VARIABILITA VÝVOJE POČÁTEČNÍ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI

U DĚTÍ S VÝVOJOVOU DYSFÁZIÍ

A RODINNÝM RIZIKEM DYSLEXIE

Veronika Bláhová, Tereza Kučerová PedF UK v Praze, 2013

VÝZKUMNÉ PROJEKTY

Enhancing Literacy Development in European Languages (ELDEL, www.eldel.eu, www.eldel.cz)

Grant Evropské komise FP7 Marie Curie Action INT 2008–2012 No. 215961

WP2: Rizikové faktory ve vývoji gramotnosti, senior researcher A. Kucharská

Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku specifických poruch učení

Grantová agentura UK, 2011–2013, č. 364911, vedoucí projektu A. Kucharská

rizikové skupiny dětí: SLI (Specific Language Impairment, u nás vývojová dysfázie), rodinné riziko dyslexie

http://www.eldel.cz/

TEORETICKÝ KONTEXT PRÁCE

Specifické poruchy učení a jejich následky (Matějček, Vágnerová, a kol. 2006, Pokorná, 2010, Zelinková, 2008, aj.)

Potíže s osvojením si čtení, psaní, pravopisu, počítání

Potíže s osvojením si dalších školních dovedností

a vědomostí

Sekundární následky

Opakované selhávání dítěte – vliv na sebepojetí, vztah ke škole,

přístup rodičů a učitele

Narušení vztahů – s rodiči, učiteli, posměch spolužáků

Neurotizace – strach ze školy, odpor, somatické projevy

Omezení v dalším vzdělávání, profesním uplatnění aj.

CÍLE VÝZKUMNÉ PRÁCE

Včasná identifikace umožňující cílenou intervenci u dětí ohrožených vznikem SPU (zvýšená stimulace rozvoje problémových oblastí)

Disertační práce: Zmapování vývoje předčtenářské a počáteční čtenářské

gramotnosti u rizikových skupin dětí – porovnání vývoje s kontrolní skupinou dětí

Identifikace oblastí ve vývoji, které souvisejí s pozdějším vznikem SPU – hledání specifik ve vývojovém profilu dětí od předškolního věku, u nichž je později diagnostikována SPU

SLEDOVANÉ SKUPINY DĚTÍ

Rizikové skupiny (skupiny dětí, u nichž je riziko vzniku SPU vyšší než u běžné populace) – sledovány od předškolního věku, před diagnostikou SPU (která je doporučována nejdříve ve 2., lépe až ve 3. ročníku ZŠ)

Specific Language Impairment (SLI, vývojová dysfázie) Metodologie: potvrzení příslušnosti do skupiny skrze výkony

dětí ve vybraných testech v první fázi testování (viz dále: morfologické uvědomování, porozumění větám, slovník)

Rodinné riziko dyslexie Metodologie: potvrzení příslušnosti do skupiny skrze data od

rodičů (zkouška čtení – doplňování vět, screeningový dotazník pro rodiče, anamnestický dotazník)

Kontrolní skupina

Děti s běžným (řečovým) vývojem, bez obtíží a bez rodinné zátěže (v rodině se dyslexie nevyskytuje)

CÍLE VÝZKUMNÉ PRÁCE – KONKRETIZACE

Každá z autorek se ve své disertační práci zaměří zvlášť na jednu z experimentálních

skupin

V. Bláhová: děti ze skupiny s narušeným vývojem řeči

T. Kučerová: děti s rodinným rizikem dyslexie

Obecným cílem je zmapovat variabilitu vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí

s rizikem dyslexie

Dílčí cíle:

Popis dynamiky vývoje dílčích funkcí na konci předškolního věku a v prvních dvou ročnících

ZŠ (popis průběhu vývoje a problémů v základních školních dovednostech) u rizikové

skupiny dětí (vs. skupina dětí s běžným vývojem)

Identifikace potenciálních prediktorů SPU

Na základě diagnostiky SPU ve 3. třídě rozřazení dětí do 6 základních skupin

Děti ze skupiny rodinného rizika s a bez SPU, děti s narušeným vývojem řeči s a bez

SPU a děti s běžným řečovým vývojem s a bez SPU

Tvorba vývojových profilů dětí ve vytvořených skupinách ve sledovaných oblastech

(odhalení klíčových rozdílů mezi jedinci s a bez diagnózy SPU)

