Upload
others
View
3
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
Přírodovědecká fakulta
Katedra geografie
Bc. Alena TOVÁRKOVÁ
UDRŢITELNÝ CESTOVNÍ RUCH V
MORAVSKÉM KRASU
Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Pavel Klapka, Ph.D.
Olomouc 2009
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a všechny
pouţité prameny jsem řádně citovala a uvedla v seznamu pouţitých zdrojů.
Olomouc, duben 2009 ……………………….
Alena Továrková
Poděkování
- Mgr. Pavlu Klapkovi, Ph.D.
- kontaktovaným osobám a institucím, které poskytli cenné rady a informace
- Erice Jonicové
- Bc. Pavle Chloupkové
- Jirkovi Nároţnému
- rodině
Obsah
1 ÚVOD A VYMEZENÍ ÚZEMÍ....................................................................................... 8
2 CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ ............................................................................. 12
3 TEORETICKÉ PŘEDPOKLADY ZPRACOVÁNÍ A JEJICH DISKUZE ............. 14
3.1 Cestovní ruch a rekreace ................................................................................................ 14
3.2 Vlivy cestovního ruchu .................................................................................................. 18
3.2.1 Vlivy ekonomické ................................................................................................... 20
3.2.2 Vlivy sociálně-kulturní ........................................................................................... 22
3.2.3 Vlivy environmentální ............................................................................................ 24
3.3 Udrţitelný rozvoj a udrţitelnost ..................................................................................... 26
3.4 Udrţitelný cestovní ruch ................................................................................................ 31
3.4.1 Znaky udrţitelného cestovního ruchu ..................................................................... 32
3.4.2 Mezinárodní uznání potřebnosti udrţitelného cestovního ruchu ............................ 36
3.4.3 Environmentálně příznivé typy cestovního ruchu ................................................... 37
3.4.4 Nástroje udrţitelného cestovního ruchu a certifikace jako jeden z nich ................. 42
4 ATRAKTIVITA CESTOVNÍHO RUCHU V MORAVSKÉM KRASU .................. 46
4.1 Hodnocení atraktivity z externích zdrojů ....................................................................... 46
4.2 Atraktivita území ............................................................................................................ 47
4.3 Analýza návštěvnosti Moravského krasu ....................................................................... 49
4.4 Organizační struktury cestovního ruchu a ochrany v Moravském krasu a okolí ........... 50
5 NEUDRŢITELNÉ REKREAČNÍ AKTIVITY – NÁVRHY ŘEŠENÍ ...................... 53
5.1 Střet cestovní ruchu a ochrany území ............................................................................. 53
5.2 Objekty individuální rekreace ........................................................................................ 62
5.3 Zaplacený výhled do propasti ......................................................................................... 65
6 UDRŢITELNÉ REKREAČNÍ AKTIVITY – POZITIVNÍ PŘÍKLADY ................. 68
6.1 Příznivé formy cestovního ruchu v Moravském krasu ................................................... 68
6.1.1 Pěší turistika ............................................................................................................ 68
6.1.2 Cykloturistika .......................................................................................................... 70
6.1.3 Horolezectví ............................................................................................................ 71
6.1.4 Speleologie .............................................................................................................. 73
6.1.5 Agroturistika ........................................................................................................... 73
6.1.6 Geopark ................................................................................................................... 74
6.2 Moravský kras – regionální produkt ® ............................................................................ 75
6.3 Naučné stezky................................................................................................................. 80
6.4 Projekt návštěvnického a informačního střediska Skalní Mlýn ..................................... 84
7 ZÁVĚR ................................................................................................................................. 87
8 SUMMARY .......................................................................................................................... 88
POUŢITÁ LITERATURA .................................................................................................... 88
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ................................................................................... 98
PŘÍLOHY
8
1 ÚVOD A VYMEZENÍ ÚZEMÍ
Motto: „Dlouhodobá udržitelnost zajišťuje budoucí profit cestovního ruchu…Cestovní
ruch nemůže zničit životní prostředí, aniž by zničil sám sebe“. (Hughes)
Devastace ţivotního prostředí na Zemi dosahuje v posledních desetiletích
historického maxima a ohroţuje nejen zdraví a ţivoty lidí na planetě, ale
také harmonický rozvoj společnosti jako celku a existenci budoucích generací. O to
více zamrzí fakt, ţe se Česká republika podle studie Living Planet Report vydané
Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) řadí mezi patnáctku zemí, které nejvíce
zatěţují ţivotní prostředí na naší planetě. Do popředí nejen odborníkům ale i široké
veřejnosti se tak, s nepříliš optimistickými prognózami o budoucím stavu planety,
stále více dostávalo téma jejího udrţitelného rozvoje, jehoţ koncept je však širší neţ
jen ochrana ţivotního prostředí.
Cestovní ruch, jakoţto specifický výraz lidské mobility, není vlastně nic jiného
neţ soubor cest, související s dočasnou změnou místa pobytu. Má velmi dobrý
potenciál obohatit - duševně i ekonomicky, a to jak návštěvníky, tak i místní
komunity. Posílením například jejich konzumního přístupu k ţivotu, posílením
sociální nerovnosti či narušením místního stylu a tradic bohuţel také značně ochudit.
Environmentálním dopadům jeho rozvoje, které jsou srovnatelné s dopady kteréhokoli
jiného hospodářského odvětví, nebyla dlouho, věnována dostatečná pozornost a
dlouho trvalo, neţ se upozornilo také na nutnost řešení otázky jeho udrţitelnosti. Ta
spočívá v jeho časovém, prostorovém a funkčním souladu s obecně přijatými principy
udrţitelného rozvoje společnosti.
Jen dobrým a zodpovědným přístupem k rozvoji cestovního ruchu zajistíme, aby
jeho příspěvek k celkovému ekologickému obrazu společnosti byl minimální a neţ by
krajinu přetvářel a zanechával v ní bolestné, někdy i nesmazatelné šrámy, ji naopak
hýčkal, chránil ji a choval se k ní jako k tomu nejcennějšímu, co na planetě máme.
Zjednodušeně, leč výstiţně, lze v kontextu udrţitelného cestovního ruchu prostě říct:
„Ber si jen fotky, zanechávej pouze stopy.“
9
Téma udrţitelného cestovního ruchu je dnes stále častěji diskutovaným a stalo se
také náplní této diplomové práce. Za zájmové území byl vybrán Moravský kras, který
byl pro potřeby práce vyčleněn hranicemi katastrálních území obcí, které zasahují do
Chráněné krajinné oblasti (dále CHKO) Moravský kras, abecedně pak: Adamov,
Babice nad Svitavou, Blansko, Březina, Habrůvka, Holštejn, Jedovnice, Kanice,
Krasová, Křtiny, Lipovec, Mokrá-Horákov, Ochoz u Brna, Olomučany, Ostrov u
Macochy, Petrovice, Rudice, Sloup, Šošůvka, Vavřinec, Vilémovice a Ţďár. Do
zvolené oblasti nebyl zahrnut katastr Brna, neboť svým charakterem se od ostatních
obcí značně odlišuje.
Území takto vymezeného Moravského krasu se rozkládá na ploše cca 210 km2
(samotná CHKO 92 km2) v Jihomoravském kraji, v okresech Blansko a Brno-venkov.
Více neţ polovina území je pokryta lesy, zejména pak listnatými. Nejbliţším správním
centrem je město Blansko (21 tisíci obyvatel) je sídlem Správy CHKO Moravský kras
a Správy jeskyní Moravského krasu. Z větších sídel pak jmenujme ještě Adamov nebo
Jedovnici. Tyto jmenované plus další menší sídla jsou rozloţena po obvodu CHKO a
jsou tak vhodnými výchozími místy k návštěvě tohoto okouzlujícího území.
Ačkoli je území rozlohou malé, vyznačuje se ale vysokou přírodní i
společensko-kulturní hodnotou. Kaţdoročně se stává cílem mnoha tisíců turistů, a pro
svou specifičnost je také předmětem zájmu mnoha odborníků a badatelů z různých
oborů. Vzhledem k tomu, ţe stěţejní část oblasti je velkoplošným chráněným územím,
je nutné, aby řada opatření a aktivit vztahujících se k rozvoji cestovního ruchu
respektovala pravidla ochrany přírody a krajiny a nenarušovala přírodní ráz
neuváţenou činností a zásahy.
Samotná ochrana přírody na území CHKO začala relativně brzo. Jiţ v roce 1956
bylo území vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí1, neboť s typicky vyvinutými
formami povrchového a podzemního krasu patří k nejvýznamnějším krasovým
oblastem střední Evropy a svým významem tak přesahuje i hranice republiky.
Zapomenout nesmíme ani na unikátní ţivou biotu s mnoha endemickými druhy,
kulturní a technické památky a taktéţ na archeologické doklady existence člověka na
tomto území jiţ před více neţ 100 000 lety.
Podmínky ochrany v CHKO jsou odstupňovány do tří zón2 vymezených podle
1 Moravský kras je tedy po Českém ráji druhou nejstarší CHKO v České republice.
2 Správa chráněné krajinné oblasti (dále SCHKO) se dnes snaţí o zavedení čtyřstupňové zonace.
10
příslušných hodnot. Ty nejcennější části krasu jsou chráněny ve čtyřech národních
přírodních rezervacích (NPR), dvou národních přírodních památkách (NPP) a
jedenácti přírodních rezervacích (PP), které jsou společně s plochami se
soustředěnými výskyty povrchových a podzemních krasových jevů součástí I.
(jádrové) zóny. Cílem zde je ta nejpřísnější ochrana. Přírodně cenná území, např. lesy
s druhovou skladbou blízkou přirozené či plochy s rozptýlenými krasovými jevy, byla
zařazena do II. (nárazníkové) zóny. Zbývající část CHKO patří do III. (přechodové)
zóny, která plní především výrobní a sídelní funkce.
Tab. 1 Zonace CHKO Moravský kras
celkem I. zóna II. zóna III. zóna
Moravský kras 92 tis. km2
17 tis. km2
(18 %)
40 tis. km2
(43 %)
35 tis. km2
(39 %)
Zdroj: Štefka, L., 2006
12
2 CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ
Cílem diplomové práce je seznámit se principy udrţitelného rozvoje, které lze
aplikovat na jedno z nejvýznamnějších a nejdynamičtěji se rozvíjejících světových
odvětví – cestovní ruch, na jehoţ negativní vlivy se začalo stále více upozorňovat.
Důsledkem jejich působení byl vznik konceptu udrţitelného cestovního ruchu.
Pomocí tohoto konceptu je úkolem zhodnotit situaci v oblasti udrţitelného
cestovního ruchu a rekreace v Moravském krasu, a to zejména na příkladech
pozitivních a negativních aktivit. Důraz bude kladen především na střety cestovního
ruchu a ochrany přírody a krajiny na tomto území a jeho kapacitní moţnosti. V
pozitivních příkladech se pak předně budu zabývat zhodnocením příznivých forem
cestovního ruchu a uvedu i další doklady, kterými lze k udrţitelnosti cestovního ruchu
na tomto území dospět.
Pro psaní teoretického rámce diplomové práce bylo hlavním vodítkem studium
dostupné literatury k tomuto tématu. Informací k udrţitelnému rozvoji je dnes jiţ
poměrně velký dostatek, vyuţíváno bylo zejména Strategie udrţitelného rozvoje ČR
(5 dílný svazek), jejímţ koordinátorem se stal profesor Bedřich Moldan. Co se týče
aplikace udrţitelného rozvoje na cestovní ruch, ucelenější zdroje jsou zejména
cizojazyčné, první kompaktnější česká publikace – Udrţitelnost rozvoje cestovního
ruchu byla vydána teprve v polovině roku 2008 a její autorkou je Ing. Martina
Pásková, Ph.D, která také ve spolupráci s Doc. RNDr. Josefem Zelenkou, CSc. vydala
často citovaný Výkladový slovník cestovního ruchu. K dalšímu studiu byly vyuţity
zejména různé dokumenty (Agenda 21 pro cestovní ruch, Globální etický kodex pro
turismus ad.) a další literární zdroje. Významnými zdroji informací v této části práce
byly rovněţ zdroje internetové.
Pro zhodnocení v rámci Moravského krasu bylo vyuţito především závazných
dokumentů pro toto území, zejména Plánu Péče o chráněnou krajinnou oblast
Moravský kras na období 2007 – 2016, Územního plánu Velkého územního celku
Moravský kras, Strategického plánu rozvoje mikroregionu a Zásad pro udělování
značky Moravský kras regionální produkt ®, nebo se území nějak dotýkajících, např.
Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje, Manuál pro cestovní
13
kanceláře - regionální prezentace Moravský kras a okolí ad.
Za účelem získání řady údajů týkajících se cestovního ruchu na tomto území
bylo nutné kontaktovat pracovníky tamních organizací a institucí. V prvé řadě Správu
jeskyní Moravského krasu, kde mi byly jejím ředitelem p. Hebelkou poskytnuty
materiály s údaji o početní návštěvnosti zpřístupněných jeskyní za období 1990 –
2007 a také s limity návštěvnosti, které jsou pro tyto jeskyně stanoveny. Další
organizací byla SCHKO Moravský kras, od které byly mimo rad a připomínek
čerpány i informace, zejména o individuálních rekreačních objektech a budoucím
Návštěvnickém a informačním středisku Skalní mlýn. Za účelem získání informací o
náhradní dopravě v Suchém ţlebu bylo kontaktováno i infocentrum Skalní mlýn.
Informace o regionální značce Moravský kras – regionální produkt ® a také
mnohých informací o udrţitelném cestovním ruchu byly získány díky Místní akční
skupině Moravský kras. Sdruţení pořádá za podpory Programu rozvoje venkova 2007-
2013 dvoudenní vzdělávací projekty (část teoretická a praktická) věnované
venkovským podnikatelům, místním samosprávám i zájemcům z řad široké veřejnosti.
Pro záměry práce jsem se pak jedné přednáškové akce s názvem Šetrná turistika v
přírodně cenných územích a vesnická ekoturistika zúčastnila. Odborné přednášky vedl
mimo jiné i Ing. Michal Burian, předseda ECEAT - Evropského centra pro eko agro
turistiku. Toto sdruţení je dále koordinátorem zmíněné regionální značky a vydává i
noviny Doma v Moravském krasu, které se také staly zdrojem některých informací.
Kontaktováni dále byli i někteří drţitelé regionální značky Moravský kras
regionální produkt ®, s jedním z nich, paní Erikou Jonicovou byl proveden rozhovor,
který je součástí příloh práce (příloha 7)
Diplomová práce byla vytvořena v textovém editoru Microsoft Office Word
2007 a je, vedle textové části, doplněna o část grafickou (tabulky, graf, mapové
přílohy, vlastní fotodokumentace).
14
3 TEORETICKÉ PŘEDPOKLADY ZPRACOVÁNÍ A
JEJICH DISKUZE
Principy udrţitelného rozvoje, na které se stejně jako na samotný pojem
„udržitelný rozvoj“, začalo od druhé poloviny minulého století stále častěji
upozorňovat, se časem stále více rozmělňovaly, rozvíjely a začaly také uplatňovat
v praktických oblastech lidského ţivota. Dnes tak například můţeme hovořit nejen o
udrţitelném zemědělství, udrţitelné dopravě, udrţitelné energetice či kupříkladu
udrţitelné architektuře, ale udrţitelný rozvoj se začal implementovat i v oblasti
cestovního ruchu, v jednom z nejpozoruhodnějších společenských a ekonomických
jevů.
3.1 Cestovní ruch a rekreace
Pro potřeby úvodu do dané problematiky je nejprve nutné, podívat se na
samotný koncept cestovního ruchu resp. rekreace, který, uţ jen z hlediska vymezení a
obsahu, můţe činit mnohým problém. Cestovní ruch, cestování, turistika, volný čas či
rekreace, to jsou totiţ obecně pojmy, které často souţí řada nejen terminologických
nejasností. Názvosloví, a to nejen v cestovním ruchu, se neustále vyvíjí, rozvíjí a
přetváří, jednotliví autoři pouţívají různé termíny nebo stejným termínům naopak
dávají různý význam. Problematičnost terminologických definicí v rámci cestovního
ruchu výstiţně charakterizuje následující vyjádření: „Cestovní ruch vždy zahrnuje
cestování, ale ne každé cestování je cestovním ruchem. Cestovní ruch zahrnuje
rekreaci, ale ne každá rekreace je cestovním ruchem. Cestovní ruch se uskutečňuje ve
volném čase, ale ne celý volný čas je věnován cestovnímu ruchu.“ (Mill, R. Ch.,
Morison, A. M., 1992).
Jednou z nezodpovězených otázek však například zůstává ta, zdali můţeme
slovní spojení „cestovní ruch“ substituovat často uţívaným jednoslovným pojmem
„turismus“. Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu autorů Páskové M. a
Zelenky J. (2002)3 nebo Ruxe, J. (2003) ano, neb jazykovým základem prvního
výrazu jsou slova „cesta“ a „ruch“, z čehoţ plyne, ţe podstatou tohoto jevu je samotný
3 Tento slovník, vydán s podporou Ministerstva pro místní rozvoj, obsahuje více neţ 440 stran a 2 500
tématických hesel spojených s cestovním ruchem.
15
akt cestování - tedy „túra“, odtud pak tedy jednoslovné „turismus“. O samotném
původu výrazu „túra“ pak existuje několik lingvistických i historicky zajímavých, leč
často argumentačně nepříliš podloţených verzí4.
A co se pojmů cestovní ruch a rekreace týče, ty se velmi často překrývají, i kdyţ
prvně zmíněný pojem zahrnuje navíc i cesty sluţebního charakteru či cesty z rodinných
důvodů. V rámci rekreace, jednoho ze způsobů trávení volného času (viz obr. 2), navíc
nemusí docházet ke změně dočasného pobytu (ačkoliv však k němu ve většině případů
dochází), coţ je pro cestovní ruch nezbytný a nutný předpoklad. Takţe obecně, je-li k
výkonu rekreace nutno opustit místo trvalého bydliště, dochází tím k účasti na cestovním
ruchu.
obr. 2 Vztah volného času, cestovního ruchu, rekreace a práce
zdroj: Pásková 2003 in Pásková 2008, upraveno
Najít z hlediska praxe a teorie jednotnou definici cestovního ruchu není vůbec
lehké, neboť výklad tohoto jevu je právě často komplikován jeho mezioborovým
charakterem a je tak často účelově vymezován či oborově redukován (existují definice
statistické, geografické, sociologické atd.). Mnohým definicím je avšak obvykle
společné geografické vymezení cestovního ruchu vůči obvyklému prostředí5 jeho
účastníků.
4 Jednu z pravděpodobnějších pak nabízí Mundt J. W. (2001), který uvádí, ţe slova turismus resp. túra
jsou odvozena od řeckého slova τорνοζ (= tornos), kterým se označoval nástroj kruhového tvaru. Ze
slova tornos vzniklo latinské tornare = zakulatit, krouţit a dále anglické a francouzské tour. Zásadní u
slova tour tedy je, ţe se jedná o vratný, krouţivý pohyb, označovaný téţ jako cirkulační. 5 Obvyklým prostředím člověka se myslí jeho obytné, studijní a pracovní prostředí.
pozn. CR = cestovní
ruch, R = rekreace
16
O jedno z komplexních pochopení cestovního ruchu se pokouší například
Pásková, M., (2008): „Cestovní ruch je vysoce společenský jev, související s pohybem
a pobytem lidí mimo jejich obvyklé prostředí, který představuje systém synergicky
působících prvků a vazeb mezi všemi zainteresovanými a dotčenými aktéry zdrojových
i cílových oblastí“.
Světová organizace cestovního ruchu6 nabízí o něco statičtější a „známější“
definici, kde cestovní ruch definuje jako „souhrn aktivit osob cestujících do místa
mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech po dobu kratší než
jeden souvislý rok za účelem trávení volného času, podnikání nebo jinými účely“.
Tato definice tedy zahrnuje jak místní, tak i časové a motivační ohraničení, a na
jejím základě byly také vymezeny pojmy k podrobnějšímu rozlišení různých typů
účastníků cestovního ruchu. Jestliţe se kupříkladu označovaná osoba nachází na
daném místě méně neţ 24 hodin (tedy bez přenocování), mluvíme o výletníkovi. V
případě, ţe zde tato osoba alespoň jednou přenocuje, mluvíme jiţ o turistovi (angl.
tourist). Osobu, která se na daném místě nachází kratší dobu neţ jeden rok,
označujeme návštěvníkem (angl. visitor). O rezidentu pak mluvíme, zůstane-li tato
osoba na daném místě (např. v jiné zemi) déle neţ jeden rok (Jakubíková, D., Jeţek,
J., Pavlák, M., 1995)7.
Jako v případě definic, tak obdobně se v literatuře můţeme setkat i s různými
kritérii systematického rozdělení cestovního ruchu. Jen pro připomenutí, z hlediska
formy se nejčastěji můţeme setkat s rozdělením na cestovní ruch základní (rekreační,
kulturně poznávací, sportovně turistický, léčebný a lázeňský) a specifický (např.
náboţenský, gastronomický, rodinný, venkovský, rybolov, nákupní turistika atd.). Z
hlediska třídění ho pak můţeme rozdělit nejčastěji podle místa realizace, způsobu
úhrady nákladů, délky pobytu, způsobu účasti, ročního období a vztahu trvalého
bydliště účastníka cestovního ruchu k místu předchozího pobytu (Ryglová, K., 2007).
Co se týče významu, cestovní ruch se dnes řadí k důleţitým, silným a
6 World Tourism Organisation, WTO; Od roku 2003 je organizace přidruţenou k OSN, proto je se nyní
uţívá zkratka UNWTO 7 Vzhledem k tomu, ţe se zmíněná klasifikace účastníků cestovního ruchu se v praxi velmi často
překrývá či nebývá plně respektována, budeme v této práci uţívat jednotný termín „návštěvník“,
přestoţe v Moravském krasu spadá nejvíce účastníků cestovního ruchu do kategorie „výletník“.
17
dynamicky se rozvíjejícím oborům. Je součástí ţivotního stylu a potřeb lidí. Vedle
jeho prvotní motivace, coţ je psychická a fyzická relaxace, která je nejvíce fixována
na primární zdroje (zejména přírodní atraktivity a krásy) a přináší s sebou rozvoj
různých forem turistiky, se postupně s jeho intenzivním vývojem začala, zvyšovat i
motivace druhotná, spočívající s poznáním odlišného prostředí a kultur. Hnací silou
této motivace je touha po poznání, nikoli oddech či únik (Pásková, M., 2008).
Svým rozsahem, ať uţ přímého či nepřímého ekonomického působení a vazeb,
má nezpochybnitelnou roli, co by významného ekonomického faktoru. Jeho vztah k
ţivotnímu prostředí8 byl relativně dlouho opomíjen a poté zjednodušován na jeho
negativní vlivy a jejich eliminaci v určitých oblastech, zejména pak v chráněných
územích. V současné době jsou jiţ relativně uceleně vymezeny regionální i globální
záporné i kladné vlivy cestovního ruchu a to nejen na ţivotní prostředí, ale také na
antroposféru a celou biosféru.
Podle výše uvedeného, je tedy cestovní ruch nejen socioekonomickým, ale i
prostorovým jevem. Je proto objektem zájmu nejen zmíněné ekonomiky, sociologie či
geografie, ale také medicíny, psychologie, pedagogiky, urbanismu atd. Nutno ale
podotknout, ţe z pohledu jedné disciplíny je jeho zkoumání nedostačující, neboť
kaţdá tato věda zkoumá cestovní ruch z jiného zorného úhlu a zpravidla vlastním
metodologickým aparátem. Často se tak uplatňují různé interdisciplinární přístupy.
Z hlediska geografického se stávají dle Špricové, S. (1975) předmětem studia
cestovního ruchu zejména otázky řešící plánování, podmínky a předpoklady jeho
rozvoje, otázky směřující ke směrům, rozmístění a rajonizaci cestovního ruchu, dále
studující diferenciace a distribuce jevů s ním spojeným a v neposlední řadě právě i ty,
řešící jeho dopady a vlivy na okolní prostředí a ţivot společnosti. Zapomenout však
nesmíme ani na profilaci jeho účastníků a jejich motivace.
Co se týče předpokladů rozvoje a rozmístění cestovního ruchu, nejčastěji se
uţívá členění podle Mariot, P. (1983), a to na předpoklady selektivní, dokumentující
způsobilost obyvatel účastnit se na cestovním ruchu, lokalizační, vyjadřující
atraktivnost destinace a realizační, představující podmínky pro vyuţití primárních
zdrojů destinace ze strany jejich návštěvníků. Širší členění těchto předpokladů nabízí
následující schéma.
8 obecněji k biosféře
18
Obr. 3 Předpoklady cestovního ruchu.
Zdroj: Sobotová, M., Sobota K., 1996
3.2 Vlivy cestovního ruchu
Jak jiţ bylo nastíněno, jiţ dlouho nelze tvrdit, ţe cestovní ruch je pouze „čistým
odvětvím“ a omezovat svoje úvahy o něm pouze na samá pozitiva. Stejně jako kaţdé
jiné hospodářské odvětví sebou přináší i určitá negativa.
Se zlepšující se ekonomickou situací po druhé světové válce, se cestování
stávalo čím dál tím dostupnější a rozšířenější. Ubytovacích kapacit přibývalo, byly
stavěny mamutí rekreační kapacity, dokonce celá města pro turisty a s nimi i
doprovodná infrastruktura. Sílící konkurence stlačovala ceny letenek, lidé se tak
dostávali do stále vzdálenějších míst. S takovou masovou turistikou začala mizet
původnost a autentičnost společností. Rozmanitost těchto kultur byla naopak
„obohacena“ různými módními trendy. Příčinou ţivelného rozvoje takových
masových turistických center byla zejména orientace na krátkodobý zisk, snaha o
vyuţití módní vlny a nerespektování zásad udrţitelného rozvoje. A tak ačkoli se stal
cestovní ruch na konci tisíciletí nejvýdělečnější oblastí ekonomiky, současně se stal
také obrovským ničitelem mnoha trvalých kulturních a přírodních hodnot (Burian, M.,
1999).
Kremsa, V. (2004) in Mundilová, E. (2007) popisuje 4 strategie, jak řešit
problémy masového turismu:
1) změnit typ turismu
komunikační
materiálně -
technické
přírodní
kulturně -
municipální
politické
demografické
urbanizační
sociologické
ekologické
personální
administrativní
Předpoklady
CR
realizační
předpoklady
lokalizační
předpoklady
selektivní
předpoklady
19
2) zredukovat počet turistů na úroveň, která je pro prostředí únosná
3) změnit samotný zdroj turismu
4) vzdělávat turisty, návštěvníky, obchodní společnosti a vlády států, coţ by vedlo k
redukci negativních dopadů CR a zároveň ke kontrole nad rozvojem.
Vlivy cestovního ruchu obecně pak lze klasifikovat podle sloţek geografického
prostředí - tedy ekonomické, socio-kulturní a environmentální, podle geografického
měřítka jejich působnosti - globální, národní, regionální a lokální, podle časového
hlediska jejich působení na krátkodobé a dlouhodobé, a v neposlední řadě i podle
charakteru změn které způsobují, na vratné (dočasné) a nevratné (trvalé).
Komplexně lze říct, ţe projevení jeho pozitiv či negativ závisí zejména na jeho
intenzitě, době vlivu v destinaci, připravenosti místní kultury, míře a způsobu
vyuţívání vhodných nástrojů (informovanost, plánování, místní spolupráce,
certifikace atd.).
Obr. 5 Průřezovost problematiky dopadů cestovního ruchu
Zdroj: Bryon, J., 2002 in Pásková, M., 2008
Souhrn dopadů a změn vyvolaných ve významné míře cestovním ruchem,
(zejména na sociálně-kulturní a přírodní prostředí) a těch, které jsou vyvolané
cestovním ruchem jen částečně, v synergii s vlivy dalších působitelů (zemědělství,
nákladní doprava atd.) můţeme označit „turistické znečištění“ („tourist pollution“).
