v praktických příkladech · infolist s návodem, jak se zapojit do procesů hodnocení vlivů na životní prostředí. Vznikla dále výstava a odborný seminář právě k rizikové

v praktických příkladechekoporadenství

Na vzniku této publikace se podílely:

Editorky: Mgr. et Mgr. Hana Chalupská a Jana UrbančíkováSpolupracovali: Mgr. Kamila Danihelková, Ing. Kamila Kameníková Odborná konzultace: RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc.

Grafika a sazba: sumec+ryškováKorektury: Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty

Vydání první, 2010Vydala: Síť ekologických poradenTištěno na recyklovaném papíře.

Tato publikace byla vytvořena za finanční podpory SFŽP a MŽP (www.sfzp.cz, www.mzp.cz ).

p r o j e k t e k o p o r a d e n s t v í v p r a k t i c k ý c h p ř í k l a d e c h

ISBN: 978-80-904520-2-2.

obsah

ÚVOD

PROJEKT 1 havarovanÁ sklÁdka nebeZpeČnÉho odpadU poZĎÁtkY

Arnika, Ing. Milan Havel, RNDr. Jindřich Petrlík, Ing. Jana Vitnerová

PROJEKT 2 kronospan – výroba dřevotřískových a osb desek, kronospan cr, kronospan osb

Arnika, RNDr. Jindřich Petrlík, Michal Skalský, Ing. Jana Vitnerová

PROJEKT 3 ÚČast Čsop ve sprÁvních říZeních v okrese benešov

OS ČSOP Benešov ve spolupráci se ZO ČSOP Vlašim, Ing. Pavel Pešout, Ing. Roman Farion, prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc., Ing. Karel Kříž, Mgr. Petra Humlíčková

PROJEKT 4 mapa Zajímavosti bílých karpat s pravidlY pro nÁvštěvníkY

Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, Jana Urbančíková

PROJEKT 5 ZelenÉ ÚřadovÁní na městskÉm ÚřadU v UherskÉm hradišti

ZO ČSOP Veronica, Mgr. Ing. Petr Ledvina, Mgr. Ivana Hrabinová

PROJEKT 6 atlas ZaříZení vYUžívajících obnovitelnÉ Zdroje energie

Calla, Ing. Edvard Sequens

PROJEKT 7 ocelÁrna mittal

Ekologický právní servis, Mgr. Jan Šryt, Mgr. Markéta Višinková

PROJEKT 8 ZÁstUpce veřejnosti

Ekologický právní servis, Mgr. Vendula Povolná, Mgr. Markéta Višinková, Mgr. Jana Kravčíková

PROJEKT 9 hliník – ZbYteČný odpad

ZO ČSOP Veronica, tým poradců a poradkyň

PROJEKT 10 roZvoj trhU místních prodUktů

Rosa, o.p.s., Mgr. Josef Kadubec, RNDr. Zuzana Guthová, CSc. a kolektiv

PROJEKT 11 týden opravdových plen – celorepubliková osvětová kampaň

Rosa, Mgr. Věra Soukupová, PhD., RNDr. Zuzana Guthová, CSc.

PROJEKT 12 skUteČ – park nebo sUpermarket

Arnika a OS Za zelenou Skuteč

PROJEKT 13 steZka Zdraví v žebětíně

EkoCentrum Brno, Mgr. Zbyněk Zavadil

PROJEKT 14 ÚZemní plÁn brna

ZO ČSOP Veronica, Mgr. Hana Chalupská

PROJEKT 15 metodickÉ vedení – slatinka

Mgr. Ing. Petr Ledvina, Mgr. Hana Chalupská

PROJEKT 16 nespalUjte vše, co hoří

Rosa, kolektiv poradců a poradkyň


PROJEKT 17 nebojte se hadů

Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, Mgr. Vladimír Šácha, Jana Urbančíková; Ing. Petr Onderka

PROJEKT 18 podpora biodiverZitY v ZahradÁch

ZO ČSOP Vlašim, Ing. Zuzana Pokorná, Mgr. Lucie Kropáčková

PROJEKT 19 přírodě olomoUckÉho kraje! plUs

Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., Mgr. Hana Kovaříková

PROJEKT 20 obnova Zeleně dUšejov

Ekoinfocentrum Jihlava, Ing. Jana Kotoučková

PROJEKT 21 dobrÁ rada – šetrnÁ domÁcnost

EkoCentrum Brno, Gabriela Zavadilová

Poradkyně a poradci noví i ti zkušení,

tak, jako se Síť ekologických poraden pochlubila v letech 2000 a 2001 svými úspěchy v kni-ze příkladů dobré praxe s názvem „Krůčky k udržitelnosti“, přichází Síť s dalšími příklady i v publikaci, kterou právě otvíráte.

Prvních zde uvedených jedenáct příkladů se zúčastnilo letošního nultého ročníku soutěže o nejlépe řešený poradenský případ. Nezávislá porota i jednotliví členové STEPi se rozhodo-vali podle toho, jak vyšla poradna vstříc klientovi, jak byla poradna inovativní, profesionální a jaké mělo řešení dopad na komunitu či životní prostředí. Dalších 11 příkladů je rovněž pozoruhodných – doplňují mozaiku inspirací jak pro stávající, tak pro nové poradny. Příkla-dy popisují malé krůčky na úrovni letáčků či besed, ale i velké kroky jako jsou několikaleté kauzy.

Každý příběh v této publikaci je doplněn třemi typy poznámek, a to principy ekologického poradenství, úrovněmi systémového poradenství a metodickými dovětky. Cílem poznámek je pomoci nováčkům i nám starším sledovat v ekoporadenské praxi pravidla a širší rámce, na kterých staví Síť ekologických poraden kvalitu a profesionalitu svých služeb. Základní učebnici k environmentálnímu poradenství s názvem „Ekoporadenství“ vydává STEP záro-veň s touto publikací konkrétních příkladů.

Ekologické poradny STEPi propojují teorii s praxí tak, že se jim daří prosazovat cíl nejvyšší, a tím je preventivní ochrana životního prostředí. Je to nepromarněná hřivna s ohledem na ži-vot a rozvoj budoucích generací. A tak si jen zbývá přát, aby nebylo ekologických poraden jako šafránu, ale třeba tolik jako rozrazilu.

Za STEP Hana Chalupská

Do publikace svými texty přispěly poradny při těchto organizacích:

p r o j e k t e k o p o r a d e n s t v í v p r a k t i c k ý c h p ř í k l a d e c h01

Skládka nebezpečných odpadů Pozďátky se nachází v okrese Třebíč, kraji Vysočina, v katastrálním území obce Pozďátky (asi 600 m jihozá-padně od této obce). Měla patřit k nejmodernějším zařízením svého dru-hu ve střední Evropě. Již v roce 1996, tedy rok po kolaudaci, zde díky nekázni provozovatele (nepovolené nakládání s odpady – skalicí) došlo k havárii a tento stav trval až do března 2009, kdy státní podnik Diamo zahájil sanaci státem odkoupené skládky.

Arnika v Pozďátkách pomáhala místním lidem založit občanské sdružení, medializovat situace, získat nezávislé odborníky (VŠCHT), komunikovat s úřady, informovat místní veřejnost (letáček, infolist, výstava), připo-mínkovat dokumentaci EIA italské společnosti, která skládku koupila a její sanaci podmínila provozem vlastní skládky nebezpečných odpadů. Nakonec se povedlo skládku od italské společnosti odkoupit a byla zahá-jena její sanace za cca 500 miliónů Kč (odhad).

Název: havarovanÁ sklÁdka nebeZpeČnÉho odpadU poZĎÁtkY

Téma: Odpady

Cílová skupina: Obyvatelé obce Pozďátky, úředníci krajského úřadu, vláda ČR, management společnosti ICKM

Místo realizace: Pozďátky

Doba realizace: 2001–2009

Webová stránka: http://www.bezjedu.arnika.org/horka-mista/pozdatky

Řešitel: Arnika, Ing. Milan Havel, RNDr. Jindřich Petrlík, Ing. Jana Vitnerová

Partneři: OS Pozďátky bez jedů

Zdroje financování: Nadace Partnerství, REC ČR

Úvodní aktivity poradny zahájil happening přímo u skládky, v roce 2004 se opakoval v Praze, následovala kampaň směřující až na úroveň vlády, která v reakci na tlak ze strany veřejnosti odsouhlasila sanaci skládky státem. V rámci kampaně zpracovala Arnika podnět na Českou inspekci životního prostředí, koordinovala postup kraje a Ministerstva životního prostředí ČR, zajistila odbornou pomoc expertů z Vysoké školy chemic-ko – technologické. Experti Arniky se podíleli na odběrech vzorků půdy a odpadních vod pro analýzy na univerzitě. Poradna jednala v dané věci s politickými stranami, nejintenzivněji před volbami v roce 2004. Pozďát-ky měly na webových stránkách Arniky speciální sekci.

Poradna dále asistovala místním občanům při sepsání petice, sestavila infolist s návodem, jak se zapojit do procesů hodnocení vlivů na životní prostředí. Vznikla dále výstava a odborný seminář právě k rizikové sklád-ce v Pozďátkách.

V roce 2006 zajistila poradna nezávislý odhad ceny sanace skládky a za-čala vyjednávat s majitelem skládky o její sanaci. V průběhu EIA získal státní podnik Diamo do správy realizaci sanace skládky.

Tento poradenský projekt byl realizován v rámci kampaně „Budoucnost bez jedů“ programu Toxické látky. Kampaň se skládá také z konkrétních řešených problémům znečišťování životního prostředí toxickými látkami – například ze skládek a spaloven odpadů a průmyslových provozů (tzv. „horká místa“). Dále projekt přesahoval do náplně kampaně Účast ve-řejnosti v rozhodování o životním prostředí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika, která vychází z naplňování Aarhuské úmluvy.

management ➜na dobU ➜UrČitoU ➜

sepětís regionem

➜ ➜

týmovÁprÁce

➜ ➜

➜analýZa

➜informace

➜neZÁvislost

preventivníochranaživotníhoprostředí

➜ ➜➜ ➜

➜analýZa

UdržitelnýroZvoj

➜ ➜

Od počátku převzala poradna případ za svůj – s ohledem na nebezpečnost provozu a díky zázemí expertů v týmu.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Dát hlas "malému" klientovi s vážným problémem je

jedním z významných cílů poraden.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Poradna využila již osvědčených nástrojů k řešení (právo, medializace, lobbying).

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Upozornění poradny na kauzu zasáhl široké

spektrum osob a institucí.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Vzhledem k závažnosti problému kauza dosáhla

až na vládní a mezinárodní úroveň.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Poradna nabízí specializované poradenství

v obdobných kauzách poradnám, občanům, ale

i institucím.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜


Firma Kronospan byla založena v roce 1994 a stala se nástupcem Jih-lavských dřevařských závodů. Její hlavní výrobní náplní je výroba dře-votřískových desek. Na základě investiční pobídky došlo v roce 2005 k rozšíření provozu o výrobu tzv. OSB desek. Hlavní znečišťující látky z výroby dřevotřísky jsou prach, těkavé organické látky a formaldehyd. Provoz firmy je navíc nevhodně umístěn ve středu města Jihlavy a má tak bezprostřední dopad na životní prostředí jejích obyvatel.

V roce 2005 firma Kronospan překračovala několikanásobně limit emisí jemného polétavého prachu, kdy pouštěla do vzduchu až 400 t polétavého prachu za rok a velké množství (27 t/rok) formaldehydu (rakovinotvorná látka), pro který ovšem není stanoven zákonný limit. U obyvatel Jihlavy se objevily zdravotní problémy (pálení očí a záněty spojivek, dýchací po-tíže, záněty sliznic dýchacích cest). Kronospan v té době ovšem veřejnost ujišťoval, že to, co vychází z provozu firmy, je „jenom pára“.

V roce 2005 zaznamenala Arnika první podněty občanů Jihlavy v sou-vislosti s touto kauzou. V té době zveřejňuje poradna žebříček největších znečišťovatelů ŽP v ČR dle Integrovaného registru znečišťovatelů – IRZ. Tím byla popřena informační kampaň firmy, která nezveřejňovala skuteč-né hodnoty emisí škodlivých látek z provozu. Kronospan se umísťoval na předních místech v kraji Vysočina i v celé ČR (formaldehyd). Registr vyvolal další vlnu dotazů ze strany veřejnosti, na které musela poradna reagovat.

V lednu roku 2006 vznikla pobočka Arniky v Jihlavě a ihned zahájila in-tenzivní poradenskou spolupráci s občany. Mimo jiné se věnovala obča-nům při zakládání občanského sdružení Beseda. V té době Krajský úřad Vysočina uděluje výjimku ohledně umožnění překračovat zákonné limity emisí polétavého prachu pro Kronospan na období 2006 až do začátku

roku 2010. Arnika pomáhá zformulovat stížnost občanů na udělení této výjimky ke Kanceláři veřejného ochránce práv.

V srpnu roku 2006 byla zveřejněna dokumentace EIA (posuzování vlivů technologie na životní prostředí) na novou technologii odprášení pro-vozu Kronospanu. Poradna na tento proces reagovala výzvami k účasti veřejnosti v procesu EIA prostřednictvím informačního panelu, letáků, besedami s občany. Zároveň konzultovala formulování připomínek obča-nů v procesu EIA.

Provoz Kronospanu stále nedodržoval limity a porušoval provozní řád, a tak poradna Arniky konzultuje řadu podání podnětů občanů (případně sama podává) – na Českou inspekci životního prostředí, Krajskou hygie-nickou stanici, dále stížností na Magistrát a Krajský úřad.

Poradna se dále rozhodla ke koordinaci žádostí 1 200 občanů na lep-ší monitoring emisí závodů Kronospanu adresovanou Krajskému úřa-du. Všechny tyto kroky jsou intenzivně medializovány pro zesílení tlaku na klíčové hráče v kauze a nastavení nezbytných opatření k ochraně život-ního prostředí a zdraví obyvatel. Zástupce Arniky získává nabídku stát se členem komise pro sledování kontinuálního monitoringu emisí.

