2
0:00:00 - 0:41:35 (0:41:35.0)
188
151 / 181 0 - 171
1151 tepy/min
Èas: 0:00:00 TF: 95 tepy/min
Vytrvalostní trénink střední intenzity
Déletrvající zatížení střední intenzity Nedochází k akumulaci laktátu, energeticky je pohyb zásoben
aerobním metabolismem ( cukry a tuky ). Tepová frekvence je na úrovni 80 – 85% TFmax, hodnoty
koncentrace laktátu 2 – 4 mmol/l krve.
250 250
225 225
200 200
175 175
150 150
125 125
100 100
75 75
50 50
25 25
00:00:00 0:10:00 0:20:00 0:30:00 0:40:00 0:50:00 1:00:00 1:10:00
tepy/min tepy/min
Èas
Osoba
Záznam
Druh aktivity
Poznámka
Datum
Èas
Trvání
Výbìr
Max. TF
Tepová frekvence Limity 1
Limity 2
Limity 3
Premysl Panuska
26.2.2004 15:44
Bìh
15:44:48
26.2.2004
1:13:06.4
0:00:00 - 1:13:05 (1:13:05.0)
188
151 / 173 80 - 160
80 - 160
80 - 160
1151 tepy/min
Èas: 0:00:00 TF: 79 tepy/min
Objemový vytrvalostní trénink
Optimální způsob rozvoje funkcí tukového metabolismu, při intenzivnější pohybové činnosti je pak podíl tohoto typu metabolismu větší a takové zatížení je pak možno vykonávat po delší dobu
Tepová frekvence je v rozmezí 70 – 80% TFmax. Hodnoty koncentrace laktátu v krvi – okolo 2 mmol/l. Délka zatížení 1, 2 i více hodin.
Často kombinujeme v tréninku i s vytrvalostním zatížením střední intenzity.
Hra?
250 250
225 225
200 200
175 175
150 150
125 125
100 100
75 75
50 50
25 25
00:00:00 0:30:00 1:00:00 1:30:00 2:00:00 2:30:00
tepy/min tepy/min
Èas
Osoba
Záznam
Druh aktivity
Poznámka
Datum
Èas
Trvání
Výbìr
Max. TF
Tepová frekvence Limity 1
Limity 2
Limity 3
Premysl Panuska
21.2.2004 14:34
Hra
14:34:51
21.2.2004
2:40:48.2
0:00:00 - 2:40:45 (2:40:45.0)
188
131 / 167 80 - 160
80 - 160
80 - 160
1131 tepy/min
Èas: 0:00:00 TF: 103 tepy/min
Sporttestr Polar
Čas +0:00 +0:05 +0:10 +0:15 +0:20 +0:25 +0:30 +0:35 +0:40 +0:45 +0:50 +0:55 0:00:00 103 105 110 114 117 121 122 122 122 118 113 113 0:01:00 110 110 109 107 110 108 106 106 108 119 122 125 0:02:00 127 131 133 135 138 139 141 141 138 137 135 134 0:03:00 132 132 129 127 126 124 120 118 117 116 115 116 0:04:00 118 120 125 127 130 133 137 139 140 141 143 145 0:05:00 146 147 147 148 149 150 150 151 152 152 151 150 0:06:00 149 149 151 151 152 150 150 150 151 150 150 148 0:07:00 148 148 146 146 146 146 146 145 145 145 147 147 0:08:00 147 147 148 148 148 149 150 150 150 150 150 152 0:09:00 152 150 150 147 147 147 146 147 147 146 144 144 0:10:00 144 144 143 143 139 140 141 141 141 142 142 139 0:11:00 140 141 143 143 139 139 139 139 139 141 142 144 0:12:00 146 146 146 146 146 140 138 138 137 137 131 131 0:13:00 131 133 133 133 135 137 140 140 140 140 140 140 0:14:00 140 136 136 134 132 134 138 138 137 137 136 137 0:15:00 137 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 0:16:00 127 128 130 132 137 140 145 147 147 148 148 147 0:17:00 145 145 145 145 145 146 146 146 146 144 143 142 0:18:00 139 138 131 125 126 128 131 134 136 139 140 140 0:19:00 141 140 140 140 139 138 138 123 122 122 122 123 0:20:00 127 130 132 136 138 142 145 145 149 150 151 151
Úsek Čas Čas úseku TF Max Prům Min
1. 2:40:46.2 2:40:46.2 113 167 131 91
Rozložení
0 %
10 %
20 %
30 %
40 %
50 %
0 %
10 %
20 %
30 %
40 %
50 %
0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 220 240