Neţádoucí dopady, které jsou velmi často těsně provázané a ovlivňují se co do
formy, tak i intenzity, se netýkají ovšem výhradně exotických a hojně navštěvovaných
destinací. Jsou vázané především na destinace, v nichţ tvoří cestovní ruch významný
20
Prů
my
sl C
R
Ek
on
om
ika
CR
Ubytování, stravování, zábava, rekreace,
doprava a ostatní sluţby související
s dopravou, kulturní sluţby
maloobchod, tisk, nakladatelství, veřejné
sluţby, peněţní sluţby, zdravotnická zařízení,
domovní vybavení a vybavení pro zásobování,
bezpečnostní sluţby, půjčovny aut,
administrativa, podpora cestovního ruchu,
stavba lodí, výroba letadel, rozvoj středisek,
výroba skla, ţeleza a oceli, počítače, dodávky
nápojů, prádelny, plasty, dodávky ropy a
plynu, chemikálie, textilie, kovové výrobky,
veřejná prostranství, kulturní aktivity aj.
podíl celkových lidských aktivit, kde se destinace vyznačují nejen křehkými
ekosystémy, ale také lehce zranitelnými místními komunitami, jejichţ ţivotní styl se
enormně liší od ţivotních stylů příchozích návštěvníků.
3.2.1 Vlivy ekonomické
Cestovní ruch - jedno z nejvýznamnějších světových průmyslových odvětví,
zasahuje do široké škály nejrůznějších ekonomických aktivit, jeţ pro něj pracují.
Můţeme ho tak fakticky nazvat „průřezovým odvětvím“. Dopad tak má i na taková
odvětví, jako doprava, stavebnictví, kultura, maloobchod aj. a také na četná odvětví,
která vytváří produkty související s rekreací nebo poskytují sluţby týkající se volného
času a obchodního cestovního ruchu (překladatelské sluţby, fotografický průmysl,
kartografie aj.). Strukturovaný pohled na jeho charakter nabízí obr. č. 6, rozdělující
zkoumaný sektor na průmysl cestovního ruchu a ekonomiku cestovního ruchu
s výčtem nejdůleţitějších aktivit.
obr. 6 Ekonomika cestovního ruchu a průmysl cestovního ruchu
zdroj: European union action in the tourism sector, upraveno
vlivy pozitivní:
• Zdroj příjmů a investic – objemem trţeb se cestovní ruch, významný stimulátor
investičních aktivit, řadí do čela světového obchodu, před obchod s ropou a
automobily. Světový zisk z něj v roce 2007 činil úctyhodných 856 bilionů US$
21
(625 bilionů €), na hrubém světovém produktu se podílí 13 % (unwto.org).
Výrazně ovlivňuje jak příjmy místních rozpočtů, tak pochopitelně samotnou
platební bilanci státu, zejm. pak devizové příjmy9. Do roku 2020 předpokládá
WTO roční tempo růstu počtu cest do zahraničí 4,1% a výdajů na ně 6,7%, coţ je
více jak předpokládaný 3% maximální růst světového hospodářství (Koncepce
státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013).
• Zaměstnanost – cestovní ruch zaměstnává více neţ 230 milionů lidí, spojeno je s
ním tedy kaţdé dvanácté pracovní místo na zemi, ve vyspělých ekonomikách aţ
kaţdé patnácté (Burian in verb.). Do roku 2015 se pro tvorbu nových pracovních
míst předpokládá roční růst o další cca 3,4 – 3,8 %.
• Rozvoj infrastruktury – infrastruktura vytvořená pro účely cestovního ruchu
přispívá k místnímu rozvoji a vytváří a udrţuje pracovní příleţitosti i v oblastech,
kde dochází k průmyslovému či venkovskému úpadku nebo městské obnově.
Kvalita místní infrastruktury (obchody, parky, kanalizace, elektrifikace,
telekomunikace aj.) je nejen jedním ze základních předpokladů rozvoje cestovního
ruchu a zkvalitnění ţivotních podmínek obyvatelstva. Přilákat můţe pochopitelně i
další průmyslová odvětví.
vlivy negativní:
• Vysoká ekonomická závislost – výnosy z cestovního ruchu se staly pro některé
země (zejm. malé či rozvojové) určujícím zdrojem příjmů. Tato závislost se stává
nebezpečnou, dojde-li k situaci (přírodní katastrofy, politická nestabilita aj.), která
výrazně ovlivní zejména příjezdový cestovní ruch a tím tedy i finanční příjem
daných zemí.
• Cenový růst – nárůst cen zboţí a sluţeb v důsledku zvýšené poptávky turistů můţe
místní obyvatele negativně zasáhnout, zejména pak, zvyšují-li se jejich příjmy
neúměrně. Nedostatek prostředků na ţivobytí je pak úzce spjat s řadou sociálně
patologických jevů, jako jsou prostituce, toxikomanie, kriminalita aj.
9 Pro 38 % zemí světa představuje odvětví cestovního ruchu vůbec největší zdroj devizových příjmů.
22
• Ekonomické úniky (ztráty) – rozumí se jimi poklesy příjmů státu, regionu či místa,
způsobený nutností dováţet zboţí, sluţby nebo finanční prostředky z okolních států
nebo regionů (Pásková, M., Zelenka, J., 2002). Způsobovat je mohou například
mezinárodní hotelové řetězce či restaurační řetězce, dováţející zboţí a sluţby do
destinací na úkor místního artiklu a sluţeb, a odčerpávající tak zisk místním
podnikatelům a zaměstnancům.
• Nákladnost infrastruktury - finanční náklady na infrastrukturu, zejména pak
dopravní, nejsou zpravidla malé, a mohly by mít ovšem za následek omezení
vládních výdajů do jiných odvětví.
• Destabilizace pracovního trhu – destabilizaci můţe způsobit např. sezónní
charakter zaměstnání, problém opět zejména pro destinace orientované výhradně na
cestovní ruch či kupříkladu příliv pracovníků z jiných odvětví, ve kterých tak chybí
dostatek pracovní síly.
3.2.2 Vlivy sociálně-kulturní
Sociálně-kulturní dopady cestovního ruchu představují výsledky interakce
hostitelského společenství s turisty a jejich interakce s turistickým průmyslem. Často
se neprojevují tak zřetelně a bezprostředně jako například vlivy environmentální
sloţky geografického prostředí, jsou tak hůře měřitelné, zjistitelné a méně
medializované.
vlivy pozitivní
• Faktor mírového soužití – cestovní ruch nabízí vzájemný kontakt, pochopení a
kulturní výměnu mezi návštěvníky a místní komunitami (hostiteli). Rozvíjeny jsou
tedy šance k oboustrannému poznání, porozumění, eliminaci předsudků, zmírnění
napětí a povzbuzení vzájemné tolerance a snášenlivosti. Cestovní ruch tak rozvíjí
myšlenku mírového souţití.
• Posilňování komunity – například právě vytvářením pracovních míst, podporou
sociálního rozvoje, přerozdělením příjmů či zmírňováním chudoby.
23
• Zvyšování životního standardu - cestovní ruch poskytuje místním různá zařízení a
moţnosti, které by jinak bez účastníků cestovního ruchu patrně nevznikly a
napomáhají tak zlepšit jejich ţivotní standard.
• Zvyšování pocitu regionální identity a pýchy – cestovní ruch oţivuje a udrţuje
folklórní a jiné tradice (hudba, tanec, jazyk, lidové kroje, umělecká řemeslná
výroba aj.). Tyto aspekty mohou nejen podněcovat pocit hrdosti a zájem o udrţení
tohoto regionálního resp. národního dědictví, ale také napomoci k vytváření nových
pracovních míst, která mohou sniţovat migraci z venkova.
• Individuální a kolektivní uspokojení – cestovní ruch uspokojuje potřeby a
poţadavky člověka, tj. odpočinek, poznávání, léčení, kulturní a sportovní vyţití,
společenskou komunikaci, rozptýlení, zábavu apod. Lidé věnují cestování aţ 25 %
volného času a utratí za něj aţ 11 % hrubých příjmů (Beránek, J. in vosunicov.cz).
vlivy negativní
• Marginalizace obyvatel – rozumí se jí proces vytlačování místních obyvatel
z prestiţnějších, zpravidla historických částí sídel, nebo z ekonomicky či sociálně
významnějších pozic. V rámci cestovního ruchu jsou vytlačováni zpravidla místní,
na jeho rozvoji podnikatelsky neangaţovaní obyvatelé do okrajových zón destinací
či na okraj místní společnosti, a to jak ekonomicky tak i společensky (Pásková, M.,
2008).
• Akulturace – cestováním dochází k setkávání lidí často z kulturně odlišných
společenských skupin. Tím se mohou rozpoutat určité kulturní efekty, jako třeba
napodobování vzorců chování návštěvníků místními obyvateli a účastí místních
obyvatel na konzumaci sluţeb cestovního ruchu10
. Tím můţe docházet
k výslednému negativnímu přejímání a napodobování rozdílných kultur.
• Adaptace na požadavky (komodifikace) – mnohé tradiční náboţenské, folklórní,
slavnostní obřady a rituály, ale také tradiční výrobky jsou nabízeny turistům uţ jen
10
Tento jev je velmi často sledován u společenských skupin, kdy jedna ze skupin je na výrazně niţší
úrovni vyspělosti. Typický příklad: vliv západní kultury na kulturu rozvojových států.
24
jako prostý výrobek či zboţí, a mnohdy pod vlivem různých jejich poţadavků a
očekávání jsou různě utvářeny a formovány. Oslabuje a mizí tak původnost,
reálnost a pravdivosti těchto kulturních identit.
• Dualizace společnosti – rozumí se jí proces rozdělování společnosti na dvě odlišné
socio-ekonomické třídy v základních znacích, a to zejména v intenzivně
navštěvovaných destinacích, kde dochází k profitování místních podnikatelů
z intenzity cestovního ruchu, zatímco zbytek místních představuje druhou,
ekonomicky méně profitující třídu.
• Negativní turistická iritace – turistickou iritací se rozumí proces vývoje vztahu
místních obyvatel k cestovnímu ruchu, který můţe mít různý stupeň. Místním můţe
kupříkladu vadit jistá nadřazenost, co se týče chování návštěvníků destinací k
místním, proces vyhlazování prvků pro místní etnikum typických či kongesce
veřejných prostor a komunikací.
• Nežádoucí pracovní síla – cestovní ruch je průmyslovým odvětvím, ve kterém je
bohuţel hojně rozšířená dětská pracovní síla (stopdetskepraci.cz). Spolehlivé
statistiky sice neexistují, mluví se však aţ o 12-20 milionech dětí a mladistvých do
18 let věku.
3.2.3 Vlivy environmentální
Přírodní zdroje jsou nepostradatelnou sloţkou prvotní motivace cestovního
ruchu. Vlivy cestovního ruchu mohou tyto přírodní sloţky prostředí výrazně
modifikovat a ničit. Z mnoha médií skoro dennodenně slýcháváme o globálním
ohroţování planety (ztenčení ozónové vrstvy, globální oteplování a tání ledovců atd.),
na kterém má cestovní ruch svůj podíl viny.
vlivy pozitivní
• Finanční příspěvky – přímými i nepřímými příspěvky (vstupné, poplatky apod.)
napomáhá cestovní ruch ke zvyšování finančních prostředků, které mohou být
pouţity pro ochranu a zachování přírodních zdrojů.
25
• Environmentální vzdělávání a alternativní formy ochrany – cestovní ruch také
můţe přispívat k poznání a pochopení vzácnosti a neobyčejnosti přírody a zvyšuje
obecné povědomí o přírodních hodnotách. Napomáhat tak můţe i k tvorbě
soukromých chráněných území a soukromých vesnic.
• Regulace - regulační měření přispívá ke kontrole kvantity turistických aktivit a
pobytů návštěvníků v daných územích. Včasným monitoringem tak mohou být
podchyceny negativní vlivy na ekosystém.
• Efektivní environmentální management a plánování - včasným plánováním ve sféře
rozvoje cestovního ruchu, se můţe předejít zhoršení přírodních zdrojů,
nepostradatelné sloţce tohoto průmyslu. I tady platí známé pravidlo, ţe prevence je
efektivnější neţ následné řešení problémů.
vlivy negativní
• Tlaky na zdroje – tlaky se rozumí zvýšená spotřeba či nadměrné uţívání zdrojů -
přírodních (voda, lesy, půda, skalní útvary aj.) i lokálních (elektrická energie,
paliva, potraviny aj.). Všechny tyto zdroje trpí nejen masovým náporem turistů, ale
také budováním ubytovacích zařízení pro cestovní ruch a jeho doprovodné
infrastruktury.
• Ovlivňování ekosystémů – neţádoucí vliv cestovního ruchu na společenstva se
projevuje především v oblasti jejich druhové rozmanitosti (biodiverzitě). U
organismů můţe docházet ke změnám jejich teritorií, denních rytmů, potravních
reţimů, populačních dynamik, změnám početních stavů, struktur, v krajním případě
bohuţel i k jejich zániku (Doleţel, T., Hošek, R., Nováková, E., 2000).
• Fyzické poškozování přírodních hodnot – ovlivňování vegetace (sběrem vzácných
druhů, destrukcí vegetačního krytu sešlapem aj.), rušení vývoje ţivé přírody (např.
eutrofizací, nadměrným hlukem), poškozování skalních povrchů (obrušování, rytí,
sprejování), to jsou jen některé aspekty, které svou činností a aktivitami, ať uţ
vědomými či nikoli, způsobují návštěvníci.
26
• Znečišťování a odpady – cestovní ruch, ať uţ přímo či nepřímo, vnáší do sloţek
přírodního prostředí chemické, biologické či fyzikální činitele, kteří jsou tomuto
prostředí kvalitativně i kvantitativně cizí. V posledních letech se stále častěji
setkáváme i se znečištěním estetickým, kdy určité stavební komponenty nezapadají
do přirozeného kontextu krajiny a běţně vyuţívané plochy se přeměňují za plochy
rekreační.
Obr. 6 Hotel Horizont v Peci pod Sněţkou jako příklad zničení krajinného rázu
zdroj: http://www.travelguide.cz/Facilities/CG/Full/1695-1.jpg
3.3 Udrţitelný rozvoj a udrţitelnost
Jiţ od druhé poloviny 18. století začala být spotřeba zdrojů na této planetě vyšší,
neţ byly reálné moţnosti, zásoby a samotná kapacita těchto zdrojů vůbec. Byl to
důsledek zejména probíhajícího období inovací a změn - průmyslové revoluci. S touto
implikací, je úzce spojen nejen zvyšující se počet obyvatel a zvyšující se míra jejich
ţivotní úrovně, ale také zvyšující se nároky na suroviny a energii, mnoţství potravin,
objem světového obchodu, objem dopravy, v neposlední řadě ale také stoupající
znečištění ţivotního prostředí. Dlouho se na tyto ukazatele nebral (nebo jen v malé
míře) zřetel a zůstávaly tak dlouho nepovšimnuty, a to téměř aţ do druhé poloviny 20.
století, kdy se začal objevovat nový pojem související s poznáním, ţe jakýkoliv
nekonečný a neregulovaný růst není v daném a ohraničeném prostředí, kde většina
zdrojů planety je z fyzikální podstaty omezených, dost dobře moţná. (Huba, M., 2000)
Tento pojem zní „(trvale)11
udržitelný rozvoj“ (angl. „sustainable development“)
11
Termín „trvale udržitelný“ má zdůraznit to, ţe se nejde o udrţitelnost v krátkodobém časovém
horizontu, nýbrţ ţe tento jev má dlouhodobý charakter. Dnes se uţ od něj velmi často upouští, neboť
v definicích a obsazích je tento dlouhodobý charakter jiţ vystiţen
27
respektive „udržitelnost“ (angl. „sustainability“)12
.
O jeden z jeho prvních konceptů se na globální úrovni pokusila Organizace
spojených národů (OSN) na Konferenci o lidském ţivotním prostředí ve Stockholmu
(1972), při níţ došlo k vytvoření Programu Organizace spojených národů pro ţivotní
prostředí (UNEP)13
. Mnozí autoři a vědci poukazovali na nutnost zejména
racionálnějšího vyuţívání zdrojů, zlepšení ţivotního prostředí, a provedli také analýzy
negativních aspektů hospodářské činnosti. Mnohé návrhy, které by negativní prognózy
eliminovali či se pokusily je zvrátit, byly však často vetché a nepříliš nereálné. OSN
se přesto dále prosazovala při řešení těchto problémů a roku 1983 ustanovila Světovou
komisi pro ţivotní prostředí a rozvoj (WCED)14
, která se měla nadále zabývat
tématem vztahu mezi hospodářským růstem a ţivotním prostředím, včetně navrhnutí
vhodných opatření týkající se jejich řešení.
Důleţitým mezníkem řešící problémy, které se přímo či nepřímo dotýkají celé
společnosti, a to jak ve vyspělých tak i rozvojových státech světa, se stala Konference
Organizace spojených o ţivotním prostředí a rozvoji (UNCED)15
, známá téţ pod
názvem Summit Země. Jednalo se o střetnutí více neţ 10 tisíc oficiálních delegátů16
ze
178 zemí světa, z toho 116 hlav států a 15 tisíc aktivistů v brazilském Rio de Janeiro
roku 1992 (cenia.cz), na kterém byly přijaty dokumenty, které jasně deklarovaly
význam důleţitosti péče o ţivotní prostředí. Prvním souhrnným dokumentem svého
druhu, mající mezinárodní konsensus (ačkoli bez právní závaznosti), se stala
několikasetstránková agenda pro 21. století neboli Agenda 21 rozpracovávající, ve 40
kapitolách rozdělených do čtyř částí17
, zásady realizace udrţitelného vývoje této
planety, obsaţené v dalším dokumentu tohoto summitu – Deklaraci z Rio de Janeira o
životním prostředí a rozvoji, která vymezila principy, kterými by se měly zavazující
státy řídit. Tuto koncepci stvrdil také Summit tisíciletí, konaný o osm let později v
New Yorku.
12
Mezi oběma termíny mohou v literatuře mnohdy figurovat určité nejasnosti a rozkoly. Většina autorů
oba tyto pojmy ztotoţňuje a pokládá jejich obsahy za víceméně identické, někteří však termín
„udržitelnost“ chápou jako komplexnější koncept, spojený s adaptivním řízením, biodiverzitou,
ekologickou integritou nebo residencí (Klapka, P., 2008). 13
United Nations Environmental Programme 14
World Commission on Enviroment and Development, 15
United Nations Conference on Environment and Development 16
Česká a Slovenská federativní republika byla zastoupena ministrem ţivotního prostředí J.
Vavrouškem, který byl shodou okolností jedním z prvních a největších průkopníků myšlenek
udrţitelného rozvoje u nás, klonil se však spíš k uţívání termínu udrţitelný ţivot. 17
1) sociální a ekonomické aspekty 2) ochrana zdrojů a hospodaření s nimi 3) posilování úlohy velkých
skupin 4) finanční zdroje a mechanizmy
28
Významnější konferencí týkající se problematiky udrţitelného rozvoje byl i
Světový summit o udržitelném rozvoji18
, konaný v Johannesburgu roku 2002. Potvrzen
byl význam Agendy 21 jako základního programu udrţitelného rozvoje v 21. století, a
díky Implementačnímu plánu byl vytvořen i návod pro její realizaci v celosvětovém
měřítku. Navíc tento projekt obsahuje plno nových priorit v oblastech, které v Agendě
21 chybějí – např. vztahu globalizace, volného obchodu atd. (cenia.cz).
Mnohé cíle udrţitelného rozvoje jsou obsaţeny jiţ v jeho samotných
definicích19
, kterých existuje na několik desítek. Obecně se však vychází z klasické a
všeobecně přijaté definice WCED ze zprávy Naše společná budoucnost (orig. Our
Common Future), známé také jako Zpráva Brundtlandové20
, z roku 1987, která
definuje udrţitelný rozvoj jako „takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současné
generace, aniž by omezoval schopnost budoucích generací uspokojovat jejich vlastní
potřeby21
“ (WCED, 1987). Podle této zprávy je to, co dnes potřebujeme, nová éra
hospodářského růstu − růstu, který je sociálně a environmentálně trvale udrţitelný
(Huba, M., 2000).
Na definici Brundtlandové navázal nedávno Evropský parlament, který
udrţitelný rozvoj formuloval následovně: „Udržitelný rozvoj znamená zlepšování
životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních
hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace.“ (Nařízení
Evropského parlamentu a Rady č. 2493/2000 a č. 2494/2000).
Česká legislativa vymezuje udrţitelný rozvoj jako „takový rozvoj, který
současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní
životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce
ekosystémů“ (zákon č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí a ve znění pozdějších
předpisů). Do schválení tohoto zákonu roku 1991 u nás principy udrţitelného rozvoje
byly zohledňovány minimálně.
18
World Summit on Sustainable Development 19
Vůbec první definice „trvale udrţitelného rozvoje“ byla uveřejněna roku 1972 v časopise The
Ecologist. 20
Norská fyzička a politička Gro Harlem Brundtlandová byla předsedkyně Světové komise pro ţivotní
prostředí a rozvoj v době vydání této zprávy. 21
Termínem „potřeby“ se podle vyjádření WCED myslí základní potřeby vţdy těch nejchudších
obyvatel naší planety.
29
I kdyţ definic existuje ještě několik desítek, a některé z nich jsou přitom třeba
více přírodně či jinak zaměřené, většina jejich autorů se shodne na tom, ţe udrţitelný
rozvoj je stavěn na základě třípilířového konceptu rozvoje, který tvoří dimenze
ekonomická, sociální a environmentální, také rovnováhou mezi zeměmi, různými
společenskými skupinami, dneškem a budoucností.
• náplní pilíře ekonomického je udrţitelný hospodářský rozvoj spojený s rostoucími
příjmy obyvatel
• sociální rozměr obsahuje potřebu důstojného ţivota a rozvoje lidské osobnosti,
zdraví, vzdělání, sociálního uznání, spravedlivosti, soudrţnosti a rozvoje kultury22
• environmentální rozměr představuje nutnost dlouhodobě zachovávat na přijatelné
úrovni statky a sluţby, které lidské společnosti poskytuje příroda (Hrouda, V.,
Moldan, B., 2002).
Někteří autoři (např. Moldan, B., 1996, Svítil, R., 2003) k výše zmíněným
pilířům přidávají i další, nejčastěji pak kulturní, místní, lidský či (zahraničně)
politický. Avšak ať uţ tři nebo více pilířů, důleţitý je fakt, ţe pro koncepci
udrţitelného rozvoje musí všechny fungovat vyváţeně a harmonicky, to znamená, ţe
ţádný z nich se nesmí vyvíjet na úkor druhého či druhých. Ţivotní prostředí se pak
stává základem, ekonomika nástrojem pro jeho dosaţení a kvalitní ţivot pro všechny
(sociální rozměr) cílem tohoto udrţitelného rozvoje.
obr. 7 Udrţitelnost jako výsledek rovnováhy základních pilířů
vlastní návrh
22
Toho lze podle autorů dosáhnout dobrým fungováním rodiny, obcí, občanské společnosti a veřejných
institucí.
30
Ačkoli je koncept udrţitelného rozvoje znám od 70. let 20. století, v praktickém
ţivotě se dnes stále setkáváme s mezipilířovými formami nerovnováhy, které mají
nejčastěji následující podoby: nerovnováha mezi rozvojem ekonomickým a sociálním
vzniká za situace, kdy ekonomický růst dlouhodobě není ve shodě s vývojem hlavních
sloţek ţivotní úrovně. Moţná je ale i obrácená situace, kdy spotřeba domácností
předstihuje růst výkonu ekonomiky, ale za cenu dynamického růstu zadluţování
obyvatelstva, které ale není dlouhodobě udrţitelné. Nerovnováţný vývoj mezi
ekonomickou a environmentální dimenzí zase vzniká zpravidla tehdy, kdyţ růst
ekonomiky je doprovázen růstem zátěţe ţivotního prostředí - kdy se zvyšuje
znečištění ovzduší, vod a půdy, anebo kdyţ dochází k nadměrnému čerpání přírodních
zdrojů (Czesaný, S., 2007).
Základní předpoklady pro dosaţení udrţitelného rozvoje vytváří tzv. správné
řízení věcí veřejných (angl. good governance)23
. Opisně řečeno, cesta k udrţitelnému
rozvoji je podmíněna kvalitou veřejné správy, kterou se na lokální a regionální úrovni
zabývá místní Agenda 21. Základními rysy takového správného řízení jsou:
otevřenost, zapojení veřejnosti do rozhodování a dalších procesů, zodpovědnost,
efektivnost (zejm. institucí) a spojitost strategií a konkrétních aktivit.
Řešení problémů a tvorba rozvojových projektů, které mají nastolit stav
udrţitelnosti, vyţaduje respektování určitých udrţitelných principů. Ty základní
vyjmenovává zmíněná Agenda 21.
Základní principy udrţitelného rozvoje
Zdroj: cenia.cz
1. propojení základních oblastí 6. kvalita života.
2. dlouhodobá perspektiva 7. sociální spravedlnost
3. kapacita životního prostředí je omezená 8. demokratické procesy
4. vnitro- a mezigenerační odpovědnost 9. prevence
5. zohlednění vztahu lokální versus globální 10. předběžná opatrnost
Strategií udrţitelného rozvoje, se pak rozumí dokument, jehoţ základní rolí je
upozornit na existující a potenciální problémy udrţitelného rozvoje a iniciovat
23
Obsaţeno je v deklaraci OSN „UN Milllenium Declaration” z r. 2000, v dokumentech ze summitu
OSN v Johanesburgu v r. 2002, dokumentech EU aj.
31
opatření, jak těmto hrozbám předejít nebo alespoň zmírnit jejich dopad a co
nejefektivněji řešit jejich eventuální důsledky. Nejedná se však o dokument neměnný,
nýbrţ se počítá s jeho rozvojem a průběţným doplňováním.
K tvorbě strategií udrţitelného rozvoje na národní úrovni byly státy na
doporučení Zvláštního zasedání Valného shromáţdění OSN vyzvány k vypracování a
následné realizaci koncem minulého století (udrzitelnyrozvoj.ecn.cz). Česká republika
přes několik problémů a strastí s odmítnutím navrţených verzí přijala usnesením vlády
svoji Strategii udrţitelného rozvoje ČR koncem roku 2004. Dnes je projednávána a
vytvářena její aktualizace (integranet.cz).
3.4 Udrţitelný cestovní ruch
S narůstajícími problémy cestovního ruchu se začala zvyšovat i potřeba najít
alternativu, která by byla vlídná pro ţivotní prostředí, ale také pro místní obyvatelstvo.
Důsledkem potřeby byl vznik koncepce udržitelného cestovního ruchu (angl.
sustainable tourism), která obecně vychází z koncepce udrţitelného rozvoje, vţdyť
jeho vymezení obsahuje to, co je typické pro vymezování udrţitelného rozvoje obecně
– totiţ ţe zahrnuje současně cíle i nástroje k dosaţení, neboť nástroj (např. zapojení
místní komunity do rozvoje cestovního ruchu) je často současně cílem udrţitelného
rozvoje (Zelenka, J., 2008).