Během roku 2008 a 2009 jsou emise monitorovány, úřady vydávající Kronospanu povolení uplatňují přísnější podmínky a na části provozu je nainstalován protiprašný filtr. Firma vyměnila technologie a prakticky přestala vypouštět do ovzduší formaldehyd, přestože k tomu neexistují v českém prostředí zákonné limity. Část prašného provozu firmy zůstává prozatím bez filtrace.

Tento poradenský projekt byl realizován v rámci kampaně „Budoucnost bez jedů“, programu Toxické látky a přesahoval do náplně kampaně Účast veřejnosti v rozhodování o životním prostředí Centra pro podporu obča-nů sdružení Arnika, která vychází z naplňování Aarhuské úmluvy. Aktuální žebříčky znečišťovatelů životního prostředí toxickými látkami naleznete na: http://www.bezjedu.arnika.org/.

Název: kronospanvýroba dřevotřískových a osb desekkronospan cr, kronospan osb

Téma: Ovzduší

Cílová skupina: Obyvatelé Jihlavy, zastupitelé, úředníci magistrátu

Místo realizace: Jihlava


Webová stránka: http://www.toxickelatky.arnika.org/novinky/arnika-pozaduje-lepsi-sledovani-emisi-formaldehydu-z-kronospanu,http://www.ostrava.arnika.org/tiskove-zpravy/jak-dlouho-bude-kronospan-na-lidech-zkouset-hluk

Řešitel: Arnika, RNDr. Jindřich Petrlík, Michal Skalský, Ing. Jana Vitnerová

Partneři: OS Beseda

Zdroje financování: NROS, Nadace Partnerství

pilotní ➜

řešení ➜

sepětí ➜s regionem ➜

procesní ➜poradenství ➜

procesníporadenství

➜ ➜

➜analýZa

➜informace

managementna dobUUrČitoU

➜ ➜ ➜

➜profesionalita

➜neZÁvislost

týmovÁprÁce

➜ ➜

UdržitelnýroZvoj

➜ ➜

Internetové aplikace v kombinaci s palčivostí tématu vyvolávají zvyšující se zájem veřejnosti o téma.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Poptávka z regionu inicio-vala vznik pobočky.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Poradna na kauzu reagovala jak právními postupy, tak kampaní směrem

k veřejnosti a médiím.➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Profesionalita poradny dává prostor k tomu, aby

se stala v dané oblasti respektovaným partnerem.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Realizace systémové změny se zapojením veřejnosti byla vyústěním dílčích, ale o to intenzivnějších

kroků poradny a veřejnosti ve spolupráci s médii.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜


S ohledem na případy ohrožování zájmů ochrany přírody a krajiny a na základě množících se dotazů poškozených či angažovaných občanů se Okresní sdružení ČSOP Benešov (dále jen OS ČSOP) zaměřilo na účast ve správních řízeních. Sdružení má regionální působnost a využívá mimo jiné experty naší poradny při ČSOP Vlašim. Šlo zejména o účast ve správ-ních řízeních o kácení stromů, liniových stavbách apod. Účastníci správ-ních řízení z řad veřejné správy a podnikatelské sféry pohlíželi na účast OS ČSOP jako na aktivistickou a úzce zájmovou a podezřívali sdružení z nekoncepčního přístupu. Přibývalo střetů s žadateli o povolení ke ká-cení.

OS ČSOP svá stanoviska uplatňovaná v rámci správních řízení sta-ví na místní znalosti více než 150 členů z celého okresu a na bohatých odborných zkušenostech v ČSOP sdružených profesionálních a amatér-ských přírodovědců. Jen v letech 1992–1998 se OS ČSOP zúčastnilo několika tisíc správních řízení. V roce 1999 dospělo k myšlence vydat publikaci Účast ČSOP ve správních řízeních na okrese Benešov, od které si slibovalo především:1. Otevřeně deklarovat cíle a obhajované zásady ČSOP.2. Předcházet eventuálním střetům s žadateli jejich včasným seznáme-

ním s postoji OS ČSOP.3. Upevnit u orgánů státní správy, místní samosprávy i dalších institucí

a organizací pozici ČSOP jako dlouhodobě názorově stabilního part-nera, který má jasně stanovené cíle.

4. Zprůhlednit a ještě více otevřít ČSOP neorganizovaným spoluobča-nům.

Účast OS ČSOP ve správních řízeních pokračovala i následujících deset let a po celou dobu zastřešovala jednotlivé organizace ČSOP v regionu. V roce 2008 vyšly další dvě příručky, a sice: Účast Českého svazu ochrán-ců přírody ve správních řízeních na okrese Benešov v letech 1996–2007; analytická a případová studie, která je unikátní studií praktické aplikace

Název: ÚČast Čsop ve sprÁvních říZeních v okrese benešov

Téma: Ochrana přírody a krajiny, účast občanů

Cílová skupina: Veřejnost, podniky, veřejná správa

Místo realizace: Okres Benešov


Webová stránka: http://www.csopvlasim.cz/tl_podniky.php

Řešitel: OS ČSOP Benešov ve spolupráci se ZO ČSOP Vlašim, Ing. Pavel Pešout, Ing. Roman Farion, prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc., Ing. Karel Kříž, Mgr. Petra Humlíčková

Partneři: ČSOP Vlašim

Zdroje financování: Vlastní zdroje, státní rozpočet, české nadace

účasti veřejnosti ve správních řízeních, a dále Účast veřejnosti na rozho-dování ve věcech ochrany přírody a krajiny; metodická příručka, která slouží těm, kdo se aktivně účastní nebo mají zájem účastnit se řízení vedených v rámci zákona o ochraně přírody a krajiny. Její zpracování vy-cházelo zejména z výsledků analýzy praktické činnosti OS ČSOP v letech 1996 až 2007 v této oblasti. Vznikla jako reakce na množící se dotazy ostatních občanských sdružení, která se chtěla aktivně a úspěšně zapojit do správních řízení.

Všechny tři publikace jsou volně ke stažení na webových stránkách http://www.csopvlasim.cz/publikace/.


týmovÁ ➜

prÁce ➜management ➜

na dobU ➜UrČitoU ➜

profesionalita ➜

pilotní ➜

řešení ➜

preventivní ➜ochrana ➜

životního ➜prostředí ➜

analýZa ➜

➜informaceMístní občanská sdružení mají u místních obyvatel váhu a kredit.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Střet různých zájmů vyžadoval koncepční řešení.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Nejlepšími znalci místních poměrů nejsou externí firmy a odborníci, ale místní lidé.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Multiplikační efekt je často žádoucí a rychlý u těch

problémů, které jsou pro veřejnost citlivé.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜


Ekoporadna je provozována subjektem, který od roku 1997 zajišťuje i služby turistického informačního centra pro oblast CHKO. Na základě této činnosti je sledován vývoj trendů návštěvnosti a požadavky návštěv-níků a jsou přizpůsobovány služby a nabídka informačních osvětových materiálů. Potřeba osvěty týkající se chování návštěvníků CHKO je prů-běžně konzultována s orgány ochrany přírody (Správa CHKO). Postup-ně se množily případy stížností obyvatel CHKO na neukázněné chování návštěvníků. V roce 2006 se Správa CHKO rozhodla obrátit na poradnu. Po prvotní konzultaci problému byla poradna klientem požádána o zhod-nocení problému a vypracování návrhu řešení. Poradce shromáždil in-formace, konzultoval a hledal potenciálně přenositelné modely řešení v rámci jiných CHKO v ČR.

Získané podklady vyhodnotil a vhodnost a formu řešení probíral s pra-covníky turistického informačního centra. Společně navrhli postup řeše-ní. Byl vypracován projekt, jehož cílem byla příprava informačního osvě-tového materiálu, který vůbec poprvé v CHKO přinesl tištěnou podobu doporučených pravidel chování návštěvníků Zajímavosti Bílých Karpat s pravidly pro návštěvníky. Materiál zároveň poskytl prostor orgánu ochrany přírody a správci území (Správa CHKO) k vysvětlení některých omezení a potřeb ochrany přírody na území CHKO. Byl nalezen a využit vhodný zdroj financování – běžící projekt, který umožňoval vydání blíže nespecifikovaného osvětového materiálu. Materiál byl připraven pro nad-cházející turistickou sezonu 2007 a byl propagován a následně distribu-ován do informačních center v oblasti CHKO. Část vydaných materiálů byla dána k dispozici klientovi, který ji využil při komunikaci s obcemi (distribuce na pravidelné každoroční akci „Setkání Správy CHKO se sta-rosty obcí“). Materiál byl publikován v češtině.

V průběhu turistické sezony se ukázalo, že materiál je velmi kladně hod-nocen návštěvníky i informačními centry. Na základě informací z turis-tických informačních center v průběhu sezony byla identifikována po-třeba vydání materiálu i v anglické jazykové mutaci. Kladné hodnocení uživatelů motivovalo klienta k tomu, že sám požádal (úspěšně) o finanční podporu na přípravu a tisk anglické mutace svůj nadřízený orgán (AOPK ČR). I tento materiál byl opět distribuován na informační centra v CHKO.

Název: mapa Zajímavosti bílých karpat s pravidlY pro nÁvštěvníkY

Téma: Ochrana přírody, ekologická výchova / veřejnost

Cílová skupina: Širší veřejnost – návštěvníci a obyvatelé CHKO Bílé Karpaty

Místo realizace: Veselí nad Moravou, CHKO Bílé Karpaty


Webová stránka: Samostatná webová stránka nevznikla

Řešitel: Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, Jana Urbančíková

Partneři: SCHKO Bílé Karpaty, externí spolupracovníci

Zdroje financování: ESF, AOPK ČR

Obecná analýza problému ukázala na celkově nepříznivou situaci v oblas-ti rozvoje turistického ruchu v CHKO a absenci systémového řešení. Od-halila zároveň nedostatek kapacity klienta potřebný k nalezení a realizaci systémového řešení šetrného rozvoje turistického ruchu v CHKO. Po-radna doporučila klientovi začít poukazovat na neefektivnost a nevýhodu nesystémových řešení a hledat systémové řešení v rámci vlastní stávající organizační struktury. Jasně vyvstala potřeba vytvoření strategického plánu pro šetrný rozvoj turistického ruchu.

Klient začal apelovat na nadřízené orgány a poukazovat na nutnost ře-šení problému a prevence škod. Ve spolupráci s poradnou identifikoval kompetentní odborníky, kteří budou schopni připravit kvalitní strategic-ký plán pro šetrný rozvoj turistického ruchu v CHKO. Hledá potenciální zdroje financování a zapojil se do mezinárodních aktivit v oblasti řešení turistického ruchu v chráněných územích. Rozšířil spolupráci s místními environmentálními neziskovými organizacemi.

analýZa ➜

profesionalita ➜

týmovÁ ➜

prÁce ➜pilotní ➜

řešení ➜

management ➜na dobU ➜UrČitoU ➜


➜ ➜➜ ➜

Zprostřed-kovÁní

➜

UdržitelnýroZvoj

➜ ➜

sepětís regionem

➜ ➜

Klientem byla státní instituce.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Hledání kvalifikovaných a objektivních informací.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Součástí řešení je posun typu poradenství – management na dobu určitou = poradna částečně přebírá zodpovědnost za řešení problému.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Flexibilita poradny se projevila ve využití znalostí fundraisingu a přehledu o aktuálních zdrojích financování.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Důležitá zpětná vazba. Reak-ce na zpětnou vazbu – dru-há úroveň řešení problému.

Dobrá zkušenost = dobrá motivace k aktivnímu přístupu, dobrý základ žádosti o finanční podporu.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜Samostatnost klienta, zodpovědnost za řešení problému se vrací zpět

ke klientovi.➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Výsledek obecné analýzy a reakce na zpětnou vazbu

– ukazuje se potřeba systé-mového řešení problému.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Formulace doporučení; reálnost řešení.

Byl jasně stanoven výstup potřebný k systémovému

řešení.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Klient si uvědomil potřebu aktivního zpojení do řešení

problému.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜


Na naši poradnu se v roce 2007 obrátilo město Uherské Hradiště s žá-dostí o pomoc při zavádění principů zeleného úřadování – ekologizace provozu na městském úřadě. Město bylo v té době jedním ze sedmi part-nerů projektu Zelená pro Zlínský kraj, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Uherské Hradiště bylo zapo-jeno mj. do modulu „Zelené hospodářství“, které mělo za cíl podporovat principy zeleného úřadování organizací. Město mělo už v té době svého koordinátora projektu ekologizace provozu (Mgr. Pavelčíka). Městský úřad měl také zaveden systém sebehodnocení CAF (Common Assess-ment Framework), metodu na zlepšování kvality samosprávných úřadů. Šetrný provoz byl jedním z nutných opatření, které z hodnocení CAF vy-plynulo. Úřad sídlí ve čtyřech budovách, z nichž tři jsou v majetku města, a pracuje tam 220 zaměstnanců.

Ekologický institut Veronica (pro Síť ekologický poraden, která byla nosi-telem zakázky) na základě objednávky a požadavku Města Uherské Hra-diště se od června do srpna 2007 zabýval zpracováním návrhu zavádění ekologizace provozu budov. S rozsahem nabídky našeho poradenství byl úřad předem seznámen. Dílčí výpočty v oblasti úspory vod prováděla Ekoporadna Uherský Brod. Několikrát jsme úřad navštívili a prošli všech-ny budovy. Prakticky na každém odboru úřadu jsme osobně navštívili alespoň jednu kancelář. Další údaje pro analýzu (spotřeba vody, energií, papíru apod.) poskytl koordinátor. Vstupní analýza zahrnovala kapitoly papír, kancelářské potřeby, zařízení interiérů, čištění a úklid, hospodaření s vodou, odpady, úspora energií, kancelářská technika, stravování a ob-čerstvení, doprava. V těchto oblastech byl také vypracován návrh opat-ření. Zpráva vždy kromě navrhovaného opatření určovala termín plnění a zodpovědnou osobu. V některých případech jsme provedli také finanční odhad možných úspor.

příklad návrhu ze zprávy:Informační a propagační materiály, brožury či publikace tisknout na re-cyklovaném papíru. Přitom je vhodné na materiál uvést informaci „tiš-těno na recyklovaném papíru“, což ukazuje, že je tak činěno záměrně, a stává se navíc osvětovou záležitostí. Termín plnění: v rámci plánováníZodpovídá: vedoucí odborů

Název: ZelenÉ ÚřadovÁní na městskÉm ÚřadU v UherskÉm hradišti

Téma: Zelené úřadování – enviromentálně šetrný provoz institucí

Cílová skupina: Veřejná správa

Místo realizace: Uherské Hradiště

Doba realizace: 2007

Webová stránka: www.veronica.cz/zeleneuradovani/

Řešitel: ZO ČSOP Veronica, Mgr. Ing. Petr Ledvina, Mgr. Ivana Hrabinová

Partneři: Město Uherské Hradiště

Zdroje financování: ESF

Město Uherské Hradiště si pak na základě analýzy a návrhu opatření vy-pracovalo vlastní Akční plán ekologizace, schválený radou města. Akční plán obsahuje 38 věcných opatření v 10 oblastech. Kromě opatření urču-je i zodpovědnou osobu, termín a odhad nákladů na realizaci.

příklad opatření z akčního plánu

oblast – opatření oblast 5. hospodaření s vodou

Zodpovídá termín odhad nákladů při realizaci a dosažení úspor po realizaci

Zavést úsporné splachování na WC – vyměnit stávající splachovače za úsporné

Odbor kanceláře starosty: vedoucí

postupně dle finančních prostředků

Úspora v nákladech za vodu odhadnuta na cca 20 tis. Kč ročně, v r. 2008 úspory pravděpodobně pokryjí vstupní náklady

Od roku 2007 začalo město jednotlivá opatření ekologického provozu re-alizovat. V letech 2008–2009 pokračovali dalším projektem Rozvoj místní Agendy 21, mj. zaměřeným na tuto oblast.

