UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta · hablados prevalecen quechua, aimara y guaraní. En el presente trabajo vamos a ver el léxico boliviano con la presencia de

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Filozofická fakulta

Katedra romanistiky

DIPLOMOVÁ PRÁCE

EL DICCIONARIO DE AMERICANISMOS

Léxico mestizo – letras M, N, Ñ, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, Y, Z

THE DICTIONARY OF AMERICANISMS

Vocabulary of mixed race – letters M, N, Ñ, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, Y, Z

Leona Ratajská

Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.

Studijní obor: Španělská filologie

OLOMOUC 2013

2

Prohlašuji čestně, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně pouze s použitím

pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Olomouc 22. dubna 2013 ……………………..

3

Děkuji zejména vedoucímu diplomové práce Prof. Dr. Jiřímu Černému, CsC. za cenné a odborné

rady, připomínky a metodické vedení práce. Mé díky také patří všem, kteří mi pomáhali s řešením

překladu do českého jazyka.

4

ÍNDICE

TABLA DE ABREVIATURAS ....................................................................................................................... 5

INTRODUCCIÓN ....................................................................................................................................... 6

COMENTARIO EDITORIAL ........................................................................................................................ 8

1 M...................................................................................................................................................... 9

2 N .................................................................................................................................................... 15

3 Ñ .................................................................................................................................................... 16

4 O .................................................................................................................................................... 17

5 P ..................................................................................................................................................... 19

6 Q .................................................................................................................................................... 28

7 R ..................................................................................................................................................... 34

8 S .................................................................................................................................................... 36

9 T ..................................................................................................................................................... 41

10 U ................................................................................................................................................ 48

11 V ................................................................................................................................................. 50

12 W ............................................................................................................................................... 51

13 Y ................................................................................................................................................. 58

14 Z ................................................................................................................................................. 59

15 COMENTARIO ............................................................................................................................ 60

15.1 Los campos temáticos ........................................................................................................... 60

15.2 Las erratas impresas .............................................................................................................. 62

15.3 Las complicaciones de traducción ......................................................................................... 64

15.4 Las clases de palabras ............................................................................................................ 67

16 CONCLUSIÓN ............................................................................................................................. 70

BIBLIOGRAFÍA ........................................................................................................................................ 73

5

TABLA DE ABREVIATURAS

adj. adjektivum

adv. adverbium

aim. aymara

alt náhorní plošina

Bn Beni

Bol Bolívie

Cbb Cochabamba

citosl. citoslovce

f. ženský rod

hanl. hanlivě

hum. humoristicky

Chuq Chuquisaca

intr. intranzitivní sloveso

keč. kečua

lid. lidově

llan planina

LM slovník Léxico mestizo

LP La Paz

m. mužský rod

Or Oruro

pl. plurál

Pn Pando

Pt Potosí

StaCr Santa Cruz

subst. substantivum

Tj Tarija

tr. tranzitivní sloveso

vall údolí

Valleg Valle Grande

vulg. vulgárně

Yungas Yungas

zvrat. zvratné sloveso

6

INTRODUCCIÓN

Durante mis estudios universitarios de la lengua hispánica he conocido varias formas y

varios dialectos del castellano, en la Península Ibérica y sus islas como en América Latina.

Todos los últimos dos años escuchábamos de cualquier parte que el castellano evolucionó del

latín y la mayoría de su léxico proviene de esta lengua. Además del latín tenía mucha

importancia otras lenguas las que formaban la parte léxica del castellano hasta el siglo XXI y

las más destacadas se suele mencionar la lengua de los visigodos y las de origen árabe,

francés, italiano e inglés.

Si hablamos del castellano boliviano, hay otras influencias lingüísticas que no están

relacionadas con las lenguas europeas y aparecen especialmente en la América Latina. En esta

parte mundial hay muchas lenguas indígenas que han sobrevivido hasta ahora. En cuanto a

Bolivia aparece gran número de estos lenguajes indígenas, sin embargo entre los más

hablados prevalecen quechua, aimara y guaraní. En el presente trabajo vamos a ver el léxico

boliviano con la presencia de dos lenguas indígenas que serán el quechua y en algunos pocos

casos el aimara.

Todo el trabajo consiste en dos partes generales. Primer parte forma el diccionario de

las palabras que inician con las letras M, N, Ñ, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, Y, Z y las

locuciones usadas con estas palabras. Junto con la lista completa viene también la traducción

del español al checo. Todas las palabras bolivianas fueron extraidas del diccionario Léxico

mestizo el cual fue escrito por Carlos Coello Villa. En la segunda parte explico el léxico del

diccionario, los temas más frecuentes que se encuentran dentro del léxico mestizo, los errores

que descubrí en el libro Coello Villa, y los problemas que pueden complicar el trabajo desde

la perspectiva de traducción. El comentario termina con la lista de las palabras, que no tenían

apuntado la clase de palabra a la que pertenecen en el libro Léxico mestizo.

En cuanto al procedimiento de mi trabajo, empecé con la transcripción de las palabras

y las locuciones que hay en el obra de Coello Villa y seguí añadiendo todas las informaciones

pertenecientes a cada palabra como la clase de palabras, la palabra quechua y su traducción al

checo, la forma de habla, la región boliviana etc. La parte más creativa era el buscamiento de

los equivalentes a la lengua checa y si era necesario, lo suplí con la explicación más detallada.

En esta parte de traducción me ayudaron mucho dos diccionarios, el Diccionario de la lengua

española de la Real Academia Española utilizé para entender mejor la expresión en español y

Velký španělsko-český slovník del autor checo Josef Dubský me facilitó la traducción al

checo. En algunos casos faltaba la referencia a la clase de palabras como ya he mencionado y

7

lo completo según el Diccionario bilingüe: Quechua-castellano, castellano-quechua

disponible en la red o según mi opinión con respecto a la lengua castellana. La estructura de

todos los lemas en el diccionario es ordenada según el alfabeto latino.

Como he dicho en el principio, hay varias formas de la lengua castellana. Gracias a

nuestro profesor Černý y su interés en los hispanoamericanismos teníamos la posibilidad

asombrosa de conocer un poco más las variantes de las lenguas latinoamericanas. Él vinió con

la idea de la formación de primer diccionario español-checo de los hispanoamericanismos y

yo quería participar en este trabajo colectivo de los estudiantes. Para mi un gran placer en

poder contribuir con esta parte del castellano boliviano en el que se manifesta la presencia de

las lenguas quechua y aymara.

8

COMENTARIO EDITORIAL

Hay que explicar el sistema con el que se forma cada lema en el diccionario y cuáles

son las partes apuntadas detrás del lema. Para entenderlo mejor expongo dos ejemplos

concretos de mi diccionario.

manca, f. (1) (← keč. manka) lid. (Bol: vall): hrnec, kastrol; (2) lid., hum. (Bol: Pt/vall): zubní kaz;

(3) ~ lluta (← keč. llutáy, „ušpinit bahnem“) (Bol) viz: lluta;

ojota, f., pl. (1) (← keč. usutá, „sandál“) (Bol: alt/vall): sandál; ► gumový či kožený, častěji se slovo

užívá v plurálu; ■ Syn.: jurcuta, ojotilla, abarca; (LM).

Primero se pone la palabra concreta que se escribe en negrita y detrás de ella viene la

clase de palabras a la que pertenece el lema (manca, f.). Entre paréntesis hay la palabra

quechua de la que se formó el lema y su traducción al checo (← keč. usutá, „sandál“). Luego

aparecen las abreviaturas que indican si se trata de la palabra de habla informal, humorístico,

despectivo etc. (lid., hum.). Entre la siguiente paréntesis encontramos la información sobre la

región en la que se suele usar el lema o si no hay ningún lugar concreto, se deja solamente la

abreviatura del país boliviano (Bol: vall). Después sigue la traducción a la lengua checa y si no

hay un equivalente adecuado, ampliamos la traducción con más detalles (sandál; ► gumový či

kožený). Si la palabra lleva algunos sinónimos o una variante, los apuntamos también (■ Syn.: jurcuta,

ojotilla, abarca; ). Además de todo esto enumeramos varios significados de un lema o de una locución

(2) (3). En la locución marcamos la misma palabra del lema con el símbolo ~. Para que no se repitan

las mismas traducciones en el diccionario nos referimos a otra palabra del mismo significado (viz:

lluta).

9

1 M

maca, m. (1) warmi ~ (← keč. warmi, „žena“) lid. (Bol: Cbb/Pt): hrubián; ► muž, který často bije

ženy; ■ Syn.: warmi tajlle; (2) mama ~ (← keč. mama, „matka, paní“) lid. (Bol: LP): hrubián; ►

muž, který často bije svou ženu; ■ Syn.: mama teque; (LM).

macurca, f. (1) (← keč. makhurka, „svalová bolest“) lid. (Bol: alt/vall): tělesná únava; (2) lid. (Bol:

alt/vall): bolest svalů; (LM).

macurcado, -a, adj/subst. (1) (← keč. makhurka ) lid. (Bol: alt/vall): fyzicky unavený člověk; (2) adj.

(Bol: alt/vall): namožený sval; (LM).

macurcarse, zvrat. (1) (← keč. makhurka ) lid. (Bol: alt/vall): pociťovat svalové bolesti; (LM).

macha, adj. (1) lid. (← keč. machá) (Bol: alt/vall): natřený, namazaný (pokrm); ► sladkou nebo

lepkavou hmotou, například marmeládou; (LM).

machado, -a, adj. (1) (← keč. machay, „požít alkohol“) lid. (Bol: alt/vall): opilý, ožralý; ■ Syn.:

chumado, -a, machasca; (LM).

macharse, zvrat. (1) (← keč. machay, „požít alkohol“) lid. (Bol: alt/vall): opít se, ožrat se; ■ Syn.:

chumar, alcoholizarse, cañarse, chuparse, chupetearse, farrearse, farruquearse; (LM).

machasca, adj. (1) (← keč. machasqa) lid. (Bol: alt/Cbb/Chuq) viz: machado, -a; (LM).

machu, m. (1) ~ jarra (← keč. machu, „starší“) lid. (Bol: alt/vall): skleněný džbán; ► o objemu 3

litry, užívaný na podávání alkoholického nápoje chicha; (LM).

machu-machu, m., adj. (1) (← keč. machu machu, šp. macho) lid. (Bol): odvážlivec, troufalec; (LM).

macuncu, m. (1) (← keč. makúnku, „plod z brambor“) lid. (Bol: alt/Valleg/vall): plod z brambor; ►

malý, kulatý a zelený, nepoživatelný; (2) (Bol: Or/Pt): horník nováček; ► připisují se mu

nejotravnější práce; (LM).

malta, f. (1) (← keč. malta, „středního věku“) (Bol: alt): dechový hudební nástroj; ► měří zhruba

11,5 palce; vydává poloviční zvuky; (LM).

maltón, -a, adj/subst. (1) (← keč. malta, „mládě“) lid. (Bol): mladík, mladice; ► osoba obecně mladá,

pevné a vysoké postavy; ■ Syn.: caspote,-a, mulón,-a; (LM).

mallku, adj/subst. (1) m. (← keč. mallku) (Bol): kondor; ► měří 1,2 m, hlava a krk jsou holé a

zbarvené do šedo-žluté až červeno-fialové, na hlavě má velkou chocholku, na krku bílý límec a velký

zobák ve tvaru skoby, barvení těla je černé, křídla jsou bílá, dlouhá a široká, samice má černou hlavu

bez chocholky; vyskytují se v Andách; jsou symbolem státu Bolívie; ■ Syn.: cóndor; (2) (Bol: alt):

vedoucí, vůdce; ► většinou starší muž, autorita domorodé skupiny; ■ Syn.: tata; (3) adj/subst., lid.

(Bol: alt): osoba s orlím nosem; ■ Syn.: cóndor; (LM).

mama, f. (← keč. mama, „matka, paní“) (1) lid., hanl. (Bol: alt/vall) viz: mamacu; (2) (Bol: Bn):

dospělá žena; (3) lid. (Bol: alt): obchodování se ženami; (4) lid. (Bol: alt): uctívání dospělých žen;

(5) lid. (Bol: StaCr): bordelmamá; ■ Syn.: mama grande; (6) ~ grande, lid., hum. (Bol: Bn):

bordelmamá; ■ Syn.: mama; (7) ~ maca (← keč. maqay, „bít “) (Bol) viz: maca; (8) ~ ojllo (← keč.

uqllay, „obejmout “) lid., hanl. (Bol: alt): kreolská žena; ► nosí kreolský oděv jako sukni nebo

přehoz; ■ Syn.: chola; (9) ~ teque (← keč. tíqiy, „násilím nacpat “) (Bol) viz: teque; (10) coca ~ (←

keč. kuka, „koka “) (Bol): bohyně koky; ► podle legendy z dob kolonií Virreye Toleda, jedna krásná

žena byla zabita kvůli jejímu svádivému tělu. Z jejího těla vyrostla rostlina, jejíž listy mírnily hlad,

žízeň a pracovní únavu. Před touto příhodou byla koka užívána výhradně Inky, šlechtou, kněžími a

vladaři říše, tato bohyně povolila užívání všem obyvatelům říše; (LM).

mamacha, f., adj., citosl. (1) f., adj. (← keč. mamacha, „maminka“) lid. (Bol): mladá, atraktivní žena;

■ Syn.: bombón, mamacita; (2) citosl., lid. (Bol): miláčku, drahoušku; ■ Syn.: ¡chuncu!, chuncu

palomita, ¡chunquitu!, ¡chunquituy!, colila, ¡colilitay!, ¡palomitay!, ¡ urpita!, ¡viditay!, ¡chaicita!,

¡mamacita!, ¡mamita!, palomita, vidita; (LM).

mamacu, f. (1) (← keč. mama, „matka, paní“) lid., hanl. (Bol: alt): dospělá domorodá žena; ■ Syn.:

mama, mamacuna, mamala; (LM).

mamacuna, f. (1) (← keč. mamakuna, „šlechtičny Inků“) lid., hanl. (Bol: alt) viz: mamacu; (LM).

mamala, f. (1) (← keč. mama, „matka, paní“) lid., hanl. (Bol: alt) viz: mamacu; (LM).

10

mana, adv. (1) (← keč. mana, „ne“) lid. (Bol: alt/vall): kategorické odmítnutí; (2) ~ calzón: lid., hum.

(Bol): žena či muž nenosící spodní prádlo; (3) ¡~ canchu! (← keč. mana kanchu, „neexistuje, není “)

lid. (Bol: alt/vall): není, neexistuje; (LM).

manca, f. (1) lid. (← keč. manka) (Bol: vall): hrnec, kastrol; (2) lid., hum. (Bol: Pt/vall): zubní kaz;

(3) ~ lluta (← keč. llutáy, „ušpinit bahnem“) (Bol) viz: lluta; (4) alco ~ (← keč. alqu, „pes“) lid.

(Bol: alt/vall): kastrůlek; ► vaří se v něm jídlo pro psa; (5) pata ~1 (← keč. pata, „nad, nahoře“) lid.

(Bol: Tj): kastrůlek; ► má místo nahoře nad všemi ostatními kastroly; (6) pata ~2 (← keč. phatay,

„prasknout, vybouchnout“) lid. (Bol: Or/Tj): hliněný kastrol; ► s rovným základem na pečení

cereálií; (7) turu ~ (← keč. túru, „bahno “) lid. (Bol: alt/vall): hliněný hrnec; (LM).

manchachi, m. (1) (← keč. manchhachiy, „strašit“); (2) pesco ~ (← keč. písqu, „papoušek“) lid.

(Bol: Chuq): strašák; ■ Syn.: manchachina, manchacho, pesco manchachina; (LM).

manchachina, f. (1) (← keč. manchhachina, „strašit“) lid. (Bol: vall) viz: manchachi; (2) pesco ~ (←

keč. písqu, „papoušek“) lid. (Bol: alt/vall) viz: manchachi; (LM).

manchacho, f. (1) (← keč. manchhachiy, „strašit“) lid. (Bol: vall) viz: manchachi; (LM).

manga, f. (1) (← keč. manka, „hrnec“); (2) turu ~ (← keč. túru, „hlína“) lid. (Bol: Chuq): duha;

(LM).

manquita, f. (1) ahogo ~ (← keč. manka, „hrnec“) lid. (Bol: Pt/vall): hliněný kastrůlek; ► na výrobu

utopenců; (LM).

manu, m/f. (1) (← keč. manu) (Bol): dlužník, dlužnice; (LM).

mañaca, m. (1) (← keč. mañaqaku, „žádost“) lid. (Bol: alt) viz: mañacacu; (LM).

mañacacu, m. (1) (← keč. mañaqaku, „žádost“) lid. (Bol: alt/vall): zasnoubení; ► samotný proces;

většinou následovaný oslavou; ■ Syn.: warmi mañacacu; ■ Var.: mañaca; (2) warmi ~ (← keč.

warni, „žena“) lid. (Bol: Cbb/Pt) viz: mañaca; (LM).

mañasería, f. (1) (← keč. mañasu, „řezník “) lid. (Bol: StaCr): jatka; (2) lid. (Bol: StaCr): řeznictví;

► místo na tržnici, kde se prodává zejména dobytek; (LM).

mañaso, -a, m/f. (1) (← keč. mañasu, „řezník“) lid. (Bol: alt/vall): řezník; ■ Syn.: aychariche, waca

moco, camalero-a, matancero,-a, matarife; (2) lid. (Bol: alt/vall): nákupčí hovězího masa; (3) lid.

(Bol: llan): špatný lékař; ► často chybuje; (LM).

maqui, m., adj. (1) m. (← keč. maki, „ruka“) lid., hanl. (Bol: llan): homosexuál; ■ Syn.: chinalo, lari,

quewa, warmita, maraco, mario, quewsa; (2) lid., hanl. (Bol: llan): zženštělý muž; ■ Syn.: chinalo,

lari, quewa, warmita, maraco, mariachi, mario, quewsa; (3) juscu ~ (← keč. juskú, „díra“) lid.

(Bol: alt/vall): rozhazovačný člověk; ■ Syn.: wayra maqui; (4) wayra ~ (← keč. wayra, „vítr“) (Bol:

vall) viz: juscu maqui; (LM).

maquipura, m. (1) (← keč. makipura) (Bol: Pt): příležitostný horník; (LM).

mara, f. (1) (Bol): strom Swietenya macrophylla; ► vysoký až 45 m; má jednopohlavní květy a

dřevnaté tobolky jako plody; dřevo je hojně využíváno na výrobu nábytku a v truhlářství; (2) (Bol):

strom Pentapanax angelicifolius; ► vysoký až 7 m; má řídkou korunu a bobulovité květy s bílými

semínky; dřevo je hojně využíváno na výrobu papíru, ozdob atd.; (3) ~ blanca, (Bol: Tj): strom

Lexoptergium grisebachii; ► vysoký až 12 m; má drsnou kůru a žluté květy; ■ Syn.: soto mara; (4)

~ macho1, (Bol: LP): strom Cedrelinga catenaeformis; ► vysoký až 20 m; má luštěninové plody

s velkými semínky; dřevo je hojně využíváno na výrobu nábytku díky své měkkosti, lehkosti a

odolnosti; (5) ~ macho2, (Bol: Pn): olivovník bílý; ► má popraskanou kůru a jeho žluté dřevo se

hojně využívá na výrobu nábytku; ■ Syn.: verdolago blanco, verdolago colorado; (6) ~ macho3,

(Bol: Chuq): strom Cardenasiodendron brachypterum; ► je vysoký až 9 m; má malé květy i plody;

■ Syn.: soto mara; (7) ~ macho4, (Bol: Bn): strom Cariniana estrellensis; ► je vysoký až 25 m; má

krátký kmen, popraskanou kůru a velké květy; ■ Syn.: yesquero, yesquero negro; (8) ~ macho5,

(Bol: StaCr): strom Tapirira guianensis; ► je vysoký až 15 m; má jednopohlavní květy a peckovité

plody s jedním semínkem; dřevo se hojně využívá na výrobu nábytku a v truhlářství; ■ Syn.:

ichiramillo; (9) soto ~1, (Bol: Cbb) viz: mara blanca; (9) soto ~

2, (Bol: Cbb) viz: mara macho;

(LM).

marán, m. (1) (← keč. maran) lid. (Bol: alt/vall): kámen; ► plochý; používá se k mletí obilovin,

tlučení masa a obzvláště k přípravě omáčky llajua; ■ Syn.: batán; (2) ~ uña (← keč. uña, „mládě,

menší“) viz: uña; (LM).

11

marca, f. (1) (← keč. marka) (Bol): sociální uskupení; ► zejména venkovské, utvořené ze

společenství rodin stejného původu a podléhající jiné autoritě; (2) (Bol): obydlená oblast; ► lidmi

z určitého společenství; ■ Var: marka; (3) aya ~ (← keč. aya, „kostra“) lid. (Bol: vall): hřbitov; ■

Syn.: alma samana; (4) ~ masi (← keč. masi, „kamarád“) (Bol) viz: masi; (LM).

marcar, tr. (1) (← keč. marqáy, „nést na rukou“) lid. (Bol: alt/vall): nést někoho nebo něco na rukou;

(2) lid. (Bol: Tj): nést dítě na zádech; (LM).

marka, f. (← keč. marka) (Bol) viz: marca; (LM).

marquear, tr. (1) (← keč. marqá, „obejmout“) (Bol: Or/Pt): pokládat dříví; ► v dole; za účelem

podpěry pro zabránění zřícení; (LM).

masi, m. (1) (← keč. masi, „kamarád“) lid. (Bol: vall): blízký člověk; ■ Syn.: ñaña, aparcero,-a,

yunta; (2) llajta ~ (← keč. llaqta, „země, město, vesnice“) lid. (Bol): krajan; ► pochází ze stejného

místa jako druhá osoba; ■ Syn.: marca masi, paisa; (3) marca ~ (← keč. marka, „společenství“) lid.

(Bol: alt) viz: llajta masi; (LM).

mate, m. (1) (← keč. mathi, „nádoba na tykev“) (Bol) viz: mati; (2) ~ de choruno, (Bol: llan): nádoba

z usušené tykve; (3) estar mal del ~, lid. (Bol: alt/vall): jednat popleteně, přihlouple; ■ Syn.: estar

mal de la tutuma; (LM).

mati, m. (1) (← keč. mathi, „nádoba na tykev“) (Bol): mísa z ovoce zvaného tutumo; ► slouží

k přenášení tekutin, např. vody nebo alkoholického nápoje chicha; ■ Var.: mate; (LM).

maytu, m. (1) (← keč. maytú) lid. (Bol: Cbb/llan/Pt): svazek, ranec; ► pro ukládání věcí, např. peněz

nebo koky; (LM).

maytur, tr. (1) (← keč. maytúy) lid. (Bol: Cbb/Pt): zavinout dítě; ► pásem či plenou v náručí; (2) lid.

(Bol: Cbb/Pt): zabalit jídlo do látky; ► aby se zabránilo zchládnutí; (LM).

mayu, m. (1) (← keč. mayu) lid. (Bol: alt/vall): řeka, přípona v názvech řek; (LM).

meca, f., adj. (1) f. (← keč. miqá, „prázdný, neplodný“) vulg. (Bol: alt/vall): trus, hovno; ■ Syn.:

aca2, bosta, chacha, caga, mierda; (2) vulg. (Bol: alt/vall): nekvalitní věc či událost; (3) vulg. (Bol:

Or): neplodná žena; (4) adj., lid. (Bol: vall): neoplodněné (vejce); ■ Syn.: collo1; (LM).

micha, adj/subst. (1) (← keč. michá, „šetřílek“) lid. (Bol: alt) viz: michalo,-a; (LM).

michalo, -a, adj/subst. (1) (← keč. michá, „šetřílek“) lid. (Bol: LP): šetřílek, šetřivý; ■ Syn.:

capicho,-a, capichón,-a, chiñi, michi1, chisqui, agarrete, amerrete, fierrobolsa, machete, taca,

tacataca; ■ Var.: micha; (LM).

micharse, zvrat. (1) (← keč. michá, „šetřílek“) lid. (Bol: alt): omezit se ve výdajích; (LM).

michi1, adj/subst. (1) (← keč. michá, „šetřílek, lakomý“) lid. (Bol) viz: michalo,-a; (2) adj., lid. (Bol):

odkazující na něco všedního či s nízkou hodnotou; (LM).

michi2, m. (1) (← keč. michi, misi, „kocour“) lid. (Bol: alt/(vall) viz: misi; (2) ~ ñawi (← keč. ñawi,

„oko“) lid. (Bol: LP) viz: misi ñawi; (3) mono ~, (Bol: llan): masožravý savec; ► měří až 50 cm; je

podobný opici; má načervenalou barvu, dlouhý a chápavý ocas, velké a kulaté oči uzpůsobené

k nočnímu vidění; žije na stromě, je samotář; živí se hmyzem, plody květů a nektarem; (4) ojos de ~,

lid. (Bol: LP) viz: misi ñawi; (LM).

micuy, f. (1) (← keč. mikhuy, „jídlo“); (2) chiri ~ (← keč. chiri, „chlad“) lid. (Bol: Cbb/Pt): studený

pokrm; ► lehký, podávaný jako svačina; (LM).

milla, f. (1) (← keč. millu, „sulfát“) lid. (Bol: alt/vall) viz: millu; (LM).

millma, f. (1) ~ barra (← keč. millma, „vlna“) (Bol: Or/Pt): místní ryzí stříbro; ► krystalizované

v překřížených nitkách; (3) ~ sitiquira (← keč. sitíkira, „cikáda“) ( Bol) viz: sitiquira; (LM).

millu, adj/subst. (1) m. (← keč. millu, „sulfát“) lid., (Bol: Or/Pt): ryzí sulfát z hliníku a draslíku; ►

užívá se při pohanských rituálech k zahnání nemocí či neštěstí, také k barvení látek a jako přírodní

medicína; (2) adj., lid. (Bol: alt/vall): osolený, solený (pokrm); ■ Var.: milla; (LM).

minca, m/f. (1) f. (← keč. minká, „bezplatná výpomoc“) lid. (Bol: alt/vall): společná práce

v andských oblastech; ► zejména v zemědělství či stavebnictví, se vzájemnou bezplatnou

výpomocí; pomocníci dostávají jídlo, pití a koku; ■ Syn.: ayni; (2) (Bol: Pt): pronájem dolu; (3) m.,

(Bol: Or/Pt): nájemník dolu; ► důl má pro vlastní nezávislou práci; ■ Var.: minga; (LM).

mincado, adj. (1) (← keč. minká, „bezplatná výpomoc“) (Bol: Pt): horník s pevným měsíčním

platem; (LM).

12

mincar, tr/intr. (1) tr. (← keč. minká, „bezplatná výpomoc“) lid. (Bol: alt/vall): svolat lid na

vzájemnou bezplatnou výpomoc; (2) intr., lid. (Bol: alt/vall): sejít se pro vzájemnou bezplatnou

výpomoc; (LM).

minga, f. (1) (← keč. minká, „bezplatná výpomoc“) (Bol: alt/StaCr/vall) viz: minca; (LM).

misa, adj. (1) (← keč. misi, michi, „kocour“) lid. (Bol: llan): odkazující na zelenou oční duhovku;

(LM).

misachico, m. (1) (← keč. chi, šp. misa, „mše“) (Bol: alt/vall): oslava mše; (LM).

misca, f. (1) (← keč. miskha) lid. (Bol: Valleg): první sklizeň; (LM).

misi, m/f. (1) m.(← keč. misi, michi, „kocour“) lid. (Bol: vall): ochočený kocour; (2) lid., (Bol): krátká

vázanka; ■ Syn.: gato; ■ Var.: michi2; (3) m./f., lid. (Bol): zelenooká či modrooká osoba; ■ Syn.:

cosilo,-a, misi ñawi, ojos de michi, ojos de gato; (4) ~ ñawi (← keč. ñawi, „oko“) (Bol) viz: ñawi

(LM).

mismiña, f. (1) (← keč. mismiy, „přeslice“) lid. (Bol: vall): nástroj k předení; ► s dlouhou a útlou holí

o délce asi 30 cm; (LM).

misqui, m., adj. (1) (← keč. miskí, „sladkost“) lid. (Bol: alt/vall): tuhý bonbón; ► většinou kulatý a

připevněný na plastové tyčce k uchycení; ■ Syn.: chamuña, misqui bola; (2) (Bol: alt/vall): med; ►

včelí či z třtinového cukru; (3) adj., lid. (Bol: alt/vall): chutný, lahodný; (4) lid. (Bol: alt/vall):

sladký; (5) ~ bola, lid. (Bol: alt/vall) viz: misqui; (6) ~ queta (← keč. qíta, „kapalná látka“) (Bol)

viz: queta; (7) ~ simi (← keč. simi, „ústa“) (Bol) viz: simi; (LM).

misquinco, m. (1) (← keč. miskí, „sladkost“) lid. (Bol: vall) viz: mocochinchi; (LM).

misquincho, m. (1) (← keč. miskínchu, „přesládlý“) lid. (Bol: Valleg): alkoholický nápoj; ► ze

třtiny, vody, cukru a barviva; (LM).

misti, adj/subst. (1) m. (← keč. misti, „míšenec“) (Bol: alt): kříženec velblouda; ► potomek alpaky a

lamy; (2) adj/subst., lid. (Bol): potomek Španělů; (3) (← šp. mestizo) lid. (Bol: LP): míšenec; (LM).

mita, f. (1) (← keč. mitá, „pracovní směna“) (Bol): pracovní systém; ► za dob kolonií, kdy

domorodci chodili do dolů na směny po 4 nebo 6 měsíců v roce; (2) (Bol): pracovní doba horníků po

třech osmihodinových směnách; (3) (Bol: Or/Pt): horníkova denní mzda; (4) (Bol: Cbb/Yungas):

sklizeň koky; (LM).

mitani, f. (1) (← keč. mitá, „pracovní směna“) (Bol): domorodá služka; ► sloužila za koloniální

doby; (LM).

mitayo, m. (1) (← keč. mitáyuq, „pracovník na směnný provoz“) (Bol): domorodý horník; ►

vylosovaný domorodci z určité oblasti; (2) (Bol: LP): otrok; ► zastávající zemědělské a domácí

práce; (3) lid. (Bol: alt/Cbb): pracovník na směnný provoz; (LM).

moco, m. (1) (← keč. muqu, „kloub, výrůstek“) lid. (Bol: alt/Cbb): koleno; ■ Syn.: bisagra; (2) ~ alco

(← keč. alqu, „pes“) (Bol) viz: alco; (3) ~ bandola, lid., hanl. (Bol: Cbb): malý a nadšený člověk;

(4) ~ cara (← keč. qára, „nahý, odhalený“) lid. (Bol: alt): krajan; ► pochází z kantonu Mocomoco

a okresu Potosí, kde se nosí kraťasy nad kolena; (5) ~ tullu (← keč. tullu, „kost“) (Bol) viz: tullu; (6)

~ tunasa (← keč. túna, „malý“) lid., hanl. (Bol: alt): tlouštík, tlusťoch; ■ Syn.: moroco; (7) cara ~

(← keč. qára, „nahý, odhalený“) lid. (Bol: alt/vall): krajan; ► pochází z oblasti Chuquisaca, kde se

nosí kraťasy ke kolenům; (8) waca ~, -a (← keč. waka, „hovězí“) (Bol): řezník; ■ Syn.: aychariche,

mañaso, camalero,-a, matancero,-a, matarife; (LM).

moco, -a, adj/subst. (1) (← keč. muqu, „kloub, výrůstek“) lid., hanl. (Bol: alt/vall): prcek, špunt; ■

Syn.: moco alco, watoco, chinchón, petiso,-a; (LM).

mocochar, intr. (1) (← keč. muquchay, „zauzlovat“) lid. (Bol: alt): zauzlovat, dělat uzly; (LM).

mocochinchero, -a, m/f. (1) (← keč. muquchinchi, „vysušená broskev“) lid. (Bol: alt/vall): osoba

připravující a prodávající mocochinchi; (LM).

mocochinchi, m. (1) (← keč. muquchinchi) (Bol): vysušená broskev; ► sušená na slunci; slouží

k přípravě nealkoholických nápojů; ■ Syn.: misquinco, quisa; (2) lid. (Bol): nealkoholický nápoj; ►

připravuje se za varu mocochinchi, podává se se skořicí a cukrem; ■ Syn.: mocola, orejón; ■ Var.:

moconchinche; (LM).

mocola, f. (1) (← keč. muquchinchi) lid. (Bol: Cbb/Pt) viz: mocochinchi; (LM).

mocomoco, m. (1) (← keč. muqu, „výrůstek“) (Bol: LP): (1) rostlina; ► s tvrdou kůrou a spoustou

jedlých semínek; (2) (Bol: LP): plod rostliny mocomoco; (LM).

moconchinche, m. (1) (← keč. muquchinchi) lid. (Bol: alt/vall) viz: mocochinchi; (LM).

13

moconi, m. (1) (← keč. muqu, „kloub, výrůstek“); (2) ~ pinquillo (← keč. pinkillu, „velká flétna“)

(Bol) viz: pinquillo; (LM).

mochento, -a, adj/subst. (1) (← keč. muchi, „uher“) lid. (Bol: alt/vall): puberťák, puberťačka; ►

oslovení pro ty, co mají obličej plný uhrů; ■ Syn.: mochorara; (LM).

mocho, m. (1) (← keč. muchi) lid. (Bol): malý uher, uhřík; ► obyčejně se vyskytuje na obličeji či těle

adolescentů; bývá zarudlý, někdy hnisavý; vzniká ucpáním mazové žlázy; ■ Syn.: chimpu, suche,

puchichi; (LM).

mochorara, adj/subst. (1) (← keč. muchirara, „ten, kdo má uhry“) lid. (Bol: LP/Pt) viz: mochento,-a;

(2) adj., lid. (Bol: Yungas): osoba s jizvami po neštovicích; ■ Syn.: casca, tutado,-a; (LM).

molle, m. (1) (← keč. mulli) lid. (Bol): pepř růžový; ► měří až 8 metrů; kmen je pokrytý lepkavou

pryskyřicí, vydává silnou vůni pepře; plody jsou červené peckovice užívané jako náhrada pepře;

(LM).

¡moque!, citosl. (1) (← keč. muqíchiy, „vyvolat touhu“) lid. (Bol: alt/vall): mňam!; (LM).

moqueador, -a, adj/subst. (1) (← keč. muqíchiy, „vyvolat touhu“) lid. (Bol: alt): malý labužník

provokatér; (LM).

moquechir, tr. (1) hacer ~ (← keč. muqíchiy, „vyvolat touhu“) lid. (Bol: alt/vall): vyvolávat touhu po

jídle; (LM).

moroco, adj/subst. (1) m. (← keč. muruqú, „mlýnský kámen“) (Bol: alt/vall) viz: marán; (2) lid.

(Bol: alt/vall): klubko vlny; (3) ~s, lid., hum. (Bol: StaCr/Valleg): ženská lýtka; (4) adj/subst., lid.,

hanl. (Bol: alt): tlouštík, tlusťoch; ■ Syn.: moco tunasa; (5) adj., lid. (Bol: alt): pupkáč; (LM).

morocuda, f., adj. (1) (← keč. muruqú) (Bol: Cbb/Pt/StaCr): žena kulatých a svalnatých lýtek; (LM).

moroqueada, f. (1) (← keč. muruqú) lid. (Bol: Chuq): soutěž; ► dva muži pokládají jednu nohu

před a druhou za svého soupeře, pak se zabaleným kamenem tlučou holeně, svaly a lýtka, dokud

jeden ze soutěžících nespadne; (LM).

mosoj, m. (1) (← keč. musuq, „nový“); (2) ~ runa (← keč. runa, „lidé, člověk“) (Bol) viz: runa;

(LM).

mote, m. (1) (← keč. mutí, „vařená obilnina“) lid. (Bol): vařená kukuřice, hrách nebo bob; ► podává

se jako svačina nebo příloha k jiným jídlům, např. k charque; (2) lid. (Bol: alt/StaCr): druh jídla; ►

vařená kukuřice se sýrem, vajíčkem atd.; (3) pl., lid., hum. (Bol: alt): zuby; (4) ~ amarillo, lid. (Bol:

alt/vall): vařená kukuřice; ► podává se jako svačina nebo příloha k jiným jídlům; (5) como ~ , lid.

(Bol: LP): hojně; ■ Syn.: como chuño, a patadas; (6) chiri ~ (← keč. chiri, „chlad“) lid., hum. (Bol:

LP): krajan; ► pochází z kantonu Aucapata, provincie Muñecas a okresu La Paz, kteří jedí mote; (7)

ser agua de ~, lid., hum. (Bol: alt/vall): ignorovaný, opomíjený; ■ Syn.: ser jabón de olor; (8) llullu

~ (← keč. llullu, „výhonek“) (Bol: Cbb): výhonek koky; ► která plodí zhruba po dvou měsících po

každé sklizni; (LM).

moteroso, -a, adj/subst. (1) (← keč. muthu, „tupý“) lid. (Bol): osoba s poruchou výslovnosti; ►

způsobené výslovností mateřského jazyka; (LM).

moto, adj. (1) (← keč. muthu, „tupý“) lid. (Bol: alt/vall): řezný nástroj; ► například nůž bez ostří; ■

Syn.: motoso; (LM).

motoseo, -a, m. (1) (← keč. muthu, „tupý“) (Bol): porucha výslovnosti španělštiny; ► ovlivněná

mateřským jazykem Bolívie; ■ Syn.: motosidad; (LM).

motosidad, m. (1) (← keč. muthu, „tupý“) (Bol) viz: motoseo,-a; (LM).

motoso, adj. (1) (← keč. muthu, „tupý“) lid. (Bol) viz: moto; (LM).

moya, f. (1) (← keč. muyuy, „točit“) (Bol: Pt): otočení hornickým vrtákem; (2) (Bol: Pt): vibrace; ►

při drcení nerostů v dole; (3) (Bol: Pt): cloumání; ► vykolejeným povozem v dole; (LM).

moyar, tr. (1) (← keč. muyuy, „točit“) (Bol: Pt): otáčet hornickým vrtákem; ► zároveň také

doplňování vody k zabránění prachu a pro zchládnutí stroje; (2) (Bol: Pt): cloumat; ► vykolejeným

povozem v dole, aby se dostal zpět do kolejnic; (LM).

muchay, tr. (1) (← keč. mucháy) lid. (Bol: alt/vall): líbat; (LM).

mucu, m. (1) (← keč. mukú, „kukuřičná mouka“) lid. (Bol: alt/vall): dávka usušené kukuřičné

mouky; ► slouží k přípravě nápoje chicha; (2) lid. (Bol: Cbb/Pt): cukrářská žemle; ► z pšeničné

mouky, tuku a cukru; pečená v troubě, podávaná zejména o svátcích Všech svatých; (LM).

mucudor, -a, m/f. (1) (← keč. mukú, „kukuřičná mouka“) lid. (Bol: alt/vall): výrobce mucu; (LM).