V literatuře tomuto výrazu mohou být také přiřazena synonyma jako k životnímu
prostředí přátelský, ekologický, alternativní, zodpovědný, zelený, inteligentní,
nejčastěji pak měkký cestovní ruch, avšak všechny tyto modifikace odkazují na stejný
přístup k problematice cestovního ruchu. Úplně mylně je však někdy udrţitelný
cestovní ruch povaţován pouze za specifický druh samotného cestovního ruchu, který
se zaměřuje jen na tu část trhu, která je citlivá na environmentální a sociální vlivy, a
poskytuje a nabízí pomocí specifických prostředků určité nevšední produkty. Obdobně
se můţeme setkat i s dalším chybným tvrzením, ţe se jedná o souznačný termín
k pojmu ekoturismus. Ani jedno z tvrzení tedy není správné, neboť samotné směrnice
a manaţerské postupy udrţitelného cestovního ruchu jsou pouţitelné na všechny
formy cestovního ruchu ve všech typech destinací, včetně tzv. masového cestovního
ruchu a různých specifických částech cestovního ruchu. S vyřešením problematiky
jeho vymezení nám tedy pomohou mnohé definice, uvádím některé z nich:
32
Výkladový slovník cestovního ruchu uvádí, ţe: „udržitelný je takový cestovní
ruch, kdy aktivity poskytovatelů služeb návštěvníkům a vlastní aktivity návštěvníků
ovlivňují místní komunitu, místní ekosystémy a biosféru pouze tak, že nevratně nemění
místní komunitu, místní ekosystémy a biosféru a neomezují tak funkce biosféry a lidské
aktivity v budoucnosti“ (Pásková, M., Zelenka, J., 2002).
Podle Ministerstva pro místní rozvoj ČR lze takový cestovní ruch definovat jako
„zajišťování potřeb účastníků cestovního ruchu takovým způsobem, který pomáhá
rozvoji území, s přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot a
vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti, aniž by ohrozil uspokojení potřeb
budoucích generací.“ (mmr.cz).
Světová organizace cestovního ruchu mluví o udrţitelném cestovním ruchu jako
o takovém, který: „uspokojuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů a
současně chrání a obohacuje možnosti pro budoucnost. Realizovaný je pak takový
management všech zdrojů, kterými jsou naplněny ekonomické, sociální a estetické
potřeby se současným zachováním kulturní integrity, neodmyslitelných ekologických
procesů, biologické diverzity a systémů podpory života.“ (UNWTO 2007)24
.
Poslední vymezení nabízí Evropská charty o trvale udrţitelném cestovním ruchu
v chráněných oblastech, která ho definuje jako: „formu rozvoje nebo managementu
turistické aktivity, která zajišťuje dlouhodobou ochranu a zachování přírodních,
kulturních a sociálních zdrojů a přispívá pozitivním a spravedlivým způsobem
k ekonomickému růstu a k dobrému soužití jedinců, žijících, pracujících nebo
navštěvujících chráněné území“.
3.4.1 Znaky udrţitelného cestovního ruchu
Z výše uvedených definic a ze srovnání výstiţných znaků neudrţitelného a
udrţitelného cestovního ruchu25
(viz tab. 2) jasně vyplývá, ţe takový cestovní ruch
24
UNWTO poupravilo své původně spíše marketingové pojetí udrţitelného rozvoje cestovního ruchu, a
to:„schopnost destinace udržet si potenciál konkurence v soutěži s novými, historicky méně využívanými
destinacemi; přitáhnout první i opakované návštěvy; podržet si kulturní jedinečnost; být v rovnováze s
životním prostředím.“ aktuálnější koncepcí. 25
Při porovnávání udrţitelného a neudrţitelného cestovního ruchu nelze chápat tyto atributy v reálném
prostředí a v dané etapě vývoje absolutně, tzn. některé ze znaků se ve větší míře mohou a nemusí projevit.
33
můţeme pokládat za určitý manaţerský přístup, který se snaţí vyuţít stávajících
zdrojů při zachování ekonomické, environmentální a sociálně-kulturní vyváţenosti, s
přínosem jak pro všechny zúčastněné aktéry, počínaje místní komunitou, statutárními
institucemi ochrany přírody a krajiny, místní samosprávou, podnikatelskými subjekty
aj., tak i pro přírodu a krajinu se všemi jejími součástmi, které jsou pro cestovní ruch
vlastně primární sloţkou předpokladu jeho samotného rozvoje.
Tab. 2 Srovnání aspektů neudrţitelného a udrţitelného cestovního ruchu
neudrţitelný rozvoj cestovního ruchu udrţitelný cestovní ruch
V popředí ekonomický ráz, sociální a
environmentální stojí v pozadí. Zaměření
pouze na ekonomické cíle a maximální
zisk. Úsilí získat peníze rychle.
Soulad ekonomických, sociálních a
environmentálních cílů. Přínosy jsou jak
materiální, tak i duševní (pocit uspokojení,
čisté svědomí, vzdělání, kulturní výměna,
přívětivá atmosféra atd.)
Chápání turismu jako univerzálního nástroje
při řešení ekonomických a sociálních
problémů v regionu; rozvoj nesmí být
závislý na jednom sektoru – vysoké riziko,
nízká moţnost odolávat hrozbám; nízká
míra vyuţití potenciálu krajiny a komunity;
zapomíná se na souvislosti a provázanost
cestovního ruchu s dalšími odvětvími.
Chápání turismu jako jednoho z nástrojů při
řešení ekonomických a sociálních problémů
v regionu. Rozvoj – širší portfolio nabídky,
=> vyšší vyuţití potenciálu krajiny i místní
komunity; investice i do jiných odvětví aby
byl cestovní ruch v konkrétní lokalitě
úspěšný.
Centrální plánování a rozhodování o
regionálních projektech, a to bez přímé
účasti veřejnosti.
Rozhodnutí jsou činěna na místní úrovni ve
skutečné spolupráci odborníků, místních
obyvatel a s podporou podnikatelů.
Neefektivní aktivity, pro tento případ
např.: výstavba ubytovacích kapacit nebo
doprovodné infrastruktury pro potřeby
cestovního ruchu bez analýzy
ekonomické výnosnosti.
Koncepty a plány rozvoje turismu, a
odpovědné podnikatelské aktivity
v regionu umoţňují efektivní vyuţití.
Duplikace aktivit v regionu, neúčelné
konkurování a plýtvání zdroji.
Odpovědné a koordinované vyuţití
dostupných zdrojů, a to i v jejich sníţeném
mnoţství.
Neomezený rozvoj plánování a realizace
aktivit; zvaţovány jsou pouze zájmy
Rozvoj je usměrňován, a to v čase i prostoru,
respektována jsou omezení např. limity
34
neudrţitelný rozvoj cestovního ruchu udrţitelný cestovní ruch
turismu, ničeho nebo nikoho jiného. návštěvnosti, únosná kapacita území či
například období rozmnoţování organismů.
Intenzivní vyuţití krajiny a zdrojů,
aktivity koncentrovány bodově do
několika míst; úsilí o získání
maximalizaci výdajů od klienta; negativní
dopady cestovního ruchu přehlíţeny.
Extenzivní vyuţití krajiny a zdrojů,
rozptýlení návštěvníků v území, příjmy od
klienta pouze za to, co je nezbytné; úsilí o
regulaci dopadů turismu.
Univerzální podpora aktivit turismu bez
diferenciace a stanovení priorit; zdroje
jsou pouze spotřebovány bez poţadování
opravdových výsledků; obtíţné měřit
výsledky, bez samotného zájmu měřit je.
Diferencovaná a cílená podpora aktivit
turismu, definované priority – co je
důleţité pro region, co má být kdy
realizováno, dobře měřitelné výsledky, snaha
přenést zkušenosti do dalších etap rozvoje.
Naplnění individuálních projektů v regionu,
propagace individuálních zájmů, zájmy a
potřeby jiných nejsou respektovány.
Koordinace projektů v regionu můţe zvýšit
součinnost optimalizovaných dopadů
cestovního ruchu v regionu.
Stavění a rozvoj pro uspokojení neomezené
poptávky – „čím více návštěvníků, tím lépe“,
chybí nebo nejsou respektovány
profesionální analýzy, které určují,
prostorová a časová optima pro region.
Pokud je dost návštěvníků, dostatečný i je
nízký příjem na návštěvníka, a proto kvalita
sluţeb můţe být horší.
Určení limitů území; zavedeny a
respektovány metody analýzy a výzkumu;
„méně“ někdy znamená „více“ – mít menší
počet, ale dobře platících návštěvníků, coţ
současně vyţaduje dosaţení vyšších
standardů a kvality.
Nové stavby (objekty, rekreační centra,
různé atrakce atd.) je jednodušší budovat, i
za cenu vyššího poškození prostředí
(estetické znečištění, vliv na biodiverzitu,
kongescence komunikací atd.); chybí
autentičnost a původnost.
Vyuţití stávajících objektů, mnohdy sice
na pokraji bytí, je zpravidla ekonomicky
náročnější a komplikovanější, ovšem jejich
originalita a autenticita, tyto náklady můţe
rychle vrátit.
Globální architektura a stavební materiály
(často nevyhovující a „nezapadající“ do
daného místa); uniformita architektury a
realizujících firem, jednodušší realizace,
sniţuje ale výslednou kvalitu záţitku.
Vyuţívání konstrukčních technologií a
architektonických prvků typických pro
region můţe být sice obtíţnější, finančně
nákladnější, avšak zvyšuje kvalitu záţitku.
Pouţívání aut, často neefektivně
vyuţívaných, jako hlavní zdroj
Propagace veřejné dopravy je obtíţné,
(menší pohodlí, niţší frekvence, špatná
35
neudrţitelný rozvoj cestovního ruchu udrţitelný cestovní ruch
přemisťování osob, s sebou přináší
mnoho úskalí – exhalace, hluk, nároky na
prostor a infrastrukturu (např.
parkoviště), problémy bezpečnosti, atd.
flexibilita atd.), přitom je přepočítáno, ţe
na dopravovanou osobu ve veřejné
dopravě je podstatně méně emisí. Největší
pozitiva pak přináší doprava vlastními
silami – pozitivní dopad na zdraví, bez
emisí, menší nároky na prostor atd.
Sezónní charakter poptávky a nabídky
vede k tomu, ţe ve vrcholné sezóně je
snaha vydělat dostatek peněz na celý rok,
coţ je však spojeno s mnoha sociálními
(sezónní zaměstnanost, přetíţení území) a
environmentálními dopady.
Permanentní nabídka a poptávka,
jednodušší realizace nabídky ve vhodném
sociálním, ekonomickém a přírodním
prostředí.
Stereotypní a univerzální produkty pro
kaţdého, degradující návštěvníka na
„kus“, sniţování kvality záţitku, silný
pocit rozčarování a neuspokojení, tím je
návštěvník méně citlivý ke krajině a
místní komunitě.
Produkty připravené pro malé skupinky
návštěvníků, přátelská atmosféra, příjemné
zkušenosti, dobrý pocit z návštěvy
regionu; návštěvník podporuje místní
komunitu, ochranu přírody a krajiny, vrací
se a doporučí návštěvu; mimosezónnost
tematických návštěv.
Návštěvníkova pasivita při akceptování
přírody poukazuje na malou citlivost ke
krajině i místní komunitě („kulisa
aktivit“).
Interaktivní vztahy mezi návštěvníkem a
prostředím, interpretace krajiny a
komunity. Návštěvník porozumí
potřebám ochrany krajiny a místních
komunit.
Ekonomické náklady i výnosy rozděleny
zpravidla pouze mezi několik málo
společností podnikající v cestovním
ruchu.
Ekonomické náklady i výnosy zpravidla
rovnoměrně rozděleny mezi hostitelskou
komunitu a společnosti podnikající
v cestovním ruchu.
Preference levné a nekvalifikované
pracovní síly s cílem zvýšit zisk. Často
nízká kvalita práce.
Snaha zaměstnávat kvalifikovanou
pracovní sílu uvaţující v dlouhodobé
perspektivě, investice do místních lidí,
kteří v místě ţijí a mají zájem o rozvoj.
Vyuţívání externí pracovní síly,
zneuţívání zaměstnanců, porušování
lidských práv, úniky zisků z regionu.
Vyuţívání místní pracovní síly, odpovědný
přístupem k regionu, zajištěn profit;
zpravidla lepší návštěvníkův záţitek.
Komerční způsob prodeje; zboţí bez Prodej „srdcem“; prodej místních
36
neudrţitelný rozvoj cestovního ruchu udrţitelný cestovní ruch
návaznosti na region. Často velké
přepravní náklady tohoto zboţí.
produktů z místních zdrojů, přepravní
náklady mnohem menší.
Zdroje: Zelenka (2008) podle Meyer et al (2005) upraveno; doplněno o Pásková (2008), Globální etický
kodex cestovního ruchu a vlastní komentář
Sumárně je udrţitelný cestovní ruch tedy zaloţen na několika hlavních principech:
1) Přírodní a kulturní prostředí má svou vnitřní hodnotu a jeho ochrana je základem
pro dlouhodobý úspěch,
2) Vztah mezi cestovním ruchem a prostředím (přírodním i kulturním), musí být
koncipován tak, aby tento vztah byl dlouhodobě udrţitelný,
3) Cestovní ruch můţe vylepšovat unikátní přírodní a kulturní prvky,
4) Aktivity spojené s cestovním ruchem by měly plně respektovat a reflektovat
přírodní prostředí a jeho potřeby,
5) Zapojení místních do procesu plánování udrţitelného turismu je základem pro
harmonii mezi turismem a místním obyvatelstvem,
6) Mělo by být dosaţeno vyváţenosti mezi potřebami návštěvníků, prostředím a
místními obyvateli,
7) Únosná kapacita prostředí by měla být hlavní úvahou při řízení ochrany
přírodního a kulturního dědictví
3.4.2 Mezinárodní uznání potřebnosti udrţitelného cestovního ruchu
S růstem neudrţitelnosti v cestovním ruchu roste i zaměřenost OSN, EU, a
mnohých mezinárodních organizací zainteresovaných nejen v cestovním ruchu na tuto
problematiku. Pro potřebu konceptu udrţitelného cestovního ruchu díky nim vzniklo
několik mezinárodní klíčových dokumentů (úmluv, kodexů, deklarací aj.), z nichţ
některé jsou uspořádány jako „komplexní průvodce“ nejlepší praxí pro cestovní ruch a
to v souladu s ochranou a rozvojem kulturního dědictví, sociálních a ekonomických
zájmů místní komunity, také ochrany krajiny a se zachováním a rozvojem
biodiverzity. Vybrala jsem, dle mého mínění, ty nejdůleţitější26
:
26
řazeno abecedně
37
• Agenda 21 pro cestovní ruch27
(1996)
• Berlínská deklarace o biodiverzitě a udržitelném cestovním ruchu (1997)
• Evropská charta pro udržitelný cestovní ruch v chráněných oblastech
• Globální etický kodex pro turismus (1999)
• Lanzarotská charta o udržitelném cestovním ruchu (1995)
• Québecká deklarace Ekoturismu (2002)
• Udržitelný cestovní ruch a Natura 2000
• Úmluva o biologické rozmanitosti28
(1992)
Tyto mnohé organizace, ať uţ s vládním či nevládním charakterem, však
podporují koncepci udrţitelného rozvoje a jeho rozpracování do sektoru cestovního
ruchu, nejen tvorbou a implementací těchto deklarativních rámců, ale také osvětou
na konferencích, přednáškách či školeních, podporou certifikace, výzkumu či
subvencemi a zaváděním slučitelnějších druhů a forem cestovního ruchu, kterým se
věnuje následující kapitola. UNWTO přispěla k udrţitelnosti tohoto odvětví také
vytvořením klíčových indikátorů udrţitelného cestovního ruchu, které uvádím
v příloze 1.
V České republice je udrţitelný cestovní ruch zakotven v Zákoně o podpoře
trvale udrţitelného rozvoje cestovního ruchu na území obcí. Účelem je jeho podpora
na území obcí České republiky, předmětem je pak stanovení nástrojů, úprava postupu,
vydávání a odnímání osvědčení o udrţitelném cestovním ruchu, vytvoření podmínek
pro jeho financování a stanovení působností správních úřadů a územně
samosprávných celků v oblasti cestovního ruchu.
3.4.3 Environmentálně příznivé typy cestovního ruchu
Na trhu cestovního ruchu se dnes stále více prosazuje celé řady nových forem29
,
které spojuje šetrnost vůči cílovým místům, návrat k tradicím, ohleduplnost k přírodě
ale i ohleduplnost ve vztazích mezi lidmi. A právě tyto formy jsou zahrnovány do
konceptu udrţitelného cestovního ruchu. Stále více skloňovaným se pak stává slovo
„ekoturismus“, přičemţ často nemusí být jasný jeho obsah.
27
známo téţ jako Agenda 21 pro průmysl cestovního ruchu 28
rozpracovaná pro cestovní ruch v rámci Návodů pro biodiverzitu a cestovní ruch 29
Často jsou označovány téţ jako alternativní
38
Udrţitelný cestovní
ruch
Přírodně-orientovaný
cestovní ruch
ekoturistik
a
Ekoturismus
Tento termín byl poprvé definován Mezinárodní společností pro ekoturismus30
jako: „odpovědné cestování ve vzdálených přírodních nebo chráněných či málo
navštěvovaných oblastech, které nenarušuje tamní životní prostředí a přispívá
k pohodě místních obyvatel. Jde tak o propojení ochrany přírody, místních komunit a
udržitelného turismu.“ Dnes pojem ekoturismus získává stále přesnější význam a je
povaţován za udrţitelnou formou cestovního ruchu, zaloţenou na přírodním bohatství,
která se zaměřuje na získávání záţitků a vědomostí o přírodě (Fennell, A. D., 2006).
Přestoţe má potenciál vytvářet environmentálně a sociálně příznivé dopady, pokud
není dobře organizován, můţe být však i škodlivý.
Mnozí tour-operátoři, podnikatelé či různé úřady rádi uţívají tento pojem při
propagaci svých nabídek výletů do přírody, ovšem na rozdíl od přírodně-
orientovaného ruchu (viz obr. 9) je ekoturismus provozován vţdy tak, aby
nepoškozoval přírodu a krajinu a naopak vedl k posilování porozumění a vztahu
člověka k přírodě a krajině (Pásková, M., Zelenka, J., 2002). Přírodně-orientovaný
cestovní ruch ne vţdy splňuje tyto principy a kritéria udrţitelného cestovního ruchu.
Burkoň, R., (2007) in Mundilová, E., (2007) oceňuje, ţe ekoturismus
upřednostňuje regionální často certifikované výrobky a sluţby, čímţ zároveň
podporuje místní komunitu, má zájem o vzdělávání v oblasti udrţitelného rozvoje a je
ochoten přispívat na ochranu přírodního prostředí a údrţbě sociálních, kulturních a
náboţenských hodnot. Vhodný je jak pro nezávislé cestovatele, tak pro organizované
zájezdy malých skupin (UNEP, 2008).
obr. 9 Postavení ekoturistiky
zdroj: Vzdělávání v ekoturistice, upraveno
30
The International Ecotourism Society, zkr. TIES
39
Výsledně se tedy dá ekoturismus chápat jako prostředek, který motivují turisty k
pozorování, chránění a uvědomění si přírody, přispívající k jejímu zachování a
ochraně, současně vytvářející minimální dopad na přírodní prostředí i kulturní
dědictví. Mezi ekoturistické aktivity (angl. ecotourism activities) můţeme řadit
zejména pěší turistiku, cykloturistiku, pozorování volně ţijících ţivočichů (např.
ptactva31
, velryb, goril aj.) a planě rostoucích rostlin, fotografování, dobrodruţný
turismus32
, jízdu na kajaku nebo můţe mít podobu pobytu na agrofarmách (Mourek,
D., 2000). Právě posledně zmiňovaná aktivita se dostává v českém měřítku stále do
širšího povědomí a obecně je chápána jako jedna z nejpřijatelnějších forem cestovního
ruchu.
Agroturismus33
, (angl. agrotourism) jak je tato specifická formu ekoturismu
nazývána, je vázán na zemědělské farmy, statky, usedlosti nebo jiné hospodářské
komplexy. Zde se k němu můţe řadit celá i řada doprovodných programů, které
podtrhují atraktivnost nabízených sluţeb. Jedná se například o stravování či nabídku
produktů zemědělského podniku, rekondiční akce (projíţďky na koních34
, rybaření,
sběr lesních plodin aj), letní a zimní aktivity (cyklistika, pěší turistika, bruslení atd.),
atraktivity spojené s historií a kulturou, řemesly, místními zvyky, folklorem aj.
Specifickým rysem zpravidla zůstává zpravidla moţnost volně se pohybovat
v pracovním prostředí zemědělského podnikatele a seznámit se tak se vším co
k zemědělství patří - domácí a hospodářská zvířata, hospodářské objekty a movitosti
aj. či si vyzkoušet typické úkony spojené se zemědělskou výrobou (dojení, kosení,
krmení aj.). Provozovatelé agroturismu se mohou specializovat i v rámci různých typů
klientely - cykloturisté, kluby a spolky, rodiny s dětmi, důchodci, tělesně a zdravotně
postiţení aj. (Stříbrná, M., 2005). Důleţitým prvkem u jakékoli klientely zůstává
aktivní odpočinek.
Tento druh cestovního ruchu vyuţívá jiţ existující zdroje a místní suroviny, jen
výjimečně je k němu potřeba budování nové infrastruktury, typický je i blízký sociální
kontakt návštěvníků s místními obyvateli a poznání jejich ţivotního stylu.
31
Pozorování ptactva tzv. birdwatching je činnost, oblíbená zejména v Amazonii, Střední Americe či
Novém Zélandě 32
Pokud bychom připustili, ţe dobrodruţná turistika můţe být provozována jako aktivita nekomerční
povahy, tak ji moţná lze ztotoţnit s provozováním takzvaných adrenalinových sportů. Patřily by sem
pak aktivity jako horolezectví, treking na koních, raftování na divoké vodě, carving, canyoning, létání
balónem a mnoho dalších. 33
téţ agrární cestovní ruch, dovolená na statku, zemědělský cestovní ruch 34
tzv. hipoturistika
40
Agroturistika zatím není ve většině případů prováděna jako hlavní zdroj příjmů a je
provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě jako vedlejší doplňková činnost35
ke svému primárnímu podnikatelskému programu, tj. výrobě zemědělských produktů.
Často se můţeme setkat i s pojmem ekoagroturismus (angl. ecoagrotourism).
Ten vykazuje stejné znaky jako agroturismus, liší se jen tím, ţe se týká ekologických,
často certifikovaných farem, kde se provozuje organické zemědělství. Při výrobě
rostlin a chovu zvířat tak nepouţívá syntetické chemikálie, umělá hnojiva, hormonální
přípravky, umělá barviva či konzervační látky. Produkty ekologického zemědělství
podléhají přísné kontrole, a pokud splňují mezinárodní standardy, smějí uţívat
ochrannou známku BIO (Šimková, E., 2008).
Oba tyto pojmy, tedy eko- a agroturismus, jsou v mnoha klasifikacích řazeny
mezi tzv. venkovský (rurální) cestovní ruch36
, jehoţ hlavním rysem je, ţe se odehrává
na venkově mimo rekreační a turistická centra. Právě venkov byl dlouho povaţován za
chudé a neatraktivní prostředí, proto se tento druh cestovního ruchu oproti jiným jeho
formám začal rozvíjet později. Vyjadřuje zájem hlavně městských obyvatel o pobyt ve
volné, zachovalé přírodě spojený s odpočinkem a se snahou po tvůrčí činnosti.
Obr. 10 Vztahy ve venkovské turistice z hlediska udrţitelného rozvoje Zdroj: Šimková, E., 2008
35
V ČR musí, pro získání dotací na podnikání v agroturismu, pocházet podnikateli příjmy z
nadpoloviční většiny ze zemědělské činnosti 36
Pojmy venkovská turistika a agroturistika, bývají často zaměňovány, avšak venkovská turistika je
širší pojem pro pobyt a čerpání sluţeb cestovního ruchu vázaných na oblast venkova.
41
Geoturismus37
Perspektivní formou v oblasti udrţitelného cestovního ruchu se stává také
provozování geoturismu v geoparcích UNESCO38
, jejíţ globální síť čítá k červnu
2008 celkem 57 geoparků. Ačkoli se nejedná ze zákona o další typ chráněného území,
podobně jako ony, i tato území se snaţí o co největší souţití v souladu s přírodou.
Jejich cílem je zejména ochrana geologických lokalit, výzkum, vzdělávání a
popularizace geověd, rozvoj specificky orientované turistiky a udrţitelný rozvoj území
(Charta evropských geoparků). Na území geoparku jsou prioritně rozvíjeny
hospodářské aktivity, které mají v regionu tradiční význam, vycházejí z místních
podmínek a surovin a jsou šetrné k přírodě a krajině. To vše je nesmírně přitaţlivé pro
návštěvníky, kteří do území směřují původně zejména kvůli geologickým aktivitám.
Jádrem geoparku se stává výklad geologických jevů a procesů a to pomocí
environmentální výchovy, vzdělávání a školení např. pomocí geologických stezek a
průvodců, se zajištěním zvelebování krajiny a zajišťování jeho udrţitelného rozvoje.
Důleţitou se ukazuje i popularizace pomocí upomínkových a osvětových materiálů,
které má návštěvník moţnost si vyrobit či ozkoušet (např. výroba keramiky, raţba
mincí, výroba mýdla). I tady je významnou součástí aktivní zapojení obyvatel a jejich
snaha o obnovu, rozvoj a vyuţívání hodnot krajiny. A právě prezentací, údrţbou a
udrţitelným uţíváním nejen geologického dědictví, by měly geoparky přispívat
k uskutečňování cílů Agendy 21.
Obr. 11 Logo Sítě světových a evropských geoparků
Zdroj: www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3570
37
kapitola čerpá převáţně z Pásková, M., (2008) 38
Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural
Organization)
42
Průvodcovská činnost v chráněných územích
Jako poslední příklad jsem zvolila průvodcovskou činnost v chráněných
územích, neboť právě stěţejní část zájmového území je řazena mezi velkoplošná
chráněná území. Tyto území jsou velkým lákadlem cestovního ruchu, neboť jsou
obecně chápána jako nositelé kvality přírodních a krajinných hodnot. Na druhou
stranu se tak ale stávají lehce zranitelnými, a proto v nich musí cestovní ruch podléhat
určitému reţimu.
V zahraničí je uţ zcela běţné, ţe tato území nabízí kvalifikovaného průvodce,
který na předem vytyčených stezkách a trasách seznamuje zájemce s přírodními a
krajinnými hodnotami. I tady platí, ţe profesionální výklad a organizace se bezesporu
odráţí v kvalitě návštěvníkova záţitku. Specializovat se přitom lze na specifika území,
jedinečné úkazy, obyvatele rostlinné i ţivočišné říše aj. Průvodcovou činností je
zpravidla i poradenství a školení osobám resp. skupinkám osob, které se chtějí v tomto
území pohybovat samostatně, ovšem při plném respektování daných pravidel.
Produkty organizovaného cestovního ruchu v chráněných územích jsou u nás
s porovnáním se zahraničím zatím ještě poměrně v plenkách, představují do budoucna
ale velký potenciál a pro málo osídlená území bez narušeného přírodního charakteru
jsou prakticky i jedinou moţností hospodářských aktivit. Znamenají totiţ uţ nejednou
zmiňované oţivení okolního regionu, ať uţ z hlediska tradic a řemesel, folklóru,
kultury i místní ekonomiky.
3.4.4 Nástroje udrţitelného cestovního ruchu a certifikace jako jeden z nich
Aby se cestovní ruch stal udrţitelným, vyţaduje, vedle jiţ zmíněného
multioborového a holistického (celostní) přístupu, také dobrý management, marketing,
plánování, propojení s dalšími ekonomickými aktivitami, všestrannou komunikaci
mezi všemi zainteresovanými skupinami a v neposlední řadě i vyuţívání vhodných
přístupů a nástrojů. UNEP klasifikuje tyto nástroje následovně:
nástroje měření – pouţívány jsou k určení intenzity turistického ruchu a zjištění
existujících nebo moţných změn (limity, monitoring, benchmarking aj.)
nástroje příkazové a řídící - umoţňují kontrolu nad jistými stránkami rozvoje
(legislativa, regulace, licence, dozor aj.)