Opatření, která se povedlo během let 2007–2010 zavést: elektronické materiály (CD) pro zastupitele místo papírových tisků, vypínání počíta-čů i na pochůzky, vytahování počítačů ze zásuvky po skončení pracovní doby, nákup skleněných džbánků na pitnou vodu na každý odbor mís-to doposud používaných plastových lahví s balenou vodou, dávkovače mýdla na toaletách, používaní některých výrobků z recyklovaných papírů (obálky, šanony, bloky), tisk některých publikací na recyklovaný papír, výrobky se značkou EŠV v oblasti úklidu, automatické přednastavení čer-nobílého a oboustranného tisku; školení pro zaměstnance na téma „tisk jako brožura“, nakoupení služebních kol: na každý odbor alespoň jedno, více na městskou policii; informace občanům o ekologizaci u podatelny, kde chodí nejvíce lidí.

V roce 2008 město vydalo publikaci Ekologizace provozu a další příklady participativních postupů místní samosprávy, která popisuje jejich aktivity v této oblasti. Za své aktivity a systémový přístup k ekologizaci dostalo Uherské Hradiště Cenu Mini sterstva vnitra za inovaci ve veřejné správě za rok 2008.

Publikace Ekologizace provozu a další příklady participativních postupů místní samosprávy, jehož součástí je i Akční plán ekologizace provozu, je ke stažení na http://www.mesto-uh.cz/cms/obecne/projekty_mesto/zelena_pro_zk/urad_ekologizace_provozu.



informace ➜

analýZa ➜

týmovÁ ➜

prÁce ➜

profesionalita ➜

Na poradnu se neobrací pouze veřejnost, ale i firmy a veřejné instituce.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Město v této oblasti pracovalo systémově, samo se na nás obrátilo, mělo koordinátora aktivit = nejednalo se o jednostranné přesvědčování ze strany poradny.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Pro rozbor situace využívají poradci více zdrojů informací.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Komplexní přístup poradny zvyšuje způsob a efektivnost řešení.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Úspěch kauzy se zvýšil propojením a aktivní

spoluprací uvědomělé veřejné správy

a profesionálních poradců.➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Příklady dobré praxe propaguje poradna jako

jeden ze způsobů motivace pro další subjekty veřejné

správy či firmy.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜


Počátky databáze obnovitelných zdrojů energie se datují do roku 1998. Tehdy začalo sdružení Calla systematicky mapovat jednotlivá fungující energetická zařízení využívajících čistou energii v Jihočeském kraji. Dů-vodem byla potřeba nabídnout veřejnosti, studentům, ale také potenci-álním zájemcům informace o obnovitelných zdrojích, které tu do té doby chyběly a současně si udělat jasno, jak na tom jsme v domovském kraji. V České republice v té době byly obnovitelné zdroje terčem výsměchu politiků i energetiků jako zcela marginální segment výroby energie. Mezi veřejností bylo zaseto mnoho nepravdivých informací a rozhodně nešlo pomýšlet na nějakou státní osvětovou kampaň, tak jak jsme ji mohli vidět v sousedním Německu nebo Rakousku.

Mapování bylo pionýrským činem, při kterém jsme shromáždili dostup-né informace od úřadů, databázi kotlů z registru obnovitelných zdrojů energie, požádali jsme o poskytnutí informací o jejich instalacích i české výrobce jednotlivých technologií. Takřka detektivním způsobem jsme pá-trali po vlastnících i dalších objektech. Všechny provozovatele jsme oslo-vili dopisem a dotazníkem a v čase neexistence digitálních fotoaparátů jsme se snažili všechny zdroje osobně navštívit, vyfotografovat a zjistit o nich další podrobnosti. Přitom jsme sesbírali řadu cenných zkušeností provozovatelů z praxe i kontakty, které využíváme při další práci. Vedlej-ším přínosem bylo zjištění, že zejména databáze REZZO je pramenem informací spíše orientačním, než věrohodným.

Shromážděné a ověřené informace jsme vydali v publikaci nazvané „At-las obnovitelných zdrojů energie“, která ale byla v mžiku rozebrána, a tak jsme ve spolupráci s Energy Centre České Budějovice jsme připravili dru-hé, graficky zásadně vylepšené vydání. Tu dostali starostové obcí, referáty životního prostředí, školy, ekologické organizace a další zájemci. Naše mapování bylo inspirací pro další organizace. Díky práci KV-BIO, ZO ČSOP Veverská Bítýška a Alternativa pro venkov byly zmapovány další kraje – Pl-zeňský, Karlovarský, Vysočina, Jihomoravský a nejnověji i Středočeský.

Forma papírové publikace se však ukázala jako nepraktická, protože v ní nemohly být prováděny změny a doplňovány další zdroje. Rozhodli jsme se proto přejít na internetovou formu. Ta je umístěna na www.zdrojeenergie.cz.

Název: atlas ZaříZení vYUžívajících obnovitelnÉ Zdroje energie

Téma: Obnovitelné zdroje energie

Cílová skupina: Veřejnost, školy, zájemci o obnovitelné zdroje

Místo realizace: Jihočeský kraj

Doba realizace: Prvotní zmapování a vydání publikace – 1 rok, následné rozšiřování obsahu i forem prezentace – 11 let

Webová stránka: www.zdrojeenergie.cz

Řešitel: Calla, Ing. Edvard Sequens

Partneři: Na obsahu internetové verze se podílely KV-BIO, ZO ČSOP Veverská Bítýška a Alternativa pro venkov

Zdroje financování: Phare CBC, Nadace Sluníčko, Nadace Partnerství, MŽP, Blokový grant NROS

Jsou v ní i data i z výše zmíněných regionů a také později dodaná kate-gorie fotovoltaiky, o níž před deseti lety ještě nemělo smysl podrobněji hovořit. Naposledy jsme plošně ověřili a doplnili informace z Jihočeské-ho kraje v roce 2008.

K datu vydání této publikace je v databázi 514 záznamů o malých vodních elektrárnách, 185 o vytápění biomasou (převážně nad 200 kW), 58 zá-znamů o bioplynových zdrojích, 70 o větrných elektrárnách, 381 o solár-ně termických systémech, 102 záznamů o fotovoltaice a také 91 o tepel-ných čerpadlech. Celkem tedy Atlas obsahuje 1 401 záznamů většinou s fotografiemi a přesnou lokalizací. U každého zdroje je obvykle uveden i kontakt na provozovatele, kde lze získat podrobnější údaje, zkušenosti, případně si instalaci i prohlédnout.

Návštěvník může v Atlasu vyhledávat informace pomocí mapy (hledá-li zařízení na konkrétním území, např. v okolí bydliště), může vybírat in-stalace ze seznamů zdrojů určitého druhu (např. ze seznamu slunečních kolektorů) nebo může hledat podle slov v záznamech a najít všechna za-řízení v určitém městě, výrobky zvolené firmy, vodní elektrárny na dané řece atd. Lze opravit či doplnit údaje, zadat nový zdroj. Data, návrhy do-plňků apod. se soustřeďují u správce databáze (Calla) a ten je po ověření schvaluje do veřejně přístupné části Atlasu.

V roce 2007 jsme pro lepší propagaci Atlasu vydali informační skládač-ku, kterou šíříme na různých tematických akcích. V roce 2008 jsme pak vydali CD, na němž zájemci najdou celou databázi se stavem k polovině roku 2008. CD vydané v nákladu 2 tisíce kusů je již rozebráno.

Atlas se setkává se zájmem laické i odborné veřejnosti, o čemž svědčí řada pozitivních ohlasů, a zejména pak návštěvnost stránek, která je cca 16,5 tisíce za rok.

Databáze pomáhá nejen v naší poradenské praxi. Dokážeme nasměrovat zájemce na konkrétní instalace. Neposkytujeme však seznam provozova-telů firmám, protože hrozí obchodní zneužití. Pomoci neumíme ani zájem-cům o koupi vodní elektrárny, kterých se objevilo několik. Školám podle databáze několikrát do roka pomáháme sestavit optimální trasu exkur-ze po zajímavých instalacích. Databázi využila Czech RE AGency o.p.s. v rámci svého projektu ke sledování provozu několika zdrojů on-line. Vy-užívají ji také studenti při svých odborných pracech. Databáze tak přispívá ke změně vnímání těchto čistých zdrojů a jejich praktických možností.


Udržitelný ➜roZvoj ➜

pilotní ➜

řešení ➜

informace ➜

analýZa ➜

týmovÁ ➜

prÁce ➜

➜profesionalita

Zprostřed-kovÁní

➜


➜ ➜

Často kladené dotazy ze stran nejrůznějších typů klientů vyžadovaly systémové řešení.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Každý projekt poradny je třeba aktualizovat, tzn. je opravdu nutné zvážit péči

o výstupy na dlouhou dobu dopředu.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Poradna si klade za cíl demytizovat témata.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Příklady dobré praxe táhnou.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Vícezdrojové vyhodnocování dat zvyšuje kvalifikovanost a objektivnost práce poradny.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Inovativní řešení v kombi-naci s moderními technolo-giemi nabízí poradně snazší a efektivnější nástroj k šíření informací.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜


Ekologický právní servis se dlouhodobě zaměřuje na dopad působení nadnárodních společností v České republice. Ostravská pobočka ocelárny ArcelorMittal, nechvalně proslulé svým působením v rozvojových zemích (dále jen AMO), se stala předmětem našeho zájmu ze dvou důvodů:a) přestože podnik vykazuje obrovské zisky (za posledních 6 let čistý

zisk cca 45 miliard korun), není ochoten investovat do zmodernizo-vání provozů,

b) na naši poradnu se v průběhu roku 2007 opakovaně obrátili lidé po-stižení znečištěním ovzduší způsobené AMO.

Dlouhodobá měření v ostravském obvodu Radvanice a Bartovice ukazují, že stav znečištění ovzduší v této lokalitě nemá obdoby nejen v České re-publice, ale v celé Evropě. Zákonné limity znečištění ovzduší byly v Rad-vanicích a Bartovicích v roce 2007 překročeny u arsenu téměř o 90 %, u prachu o 500 % a u benzo(a)pyrenu dokonce o 800 %. Bezprostředně jsou znečištěním zasaženy tisíce občanů.

Zdravotní rizika, která ze znečištění ovzduší těmito látkami vyplývají, přitom rozhodně nejsou zanedbatelná. Dle studie zdravotních rizik zpra-cované Zdravotním ústavem v Kolíně je populace Radvanic a Bartovic v důsledku znečištění arsenem a benzo(a)pyrenem vystavena téměř desetinásobně vyššímu riziku nádorového onemocnění než obyvatelé jiných částí Ostravy a jen prašnost pocházející z provozů ArcelorMittal pravděpodobně zapříčiňuje cca 8 úmrtí na kardiovaskulární a nádorová onemocnění ročně. Společnost ArcelorMittal provozuje v Ostravě největ-ší hutní podnik v ČR, s roční kapacitou přesahující 3 mil. tun vyrobené oceli. Z údajů uvedených v integrovaném registru znečištění vyplývá, že společnost ArcelorMittal je dlouhodobě největším stacionárním zdrojem emisí polétavého prachu (PM10) a polycyklických aromatických uhlovo-díků (PAU) v České republice a největším stacionárním zdrojem emisí arsenu v Moravskoslezském kraji.

Z počátku jsme řešili dotazy klientů v rámci Poradny. Poradna EPS zá-roveň sdílela informace o případech s kolegy – právníky zabývajícími se tématem nadnárodních společností, kteří se po čase začali kauze inten-zivně věnovat za účelem dosáhnout zlepšení stavu ovzduší v Ostravě.

Název: ocelÁrna mittal

Téma: Ochrana ovzduší, nadnárodní korporace

Cílová skupina: Místní občané trpící znečištěným ovzduším, politici, vlády

Místo realizace: Ostrava, Brno, ČR, svět

Doba realizace: květen 2007–

Webová stránka: www.nebenadostravou.cz, www.responsibility.cz, www.eps.cz

Řešitel: Ekologický právní servis, Mgr. Jan Šryt, Mgr. Markéta Višinková

Partneři: o.s. Vzduch

Zdroje financování: MŽP, OSI, Nadace Partnerství, Město Ostrava, Via Vitae

Nejprve proběhlo několik osobních schůzek s místními občany a občan-ským sdružením Vzduch. S tímto sdružením jsme vytvořili Alianci Nebe nad Ostravou a uspořádali četná otevřená setkání, jejichž účelem bylo informovat o problému a možnostech řešení další postižené obyvatele a politiky a získat širokou podporu pro následující kroky (v roce 2008 mělo sdružení již více než 250 členů a Alianci vyjádřilo podporu více než 600 subjektů – jednotlivců i nevládních organizací). V rámci této kampa-ně Aliance vydala několik čísel Infolistu, vytvořila prezentaci, petici kterou podepsalo 2300 lidí, vytiskla leták v nákladu 52 000 ks, zorganizovala de-monstraci, uspořádala kulatý stůl k problematice ovzduší v Radvanicích a Bartovicích, jehož se zúčastnili zástupci AMO, města Ostravy a odbor-níci z Vysoké školy báňské v Ostravě. Důležitou součástí kampaně bylo vytvoření webové stránky věnované této problematice. Stránky jsou pro-pojeny s poradnou EPS formulářem pro vložení dotazů. Byla též spuštěna jedinečná kampaň „participativních SMS“, která občanům umožňovala pomocí sms přímo oslovit AMO s vyjádřením jejich obav a nesouhlasu.