Osoba
Záznam
Druh aktivity
Poznámka
Datum
Èas
Trvání
Výbìr
Max. TF
Tepová frekvencePremysl Panuska
21.2.2004 14:34
Bìh
14:34:51
21.2.2004
2:40:48.2
0:00:00 - 2:40:45 (2:40:45.0)
188
131 / 167
1:451.1 %6:00
3.7 %
19:5012.3 %
40:1025.0 %
47:0529.3 %
34:3021.5 %
10:006.2 %
1:300.9 %
Diagram rozptylu
0
50
100
150
200
250
0 50 100 150 200 250
tepy/min
tepy/min
Osoba
ZáznamPoznámka
Výbìr
Datum
Èas
SD 2
SD 1
Premysl Panuska
21.2.2004 14:34
0:00:00 - 2:40:45 (2:40:45.0)
14:34:51
21.2.2004
0.0 ms
0.0 ms
Zatížení v zónách
Procenta èasu (%)
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Osoba
Záznam
Druh aktivity
Poznámka
Datum
Èas
Trvání
Výbìr
Max. TF
Tepová frekvence Limity 1
Limity 2
Limity 3
Premysl Panuska
21.2.2004 14:34
Hra
14:34:51
21.2.2004
2:40:48.2
0:00:00 - 2:40:45 (2:40:45.0)
188
131 / 167 129 - 157
80 - 160
80 - 160
39.7%
59.1%
Celkem
Nad max.Nad zónou TF:V zónì TF:Pod zónou TF:Pod min.
CELKOVÝ ÈAS:
0:00:00 0.0% 0:02:00 1.2% 1:35:00 59.1% 1:03:45 39.7% 0:00:00 0.0%
2:40:45 100.0%
Zatížení v zónách
24.11.2003
1.12.2003
8.12.2003
15.12.2003
22.12.2003
29.12.2003
5.1.2004
12.1.2004
19.1.2004
26.1.2004
2.2.2004
9.2.2004
16.2.2004
23.2.2004
Èas v zónách TFPremysl Panuska, 26.11.2003 - 26.2.2004 (93 dny) Všechny sporty, Souhrnný diagram: Týdny
MaxPrùmìrMin Celkem
Èas v zónách TF 2:401:410:41 3:22 hodin
hodin
0:00
0:20
0:40
1:00
1:20
1:40
2:00
2:20
2:40
hodin
0:00
0:20
0:40
1:00
1:20
1:40
2:00
2:20
2:40
Max 0:04 2%
Int 0:05 3%
Stø 0:19 9%
Níz 1:28 44%
Reg 1:16 38%
0:08 4%
0:07
0:56
1:17
0:17
0:022:40
0:20
0:11
0:030:040:41
Regenerační trénink
Odpočinek je základní součást tréninku Velmi často je lehká aktivita lepší než úplná nečinnost. Tepová frekvence méně než 70% TFmax. Vzhledem k nízké intenzitě zatížení neočekáváme zlepšování
aerobních schopností. Délka zatížení 30 – 45 min.
25‘ pod AP - regenerační veslování
250 250
225 225
200 200
175 175
150 150
125 125
100 100
75 75
50 50
25 25
00:00:00 0:05:00 0:10:00 0:15:00 0:20:00 0:25:00
tepy/min tepy/min
Èas
Osoba
Záznam
Druh aktivity
Poznámka
Datum
Èas
Trvání
Výbìr
Max. TF
Tepová frekvence Limity 1
Limity 2
Limity 3
Premysl Panuska
25.2.2004 16:35
veslování
16:35:28
25.2.2004
0:25:28.4
0:00:00 - 0:25:25 (0:25:25.0)
188
126 / 130 0 - 166
80 - 160
80 - 160
1126 tepy/min
Èas: 0:00:00 TF: 105 tepy/min
Souhrn
Zóna zatížení TF (%) TF (tepů) Zatížení la
ATP – CP systém --- --- 6-8 s / 3‘-5‘
20-30 s / 3‘-5‘
---
Anaerobní systém přes 90% přes 180 30 s – 3‘ /
/ 30 s – 3‘
více než
6 mmol/l
Intenzivní vytrvalostní trénink
90%
90 – 85%
180
180 - 170
2 – 8‘ / 4 – 6‘
8 – 15‘ / 4 – 6‘
4-6 mmol/l
Vytrvalostní trénink střední intenzity
85 – 80% 170 - 160 stálé 2-4 mmol/l
Objemový vytrvalostní trénink
80 – 70% 160 - 140 stálé 2 mmol/l
Regenerační trénink méně než 70%
méně než 140
stálé, mírné méně než
2 mmol/l
VO2max
Maximální aerobní výkon VO2max je jedna z nejčastěji měřených fyziologických veličin. Je nejobjektivnějším způsobem stanovení funkčních limitů oběhového systému
VO2max je maximální množství kyslíku, které je organismus chopen využít v dané časové jednotce, během velmi intenzivní činnosti velkých svalových skupin.