43
nástroje ekonomické – zajišťují ovládání přes finanční prostředky a trh (poplatky,
daně, pobídky aj.)
nástroje dobrovolné – slouţí ke zvyšování konkurenceschopnosti a ekonomiky
provozu, zejména pomocí energetických úspor (certifikace, směrnice, kodexy,
audit aj.)
podpůrné nástroje – podněcovány jimi mohou být různými prostředky
podnikatelé a turisté k přiblíţení se konceptu udrţitelnosti
Protoţe v následující kapitole 6 uvádím jako pozitivní udrţitelnou aktivitu
certifikaci regionální značky Moravský kras, zmíním se teď blíţe o samotné
certifikaci39
, jako o jednom z dobrovolných nástrojů, který umoţňuje dosáhnout
vyššího stupně udrţitelného cestovního ruchu.
Certifikace
Systémy certifikace se začaly objevovat na mezinárodním trhu cestovního ruchu
koncem minulého století, mohutného rozvoje pak dosáhly v posledních několika
letech. Stejně jako většina jiných dobrovolných aktivit a iniciativ, není ani tento
proces výsledkem legislativního procesu, nicméně stát můţe být u zrodu tohoto
systému včetně jeho zafinancování. K tomu můţe dopomoci i přizpůsobením
legislativy, která je potřebná k jeho realizaci a fungování. Ať uţ tedy státní či
soukromé aktivity, obsah certifikace je vţdy stejný, tzn. prokázat, ţe identifikovaný
produkt, postup, kvalifikace pracovníka nebo sluţba jsou ve shodě s předepsanou
normou nebo jiným normativním dokumentem, resp. ve shodě se specifikovanými
poţadavky (Pásková, M., Zelenka, J., 2002).
Tři základní úkoly osvědčení a ekologických označení podle zprávy z
Konference o certifikaci trvale udrţitelných aktivit v cestovním ruchu:
• poskytovatele sluţeb v cestovním ruchu pobízet a seznamovat je s inovacemi ve
svých oborech, za účelem dosaţení vyššího stupně udrţitelného cestovního ruchu
• odlišit produkty a sluţby cestovního ruchu, které splňují ekologické, společenské
a ekonomické standardy nad úroveň poţadovanou legislativou
39
téţ ekocertifikaci
44
• poskytnout spotřebitelům návod pro orientaci v nabízených produktech a sluţbách
cestovního ruchu
Certifikační systémy se státní účastí můţe zastupovat např. certifikace národních
centrál cestovního ruchu, ze soukromých, certifikující nejčastěji ubytovací zařízení ale
i celé destinace, rekreačně-sportovní vybavení, dopravní společnosti a organizace aj.
vybírám namátkou např. Blue Flag, Green Globe, EU Flower či Green Key.
Z hlediska ekocertifikace je pak významná evropská síť center pro eko agroturistiku,
ve zkratce ECEAT40
, podporující certifikaci produktů a podnikatelů v cestovním
ruchu na venkově.
Velmi zajímavým certifikačním schématem v České republice je tzv. značení
regionálních (místních) výrobků, které je jednou z moţností jak spojit ochranu
místního přírodního bohatství, tradic a kultury s šetrným hospodařením člověka
a ekonomickou prosperitou regionu. Hlavním cílem je díky jednotné propagaci značky
a značených produktů zviditelnit tradiční regiony, známé např. svou zachovalou
přírodou, zdravým prostředím či lidovými tradicemi a vyuţít jejich socio-
ekonomických výhod.
Do systému regionálních značek „Domácí výrobky”, jak je tento systém
pracovně nazýván, se postupně do dnešního dne zapojilo deset regionů41
– Krkonoše,
Beskydy, Šumava, Moravský kras, Orlické hory, Moravské Kravařsko (oblast Poodří),
Górolsko Swoboda (oblast Jablunkovska), Vysočina, Polabí a Podkrkonoší (viz obr.
12). V kaţdém z nich vznikla regionální značka pro výrobky, zaručující vedle jejich
kvality a ohleduplnosti k přírodě především jejich původ, vazbu na určité výjimečné
území nebo tradiční technologie výroby. Vyjadřuje i to, zda je zboţí vyrobeno ručně,
z místních surovin, s místním motivem apod. Toto certifikační značení má zamezit
také výrobcům mimo region ve zneuţívání názvů a symbolů spojených s daným
územím pro vlastní reklamu. Systém je koordinovaný na národní úrovni občanským
sdruţením Apus42
a Asociací regionálních značek (ARZ). V kaţdém regionu pak
působí regionální koordinátor, který zajišťuje správu dané značky, komunikuje s
místními výrobci a s ARZ. Samotným výrobkům pak značku uděluje nezávislá
40
Evropské centrum pro eko agro turistiku (European Centre for Ecological and Agricultural Tourism) 41
O moţném připojení se ke skupině stávajících regionů uvaţují i v Českém Lese, Prácheňsku, Horním
Pomoraví, Českém Švýcarsku či Broumovsku. Nejblíţe k ní má však dnes region Haná, který by se měl
k ARZ připojit do konce roku 2009 42
býv. Regionální environmentální centrum České republiky (REC ČR)
45
certifikační komise43
, a to po splnění jednotných pravidel, která ale mohou být
přizpůsobena potřebám regionů (domaci-vyrobky.cz – O projektu)
Do začátku roku 2009 bylo ve všech uvedených regionech evidováno přes 208
udělených certifikátů, z nichţ 196 je dnes platných44
. Počet certifikovaných výrobků
je však mnohonásobně vyšší, neboť certifikát můţe být udělen jak jednomu výrobku,
tak i celé skupině výrobků (domaci-vyrobky.cz - O projektu - Propagace). Samotné
certifikované výrobky jsou spotřebního charakteru, a lze je rozdělit do tří skupin:
1) Řemeslné výrobky a umělecká díla - výrobky ze dřeva, skla nebo papíru, slaměné
ozdoby, krajky, šperky, keramika, nábytek, upomínkové předměty, pohlednice apod.
2) Potraviny a zemědělské produkty - mléko, sýry, maso, ryby, pečivo, obiloviny,
ovoce, zelenina, víno, nápoje, med apod.
3) Přírodní produkty - lesní plody, léčivé byliny, čaje, extrakty z rostlin pro
kosmetické účely, kompost, minerální voda apod.
(Doma v Moravském krasu, 2007)
Samotná značka ale není zdaleka to jediné, co danému regionu pomáhá, díky
systému značení dochází ke kontaktům mezi podnikateli, zástupci veřejné správy,
ochrany přírody či cestovního ruchu a nastavují se tak díky tomu nové formy
spolupráce uvnitř samotného regionu.
Obr. 12 Oblasti s regionální značkou (sdruţené v ARZ)
Zdroj: www.domaci-vyrobky.cz/aktualita-317-stahnete-si-letak-o-vsech-znackach-.xml
43
v kaţdém regionu je samostatná 44
Někteří výrobci buď ukončili výrobu, nebo sloučili více certifikátů do jednoho.
46
4 ATRAKTIVITA CESTOVNÍHO RUCHU
V MORAVSKÉM KRASU
4.1 Hodnocení atraktivity z externích zdrojů
Pro samotné hodnocení atraktivity cestovního ruchu v Moravském krasu, který
přísluší k turistickému regionu Jiţní Morava a turistické oblasti Moravský kras a
okolí45
, z externích tuzemských i cizojazyčných zdrojů nabízím několik málo
interpretací:
Podle rajonizace cestovního ruchu je Moravský kras vedle např. Jihočeských
rybníků, Orlických hor či Českého ráje řazen do kategorie II., která zahrnuje oblasti
cestovního ruchu s velmi kvalitními přírodními předpoklady a podmínkami, a se
širokým souborem funkcí celostátního i mezinárodního významu.
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje hodnotí význam turistického střediska
Moravský kras společně s městem Brnem a Lednicko – Valtickým areálem, jakoţto tři
nejvýznamnější střediska tohoto kraje, zařazením do kategorie „středisko
nadregionálního významu I.“
Propagační leták Moravský kras a okolí vydaný Jihomoravským krajem láká
turisty na příjemné a zdravé prostředí, které je ideální pro pobyt a sporty ve volné
přírodě – zejména pěší turistiku, cykloturistiku a jízdu na koni. Poukazuje také na
mnoţství jeskyní, ponorných říček a skalních útesů, které slouţí jako vynikající
horolezecké terény.
Anglická verze tolik populární encyklopedie Wikipedia hodnotí Moravský kras
jako populární turistickou destinaci, kterou turisté navštěvují zejména v letních
měsících. Kromě jeskyní skrývá potenciál i cyklistika a pěší turistika.
Ze zahraničních tištěných materiálů vybírám turistického průvodce Czech and
Slovak Republics (autor Rob Humphrey), který posuzuje za významné objekty a
45
V ČR je turistický potenciál země rozčleněn na turistické regiony a turistické oblasti. Toto členění
vychází z historie, a především z vazby na krajinný systém.
47
pamětihodnosti Blansko, Macochu a čtyři přístupné jeskyně46
, Josefské údolí a kostely
ve Křtinách či Jedovnici. Jako atrakce uvádí lanovku a ekovláček. Zdůrazňuje
zejména pěší a cykloturistiku.
4.2 Atraktivita území
Atraktivita daného území vychází především z kvality přírodního prostředí a
jeho dostupnosti z větších měst, ale také z moţností kulturního a sportovního vyţití.
Dobrou propagací těchto aktivit lze v oblastech přispět k dalšímu rozvoji cestovního
ruchu a tím i samotnému rozvoji ekonomickému.
Moravský kras je jedno z nejvýznamnějších krasových území ve střední Evropě
a jeho atraktivitou jsou zejména jeskyně, kterých je tu známo více neţ 1 500. Tyto
podzemní prostory, které jsou unikátními přírodními jevy, dochovávají sloţité vazby
mezi ţivou a neţivou přírodou. Jako biotopy jsou zajímavé zejména z hlediska
odlišnosti nejen klimatických, půdních, ale i biotických. Pro účely Plánu péče je
pouţito členění podle způsobu vyuţití jeskynních prostor, které je následující:
A) jeskyně využívané v současnosti
a) jeskyně zpřístupněné – slouţí jako naučně poznávací objekt pro návštěvníky z řad
laické veřejnosti, dnes jich je celkem pět – nejznámější Punkevní jeskyně s moţností
plavby na podzemní říčce Punkvě spojené s prohlídkou dna propasti Macocha,
Kateřinská jeskyně, známá unikátními hůlkovými stalagmity, jeskyně Balcarka s
bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou, Sloupsko-šošůvské jeskyně, tvořené
mohutnými chodbami a podzemními propastmi, a nedávno zpřístupněná jeskyně
Výpustek, bohatá na krápníkovou výzdobu do té doby, neţ začala být přetvářena na
podzemní továrnu resp. protiatomový kryt.
b) jeskyně v konzervaci – jedná se o významné lokality, které zasluhují zvýšenou
ochranu. Výzkum (fotografování, odběr vzorků aj.), který nenaruší dochovaný stav je
moţný
c) jeskyně s pracovištěm – jedná se o lokality, kde jsou prováděny průzkumné práce
směřující k objevům nových jeskynních prostor či archeologické výkopy
46
Výpustek, pátá zpřístupněná jeskyně, byla uvedena do zkušebního provozu aţ roku 2007 (od 26. 10
do 31. 12). V lednu a únoru 2008 byla opět zavřena z důvodu dokončení prací, do plného provozu své
první sezony jeskyně vstoupila v březnu 2008. To je tedy důvod, proč ve starších průvodcích či
podobných publikacích není zmiňována.
48
d) jeskyně jiného využití – např. j. Michalka (dříve zrání sýrů), Štajgrova j. (zdroj pitné
vody pro Skalní mlýn a okolí), Císařská jeskyně (speleoterapie)
B) jeskyně s historickým vyuţitím
a) jeskyně dříve zpřístupněné – dnes jsou uzavřené, často zdevastovaný stav, např.
Císařská jeskyně (zpřístupněna 1930 aţ 1952)
b) jeskyně s válečnými úpravami – během II. svět. války upraveny na podzemní
skladiště, továrny atd.; rozsáhlé stavební úpravy
c) jeskyně s těžbou sedimentů - slouţily k průmyslové těţbě sedimentů s obsahy
surovin pro fosfátová hnojiva (např. j. Jáchymka); často nevyčíslitelné škody
archeologické a paleontologické (kosterní zbytky)
d) jeskyně nevyužívané – naprostá většina jeskyní v Moravském krasu
V celé České republice, jsou dnes jeskyně přísně chráněny podle § 10 zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, podle kterého nesmí být ničeny ani
poškozovány47
. Jako jeskyně poţívají stejné ochrany ale i přírodní jevy na povrchu
(například krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod), které s těmito
jeskyněmi souvisejí.
Turisté v Moravském krasu však nenavštěvují pouze jeskyně, i kdyţ ty jsou
zpravidla primárním cílem jejich návštěvy. Podmanivou přírodu Moravského krasu
dotvářejí také krasové útvary na povrchu (za zhlédnutí pak stojí např. skalní amfiteátr
Kolíbky v Rudickém propadání) a další četné kulturní a technické památky. Jmenovat
za všechny můţeme zříceniny hradů Holštejn, Blansek či Čertův Hrádek u Olomučan,
známé kostely ve Křtinách, Sloupu, Jedovnici a Blansku, dále také zachovalé hutě
jako pozůstatky po zdejší těţbě a zpracování rud, např. Františčina, Paulinka a
Klamovka. V Rudici, Ostrově u Macochy, Petrovicích a Adamově zase stojí za
zhlédnutí větrné mlýny holandského typu. Historie a tradice zaujmou také v muzeích
v Blansku (jedna ze stálých expozic je věnována Moravskému krasu), Olomučanech
(muzeum keramiky), Adamově – Stará huť (expozice ţelezářství), Vilémovicích
(speleomuzeum) či ve zmíněném větrném mlýnu v Rudici (expozice mlynářství a
47
přičemţ zákon z tohoto zákazu připouští výjimky pouze v dobývacích prostorech s povolenou těţbou
podle zákona č. 44/1988 Sb.
49
speleologie, mineralogie, historie hutnictví a hornictví). Nejen pro botaniky je určitě
lákadlem arboretum ve Křtinách. Výhledem na celé území Moravského krasu se
můţeme pokochat z Alexandrovy rozhledny či rozhledny Podvrší ve Veselici.
Místní atraktivitu území vyuţívají jak pěší turisté48
, cyklisté, horolezci,
speleologové, ale díky rybníku Olšovec také nadšenci vodních sportů, kde je kromě
koupání moţno vyzkoušet třeba i veslování či windsurfing. Mnoho dalších
sportovních vyţití pak nabízí zejména město Blansko.
Samotná dostupnost území je velmi dobrá, uţ jen vzhledem ke krajským
městům Brnu a Olomouci či okresnímu Blansku. Území je dostupné takřka ze všech
částí republiky (dálnice D1, silnice E 461, ţelezniční koridor Praha – Česká Třebová –
Brno – Vídeň, aj). Výhodou je jistě i blízkost rakouských a slovenských hranic.
4.3 Analýza návštěvnosti Moravského krasu
Podle studie návštěvnosti turistických cílů v České republice za rok 2007 se
veřejnosti přístupné jeskyně Moravského krasu umístily v celkovém pořadí s počtem
387 tisíc návštěvníků49
na dvanáctém místě, v Jihomoravském kraji pak na místě
prvním a staly se zde tedy cílem nejvyhledávanějším. Letošní návštěvnost by se pak
měla přehoupnout přes hranici 400 tisíc osob, neboť od poloviny roku bude moţno
poprvé navštívit všech pět zpřístupněných jeskyní v Moravském krasu dohromady50
.
Asi čtvrtinu z celkového počtu návštěvníků tvoří cizinci, nejčastěji pak z Polska,
Německa, Ruska, Anglie, Izraele a překvapivě z Thaj-wanu (Manuál pro cestovní
kanceláře - regionální prezentace Moravský kras a okolí), kterých tu přijíţdí více neţ
třeba návštěvníků ze Slovenska či Rakouska. Nutno však podotknout, ţe návštěvnost
jeskyní v průběhu celého roku i na jednotlivých jeho lokalitách je poměrně značně
nevyrovnaná (viz příloha 2). Největší procento návštěvníků přijíţdí v období května
aţ srpna s vrcholem v červnu a červenci. Nad organizovanými formami převaţují
individuální cesty, nejčastěji sem pak návštěvníci přijíţdějí pomocí automobilů.
Nejvyšší návštěvnost (v roce 2007 226 641 návštěvníků) vykazuje Punkevní
jeskyně, která jako jediná je zpřístupněná po celý rok. Stabilní zůstává obliba
48
Není náhodou, ţe první chata (Útulna u Macochy), kterou Klub českých turistů (KČT) postavil (rok
1895) byla právě v tomto území. 49
Podle údajů Správy jeskyní Moravského krasu to bylo přesně 387 243 návštěvníků. 50
Jeskyně Balcarka je od poloviny roku 2007 v rekonstrukci, s jejím znovuotevřením se počítá na
červenec 2009, jeskyně Výpustek je naopak v plném provozu aţ od března 2008
50
Kateřinské jeskyně (cca 65 tis. návštěvníků ročně), naopak stále větším lákadlem se
stávají jeskyně Sloupsko-šošůvské, kde se návštěvnost kaţdým rokem zvyšuje (v roce
2007 59 tis. návštěvníků). Postupný pokles zaznamenává naopak jeskyně Balcarka,
která je dnes v rekonstrukci (v roce 2007 cca 37 tisíc návštěvníků). U jeskyně
Výpustek se návštěvnost za rok 2008 pohybovala kolem 30 tisíc osob
(cs.wikipedia.org).
Snahy o rozšíření vybavenosti turistickou infrastrukturou (zařízení pro
ubytování, stravování, sportovní či jiná rekreační vyţití) v minulých letech však
nebyly dostatečně silné, aby se staly stimulem delšího setrvání turistů v této oblasti,
coţ je z ekonomického hlediska pro region zajisté škoda. O „krátkodobých
návštěvách“ svědčí i průzkumy CzechTourismu a Geografického ústavu ČSAV Brno,
z kterých vyplívá, ţe z celého turistického regionu Jiţní Morava má Moravský kras
největší počet jednodenních návštěvníků. Valná většina (64 %) z těch, kteří Moravský
kras navštíví, zde setrvávají v průměru pouze 3-5 hodin, coţ je průměrná doba
potřebná pro návštěvu jeskyně, prohlídku jejího okolí, drobného stravování a
zakoupení suvenýrů (Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro
roky 2007–2013 – část A a Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras).
4.4 Organizační struktury cestovního ruchu a ochrany v Moravském
krasu a okolí
Rostoucí turistický zájem o Moravský kras a zejména jeho podzemí započal jiţ
na počátku minulého století. Zpřístupňování tohoto podzemí sebou však mnohdy
přinášelo i negativní, často nevratné zásahy nejen do abiotických, ale také biotických
sloţek podzemí. Zpřístupnění jeskyní a od něho se tyto odvíjející problémy vzešly od
původní akciové společnosti Moravský kras, provoz a výzkum jeskyň, která stála za
financováním objevů a následných úprav v těchto jeskyních. Tato organizace působila
aţ do války, po ní následovala národní správa, od které se přešlo ke Správě českých a
moravských jeskyní pod Českým ústavem ochrany přírody (Strategický plán rozvoje
mikroregionu Moravský kras). Od roku 1991 jsou provozy jeskyní Moravského kras a
také dalších zpřístupněných jeskyní v ČR51
součástí Agentury ochrany přírody a
51
Koněpruské j., Bozkovské dolomitové j., Chýnovská j., Zbrašovské aragonitové j., Javoříčské j.,
Mladečské j., j. Na Pomezí, j. Na Špičáku a j. Na Turoldu,
51
krajiny ČR (AOPK), coţ je organizační sloţka státu věnující se ochraně přírody a
krajiny se sídlem v Praze, zřízená Ministerstvem ţivotního prostředí. Vykonává
správu CHKO prostřednictvím regionálních pracovišť (správ CHKO) v rámci celé
republiky, o CHKO Moravský kras pečuje Správa CHKO Moravský kras. Další
sloţkou je Správa jeskyní České republiky, která si klade za hlavní cíl zajišťování
péče, ochrany a provoz zpřístupněných jeskyní v ČR. Tuto práci v Moravském krasu
zajišťuje Správa jeskyní Moravského krasu (SJMK) se sídlem v Blansku, pod kterou
kromě uvedených aktivit spadá i zajišťování provozu parkovišť u jeskyní,
informačního centra ve Skalním mlýně, informačního střediska a obou vyhlídkových
můstků na propasti Macoše.
Zastřešující organizací cestovního ruchu v samotné turistické oblasti Moravský
kras a okolí, která koordinuje turistické aktivity a zajišťuje marketingovou podporu, se
stala instituce Management destinace Moravský kras a okolí, o.p.s. sídlící v
Boskovicích. Tato společnost v rámci své činnosti organizuje většinou ve spolupráci s
Jihomoravským krajem, Českou centrálou cestovního ruchu a Městskými úřady v
Boskovicích a Blansku prezentace regionu pro zástupce cestovních kanceláří.
Ve zkoumané oblasti působí i další subjekty, které jsou zainteresované v oblasti
cestovního ruchu. Nutno ale podotknout, ţe podnikají ale zpravidla sami a vzájemněji
spolupracují především jen na platformě informačního servisu a poskytování
obrazového a jiného propagačního materiálu. Z jiných turistických destinací známý a
pro mnohé návštěvníky samozřejmý fakt centrální koordinace aktivit ovšem chybí.
(Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras).
Jedním z takových subjektů je soukromá Společnost pro Moravský kras, a.s.
(S.M.K., a.s.), která vznikla v roce 1993. Společnost vlastní hotel Skalní mlýn52
, chatu
Macocha, zabezpečuje také dvě silniční vlakové soupravy (ekovláčky), které
zprostředkovávají dopravu návštěvníků z centrálního parkoviště Skalní mlýn k
Punkevním jeskyním a také provoz kabinové lanové dráhy Macocha, která je vyveze
od Punkevních jeskyní k vyhlídkovým můstkům nad propastí Macocha.
Pozitivním se jeví vznik Spolku pro rozvoj venkova Moravský kras, zaloţený
v roce 1999 ve zdejší obci Jedovnice. Dnes sdruţuje 26 obcí regionu a jedno město.
Jeho hlavní prioritou mimo podporu cestovního ruchu v regionu je i zkvalitnění
silniční sítě a péče o ţivotní prostředí. Mimo jiné se tento spolek také podílí na
52
zde je k dispozici restaurace, prodejny suvenýrů, směnárna a další sluţby.
52
budování naučných stezek a značení sítě cyklotras v regionu.
Poměrně nově se podporou trvale udrţitelného rozvoje regionu53
zabývá i
občanské sdruţení Místní akční skupina (MAS) Moravský kras, se sídlem ve Sloupu.
Udrţitelnosti v regionu chce docílit partnerstvím neziskových organizací s
podnikatelskými subjekty, školskými zařízeními a samosprávami jednotlivých obci v
tomto regionu. Podporuje i rozvoj v oblasti cestovního ruchu, kdy se například
pokouší zavést produktové balíčky, sluţbu, která v regionu doposud chybí. Před
nedávnem také podala návrh projektu „Moravský kras - více neţ jeskyně“.
53
jehoţ území je vymezeno katastrálními územími členských zemí Spolku pro rozvoj venkova
Moravský kras a mikroregionů Časnýř, Drahanská vrchovina, Protivanovsko a Černohorsko
53
5 NEUDRŢITELNÉ REKREAČNÍ AKTIVITY –
NÁVRHY ŘEŠENÍ
V kapitole Neudrţitelné rekreační aktivity – návrhy řešení se snaţím poukázat
na to, jak cestovní ruch v minulosti ovlivňoval a ovlivňuje toto území a jeho
atraktivity, a jaké prostředky musely/musí být uţity, aby střety mezi cestovním
ruchem a ochranou tohoto území byly co nejmenší. Vedle největší neudrţitelné
aktivity, coţ je bezesporu masová návštěvnost zejména severní části krasu, potaţmo
Punkevní jeskyně, v letních měsících, hodnotím negativně i objekty individuální
rekreace, které v území i přes patřičný zákaz v minulosti vznikaly a střetávaly se často
se zájmy ochrany přírody. Ve třetí kapitole pak popisuji situaci – zpoplatněný výhled
na dno Macochy, která i kdyţ má spíše právní ráz, z hlediska udrţitelnosti cestovního
ruchu ji ale chápeme jako negativní, neboť byla porušena spolupráce a soulad mezi
zainteresovanými aktéry cestovního ruchu v této oblasti.
5.1 Střet cestovní ruchu a ochrany území
Očividně nejzávaţnějším soudobým problémem Moravského krasu je střet mezi
cestovním ruchem a potřebami ochrany přírody a krajiny. Uspokojování potřeb
návštěvníků v oblasti cestovního ruchu a rekreace hraje v území důleţitou roli,
neméně důleţitá (ne-li důleţitější) je však i ochrana přírody a krajiny. Rekreační
funkce proto musí být limitována únosnou kapacitou přírodního prostředí54
, které musí
být podřízena jak míra a kvalita samotné funkční vybavenosti, tak pochopitelně i
samotné limity návštěvnosti.
Pro plánování a zajišťování rozvoje v oblasti cestovního ruchu a za účelem
rovnoměrného rozloţení jeho účastníků s vazbou na rekreačně vhodné plochy se pro
jednotlivé oblasti cestovního ruchu určují směrné objemy návštěvnosti, které jsou
podle rajonizace cestovního ruchu pro oblast Moravského krasu stanoveny na počet
30,3 tisíc osob/den (z toho 30,0 základní a 0, 3 doplňková), u samotné CHKO je pak
podle Plánu péče směrná návštěvnost vymezena počtem 14,5 tis. osob/den a pojímá
jak pasantní návštěvnost cestovního ruchu (12, 2 tisíc osob/den), tak i návštěvnost
54
= maximální zatíţení daného území antropogenními vlivy bez sníţení kvality zatíţení ţivotního
prostředí a ekosystémů (Pásková, M. Zelenka, J., 2002)
54
realizovanou v rámci pobytových forem rekreace (2,3 tisíc osob/den). Tento údaj
vychází především z limitů návštěvnosti veřejnosti přístupných jeskyní, které zároveň
regulují i návštěvnost přilehlých oblastí. Jak jiţ bylo zmíněno, většina návštěvníků
přijíţdí do Moravského krasu v letních měsících, kdy je toto extrémní zatíţení jeskyní
negativními vlivy a zásahy do nich i samotné extrémní zatíţení přilehlého okolí
nejintenzívnější.
Samotné ovlivňování jeskynních prostor ale začalo dříve, neţ do nich začaly
proudit davy návštěvníků. Jiţ při samotném zpřístupňování a zatraktivňování jeskyní,
a to nejen těch, které jsou dnes turistům zpřístupněné, došlo k zásahům, které měly
bohuţel mnohdy nevratný charakter (zbudování desítek štol, přemisťování jeskynních
sedimentů, úprava vodní plavby a změna toku podzemní říčky Punkvy atd.).
Turistický provoz se okem laického návštěvníka negativně projevil zejména
v poškození a devastaci krápníkové výzdoby. Některé jeskyně se svou krápníkovou
výzdobou jsou v porovnání se stavem po jejich objevení takřka nezměněny, jinde
dosáhla devastace markantních rozměrů, přičemţ škoda z hlediska kulturní a vědecké
hodnoty je nevyčíslitelná. Jak rozsáhlou změnu můţe jeskyní prostor prodělat, se
dozví kaţdý, kdo absolvuje prohlídku jeskyně Výpustek55
. V jiných zpřístupněných
jeskyních spočívala náprava lidskou rukou zničených krápníků často v instalaci
náhraţek z umělé hmoty, jako například krápník Handţár, zobrazený mimo jiné ve
znaku jeskyně Balcarka či krápník Jehla v Punkevních jeskyních aj.