14

mucuna, f. (1) (← keč. mukúy, „naslinit mouku“) lid. (Bol: Cbb/Pt/Or): pokrm; ► svačina

připravovaná z cukru nebo soli a ingredience zvané pito; (LM).

mucur, intr. (1) (← keč. mukúy, „naslinit mouku“) lid. (Bol: Valleg): připravit mucu; ► pro

následnou přípravu nápoje chicha; ■ Syn.: pataquear; (LM).

muju, adj/subst. (1) (← keč. muju, „semínko“); (2) cherle ~ (← keč. chílay, „zbavit lusků“) lid. (Bol:

Chuq): hubeňour; ■ Syn.: sullu; (LM).

mullpa, m/f. (1) f. (← keč. mullpha, „červotoč“) lid. (Bol: Valleg): prohnilé dříví; (2) m/f., lid. (Bol:

Valleg): osoba bez citu v končetinách; (LM).

mullu, m. (1) (← keč. mullu, „mořská škeble“) lid. (Bol: Chuq): talisman; ► pro lásku a bohatství;

vyroben z kovu, kosti nebo mastku; (LM).

munacha, m. (1) (← keč. munachiy, „zajistit přízeň“) lid. (Bol: LP) viz: munachi; (LM).

munachi, f. (1) (← keč. munachiy, „zajistit přízeň“) lid. (Bol: alt/vall): kamenný talisman; ►

představující souložící pár, symbolizující opětovanou lásku; ■ Var.: munacha; (2) warmi ~, lid.

(Bol: alt/vall): talisman; ► kovový či hliněný, má přilákat chtěnou osobu; (LM).

munanacu, citosl. (1) (← keč. munanaku, „milovat se“); (2) ¡donde hay ~, hay macanacu! (← keč.

maqanaku, „hádka“) lid. (Bol: Cbb): vyznání lásky; ► také často užíváno při hádkách; (LM).

munarar, intr. (1) (← keč. munaray, „chtít“) lid. (Bol: alt): polaskat, pohladit; ► zejména dítě; (LM).

muña, f. (1) (← keč. muña) (Bol): viz: muña-muña; (2) (Bol): keř Minthostachys mollis; ► dřevnatý

keř o výšce až 2 metry, velmi větvený, s vůní máty, oválnými plody a bílými květy, ceněný v

medicíně; (LM).

muña-muña, f. (1) (← keč. muña muña) (Bol): yzop lékařský; ► různé druhy keřů o velikosti asi do

1 metru; jsou velmi větvené, mají bílé květy a oválné plody; voní po mátě a jsou ceněné v medicíně;

usušené listy jsou přírodním repelentem; ■ Syn.: cowa1, muña; (LM).

muqueador, -a, m/f. (1) (← keč. mukúy, „naslinit mouku“) lid. (Bol: vall): výrobce mucu; ■ Syn.:

muquero,-a; (LM).

muquear, intr. (1) (← keč. mukúy, „naslinit mouku“) lid. (Bol: Pt/vall): upravit mouku; ► sežvýkat a

naslinit pro přípravu mucu; (LM).

muquero, -a, m/f. (1) (← keč. mukú, „nasliněná mouka“) lid. (Bol: Pt/vall) viz: muqueador,-a; (LM).

muru, m. (1) (← keč. muru, „zkrácená špička“) lid. (Bol: alt/vall): střih vlasů; ► sestříhání hlavy

kromě vrchní části, která zůstane delší; ■ Syn.: firpo; (2) lid. (Bol: vall): krátkovlasý muž; (3) ~

cullu (← keč. kúllu, „trup, dřevo“) (Bol) viz: cullu; (LM).

muspa, m/f. (1) (← keč. musphay, „zneklidnit se, pomást se“) lid. (Bol: Tj/Valleg): náměsíčný; (LM).

muspado, -a, adj. (1) (← keč. musphay, „zneklidnit se“) lid. (Bol: vall): zmatený, narušený (člověk);

(LM).

muspar, intr/zvrat. (1) (← keč. musphay, „zneklidnit se“) lid. (Bol: vall): zmást, narušit někoho; ■

Syn.: amoscar; (2) lid. (Bol: alt/vall): být náměsíčný; (3) zvrat., lid. (Bol: vall): být zmatený,

vyvedený z míry; ■ Syn.: amoscarse; (LM).

mutincha, f. (1) (← keč. mutí, „vařená obilnina“) lid. (Bol: LP): tlusťoška; (LM).

mutu, m. (1) (← keč. muthu, „neostrý“) (Bol: alt): obuvnické kladivo; (2) lid. (Bol): bezruká osoba; ■

Syn.: colo,-a, ñucu, chuto,-a, tuco,-a; (3) lid. (Bol: alt): bezocasé zvíře; ■ Syn.: witu; (LM).

muyu-muyu, m. (1) (← keč. muyu muyu, „závrať“) lid. (Bol: alt): zvířecí nemoc; ► hovězí a slepičí,

chození kolem sebe dokola; (2) lid. (Bol: alt/vall): závrať; (LM).

muyuna, f. (1) (← keč. muyuna, „disk“) lid. (Bol: Tj): kus dřeva, kamenu či hlíny; ► uvařený ve

tvaru disku, s dírou uprostřed pro uchycení přeslice; (LM).

15

2 N

¡nanaw!, citosl. (1) (← keč. ananay) (Bol: alt/vall) viz: ¡ananaw!; (LM).

nanay, m. (1) (← keč. nanay, „bolest“); (2) wasa ~ (← keč. wasa, „záda“) lid. (Bol: alt/vall): bolest

zad; (3) uma ~1 (← keč. uma, „hlava“) lid. (Bol: Pt): bolest hlavy; (4) uma ~

2, lid. (Bol: Chuq):

kolečka z brambor; ► dávají se na čelo pro snížení horečky; (LM).

nigua, adj/subst. (1) f. (← keč. niwa, „malý hmyz“) (Bol: StaCr): blecha písečná; ► vniká pod kůži

na nohou lidem i zvířatům; vyvolává vředy či gangrény; (2) (Bol: llan): strom Maytenus magnifolius;

► vysoký až 8 metrů; má zelené plody; roste v horských lesích a amazonském pralese; (3)

adj/subst., lid. (Bol: Tj): otravný člověk; ■ Syn.: curcuncho,-a1, nina-nina, jodiche; (4) hacerse ~,

lid. (Bol: Bn): narychlo odjet; ■ Syn.: hacerse bolas, hacerse gas, hacerse humo; (5) ¡tus ~s!, lid.

(Bol: llan): ani za nic!; ► kategorické odmítnutí; ■ Syn.: ¡por nada del mundo!; (LM).

nigüento, -a, adj. (1) (← keč. niwa, „typ hmyzu“) lid. (Bol: StaCr): zablešený; (LM).

nina, m. (1) (← keč. nina, „oheň“); (2) ~ pilco (← keč. pillku, „červený“) (Bol: vall) viz: pilco; (LM).

nina- nina, adj/subst. (1) f.(← keč. nina nina, „typ hmyzu“) (Bol): vosa; ► různé druhy až 5cm

dlouhé; žlutého či oranžového trupu a modrými či černými pruhy; (2) m., lid., hum. (Bol: LP):

záletník; (3) adj/subst., lid. (Bol: alt/vall): otravný člověk; ■ Syn.: curcuncho,-a1, nigua, jodiche; (4)

lid. (Bol: alt): kliďas, pohodář; (5) lid. (Bol: Cbb/Pt): zrzka, zrzek; ► se světle zrzavou barvou vlasů;

(6) lid. (Bol: Cbb/Pt): krutý, zvrhlý člověk; (LM).

ninri, m/f. (1) (← keč. ninri, „ucho“) lid., hanl. (Bol: alt/vall): člověk bez ucha; ■ Syn.: colo ninri; (2)

colo ~ (← keč. qhulu, „komu chybí část“) lid. (Bol) viz: ninri; (LM).

16

3 Ñ

ñacar, tr. (1) (← keč. ñakáy, „stáhnout z kůže“) lid. (Bol: alt/vall): stáhnout z kůže; (LM).

ñaña, m/f. (1) (← keč. ñaña) lid. (Bol: Cbb): sourozenec; (2) lid. (Bol: alt/vall): kamarád, přítel; ■

Syn.: masi, aparcero,-a, yunta; (LM).

ñañuchar, tr. (1) (← keč. ñañuchiy, „shodit, zhubnout“) lid. (Bol: alt/Cbb): ztenčit; (LM).

ñasca, adj/subst. (1) (← keč. ñasqá, „nos“) lid., hanl. (Bol: Cbb/Pt): osoba s malým nosem; ■ Syn.:

cuchi, ñasca plato, ñato,-a; (2) ~ plato, lid., hanl. (Bol) viz: ñasca; (LM).

ñawi, m. (1) (← keč. ñawi, „oko“) lid. (Bol: Cbb/Pt): oko; (2) banco ~(s), (Bol: Or/Pt): smolný

horník; ► podle pověsti nosí smůlu, kvůli němu mizí rudné žíly; (3) chasca ~ (← keč. cháska,

„hvězda, zašmodrchané vlasy“) lid. (Bol: alt/vall): osoba s velkými a pruhnutými řasami; (4) misi ~

(← keč. misi, „kocour“) lid. (Bol: vall): zelenooká či modrooká osoba; ■ Syn.: copsilo,-a, misi, ojos

de michi, ojos de gato; ■ Var.: michi ñawi; (5) puca ~ (← keč. puka, „červený“) lid. (Bol: Cbb):

osoba s červenýma očima; ► červenost oka způsobena nějakou infekcí či nevyspalostí; (6) salta ~

(s), lid. (Bol: Cbb/Pt): osoba obrovských očí; ■ Syn.: ñawilo,-a; (7) tawa ~ (← keč. tawa, „čtyři“)

lid., hum., hanl. (Bol: alt/vall): osoba užívající dalekohled; (8) toco ~ (← keč. túqu, „důlek“) lid.,

hum., hanl. (Bol: alt/Cbb): osoba s propadlýma očima; ■ Syn.: chuso,-a, toco, ojihondo; (9) uchu

luru ~ (← keč. uchu, „pálivá paprika“) lid. (Bol: Pt): osoba s červenýma očima; (10) waca ~1 (←

keč. waka, „kráva“) lid. (Bol: alt/Cbb): osoba velkých očí; (11) waca ~2 (← keč. waka, „kráva“) lid.

(Bol: alt/Cbb): osoba vypouklých očí; (12) wistu ~ (← keč. wistú, „zkřivený“) lid., hanl. (Bol:

alt/vall): šilhající osoba; ■ Syn.: lerco,-a, wistu ojo, birolo, bizcocho,-a; (LM).

ñawilo, -a, adj/subst. (1) (← keč. ñawilu, „oční“) lid. (Bol: Cbb/Pt): osoba velkých očí; (2) lid. (Bol:

Cbb/llan/Pt) viz: salta ñawi(s); (LM).

ñawpa, adj/subst. (← keč. ñawpa, „starý“) (1) lid. (Bol: alt/vall): stařík, stařenka; ■ Syn.: achojcha,

ancu, awicho,-a, awilo,-a, catu1, cayvo,-a, chullpa, cusu, quisa

1, bichoco,-a, vejestorio,-a, veteco,-a,

veterano,-a; (2) adj., lid. (Bol: alt/Cbb): starý krám; (3) lid. (Bol: alt/Cbb): dávný čas; (4) ~

herramienta, lid., hum. (Bol: LP): impotentní muž; (5) ~ tiempos, lid. (Bol: alt/vall): hrozně dávno;

■ Syn.: tiempo(s) de ñawpa; (6) estar sin ~, lid (Bol: alt): být švorc; ■ Syn.: estar cala, estar

calando, estar sin chala, estar wayra, no tener (ni) chala, no tener ni una ñawpa, no tener (ni)

wayra, estar a las pailas, estar aleteando, estar en cero, estar en la (cochina) calle, estar en la vía

(publica), estar limpio, estar sin (un) Cristo, estar sin (un) mango, estar sin (un) medio, estar sin

(un) quinto, estar sin (un) taco(s), estar yesca, no tener ni un cinco, no tener (ni) (un) Cristo, no

tener ni (un) medio, no tener ni (un) niquel, no tener (ni) (un) peso, no tener (ni) (un) quinto, no

tener (ni) (un) quivo, no tener (ni) (un) taco(s), tener los bolsillos silbando; (7) no tener ni una ~,

lid. (Bol: alt) viz: estar sin ñawpa; (8) ser del año de ~, lid. (Bol: alt/vall): být starý; (9) tiempo(s)

de ~, lid. (Bol: alt) viz: ñawpa tiempos; (LM).

ñojchu, m. (1) (← keč. ñuqchú) (Bol: alt/vall): bylinná rostlina; ► planá, z rodiny hluchavkovité;

(LM).

ñucu, m/f. (1) (← keč. ñukú) lid. (Bol): bezruká osoba; ■ Syn.: colo,-a, mutu, chuto,-a, tuco,-a;

(LM).

ñuñu, f. (1) (← keč. ñuñu, „mléčná žláza“) lid. (Bol: alt/vall): mléčná žláza; (2) pl., lid., vulg. (Bol:

alt/vall): ňadra; ■ Syn.: chuchu, limones, tetas; (3) lid. (Bol: Chuq): chůva; ■ Syn.: china, wawera,

cuidaniños; (4) ~ wawa (keč. wawa, „dítě, mimino“) lid. (Bol: alt/vall): kojenec; (LM).

ñuñumayu, f. (1) (← keč. ñuñumayu) (Bol: alt/vall): rostlina Solanum nitidum; ► její plody jsou

užívány jako barvivo; (LM).

ñuñur, intr. (1) (← keč. ñuñu, „mléčná žláza“) lid. (Bol): sát z prsu; ■ Syn.: chuchur; (LM).

ñusta, f. (1) (← keč. ñustá, „princezna“) (Bol): předkoloniální incká princezna; (2) (Bol): královna

plesu či jiné slavnosti; (LM).

ñutu, adj. (1) (← keč. ñutú, „rozmačkaný, rozdrcený“) lid. (Bol: alt/Tj): vlhký a pomletý; (2) lid.

(Bol: alt/vall): rozmačkaný pokrm, např. papa; (3) lid. (Bol: alt/Tj/Yungas): rozdrcený, rozlámaný na

kousky; (4) hacerse ~, lid. (Bol: alt): polámat se, rozbít se na kousky; ■ Syn.: hacerse añicos; (LM).

ñutur, tr. (1) (← keč. ñutúy, „rozdrtit, rozlámat“) lid. (Bol: alt/Valleg): rozemlít, rozdrtit; (2) lid.

(Bol: alt/vall): rozmačkat; (3) lid. (Bol: alt/vall): přetvořit na prach; (LM).

17

4 O

oca, f. (1) (← keč. uqa) (Bol): šťavel hlíznatý; ► bylina až 80 cm vysoká; (2) (Bol): hlíza šťavelu; ►

vařená je možná ke konzumaci; vyskytuje se v barvě růžové, žluté a bílé; (3) estar ~, lid. (Bol: alt):

být po uši zamilovaný; ■ Syn.: estar camote; (4) hacerse ~, lid. (Bol: alt): čekat do úmoru; ■ Syn.:

hacerse hongo; (LM).

ocara, m/f. (1) (← keč. juqára, „hluchý“) lid. (Bol: alt/Yungas) viz: jocara; (LM).

ocllar, tr. (1) (← keč. uqllay, „obejmout“) lid. (Bol: Tj) viz: ojllar; (LM).

oco1, m. (1) (← keč. uquti) (1) lid., vulg. (Bol: Tj) viz: ocoti; (LM).

oco2, m/f. (1) casi ~ (← keč. uquy, „nacpat se“) lid. (Bol: alt/vall): osoba pobírající výživné; ■ Syn.:

manca gasto; (LM).

ocolón, -a, adj/subst. (1) (← keč. uquy, „hltat“) lid., hanl. (Bol: Cbb): jedlík, žrout; ■ Syn.: tatón;

(LM).

ocollo, m. (1) (← keč. juqúllu) lid. (Bol: alt/vall) viz: jocollo; (LM).

ocote, m. (1) (← keč. uquti,) lid., vulg. (Bol: alt/vall) viz: ocoti; (LM).

ocoti, m. (1) (← keč. uquti) lid., vulg.(Bol: alt/vall): řitní otvor; ■ Syn.: chiti, ojete, seco; ■ Var.: oco,

ocote; (LM).

ojllar, tr/intr (1) tr. (← keč. uqllay, „obejmout“) lid. (Bol: alt/Bn): hýčkat, rozmazlovat; ■ Syn.:

awawachar; (2) intr., lid. (Bol: alt/Bn): setrvávat v posteli; ■ Var.: ocllar; (LM).

ojota, f., pl. (1) (← keč. usutá, „sandál“) (Bol: alt/vall): sandály; ► gumový či kožený; ■ Syn.:

jurcuta, ojotilla, abarca; (LM).

ojotero, -a, m/f. (1) (← keč. usutá, „sandál“) lid. (Bol: alt/vall): prodavač sandálů; (LM).

ojotilla, f., pl. (1) (← keč. jukúta) lid. (Bol: llan/LP/Pt/Valleg) viz: ojota; (LM).

ojotudo, -a, adj/subst. (1) m/f. (← keč. usutá, „sandál“) lid., hanl. (Bol: LP/Or): urbanizovaný

domorodec; ► vykonává zejména namáhavé práce; ■ Syn.: lari, runa, tata, tatala, abarcas, indio,-a,

indiaco,-a, janiwa, jaque; (2) adj/subst., lid., hanl. (Bol: LP/Or): sprosťák, hrubián, parchant; ■ Syn.:

callahuaya, inca, lari, runa, tara, tata, abarcas, campestre, indiaco,-a, indio,-a, janiwa; (LM); (3)

nosící sandály; (JD).

oncoy, m. (1) (← keč. uncuy, „nemoc“); (2) coya ~ (← keč. qhuya, „důl“) (Bol: Or/Pt): zaprášení plic;

► nemoc horníků; (LM).

opa, adj/subst (1) m/f.(← keč. upa, „němý“) lid. (Bol: alt/vall): němý člověk; (2) lid. (Bol: alt/llan):

hluchoněmý člověk; (3) lid., hanl., hum. (Bol) viz: opa parado,-a; (4) adj/subst., lid., hanl., hum.

(Bol): mentálně postižený; ■ Syn.: aopado,-a, opete, oponcio,-a; (5) ~ catari (← keč. katari, „plaz“)

(Bol) viz: catari; (6) ~ chiste, lid. (Bol: alt/vall): nevtipný žert; ■ Syn.: opería; (7) ~ parado,- a, lid.,

hanl., hum. (Bol: StaCr): hlupák, blbec, pitomec; ■ Syn.: aopado, cacha bola, ptoso,-a, etudo,-a, opa

parado,-a, opa zapallo, opete, oponcio,-a, taca uma, tacalo,-a, tapa2, tapalo,-a, waca bola(s), wayra

levas, aburrado,-a, acopaibado,-a, almailanas, azonzado,-a, cabezón, calzonazo,-a, gilado,-a,

gilberto,-a, gilorio,-a, menco,-a, sonco,-a; (8) ~ pícara, lid. (Bol: Bn): mazaný člověk; ► pro užitek

předstírá naivitu a nevědomost; ■ Syn.: opa catari, opa supay, mozquita muerta; (9) ~ siqui (← keč.

siki, „spodek, dno“) (Bol) viz: siqui1; (10) ~ supay (← keč. supay, „ďábel“) (Bol) viz: supay; (11) ~

zapallo (← keč. zapallu, „tykev“) (Bol) viz: zapallo; (12) quedarse ~, lid. (Bol: alt/vall): hodně se

divit; (LM).

opanga, adj/subst. (1) (← keč. upa, „němý“) lid. (Bol: llan) viz.: opazo,-a; (LM).

opazo, -a, m/f. (1) (← keč. upa, „němý“) lid., hanl. (Bol: StaCr) viz: opa parado,-a; (LM).

opear, tr. (1) (← keč. upa, „němý“) lid. (Bol): chovat se jako blbec; (2) lid. (Bol: alt/vall): rozptýlit se,

nechat se unést; (3) lid. (Bol: llan): říct blbost, kravinu; (LM).

opería, f. (1) (← keč. upa, „němý“) lid. (Bol: llan): omyl, chyba; (2) lid. (Bol: alt) viz: opa chiste; (3)

lid. (Bol): blbost, kravina; ■ Syn.: babosada; (4) lid. (Bol): banalita; ■ Syn.: puchualidad; (LM).

opete, adj/subst. (1) (← keč. upa, „němý“) lid., hanl., hum. (Bol): mentálně postižený člověk; ■ Syn.:

aopado,-a, opa, oponcio,-a; (2) lid., hanl., hum.: viz: opa parado,-a; (LM).

opificarse, zvrat. (1) (← keč. upa, „němý“) lid. (Bol: llan): zblbnout, zhloupnout; (LM).

oponcio, -a, adj/subst. (1) (← keč. upa, „němý“) lid., hanl., hum. (Bol: llan) viz: opete; (2) lid., hanl.,

hum. (Bol) viz: opa parado,-a; (LM).

18

oque, adj. (1) (← keč. uqi) lid. (Bol: alt/vall): šedivá, popelavě šedá; (LM).

orco1, adj., m. (1) (← keč. urqu, „chlapák“) (Bol: alt): zvíře samec; (2) ~ Micaela, lid. (Bol: vall):

mužatka; ■ Syn.: carimacho,-a, orcochi, amachada, machona, marimacho; (3) ~ motomoto, (Bol:

Cbb): strom Senna weddelliana; ► o výšce až 10 metrů; se žlutými květy a dřevitými plody; (LM).

orco2, m. (1) (← keč. urqu, „chlapák“) lid. (Bol: Chuq): hora, kopec; (LM).

orcochi, f., adj. (1) (← keč. urqu, „chlapák“) lid. (Bol: alt/vall/Yungas): mužatka; ■ Syn.: carimacho,-

a, orco1, orco Micaela, amachada, machona, marimacho; (2) lid. (Bol: alt): žena nepraktikující

domácí práce; ■ Syn.: cachocara; (3) lid. (Bol: alt): neplodná žena; (LM).

osocollo, m. (1) (← keč. juqúllu) lid. (Bol: Cbb) viz: jocollo; (LM).

19

5 P

pacay, m. (1) (← keč. paqay, „ovocný strom“) (Bol): stromy Inga; ► různé varianty stromů až 10 m

vysokých; mají bílé, sladké a pojidatelné plody; (2) (Bol): plod stromu pacay; (LM).

pacayal, m. (1) (← keč. paqay, „ovocný strom“) lid. (Bol: llan): oblast stromů pacay; (LM).

pachamama, f, (1) (← keč. pachamama, „matka přírody“) (Bol): božstvo úrody; (2) lid., hum., hanl.

(Bol): tlusťoška; (LM).

paco1, m., adj. (1) m. (← keč. páqu, „světlý“) (Bol: alt): minerální látka; ► oxidy a karbonáty

načervenalé barvy vyskytující se na povrchu země; (2) adj. (Bol): načervenalý; (LM).

paco2, m. (1) (← keč. paqu, „lama“) (Bol: alt): hybridní lama; ► s nestálými a zpětnými vlastnostmi;

od druhé generace se vrací ke zvláštnostem předchůdce; (LM).

pacochi, adj/subst. (1) m. (← keč. páqu, „světlý“) (Bol): tanec; ► z koloniální doby, zesměšňující

Španěly s šavlemi; tanečníci měli dlouhé a široké kraťase, bílé triko, světlou paruku a klobouk s pery

či helmu; do rytmu hudby mávali bílým kapesníkem a šavlí; (2) (Bol): folkloristická skladba; ►

hraje se v oblasti And a tančí se při ní tanec pacochi; (3) adj/subst., lid. (Bol: LP/Or): zrzek, zrzka;

(LM).

pacoma, f. (1) (← keč. paqumay, „zadržet, uvěznit“) lid. (Bol: alt/vall): sběr úrody; ► prováděný ve

dnech masopustu; (LM).

pajcha, f. (1) (← keč. paqcha, „vodopád“) lid. (Bol: Valleg): kaskáda, vodopád; (2) lid. (Bol: LP):

trus; (LM).

pajchar, tr. (1) (← keč. páqchiy, „mít sklon“) lid. (Bol: Valleg): naklonit, vychýlit; (2) lid. (Bol:

Valleg): ohnout, přehnout; (LM).

pajcharse, zvrat. (1) (← keč. paqcha, „vodopád“) lid. (Bol: LP): spadnout, upadnout; (2) lid. (Bol:

Cbb): pomočit se; (LM).

pajla, adj/subst. (1) f. (← keč. páqla, „pleš, lysina“) lid. (Bol: alt/vall): pleš, lysina; (2) m., lid. (Bol:

alt/vall): střih úplně nakrátko; ■ Syn.: muro, corte al ras; (3) adj., m., lid. (Bol): muž vyholený či

s vlasy nakrátko; ■ Syn.: cara peque, muro; (4) adj/subst., lid. (Bol: alt/vall): plešatý člověk; ■ Syn.:

aeropuerto de moscas, cara peque, chipe, chopochoro,-a, mocho,-a, murucuyá, pelado,-a; (LM).

pajlear, tr. (1) (← keč. páqla, „pleš, lysina“) lid. (Bol: alt): vystříhat, oholit; (LM).

pajpa, m/f. (1) f. (← keč. pájpa) (Bol: Cbb): strom agáve; ► kvete jen jednou za svou životnost;

užívá se v medicíně; ■ Syn.: abave; (2) m., (Bol: Cbb): rostlina Furcraea andina; ► má tvar růžice;

květy jsou malé a bílé; používá se v medicíně, výtažek z listů užíván jako prací prostředek; ■ Syn.:

cabuya, magüey blanco; (LM).

pajpaco, m. (1) (← keč. pajpaka) (Bol: alt/vall): sova pálená; (LM).

pajpaco, -a, m/f. (1) (← keč. páqpaku, „kecal, podvodník“) lid. (Bol): podvodný obchodník; ►

prodává na ulici zboží, kterému přisuzuje zázračné lékařské kvality díky využití exotických zvířat;

(LM).

pala, f. (1) (← keč. phala) (Bol: alt): dřevěná příčná flétna; ► užívaná pro folklor; podobá se pikole;

zvuk je ostrý a vibrující; (LM).

palca, f. (1) (← keč. palqa, „rozvětvení“) lid. (Bol): větvená část stromu; (2) lid. (Bol): větvení řeky,

rozcestí; (3) lid. (Bol: StaCr): rozeklaný jazyk; (4) lid. (Bol: alt): díra v oblečení; (5) (Bol: Or/Pt):

úhel spoje v hornictví; (6) lid. (Bol: llan): dřevěný nebo kovový prak; ■ Syn.: bodoquera; (7)

adj/subst., lid., hanl. (Bol: Yungas): osoba se zaječími rty; (8) lengua ~, lid. (Bol: llan): pomlouvač,

pomlouvačka; (9) quinsa ~ (← keč. kinsa, „tři“) lid. (Bol: Pt): pletený bič; ► s ovčími koženými

pásky, na jednom konci je držadlo a na druhém tři zapletené pásy; ■ Syn.: quimsa charaña; (LM).

palcudo, - a, adj/subst. (1) (← keč. palqa, „rozvětvení“) lid. (Bol: llan): dlouhán; (LM).

palla, f. (1) (← keč. pallay, „vybrat, sbírat“) (Bol: Or/Pt): výběr z vytěžených minerálů; ► provádějí

ho palliris; (2) (Bol: Chuq): ozdobné motivy či figury; ► na tkaninách domorodých aguayos či

chuspas; (3) (Bol): nejkrásnější žena; ► zvolená za doby Inků; obývala dvůr; (LM). pallado, -a, adj. (1) (← keč. pallay, „vybrat, sbírat“) (Bol: alt): vybraný kus horniny; ► již

ze zahozeného kusu; (LM).

pallador, m. (1) (← keč. pallay, „vybrat, sbírat“) (Bol: Or/Pt): sběratel kamenných kusů; ► určených

na vyvážku v dolech; ■ Syn.: pallero; (LM).

20

pallaco, m, (1) (← keč. pallaku, „sběr“) (Bol: Or/Pt): kamenný kus na vyvážku; (2) (Bol: Or/Pt):

zbytek odpadního kamene v dolech; (LM).

palla-palla, f. (1) (← keč. pallay, „vybrat, sbírat“) (Bol: LP): hudební nástroj; ► dechový, z andské

oblasti; tvořen z bambusových trubek; podle zvuku a velikosti se rozlišuje několik typů; ■ Syn.:

antara, ayarichi, sicu, sicuri, zampoña; (LM).

pallaquear, intr/tr. (1) (← keč. pallay, „vybrat, sbírat“) (Bol: Or/Pt): vybírat kamenné kusy; ► viz

též: pallador; ■ Syn.: pallar; (2) tr., lid. (Bol: vall): krást cizí úrodu; (LM). pallar, tr/intr. (1) tr. (← keč. pallay, „vybrat, sbírat“) lid. (Bol: Cbb/Pt/Tj): vybírat, sbírat; (2) lid.

(Bol: Cbb/Pt/Tj): sklízet, česat; ■ Syn.: apallar; (3) intr. (Bol: Or/Pt): vybírat kamenné kusy; ► viz

též: pallador; ■ Syn.: pallaquear; (LM).

pallero, m. (1) (← keč. pallay, „vybrat, sbírat“) (Bol: Or/Pt) viz: pallador; (LM).

palliri, f. (1) (← keč. pallay, „vybrat, sbírat“) (Bol: Or/Pt): třídící, vybírající žena; ► třídí užitečný

materiál z odpadních kamenů v dolech; (2) lid. (Bol: vall): česačka, sběratelka úrody; (LM).

pallpa, adj/subst. (1) (← keč. phallpa) lid. (Bol): bezzubý, bezzubá; ■ Syn.: abuelo; (LM).

palluquear, tr. (1) (← keč. pallay, „vybrat, sbírat“) lid. (Bol: Tj): sbírat, sklízet; (LM).

¡palomitay!, citosl. (1) (← esp. paloma, „holub“) lid. (Bol): miláčku, lásko, drahoušku; ■ Syn.:

¡chuncu!, chuncu palomita, ¡chunquitu!, ¡chunquituy!, colila2, ¡colilitay!, ¡mamacha!, ¡urpita!,

¡viditay!, ¡chaicita!, ¡mamacita!, ¡mamita!, palomita, vidita; (LM).

palta, f. (1) (← keč. palta, „avokádo“) (Bol): hruškovec přelahodný; ► ovocný strom o výšce od 10

do 15m se zelenožlutýmí květy; ■ Syn.: palto; (2) (Bol): hruška; ► plod hruškovce; ■ Var.: palto;

(LM). paltas, m/f., pl. (1) (← keč. palta, „avokádo“) vulg., hum. (Bol: alt/vall): mužská varlata; ■ Syn.:

chuwis, corotas, porongas, quisas, ritus, taca-tacas, cachinas, cawnas, guindas, pasas; (2) (Bol) viz:

paltón,-a; (LM).

palto, m. (1) (← keč. palta, „avokádo“) (Bol) viz: palta; (LM).

paltón, m. (1) (← keč. palta, „avokádo“) vulg. (Bol): muž velkých varlat; ■ Syn.: corotón, corotudo,

paltudo; (LM).

paltón, -a, adj/subst. (1) (← keč. palta, „avokádo“) vulg., hum. (Bol): hlupák, blbec, pitomec; ■ Syn.:

corotón,-a, corotudo,-a, paltón,-a, paltudo,-a, wallpón,-a, huevastián; (LM).

paltudo, m. (1) (← keč. palta, „avokádo“) vulg. (Bol) viz: paltón; (LM).

paltudo, -a, adj/subst. (1) (← keč. palta, „avokádo“) vulg., hum. (Bol: alt/vall) viz: paltón,-a; (LM).

pampa, f. (1) (← keč. pampa, „pláň, půda“) (Bol: alt/vall): pampa; (2) (Bol: Or/Pt): díra, dutina v

dolech; (3) ~ toco (← keč. túqu, „díra“) (Bol): díra, dutina; (4) ~ warmi (← keč. warmi, „žena“)

(Bol) viz: warmi; (5) cancha ~ (← keč. kancha, „prostor, areál“) (Bol: Pt): pláň minerálního odpadu;

(6) cara ~1 (← keč. qára, „holý“) lid. (Bol: alt/vall): bezvegetační prostor; (7) cara ~

2, lid. (Bol:

Pt/vall): půda, země; (8) hacer ~1, lid. (Bol: alt): srovnat hladinu řeky; (9) hacer ~

2, lid. (Bol: alt)

viz: pampear; (10) hacer ~3, lid. (Bol: LP): pomluvit, pomlouvat; (11) irse ~ abajo, lid. (Bol:

Valleg): umřít, skonat; ■ Syn.: estirar las patas, morguear; (LM).

pampacu, m. (1) (← keč. pámpaku, „zakopaný“) (Bol: alt/vall): vařený pokrm; ► z masa, brambor a

šťavelu a dalších ingrediencí; ■ Syn.: watía; (2) lid. (Bol: Cbb): skrytý včelí úl; (LM).

pampear, tr. (1) (← keč. pampa, „pláň, půda“) lid. (Bol: Cbb/LP/Valleg): vyhrát na plné čáře,

rozmetat soupeře; ■ Syn.: cospear, dar wasca, hacer tanta, hacer pampa, bolsear, chicotear, hacer

bolsa, hacer hincar; (LM).

pampita, citosl. (1) ¡por ahí ~s! (← keč. pampa, „pláň, půda“) lid. (Bol: alt/Cbb): tam někde; ►

neurčitá, utajovaná odpověď na otázku „Kde jsi byl“; ■ Syn.: ¡por ahí!; (LM).

pana, m. (1) (← keč. pana, „sestra“) lid. (Bol: LP): kamarád, přítel; ■ Syn.: cuate, cumpa; (LM).

panco, -a, adj. (1) (← keč. pánku, „mokrý, střežený“) lid. (Bol: Cbb/Valleg): smradlavý, smrdutý;

(LM).

papa, f. (1) (← keč. papa, „brambor“) (Bol): lilek brambor, brambor hlíznatý; (2) (Bol): hlíza

brambor; (3) ~ cati (← keč. qhati, „vařený neloupaný brambor“) lid. (Bol: Cbb/Or/Pt): vařený

neloupaný brambor; ■ Syn.: papa waycu, waycu, cati; (4) ~ del zorro, (Bol: Valleg): divoký

brambor; ■ Syn.: alco papa; (5) ~ imilla (← keč. imilla, „dívka, děvče“) lid. (Bol: alt/vall): malý

kulatý brambor; (6) ~ pica, lid. (Bol: Bn): vysušený brambor; ► užívá se v andské oblasti jako

základ nebo příloha k pokrmům; ■ Syn.: chuño; (7) ~ runa (← keč. runa, „člověk, osoba“) (Bol:

21

alt/vall): podlouhlý tmavý brambor; (8) ~ waycu (← keč. waykú, „vařený“) lid. (Bol: Or/Pt) viz:

papa cati; (9) ~ s a la huancaina, lid. (Bol: alt): pokrm; ► obložený talíř z brambor, salátu, vajíčka,

sýru, rajčat a omáčky; (10) ~ (s) uchu (← keč. uchu, „pálivý pepř“) (Bol) viz: uchu; (11) ají de ~,

(Bol): pikantní pokrm; ► z malých brambor, masa, cibule a koření; ■ Syn.: papa(s) uchu; (12) alco

~ (← keč. alqo, „pes“) (Bol:alt/vall) viz: papa del zorro; (13) ¡andate a sembrar ~s!, lid. (Bol: alt):

ale ne!; ■ Syn.: ¡andá(te) a freír monos!, ¡andate al diablo!, ¡andate a moler agua!; (14) como

costal de ~, lid. (Bol): prudce, ztěžka; (15) creerse la ~, lid. (Bol: LP): cítit se povýšeně; ■ Syn.:

creerse; (16) cuando las ~s queman, lid. (Bol: alt/vall): hoří, přituhuje; ► termín užívaný v situaci,

kdy je nutné udělat rozhodnutí; (17) de la ~1, lid. (Bol: alt): obrovský, mohutný; (18) de la ~

2, lid.

(Bol: alt): úžasný, perfektní; (19) jaya ~1 (← keč. jaya, „ostrý, hořký“) lid. (Bol: alt/Cbb): zhořklý

brambor; (20) jaya ~2, lid., hum. (Bol: Chuq): krajan; ► z oblasti Tarabuca z provincie Yamparáez a

kraje Sucre; (21) mandar a sembrar ~s, lid. (Bol: alt): důrazně odmítnout; ■ Syn.: mandar al tacho,

mandar a freír monos, mandar al diablo, mandar a moler agua, mandar a rodar; (22) ¡ni ~!, lid.