SPECIFIC LANGUAGE IMPAIRMENT, SLI

terminologie nejednoznačně vymezena – dříve sluchoněmota, dětská vývojová nemluvnost, alálie (Klenková, 2006)

v ČR specificky narušený vývoj řeči, vývojová dysfázie

soudobá anglofonní literatura – SLI (méně často vývojová porucha řeči/jazyka)

vývojová porucha řeči, která se projevuje ztíženou schopností či úplnou absencí schopnosti naučit se komunikovat verbálně za přiměřených podmínek rozvoje řeči (adekvátní sociální stimulace, normální anatomie mluvidel atd.)

podmínkou klasifikace je nepřítomnost neurologických či psychiatrických obtíží i patologie v oblasti sluchu, inteligence (Leonard, 2000)

SLI – ETIOLOGIE A SYMPTOMATOLOGIE

multidimenzionální profil poruchy – faktory genetické (tzv. řečová slabost), vrozené, získané i kombinované

narušení komunikační schopnosti systémového charakteru – postižena receptivní i expresivní složka řeči ve všech jazykových rovinách:

foneticko-fonologická – postižena zejména krátkodobá fonologická paměť, horší artikulace

lexikálně-sémantická – chudší slovník, snížené chápání významu slov

morfologicko-syntaktická – narušeno porozumění syntaxi i produkce mluvnicky správných vět či souvětí

nejednotný profil silných a slabých stránek = různý profil poruchy (např. Bishop, 1997)

SLI A DYSLEXIE

obé narušuje vlastní vývoj faktorů

podmiňujících osvojování specificky lidských

dovedností = předpoklad spojitosti

studie genetické :

souvislost mezi dyslexií a SLI zjištěna (př. mezi

rodiči dětí s SLI nalezen zvýšený počet jedinců s

historií dyslexie)

prozatím neprokázána vazba dyslexie a SLI na

stejná místa genomu

SLI A DYSLEXIE

MULTIDIMENZIONÁLNÍ MODEL VAZBY

Bishop, Snowling, 2004

společným rysem poruch potíže v oblasti

fonologických procesů (= příčinný faktor)

SLI zahrnuje přídatné,

kvalitativně odlišné deficity

(především v oblasti

sémantiky)

X jiné studie: sémantika není

sférou primárního deficitu

(postiženy všechny roviny)

převzato z: Ramus et al., 2012

SLI – DIAGNOSTIKA A DĚLENÍ DO SKUPIN

nejednotná kritéria – rozhodnutí závisí na konvenci

nejčastěji hodnota 1 nebo 1,5 směrodatné odchylky pod průměrem výkonů

ve standardizovaných nástrojích zachycujících sledované diferenciálně

diagnostické oblasti (Smolík, 2009)

Kritéria klasifikace SLI v rámci studie (ELDEL, WP2 – T1):

1. fáze – výslovnost: z kontrolní skupiny vyloučeny děti, které správně

artikulovaly méně než 80 % souhlásek v testu Výslovnost písmen

2. fáze – jazykové schopnosti: diagnóza SLI přidělena za předpokladu,

že výkony dětí byly v porovnání s výkony dětí s běžným vývojem řeči:

a) horší než -1 standardní odchylka ve dvou ze tří aplikovaných testů

(Slovník, Test morfologického uvědomování, Test porozumění řeči)

b) v první testu (Slovník) horší než -1 standardní odchylka a ve

zbylých dvou testech rovny -1 standardní odchylce

RODINNÉ RIZIKO DYSLEXIE (1)

Dítě s rodinným rizikem dyslexie (Kucharská, 2007, Matějček, Vágnerová a kol. 2006, Mertin, 2003)

Dyslexie se vyskytuje alespoň u jednoho z rodičů,

nebo u sourozence

U dětí z rodin, kde se již dyslexie vyskytla, je riziko

potíží se čtením 30–65 % oproti běžné populaci,

kde je pravděpodobnost výskytu dyslexie mezi

3–5 %

RODINNÉ RIZIKO DYSLEXIE (2)

Dyslexie může být podmíněna geneticky,

rodinné riziko dyslexie je spojeno s dědičností

Dítě dědí genetickou informaci podmiňující

předpoklady k rozvoji různých oblastí – výzkumníci

dnes usilují o nalezení konkrétních genů

přispívajících k rozvoji dyslexie (2., 3., 6., 7., 15.

a 18. chromozom)

RODINNÉ RIZIKO DYSLEXIE (3)

Dyslektický rodič ovlivňuje dítě nejen z hlediska genetické výbavy, ale i z hlediska prostředí, které mu vytváří, tj. zda u dítěte podporuje rozvoj čtenářských dovedností a vztahu ke čtení

Vztah rodičů ke čtení a čtenářství (množství knih v domácnosti, návštěvy knihovny, pozitivní vztah rodičů ke čtení aj.)