Souběžně s informační kampaní jsme zajišťovali odborné podklady – roz-ptylové studie, posudky, studie zdravotních rizik atp. Naší hlavní rolí však bylo sledování správních procesů, které umožňují majitelům provozovat AMO, a zapojování se do nich. EPS tak v průběhu let 2007–2009 učinil více než 40 podání (žádostí o informace, námitek, vyjádření, žalob, pod-nětů veřejnému ochránci práv atp.), která směřovala k omezení provo-zu nebo alespoň stanovení podmínek provozu zajišťujících čistší provoz ocelárny.

Pomocí tiskových zpráv, tiskových konferencí a spolupráce s novináři („Nejšpinavější kout Evropy“, pořad Reportéři ČT,15. 6. 2009) jsme kau-zu medializovali.

Jelikož působení společnosti ArcelorMittal není omezeno pouze na Čes-kou republiku (Arcelor Mittal provozuje ocelárny také v USA, Kazachstá-nu, Jihoafrické republice, Indii...), podnikali jsme kroky také na meziná-rodní úrovni – podíleli jsme se na založení mezinárodní aliance, v letech 2008 a 2009 jsme se účastnili valné hromady akcionářů ArcelorMittal v Lucemburku, jejíž součástí bylo i jednání s nejvyšším managementem AMO, podíleli jsme se na vydání dvou publikací v anglickém jazyce o ne-gativním vlivu AMO.

Díky tlaku, který je na AMO kampaní vyvíjen, začala ocelárna komuni-kovat s představiteli města, přislíbila a částečně i zrealizovala investiční projekty směřující ke zlepšení ovzduší.

Zkušenosti ze spolupráce s místními občany předáváme dalším nevlád-ním organizacím v praxi poradny. Materiály vzniklé v průběhu kampaně dále využíváme k poskytování poradenství.

Případ jako celek slouží jako podklad k uskutečnění větších společen-ských změn – širšího zapojování veřejnosti do procesů povolování zámě-rů a změny právních předpisů směrem k větší odpovědnosti nadnárod-ních korporací.

Kauza i nadále pokračuje, což je dáno zejména zdlouhavostí právních procedur a soudních jednání.



týmovÁprÁce

➜ ➜

pilotnířešení

➜ ➜

➜profesionalita

UdržitelnýroZvoj

➜ ➜

informace ➜analýZa ➜


➜ ➜

Zprostřed-kovÁní

➜

➜analýZa


➜ ➜ ➜

Evidence dotazů je výborným nástrojem k identifikaci problému.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Poradna musí argumentovat aktuálními a objektivními daty.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Osvojení si nového nástroje zapojování veřejnosti

nabízí poradna občanským iniciativám i v jiných

kauzách.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Média mohou pomoci apelovat a motivovat další

regiony.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Výstupy případu jsou využitelné pro další klienty

a kauzy.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Síla případu v kombinaci s profesionálním přístupem k řešení vede k systémovým

změnám.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜


Na poradnu Ekologického právního servisu se opakovaně obrací lidé s otázkou, jak se zapojit do procesu územního plánování. Klienti (fyzické osoby – vlastníci pozemků či obyvatelé obce, místní občanská sdružení) se nás táží telefonicky, e-mailem či osobně. Od roku 2009 je možné polo-žit dotaz poradně EPS také skrze webový formulář. Poradna radí nejčas-těji formou posudku, poskytnutí informací či zprostředkování. Odpověd-nost za řešení případu tedy zůstává na klientovi.

Na každý dotaz odpovídáme dle jeho charakteru – v některých případech stačí ústní vysvětlení, většinou však poskytujeme odpovědi písemně (i na telefonické dotazy). Písemná odpověď obsahuje obecné uvedení do problematiky, reakci na individuální dotazy klienta, doporučení po-stupu s uvedením případných rizik a často také odkazy na relevantní materiály na webu poradny EPS případně jiných zdrojů (jiných poraden, ministerstev atp.).

Dotazy směřující k tématu územního plánování jsou trvale jedny z nejčas-tějších – v roce 2005 jich bylo 41 případů (5,6 %), 2006 – 110 případů (9 %), 2007 – 67 případů (6 %), 2008 – 109 případů (13 %), a v roce 2009 to bylo 114 případů (13 %).

Jelikož územní plánování je problematika rozsáhlá a komplikovaná, pro odpověď používáme kombinaci několika nástrojů – ústní vysvětlení, po kterém následuje písemný rozbor s doporučeními a zdůrazněním in-formací relevantních pro konkrétního klienta. Dále pak odkazy na brožury a manuály, které problematiku zpracovávají komplexně. K odpovědi je většinou používán e-mail, v případech, kdy odpovídáme dopisem, přiklá-dáme relevantní materiály vytištěné.

08Název: ZÁstUpce veřejnosti

Téma: Právní poradenství, územní plánování, zástupce veřejnosti

Cílová skupina: Široká veřejnost, místní občanská sdružení, studenti VŠ

Místo realizace: Brno (sídlo kanceláře), ČR (působnost)

Doba realizace: 1997–

Webová stránka: http://www.eps.cz/cz2050399pg/programy/, http://aa.ecn.cz/img_upload/912ddd8bfb8fbca-4dc25ce4d979260af/Jak_se_zapojit_do__zemn_ho_pl_nov_n__2.pdf, http://aa.ecn.cz/img_upload/912ddd8bfb8fbca-4dc25ce4d979260af/Od__zemn_ho_pl_nov_ n__po_stavebn__povolen__aktualizovan_.pdf

Řešitel: Ekologický právní servis, Mgr. Vendula Povolná, Mgr. Markéta Višinková, Mgr. Jana Kravčíková

Partneři: Zelený kruh (neformálně)

Zdroje financování: NROS, MŽP

Každá písemná odpověď je zaevidována a je tak zpětně dohledatelná, če-hož využíváme v případě, že se dotazy opakují. Zpočátku u tématu územ-ního plánování využívání starých odpovědí probíhalo náhodně – v přípa-dě, že poradce věděl o tom, že podobný dotaz byl již položen.

Vzhledem k tomu, že se dotazy stále opakovaly, že se jedná o důleži-tý nástroj ochrany životního prostředí (v rámci územního plánování se rozhoduje o způsobu využití území, je to tak první a nejúčinnější fáze jak zabránit realizaci nepříznivých zásahů) a zejména proto, že od 1. 1. 2007 vstoupil v účinnost nový stavební zákon upravující územní pláno-vání, jsme začali uvažovat o vytvoření obecného manuálu a jeho umístění na web, tak aby byl k dispozici ucelený rozbor problematiky. Současně s námi takto uvažoval i Zelený kruh, nevládní organizace sdružující ekolo-gické organizace, se kterou úzce spolupracujeme. Ta v roce 2007 vydala publikaci Od územního plánování po stavební povolení. My jsme odkaz na publikaci umístili na náš web a používáme ji v odpovědích našim kli-entům.

Z dalších dotazů klientů a z vývoje praxe vyplynulo, že by bylo vhod-né mít k dispozici manuál, který by ještě podrobněji popsal a rozebral problematiku územního plánování, zejména institutu zástupce veřejnosti. Záměr napsat takový manuál jsme zahrnuli do projektové žádosti k na-daci NROS. V roce 2008 jsme jej zrealizovali a manuál Jak se zapojit do územního plánování, Manuál pro veřejnost i obce je k dispozici opět na našich webových stránkách.

Nyní naše klienty upozorňujeme na možnost a výhody využití zástupce veřejnosti při územním plánování dokonce i v dotazech, které přímo ne-směřují k tomuto institutu, ale pro jejichž řešení se využití zástupce ve-řejnosti hodí. O územním plánování přednášíme v rámci předmětu „Prá-vo environmentálního podnikání I a II“ na Masarykově univerzitě v Brně a připravujeme vytvoření a nabídku prakticky orientovaného školení pro místní občanská sdružení.

informace ➜

➜informace

týmovÁprÁce

➜ ➜

Zprostřed-kovÁní

➜

pilotnířešení

➜ ➜


➜ ➜➜ ➜

UdržitelnýroZvoj

➜ ➜

➜profesionalita

Poradna nabízí řadu nástrojů, aby si klient byl schopen s problémem poradit sám.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Evidence dotazů slouží k jasné identifikaci problému a trendů.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Ze zkušeností a znalostí si poradna vytvořila standardizovanou odbornou odpověď.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Evidence odpovědí je efektivní pro často se

opakující dotazy a pro sdílení s větším týmem

poradců a poradkyň.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Poradna si je vědoma širokých souvislostí

a upozorňuje na ně i své klienty.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Přenos z praxe do akademického prostředí

je pro obě strany spolupráce výhodný.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Pro zachování přesnosti dat a informací je ve spe-cializovaném poradenství korespondence písemná či e-mailová nutností.

Osvojení si dovedností a znalostí klienty snižuje

nápor obecných dotazů na poradnu.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜


Na Ekologickou poradnu Veronica se často obraceli klienti s dotazy, kam s hliníkovými obaly (víčky od jogurtů, plechovek od nápojů, použitým alobalem apod.). Mapováním ve sběrných dvorech a výkupnách ve městě Brně jsme zjistili, že hliník není obchodovatelná druhotná surovina. Klien-tům se běžně stávalo, že ve sběrném dvoře byl hliník umístěn do směs-ného komunálního odpadu a ve výkupnách jej odmítali převzít.

Nejbližší výkupnu hliníku jsme nalezli v Želešicích. Tamější firma nabídla Veronice možnost výkupu hliníku včetně odvozu a informací, kde je v ko-nečné fázi hliník zpracováván. Proto jsme se rozhodli nabídnout po vzoru některých školských zařízení občanům možnost odložit umytý a stlačený hliník v naší poradně. Klienti si tuto službu rychle osvojili a jednou za čtvrt roku jsme nechávali odvézt cca 50 kg vytříděného hliníku. Nádobu na hli-ník včetně formálních náležitostí poradně „propůjčila“ příslušná firma.

Název: hliník – ZbYteČný odpad

Téma: Prevence vzniku odpadů, třídění odpadů

Cílová skupina: Spotřebitelé, veřejná správa

Místo realizace: Brno a okolí


Webová stránka: www.veronica.cz/odpady

Řešitel: ZO ČSOP Veronica, tým poradců a poradkyň

Partneři: –

Zdroje financování: Statutární město Brno, Evropské fondy – OPRLZ

Každý, kdo tento odpad do poradny přinesl, byl zároveň poučen o vyso-ké energetické náročnosti těžby bauxitu a výroby hliníku a o alternativ-ních obalech, o výrobě vlastního jogurtu apod. Klademe důraz zejména na prevenci vzniku obalů, a tak se ukázalo jako velmi praktické vydat informační materiál pro návštěvníky poradny o tom, jakou ekologickou stopu má výroba například jedné plechovky od piva, jak se pokud možno hliníkovým obalům a materiálům vyhnou a kde hledat varianty. Materiál vyšel v tištěné podobě a je zdarma dostupný v poradně, přes internetový obchod ale i volně ke stažení na našich internetových stránkách.

S odkazem na počty našich klientů a eviden-ci množství hliníku, které jsme ročně předali do výkupny, jsme zároveň apelovali na Statu-tární město Brno, aby službu výkupu či odbě-ru hliníkových obalů nabízelo veřejnosti. Rad-nice vždy odkazovala na to, že jde o ztrátovou službu, neboť hliník nemá na trhu svoji cenu.

V průběhu času se však ukázalo, že cena druhotných surovin roste a ne-jen v Praze, ale i v Brně „získal“ hliník svoji tržní výkupní cenu. Informo-vali jsme radnici o místech, kde je možné v Brně hliník prodat. Na základě našeho podnětu a zájmu občanů o třídění hliníku Statutární město Brno pořídilo do všech sběrných dvorů ve městě nádoby na hliníkový odpad. Naše klienty tak již od konce roku 2008 směrujeme do příslušných sběr-ných dvorů tak, aby postupně poradna přestala sloužit jako překladiště odpadů. Vzniklá publikace slouží nám i další poradnám v informování o tom, že hliník je zbytečný odpad. Poradna se do budoucna zaměří na tvorbu osvětových materiálů ke zbytečným odpadům.


management ➜na dobU ➜UrČitoU ➜pilotní ➜řešení ➜


➜ ➜➜ ➜

➜analýZa

➜informace

➜profesionalita

Zprostřed-kovÁní

➜

pilotnířešení

➜ ➜

UdržitelnýroZvoj

➜ ➜

týmovÁprÁce

➜ ➜

Poradna může přispět k řešení pečlivým rozborem a mapováním příčin problému.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Zodpovědnost za kauzu pře-vzala poradna v okamžiku, kdy se poptávka opakovala a řešení směřovalo k základ-nímu principu ekoporaden-ství – preventivní ochraně životního prostředí.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Spolupráce se soukromou sférou, veřejnými institu-cemi a veřejností je pro hledání řešení v řadě oblastí nezbytná.

Změna chování spotřebitelů není možná bez ucelených

informací a variant pro rozhodování.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Pro systémové změny bylo třeba dlouhodobé sledování

tématu a realizace dílčích kroků.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Kontinuita poradny a jejích zkušeností dává možnost

rozpracovávat vybraná témata do hloubky.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜


V naší ekoporadně jsme se často setkávali s dotazy typu: existují alter-nativy k hypermarketovému zboží, k dováženému spotřebnímu zboží i potravinám, nebo kde koupit české potraviny? Začali jsme tedy hledat místní producenty (malé, faremní či vyrábějící doma). Narazili jsme však na 3 základní problémy, a to legálnost tzv. „prodeje ze dvora“ (hygie-nické, veterinární požadavky), neznalost zpracovatelských technik (často zapomenutá řemesla) a obavu producentů z úspěšnosti prodeje (konku-rence). To vše iniciovalo čtyřletý seriál projektů na propagaci místních produktů, vzdělávání producentů a podporu prodeje. Pilotním regionem se pro nás stala oblast Novohradských hor a podhůří, ale některé aktivity měly (a mají) celorepublikový dopad.