(Bol: alt/StaCr/vall): dej pokoj!; (23) no saber ni ~, lid. (Bo: alt): ignorovat, nevšímat si; (24) saco

de ~s1, lid., hum. (Bol: LP): zpomalený člověk; (25) saco de ~s

2, lid., hum. (Bol: LP): tlusťoch; (26)

tejwa ~ (← keč. tíqway, „oloupat“) lid. (Bol: Pt): krajan; ► pochází z kantonu Puna, provincie

Linares a kraje Potosí; ■ Syn.: tejwa chacallo; (27) tuna ~1 (← keč. túna, „malý, drobný“) lid. (Bol:

alt/vall): malý brambor; (28) tuna ~2, lid., hanl., hum. (Bol: alt): špunt, prťavec, prcek, škrček; ■

Syn.: chila, chiti, jocollo, tuna, chato,-a, petiso,-a; (LM).

papalisa, f. (1) (← keč. papalisa) (Bol): melok hlíznatý; ► bylina dorůstající až 30cm; se žlutými

květy; po uvaření jsou její hlízy jedlé; ■ Syn.: lisa, ulluco, meloco; (2) (Bol): hlíza z meloku; ■ Syn.:

lisa, ulluco, meloco; (3) ají de ~: pokrm; ► připravený z hlízy meloku, masa, papriky a kořením;

obzvláště je servírován s bramborem či rýží; ■ Syn.: ají de lisa; (LM).

papear, intr. (1) (← keč. papa, „brambor“) lid. (Bol: alt/Cbb): lhát; ■ Syn.: cawquear, chawquear,

casquear, mamar; (2) lid. (Bol: alt/Cbb): přehánět; ■ Syn.: cawquear, cotear, chawquear, casquear,

latear, mamar, mulear; (LM).

paposo, -a, adj/subst. (1) (← keč. papa, „brambor“) lid. (Bol: alt/vall): lhář, lhářka; ■ Syn.: cawca,

cawqueador,-a, cawquero,-a, cawquista, chawca, chawqueador, chawquero,-a, chawquista,

casquearo,-a, mamón,-a; (LM).

paquinucar, tr. (1) (← keč. pákinuqay) lid. (Bol: alt): rozbít na kousky; (LM).

pari, f. (1) (← keč. phara, „sražený“) lid. (Bol: alt/vall): sražená krev; ► vařená, dobytčí či ovčí;

používá se jako příloha k suchým pokrmům; ■ Syn.: llawar pari, wila pari; (2) wila ~, (Bol: alt/vall)

viz: pari; (LM).

parla, adj/subst. (1) (← keč. parlay, „mluvit“); (2) ~ simi (← keč. simi, „ústa“) (Bol) viz: simi; (LM).

parlacu, adj/subst. (1) (← keč. parlaku, „mluvčí“); (2) wasa ~ (← keč. wasa, „záda“) lid. (Bol: vall):

pomlouvač, pomlouvačka, drbna; ■ Syn.: wasa rimacu; (LM).

parlar, intr. (1) (← keč. parlay, „mluvit“) lid. (Bol: LP): mluvit, hovořit; (LM).

pasa, f. (1) (← keč. phasa) (Bol: alt/vall): vápenatý jíl; ► bílý a rozpuštěný ve slané vodě; podává se

k papa waycu nebo watía; (LM).

pasacana, f. (1) (← keč. phasakana) (Bol: alt/vall): plod z ulala; ► malý, jedlý, kulatý a zelený;

(LM).

pasanacu, m. (1) (← keč. pasanaku, „procházka“, šp. pasar) lid. (Bol): hra o peníze; ► vedoucí hry

sesbírá obnos peněz s týdenními či měsíčními příspěvky hráčů, který se pak rozdá podle losu

každému z hráčů; (LM).

pasancalla, f. (1) (← keč. phasanqalla) (Bol): popcorn; (LM).

pascana, f. (1) (← keč. paskana) lid. (Bol: llan/Tj): penzion, ubytovna; (2) lid. (Bol): odpočívadlo; ►

venkovní, nachází se u cest a většinou pod stromem; (LM).

pascanear, intr. (1) (← keč. paskana, „penzion, ubytování“) lid. (Bol: llan): zastavit se v penzionu či

na odpočívadle; ■ Syn.: pascar; (LM).

pascanero, -a, adj. (1) (← keč. paskana, „penzion, ubytování“) lid. (Bol: llan): dojídající; ► o ptáku

jedící zbytky na ulicích; (LM).

pascar, intr. (1) (← keč. paskana, „penzion, ubytování“) lid. (Bol: llan) viz: pascanear; (LM).

pascay, m. (1) arco ~ (← keč. phaskay, „odvázat, uvolnit“) (Bol: Pt): uvolněná část předmětu; ►

z vypůjčeného stříbrného luku či smyčce; (LM).

22

paspa, f., adj. (1) f. (← keč. páspa, „škrábnutí na těle“) lid. (Bol: alt/vall): omrzlina; ■ Syn.:

paspadura; (2) adj., lid., hanl. (Bol: alt/vall): šereda, ohava; (LM).

paspado, -a, adj. (1) (← keč. páspa, „škrábnutí na těle“) lid. (Bol: alt/Valleg): omrzlý (člověk); ■

Syn.: pasposo,-a; (LM).

paspadura, f. (1) (← keč. páspa, „škrábnutí na těle“) lid. (Bol: alt/vall) viz: paspa; (LM),

paspararse, zvrat. (1) (← keč. pásparay, „vysušit se, popraskat (pokožka)“) lid. (Bol: alt/Tj):

vytvořit si omrzliny; ■ Syn.: pasparse; (LM).

pasparse, zvrat. (1) (← keč. pásparay, „vysušit se, popraskat (pokožka)“) lid. (Bol: alt/Tj) viz:

paspararse; (LM).

pasposo, -a, adj. (1) (← keč. páspa, „škrábnutí na těle“) lid. (Bol: alt/vall) viz: paspado,-a; (LM).

pata1, adv. (1) (← keč. pata, „nahoře, nad“) lid. (Bol: alt/vall): na vrcholku, na výši; ► častá přípona

různých toponym; (2) ~ manca (← keč. manca, „hrnec, kastrol“) (Bol) viz: manca; (LM).

pata2, f. (1) (← keč. phatay, „bouchnout, prásknout“); (2) ~ manca

1 (← keč. manca, „hrnec, kastrol“)

(Bol) viz: manca; (LM).

patacar, intr. (1) (← keč. pátay, „trhat zuby“) lid. (Bol: llan) viz: pataquear; (LM).

patacha, f. (1) (← keč. patacha, „kladka“) (Bol: Or/Pt): stojka; ► zejména z eukalyptu; brání závalu

v dolech; (2) (Bol: Or/Pt): skalní dutina, bydloch; ► slouží k uchycení trámu; (3) (Bol: Or/Pt):

nášlapný výstupek v dole; (LM).

patachar, intr. (1) (← keč. patacha, „kladka“) (Bol: Or/Pt): položit podpěrné trámy; ■ Syn.:

callapear; (LM).

patanchado, -a, adj. (1) (← keč. patanchay, „dát nahoru“) lid. (Bol: LP): překlenující; (LM).

patanchar, tr/zvrat.. (1) (← keč. patanchay, „dát nahoru“) lid. (Bol: Or/Tj): položit na sporák; (2)

zvrat., lid. (Bol: Tj): naklonit se, nahnout se; (3) (Bol: Tj): dostat se do nepříjemné situace; (LM).

pataquear, intr. (1) (← keč. pátay, „trhat zuby“) lid. (Bol: Valleg): připravit mucu k výrobě

alkoholického nápoje chicha; ■ Syn.: mucur; ■ Var.: patacar; (LM).

patar, intr. (1) (← keč. phatay, „bouchnout, prasknout“) lid. (Bol: alt): bouchnout, vybouchnout;

(LM).

patasca, f. (1) (← keč. phatasqa, „roztržený“) (Bol: LP/Valleg): vařená kukuřice; (2) (Bol: llan):

hustá polévka; ► z prasečí nebo dobytčí hlavy, vařené kukuřice, pálivé cibule, soli a koření; (3) lid.

(Bol: StaCr): rvačka, bitka; ■ Syn.: champa, piña, piñadura, riña, trifulca; (4) lid. (Bol: Bn/Pt):

zmatek, chaos; ■ Syn.: champa, chenco, chipa, chiperío, pejtu, taku, chacota, despelote, quilombo;

(5) ~ uchu (← keč. uchu, „pálivá paprika“) (Bol) viz: uchu; ■ (6) ají de ~, (Bol): pokrm; ►

z jehněčího nebo vepřového masa, dušený na paprice a kukuřici; (LM).

¡paw!, citosl. (1) (← keč. paw) (Bol: alt): konec, hotovo!; ► výraz doprovází záporný posunek prsty;

(LM).

payco, m. (1) (← keč. payqu, „lékařská bylina“) (Bol: alt/vall): merlík vonný; ► trvalá aromatická

bylina o velikosti až 80 cm; používá se v přírodní medicíně pro své antiparazitické účinky; (LM).

pejtu, m. (1) (← keč. piqtu, „směs“) (Bol: alt/vall): suchý pokrm; ► z kousků masa, brambor, nudlí,

hráchu a koření; (2) lid. (Bol: alt): nepořádek; ■ Syn.: chenco, tapa1, cachivacherío; (3) lid. (Bol:

alt): zmatek, chaos; ■ Syn.: champa, chenco, chipa, chiperío, patasca, tacu, chacota, despelote,

quilombo; (4) ~ de habas, (Bol: alt/vall): pokrm; ► z vařených bobů, nakrájeného charque a trochou

vývaru; servíruje se s vařeným bramborem; ■ Syn.: habas pejtu; (5) habas ~, (Bol: alt/vall) viz:

pejtu de habas; ■ Var.: jawas pejtu; (LM).

pelequeñudo, -a, adj/subst. (1) (← keč. píqiña, „inteligence“) lid. (Bol: Cbb): inteligentní člověk;

(LM).

perca, m. (1) (← keč. pirqa) lid. (Bol: alt/vall): zeď; (2) lid. (Bol: alt/vall): kamenný plot či ohrada;

(3) lid. (Bol: alt/vall): hromada kamenů; ■ Var.: pirca; (4) ~ tajlle (← keč. táqlli, „rána dlaní“)

(Bol) viz: tajlle; (LM).

percar, intr/tr. (1) intr. (← keč. pirqay, „postavit zeď“) lid. (Bol: alt/Cbb): postavit kamennou zeď; (2)

tr., lid. (Bol: alt): oplotit kamenem; (3) lid. (Bol: alt/vall): vyčistit pracoviště od kamení; ■ Syn.:

apircar; ■ Var.: pircar; (LM).

perquiri, m. (1) (← keč. pirqay, „postavit zeď“) lid. (Bol: alt): zedník; ■ Syn.: perca tajlle, albaco,

alvarado; (LM).

23

pesco, m. (1) (← keč. písqu, „papoušek“) lid., vulg. (Bol: alt/vall) viz: poronga; (2) ~ manchachi (←

keč. manchhachiy, „vylekat“) (Bol) viz: manchachi; (3) ~ manchachina (← keč. manchhachina,

„lekající osoba“) (Bol) viz: manchachina; (4) ~ runtu (← keč. runtu, „vejce“) (Bol) viz: runtu; (5)

lata ~, lid., hum. (Bol: alt/vall): letadlo; (LM).

pesqueri, m/f. (1) (← keč. písqu,, „papoušek“) lid. (Bol: alt/vall): osoba lekající ptáky; ■ Syn.:

pesquero; (LM).

pesquero, a, m/f. (1) (← keč. písqu,, „papoušek“) lid. (Bol: Chuq): prodejce papoušků; (2) lid. (Bol:

Chuq): osoba lekající ptáky; ■ Syn.: pesqueri; (LM).

pichana, f. (1) (← keč. pichana, „koště“) lid. (Bol: Cbb/Or/Pt): koště, smeták; (LM).

pichanero, m. (1) (← keč. pichana, „koště“) lid. (Bol: Valleg): držadlo u smetáku; (LM).

pichara, f. (1) (← keč. picharay, „čistit“) lid. (Bol: vall): očarování; ► rituální zvyky prováděné

k uzdravení člověka, např. vyhození oblečení ven do ulic; (LM).

pichará, f. (1) (← keč. picharay, „čistit“) lid. (Bol: StaCr) viz: pichara; ► výraz používaný

především v oblasti Chiquitanía; (LM).

pichararse, zvrat. (1) (← keč. picharay, „čistit“) lid. (Bol: alt): čistit si nos; (LM).

picharear, tr. (1) (← keč. picharay, „čistit“) lid. (Bol: Valleg): očarovat; ■ Syn.: laycar; (LM).

picharero, -a, m/f. (1) (← keč. picharay, „čistit“) lid. (Bol: StaCr/Valleg): léčitel, mastičkář; ► výraz

používaný především v oblasti Chiquitanía; ■ Syn.: aysiri, layca, laycasiri; (LM).

pichi1, adj/subst/citosl. (1) m. (← keč. phichilu, „penis“) lid., vulg. (Bol) viz: pesco; (2) adj/subst., lid.,

vulg. (Bol: alt/Bn): opilec, ochlasta, ožrala; ■ Syn.: verga; (3) citosl. (Bol: StaCr): aa, čurů; ► výraz

používá dítě chtějící čurat; ■ Syn.: ¡pis!; (4) (Bol: StaCr): aa, čurů; ► pobídka rodiče, aby se dítě

vyčuralo; ■ Syn.: ¡pis!; (5) vulg. (Bol): dej pokoj, jdi do háje; (6) ~ de mono, (Bol: StaCr): divoká

včela; (7) chupa ~, lid., vulg. (Bol: Bn/LP): pochlebovat, zalichotit; ■ Syn.: lambeculo; (LM).

pichi2, f. (1) (← keč. pisi, „troška“) (Bol) viz: pichicata; (LM).

pichicata, f. (1) (← keč. pisi, „troška“) (Bol): sulfát z kokainu; ■ Syn.: chuño, pasta; ■ Var.: pichi2;

(LM).

pichicatería, f. (1) (← keč. pisi, „troška“) lid. (Bol): prodejna kokainu; (2) lid. (Bol: alt): trh

s rituálními výrobky; (LM).

pichicatero, -a, adj/subst. (1) (← keč. pisi, „troška“) lid. (Bol): výrobce kokainu, obchodník s

kokainem; (2) lid. (Bol): uživatel drog; (3) lid. (Bol: alt): obchodník s rituálními výrobky; (4) adj.

(Bol): kokainový (obchod); (LM).

pichico, m. (1) (← keč. pichiw, „papoušek“) vulg. (Bol: Bn) viz: pichilo; (LM).

pichicote, -a, adj. (1) (← keč. pisi, „troška“) lid. (Bol: Bn): lakomý, skoupý; (LM).

pichicho, m. (1) (← keč. pichiw, „papoušek“) vulg. (Bol: alt) viz: pichilo; (LM).

pichica, f., pl. (1) f., pl. (← keč. phichika, „cop vlasů“) lid. (Bol: alt/vall): cop, copánek; ■ Syn.:

chanecas; (2) f., lid. (Bol): ozdobný pletený copánek; (LM).

pichilo, m. (1) (← keč. phichiw, „papoušek“) vulg. (Bol) viz: pesco; ■ Var.: pichico, pichicho,

pichingo; (LM).

pichilulo, -a, adj/subst. (1) (← keč. phichiw, „papoušek“) lid. (Bol: vall) viz: pichirulo; (LM).

pichingo, m. (1) (← keč. phichilu, „penis“) vulg. (Bol: Cbb) viz: pichilo; (LM).

pichipán, m/f. (1) m. (← keč. pichiw, „papoušek“) vulg. (Bol: Bn): homouš, buzerant, lesba; ■ Syn.:

pichipón; (2) f., vulg. (Bol: Bn): lesba; (LM).

pichipón, m. (1) (← keč. pichiw, „papoušek“) vulg. (Bol: Bn) viz: pichipán; (LM).

pichiri, m/f. (1) (← keč. pichay, „zamést“) lid. (Bol: alt): městský uklízeč; (LM).

pichiruchada, f. (1) (← keč. phichitanka, „vrabec“) lid. (Bol: llan/LP): triviálnost, zanedbatelnost,

banalita; ■ Syn.: burrera, macana, papada, pavada, pigricia, pistola, vaina; (LM).

pichiruchi, adj/subst. (1) (← keč. phichitanka, „vrabec“) lid., hum., hanl. (Bol): člověk nedůležitý,

k ničemu, nicota; (LM).

pichirulo, -a, adj/subst. (1) (← keč. phichitanka, „vrabec“) lid. (Bol: vall): špunt, prťavec; ■ Var.:

pichilulo,-a; (LM).

pichitanca, adj/subst. (1) m/f. (← keč. phichitanka, „vrabec“) (Bol): vrabec americký; ► měří až 15

cm; má tmavě hnědé zbarvení, černé pruhy a bílé břicho; (2) adj/subst., lid. (Bol): štíhlá osoba; ■

Syn.: cancao, cara lawa, caspi, chala, charque, charquilo,-a, chojro,-a, silwicuro, tullu, tullu pico,

24

banana, cigarrillo, comenunca, costilludo,-a, flacuchento,-a, hilo, hueso, tallarín, waliflaquito,-a;

(3) lid. (Bol: Cbb): tancující a poskakující osoba; ■ Var.: pichitanga; (LM).

pichitanga, adj/subst. (1) (← keč. phichitanka, „vrabec“) (Bol) viz: pichitanca; (LM).

picho, m. (1) (← keč. phichu, „zamotaný pramen vlasů“) lid. (Bol: Tj): utěrka; (LM).

pijchar, intr. (1) (← keč. pijchay) (Bol): odšťavnit listy koky; ► pro lepší chuť a vytvoření chemické

reakce alkaloidu se šťáva míchá s produktem zvaným llijta; ■ Syn.: acullicar, coquear; ■ Var.:

pijchear; (LM).

pijchear, intr. (1) (← keč. pijchay) lid. (Bol: alt/vall) viz: pijchar; (LM).

pijcheada, f. (1) (← keč. pijchu) (Bol): odšťavnění listů koky; ► pro lepší chuť a vytvoření chemické

reakce alkaloidu se šťáva míchá s produktem zvaným llijta; ■ Syn.: aculli, acullico, coqueada,

coqueo, pijcho; (LM).

pijcho, m. (1) (← keč. pijchu) lid. (Bol): odštavněný list koky; ■ Syn.: aculli, acullico, boleo; (2) lid.

(Bol) viz: pijcheada; (LM).

pilco, m. (1) (← keč. pillku, „červený“); (2) nina ~ (← keč. nina, „oheň“) (Bol: vall): papoušek; ►

barevný, pobývá v údolí; (LM).

pillu, m. (1) (← keč. pillu) (Bol): koruna, girlanda; ► z květů, ovoce nebo listů; dává se na hlavu či

krk osoby; vyjadřuje ocenění nebo odlišnost; (LM).

pillucu, m. (1) (← keč. pilluku) lid. (Bol: alt/vall): korunování osoby korunou či girlandou; (LM).

pina, m. (1) (← keč. phina, „kupa věcí“) (Bol: vall): skladiště, odkladiště; ► v kukuřičném poli;

sloužící pro dočasné uložení sklizené kukuřice; (LM).

pinquillo, adj/subst. (1) m. (← keč. pinkillu) (Bol: alt/vall): andský dechový nástroj; ► z rákosí, o

délce 35 až 40 cm; (2) vulg., hum. (Bol: alt) viz: poronga; (3) adj., lid. (Bol): úzké, obtáhlé

(kalhoty); (4) ~ carnavalero, (Bol: alt): karnevalový dechový nástroj; (5) ~ comanche, (Bol: alt):

dechový nástroj; ► využívající se o karnevalech nebo challas; (6) ~ pacochi, (← aim. paquchi,

„domorodý tanec“) (Bol: alt): dechový nástroj; ► používaný v oblasti Omasuyos a kraji La Paz;

doprovází tanec pacochi; (7) ~ porteño, (Bol): dechový nástroj; ► využívaný mládeží; doprovází

wancaras při nočních tancích za deště; (8) alma ~1, (Bol: alt): dechový nástroj; ► sloužící během

svátku Všech Svatých; (9) alma ~2, lid., hum. (Bol: alt): hubeňour, vychrtlík; (10) moconi ~ (← keč.

muqu, „uzel, kloub“) (Bol: alt): dechový nástroj; ► s šesti dírkami a spojem uprostřed; (LM).

pinquina, m. (1) (← keč. phinkina, „vyskočit“) lid. (Bol: Valleg): průchod v plotě; ► jedná se o

speciální plot, který má spodní polovinu utvořenou z pevných kůlů a horní pohyblivá část je z větví;

(2) lid. (Bol: Valleg): kamenná cestička přes řeku; (LM).

piña, f., adj. (1) f. (← keč. phiña, „hněv“) lid. (Bol: LP): souboj, hádka; ■ Syn.: champa, patasca,

piñadura, riña, trifulca; (2) lid. (Bol: LP): výprask, nářez; ■ Syn.: piñadura; (3) adj., lid. (Bol: LP):

nahněvaný, rozzlobený, naštvaný; (LM).

piñaco,-a, adj/subst. (1) (← keč. phiña, „hněv“) lid. (Bol: LP): bitkař, rváč; ■ Syn.: chuñador,

piñador,-a, moqueteador,-a; (LM).

piñada, f. (1) (← keč. phiña, „hněv“) lid. (Bol): rána pěstí; ■ Syn.: chancacazo, chuñazo, piñazo;

(LM).

piñador, -a, adj/subst. (1) (← keč. phiña, „hněv“) lid. (Bol: LP) viz: piñaco; (LM).

piñadura, f. (1) (← keč. phiña, „hněv“) lid. (Bol: LP): souboj, hádka; ■ Syn.: champa, patasca, piña,

riña, trifulca; (2) lid. (Bol: LP): výprask, nářez; ■ Syn.: piña; (LM).

piñar, tr/zvrat. (1) tr. (← keč. phiña, „hněv“) lid. (Bol: alt): dát ránu pěstí; ■ Syn.: chuñear, quisñir;

(2) zvrat., lid. (Bol): bít se pěstmi; ■ Syn.: chuñear, quisñir; (LM).

piñazo, m. (1) (← keč. phiña, „hněv“) lid. (Bol: LP) viz: piñada; (LM).

piqui, m. (1) (← keč. piki, „blecha“) (Bol: alt/vall): blecha; (2) ~ wasi (← keč. wasi, „dům“) (Bol)

viz: wasi; (3) ~ chaqui (← keč. chaki, „chodidlo“) (Bol) viz: chaqui2; (4) ~ siqui (← keč. siki,

„základ“) (Bol) viz: siqui1; (LM).

piquichaqui, m. (1) (← keč. pichay, „zamést“) (Bol: Valleg): keřík; ► s malými a úzkými listy

využívanými jako koště; stonek i listy jsou hořké; (LM).

pirca, f. (1) (← keč. pirqa, „zeď“) lid. (Bol: alt/vall) viz: perca; (LM).

pircar, tr. (1) (← keč. pirqa, „zeď“) lid. (Bol: LP/Or) viz: percar; (LM).

pirgua, f. (1) (← keč. pirwa, „přístřešek“) lid. (Bol: alt/vall) viz: pirwa; (LM).

25

piri, m. (1) (← keč. phiri) lid. (Bol: alt/vall): kašovitý pokrm; ► z mouky, opečené kukuřice, tuku,

vody, soli, cukru a sýru; (2) hacerse ~, lid. (Bol: alt/vall): roztříštit se; (LM).

pirpintearse, zvrat. (1) (← keč. pillpuntu, „motýl“) lid. (Bol: Valleg): shnít, zkazit se; (LM).

pirpinto, m. (1) (← keč. pillpintu) (Bol: alt/vall): škodlivý motýl; (LM).

pirwa, f. (1) (← keč. pirwa) lid. (Bol: alt/vall): vesnický přístřešek na plodiny; ■ Var.: pirgua; (LM).

pisacoca, m. (1) (← keč. kuka, šp. pisar, „koka“) lid. (Bol): šlapající člověk; ► ušlapuje směs listů

z koky a kerosinu během procesu přípravy kokainového základu; ■ Syn.: pisador; (LM).

pisu, f. (1) (← keč. phisu, „váha, tíha“); (2) ~ siqui (← keč. siqui, „základ“, šp. „peso“) (Bol) viz:

siqui1; (LM).

pitada, f. (1) (← keč. pitay, „kouřit“) lid. (Bol: altip/Cbb): potáhnutí z cigarety; (LM).

pitanaco, m. (1) (← keč. pitanaku, „kouření“) lid. (Bol: Valleg): kuřák; (LM).

pitar, intr/tr. (1) intr. (← keč. pitay, „kouřit“) lid. (Bol: alt/vall): potáhnout si z cigarety; ► většinou

bez vdechnutí kouře; ■ Var.: pitear; (2) tr., lid. (Bol: llan): podvádět, oklamat; ■ Syn.: fumar; (LM).

piteador, -a, m/f. (1) (← keč. pitay, „kouřit“) lid. (Bol): kuřák marihuany; ■ Syn.: pitillero,-a; (LM).

pitear, intr. (1) (← keč. pitay, „kouřit“) lid. (Bol: alt/vall) viz: pitar; (LM).

pitillería, f. (1) (← keč. pitay, „kouřit“) lid. (Bol): kouření marihuany; (LM).

pitillero, a, m/f. (1) (← keč. pitay, „kouřit“) lid. (Bol) viz: piteador,-a; (2) lid. (Bol): výrobce a

prodejce cigaret z marihuany; (LM).

pitillo, m. (1) (← keč. pitay, „kouřit“) lid. (Bol): cigareta z marihuany; (LM).

pitir, tr/zvrat. (1) tr. (← keč. pítiy) lid. (Bol: Cbb/Pt/Tj): roztrhnout nit, laso nebo šňůru; (2) zvrat.,

lid. (Bol: Cbb/Pt/Tj): roztrhnout se, poničit se; (LM).

pito, m. (1) (← keč. pitu) (Bol): cereální pokrm; ► konzumuje se jako teplý nápoj, s cukrem a vodou;

■ Syn.: jacu; (2) ~ de cañawa (← keč. kañawa) (Bol): pražená mouka z rostliny cañawa; (3) estar

hecho ~, lid. (Bol): být zničený, rozbitý; ■ Syn.: estar hecho bolsa, estar hecho trapo; (4) hacer ~,

lid. (Bol): zničit, rozbít; ■ Syn.: bolsear, hacer bolsa, hacer pelota, hacer trapo; (5) taco ~ (← keč.

thaqu, „obecný“) lid. (Bol: Chuq): krajan; ► osoba pocházející z provincie Tomina a kraje

Chuquisaca; (LM).

polcos, m/f. (1) m. (← keč. púllqu) lid. (Bol: alt/vall): vlněné kojenecké botky; (2) lid. (Bol: Chuq):

boty; ► barevné a vlněné; užívají se při tanci pujllay; (3) m/f., lid., hum. (Bol: LP): osoba s malýma

nohama; (LM).

pongo, m. (1) (← keč. punku, „dveře“) (Bol): sluha, služebník; ► andský venkovan, pracující jako

sluha až do poloviny 20. století; (LM).

poque, m. (1) (← keč. púqi) lid. (Bol: alt): pískový bílý jíl; ► čistí mastnotu z hrnců; (LM).

poro, m. (1) (← keč. puru) (Bol: llan/Tj/Valleg): nádoba na maté; (2) (Bol: llan): mísa z plodu

porongo; ► k pití nápoje chicha nebo k přelití nápojů; ■ Syn.: porongo, tutuma; (LM).

poronga, f. (1) (← keč. púrunku, „ úzký džbán“) vulg., hum. (Bol: LP): penis, pták, péro, klacek; ■

Syn.: chiti, cóndor, llocalla, pinquillo, acordeón, cabezón, chico, mondongo, muchacho, nervio,

obelisco, paloma; (LM).

porongas, f., pl. (1) (← keč. púrunku, „ úzký džbán“) vulg., hum. (Bol: Tj): mužská varlata; ■ Syn.:

chuwis, corotas, paltas, quisas, ritus, taca-tacas, cachinas, cawnas, guindas, pasas; (LM).

porongo, m. (1) (← keč. púrunku, „ úzký džbán“) (Bol: Cbb/llan/Tj/Valleg): hliněná nádoba; ►

určená k pití vody, vína nebo nápoje chicha; (2) (Bol): popínavá rostlina; ► Lagenaria vulgaris, má

zelenou barvu, velké listy a plody podobné malé dýni; (3) (Bol): dýně rostliny porongo; (4) (Bol:

Cbb/llan/Valleg): mísa z dýně porongo; ■ Syn.: poro, tutuma; (LM).

poroto, m. (1) (← keč. purutu) (Bol): fazol zahradní; (2) (Bol): semínko fazole; (3) apuntarse un ~1,

lid. (Bol: Cbb/LP/vall): učinit náležité rozhodnutí, najít vhodné řešení; ■ Syn.: ganarse un poroto,

achuntar; (4) apuntarse un ~2, lid. (Bol: Cbb/LP/vall): náhodně najít či získat něco; ■ Syn.: ganarse

un poroto, achuntar; (5) ganarse un ~1, lid. (Bol: Cbb/LP/vall) viz: apuntarse un poroto

1; (6)

ganarse un ~2, lid. (Bol: Cbb/LP/vall) viz: apuntarse un poroto

2; (7) sacha ~ (← keč. sachá,

„strom, keř“) (Bol: Chuq): různé druhy kapary; ► Capparis salicifolia, Capparis speciosa, Capparis

tweediana; stromy či keře až 7m vysoké; s velkými nápadnými květy; odvar z listů je užíván

v medicíně jako sedativum; ■ Syn.: coca de cabra, sacha sandía; (LM).

posco, m. (1) (← keč. púsqu, „kvašený“); (2) ~ api (← keč. api, „kukuřičná kaše“) (Bol) viz: api;

(LM).

26

puca, m., adj. (1) (← keč. puka, „červený“) lid. (Bol: alt/vall): červená barva; (2) ~ cunca (← keč.

kunka, „krk“) (Bol) viz: cunca; (3) ~ ñawi (← keč. ñawi, „oko“) (Bol) viz: ñawi; (4) ~ senca (←

keč. sinqa, „nos“) (Bol) viz: senca; (LM).

pucacapa, f. (1) (← keč. puka, „červený“) (Bol: alt/vall): piroh; ► kulatého tvaru, plněný sýrem,

vajíčkem, olivami, cibulí a okořeněný paprikou; (2) (Bol: StaCr): druh rajčete; ► Licopersicum sp;

(LM).

pucara, f. (1) (← keč. pukara, „síla“) (Bol: alt): kamenná tvrz; (LM).

pucareño, a, adj/subst. (1) (← keč. pukara, „síla“) lid. (Bol: Valleg): krajan; ► z kantonu Pucara,

provincie Vallegrande a kraje Santa Cruz; (LM).

pucho, adj/subst. (1) m. (← keč. puchu, „přebytek“) lid. (Bol): zbytek jídla či pití; (2) lid. (Bol):

cigareta; (3) lid. (Bol): nedopalek cigarety; (4) lid. (Bol: alt/llan/Yungas): nedojedený zbytek na

talíři; (5) lid. (Bol: alt/Yungas): usazenina, sedlina; (6) lid. (Bol: Tj): opuštěná žena; (7) ~ de

duende, lid. (Bol: Valleg): první polibek; (8) acullico ~, lid. (Bol: alt/vall): předpracovní porada; ►

během ní se kouří cigarety a žvýkají se lístky koky; (9) al ~1, lid. (Bol): okamžitě, v tu ránu; ■ Syn.:

sobre el pucho, al cacho, al momento, al tiro; (10) al ~2, lid. (Bol): v hotovosti, za hotové; ■ Syn.: al

chan chan; (11) al ~3, lid. (Bol: LP): dobře, v pořádku; (12) alco ~ (← keč. alqu, „pes, šálek“) lid.,

hum. (Bol: alt/vall): člověk pokousaný psem; (13) de a ~, lid. (Bol): po trochách, v malých dávkách;

(14) concho ~ (← keč. qhunchu, „kalný, nekalý“) lid., hum. (Bol: Cbb): poslední narozený; ■ Syn.:

yapa, último esfuerzo; (15) estar para el ~, lid. (Bol: LP): skleslý, sklíčený; ■ Syn.: estar a las

pailas, estar para el boby, estar para el perro; (16) no valer (ni) un ~, lid. (Bol: alt): být bezcenný,

nestát za zlámanou grešli; ■ Syn.: no valer ni un cinco, no valer (ni) un cobre; (17) sobre el ~, lid.

(Bol) viz: al pucho1; (LM).

puchualidad, f. (1) (← keč. puchu, „přebytek“) lid. (Bol: StaCr): malá, nedostačující porce; (2) lid.

(Bol: llan/Valleg): zbytečnost, bezcennost; (3) lid. (Bol: llan/Valleg): zbytečná informace či počin; ■

Syn.: opería; (LM).

puchuda, adj. (1) (← keč. puchu, „přebytek“) vulg. (Bol: Valleg): zbavená panenství; ■ Syn.:

desfondada; (LM).

puchuwa, f. (1) (← keč. chuwa, „talíř“) (Bol: Or/Pt): hliněná nádoba na nerosty; (LM).

pucu1, adj/subst. (1) (← keč. phukuy, „foukat“); (2) api ~, lid., hum. (Bol: Chuq): zaostalý člověk; (3)

lata ~, lid., hanl., hum. (Bol: Cbb/Or/Pt): hudebník; ► hraje na dechový nástroj; (4) taquia ~ (←

keč. thaqya, „zvířecí trus“) lid., hum. (Bol: alt): osoba z kraje Oruro; (LM).

pucu2, m. (1) (← keč. púku, „miska, šálek“) lid. (Bol: alt/vall/Yungas): hrnec na vaření; (LM).

pucucharse, zvrat. (1) (← keč. phukuchu, „měchýř, puchýř“) lid. (Bol): ztloustnout; (LM).

pucucho, m., adj. (1) m. (← keč. phukuchu, „měchýř, puchýř“) lid. (Bol: alt/vall): měchýř, puchýř; (2)

lid. (Bol: Tj): nafukovací předmět; (3) adj., lid. (Bol: Tj): vzteklý člověk s nafouknutými lícemi;

(LM).

pucucho, a, adj/subst. (1) (← keč. phukuchu, „měchýř, puchýř“) lid. (Bol: LP): tlustý člověk; (LM).

pucuna, f. (1) (← keč. phukuna, „pro nafouknutí“) lid. (Bol: StaCr/vall): pohrabáč; (2) lid. (Bol: llan):

foukačka (zbraň Indiánů); (3) lid. (Bol: Valleg): nástroj; ► z listů palmy, určen k rozdmýchání ohně;

(LM).

pucupún, citosl. (1) (← keč. phukupun) lid. (Bol: alt/vall): onomatopoie; ► pro zvuk bicího

hudebního nástroje; (LM).

puisca, f. (1) (← keč. phuska) lid. (Bol: Valleg) viz: pusca; (LM).

pujío, m. (1) (← keč. pujyu, „pramen, studna“) lid. (Bol: Valleg): pramen; (2) lid. (Bol: Tj): lidská

slabina; ■ Syn.: lado flaco; (3) lid. (Bol: Tj): zbabělý, slabošský; ■ Var.: puquío; (LM).

pujllay, m. (1) (← keč. pujllay, „hra, napodobení“) (Bol: alt/vall): tanec; ► z hlavního města

Tarabuco provincie Yamparaez a kraje Chuquisaca; muži nosí barevná ponča a krátké široké

kalhoty, ženy mají sombrera s barevným páskem; (2) (Bol: alt/vall): hudební skladba; ► z hlavního

města Tarabuco provincie Yamparaez a kraje Chuquisaca; rytmus je pomalý a veselý k tanci pujllay;

(LM).

pujo, m. (1) (← keč. púku, „miska, šálek“) lid. (Valleg): vězení; ■ Syn.: capacha2, chipa, piqui wasi,

cana, chirola; (LM).

pulcho, a, adj. (1) (← keč. púlchu) lid. (Bol: Tj): velký a objemný; ■ Syn.: pulchudo,-a; (LM).

pulchudo, a, adj. (1) (← keč. púlchu) lid. (Bol: Tj) viz: pulcho,-a; (LM).

27

pultir, tr. (1) (← keč. púlltiy, „ponořit, potopit“) lid. (Bol: Or/Pt/vall): potopit, ponořit; ■ Var.:

pultur; (LM).

pultur, tr. (1) (← keč. púlltiy, „ponořit, potopit“) lid. (Bol: Tj) viz: pultir; (LM).

pullo, m. (1) (← keč. phullu, „tlustý přehoz“) lid. (Bol: alt/vall) viz: pullu; (LM).

pullpo, m.(1) (← keč. púlchu, „objemný, načechraný“) lid. (Bol: vall): široké kalhoty po kolena;

(LM).

pullu, m. (1) (← keč. phullu, „tlustý přehoz“) lid. (Bol: alt/vall/Valleg): tlustý vlněný přehoz; (2) lid.

(Bol: alt/vall/Valleg): kabát; ■ Var.: pullo; (LM).

puna, m/f. (1) f. (← keč. puna, „vysoké hory“) (Bol): vysoké hory; (2) ~ runa (← keč. runa, „lidé“)

(Bol) viz: runa; (3) mal de ~, lid. (Bol): vysokohorská nevolnost; ■ Syn.: apunamiento,

asorojchamiento, sorojche, mal de altura; (4) sufrir mal de ~, lid. (Bol): mít vysokohorskou

nevolnost; ■ Syn.: apunar, asorojchar, sorojchar, sufrir, sorojche, sufrir mal de altura; (LM).

punata, adj/subst. (1) (← keč. puna, „vysoké hory“) lid. (Bol: Cbb) viz: punateño,-a; (LM).

punateño, a, adj/subst. (1) (← keč. puna, „vysoké hory“) (Bol): krajan; ► osoba z oblasti Punata a

kraje Cochabamba; ■ Syn.: punata; (LM).

puncho, m. (1) (← keč. púnqu, „rybník“) (Bol: Pt): vodní nádrž, rybník; (LM).

punilla, f. (1) (← keč. puna, „vysoké hory“) lid. (Bol: llan): altán, besídka; (LM).

puncu, m. (1) (← keč. punku) lid. (Bol: alt/Yungas): dveře, vchod; (LM).

puñu, m. (1) (← keč. púñu) lid. (Bol: alt/vall): velký kulatý džbán; ■ Syn.: aysana, tinaja; (LM).

pupis, m. (1) ) (← keč. pupu) lid. (Bol: Tj) viz: pupu; (LM).

pupo, m. (1) (← keč. pupu) lid. (Bol) viz: pupu; (LM).

pupu, m. (1) (← keč. pupu“) lid. (Bol): pupík, pupek; ■ Var.: pupis, pupo; (LM).

puquío, m. (1) (← keč. pujyu, „pramen, studna“) (Bol) viz: pujío; (LM).

puraj, adj/subst. (1) (← keč. puraq, „oba“); (2) ~ uya (← keč. uya, „tvář“) (Bol) viz: uya; (LM).

puruma, adj. (1) (← keč. puruma) (Bol: alt): nikdy neobdělávaný; (LM).

pusa, m., adj. (1) ~ saco (← keč. phusa, „nesoudržný“) lid. (Bol: Pn): naparující se muž; (LM).

pusca, f. (1) (← keč. phuska, „přeslice“) lid. (Bol: Cbb/Pt): nástroj ke spřádání; ■ Var.: puisca, puslla;

(LM).

puslla, f. (1) (← keč. phuska, „přeslice“) lid. (Bol: Or) viz: pusca; (LM).

pusullo, m. (1) (← keč. phusullu, „puchýř“) lid. (Bol: Valleg): puchýř; (LM).

pusuntado, a, adj. (1) (← keč. phusullu, „puchýř“) lid. (Bol: alt/Yungas): zanícený; (LM).

pusuntarse, zvrat. (1) (← keč. phusullu, „puchýř“) lid. (Bol: alt/Yungas): zanítit se; (LM).

puti1, adj. (1) (← keč. púti, „břichaté dítě“) lid. (Bol: alt): nacpaný, přecpaný; (LM).

puti2, m. (1) (← keč. phuti) lid. (Bol: alt): pokrm; ► podobný jako chuño, caya nebo tunta; je obalený

ve vajíčku nebo oříškách a uvařený; (2) ~ de habas, lid. (Bol: alt/vall): domorodý pokrm; ►

z obalených bobů, s osmaženou cibulkou a kořením; (3) caya ~ (← keč. kaya, „dehydrovaná husa“)

(Bol: alt): pokrm; ► z husy připravené na styl caya; (4) chuño ~1, (Bol: alt/vall): vysušený brambor;

► vařený s cibulí a obalený ve vajíčku nebo v arašídech; (5) chuño ~2, lid., hum. (Bol): krajan; ►

z kraje La Paz; (LM).

putucu, m. (1) (← keč. putuku) lid. (Bol: alt/vall): místnost; ► s vyklenutým stropem; slouží

k ochraně cizinců; (LM).

putucún, m. (1) (← keč. phutukun) (Bol: alt): onomatopoie; ► dupnutí po pádu; (LM).

pututo, m. (1) (← keč. pututu, „roh“) (Bol) viz: pututu; (LM).

pututu, m., adj. (1) m. (← keč. pututu, „roh“) (Bol): dobytčí roh; ► používá se jako hudební nebo

signalizační nástroj; ■ Syn.: marucho; (2) lid. (Bol: llan/Valleg): polévka; ► z kukuřičné mouky,

masa, juky a choclo; (3) adj., lid. (Bol: Pt): velký (nos); ■ Var.: pututo; (LM).

puytu, m. (1) (← keč. puytu) (Bol): hliněný džbán; (LM).

