Upload
amelie
View
41
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Úvod do psychologické přípravy. PhDr. Eva Chalupov á, Ph.D. e va.chalupova @praguesharks.com www.sportpsy.cz. Obsah přednášky:. Literatura k samostudiu Co to je sportovní psychologie a čím se zabývá Co to je psychologická příprava a proč je důležitá K čemu je sportovní psycholog - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Úvod do psychologické
přípravy
PhDr. Eva Chalupová, Ph.D.
www.sportpsy.cz
Obsah přednášky:1. Literatura k samostudiu2. Co to je sportovní psychologie a čím se
zabývá3. Co to je psychologická příprava a proč je
důležitá4. K čemu je sportovní psycholog5. Co to je tréma6. Konkrétní techniky (2. část)
Literatura: ATKINSON a kol. (2003) Psychologie SLEPIČKA, P., HOŠEK, V., HÁTLOVÁ, B.
Psychologie sportu SLEPIČKA, P. (1988) Psychologie
koučování VANĚK, M. (1980,1984) Psychologie
sportu SEILER, R., STOCK, A. (1996)
Psychotrénink ve sportu i v životě JANSA, P., DOVALIL, J. a kol. (2007)
Sportovní příprava
Literatura: WEINBERG, RS., GOULD, D. (2007)
Foundations of Sport and Exercise Psychology: Fourth edition.www.hk.com
HOGG J.M. (1995) Mental skills for swim coaches: a coaching text on the psychological aspects of competitive swimming
Psychologie sportu? Věda o chování a prožívání při pohybových
či sportovních činnostech.
Pro sportovní praxi = aplikovaná sportovní psychologieVyužívá teoretických poznatků vlastního základního výzkumu, různých psychologických oborů a sportovních věd pro vytváření praktických postupů zaměřených na zlepšení sportovního výkonu.
Psychologická příprava - motto:
Psychologické dovednosti se LZE naučit, JE MOŽNÉ je TRÉNOVAT, stejně jako dovednosti fyzické.
Zažili jste… Po soutěži odcházíme znechucení z toho, že jsme
právě prohráli zápas/závod, který jsme měli papírově vyhrát…
Někdo znervózní a udělá chybu v kritickém okamžiku soutěže…
Někdo se cítí v depresi, protože se dostatečně rychle nezotavuje ze zranění nebo z nemoci, nebo je pořád nemocný…
Sportovec ztrácí motivaci trénovat… Přistihneme sportovce, že se mu během důležitého
zápasu/závodu myšlenky toulají úplně někde jinde… Vidíme, že je sportovec na sebe naštvaný a
frustrovaný vlastním výkonem a sám sebe shazuje, jak je nemožný a neschopný…
Proč je psychologická příprava důležitá? Všichni jsme zažili, že lze prohrát
nebo dělat chyby „kvůli hlavě.“ Výkon je vždy výsledkem souhry
fyzických A psychologických faktorů
Jaký je podíl psychologických faktorů na výkonu ve vašem sportu?
Proč není psychologická příprava využívána? Nedostatek informací, znalostí,
dovedností
Psychologické dovednosti jsou vnímány jako vrozené a nenaučitelné
Nedostatek času
Mýty ohledně psychologické přípravy: Je jenom pro „problémové“ sportovce
Je záležitostí vrcholového sportu
Poskytuje rychlé řešení „problému“
Je neúčinná
Základ psychologické přípravy Výzkum vrcholových sportovců
Úspěšní sportovci jsou charakterističtí lepší schopností koncentrace vyšší sebedůvěrou nižší úzkostí pozitivním a na úkol zaměřeným myšlením pozitivní imaginací a představami úspěchu odhodlaným úsilím plánováním cílů
Zkušenosti trenérů a sportovců
Základní psychologické dovednosti na jejichž rozvoji pracujeme v psychologické přípravě
sebepoznání vnitřní řeč koncentrace relaxace plánování cílů imaginace
3 fáze psychologické přípravy1. Vzdělávací: proč je PP důležitá, proč to děláme
2. Individuální zhodnocení potřeb, výběr a nácvik konkrétních technik
3. Nácviková Zautomatizovat dovednosti mnohonásobným
opakováním v tréninku Zařadit psychologické dovednosti do řešení
konkrétních situací v soutěži (musí vědět, kdy to využít a proč)
Modelovat soutěž s využitím naučeného...
