Trhy výrobních faktorů

Trhy výrobních Trhy výrobních faktorůfaktorů

Trh práce a kapitáluTrh práce a kapitálu

Specifika trhu výrobních faktorůSpecifika trhu výrobních faktorů

Na Na trhu finální produkcetrhu finální produkce nabídku tvoří nabídku tvoří firmy a poptávku domácnostifirmy a poptávku domácnosti

Na Na trhu VFtrhu VF nabídku tvoří domácnosti a nabídku tvoří domácnosti a poptávku firmypoptávku firmy

poptávka po VF je poptávka poptávka po VF je poptávka odvozená z poptávky po produkciodvozená z poptávky po produkci vyráběné daným VFvyráběné daným VF

Příjmové veličiny na trhu VFPříjmové veličiny na trhu VF MRPMRP (Marginal Revenue Product) – (Marginal Revenue Product) – příjem z mezního příjem z mezního

produktuproduktu (získaného zapojením) daného VF (získaného zapojením) daného VF MRP = změna celkového příjmu způsobená zapojením dodatečné MRP = změna celkového příjmu způsobená zapojením dodatečné

jednotky VFjednotky VF MRPMRPKK = = ΔΔTR/ TR/ ΔΔ K = (K = (ΔΔ TR/ TR/ ΔΔ Q).(Q).(ΔΔ Q/ Q/ ΔΔ K) = MPK) = MPK K . MR. MR MRPMRPLL = = ΔΔ TR/ TR/ ΔΔ L = (L = (ΔΔ TR/ TR/ ΔΔ Q).(Q).(ΔΔ Q/ Q/ ΔΔ L) = MPL) = MPL L . MR. MR

ARPARP (Average Revenue Product) – (Average Revenue Product) – příjem z průměrného příjem z průměrného produktuproduktu (získaného zapojením) daného VF (získaného zapojením) daného VF ARP = příjem na jednotku daného VFARP = příjem na jednotku daného VF ARPARPKK = TR/K = (P.Q)/K = P.(Q/K) = AP = TR/K = (P.Q)/K = P.(Q/K) = APK K . P . P (resp. AP(resp. APK K . MR). MR) ARPARPLL = TR/L = (P.Q)/L = P.(Q/L) = AP = TR/L = (P.Q)/L = P.(Q/L) = APL L . P . P (resp. AP(resp. APL L . MR). MR)

Co vyprodukuje

další jednotka práce…

… za kolik tuto

dodatečnou produkci prodám.

O kolik se mi zvýší příjmy,

když zaměstnám další jednotku

práce?

Jakou produkci průměrně

vytvoří každá jednotka práce

…

… za kolik tuto produkci

běžně prodávám.

Jaký příjem mi průměrně

přináší každá jednotka práce?

? ? ?

Příjmové veličiny na trhu VFPříjmové veličiny na trhu VFPrůběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém Průběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém

typu tržní struktury realizuje firma svůj výstuptypu tržní struktury realizuje firma svůj výstup

Obecně – křivky Obecně – křivky MRP a ARP MRP a ARP

kopírují průběh kopírují průběh křivek MP a APkřivek MP a AP

MRPL

ARPL

L

ARPL

MRPL

DK trh produkce –

MR = AR = P = konst.

MRPL

ARPL

L

ARPL

MRPL

NK trh produkce – MR, AR a P klesají s růstem realizované produkce, funkce MRPL a ARPL budou strměji klesat a

budou posazeny blíže počátku

Q

P

D = AR

MR

MP

AP

VF

MPAP

Q

P

AR = MR = D50 X

=

X

=

Nákladové veličiny na trhu VFNákladové veličiny na trhu VF MFCMFC (Marginal Factor Costs) – (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na mezní náklady na

faktorfaktor MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením

dodatečné jednotky VFdodatečné jednotky VF MFCMFCKK = = ΔΔ TC/ TC/ ΔΔ KK MFCMFCLL = = ΔΔ TC/ TC/ ΔΔ L = L = ΔΔ(w.L)/ (w.L)/ ΔΔ L = w + L. L = w + L. ΔΔ w/ w/ ΔΔ LL

AFCAFC (Average Factor Costs) – (Average Factor Costs) – průměrné náklady na průměrné náklady na faktorfaktor AFC = průměrné náklady na jednotku zapojeného VFAFC = průměrné náklady na jednotku zapojeného VF AFCAFCKK = TC/K = r.K/K = r = TC/K = r.K/K = r AFCAFCLL = TC/L = w.L/L = w = TC/L = w.L/L = w

Jakou mzdu zaplatím za

jednotku práce…

… jak se tato sazba mění s množstvím najímané

práce?