28

6 Q

quecha, f. (1) (← keč. qícha, „průjem“) lid. (Bol: alt/StaCr): průjem (trus); (LM).

quechado, adj. (1) (← keč. qícha, „průjem“) (Bol: Or): vadný, chybný (výstřel); (LM).

quechalera, adj/subst. (1) f. (← keč. qícha, „průjem“) vulg. (Bol) viz: quechera; (2) adj/subst., lid.,

vulg.(Bol: alt/vall): posránek, posera; ■ Syn.: aca siqui; (3) lid., vulg. (Bol: alt/vall): otravný člověk,

otrava; ■ Syn.: diarrea, hinchabolas; (LM).

quechalón, -a, intr. (1) estar ~ (← keč. qícha, „průjem“) lid., hum. (Bol: Or/Pt/vall): mít průjem; ■

Syn.: estar con mal de pato, estar de banderita, tener el estómago flojo; (LM).

quechar, intr/zvrat. (1) intr. (← keč. qícha, „průjem“) vulg. (Bol: alt/vall): mít sračku; (2) vulg. (Bol:

alt): kálet, srát; (3) zvrat., lid. (Bol: alt/vall): posrávat se; (LM).

quechento, -a, intr. (1) estar ~ (← keč. qícha, „průjem“) lid. (Bol: alt/Valleg/vall): mít průjem; ■

Syn.: estar de banderita, tener el estómago flojo; (LM).

quechera, f. (1) (← keč. qícha, „průjem“) vulg. (Bol: Tj): průjem, běhavka; ■ Syn.: quechalera, mal

de pato; (LM).

quechichi, adj/subst. (1) m. (← keč. qíchichi, „divoký pták“) (Bol: alt/Cbb): papoušek aymara

pruhovaný; ► tři druhy papoušků; dorůstají se zhruba 20 cm; mají světle zelenou barvu a krátký

zobák; (2) m., adj., lid. (Bol: Cbb): bitkař provokatér; (3) adj/subst., lid. (Bol: alt/vall): uplakánek,

ufňukánek; ■ Syn.: quewa, quewachiri, wacaychuru; (LM).

quechua, adj/subst. (1) m. (← keč. qhichwa) (Bol): domorodá skupina lidí; ► pobývají v údolí

v oblastech And a na severu Argentiny; živí se zemědělstvím a jejich organizace spočívá na jedné

vládnoucí skupině domorodců; (2) (Bol): kečuánský jazyk; ■ Syn.: runa simi; (3) adj/subst. (Bol):

člověk mluvící kečuánsky; (4) adj. (Bol): kečuánský; (LM).

quechuista, m/f. (1) (← keč. qhichwa) lid. (Bol: alt/vall): člověk mluvící kečuánsky; (2) (Bol):

student kečuánského jazyka a kultury; (LM).

quechuizado, -a, adj. (1) (← keč. qhichwa) lid. (Bol: alt/vall): (jazyk, šp.) se silným vlivem kečua;

(LM).

quelcar, intr. (1) (← keč. qillqay, „psát“) lid. (Bol: alt/vall): psát, napsat; ■ Var.: quelquir; (LM).

quelcari, m. (1) (← keč. qillqay, „psát“) lid. (Bol: LP): spisovatel, pisatel; (LM).

quelqueri, adj/subst. (1) (← keč. qillqay, „psát“) lid. (Bol: alt): nelegální právník; ■ Syn.: alcamari,

tinterillo,-a; (2) lid. (Bol: alt): právník; (LM).

quelquir, intr. (1) (← keč. qillqay, „psát“) (Bol: alt) viz: quelcar; (LM).

quella, adj/subst. (1) (← keč. qhilla, „líný“) lid. (Bol: vall): lenoch, lenivý; (LM).

quellera, f. (1) (← keč. qhilla, „líný“) lid. (Bol: Tj): svalová bolest; (LM).

quelli, adj/subst. (1) m. (← keč. qílli, „zlost“) lid. (Bol: alt): zloba, zlost, zášť; (2) adj/subst. (Bol:

alt/vall): dotčený, uražený; (3) hacerse (el) ~ (s)1, lid. (Bol: alt/vall): obtěžovat, otravovat odmítáním

nabídek; ■ Syn.: quellirse; (4) hacerse (el) ~ (s)2, lid. (Bol: alt/vall/Yungas): odmítat, bránit se; ►

z důvodu nespravedlivého týrání; ■ Syn.: quellirse; (LM).

quellirse, zvrat. (1) (← keč. qílli, „zlost“) lid. (Bol: alt/vall) viz: hacerse (el) quelli(s)1; (2) lid. (Bol:

alt/vall/Yungas) viz: hacerse (el) quelli(s)1; (LM).

quellisquiri, adj/subst. (1) (← keč. qílli, „zlost“) lid. (Bol: alt/vall): zdrženlivá, odmítavá osoba; (2)

lid. (Bol: alt/vall/Yungas): odmítat, bránit se; ► z důvodu nespravedlivého týrání; (LM).

quellu, adj/subst. (1) m. (← keč. qíllu, „zlost“) lid. (Bol: Tj): žlutá půda; (2) lid. (Bol: Chuq):

pikantní pokrm; ► z vařené kukuřice, žluté papriky a jiného koření; (3) m/f., lid. (Bol: alt): pokrytec;

■ Syn.: doble cara; (4) lid., hum. (Bol: Cbb): krajan; ► z oblasti Totora, provincie Carrasco a kraje

Cochabamba; (5) adj., lid. (Bol: alt): žlutý; (6) lid. (Bol: LP): bledý, pobledlý; ■ Syn.: quelluncho;

(7) estar ~, lid. (Bol): být bledý; ■ Syn.: estar amarillo,-a; (LM).

quelluncho, m. (1) (← keč. qíllunchu, „nažloutlý“) (Bol: Or/Pt/vall): šafránky; ► jihoameričtí zpěvní

ptáci o velikosti 10 až 15cm; jsou barevní s černou nebo načernalou hlavou a malým zobákem; ■

Syn.: ulincho, jilguero; (2) adj., lid. (Bol: vall): bledý, pobledlý; ■ Syn.: quellu; (LM).

29

quemacoto, m/f. (1) (← keč. qútu, šp. quemar, „vole“) lid. (Bol): silný alkoholický nápoj; ►

připravovaný z alkoholu z cukrové třtiny či z jiné pálenky a smíchaný s vodou; ■ Syn.: quemapecho;

(LM).

quempir, tr/zvrat. (1) tr. (← keč. qímpiy) lid. (Bol: alt/vall): vyhrnout, vykasat; (2) zvrat., lid. (Bol:

alt/vall): vyhrnout si, vykasat si; (LM).

quena, adj/subst. (1) f. (← keč. qina, „flétna“) (Bol): andská flétna; ► ve formě trubky o délce zhruba

40cm; je vytvořena z rákosu (cañahueca); (2) adj/subst., lid., vulg. (Bol: alt/vall): umíněný,

tvrdohlavý; ■ Syn.: cullu, turu uma, janiwa, mula; (LM).

quenacho, m. (1) (← keč. qina, „flétna“) (Bol: alt): andská flétna; ► quena o velikosti až 44 cm;

(LM).

quenali, m. (1) (← keč. qina, aim. -li „drobný“) lid. (Bol: alt): andská flétna; ► malá a dlouhá quena

skoro půl metru dlouhá; (LM).

quena-quena, f. (1) (← keč. qina, „flétna“) (Bol: LP): andská flétna; ► větší quena až 50 cm dlouhá;

doprovází další dva až tři nástroje a tanec zvaný quena-quena; (2) (Bol: alt): mužský andský tanec;

► muži hrají na nástroj quena-quena; na ramenech a prsou mají tygří kůži a na hlavě nosí zdobené

sombrero s pery; (3) (Bol: alt): hudební kompozice; ► pomalá a veselá; určená k tanci quena-quena;

(4) (Bol: llan): jedovatá housenka; (LM).

quencha, adj/subst/citosl. (1) f. (← keč. qhincha, „špatná předzvěst, znamení“) lid. (Bol:

alt/vall/Yungas): odsuzovaný milostný čin přinášející smůlu; ■ Syn.: quenchería, quencherío,

quenchesa; (2) lid. (Bol: alt/vall/Yungas): znamení neštěstí; ► jako černá kočka nebo soví krákání;

■ Syn.: quenchería, quencherío, quenchesa; (3) adj/subst., lid. (Bol) viz: quenchoso,-a; (4) lid. (Bol):

předměty a zvířata přinášející smůlu; (5) citosl., lid., vulg. (Bol): hlupáku, pitomče; (6) ~ achachi1

(← aim. achachi, „starý“) lid. (Bol: alt): starý smolný člověk; (7) ~ achachi2, lid., vulg. (Bol: alt):

starý babař, záletník; (LM).

quenchachar, tr/zvrat. (1) (← keč. qhinchachay, „proklínat, nadávat“) lid. (Bol: alt/Cbb): přivolat

někomu smůlu rituálem; (2) lid. (Bol: alt): proklínat, nadávat; (3) lid. (Bol: llan): přinést smůlu,

vyvolat neštěstí; (4) zvrat., lid. (Bol): spáchat odsuzovaný milostný čin přinášející smůlu; (LM).

quenchería, f. (1) (← keč. qhincha, „špatná předzvěst, znamení“) lid. (Bol: alt/vall/Yungas):

čarodějnická kouzla; (2) lid. (Bol: alt/vall/Yungas): odsuzovaný milostný čin přinášející smůlu; ■

Syn.: quencha, quencherío, quenchesa; (3) lid. (Bol: alt/vall/Yungas): znamení neštěstí; ► jako

černá kočka nebo soví krákání; ■ Syn.: quencha, quencherío, quenchesa; (LM).

quencherío, m. (1) (← keč. qhincha, „špatná předzvěst, znamení“) lid. (Bol: alt/vall/Yungas): smůla,

neštěstí; (2) lid. (Bol: alt/vall/Yungas): odsuzovaný milostný čin přinášející smůlu; ■ Syn.: quencha,

quenchería, quenchesa; (3) lid. (Bol: alt/vall/Yungas): znamení neštěstí; ► jako černá kočka nebo

soví krákání; ■ Syn.: quencha, quenchería, quenchesa; (LM).

quenchesa, f. (1) (← keč. qhincha, „špatná předzvěst, znamení“) lid. (Bol: Valleg): odsuzovaný

milostný čin přinášející smůlu; ■ Syn.: quencha, quenchería, quencherío; (2) lid. (Bol: Valleg):

znamení neštěstí; ► jako černá kočka nebo soví krákání; ■ Syn.: quencha, quenchería, quencherío;

(LM).

quenchón ,-a, adj/subst. (1) (← keč. qhincha, „špatná předzvěst, znamení“) lid. (Bol: LP): nosící

smůlu či neštěstí; (LM).

quenchona, f. (1) (← keč. qhincha, „špatná předzvěst, znamení“) lid., hanl., vulg. (Bol: Cbb) viz:

cajchala; (LM).

quenchoso, -a, adj/subst. (1) (← keč. qhincha, „špatná předzvěst, znamení“) lid. (Bol): smolný

člověk, smolař; ■ Syn.: alma quepi, quencha; (LM).

quenchudo, -a, adj. (1) (← keč. qhincha, „špatná předzvěst, znamení“) lid. (Bol: Tj): odvážný,

statečný; ■ Syn.: de agallas, de ñeque; (LM).

quenero, -a, m/f. (1) (← keč. qina, „flétna“) (Bol: alt/vall): flétnista; ► hraje na nástroj quena; ■

Syn.: quenista; (LM).

quenilla, f. (1) (← keč. qina, „flétna z rákosí“) (Bol: alt/vall): malá flétna; viz též: quena; (LM).

quenista, m/f. (1) (← keč. qina, „flétna z rákosí“) (Bol) viz: quenero,-a; (LM).

quenti, m. (1) (← keč. qínti) (Bol: Or/Pt/vall): kolibřík; (LM).

30

queñua, f. (1) (← keč. qiñuwa) (Bol: alt): strom Polylepis; ► druhy stromů dorůstajících se až 15 m;

mají lehce odstranitelnou kůru; jejich dřevo se využívá jako dekorace, na pracovní nástroje nebo jako

hořlavina; ■ Var.: quewña; (LM).

quepa-quepa, m/f. (1) (← keč. qhipa, „vzadu, po“) lid. (Bol: alt/vall): výkonostně pomalejší člověk;

(2) lid. (Bol: alt/vall): opozdilec, nedochvilný člověk; (LM).

quepi, adj/subst. (1) m. (← keč. qípi, „batoh“) lid. (Bol) viz: quepichana; (2) lid., hum. (Bol: alt/vall):

školní batoh, batožina; ■ Syn.: bulto; (3) lid. (Bol: alt): pomalý, těžkopádný člověk; ■ Syn.: adobe,

anta; (4) alma ~1, (Bol: alt/vall): noční motýli; ► druhy motýlů velkých až 15 cm; jsou tmavohnědé

barvy s šedými a krémovitými tóny; podle pověr přináší smrt do rodiny; ■ Syn.: taparancu, fraile;

(5) alma ~2, lid. (Bol: alt/vall) viz: quenchoso,-a; (6) alma ~

3, lid. (Bol: alt): skleslý, sklíčený

člověk; (7) cuento ~1, lid., vulg. (Bol: alt/vall): drbna, kecal; ■ Syn.: chasa cohete, chasete, cuento

correchi, parla simi, tanta periódico, cocinero,-a, cuentestero, palo verde, periodista, radiococina,

vendepatria; (8) cuento ~2, lid. (Bol: alt/vall): udavač, práskač, zrádce; ■ Syn.: chasqui, chupa,

cuento correchi, lluncu, achacón,-a, alcahuete,-a, alcalde, corcho,-a, cuentestero,-a, cuentisto,-a,

palo verde, periodista, soplón,-a, vendepatria; (9) estar ~, lid., hum. (Bol: LP): být tlustý, vypasený;

(10) lata ~, lid., hum. (Bol: LP): batoh, batožina; (LM).

quepichado, adj. (1) (← keč. qípichay, „zabalit batoh“) lid. (Bol: alt/vall): zabalený v tlustém

oblečení; (LM).

quepichana, f. (1) (← keč. qípichana, „balení batohu“) lid. (Bol): látkový ranec; ■ Syn.: apachico1,

quepi, amarro, atado; (LM).

quepichar, intr/zvrat. (1) intr. (← keč. qípichay, „zabalit batoh“) lid. (Bol: alt): nashromáždit ilegální

bohatství; (2) lid. (Bol: alt/vall/Yungas): zabalit, nabalit ranec; (3) lid. (Bol: alt/vall/Yungas): zabalit

dítě do dětského vaku; (4) lid. (Bol: alt/vall): zabalit a uskladnit teplé jídlo; (5) lid., (Bol:

alt/vall/Yungas) viz: quimichir; (6) lid. (Bol: alt): omezit, snížit výdaje; (7) zvrat., lid. (Bol: alt/vall):

hodně se navléci; (LM).

quepilico, m/f. (1) (← keč. qípiy, „nosit batoh“) lid., vulg. (Bol: Cbb/Pt): chuďas, socka; (LM).

quepir, tr. (1) (← keč. qípiy, „nosit batoh“) lid. (Bol: alt/Cbb): nést na zádech; (LM).

quepirapita, m. (1) (← keč. qípiy, „nosit batoh“) lid. (Bol): skladník, nakladač, doplňovač; ■ Syn.:

aparapita, apiri, chasqui, quepiri, cargador, changador; (LM).

quepiri, m. (1) (← keč. qípi, „batoh“) lid. (Bol) viz: quepirapita; (2) lid., hanl., hum. (Bol: LP):

taxikář; (LM).

quepirina, f. (1) (← keč. qípirina, „k nošení na zádech“) (Bol: Or/Pt): vesnický vak, ranec; (LM).

quepu, m. (1) (← keč. qhipu) lid. (Bol: alt/vall): bodlina opuncie nebo kaktusu; (LM).

¡quer!1, citosl. (1) (← keč. qír) vulg., hum. (Bol: alt/vall): onomatopoie; ► prdnutí; (LM).

¡quer!2, citosl. (1) (← keč. qir) lid. (Bol: alt/vall): bum!, prásk!; (2) ¡ ~ la wallpita! (← keč. wallpa,

„slepice“) (Bol) viz: wallpita; (LM).

querwar, intr. (1) (← keč. qíwiy, „zkroutit“) lid. (Bol: Chuq): podojit; česat; ■ Syn.: chawar; (LM).

queru, m. (1) (← keč. qiru, „nádoba“) (Bol): keramická archeologická nádoba; (2) lid. (Bol:

Cbb/Valleg/Pt): plástev medu (podzemní); (3) vulg. (Bol: vall) viz: raca2; (LM).

queswa, f. (1) (← keč. qíswa) lid. (Bol: vall/Valleg): lano, provaz ze slámy; (LM).

queswir, tr. (1) (← keč. qísway, „zkroutit lano“) lid. (Bol: Valleg): zaplétat, zaplést; (2) lid. (Bol:

Valleg): vyrvat, vytrhnout rostlinu choclo z výhonku; (LM).

queta, f., adj. (1) f. (← keč. qíta, „plný vody“) lid. (Bol: alt/vall): proces přípravy nápoje chicha; ►

po zevření nápoje wiñapo vznikne bílá usazenina, která po uvaření utvoří sladkou kaši využívanou

k oslazení tekutiny upi; (2) (Bol: Valleg): silný alkoholický nápoj; ► sladkokyselý; připravuje se

procesem queta smícháním alkoholu z cukrové třtiny a vodou; (3) adj., lid. (Bol: Pt/vall/Valleg):

opilý, ožralý; ■ Syn.: piedra; (4) lid. (Bol: Pt): zamilovaný; (5) lid. (Bol: alt/vall): nahnilý, uhnilý,

shnilý; (6) lid. (Bol: Pt/vall): vodový, vlhký; (7) misqui ~ (← keč. miskí, „sladký“) lid. (Bol: vall):

mošt z nápoje chicha; ► přidává se do tekutiny upi pro oslazení; (LM).

quetayarse, zvrat. (1) (← keč. qítayay, „navlhnout, zvlhnout“) lid. (Bol: Pt/vall/Valleg): přidat

vodnatou přísadu kvůli rozložení dané látky; (2) (Bol: Pt/vall/Valleg): dát si něco vodnatého,

vodového; (3) (Bol: Valleg): opít se, ožrat se; ■ Syn.: alcoholizarse, chuparse, torcerse; (LM).

quetazo, m. (1) (← keč. qíta, „plný vody“) lid. (Bol: alt/vall) viz: quetina; (2) (Bol: alt/vall): opilost,

omámení; (LM).

31

queterío, m. (1) (← keč. qíta, „plný vody“) lid. (Bol: Or/Pt): hospoda u těžebních dolů; (LM).

quetina, f. (1) (← keč. qíta, „plný vody“) lid. (Bol: LP): večírek, party; ■ Syn.: quetazo; (LM).

quetiti, adj/subst. (1) (← keč. qhutuy, „popotahovat, posmrkávat“) lid., hanl. (Bol: LP): usmrkanec,

usoplenec; (LM).

quetosa, f. (1) (← keč. qíta, „plný vody“) vulg., hanl. (Bol: LP): špinavá kurva, děvka; (LM).

quewa, m., adj. (1) (← keč. qíwa, „zbabělec“) lid., hanl. (Bol: alt/vall): homosexuál; ■ Syn.: chinalo,

lari, maqui, warmita, maraco, mario, quewsa; (2) lid., hanl. (Bol: alt/vall): zženštělý muž; ■ Syn.:

chinalo, lari, maqui, warmita, maraco, mariachi, mario, quewsa; (3) (Bol: alt/vall): zbabělec,

posera; ■ Syn.: quewa raza; (4) lid. (Bol: alt/vall) viz: quewachiri; (5) ~ raza, lid., hanl. (Bol:

alt/vall): zbabělec, posera; ■ Syn.: quewa; (LM).

quewachiri, adj/subst. (1) (← keč. qéwa, „zbabělec“) lid. (Bol: Cbb): uplakánek, ufňukánek; ■ Syn.:

quechichi, quewa, wacaychuru; (LM).

quewar, intr. (1) (← keč. qíwiy, „zahnout“) lid. (Bol: Chuq): dojit krávu; (LM).

quewiña, f. (1) (← keč. qíwiña) (Bol): keř Paylepis incana; ► má překroucený kmen s červenou

kůrou; používá se jako hořlavina; (LM).

quewiri, m. (1) (← keč. qíwiy, „zahnout“) lid., hum., hanl. (Bol: alt): řidič veřejné dopravy; ■ Syn.:

quewirillo, tachero; (LM).

quewirillo, m. (1) (← keč. qíwiy, „zahnout“) lid., hanl., hum. (Bol: LP) viz: quewiri; (LM).

quewña, f. (1) (← keč. qiñuwa) (Bol: alt) viz: queñua; (LM).

quichi, m. (1) (← keč. kíchi, „štípanec“) lid. (Bol: alt/Cbb): štípnutí, štípanec; (2) lid. (Bol: Tj):

ustřižený pramen vlasů; ► střihá se dítěti při obřadu rutucu; (LM).

quichir, tr. (1) (← keč. kíchiy, „štípnout“) lid. (Bol: alt/Cbb/Yungas): štípat, štípnout; (LM).

quichirar, tr. (1) (← keč. kíchiray) lid. (Bol: alt/Yungas): vydloubnout, vydloubávat; (LM).

quichisiri, adj/subst. (1) (← keč. kíchi, „kousek“) lid. (Bol: alt): štípající dítě; (LM).

quilquiña, f. (1) (← keč. killkiña) (Bol: alt/vall): bylina Porophyllum ruderale; ► roční bylina

s květinovými výhonky; dorůstá až 1m; zelenomodré lístky se přidávají do salátů a pokrmu llajua; ■

Var.: quirquiña; (LM).

quillacolleño, -a, adj/subst. (1) (← keč. killa, „měsíc“) (Bol): krajan; ► z provincie Quillacollo a

kraje Cochabamba; (LM).

quimichir, tr. (1) (← keč. kímchuy, „stahnout pásem“) lid. (Bol: Valleg): zabalit dítě do teplého

oblečení; ■ Syn.: quepichar; (LM).

quimpe, m. (1) (← keč. qímpiy, „zdvojnásobit okraj“) lid. (Bol: Valleg): pytel sklizně; ► převážený

na zvířecím hřbetu; (LM).

quincha, f. (1) (← keč. kincha, „blízko“) lid. (Bol: Cbb): plot, ohrada; (2) lid. (Bol: Tj): zeď z tyček a

hlíny; (3) lid. (Bol: Valleg): hrnec zavěšený na stropu kuchyně; (LM).

quinsa, m. (1) (← keč. kinsa, „tři“); (2) ~ palca (← keč. palqa, „škvíra“) (Bol) viz: palca; (LM).

quinua, f. (1) (← keč. kinuwa, „andská rýže“) (Bol): merlík chilský; ► jednoletá bylina s výškou až 1

m; její listy se přidávají do salátů; semínka mají výživné vlastnosti; (2) (Bol): semínka merlíku

chilského; (3) chicha de ~, (Bol: alt/vall): osvěžující nápoj z merlíku; (4) galletas de ~, (Bol: alt):

koláček; ► připravuje se z mouky z merlíku, z pšeničné mouky, vajec, skořice, másla, mléka

zředěného s vodou a dalšího koření; (5) ají de ~, (Bol: alt): pokrm; ► připravuje se ze semínek

merlíku, brambor, pikantního masa, pálivé papriky, hrachu, bobů, rajčat a dalšího koření; (LM).

quinual, m. (1) (← keč. kinuwa, „andská rýže“) (Bol: alt): oblast osázená merlíkem chilským; (LM).

quiña, f. (1) (← keč. kíña, „kámen, oddělení“) lid. (Bol: Pt): ohraničující kámen; (2) lid. (Bol:

alt/vall/Valleg): řemen sandálu; (LM).

quiñate, m. (1) (← keč. kíña, „kámen, oddělení“) lid. (Bol): rána pěstí; (2) lid. (Bol: StaCr): udeření

soupeře tanečníka; ■ Syn.: chejtada; (LM).

quipucamayu, m. (1) (← keč. kipukamayu) (Bol): člověk ovládající písmo quipu; (LM).

quipu, m., pl. (1) (← keč. kipu, „uzel, smyčka“) (Bol): písmo Inků; ► systém spočívá v uzlování

barevné vlny a slouží k záznamu údajů; (LM).

quirqui1, adj/subst. (1) (← keč. khirki, „drsný, hrubý“) (Bol): ošklivý a špinavý (předmět nebo zvíře);

(LM).

quirqui2, m. (1) (← keč. khirkinchu, „pásovec“) lid. (Bol: Or) viz: quirquincho; (2) (Bol: alt): kytara

z ulity pásovce; (LM).

32

quirinchado, -a, adj. (1) (← keč. kírinchu, „zpožděný v růstu“) lid. (Bol: Or): prcek, zakrslík; (LM).

quirquinchar, intr. (1) (← keč. khirkinchu, „pásovec“) lid. (Bol: Or): lovit pásovce; (LM).

quirquincho, m. (1) (← keč. khirkinchu, „pásovec“) (Bol): pásovec; ■ Syn.: quirqui2; (LM).

quirquincho, -a, adj/subst. (1) (← keč. khirkinchu, „pásovec“) lid. (Bol): krajan; ► z oblasti Oruro,

kde je hojný výskyt pásovců; (2) lid. (Bol: LP): krajan; ► z kraje Quime, provincie Inquisivi a

okresu La Paz, kde se hojně vyskytují pásovci; (LM).

quirquiña, f. (← keč. kiru, „zub“) (Bol: alt/vall) viz: quilquiña; (LM).

quiru, adj. (1) (← keč. kiru, „zub“) lid. (Bol: Or): bělozubý; (2) mula ~, lid., hanl., hum. (Bol: Cbb):

zubatý; (LM).

quirusilla, f. (1) (← keč. khirusilla) (Bol: vall): rostlina; ► Averrhoa bilimbi nebo Averrhoa

carambola; mají šťavnatý měkký stonek a užívají se k přípravě nápojů nebo sirupů; (LM).

quisa1, adj/subst. (1) f. (← keč. kísa, „sušené ovoce“) lid. (Bol: alt/vall) viz: misquinco; (2) (Bol:

alt/vall): sušený fík; (3) lid. (Bol: Yungas): sušený banán; ■ Syn.: bululo; (4) adj/subst., lid. (Bol)

viz: cusu; (5) hacerse ~1, (Bol: alt/Cbb): vysušit ovoce; (6) hacerse ~

2, (Bol: alt/Cbb): zmačkat se,

pomačkat se; (LM).

quisa2, f. (1) (← keč. kísachiy, „hrozit“) lid. (Bol: alt/Cbb): falešný poplach; (LM).

quisar, tr. (1) hacer ~1 (← keč. kísachiy, „hrozit“) lid. (Bol: alt/Cbb/Yungas): vyvolat falešný

poplach; (2) hacer ~2, lid. (Bol: alt/Yungas): úderem vyvolat rvačku; (LM).

quisas, f., pl. (1) (← keč. kísa, „sušené ovoce“) lid., vulg., hum. (Bol: LP) viz: corotas; (LM).

quisca, f. (1) (← keč. khiska, „trn“) lid. (Bol: vall): trn; (2) ~ luru1 (← keč. luru, „pecka“) (Bol: vall):

kaktus Opuntia purpurea; ► jeho trny měří až 5cm; květy jsou žluté a plody jsou jedlé; (3) ~ luru2,

(Bol: vall):: plod kaktusu Opuntia purpurea; (4) ~ luru

3, lid. (Bol: Chuq): krajan

; ► z provincie

Tomina a okresu Chuquisaca, kde se hojně vyskytují kaktusy quisca; (5) sunchu ~ (← keč. sunchú,

„divoké keře“) (Bol: Bn): trnitá rostlina; (LM).

quiscalo, -a, adj/subst. (1) (← keč. khiskalu, „trnitý“) lid. (Bol: Pt): osoba s ježatými vlasy; (LM).

quisco, m. (1) (← keč. khiska, „trn“) lid. (Bol: Pt): muž s ježatými vlasy; (LM).

quisñir, tr/intr/zvrat. (1) tr. (← keč. kísñiy, „vycpat“) lid. (Bol: Pt/vall): nacpat, narvat; (2) lid. (Bol:

Valleg): dát ránu, udeřit; ■ Syn.: chuñear, piñar; (3) zvrat., lid. (Bol: alt/vall/Valleg): prát se, bít se;

■ Syn.: chuñear, piñar; (LM).

quisotes, m., pl. (1) (← keč. kísachiy, „hrozit“) (Bol): dětská hra; ► dítě provokuje ranou soupeře

v momentě vyslovení quisotes, pokud se dítě brání, prohrává a dostává trest, většinou v podobě rány

pěstí; (LM).

quispiña, f. (1) (← keč. kíspiña, „boule rostliny quinua“) (Bol: alt/vall): výživná pasta; ►

připravovaná z uvařené ječmenné mouky nebo z merlíku; podává se jako svačina zejména na

venkově; (LM).

quisqui, adj/subst. (1) (← keč. kíski, „úzký“) lid. (Bol: Pt/vall) viz: michalo; (2) adj., lid. (Bol:

alt/Cbb): úzký; (3) lid. (Bol: Cbb/Chuq/Pt): trpící zácpou; ■ Syn.: quisquido,-a; (LM).

quisquido, -a, adj. (1) (← keč. kíski, „úzký“) lid. (Bol: Chuq) viz: quisqui; (LM).

quisquir, tr. (1) (← keč. kíski, „úzký“) lid. (Bol: Cbb/Pt): vyvolávat zácpu; (LM).

quiswara, f. (1) (← keč. kiswara) (Bol) viz: kiswara; (LM).

quita, adj/subst. (1) (← keč. kíta, „divoký, prchající“) lid. (Bol: alt): adolescent útěkář; (2) lid. (Bol:

vall): bojácná, zakřiklá osoba; ■ Syn.: carachupa, chuncho,-a, guanaco; (3) adj., lid. (Bol: Pt):

nesmělý, bojácný; (4) ~ conejo, (Bol: Cbb/Pt): divoký králík z And; ■ Syn.: quita cowi; (5) ~ cowi

(← keč. quwi, „králík“) (Bol) viz: cowi; (6) ~ paloma, (Bol): holub Metriopelia spp; ► dorůstá se až

20 cm; má hnědé zbarvení s černými křídly a ocasem, kolem očí má oranžovou skvrnu; ■ Syn.:

jurcuta, cullucutaya, curucuto, palomita aimara; (7) ~ taco (← keč. thaqu, „rohovník obecný“)

(Bol) viz: taco; (LM).

quitada, f. (1) (← keč. kítay, „utéct“) lid. (Bol: alt/vall): útěk; ► zejména adolescenta; (LM).

quitarse, zvrat. (1) (← keč. kítay, „utéct“) lid. (Bol: alt): utéct z domu; (LM).

quituchi, m. (1) (← keč. khitucha, „otírající se“) lid. (Bol: Cbb/Pt): rýha na dřevěné podlaze; (LM).

quitur, tr. (1) (← keč. khituy, „otírat se“) lid. (Bol: alt/Cbb): masírovat krémem; ■ Syn.: cacor,

cacorar, quiturar; (2) lid. (Bol: alt/Cbb): třít v rukou; ■ Syn.: cacor, cacorar, quiturar; (3) lid. (Bol:

alt/Cbb): utírat podlahu; (LM).

33

quiturar, tr/zvrat. (1) tr. (← keč. khituray, „opakovaně se otírat“) lid. (Bol: alt): masírovat krémem; ■

Syn.: cacor, cacorar, quitur; (2) lid. (Bol: alt): třít v rukou; ■ Syn.: cacor, cacorar, quitur; (3) lid.

(Bol: alt): ručně opracovávat dřevo; (4) lid. (Bol: alt/Yungas): umývat tělo kamenem; (5) zvrat., lid.

(Bol: alt/Yungas): umývat se kamenem; (LM).

quiwi, adj/subst. (1) (← keč. khiwiy, „kývat“); (2) ~ siqui (← keč. siki, „základ“) (Bol) viz: siqui1;

(LM).

quiwicha, f. (1) (← keč. kíwicha, „játra“) lid. (Bol: alt): játra; (2) lid. (Bol: Tj): psychika; (LM).

34

7 R

raca

1, adj. (1) (← keč. raqá, „mdlý“) lid. (Bol: Cbb/LP/Or): málo chutný, nelibý; (2) lid. (Bol:

Cbb/LP/Or) viz: racoso,-a; (3) lid. (Bol: Cbb/LP/Or): neatraktivní, nepřitažlivý; (4) lid., hanl. (Bol:

alt): obyčejný, nízkohodnotný; ■ Syn.: chapi, charpa, chojcho, ordincho; (LM).

raca2, f. (1) (← keč. rakha) vulg. (Bol: alt/vall): ženská vagina, kundička; ■ Syn.: apasanca, chejta,

chupi, chupila, imilla, jampatu, juscu, queru, tapa, zapallo, araña, araña negra, bizcocho, chaco,

chucha, cocho, concha, conejo,-a, coso, loma, marraqueta, mondongo, nido, ocaña, sapo, vaina;

(LM).

racacha, f. (1) (← keč. arakacha) (Bol): bylina Arracacia xanthorrhiza; ► dorůstá se až 50 cm; květy

jsou purpurové, kořeny bílofialové a jedlé po projítí varem; (2) (Bol): hlíznatý kořen byliny racacha;

(LM).

racoso, -a, adj. (1) (← keč. raqá, „mdlý“) lid. (Bol: LP): zanedbaný, nevzhledný, nedbalý; ■ Syn.:

raca1; (LM).

racu, adj/subst. (1) m. (← keč. rakhu, „tlustý“) lid. (Bol: vall): dobytčí pupek; ► oddělený od kůže;

používá se k výrobě pásků; (2) adj., lid. (Bol: Cbb/Pt): tlustý, silný; (3) ~ chaqui (← keč. chaki,

„chodidlo“) (Bol) viz: chaqui2; (4) ~ cunca (← keč. kunka, „krk“)(Bol) viz: cunca; (LM).

raymi, f. (1) (← keč. raymi, „oslava“); (2) jatun ~ (← keč. jatun, „velký“) (Bol: alt/vall): oslavný

obřad; ► za vlády Inků k oslavování božstva; (LM).

rimachi, m., adj. (1) (← keč. rimachiy, „vyvolat protest“); (2) wallpa ~ (← keč. wallpa, „slepice“)

lid., hum. (Bol: Cbb/Chuq/Or/Pt): ubožák, neomalenec; ► budí protest u žen; (LM).

rimacu, adj/subst. (1) (← keč. rimaku, „protestující“); (2) wasa ~ (← keč. wasa, „záda“) lid. (Bol:

vall): drbna, pomlouvač; ■ Syn.: wasa parlacu; (LM).

rumi, m. (1) (← keč. rumi) lid. (Bol: Cbb/Or/Pt): kámen; (2) ~ cuña, lid. (Bol: Chuq): ohňišťové

kamení; (LM).

runa, adj/subst. (1) m/f. (← keč. runa, „člověk, lidé“) lid., hanl. (Bol: alt/vall): emigrant z venkova;

► ve městě zastává fyzicky náročné práce; ■ Syn.: lari, ojotudo,-a, tata, tatala, abarcas,-a, indio,-a,

indiaco, janiwa, jaque; (2) adj/subst., lid., hanl. (Bol: alt/vall): sprosťák, hrubián, parchant; ■ Syn.:

callahuaya, inca, lari, ojotudo,-a, tara, tata, abarcas, campestre, indiaco,-a, indio,-a, janiwa; (3) ~

simi (← keč. simi, „ústa“) (Bol) viz: simi; (4) capaj ~ (← keč. qhapaq, „bohatý“) lid. (Bol: alt/vall):

bohatý člověk; (5) coya ~ (← keč. qhuya, „důl“) lid. (Bol: alt/Cbb): horník; ■ Syn.: coya loco; (6)

jatun ~ (← keč. jatun, „velký“) lid. (Bol: alt/vall): velikán, obr; ■ Syn.: altote; (7) mosoj ~ (← keč.

musuq, „nový“) lid. (Bol: Or/Pt): horník nováček; ► venkovan jdoucí poprvé do práce jako horník;

(8) puna ~ (← keč. puna, „vysoké hory“) lid. (Bol: Cbb): hrubián; ► pochází z oblasti vysokých

hor; (2) wata ~ (← keč. watay, „spoutat“) lid. (Bol): dominující manžel nebo manželka; ■ Syn.:

wasca, asutita, azote, mandacho, mandarina; (LM).

runito, m. (1) (← keč. runa, „člověk, lidé“) lid. (Bol: Cbb): emigrant z venkova; ► ve městě pracuje

příležitostně či dočasně; (LM).

runtu, m. (1) (← keč. runtu) lid. (Bol: alt/vall): vejce; ■ Syn.: cawnas; (2) ~ uma (← keč. uma,

hlava“) (Bol) viz: uma; (3) ~ waycu (← keč. waykú, vařený“) (Bol) viz: waycu; (4) pesco ~ (← keč.

písqu, papoušek“) lid., vulg., hum. (Bol: Pt): muž s malými varlaty; (5) wayra ~ (← keč. wayra,

vítr“) lid. (Bol: alt/vall): slepice; (LM).

runtus, m., pl. (1) (← keč. runtu) vulg., hum. (Bol: vall/Valleg) (Bol) viz: porongas; (LM).

rutucha, f. (1) (← keč. rutucha) lid. (Bol: alt/vall) viz: uma rutucu; (2) lid. (Bol: alt): studentský

obřad; ► podobá se křestu; novým studentům se stříhají vlasy; ■ Syn.: rutuchada; (LM).

rutuchada, f. (1) (← keč. ruthucha) lid. (Bol: alt/vall) viz: uma rutucu; (2) lid. (Bol: alt): studentský

obřad; ► podobá se křestu; novým studentům se stříhají vlasy; ■ Syn.: rutucha; (LM).

rutuchar, intr. (1) (← keč. rutucha) (Bol: alt/vall): krácení vlasů při obřadu rutucha; (2) lid. (Bol: alt):

zkrátit vlasy novým studentům na škole; (LM).

rutucu, f. (1) (← keč. ruthuku) lid. (Bol: Cbb/Pt) viz: uma rutucu; (2) uma ~ (← keč. uma, „hlava“)

lid. (Bol: alt/vall): obřad; ► první stříhání dětských vlasů, kdy kmotřenci dají první ustřihnutý kadeř

na talíř společně s penězy; ■ Syn.: rutucha, rutuchada, rutucu; (LM).