Kdy zařazovat PP? Začít v přechodném nebo přípravném období Půl roku až rok systematické práce než budou
dovednosti integrovány do výkonu 10-15 min 3-5 krát týdně v závislosti na tom,
co se učíte (začátek nebo konec tréninkové jednotky)
Lze zadávat domácí úkoly Je třeba neustálá supervize PP je součástí sportovní přípravy po celou
kariéru!
Jak hodnotit účinnost PP? Rozhovory, dotazníky (psycholog?) –
subjektivní zhodnocení sportovce
Objektivní data
SPORTOVNÍ PSYCHOLOG? POTŘEBUJE ČAS A INFORMACE!!!
Konzultant trenéra Diagnostika psychologických dovedností (!) Vzdělávání a skupinová práce Sportovec s problémy Sportovec, který chce na sobě pracovat nad
rámec normy Koučování (!) trenéra
10-11ti-leté děti„k úspěchu nestačí jen fyzická dřina“
1. Sebepoznání – zpětná vazba, mluvit o trémě
2. Plánování cílů – před tréninkem3. Relaxace - dech4. Vnitřní řeč, Imaginace – ptát se5. Koncentrace pozornosti - pokyny
13-14ti-leté děti Učit základní dovednosti:
1. Sebepoznání (tréma a strach,tréninkový denník)2. Plánování cílů (výkonové a hlavně procesní, cíle
tréninku)3. Relaxace (dechová cvičení +++)4. Simulace zápasů v tréninku (důraz na
koncentraci a práci se sebevědomím a strachem)
Nejběžnější zakázka… i když jen jeden z cílů psychologické přípravy…
zvládání předstartovních stavů … trémy
cvičení „Moje tréma“
MOJE TRÉMA
Tréma mému výkonu a) pomáhá, protože b) nepomáhá, protože
Říkám si: Je na mě vidět:
Chci slyšet: Nechci slyšet:
Co to je soutěžní (závodní) úzkost?4 složky: KOGNITIVNÍ (OBAVY, NEGATIVNÍ A
RUŠIVÉ MYŠLENKY, ZTRÁTA KONCENTRACE…)
SOMATICKÉ (ZVÝŠENÍ TF,TK, BOLESTI, TŘAS, NUCENÍ NA ZÁCHOD, NAUSEA…)
BEHAVIORÁLNÍ (VÝRAZ VE TVÁŘI, ZMĚNA KOMUNIKACE, NEKLID, NEEFEKTIVNÍ POHYBY)
SEBEDŮVĚRA (ZMĚNY)
Příčiny soutěžní úzkosti: Kognitivní úzkost a sebedůvěra:
očekávání úspěchu nebo neúspěchu vnímání vlastních i soupeřových
schopností… vrozené predispozice, perfekcionismus…
Somatická úzkost: podmíněné odpovědi na podněty (šatna,
rozcvičování)
Existují individuální rozdíly!