Jak se mi zvýší náklady

najmutím další jednotky práce?

průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na trhu výrobních faktorůtrhu výrobních faktorů

Nákladové veličiny na trhu VFNákladové veličiny na trhu VF

MFCL= AFCL= w

L

AFCL

MFCL

L

AFCL

MFCL

MFCL

AFCL=w

DK trh práce NK trh práce

Volba optimálního množství Volba optimálního množství najímaných VFnajímaných VF

Optimální je takové množství VF, které firmě Optimální je takové množství VF, které firmě maximalizuje ziskmaximalizuje zisk

TRTR(K,L)(K,L) – TC – TC(K,L)(K,L) = = ππ(K,L)(K,L)

NUTNÁ PODMÍNKA MAX. ZISKUNUTNÁ PODMÍNKA MAX. ZISKU:: ΔΔ π π/ / ΔΔ K = K = ΔΔ TR/ TR/ ΔΔ K – K – ΔΔTC/ TC/ ΔΔ K = 0 → K = 0 →

ΔΔ TR/ TR/ ΔΔ K = K = ΔΔ TC/ TC/ ΔΔ K → K → MRPMRPKK = MFC = MFCKK

ΔΔ π π/ / ΔΔ L = L = ΔΔ TR/ TR/ ΔΔ L – L – ΔΔTC/ TC/ ΔΔ L = 0 → L = 0 → ΔΔ TR/ TR/ ΔΔ L = L = ΔΔ TC/ TC/ ΔΔ L → L → MRPMRPLL = MFC = MFCLL

L

MRPL

MRPL

L

MFCL

MFCL

L*

Analýza situací na trhu práceAnalýza situací na trhu práce Nadále budeme zkoumat jednotlivé situace podle Nadále budeme zkoumat jednotlivé situace podle

různých podmínek na trhu práce:různých podmínek na trhu práce: Trh práce v DKTrh práce v DK

Nabídka práceNabídka práce Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální

produkce v KO a DOprodukce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální

produkce v KO a DOprodukce v KO a DO Trh práce v NKTrh práce v NK

Nabídka práceNabídka práce Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v

KO a DOKO a DO

DK trh práce a nabídka práceDK trh práce a nabídka práce

velký počet firem poptávajících prácivelký počet firem poptávajících práci

cena práce (mzdová sazba) je vůči firmě cena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní – dána trhemobjektivní – dána trhem

individuální křivka nabídky práceindividuální křivka nabídky práce ( (křivka křivka nabídky práce jedné firměnabídky práce jedné firmě) ) je horizontálníje horizontální

MFCMFCLL= AFC= AFCLL= w = s= w = sLL

Nabídka práce na DK trhu práce a Nabídka práce na DK trhu práce a DK trhu finální produkceDK trhu finální produkce

DK trh práce: MFCDK trh práce: MFCLL= AFC= AFCLL= w = s= w = sLL DK trh produkce: MR = AR = PDK trh produkce: MR = AR = P

MFCL= AFCL= w= sL

L

w

L

SL (domácnosti)w

DL (firmy)

Firma Trh práce

L*

w*

Poptávka po práci na DK trhu Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální práce a DK trhu finální

produkceprodukce

Analýza situací na trhu práceAnalýza situací na trhu práce Trh práce v DKTrh práce v DK

Nabídka práceNabídka práce Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu

finální produkce v KO a DOfinální produkce v KO a DO Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu

finální produkce v KO a DOfinální produkce v KO a DO Trh práce v NKTrh práce v NK

Nabídka práceNabídka práce Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální

produkce v KO a DOprodukce v KO a DO

Modifikované zlaté pravidlo max. zisku:Modifikované zlaté pravidlo max. zisku:MRPMRPLL= MFC= MFCL L čili MR.MPčili MR.MPLL= MFC= MFCLL nebo P.MP nebo P.MPLL=w=w