35

ruwana, f. (1) (← keč. ruwana) lid. (Bol: Cbb/Pt): morální, patřičně správné okolnosti nebo

požadavky; (LM).

36

8 S

sacha, f. (1) (← keč. sachá, „strom, keř“) lid. (Bol: alt/vall): keř rostoucí mimo oseté pole; (2) ~

poroto (← keč. purutu, „druhy fazole“) (Bol) viz: poroto; (3) ~ rosa, (Bol: Cbb): kaktus Pereskia

sacarosa; ► dorůstá až 4 m a má bobulovité plody; (4) ~ sandía, (Bol: Chuq): keř Capparis

salicifolia; ► různé druhy keřů a stromů dorůstajících až 7 m; mají žluté květy a bobulovité

halucinogenní plody; výluh z listů je užíván v lékařství jako sedativum; ■ Syn.: coca de cabra, sacha

poroto; (5) ~ tola (← keč. túla, „pryskyřičný keř“) (Bol) viz: tola; (LM).

sajra, adj/subst. (1) m. (← keč. saqra, „padouch“) lid. (Bol: alt/vall): zlý duch; (2) (Bol: alt/Yungas):

škodolibý duch odebírající dětskou duši; ■ Syn.: lari-lari; (3) (Bol: alt): andský dechový nástroj; ►

je až 80 cm dlouhý ve tvaru trubky; (4) adj/subst., lid. (Bol: alt): mazaný, vychytralý, podlý člověk;

(5) ~ hora1, lid. (Bol: alt/Cbb): rychlá svačina; (6) ~ hora

2, lid. (Bol: alt/Cbb): špatný, zlý okamžik;

(LM).

sajrahorear, intr. (1) (← keč. saqra, „padouch“) lid. (Bol: alt/vall): dát si rychlou svačinu; (LM).

sajraña, f. (1) (← keč. saqraña) lid. (Bol: alt/vall): venkovský hřeben z kaktusu cayara; (2) lid. (Bol:

alt): hřeben venkovanek; ► z bambusu, z kosti nebo jiného odolného materiálu; (LM).

sajta, f. (1) (← keč. saqtay, „zlomit“) lid. (Bol): dušený pokrm; ► připravuje se z kuřecího masa,

bobů, hrachu, cibule, barevné papriky a okoření se pepřem, vavřínem a dalším kořením; podává se

s bramborem vařeným nebo sušeným bramborem či ostružiníkem; ■ Syn.: sajta de pollo; (2) ~ de

pollo, (Bol) viz: sajta; (LM).

sajtar, tr. (1) (← keč. saqtay, „zlomit“) lid. (Bol: Tj): rozmačkat, roztlouct; (LM).

sama, f. (1) (← keč. sama, „odpočinek“) lid. (Bol: vall): oběd; ► připravený nadřízeným pro své

zaměstnance; (LM).

samana, m. (1) ~ alma (← keč. samana, „místo k odpočinku“) lid. (Bol: Pt): hřbitov; ■ Syn.: aya

marca; (LM).

samarar, intr. (1) (← keč. samaray, „krátce si odpočinout“) lid. (Bol: alt): povýšit, postoupit; (LM).

sanca, f. (1) (← keč. sanqa, „posměch“) lid. (Bol: alt): Panova flétna; ► velká, vydává nízké tóny;

(LM).

sancu, m., adj. (1) m. (← keč. sankhu, „hustý“) (Bol: Tj): hustá polévka; ► připravuje se z kukuřičné

mouky, pálivé cibule, vepřového nebo dybytčího tuku a soli; (2) adj., (Bol: alt/vall): hustý; (LM).

sapi, f. (1) (← keč. saphi, „kořen rostlin“) lid. (Bol: alt): kořen rostlin; (LM).

sara, m. (1) ~ tanta (← keč. tánta, „chléb“) (Bol) viz: tanta2; (2) ~ tawca (← keč. tawqay,

„nakupit“) (Bol) viz: tawca; (LM).

saracowa, f. (1) (← keč. sara, „zvyk“) lid. (Bol): rituální oběť; ► připravuje se nad bílým papírem; je

tvořena z různých bonbonů, různobarevné lamí vlny, pomletého kadidla, lamího lákadla, ořechů,

stromu Satureja a cesmíny; rituálem se žádá o nejrůznější prospěchy; ■ Syn.: cowa2, wira cowa,

mesa; (LM).

saracowar, intr. (1) (← keč. sara, „zvyk“) lid. (Bol: Valleg): spálit rituální oběť; ► například pro

požádání o ochranu; ■ Syn.: cowar; (LM).

sayri, m. (1) (← keč. sayri, „tabák“); (2) jatun ~ (← keč. jatun, „velký“) (Bol: LP): strom Nicotiana

glauca; ► dorůstá až 5 m; jeho květy jsou žluté a plody připomínají tobolky; ■ Syn.: cara lawa,

cara llanta; (LM).

senca, m/f. (1) f. (← keč. sinqa, „začátek opilosti“) lid. (Bol: alt/vall): nos; ■ Syn.: naso; (2) m/f., lid.

(Bol: Cbb/Tj): člověk s rozseknutým nosem; (3) chejta ~ (← keč. chíqta, „trhlina“) lid., hanl. (Bol:

alt/vall): člověk s vertikálně rozseknutým nosem; (4) cuchi ~ (← keč. khuchi, „prase“) lid., hum.

(Bol: LP): krajan; ► z kantonu Aucapata, provincie Muñecas a okresu La Paz; (5) puca ~ (← keč.

puka, „červený“) lid. (Bol: Cbb): člověk s načervenalým nosem; (6) taba ~, lid., hanl. (Bol: Cbb):

člověk se splošťělým nosem; (LM).

seque, m. (1) (← keč. siqi, „zadek“) lid. (Bol: Cbb/Valleg): odpad z nápoje chicha; (LM).

sicu, m. (1) (← keč. siku, „Panova flétna“) (Bol): andský dechový nástroj; ► je vyroben

z bambusových trubek a rozlišuje se více typů podle velikosti a zvuků; ■ Syn.: antara, ayarichi,

palla-palla, sicuri, zampoña; ■ Var.: siku; (LM).

37

sicureada, f. (1) (← keč. siku, „Panova flétna“) (Bol): tanec; ► pochází z doby před Kolumbem;

účastní se ho pouze muži hrající na nástroj sicus a malý i velký bubínek; mají na sobě nápadná

sombrera, bílé flanelové kalhoty s páskem, vesty z šátku aguayo a další zvláštní doplňky; ■ Syn.:

sicuri; (2) (Bol): hudební skladba k tanci sicureada; ■ Syn.: sicuri; ■ Var.: sikureada; (LM).

sicuri, m. (1) (← keč. siku, „Panova flétna“) (Bol) viz: sicu; (2) (Bol): tanec; ► viz: sicureada; (3)

(Bol): hudební skladba k tanci sicureada; ■ Syn.: sicureada; (4) (Bol): muž hrající na nástroj sicu při

tanci sicureada; ■ Var.: sikuri; (5) suri ~1 (← keč. suri, „nandu“) (Bol): folkloristický tanec; ►

původně pochází z okresů La Paz a Oruro; muži mají na sobě nápadná sombrera, vyšívaná ponča,

bílé flanelové kalhoty s páskem a vzadu další látku uchycenou páskem, která končí až u kolen. Ženy

mají také sombrera a halenky zdobené flitry; (6) suri ~2, (Bol): folkloristická hudební skladba; ► je

kombinací tradičního rytmu caluyo s tancem huayño, na který se tančí suri sicuri; ■ Var.: suri sikuri;

(LM).

siku, m. (1) (← keč. siku, „Panova flétna“) (Bol) viz: sicu; (LM).

sikureada, f. (1) (← keč. siku, „Panova flétna“) (Bol) viz: sicureada; (LM).

sikuri, m. (1) (← keč. siku, „Panova flétna“) (Bol) viz: sicuri; (2) suri ~ (← keč. suri, „nandu“) (Bol)

viz: suri sicuri; (LM).

silpanchear, intr. (1) (← keč. sillpánchu, „zeštíhlený“) (Bol: LP): mít lesbický vztah; (LM).

silpanchera, f. (1) (← keč. sillpánchu, „zeštíhlený“) (Bol: LP): lesbička; (LM).

silpanchería, f. (1) (← keč. sillpánchu, „zeštíhlený“) (Bol: alt/vall): místo prodeje masa silpancho;

(LM).

silpanchero, -a, m/f. (1) (← keč. sillpánchu, „zeštíhlený“) lid. (Bol: alt/vall): člověk produkující a

prodávající maso silpancho; (LM).

silpancho, m. (1) (← keč. sillpánchu, „zeštíhlený“) lid. (Bol: alt/vall/Yungas): dobytčí maso; ►

nakrájené na plátky, okořeněné pepřem, solí, kmínem a petrželí; obaluje se ve strouhaném chlebu;

(2) (Bol: alt/vall/Yungas): pokrm; ► z osmaženého masa silpancho; podává se s rýží, vařeným

bramborem, salátem z cibule, rajčat a smaženého vejce; (2) hacer ~s, (Bol: LP): mít lesbický vztah;

■ Syn.: hacer empanadas; (LM).

silwicuro, adj/subst. (1) (← keč. silni khuru, „žížala“) lid. (Bol): štíhlý, hubený; ■ Syn.: cancao, cara

lawa, caspi, chala, charque, charquilo,-a, chojro,-a, pichitanca, tullu, tullu pico, banana, cigarrillo,

comenunca, costilludo,-a, flacuchento,-a, hilo, hueso, tallarín, waliflaquito,-a; (LM).

sillaco, m. (1) (← keč. silla, „kamínek“) lid. (Bol: Chuq): duch; ► je představovaný dítětem či starým

člověkem; vytváří hluk a straší lidi; (LM).

sillusillu, m. (1) (← keč. sillu sillu) (Bol: alt/vall): rostlina užívaná pro lékařský odvar; (LM).

simba, f. (1) (← keč. simpá, „cop“) lid. (Bol: llan/vall): cop; ■ Syn.: wango, chaneca, crineja,

pichica; (2) lid. (Bol: llan/vall): bič; ► vyroben ze zapletené kůže, slouží kočím k povzbuzení volů;

(3) lid. (Bol: llan/vall): zapletený cop; ► u lidí, koní či vytvořený na maskách; (LM).

simbada, f. (1) (← keč. simpá, „cop“) (Bol: Tj): karnevalový tanec; ► tanečníci se drží za ruce a

vytváří zástup, hudbu vytváří nástroj erque a bubínek; (LM).

simbado, m. (1) (← keč. simpá, „cop“) (Bol: llan/vall/Valleg): bič; ► vyroben ze zapletené kůže;

slouží kočím k povzbuzení volů; (2) (Bol: llan/vall/Valleg): cop upletený z kůže; (LM).

simbado, -a, adj. (1) (← keč. simpá, „cop“) (Bol: alt/vall/Valleg): zapletený, upletený z kůže; (2) lid.

(Bol: alt/vall/Valleg): zapletené (vlasy); (LM).

simbar, tr/zvrat. (1) tr . (← keč. simpá, „cop“) lid. (Bol: alt/vall/Valleg): zaplést vlasy; (2) zvrat.

(Bol: alt/vall/Valleg): zaplést si vlasy; (LM).

simbero, -a, m/f. (1) (← keč. simpá, „cop“) lid. (Bol: llan/vall/Valleg): výrobce zapletených opasků a

bičů simba; ► většinou sloužící pro tažnou zvěř; (LM).

simbrón, m. (1) (← keč. simpá, „cop“) (Bol: Valleg): švihnutí bičem; ■ Syn.: simbronazo; (LM).

simbronazo, m. (1) (← keč. simpá, „cop“) (Bol: llan) viz: simbrón; (LM).

simbudo, -a, adj. (1) (← keč. simpá, „cop“) lid. (Bol: llan/vall/Valleg): člověk s dlouhými copy;

(LM).

simi, f. (1) (← keč. simi, „ústa“) lid. (Bol: alt/Cbb): ústa; (2) lajra ~ (← keč. laqra, „trhlina“) lid.

(Bol: alt/vall): člověk se zaječími ústy; ■ Syn.: labio cortado; (3) llinta ~ (← keč. llinta, „stočený

ven“) lid. (Bol): člověk s velkými a masitými ústy; ■ Syn.: llinta, llinta moreno,-a, llinta mozo,-a;

(4) misqui ~1 (← keč. miskí, „sladký“) lid. (Bol: alt/vall): žena smyslných rtů; (5) misqui ~2

(←

38

keč. miskí, „sladký“) lid. (Bol: alt/vall): přesvědčivý člověk; ► umí přesvědčit jediným slovem; (6)

parla ~ (← keč. parlay, „mluvit“) lid., hanl. (Bol: alt/vall): koal, mudrc; ► vše vykecá; ■ Syn.:

chasa cohete, chasete, cuento correchi, cuento quepi, tanta periódico, cocinero,-a, cuentestero, palo

verde, periodista, radiococina, vendepatria; (7) runa ~ (← keč. runa, „lidé“) (Bol): kečuánský

jazyk; (8) wistu ~ (← keč. wistú, „zkřivený“) lid. (Bol: alt/Cbb): člověk se zkřivenými ústy; (LM).

sinchi, adj. (1) (← keč. sinchi, „velmi, hodně“) lid. (Bol: Cbb/Pt): odvážný, statečný; (LM).

siqui1, m. (1) (← keč. siki, „základ“) vulg. (Bol: Cbb/Or/Pt): prdel; ■ Syn.: traste; (2) lid. (Bol:

Cbb/Or/Pt): spodek; (3) ~ chupa (← keč. chupa, „zástup“) lid. (Bol: alt/vall): konec páteře; ■ Syn.:

chupa, cola; (4) ~ pucu (← keč. phukuy, „foukat“) lid., hum. (Bol: Cbb/Pt): uprděnec; ■ Syn.: chusu

siqui, juscu siqui; (5) ¡ ~y(ta) muchaway!1 (← keč. sikiyta mucháway, „polib mi prdel“) vulg. (Bol:

Cbb/Pt): polib mi prdel; (6) ¡ ~y(ta) muchaway!2, vulg. (Bol: Cbb/Pt): jdi do prdele; (7) aca ~1

(←

keč. aca, „trus“) vulg. (Bol: Cbb/Pt): usrané dítě; ■ Syn.: quechalera; (8) aca ~2, vulg., hum. (Bol:

Cbb): otravný člověk, osina v zadku; ■ Syn.: aca tanca; (9) aca ~3, lid., hum. (Bol): dítě učící se

chodit; (10) cara~1 (← keč. qara, „nahý“) lid., hum. (Bol: Cbb/Pt): dítě s holým zadkem; (11)

cara~2, lid., hum. (Bol: Cbb): naháč; (12) cara~

3, lid., hum. (Bol: alt/Cbb): chudý člověk, chudák;

(13) chuspi ~ (← keč. chúspi, „moucha“) lid., hum., hanl. (Bol: vall): osoba s plochým zadkem;

(14) chusu ~ (← keč. chhusuy, „vypustit se“) lid., hum. (Bol: alt/vall) viz: siqui pucu; (15) dolar ~,

lid., hum., hanl. (Bol: Cbb): žena chodící za cizinci; (16) juscu ~ (← keč. juskú, „díra“) lid., hum.

(Bol: alt/vall) viz: siqui pucu; (17) opa ~ (← keč. upa, „němý“) lid. (Bol: Chuq): prdelatá žena; (18)

piqui ~1 (← keč. piki, „blecha“) lid., hanl., hum. (Bol: Cbb/Pt): nudný, otravný člověk; (19) piqui ~2

,

lid., hanl. (Bol: Cbb/Pt): zablešený člověk; (20) piqui ~3, lid., hanl., hum. (Bol: Cbb/Pt): osoba

škrábající si blechy; (21) pisu ~ (← keč. phisu, „váha“, šp. pisu) lid., hanl. (Bol: Cbb): levná šlapka;

(22) quiwi ~ (← keč. kíwiy, „hýbat“) lid., hum. (Bol: Cbb/Pt): tanečnice s přehnanými kreacemi;

(23) tabla ~, lid., hum. (Bol: alt/vall): osoba s plochým zadkem; (LM).

siqui2, f. (1) cebolla ~ (← keč. sikíy, „vytrhnout, hodit“) (Bol: Cbb): dětská hra; ► hráči vytvoří řadu

a drží se za pas, jeden se snaží je od sebe odtrhnout, odpadlíci se řadí o místo dozadu, dokud

nebudou první v řadě; ■ Var.: cebollita jiqui jiqui; (LM).

sirca, f. (1) (← keč. sirká, „žíla“) (Bol: Or/Pt): minerální žíla; (2) (Bol: Or/Pt): otevření nebo

narušení skály; ► sloužící k průchodu pramene nebo žíly; (LM).

sircana, f. (1) (← keč. sirkána, „skalpel“) (Bol: Or/Pt): tyčka; ► užívá se na otevření skály z důvodu

průchodu pramene nebo žíly; (2) (Bol: Or/Pt): úlomek skály; ► odtržený při narušení skály, aby se

umožnil průchod žíle; (LM).

sircar, tr. (1) (← keč. sirká, „žíla“) (Bol: Or/Pt): otevřít nebo narušit skálu; ► aby se umožnil

průchod pramene nebo žíly; (LM).

sirqui, m. (1) (← keč. sirkí, „bradavice“) lid. (Bol: alt/Cbb): bradavice; (LM).

sirwiñacu, m. (1) (← keč. sirwiñaku, šp. servir) lid. (Bol: alt/vall): stabilní soužití páru; ■ Syn.:

tantanacu; (LM).

sitiquira, m. (1) (← keč. sitíkira, „cikáda“) (Bol): cikáda; (2) cara ~ (← keč. qára, „bez rostlinstva,

holý“) (Bol: Cbb): kaktus Cleistocactus parviflorus; ► dorůstá se až 3 m; má útlé trnité odnože,

zelenočervené květy a malé jedlé bobule s bílou dužinou a černými semínky; (3) millma ~ (← keč.

millma, „vlna“) (Bol: Cbb): kaktus Cleistocactus buchtienii; ► dorůstá se až 3 m; má kmen hustě

posetý trny, květy zelenočervené barvy a jedlé bobule s bílou dužinou a černými semínky; (LM).

situ, m. (1) (← keč. sitúy, „zářit“) (Bol: Cbb): strom Ziziphus elegans; ► dorůstá se až 10 m; má

klikatý a trnitý kmen; jeho plody jsou jedlé peckovice se semínkem; dřevo stromu se využívá

k přípravě sladkých nápojů a pálenek; ■ Syn.: yana-yana, quitachiyú negro, laurel de cera; (LM).

sojtalo, -a, m/f. (1) (← keč. suqtalu, „se šesti“) lid. (Bol: alt/StaCr/vall/Yungas): šestiprstá osoba; ■

Syn.: tarañu; (LM).

sonco, m. (1) (← keč. sunqu, „corazón“) lid. (Bol: alt/vall): lidské srdce; (2) lid. (Bol: Valleg): vnitřní

kůra stromu; (3) lid. (Bol: Valleg): vařené maso v pirohu; (4) yana ~ (← keč. yana, „černý“) lid.

(Bol: Cbb): chladná, nedůtklivá osoba; (LM).

sorocche, m. (1) (← keč. suruqchi, „horská nemoc“) lid. (Bol) viz: sorojche; (LM).

sorocharse, zvrat. (1) (← keč. suruqchi, „horská nemoc“) lid. (Bol) viz: sorojcharse; (LM).

soroche, m. (1) (← keč. suruqchi, „horská nemoc“) lid. (Bol) viz: sorojche; (2) sufrir ~, (Bol) viz:

sufrir sorojche; (LM).

39

sorochi, m. (1) (← keč. suruqchi, „horská nemoc“) lid. (Bol) viz: sorojche; (2) sufrir ~, lid. (Bol) viz:

sufrir sorojche (LM).

sorojcharse, zvrat. (1) (← keč. suruqchi, „horská nemoc“) (Bol) viz: sufrir sorojche; (2) lid. (Bol: Tj):

stydět se, uvést se do rozpaků; ■ Syn.: acalorarse; (LM).

sorojche, m. (1) (← keč. suruqchi, „horská nemoc“) (Bol): horská nemoc; (2) nevolnost ve vysokých

výškách; ■ Syn.: apunamiento, asorojchamiento, mal de puna, mal de altura; ■ Var.: sorocche,

soroche, sorochi, sorojchi; (3) sufrir ~, (Bol): mít nevolnost ve vysokých výškách; ■ Syn.: sunar,

asorojchar, sorojchar, sufrir mal de puna, sufrir mal de altura; ■ Var.: sufrir soroche, sufrir sorochi,

sufrir sorojchi; (LM).

sorojchi, m. (1) (← keč. suruqchi, „horská nemoc“) (Bol) viz: sorojche; (2) sufrir ~, (Bol) viz: sufrir

sorojche; (LM).

suca, m. (1) (← keč. suká, „nakupený“); (2) ~ collo (← keč. qullu, „náhorní plošina“) (Bol) viz:

collo2; (LM).

suche, m. (1) (← keč. suchi, „akné“) lid. (Bol: Valleg) viz: mocho; (LM).

suchu, m/f. (1) (← keč. suchu, „invalidní na nohy“) lid. (Bol: alt/vall): osoba pohybující se plazením

se po zemi; (LM).

suchuda, f. (1) (← keč. suchuy, „klouzat“) lid. (Bol: alt): klouzání se; ► na spirálové klouzačce nebo

na kopci; (LM).

suchuna, f. (1) (← keč. suchuna, „kluzký“) lid. (Bol: alt/vall): spirálová klouzačka; (2) lid. (Bol: alt): kopcovitý svah na vhodný ke klouzání; (LM).

suchur, intr. (1) (← keč. suchuy, „klouzat“) lid. (Bol: alt): klouzat se; ► na spirálové klouzačce nebo

na kopci; (LM).

sullca, adj/subst. (1) f. (← keč. sullká, „nejmenší“) lid. (Bol: Tj): kreolský pokrm; ► z dobytčího

nebo ovčího pečeného a nakrájeného masa, z kusu osmahnutých vnitřností, brambor a porce mote;

(2) adj/subst., lid. (Bol: LP): mladší syn; (LM).

sullu, adj/subst. (1) m. (← keč. sullu, „plod“) lid. (Bol: alt/vall): nenarozené zvíře; (2) lid. (Bol:

alt/vall): plod zvířete; ► většinou lamy; v rituálním obřadu slouží jako symbol štěstí; (3) m/f., lid.,

hanl. (Bol: alt/Pn/vall): předčasně narozené dítě; (4) adj/subst., lid., hanl. (Bol: alt/vall): nezdravě

vyhublá osoba; ■ Syn.: cherle muju; (5) lid., hanl. (Bol: vall): zesláblá, vyčerpaná osoba; ■ Syn.:

chulchu, enclenque; (LM).

sunchu, m. (1) (← keč. sunchú) (Bol: alt/vall): rostlina Viginera mandonii; ► měří zhruba 1 m, má

žluté květy a používá se jako hořlavina; (2) ~ quisca (← keč. khiska, „trn“) (Bol) viz: quisca; (LM).

sunca, f. (1) (← keč. sunkha, „vousy“) lid. (Bol: alt): vousy; (2) lid. (Bol: alt): knírek; (3) lid. (Bol:

Bn/Valleg): lano z palmových listů; (LM).

suncarara, m., adj. (1) (← keč. sunkha, „vousy“, aim. –rara) lid. (Bol: alt) viz: suncas; (2) lid. (Bol:

alt): chlupatý muž; ■ Syn.: champoso; (3) lid. (Bol: alt): špatně oholený; ( (LM).

suncas, m. (1) (← keč. sunkha, „vousy“) lid. (Bol: alt): vousatý muž; ■ Syn.: champoso, chapi,

chapudo, suncarara, suncasapa, tapudo, barbón, barbudo; (LM).

suncasapa, m. (1) (← keč. sunkhasapa, „vousatý“) lid. (Bol: vall) viz: suncas; (LM).

supay, m. (1) (← keč. supay, „ďábel“) lid. (Bol: alt): zlomyslný duch; ► většinou obývá podzemí a je

srovnáván s křesťanským ďáblem; (2) china ~1 (← keč. china, „samice“) (Bol): ďáblova tanečnice;

► má na sobě zářivý oděv s krajkou, kamínky a flitry, krátkou sukni a kotníkové boty; obličej má

zahalený; (3) china ~2, lid., hanl. (Bol: alt): chlípníku!; (4) opa ~ (← keč. opa, „němý“) lid. (Bol:

Cbb/Or/Pt) viz: opa catari; (4) ¡~ apachun! (← keč. supay apachun, „jdi ke všem čertům“) lid.

(Bol: Cbb/Or/Pt): jdi ke všem čertům!; (LM).

supaya, m. (1) (← keč. supay, „ďábel“) lid. (Bol: alt): tanečnice ďábelského tance; (LM).

supi, m. (1) (← keč. supi, „prd“) vulg. (Bol: alt/vall): prd; (4) turu ~ (← keč. túru, „bahno“) lid.,

hum. (Bol: Chuq): krajan; ► z kantonu Collpa, provincie Nor Cinti a okresu Chuquisaca; (LM).

supichir, m/f. (1) cabra ~ (← keč. supichiy, „prdět“) lid. (Bol): krajan; ► z kantonu Vitichi, provincie

Nor Chichas a okresu Potosí; ■ Syn.: cabra cara; (2) hacer ~, lid., hum. (Bol: Cbb/Pt/Valleg): bít do

břicha; ► bít tak silně, až dotyčnému odcházejí prdy; (LM).

supu, f. (1) (← keč. suphu, „štětina“); (2) ~ tola (← keč. túla, „pryskyřičná rostlina“) (Bol) viz: tola;

(LM).

suquear, tr. (1) (← keč. sukáy, „složit“) lid. (Bol: alt): skládat, složit, poskládat; (LM).

40

suri, m. (1) (← keč. suri, „nandu“) (Bol: alt/vall): nandu; ► je vysoký až 1,4 m; má okrovou až

načervenalou barvu s bílými skvrnami a žluté nohy se třemi prsty; jeho vajíčka jsou vhodná na

vaření a pera se používají u folklorického oblečení; ■ Syn.: ñandú petiso; (2) pl. Bol: alt): skupina

mužů hrajících na sicus k tanci suri sicuris; (3) ~ sicuri (← keč. siku, „Panova flétna“) (Bol) viz:

sicuri; (LM).

suti, m. (1) (← keč. suti, „jméno“) lid. (Bol: alt/vall/Yungas): lidské jméno; (LM).

sutu, m. (1) (← keč. sutú, „kapka“) lid. (Bol: Cbb/Pt/Valleg): alkoholický nápoj; ► připravuje se ze

zbytků nápoje chicha padajícího po kapkách; má rychlý nástup opilosti; (LM).

sutuchi, m. (1) (← keč. sutúchiy, „nechat okapat“) lid. (Bol: Cbb/Pt): alkoholický nápoj; ►

připravuje se smícháním nápoje chicha, teplé vody a cukru; ■ Syn.: quitacalzón; (LM).

suwa, m. (1) (← keč. suwa, „zloděj“); (2) chajcha ~1 (← keč. chujcha, „vlasy“) lid. (Bol: Valleg):

vážka (hmyz); (3) chajcha ~2, lid., hanl. (Bol: Valleg): žena v milostném vztahu; (3) chajcha ~

3, lid.

(Bol: Valleg): zamilovaná; (4) wallpa ~ (← keč. wallpa, „slepice“) lid. (Bol): zloděj slepic; ■ Syn.:

wallpa luntata; (LM).

suyco, m. (1) (← keč. suykú, „sklenice“) lid. (Bol: alt): sklenka, pohárek; (LM).

suyu, m. (1) (← keč. suyu, „region“) (Bol): část říše Inků; (2) (Bol): každá část říše Inků; (3) (Bol):

rozloha říše; (4) (Bol): sebemenší územní část (např. okres); (LM).

41

9 T

taca, m/f. (1) (← keč. táku, „rozcuchané vlasy“); (2) ~ uma (← keč. uma, „hlava“) (Bol) viz: uma;

(LM).

tacalo, -a, adj/subst. (1) (← keč. takalu) lid., hanl., hum. (Bol) viz: opa parado; (LM).

tacana, f. (1) (← keč. takana, „předmět úderu“) lid. (Bol: Valleg): hovězí kost; ► z nohy, užívá se k

bití či udeření předmětů; (2) lid. (Bol: Or): kladivo; (3) (Bol: Or/Pt): drahý kov; (4) lid. (Bol: LP):

brokovnice, puška; (LM); (5) (Bol): políčko v horách; (JD).

tacar1, tr. (1) (← keč. tákay) lid. (Bol: Cbb/Pt/Tj): rozsypat, rozházet; (LM).

tacar2, tr. (1) (← keč. takay, „bít“) lid. (Bol: alt/vall): bít, udeřit předmětem; (LM).

taca-taca, f. (1) (← keč. takay, „bít“) lid. (Bol: alt/vall): hračka; ► tvoří ji dvě plastové kuličky

spojené provázkem dlouhým zhruba 50 cm; (2) lid. (Bol alt/vall): hra; ► rukou se chytne hračka

taca-taca v půlce provazu a zručným pohybem rukou se má docílit střetnutí kuliček o sebe

navzájem; (LM).

taca-tacas, f. (1) (← keč. takay, „bít“) vulg., hum. (Bol) viz: porongas; (LM).

tachero, m. (1) (← keč. tachu, „nádoba“) lid. (Bol: alt/vall): taxikář; (LM).

tacho, m. (1) (← keč. tachu, „nádoba“) lid. (Bol: alt/vall): plastická nádoba na vodu; (2) (Bol: StaCr)

viz: tacho cafetero; (3) (Bol: StaCr): metalový či hliněný džbán; ► užívá se k přípravě čokolády; (4)

lid. (Bol: alt/vall): taxík; (5) ~ cafetero, (Bol: llan): plechová konvice na přípravu kávy; ■ Syn.:

tacho; (6) ~ de (la) basura, (Bol): popelnice; (7) ~ cunca (← keč. kunka, „krk“) (Bol) viz: cunca;

(8) irse al ~1, lid. (Bol: alt): selhat, neuspět; ■ Syn.: irse al bombo; (9) irse al ~

2, lid. (Bol: alt):

zruinovat se, přivést se na mizinu; ■ Syn.: irse al bombo; (10) mandar al ~, lid. (Bol): důrazně

odmítnout; ■ Syn.: mandar a sembrar papas, mandar a freír monos, mandar al diablo, mandar a

moler agua, mandar a rodar; (LM).

taco, m. (1) (← keč. thaqu, „rohovník obecný“) lid. (Bol: alt/vall): rohovník; ► varianty ostnatých

stromů zhruba 7 m vysokých; mají malé světle zelené květy a masité luštěninové plody se spoustou

semínek; ■ Syn.: algarrobo; (2) quita ~ (← keč. kíta, „divoký“) (Bol: Chuq): rohovník divoký; (3)

~ pito (← keč. pito, „pomletá cereálie“) (Bol) viz: pito; (LM).

tacu, m. (1) (← keč. táku, „zamotané vlasy“) lid. (Bol: Cbb/Pt): zamotané vlasy; (2) lid. (Bol: Tj):

zmatek, chaos; ■ Syn.: champa, chenco, chipa, chiperío, patasca, pejtu, chacota, despelote,

quilombo; (LM).

taita, m. (1) (← keč. tata, „otec, pán“) lid. (Bol: llan/Tj): otec, táta; (2) (Bol: StaCr): uctivé oslovení

venkovských mužů; (3) lid. (Bol: llan) viz: tata cura; (4) lid. (Bol: alt): machr, šikula (oslovení);

(LM).

taitito, m. (1) (← keč. tata, „otec“) lid. (Bol: llan) viz: tata cura; (LM).

taititu, m. (1) (← keč. tata, „otec“) lid. (Bol: Tj) viz: tata cura; (LM).

tajlla, f. (1) (← keč. taqlla, „pluh“) (Bol: alt/vall): nemotorový pluh; ► určený k brázdění půdy na

výsev semen; je tvořen z hole dosahující až k pasu s rukojetí na vrchní části a špičatým hrotem,

zhruba 30 cm od země je nášlapný stupínek pro uvedení do chodu; ■ Syn.: chaqui tajlla; (2) chaqui

~ (← keč. chaki, „chodidlo“) (Bol: alt) viz: tajlla; (LM).

tajllar, tr. (1) (← keč. táqllay, „tleskat“) lid. (Bol): bít roztaženou dlaní, fackovat; ■ Syn.: lacar,

bofetear, cachetear, lapear; (LM).

tajllazo, m. (1) (← keč. táqlla, „dlaň“) lid. (Bol): facka z roztažené dlaně; ■ Syn.: cajcho, lacazo,

tajlle, cachetazo, chirle, chirlazo, jawcanazo, manazo; (LM).

tajlle, m. (1) (← keč. táqlla, „dlaň“) lid. (Bol) viz: tajllazo; (2) perca ~ (← keč. pirqa, „zeď“) lid.

(Bol: alt/Cbb): zedník; ■ Syn.: perquiri, albaco, Alvarado; (3) warmi ~ (← keč. warmi, „žena“) lid.

(Bol: LP): hrubián; ► muž, který často bije ženy; ■ Syn.: warmi maca; (LM).

talanacu, m. (1) (← keč. thalanaku, „otřes“) hum. (Bol: Cbb/Pt): diskotéka, zábava; (LM).

talar, tr. (1) (← keč. thalay, „třást“) lid. (Bol: Cbb/Pt): vytřepat, protřepat, oklepat; (LM).

tala-tala, m. (1) (← keč. thalay, „třást“) lid. (Bol: vall): zimnice, mrazení; (LM).

talu, adj/subst. (1) (← keč. thalu, „elastický a pevný předmět“) lid. (Bol: Cbb/Pt): zdatný, odolný

člověk; (2) lid. (Bol: Cbb/Pt): těžce opitelný člověk; (LM).

42

tambo, m. (1) (← keč. tampu, „penzion, hostinec“) (Bol): hostinec, penzion za doby Inků; (2) (Bol:

alt): ubytování; ► pro cestující nesoucí ovoce z údolí nebo pro ty, co přenáší ovoce z teplých údolí

do měst; (3) (Bol: alt): zelinářství prodávající zejména ovoce; (LM).

tanaca, f. (1) (← keč. thanaku, „ušitý a látaný přehoz“) hanl. (Bol: LP): zanedbaná žena, socka; (LM).

tanca, adj/subst. (1) (← keč. tanqay, „tlačit“); (2) aca ~1 (← keč. aka, „trus“) (Bol: alt/Cbb/Chuq) viz:

tanca-tanca; (3) aca ~2, vulg., hum. (Bol: Cbb): otravný, obtěžující člověk; ■ Syn.: aca siqui; (LM).

tanca-tanca, m. (1) (← keč. tanqay, „tlačit“) lid. (Bol: alt/Cbb/Chuq): brouk výkalník; ► měří 2 cm;

má zářivou černou barvu a do hnízda si nosí kuličky trusu; ■ Syn.: aca tanca; (LM).

tanta1, f., adj. (1) f. (← keč. thanta, „starý, opotřebovaný“) lid. (Bol: alt/vall): obnošené, ošoupané

oblečení; (2) adj., lid. (Bol: alt/vall): staré, opotřebované (předměty); (3) (Bol): přebírající špatné

jednání; (4) ~ catero (← keč. qhatu, „prodej“) (Bol) viz: catero; (5) ~ catu (← keč. qhatu, „prodej“)

(Bol) viz: catu2; (6) ~ periódico, lid., hanl. (Bol: alt/vall) viz: parla simi; (7) hacer ~, lid. (Bol:

alt/vall) viz: pampear; (LM).

tanta2, m. (1) (← keč. tánta, „chléb“) lid. (Bol: alt/vall): chléb; (2) sara ~ (← keč. sara, „kukuřice“)

lid. (Bol: Cbb/Pt): kukuřičný chléb; (3) ~ wawa (← keč. wawa, „mimino, syn“) (Bol) viz: wawa;

(LM).

tantacatero, -a, adj/subst. (1) m/f. (← keč. thanta, „starý, opotřebovaný“) lid. (Bol: alt/vall): nákupčí;

► použitého či kradeného zboží z trhu tantacato; (2) adj/subst., lid., hum. (Bol: Cbb/Or/Pt): sběratel

starožitností; (LM).

tantacato, m. (1) (← keč. thanta, „starý, opotřebovaný“) lid. (Bol): oblíbený trh; ► nabízí použité či

ukradené zboží; ■ Syn.: barrio chino; (2) lid. (Bol: alt/vall): použité či kradené zboží; ► prodává se

na trhu tantacato; (LM).

tantanacu, m. (1) (← keč. tantanaku, „shromáždění“) (Bol: alt/vall) viz: sirwiñacu; (LM).

tantar1, tr. (1) (← keč. thantay, „opotřebit, ošoupat“) lid. (Bol: alt/vall): opotřebit, ošoupat; (LM).

tantar2, tr. (1) (← keč. tantay, „sesbírat, nashromáždit“) lid. (Bol: alt/vall): sesbírat, nashromáždit;

(LM).

tanteríos, f., pl. (1) (← keč. thanta, „starý, použitý“) lid. (Bol: Cbb/Or/Pt): krámy, harampádí; (LM).

tantoso, -a, m/f. (1) (← keč. thanta, „starý, použitý“) lid. (Bol: Cbb/Or/Pt/Valleg): chudák, chuďas;

► většinou nosí staré hadry; (LM).

tapa1, f. (1) (← keč. thapa, „hnízdo“) lid. (Bol: alt/vall): ptačí hnízdo; (2) lid. (Bol: alt/vall): vosí úl;

(3) lid. (Bol: Or/Pt): zamotané vlasy; (4) vulg. (Bol) viz: raca2; (5) (Bol: Cbb/Pt): nepořádek, chaos;

■ Syn.: chenco, pejtu, cachivacherío; (LM).

tapa2, adj/subst. (1) (← keč. tápa) lid., hanl., hum. (Bol) viz: tacalo; (LM).

tapalo, -a, adj/subst. (1) (← keč. tápa) lid., hanl., hum. (Bol: alt/vall ) viz: tacalo; (LM).

taparacu, m. (1) (← keč. thaparaku, „druh motýlů“) (Bol: alt/vall ) viz: taparancu; (LM).

taparancu, m. (1) (← keč. thaparanku, „druh motýlů“) (Bol: alt/vall): druh nočních motýlů; ► měří

až 15 cm; mají barvu tmavé kávy s tóny šedé nebo krémové, tělo je chlupaté a oči jsou velké; larvy

jsou nebezpečné z důvodu zamoření plodin, v domácnostech symbolizují smrt; ■ Syn.: alma quepi,

fraile; (2) lid. (Bol: Or): žebrák; ■ Var.: taparacu; (LM).

tapero, m. (1) (← keč. thapa, „hnízdo“) lid. (Bol: Pn): místo ke snášení vajíček; (LM).

taposo, -a, adj/subst. (1) (← keč. thapa, „hnízdo“) lid. (Bol: Valleg): nepořádný člověk, bordelář;

(LM).

tapudo, m., adj. (1) (← keč. thapa, „hnízdo“) lid. (Bol) viz: suncas; (LM).

taqui1, m. (1) (← keč. taki, „píseň“) (Bol: alt/vall): oslavná píseň; (LM).

taqui2, m/f. (1) (← keč. taki, „píseň“); (2) coca ~ (← keč. kuka, „koka“) lid., (Bol: alt): obchodník s

kokou; ► většinou venkovan z oblasti Yungas v 19. století; (LM).

taquia, m. (1) (← keč. thaqya) lid. (Bol): sušený zvířecí výkal; ► užívaný jako hořlavina; (2) ~ pucu

(← keč. phukuy, „vanout“) (Bol) viz: pucu1; (LM).

taquipayanacu, m. (1) (← keč. takipayanaku) lid. (Bol: alt/vall): tradiční hudební zvyk; ► pochází

z předkolumbovské doby; muži i ženy zesměšňují jednotlivě či ve skupinách protivníka zpěvem

lidových písní; (LM).

tara, adj/subst. (1) (← keč. tára, „hloupý“) lid., vulg. (Bol: alt/vall): sprosťák, hrubián, parchant; ■

Syn.: callahuaya, inca, lari, ojotudo,-a, runa, tata, abarcas, campestre, indiaco,-a, indio,-a, janiwa;

(LM).