Časový průběh úzkosti: méně zkušený a méně úspěšní sportovci:
rovnoměrný nárůst úzkosti těsně před a během výkonu
zkušení: nárůst podobný, ale přímo před a během výkonu dochází k poklesu
těsně před výkonem narůstá hlavně somatická úzkost
Kognitivní intruze = rušivé myšlenky Frekvence:
mírný nárůst během předzávodní epizody, poslední 2 hodiny prudký nárůst cca od 6 do 83% času
Směr:1. anticipační vzrušení x známka budoucího selhání2. relaxovaná připravenost x nechuť, usínání
Teorie vysvětlující vztah mezi soutěžní úzkostí a výkonem:
Haninova zóna optimálního fungování Definuje „optimální stavovou úzkost“ jako
stupeň závodní stavové úzkosti spojené s optimálním výkonem
dotazuje se na emoce a jejich intenzitu před výkonem
pozoruje výkon sportovce v soutěži
retrospektivní přístup
Multidimenzionální přístup: studuje vztah mezi výkonem a
specifickými komponentami závodní stavové úzkosti:
Kognitivní úzkost má ve vztahu k výkonu negativně lineární trend
Mezi somatickou úzkostí a výkonem byl nalezen vztah odpovídající obrácené U-křivce
Mezi sebedůvěrou a výkonem existuje pozitivní lineární vztah.
Hypotéza „přeanalyzování“ zvýšená hladina úzkosti – zvýšená
tendence kontrolovat pohyb narušení automatických stereotypů
Shrnutí: při regulaci úzkosti je třeba pracovat
individuálně! důležitá je interpretace aktivace!!! vyšší kognitivní úzkost nemusí nutně
zhoršovat výkon – u někoho i naopak! u některých jedinců může být účinnější
technikou kognitivní restrukturalizace než relaxační cvičení!
Regulace soutěžní úzkosti:
kognitivní restrukturalizace = práce s vnitřní řečí
nácvik relaxace rutinní postupy – koncentrace procesní cíle (úkoly)
Techniky psychologické
přípravy
1. Sebepoznání Zaměřit se společně se sportovcem na
jeho myšlenky, pocity a chování před, během a po perfektní soutěži a nepovedené soutěži – propadáku.
Vedení tréninkového deníku!
Sebedůvěra
víra ve svou schopnost úspěšně se vyrovnat se současnou situací (tady a teď)
… víra v úspěch
x sebenaplňující se proroctví
Výhody sebedůvěry pozitivní emoce koncentrace cíle úsilí herní (soutěžní) strategie schopnost zvrátit negativní vývoj
Optimální sebedůvěra? nedostatek – pochyby
úzkost narušení koncentrace nerozhodnost zaměření pozornosti na nedostatky místo na silné
stránky často se týká jediné dovednosti a přenáší se na ostatní! dáváme ji soupeři
nadměrná sebedůvěra – i když na to nemám nemusím se snažit někdy hraná – zastírá pochybnosti
Vliv očekávání na výkon osobní očekávání úspěchu – úspěch očekávání trenéra – ovlivnění interakcí
problém nastává, pokud jsou příliš nízká nebo vysoká
více času a instrukcí přeceňovaným méně kvalitní instrukce podceňovaným více chvály přeceňovaným
ovlivňuje chování to potvrzuje trenérova očekávání
Zdroje sebedůvěry v činnosti – self-efficacy úspěšné výkony v minulosti příklad přesvědčování, verbální povzbuzení interpretace zvýšené aktivace pozitivně
(na jako strach)
Budování sebedůvěry PLÁNOVÁNÍ CÍLŮ
úspěch sebevědomě jednat sebevědomě myslet imaginace trénink a příprava
2. Vnitřní řeč - samomluva
utváříme sami sebe utváříme své postoje hodnotíme své
schopnosti sebeinstrukce
vnitřní řeč
emoce
chování
Sebenaplňující se proroctví vyvolání úzkosti, deprese a
sebepodceňování
emoce změní fyziologický stav (svalové napětí, síla, koordinace, efektivita metabolismu)
ztráta koncentrace (zaměření jinam), přeanalyzování, desautomatizace
Na co myslí „vítěz?“BĚHEM VÝKONU
jednoduché sebeinstrukce
absence hodnotících myšlenek
OBECNĚ
neshazuje sám sebe, pokud se mu nedaří
Sebeinstrukce – využití vnitřní řeči zvýšení koncentrace, zaměření pozornosti
na klíčový moment techniky vymyslet sami „nepřeanalyzovat se“ formulované pozitivně vyzkoušet v tréninku
Jak s vnitřní řečí pracovat uvědomit si ji (příčina?) – tréninkový
denník, video… pokud je nevhodná:
stop technika přerámování
rozhodnout se a nevzdávat to… nečekat, že to půjde snadno…
3. Plánování cílů – jak funguje nejpřímější motivační strategie zaměřuje pozornost zvyšuje úsilí představuje závazek umožňuje rozčlenit velký problém do
postupných kroků zvyšuje sebevědomí!