Poptávka po práci na DK trhu práce a Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO (SR)DK trhu finální produkce v KO (SR)

MRPL

ARPL

MFCL= AFCL= w = sL4

MFCL= AFCL= w = sL3

MFCL= AFCL= w = sL2

MFCL= AFCL= w = sL1

L

CZK/L

Křivku poptávky po práci však netvoří všechny zobrazené body

Firma musí svými příjmy v KO pokrýt alespoň variabilní Firma musí svými příjmy v KO pokrýt alespoň variabilní náklady, neboli:náklady, neboli:

TRTR ≥ ≥ VCVC

ARPARPL L · LL ≥ ≥ w w · LLARPARPLL ≥ ≥ ww

Křivka poptávky po práci je tvořena klesajícíKřivka poptávky po práci je tvořena klesající částí MRPčástí MRPLL shora ohraničenou maximem ARP shora ohraničenou maximem ARPLL

Poptávka po práci na DK trhu práce a Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO (SR)DK trhu finální produkce v KO (SR)Připomeňme si, že v KO má firma některé VF fixní (například kapitál) a měnit

může pouze variabilní VF (například práci)

TR = ARPL · L VC = w VC = w · L L

Pro firmu je přijatelná jen ta úroveň mzdové sazby, která je menší

nebo rovna ARPL.

Poptávka po práci na DK trhu práce Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO a DK trhu finální produkce v KO

(SR)(SR)

MRPL

ARPL

L

CZK/Lbod ukončení činnosti

firmy v SR

Pokud by mzdová sazba vystoupala nad úroveň ARPL , firma by ukončila činnost a nepoptávala by žádné množství práce

DL

v DO je firma schopna měnit množství práce v DO je firma schopna měnit množství práce i kapitálui kapitálu

při změně mzdové sazby se nemění pouze při změně mzdové sazby se nemění pouze objem najímané práce, ale i objem kapitáluobjem najímané práce, ale i objem kapitálu

mění-li se objem práce i kapitálu, mění se mění-li se objem práce i kapitálu, mění se efektivnost práce efektivnost práce → posun MP→ posun MPLL a tím pádem a tím pádem i MRPi MRPLL a krátkodobé D a krátkodobé DLL

ppůůsobí následující efekty po změně mzdové sobí následující efekty po změně mzdové sazby: sazby: substituční asubstituční a produkčníprodukční (nákladový) (nákladový)

Poptávka po práci na DK trhu práce Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v DO a DK trhu finální produkce v DO

(LR)(LR)

Poptávka po práci na DK trhu práce a Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v DO (LR)DK trhu finální produkce v DO (LR)

L

K

Q1

Q2

SE PE

A

TE

B

C

Substituční efekt (SE): při poklesu mzdové sazby bude firma nahrazovat kapitál prací – posun z A do B → zhoršení efektivnosti práce – tlak na pokles MPL

SE v podstatě mění poměr mezi používaným kapitálem a prací (při zachování úrovně produkce)

Produkční efekt (PE): pokles mzdové sazby – firma může

současně zvýšit objem práce i kapitálu – posun z B do C →

zvýšení efektivnosti práce – tlak na vzrůst MPL

PE v podstatě mění množství používaného kapitálu a práce

(při zachovaném poměru K a L)Celkový efekt poklesu mzdové sazby (TE): firma bude najímat více

obou faktorů – zvýší se efektivita práce – vzroste MPL (vyšší vybavenost práce kapitálem)

Izokosta

Izokvanta

Poptávka po práci na DK trhu práce a Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v DO (LR)DK trhu finální produkce v DO (LR)

MRPL1

L

CZK/L

DL(DO)

MFCL= AFCL=w=sL1w1

E1

Celkovým efektem poklesu mzdové sazby je v DO vyšší zapojení L, ale i K (vyšší vybavenost práce kapitálem – např. bagr místo

krumpáče ), což zvyšuje MPL a tím pádem i MRPL a krátkodobé DL

w2 MFCL= AFCL=w=sL2

E2

Spojnice krátkodobých rovnovážných bodů (E1 a E2) tvoří dlouhodobou křivku poptávky po práci