Četnost předčítání dětem a povaha souvisejících interakcí (povídání si o přečteném, popisování obrázků aj., např. Scarborough et al., 2001)

METODOLOGIE MAPOVÁNÍ VÝVOJE – OBSAHOVÁ ROVINA

Průběžné dlouhodobé mapování vývoje předčtenářských a raných

čtenářských dovedností u dětí s rizikem SPU

Testová baterie

Adaptované verze zahraničních a tuzemských diagnostických nástrojů

Monitorovány (především) klíčové oblasti vývoje jazyka:

Oblast fonologie

Oblast syntaxe a morfologie

Oblast sémantiky

+ oblast školních dovedností

(čtení a psaní)

převzato z

OBLAST FONOLOGIE

FONOLOGICKÉ UVĚDOMOVÁNÍ Uvědomování si struktury slova, vědomá manipulace se zvuky

mluvené řeči (hláskami tvořícími slovo)

Např. izolace hlásek, elize hlásek, transpozice hlásek

FONOLOGICKÁ PAMĚŤ Schopnost vyvolat verbální podněty z paměti

Např. opakování slov, pseudoslov (přeházené slabiky reálných slov), vymyšlených slov (nereálná slova), vět

Ukázka:

elize hlásek = vypuštění konkrétní hlásky ze slova

elize první hlásky (rof-of, pek-ek, blin-lin, priš-riš)

elize poslední hlásky (bur-bu, šol-šo, nast-nas, huls-hul)

OBLAST FONOLOGIE

RAN (Rapid Automatic Naming)

test rychlého automatického jmenování barev, čísel,

písmen, či předmětů,

dle obrázkové předlohy na čas

vybavování fonologické

reprezentace slova

z dlouhodobé paměti

silný prediktor budoucích

čtenářských dovedností,

nezávislý na jiných prediktorech

převzato z

OBLAST SYNTAXE A MORFOLOGIE

MORFOLOGICKÉ UVĚDOMOVÁNÍ

prověřuje gramatickou citlivost (tj. schopnost užívat

v řeči správné gramatické kategorie – např. správné

používání čísla, času, rodu, skloňování, časování aj.)

inspirováno Zkouškou jazykového citu (Žlab, 1992)

Ukázka:

Maňásek má banán, ale chtěl by mít dva … (banány).

Chytat ryby. Táta … (chytá ryby).

Maminka čte pohádku. Maminka včera … (četla pohádku).

Papír. Jak se říká papíru, do kterého něco balíme? (balící papír)

Muž je lékař – žena je … (lékařka).

OBLAST SYNTAXE A MORFOLOGIE

POROZUMĚNÍ VĚTÁM

Prověřuje komplexní porozumění významovým částem

věty

Hodnoceno prostřednictvím obrázků odlišujících se v

detailech (adaptovaná verze TROG-2, Bishop, 2003)

Ukázka:

Ukaž, na kterém obrázku

„Dívka honí psa, který skáče.“

Převzato z ELDEL

OBLAST SÉMANTIKY

SLOVNÍK

Zjišťuje slovní zásobu ve smyslu porozumění známým slovům i schopnost je definovat a vysvětlit

Hodnoceno dle komplexnosti odpovědi 2/1/0 bodů

Nejprve pojmenování a vysvětlení obrázků x vysvětlení pojmu (bez zrakové opory v obrázku)

Ukázka:

„Co je to?“

Převzato z ELDEL

OBLAST ŠKOLNÍCH DOVEDNOSTÍ

Sledován proces postupného osvojování čtení a psaní

Od znalosti izolovaných písmen (schopnost pojmenovat, napsat, přiřadit odpovídající zvuk)

Po čtení textu s porozuměním a psaní vět dle diktátu

PSANÍ

Psaní slov, pseudoslov a vět podle diktátu

ČTENÍ

Hodnocena rychlost (rychlé čtení slov a pseudoslov, čtení textu) i porozumění obsahu čteného textu (čtení

s porozuměním)

UKÁZKA – ČTENÍ S POROZUMĚNÍM

Převzato z ELDEL

METODOLOGIE MAPOVÁNÍ VÝVOJE – CHRONOLOGICKÁ ROVINA

ELDEL

3 fáze testování od 5 let věku dětí

GAUK

3 fáze testování

1. třída ZŠ

2. třída ZŠ

3. třída ZŠ

ŽÁCI 1. TŘÍDY – BATERIE TESTŮ

Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky (Švancarová, Kucharská, 2001)