43

tarajchi, m. (1) (← keč. taraqchi) lid. (Bol: alt/vall): pták Molothrus badius; ► je menší s tmavě

hnědým peřím a melodickým zpěvem; vyskytuje se v hnízdě blízko pekaře; (2) lid. (Bol: Tj):

příživník; ► zneužívá nemocnice a všech dobrodinců kolem; (LM).

tarañu, m/f. (1) (← keč. tarañu) lid. (Bol): šestiprstá osoba; ■ Syn.: sojtalo,-a; (LM).

tarca, f. (1) (← keč. tarka, tarqa, „dechový hudební nástroj“) (Bol): andský dechový nástroj; ►

dřevěný; měří zhruba 30 až 50 cm a je doprovázen velkými i malými bubny; ■ Var.: tarka; (2)

desenterrar la ~, (Bol: alt): vzdávat hold zesnulým či předkům; (LM).

tarka, f. (1) (← keč. tarka, tarqa, „dechový hudební nástroj“) (Bol) viz: tarca; (LM).

tarqueada, f. (1) (← keč. tarka, tarqa, „dechový hudební nástroj“) (Bol: alt): typ hudby; ► hrává se

pomocí nástrojů tarca; (LM).

taruquilla, f. (1) (← keč. taruka, „bláznivý“) (Bol: alt): laskavá, něžná osoba; (LM).

tarwi, m. (1) (← keč. tarwi, „rostlina“) (Bol: alt/vall): vlčí bob; ► bobovitá rostlina s jedlými

semínky; (2) (Bol): plod vlčího bobu; ► pojídá se vařený; ■ Syn.: tawri; (LM).

tata, m. (1) (← keč. tata, „otec“) (Bol: alt/vall): otec, táta; ■ Syn.: yaya; ■ Var.: taita; (2) lid. (Bol:

alt/vall): uctivé oslovení venkovských mužů; ■ Syn.: tatito; ■ Var.: taita; (3) lid. (Bol: alt/vall):

uctivé oslovení Boha; ■ Syn.: tatito, tata Dios; ■ Var.: taita; (4) lid. (Bol: alt/vall): uctivé oslovení

Svatých; ■ Var.: taita; (5) lid. (Bol: alt/vall): vedoucí, vládce; ► většinou starší muž, autorita

domorodé skupiny; ■ Syn.: mallku; (6) lid. (Bol: alt/vall): starší muž, muž v letech; (7) (Bol: alt) viz:

taitito; (8) lid. (Bol: alt/Bn/vall) viz: tatala; (9) (Bol: alt/vall) viz: tara; (10) lid., hanl. (Bol: alt/vall):

hlupák, blbec, pitomec; (11) ~ cura, lid. (Bol: alt/vall): kněz, farář; ■ Syn.: tata, tatito; (12) ~ Dios,

lid. (Bol: alt/vall): uctivé jednání k Bohu; ■ Syn.: tata, tatito; (13) ~ espíritu, lid. (Bol: alt/vall):

duch volající léčitele, mastičkáře; ► při příležitosti yatiri nebo jiných léčitelských akcí; (14) ¡wisca

~y! (← keč. -y, „moje“, aim. wiskha, „provaz“) lid. (Bol: alt/vall): varuju tě!; ■ Syn.: wasca tatay;

(LM).

tatala, m/f. (1) (← keč. tatala, „otec“) lid., hanl. (Bol: alt/vall): emigrant z venkova; ► ve městě

zastává fyzicky náročné práce; ■ Syn.: lari, ojotudo, runa, tata, abarcas, indio,-a, indiaco,-a,

janiwa, jaque; (LM).

tatar, intr. (1) (← keč. thatay) lid., hanl. (Bol: alt/vall): neurvale se cpát a pít; (LM).

tatito, m. (1) (← keč. tata, „otec“) lid. (Bol: alt/vall): uctivé oslovení venkovských mužů; ■ Syn.:

tata; (2) lid. (Bol: alt/vall): uctivé oslovení Boha; ■ Syn.: tata, tata Dios; (3) lid. (Bol: alt/vall) viz:

taitito; (LM).

tatitu, m. (1) (← keč. tata, „otec“) lid. (Bol: alt/vall ) viz: tatito; (LM).

tatón, -a, adj/subst. (1) (← keč. thatay, „rychle do sebe házet jídlo či pití“) lid. (Bol) viz: ocolón,-a;

(LM).

tawa, m/f. (1) (← keč. tawa, „čtyři“); (2) ~ ñawi (← keč. ñawi, „oko“) (Bol) viz: ñawi; (LM).

tawancho, m. (1) (← keč. tawanchu, „se čtyřmi“) lid. (Bol: alt/vall): čtyřrohý beran; (LM).

tawa-tawa, f. (1) (← keč. tawa, „čtyři“) lid. (Bol: alt/vall): smažený pokrm; ► obyčejně se podává

spolu s medem a prodává se na ulici; (LM).

tawca, f. (1) (← keč. tawqa, „stoh, hromada“) lid. (Bol): stoh, hromada; (2) sara ~ (← keč. sara,

„kukuřice“) (Bol: alt/Cbb): chlapecká hra; ► chlapci si lehají na sebe a utvářejí tak komín, až dojde

ke zřícení celého komínu; ■ Syn.: wawacha; (LM).

tawcar, tr. (1) (← keč. tawqay, „hromadit“) lid. (Bol: alt/vall): skládat na sebe, nakupit; ■ Var.:

atawcar, tawquear; (LM).

tawquear, tr. (1) (← keč. tawqay, „hromadit“) lid. (Bol: alt/vall ) viz: tawcar; (LM).

tawri, m. (1) (← keč. tarwi, „druh rostliny“) (Bol: alt/vall ) viz: tarwi; (LM).

tawta, f. (1) (← keč. tawta) lid. (Bol: Valleg): špatná kukuřice; ► popraskaná nebo shnilá; (LM).

tejtería, f. (1) (← keč. tijti, „kukuřičný kvašený nápoj“) lid. (Bol: alt/vall): prodejna nápoje tejti;

(LM).

tejtero, -a, m/f. (1) (← keč. tijti, „kukuřičný kvašený nápoj“) lid. (Bol: alt/vall): prodavač nápoje tejti;

(LM).

tejti, m. (1) (← keč. tijti, „kukuřičný kvašený nápoj“) lid. (Bol: alt/vall): nealkoholický nápoj; ►

připravuje se z podzemnice olejné a cukru; má hnědou barvu a povrch je mastný; ■ Syn.: chicha de

maní; (LM).

44

tejwa, adj/subst. (1) (← keč. tíqway, „zbavit lusků“); (2) ~ chacallo (← keč. chhaqallu, „lusk“) lid.

(Bol: Pt): krajan; ► z kantonu Puna, provincie Linares a okresu Potosí; ■ Syn.: tejwa papa; (3) ~

papa (← keč. papa, „brambor“) (Bol) viz: papa; (LM).

teque, adj/subst. (1) m. (← keč. tíqi, „naplněný“) (Bol: Pt): pytlík; ► z volí kůže; slouží k ukládání

materiálu sloužícímu k promazávání strojů; (2) adj/subst., lid., hum.: viz: teque panza; (3) ~ panza,

lid., hum. (Bol: alt/Cbb): pupkáč; ■ Syn.: teque, teque wisa; (4) ~ wisa (← keč. wisa, „pupek“) (Bol)

viz: wisa; (5) mama ~ (← keč. mama, „matka“) lid. (Bol: LP) (Bol) viz: mama maca; (LM).

tica, f. (1) (← keč. tíka) lid. (Bol: alt/vall): květina; (2) chuchawi ~ (← keč. chuchawi) (Bol: Cbb):

agáve obecná; ► stvol měří až 10 m; agáve kvete jen jednou; její lístky mají žluté pruhy a na okraji

ostny, má kaplovité plody se semínky; využívá se v lékařství; ■ Syn.: magüey, sabila; (LM).

ticanchada, f. (1) (← keč. tíkanchay, „zdobit“) (Bol: alt/vall): věšení ozdob; ► ozdoby jsou určené

na uši telátkům a býčkům pro lepší rozlišení; (LM).

ticanchar, tr. (1) (← keč. tíkanchay, „zdobit“) lid. (Bol: alt/vall) viz: ticar; (2) lid. (Bol: Tj): věšet

ozdoby; viz též: ticanchada; (LM).

ticar, tr. (1) (← keč. tíkanchay, „zdobit“) lid. (Bol: alt/vall): zdobit, ozdobit, vyzdobit; ■ Syn.:

ticanchar; (LM).

ticchar, intr. (1) (← keč. tíjchay, „cvrnknout“) (Bol: alt/vall) viz: tijchar; (LM).

tijcha, m. (1) (← keč. tíjchay, „cvrnknout“) lid. (Bol: alt): hra „kuličky“; ► úkolem je svojí kuličkou

trefit soupeřovu; vítěz si pak soupeřovu kuličku ponechá jako výhru; (LM).

tijchada, f. (1) (← keč. tíjchay, „cvrnknout“) lid. (Bol: alt): cvrnknutí; viz též: tijcha; (LM).

tijchar, intr. (1) (← keč. tíjchay, „cvrnknout“) lid. (Bol: alt/vall): cvrnknout; (2) lid. (Bol: alt/vall):

cvrnknout do kuličky; viz též: tijcha; (3) lid. (Bol: alt/vall): propustit z práce; ■ Syn.: ticanchar; (4)

lid. (Bol: alt/vall): právem vyhodit z práce; ■ Syn.: ticanchar; (5) lid. (Bol: Valleg): rozejít se (ve

vztahu); ■ Syn.: ticanchar; (6) lid. (Bol: Valleg): hrát karty; ■ Var.: ticchar, tischar; (LM).

tijchazo, m. (1) (← keč. tíjchay, „cvrnknout“) lid. (Bol: alt/vall): náraz kuličky; viz též: tijcha; (LM).

tijcho, m/f. (1) m. (← keč. tíjchay, „cvrnknout“) lid. (Bol: alt/vall): větší kulička; viz též: tijcha; (2)

lid. (Bol: StaCr): náraz při cvrnknutí; viz též: tijcha; (3) m/f., lid. (Bol: Valleg): vytrvalý hráč karet,

karbaník; (LM).

tijti, m. (1) (← keč. tijti) lid. (Bol: alt/vall): bradavice; (LM).

tijtinchada, f. (1) (← keč. tijtinchu, „kukuřičný kvašený nápoj“) (Bol: Tj): nedělní sešlost; ► pojídá

se pokrm tijtincho; (LM).

tijtincho, f. (1) (← keč. tijtinchu, „kukuřičný kvašený nápoj“) (Bol: Tj): sváteční pokrm; ► podává se

spolu s nápojem chicha na sv. Jakuba (Santiago); (LM).

timpu, m. (1) (← keč. tímpuy, „vřít“) lid. (Bol: alt): pokrm; ► z jehněčího masa, bílé rýže a brambor;

okořeněný žlutou paprikou; (2) lid. (Bol: Pt): alkoholický nápoj; ► z teplého nápoje chicha a

alkoholu; pije se během sklizně; (LM).

tinca, f. (1) (← keč. tínka, „dárek“) (Bol): hornické dary; ► dávali je vlastníci dolů svým dělníkům

před znárodněním v rámci oslav; většinou se jednalo o sladkosti či likéry; (2) lid. (Bol: alt/vall):

předtucha, tušení; ■ Syn.: tincazo, corazonada; (LM).

tincar, tr/zvrat. (1) tr. (← keč. tínka, „dárek“) lid. (Bol: alt/vall): cvrnknout; (2) zvrat., lid. (Bol:

alt/vall): mít předtuchu, tušit; (LM).

tincazo, m. (1) (← keč. tínka, „dárek“) lid. (Bol: alt/vall): cvrnknutí, cvrnkání; (2) lid. (Bol: alt/vall):

předtucha, tušení; ■ Syn.: tinca, corazonada; (LM).

tincu, m. (1) (← keč. tinku, „schůze“) (Bol): pradávný zvyk; ► pochází z míst severní oblasti okresu

Potosí a jihu okresu Oruro; účastnící zastupují nějakou domorodou rodinu a mají na sobě nejlepší

oblečení; skupiny se navzájem napadají pěstmi a celé akci přihlížejí starosta a autorita domorodé

skupiny; (2) (Bol): folklórní tanec; ► pochází z míst severní oblasti okresu Potosí a jihu okresu

Oruro; tanečníci mají typický úbor a napodobují souboj zvaný tincu; (3) (Bol): hudební skladba; ►

je rychlá a tančí se na ni tanec tincu; (LM).

tipacu, m. (1) (← keč. típaku) lid. (Bol: alt/vall ) viz: tipanacu; (LM).

tipanacu, m. (1) (← keč. típanaku) (Bol: alt/vall): připnutí bankovky; ► tento zvyk se praktikuje při

vstupu na oslavy, kdy lístky připevňují hosté pořadateli; (LM).

tipar, tr. (1) (← keč. típay) (Bol: alt/vall): připevnit bankovku; ► na klopu pořadateli oslavy; (2) lid.

(Bol: Tj): uvázat, svázat; (LM).

45

tipina, f. (1) (← keč. típana, „spona, podprsenka“) lid. (Bol: Tj): pletací nástroj; ► slouží k pletení

ponč; (2) lid. (Bol: alt/vall): odstraňovač kukuřičných zrn; ► stroj, je utvořen ze dřevěného kmene;

(LM).

tipiri, m/f. (1) (← keč. típiy, „vytrhnout“, aim. -iri, „věnující se“) lid. (Bol: alt/vall): žena odstraňující

kukuřičná zrna; (LM).

tiqui, m. (1) (← keč. tíki) lid. (Bol: alt/vall): granulovaná kukuřice; (LM).

tirillo, m. (1) (← keč. tíri, „jizva“) lid. (Bol: alt/vall): nekvalitní alkohol; ► běžně je z cukrové třtiny;

■ Syn.: wislulu; (LM).

tirillo, -a, m. (1) (← keč. tíri, „jizva“) lid. (Bol: alt/vall): opilec, ochlasta; ■ Syn.: artillero,-a; (LM).

tisar, tr. (1) (← keč. tísay, „mykat“) lid. (Bol: Pt/Tj): mykat vlnu; ► ta pak slouží jako výplň do

polštářů a matrací nebo ke spřádání; (LM).

tischar, intr. (1) (← keč. tíjchay, „cvrnknout“) (Bol: alt/vall ) viz: tijchar; (LM).

tisi, m. (1) (← keč. tísi) lid. (Bol: alt/Cbb): suché z nosu, holub; (2) romper el ~, lid. (Bol: LP):

zlomit někomu nos; (LM).

¡tiyuy!, citosl. (1) (← keč. tiyuy, „chlapče můj“, šp. tío) lid. (Bol: alt/vall): chlapče!; (LM).

tocay, f. (1) ~ virgen (← keč. thuqay, „plivnout“) (Bol: Chuq): květina; ► užívá se v lékařství na

srdeční nemocnění; (LM).

toco, m/f. (1) m. (← keč. túqu, „jamka“) lid. (Bol: alt/vall): jáma v silnicích; (2) lid. (Bol: alt/vall):

krční jamka; (3) lid. (Bol: alt/vall): díra v krabici; ► kulatá na vrchní straně; slouží při hře „panák“

pro vhazování mincí do krabice; (4) m/f., lid., hum., hanl. (Bol: Cbb/vall): člověk se zapadlýma

očima; ■ Syn.: chuso, toco ñawi, ojinhondo; (5) lid. (Bol: alt/vall): modřina na holeni; ► vytvořená

následkem kopnutí protihráčem při fotbale; ■ Syn.: toconazo; (6) lid. (Bol: alt/vall): vhození mince

do krabice; ► při hře „panák“; (7) pampa ~ (← keč. pampa, „planina, rovina“) lid. (Bol): krajan; ►

z okresu Potosí; název je odvozen od tradičních prací v dolech; (8) ~ ñawi (← keč. ñawi, „oko“)

(Bol) viz: ñawi; (LM).

toconazo, m. (1) (← keč. túqu, „jamka“) lid. (Bol: alt/Cbb): modřina na holeni; ► vytvořená

následkem kopnutí protihráčem při fotbale; ■ Syn.: toco; (2) lid. (Bol: alt/Cbb): kopanec do holeně;

(LM).

toconeador, -a, m., adj. (1) (← keč. túqu, „jamka“) lid. (Bol: alt/Cbb): zákeřný hráč; ► často kope

své soupeře do holeně; (LM).

toconear, tr. (1) (← keč. túqu, „jamka“) lid. (Bol: alt/Cbb): kopnout protihráče do holeně; (LM).

tocorasca, m. (1) (← keč. túqurasqa, „provrtaný“) (Bol: Pt): vykolejený náklaďák; (LM).

tojchi, adj/subst. (1) (← keč. tuqchi, „rovné, silné vlasy“) lid. (Bol: LP): člověk se silnými vlasy; (2)

lid. (Bol: Cbb/Pt): hubeňour; (LM).

tojlo, m. (1) (← keč. túqlu, „lebka“) lid. (Bol: alt/vall): lebka; (2) lid. (Bol: alt/vall): skinhead; (LM).

tojorí, m. (1) (← keč. tuquri) lid. (Bol): kukuřičná kaše; ► se skořicí a občas i s mlékem; obyčejně se

podává ve sklenici s pirožky a kroketami; ■ Var.: tujuré; (LM).

tojpa, f. (1) (← keč. túqpa, „skupina lidí“) lid. (Bol: alt): různorodá skupina lidí; (LM).

tojpero, -a, m/f. (1) (← keč. túqpa, „skupina lidí“) lid. (Bol: alt/vall): člen skupiny tojpa; (2) (Bol:

alt/vall): zbabělý bojovník, rváč; ► pouští se do boje pouze za pomoci jiných; (LM).

tojpi, adj/subst. (1) (← keč. túqpi, „šílenec“) (Bol: alt/vall) viz: tospido; (2) lid.(Bol: alt/vall):

extravagantní osoba; ► zvláštně se obléká i chová; (LM).

tojpina, f. (1) (← keč. túqpina, „vrtačka“) lid. (Bol: Tj/vall): pohrabáč; (LM).

tojpir, tr. (1) (← keč. túqpiy, „vrtat“) lid. (Bol: alt/Cbb/Tj): udělat nepořádek; ► při hledání; (LM).

tojpirarse, zvrat. (1) (← keč. túqpiray, „slídit, čmuchat“) lid. (Bol: alt/vall): trpět mentální poruchou;

■ Var.: tospirse; (LM).

tojra, adj. (1) (← keč. túqra, „vybledlý“) lid. (Bol: alt/vall): vybledlý, zašlý; (2) lid. (Bol: LP):

prošedivělý; (LM).

tojsi, m/f. (1) ~ santo (← keč. túqsiy, „píchnout, bodat“) lid., hum. (Bol: Cbb): krajan; ► z města

Oruro; (2) ~ cuchi (← keč. khuchi, „prase“) (Bol: Pt): noční hlídač svíček; (LM).

tojsillerío, m. (1) (← keč. túqsillu, „domácí levná pálenka“) lid. (Bol: LP): prodejna nekvalitního

alkoholu; (LM).

tojta, f. (1) (← keč. tuqtu, „kvočna“) lid. (Bol: alt/vall): kvočna; (LM).

46

tojto, -a, adj/subst. (1) (← keč. tuqtu, „kvočna“) lid. (Bol: LP) viz: tojtu montera; (2) lid. (Bol: Tj):

psychicky utlumený člověk; (LM).

tojtu, adj/subst. (1) ~ montera (← keč. tuqtu, „kvočna“) lid., hanl. (Bol: vall): otravný člověk, otrava;

■ Syn.: tojto,-a; (LM).

tola, m. (1) (← keč. túla) (Bol: alt/vall): druhy keře Baccharis; ► dorůstají se až 6 m; mají

oboupohlavní květy: mužské jsou bílé nebo žluté a ženské jsou chlupaté, keře se užívají jako dřevo;

(2) (Bol: LP/Or/Pt) viz: supu tola; (3) ~ macho, (Bol: Cbb): druh keře Baccharis; ► měří až 6 m a

má krémové květy; ■ Syn.: sacha tola, tola-tola; (4) ~ -tola, (Bol: Cbb) viz: tola macho; (5) sacha ~

(← keč. sachá, „keř, strom“) (Bol: Cbb) viz: tola macho; (6) supu ~ (← keč. suphu, „štětina“) (Bol:

LP/Or): keř Parastrephia lepidophylla; ► měří až 2 m; má velmi malé listy a žluté květy; využívá se

jako dřevo; ■ Syn.: tola; (LM).

toncorear, intr. (1) (← keč. tunquri, „krk, hltan“) lid. (Bol: Tj): vysvětlovat hudební dechové nástroje;

(LM).

toncori, m. (1) (← keč. tunquri, „krk, hltan“) lid. (Bol: Tj): krk; ■ Var.: toncoro, tongoli; (2) lid. (Bol:

alt/vall): hltan; (3) lid. (Bol: Cbb/Pt/Tj): dobytčí droby; (LM).

toncoro, m. (1) (← keč. tunquri, „krk, hltan“) lid. (Bol: LP) viz: toncori; (LM).

tongoli, m. (1) (← keč. tunquri, „krk, hltan“) lid. (Bol: Bn) viz: toncori; (LM).

tospido, adj/subst. (1) (← keč. túqpi, „šílenec“) lid. (Bol: alt/vall): blázen, pomatenec, ztřeštěnec; ■

Syn.: tojpi; (LM).

tospirse, intr. (1) (← keč. túqpiy, „vrtat“) lid. (Bol: Tj) viz: tojpirarse; (LM).

tujuré, m. (1) (← keč. tuquri) lid. (Bol: llan) viz: tojorí; (LM).

tucu, m. (1) (← keč. juku) (Bol: Tj): výr; (LM).

¡tucuy-imas!, citosl. (1) (← keč. tukuy ima, „všechno možné“) lid. (Bol: alt/vall): a ten zbytek!; ►

výraz užívaný při výčtu věcí; (LM).

tullma, f. (1) (← keč. tullma, „ozdobný provázek“) lid. (Bol: alt/vall): gumička do vlasů; (LM).

tullqa, m. (1) (← keč. tullqa, „zeť“) lid. (Bol: alt): zeť; (LM).

tullu, adj/subst. (1) (← keč. tullu, „kost“) lid. (Bol: alt/vall) viz: silwicuro; (2) ~ pico, lid. (Bol) viz:

silwicuro; (3) mocon ~ (← keč. muqu, „uzel“) lid. (Bol: llan): dobytčí kolenní kost; ► používá se

pro přípravu vývarů; (LM).

tuna, adj/subst. (1) (← keč. túna, „drobný“) lid. (Bol: alt/Tj/Yungas): dítě; ► ve věku 3 až 8 let; ■

Syn.: chila, chiti, llocalla, bicho,-a, chango,-a, chicoco,-a, pelado,-a; (2) lid., hanl., hum. (Bol:

alt/vall): prcek, škrček, špunt, prťavec; ■ Syn.: chila, chiti, jocollo, tuna papa, chato,-a, petiso,-a; (3)

~ papa (← keč. papa, „brambor“) (Bol) viz: papa; (4) hacerse ~, lid., hum. (Bol: alt/vall): rozbít,

roztříštit; (LM).

tuncu, m. (1) (← keč. thunkuy, „skákat po jedné noze“) lid. (Bol: Cbb/Pt): ples, bál; (2) lid. (Bol: alt):

taneční sál; (LM).

tuncuna, f. (1) (← keč. thunkuna, „skok o jedné noze“) lid. (Bol: alt/vall): hra „panák“; ■ Syn.: tuncu-

tuncu; (LM).

tuncur, intr. (1) (← keč. thunkuy, „skákat po jedné noze“) lid. (Bol: alt): skákat po jedné noze; (2) lid.

(Bol: alt/): tančit; ■ Syn.: tunquear; (LM).

tuncu-tuncu, f. (1) (← keč. thunkuy, „skákat po jedné noze“) lid. (Bol: Cbb/Pt) viz: tuncuna; (LM).

tunquear, intr. (1) (← keč. thunkuy, „skákat po jedné noze“) lid. (Bol: LP/Or) viz: tuncur; (LM).

tunta, f. (1) (← keč. tunta, „sušený brambor“) (Bol): sušený brambor; ► suší se během zimních dní

na speciální slámové pokrývce, dvě odpoledne se namáčí a třetí se sundává šlupka, následně se nechá

přes noc zmrznout a po další týdny zůstává brambor namočený; používá se v andské kuchyni jako

základ nebo příloha k jídlu; (LM).

tupu1, m. (1) (← keč. tupu, „měření“) (Bol): míra pro písek; ► odpovídá 55,5 litrům za dob kolonií;

(2) (Bol): míra délky; ► odpovídá 64,5 plochám za dob kolonií; (LM).

tupu2, m. (1) (← keč. tupu, „měření“) (Bol): ozdobná jehlice; ► používá se jako ozdoba a vyrábí se

z mědi, zlata či stříbra; (LM).

turu, f. (1) (← keč. túru, „bahno“); (2) ~ manca (← keč. manka, „hrnec“) (Bol) viz: manca; (3) ~

manga (← keč. manka, „hrnec“) (Bol) viz: manga; (4) ~ supi (← keč. supi, „prd“) (Bol) viz: supi;

(5) ~ uma (← keč. uma, „hlava“) (Bol) viz: uma; (LM).

47

tusu, m. (1) (← keč. túsu, „lýtko“)) lid. (Bol): zadní lýtko; (2) a ~, lid. (Bol: Cbb/LP/Pt): pěšky;

(LM).

tusuda, f., adj. (1) (← keč. túsu, „lýtko“) lid. (Bol: Cbb/LP/Pt): žena tlustých lýtek; (LM).

tusur, intr. (1) (← keč. tusuy, „tancovat“) lid. (Bol: alt/vall): tancovat; (LM).

tuta1, f. (1) (← keč. thuta, „mol, můra“) (Bol: vall): mol, můra; (LM).

tuta2, f. (1) ~ misa (← keč. tuta, „noc“) lid. (Bol: alt/vall): půlnoční mše; ■ Syn.: misa de gallo; (LM).

tutado, -a, adj. (1) (← keč. thuta, „mol, můra“) lid. (Bol: LP): zjizvený neštovicemi; Syn.: casca,

mochorara; (LM).

tutuma, f. (1) (← keč. tutuma, „mísa“) (Bol): plod stromu tutumo; (2) (Bol): mísa; ► vyrábí se ze

sušeného rozpůleného plodu tutumo; podle užití má různé velikosti; Syn.: poro, porongo; (3) lid.,

hum. (Bol): hlava, kebule; (4) estar mal de la ~, (Bol: alt/vall) viz: estar mal del mate; (5) jarabe ~,

(Bol: StaCr): lékařský sirup; ► připravuje se z plodu kalabašového stromu; léčí jaterní a revmatické

nemoci; (LM).

tutumazo, m. (1) (← keč. tutuma, „mísa“) (Bol): množství tekutiny; ► nealkoholického nápoje nebo

alkoholu chicha, podávají se ve velké míse tutuma; (2) (Bol): množství tekutiny; ► je podáváno

v míse tutuma a vypije se najednou; (LM).

tutumear, tr. (1) (← keč. tutuma, „mísa“) lid. (Bol: llan): přelít tekutinu mísou tutuma; (LM).

tutumilla, f. (1) (← keč. tutuma, „mísa“) (Bol: llan): kapara; ► neostnatý keř s bobulovitými plody;

připomíná kalabašový strom; (2) (Bol: llan): rostlina Nandihiroba hederaceas; ► divoká rostlina

tvořená z nejedlých kuliček; (LM).

tutumo, m. (1) (← keč. tutuma, „mísa“) (Bol): kalabašový strom; ► dorůstá se až 10 m; má bělavé

květy, plody se používají jako nádoba a dužina jako pokrm; (2) subirse al ~, lid. (Bol: llan):

rozzlobit se, naštvat se; (LM).

48

10 U

uchear, intr. (1) (← keč. uchu, „pálivá paprika“) lid. (Bol: Pt): křičet, řvát; (LM).

uchu, m. (1) (← keč. uchu, „pálivá paprika“) (Bol): suchá paprika v lusku; (2) ~ cutana (← keč.

kutana, „na mletí“) (Bol) viz: cutana; (3) ~ luru ñawi (← keč. luru, „semínko“, keč. ñawi, „oko“)

(Bol) viz: ñawi; (4) ~ llajua (← keč. llaqwa, „pikantní omáčka“) (Bol) viz: llajua; (5) ~ patasca (←

keč. phatasqa, „prasklý, roztrhlý“) lid. (Bol: Cbb/Pt): pokrm; ► z papriky a pokrmu patasca; ■

Syn.: uchu pelachi; (6) ~ pelachi (← cast. pelar, „stříhat, holit“) lid. (Bol: Cbb/Chuq) viz: uchu

patasca; (7) comer ~ (← keč. qúmir, „zelený“) (Bol): zelená paprika; ■ Syn.: ají verde; (8) fideos

~, (Bol: Cbb): pokrm; ► z vařených nudlí, dušené barevné papriky, cibule, rajčete, brambor,

mletého masa a dalšího koření; (9) indio ~, (Bol: alt/vall): pokrm; ► připravuje se z usušených

drcených brambor, papriky, bobů, brambor, masa a dalšího koření; ■ Syn.: ají de indio; (10) papa(s)

~ (← keč. papa, „brambor“) lid. (Bol: alt/vall): pálivý pokrm; ► připravuje se z malé brambory,

papriky, masa, cibule a dalšího koření; ■ Syn.: ají de papa; (11) patasca ~ (← keč. patasqa,

„prasklý, roztrhlý“) (Bol: Cbb/Chuq/Pt): pokrm; ► z vařené kukuřice, suroviny charque, brambor,

barevné papriky, česneku, kmínu, cibule a dalšího koření; ■ Syn.: pelachi uchu; (12) pelachi ~, lid.

(Bol: Chuq) viz: patasca uchu; (13) yuraj ~ (← keč. yuraq, „bílý“) lid. (Bol: Chuq): krajan; ► ze

Sajpuco, kantonu Mariscal Braun, provincie Azurduy a okresu Chuquisaca; (LM).

ucu, m. (1) (← keč. ukhu, „nitro, hloubka“) lid. (Bol: Valleg): čerstvé husté mléko; (LM).

ucunchana, f. (1) (← keč. ukhunchana) lid. (Bol: alt/vall): spodní prádlo; (LM).

ulala, f. (1) (← keč. ulala, „kaktus“) lid. (Bol: alt/vall): kaktus Raseocerus threphracanthus; (LM).

ulincate, m. (1) (← keč. ulinkati) (Bol): druh broskve; ► má pronikavou vůni a užívá se pro přípravu

nealkoholických nápojů; (LM).

ulincha, m. (1) (← keč. ulinchu) (Bol: Tj) viz: ulincho; (LM).

ulincho, m. (1) (← keč. ulinchu) (Bol): stehlík; ► zpěvný pták velký 10 až 15 cm; má nejrůznější

barvy, hlavu celistvě nebo částečně černou a krátký masitý zobák; je charakteristický svým

melodickým zpěvem; ■ Syn.: quelluncho, jilguero; (LM).

ulupica, adj/subst. (1) f. (← keč. ulupika, „pikantní pepř“) (Bol): keř Capsicum cardenasii; ► dorůstá

až 1 m; její květy jsou bílé nebo světle fialové, má zelené, žluté nebo červené bobulovité a pálivé

plody nazývané chilli papričky; používají se k dochucení jídel či k přípravě pokrmu llajua; (2) (Bol):

chilli paprička keře Capsicum cardenasii; (3) adj/subst., lid. (Bol: alt/Cbb): výbušný, vznětlivý

člověk; ■ Syn.: capacho,-a, locoto,-a, alterado,-a, calentón,-a, enojón,-a, fosforito, hediondo,-a,

sulforoso,-a; (4) lid. (Bol: alt/vall): malý a popudlivý člověk; (LM).

ullu, m. (1) (← keč. ullu, „penis“) vulg. (Bol) viz: pesco; (2) yana ~ (← keč. yana, „černý“) vulg.,

hanl., hum. (Bol: alt/vall): černoch, negr; (LM).

ulluco, f. (1) (← keč. ullucu, „xxx“) (Bol): melok hlíznatý; ► bylina dorůstající až 30 cm; se žlutými

květy; po uvaření jsou její hlízy jedlé; ■ Syn.: lisa, papalisa, melloco; (2) (Bol): hlíza z meloku; ■

Syn.: lisa, papalisa, melloco; (LM).

uma, m/f. (1) (← keč. uma, „hlava“); (2) ~ jampico (← keč. jampiku, „kněz“) (Bol) viz: jampico; (3)

~ nanay (← keč. nanay, „bolest“) (Bol) viz: nanay; (4) ~ rutucu (← keč. ruthuku, „ostří“) (Bol) viz:

rutucu; (5) alco ~ (← keč. alqu, „pes“) lid., hanl. (Bol: alt/vall): osoba se psím obličejem; (6) coli ~1

(← keč. quli, „zamotané vlasy“) lid. (Bol: Pt/vall): člověk s neposlušnými vlasy; (7) coli ~2, lid.

(Bol: Pt/vall): neupravený člověk; ► nemyje si a nečeše své vlasy; (8) runtu ~ (← keč. runtu,

„vejce“) lid., hum. (Bol: Cbb): osoba s oválnou hlavou; (9) taca ~ (← keč. táku, „zamotané vlasy“)

lid., hum., hanl. (Bol: Cbb/Pt) viz: opa parado; (10) turu ~1 (← keč. túru, „bahno“) lid., hanl. (Bol:

alt/vall): tvrdohlavec, umíněnec; ■ Syn.: cullu, quena, janiwa, mula; (11) turu ~2, lid. (Bol: alt/Cbb):

zapomnětlivec; ■ Syn.: cabeza volada; (LM).

umalo, -a, adj/subst. (1) (← keč. umalu, „paličák“) lid. (Bol: vall): inteligentní člověk; ■ Syn.: cabeza,

cabezón,-a, cráneo; (LM).

umpu, adj. (1) (← keč. umphu, „sklíčený“) lid. (Bol: Cbb/Tj): churavá, sklíčená osoba; (LM).

uncu, m. (1) (← keč. unku, „pánské oblečení“) lid. (Bol: Pt): delší široké kraťasy; (LM).

49

uña, m. (1) (← keč. uña, „mimino“); (2) marán ~ (← keč. maran, „valcha“) lid. (Bol: Chuq): kámen;

► má tvar půlměsíce a používá se k ve valše k drcení; ■ Syn.: conana, uchu cutana, wawa batán;

(LM).

upi, m. (1) (← keč. upiñaqi, „chicha před kvašením“) lid. (Bol: alt/vall): nažloutlá tekutina; ► vzniká

při výrobě nápoje chicha po vyvření kukuřičné mouky; osladí se sirupem a nechá se odpočívat v

nádobě; (LM).

ura, adv. (1) ~y canto1 (← keč. ura, „dole“) (Bol): obyvatel pobřeží; (2) ~ y canto

2, (Bol: Cbb/Chuq):

spodní okraj; (LM).

urpi, f. (1) (← keč. urpi, „holub“) lid. (Bol: alt/vall): holub; (LM).

¡urpita!, f. (1) (← keč. urpi, „holub“) lid. (Bol: alt/vall) viz: palomitay; (LM).

usasapa, adj. (1) (← keč. usasapa, „zavšivený“) lid., hanl. (Bol: alt/vall): zavšivený; (LM).

uya, adj/subst. (1) (← keč. uya, „obličej“); (2) caca ~ (← keč. káka, „povlak špíny“) lid. (Bol:

alt/Cbb): osoba s popraskaným obličejem; (3) puraj ~ (← keč. puraq, „oba“) lid. (Bol: Cbb/LP):

falešný člověk; (4) waca ~ (← keč. waka, „kráva“) lid., hum. (Bol: vall): osoba se širokým

obličejem; (LM).