Název: roZvoj trhU místních prodUktů

Téma: Jídlo zblízka, místní produkty, lokální ekonomika, regionální rozvoj

Cílová skupina: Zemědělci, obchodníci, zpracovatelé potravin, veřejnost

Místo realizace: Region Novohradsko (ORP Trhové Sviny a Kaplice), dílčí aktivity celé Česko


Webová stránka: Bylo informováno na www.rosacb.cz, samostatná stránka nevznikla

Řešitel: Rosa, o.p.s., Mgr. Josef Kadubec, RNDr. Zuzana Guthová, CSc. a kolektiv

Partneři: –

Zdroje financování: MŽP, Intereg IIIA (EU), ESF, SZIF, Program rozvoje venkova

Pro řešení výše zmíněných problémů jsme uspořádali několik aktivit a akcí, z nichž se některé ujaly jako tradiční a opakují se každý rok. Pro zjištění legálnosti prodeje ze dvora jsme uspořádali exkurzi za dobrými příklady do Rakouska, konferenci (ze které vyšel elektronický sborník) a rešerši české legislativy. Potřeba rozvoje zpracovatelských technik a dovedností producentů vedla k uspořádání kurzů domácího zpraco-vání mléka a kurzu zpracování masa. Jako podporu prodeje jsme se pokusili oživit tradici pravidelných trhů s místními produkty, ke kterým jsme přidali velké propagační akce. V cílovém regionu jsme navíc začali připravovat značení místních výrobků jako důležitý identifikační nástroj pro místní spotřebitele. V rámci propagace byla vytvořena také putovní výstava Pojďme na to místně, která upozorňuje na problémy globalizace a ukazuje výhody místní produkce a prodeje.

Individuální klienti – vyžádání poradenské služby (dané zaměřením poradny).

Identifikace nedostatku expertních dat.

Fundraising.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

analýZa ➜



Osvětová informační kampaň – využití odpovědí

i mimo okruh původních klientů.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜managementna dobUUrČitoU

➜profesionalita

UdržitelnýroZvoj

➜ ➜

pilotnířešení

➜ ➜

➜ ➜ ➜

Rutinní poradenství k tématu pro klienty

na základě indukované poptávky.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Školení školitelů.➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

➜informace

Během 4 let se některé akce „usadily“ v pravidelných aktivitách a na-bídce služeb naší ekoporadny (kurzy zpracovatelských dovedností, velké osvětové akce – výroční trhy) a je o ně velký zájem. Navíc jsme pomoh-li několika desítkám lidí (drobných farmářů i živnostníků z celé České republiky) v jejich činnostech. Každoročně pořádáme semináře a další vzdělávací akce o problematice místních výrobků pro ekoporadny, místní akční skupiny aj. Obracejí se na nás zemědělci, zpracovatelé potravin, či iniciátoři podobných aktivit i z jiných regionů ČR. Případ přitahuje další typy klientů – především místní akční skupiny.


TOP – Týden opravdových plen (RNW – Real Nappy Week) je celosvětová kampaň za pleny šetrné k životnímu prostředí i ke zdraví dítěte. Koná se ve více jak 40 zemích světa (např. v Anglii, Rakousku, Švédsku, ale i JAR, na Novém Zélandu či v Číně). Ve světě se slaví od roku 1984. Je celosvětově je organizována anglickou organizací Women environmental network. V roce 2007 se k této kampani přihlásila i Česká republika a ce-lorepublikovou koordinaci převzala českobudějovická ekoporadna Rosa. Ta kampaň v ČR iniciovala a tématem „ekodítě“ (d.f. dětských plen) se dlouhodobě zabývá.

TOP primárně vychází z propagace a podpory udržitelné spotřeby a ze strategie udržitelného života (rozvoje). Cílem akce je nabídnout spotře-bitelům alternativu k jednorázovým plenám – pleny opravdové (látkové/pratelné/real), šetrné k životnímu prostředí i k dítěti a podpořit „návrat“ rodičů k používání pratelných plen, a to na základě podložených informa-cí a zkušeností ostatních rodičů. Dále je cílem ukázat možnosti volby při výběru, nezávisle vyzdvihnout výhody i nevýhody jednotlivých typů plen a vést k přemýšlení a pohledu na pleny z jiných úhlů, než jsme zvyklí z komerčních mediálních šotů výrobců. Specifickým cílem je informovat veřejnost o tom, že i na českém trhu existuje rozmanitá nabídka klasic-kých i moderních systémů opravdových plen, a že jejich užívání není za-staralou praktikou, ale naopak se stává „in“ po celém světě.

V návaznosti na propagaci a osvětu látkových plen a získané informace (zkušenosti z Anglie a rostoucí poptávka rodičů po poradenství k látko-vým plenám společně s jejich rostoucí nabídkou na trhu) jsme se rozhod-li rozhodli zapojit do kampaně Real Nappy Week. V roce 2006 jsme oslo-vili Women environmental network (koordinátory celosvětové kampaně) a Českou republiku jsme nechali pro následný rok zapsat jako jednu z více jak 40 zemí světa, která se do akce bude zapojovat pod patronací ekoporadny Rosa.

Osobně jsme oslovili již částečně zkontaktovanou veřejnost, výrobce lát-kových plen, ekoporadce, zdravotníky i střední a vysoké školy. Prostřed-nictvím médií jsme získali ještě další spolupracující osoby a instituce.

Spolupracovníkům jsme nabídli odborné zázemí a vedení, tiskové materi-ály (brožuru Pleny pod lupou, letáky Moderní pleny a Týden opravdových plen, plakátky Moderní pleny a Perou se tak snadno). Připravili jsme vzo-ry tiskových zpráv, které si mohli účastníci upravit dle individuální akce a místa jejího konání. Rozeslali jsme několik vzorů článků, uvedli do pro-vozu nový oddíl naší www.stránky „ekodítě“ (www.ekodite.rosacb.cz). V rámci telefonických i elektronických intervencí jsme byli půl roku téměř denně pro naše spolupracovníky k zastižení. K této příležitosti jsme též vydali a distribuovali DVD šot – Jak se balí do bavlnky. Uspořádali jsme tiskovou konferenci a ve spolupráci se Zdravotně sociální fakultou Jiho-české univerzity jsme připravili a zrealizovali mezinárodní konferenci Dítě a životní styl. Zhotovili jsme 30 plenkových sad, které má k dispozici na 60 spolupracujících organizací (mateřských center, zdravotníků a exporad-ců atd.). Navrhli jsme formy zapojení účastníků do kampaně – výstavky moderních (opravdových) plen spojené s poradenstvím pro veřejnost, besedami, diskusemi a přenosem zkušeností, kurzy šití a skládání plen, dětské módní plenkové přehlídky. Součástí TOP bylo i vyhlášení výsledků fotografické soutěže na téma Děti–pleny–životní prostředí a my.

Úspěch zaznamenali konzultace se zdravotníky a výměny zkušeností „lát-kujících“ rodičů. Předaná zkušenost, vidět na vlastní oči – slyšet na vlast-ní uši a moci si osahat, se ukázala jako ta nejlepší osvěta. Zvláště bylo třeba průběžně podporovat a oceňovat odvážné rodiče, kteří se v době „plenkového temna“ nestyděli vyjít se svými zkušenostmi na veřejnost a pomohli nám tak předávat fakta a bourat mýty, zejména o zaostalosti rodičů používajících pro své děti pratelné pleny a pracnosti péče o ně. Další důvěryhodnou skupinou byli zdravotníci. Zdraví je vždy postaveno žebříčku hodnot vysoko a je argumentem, na který slyší většina rodičů. Proto jsme uvítali jejich zapojení, stejně jako zapojení učitelů zdravotních škol. Oslovili jsme též obce – neboť jsou to právě ony, kdo se radují z no-vých místních občánků a dále nesou břemeno nerozložitelného odpadu jednorázových plen (dvojnásobek množství odpadu, které vyprodukuje dospělá osoba).

První ročník TOPu skončil a laťka byla nasazena vysoko. Látkové pleny se tak začínaly vrývat do podvědomí veřejnosti. Zájem o poradenství i vyda-né materiály k plenkovému tématu je stálý. Osvěta a propagace opravdo-vých plen probíhají i nadále. Pro Rosu se stal projekt „ekodítě“ citovou záležitostí a denním chlebem téměř všech jejích poradců. V následných letech – 2008 i 2009 – měla kampaň opět úspěch. V době vydání publika-ce je v přípravě čtvrtý ročník TOPu. Občas však máme pocit, že pratelné pleny jsou veřejnosti již dostatečně známy (už nepůsobíme jako „exoti propagující cosi užívaného před sto lety na stromech“), a jednou nám možná bude i líto, že nebudeme mít proč pleny šetrné k životnímu pro-středí i dítěti propagovat, neboť budou běžnou součástí šatníku našich nejmenších ratolestí. Zatím se to však nestalo a proto vlivy opravdových a jednorázových plen na zdraví, životní prostředí, náš čas i naši peněžen-ku budeme sledovat i nadále.

Název: týden opravdových plencelorepubliková osvětová kampaň

Téma: Propagace a podpora opravdových plen

Cílová skupina: Rodiče malých dětí, zdravotníci, bývalé poradkyně a poradci, dívky, ženy, veřejnost

Místo realizace: ČR

Doba realizace: Od 2006 (tj. rok přípravy, realizace v roce 2007)

Webová stránka: www.rosacb.cz/ekodite, www.ekospotrebitel.cz

Řešitel: Rosa, Mgr. Věra Soukupová, PhD., RNDr. Zuzana Guthová, CSc.

Partneři: Multiplikátoři z celé ČR zejména z mateřských a rodinných center, ekoporadny, prodejci plen, zdravotníci atd.

Zdroje financování: MPO, NROS, Jihočeský kraj, vlastní zdroje

Poradna sleduje a inspiruje se aktivitami ekoporadenských organizací doma i v zahraničí.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Poradna je nositelem příkladů dobré praxe.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Za úspěchem stojí komplexní přístup.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Pro změnu vzorců spotřeby je důležité bourání mýtů.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Je potřeba být proaktivní poradnou.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Volíme různé typy propagace vhodné pro

konkrétní skupiny.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Osvědčily se názorné ukázky.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Dopad se zvyšuje ve spolupráci s experty

a veřejnou správou.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

11

pilotní ➜řešení ➜



analýZa ➜

sepětís regionem

➜ ➜

týmovÁprÁce

➜ ➜

UdržitelnýroZvoj

➜ ➜

➜profesionalita

informace ➜


➜ ➜

týmovÁ ➜prÁce ➜


Název: skUteČ – park nebo sUpermarket

Téma: Zeleň

Cílová skupina: Obyvatelé města Skuteč, management společnosti Plus, pracovníci Krajského úřadu Pardubického kraje

Místo realizace: Skuteč


Webová stránka: www.stromy.arnika.org/kauzy/skutec-park-nebo-supermarket/

Řešitel: Arnika a OS Za zelenou Skuteč

Partneři: –

Zdroje financování: NROS

12

Ve druhé polovině roku 2006 představila společnost Plus svůj plán po-stavit ve Skutči na Pardubicku nový supermarket. Měl vzniknout v Druž-stevní ulici na místě zelené plochy s hřištěm. Místní obyvatelé s tím ne-souhlasili. Lidé se obávali, že supermarket zhorší životní prostředí. Stav-ba by si vyžádala mimo jiné vykácení padesáti zdravých stromů.

Zelená plocha podél Družstevní ulice je posledním místem využívaným k rekreaci a odpočinku obyvatel celého sídliště. Řada lidí by proto při-vítala spíše vysazení dalších stromů a citlivou regeneraci prostoru než ničení vzrostlé zeleně a oblíbeného přírodního zákoutí. Lidé vinili vedení radnice z přehlížení jejich zájmů a sledování pouze finančních cílů. Poze-mek, na němž měl vyrůst supermarket, je totiž obecní a Město Skuteč jej hodlalo prodat.

V Družstevní ulici jsou vinou blízkého silničního obchvatu překračovány limity pro hluk. K zátěži životního prostředí přispívá také doprava kame-niva z lomů Litická a Leštinka. Dalo se předpokládat, že výstavba su-permarketu s parkovištěm přitáhne další auta a nevyhovující stav ještě zhorší.

V roce 2006 se na Arniku obrátilo občanské sdružení Za zelenou Sku-teč se žádostí o konzultace postupu proti této výstavbě. Poradna kon-zultovala se sdružením podání připomínek sdružení k záměru výstavby v zjišťovacím řízení EIA , které v té době probíhalo. Jednalo se mimo jiné o hlukovou zátěž v lokalitě, kde již byly překračovány hlukové limity.

Radnice Skutče v rámci svých novin a dalšího zdrojů dezinformovala ve-řejnost o projektu (nulové dopady na životní prostředí, zvýšení hodnoty nemovitostí v okolí). Dále cenzorovala názory místního sdružení a obča-nů, kteří byli proti zastavění parku.

Arnika konzultovala se sdružením nezákonnost cenzury radnice a zjistila, že „Obce mají při vydávání radničních periodik podle zákona dbát na po-třeby všech občanů. V praxi to znamená povinnost informovat nejen o názorech všech politických sil v zastupitelstvu, ale dokonce o názorech občanů mimo něj.“

Sdružení Za zelenou Skuteč podalo stížnost na Ministerstvo vnitra proti cenzuře a souběžně probíhá mediální kampaň vedená Arnikou s cílem upozornit na téma širší veřejnost i místní samosprávu.

V roce 2007 proběhlo správní řízení o povolení k umístění stavby su-permarketu za účasti sdružení Za zelenou Skuteč. Stavební úřad povolil umístění stavby a proti tomuto rozhodnutí se sdružení Za zelenou Skuteč odvolalo ke krajskému úřadu. Radnice vydala rovněž povolení ke kácení ve správním řízení, kterého se opět účastnilo sdružení Za zelenou Skuteč. Sdružení se proti rozhodnutí odvolalo ke krajskému úřadu, ale neúspěš-ně.