Sluchová analýza (slabiky, první hláska)

Sluchová diferenciace (hlásky se slově, podobná slova, délka

Zrakové rozlišování (rytmus, pravolevá orientace)

Zrakové vnímání plošné, zraková paměť

Artikulační obratnost

Jemná motorika – napodobení písma

Intermodalita – učení písma

Rýmování

ŽÁCI 2. TŘÍDY – BATERIE TESTŮ

Obsah testové baterie

Test rychlého čtení (Caravolas, Volín, 2005)

Test morfologického uvědomování (Žlab, 1992)

Porozumění větám (adaptace TROG-2, Bishop, 2003)

Slovník (převzato z ELDEL)

RAN číslice (převzato z ELDEL)

Elize první a poslední hlásky (Caravolas, Volín, 2005)

Čtení s porozuměním, úroveň 1 a 2 (převzato z ELDEL)

Čtení Hory (převzato z ELDEL, původně projekt 3MP)

ŽÁCI 3. TŘÍDY – BATERIE TESTŮ

Diagnostika SPU

Baterie diagnostických testů gramotnostních dovedností pro žáky 2. až 5. ročníků ZŠ

Autoři: M. Caravolas, J. Volín, IPPP ČR, 2005

Subtesty Test rychlého čtení (slova)

Transpozice hlásek

Čtení pseudoslov

Elize hlásek (první a poslední hláska)

Psaní pseudoslov

Test čtení s porozuměním

Pravopisný test (úroveň 1)

Tvorba diagnostických měřítek pro stanovení dg. SPU (dyslexie) – následně rozřazení dětí do 6 sledovaných skupin

DĚKUJEME ZA POZORNOST !!

CITOVANÉ ZDROJE

BISHOP, D., V. M., 1997. Uncommon understanding: development and disorders of language comprehension in children. East Sussex:

Psychology Press.

BISHOP, D. V. M., 2003. Test for Reception of Grammar. Version 2. (TROG-2 Manual). The Psychological Corporation, UK.

BISHOP, D. V. M., M. J. SNOWLING, 2004. Developmental Dyslexia and Specific Language Impairment: Same or Different? Psychological

Bulletin. Vol. 130, issue 6, p. 858-886.

CARAVOLAS, M., J. Volín, 2005. Baterie diagn. testů gramotnostních dovedností pro žáky 2. až 5. ročníků ZŠ. Praha: IPPP.

JAGERČÍKOVÁ, Z., A. KUCHARSKÁ, 2012. Počátky gramotnosti u česky mluvících dětí s vývojovou dysfázií ve srovnání s běžně se

vyvíjejícími vrstevníky. Pedagogika: časopis pro vědy o vzdělávání a výchově. Roč. LXII, č.1-2. s. 150-164.

KLENKOVÁ, J., 2006. Logopedie. Praha: Grada.

KUCHARSKÁ, A., 2007. Riziko dyslexie. Zpravodaj Pedagogicko-psychologické poradenství. Č. 48, s. 28-43.

LEONARD, L. B., 2000. Children with specific language impairment. Cambridge, MA: MIT Press.

MATĚJČEK, Z., M. VÁGNEROVÁ a kol., 2006. Sociální aspekty dyslexie. Praha: Karolinum.

MERTIN, V., 2003. Přínos rodiny k rozvoji čtenářských dovedností u dětí. In ŠULOVÁ, L. Předškolní dítě a jeho svět. Praha: Karolinum.

POKORNÁ, V., 2010. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. 4. vydání. Praha: Portál.

RAMUS, F. et al., 2013. Phonological deficits in specific language impairment and developmental dyslexia: towards a multidimensional

model. Brain. Vol. 136, p. 630-645. Dostupné z:

SCARBOROUGH, H. S., W. DOBRICH a M. HAGER, 2001. Preschool literacy experience and later reading achievement. Journal of Learning

Disabilities. Roč. 24, č. 8, s. 508-511.

SMOLÍK, F., 2009. Vývojová dysfázie a struktura raných jazykových schopností. Československá psychologie. Praha: Psychologický ústav

AV ČR. Roč. 53, č. 1, s. 40-54.

ŠVANCAROVÁ, D., A. KUCHARSKÁ, 2001. Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky. Praha: Scientia.

ZELINKOVÁ, O., 2008. Dyslexie v předškolním věku? Praha: Portál.

ŽLAB, Z., 1992. Zkouška jazykového citu. Ostrava: Microdata.