L1 L2 (DO)

MRPL2

DL(KO)

L2 (KO)

Tržní poptávka po práciTržní poptávka po práciTržní poptávka po práci – je horizontálním součtem křivek Tržní poptávka po práci – je horizontálním součtem křivek

poptávky po práci jednotlivých firem:poptávky po práci jednotlivých firem:

↓↓w → ↑ poptávaného mnow → ↑ poptávaného množžství práce kaství práce kažždé firmy → ↑ dé firmy → ↑ poptávaného mnopoptávaného množžství práce na trhu → trství práce na trhu → tržžní Dní DLL jako jako horizontální souhorizontální souččet individuálních Det individuálních DLL, ale působí ještě , ale působí ještě

další efekt:další efekt:↓↓w → ↓ MC kaw → ↓ MC kažždé firmy → ↑S na trhu produkce → ↓P a dé firmy → ↑S na trhu produkce → ↓P a

tedy MR (prosazuje se tzv. příjmový efekt)→ ↓MRPtedy MR (prosazuje se tzv. příjmový efekt)→ ↓MRPLL a a tedy Dtedy DLL→ D→ DLL ka kažždé firmy bude díky tomuto příjmovému dé firmy bude díky tomuto příjmovému

efektu strmefektu strměější a tím i kjší a tím i křřivka trivka tržžní Dní DLL

Poptávka po práci na DK trhu Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální práce a NK trhu finální

produkceprodukce







Výchozí předpokady:Výchozí předpokady:

Firma je cenovým příjemcem na trhu práce, Firma je cenovým příjemcem na trhu práce, ale cenovým tvůrcem na trhu finální ale cenovým tvůrcem na trhu finální produkceprodukce

MR je klesající – MRPMR je klesající – MRPLL a tím i D a tím i DLL bude bude strmější než když firma prodává výstup na strmější než když firma prodává výstup na DK trhuDK trhu

Poptávka po práci na DK trhu práce a Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO (SR)NK trhu finální produkce v KO (SR)

MRPL

ARPL

L

ARPL

MRPL

MRPL

ARPL

L

ARPL

MRPL

Poptávka po práci na DK trhu práce Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a NK trhu finální produkce v KO

(SR)(SR)

DL DL

Firma na DK trhu finální produkce Firma na NK trhu finální produkce

MRPL = MR . MPL

konstantní klesající

MRPL = MR . MPL

klesající klesající

Odvození je obdobné jako v případě DK trhu Odvození je obdobné jako v případě DK trhu finální produkce, ale vedle SE a PE se finální produkce, ale vedle SE a PE se prosazuje ještě tzv. prosazuje ještě tzv. „„příjmový efektpříjmový efekt“ (v DK “ (v DK působil až na úrovni celého trhu, v NK působí působil až na úrovni celého trhu, v NK působí již na úrovni jedné firmy)již na úrovni jedné firmy)

Pokles w povede k poklesu MC – zvýší se Pokles w povede k poklesu MC – zvýší se rovnovážné množství produkce za rovnovážné množství produkce za současného poklesu ceny a MRsoučasného poklesu ceny a MR

MRPMRPLL se tudíž neposune nahoru v takovém se tudíž neposune nahoru v takovém rozměru jako v případě DK firmy (jednoduše rozměru jako v případě DK firmy (jednoduše proto, že MR je v NK klesající)proto, že MR je v NK klesající)

Poptávka po práci na DK trhu práce Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v DO a NK trhu finální produkce v DO

(LR)(LR)

Poptávka po práci na DK trhu Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v práce a NK trhu finální produkce v

DO (LR)DO (LR)MRPL1

L

CZK/L

DL(DO)

MFCL= AFCL=w=sL1w1

E1

w2 MFCL= AFCL=w=sL2E2

L1 L2

(DO)

MRPL2

L2

(KO)

Tečkovanou čarou je vyznačen posun MRPL a křivku dlouhodobé poptávky po práci v případě, že by firma fungovala na DK trhu finální

produkceKřivka MRP se však posune doprava méně než v DK

Minimální mzdaMinimální mzda

= cenová regulace na trhu práce, čili = cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdováregulace mzdová