V polovině roku radnice Skutče stále odmítala přehodnotit záměr výstav-by a Arnika připravila žalobu za vydání povolení ke kácení a doporučila sdružení advokáta. Krajský soud zrušil povolení ke kácení a krajský úřad vyhověl odvolání sdružení a zrušil povolení k umístění stavby. V roce 2008 se žalobou sdružení Za zelenou Skuteč se zabýval Nejvyšší správní soud v Brně, který konstatoval, že k vydání povolení nebyl důvod, protože stavba dosud nezískala stavební povolení.

V lednu roku 2009 stáhl investor žádost o povolení ke kácení. Přesto v únoru Stavební úřad ve Skutči vydal nové územní rozhodnutí, kterým povolil supermarket do zelené plochy umístit. Proti rozhodnutí se sdru-žení Za zelenou Skuteč opět odvolalo.

V březnu téhož roku padla čtvrtina stromů v parku v rámci údržby vedení vysokého napětí. Pokud by se kácelo kvůli stavbě supermarketu, dopustil by se ten, kdo akci objednal, porušení soudního rozhodnutí. Správce sítě vysokého napětí má sice podle zákona právo kácet stromy pod vedením vysokého napětí, ale musí takový záměr oznámit úřadu. Oznámení by pak ale hodnotil stejný úřad, který má zájem na stavbě supermarketu. Sdru-žení Za zelenou Skuteč podalo podnět na Policii ČR a Českou inspekci životní prostředí pro nepovolené kácení a navrhlo pro stavbu supermar-ketu využít konkrétní brownfields.

Těžiště této kauzy a nový přínos tkví především v precedentním rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v Brně, který v obecnějším vyjádření uvedl, že výstavba jakékoliv budovy nesmí být automaticky důvodem k vydání povolení ke kácení stromů. V konkrétním správním řízení je nutné vždy posuzovat, zda zájem na stavbě převažuje nad veřejným zájmem na za-chování zeleně. Tento výklad má dalekosáhlý význam pro desítky dalších případů, kde se vede spor o kácení stromů kvůli novým stavbám.

Tento poradenský projekt byl realizován v rámci kampaně Zachraňme stromy a poradny Centra pro podporu občanů sdružení Arnika.

informace ➜

analýZa ➜

sepětís regionem

➜ ➜

pilotnířešení

➜ ➜

➜analýZaZprostřed-kovÁní

➜

UdržitelnýroZvoj

➜ ➜


➜ ➜➜ ➜

Díky aktivitě klienta poradna nepřevzala za řešení zodpovědnost, klient si vystačil s informacemi a analýzami.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Kauza vyžadovala specializované poradenství ve více oborech.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Medializace tématu vtahuje do případu více

zainteresovaných subjektů.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Nabídka variantních řešení problému otvírá prostor pro

diskusi.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Kauza přispěla k systémové změně na národní úrovni.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜


Název: steZka Zdraví v žebětíně

Téma: Příměstská příroda, ochrana krajiny

Cílová skupina: Široká veřejnost

Místo realizace: Brno


Webová stránka: Samostatná webová stránka nevznikla

Řešitel: EkoCentrum Brno, Mgr. Zbyněk Zavadil

Partneři: Úřad městské části Brno-Žebětín

Zdroje financování: Statutární město Brno

13

Se záměrem vybudování naučné stezky se na nás obrátila klientka, která znala aktivity EkoCentra Brno a zaujal ji projekt Stezky zdraví Brno–Lele-kovice. Vzhledem k tomu, že se přestěhovala z centra města do Žebětína, chtěla zde obdobný projekt zrealizovat.

Spolupráce po prvním telefonickém kontaktu pokračovala schůzkou s klientkou, na které jsme vyslechli potřeby, nabídli možnost spolupráce, poskytli užitečné kontakty.

V další fázi jsme klientku seznámili i s možnými postupy a technickými aspekty řešení (legislativa, postup oslovení zainteresovaných subjektů, majitelů pozemků atd.). Poskytli jsme informaci o tom, jak postupovat při vyhledání a oslovení majitelů dotčených pozemků. Klientce jsme poskytli také technické informace a rady k výrobě a instalaci informačních tabulí, grafickému zpracování jejich obsahu atd.

Kromě schůzek jsme s klientkou dle potřeby komunikovali také telefonic-ky a e-mailem. Kompetence byly rozděleny tak, že dodáme klientce know how a dle potřeby jí poskytneme na vyžádání další informace a konzul-tace. Od této fáze naše poradna nezasahovala do dalších jednání a kon-krétní realizace.


➜

Zprostřed-kovÁní

informace ➜

Velmi cenným byl pro klientku byl náš stručný přehled a tipy možných zdrojů financování projektu. Klientce se podařílo tyto informace využít a projekt zrealizovat.

V lese nedaleko obce je umístěna lavička a informační tabule, v současné době jsou připraveny k instalaci další dvě tabule. Projekt tím není ukon-čen, klientka počítá s dalším rozvojem projektu v závislosti na získání finančních prostředků.

Podle dosavadních zkušeností klientky, o kterých nás informovala, pro-bíhá velmi dobře komunikace a spolupráce s obcí, komplikovanější jsou jednání s majitelem pozemku, který klade jisté limitující podmínky. Jed-nání nadále probíhají.

Při řešení bylo využito zkušeností z realizace vlastního projektu poradny Stezka zdraví Brno-Lelekovice a zkušeností z podílu na realizaci stezky vedoucí sídlištěm Lesná v Brně.

Poradna plně asistovala klientce pouze v iniciační fázi projektu.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Zpětná vazba od klientky přináší poradně další

znalosti z terénu.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜


Na přelomu roku 2004 a 2005 zaznamenala Ekologická poradna Veronica zajímavé dotazy od Brňanů, kteří hospodaří v zahrádkářských koloniích. Brněnská radnice se údajně snaží zahrádkářské kolonie ve městě zrušit ve prospěch bydlení, sportovišť a veřejných prostranství. Navštěvovali nás zejména zástupci zahrádkářských spolků, někteří velmi rozčílení, ne-ústupní, někteří smutní s kronikami o historii kolonie, společných kultur-ních a odborných akcích.

Zahrádkářské kolonie v Brně mají staletou historii, nacházejí se na atrak-tivních místech v Brně, v blízkosti centra města a v místech s dalekým výhledem. Cena pozemků je tu vysoká, pozemky v koloniích vlastní zpra-vidla město a v rámci přípravy nového územního plánu zadalo zpracova-telské firmě úkol lokality přehodnotit a navrhnout jiné využití.

Nový územní plán města vzniká ve třech fázích: návrh zadání – varianty konceptu – plán. Ve všech etapách má veřejnost možnost dokumenty připomínkovat. Návrh zadání zpracovala radnice, varianty konceptu a fi-nální plán vytváří soukromá projekční firma. Radnice o procesu příprav informovala prostřednictvím svého měsíčníku, anket a besed, zájem o in-formace však projevily jen stovky lidí, besed se účastnily desítky.

Poradna se na radnici seznámila s plánovaným harmonogramem přípra-vy nového územního plánu města. Ze stavebního zákona jsme si připra-vili návod pro občany i iniciativy, jak se mohou do procesu územního plánování zapojit. Poradna sama začala sbírat připomínky občanských iniciativ k návrhu územního plánu a detailně vysvětlovala, které instituce jsou do procesu přípravy zapojeny.

Kolem poradny se vytvořila skupina odborníků z oblasti ochrany příro-dy a krajiny, která se dobrovolně věnuje monitoringu a připomínkování procesu příprav. Oslovili jsme ornitology, krajináře, hydrology, lesníky, botaniky, astronoma a geografku.

Ekologická poradna NESEHNUTÍ se rozhodla zrcadlově koordinovat sku-pinu odborníků, kteří se věnují technické ochraně životního prostředí.

Obě poradny nabízely zahrádkářům informace o možnostech zapojit se do územního plánování, vyzývali jsme je tvorbě kronik, záznamů a k ocho-tě k dialogu. Vybízeli jsme spolky k vlastnímu podávání připomínek k ná-vrhu zadání územního plánu, pomáhali s jejich formulacemi.

Název: ÚZemní plÁn brna

Téma: Územní plánování, zapojování veřejnosti

Cílová skupina: Veřejnost, samospráva, experti

Místo realizace: Brno, ČR

Doba realizace: březen 2005–

Webová stránka: http://www.veronica.cz/?id=98

Řešitel: ZO ČSOP Veronica, Mgr. Hana Chalupská

Partneři: RS ČSOP Brno

Zdroje financování: Nadace Partnerství, NROS

V roce 2005 podala poradna dvě žádosti o finanční podporu zapojování veřejnosti do přípravy nového územního plánu města. Projekty podpořila Nadace Partnerství a Nadace rozvoje občanské společnosti rámci progra-mu Transition Facility.

Expertní skupina ve spolupráci s agenturou sestavila dotazník sociologic-kého výzkumu, který měl za cíl zjistit postoje Brňanů k existenci zahrád-kářských kolonií.

Poradna pozvala zástupce odlišných názorů do panelu k veřejné diskusi, kde se potkali rozhodující postavy s různými názory a zástupci zahrád-kářských spolků.

Apel na Brňany, aby se o proces tvorby územního plánu zajímali, jsme posílili instalací reklamních pásů na městských tramvajích.

Znepřátelené skupiny (radnice – zahrádkáři) dostaly příležitost se potkat na neutrálním území a navázat dialog. Na panelové diskusi se podařilo představit koncept studentky geografie, která navrhuje kombinaci využití zahrádkářských kolonií s veřejnými prostranstvími a hřišti, tzn. propojení individuálního zahradničení s cestami pro veřejnost, které budou upro-střed rozšířeny na klidovou zónu pro rodiny s dětmi.

Účast na diskusích opakovaně uvítali jak zástupci radnice, tak zpracova-telské firmy.

Expertní skupina potvrdila, že biodiverzita běžných parků a zahrádkář-ských kolonií je srovnatelná.

Sociologický průzkum vyvrátil argument radnice, že zahrádkaření je zále-žitostí pouze osob pouze v důchodovém věku. Hned následující skupinou se zájmem mít zahrádku jsou mladé rodiny s dětmi.

Podařilo se přesvědčit zahrádkáře, že zahrádkářské kolonie jsou pro udr-žitelný urbanismus města přínosem, ale je nutné zpřístupnit kolonie ces-tami alespoň v denních hodinách, neboť aktuálně tvoří velké neprostupné plochy.

Poradna je připravena připomínkovat varianty konceptu územního plánu, na kterých se aktuálně ještě pracuje. Problémem je neznámý termín uve-řejnění těchto dokumentů a tudíž případný nedostatek finančních a per-sonálních zdrojů na kampaň, diskuse, vydávání tiskovin apod.

Klienti byli většinou vyššího věku a ve větším počtu, je třeba, aby poradna měla prostor a poradce dostatek času.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Poradna převzala za případ částečnou zodpovědnost v okamžiku, kdy zprostřed-kování, ani osobní invence klientů problém nevedla směrem k řešení.

Kauze se věnovala průběžně jedna poradkyně – zvyšuje to efektivitu práce poradny i řešení kauzy.

Dostupnost finančních zdrojů je pro řešení

dlouhodobých kauz v řadě poraden významným

faktorem pro volbu rozsahu a hloubky poradenství.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Externí tým odborníků, kteří dobrovolně nebo za malé

náklady poskytují poradně svůj potenciál, posilují

profesionalitu a efektivnost práce poradny (i navenek).

Názorové střety je vhodné řešit na neutrální

půdě s profesionálním facilitátorem.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Poradna se v tomto stala respektovaným partnerem.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜sepětí ➜

s regionem ➜

informace ➜analýZa ➜

profesionalita ➜




➜analýZa

➜neZÁvislost

Zprostřed-kovÁní

➜

UdržitelnýroZvoj

➜ ➜

týmovÁprÁce

➜ ➜


➜ ➜ ➜

p r o j e k t e k o p o r a d e n s t v í v p r a k t i c k ý c h p ř í k l a d e c h15Název: metodickÉ vedení – slatinka

Téma: Systémové poradenství

Cílová skupina: Občanské sdružení Slatinka, Slovensko

Místo realizace: Brno, Zvolen (SK)


Webová stránka: www.slatinka.sk

Řešitel: Mgr. Ing. Petr Ledvina, Mgr. Hana Chalupská

Partneři: –

Zdroje financování: ESF

Ekologickou poradnu Veronica oslovily v roce 2006 dvě členky občan-ského sdružení Slatinka s prosbou o pomoc při zakládání poradny ve slo-venském Zvolenu. Doporučili jsme sdružení nejprve návštěvu již existu-jící slovenské poradny Živica a nabídli osobní konzultaci a několikadenní stáž v naší poradně.

Členky sdružení přijely do naší poradny na 3 dny – úvodní část přenosu zkušeností jsme věnovali výkladu pojmu systémové poradenství, základ-ním principům poradenství a cílům včetně systému environmentální-ho poradenství v České republice ve vazbě na sítě poraden na národní i evropské úrovni. Věnovali jsme se i představení Evropské sítě poraden a standardů ekoporadenských služeb jejích členů. Následující dny byly zaměřeny na provoz poradny Veronica – systém třídění informací, zpra-covávání dotazů, kontroly standardů kvality, vzdělávání poradců. V závě-ru jsme společně zpracovali návrh strategie rozvoje ekoporadny Slatinka – konkrétní kroky v krátkodobém a střednědobém horizontu.

Do roka se podařilo Slatince získat prostor pro provoz poradny a vydat Praktického rádce pro tamější občany. S poděkováním Veronice a bez zásadních úprav Slatinka vydala náš leták k prevenci odpadů ve sloven-štině.

Pro Veroniku byla kauza obohacením zejména v tom, jak Slatinka řeší své aktivity v době, kdy veřejná správa na Slovensku neposkytuje ne-vládním neziskovým organizacím žádnou finanční podporu. Osoby činné ve sdružení mají svá zaměstnání na 0,6 úvazku a zbytek času věnují práci pro sdružení. Slatinka si navíc vybudovala síť firem, které ji podporují formou materiálních darů nezbytných pro realizaci aktivit sdružení – pa-pírem, tonery apod. Dalším sdíleným tématem bylo zapojování veřejnosti do rozhodování, neboť Slatinka v době našeho prvního kontaktu bránila zatopení nedalekého údolí v souvislosti se stavbou přehradní nádrže.