Velmi fatálně byl také volen systém elektrického osvětlení a zbudování
elektrických okruhů, které později neumoţnily mít zhasnutou převáţnou část jeskyně
během prohlídky. Samotné estetické ztvárnění osvětlení bylo rovněţ velmi špatné
vzhledem k taţení kabelů po skalních stěnách a hlavně umístění světel mezi
krápníkovou výzdobu, aby zbyla více zatraktivněna (Strategický plán rozvoje
mikroregionu Moravský kras). To se ukázalo velmi nešťastným zejména z hlediska
vzniku tzv. lampenflory (něm. die Lampe = svítidlo, die Flora = květena), která
vzniká právě kolem umělých zdrojů světla a má podobu zpravidla zelených skvrn,
povlaků či porostů - mechů, řas nebo sinice, vyskytovat se mohou ale i prothalia
kapradin nebo semenné rostliny (Kubešová, S.). Tyto rostliny ke svému růstu
potřebují vodu, která je v krasu přirozeně přítomna, výţivný substrát, kterým se tu
55
Někteří návštěvníci dokonce namítají, ţe propagovat jeskyni a nabízet vojenský kryt je prostá
hanebnost
55
stává nejčastěji krápníková výzdoba, sedimenty či „cizorodá příslušenství v jeskyni“
jako schody, zábradlí, zídky apod., a poslední faktor, kterým je energii slunečného
záření, kterou v podzemí mohou nahrazovat právě lampy, které slouţí k osvětlení
chodníků, prostor či krápníků při prohlídkách. Samotné odstraňování takové
lampenflory mechanicky či pomocí chemických přípravků56
sebou nese nejen riziko
poškození krápníků, ale také doprovodné poškozování původních jeskynních
společenstev.
Obr. 13 Ukázky lampenflory z jeskyní Moravského krasu
Zdroj: http://kasandra.mzm.cz/~skubesova/Lampflora_past&recent.pdf
S odkazem na výzkum57
Svatavy Kubešové z Moravského zemského muzea
patří zpřístupněné jeskyně Moravského krasu (zejm. Punkevní a Kateřinská jeskyně)
k těm, které se vyznačují největší pestrostí druhů, které se podílejí na vzniku
lampenflory. Pozitivnějším jevem zůstává, ţe s porovnáním s historickými údaji se
jejich počet výrazně sníţil, za čímţ bezesporu stojí rekonstrukce vnitřního vybavení
včetně rekonstrukce elektroinstalace provedená v jeskyních v minulých letech (1995
j. Balcarka a j. Kateřinská, 1995 -1996 j. Punkevní, 1997 j. Sloupsko-šošůvské). Při ní
56
Nejčastěji se pouţívá roztok chlornanu sodného, coţ je biocid pouţívaný k potlačení škodlivých
ţivočichů a rostlin. 57
Autorka provedla v letech 2004-2005 průzkum lampenflorových druhů ve zpřístupněných jeskyních
ČR (kromě j. Výpustek a jeskyní Zbrašovských a Na Pomezí, které byly v rekonstrukci) a srovnala jej
s výsledky historických záznamů lampenflorového výskytu v těchto jeskyních.
Kateřinská jeskyně Punkevní jeskyně
56
došlo zejména ke změně v technice osvětlení. Omezena byla intenzita scénického
osvětlení a začala se uţívat svítidla s vlnovou délkou méně příznivou pro růst této
neţádoucí zeleně. Také došlo k oddělení osvětlení zvlášť pro krápníky a zvlášť pro
chodníky.
V důsledku zvýšené návštěvnosti ale dochází i ke změnám jeskynního klimatu,
které se projevují nejen ve změnách chemického sloţení jeskynního ovzduší, ale
především ve změnách prvků jeskynního mikroklimatu, zejména pak teploty, vlhkosti
a proudění větru (rychlosti i směru). Při průchodu čtyřicetičlenné skupiny se teplota
můţe zvýšit i o 2 °C, coţ ovlivní nejen stávající sintrové formy, ale můţe negativně
ovlivnit i proces samotného stávajícího krasovění. (Štelcl, O., 1990).
Obecně pak lze konstatovat, ţe masová návštěvnost zpřístupněných jeskyní
sebou celkově nese negativní důsledky. Ve snaze regulovat počty návštěvníků a jejich
ovlivňování jeskynních systémů zavedla SCHKO Moravský kras po schválení zákona
114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, limity vyuţívání veřejnosti přístupných
jeskyní58
, kdy omezila zejména počet návštěvníků v jedné výpravě, samotnou četnost
výprav a omezila i provoz jeskyní v období zimování netopýrů. Jenom v Punkevních
jeskyních se pak v těchto letech sníţil celkový počet návštěvníků o takřka 70 tisíc
(Hebelka, J., Návštěvnost jeskyní Moravského krasu), i kdyţ se to neobešlo bez
mnoha úřednických namítání a protestů o volnější limity, neboť s takovým sníţením
návštěvníků poklesl pochopitelně i zisk ze vstupného do jeskyní a místních atrakcí.
Pozitivně se dále jevil i fakt, ţe se návštěvnost více rozmělnila i do dalších
zpřístupněných jeskyní, kde limity návštěvnosti nejsou naplněny a nabízejí tak
dostatečnou kapacitu pro případné návštěvníky.
Tab. 2 Limity návštěvnosti u veřejnosti přístupných jeskyní v Moravském krasu
Zdroj: Hebelka, J., SJMK
58
Do té doby neměly veřejnosti přístupné jeskyně ČR stanovené závazné podmínky způsobu provozu
Maximální počet osob
ve vstupu
Interval mezi vstupy
(min)
dospělí děti IV - X XI - III
Punkevní jeskyně 54 70 20 40
Sloupsko-šošůvské jes. 60 20
Jeskyně Balcarka 50 20
Kateřinská jeskyně 60 20
57
V dalších letech pak byla provedena i další hlubší pasivní a aktivní ochranná
opatření, a to za pouţití moderních metod (kamery, alarm, infračidla apod.), došlo také
k prohloubení preventivního působení na návštěvníky, u veřejnosti nepřístupných
jeskyní se začalo s budováním pevných uzávěr59
a mnohá výzdoba v těsné blízkosti
návštěvnické trasy začala být chráněna deskami z lepeného bezpečnostního skla.
Pro nejzatíţenější oblast, kterou je bezesporu v severní části krasu zpřístupněná
Punkevní jeskyně se známou propastí Macocha, je denní maximální únosná a
kapacitní moţnost limitována návštěvností cca 1 600 osob. V současnosti je tento
platný limit přesně 1 530 návštěvníků v hlavní a 900 návštěvníků mimo hlavní sezónu.
(Územní plán VÚC Moravský kras, 1998). Obzvláště v hlavní sezóně je samotná
jeskyně i její oblast na hranici, ne-li za ní, svých kapacitních maxim. K návštěvníkům
jeskyně musíme připočítat totiţ i návštěvníky, kteří jeskyni nenavštíví, ale přijedou
sem kupříkladu za pěší turistikou, při které se mohou seznámit i s jinými místními
zajímavostmi, o kterých se mohou dozvědět i na místní naučné stezce či místními
atraktivitami (vláček, lanovka), které jsou zde zavedeny. Přijet mohou i jen kvůli
unikátnímu výhledu do Macochy z místních vyhlídkových můstků – Horního a
Dolního. S takovým počtem zúčastněných osob jiţ můţeme mluvit o masové
návštěvnosti, která je bezesporu největší současnou neudrţitelnou aktivitou v tomto
území. Můţeme se jen ptát, jaký vliv na zatíţenost oblasti mají zmíněné atraktivity,
tedy vláček, který zaveze návštěvníky z centrálního parkoviště ve Skalním mlýnu
takřka před vchod do jeskyně a kyvná lanovka, která je od jeskyně vyveze ke
zmíněným můstkům.
Během let 1991 - 1995, po takřka desetiletém úsilí, se definitivně rozhodlo o
vyloučení individuální motorové dopravy z turisticky nejfrekventovanějších částí
oblasti - krasových údolí Pustého a Suchého ţlebu60
(celkem se jednalo o téměř 13 km
veřejných komunikací), kde způsobovala váţné problémy (zvýšený obsah oxidů
dusíku, těţkých kovů atd.). Tím také zmizely situace, kdy se na místních úzkých
silnicích často tvořili kolony a kapacitně nevyhovující parkoviště u Punkevní jeskyně
bylo neustále přeplněno. SCHKO Moravský kras ve spolupráci s Českým ústavem
59
Na takové ochraně se spolupodílí i základní organizace České speleologické společnosti. 60
Údolí Pustého ţleb je mezi ponory Sloupského potoka u Hřebenáče ve Sloupském poloslepém údolí a
Skalním Mlýnem, údolí Suchého ţlebu se táhne od Holštejna ke Skalnímu Mlýnu, kde se spojuje se
spodní částí Pustého ţlebu.
58
ochrany přírody proto vypsali konkurz na náhradní dopravu od Skalního mlýna
k jeskyním. Mezi projekty (navrhován byl např. šachetní výtah, koňský povoz,
autobusy, trolejbusy atd.) byl vybrán právě silniční vláček, který poprvé vyjel
v květnu 1993.
Jiná situace ovšem byla u lanovky, která vzbudila řadu rozhořčení a zvedla se
proti ní vlna odporu, s tím ţe zničí unikátní krajinný ráz. Při její stavbě například
odpůrci přeřezávali lana, objeveny byly i rozbušky. Ing. Lachman, který stál za
projektem lanovky, byl dokonce navrţen na titul „Ropák roku“61
. Přesto byla udělena
výjimka z ochranných podmínek CHKO a došlo k výstavbě lanovky. Samotná stavba,
přestoţe pokračovala velmi pomalu a několikrát došlo málem k jejímu zastavení, byla
dokončena v květnu roku 1995. Černou tečkou na ní zůstal moment, kdy při instalaci
nosného lana selhala brzda lanového bubnu, a toto lano spadlo do prostoru svahu pod
trasou lanovky.
Dnes tento způsob dopravy vyuţije ročně okolo 160 – 180 tisíc osob (Dvořák in
verb.), tedy více neţ dvě třetiny návštěvníků Punkevní jeskyně, i kdyţ pochopitelně
nelze říct, ţe všichni návštěvníci jeskyně sluţeb této dopravy vyuţijí. Naopak někdo
nevyuţije prohlídky jeskyně, ale vláček či lanovku ano.
I kdyţ podle atributů udrţitelného rozvoje je veřejná doprava, v tomto případě
vláček a lanovka, pozitivnější jev neţ individuální motorová doprava, ještě větším
pozitivem pro tuto oblast by však byla doprava vlastními silami, pěšky nebo například
na kole, ovšem při plném respektování všech zásad chování v tomto území. Cesta ze
Skalního mlýna k Punkevní jeskyni je vedena asfaltovou silnicí, která je asi 1,5
kilometry dlouhá a navíc po ní vede část naučné stezky Macocha – stezka Jana
Šmardy. Pokud se tedy návštěvník vydá pěšky, nejenţe ušetří peníze, ale získá i dobrý
pocit z procházky, na které se má můţe díky informačním panelům také dozvědět
mnoho informací a zajímavostí o specifikách krasu a místní oblasti. Dnes kolem
těchto panelů projede vláček a jeho pasaţéři se z těchto nabídnutých informací
nedozví takřka nic. Stejně tak za dobu svezení lanovkou (cca 2 minuty) se toho moc
nedozví.
V otázkách přístupnosti tělesně postiţených osob, zpravidla větších skupinek, je
dnes moţno udělit výjimku k povolení vjezdu aţ k jeskyním.
61
Tuto cenu v ČR získává osoba, která podle v daném roce nejvíce uškodila ţivotnímu prostředí.
Hlavním záměrem ankety je pak upozornit na lokální ekologické problémy a konkrétní projekty.
59
Obr. 14 Silniční vláček a horní stanice lanové dráhy
vlastní zdroj (28. 3. 2009)
Celkově největším problémem Moravského krasu zůstává jednostranné
vyuţívání přírodních atraktivit. Dnes jsou návštěvníci prováděni pouze jeskyněmi a
z povrchových jevů je to pouze propast Macocha, kterou mají moţnost shlédnout a
dostat k ní patřičný výklad. O jiných četných krasových úkazech, jako škrapová pole,
závrty, vývěry, propadání atd., či o mnohých zajímavých botanických a zoologických
lokalitách a smyslem jejich ochrany, se běţný návštěvník nedozví prakticky nic. Pro
respektování limitů v této oblasti je třeba odstranit jeho jednostranné vyuţívání a
rozloţit zatíţení v oblasti veřejnosti přístupných jeskyní do méně atraktivních částí
tohoto území. Aby bylo toto umoţněno, je třeba vytvořit vhodné podmínky pro
návštěvy takových lokalit, oblastí či objektů, ovšem při plném respektování způsobů
60
ochrany. Zainteresované organizace, zejména pak SCHKO, by měli důrazně
upozorňovat návštěvníky na jednostranné vyuţívání území a přetíţení určitých oblastí,
a nabídnout i jiné alternativy trávení volného času v této oblasti. Velkou snahu pak
vidím v projektu zřízení Návštěvnického a informačního střediska Skalní mlýn, pod
patronací AOPK, které by tuto roli, jako jednu ze svých hlavních, mělo plnit.
K většímu zájmu o jiné atraktivity či místa neţ jen zpřístupněné jeskyně, mohou
zajisté přispět i pravidelně se konající kulturní či sportovní akce - pouť ve Křtinách
spojená se zpřístupněním Býčí skály v Josefovském údolí, církevní slavnosti ve
Sloupu a Křtinách, Slavnosti ţeleza v Rudici, akce konané při příleţitosti Evropského
dne parků, historický a pivní jarmark v Blansku, Den Země, Evropská noc pro
netopýry, hudební festival Čarovné tóny Macochy, Dny otevřených dveří na Novém
hradě (historické leţení s ukázkami středověkých zbraní a řemesel), mezinárodní
závody motorových člunů v Jedovnici, půlmaratón Moravským krasem, Vehicle Cup
v Rudici, Blanenský plecháč (open triatlonový závod) a mnohé další, které budou-li
dostatečně a vhodně medializovány a propagovány, mohou přilákat větší mnoţství
návštěvníků i mimo nejzatíţenější oblasti jeskyň.
Pro zájezdy s dětmi, školní výlety či tábory pak navrhuji připravit naučné
programy, kterými by se tito jedinci seznámili nejen s krásami místních oblastí, ale i
s jejich problémy a smyslem jejich ochrany. Také z hlediska sportovního při dobré
propagaci a respektování únosnosti přírodních hodnot je moţné výrazněji rozvinout
zejména činnost horolezeckou a speleologickou. Zejména horolezecké akce je moţné
pořádat na mnoha místech v Moravském krasu – nabídka lezeckých terénů je poměrně
bohatá. I z hlediska speleologie by bylo moţno z Moravského krasu vytvořit jedno z
evropských (světových) center, kde by se mohly konat pravidelné kongresy,
výcvikové či školicí programy.
Hlavní ráz území CHKO co se týče jeho funkční vyuţitelnosti, ovšem vymezuje
nejen unikátní charakter místních přírodních atraktivit, ale také značně vysoký podíl
rekreačně vhodných ploch. V současnosti je však tento rekreační potenciál ve srovnání
s jinými destinacemi stále relativně málo zhodnocen, ačkoli se území můţe pochlubit
zmíněnou vysokou návštěvností a současně pobytovými formami územně vázané
rekreace obyvatel, kteří trvale ţijí zpravidla ve větších městech leţících v blízkém
okolí krasu, konkrétně pak Brně, Blansku, Rájci-Jestřebí či Boskovicích. Znakem, a
zcela jistě i nevýhodou Moravského krasu, je tedy jistě jiţ zmíněná nevůle
61
návštěvníků strávit tu delší čas. Jednodenní výlety či zájezdy nepředstavují tak velký
ekonomický efekt pro místní podnikatele jako například vícedenní pobyty. Pro
fungování a rozvoj cestovního ruchu je potřeba nejen zatraktivňovat jeskyně či jiná
místa a objekty, ale zabezpečit i materiálně technickou základnu cestovního ruchu a
vylepšit a doplnit chybějící turistickou infrastrukturu, včetně doplňkových sluţeb
(stravování, ubytování, prostory pro sportovní či kulturní vyţití ad.) pro jeho
účastníky. Tyto sluţby by se měly dostatečně rozvinout zejména v místech, která byly
územním plánem stanoveny jako nástupní centra cestovního ruchu v této oblasti -
Blansku, Jedovnici, Křtinách, Sloupu.
Obecně je v Moravském krasu nízký podíl ubytování v soukromí, i kdyţ
předpoklady k jeho vytvoření díky vysokému počtu rodinných domů tu zcela jistě
jsou. Posílení podnikání v terciérní sféře by se stalo hybnou silou nejen ekonomického
a společenského rozvoje obcí, ale pomohlo by řešit i problémy nezaměstnanosti a
nízké ţivotní úrovně obyvatel. Zisky z této činnosti by zcela jistě pomohly i obecním
rozpočtům, z kterých by mohly být financovány i veřejně prospěšné účely např.
oprava komunikací, výsadba zeleně apod.
Z hlediska udrţitelného cestovního ruchu by bylo dobré celkově zatraktivňovat
zdejší venkovské prostředí, vţdyť oblast má pro rozvoj (eko)agroturistiky, která
vyuţívá jiţ stávajících objektů, značný potenciál. Z hlediska ochrany bych nevolila
zvyšovat kapacitu či vytvářet nová ubytovací zařízení na samotném území CHKO,
potaţmo v těch nejatraktivnějších částech, ale vyuţívat a zkvalitňovat moţnosti
ubytovacích zařízení obcí zejména v blízkosti nejnavštěvovanějších území (Ostrov u
Macochy, Šošůvka, Sloup, Vilémovice, Petrovice, Rudice, Holštejn, aj.).
Problematikou ubytovacích kapacit a jejich rozvojem se musí zabývat rozvojové
programy obcí i celé oblasti, promítnuté do územních plánů jednotlivých obcí. Jejich
realizace je však podmíněna podnikatelskou iniciativou občanů, spoluprací
neziskových a podnikatelských subjektů spolu s veřejnou správou, coţ je jeden ze
základních předpokladů udrţitelného cestovního ruchu. Jedním z pozitivních jevů je
pak vznik sdruţení Spolek pro rozvoj venkova Moravského krasu a MAS Moravský
kras, které spolupracují se státními organizacemi působících na tomto území.
Výhodou je, ţe tyto organizace mohou vyuţívat různých prostředků a programů, jako
je Program rozvoje venkova, Program obnovy venkova či program SAPARD
(program EU na rozvoj venkova a zemědělství).
62
5.2 Objekty individuální rekreace
S uspokojivým charakterem co se funkčního vyuţití týče, nekoresponduje ale
četnější koncentrace objektů individuální rekreace, a to zejména ve formě chat či
jiných typech rekreačního bydlení. Tento, pro Českou republiku tradiční fenomén
druhého bydlení62
, který u nás dosáhl největšího rozmachu v sedmdesátých letech 20.
století, má bohuţel na mnoha místech republiky značně masovou podobu. Nadměrná
zatíţenost takových individuálních rekreací se bohuţel nevyhnula ani území
Moravského krasu a z hlediska ţádoucího charakteru a funkčního vyuţití této
chráněné krajinné oblasti je nutno ho tu posuzovat jako prvek negativní a
neudrţitelný.
Mohlo by se zdát, ţe i kdyţ toto území bylo vyhlášeno velkoplošným
chráněným územím, a to relativně brzy, bude to znamenat i významný zásah do
hospodaření a dalšího budování území. Ovšem i přes mnohé normy, např. Výnos o
zřízení CHKO Moravský kras z roku 1956 či Směrnice pro realizaci územního plánu
CHKO, bylo v letech 1956 - 1975 postaveno více neţ 300 chat, další pak byly
postaveny v těsné blízkosti této chráněné oblasti (Babice, Bílovice, Kanice, Hostěnice,
Mokrá-Horákov aj). Tyto normy nebyly totiţ zjevně dostatečně podpořeny
institucemi, které by jejich obsahy prosazovaly a jejich plnění důrazněji
kontrolovaly63
, a tak docházelo i k dalším negativním jevům jako bylo zaváţení a
rozorávání závrtů s cílem zvýšit plochy orné půdy, těţební činnosti či ničení
krápníkové výzdoby bez větší pozornosti.
Ačkoli byla naprostá většina těchto plánovaných chat v rozporu s ochrannými
podmínkami a celá řada z nich vykazovala nakonec i mnohé architektonické,
urbanistické a estetické závady, byla přesto povolena tehdejšími příslušnými
národními výbory (Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras). Ovšem
nutno podotknout ţe chaty zde byly i starší a po vzniku SCHKO docházelo k dalším
výstavbám na různá speciální povolení, nebo byly prostě chaty budovány bez
stavebních povolení.
Koncentrace takových rekreačních zařízení, které tu vznikly ve všech zónách
ochrany, se pak nejintenzivněji projevila ve dvou rekreačních prostorách. První z nich
62
V přepočtu chat na počet obyvatel je dokonce Česká republika na druhém místě v celosvětovém
ţebříčku. 63
SCHKO byla zřízena aţ v roce 1977, tedy 21 let po od vyhlášení CHKO
63
je ve středu chráněného území rekreační prostor Jedovnice, kde se velkým lákadlem a
lokalizačním předpokladem stalo mnoţství vodních ploch, zejm. rybník Olšovec, díky
kterým je tu moţnost koupání, veslování, sportovního rybolovu ale i windsurfingu.
Kaţdoročně se tu konají i závody motorových člunů. Druhým, rekreačně zatíţeným
územím jsou na jihu chráněného území rekreační prostory Říček a Ochozu, kde
vzniklo několik chatových kolonií např. Říčky, Skalka, Hornek, Šeba, aj.
Zatímco v případě Jedovnic (dnes v katastru zhruba 380 chat) dochází ke
kapacitním střetům s prioritními zájmy hromadných forem rekreace, v oblasti údolí
Říčky a Ochozu je nadměrná zatíţenost takových rekreací v přímém rozporu s
prioritními zájmy ochrany přírody a ekologie. Zejména údolí Říčky patří
v Moravském krasu k těm lokalitám, které si v mnoha směrech dosud zachovali
původnější ráz a jsou především cennými nejen z hlediska biogeografie, ale i
speleologie, archeologie a paleontologie. Do výraznějšího zásahu z hlediska rekreace
nebyla člověkem nikdy tato oblast, například těţbou či intenzivním zemědělstvím,
intenzivněji vyuţívána. S rekreačním rozvojem však došlo třeba k devastaci
škrapových strání či dlouhých úseků tohoto lesnatého údolí. Zatíţení cestovním
ruchem však připojilo i další negativní aktivity a nepřijatelné nátlaky na krajinu, se
kterými se tu především v letních měsících můţeme setkat. Jedná se například o
nadměrný hluk, rušení vývoje ţivé bioty, odpady v okolí (vznik černých skládek),
nepovolené rozdělávání ohňů, znečišťování drobných vodních toků, vyšlapáváním
pěšin a erozí v suťových svazích, nepovolené vstupy do nepřístupných jeskyní,
likvidace rozptýlené zeleně, vznik drobných staveb souvisejícími s chatami či
nepovolené parkování motorových vozidel v lese.
Sníţení takových záporných vlivů rekreace je účinné řešit zejména poklesem
počtu návštěvníků a to nejlépe nebudováním doprovodné infrastruktury cestovního
ruchu. Docházet by tedy jistě nemělo k dalšímu budování kempů, hostinců, stánků s
občerstvením, přilehlých parkovišť ani k zahušťování sítě turisticky značených cest, o
kterém jiţ v práci byla zmínka.
Po revoluci byla Správou provedena na území chráněné krajinné oblasti
podrobná evidenci všech stávajících rekreačních objektů včetně veškeré její
fotodokumentace. Na základě ní došlo i k několika demolicím, zejména pak v I. zóně
ochrany, přestoţe jakékoli řešení problémů je mnohdy velmi komplikované a
zdlouhavé (Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras). Další srovnávací
64
fotodokumentace chat v I. a II. ochranné zóně byla provedena roku 2002. Stávající
počet chat v těchto zónách podle SCHKO je dnes cca 150.
V současné době jsou prováděny další prověrky, a zjištěné přestupky jsou řešeny
příslušnými stavebními orgány. Ve zpracovávaných Změnách a doplňcích územního
plánu CHKO prosazuje SCHKO kategorizaci chatových lokalit ve vztahu k přírodním
hodnotám a řešit je chce v souladu s regulativy danými zonací CHKO Moravský kras
implementovanými do Plánu péče:
I. zóna: existence rekreačních chat v území I. zóny je neţádoucí
navrhující opatření: - přísný zákaz staveb jakýchkoli nových chat
- stavební uzávěr pro celou zónu s postupným termínem
likvidace všech chat v zóně
- neumoţnění rekonstrukce, ponechat chaty pouze na doţití
II. zóna: existence rekreačních chat v území II. zóny představuje z hlediska ochrany
přírody váţný problém a jsou proto posuzovány jako stavby dočasného
charakteru
navrhující opatření: - zákaz staveb nových chat
- stavební uzávěru pro celou zónu s tím, ţe na stávajících
objektech chat lze provádět pouze běţnou údrţbu. Při
povolení prací většího rozsahu, na které bude nutno vydat
stavební povolení, bude současně stanovena lhůta ţivotnosti
objektu (určena na 50 let). Nelze provádět práce, které
podstatně mění charakter a ţivotnost stavby.
III. zóna: existence rekreačních chat v území III. zóny je v současné době tolerována a
ve vyhlášených a schválených rekreačních lokalitách (např. stávající
chatová lokalita Skalka) lze povolit i dostavbu, a to v rámci zahuštění celé
lokality
navrhující opatření: - zákaz zřizování nových chatařských lokalit
- zákaz plošného rozšiřování stavějících chatových lokalit,
maximálně moţné je jejich zahuštění
65
Navrhnutá opatření ve smyslu udrţitelnosti jsou tedy jiţ implementována do
Plánu péče o chráněnou krajinnou oblast Moravský kras, který je vlastně základním
dokument pro ochranu a správu daného území, tvořený zpravidla na desetileté období
(Moravský kras se dnes řídí Plánem péče na období 2007 – 2016). Pracovníci SCHKO
by měly nadále monitorovat stav rekreačních chat a vést příslušnou srovnávací
fotodokumentaci. Na jejím základě pak mohou řešit případné přestupky či úkony
k řešení problémů, které mohou vyvrcholit i v prosazení demolic těchto objektů.
5.3 Zaplacený výhled do propasti
„Od té doby bezedná ta jáma jménem „Macocha“ je světu známa; hříšnice tam
po tu chvíli kolem chodí, vzdychá, kvílí; cestovatel tamto v lese z daleka již křižuje se.“
(Jan Nepomuk Soukop - Macocha a její okolí).
Macocha je bezesporu jedním z největších lákadel Moravského krasu a našeho
území vůbec. Vţdyť kdo by se jiţ ve školním věku neseznámil s její přitaţlivou
pověstí a nechtěl se z onoho místa, kde matka svého syna do propasti shodila, podívat.