50

11 V

viche, m. (1) (← keč. wichí, „velký džbán s širokým otvorem“) lid. (Bol: Valleg): velký džbán; ► je

vyrobený z hlíny a má široký otvor; (2) lid. (Bol: Valleg): míra vážení pšenice; ► odpovídá váze

něco málo přes 11,5 kg; (LM).

¡viditay!, f. (1) (← šp. vidita, „miláček“, keč. qu, „moje“) (Bol) viz: palomitay; (LM).

vinchuca, f. (1) (← keč. winchuka, „druhy hmyzu“) (Bol): noční hmyz Rodnius; ► přenašeč; měří 3

cm; bodá a saje krev; jeho tělo je eliptické, má černou barvu se žlutými nebo červenými fleky;

mohou způsobovat spavou nemoc; (2) lid. (Bol: LP): příživník; (LM).

vira-vira, f. (1) (← keč. wira wira, „léčivá rostlina“) lid. (Bol: Valleg) viz: wira wira; (LM).

viracocha, m. (1) (← keč. wiraqucha, „božstvo Inků“) (Bol) viz: wiracocha; (LM).

virque, m. (1) (← keč. wirkhi, „velký džbán se širokým otvorem“) lid. (Bol: Tj) viz: wirqui; (LM).

virquina, f. (1) (← keč. wirkhi, „velký džbán se širokým otvorem“) lid. (Bol: Valleg) viz:wirqui;

(LM).

vizcacha, adj/subst. (1) (← keč. wiskácha, „viskača“) lid. (Bol: alt/StaCr/vall): viskača; ► noční

hlodavec dlouhý asi 50 cm; má bílé břicho, hnědošedá záda, chlupatý ocas a krátké nohy; (2) lid.

(Bol: LP): nákupčí kradených věcí; (3) lid. (Bol: LP): rychle chodící osoba; ■ Syn.: piqui chaqui,

pata de perro; (LM).

vizcachazo, m. (1) (← keč. wiskácha, „viskača“) lid. (Bol: alt/vall): šmírování druhého pohlaví; ■

Syn.: vizcacheada, chequeada; (LM).

vizcacheada, f. (1) (← keč. wiskácha, „viskača“) lid. (Bol): milostná schůzka; (2) (Bol) viz:

vizcachazo; (3) dar una ~, lid. (Bol: alt/vall): hlídat, střežit; ■ Syn.: condorear, echar una

vizcachada, aguaitar, chequear, dar una aguaitada, dar una chequeada, dar una lenteada, dar una

vichada, echar una aguaitada, echar una chequeada, echar una lenteada, echar una vichada,

lentear, vichar; (4) echar una ~, (Bol) viz: dar una vizcacheada; (LM).

vizcachear, tr/zvrat. (1) (← keč. wiskácha, „viskača“) lid. (Bol: LP): obchodovat s kradeným

zbožím; ■ Syn.: albertear; (2) lid. (Bol: alt/vall): hlídat, střežit; ■ Syn.: aguaitar; (3) lid. (Bol: Bn):

obhlížet, slídit, čmuchat; (4) lid. (Bol: StaCr): šmírovat druhé pohlaví; (5) zvrat., lid. (Bol): nahřívat

se na slunci; (LM).

vizcachera, f. (1) (← keč. wiskácha, „viskača“) lid. (Bol: alt/vall): viskačí jeskyně, doupě; (LM).

vizcachón, -a, adj/subst. (1) (← keč. wiskácha, „viskača“) lid. (Bol: alt): pozorovatel, pozorovatelka,

pozorující; (LM).

51

12 W

¡wa!, citosl. (1) (← keč. wa, „jé!“) lid. (Bol): jé!, jejda!; ■ Var.: ¡hua!; (LM).

waca1, f. (1) (← keč. waká, „svatý, božství“) (Bol): andské božstvo; (2) (Bol: alt/vall): posvátné

místo; ► většinou se nachází v horách a obývá ho andské božstvo; (3) (Bol: alt/vall): obětní místo;

► obyčejně se nachází výše než v horách a přináší se zde oběti božstvu; (4) (Bol: alt/vall): oběť, dar

božstvu; ► předává se na posvátném místě; (5) (Bol: alt/vall): kamenná hrobka; (6) (Bol: alt/vall):

smuteční dary; ► přikládají se do hrobu zemřelého; (7) lid. (Bol: alt/vall): keramická pokladnička;

(8) lid. (Bol: StaCr): talisman; ► peníze přinášející bohatství do peněženky; ■ Syn.: guaca, huaca1;

(LM).

waca2, f. (1) (← keč. waka, „hovězí dobytek“, šp. vaca, „kráva“ ) lid. (Bol: alt/vall): hovězí dobytek;

(2) ~ bola(s)1, lid., hum. (Bol): klidný, rozvážný člověk; ■ Syn.: cacha bola(s), llasa bola(s); (3) ~

bola(s)2, lid., vulg., hanl., hum. (Bol: alt/vall) viz:opa parado; (4) ~ moco, -a (← keč. muqu, „uzel,

kloub“) (Bol) viz: moco, -a; (5) ~ ñawi (← keč. ñawi, „oko“) (Bol) viz: ñawi; (6) ~ puncu (← keč.

punku, „dveře“) (Bol) viz: puncu; (7) ~ uya (← keč. uya, „tvář“) (Bol) viz: uya; (8) ~ tocori (← aim.

thuqhuri, „tanečník“) (Bol: alt/vall): andský tanec; ► zesměšňuje koridu; muži mají na sobě bohatá

sombrera, bílé košile i kalhoty, ženy mají také sombrera, k tomu halenky a sukně; ■ Syn.: waka-

waka; ■ Var.: huaca tocori; (LM).

wacanqui, m. (1) (← keč. waqanki, „budeš plakat“) lid. (Bol: llan/vall/Valleg): nápoj lásky; (2) lid.

(Bol: StaCr): kouzelný kořen; ► připravuje se z něj nápoj lásky; (LM).

wacas, f., pl. (1) (← keč. waká, „svatý, božství“) lid. (Bol: alt/vall): peníze; ■ Syn.: chalas, chichis,

colques, mangos, morlacos, quivos; (LM).

wacataya, f. (1) (← keč. wakataya, „druh bylinky“) lid. (Bol): druhy bylinek; ► můžou být až 80 cm

vysoké, mají aromatické listy, malé květy a semínka hnědé barvy; využívají se jako kuchyňské

koření nebo lékařský prostředek; (LM).

waca-waca, f. (1) (← keč. waka, „hovězí dobytek“) (Bol) viz: waka-waka; (LM).

wacaycha, f. (1) (← keč. waqaycha, „úspora“) lid. (Bol: vall): cenný předmět; (2) lid. (Bol: alt/vall):

uspořené peníze; (LM).

wacaychuru, adj/subst. (1) (← keč. waqay, „plakat“, churu, „hlemýžď, ulita“) (Bol) viz: quewachiri;

(LM).

waculla, f. (1) (← keč. wakulla, „džbán“) lid. (Bol: alt): hliněná nádoba; ► používá se k uskladnění

vody nebo cereálií; (LM).

wachachar, tr. (1) (← keč. wawachay, „hýčkat“) lid. (Bol: vall/Valleg): houpat, kolébat; ► dítě na

houpačce; (LM).

wachi, m. (1) ~ torito (← keč. waqcha, „sirotek“) lid. (Bol: alt/vall): vánoční dětský tanec; ► starší

dítě nese obraz Ježíše, který je obklopen dětmi, za nimi jdou ženský zástup a mužský zástup, jdou

společně do kostela na požehnání; poté se proces přesunuje zpět do domu koncipienta; po cestě děti

zpívají a tančí na melodii wachi torito; (2) (Bol): folklorní jednoaktovka; ► hraje a zpívá se při

vánočních oslavách a doprovází melodii wachi torito, při které se opakuje jedno slovo; (LM).

wacho, -a, adj/subst. (1) (← keč. waqcha, „sirotek“) (Bol) viz: wajcho; (LM).

wajcha, m/f. (1) (← keč. waqcha, „sirotek“) lid. (Bol: alt/vall): sirotek, polosirotek; ■ Syn.: wajcho, -

a; (2) lid. (Bol: alt/vall): opuštěné dítě; ► rodiče jej odložili na ulici, před dveřmi rodinného nebo

dětského domova; ■ Syn.: wajcho, -a; (3) lid. (Bol: alt/vall): osiřelé tele; (4) lid. (Bol: Bn): odrostlé

telátko; (5) ~ wawa (← keč. wawa, „mimino“) (Bol) viz: wawa; (LM).

wajcheaje, m. (1) (← keč. waqcha, „sirotek“) lid. (Bol: alt/vall): oddělení telat od krav; (LM).

wajchilla, f. (1) (← keč. waqchilla) lid. (Bol: alt/vall): volavka popelavá; ► obývá jezera; (LM).

wajcho, -a, m/f. (1) (← keč. waqcha, „sirotek“) lid. (Bol: llan/vall/Valleg): sirotek, polosirotek; ■

Syn.: wajcha; (2) lid. (Bol: llan/vall/Valleg): opuštěné dítě; ► viz též wajcha; ■ Syn.: wajcha; ■

Var.: wacho, -a; (LM).

wajra, f. (1) (← keč. waqra) lid. (Bol): býčí roh; ■ Syn.: cacho; (LM).

wajta, adj/subst. (1) (← keč. waqta, „žebro“); (2) cara ~ (← keč. qára, „bez rostlinstva“) lid., hanl.

(Bol: Cbb): chudák, ubožák; ► po finanční stránce; (LM).

52

wajtana, f. (1) (← keč. waqtana, „určený k bití“) lid. (Bol: alt): palička; ► příslušenství k bubnům;

(2) (Bol) viz : pesco; (LM).

wajtaquear, intr. (1) (← keč. waqtay, „bít“) lid. (Bol: Cbb/Chuq/Or/Pt): nasávat, vydatně popíjet; ■

Syn.: chumar, cañar, chupar, doblar el codo, farrear, farruquear; (LM).

waka, m. (1) (← keč. waka, „hovězí dobytek“); (2) ~ tocori (← aim. thuquri, „tanečník“) (Bol) viz:

waca tocori; (LM).

waka-waka, adj/subst. (1) f. (← keč. waka, „hovězí dobytek“) (Bol) viz: waca tocori; (2) (Bol:

alt/vall): druh švábu; ► tykadla připomínají býčí rohy; (3) adj/subst., lid., hanl. (Bol: alt/vall):

neobratný, pomalejší člověk; ■ Var.: waca-waca; (LM).

walaychear, intr. (1) (← keč. walaychu, „hravý“) lid. (Bol: alt/vall): často provádět výtržnictví; (LM).

walaycho, -a, adj/subst. (1) (← keč. walaychu, „hravý“) lid. (Bol: alt/vall/Yungas) viz: lisote, -a; (2)

lid. (Bol: alt/vall): výtržník; ■ Var.: gualaycho;; (LM).

waltar, tr. (1) (← keč. walthay, „zabalit“) lid. (Bol: vall): zabalit do plenek; (LM).

walusa, f. (1) (← keč. walusa) (Bol): jedlá hlíza; ► podobá se bramborové; (LM).

wallata, f. (1) (← keč. wallata) (Bol: alt): kachna; ► měří až 60 cm, má bílé tělo, hnědé křídla i ocas,

lososové nohy i zobák a její maso je velmi chutné; ■ Syn.: ganso andino; ■ Var.: huayata; (LM).

wallque, m. (1) (← keč. wallqa, „náhrdelník“) (Bol: vall): malá taška; ► je mnohobarevná a

ozdobená; slouží k přenosu koky a pokrmu llijta; ■ Syn.: chuspa; (LM).

wallpa, adj/subst. (1) f. (← keč. wallpa, „slepice“) lid. (Bol: alt/vall): slepice; (2) adj/subst., lid. (Bol:

alt/vall): spáč; ► chodí spávat velmi brzy; (3) lid., hanl. (Bol: alt): nevychovanec; ► neumí

pozdravit přítomné; ■ Syn.: llama; ■ Var.: huallpa; (4) ~ billete, lid. (Bol: LP): stará bankovka; ►

měla hodnotu 100 bolivijských peset; (5) ~ chaqui (← keč. chaki, „noha“) (Bol) viz: chaqui2; (6) ~

luntata (← aim. lunthata, „zloděj“) lid. (Bol): zloděj slepic; ■ Syn.: wallpa suwa; (7) ~ partero, -a,

lid., hum. (Bol: LP): nekvalifikovaný gynekolog; (8) ~ pecho, lid., hum. (Bol: vall/Valleg): vnadná

žena, prsatka; (9) ~ rimachi (← keč. rimachiy, „nutit protestovat“) (Bol) viz: rimachi; (10) ~ suwa

(← keč. suwa, „zloděj“) (Bol) viz: suwa; (LM).

wallpero, m. (1) (← keč. wallpa, „slepice“) lid., hum. (Bol: Pt): vychytralý právník; ► prodlužuje

proces ve prospěch větších zisků; (LM).

wallpero, -a, m/f. (1) (← keč. wallpa, „slepice“) lid., hum. (Bol: alt/vall): chovatel a prodejce slepic;

(LM).

wallpita, citosl. (1) (← keč. wallpa, „slepice“); (2) ¡quer la ~! (← keč. qir, „křach!“) lid. (Bol: alt): ať

odpočívá v pokoji; (LM).

wallpón, -a, adj/subst. (1) (← keč. wallpa, „slepice“) (Bol) viz: paltón; (2) lid. (Bol: alt/vall):

zbabělec, slaboch; ■ Syn.: cangalla, erque, babas heladas, calzonazo,-a, calzonudo,-a, incapaz,

quewsa; (LM).

waman, m. (1) (← keč. waman) (Bol): sokol; (LM).

wampo, -a, adj/subst. (1) (← keč. wamphu, „zbabělý“) lid. (Bol: Pt/Cbb): slaboch; ► po fyzické

stránce; (LM).

wanaco, m. (1) (← keč. wanaku) (Bol) viz: guanaco; (LM).

wanear, intr. (1) (← keč. wanu, „hnůj“) (Bol) viz: guanear; (LM).

wanera, f. (1) (← keč. wanu, „hnůj“) (Bol) viz: guanera; (LM).

wanero, -a, m/f. (1) (← keč. wanu, „hnůj“) (Bol) viz: guanero, -a; (LM).

wango, m. (1) (← keč. wanku, „hod plátnem“) lid. (Bol: Cbb): cop, copánek; ■ Syn.: simba, chaneca,

crineja, pichica; (LM).

wanqui, adj/subst. (1) (← keč. wanki, „dlouhý a úzký“) lid., hanl., hum. (Bol: Valleg): člověk

s nohama do O; ■ Syn.: capa1, alicate, patizambo,-a, rosco,-a; (LM).

wancoyro, m. (1) (← keč. wayrunqu, „včela“) (Bol) viz: wayronco; (LM).

wano, m. (1) (← keč. wanu, „hnůj“) (Bol) viz: guano; (LM).

wanto, adv. (1) al/en ~ (← keč. wantuy, „nést na lehátku“) lid. (Bol: alt/vall): v napětí, v nejistotě;

(LM).

wañusca, adj. (1) parte ~ (← keč. wañusqa, „mrtvý“) lid. (Bol: Cbb/LP): zbabělý (člověk); (LM).

waqui, adj/subst. (1) (← keč. waki, „uprostřed“); (2) toco ~ (← keč. túqu, „jáma“) lid., hanl. (Bol:

Pt): osoba s rozseknutým nosem a zaječími rty; (LM).

waraca, f. (1) (← keč. waraká, „prak“) lid. (Bol: alt/vall): prak; (LM).

53

waracazo, m. (1) (← keč. waraká, „prak“) lid. (Bol: alt/vall/Valleg): vystřelení z praku; (2) lid. (Bol:

alt/vall): facka; ► s roztaženou dlaní; způsob zápasu mezi venkovany z okresu Potosí, obzvláště

během zvyku zvaného tincu; (LM).

waranquero, -a, adj/subst. (1) (← keč. waranqa, „tisíc“) lid. (Bol: LP): boháč, zbohatlík; (LM).

waraquear, intr. (1) (← keč. waraká, „prak“) lid. (Bol: Valleg): hledat, prohledávat; (2) lid. (Bol:

alt/vall/Valleg): střílet prakem; (3) lid. (Bol: alt/vall/Valleg): dát facku; ► s roztaženou dlaní; (4) lid.

(Bol: alt/vall/Valleg): házet kameny, kamenovat; (LM).

warawa, f. (1) (← keč. warawa, „ozdoba“) lid. (Bol: alt/vall): ozdoba na oblečení; (2) lid. (Bol:

alt/vall): arabeska v písmu; (3) pl., lid. (Bol: alt/vall): řečnické ozdoby; (LM).

warawero, -a, adj/subst. (1) (← keč. warawa, „ozdoba“) lid. (Bol): řečnicky bohatá osoba; (LM).

warcuna, f. (1) (← keč. warkuna, „věšák“) lid. (Bol: alt/Valleg): prádelní šňůra; ► z drátu; (LM).

warmi, f. (1) (← keč. warmi, „žena“) lid. (Bol: vall/Valleg): dospělá žena; (2) ~ cusichi (← keč.

kusichiy, „rozveselit“) viz: cusichi; (3) ~ luntata (← aim. lunthata, „zloděj“) lid. (Bol: alt):

dobyvatel žen; (4) ~ maca (← keč. maqay, „bít“) viz: maca; (5) ~ mañacacu (← keč. mañaqaku,

„žádost o ruku“) viz: mañacacu; (6) ~ munachi (← keč. munachiy, „získávající přízeň“) viz:

munachi; (7) ~ tajlle (← keč. tájlli, „facka“) viz: tajlle; (8) cuchi ~ (← keč. khuchi, „špinavý“)

vulg. (Bol: alt/vall): šlapka, děvka; (9) pampa ~ (← keč. pampa, „planina, země“) viz: cajchala;

(LM).

warmita, m., adj. (1) (← keč. warmi, „žena“) lid., hanl. (Bol: vall): homosexuál, homouš; ■ Syn.:

chinalo, lari, maqui, quewa, maraco, mario, quewsa; (2) lid., hanl. (Bol: vall): zženštělý muž; ■

Syn.: chinalo, lari, maqui, quewa, maraco, mariachi, mario, quewsa; (LM).

wasa, adj/subst. (1) (← keč. wasa, „záda, vzadu“); (2) ~ nanay (← keč. nanay, „bolet“) (Bol) viz:

nanay; (3) ~ parlacu (← keč. palay, „mluvit“) (Bol) viz: parlacu; (4) ~ rimacu (← keč. rimay,

„protestovat, udat“) (Bol) viz: rimacu; (5) silla ~, lid. (Bol: Valleg): handicapovaný kůň; ► má

poničený hřbet; (LM).

waseada, f. (1) (← keč. wasu, „hrubý, drzý“) lid. (Bol: alt/vall): drzé, hrubé chování; ■ Syn.: waserío;

(2) lid. (Bol: alt/vall): hrubá řeč, gesto; ■ Syn.: waserío; (LM).

wasearse, zvrat. (1) (← keč. wasu, „hrubý, drzý“) lid. (Bol: alt/vall): chovat se hrubě a drze; (LM).

waserío, m. (1) (← keč. wasu, „hrubý, drzý“) lid. (Bol: alt): drzé, hrubé chování; ■ Syn.: waseada; (2)

lid. (Bol: alt): hrubá řeč, gesto; ■ Syn.: waseada; (LM).

wasca, f. (1) (← keč. waskha, „lano, provaz“) lid. (Bol: alt/vall): kožený bič; ► používá se k pohánění

dobytka; (2) lid. (Bol: alt/vall): kožený provaz; ► používá se ke svazování dobytka pro lepší přenos

na zádech; (3) lid. (Bol: alt/vall) viz: wasqueada; (4) vulg. (Bol: Or) viz: pene; (5) lid. (Bol: alt) viz:

wata runa; (6) lid. (Bol: alt): party, večírek; ■ Syn.: chupa; ■ Var.: guasca; (7) dar ~1, lid. (Bol):

trestat dítě bičem; ■ Syn.: cajchar, wasquear, chicotear, cuerear; (8) dar ~2, lid., hum. (Bol: alt/vall)

viz: pampear; (9) ¡~ tatay! (← keč. tatay, „otče“) lid. (Bol: alt/Yungas): dostaneš na zadek!; ■ Syn.:

wisca tatay; (LM).

wascada, f. (1) (← keč. waskha, „lano, provaz“) lid. (Bol: llan): plošná míra; ► odpovídá 100 m2;

dříve se vyměřovala lanem dlouhým 10 m; (LM).

wascazo, m. (1) (← keč. waskha, „lano, provaz“) lid. (Bol): rána bičem; ■ Syn.: cajchazo, chicotazo,

chirlazo, cuerazo; (2) lid. (Bol: alt): viz: wasqueada; (LM).

wasco, -a, adj/subst. (1) (← keč. waskha, „lano, provaz“) (Bol): premiant, premiantka; ■ Syn.:

cajchiri, cajcho, challpiri, wasqueador,-a, wasquiri, corcho, machacón,-a; (LM).

wasi, f. (1) (← keč. wasi, „dům“); (2) piqui ~ (← keč. piki, „blecha“) lid. (Bol: alt/vall): vězení; ■

Syn.: capacha2, chipa, pujo, cana, chirola; (LM).

waso, -a, adj/subst. (1) (← keč. wasu, „hrubý, drzý“) lid. (Bol): drzoun, nevychovanec; ■ Syn.: liso,

atrevido; (LM).

wasqueada, f. (1) (← keč. waskha, „lano, provaz“) lid. (Bol): rána bičem určená dítěti; ■ Syn.:

cajcheadura, wasca, waskazo, wasqueadura, wasquilla, azotada, chicoteada, chicoteadura, cuera,

cuerazo, cuereadura, cueriza, garroteada, garroteadura, latigueada ; (LM).

wasqueado, -a, adj. (1) (← keč. waskha, „lano, provaz“) lid. (Bol: alt): utrápený, ztrápený; (LM).

wasqueador, -a, adj/subst. (1) (← keč. waskha, „lano, provaz“) lid. (Bol): tyran; ► často trestá děti

ranami bičem; ■ Syn.: cajchador,-a, chicoteador,-a, cuereador,-a; (2) lid. (Bol: alt/vall) viz: wasco;

(LM).

54

wasqueadura, f. (1) (← keč. waskha, „lano, provaz“) lid. (Bol) viz: wasqueada; (LM).

wasquear, intr/tr. (1) (← keč. waskha, „lano, provaz“) (Bol: LP): obdržet dobré hodnocení; ■ Syn.:

cajchirear, corchearse; (2) lid. (Bol: LP): nasávat alkohol; (3) tr., lid. (Bol): trestat bičem; ■ Syn.:

cajchar, dar wasca, chicotear, cuerear; (4) lid. (Bol): vehementně studovat; ■ Syn.: cajchirear,

challpir, chancar, corchearse; (LM).

wasquero, -a, adj/subst. (1) (← keč. waskha, „lano, provaz“) lid. (Bol: LP): opilec, ožrala; (LM).

wasquilla, f. (1) (← keč. waskha, „lano, provaz“) lid. (Bol: llan) viz: wasqueada; (LM).

wasquiri, adj/subst. (1) (← keč. waskha, „lano, provaz“) lid. (Bol) viz: wasco; (LM).

wata, m/f. (1) (← keč. watay, „svázat“); (2) ~ runa (← keč. runa, „lidé“) viz: runa; (LM).

watia, f. (1) (← keč. wathiya,) lid. (Bol: alt/vall) viz: watía; (LM).

watía, f. (1) (← keč. wathiya) lid. (Bol: alt/vall): venkovský pokrm; ► z brambor, hlízy šťavelu,

sladkých brambor a vařených bobů. Jídlo se následně peče v malé troubě, mohou se pak přidat také

rozinky nebo různé druhy masa; (2) lid. (Bol: alt/vall): vařený pokrm; ► z masa, hlízy brambor a

šťavelu a dalších ingrediencí; ■ Syn.: pampacu; (3) lid. (Bol: StaCr): pečený pokrm; ► z hovězí

hlavy i s kůží; ■ Var.: watia; (LM).

wato, m. (1) (← keč. watu, „provázek“) lid. (Bol: alt/vall): spona u bot; ■ Syn.: pasador; (2) estar ~,

lid. (Bol): být opilý; ■ Syn.: estar cóndor, estar wejru, estar wiru, estar alfombra, andar de cuatro

(patas), estar de cuatro (patas), estar mamado,-a, estar mula, estar papilo,-a, estar trapo, estar

verga, estar yuca; (3) roba ~s, lid., hum. (Bol: LP) viz: moco,-a; (4) ~ seco, vulg, hum. (Bol: Chuq):

impotentní muž; (LM).

watoco, -a, adj/subst. (1) (← keč. wata, „drobný“) lid., hanl. (Bol: StaCr) viz: moco,-a; (LM).

watusi, adj/subst. (1) (← keč. watu, „provázek“) lid. (Bol: LP): opilec, ožrala; (LM).

wawa, m/f. (1) (← keč. wawa, „mimino, syn“) lid. (Bol): kojenec; (2) lid. (Bol): dítě; ► do deseti let

věku; (3) lid., hanl. (Bol): dětinský člověk; ■ Syn.: wawalón; ■ Var.: huahua, guagua; (4) ~ batán,

lid. (Bol: StaCr): kámen; ► má tvar půlměsíce a používá se ve valše k drcení; ■ Syn.: conana,

marán uña, uchu cutana; (5) ~ pierdechi, lid., hum. (Bol: alt/vall): člověk preferující mladší

partnery; ■ Syn.: mata wawa; (6) ¡ ~ que no llora, no mama!, lid. (Bol): líná huba, holé neštěstí!; ■

Syn.: el que no llora no mama; (7) cala ~ (← keč. qála, „nahý, holý“) lid. (Bol: LP): krajan; ►

z kantonu Tiawanacu, provincie Ingawi a okresu La Paz; (8) curaj ~ (← keč. kuraq, „nejstarší“) lid.

(Bol: Cbb/Or/Pt): starší syn; (9) ¡hora, la ~ llora!, lid. (Bol: alt/vall): šup šup!; (10) mata ~, lid.,

hum. (Bol: alt/vall) viz: wawa pierdechi; (11) poto de ~, vulg., hum. (Bol: alt): konečně oholený;

(12) tanta ~ (← keč. tánta, „chléb“) (Bol: alt/vall/Valleg): sváteční chléb; ► podává se o Svátku

všech svatých; má různé tvary představující děti, zvířata a předměty jako měsíc nebo slunce; (13)

wajcha ~ (← keč. waqcha, „sirotek“) lid. (Bol: Cbb/Chuq/Or/Pt): sirotek; (LM).

wawacha, f. (1) (← keč. wawacha, „miminko, synáček“) (Bol: StaCr/Valleg): chlapecká hra; ►

chlapci sedí na lavičce či v řadě sedadel, navzájem se postrkují, až spadne chlapec sedící na kraji; ■

Syn.: gataparida; (2) (Bol: LP) viz: sara tawca; (LM).

wawachado, -a, adj/subst. (1) (← keč. wawacha, „miminko, synáček“) lid. (Bol: alt): zaostalé dítě; ►

má chování mimina; (LM).

wawachar1, intr/tr/zvrat. (1) intr. (← keč. wawacha, „miminko, synáček“) lid. (Bol: alt): porodit zvíře;

(2) lid., vulg. (Bol: alt): porodit; ► rodička je žena nebo domestikované zvíře; (3) tr., lid. (Bol:

StaCr): strkat do protihráče; ► u hry wawacha; (4) lid. (Bol: LP): shodit, srazit protihráče; ► při hře

wawacha; (5) zvrat., lid. (Bol: alt/vall): získat návyky mimina; ► u dětí; (6) lid. (Bol: alt/vall):

získat dětinské návyky; ► u adolescentů či dospělých; (LM).

wawachar2, tr. (1) (← keč. wawachay, „hýčkat“) lid. (Bol: alt/vall): hýčkat, laskat; ■ Syn.: wawalear,

arrumacar; (LM).

wawachiri, m/f. (1) (← keč. wawacha, „mimino, synáček“, aim. –iri, „věnující se“) lid. (Bol: Chuq):

chůva; ■ Syn.: wawero,-a; (LM).

wawalear, tr. (1) (← keč. wawa, „mimino, syn“) lid. (Bol) viz: wawachar2; (LM).

wawalón, -a, adj/subst. (1) (← keč. wawa, „mimino, syn“) lid., hanl. (Bol: alt/vall): opožděné dítě; ►

má chování mimina, např. vyjadřování; (2) lid., hanl., hum. (Bol: alt/vall): dětinský člověk; ■ Syn.:

wawa; (LM).

wawalonear, intr. (1) (← keč. wawa, „mimino, syn“) lid., hanl., hum. (Bol: alt/vall): získat dětské

návyky; (2) lid., hanl. (Bol: alt/vall): získat návyky mimina; ► u dětí; ■ Syn.: wawachar1; (LM).

55

¡waway!, citosl. (1) (← keč. waway, „synáčku můj“) lid. (Bol: alt/vall): chlapče můj!; ■ Var.:

¡huahuay!; (LM).

wawera, f. (1) (← keč. wawa, „mimino, syn“) lid. (Bol: vall) viz: wawachiri; (LM).

wawero, -a, m/f. (1) (← keč. wawa, „mimino, syn“) lid. (Bol: alt/vall) viz: wawachiri; (LM).

wawilo, -a, adj. (1) (← keč. wawa, „mimino, syn“) lid. (Bol: Chuq): dětský (obličej); (LM).

¡way!, citosl. (1) (← keč. way) lid. (Bol: alt/vall): au!; (2) lid. (Bol: alt/vall): pozor!; (LM).

wayaca, f. (1) (← keč. wayaqa) lid. (Bol: alt): vlněná brašna, kabela; (LM).

wayca, f. (1) (← keč. wayka, „společný útok“) lid. (Bol: alt/StaCr): shluk lidí; ► čekající před

obchodem kvůli koupi velmi poptávaného zboží; (2) lid. (Bol: alt): výprask, nakládačka; (3) a la ~,

lid. (Bol: LP): rychle, spěšně; ► při nákupu; ■ Syn.: como pan caliente; (LM).

wayco, m. (1) (← keč. wayqú, „soutěska, řeka“) lid. (Bol: StaCr): soutěska, rokle; ► obklopená

stromy a jiným rostlinstvem; (2) lid. (Bol: alt/vall): příval vody; (3) lid. (Bol: alt/vall): řeka; (4) cori

~ (← keč. quri, „zlato“) lid. (Bol: Cbb/Chuq/Or/Pt): vzácná řeka; ► se zlatým korytem; (LM).

waychu, m. (1) (← keč. waychu) lid. (Bol: alt): mucholapka podivná; ► malý pták dorůstající se 20

cm; má tmavě šedý hřbet a světle šedé břicho, vnitřní strana ocasu je bílá a vnější je hnědá, zobák má

zatočenou špičku; obývá oblast Puna; (LM).

waycu, m. (1) (← keč. waykú, „vařený“) lid. (Bol: Cbb/Or/Pt): vařená bramborová hlíza; ► vaří se

ve vodě, se slupkou a bez soli; ■ Syn.: papa cati, papa waycu, cati; (2) caytu ~1 (← keč. qáytu,

„tlusá vlněná nit“) lid. (Bol: Cbb): barvič vlny; (3) caytu ~2, lid. (Bol: Cbb): krajan; ► z kantonu a

provincie Esteban Arce; (4) runtu ~ (← keč. runtu, „vejce“) lid. (Bol: Pt): pokrm; ► prodává se na

ulici jako svačina a připravuje se z tvrdých vajec, nudlí, sušených brambor a trochou salátu; (LM).

waylla, f. (1) (← keč. waylla) lid. (Bol: alt): dlouhá a jemná sláma; ► používá se k zastřešení domů,

jako potrava pro dobytek nebo hořlavina; (LM).

wayllancho, -a, m/f. (1) (← keč. wayllanchu, „podobný slámě“) lid. (Bol: Yungas): krajan; ►

z náhorní plošiny; (LM).

wayllunca, f. (1) (← keč. wayllunká, „houpačka“) lid. (Bol: alt/Cbb): kovová houpačka; ■ Syn.:

columbio; (2) (Bol: Cbb): hra; ► dívka se houpe na kovové houpačce a snaží se nohama zachytit koš

plný ovoce či květin; výhrou je pak plechovka alkoholického nápoje chicha; (LM).

wayllunqueada, f. (1) (← keč. wayllunká, „houpačka“) lid. (Bol: Pt/vall): svátky; ► probíhají od

Svátku všech svatých až do karnevalů u místních hospod či prodejen alkoholu chicha; o víkendech

se ženy houpou na kovových houpačkách a snaží se chytnout nohama koš s květinami; výhrou je

plechovka alkoholu chicha; svátky konči tancovačkou; (LM).

wayna, m. (1) (← keč. wayna, „mladý muž“) lid. (Bol: alt/vall/Yungas): mladík; (2) lid. (Bol: alt):

svobodný muž; (3) lid. (Bol: alt): milenec; ► vdané ženy; (4) lid. (Bol: alt/vall): zadaný muž; ► žije

se ženou v konkubinátu; (LM).

waynucho, m. (1) (← keč. waynuchu, „mlaďoučký“) lid. (Bol: alt): adolescent, dospívající; (LM).

wayño, m. (1) (← keč. wayñu) lid. (Bol) viz: huayño; (LM).

wayqueada, f. (1) (← keč. wayka, „společný útok“) lid. (Bol: alt/vall): nastražený výprask; (2) lid.

(Bol: alt): slovní napadení; (3) lid. (Bol: alt): vytrhnutí zboží z ruky; ► aby si zboží mohla koupit

dotyčná osoba; (LM).

wayqueador, -a, adj/subst. (1) (← keč. wayka, „společný útok“) lid. (Bol: alt/vall): zbabělý bojovník;

► útočí jen za pomoci druhých; (LM).

wayquear, tr/zvrat. (1) tr. (← keč. wayka, „společný útok“) lid. (Bol): dát výprask, nakládačku; ■

Syn.: awaycar; (2) lid. (Bol: alt): ústně napadnout; (3) lid. (Bol: alt): vytrhnout, vyrvat zboží z ruky;

► aby si zboží mohla koupit dotyčná osoba; (4) zvrat., lid. (Bol: alt): utrhnout si; ► aby si zboží

mohla koupit dotyčná osoba; (LM).

wayquiri, adj/subst. (1) (← keč. wayka, „společný útok“) lid. (Bol: alt/vall) viz: wayqueador,-a;

(LM).

wayra, f. (1) (← keč. wayra, „vítr“) lid. (Bol: alt): větrný vír; ► objevuje se v srpnu na náhorní

plošině; (2) (Bol): primitivní pec; ► pochází z koloniální doby; stavěla se nad soutěskami k využití

proudu větru k tavení nerostů, zejména stříbra; (3) lid. (Bol): postranní skalní chodba; ► následuje

žílu horníků; (4) ~ jayta (← keč. jaytáy, „podupat“) (Bol) viz: jayta; (5) ~ leva1, lid., hanl. (Bol):

zdánlivě bohatý člověk; ► obléká se tak, aby vypadal bohatý; ■ Syn.: uchu leva; (6) ~ leva2, lid.

(Bol: alt/vall): kabátový člověk; ► rád nosí dlouhé kabáty; ■ Syn.: huayra leva; (7) ~ levas, lid.,

56

hanl., hum. (Bol: alt/vall) viz: opa parado; ■ Syn.: huayra levas; (8) ~ maqui (← keč. maki, „ruka“)

(Bol) viz: maqui; (9) ~ runtu (← keč. runtu, „vejce“) (Bol) viz: runtu; (10) estar ~, lid. (Bol) viz:

estar sin ñawpa; (11) no tener (ni) ~, lid. (Bol) viz: estar sin ñawpa; (LM).

wayrachina, f. (1) (← keč. wayrachina, „větřák“) lid. (Bol: Pt): rustikální tavící pec; ► využívá se

k tavení kovů; (LM).

wayrador, m. (1) (← keč. wayra, „vítr“) lid. (Bol: Or/Pt): tavič kovů; ► využívá rustikální pec

wayrachina; (LM).

wayralevismo, m. (1) (← keč. wayra, „vítr“) (Bol: LP): způsob vládnoucí třídy; ► užíval se od 19.

století do 30. let 20. století; (LM).

wayronco, m. (1) (← keč. wayrunqu, „včela“) lid. (Bol: alt/vall): včela; ■ Syn.: wancoyro; (2) lid.

(Bol: alt/vall): masařka; (LM).

wayronco, -a, adj/subst. (1) (← keč. wayrunqu, „včela“) lid. (Bol: LP): pronásledovatel žen; (2) lid.