Završením spolupráce byla návštěva ekologických poradců a poradkyň z Jihomoravského kraje ve Zvolenu na jaře 2007 – přímo v poradně Sla-tinky a výměna příkladů dobré praxe zejména z oblasti ochrany přírody a zapojení veřejnosti.

Nabídka praxe nových ekoporadců a ekoporadkyň z poraden patří do běž-né nabídky Veroniky, a to jak pro poradny v rámci STEPi, tak pro nečleny. Případ Slatinky byl výjimečný tím, že jsme pracovali na založení zcela nové poradny.

➜

Zprostřed-kovÁní


týmovÁprÁce

➜ ➜

Osobní návštěva se ukázala jako nejefektivnější forma přenosu znalostí a zkuše-ností naší poradny.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Šíříme informace a ctíme přitom autorství s odkazy

na zdroje.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

p r o j e k t e k o p o r a d e n s t v í v p r a k t i c k ý c h p ř í k l a d e c h16Název: nespalUjte vše, co hoří

Téma: Odpady, domácí topeniště

Cílová skupina: Veřejnost, obce

Místo realizace: ČR


Webová stránka: Samostatná stránka nevznikla

Řešitel: Rosa, kolektiv poradců a poradkyň

Partneři: –

Zdroje financování: MPO (a vlastní zdroje)

Každoročně se v období zimy setkáváme s četnými dotazy klientů ohled-ně znečišťování ovzduší, de facto sousedskému obtěžování, spalováním odpadu v domácích topeništích. Před zdražením plynu to byli zejména klienti z vesnic, dnes přibývá respondentů i z měst.

Dotazy směřují na možnosti řešení problémů a sankcí vůči fyzickým oso-bám. Sesbírali jsme proto informace o možnostech sankcí, náprav a ře-šení problému. Jelikož však naše předpisy neumožňují pokutovat pálení všemožného odpadu v domácích topeništích rodinných domů, nezbývá, než pouze nabádat provozovatele malého zdroje znečištění, aby dodržo-val přípustnou tmavost kouře a přípustnou míru zápachu a neobtěžoval tak své okolí. Kontrolovat, čím sousedé topí, je však (i pro nedotknutel-nost soukromého vlastnictví – vstup do objektu) nevymahatelné. (Podle zákona o ovzduší č. 86/2002 Sb. jsou fyzické osoby povinny jako palivo pro ohniště, grily a krby používat pouze dřevěné uhlí, čisté dřevo, suché rostlinné materiály, nebo plynné palivo předepsané výrobcem. Též obec může podmínky spalování zpřísnit vlastní vyhláškou – zákazy pálení trá-vy, listí apod.).

Změna chování proto musí přijít přímo od poškozovatele ovzduší. Inici-ovat změnu mohou pomoci i dostupné informace o nevhodném chování či lépe o vhodnějším nakládání s odpady a o vhodných náhradách otopů, vlivu zplodin na životní prostředí i zdraví okolních obyvatel.

Naše poradna proto nabídla prostřednictvím letáku Nespalujte odpad doma ekologičtější varianty využití odpadů, než je spalování. Prostřed-nictvím výzvy Nespalujte vše, co hoří apelovala na veřejnost k omezení nešetrného chování a nabídla tipy a možnosti šetrnějšího chování. Leták zpracovávali ekoporadci poradny Rosa již v roce 2005. V té době jsme získali finanční prostředky na vydání letáku, se kterým jsme vyčkávali, až bude opět aktuální (zima). V lednu 2006 jsme ho vydali. O jeho vydání jsme publikovali tiskovou zprávu, nabídli ho kromě veřejnosti i ekoporad-nám a dalším subjektům k šíření.

Leták obsahoval informaci, proč není vhodné odpad spalovat v domá-cích topeništích i řešení, jak s ním šetrněji naložit. Konkretizoval druhy odpadů, které doma nespalovat a zplodiny z nich unikající. Upozornil, že toxické látky unikající do ovzduší mají vliv též na zdraví okolních obyva-tel a jsou obtěžujícím činitelem a rušícím médiem pro dobré sousedské vztahy. Nabízel udržitelnější varianty pro přírodu i zdraví člověka.

Po dočerpání výtisků jsme rozesílali elektronické verze letáku zvláště obcím, které samy projevily zájem udělat osvětu mezi svými obyvateli. Dotazy na dané téma se každoročně opakují, a proto aktivita rozesílání elektronické verze letáku dodnes pokračuje.

Následně jsme zaregistrovali, že o několik měsíců později obsahově té-měř totožný leták vydalo Hnutí Duha Olomouc (Nespalujte odpad doma) a leták Nespalujte doma odpady s odbornou terminologií toxických látek vydala i Arnika. Předpokládáme tedy, že téma spalování odpadů v zimním období je tíživým a dlouhodobým problémem obcí i jednotlivců a k jeho řešení je osvěta stále potřebná. Věříme též, že Moravskoslezským krajem (2010) předložený návrh novely zákona o ochraně ovzduší o nutnosti pravidelných kontrol domácích kotlů, najde ve Sněmovně odezvu.

informace ➜

analýZa ➜




profesionalita ➜

Udržitelný ➜roZvoj ➜

sepětís regionem

➜ ➜

Individuální dotazy klientů v dané kauze měly rostoucí trend.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Legislativní rámec problému nepodporoval prevenci.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Řešení formou sankcí nemělo oporu v legislativě, před systémovou změnou upřednostnila poradna práci s klíčovými subjekty s cílem naplnit princip prevence.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Výstižný název produktu stojí za úspěchem kampaně.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Poradenský produkt je vytvořen jak pro potřeby klienta, tak pro poradce.

Poradna je proaktivní (ve vazbě na znalost místa a problému) v nejoptimál-nějším čase a prostoru.

Klientům nabízíme tipy na odpovědné chování jako možné řešení problému.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Při tvorbě tiskovin je dobré předem myslet na širší

cílovou skupinu než jsou prvotní klienti.

Dlouhodobá kontinuita produktu vyžaduje prostor

pro aktualizaci a spolupráci s distributory informací.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Sdílení a přenos příkladů dobré praxe mezi

poradnami.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Nabízí se systémová změna.➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

p r o j e k t e k o p o r a d e n s t v í v p r a k t i c k ý c h p ř í k l a d e c h17Název: nebojte se hadů

Téma: Ochrana přírody, divoká zvířata, ekologická výchova

Cílová skupina: Širší veřejnost – obyvatelé CHKO Bílé Karpaty (prostřednictvím obcí, knihoven, škol, Správy CHKO Bílé Karpaty)

Místo realizace: Veselí nad Moravou, CHKO Bílé Karpaty


Webová stránka: Samostatná stránka nevznikla

Řešitel: Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, Mgr. Vladimír Šácha, Jana Urbančíková; Ing. Petr Onderka

Partneři: SCHKO Bílé Karpaty, externí spolupracovníci (herpetologie, popularizace přírodních věd)

Zdroje financování: MŽP, vlastní zdroje organizace

V průběhu roku 2006 se na ekoporadnu obrátil student, který v té době pracoval na diplomové práci zabývající se výskytem hadů v oblasti CHKO. Při práci v terénu zjistil, že díky trvalému výskytu hadů v blízkosti lidských obydlí dochází často k přímému kontaktu s lidmi, jejichž přístup a znalost či neznalost významně ovlivňují stavy hadích populací. Situaci považoval za vážnou a usoudil, že je potřeba cíleně osvětově na obyvatele oblasti působit. Lidé při setkání s ním sami projevili zájem o bližší informace.

Po úvodním telefonickém rozhovoru poradna doporučila osobní návště-vu ekoporadny a konzultaci s odborníkem příslušného orgánu ochrany přírody (Správa CHKO). Mezitím poradna sama ověřila a konzultovala rozsah problému v oblasti CHKO s výše zmíněnými odborníky, které následně (se souhlasem klienta) přizvala k účasti na osobní konzultaci. Konzultace umožnila poradcům lépe pochopit, oč klientovi jde, vyjasnit si, co by mělo být cílem osvětových opatření, komu mají být určena a zda se shodují se zájmy orgánů ochrany přírody. Výsledkem konzultace bylo doporučení řešit situaci v rámci samostatného projektu.

Projekt měl přispět k bezkonfliktnímu soužití obyvatel CHKO s hady a mi-nimalizovat rizika střetů vyznívajících za tehdejší situace v neprospěch místních hadích populací.

Poradna klienta zapojila do prověřování možností financování a na zá-kladě potřeb osvětového zaměření projektu i do hledání a volby nositele projektu. Vhodným se ukázalo místní ekocentrum, které se věnuje envi-ronmentálnímu vzdělávání a osvětě a region dobře zná. Klient ve spolu-práci s ekocentrem a ekoporadcem připravil projekt a aktivně se podílel na jeho realizaci.

Výstupem projektu byl osvětový materiál Nebojte se hadů sestávající z části faktické a části populárně zpracované formou krátkých nauč-ných pohádek a didaktické hry, aby zasáhl co nejširší část cílové sku-

piny (od místních zastupitelstev, obyvatel, poučených laiků až po děti). Součástí materiálu byl i kontakt na odborníky a zásady první pomoci při uštknutí či kousnutí hadem.

Materiál byl distribuován na školy, obce, do knihoven a informačních středisek v CHKO a používá jej místní ekocentrum. Místní orgány ochra-ny přírody (Správa CHKO) a klient (odborník herpetolog) materiál vyu-žívají při práci v terénu a kontaktu s obyvateli CHKO a mají s ním dobré zkušenosti.

Zvolený postup se ukázal velmi efektivní a navázaná spolupráce na růz-ných úrovních je využívána při řešení podobných situací. K úspěchu vý-znamně přispěla i znalost regionu a dlouhodobě budovaná dobrá pro-vázanost a komunikace s místními podobně zaměřenými institucemi, organizacemi i jednotlivci.

➜

Zprostřed-kovÁní

profesionalita ➜

analýZa ➜






pilotnířešení

➜ ➜

týmovÁprÁce

➜ ➜

Individuální klient zpro-středkovává dotazy jiných potenciálních klientů.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Respektujeme přání klienta – doporučujeme, ale nevnucujeme řešení.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Analýza a zhodnocení pro-blému klienta, návrh řešení.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Poradna klade důraz na ak-tivní přístup klienta při řeše-ní problému, nabízí vedení ne převzetí zodpovědnosti.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Zodpovědný, aktivní přístup klienta.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Vzniká standardizovaný produkt využitelný pro další kauzy.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

V závislosti na dostupnosti finančních prostředků v bu-doucnu bude možné využití pro specifické cílové skupiny

(tvorba výukového progra-mu pro děti, přednášky pro

veřejnost atd.)

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Zpětná vazba pro zlepšování budoucích obdobných pro-jektů naší či jiných poraden

je vítaná.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

p r o j e k t e k o p o r a d e n s t v í v p r a k t i c k ý c h p ř í k l a d e c h18Název: podpora biodiverZitY

v ZahradÁch

Téma: Ptačí budky, mláďata volně žijících druhů živočichů, ježci, druhová rozmanitost, přírodě blízká zahrada

Cílová skupina: Veřejnost

Místo realizace: Vlašim


Webová stránka: http://www.csopvlasim.cz/ekoporadna/index.php

Řešitel: ZO ČSOP Vlašim, Ing. Zuzana Pokorná, Mgr. Lucie Kropáčková

Partneři: –

Zdroje financování: Vlastní zdroje, státní rozpočet

Analýzou struktury dotazů občanů při práci Záchranné stanice pro ži-vočichy ČSOP Vlašim byla vytipována témata vhodná pro širší osvětu veřejnosti. Vznikla tak sada letáků formátu A3 (složeného na formát DL) zaměřených na jednotlivá témata.

Ježci – jak jim pomoci – Leták obsahuje informace o hlavních antropo-genních vlivech na populace ježků (ztráta přirozeného životního prostředí, automobilová doprava a používání pesticidů), výčet základních případů, kdy ježek potřebuje pomoc člověka (zranění nebo nemoc, denní aktivi-ta, přerušená hibernace, zachycení v pasti, nízká hmotnost na podzim, osiřelost mláděte) a základy péče o ježka (zbavení parazitů, ubytování, potrava, péče o mláďata, zazimování a vypouštění).

Mláďata – kdy potřebují naši pomoc? – Leták popisuje problematiku péče o osiřelá mláďata vybraných volně žijících druhů zvířat (zajíc, srna, ve-verka, ježek, kuna, zpěvní ptáci, sovy a dravci a nekrmiví ptáci) a výčet případů, kdy mláďata potřebují lidskou pomoc (zdravotní potíže, apatie, podchlazení, promoknutí, napadení psem, kočkou, parazity, úhyn rodičů či sourozenců, bezprostřední nebezpečí od aut, psů a koček, malých děti, neopeřenost u ptáků mimo hnízdo, osamocenost u nekrmivých ptáků, faktická opuštěnost).

Domov pro živočichy na zahradě – Leták zachycuje hlavní náměty a ná-vody pro opatření na podporu rozšíření výskytu volně žijících živočichů v blízkosti lidských sídel, zejména v zahradách (divoký koutek, suchá zídka, hromada kamení, větví či listí, budka pro ježka, napajedlo, malé zahradní jezírko, kvetoucí rostliny, domečky pro čmeláky a další hmyz) a odkazuje na celosvazový projekt Živá zahrada.

Ptačí budky – Leták přináší základní zásady při výrobě a vyvěšování pta-čích budek a polobudek, při kontrole a péči o ně a při budování výklenků. Dále nabízí další možnosti, jak ptákům pomoci (napajedla a koupadla, vysazování domácích druhů stromů a keřů, ozeleněné střechy, zimní při-krmování, nepoužívání chemických postřiků a umělých hnojiv).