Návštěvnost obou největších turistických lákadel v Moravském krasu, tedy
Punkevní jeskyně a Macochy, resp. jejich můstků – Horního a Dolního, které nabízejí
pohled do ní, je podle SJMK přibliţně stejně hojná, i kdyţ návštěvnost vyhlídkových
můstků, není tak jednoznačně podloţena jako návštěvnost Punkevní jeskyně, kde stačí
pouhé sečtení prodaných vstupenek. Tedy nemusela být podloţena…. Na začátku
loňského dubna (2008) se totiţ objevily v médiích informace, a mnozí návštěvníci byli
nemile zaskočeni, ţe za pohled do Macochy se nyní vybírá vstupné (dospělí 20 Kč,
děti od 6 let 10 Kč). Toto jednání vzbudilo celou řadu nevole a bylo odsouzeno nejen
samotnými návštěvníky, ale i Správou jeskyní ČR, Správou Chráněné krajinné oblasti
Moravský kras, místními jeskyňáři či Klubem Českých turistů.
Za celou kauzou stojí předně obec Vilémovice, v jejímţ katastru Horní a Dolní
můstek Macochy, stejně jako Punkevní jeskyně leţí. Ovšem samotné můstky i veškeré
podzemní prostory patří státu, který jediný můţe o zpoplatnění těchto míst
rozhodnout. Obec tak tedy z návštěvnosti a vstupného do jeskyň či parkovištích
poplatků nemá nic64
. Hledala proto způsob, jak by alespoň část těchto zisků
plynoucích od návštěvníků mohla dostat. V minulosti mimo jiné například usilovala o
64
Veškeré zisky plynoucích z jeskyní a souvisejících zařízení je AOPK jako správce povinna odvádět
do státního rozpočtu, odkud jsou poté přerozdělovány.
66
finanční kompenzaci z místního podnikání Správy jeskyní65
či například o
provozování jejího parkoviště u Macochy, leč marně. Obec se také jiţ dvakrát sama
snaţila o výběr poplatků na Horním můstku, poprvé v roce 1933, podruhé v roce
1993, kdy ale nakonec došlo k dohodě mezi obcí samotnou a Správou jeskyní ČR, ţe
od tohoto jednání upustí. Přesto byl pro ni zisk z Horního můstku velmi lákavým, a
moţná právě proto v loňském roce 2008 pronajala soukromníkovi Jiřími Tichopádovi
na 50 let úzký pruh pozemku u Horního můstku, který poté po Správě jeskyní ČR
poţadoval kompenzaci, kterou mohlo být například podstoupení parkoviště u
Macochy. Vzhledem k tomu, ţe mu ale nebylo vyhověno, zatarasil pozemek a ihned
začal s výběrem poplatků za průchod přes něj na můstek. Výběr pak trval necelé dva
měsíce.
Obr. 16 Horní můstek u propasti Macocha
Vlastní zdroj (4. 3. 2008)
Oponující organizace i samotní turisté ovšem poukazovali na to, ţe vybíráním
poplatků za vstup na Horní můstek je porušován zákon o pozemních komunikacích,
neboť pronajatý pozemek je podle nich právě komunikací a proto se na něj vztahuje
tento zákon, podle kterého smí kaţdý uţívat pozemní komunikace bezplatně
obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, pokud pro zvláštní případy
nestanoví tento zákon nebo jiný předpis jinak. Jedná se o tzv. „obecné uţívání“
(Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.). Obec Vilémovice a p. Tichopád
65
Správa jeskyní ČR tu ovšem nepodniká, ale je pověřena péčí a údrţbou
67
oponovali a chtějí po Správě jeskyní ČR doloţit, ţe je můstek opravdu jejich
majetkem. Podle ní o tom však nemůţe být pochyb.
Úplně původně patřil můstek Klubu rakouských turistů v Brně, kteří ho tu v roce
1882 postavili. Po válce přešlo vlastnictví na stát, od kterého ho dostala do péče
SJMK. Po revoluci poţádala obec Vilémovice o převedení pozemků v okolí můstku,
kterým jej v rámci vracení historického majetku obcí získala. Nikdo ale nezřídil věcné
břemeno, které by vyřešilo bezproblémový průchod k vyhlídce do Macochy
(zpravy.idnes.cz). A tak se mezi Vilémovicemi a Správou jeskyní táhne letitý spor.
Krajský úřad v Brně, ke kterému se celý spor dostal, uznal, ţe výběr poplatků
byl neoprávněný. Ve sporu ale nehodnotil, komu pozemek patří, ale posuzoval, zda k
Hornímu můstku, který slouţí všem lidem, vede pozemní komunikace ve smyslu
zmíněného zákona o pozemních komunikacích. Výsledkem bylo tedy šetření, ţe
pozemek zkrátka slouţí jako dopravní cesta a je tedy pozemní komunikací. Obec
Vilémovice byla jako příslušný silniční správní úřad vyzvána, aby zahájila s p.
Tichopádem správní řízení ve věci neoprávněného vybírání poplatků, coţ je ovšem
značný paradox, kdyţ mu tento pozemek sama pronajala. Ze správního řízení ve věci
podezření ze spáchání správního deliktu p. Tichopáda, které se konalo v říjnu 2008,
pochopitelně ale ţádné stanovisko nevzešlo. Definitivní konec sporu ohledně onoho
vlastnictví, který bude muset moţná vyřešit aţ soud, p. Tichoopád alespoň přislíbil, ţe
vybírat poplatky za průchod na můstek nebude.
Co se týče Vilémovic, s těmi zaţívá Správa jeskyní i další nepříjemnosti, kdy při
rekonstrukci Horního můstku v loňském roce nepřistoupili například na to, aby
můstek byl zcela nový a více vysunutý, přestoţe k tomu dali předběţný souhlas, který
byl ale nakonec stáhnut (blanensky.denik.cz).
Udrţitelného cestovního ruchu bude dosaţeno, budou-li všichni zainteresovaní -
místní komunita, statutárními institucemi ochrany přírody a krajiny, místní
samospráva, podnikatelské subjekty aj., fungovat v souladu. Tento fakt byl v tomto
případě porušen. Osobně bych navrhla spor vyřešit soudně, jednou pro vţdy by se tak
o věci rozhodlo a my se nemuseli strachovat, ţe za krátkodobý pohled do Macochy
budeme plnit kapsu vypočítavého podnikatele. Obci Vilémovice bych navrhla vlastní
rozvoj a zkvalitňování nabídek v oblasti sluţeb cestovního ruchu, které jsou tu dnes
velmi slabé. Moţnosti pro jeho rozvoje ale bezesporu má.
68
6 UDRŢITELNÉ REKREAČNÍ AKTIVITY – POZITIVNÍ
PŘÍKLADY
V kapitole Udrţitelné rekreační aktivity – pozitivní příklady nejprve zhodnocuji
Moravský kras z hlediska příznivých forem cestovního ruchu a posléze popisuji tři
aktivity, které jsou uskutečňovány pro udrţitelnost cestovního ruchu v tomto území.
První z nich je projekt značení regionálních výrobků v regionu Moravský kras a okolí,
při kterém je udělována výrobcům certifikovaná značka Moravský kras – regionální
produkt ®, která kupujícímu garantuje regionální původ daných výrobků. Druhým
příkladem je tvorba a existence naučných stezek, které mají výchovně vzdělávací
charakter a slouţí také k usměrňování pohybu návštěvníků. Třetí pozitivní aktivitou je
záměr realizovat návštěvnického a informačního středisko Skalní Mlýn, které bude
mimo jiné podporovat návštěvníky v udrţitelných formách cestovního ruchu v tomto
území.
6.1 Příznivé formy cestovního ruchu v Moravském krasu
Před formami uzavřené, vázané rekreace zůstávají v Moravském krasu hlavní
funkční náplní tzv. volné formy cestovního ruchu, zejména jsou pak podporovány
aktivity jako pěší turistika či cykloturistika. Oblíbenou sportovní činností je zde zajisté
i horolezectví. Ovšem i u těchto typů turistiky je třeba k úspěšnému vyuţívání
prostředí respektovat určitá pravidla a normativy, a to zejména tak, aby při těchto
činnostech byl vytvořen soulad jak s fyzickým prostředím, tak i s prostředím
sociálním.
6.1.1 Pěší turistika
Pěší turistika je bezesporu nejrozšířenější turistickou činností a ve spektru
turistických aktivit také nejpřijatelnější forma pohybu v NP a CHKO. Z hlediska
legislativy je tu pohyb návštěvníků omezen nad rámec obecně platných pravidel
pohybu ve volné krajině v I. zóně ochrany přírody a v klidových územích, kde je
povolen pouze po značených turistických trasách, a vstup do terénu mimo tyto
komunikace je zakázán.
69
Obr. 17 Ukázka turistického značení
v Moravském krasu
Zdroj: www.mapy.cz
Obr. 18 Systém značení turistických
cest
vlastní zdroj (16. 7. 2008)
Co se Moravského krasu týče, celé území je protkáno poměrně hustou sítí
značených turistických cest, jejichţ největší koncentrace je pochopitelně v jeho
nejatraktivnějších částech, tedy v oblasti Punkevních jeskyní a propasti Macocha,
Josefském údolí a okolí Jeskyně Pekárna na jihu území. Značení těchto turistických
cest bylo vytvořeno a dnes je pravidelně udrţováno značkaři KČT. Jeho dnešní
podoba je výsledkem přehodnoceného systému značení na tomto území, ke kterému
došlo ve spolupráci se SCHKO koncem minulého století. Na mnoha místech (zejm.
Josefovském údolí, severní část krasu) došlo k takovému přeznačení, aby zůstaly
zpřístupněny ty nejzajímavější partie Moravského krasu a přitom byly maximálně
vyuţity stávající kvalitní lesní cesty a předešlo se sešlapávání vegetace a vytváření
erozních rýh, ke kterým často na některých úsecích původních teras vedených volným
terénem docházelo. Pozůstatky po starém značení cest v některých úsecích bychom
dnes hledaly velmi těţko, neboť na mnoha místech došlo k jejich opětovnému
zarůstání vegetací, coţ je zcela jistě pozitivní jev.
Dle pracovníků SCHKO je dnes stávající síť turistických cest na území
Moravského krasu dostačující a její další výrazné rozšiřování by bylo nejen na úkor
kvality, co se její obsluţnosti týče, ale také na úkor ochrany přírody. Některé části
krasu si zaslouţí vyloţeně klidový charakter.
70
Přestoţe je síť značených cest hustá, dochází mnohdy k neţádoucímu pohybu
návštěvníků mimo tyto trasy, a to i přes zmíněná, známá pravidla chování
v chráněných oblastech. Snaha SCHKO usměrnit, ovlivnit a poučit návštěvníky
vyvrcholila také vytvořením terénního informačního systému, jehoţ hlavním cílem je
kromě „předávání“ informací také snaha vést je od nástupních míst k atraktivním
turistickým cílům, aniţ by docházelo k ničení přírody. Na území krasu bylo
vybudováno jiţ několik poutavých naučných stezek, které mají návštěvníky tedy nejen
seznámit s nejzajímavějšími místy CHKO, ale také jejich hodnotami, významem a
smyslem jejich ochrany. Proto tedy můţeme naučné stezky povaţovat svým
významem za udrţitelnou aktivitu v cestovním ruchu.
6.1.2 Cykloturistika
Co se cykloturistiky týče, ta nejenom v Moravském krasu získává na stále větší
popularitě. Na jedné straně je tu sice příleţitostí k relativně šetrnému způsobu pohybu
návštěvníků spojenému s poznáváním území, na druhé straně můţe díky neukázněným
cyklistům představovat potenciální a i reálné nebezpečí poškozování přírodního
prostředí. Do konfliktu s ochranou přírody se dostává především jízda na horských
kolech provozována mimo místa k tomu určená. Taková jízda můţe způsobit zejména
poškození vegetace, především přirozené zmlazení dřevin a povrchu půdy, na svazích
pak můţe zapříčinit následnou erozi.
V území jiţ bylo provedeno podobně jako u pěší turistiky mimořádně husté
značení cyklistických tras, které jsou vedeny po značených cyklotrasách či
turistických stezkách. Hlavním kladem zůstává zejména skutečnost, ţe silnice III.
třídy v Moravském krasu nejsou příliš přetíţené automobily a na lesních
komunikacích (obvykle dokonce s vyhovujícími povrchy) je pro cyklisty poměrně
bezpečno.
Za zmínku určitě stojí známé stezky Srdcem Jiţní Moravy66
či dálková
Jantarová stezka67
, která v celkové délce měří 303 km. Tato stezka je včleněna pod
66
Stezka vede z Blanska přes Moravský kras – Sloup – Ostrov u Macochy – Rudice – Jedovnice –
Ruprechtov – Jeţkovice – Opatovická přehrada – Dědice do Vyškova 67
V Moravském krasu prochází následujícími místy a městy Adamov – údolí Svitavy – Blansko –
Punkevní údolí – Skalní mlýn – Suchý ţleb – Ostrov u Macochy – Sloup – údolí Ţďárné.
71
Moravsko-slezské dálkové cyklotrasy a je také součástí sítě cyklotras Euro-Velo, coţ
znamená, ţe je napojena na rakouské a polské cyklotrasy.
O významu cykloturistiky v Moravském krasu svědčí i to, ţe několik tamních
ubytovatelů či poskytovatelů stravování se můţe pyšnit certifikovanou značkou
„Cyklisté vítáni“, která je známkou kvality nabízených sluţeb pro cyklisty, a garantuje
například bezpečné uloţení a opravy kol, sušení a praní oděvů či přizpůsobenou
nabídku co se týče stravování. Se značkou se můţeme setkat například v Hotelu
Riviera v Jedovnici, Autokempu a Restauraci Olšovec, Hotelu Santini ve Křtinách,
Hostinci Pod Hradem v Holštejně či Hotelu Břoušek a Rekreačním středisku Čermák
ve Sloupu (Okolí Brna, Moravský kras, 1:60 000). Škodou zůstává, ţe ve vymezené
oblasti funguje pouze jediná oficiální reklamovaná cyklopůjčovna a to v Blanenské
informační kanceláři. Úplně pak chybí úschovy kol u jeskyní či na parkovištích,
přičemţ jak půjčovny, tak i úschovny kol by zcela jistě umoţnily rozvoj
kombinovaných systémů a rozmělnění špičky veřejné dopravy.
Obr. 19 Certifikovaná značka Cyklisté vítáni
zdroj: okolí Brna, Moravský kras, 1 : 60 000, Shocart
6.1.3 Horolezectví
Moravský kras je také velmi vyhledávanou horolezeckou oblastí. Z uvedených
sportovních aktivit je tato činnost asi nejkontroverznější. Sportovní aktivita tohoto
typu se totiţ můţe dostat do konfliktu s ochranou přírody nejen z důvodu poškozování
skalní vegetace, ale také z hlediska ochrany rostlin a ţivočichů. Proto mezi oběma
zainteresovanými institucemi, tedy SCHKO a Českým horolezeckým svazem (ČHS)
došlo ke stanovení podmínek, které obsahují nejen vymezení schválených
horolezeckých terénů, poţadovaný sestup (ten je zpravidla slaněním), ale také období,
kdy k těmto aktivitám můţe docházet. Z dalších podmínek pro provozování
72
horolezecké činnosti nebude/nebudou horolezci: poškozován a úmyslně měněn povrch
skal (úpravami, přidáváním a odstraňováním úchytů a stupů, včetně jejich zpevňování
betonováním či lepením), pouţíváno jistících prostředků poškozujících skálu,
odstraňovány bez souhlasu uvolněné dřeviny na skalách a kameny, slaňováno pomocí
stromů či keřů, nouzově přespáváno (bivakováno) ve skalách ani na skalních stěnách
či plošinách a bez souhlasu provádět ţádný prvovýstup v celé vyhrazené oblasti
Moravského krasu (lezec.cz).
Některé ze stěn lze zdolávat celoročně, u některých je lezení povoleno od
poloviny července (přesněji 17.7) a to zejména z důvodu hnízdění některých ptáků.
Obě instituce spolu dnes spolupracují také z hlediska informovanosti horolezecké
veřejnosti, při udrţování horolezeckých terénů a při značení přístupových stezek
k těmto terénům (Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Moravský kras).
Horolezecky zpřístupněných je většina Sloupských skal, stěn v Rudickém propadání a
v Josefovském údolí. Naopak nepřípustných je většina skalních terénů v Pustém a
Suchém ţlebu a Údolí Punkvy. V turisticky nejnavštěvovanějších částech krasu je
zákaz či omezení horolezeckých aktivit i z důvodu bezpečnosti tamních návštěvníků.
O případných povoleních horolezecké činnosti v těchto oblastech vede SCHKO
podrobnou evidenci.
Obr. 20 Stěny v Rudickém propadání
Vlastní zdroj (25. 8. 2008)
73
6.1.4 Speleologie
Se zvyšujícím se zájmem o adrenalinové sporty roste také obliba amatérské
speleologie. Většina jeskyní v krasu zůstává veřejnosti nepřístupná, vstup do nich mají
povoleny zpravidla pouze členové speleologických organizací68
při svých činnostech,
a i ty musí schválit SCHKO. Přesto má laik moţnost do zákoutí podzemních prostor
nakouknout.
Centrem speleologie v Moravském krasu jsou přirozeně Rudice. Právě místní
speleologická skupina nabízí veřejnosti kurzy speleologie69
, ve kterých se účastník
můţe takřka celoročně70
seznámit v doprovodu zkušeného instruktora-speleologa s
jeskynním systémem Rudického propadání, historií jeho objevování, a dále také s
pouţíváním speleologické výstroje během praktické speleologie. Tato nabídka je
ovšem limitována nejen počtem osob (max. 10-ti členná skupina) a přiměřenou
fyzickou kondicí účastníka (speleorudice.cz), ale také pro mnohé nemalou finanční
částkou (přesněji 1 200 Kč), kterou ale speleologové zpětně investují do své činnosti,
zejména pak pro zajišťování svých dalších aktivit. V takovém případě tedy můţeme
mluvit o ekoturistické aktivitě, která splňuje kritéria udrţitelnosti. Skupina také nabízí
při kurzech doprovodné akce jako videoprojekce filmů na téma speleologie a
speleoalpinismus.
6.1.5 Agroturistika
Agroturistika, jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 3, je jedna z nejpřijatelnějších
forem cestovního ruchu. V Moravském krasu se jí zatím nevěnuje ţádný subjekt, i
kdyţ kritéria pro její provozování by v současnosti splňovaly některé soukromé
hospodářské subjekty. Naději však skrývá právě budovaný agroturistice areál v obci
Březina.
Přesto při vyhledávání agroturistických objektů v této oblasti v internetových
vyhledavačích můţeme narazit na odkazy (např. na serveru www.chata.cz,
68
V Moravském krasu pracuje nyní 23 základních organizací. 69
Jedná se o asi 5-ti hodinový program zahrnující sestup do druhého nejdelšího jeskynního systému v
ČR Rudické propadání - Býčí skála (12 km) a na dno nejhlubší suché propasti v ČR Rudické propasti
hluboké -153 m. 70
Kurzy probíhají pouze mimo druhou polovinu září a první polovinu října a mimo výjimečně vysoké
vodní stavy v jeskyni
74
www.pampeliska.cz atd.) propagující agroturismus v Hotelu Stará škola ve Sloupu.
Ovšem při drobnějším „prozkoumání“ zjistíme, ţe jeho forma ubytování, stravování
ani nabízených aktivit se s uvedenou charakteristikou agroturismu vůbec nepřekrývá.
Stravování je mimo jiné ve formě švédských stolů, hotel je obsluhován výtahem, a co
se týče hospodářského zvířectva, hotel pouze nabízí zprostředkování vyjíţďky na
koních v nedalekých Petrovicích.
Agroturistika je v souladu i s poţadavky SCHKO Moravský kras, přičemţ plán
péče dokonce podporuje budování ekofarem včetně šetrné agroturistiky jiţ v II.
ochranné zóně (Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Moravský kras na období
2007-2016). Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras povaţuje
agroturismus za příleţitost k rozvoji tohoto regionu.
6.1.6 Geopark
V roce 2006 začaly na veřejnost pronikat informace o moţném zařazení
Moravského krasu na seznam geoparků UNESCO. Tímto titulem se v republice zatím
můţe pochlubit pouze Český ráj. Při této příleţitosti byl při Evropském dnu parků ve
stejném roce zorganizován seminář pro starosty obcí CHKO Moravský kras na téma
moţného návrhu tohoto území mezi geoparky (Výroční zpráva CHKO Moravský kras
za rok 2006). Jejím výsledkem, společně s dalšími několika jednáními s MŢP ČR,
vybranými podnikateli a dalšími zainteresovanými organizacemi, bylo vytvoření
přípravné studie Geopark Moravský kras.
Zápis mezi jedinečné světové geologické oblasti by pro tuto lokalitu nepřinesl
zpřísnění její stávající ochrany, byl by spíše jakýmsi oceněním její kvality
s poukázáním, ţe se jedná o oblast vyuţívanou člověkem, ale bez toho, aby jím byla
krajně ničena. Určitým cílem bylo i zviditelnění, vyzdvihnutí i rozvoj území
z hlediska šetrné turistiky. Samotný geopark by pak měl rozlohu větší neţ CHKO -
první návrh by zahrnoval jeho rozšíření o nejbliţší okolí, druhý pak předpokládal i
zahrnutí sousedního Boskovicka, Tišnovska a okolí Brna, tedy oblast asi sedmkrát
větší neţ plocha samotné CHKO (země.sopka.cz).
Tato vize zůstala otevřena aţ do poloviny roku 2007, kdy se však rozplynula.
Ukázalo se, ţe organizace UNESCO nehodlá geoparky zajišťovat jako je tomu
například u historicko-kulturních památek. Nosnost této značky by patrně neměla ani
75
vliv na případné získávání dotací a grantů, například z Programu rozvoje venkova či
jiných operačních programů, které s geoparky v podstatě nepočítají. Navíc by se
jednalo v současné době o mzdově poměrně nákladný projekt, uţ jen z hlediska cest
do zahraničí na různá zasedání a konference (enviweb.cz).
Známka by dle mého mínění byla pouze oficiálním potvrzením chování
Moravského krasu jako geoparku, neboť neoficiálně uţ dle zásad geoturismu kras jeho
funkci plní. Obsahuje celou řadu výjimečných geologických lokalit, průvodce, se
kterými se vlastně můţeme potkat ve všech zpřístupněných jeskyní i celou řadu
doprovodných vzdělávacích aktivit pro návštěvníky, ať uţ je to Evropský den parků,
Evropská noc pro netopýry či jiné činorodosti, či exkurze podnikané ČSOP Ponikva,
které také ověřují vybrané sluţeb, které budou nabízeny návštěvnickým střediskem, o
němţ se blíţe zmiňuji v kapitole 5.3 Projekt návštěvnického a informačního střediska
Skalní Mlýn.
6.2 Moravský kras – regionální produkt ®
Stejně jako kterýkoli region v České republice, má i Moravský kras svůj vlastní
nezaměnitelný charakter, daný nejen zmíněným přírodním bohatstvím, ale i kulturou a
staletými tradicemi jeho obyvatel. Část tohoto charakteru poskytují i místní výrobky a
produkty. Bylo by zajisté škoda, nepoukázat a nezviditelnit tuto produkci jak místním
obyvatelům, tak i návštěvníkům, a to kupříkladu zavedením značky, která bude jejich
regionální původ garantovat. Zákazník získá nákupem takových značených produktů
kvalitní a jedinečný výrobek, podpoří ekonomiku konkrétního výrobce i samotného
regionu ale sniţuje i zátěţ ţivotního prostředí, uţ jen vzhledem ke kratším přepravním
vzdálenostem.
V Moravském krasu se jiţ k tomuto cílu přiblíţili, a to pomocí zavedené značky
Moravský kras - regionální produkt ®, realizovanou v regionu Moravský kras a okolí a
koordinovanou jiţ zmíněným občanským sdruţením MAS Moravský kras ve
spolupráci s ARZ. Sdruţení odpovídá v tomto regionu za udělování značky, zajišťuje
komunikaci, propagaci, poskytuje informace moţným zájemcům, vytváří pravidla a
kritéria pro udílení značky a je také hlavním kontrolorem jestli tyto pravidla a kritéria
jsou nositeli dodrţována. V krajním případě můţe značku i odebrat.
I kdyţ region Moravský kras a okolí přesahuje pro práci vymezené území a je
76
vlastně jeho „nadmnoţinou“, bylo by nelogické z něj vyčleňovat pouze ty dílčí části či
výrobce, kteří do něj spadají, neboť samotná certifikace produktů včetně stanov,
kritérií, podmínek hodnocení aj. se váţe na celý tento region. Proto tedy zmiňuji
všechny regionální výrobce s touto značkou.
Samotné logo značky pro tento region (viz obr. 15) bylo vytvořeno tak, aby ho
co nejvýstiţněji charakterizovalo. Proto se hlavním tématem stala modrá kapka vody,
element, který se nezpochybnitelně podílí nejen na tvorbě krajinného rázu
Moravského krasu, ale je také pomocníkem při tvorbě produktů mnoha výrobců.
Obr. 21 Podoba značky Moravský kras – regionální produkt ®
Zdroj: http://domaci-vyrobky.cz/downloads/m-kras/m_kras_zadost.pdf
Moravský kras se k systému certifikace regionálních výrobků připojil jako čtvrtý
region71
a to v roce 2006, první značky se pak udělují od února 2007 těm produktům,
které prošly přísným procesem certifikace, při kterém jsou hodnoceni nezávislou
certifikační komisí, která má stálých 13 členů72
a je vybrána z řad zdejších výrobců a
dalších subjektů působících v regionu (konkrétně se jedná o Regionální agrární
komoru Jihomoravského kraje, Hospodářskou komoru Blansko, Spolek pro rozvoj
venkova Moravský kras, zástupce ARZ, EPOS – spolek poradců v ekologickém
zemědělství v ČR a Okresní agrární komora Blansko), na základě stanovených kritérií,
které platí jak pro výrobek, tak i samotného výrobce:
- subjekt musí sídlit v regionu Moravský kras a okolí,
- musí mít kvalifikaci pro příslušnou výrobu,
71
Po Krkonoších, Šumavě a Beskydech 72
K těmto základním členům mohou být přizváni i další odborníci (např. zástupci ministerstev, Czech
Tourism aj.)
77
- musí zaručit plnění všech předpisů a norem v provozu (kvalita, hygiena, finance),
- musí vyloučit neţádoucí vlivy na ţivotní prostředí,
- musí být jedinečný ve svém vztahu k regionu73
– tradicí, výrobou z místních surovin,
ruční tvorbou, motivem Moravského krasu či výjimečnou kvalitou
(Doma v Moravském krasu, 2007, upraveno)
Výrobek, který tato komise scházející dle potřeby74
schválí, získá kýţený
certifikát, a jeho výrobce opravňuje k uţívání značky po dobu 2 let. Poté dochází
komisí k přezkoumání a prodlouţení certifikace, pokud je o to výrobcem poţádáno.
Podle p. Janči, předsedy certifikační komise a manaţera MAS Moravský kras,
byla hlavním problémem při zavádění značky pochopitelná míra nedůvěry ze strany
oslovených výrobců, kteří hned očekávali velký efekt a ohromný přínos značky.
V pořadu České televize Přidej se75
také uvedl, ţe se výrobci přímo otevřeně ptali, co
jim tato značka přinese a proč by do tohoto systému certifikace měli vstupovat. Dnes
uţ si podle něj toto uvědomují a chápou význam a smysl regionálního značení, jinak
by o něj neměli eminentní zájem, a to jak ti stávající, kteří ţádají o prodlouţení
certifikátu tak i zájemci z řad zatím necertifikovaných výrobců v regionu.
Do současné doby získalo v regionu certifikát celkem 21 následujících výrobků:
Přírodní plísňový sýr NIVA extra, Mlékárna Otinoves s.r.o.
Pekařské výrobky ze Sloupu v Moravském krasu, ZEMSPOL a.s. Sloup
Kozí sýr Sedlák ze Šošůvky, Eva Sedláková
Med a medové produkty, Včela pro Moravský kras o.s.
Černohorské pivo - pivo s chutí historie, Pivovar Černá Hora, a.s.