Maximální aerobní výkon - VO2max - je závislý na ventilaci, procesu přestupu kyslíku z plic do krve, na srdečním výkonu a velikosti krevního toku, na procesu uvolňování kyslíku z krve.
Ve vztahu k trénovanosti sportovce je možná doba takové činnosti 2 – 5 minut.
Energeticky je pohybová činnost hrazena z aerobních i anaerobních zdrojů. Anaerobní zdroje jsou limitovány, po krátké době je intenzita snížena.
Podíl aerobního systému
0
1
2
3
4
5
6
0 1 2 3 4 5 6 7Tréninkové období ( měsíce ).
Kys
líkov
á sp
otře
ba
( l/m
in )
VO2max%VO2max
Energie z aerobních zdrojů
Anaerobní dodávka energie
Podíl aerobního systému
Vhodným vytrvalostním zatížením zvyšujeme hodnotu VO2max Hodnota VO2 při intenzitě zatížení na 4 mmol je u trénovaných
veslařů obvykle 85 % VO2max ( netrénovaní až o 30% méně ).
Platí téměř lineární vztah mezi stoupající intenzitou zatížení a hodnotami kyslíkové spotřeby.
Důležitý je fakt, že vyšší VO2max umožňuje sportovci dosáhnout
vyšších hodnot výkonu v úrovni ANP.( 85 % z VO2max ). Klesá tedy výkon na hranici ANP před vrcholným závodem?
Pro sportovní výkon, trvající déle jak 5 minut je lepším indikátorem výkonu hodnota anaerobního prahu, než hodnota VO2max.( 8+ ? )
Intenzita zatížení x VO2
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
4,5
Výkon (W)
VO
2 ( l
/min
)
VO2max a ANP
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
4,5
5
Výkon (Watt)
VO
2 (l/
min
)
test 2
test 1
Test 6‘ muži, 7‘ ženy
1000
2000
3000
4000
5000
6000
7000
1 2 3 4 5 6 7
Čas zátěže (min.)
VO
2 (m
l/m
in)
muži
ženy
Test 6‘ muži
3000
3500
4000
4500
5000
5500
6000
6500
7000
1 2 3 4 5 6
Čas zátěže (min.)
VO
2 (m
l/m
in)
sub 1
sub 2
Závěry
Celková ( nebo absolutní ) VO2 během testu na 6‘ má nejvyšší korelaci s veslařským výkonem na 2000 m: r = 0,895
Nehodnotíme první minutu – je to stejně anaerobní záležitost Uvádí se vysoká korelace ANP-VO2 ( kyslíková spotřeba na hranici
anaerobního prahu ) s veslařským výkonem na 2000 m: r = 0,83. Korelace parametru VO2max s výkonem na 2000 m je také dobrá:
r = 0,8 Pro dosažení vysoké sportovní úrovně ve veslování jsou
předpokladem hodnoty parametru VO2max 6,2 l/min pro muže a 4,6 l/min pro ženy
Jsou známy případy sportovců mužů s VO2max vyšší než 7 l/min, sportovkyň žen s VO2max vyšší než 5,2 l/min.
ANP 2001/2003 - O.S.
0
1
2
3
4
5
6
7
240 285 330 375
Výkon (W)
la (
mm
ol/
l)
IV.01
VI.01
VII.01
IX.01
II.02
V.02
II.03
ANP 2000/2002 - J.M.
0
1
2
3
4
5
6
7
220 260 300 340
Výkon (W)
la (
mm
ol/
l)
II.00
IV.00
VI.00
II.01
VI.01
XI.01
II.02
V.02
ANP 2003/2004 - O.S.
0
1
2
3
4
5
6
7
250 300 350 400
Výkon (W)
la (
mm
ol/
l)
IV.03
XI.03
VII.03
II.04
II.03
ANP 2002/2004 - J.M.
0
1
2
3
4
5
6
7
240 280 320 360
Výkon (W)
la (
mm
ol/
l)
II.03
IV.03
VII.03XI.03
II.04
II.02