Cíle:Cíle: garantování minimálního příjmu garantování minimálního příjmu

pracovníků státem pracovníků státem → nástroj sociální → nástroj sociální politikypolitiky

zvýšení motivace k hledaní prácezvýšení motivace k hledaní práce zvýšení zaměstnanostizvýšení zaměstnanosti

Dopady minimální mzdy na trh Dopady minimální mzdy na trh prácepráce

L

SLw

DL

L*

w*

dobrovolně nezaměstnaní (volná

pracovní místa)

wmin1

wmin1 – minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná – trh práce se vyčistí při vyšší mzdě

wmin2

wmin2 – min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí,

vzniká převis S nad D a nedobrovolná nezaměstnanost

nedobrovolně nezaměstnaní

(I)Racionalita minimální mzdy(I)Racionalita minimální mzdy

je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdouvšichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou

je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdounenajdou

MINIMÁLNÍ MZDA NA DK TRHU PRÁCE JE NESMYSLMINIMÁLNÍ MZDA NA DK TRHU PRÁCE JE NESMYSL

Trh práce v NK, Trh práce v NK, Nabídka práceNabídka práce







Charakteristika NK trhu práceCharakteristika NK trhu práce NK trh práce – existence omezeného množství NK trh práce – existence omezeného množství

firem, kupujících VF prácefirem, kupujících VF práce monopson – práci poptává pouze jediná firmamonopson – práci poptává pouze jediná firma oligopson – práci poptává několik firemoligopson – práci poptává několik firem monopsonistická konkurence – práci poptává monopsonistická konkurence – práci poptává

mnoho firem, každá může částečně ovlivnit mnoho firem, každá může částečně ovlivnit mzdovou sazbumzdovou sazbu

firmy jsou „price makers“ – mohou ovlivnit firmy jsou „price makers“ – mohou ovlivnit mzdovou sazbumzdovou sazbu

křivka nabídky práce jedné firmě je rostoucíkřivka nabídky práce jedné firmě je rostoucí

Individuální nabídka práceIndividuální nabídka práce(nabídka práce jedné firmě)(nabídka práce jedné firmě)

Mzdová sazba (představuje průměrný náklad na VF) je Mzdová sazba (představuje průměrný náklad na VF) je dána pod úrovní MFCdána pod úrovní MFCL L (srovnejte se stanovením ceny (srovnejte se stanovením ceny výstupu nad úrovní MC)výstupu nad úrovní MC)

Za dané množství práce bude firma nabízet mzdu na Za dané množství práce bude firma nabízet mzdu na úrovni AFCúrovni AFCLL, která bude nižší než v DK, tedy MFC, která bude nižší než v DK, tedy MFCLL

AFCL = sL = w

MFCL

L

w

MFCL - AFCL

w1

L1

Optimální množství práce v Optimální množství práce v SRSR

platí modifikované zlaté pravidlo maximalizace zisku:platí modifikované zlaté pravidlo maximalizace zisku:MRPMRPLL = MFC = MFCLL

AFCL = sL = w

MFCL

L

w

MRPL

w1

w*

„přebytek firmy“

L*

Firma bude najímat L* množství práce za mzdu w*, ačkoli by byla ochotna platit mzdu w1

Křivka poptávky po práciKřivka poptávky po práci

DDLL na NK trhu práce na NK trhu práce nelze sestrojitnelze sestrojit – křivka MRP – křivka MRPLL nezobrazuje nezobrazuje vztah mezi L a wvztah mezi L a w

Lze pouze získat množinu rovnovážných bodů, dojde-li ke změně Lze pouze získat množinu rovnovážných bodů, dojde-li ke změně veličin ovlivňujících MRPveličin ovlivňujících MRPLL nebo MFC nebo MFCLL

AFCL = sL = w

MFCL

L

w

MRPL

w*

L*

MRPL'

w*'

L*'

Růst poptávky po produkci firmy zapříčiní růst ceny a tudíž MR MRPL se posune nahoru → vzroste poptávané množství práce a mzda