Limonády a stolní vody z Černé Hory, Pivovar Černá Hora, a.s.
Dekorativní kameny, Soňa Čermáková
Tvaroslovné a dekorativní pečivo, Světlana Tioková
Ručně malované a batikované hedvábí, Studio Talisman - Daniela Koplová
Ovčí produkty, Vladislav a Emilie Vítkovi
Pekařské výrobky, Jiří Horák
73
toto kritérium musí splňovat alespoň dvěma následně uvedenými podmínkami 74
minimálně však jednou za půl roku 75
Vysíláno 4. 2. 2009
78
Soubor dřevěných her a hraček, LIFE Blansko
Výrobky z ovčího mléka, Zoltán Korenek
Skleněné dekorační výrobky a šperky, Erika Jonicová
Jedovnický kapr, Olšovec s.r.o.
Klasické šlové bavlněné zástěry a barchetové šaty, Yvonne, krejčovská firma
Včelí produkty, Ing. Václav Parák
Ručně vyráběná mýdla z Moravského krasu, Ing. Václav Parák
Originální umělecká litina, Pavel Zouhar
Umělé květiny z přírodních materiálů, Moraviaflor s.r.o. - Helena Synková
Pštrosí produkty z Moravského krasu, Pštrosí farma Doubravice s.r.o.
Reklamní tiskoviny (katalogy výrobků, plakáty, letáky76
apod.), média (webové
stránky, rádia, noviny77
), společenské akce, veletrhy, jarmarky, prezentace samotných
výrobců a zavedené specializované prodejny (např. včelařská prodejna a občerstvení
Včelka, Podniková prodejna pivovaru Černá hora a.s.), tady všude se můţeme setkat
s propagací značky a značených výrobků.
Obr. 22 Prodej výrobků společnosti Včela pro Moravský kras na blanenském
vítání sv. Martina
Vlastní zdroj (14. 11. 2008)
76
Ukázka plakátu a letáků regionálních výrobců viz příloha 5 a 6 77
Kaţdý z regionů vydává s pomocí ARZ zpravidla dvakrát ročně noviny Doma v „jméno daného
regionu“
79
Mohlo by se zdát, ţe s takovou propagací se zdejší certifikované výrobky, pokud
mají poukázat na kolorit regionu Moravský kras a okolí a mají se stát pro
potenciálního návštěvníka i moţnou vzpomínkou, budou prezentovány i v těch
nejnavštěvovanějších turistických cílech oblasti, tedy veřejnosti přístupných
jeskyních. Ovšem tady nastává jistý problém, za kterým stojí nedostatek financí ať uţ
samotných výrobců či koordinátora značky, neboť koupě či pronájem prodejního
místa v těchto oblastech je pro tyto, většinou drobné podnikatele aţ příliš vysoký, neţ
aby ho mohly překonat. Paní Jonicová78
, jedna z drţitelů certifikátu zdůrazňuje, ţe
musí fungovat samotná snaha prodejců distribuovat tyto výrobky na tato místa, také
dostatečná propagace, přijatelná úroveň výstavního místa a hlavně zrušení komisního
prodeje. Vše je podle ní o domluvě a nastolení výhodných podmínek mezi
prodávajícím a výrobcem. Můţeme jen doufat, ţe se to těmto výrobcům podaří a oni
na tyto trhy brzy proniknout a my si tak budeme moci odváţet uţ jen tradiční,
nefalšované a originální produkty ze svých cest po Moravském krasu.
78 Rozhovor s touto drţitelskou certifikátu v příloze 7
Obr. 23 Současný artikl většiny obchodů se suvenýry u přístupných jeskyní
Vlastní zdroj (28. 3. 2009)
80
6.3 Naučné stezky
Jak uţ bylo zmíněno, budování naučných stezek jako součást terénního
informačního systému, můţeme povaţovat za udrţitelnou aktivitu v oblasti cestovního
ruchu. Jedná se o jeden z nástrojů environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty,
které návštěvníky poučí a zprostředkuje jim přímý kontakt s přírodním prostředím na
předem vytyčených a schválených trasách. Naučné stezky chtějí také ukázat, jak
člověk do přírody zasahoval a zasahuje a na přesvědčivých příkladech přímo v terénu
dokazovat, které zásahy jsou na škodu a které ku prospěchu. Cílem zůstává i
aktivizace návštěvníka, ve kterém mají vzbudit, případně posílit zájem o přírodu a
poukázat na ni jako o základní sloţce ţivotního prostředí. V chráněných územích,
kterých se naučné stezky zpravidla týkají nebo alespoň dotýkají, se připojuje i snaha o
usměrnění jejich pohybu v území do přijatelných forem.
Na území CHKO Moravský kras bylo do dnešní doby vybudováno, přestoţe se
nejedná o levnou záleţitost, jiţ celkem sedm naučných stezek, u kterých je správce
SCHKO Moravský kras, u některých ve spolupráci s různými organizacemi a
subjekty, např. Spolkem obcí Moravský kras a Technickým muzeem v Brně (naučná
stezka Cesta ţeleza Moravským krasem) či Základní organizací Českého svazu
ochránců přírody (naučná stezka Hády a údolí Říčky). K těmto stezkám byla vydána
AOPK ČR informační broţura, která návštěvníky seznamuje pomocí poutavých
fotografií a map s nejzajímavějšími místy chráněné krajinné oblasti, ale také
ochrannými organizacemi, které v regionu působí.
Přehled naučných stezek v CHKO Moravský kras pod správou SCHKO
Moravský kras a jejich partnerů79
:
NS Sloupsko-šošůvské jeskyně
Nástupiště: Sloup, Sloupsko-šošůvské jeskyně
Délka: 0,5 km
Počet zastávek: 4
Zaměření: geologie, archeologie
Náročnost: velmi snadná, bezbariérová cesta
Zajímavá místa: ponory Sloupského potoka, hřebenáč, Propástka, jeskyně Kůlna
79
Stezky řazeny podle celkové délky svých tras
81
NS Údolí Říčky
Nástupiště: Ochoz u Brna, rybník Pod Hádkem
Délka: 1,5 km
Počet zastávek: 5
Zaměření: botanika, geologie, archeologie
Náročnost: lehká
Zajímavá místa: Hádecká estavela, Ponory Říčky, Ochozská jeskyně, jeskyně Pekárna
NS Josefovské údolí
Nástupiště: Adamov, Františčina huť
Délka: 2 km
Počet zastávek: 6
Zaměření: geologie, botanika, zoologie, ekologie
Náročnost: lehká
Zajímavá místa: Františčina huť, jeskyně Jáchymka, Vývěry Jedovnického potoka,
jeskyně Býčí skála
NS Macocha – stezka Jana Šmardy
Nástupiště: Skalní Mlýn, propast Macocha
Délka: 6 km
Počet zastávek: 13
Zaměření: geologie, botanika, hydrologie
Náročnost: střední
Zajímavá místa: Kateřinská jeskyně, Korálový závrt, propast Macocha, Koňský spád,
Čertova branka, Punkevní jeskyně, Malý výtok, Štajgrovka
Protoţe je tato stezka z hlediska turistického provozu nejfrekventovanější,
nabízím o ní bliţší pojednání: naučná stezka vychází ze Skalního mlýna, u kterého se
nachází první z panelů, který má návštěvníky seznámit s CHKO Moravský kras, NPR
Vývěry Punkvy, historií mlýna a vyuţití řeky Punkvy. Odtud stezka pokračuje ke
Kateřinské jeskyni, kde se návštěvníci dozvědí informace o této jeskyni, geologií a
archeologií Suchého ţlebu, a strmě stoupající Křenkovou stezkou s mírným
82
převýšením pak stezka dále vede na hranu Suchého ţlebu a poté k propasti Macocha.
Cestou se návštěvníci seznamují s významnými badateli severního krasu, ochranou
jeskyní a krápníkové výzdoby a na panelech u Macochy s informacemi o výzkumech
propasti a Amatérské jeskyně. Vyjít můţeme aţ na vyhlídku Koňský spád nad ţlebem
Pustým. Od Macochy se klesá Salmovou stezkou Pustého ţlebu, panely nás zde
seznámí s květenou v okolí a problematikou vegetační inverze. Kolem spodní stanice
lanovky vede stezka k Punkevním jeskyním a podél levého břehu Punkvy, kde jsou
instalovány panely Malý Výtok a Štajgrovka, zpět do Skalního Mlýna, před kterým se
ještě můţeme seznámit s posledním panelem objasňující význam mokřadu
v podzemním systému Punkvy80
.
Obr 24 Informační tabule č. 12 – Štajgrova jeskyně na naučné stezce Macocha –
stezka Jana Šmardy
Vlastní zdroj (28. 3. 2009)
NS Jedovnické rybníky – Rudické propadání
Nástupiště: Jedovnice, Rudice
Délka: 11 km
Počet zastávek: 13
Zaměření: geologie, rybníkářství, botanika, zoologie
Náročnost: střední
Zajímavá místa: Jedovnické rybníky (Olšovec, Budkovan, Vrbový, Dubový), údolí
80
Ramsarská lokalita Podzemí Punkvy byla koncem roku 2004 zapsána na List mokřadů
mezinárodního významu.
83
Jedovnického potoka, Rudické propadání, skalní areál kolíbky, větrný mlýn v Rudici
NS Hády a údolí Říčky
Nástupiště: Brno Líšeň, Brno Obřany
Délka: 26 km
Počet zastávek: 17
Zaměření: geologie, historie, ekologie
Náročnost: střední
Zajímavá místa: Hádecká plošina, Obřany a Maloměřice, Údolí Svitavy, Obřanský
hrad, Lesnický Slavín, Velký Hornek, údolí Říčky, hradisko Staré zámky, nádrţe
v Mariánském údolí
NS Cesta ţeleza Moravským krasem
Nástupiště: Blansko, Olomoučany, Rudice, Jedovnice, Křtiny, Adamov, Babice nad
Svitavou
Délka: cca 30 km
Počet zastávek: 27
Zaměření: historie, geologie, archeologie
Náročnost: střední
Zajímavá místa: Blansko-muzeum, huť Paulinka, Olomoučany, zaniklá ves Polom,
Adamov, huť Františka, jeskyně Býčí skála, větrný mlýn Rudice, Ţegrov, Černé hlíny,
Kaplička sv. Antoníčka, Habrůvka, Křtiny, Malá Macocha, Pod Bílou skálou
Pozn.: tato stezka, kterou lze z velké části absolvovat i na kole je zapojena do systému tras Evropských
cest ţeleza. Propojena je s NS Cesty ţeleza Moravským krasem s NS Jedovnické rybníky – Rudické
propadání a NS Josefovské údolí.
Vedle těchto stezek byly vybudovány i dvě stezky pod patronací MAS
Moravský kras resp. sdruţení Včela pro Moravský kras jako je tomu u první stezky s
názvem Pěší trasa Vilémovice - brána do Moravského krasu. Stezka má celkem 11
zastavení s informačními tabulemi, které seznamují turisty se třemi hlavními tématy -
obcí Vilémovice, včelařstvím a zmíněnými regionálními produkty Moravského krasu.
U této stezky je moţno zakoupit některé výrobky s místní regionální značkou a to ve
včelařské prodejně a občerstvení Včelka. Pro předem přihlášené zájemce je tu i moţno
zajistit kurzy týkající se včelařství či zajistit k tomuto tématu odbornou přednášku a
84
prezentaci spojenou i s občerstvením, coţ lze zase obecně chápat jako znak
udrţitelnosti. Druhá pěti kilometrová stezka Rudické doly s 12 zastávkami zase
seznamuje s místy, kde se na tomto území těţilo ţelezo, ţáruvzdorné jíly, písky a
hlinky. Stezka je vybudována rudickými jeskyňáři a místními nadšenci (rudice.cz).
Obě tyto stezky pak jsou vybudovány za pomoci státní i evropské finanční podpory.
Stav všech stezek v Moravském krasu lze hodnotit jako velmi dobrý, jejich
náročnost lze klasifikovat od kategorie velmi snadná po středně těţká. Všechny stezky
jsou určeny pro pěší turistiku, u některých je moţno část trasy absolvovat na kole nebo
v zimě na běţkách. Do běţné údrţby stezek ale i turistických tras se zapojuje, stejně
jako do kaţdoročního úklidu Moravského krasu i řada dobrovolníků, a to nejen z řad
studentů či ochránců přírody.
6.4 Projekt návštěvnického a informačního střediska Skalní Mlýn
Návštěvníci přijíţdějící do Moravského krasu mají moţnost získat řadu
informací týkajících se rezervace a návštěvy jeskyní, místního ubytování, dopravy či
stravování v mnoha místních turistických informačních centrech (např. Blanenská
informační kancelář Blanka, Ústřední informační sluţba Skalní mlýn, Informační
centrum Sloup, Informační středisko Jedovnice, Informační středisko Větrný Mlýn
aj.). Co se týče informací, které by návštěvníky přímo blíţe seznámily
s environmentálními otázkami a výchovou na tomto území či nabídkou jiných aktivit
mimo prohlídek jeskyní, těm se tyto centra věnují pouze okrajově, ve většině případů
však vůbec. Proto má AOPK ČR, prostřednictvím svého regionálního pracoviště, jiţ
od 90. let 20. století v úmyslu takové středisko81
, které by se těmito aktivitami
zabývalo zřídit. Dlouho však bohuţel zůstávalo pouze u záměru, zejména z důvodu
nedostatku investičních prostředků a do jisté míry i určitou nekoncepčnosti přístupu
k projektu a omezenými moţnostmi vyplývajícími ze statusu rozpočtové organizace
(Medek, M., 2008a). „Rozhoupání“ přišlo aţ v roce 2004, kdy byly vytvořeny první
kroky k postupné realizaci projektu, k němuţ bylo přizváno školské zařízení pro
environmentální vzdělávání Lipka Brno, následně se zapojila i ČSOP Ponikva z
81
AOPK připravuje systém takových návštěvnických středisek zřídit v turisticky exponovaných
oblastech po celé republice, Skalní mlýn je pak jednou z těchto lokalit.
85
Blanska. Do přípravy projektu jsou dnes minoritně zapojeni i další partneři a zájmové
skupiny, konkrétně Spolek pro obnovu venkova Moravský kras, Společnost pro
Moravský kras a.s., MAS Moravský kras, Sdruţení Renesance krajiny, ČSOP
Pozemkový spolek Hády, Správa jeskyní ČR, město Blansko a Geonika (Medek, M.,
2008b).
Středisko bude hlavně doplňovat nabídku pro návštěvníky, usměrňovat cestovní
ruch a podporovat jeho udrţitelné formy, dále informovat návštěvníky o přírodních,
historických i kulturních hodnotách a ochraně přírody a krajiny (Štefka in verb.) Také
zde vznikne prostor pro drobné ubytování, studené stravování, prodej místních
certifikovaných regionálních výrobků či expozice, a to jak vnitřní – povrchový a
podzemní kras, historie objevování jeskyní, zdejší biota aj., tak i venkovní – geologie,
botanická minizahrádka aj. Takové středisko bude ovšem nabízet i vlastní program,
např. pro školy či jiné zájemce, a to různé vzdělávací programy, přednášky a výstavy.
Podílet se bude i na dalších jednorázových akcí typu Den Země, Za ptačím zpěvem,
Evropská noc pro netopýry atd. Návštěvníci budou moci vyuţít i nabídky kratších
exkurzí v oblasti Skalního mlýnu či delších tématických exkurzí v celém regionu
Moravského krasu.
Místo pro toto středisko bylo pochopitelně vybráno z důvodu zdejší velké
koncentrace návštěvníků během roku. Samotná návštěvnost v okolí Skalního mlýna se
totiţ odhaduje přes půl milionu osob ročně (Štefka in verb.) Nepůjde však o stavbu
novou, nýbrţ bude za pomocí zásad ekologického stavitelství vyuţita stávající
nevyhovující budova terénní stanice, jejímţ vlastníkem je AOPK ČR (viz obr. 19).
V její reţii je také celá realizace investiční části projektu. Posléze bude středisko
pronajato provozovateli, neboť je zřejmé ţe sama Agentura prostředky na pokrytí
mzdových ani provozních nákladu návštěvnického střediska nemá (Medek, M.,
2008a).
Provoz střediska by měl být pokryt jeho samotnými příjmy z ubytovacích a
stravovacích sluţeb, prodejní činnosti a také z částečného zpoplatnění vzdělávacích
sluţeb, největší měrou však státními příspěvky a dotacemi. Hledají se avšak i
moţnosti podílu ze zisku, který generují stávající sluţby cestovního ruchu v
této lokalitě, tedy Společnost pro Moravský kras a.s. (ekovláček, lanovka, parkoviště,
ubytovací a stravovací sluţby ve Skalním mlýně) a Správa jeskyní České republiky
(vstupné do jeskyní, parkoviště u Macochy) (nssm.rychtakrasensko.cz).
86
S realizací projektu jiţ bylo výše zmíněnými institucemi a organizacemi
započato, a to vlastně uţ jejich prvotními společnými jednáními. Vedle nich jiţ byly
vypracovány studie o proveditelnosti a studie architektonické. Lipka, resp. ČSOP
Ponikva podnikají také od roku 2006 sérií exkurzí pro veřejnost82
83
, které vlastně
ověřují vybrané sluţeb, které budou nabízeny návštěvnickým střediskem. Seznam
exkurzí pro rok 2009 viz příloha 13. Kdyţ si dovolím ještě malé odbočení, musím
zdůraznit, ţe kvalitní, dvoudenní vzdělávací akce pořádá i MAS Moravský kras, které
jsou zejména zaměřeny na rozvoj venkova a podnikání na venkově.
První návštěvníky by mohlo středisko přivítat jiţ v roce 2011
(www.moravskykras.ochranaprirody.cz).
Obr. 25 Plánované umístění střediska
zdroj: Google Earth, upraveno
82
Lipka podnikala tyto exkurze v roce 2006, od následujícího roku je zajišťuje ČSOP Ponikva 83
Seznam exkurzí pro rok 2009 viz příloha 13
AOPK, terénní stanice SCHKO Moravský kras
Společnost pro Moravský kras a.s. (hotel, parkoviště automobilů, infocentrum)
stávající směr pohybu návštěvníků
předpokládaný směr pohybu návštěvníků
P
Směr
Punkevní
jeskyně
Směr
Kateřinská
jeskyně
Směr
Blansko
87
7 ZÁVĚR Cestovní ruch v sobě skrývá ohromný potenciál. Jsou-li správně vymezené a
dodržované základní podmínky udržitelnosti, mohou mít z jeho působení přínos
všichni zainteresovaní účastníci. Problém nastává, pokud dojde k upřednostnění
krátkodobé ziskovosti na úkor dlouhodobé udržitelnosti.
Moravský kras můžeme pokládat za pozitivní příklad území, které se
dlouhodobě orientuje na udržitelný rozvoj jak lokální ekonomiky, tak i šetrných forem
turismu. S neudržitelnou masovější formou cestovního ruchu se můžeme, zejména
v letních měsících, setkat u veřejnosti přístupných jeskyní, zejm. pak jeskyně
Punkevní a také u stávajících individuálních rekreačních objektů.
Aby důsledky ovlivňování a vlivu návštěvnosti na prostředí jeskyní a jeho okolí
byly co nejmenší, došlo již k několika preventivním opatřením, jako zavedení limitů
návštěvnosti, pasivní a aktivní ochranná opatření, preventivní působení na návštěvníky
ad. Dobře lze hodnotit fungování stávajícího systému rezervace vstupenek, což
pozitivně přispívá k rozložení návštěvnosti nejfrekventovanějších lokalit do delšího
časového období a tak k respektování stanovených limitů tohoto území. Z dalších
opatření, je nutné odstranit stávající jednostranné turistické využívání území, a zlepšit
a zkvalitnit nabídku služeb v obcích, které jsou dnes výrazným mantinelem, který
brání tomu, aby zde návštěvníci zůstávali delší čas. Velmi vhodným nástrojem, který
bude v souladu s udržitelností území je pak propagace vesnické turistiky a budování
agroturistických zařízení v území, jako jeden z nástrojů udržitelnosti.
Za velmi pozitivní lze kromě stávajících udržitelných forem turismu (pěší
turistika, cykloturistika aj.), hodnotit i záměr zbudování Návštěvnického a
informačního střediska Skalní mlýn, které bude nabízet i jiné aktivity mimo prohlídky
jeskyní či usměrňovat cestovní ruch a podporovat jeho udržitelné formy. Dalším
důkazem stávající udržitelnosti je i podpora využívání místních surovin a výroba
tradičních produktů, na které má mimo jiné upozornit zavedená certifikovaná značka
Moravský kras regionální produkt ®, která v území funguje více než dva roky.
Je důležité, aby místní krajina byla chápána jako významné dědictví, které je
třeba chránit jak pro místní obyvatele tak i stávající a budoucí návštěvníky, a aby toto
dědictví bylo využíváno udržitelným způsobem.
88
8 SUMMARY
Tourism has a great potential. If the basic conditions of sustainability are well-
defined and kept, all interested can benefit from the effect of tourism. The problem
arises only when short-term profitability is preferred to long-term sustainability.
Moravian Karst can be considered a positive example of area, which is focused
on sustainable development not only of the local economy, but also on the ecological
forms of tourism. Apart from individual recreations, the greatest threat for the area is
the mass attendance of the caves. Therefore some precautionary measures are taken,
such as attendance limits, passive and active protection measures, preventative
influence on visitors etc. One way to remove the current one-sided touristic use is to
improve the service in the urban area, which represents a big barrier now, preventing
the tourists from staying for longer time. A very suitable tool, which is also in accord
with area sustainability, is the development and promotion of agrotourism.
The plan to build Information Centre Skalní Mlýn, which will offer cave tours
and other activities, direct tourism to the less tourism-laden areas and support its
sustainable forms, appears to be a very positive one. An existing proof of
sustainability is also the support of utilization of local feedstock and production of
traditional products. These should be more visible now, thanks to the certified mark
Moravský kras regionální produkt ® (Moravian Krast regional product ®), which has
been on the regional market for more than two years.
People should be made aware of the local area being an important heritage that
must be used in a sustainable way. This way it will be protected not only for the local
inhabitants, but also for the current and the future visitors.
89
Pouţitá literatura
Monografická literatura:
BRYON, J.: the Chalange of Measuring Tourist-Resident Impact. In: Jansen-Verbeke,
M. (ed.): Tourism studies in Bruges. WES Research and Consultancy, Bruges, 42–51
s.
BRUNDTLAND, G. H. a kol. (1991): Naše společná budoucnost (Zpráva světové
komise pro ţivotní prostředí). Academia, Praha, 297 s.
BURIAN, M. (1999): První průvodce venkovskou turistikou aneb jedou k nám hosté.
Typografie Brno, Brno, 52 s.
CZESANÝ, S. (2007): Koncepty a měření udrţitelného rozvoje. ČSÚ, Praha, 15 s.
DOHNAL, V. a kol (1985): Rajonizace cestovního ruchu. Merkur, Praha, 167 s.
DOMA V MORAVSKÉM KRASU: noviny pro milovníky Moravského krasu, jeho
přírody a lidí. Sloup: neuvedeno, jaro - léto 2007. Vychází dvakrát ročně.
DOMA V MORAVSKÉM KRASU: noviny pro milovníky Moravského krasu, jeho
přírody a lidí. Sloup: Antonínová, podzim – zima 2008. Vychází dvakrát ročně.
DÓLEŢAL, T., HOŠEK, R., NOVÁKOVÁ, E. (2000): Zásady trvale udrţitelného
rozvoje v cestovním ruchu. 2000. In: Moldan, B., Hák, T., Kolářová, H., eds. (2002):
K udrţitelnému rozvoji České republiky: Vytváření podmínek – svazek III. CŢP UK,
Praha, 554 s.
European Union Action in the Tourism – improving support measures for sustainable
Tourism (2002). European Parlament, Luxembourg, 108 s.
FENNELL, D. A. (2006): Ecotourism: an introduction. NY: Routledge, New York,
236 s.
HUBA, M. (2002): Základná filozofia trvalej udrţateľnosti. In Moldan, B., Hák, T.,
90
Kolářová, H., (2002) es: K udrţitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek
– svazek II. ČŢP UK, Praha, 385 s.
HUMPHREYS, R. (2006): The Rough Guide to The Czech and Slovak Republics.
Rough Guides Ltd (United Kingdom), 640 s.
HROUDA, V., MOLDAN, B. (2002): Návrh národní strategie udrţitelného rozvoje
ČR. In Moldan, B., Hák, T., Kolářová, H., eds. (2002): K udrţitelnému rozvoji České
republiky: vytváření podmínek - svazek V, CŢP UK, Praha, 140 s.
JAKUBÍKOVÁ, D., JEŢEK, J., PAVLÁK, M. (1995): Cestovní ruch. ZČU, Plzeň,
268 s.
MARIOT, P. (1983): Geografia cestovného ruchu. Veda, Bratislava, 252 s.
MILL, R. CH., MORRISON, A. M. (1992): The tourism system. Prentice-Hall
International, Inc., New Jersey, 506 s.
MOLDAN, B. (1996): Indikátory trvale udrţitelného rozvoje. MŢP, Praha, 87 s.
MOUREK, D. (2000): Cestovní ruch a ţivotní prostředí. In: Moldan, B., Hák, T.,
Kolářová, H., eds. (2002): K udrţitelnému rozvoji České republiky: Vytváření
podmínek – svazek III. CŢP UK, Praha, 554 s.
MUNDT, J. W. (2001): Einführung in den Tourismus. München und Wien.
Oldenbourg, 572 s.
Okolí Brna, Moravský kras 1 : 60 000. SHOCart Vizovice, 2006, 1 mapa, barevná,
oboustranná
PÁSKOVÁ, M. (2008): Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu. Gaudeamus,
Univerzita Hradec Králové, 298 s.
PÁSKOVÁ, M. (2003): Vlivy cestovního ruchu na přírodní i lidmi vytvořené
prostředí a jejich časoprostorové souvislosti. Disertační práce. Přírodovědecká fakulta
Univerzity Karlovy, Praha.
91
PASKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Cestovní ruch - výkladový slovník.
Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 448 s.
RYGLOVÁ, K. (2007): Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). KEY Publishing
s.r.o., Ostrava, 81 s.
SOBOTOVÁ, M., SOBOTA, K. (1996): Zeměpisný náčrtník. Česká geografická
společnost, Praha, 31 s.
STŘÍBRNÁ, M. (2005): Venkovská turistika a agroturistika. Profi Press, Praha, 65 s.
ŠIMKOVÁ, E. (2008): Manaţerské a marketingové přístupy ve venkovské turistice.
Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové, 95 s.
ŠPRINCOVÁ, S. (1975): Úvod do geografie cestovního ruchu. Rektorát Univerzity
Palackého, Olomouc, 86 s.
ŠTEFKA, L. (2006): 50 let CHKO Moravský kras. Jihomoravské ekolisty 2, č. 3, 25 s.
ŠTELCL, O. (1990): Vliv návštěvnosti na prostředí jeskyní Moravského krasu. EKO –
Ekologie a technologie, 2090, 25-27 s.
ZELENKA, J. (2008): Metodický návod MŢP upravující postup zajišťování
udrţitelnosti cestovního ruchu v přírodně a krajinně cenných územích České republiky
– Studie. Praha, 208 s, pracovní nepublikovaná verze
Internetové zdroje:
Agenda 21 pro cestovní ruch (Agenda 21 for the Travel and Tourism Industry)
[online]. [cit. 2009-03-03] Dostupné z WWW <http://www.env.cz/AIS/web-
pub.nsf/$pid/MZPKBFJNFD2V>.
Integra Consulting Services - Aktualizace Strategie udrţitelného rozvoje ČR [online].