Letáky s kontakty na Záchrannou stanici pro zvířata ČSOP Vlašim a mož-nostmi finanční podpory jejích aktivit jsou distribuovány sezónně pro-střednictvím letákových kapes a také na besedách s občany či žáky škol, jsou také přístupné na webových stránkách volně ke stažení.

profesionalita ➜



sepětís regionem

➜ ➜

➜informace

Efektivitu práce poradny i poradenských služeb ostat-ních poraden zvyšujeme sdílením svých specializova-ných znalostí a zkušeností.Všechny tiskoviny vyža-dovaly analýzu problému a dostupných informací k tématu.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Výstupy projektu jsou využitelné i v ostatních

poradnách.➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜


Název: přírodě olomoUckÉho kraje! plUs

Téma: Udržitelný rozvoj v Olomouckém kraji

Cílová skupina: Široká veřejnost, ekologické neziskové organizace

Místo realizace: Olomoucký kraj

Doba realizace: 1. 5. 2009 – 30. 4. 2011

Webová stránka: http://www.prirodeok.cz/

Řešitel: Hnutí Duha Olomouc, Mgr. Hana Kovaříková a Sluňákov

Partneři: Hnutí DUHA Olomouc, ČSOP Iris Prostějov, Ornitologická stanice Muzea Komenského v Přerově, Dům dětí a mládeže Vila Doris Šumperk, Hnutí Brontosaurus Jeseníky

Zdroje financování: SFŽP, vlastní zdroje

19

Během let 2004–2005 byla ekoporadna Hnutí DUHA Olomouc stále více dotazována občany z různých měst v Olomouckém kraji (zejména z měst Jeseník, Šumperk, Zábřeh na Moravě, Mohelnice, Prostějov, Přerov). Dotazy se týkaly např. toho, jak město nakládá z odpadem, kam se může nosit jaký druh odpadu, co všechno lze vlastně třídit, proč město třídí jen papír, plast, sklo či tenkostěnný hliník, jak si zajistit kontejner na tříděný odpad, kam se lidé mají obrátit s nesouhlasným stanoviskem proti vý-stavbě supermarketu, co mají občané dělat, když jim kácí strom u domu atd. Řešení dotazů nebylo často jednoduché, neboť pracovnice ekopo-radny nebyla dostatečně obeznámena se situací ve městě. Vyžadovalo to následnou komunikaci s daným úřadem v daném městě; konkrétní řešení dotazů bylo náročnější i po stránce časové.

Situace byla popsána pracovníkem ekoporadny Hnutí DUHA Olomouc na jednání Poradního sboru EVVO Olomouckého kraje, kde vznikl nápad podat a následně realizovat projekt na vznik sítě ekoporaden v Olomouc-

kém kraji. Založení poraden podpořil i výzkum STEPi, který jasně prokázal preference klientů řešit dotazy osobní konzultací v poradně, před telefo-nickou či e-mailovou komunikací.

Na základě analýzy dotazů (typ dotazu, město) jsme společně vytipovali města a organizace, kde by ekoporadna mohla vzniknout. Vytvořila se tak síť poraden v kraji. Ekoporadna Hnutí DUHA Olomouc (jako jediný zástupce Sítě ekologických poraden STEP) měla za úkol proškolit za-městnance poraden a dále zajistit jejich vzdělávání v průběhu realizace projektu. Školení bylo zajišťováno formou seminářů. Témata vzdělávání reflektovala často kladené dotazy v naší poradně. Dále byly kontrolovány odpovědi na dotazy, probíhala diskuze, jakou formou by odpověď měla vypadat. Ekoporadna Hnutí DUHA Olomouc tak zajišťovala a garantovala kvalitu služeb podávanou ostatními ekoporadnami v regionu.

V roce 2006 takto vzniklo 5 dalších ekoporaden v kraji, a to ve městech Šumperk, Jeseník, Prostějov, Přerov a Horka na Moravě. Projekt Infor-mační centra environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty – Přírodě Olomouckého kraje! byl ukončen v roce 2008 a ekoporadny ve městech dále provozovaly úspěšně svoji činnost.

Cílem následujícího projektu s názvem Informační centra environmentál-ní výchovy, vzdělávání a osvěty – Přírodě Olomouckého kraje! plus bylo podpořit a zkvalitnit působení ekoporaden v kraji a zachovat tak modelo-vou komplexní krajskou síť služeb.

V době vydání této publikce probíhá další vzdělávání zaměstnanců ekopo-raden. Ekoporadci se také školí v tom, jak evidovat dotazy, jak rozpoznat rozdíly mezi konzultací a kauzou atd. Ekoporadny na území Olomouckého kraje by se díky tomuto systému vzdělávání měly zlepšovat jak v téma-tech, tak v kvalitě ekoporadenských služeb. Všechny do projektu zapoje-né ekoporadny budou v průběhu realizace projektu či po jeho ukončení připraveny usilovat o členství v Síti ekologických poraden STEP.


týmovÁprÁce

➜ ➜


➜ ➜

V některých regionech pře-vyšuje poptávka po pora-denských službách kapacitu poraden.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Komunikace „na dálku“ je vždy náročnější než osobní jednání.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Poradna na platformách vná-ší témata k diskusi a k řešení, neboť je dobře informována o problémech v terénu, v místě svého působení.

Metodické vedení pro nové poradny je stabilní nabíd-

kou členů STEPi.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Prioritou bylo pokrytí bílých míst.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜pilotní ➜řešení ➜


Název: obnova Zeleně dUšejov

Téma: Projekty obnovy zeleně

Cílová skupina: Obce

Místo realizace: Kraj Vysočina


Webová stránka: www.ekoinfo.ecn.cz

Řešitel: Ekoinfocentrum Jihlava, Ing. Jana Kotoučková

Partneři: –

Zdroje financování: OPŽP priorita 6.5.

20

V reakci na problém kácení alejí podél silnic na Vysočině nabídla naše poradna obcím v kraji Vysočina zpracování návrhu zeleně (obnovy i no-vých výsadeb), podání návrhu v žádosti o dotaci do priority 6.5, admi-nistraci celého projektu pro SFŽP a jeho realizaci. Na nabídku reagovala mimo jiné obec Dušejov. Počáteční e-mailová komunikace se přenesla do osobních jednání přímo v terénu.

Poradkyně, specialistka na projektování zeleně, zpracovala návrh projek-tu podle potřeb a možností obce Dušejov a následně jej podala v žádosti o dotaci. Po schválení projektu a po podepsání smlouvy uzavřela obec smlouvu s realizátorem – poradnou.

Poradna v úzké spolupráci s obcí projekt zrealizovala. Projekt byl uzavřen kontrolou výsadby projektantem a realizátorem, manažerem projektu ze strany donora a starostou. Úspěšnou realizaci zakončila oslava s místní-mi obyvateli a medializace příkladu dobré praxe v regionálních médiích.



informace ➜sepětí ➜

s regionem ➜


analýZa ➜


Samosprávy jsou pro ekoporadny významným klientem a partnerem pro další spolupráci.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Za řešení byla po celou dobu zodpovědná poradna.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Název: dobrÁ rada – šetrnÁ domÁcnost

Téma: Šetrná domácnost

Cílová skupina: Široká veřejnost

Místo realizace: Brno


Webová stránka: www.ecb.cz

Řešitel: EkoCentrum Brno, Gabriela Zavadilová

Partneři: –

Zdroje financování: Vlastní zdroje

Z ekoporadenských zkušeností EkoCentra Brno vzešla velmi oblíbená edice kapesních praktických brožurek Dobrá rada. Tato edice zaujala televizní dramaturgii České televize Brno, což bylo impulzem k zahájení rozsáhlejší spolupráce s EkoCentrem Brno. Dramaturgyně pořadu Sama doma, který má vysokou sledovanost na veřejnoprávní televizi, kontak-tovala naši poradnu.

Spolupráce započala schůzkou s klientkou, na které jsme vyslechli její potřeby, seznámili ji s našimi možnostmi a navrhli možné řešení. Téma ekologicky šetrného chování v domácnosti jsme rozdělili na jednotlivé oblasti podle požadavku klientky a na následné setkání si dramaturgyně nachystala časový a tematický plán.

Na další schůzce byla domluvena dlouhodobá spolupráce – pravidelný cyklus vstupů našich poradců ve vysílání pořadu ke konkrétním tématům pod společným (poněkud zjednodušujícím, ale pro tento účel vhodným) názvem Dobrá rada – šetrná domácnost.

V rámci jednání byly ústní formou rozděleny kompetence a zodpověd-nosti mezi námi jako poradnou a klientem. Závazky klienta garantovala vedoucí dramaturgyně, naše závazky vedoucí ekoporadny. V zásadě lze říci, že klient zajišťoval veškeré technické zázemí (studio, vysílání) a do-držení předem smluvených témat jednotlivých vstupů, jejich délku a čet-nost (při živém vysílání nelze stanovit zcela přesně). Poradna garantovala účinkující hosty – tým našich ekoporadců, specialisty, dále např. autory knih či realizátory zajímavých ekoprojektů (např. prodejce a propagátor biopotravin). Na základě vzájemné domluvy zúčastněných garantovala naše poradna také zajištění rekvizit (ukázky k tématu).

Celkem bylo dosud odvysíláno 8 živých pořadů, v rámci pořadu se jed-nalo o jeden či více vstupů (nejméně 8 minut) doplněných odpovídáním dotazů diváků na chatu.

Klientem je v tomto případě i nástroj ekoporadenství

– médium se širokým dopadem.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Služba poradny byla připravena „na míru“

požadavku klientky.➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

V kauze, do které vstupuje velký počet řešitelů, se

vyplatí předem jasná struktura toku informací

a kompetencí.➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

K profesionalitě poradny přispívá okruh spolupra-

cujících odborníků v řadě environmentálních témat.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

Praktické příklady usnadňují přenos informací.

➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜ ➜

p r o j e k t21

sepětís regionem

➜ ➜

➜informace


➜ ➜➜ ➜

pilotnířešení

➜ ➜

Zprostřed-kovÁní

➜

týmovÁprÁce

➜ ➜

➜neZÁvislost


➜ ➜


řádní členové:

ArnikaChlumova 17130 00 Praha 3tel.: 222 781 [email protected], www.arnika.org

Calla – Sdružení pro záchranu prostředíFráni Šrámka 35, P.O. BOX 23370 04 České Budějovicetel.: 384 971 [email protected], www.calla.cz

ČSOP Valašské MeziříčíU Rajky 15, PS 49757 01 Valašské Meziříčítel.: 571 621 [email protected], www.ochranci.cz

EkoCentrum BrnoPonávka 2602 00 Brnotel.: 545 246 [email protected], www.ecb.cz

Ekologický právní servisDvořákova 13602 00 Brnotel.: 545 575 [email protected], www.eps.cz

Hnutí DUHA OlomoucDolní náměstí 38 779 00 Olomouctel.: 585 228 [email protected], www.hnutiduha.cz/olomouc

ZO ČSOP VlašimPláteníkova 264258 01 Vlašimtel.: 317 845 [email protected], www.csopvlasim.cz

Rosa – Společnost pro ekologické informace a aktivity, o.p.s.Senovážné nám. 9370 01 České Budějovicetel.: 387 432 [email protected], www.rosacb.cz

Sdružení KrajinaPočítky 2591 01 Žďár nad Sázavoutel.: 566 521 [email protected], www.sdruzenikrajina.cz

Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVERHorská 175542 26 Horní Maršovtel.: 499 874 [email protected], www.sever.ekologickavychova.czPobočky:SEVER Horní MaršovHorní Maršov 89542 26 Horní Maršovtel.: 499 874 [email protected] Hradec KrálovéKavčí plácek 121500 03 Hradec Královétel.: 495 580 319 [email protected] Litoměřice1. ZŠ, Na valech 53, 412 01 Litoměřicetel.: 416 734 838, [email protected]

Vita – občanské sdruženíNádražní 29702 00 Ostravatel.: 596 616 [email protected], www.vitaova.cz

Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s.Bartolomějské náměstí 47698 01 Veselí nad Moravoutel.: 518 322 [email protected], www.bilekarpaty.cz/vis

ZO ČSOP 63/01 CentaureaVětrná 2469688 01 Uherský Brodtel.: 775 153 [email protected], www.ekoporadnaub.info

ZO ČSOP KosenkaBrumovská 11766 01 Valašské Kloboukytel.: 577 320 [email protected], www.kosenka.cz

ZO ČSOP VeronicaPanská 9602 00 Brnotel.: 542 422 [email protected], www.veronica.cz

adresÁř Členů step (údaje platné k datu vydání publikace) Centrum Veronica HostětínHostětín 86687 71 Bojkovicetel.: 572 641 [email protected], www.hostetin.veronica.cz

přidružený člen:

Ekologické centrum Most pro Krušnohoří VÚHU, a.s.Budovatelů 2830, 434 37 Mosttel.: 476 703 992Zelený telefon: 800 195 [email protected], www.ecmost.czDetašované pracoviště:Ekologické centrum Kralupy nad VltavouOD Máj, Palackého nám. 1091278 01 Kralupy nad Vltavoutel.: 315 720 287Zelený telefon: 800 100 [email protected], www.eckralupy.cz

Čekatelé:

Ekoinfocentrum ZO ČSOP JihlavaBrněnská 10586 01 Jihlavatel.: 721 862 [email protected], www.ekoinfo.ecn.cz

Sluňákov – Centrum ekologických aktivit, o.p.s.Skrbeňská 669/70783 35 Horka nad Moravoutel.: 585 378 [email protected], www.slunakov.cz

kanceláře stepi:

kancelář brno adresa: Síť ekologických poraden, Panská 9, 602 00 Brno

tel.: 542 422 750 kontaktní osoba: RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc.

kancelář ostrava adresa: Síť ekologických poraden, Na Hradbách 3, 702 00 Ostrava

tel.: 596 111 281 nebo 603 449 385 úřední hodiny: po–čt 8:00–14:00

kontaktní osoby: Mgr. Kamila Danihelková ([email protected]; [email protected])

Ing. Kamila Kameníková ([email protected])Ing. Šárka Kšiňanová ([email protected])

http://www.ekoporadna.cz

p r o j e k t

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

.........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

.........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

.........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

.........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

........................................................................................................................................................

.....................................................................................................................................................

.....................................................................................................................................................

poZnÁmkY

Documents

v praktických příkladech · infolist s návodem, jak se zapojit do procesů hodnocení vlivů na životní prostředí. Vznikla dále výstava a odborný seminář právě k rizikové