Optimální množství práce v DO Optimální množství práce v DO (LR)(LR)

v DO – možnost měnit L i Kv DO – možnost měnit L i K optimum tam, kde MPoptimum tam, kde MPL L / w = MP/ w = MPK K / r, / r,

respektive MRPrespektive MRPL L / w = MRP/ w = MRPK K / r/ r to platí pouze na DK trhu práce a DK trhu to platí pouze na DK trhu práce a DK trhu

kapitálu (MFCkapitálu (MFCLL= w a MFC= w a MFCKK= r)= r) optimální množství práce bez ohledu na optimální množství práce bez ohledu na

typ konkurence na trhu VF:typ konkurence na trhu VF:

MRPMRPL L / MFC/ MFCLL = MRP = MRPK K / MFC/ MFCKK

Jaký příjem mi přinese jedna

koruna vynaložená na nákup

práce?

Jaký příjem mi přinese jedna

koruna vynaložená na nákup kapitálu?

Pokud mi jedna koruna vynaložená na nákup (poslední jednotky) práce přinese

stejný dodatečný příjem jako jedna koruna vynaložená na nákup (poslední jednotky) kapitálu,

pak jsem našel nejlepší kombinaci práce a kapitálu.

„Výhodnost“ VF práce „Výhodnost“ VF kapitál

Nabídka práceNabídka práce

INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA PRÁCE:INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA PRÁCE:doposud jsme ji vnímali jako nabídku práce doposud jsme ji vnímali jako nabídku práce

jedné firmě, ale nyní ji budeme chápat jedné firmě, ale nyní ji budeme chápat jako nabídku práce jednoho nabízejícího, jako nabídku práce jednoho nabízejícího, tj. jednoho člověka nabízejícího VF prácetj. jednoho člověka nabízejícího VF práce

Jednotlivec nabízející práci se rozhoduje Jednotlivec nabízející práci se rozhoduje mezi dvěma „statky“:mezi dvěma „statky“:

SPOTŘEBA (C)SPOTŘEBA (C) XX VOLNÝ ČAS (H)VOLNÝ ČAS (H)

Volba mezi spotřebou a volným Volba mezi spotřebou a volným časemčasem

SPOTŘEBA – je možná pouze jako důsledek vlastní práce (L) SPOTŘEBA – je možná pouze jako důsledek vlastní práce (L) → → C = w . LC = w . L

ČAS (24 hodin denně) – může být rozdělen mezi práci a volný ČAS (24 hodin denně) – může být rozdělen mezi práci a volný čas → L + H = 24 → čas → L + H = 24 → C = w (24 - H)C = w (24 - H) . Tato rovnice je tedy . Tato rovnice je tedy funkce „rozpočtového“ omezení (funkce „rozpočtového“ omezení (linie rozpočtulinie rozpočtu))

užitek spotřebitele: U = f(C,H) – mezi těmito dvěma statky užitek spotřebitele: U = f(C,H) – mezi těmito dvěma statky volíme, což můžeme znázornit volíme, což můžeme znázornit indiferenční křivkou indiferenční křivkou (viz další (viz další obrázek)obrázek)

optimální volba spotřeby (tedy množství hodin práce) a volného optimální volba spotřeby (tedy množství hodin práce) a volného času – v bodě dotyku IC a BL (obdoba linie rozpočtu a času – v bodě dotyku IC a BL (obdoba linie rozpočtu a indiferenční křivky), čili:indiferenční křivky), čili:

optimum: MRSoptimum: MRSC,HC,H = w = wčili (čili (ΔΔU / U / ΔΔ H) H) / / ((ΔΔ U / U / ΔΔ C) = wC) = w

Volba mezi spotřebou a volným Volba mezi spotřebou a volným časemčasem

U = f (C,H)

H

24.w

C = w * (24 - H)

C*

24 hodin

C

H*

Spotřebitel bude při dané mzdové sazbě volit H* hodin volného času a C* množství spotřeby (tedy w.L ,

respektive w.(24-H*))

optimální volba spotřeby (tedy množství hodin optimální volba spotřeby (tedy množství hodin práce) a volného času bude v bodě dotyku IC práce) a volného času bude v bodě dotyku IC a BL (indiferenční křivky a linie rozpočtu), čili a BL (indiferenční křivky a linie rozpočtu), čili optimum je při rovnosti jejich sklonů: optimum je při rovnosti jejich sklonů:

MRSMRSC,HC,H = w = wčili (čili (ΔΔU / U / Δ Δ H) H) / / ((Δ Δ U / U / Δ Δ C) = wC) = w

Substituční a důchodový efektSubstituční a důchodový efekt

Substituční efekt (SE): s růstem mzdové sazby se volný čas stává relativně dražším – spotřebitel je ochoten pracovat delší čas. SE je negativní

Důchodový efekt (IE): s růstem mzdové sazby roste reálný důchod, což umožňuje zvýšit spotřebu všech statků, včetně volného času – působí proti SE a je pozitivní

Celkový efekt (TE) = SE + IE, závisí na tom, který z efektů převáží

Při změně mzdové sazby se projevují dva efekty:

Individuální nabídková křivkaIndividuální nabídková křivka

sestává ze dvou částí:sestává ze dvou částí:1.1. převažuje převažuje SESE – nabídková křivka je – nabídková křivka je

rostoucí – s růstem mzdové sazby rostoucí – s růstem mzdové sazby jednotlivec nabízí větší množství prácejednotlivec nabízí větší množství práce

2.2. převažujepřevažuje IE IE – nabídková křivka je zpětně – nabídková křivka je zpětně zakřivená – od určité mzdové sazby její zakřivená – od určité mzdové sazby její

růst způsobuje pokles nabízeného růst způsobuje pokles nabízeného množství prácemnožství práce

Individuální nabídková Individuální nabídková křivkakřivka

L (h)

100

9

w (Kč/h)

6 7

200

300 sL

Do mzdové sazby 200 Kč za hodinu převažuje SE…

…při mzdové sazbě vyšší než 200 Kč za hodinu

převažuje IE

Ale ve skutečnosti nabídka práce Ale ve skutečnosti nabídka práce může být rostoucímůže být rostoucí

PROČ?PROČ? záleží, jak je vnímána změna mzdové sazby – záleží, jak je vnímána změna mzdové sazby –

trvalá či dočasná změna?trvalá či dočasná změna? rozhodování o pracovním nasazení je činěno z rozhodování o pracovním nasazení je činěno z

hlediska více obdobíhlediska více období

jde-li o dočasnou změnu mzdové sazby, pak při jde-li o dočasnou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě dnes roste ochota pracovat vícevyšší mzdě dnes roste ochota pracovat více

jde-li o trvalou změnu mzdové sazby, pak při vyšší jde-li o trvalou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě nemusí ke zvýšení ochoty pracovat dojítmzdě nemusí ke zvýšení ochoty pracovat dojít

Tržní nabídka práceTržní nabídka práce

SSLL = různá množství práce, kterou jsou její = různá množství práce, kterou jsou její vlastníci ochotni nabízet na daném trhu práce při vlastníci ochotni nabízet na daném trhu práce při různých mzdových sazbáchrůzných mzdových sazbách

změna w vede vedle změny nabízeného změna w vede vedle změny nabízeného množství práce také k posunu celé křivky množství práce také k posunu celé křivky nabídky prácenabídky práce

podobné efekty bude mít také změna reálné podobné efekty bude mít také změna reálné úrokové míryúrokové míry

opět souvislost s mezičasovým rozhodovánímopět souvislost s mezičasovým rozhodováním

Dopady růstu mzdové sazbyDopady růstu mzdové sazby

L

w SL SL'

w 0

w 1

L 0 L 1 L 2

zvýšení mzdové sazby povede k růstu nabízeného množství práce na

trhu na úroveň L1

vyšší mzda dnes je vnímána jako možný pokles mzdy v budoucnosti → dnešní ochota pracovat vzroste

až na L2, lidé budou chtít využít současnou vysokou mzdu využít k

tomu, aby si dnes vydělali a v budoucnu si mohli vzít dovolenou – tzv. efekt dovolené – nabídka

práce se posune vpravo

pokles mzdy bude mít opačný efekt – lidé si dnes raději vezmou volno a budou očekávat růst mezd v budoucnosti, jinými slovy „dnes se vyplatí

pracovat méně“

Documents

Trhy výrobních faktorů