(Bol: alt/Cbb): toulavá, bloumající osoba; (LM).

wayruro, m. (1) (← keč. wayruru) lid. (Bol) viz: wayruru; (LM).

wayruru, m. (1) (← keč. wayruru) lid. (Bol: alt/vall): strom Ormosia bopiensis; ► je vysoký až 20 m;

má drsný a šedý kmen, květy mají živé barvy a plody tvoří luštěniny se semínky využívané jako

ozdoby či náhrdelníky; (2) lid. (Bol: alt): semínko stromu wayruru; ► je červené nebo černé a

používá se na náhrdelníky, náušnice a další ozdoby; (3) f., lid. (Bol: alt): snědá žena; ■ Var.:

wayruro; (LM).

wejru, adj/subst. (1) (← keč. wiqru, „zkřivený“) lid., hanl., hum. (Bol: alt/vall): postižený člověk; ►

se zkřivenýma nohama; ■ Syn.: wistu, chueco,-a; (2) adj., lid. (Bol: alt/vall): zkřivený, ohnutý

předmět; ■ Syn.: wistu; (3) estar ~, lid. (Bol: alt/vall) viz: estar wato; (LM).

wilcaparu, f. (1) (← keč. willkaparu) lid. (Bol: alt/vall): malá kukuřice; (LM).

willacu, m. (1) (← keč. willaku) lid. (Bol: vall): hlasatel; (LM).

willca, m. (1) (← keč. willka) (Bol: alt): božstvo Inků; (LM).

wincha, f. (1) (← keč. wincha, „pásek“) lid. (Bol): metr na měření; (2) lid. (Bol): látková čelenka; ■

Syn.: cintillo; (LM).

winchada, f. (1) (← keč. wincha, „pásek“) lid. (Bol: alt): měření délky metrem; (LM).

winchar, tr. (1) (← keč. wincha, „pásek“) lid. (Bol: alt): měřit metrem; (LM).

winche, m. (1) (← keč. wincha, „pásek“) lid. (Bol: Or/Pt): výtah v dolech; (LM).

winchero, m/f. (1) (← keč. wincha, „pásek“) lid. (Bol: Or/Pt): obsluha výtahu v dolech; (LM).

wiñapo, m. (1) (← keč. wiñapu) lid. (Bol: alt/vall): kukuřičná mouka; ► suchá se využívá k přípravě

alkoholu chicha; (2) lid. (Bol: alt): nápoj; ► z kvašené kukuřičné mouky; (LM).

wipala, f. (1) (← keč. wiphala) lid. (Bol): vlajka Bolivie; (LM).

wira, f. (1) (← keč. wira, „tuk“); (2) ~ cowa (← keč. qúwa, „kouř“) (Bol) viz: sara cowa; (3) estar ~,

lid., hum. (Bol: alt/vall) být tlustý, vypasený; (LM).

wiracocha, m., citosl. (1) m. (← keč. wiraqucha, „božstvo Inků“) lid. (Bol: alt): vyšší božstvo Inků;

(2) (Bol): oslovení vládců; ► bylo užíváno obyvatelstvem And; (3) lid. (Bol): uctivé oslovení vyšší

vrstvy; ► bylo užíváno venkovany či lidmi z vyšší vrstvy; (4) citosl., lid. (Bol: alt/Cbb): neváhej a

kup!; ■ Syn.: ¡casero!; ■ Var.: viracocha; (LM).

wira-wira, f. (1) (← keč. wira wira) (Bol): druhy keře Achyrocline; ► dorůstají se až 1 m; jako plody

mají nažky a využívají se v lékařství; (2) (Bol): druhy byliny Gnaphalium; ► mohou být letničky

nebo trvalky; jsou až 50 cm vysoké; používají se v lékařství; (3) (Bol): druhy byliny Gamochaeta; ►

dorůstají se až 50 cm; využívají se v přírodní medicíně; (LM).

wirque, m. (1) (← keč. wirkhi) lid. (Bol: Cbb/Valleg) viz: wirqui; (LM).

wirqui, m. (1) (← keč. wirkhi) lid. (Bol: Cbb/Valleg): hliněný džbán; ► velký nebo střední; užívá se

pro přípravu nápoje chicha; ■ Var.: birqui, virque, virquina, wirque; (LM).

wiro, m. (1) (← keč. wiru, „stonek kukuřice“) lid. (Bol): stonek kukuřice; ► měkký, sladký a vhodný

ke konzumaci; (2) lid., vulg. (Bol: alt/Bn/vall) viz: pesco; (3) estar ~, lid. (Bol: alt/vall) viz: estar

wato; (LM).

¡wiska tatay!, citosl. (1) (Bol) viz: ¡wasca tatay!; (LM).

wisa, adj/subst. (1) (← keč. wisa, „břicho“); (2) teque ~ (← keč. tíqi, „nacpaný“) lid. (Bol: LP) viz:

teque panza; (LM).

57

wislulo, m. (1) (← keč. wislulu, „vařená broskev“) lid. (Bol: Cbb/Pt): vařená broskev; ► slouží

k přípravě nealkoholického nápoje prodávaného ve sklenicích; (2) lid. (Bol: LP) viz: tirillo; (LM).

wislla, f. (1) (← keč. wislla) lid. (Bol: alt): vařečka; ■ Syn.: caywina; (LM).

wistu, adj/subst. (1) (← keč. wistú, „zkřivený“) lid., hum., hanl. (Bol: alt/vall): postižený člověk; ►

se zkřivenýma nohama; ■ Syn.: wejru, chueco,-a; (2) lid., hum., hanl. (Bol: alt) viz: wistu cachete;

(3) adj., lid. (Bol: alt): zkřivený, ohnutý předmět; ■ Syn.: wejru; (4) ~ cachete, lid., hum., hanl. (Bol:

alt/vall): ochrnutý člověk; ► má zkřivený obličej; ■ Syn.: wistu, wistu pico; (5) ~ chaqui (← keč.

chaki, „noha“) (Bol) viz: chaqui2; (6) ~ ñawis (← keč. ñawi, „oko“) (Bol) viz: ñawi; (7) ~ ojo, lid.

(Bol: alt/vall): šilhavý člověk; ■ Syn.: lerco,-a, wistu ñawis, birolo, bizcocho,-a; (8) ~ pico, lid. (Bol:

alt/vall) viz: wistu cachete; (9) ~ simi (← keč. simi, „ústa“) (Bol) viz: simi; (10) ~ vida, lid., hum.

(Bol: Cbb/Pt): podvádějící manžel; ► kromě zahýbání také chodí na večírky a hodně pije; (LM).

wistur, intr. (1) (← keč. wistú, „zkřivený“) lid. (Bol: alt): bavit se; ► tancem, jídlem a pitím; (LM).

witu, adj. (1) (← keč. witú, „zkrácený“) lid. (Bol: alt): bezocasý; ■ Syn.: mutu; (LM).

58

13 Y

yachiri, m/f. (1) (← keč. yachay, „vědět“, aim. –iri, „věnující se“) lid. (Bol: LP/Or): profesor,

profesorka; (LM).

yacu, m. (1) (← keč. yaku) lid. (Bol: alt/vall): voda; (LM).

yana, adj/subst. (1) (← keč. yana, „černý“) lid. (Bol: alt/vall): černá barva; (2) lid. (Bol: vall):

černoch, černoška; (3) lid. (Bol: alt): člověk tmavé pleti; (LM).

yana-yana, m. (1) (← keč. yana, „černý“) (Bol: Valleg) viz: situ; (2) ~ barra, lid. (Bol: Or/Pt): sulfid

mědi; (3) ~ callu (← keč. qallu, „jazyk“) (Bol) viz: callu; (4) ~ cullu (← keč. cullu, „dřevo“) (Bol)

viz: cullu; (5) ~ chaqui (← keč. chaki, „noha“) (Bol) viz: chaqui2; (6) ~ sonco (← keč. sunqu,

„srdce“) (Bol) viz: sonco; (LM).

yapa, f. (1) (← keč. yapa, „přídavek“) lid. (Bol): dárek (zdarma) k nákupu; (2) lid. (Bol: alt): porce

navíc; (3) lid. (Bol: LP): poslední úder, rána; (4) zdrob., lid. (Bol: LP/Yungas): závěrečná skladba;

► zakončuje oslavu; (5) lid., hum. (Bol: alt): poslední narozený; ■ Var.: concho puco, último

esfuerzo; (6) (y) de ~, lid. (Bol): a nadto všechno ještě toto; ■ Syn.: (y) para rematar, (y) encima;

(LM).

yapado, adv. (1) (← keč. yapa, „přídavek“) lid. (Bol): s dárkem k nákupu; (LM).

yapador, -a, m/f. (1) (← keč. yapa, „přídavek“) lid. (Bol: alt/vall): mimořádný prodejce; ► často

prodává zboží s dárkem k nákupu; (LM).

yapar, tr. (1) (← keč. yapay, „přidat“) lid. (Bol: alt/vall): prodávat s dárkem k nákupu; (2) lid. (Bol:

alt/vall): přidat, doplnit nad rámec; (LM).

yaravi, m. (1) (← keč. yarawi, „píseň, báseň“) lid. (Bol: alt/Cbb) viz: yarawi; (LM).

yarawi, m. (1) (← keč. yarawi, „píseň, báseň“) (Bol: alt/vall): melancholická domorodá píseň; ► je

doprovázena nástrojem quena; (2) lid. (Bol: alt/vall): kečuánská báseň; ■ Var.: yarawi; (LM).

yareta, f. (1) (← keč. yarita) (Bol): mech Azorella spp; ► roste na skále nebo na zemi ve formě

hustého polštáře; využívá se jako hořlavina a je velmi ohrožen; (LM).

yawri, m. (1) (← keč. yawri) (Bol: alt): velká kovová jehla; ► používá se k šití pytle z juty; ■ Syn.:

agujón; ■ Var.: llawri; (LM).

yaya, m. (1) (← keč. yaya, „otec“) lid. (Bol: alt): otec, táta; ■ Syn.: tata; (2) lid. (Bol: alt): oslovení

kněze; (LM).

yayocarwi, m/f. (1) (← keč. yaya karwi) lid. (Bol: alt): duha; (LM).

yocalla, m. (1) (← keč. lluqalla, „mladý muž“) lid. (Bol: alt) viz: llocalla; (LM).

yura, f. (1) (← keč. yura) lid. (Bol: alt/vall): keř, keřík; (LM).

yuraj, m. (1) ~ vallera (← keč. yuraq, „bílý“) (Bol: Cbb): keř, strom Gynoxys asterotrichia; ►

dorůstá až 6 m; má žluté květy a oválné kadeřavé plody; (2) ~ uchu (← keč. uchu, „pálivá paprika“)

lid. (Bol) viz: uchu; (LM).

yuro, m. (1) (← keč. yuru) lid. (Bol: Cbb/vall): malá hliněná nádoba; ► má široký otvor a užívá se

k přenosu či uskladnění hustých tekutin jako je med; (LM).

yuruma, m. (1) (← keč. yuruma) (Bol: Cbb): strom Myrica pubescenc; ► měří až 5 m; má vůni jako

med; květy jsou rozloženy do tvaru klasu a vyzrálé peckovité plody jsou přikryty bělavým voskem;

strom se využívá v lékařství a vosk z plodů na výrobu aromatických svíček; (2) (Bol: Tj): keř, strom

Myrsine coriaceae; ► měří až 10 m; květy jsou krémově zelené barvy a peckovité plody jsou

purpurově černé; ■ Syn.: limacho; (LM).

yuta, f. (1) (← keč. yuthu) (Bol: alt/vall): koroptev; (LM).

yuyo, f. (1) (← keč. yuyu) lid. (Bol: alt/vall): výživná bylina; ► ve fázi pučení; (LM); (2) (Bol):

plevel, býlí (JD).

59

14 Z

zapallar, m. (1) (← keč. sapallu, „dýně“) (Bol): pole; ► připravené k osetí bylinou zapallo; (LM).

zapallo, adj/subst. (1) f. (← keč. sapallu, „dýně“) lid. (Bol): dýně Cucurbita moschata; ► letnička;

stonek měří až 10 m; jedlé a sladké plody jsou bílé nebo zelené s množstvím semínek a připravují se

z nich mnohé tradiční pokrmy; (2) lid. (Bol): dýně byliny Cucurbita; ► je zelená, s masitým

žlutočerveným vnitřkem a využívá se k přípravě pokrmů; ■ Syn.: calabaza; (3) vulg. (Bol: alt/vall)

viz: raca2; (4) adj/subst., lid., hanl. (Bol: LP): mazaný, vychytralý člověk; (5) opa ~ (← keč. opa,

„němý“) lid. (Bol) viz: opa parado,-a; (LM).

60

15 COMENTARIO

15.1 Los campos temáticos

Durante mi trabajo pude observar que en el léxico mestizo había bastante campos

temáticos que se repetían y por eso querría mencionar algunos de mucha frecuencia.

Primera parte muy numerosa se dedica al tema de la botánica y cabe decir que no es

nada fácil encontrar la manera de apuntar el lema de la forma más comprensible para que lo

entienda otra gente y no se aburre del la multitud de las informaciones de valor menos

importante. En este léxico aparecen muchas variedades de árboles, arbustos e hierbas no muy

conocidos en Europa y en muchos casos no existe ningún nombre para esta planta en nuestro

lenguaje. La mejor variante para apuntarlo fue dejar el nombre que lleva la planta concreta en

latín lo que es muy común en este campo tan específico y detrás del nombre latino añadir la

descripción más detallada para tener mejor imaginación y esta descripción dejé también en el

caso del equivalente checo. Como las informaciones más importantes considero la altura de la

planta, qué color tienen las flores, cómo parecen los frutos y si llevan algún papel especial

para la vida de los humanos. No me parecía muy importante poner la familia a la que son

clasificadas las plantas.

No será nada sorprendente que el segundo campo temático del léxico frecuente es la

zoología. La mayoría de los animales aparecidos fue representada por el insecto y los aves y

otra vez me han traído muchos obstáculos muy similares a los botánicos anteriormente

comentados. Para no complicar más el trabajo y dejar el sistema coherente apliqué la misma

forma de apuntar los equivalentes checos como en el caso anterior. En la descripción de los

animales concentré otra vez en el tamaño, los colores que tienen en todas sus partes

corporales, si viven en la noche y si influyen de alguna manera la vida de la gente. También

omití las informaciones detalladas sobre la clase de los animales a la que pertenecen según su

nombre latín.

Como nos encontramos en el país Bolívia, claramente aparece el léxico muy

estrechamente conectado a los costumbres y las tradiciones que se mantienen en esta parte de

América Latina. En mi trabajo se apuntan muchas palabras refiriéndose al campo de la cocina

típicamente boliviana, de la parte de la comida como de la bebida. Nos enteramos de varios

platos, refrescantes o bebidas alcohólicas originalmente andinos, sus nombres, las formas de

preparaciones que pueden variar en cada región y de todos los ingredientes que llevan.

61

Además de los alimentos hay otros lemas con la referencia a la música y los bailes que son

para los nativos de la parte andina bastante frecuentes e importantes. Y así podemos continuar

enumerando más y más temas del ámbito cultural de Bolívia: los instrumentos musicales más

comúnes, las personas que proceden de regiones y departamentos concretos y esta

información puede ser acompañada con la explicación porque los llama otra gente

exactamente de esta manera, los juegos infantiles con los que se suelen entretener los niños de

edad y sexo diferente o la ropa que es típica para las acciones culturales de cierto tipo y tiene

sus reglas muy bien dadas.

Después de hallar gran cantidad de los personajes distintos que ocupan toda Bolívia

nos enteramos sobre la presencia de un grupo muy específico desde el punto de vista de su

especialización laboral, el grupo de los mineros el cuál es además muy común en la República

Checa en la región del norte de Moravia. El autor del diccionario Léxico mestizo nos acerca el

sistema laboral de estos trabajadores, cómo se puede dividir la jornada diaria o mensual de los

mineros, describe el ambiente que rodea el espacio de una mina, nos da un par de ejemplos de

algunas palabras que se utilizan dentro de la mina y al final aparece una referencia de la

enfermedad típica para los hombres que suelen trabajar en una mina durante muchos años o

en algunos casos toda su vida.

Aunque considero el material de todos los diccionarios por alta calidad y lleno de

datos dignos a los especialistas, cada vez más me encuentro con el léxico tratando las

expresiones semánticamente acercadas a lo despectivo o malsonante, en algunos casos me

parece demasiado exagerado. Pero bien, como vivimos en el mundo supermoderno, vale la

pena fijarnos en estas palabras tan preferidas especialmente por la generación más joven. Así

hallamos muchísimos ejemplos de los lemas despectivos o malsonantes, algunos son más

suaves y no molestan tanto el lector o, como en mi caso al traductor, y en otras páginas

aparecen las traducciones más duras y no muy deliciosas. A pesar de todo traté de adaptar las

expresiones para que no sean demasiado groseras para los lectores futuros con el interés de

lengua boliviana.

Ahora unas pocas líneas sobre las interjecciones que mantienen el espacio práctico del

uso de cualquier lengua extranjera y estas locuciones pueden llevar a los estudinates muchos

momentos tan agradables y encantados durante su época estudiantil. Como ya sabemos que

me concentré en la lengua boliviana basándose en el castellano, pero con la presencia del

62

quechua y aymara, me ayudaron mucho los conocimientos que tengo después de estudiar la

lengua castellana y por eso estas partes del trabajo pertenecieron a las menos complicadas en

cuanto a su traducción.

15.2 Las erratas impresas

Ahora bien, abandonamos la introducción de los campos temáticos que quería

mencionar dentro del léxico mestizo y pasamos al comentario de los errores y los problemas

más frecuentes que afectaron la parte de la transcripción.

Al elaborar mi parte del léxico mestizo encontré algunas erratas de publicación dentro

de la obra de la que había sacado todo el glosario a mis letras. Se trataba de una confusión de

letras en palabra o falta de una letra dentro del lema y la mala ordenación de un lema con

respecto al alfabeto. Como primero pongo el caso de la palabra mañacacu que, según mi

opinión, está mal escrita en la parte de su locución. En esta expresión se pone warmi

mañaqacu en vez de warmi mañacacu y eso considero como la confusión. Como omitimos

la repetición del lema en su locución dentro de nuestro sistema de glosarios, dejé la locución

apuntada en la forma warmi ~.

Debajo del lema pinquillo me di cuenta que aparecen también los errores en el orden

alfabético porque esta palabra está colocada entre los lemas pinquina y piña lo que rompe el

orden correcto de las palabras. Por eso lo corregí en mi diccionario y cambié las posiciones

del lema pinquillo.

Otro problema descubrí dentro del glosario de le letra Q. Durante de la transcripción

de todas las palabras paré en el momento de escribir el lema qichisiri por sentir algo no muy

típico en la forma de la escritura. En la segunda posición de este lema me faltaba la letra u

porque en todo el glosario de la letra Q no había otra palabra con la escritura iniciando en qi

sino qui. Como apoyo de mi pensamiento me sirvió también el orden del lema porque se

coloca después de la palabra quichirar y antes de quilquiña. Así me parece más lógico que el

autor o el editor hicieron un error en la escritura.

En el caso del lema supichir hay la locución que podría ser mal escrita porque está

colocada debajo de esta palabra pero en la forma cabra supichi. El autor quizás olvidó poner

63

la r final o si no, esta locución tendría que estar junto con la palabra supichi pero esta no

aparece en el glosario.

La complicación siguiente está relacionada más bien con el alfabeto y no se trata

solamente de un lema mal ordenado sino de otros 5 lemas como mínimo. Primer problema

aparece en el principio del glosario de la letra T y con los primeros tres lemas apuntadas.

Como primero está la palabra taca la que está seguida con las palabras taca-taca y taca-

tacas. Es comprensible que el autor quería tener estos lemas acercadas pero lo que no

entiendo es la posición de otros 5 lemas iniciando con letras tac que están ordenadas en la

página siguiente, concretamente entre los lemas tajlle y talanacu. Estoy más que segura que

el autor se equivocó por su mala concentración y dejó este orden alfabético sin una

explicación. Pero yo no podía seguir con su imperfección y lo ordenó de forma para mí más

lógica.

Todavía estamos en el glosario de la letra T donde hay otro lema problemático en el

orden alfabético que me molestaba. Para concretizarlo se trató de la palabra tanaca la que fue

instalada después del lema tanca-tanca. Lo resolví de la misma manera como en el caso

anterior y dentro de mi trabajo cambié su posición en la dirección atrás, antes del lema tanca

para tenerlo todo ordenado bien.

Un poco más adelante me di cuenta otra vez sobre la equivocación en el caso del

glosario de la letra T y eso fue caso concreto para el lema tatito el cual sucede justo después

del lema tarwi lo que en primer momento estaba sin problema pero si no lo continuara con la

palabra tata. Así se rompió de nuevo la lógica en el orden alfabético puesto que el alfabeto

comienza con la letra a. Gravemente podemos deducir de dónde surgió esta imperfección pero

yo lo corregí en mi trabajo y el lema tatito colocé tres posiciones más adelante, entre los

lemas tatar y tatitu, lo que considero apropiado.

La errata siguiente está debajo de la letra U la cual afecta justamente los primeros dos

lemas, uchear y uchu las que tienen el mismo origen en la palabra quechua uchu. El

problema surgió en el momento de la traducción del significado de esta palabra que se pone

en la obra Léxico mestizo – fruto de pimienta picante en vaina. Aungue me quedan claro todos

los significados de cada palabra dentro de esta explicación española del autor, la expresión

entera no tenía sentido más cercano para mí porque la palabra pimienta es traducida al checo

como pepř. La pimienta podría ser picante pero no entendía como la podríamos encontrar en

64

una vaina, eso me daba la impresión más que solamente confusa en esta colocación tan rara.

Por eso lo consulté con mi profesor y a él tampoco le daba mucho sentido. Al final llegamos a

la conclusión que se trata del error surgido en la parte de la escritura y debería ser escrita la

palabra pimiento en vez de pimienta. Ya podía tranquilamente continuar con la traducción.

Además quiero mencionar otra ayuda que soportó mi opinión – detrás del lema uchu aparece

el significado „variedad de ají en vaina, seco“ y eso explica y confirma obviamente la errata

de publicación.

La última complicación desde de punto de vista del orden alfabético encontré junto al

lema wisa. Para ordenarlo bien cambié su posición y en el contrario a Coello Vila lo coloqué

antes de la palabra ¡wiska tatay!.

15.3 Las complicaciones de traducción

No hay duda que enfrenté con muchas complicaciones por la falta de palabras

concretas o más detalladas que pone Coello Villa en la parte del significado de los lemas. Pero

no me simplificó mi trabajo era en muchos casos el diccionario de Josef Dubský y sus

equivalentes pertenecientes a la misma palabra. Voy a demostrarlo en los ejemplos concretos

con las referencias a las fuentes que usaba para comparar y consultar los significados de los

lemas problemáticos.

Ñaña – la traducción me complicó la clase de palabra la cual está apuntada en primer

significado del lema porque aparece solamente el sustantivo en forma femenina y en la parte

de la explicación en español está incluida la forma masculina. Señor Dubský traduce la

palabra en forma femenina y yo decidí dejar el equivalente tan masculino como femenino

según Coello Villa y corregí la clase de palabra.

Ojotudo, -a – en el Léxico mestizo hay solamente dos significados, uno traduje como

urbanizovaný domorodec; vykonává zejména namáhavé práce y el otro sprosťák, hrubián,

parchant. Con respecto a la palabra quechua de la que proviene este lema esperaría alguna

coincidencia con la palabra sandalia rústica y al final la encontré en el diccionario de

Dubský. Él la da el equivalente referiéndose a una persona que suele llevar las sandalias. Y

esta traducción añadí también a mi glosario.

65

Pascana – este lema lleva dos significados, el segundo significado es más o menos el

mismo en los diccionarios consultados pero en el caso de primer significado había un

problema. Como encontré la identidad de los significados en el caso de la RAE y Léxico

mestizo, dejé la traducción penzion, ubytování. La traducción distinta aparece en el

diccionario de Dubský que pone el equivalente referiéndose a algun tipo de taberna o bar sin

la posibilidad de hospedarse y esto es un poco erróneo.

Pascar – este verbo está relacionado con el lema anterior y por eso deduzco que su

significado debería tener cerca a lo que pone señor Coello Villa: hacer un alto en una

pascana y lo traducí al checo como zastavit se v penzionu nebo na odpočívadle. Mi opinión

apoya también Diccionario de americanismos porque se refiere a la forma de descansar

cuando la gente viaja o se transporta en un trayecto. Cuando miré en el diccionario de

Dubský, otra vez hay una discrepancia porque él lo explica como tábořit1 y como no lo

explica con más detalles, esta traducción puede representar un tipo de alojamiento debajo de

una tienda de campaña.

Pascay – lo considero como el lema más complicado de todo mi trabajo porque la

explicación dentro de la obra Léxico mestizo no me daba mucho sentido y tampoco a varias

personas con las que lo había consultado. Este término no aparece en ningunos materiales los

cuales tenía a disposición y al final lo traducí de la manera uvolněná část předmětu; ze

stříbrného luku či smyčce, según Coello Vila y sus palabras que vienen después del lema -

objeto que ha sido desatado de los arcos de plata en un preste. La última palabra preste omití

en la traducción porque no entendía muy bien a que se refiere, si el objeto pertenece a un

sacerdote pero en este caso la preposición en no es muy apropiada. Entonces otra teoría del

problema que complica la traducción puede ser basada en la posible confusión de la

preposición dentro de la explicación.

Paspa – este adjetivo tiene dos significados muy distintos, en primer caso está

relacionado con la mujer la que no es muy atractiva. El segundo se refiere al cuerpo humano,

la traducción no me hizo ningún problema, solamente quiero informar del equivalente

diferente que pone en su diccionario señor Dubský. Su explicación considero menor amplia

porque en contrario con Coello Vila traduce el lema como popraskané rty2. Yo seguí la forma

1 Dubský: pág. 332


66

más detallada y dejé la traducción referiéndose también a los manos y las mejillas que están

excoriados.

Paspararse – la cuestión consiste en varias formas del verbo dentro de los

diccionarios disponibles y ellos que están fuera de Léxico mestizo tienen sólo una variante en

forma pasparse como la RAE y el diccionario de Dubský que podría ser completada con la

otra más larga.

Patacha – dentro del léxico de los mineros me enfrenté junto a este caso con los

obstáculos más graves en la cuestión de sus traducciones correctas. La verdad es que lo

consulté con los mineros trabajando en las minas alrededor de la ciudad Havířov para

encontrar el equivalente más apropiado y gracias a ellos incorporé también una palabra de

jerga (bydloch) que suelen utilizar los mineros de esta región.

Quirusilla – junto a esta planta no se pone su nombre latín y por eso fue un poco

complicado traducirla. Como primero busqué ayuda en la obra de Dubský y él tiene el

equivalente checo divoká begónie3 al que pertenece la familia Begoniacea

4 que encontré en

página de Internet. Esta información no coincide con la que está apuntada en Léxico mestizo y

debajo de esta familia de las oxalidáceas encontré una plantas muy distintas de las begonias

que se llaman Averrhoa bilimbi o Averrhoa carambola5. El empleo de estas plantas

corresponde a lo que escribe Coello Vila y porque estas plantas habitan las zonas andinas, las

considero más posibles en cuanto a la traducción de la palabra con respecto a la habla de

Bolivia a la que está dedicado mi trabajo. Por eso puse en mi glosario estos nombres latinos

que había descubierto.

Tacana – el sustantivo lleva 4 significados de varios campos temáticos y para hacer

mejor análisis hay que introducir todas mis traducciones dentro del comentario: tacana, f. (1)

(← keč. takana, „předmět úderu“) lid. (Bol: Valleg): hovězí kost; ► z nohy, užívá se k bití či

udeření předmětů; (2) lid. (Bol: Or): kladivo; (3) (Bol: Or/Pt): drahý kov; (4) lid. (Bol: LP):

brokovnice, puška; (LM). El significado más complicado fue la expresión de los mineros de

los departamentos Potosí y Oruro porque el autor lo explica como metal de alta ley. Supongo

que se trata de un tipo de metal precioso y de mucho valor lo que claramente controlé en la


4 http://www.infoagro.com/flores/flores/begonia.htm

5 http://exa.unne.edu.ar/biologia/diversidadv/documentos/ANGIOSPERMAS/Rosideas/Eurosides%20I/2-

Subclado%20de%20la%20Celastrales,%20Malpighiales%20y%20Oxalidales/3-Oxalidales/Oxalidaceae.pdf

http://www.infoagro.com/flores/flores/begonia.htm

http://exa.unne.edu.ar/biologia/diversidadv/documentos/ANGIOSPERMAS/Rosideas/Eurosides%20I/2-Subclado%20de%20la%20Celastrales,%20Malpighiales%20y%20Oxalidales/3-Oxalidales/Oxalidaceae.pdf


67

obra de Dubský donde aparecen tres significados distintos: tacana f 1 miner. stříbrná ruda; 2

Ar kladivo; 3 Bo políčko v horách6. El primer significado equivale a mi traducción que buscaba

y así afirma mi deducción aunque no está especificado el lugar de su uso. Además de Dubský

me ayudó también la RAE con su explicación mineral comúnmente negruzco7. En contrario a

Coello Vila pone Dubský el tercer significado el cual ubica evidentemente en Bolivia y este

me carecía en Léxico mestizo. Otra vez agregué este significado a mi glosario.

Yuyo – parecía como el lema corto y fácilmente traducido pero la explicación del

autor hierba alimenticia en brote era para mí y el profesor bastante extraña. Por última vez

abrí el Diccionario de americanismos y encontré mucho más significados: yuyo I. (Del quech.

yuyu, hortaliza) 1. m. Ec, Bo, Ch, Py, Ar, Ur. Vegetación herbácea que crece

espontáneamente; no es apta para alimentar el ganado y generalmente resulta perjudicial para

los sembradíos (yuyu); 2. Ec, Py, Ar, Or. Hierba medicinal (yuyu); 3. Pe. Alga roja comestible

(Chondracomthus chamissoi); 4. m. pl. Pe. Hierbas tiernas comestibles; 5. Ec: N. Hierbas que

se emplean como condimento; 6. m. Pa. Cigarrillo de marihuana.8 También está apuntado su

sinónimo: yuyu (voz quechua) 1. m. Bo: E, S. yuyo, verba que crece espontáneamente; 2. Bo:

O. yuyo, hierba medicinal; pop.9 En ambos casos encontré la incoherencia de lo que pone

Coello Vila y mi traducción výživná bylina; ve fázi pučení. La traducción de señor Dubský se

acerca más al Diccionario de americanismos porque pone el equivalente plevel, býlí10

. La

misma conclusión – mala hierba11

- está en la RAE. El último lema de mi glosario me causó

un gran dilema en la cuestión de su traducción. Al final dejé mi primera opinión que equivale

a lo que dice el autor de Léxico mestizo y apunté también el significado de Dubský.

15.4 Las clases de palabras

La última parte de mi comentario consiste en la lista de los lemas aparecidos dentro de

mi glosario a los que faltaban sus clases de palabras. A veces podría seguir la traducción

española que había detrás del lema cuando solo faltaba la clase de palabras. En casos de la

referencia a otro sinónimo o más sinónimos dentro del Léxico mestizo escribí detrás del lema 6 Dubský: pág. 653

7 http://lema.rae.es/drae/?val=tacana

8 Diccionario de americanismos: pág. 2197

9 Diccionario de americanismos: pág. 2197


11 http://lema.rae.es/drae/?val=yuyo

http://lema.rae.es/drae/?val=tacana

http://lema.rae.es/drae/?val=yuyo

68

estas palabras sinónimas que hay en este diccionario y sus clases de palabras apunté según sus

equivalentes españoles. Debajo del texto hay las referencias a las páginas de mi tesina donde

aparecen los sinónimos. Algunos se hallan en el Diccionario de americanismos, en estos

casos puse detrás de ellos la abreviatura DAM y si el significado no correspondía a lo que

pone Coello Vila, lo apunté detrás. Para el diccionario Léxico mestizo elegí la abreviatura LM.

manchachi, m. (LM)

moconi, m. (LM) – viz: moconi pinquillo

mosoj, m. (LM) – viz: mosoj runa

osocollo, m. (LM) – viz: jocollo

parla, adj/subst. – viz: parla simi

piquichaqui, m. (LM)

pisu, f. (LM) – viz: pisu siqui

posco, m. (LM) – viz: posco api

puraj, adj/subst. (DAM) – los dos significados del DAM (madre; planta herbácea) son

distintos, yo seguí la traducción del LM

quenilla, f. (DAM) - las traducciones de ambos diccionarios equivalen

quinsa, m. (LM) – viz: quinsa palca

quiwi, adj/subst. (LM) – viz: quiwi siqui

sara, m. (DAM) – las traducciones de ambos diccionarios equivalen

suca, m. (LM) – viz: suca collo

supu, f. (LM) – viz: supu tola

taca, m/f. (DAM) – mi traducción hlupák, blbec, pitomec no corresponde a la bebida

alcohólica (sustantivo femenino) apuntada en el DAM

tawa, m/f. (LM) – viz: tawa ñawi

tisi, m. (DAM) - las traducciones de ambos diccionarios equivalen

tucu, m. (DAM) – en el DAM aparece el significado empanada, el LM se refiere al búho, por

eso seguí el ejemplo de la palabra española

turu, m/f. (LM) – turu manca, turu manga, turu uma, turu supi

69

uma, m. (LM) – viz: uma jampico, uma nanay, uma rutucu

wallpero, m. (LM) – aquí fue apuntado solamente sustantivo, como se refiere la palabra a un

tipo de abogado, utilizé su clase de palabras

wata, m/f. (DAM) – el significado del LM es un hombre dominado por la mujer o mujer

dominada por marido lo que es distinto de agua que está en el DAM, dejé la clase

referiéndose a la traducción de Coello Vila

70

16 CONCLUSIÓN

Durante mi trabajo en la parte del Diccionario de americanismos, concretamente el

castellano boliviano con la presencia del quechua, tenía la posibilidad de probar cómo podría

parecer el trabajo de un traductor, qué atrancos podría encontrar y todo esto me convenció que

la traducción no sería siempre fácil y rápida.

Había muchas situaciones diferentes en cuanto al grado variable en la dificultad de los

lemas, algunos fueron muy claramente explicados y en otros casos tropezé con los obstáculos

bastante complicados. Me parecían inútiles las explicaciones excesivamente largas del autor

porque muchas veces sería suficiente poner solamente una o dos palabras españolas que

equivaldríán a esta oración entera y demasiado detallada como lo practicaba yo en la parte de

la traducción al checo. A pesar de esto me ayudaron los sinónimos al buscar el equivalente

más adecuado para el lema concreto pero en otra parte llegaron las situaciones cuando choqué

con las discrepancias en el marco de las traducciones de Dubský y todo esto aclaré en la parte

del comentario. En esta parte de observaciones apunté también algunas imperfecciones las

que había encontrado en el ámbito del orden alfabético, las erratas de publicación o las clases

de palabras.

Lo más interesente para mí era la oportunidad de enterarse de las cosas no tan

comunes en cuanto a la vida de los bolivianos como los juegos o juguetes infantiles, las

comidas y bebidas más frecuentes y preferidos por esa gente, la variedad de la fauna y

especialmente la flora etc.

Creo que mi glosario del léxico mestizo pueda servir a otras personas interesadas en

las variantes de la habla castellana hallándose en la América Latina o si alguien viaja un día a

Bolivia, podría usar esté lexico para comunicar con los mestizos los que se ubican en esta

zona de América del Sur.

71

Anotace

Jméno a příjmení: Leona Ratajská

Název fakulty a katedry: Filozofická fakulta, Katedra romanistiky

Název práce: Diccionario de americanismos. Léxico mestizo: letras M,

N, Ñ, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, Y, Z.

Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.

Počet stran: 73

Rok obhajoby: 2013

Klíčová slova: slovník, lexikum, překlad, španělština, amerikanismy,

míšenec, Bolívie

Cílem mé diplomové práce je vytvoření glosáře španělského jazyka s prvky jazyka kečua

používaného v Latinské Americe, konkrétně na území státu Bolívie. Slovník je vytvořen na

základě díla Léxico mestizo od autora Carlos Coello Vila a je sestaven z písmen M, N, Ñ, O,

P, Q, R, S, T, U, V, W, Y, Z. Každé z těchto písmen obsahuje korpus hesel, jejich následný

význam v českém jazyce a popřípadě je heslo doplněno o další synonyma užívaná ve

španělském jazyce. Následně je zaznamenán komentář k překladové části, který blíže

rozvádí nejrůznější problémy komplikující mou práci.

72

Annotation

First name and surname: Leona Ratajská

Name of faculty and department: Faculty of Arts, Department of the Romance

Studies

Title of thesis: Dictionary of Americanisms. Vocabulary of

mixed race: letters M, N, Ñ, O, P, Q, R, S, T, U,

V, W, Y, Z.

Supervisor: Prof. PhDr. Jiří Černý, CSc.

Number of pages: 73

Year of defense: 2013

Key words: dictionary, vocabulary, translation, español,

amerikanisms, mixed race, Bolivia

The aim of my thesis is the creation of glosar of Spanish langure with the attributes of the

language Quechua which is used in Latin America, concretely in the territory of Bolivia. The

dictionary is based on the work Léxico mestizo by the author Carlos Coello Vila and is formed

by the letters M, N, Ñ, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, Y, Z. Each of these letters contains corpus

of the entries, their meaning in Czech language and eventually can be added by synonyms in

Spanish language. There is also a comment to the part of translation and completes the

problems which could complicate my work.

73

BIBLIOGRAFÍA

[1] ASOCIACIÓN DE ACADEMIAS DE LA LENGUA ESPAÑOLA: Diccionario de

americanismos. Lima, 2010.

[2] COELLO VILA, Carlos: Léxico mestizo: Diccionario de préstamos del quechua al

castellano boliviano. Volumen I. La Paz: Instituto Boliviano de Lexicografía y otros

Estudios Lingüísticos, 2009.

[3] DUBSKÝ, Josef a kol.: Velký španělsko-český slovník I/A-H. Praha: Academia,

1978.

[4] DUBSKÝ, Josef a kol.: Velký španělsko-český slovník II/I-Z. Praha: Academia, 1978.

[5] REAL ACADEMIA ESPAÑOLA: Diccionario de la lengua española, 22ª edición,

Madrid, 2001.

Recursos de Internet

Scribd.: Diccionario bilingüe: Quechua-castellano, castellano-quechua. Disponible en:

<http://es.scribd.com/doc/123197150/Dic-Quechua-Bolivia>. [Consulta: 20.04.2013.]

Katari.org: Diccionario Quechua-Aymara al español. Disponible en:

<http://www.katari.org/diccionario/diccionario.php?listletter=quechua&display=15>.

[Consulta: 20.04.2013.]

Descubrir el Perú: Diccionario Quechua-Español. Disponible en: <http://www.tierra-

inca.com>. [Consulta: 20.04.2013.]

Seznam.cz: Slovník. Disponible en: <http://slovnik.seznam.cz/>. [Consulta: 20.04.2013.]

WordRefence.com: Online Language Dictionaries. Disponible en:

<http://www.wordreference.com/es/translation.asp>. [Consulta: 20.04.2013.]

InfoAgro.com: El cultivo de la begonia. Disponible en:

<http://www.infoagro.com/flores/flores/begonia.htm>. [Consulta: 11.03.2013.]

Familia Oxalidaceae, 2013. Disponible en:

<http://exa.unne.edu.ar/biologia/diversidadv/documentos/ANGIOSPERMAS/Rosideas/Eurosi

des%20I/2-Subclado%20de%20la%20Celastrales,%20Malpighiales%20y%20Oxalidales/3-

Oxalidales/Oxalidaceae.pdf>. [Consulta: 11.03.2013.]

http://es.scribd.com/doc/123197150/Dic-Quechua-Bolivia

http://www.katari.org/diccionario/diccionario.php?listletter=quechua&display=15

http://www.tierra-inca.com/

http://www.tierra-inca.com/

http://slovnik.seznam.cz/

http://www.wordreference.com/es/translation.asp

http://www.infoagro.com/flores/flores/begonia.htm




Documents

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta · hablados prevalecen quechua, aimara y guaraní. En el presente trabajo vamos a ver el léxico boliviano con la presencia de