2008, [cit. 2009-03-14] Dostupné z WWW:
<http://www.integranet.cz/detail.php?id=58&id_web=10>
BERÁNEK, J.: Základní terminologie cestovního ruchu [online]. © 2008, [cit. 2009-
92
03-03] Dostupné z WWW: <www.vsunicov.cz/vlacilova/ZakladniPojmy.ppt>
Co je to udrţitelný rozvoj [online]. © 2008, [cit. 2009-12-12] Dostupné z WWW:
<http://www.unesco-kromeriz.cz%2Fudrzitelny_rozvoj%2Fco_je_udrzitelny_rozvoj.
pdf>
Domaci-vyrobky.cz [online]. © 2008, [cit. 2009-03-12] Dostupné z WWW:
<http://domaci-vyrobky.cz/>
Domaci-vyrobky.cz – Aktualita – Propagační plakát certifikovaných výrobků [online].
© 2008, [cit. 2009-03-12] Dostupné z WWW: <http://www.domaci-
vyrobky.cz/aktualita-159-propagacni-plakat-certifikovanych-vyrobk.xml>
Domaci-vyrobky.cz – Aktualita – Stáhněte si leták o všech značkách [online]. © 2008,
[cit. 2009-03-12] Dostupné z WWW: <http://www.domaci-vyrobky.cz/aktualita-317-
stahnete-si-letak-o-vsech-znackach-.xml>
Domaci-vyrobky.cz – O projektu [online]. © 2008, [cit. 2009-03-12] Dostupné
z WWW: <http://domaci-
vyrobky.cz/dokumenty/o_projektu/informace.xml/o_projektu>
EnviWeb.cz – Geopark je v nedohlednu [online]. © 2008, [cit. 2009-04-01] Dostupné
z WWW:
<http://www.enviweb.cz/?secpart=horniny_archiv_gddgf/Geopark_je_v_nedohlednu.
html>
Geoparky [online]. © 2006, [cit. 2009-03-22] Dostupné z WWW:
<http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3570>
Globální etický kodex pro turismus rozvoj [online]. © neuvedeno, [cit. 2009-03-16]
Dostupné z WWW: <http://www.world-
tourism.org/code_ethics/pdf/languages/Czech%20.pdf>
Charta evropských geoparků [online]. © neuvedeno, [cit. 2009-03-16] Dostupné
z WWW: <http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKBFOH6NRT>
93
Informační centrum [online]. © 2006, [cit. 2009-04-07] Dostupné z WWW:
<http://www.moravskykras.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=665>
KLAPKA, P.: Udrţitelný cestovní ruch [online]. © 2008, [cit. 2009-02-16] Dostupné
z WWW: <http://geography.upol.cz/kgg-gesl>
Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2007 – 2013 [online]. ©
neuvedeno [cit. 2008-11-10] Dostupné z WWW:
<http://www.mmr.cz/koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi-2007-
2013>
Konference o certifikaci trvale udrţitelných aktivit v cestovním ruchu, Ministerstvo
pro místní rozvoj [online]. © 2005 [cit. 2009-03-10] Dostupné z WWW:
<http://www.mmr.cz/konference-o-certifikaci-trvale-udrzitelnych-aktivit-v-cestovnim-
ruchu>
KUBEŠOVÁ, S.: Bryophytes at lamps in selected public caves in the Czech Republic
– past and present situation [online]. © neuvedeno [cit. 2008-04-10] Dostupné
z WWW: <http://kasandra.mzm.cz/~skubesova/Lampflora_past&recent.pdf>
KUBEŠOVÁ, S.: Mechorosty v podzemí aneb „lampenflora“ [online]. © neuvedeno
[cit. 2008-04-10] Dostupné z WWW:
<http://kasandra.mzm.cz/~skubesova/Podzemi_souhrn_final.pdf>
Lezec.cz [online]. © 2007 [cit. 2009-04-13] Dostupné z WWW:
<http://www.lezec.cz/clanek.php?key=4159>
Living Planet Report [online]. © 2008 [cit. 2008-11-10] Dostupné z WWW:
<http://www.panda.org/about_our_earth/all_publications/living_planet_report/>
Making tourism more sustainable [online]. © neuvedeno, [cit. 2009-03-16] Dostupné
z WWW:<http://www.uneptie.org/pc/tourism/library/A%20Guide%20for%20Policy%
20Makers.htm>.
Manuál pro cestovní kanceláře - regionální prezentace Moravský kras a okolí [online].
© 2006, [cit. 2009-03-28] Dostupné z WWW:
94
<www.czechtourism.cz/files/regiony/komunikace/manual_brno_moravsky_kras.pdf>.
Marketingová strategie Centrály cestovního ruchu – Jiţní Morava pro období 2007 –
2010 [online]. © 2007, [cit. 2009-03-16] Dostupné z WWW:
<http://www.ccrjm.cz/doc/marketingova-strategie-centraly-cestovniho-ruchu-jm.pdf>.
MEDEK, M.: Návštěvnické středisko Skalní mlýn, Správa chráněné krajinné oblasti
Moravský kras. [online]. © 2008a, [cit. 2009-04-07] Dostupné z WWW:
<http://www.csop.cz/svic/uploads/Studie_final_cela.pdf>
MEDEK, M.: Závěrečná zpráva o realizaci pilotního projektu kritéria [online]. ©
2008b, [cit. 2009-04-07] Dostupné z WWW:
<www.csop.cz/svic/uploads/Lipka_ZZ_navstevnici.doc>.
Místní agenda 21 – informace, postupy, kritéria [online]. © 2006, [cit. 2009-02-16]
Dostupné z WWW: <http://www.cenia.cz/web/www/web-
pub2.nsf/$pid/CENMSFK2CK1O>.
Mlékárna Otinoves s.r.o. [online]. © neuvedeno, [cit. 2009-04-07] Dostupné z WWW:
<http://www.mot.cz/certifikaty.htm>.
Moravian Karst – Wikipedia, the free encyclopedia [online]. © 2008, [cit. 2009-03-
24] Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Moravian_Karst>.
Moravský kras – Mapy.cz [online]. © 2005-2008, [cit. 2009-03-29] Dostupné
z WWW:
<http://www.mapy.cz/#x=138409216@y=133419776@z=12@mm=TTtP@sa=s@st=
s@ssq=moravsk%C3%BD%20kras@sss=1@ssp=120640421_127797121_15045930
1_149899137>.
MUNDILOVÁ, E. (2007): Udrţitelný turismus a jeho podoby [online]. © 2007, [cit.
2009-03-17] Dostupné z WWW: <http://www.enviport.cz/udrzitelny-turismus-a-
jeho.aspx>
Návštěvnické středisko Skalní mlýn [online]. © neuvedeno, [cit. 2009-04-07]
Dostupné z WWW: <http://www.nssm.rychtakrasensko.cz/letak.pdf>
95
Návštěvnost turistických cílů v ČR 2007 [online]. © 2008, [cit. 2008-03-17] Dostupné
z WWW:
<http://www.businessinfo.cz/files/2008/Priloha_navstevnost_cile_v_CR_2007_080827
.pdf >
O NÁS? S NÁMI! - Rada pro udrţitelný rozvoj [online]. © neuvedeno, [cit. 2009-03-
15] Dostupné z WWW: <http://udrzitelnyrozvoj.ecn.cz/rada.shtml>
Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Moravský kras na období 2007-2016 [online].
© 2006 [cit. 2009-03-28]. Dostupné z WWW:<http://www.env.cz/AIS/web-
pub.nsf/$pid/MZPPDFG9H6UL/$FILE/OZCHP-
N%C3%A1vrh_Pl%C3%A1nu_p%C3%A9%C4%8De_CHKO_Moravsk%C3%BD_kr
as-20060802.pdf>
Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007–2013 - část A
[online]. © 2007, [cit. 2009-03-15] Dostupné z WWW: <http://www.kr-
jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=34671&TypeID=2>
Pronajatý pozemek u Macochy je komunikací [online]. © 2008, [cit. 2009-04-11]
Dostupné z WWW: <http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/pronajaty-pozemek-je-
komunikaci20080417.html>
Provozní doba a ceník vstupného do jeskyní Moravského krasu pro rok 2009. [online].
© 2008, [cit. 2009-03-15] Dostupné z WWW:
<www.cavemk.cz/create_file.php?id=2>
RUX, J.: Cestovní ruch nebo turismus? [online]. © 2003, [cit. 2008-11-07] Dostupné
z WWW:
<http://kod.ef.jcu.cz/wwwtajcucz/katedra/konference/cdrom03/sekce1/11_rux.doc>
Sopka.cz – bleskovky – prosinec 2006 – Moravský kras by se mohl stát geoparkem
UNESCO [online]. © 2006, [cit. 2009-03-31] Dostupné z WWW:
<http://zeme.sopka.cz/redakce_bleskovka.php?idNews=897>
Speleokurzy [online]. © neuvedeno, [cit. 2009-03-31] Dostupné z WWW:
<http://www.speleorudice.cz/Speleorudice3.html>
96
Strategie Jihomoravského kraje [online]. © 2008, [cit. 2009-03-15] Dostupné
z WWW: <http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=16119&TypeID=2>
Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras [online]. © 2006, [cit. 2009-03-
15] Dostupné z WWW:
<www.spolekmoravskykras.cz/create_file.php?id=136&lang=1>
SVÍTIL, R.: Dejmal, Keller a Kohák chtějí vrátit udrţitelný rozvoj do politické debaty
[online]. © 2004, [cit. 2008-11-19] Dostupné z WWW:
<http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=147417>
TravelGuide.CZ - HOTEL HORIZONT - Pec pod Sněţkou - Trutnov -
Královéhradecký kraj - Kongresy - Česká republika. [online]. © 1998 - 2008 [cit.
2008-03-18]. Dostupné z WWW:
<http://www.travelguide.cz/Facilities/CG/Full/1695-1.jpg>
Udrţitelný rozvoj – CENIA [online]. © 2006 [cit. 2008-03-10]. Dostupné z WWW:
<http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB>
Udrţitelný rozvoj – Enviwiki [online]. © neuvedeno [cit. 2008-11-10]. Dostupné
z WWW: <http://www.enviwiki.cz/wiki/Udr%C5%BEiteln%C3%BD_rozvoj>
UNEP – United Nations Environment Programme. UNEP DTIE SCP Branch:
Tourism [online]. © 2008 [cit. 2009-03-10]. Dostupné z WWW:
<http://www.unep.fr/scp/tourism/topics/ecotourism/>
UNWTO – definice základních pojmů [online]. © neuvedeno [cit. 2009-11-10].
Dostupné z WWW: <http://www.world-tourism.org/sustainable/doc/a21-def.pdf>
Územní plán velkého územního celku Moravský kras - Ústav územního rozvoje
[online]. © 2001 - 2005 [cit. 2009-03-25]. Dostupné z WWW:
<http://www.uur.cz/default.asp?ID=916>
Výpustek [online]. © 2009 [cit. 2009-04-13]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDpustek>
97
Výroční zpráva CHKO Moravský kras za rok 2006 © 2006 [cit. 2009-04-01].
Dostupné z WWW:
<http://www.moravskykras.ochranaprirody.cz/res/data/096/013395.pdf>
Za pohled do Macochy uţ lidé neplatí [online]. © 1999 - 2009 [cit. 2009-04-11].
Dostupné z WWW: <http://zpravy.idnes.cz/za-pohled-do-macochy-uz-lide-neplati-
d68-/brno.asp?c=A080512_150829_brno_atk>
2. Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu, Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. ©
2001-2007 [cit. 2008-10-22]. Dostupné z WWW: <http://www.mmr.cz/2-udrzitelny-
rozvoj-cestovniho-ruchu>
Právní předpisy:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2493/2000 a č. 2494/2000
Zákon č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí a ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu
a ve znění pozdějších předpisů
Ostatní literatura a zdroje:
Vzdělávání v ekoturistice. Informační broţura. EDUCATOUR, 2002.
Informační broţury výrobců s regionální značkou Moravský kras
Moravský kras a okolí. Informační broţura. Jihomoravský kraj, Agentura Bravissimo
Přidej se. Pořad České televize. Vysíláno 4. 2. 2009
Aplikace Google Earth
98
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK
AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ARZ Asociací regionálních značek
ČHS Český horolezecký svaz
ECEAT European Centre for Ecological and Agricultural Tourism
(Evropské centrum pro eko agro turistiku)
CHKO Chráněná krajinná oblast
KČT Klub českých turistů
MAS Místní akční skupina
MŢP ČR Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky
NP Národní park
NPP Národní přírodní památka
NPR Národní přírodní rezervace
NS Naučná stezka
OSN Organizace spojených národů
PP Přírodní památka
REC ČR Regionální environmentální centrum České republiky
SCHKO Správa chráněné krajinné oblasti
SJMK Správa jeskyní Moravského krasu
TIES The International Ecotourism Society (Mezinárodní společností pro
ekoturismus)
UNCED United Nations Conference on Environment and Development
(Konference Organizace spojených o ţivotním prostředí a rozvoji)
UNEP United Nations Environmental Programme (Organizace spojených
národů pro ţivotní prostředí)
UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
(Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu)
(UN)WTO (United Nations) World Tourism Organization (Světová organizace
cestovního ruchu)
WCED World Commission on Enviroment and Development (Světová
komise pro ţivotní prostředí a rozvoj)
WWF World Wildlife Fund (Světový fondu na ochranu přírody)
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1 Klíčové indikátory udrţitelného cestovního ruchu
Příloha 2 Návštěvnost turistických cílů v ČR 2007
Příloha 3 Návštěvnost zpřístupněných jeskyní v Moravském krasu
Příloha 4 Provozní doby a ceník vstupného do jeskyní Moravského krasu pro rok
2009
Příloha 5 Označení prodejních míst regionálních výrobků z Moravského krasu
Příloha 6 Plakát k podpoře značky Moravský kras - regionální produkt ®
Příloha 7 Rozhovor s Erikou Jonicovou, drţitelkou certifikátu Moravský kras -
regionální produkt ®
Příloha 8 Ukázky z propagačních broţur výrobců se značkou Moravský kras -
regionální produkt ®
Příloha 9 Ukázka certifikátu umoţňující uţití známky Moravský kras - regionální
produkt ®
Příloha 10 Zajímavá místa na naučné stezce Sloupsko-šošuvské jeskyně
Příloha 11 Zajímavá místa na naučné stezce Jedovnické rybníky – Rudické propadání
Příloha 12 Exkurze ZO ČSOP Ponikva na území Moravského krasu v roce 2009
Příloha 1 Klíčové indikátory udrţitelného cestovního ruchu
Indikátor Způsob vytvoření a
zjišťování indikátoru
Příklad metod sběru dat
UNWTO 1
ochrana území
Kategorie ochrany území podle
indexu IUCN
Záznamy správy území o jeho
zařazení do určitých kategorií
ochrany, mapy
UNWTO 2
stres
Počet turistů (návštěvníků)
navštěvujících místo (za rok, za
nejnavštěvovanější měsíc)
Počet turistů (návštěvníků),
mnoţství odpadu ve specifické
studované oblasti
UNWTO 3
intenzita vyuţívání
Počet osob/ha v hlavní sezóně Počty návštěvníků pláţí,
ubytovaných hostů apod.
UNWTO 4
sociální dopady
Poměr počtu turistů
(návštěvníků) a místních
obyvatel (v hlavní sezóně a
průměrně)
Počty turistů (návštěvníků)
v místě, záznamy policie o
přestupcích návštěvníků atd.
UNWTO 5
kontrola rozvoje
Existence procedury hodnocení
dopadů na ŢP (EIA) nebo
formální kontroly rozvoje místa
(land use) a intenzity uţívání
Materiály útvaru územního
rozvoje, stavebního úřadu
(zejména územní plán) atd.
UNWTO 6
odpadové hospodářství
Mnoţství pevného odpadu a
podíl recyklovaného odpadu,
kapacita a míra vyuţití
hygienických zařízení v místě
Data statistických úřadů,
záznamy o odvozech nákladů
(počty nakládek), poměr osob ú
hygienických zařízení v hlavní
sezóně
UNWTO 7
proces plánování
Existence rozvojového
regionálního plánu pro destinaci
cestovního ruchu, který
zahrnuje oblast cestovního
ruchu
Plánovací dokumentace pro
regionální i místní cestovní ruch
(včetně překladu)
UNWTO 8
kritické ekosystémy
Počty vzácných/ ohroţených
biologických druhů
Časové řady počtů ohroţených
druhů
UNWTO 9
spokojenost spotřebitelů
Míra spokojenosti návštěvníků Pravidelná dotazníková šetření
(cizinci zvlášť)
UNWTO 10
spokojenost místních obyvatel
Míra spokojenosti místních
obyvatel
Pravidelný monitoring faktorů
spokojenosti s vývojem
cestovního ruchu
Indikátory určené pro lokální úroveň Sezónnost cestovního ruchu Poměr prodaných lůţek v hlavní
a vedlejší sezóně
Měsíční časové řady hostů
registrovaných ubytovaných
zařízení
Negativní dopady na přírodu Pytlačení, neoficiální vstupy do
chráněných oblastí atd.
Úřední záznamy incidentů
9
Degradace kulturního kapitálu Náklady náprav škod
zapříčiněných turismem
Data správců památek,
pořadatelů festivalů atd.
Sloţené indikátory UNWTO A:
únosná kapacita
Včasné varování: měření
klíčových faktorů (několik
sloţek) ovlivňujících schopnost
místa absorbovat různou
intenzitu cestovního ruchu
Kombinace ukazatelů kvality
vody, přístupu k vodě, citlivosti
místa kapacity infrastruktury
UNWTO B:
tlak na místo (lokalitu)
Měření míry vlivu cestovního
ruchu a kumulovaných vlivů
dalšího odvětví na dané místo,
přírodní a kulturní atributy vlivů
Náklady na úklid, odstranění
škod, hustota vyuţívání místa
(osoby/m2), sezónní návaly,
negativní prvky chování
UNWTO C:
atraktivnost
Kvantitativní měření těch
atributů místa, které je dělají
přitaţlivým pro cestovní ruch a
mohou se měnit v čase
Kombinace ukazatelů kvality
vody, srovnávacího oceňování
krajinné a socio-kulturní
rozmanitosti, úroveň údrţby,
hodnocení návštěvníků
Zdroj: UNWTO 1998 in Pásková, M. (2008)
Příloha 2 Návštěvnost turistických cílů v ČR 2007
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2008/Priloha_navstevnost_cile_v_CR_2007_080827.pdf
Dvacet nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR 2007 (*2006)
pořadí turistický cíl počet návštěvníků pořadí 2006
1. Praţský hrad 1,42 milionu (1.)
2. Zoo Praha 1,27milionu (2.)
3. Národní muzeum, Praha 687 tisíc (4.)
4. Ţidovské muzeum, Praha 674 tisíc (3.)
5. Národní galerie, Praha 571 tisíc (5.)
6. Zoo Dvůr Králové 542 tisíc (6.)
7. Zoo Lešná 503 tisíc (9.)
8. Památník Terezín 470 tisíc (7.)
9. Staroměstská radnice, Praha 433 tisíc (8.)
10. Zoo a botanická zahrada Plzeň 402 tisíc (15.)
11. Zoo Olomouc 390 tisíc (10.)
12. jeskyně Moravského krasu 387 tisíc (11.)
13. Zoo Liberec 385 tisíc (13.)
14. Státní hrad a zámek Český Krumlov 350 tisíc (14.)
15. Chrám Sv. Mikuláše, Praha 350 tisíc* (12.)
16. Rozhledna Petřín, Praha 349 tisíc (19.)
17. Kostnice v Kutné Hoře – Sedlci 347 tisíc (22.)
18. Katedrála Sv. Víta, Praha 333 tisíc* (16.)
19. Zoo Ostrava 330 tisíc (18.)
20. Státní zámek Lednice 320 tisíc (20.)
Pozn:* čísla za rok 2007 nejsou k dispozici
Příloha 3 Návštěvnost zpřístupněných jeskyní v Moravském krasu
Pozn.:
Punkevní jeskyně 1996 – rekonstrukce v jeskyních
Punkevní jeskyně 1997 – povodně v jeskyních
Sloupsko-šošůvské jeskyně 1997 – jeskyně uzavřeny
Jeskyně Výpustek – jednalo se o zkušební provoz od 26. 10. do 31. 12. 2007
Zdroj: Hebelka, J., Správa jeskyní Moravský kras
rok Punkevní jeskyně
Kateřinská jeskyně
Sloupsko-šošůvské jeskyně
Jeskyně Balcarka
Jeskyně Výpustek
Jeskyně MK celkem
1990 293 377 76 879 37 087 51 808 459 151
1991 221 328 61 072 32 896 34 818 350 114
1992 252 780 85 107 35 753 45 565 419 205
1993 183 931 81 653 30 867 46 271 342 722
1994 182 872 75 417 32 457 43 582 334 328
1995 193 868 58 115 33 024 35 704 320 711
1996 175 435 68 631 38 939 46 667 329 672
1997 115 315 63 769 0 57 435 236 519
1998 195 035 64 028 44 248 40 406 343 717
1999 200 762 63 040 40 184 38 203 342 189
2000 218 801 67 874 62 643 37 752 387 070
2001 222 200 66 165 55 610 33 551 377 526
2002 206 987 54 263 53 099 36 858 351 207
2003 192 682 47 177 40 962 32 618 313 439
2004 199 902 57 139 46 574 34 904 338 519
2005 207 411 58 316 51 217 36 580 353 524
2006 206 060 56 634 57 497 39 181 359 372
2007 226 641 59 989 59 099 36 705 4 809 387 243
Celkem 3 695 387 1 165 268 752 156 728 608 4 809 6 346 228
Příloha 4 Provozní doba a ceník vstupného do jeskyní Moravského krasu pro
rok 2009
Zdroj: www.cavemk.cz/create_file.php?id=2
Příloha 5 Označení prodejních míst výrobků z Moravského krasu
Zdroj: www.domaci-vyrobky.cz
Příloha 6 Plakát k podpoře značky Moravský kras - regionální produkt ®
Zdroj: www.domaci-vyrobky.cz/aktualita-159-propagacni-plakat-certifikovanych-vyrobk.xml
Příloha 7 Rozhovor s Erikou Jonicovou, drţitelkou certifikátu Moravský kras
- regionální produkt ®
Kdy jste začala s tvorbou skleněných dekoračních výrobků a šperků a jaké byly
vaše začátky?
S výrobou šperků a skla jsem začala intenzívně před rokem a půl. O sklo jako takové
jsem se začala zajímat již před 5 lety, kdy jsem se zabývala ornamentálním leptem skla
do interiérů.
Jak jste se dozvěděla o značce Moravský kras – regionální produkt ®?
Dozvěděla jsem se tuto informaci od svého strýce, který se setkal s paní, která tento
certifikát již vlastnila. Bavili se spolu o tom, co dělám ze skla a paní mu předala pro
mě informace ohledně získání certifikátu. Za necelý měsíc zasedala komise ohledně
certifikace a já jsem se hned přihlásila se svými výrobky a certifikát získala.
S jakými pocity jste se ke značce připojovala a co jste od ní očekávala?
Připojovala jsem se ke značce s příjemnými pocity plnými očekávání v pozitivním
slova smyslu, mnoho jsem od značky očekávala, hledala jsem v tom jakýsi punc
kvality, kterým je označováno certifikované zboží. Hledala jsem v tom navazování
dalších kontaktů, prodejních míst, propagace. Zatím tomu tak je.
Jak vás hodnotili členové MAS Moravský kras?
Myslím si, že nad očekávání dobře.
Myslíte si, ţe je značka Moravský kras – regionální produkt ® dostatečně
propagována a známa?
Myslím si, že na Moravě ano, dále v Čechách až tak ne. Propagace regionálních
produktu by musela běžet několikrát denně v televizi, alespoň v takových intervalech
jako je reklama pro jeden nejmenovaný zpívající pár. Ale to by byla drahá sranda.
Je podle vás škoda, ţe se produkty zatím neobjevují na turisticky atraktivních
místech v Moravském krasu?
Ano, to je velká škoda, už je načase vymítit z obchůdků se suvenýry ty příšerné čínské
kýče a nahradit je ručně vyrobenými, originálními, certifikovanými produkty na
úrovni byť jsou trošku dražší, ale mají úroveň a nedělají ve světě ostudu ba naopak
dobrou reklamu, že řemeslníci v Čechách a na Moravě ještě nevymřeli.
Co by se podle vás muselo změnit, aby na těchto místech bylo moţno je zakoupit?
Několik faktorů: zájem nabízet toto zboží, dostatečná propagace, úroveň výstavního
místa (ne, aby se originální výrobky povalovali mezi kýčemi z Číny.) A v neposlední
řadě je vše o domluvě, výhodné podmínky jak pro výrobce tak pro prodávajícího.
Důležité je hlavně zrušit komisní prodej!!! Majitelé stánku a galerií musí pochopit, že
ani rohlíky v obchodě, ani benzín na pumpách či oběd v restauracích nikdo do komise
nedává.
Příloha 9 Ukázka certifikátu umoţňující uţití známky Moravský kras -
regionální produkt ®
zdroj: www.mot.cz/images/kras.jpg
Příloha 10 Zajímavá místa na naučné stezce Sloupsko-šošůvské jeskyně
Vlastní zdroj (4. 3. 2007, 25. 8. 2008)
Hřebenáč
Informační tabule -
Propástka
Portál Jeskyně Kůlna
Příloha 11 Zajímavá místa na naučné stezce Jedovnické rybníky – Rudické
propadání
Vlastní zdroj (25. 8. 2008, 28. 3. 2009)
Větrný mlýn v Rudici a jeho vnitřní expozice
Kolíbky v Rudickém
propadání
Příloha 12 Exkurze ZO ČSOP Ponikva na území Moravského krasu v roce
2009
Datum Čas Místo srazu, Název, Lektor
21. 3. 8:30 Skalní mlýn, Kateřinská j. Netopýři v Moravském krasu, Mgr. Jan Zukal PhD.
11. 4. 8:30 Skalní mlýn, Kateřinská j. Netopýři v Moravském krasu, Mgr. Jan Zukal PhD.
25. 4. 7:10 Brno - Líšeň, Mariánské úd., Ptáci v údolí Říčky,
2. 5. 8:00 Skalní mlýn, Infocentrum, Ptáci krasových žlebů, Doc. RNDr. Karel Hudec
DrSc.
9. 5. 9:40 Babice (dolní zast. BUS), Botanická vycházka nad údolím Svitavy, Mgr. Karin
Hustáková
17. 5. 9:30 Hostěnice, ČOV, Těžba surovin a ochrana přírody, RNDr. Antonín Tůma
23. 5. 7:40 Adamov, zastávka ČD, Ptáci nad údolím Svitavy, Ing. Miroslav Čapek
30. 5. 9:15 Vilémovice, zastávka BUS, Botanická vycházka k Macoše, Mgr. Zdeněk
Musil
6. 6. 9:15 Rudice, Větrný mlýn, Krasové útvary Rudické plošiny, exkurze RNDr. Ivan
Balák
13. 6. 9:15 Jedovnice, kino, Lesy v centrální části Moravského krasu, Ing. Dominik Franc
20. 6. 8:40 Adamov, zastávka ČD, Křtinské údolí a jeho vývoj, exkurze RNDr. Ivan
Balák
28. 6. 10:10 Ostrov, jeskyně Balcarka, Ponory a závrty ukryté v lesích, RNDr. Antonín
Tůma
4. 7. 9:15 Sloup, náměstí, Šetrné zemědělství v krasu, Ing. Jozef Jančo
11. 7. 8:40 Adamov, zastávka ČD, Lesní hospodaření v krasu, Ing. Dominik Franc
25. 7. 9:15 Sloup, náměstí Ponory, Sloupského potoka, RNDr. Ivan Balák
1. 8. 8:40 Adamov, zastávka ČD, Cyklovýlet středním krasem s průvodcem, RNDr.
Antonín Tůma
Zdroj: www.mas-moravsky-kras.cz/oblibene-exkurze-pokracuji-i-v-roce-2009.html