Obecné zaměření cílů na proces (na mistrovství, na úkol)
vlastní standard učení se kontrola
na výsledek (závodní orientace, ego-orientace) motivace výhrou popř. vyhnutím se prohře zaměření na nekontrolovatelné faktory
Plánování cílů Písemně nebo graficky: vlastní formuláře vkládané do
tréninkových deníků
Dlouhodobé vysněné cíle Dlouhodobé realistické cíle (60%)
Výkonnostní cíle
Technické cíle Postojové cíle Cíle zaměřené na kontrolu chování
SVDMO!
Komunikace před soutěží - briefing jaký je náš cíl? stanovit také procesní cíle = snížení tlaku
poskytnutím kontroly pozitivní formulace – co dělat
mluvit o pozitivních důsledcích výhry (nestrašit prohrou)
připomenout silné stránky týmu i jednotlivců netrvat na tom, že všichni musí „být vyhecovaní“
2-3 týdny před: zklamaná očekávání, katastrofy
Komunikace v průběhu soutěže v jednom momentu lze dávat pozor pouze
na jednu věc!!! instrukce co dělat, ne co nedělat vyhradit si čas na komunikaci (všichni to
vědí) oslovení jednotlivce je efektivnější kritiku si nechat na debriefing, instrukce
zaměřit na budoucnost
Debriefing: po soutěži s časovým odstupem co se povedlo chyby: zaměřit se na chyby, ne na
osobnost (ty vždycky, ty jsi…), sdělit, co příště jinak, jak změníme trénink, plán…
kritika: sendvič (pochvala, chyba konstruktivně, kompliment)
4. Relaxace Uvědomění si vlastního dýchání Brániční dýchání, dechová vlna Energetizace dýcháním
Jacobsonova progresivní relaxace Bensonova relaxační odpověď
5. Koncentracea) zaměření pozornosti na relevantní klíče v
okolíb) udržení tohoto zaměření
Principy efektivní koncentrace1. Koncentrace vyžaduje úsilí a přípravu.2. Zkušení sportovci dokáží rozdělit pozornost mezi několik
činností (obzvlášť pokud jsou některé z nich zautomatizované), vědomě se však lze v jednom okamžiku soustředit pouze na jednu myšlenku.
3. Sportovec se „soustředí,“ pokud se zaměří na akce, které jsou specifické a relevantní a jsou pod jeho kontrolou.
4. Sportovec „ztrácí koncentraci“ pokud se zaměří na irelevantní nebo nekontrolovatelné podněty.
5. Emoce narušují koncentraci, například úzkost zaplňuje kapacitu pracovní paměti negativními myšlenkami a vede sportovce k nadměrnému sledování vlastního výkonu, přeanalyzování techniky, ztrátě tempa a chybě.
Techniky práce s koncentrací Příprava předstartovního „rutinního
postupu“ (ne! rituálu) předsoutěžní před výkonem po chybě
Zraková kontrola
Klíčová slova při nácviku techniky
6. Imaginace zážitek pohybu nebo situace, vytvořený
nebo znovuvytvořený v mysli člověka bez přítomnosti aktuálního pohybu nebo situace, obyčejně zahrnující všech pět smyslů (pokud je to možné) a emoce spojené s představovanou situací
Použití imaginace ve sportu učení a nácvik dovedností!!!
plánování a nácvik taktiky/mental game detekce a náprava chyb kontrola emoční odpovědi budování sebedůvěry ... zrychlené hojení zranění
Změňte jednu věc!
Děkuji vám za pozornost!